DOMOV PRO SENIORY
Zámecká 57, 664 52 Sokolnice
Zámecký zpravodaj Časopis Domova pro seniory Sokolnice
V.ročník
2. číslo 1
únor 2015
Informace z domova Vedení domova
oznamuje klientům a jejich rodinným příslušníkům, že elektronická podoba Zámeckého zpravodaje je vyvěšena na webové stránce www.domovsokolnice.cz. Chcete-li být informováni o společenských a aktivizačních akcích v domově, zanechejte, prosím, svoji emailovou adresu u staniční sestry na oddělení. Mgr. Eva Stiborová aktivizační oddělení
Ohlédnutí za lednem Co se událo v měsíci lednu na I. oddělení? Měsíc leden, který se většinou vleče a bývá dlouhý, tentokrát utekl jako voda. Počasí bylo proměnlivé, pořádné nadílky sněhu jsme se zatím ale nedočkali. V některých dnech to naopak vypadalo, jako by už mělo přijít jaro, které ovšem ještě odpočívá a čeká na svůj příchod. A tak jsme si při našem prvním společném sezení v tomto roce přečetli něco z denního tisku, kde hlavním tématem bylo nevyzpytatelné počasí. Uvařili jsme si teplý, pečený čaj a diskutovali, 2
zda někdo z našich seniorů pamatuje takovou nezvyklou zimu. Málokdo v paměti vylovil zimní období, které by bylo bez pořádné nadílky sněhu a třeskutých mrazů. Takové výkyvy jsou až v posledních letech. Středa 14. ledna byla věnována relaxačnímu posezení s našimi klienty. Aktivizační sestřička Alenka si připravila několik druhů vůní, které se linuly oddělením. K tomu jsme si protáhli několika krátkými cviky celé tělo. Hned měli všichni trochu větší chuť na oblíbený středeční sladký oběd. O týden později nás čekala práce s papírem. Připraveny byly již velmi oblíbené mandaly, kdo chtěl, vybarvoval, kdo chtěl, jen si kreslil. Záleželo na momentální chuti a náladě. Uvařená káva přišla vhod jak malířům tak přihlížejícím. Hotové výtvory klientů jsme vystavily na chodbě našeho oddělení.
3
Na poslední středu v měsíci máme připravenou aromaterapii, která se na našem oddělení velice zažila. A tak už nedočkavě vyhlížíme měsíc únor, který snad přinese i nějakou tu sněhovou nadílku, při které by si příroda oddechla a nabrala nové síly do jarních měsíců stejně jako my. Kolektiv I. oddělení
Co se událo v měsíci lednu na II. oddělení? Letošní zima je na sníh velmi skoupá (tedy alespoň tady u nás). Nezbývá nic tedy nic jiného, než si nechat o pravé Ladovské zimě jen zdát a doufat, že se třeba dostaví v únoru. Měsíc leden jsme uvítaly příchodem tří králů. Zpívat se snažili, seč jim síly stačily. A doufají, že nejen pobavili svým trošku komediálním výstupem, ale i navodili tu správnou tříkrálovou atmosféru.
4
V novém roce se k nám opět přidal Kája Mařík, kterého jsme v předvánočním shonu trošku zanedbávaly. Slibuji, že už to bude jen lepší a lepší. Jinak se pokoušíme „najet“ na všechny pravidelné aktivity a tak se mají klientky (popřípadě klienti) na co těšit. V lednu jsme si také dělaly pečené brambory s česnekem a slaninou (trošičku nám sice ujela ruka s olejem), ale i tak si myslím, že se dílo povedlo a všem snad chutnalo. To by bylo za uplynulý měsíc asi vše. Mějte se krásně a příští měsíc si nezapomeňte zase přečíst Zpravodaj. Za II. oddělení Dagmar Rábová
Co se událo v měsíci lednu na III. oddělení? Leden u nás na oddělení začal tím, že k nám přišli s koledou „tři králové“ z druhého patra. Naše klienty velmi potěšili a někteří se s nimi dokonce zatoužili vyfotit. Klientům jsme pak uvařili kávu a popovídali o tom, co o třech králích víme. Připomněli jsme si také tradiční Tříkrálovou sbírku, kterou každoročně pořádá Charita české republiky. Skupinky koledníků organizují jednotlivé místní Charity, často ve spolupráci s farnostmi, školami nebo různými mládežnickými organizacemi. Tříkrálová sbírka je největší dobrovolnickou akcí a letos se konala už popatnácté. Také jsme si při příležitosti posezení u kávy a sladkostí připomněli některé pranostiky vztahující se k lednu nebo přímo ke Třem králům. Dále navštěvujeme pravidelné Biblické příběhy a páteční zpívánky.
5
Pokračujeme ve čtení na přání, tentokrát jsme se společně začetli do známé knihy Boženy Němcové – Babička.
Kolektiv III. oddělení
Nabídka aktivizací v únoru I. oddělení Každé pondělí
Paměťové hry
Každé úterý
Hudební návraty – hudba na přání i k poslechu
Každý čtvrtek
Filmy na přání 6
Každý pátek
Reminiscenční (vzpomínkové) dopoledne
Středa 4.2.
Čtení z denního tisku- povídání o aktualitách doma i ve světě
Středa 11.2.
Smyslová terapie-vyzkoušejte svůj čich i chuť
Středa 18.2.
Práce s papírem-příprava materiálu, výroba
Středa 25.2.
Práce s papírem- konečná úprava výrobků
II. oddělení Každé pondělí - Bingo, deskové a karetní hry, domino atd. dle výběru od 10:00 Každé úterý - předčítání z knihy Kája Mařík od 13:00 Každá středa - Zuzka skupina od 10:00 Každý čtvrtek - předčítání z knihy Kája Mařík od 10:00 18.2.
Výroba dárkových kabelek - od 10:00
26.2.
Mše svatá na pokoji č. 7 – od 10:00
7
III. oddělení 2.2.
Trénink paměti – pranostiky na únor
9.2.
Procvičování jemné motoriky
16.2. Cvičení s overbaly a míčky 23.2. Mletí zrnkové kávy na kávomlýnku Po – pá individuální nebo skupinové čtení na přání 23. Začátky akcí v 9,30 hod.
Nabídka celodomovních aktivit v únoru lllednuprosinppropprosincikvětnu Pondělí 2.2. Pátek
6.2.
BIBLICKÉ PŘÍBĚHY ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení od 14:00 hodin na I. oddělení
Čtvrtek 12.2. CHRLICKÉ OSTATKY a POCHOVÁVÁNÍ BASY odjezd ve 12:30 od vrátnice Pátek 13.2. ZPÍVÁNKY od 10:00 hodin na I. oddělení Pondělí 16.12. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY
od 10:00 hodin na I.oddělení
Pátek 20.2.
od 10:00 hodin na I. oddělení
ZPÍVÁNKY
VÝLET NA ZABÍJAČKU DO ŘEZNICTVÍ V ÚJEZDĚ odjezd 15,45 hodin od vrátnice Středa 25.2. MYSLIVOST - přednáška od 10:00 hodin na I. oddělení Pátek 20.2.
8
Pátek 27.2. ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Klienti budou včas upozorněni, pokud dojde ke změně termínu nebo aktivity z organizačních důvodů.
V měsíci únoru slaví své narozeniny Audová Libuše Balabánová Věra Bradáčová Jiřina Dančík Miroslav Gajdošová Anděla Hanáková Alenka Haňková Hildegarda Horáková Zdeňka Hrbková Eliška
Borutová Zdena Černohorská Oldřiška Grumlová Jana
Hudcová Věra Kalvodová Jiřina Nováková Jiřina Poledník Josef Rapouch František Bárková Petra Brodová Olga Drdová Miluše Herberková Terézia 9
Malárová Eliška Rábová Dagmar
Menoušková Hana Smolinská Alena
Blahopřejeme!
Vítejte mezi námi! III. oddělení III. oddělení I. oddělení
Khůl Tomáš Pacas Rostislav Schneiderová Marie
Pomerančová stránka Kamenná panna V domě na Orlí ulici číslo 16, kde bývala první brněnská pošta, už více než jedno století přitahuje zájem Brňanů zvláštní socha, která je umístěna v zadní části dvorního traktu. Až do dnešních dní zdejší obyvatele vzrušuje příběh krásné dívky Johanky, do které se zamiloval syn z urozené rodiny. Protože dívka 10
byla chudá a nikdo nevěděl, odkud do Brna přišla, neměla to ve službě lehké. Čím víc jí mladý pán miloval, tím hůř se děvčeti vedlo. Všichni se postavili proti ní. A jak to v takových případech bývá, zloba a závist jsou nejhoršími rádci. Když matka viděla, že domluvy synovi, že má přece už určitě jinou, bohatou nevěstu a tu že si musí vzít, nic nepomáhají, rozhodla se jinak. Počkala, až si otec se synem vyjeli na celý den do okolních lesů na lov, a hned začala jednat.
http://www.brno.cz/turista-volny-cas/historie-mesta/brnenske-povesti/kamenna-panna/
Zavolala rychtáře a dívku obžalovala, že je čarodějnice, že jejímu synovi učarovala, a proto že musí být co nejpřísněji potrestána. Marně se dívka bránila, marně prosila. Když viděla, že není záchrany, vyběhla z domu na nádvoří a tam skočila do studny. Bylo po všem. Ve chvíli, kdy jí vytahovali, vracel se její milý. Zlá předtucha ho hnala 11
domů. Přijel ale pozdě. Krásnou Johanku už nemohl zachránit. A protože ji opravdu miloval, nechal si její podobu vytesat do kamene, aby mu neustále připomínala jejich lásku. Mgr. Eva Stiborová
Spolužití ve stáří Přečtěte si zajímavý, zábavný a v mnoha směrech i pravdivý postřeh o nás,"prďuších". Čím déle jsou partneři spolu, tím víc se hádají. Odchodem do penze vše vrcholí. Vzdejme se snů, že ve stáří budeme se svými partnery či partnerkami sedět na zahrádkách a usmívat se na sebe. Zábavní muži se mění v nerudné dědky, starostlivé ženy v komandující semetriky. "Kdo se s tím nesetkal, obvykle nevěří, jaké naschvály si senioři v partnerství dokážou dělat," říká Tamara Tošnerová, psychiatrička specializující se na problémy lidí vyššího věku. "Nemyslete si, že lidé, kteří spolu vydrží do penze, pak žijí jako dvě hrdličky. S hrdličkami se opravdu nesetkávám, když už, tak každá sedí na svém bidýlku.“ "Co dnes děláš k obědu ?" ptala se nedávno jedna penzistka druhé. "Vařenou brokolici. "To říkáš často, vy ji máte rádi ? Můj muž vařenou brokolici přímo nesnáší." "No právě, můj ji také nesnáší, proto ji dělám.“ Pětačtyřicetiletá učitelka popisuje vztah svých pětasedmdesátiletých rodičů: "O víkendu jsem je pozvala na chatu Za dva dny spolu promluvili celkem pět vět. Když jsem se mámy ptala, proč jsou pohádaní, nechápavě se na mě podívala. Vždyť spolu nemluvíte, 12
říkala jsem. A o čem s ním chceš, prosím Tě, mluvit, odpověděla. Čtyřicetiletého muže šokovalo, když náhodou vyslechl hovor své matky a jejích kamarádek. Slyšel, jak mluví o jeho otci: "Nemít vás, holky, nedostanu se vůbec mezi lidi. On už nechodí nikam, a když se oblékám, říká, zase jdeš utrácet, co ?“ "Pořád tak šetří" Je to rok od roku horší, zapisuje všechno, co jsme koupili, dřív psal jen větší výdaje, teď už i sirky a každý rohlík." Počkej, vydrž!!! Až bude po něm, prodáš ty jeho obrazy a pojedeš k moři. "Pořád si to říkám, ale jednou mě rozčílí tak, že bude po mně dřív než po něm. Překvapený syn se rozhodl situaci řešit: "Tati, neměli byste si s mámou třeba někdy někam vyjít?" Blázníš? Jí by udělalo radost, kdybych za ní běhal jako pes se slevovým letákem v zubech. Pořád nosí domů nějaké krámy a nechápe, že v našem věku už přece vůbec nic nepotřebujeme kupovat." "Jak nepotřebujete? Mluvíš, jakoby ses chystal umřít, vždyť je Ti teprve přes sedmdesát." "No však jo. To jen máma si pořád myslí, že je mladice." Nejde o náhodné nářky několika nespokojenců, jde naopak o jev velmi častý. Psychologové tvrdí, že je pro současnou společnost dokonce typický. Tak výrazné neshody mezi partnery vyššího věku, kteří mají za sebou dlouholetý vztah, dřív časté nebyly, protože se lidé nedožívali tolika let, jako nyní. Důchod je fenoménem teprve dvacátého století. Lidé dřív neřešili, jestli si v penzi rozumějí nebo jestli půjdou společně do obchodu či na procházku, protože velmi často umírali už v době, kdy ještě pracovali. Jenže teď, když už nám partnerství vydrželo třicet i víc let, přečkali jsme v něm všechny životní pohromy, hádky a pokušení, čeká nás jeho nejrizikovější fáze: pobyt v penzi
13
Co si s tím počít? Nikdy jsme přece netrávili celé dny sami dva spolu jen tak doma. Starali jsme se o děti, dělali s nimi po večerech úkoly, řešili jejich problémy v pubertě, vydělávali na jejich studium, budovali chalupy, měli přátele a koníčky. Ale především jsme velkou část dnů trávili v práci. Být jen tak spolu s partnerem či partnerkou celé dny, to neznáme. Psycholog Petr Šmolka, dlouholetý šéf partnerské poradny tvrdí: "Někdy opravdu až po mnoha letech soužití koukáme, co se to vedle nás vlastně vylíhlo. Věk má totiž i své stinné stránky. Často stačí, že většina vlastností se s postupujícím věkem zvýrazňuje. Nevěřte tomu, že z poněkud cholerického muže bude ke stáru dobromyslný méďa, kterého nic nerozhází. Mnohem pravděpodobněji z něj bude zlostný stařík. Umocnit se může i žárlivost a podobné vztahové a individuální lahůdky.
S přibývajícím věkem se výrazněji projevují vlastnosti. Neplatí, že po třiceti a víceletém partnerství jsme jeden na druhého tak zvyklí, že se nemůžeme překvapit. Pravda je taková, že každá vlastnost či zvyk, který nám na partnerovi či partnerce trošku vadil, případně připadal roztomile zvláštní, časem naroste do obludných rozměrů a začne nás rozčilovat. 14
Všechny rozdíly mezi mužem a ženou se ve stáří prohlubují. Žena chce něco řešit a mluvit, muž ne. Při hádce muž odchází. Ideální je, když má kam. Do garáže, do dílny, když má nějakého koníčka. Mnohem horší je, když nemá kam jít. Starší muže vidíte často na procházkách v přírodě, naopak starší ženy častěji chodí po nákupních centrech, koukají do výloh. To muži přímo nesnášejí, zatím co některé ženy nesnášejí procházky v lese. Když v penzi chodí každý sám, kdo to má rád, je to ideální. Potíž je v tom, že muži si pod pojmem spokojený život v penzi představují něco jiného než ženy. Z mužů, kteří byli úspěšní v práci a zábavní ve společnosti se ke stáru stávají morousové. Nemůžou za to. Může za to jejich hormon testosteron, který s přibývajícími lety ubývá. A to se projevuje tak, že muži jsou podráždění, nemluvní, nespokojení. Partnerky, ba celé rodiny se diví, proč sedí celé dny v dílně, v garáži, zavření v pokoji nebo jsou tři hodiny na procházce. Když se jich někdo zeptá, jestli nejsou nemocní, je zle. Stárnoucí muž si zásadně nepřipouští, že by mohl být nemocný. O mužském stárnutí se v posledních letech mezi lékaři mluví víc než o stárnutí žen. Jeden z mýtů o stárnutí je, že se s ním ženy vyrovnávají hůř. V době, kdy se jde do penze, to rozhodně neplatí. Žena má totiž i v důchodu co dělat. Stále nakupuje, plní pračku, vaří, pomáhá s vnoučaty. Nepřemýšlí o tom, na rozdíl od mužů, jak to v jejím bývalém zaměstnání ještě může fungovat. Otázkou je, zda rady občas uváděné na internetu k něčemu jsou. Většina penzistů se shodla, že ne. MUDr. Janka Zapletalová Zaslala Ing. Naděžda Ustohalová
15
Z tvorby našich klientů SMUTEK Je to chůze po tom světě, že by člověk utek. Sotva nepřežil si jeden máš tu druhý smutek.
TOUHA Nekonečné sibiřské jsou pláně, kam oko zhlédne, věčně leží sníh. Záhadné ty teskné oči tvoje líbám v nocích bezesných. Vlastimil Klofanda klient III. oddělení 16
„Český Schweizer“ Přemysl Pitter Přemysl Pitter se narodil v Praze v rodině majitele tiskárny a v rodinné tradici pokračoval studiem tiskařství v Lipsku. První světovou válku prožil ve válečných zákopech a tam slíbil Bohu, že jestliže válku přežije, bude pomáhat dětem a potřebným lidem. Po válce založil časopis „Bratrstvo“, v němž vystupoval jako důsledný pacifista. Koncem 30. let publikoval řadu protižidovských článků, ale především pomáhal židovským rodinám, které měly děti se sháněním jídla. V té době byl povolán k výslechu protižidovským nacistou, který mu řekl: “Vy, pane faráři, podporujete Židy. To je přece v Říši zakázané!“. Pitter odpověděl:“ Ano, podporuji Židy a především jejich děti.“ A tu se stal první zázrak v jeho životě. Vyslýchající nacista ho propustil. Po válce otevřel státem zkonfiskované německé zámky ve Štiříně, Kamenicích a Lojovicích. Byl také jmenován do České národní rady a díky této funkci konal přehlídku německých zajatců, kteří byli internováni v českých koncentrácích. Tam poznal, že je s německými dětmi často zacházeno hůř než s židovskými. To byl důvod, proč je přijal do svých zámků. Na stránkách prokomunistické Mladé fronty byl proto Čechy napadán pro podporu německých nacistů. Pitter tehdy odpověděl trochu 17
smutně:“ Vždyť nejstarší esesačka má 13 let a nejmladší teprve půl roku.“ Po únorovém puči byl Pitter zbaven vedení svých ústavů a začala se o něj zajímat Státní bezpečnost. Za pomoci Olgy Fierzové se dostal do svobodného Berlína, kde začal pracovat v utečeneckém táboře „Valka“, kde pomáhal především dětem českých exulantů. V té době zajišťoval také pravidelné křesťanské vysílání z BBC a ze Svobodné Evropy.
Později
se
usadil
ve
Švýcarsku,
kde
založil
mimo
Československou společnost pro vědu a umění, která zastupovala 18
jiné
československé exilové vědce a umělce v západním světě. Založil rovněž „Husův dům“ na památku mistra Jana Husa a Jeronýma Pražského, ve kterém sloužil pravidelné bohoslužby pro české exulanty v češtině. Zemřel 15. února 1976. Po celý svůj život měl rád malé děti a zvířátka. Když jsem ho v roce 1969 navštívil, byl v neustálé společnosti dvou “klientů“. Pokaždé ho už z dálky vítal svým štěkotem malý pejsek, pro kterého měl vždy připravený nějaký masový pamlsek. Hlasitým ržáním ho zdravil malý kůň, kvůli němuž nosil stále v kapse kousky chleba. Zvířata respektoval jako živé bytosti a sám říkával: když na cestě uvidím malého broučka, tak se zastavím a dám ho stranou. Ještě za svého života byl vyznamenán v roce 1964 izraelským řádem „Spravedlivý mezi národy“ a po smrti mu byl v roce 1991 in memoriam udělen prezidentem Havlem „Řádem T.G. Masaryka 1. třídy.“ Tento muž nám dodnes může být příkladem pro svůj vztah k dětem i zvířatům. Každý národ, i náš, by si měl vážit takových osobností, které prožily svůj život ve jménu lásky ke všemu živému. Mgr. Josef Bobrovský, farář ČSCH klient I. oddělení
19
Jablko jako lék Jablko je nejen poživatinou, ale také lékem. Dovoleno je i lidem nemocným cukrovkou. Povzbudivě působí na nervovou soustavu, množstvím minerálů a vitamínů posiluje organizmus. Jablka mají protizánětlivý, mikrobiální a krvetvorné účinky.
Vnitřní použití Regenerace a detoxikace - ráno a večer konzumovat jedno jablko /nejsou-li chemicky ošetřena i se slupkou/ Průjem - jíst strouhaná jablka /nerezové nebo skleněné struhátko/ Poruchy trávení, bolesti hlavy, závratě – syrová, vařená nebo pečená jablka
20
Nachlazení a chrapot - výluh ze sušených jablečných listů spařených vroucí vodou Gastritida, vředy žaludku a dvanácterníku - užívají se sladké plody jablek Chřipka a nachlazení - přejde rychleji, jestli jako jediný pokrm 2 až 3 dny konzumujeme 1kg syrových strouhaných jablek denně. Vysoká hladina cholesterolu- látky obsažené v jablku snižují hladinu cholesterolu Horečka - nastrouhané jablko a šťáva z něj účinně sráží teplotu Péče o zuby - jablko konzumované před použitím zubní pasty a kartáčku čistí a bělí chrup Kašel - odvar z jabloňových květů /30 g na 1 l vody/ Jablečný ocet - potlačuje pocit hladu, spaluje tuky, snižuje nadváhu Vnější působení Popáleniny, omrzliny, jizvy - užívá se čerstvá kašička z jablek Péče o pleť - čerstvá šťáva z jablek zvlhčuje, posiluje a regeneruje pokožku tváře, prsou, šíje Trhlinky v ústech - směs čerstvé kašičky s máslem S přáním pevného zdraví Ivana Mácová, vrchní sestra 21
Významné osobnosti Brněnska Eduard HRUBEŠ se narodil 27. 12. 1936 v Brně. Vystudoval FAMU, během studií se seznámil se svou pozdější ženou Blankou. Měli spolu dvě děti. Syna Eduarda a dceru Blanku. Tento známý moderátor, kameraman, režisér a herec byl také uměleckým vedoucím, trumpetistou a hráčem na bendžo v dechové kapele ,,Velkopopovická kozlovka“.
https://www.google.com/search?site=&tbm=isch&source=hp&biw=1280&bih=929&q=eduar
Začátky práce v Československé televizi jsou spojené moderováním společně se Saskií Burešovou v pořadu ,, Poštovní schránka“ který se vysílal 1x za 14 dnů a byl věnovaný vojákům základní vojenské služby. Konferoval hudební pořady s orchestrem Václava Hybše a Ladislava Štaidla. 22
Moderoval pořady ,,Pokus pro dva“( v roce 1969 navazuje na pořad ,,Poštovní schránka“) ,,Tak neváhej a toč!“, ,,Kavárnička dříve narozených“ (r.1985), ,,Všedci sú za dverami“ (r.1998), ,,Hovory H ještě po 20 letech“ (r.1990), ,, Barandovský videostop“ (r.2011) …. Nyní moderuje hlavně pořady v rozhlase. Za sebou má i několik malých hereckých rolí. Jako režisér se se uplatnil zejména v dokumentární tvorbě, pořadech pro kutily (jednu dobu se snažil konkurovat Přemkovi Podlahovi) a práci s amatérskými videi diváků. V roce 2012 mu zemřela manželka po půlročním boji s mozkovou příhodou. Se svou celoživotní láskou se Eduard Hrubeš nad rakví rozloučil písní ,, Sbohem lásko“.
Věra Mrkvicová, I. oddělení
.
23
Chcete mít svůj Zámecký zpravodaj? Pokud ano, je možné si ho zakoupit za 30,Kč. Zeptejte se Vašich sestřiček. váš Zpravodaj Uzávěrka příštího čísla Zámeckého zpravodaje je 28.2.2015. Své příspěvky zasílejte v elektronické podobě na email
[email protected] Redakční rada: MVDr. Petr Nováček, Mgr. Eva Stiborová.
24
