DOMOV PRO SENIORY
Zámecká 57, 664 52 Sokolnice
Zámecký zpravodaj Časopis Domova pro seniory Sokolnice
II.ročník
11.číslo 1
listopad 2012
Informace z domova Dovolená a její čerpání. Čerpání dovolené upravuje Zákoník práce, § 217. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Dovolená má být vyčerpána do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku. Jinak řečeno, zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci celou dovolenou tak, aby ji vyčerpal do konce roku, kdy mu nárok na dovolenou vznikl. V určitých situacích (překážkách v práci na straně zaměstnance) zaměstnavatel zaměstnanci dovolenou určit nesmí – jde o případy, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, kdy je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Nemůže – li být dovolená vyčerpána v kalendářním roce, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, je zaměstnavatel povinen určit čerpání dovolené tak, aby byla vyčerpána do konce následujícího kalendářního roku. Pokud se jedná o čerpání dovolené v naší organizaci, je nutné, aby si zaměstnanci naplánovali dovolenou na celý rok tak, aby vcelku byly vybrány alespoň dva týdny, nebyl narušen provoz domova a dovolená byla vybrána do konce roku, kdy vznikl na dovolenou nárok. Zároveň prosím zaměstnance, aby nenechávali podstatnou část dovolené na prosinec. Ing. Naděžda Ustohalová a Jiřina Rábová 2
Ohlédnutí za říjnem Co se událo v měsíci říjnu na I. oddělení? Nastal podzimní čas, který nás donutil se uchýlit do tepla našeho zámku a trávit společné chvíle při našich oblíbených aktivitách. Rádi jsme se pustili do společenských her, poslechu většinou dechovky i sledování zajímavých pořadů v televizi. Začali jsme středou 3. října, kdy jsme se čtením z denního tisku dozvěděli spoustu nových věcí jak z domova, kultury, tak i ze světa. Aktuálním tématem byly blížící se volby, nad kterými většina klientů jen mávla rukou. Za týden, ve středu 10. října, jsme si zahráli oblíbené stolní hry. K chuti přišla i čerstvě uvařená káva, při které nám šla hra pěkně od ruky, a zápal do hry byl u většiny klientů nepopsatelný. Ve středu 17. října jsme se věnovali poslechu relaxační hudby, kdy sestřičky přinesly hudbu thajských mnichů, ke které jsme si uvařili lipový čaj a příjemně všichni pospolu strávili příjemné dopoledne. Pro velký úspěch z minulého měsíce jsme ve středu 24. října postili opět do vaření a pečení. Tentokrát jsme se pustili do oblíbených bramboráků, které nám minulý měsíc velice chutnaly. K tomu jsme si společnými silami udělali zeleninový salát. Všem nám moc chutnalo a po těchto dobrotách se jen zaprášilo. Podzim je v plném proudu, takže budeme teď častěji a rádi trávit společné chvíle v prostorách zámku a bavit se našimi oblíbenými aktivitami. Kolektiv I. oddělení
3
Co se událo v měsíci říjnu na II. oddělení? V měsíci říjnu jsme si stále ještě užívaly příjemného počasí a kochaly jsme se barvami podzimu. Na posedávání na lavičkách už to nebylo, ale pokud to situace dovolila, tak jsme chodily do parku s klientkami na vozíčcích a nasávaly do sebe krásné podzimní vůně. Když jsme nebyly v parku, tak nám čas utíkal rychle u různých stolních her. Tento měsíc nám opět zpříjemnil pan Choura tréninkem paměti. Klientky se vždy velmi těší na povídání s tímto sympatickým a usměvavým pánem. Každou středu je na našem oddělení skupinové cvičení pod vedením naší fyzioterapeutky Zuzky, která s klientkami procvičuje tělo i paměť. V tuto dobu se na našem oddělení věnujeme také imobilním klientkám, se kterými si zpíváme písně podle abecedy 4
nebo jim předčítáme. Tak to bylo takové krátké ohlédnutí za akcemi, které se udály v říjnu na našem oddělení. Kolektiv II. oddělení
Co se událo v měsíci říjnu na III. oddělení? Podzim jsme na našem oddělení přivítali bohatou stylovou výzdobou, kterou „rukou společnou a nerozdílnou“ aranžovaly „sestřičky“ s klientkami. Pestrobarevné podzimní listí bylo námětem i naší malé „hodiny výtvarných prací“. Kreslili jsme s nesmírným zaujetím. Řídící učitel v. v. pan Fiala doslova ožil – vždyť kolikrát za své předlouhé pedagogické kariéry kreslil podzimní listy se svými žáky. Z jeho šťastného úsměvu bylo víc než zjevné, že se na chvíli vrátil v čase zpět… I tyto kresby se staly součástí výzdoby oddělení a autoři jsou na ně náležitě pyšní. O první říjnové sobotě navštívily náš zámek sokolnické ženy v překrásných kyjovských krojích, které slavily babské hody. Přišly se s námi podělit o svou radost a darovat nám trošku ze svého svěžího mládí. Na nádvoří nám zatančily a zazpívaly a maličko si s námi i pobesedovaly. S písničkou, úsměvem (a hodovými koláčky) navštívily 5
i ty z nás, které věk či nemoc upoutaly na lůžko, a na třpytivých výšivkách svých krojů přinesly s sebou dovnitř pokojů i pár paprsků slunce… Děkujeme a příště přijďte zas – budeme se na vás těšit. Další milou návštěvou, na kterou se měsíc co měsíc těšíme, byl náš „trenér“ paměti, sympatický pan Choura, pokaždé sršící novými nápady, ale vždy stejně příjemný a usměvavý. A co se kvality jeho programu týká - i „sestřička“, co pro Zpravodaj zaznamenává veškeré naše dojmy a považuje se za sečtělou, se v něm dozvěděla něco, co neví nebo už zapomněla, takže opravdu všechna čest.… A protože až do půli října pokračovalo nádherné babí léto, snažili jsme se na nádvoří pochytat ty opravdu poslední hřejivé sluneční paprsky a v srdci si je schovat na zimu. A ti, co mají sportovního ducha, stále ještě podnikali procházky po celém rozlehlém parku. Teď už jsou lavičky sklizené a čekají na jaro, až zase ožijí našimi besedami, a stromy v parku se pozvolna chystají k zimnímu odpočinku, aby spolu s námi snily o čase plném květů… Za kolektiv III. oddělení Jarka Buchalová
6
Nabídka aktivizací aktivizací činností v listopadu I. oddělení Každé pondělí: Paměťové hry Každé úterý: Hudební návraty-poslech hudby na přání, zpěv Každý čtvrtek: Filmové návraty- film na přání Každý pátek: Reminiscenční dopoledne-vzpomínání při kávě Středa 7.11. 2012 - Předčítání z denního tisku - co je nového doma i ve světě Středa 14.11. 2012 –Výroba křížal z ovoce Středa 21.11.2012 – Keramika – vánoční inspirace Středa 28.11. 2012 – Pečeme slané pečivo Začínáme kolem 9.30 hod. Srdečně všechny zve kolektiv 1. oddělení
II. oddělení oddělení Každé pondělí - Bingo, deskové a karetní hry, domino atd. dle výběru klientek od 10:00 hod. Každé úterý - výroba dekoračních předmětů nebo vaření (dle výběru klientek) od 10:00 hod Každou středu - Zuzka skupina od 10:00 hod. - Dáša aktivizace imobilních klientek od 10:00 hod. 7
Každý čtvrtek - DVD dle výběru klientek od 10:00 hod. 20.11. – výroba keramiky od 10:00 hod. 29.11. – pečení z listového těsta Změny v programu jsou vyhrazeny s ohledem na plánované akce, na které jsou klientky upozorňovány vždy dopředu ústně a písemnou formou na nástěnce. ☺ Na všechny akce klientky srdečně zveme. ☺
III. oddělení Každé pondělí - procvičování jemné motoriky Každé úterý – trénink paměti Každá středa – taneční terapie Každý čtvrtek – aktivizace imobilních klientů Každý pátek – poslech hudby, zpívání Po-Pá ve 13.00 hod. individuální i skupinové čtení. Začátky akcí v 9:30 hod. a dle harmonogramu práce.
Nabídka celodomovních aktivit v listopadu Pátek 2.11.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Úterý 6.11.
„S písničkou je každý mlád a na světě rád“ – hudební vystoupení dvojice Duomino 8
od 10:00 hodin na I. oddělení Pátek 9.11.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pondělí 12.11. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin na I. oddělení od 10:00 hodin na I. oddělení
Pátek 16.11.
ZPÍVÁNKY
Pátek 16.11.
ZABÍJAČKA – výlet na zabíjačkové pochoutky do řeznictví Křesťan v Újezdě u Brna odjezd v 15:30 hodin od vrátnice
Pátek 23.11.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pondělí 26.11. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY Pátek 30.11.
od 10:00 hodin na I. oddělení od 10:00 hodin na I. oddělení
ZPÍVÁNKY
Poděkování Do našeho domova přišel dopis s následujícím textem: Ve Šlapanicích 29.10.2012 Chtěli bychom touto cestou vyjádřit dík na odd. pod vedením staniční sestry pí Šustrové Boženy, zvláště jí a pro všechny co pečovali s ochotou a láskou o naši tetu pí. Mariu Koubkovou. Tento dík pí rehabilitační pracovnici a sociálním pracovnicím. Vám všem patří náš největší dík. Manželé Vinterovi ze Šlapanic 9
V měsíci listopadu slaví své narozeniny Blahopřejeme! Bartáková Libuše Janoušková Alena Pavlová Božena Vykoukal Pavel
Formánková Nicole Harvánek Vladimír Herberková Janka Sekanina František Skopalová Ludmila Bc. Kateřina Uhlířová, Dis.
Pomerančová stránka Stromy a dřevorubec Dřevorubci se zlámalo topůrko u sekyrky. Vydal se proto do velikého lesa, aby stromy poprosil o nějaké dřevo na topůrko nové. 10
Statné staré stromy se chvíli radily a potom dřevorubci nabídly jeden útlý mladý stromek. Nic nedbaly na jeho nářek, aby měly slitování s jeho mládím. Dřevorubec spokojeně odešel domů spravit svou sekyru. Na druhý den se však do lesa vrátil a začal kácet statné velikány jednoho za druhým. Jak hluboce nyní stromy litovaly své bezohlednosti k mladému stromečku. Bylo už ale pozdě – dřevorubec neustal ve své práci, dokud na místě hlubokého lesa nebyla veliká mýtina. Zbyly jen útlé mladé stromky třesoucí se hrůzou. Nikdy na ten strašný den nezapomněly. I po letech, kdy vyrostly ve statné velikány, si ve větru šeptaly jeden druhému vzkaz: Kdo nechrání slabé, neochrání ani sám sebe. Maličké stromky mohly v bezpečí a klidu růst pod ochranou jejich mohutných korun. Podle LaFontainovy bajky napsala Jarka Buchalová
T.G. Masaryk - dokončení Příštím významným okamžikem v životě T. G. Masaryka byl atentát Gavrila Principa na následníka habsburského trůnu Františka Ferdinanda D´Este v Sarajevu. Za měsíc nato vypukla válka a císař František Josef vydal mobilizační rozkaz „Mým národům“. Profesora Masaryka počátek války zastihl v Německu. Masaryk se domníval, že válka nebude, že zkušení státníci nepoženou své národy na jatka. Tento jeho názor byl později vysmíván komunisty jako krátkozraký, ale sami komunisté cudně mlčí o tom, že jejich modla V. I. Lenin se domníval, že válka bude trvat třicet až padesát let. Po vypuknutí války se Masaryk urychleně vrací do Prahy. Cestou je nepříjemně překvapen vzornou německou mobilizací. Po příchodu do naší země však příliš překvapený není. Rukující vojáci odjíždějí na frontu se zpěvem poupravené české lidové písně: „Červený šátečku, 11
kolem se toč, já jdu na Srba a nevím proč.“ Kouzelně tohle údobí rakouských dějin vyjádřil uměleckým stylem Jaroslav Hašek v románu „Osudy dobrého vojáka Švejka“. Masaryk v Praze naváže styky s členy tzv. „české mafie“, jejíž ústřední osobou byl mladý profesor Edvard Beneš, poté se svojí dcerou Olgou opouští habsburskou monarchii. Odchází nejprve do Itálie, později do Švýcarska, kde ho v květnu 1915 navštíví s falešným pasem Dr. Edvard Beneš. Později se k těm dvěma připojí mladý slovenský astronom Milan Rastislav Štefánik. Beneš je Masarykovi velkou pomocí svojí houževnatostí a pílí, Masaryk o něm později píše: „Bez Beneše bychom republiku neměli.“ Štefánik zase napomáhá české věci svým osobním šarmem. 6. července 1915 Masaryk v Ženevě vystupuje proti habsburské monarchii a programově se hlásí k ideálům Mistra Jana Husa, od jehož mučednické smrti právě v ten den uplynulo pět set let. V zahraničí čeká Masaryka mravenčí práce. Vždyť pro západní svět byli Češi jen jacísi „austriáci“, o kterých nikdo nic nevěděl. Jen špičky francouzské inteligence měly jistou představu o českých dějinách. Později Masaryk přenáší svou odbojovou činnost do Londýna, zatímco Dr. Beneš zůstává v Paříži. Masarykovou snahou je, aby se český národ zapojil do vojenského zápasu po boku spojenců z trojdohody. Začíná budovat legie. Nejprve ve Francii, později zejména v Rusku, kde je v té době nepřehledná situace. Je svržen carský dvůr a moci se ujímá prozatímní vláda pod vedení knížete Lvova a později Pavla Kerenského. S carskou vládou se Masarykovi jednání příliš nedařilo, v prozatímní vládě však získává pomoc – legie mají otevřenou cestu k budoucnosti. Avšak v listopadu 1917 dojde v Rusku k novému převratu a moc uchvacuje bolševická vláda. V květnu 1918 dochází ke konfliktu mezi legiemi a Rudou armádou vedenou koryfeji vojenského umění Trockým a Stalinem, za podpory V. I. Lenina. Češi však tento rudý 12
útok vydrží a dohodnou odjezd československých legií do Vladivostoku a odtud kolem celého světa do Paříže. Masaryk organizuje přesun legií a potom opouští Asii a znovu navštíví Spojené státy, kde má mnoho stoupenců z řad Čechů, Slováků i podkarpatských Rusínů. Pro své snahy nalézá podporu i u amerického presidenta Wilsona. V r. 1918 československá exilová vláda postupně získává uznání ze strany Francie, Anglie i Spojených států. Mezitím se pohnula situace i u nás doma – čeští spisovatelé vydávají „tříkrálové prohlášení“, v němž se hlásí k práci T. G. Masaryka. Jejich prohlášení čte nestor českých spisovatelů Alois Jirásek. Válka se zatím blíží ke konci. President Wilson odmítá snahy posledního rakouského císaře Karla změnit habsburskou říši ve federaci. 28. října 1918 dochází zavedením národního výboru k vyhlášení samostatné československé republiky. Masaryka informace o této události zastihly ve Spojených státech - prožívá nejkrásnější den svého života. Nyní ho čeká návrat domů. Do Prahy přijíždí 21. prosince 1918 a čeká ho tu nadšené přivítání. Počíná se rodit trochu nešťastná tatíčkovská legenda. Začíná však také doba obrovské práce. Musí nejprve potlačit nepokoje v pohraničních oblastech a vyrovnat se s chaotickou situací na Slovensku, kde vzniká komunisticky orientovaná republika rad. Práce však přináší úspěchy, ČSR je demokratickým konsolidovaným státem – rozvíjí se průmysl, zemědělství i kultura. Léta plynou v pilné práci, ale i u tohoto nestárnoucího „mladíka“ přece jen přichází stáří. V třicátých letech je na tom už velmi špatně, nemůže ani přečíst presidentskou přísahu. V r. 1935 pak na funkci presidenta rezignuje a navrhuje do ní Dr. Edvarda Beneše. Potom přichází r. 1937, který byl tragický pro českou kulturu a stal se předzvěstí následujícího roku (umírá řada českých intelektuálů i politik Dr. Karel Kramář). 14. září 1937 umírá i T. G. Masaryk. Jeho 13
pohřeb se stává mohutnou manifestací věrnosti Československa dílu svého zakladatele. Za všechny to vyjádřil Dr. Edvard Beneš: „Věrni Vašemu odkazu zůstaneme…“ R. 1930 vydalo československé národní shromáždění zákon „T. G: Masaryk se zasloužil o československý stát“. Je to pravdivá skutečnost – v Masarykovi vrcholí české národní obrození a z národního probuzenectví se stává politické osvobození. T. G. Masaryk byl i význačným myslitelem mezinárodního formátu a jako člověk byl nesmírně pravdivý a čestný. Jeho pravdomluvnost a čestnost ukazuje třeba jedna příhoda z rozvráceného Ruska: Když v Petrohradu vypukla říjnová revoluce, ono ruské neštěstí 20. století, Masaryk před střelbou utíká do blízkého hotelu Sevastopol a tluče na vrata. Otevře se špehýrka a vrátný se táže: „Jste naším hostem?“ Masaryk ani v této vypjaté situaci nedokáže onomu prostému člověku zalhat: „Nejsem, ale pusťte mne, prosím, dovnitř.“ O charakteru T. G. Masaryka svědčí i odpověď jeho syna Jana na otázku, co by teď po Mnichově dělal otec. Jan Masaryk odpověděl: „ Tata by jistě řekl: Sedláme, je vojna!“ Kdyby byl Masaryk o půl století mladší, tak by české dějiny patrně vypadaly jinak.
Měli jsme jistě mnoho presidentů, ale T. G. Masaryka jsme měli pouze jednoho. Masarykova lidskost spojená s obrovskou vzdělaností může být i dnešním programem české inteligence. Benešovo „věrni 14
zůstaneme“ zní pro nás i v současnosti aktuálně. Velký anglický spisovatel Wells ve svých světových dějinách napsal, že český národ vede jeden z největších světových vzdělanců. Kéž by vedl i nás. Mgr. Josef Bobrovský Farář CČH v. v.
Tímto plášťem mě oděl Martin Už nejmenší děti znají pranostiku o svatém Martinu přijíždějícím na bílém koni. Příběh svatého Martina je však o něčem docela jiném než o prvním sněhu, je to příběh o milosrdenství, soucitu a obětavé lásce. Martin se narodil počátkem čtvrtého století v římské provincii Panonii, čili dnešním Maďarsku. Na přání otce, vysloužilého vojenského tribuna, dostal jméno po bohu války Martovi a již v patnácti letech nastoupil do vojska. Pro svoji statečnost se brzy stal důstojníkem císařské jízdní gardy, srdce jej však táhlo jinam. Již jako chlapec poznal křesťany a jejich učení a toužil strávit svůj život na modlitbách v prosté poustevně. Přestože dosud nebyl pokřtěn, s pokorou naplňoval přikázání lásky k bližnímu a ke svému otroku se choval jako k bratrovi. Jedné mrazivé noci, když se mladičký římský důstojník vracel do ležení ve francouzském Amiensu, uviděl v městské bráně polonahého žebráka úpěnlivě prosícího o almužnu. Martin u sebe neměl peníze ani jídlo, měl však nový teplý důstojnický plášť. Mečem ho rozťal na dvě poloviny a do jedné soucitně zahalil chuďasa třesoucího se zimou. Příští noci uslyšel ve snu Ježíše oděného polovinou pláště, jak oznamuje zástupu andělů: „Tímto pláštěm mne oděl Martin, který je teprve na cestě ke křtu…“
15
Brzy poté přijal Martin křest. V bitvě u Warms na břehu Rýna pak odmítl pozvednout zbraň proti nepříteli. Když ho nazvali zbabělcem a zrádcem, prohlásil: „Postavte mne do čela armády beze zbraně a brnění, já však již meč netasím. Jsem vojákem Kristovým.“ Když takto Martin vykročil v čele vojska s křížem v pozvednutých rukou, vyslal nepřítel vyjednavače s nabídkou míru. Martin poté opustil vojenskou službu a ve své poustevně se věnoval modlitbě a rozjímání. Když zemřel biskup města Tours, byl na přání veškerého obyvatelstva povolán na uprázdněný stolec a slavnostně vysvěcen. Jako biskup zahájil Martin obracení Galů na křesťanství a jeho evangelizace byla provázena mnoha zázraky. Biskup chudoby a chudých, jak jej všichni nazývali, zemřel v požehnaném věku a k jeho pohřbu 11. listopadu 397 se sjely obrovské davy lidí. Nad jeho hrobem byla postavena překrásná bazilika a město Tours se stalo věhlasným poutním místem. Úcta ke sv. Martinovi se rozšířila po celé zemi – na světě je mu zasvěceno víc než 4.600 kostelů a kaplí (jen u nás je jich prý 145), jeho jméno nesou vesnice a města i kouzelný ostrov Martinique v Karibiku. Jeho svátek byl vždy jedním z nejoblíbenějších v roce. Dodnes se na mnoha místech konají martinské poutě, hody či posvícení s nezbytnou martinskou husou či martinskými rohlíky ve tvaru podkovy a vinaři 11. 11. v 11 hodin slavnostně otevírají mladá, tzv. svatomartinská vína. V Německu, Rakousku a Holandsku procházejí ulicemi světelné průvody v čele se sv. Martinem na bujném koni, zapalují se martinské ohně… Martin na svém běloušovi projel už několikrát i naším Brnem a lampiónový průvod na jeho svátek nahradil snad v každičké vesnici zprofanované oslavy VŘSR. A když napadne první sníh, všichni dobře vědí, že to sv. Martin přijel na svém koni…To všechno jsou jistě krásné tradice, které obohacují náš všední život, tradice, na které bychom neměli zapomínat. Ale nechme se oslovit drsnou a nepoetickou symbolikou ostrého meče a rozpůleného 16
pláště. Dokažme se rozdělit i o to málo, co třeba máme, dokažme se rozdělit o náš čas a především o naše srdce. Teprve tehdy poznáme pravého sv. Martina, ne krásnou pohádku. Jarka Buchalová
Světluška Šťastný je ten, kdo se při západu slunce těší z vycházejících hvězd. Arabské přísloví
Světový den poezie Malé „poetické matiné“. V celé řadě našich měst se 16. listopad již tradičně připomíná jako Den poezie. V klubech, divadlech, knihovnách či školách probíhají autorská čtení současných známých i méně známých básníků. I náš domov pro seniory se připojuje k tomuto festivalu poezie a v tomto 17
malém „poetickém matiné“ Vám představuje něco málo z tvůrčí dílny básníků, jež žijí mezi námi. Jsou to verše smutně krásné a krásně smutné. I nám bývá občas smutno, někdy ani nevíme proč. Nedokážeme svůj smutek odít do myšlenek a slov a tím víc nás tíží. Básníci to vyjadřují za nás a my při čtení jejich veršů můžeme prožít katarzi – hlubokou duševní očistu, jak to kdosi poeticky vyjádřil: „… a slzy tiše plynou a omývají tvář, ruce, duši… Jarka Buchalová
Růžičko ty divoká Kráčím za tebou cestou, krásná, nádherně vonící, divoká růžičko. Kráčím za tebou cestou, divoká růžičko, divoká růžičko se dvěma poupátky. Kráčím za tebou cestou, divoká růžičko, cestou posetou trny, trny drobnými, které poškrábou, trny velkými, tvrdými, ostrými, které se zaryjí až do srdce. Drobná zranění se zahojí, trny v srdci však jizvy zanechají, jizvy bolestné. Kráčím za tebou cestou trnitou, divoká růžičko, cestou bolestnou, ale neuhnu, neuhnu, dokud nezvadneš, nezvadneš a do srdce nevrazíš poslední, největší a nejtvrdší trn, trn, který zabijí. Kráčím za tebou cestou, divoká růžičko, kráčím za tebou cestou a neuhnu ani o píď 18
i když svojí nádhernou vůní omámíš jiného a vrazíš mi do srdce nový trn, trn do zjizveného srdce. Kráčím za tebou cestou, divoká růžičko, kráčím za tebou cestou a doufám, doufám, že ti nenaroste trn tak veliký, že srdce prorazí. Zraňuješ, bolíš, nádherně voníš a záříš, divoká růžičko, a proto, či přesto, kráčím cestou za tebou. Petr Nováček
BEZDOMOVEC Ať už jen postáváš či šouravý jsi chodec, máš jen cejch marnosti, neboť jsi bezdomovec. V kamenných tvářích bez citu teď lovíš zbytky soucitu, a nenacházíš, co bys chtěl, v té změti prchajících těl. Jsi pro ně stín, jenž nemá tělo, je tolik slov, co říct by se ti chtělo! Rozbitá láhev od rumu ti vzala zbytek rozumu, budík, co sto let netiká…tak tohle se nás netýká! Život už není dávno flám, když stojíš uprostřed davu a přesto sám, Pán v pěkném obleku po kapsách šmátrá, čteš z jeho pohledu, že jsi jen chátra. A minci kulatou zachytíš v letu a ten svět prašivý hnedka je k světu. 19
Tvé prsty zkušené přečtou si hodnotu, je to jen dvacetník, mrskneš s ním do plotu. Lahev je prázdná, a proto nepiju, ještě jsem neumřel, a přesto nežiju. Ač slova neslyším, odpověď znám, člověče nebohý, pomoz si sám!
Vladimíra Sedláková
14. listopad – Světový den diabetu diabetu Diabetes mellitus neboli cukrovka, je onemocnění způsobené nedostatkem inzulínu nebo jeho sníženou účinností. Tím dochází ke zvyšování hladiny cukru v krvi a vylučování cukru močí. Rozlišujeme tři typy diabetu: • 1. typ u dětí a mladistvých, kdy se inzulín ve slinivce břišní vůbec netvoří a je nutná jeho doživotní aplikace. • 2. typ-vyskytující se u dospělé populace • 3. typ-těhotenský diabetes Diabetes mellitus 2. typu je nejrozšířenější formou cukrovky na světě, souvisí s vyšším věkem, obezitou, nedostatkem pohybu a nezdravým životním stylem. Je považován za nejnebezpečnější civilizační chorobu na světě. Z velké části se na jeho vzniku podílí také dědičnost. Má pozvolné projevy, často se na něj přijde při preventivním vyšetření krve. Maximum výskytu je u lidí nad 45 let, 20
ale vyskytuje se i v mladším věku. Příznaky začínajícího onemocnění mohou být např. svědění, velká žízeň, ospalost, kožní infekce, pomalé hojení ran, bolest nohou, mravenčení v prstech, časté močení. Akutními komplikacemi diabetu jsou hypoglykémie z nedostatku cukru v krvi, která se projeví pocením, pocitem hladu, zmateností, dezorientací a hyperglykémie, zvýšená hladina cukru v krvi, kdy se objeví naopak suchá, teplá kůže, velká žízeň, pocit sucha v ústech. Chronické komplikace, způsobené dlouhodobě vyšší hladinou cukru v krvi jsou velkou zátěží pro nemocného, negativně ovlivňují kvalitu a délku jeho života. Dochází k nim v případě neléčené nebo špatně léčené cukrovky. Po letech vedou ke změnám na ledvinách, kdy dochází k vylučování bílkovin močí, k poruše jejich funkce, k poškození sítnice a tím poruchám zraku, k poškození periferních nervů, které se projevuje mravenčením až bolestí v konečcích prstů a prstů dolních končetin. V případě poškození velkých cév se vyskytuje ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda a ischemická choroba dolních končetin více než u lidí, kteří netrpí cukrovkou. Léčba diabetu, kromě antidiabetik a inzulínu, vyžaduje spolupráci nemocného, udržování hodnot glykémie v ideálním rozmezí 4-6 mmol/l v krvi. Snažíme se o udržování optimální hmotnosti, hodnot TK a hladiny krevních tuků pravidelnými kontrolami u lékaře. Velmi důležité je dodržování diety, úprava životosprávy, omezení příjmu cukrů a tuků. Důležitý je zvýšený příjem vlákniny (zelenina, ovoce, ale pozor na zvýšený obsah cukru). Maso jíst převážně libové, drůbež a ryby. Vyhýbat se tukům nezdravým (tučná masa, uzeniny, paštiky) a kupovat výrobky dia slazené neenergetickými sladidly, (sacharin, aspartam). Velmi důležitá je fyzická aktivita a dostatek pohybu. Protože jde o nemoc velmi rozšířenou po celém světě, je nazývána epidemií 3. tisíciletí. Světová zdravotnická organizace proto v roce 1991 ustanovila na počest narození kanadského lékaře Fredericka 21
Bantinga, nositele Nobelovy ceny za objev inzulínu, 14. listopad za Světový den diabetu. V tento den se konají na všech kontinentech pochody a setkání, která mají upozornit na nebezpečí této civilizační choroby. Lidé zde získávají informace, jak předcházet tomuto onemocnění, mohou si bezplatně nechat změřit hladinu cukru v krvi, tělesný tuk, krevní tlak. U nás v ČR tato setkání probíhají např. v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Jihlavě. A proč modrý kruh? Je mezinárodním symbolem diabetu. Modrá barva symbolizuje život, zdraví, odráží nebe, které spojuje všechny národy na zemi a je i barvou vlajky Organizace spojených národů. Zkuste si test: Co vím o cukrovce 1. Jak se pozná cukrovka? a) Nechutí na sladké, chutí na maso. b) Hubnutím, únavou, neustálou žízní. c) Padáním vlasů . 2. Kdo může onemocnět? a) Starší lidé nad 50 let, lidé s nadváhou. b) Kdokoli bez rozdílu věku, klidně i děti. c) Jen ten, kdo má cukrovku v rodině, je to dědičné onemocnění. 3. Co je glykémie? a) Obsah cholesterolu v těle. b) Hladina cukru v krvi. c) Obsah vody v těle.
22
4. Proč potřebujeme inzulín? a) Pro zpracování všech cukrů (sacharidů) složených i jednoduchých z potravy. b) Aby mohla dobře pracovat střeva. c) Je potřeba pro správné trávení, pokud ale nejíme cukr, tak ho nepotřebujeme. 5. Musí diabetici držet dietu? a) Pokud si píchají inzulín, nemusí. b) Nesmí vůbec jíst cukr, jinak hrozí kolaps. c) Musí dodržovat diabetickou dietu, která respektuje zásady racionální výživy. 6. Týká se diabetes i dětí? a) Ano, děti mají většinou diabetes prvního typu. b) Ano, ale s pubertou odezní a zmizí. c) Ne. 7. Existuje víc druhů cukrovky? a) Ano, je několik typů cukrovky. b) Existuje diabetes 1. a 2. Typu. c) Ne, cukrovka je jen jedna. 8. Jak se cukrovka léčí? a) Léčba se liší podle typu cukrovky a závažnosti stavu; ovšem základem léčby každého typu cukrovky je dodržování diabetické diety. 23
b) Jen inzulínem nebo léky. c) Dietou a zákazem sladkého. 9. Může diabetik kvůli své nemoci oslepnout nebo přijít o nohu? a) Ne, je to nemoc spojená pouze s trávením. b) Nevím. c) Pokud není diabetik dobře léčen, tak může. Správné odpovědi: 1b, 2b, 3b, 4a, 5c, 6a,7 a, 8a, 9 Ludmila Svobodová III. oddělení
Chcete mít svůj Zámecký zpravodaj? Pokud ano, je možné si ho zakoupit za 30,- Kč. Zeptejte se Vašich sestřiček. váš Zpravodaj Uzávěrka příštího čísla Zámeckého zpravodaje je 30.11.2012. Své příspěvky zasílejte v elektronické podobě na email
[email protected] nebo je v listinné podobě předejte pracovníkům Sociálně-aktivizačního úseku. Redakční rada: MVDr. Petr Nováček, Mgr. Eva Stiborová, Jaroslava Buchalová, Kamila Burianová, Dagmar Rábová, Vladimíra Sedláková, Ludmila Svobodová. Technické zpracování: Mgr. Eva Stiborová, 24
25
