DOMOV PRO SENIORY
Zámecká 57, 664 52 Sokolnice
Zámecký zpravodaj Časopis Domova pro seniory Sokolnice
III.ročník
1.číslo 1
leden 2013
Informace z domova Vážení přátelé, jak jste si jistě všimli, probíhá v současné době v našem domově řada drobných stavebních úprav nejen na odděleních, ale také na pokojích, Vás, našich klientů. V pokojích se instalují vodící lanka, na kterých budou dělené závěsy. Tento nový doplněk na pokojích má zvýšit kvalitu Vašeho ubytování a zajistit v maximální možné míře větší soukromí každému z Vás. Současně se také připravujeme na audit v rámci projektu Vážka, který se bude konat 6.2. 2013 na II. a III. oddělení a Hájence. Ve dnech 11. – 13. 2. 2013 bude probíhat inspekce prováděná zřizovatelem zařízení na I. oddělení a Bílém domě. Na chodbách proto můžete potkávat inspektorky, které si s některými z Vás jistě popovídají a budou se zajímat o to, jak jste u nás v domově spokojeni. MVDr. Petr Nováček ředitel domova Ekonomický úsek V prvním měsíci letošního roku byla v naší organizaci provedena účetní závěrka s nulovým výsledkem hospodaření. Pokud se jedná o fondové hospodářství, na rezervním fondu, který je tvořen finančními neúčelovými dary, zůstalo k 1.1. 2013 cca 186 tisíc Kč, na investičním fondu 615 tisíc Kč. Příjem investičního fondu v letošním roce bude cca 1385 tisíc Kč, ze kterých budou odvedeny tři čtvrtiny finančních prostředků na účet zřizovatele.
2
Pro letošní rok schválil zřizovatel naší organizaci tři účelové dotace ve výši 812 tisíc Kč, plošinu na nádvoří u výtahu, plošinu z 1. oddělení k jídelně a nákup velké pračky. V současné době budou zažádány obce Sokolnice a Újezd u Brna o finanční účelový dar na opravu cest a komunikace před zámkem. V roce 2013 bude možno poskytovat příspěvek na rekreaci přibližně v hodnotě 2 500,- Kč na zaměstnance. Konečná informace bude zaměstnancům sdělena prostřednictvím směrnice FKSP v únoru roku 2013. Ing. Naděžda Ustohalová vedoucí ekonomického úseku
Ohlédnutí za prosincem Co se událo v měsíci prosinci na I. oddělení? S radostí a očekáváním jsme přivítali měsíc prosinec, který sebou přináší ty nejkrásnější svátky v roce – a to Vánoce. Čas plynul jako voda a to i díky společným chvílím strávených u našich oblíbených aktivit. Ve středu 5. prosince k nám přišel Mikuláš, který rozdával dobré slovo, a spolu s andělem, i balíčky plné dobrot a sladkostí. Spolu měli již neodmyslitelné vládce pekel, kteří dodávali atmosféře tu správnou energii. Klienti tuto společnost přijali velice kladně, i když v očích některých se zračily obavy a nejistota. O týden později, ve středu 12. prosince, jsme se společnými silami pustili jak do výroby keramiky, tak i pečení lineckého cukroví, které nám přijde k chuti příští týden při posezení u vánočního stromu. Práce šla od ruky jedna radost, za chvíli byly plechy plné hvězdiček a srdíček…. 3
Do příští středy. 19. prosince, se cukroví, promazané marmeládou, krásně naleželo a tak při zdobení živého stromečku přišla drobná sladkost k chuti. K navození vánoční atmosféry jsme si pustili pár koled, které znali snad úplně všichni a zapálily se vonné svíčky, vesměs s příchutí pomeranče nebo skořice. Nálada byla fantastická a byli jsme si všichni tak nějak blíž. Měsíc prosinec byl krásný, plný svátečního času. Ale běžící čas nezastavíme a tak se nezadržitelně přiblížil nový měsíc a s ním i nový rok 2013. A tak si všichni do toho roku nového popřejme hlavně zdraví, štěstí, spokojenosti a spoustu společných chvil. Kolektiv I. oddělení
Co se událo v měsíci prosinci na II. oddělení? Prosinec nás potěšil alespoň trošku zimním počasím a tak se dostavila celkem brzy i vánoční atmosféra. Navštívil nás svatý Mikuláš se 4
svými pomocníky. Po celém oddělení bylo plno lomozu a křiku. Mikuláš s anděly se snažili krotit neposedné čerty a stoly se prohýbaly dobrotami, které pro naše klientky nachystaly sestřičky. Po rozdání balíčků se zpívaly koledy a udělaly jsme si velmi příjemné dopoledne. Dál prosinec plynul ve znamení pohody, kdy se na oddělení ještě vylepšovala Vánoční výzdoba, hrály se karty, zpívalo se a povídalo o všech Vánočních zvycích. Také nemohlo chybět již tradiční vaření Vánočního punče. Klientky si samy nachystaly ovoce a potom jsme si uvařily tak dobrý punč, že neodolal nikdo, komu jsme nabídly. Tento předvánoční čas nám přišly zpříjemnit i děti ze ZŠ z Dambořic. Za doprovodu flétny, rolniček, dřívek a kytary zazpívaly klientkám krásné koledy. Dětem moc děkujeme, protože pokud k někomu ještě nepřišla ta správná Vánoční nálada, tak po tomto krásném zážitku už nebyl vůbec nikdo na pochybách, že jsou Vánoce za dveřmi. Také klientské posezení v zámecké jídelně se velmi povedlo. Zaměstnanci domova si pro klienty připravili divadlo o Josefovi, Marii a Ježíškovi. Potom zahrál nejen koledy oblíbený pan Sekanina a došlo i na drobné pohoštění. Prosinec jsme uzavřeli jak jinak než Silvestrem. Tentokrát byl Silvestrovský rej ve znamení Divokého západu. Sestřičky v kostýmech kovbojů se snažily udělat klientkám konec roku co nezábavnější. Tak takhle nějak u nás proběhl poslední měsíc roku 2012 a do roku 2013 všem přejeme zdraví, pohodu a hlavně úsměv na tváři, protože s úsměvem jde všechno líp. Kolektiv II. oddělení
5
Co se událo v měsíci prosinci na III. oddělení? Jak jsme prožili advent na III. oddělení? Hned na jeho prahu pro nás uspořádali hezký, netradičně laděný adventní koncert mladí hudebníci z rodiny pana Pánka, který si náležitě užili zejména milovníci modernější hudby (bráno samozřejmě z úhlu pohledu nás seniorů), třeba Václava Hybše, či Gustava Broma… Poté nás jako každoročně navštívil s nadílkou sladkostí a dobré nálady laskavý svatý Mikuláš v doprovodu líbezného anděla a dvou rozverných pekelníků. Andělský úsměv a něžné objetí éterické nebeské bytosti s průsvitnými křídly tišily každou naši utajenou bolístku a šibalské jiskřičky sršící z očí čertovské dvojky nikoho nenechaly chladným a všude zažíhaly radost… Nezapomněli na nás ani koledníčci z Dambořic. S jejich čistými hlásky vydali jsme se v duchu opět do Betléma našeho dětství a hezká přáníčka, která pro nás již tradičně vlastnoručně vyrobili, budou nám tuto jejich milou návštěvu připomínat po celý rok. 6
I my sami jsme se pilně připravovali na blížící se vánoční svátky. Spolu se „sestřičkami“ jsme hezky vyzdobili celé oddělení (některé ozdoby jsme vyrobili vlastnoručně), nastrojili stromeček… Tentokrát se „sestřičce“ Hance podařilo ke spolupráci zlákat i pana Josefa Poledníka, který dlouho odolával veškerým pozváním k nejrůznějším činnostem. Na své dílo byl „Pepa“ patřičně hrdý, neopomněl se však přihlásit o odměnu v podobě oblíbené kávy s cigaretou. Duši jsme na svátky narození betlémského Děťátka připravovali poslechem půvabných starodávných koled a srdce – pravidelnou péčí o naše ptáčky - zpěváčky, kteří nás v létě obveselovali svými písněmi a nyní trpí hladem a bez naší péče by zahynuli. Těsně před Vánoci jsme se pak již tradičně všichni sešli v jídelně našeho zámku, abychom se společně družně poveselili, pobesedovali, zavzpomínali, připili si… A zaměstnanci našeho domova pro nás připravili dojímavý betlémský příběh, aby každý z nás, i ti, kdo nemohou na půlnoční v zámecké kapli, věděl a cítil, že „nám, nám narodil se!“ Za kolektiv III. oddělení Jarka Buchalová
7
Nabídka aktivizací v lednu I. oddělení Každé pondělí: Paměťové a stolní hry Každé úterý: Hudební návraty-poslech hudby na přání, zpěv Každý čtvrtek: Filmové návraty Každý pátek: Reminiscenční dopoledne-povídání si u kávy Středa 2.1. – Předčítání – čteme z denního tisku Středa 9.1. – Posezení tříkrálové – rozloučíme se s Vánocemi, odstrojíme vánoční stromek, při kávě a cukroví si popovídáme o „Třech králích“. Středa 16.1. – Keramika Středa 23.1. – Aromaterapie – relaxační cvičení Středa 30.1. – Vaření – palačinky na slano i na sladko Srdečně všechny zve kolektiv 1. Oddělení
II. oddělení každé pondělí - Bingo, deskové a karetní hry, domino atd. dle výběru klientek od 10:00 hod. každé úterý - výroba dekoračních předmětů nebo vaření (dle výběru klientek) od 10:00 hod. 8
každou středu - Zuzka skupina od 10:00 hod. - Dáša aktivizace imobilních klientek od 10:00 hod. každý čtvrtek - Bingo, deskové a karetní hry, domino atd. dle výběru klientek od 10:00 hod. 10. 1. 2013 tvorba výrobků z keramické hlíny 16. 1. 2013 taneční terapie 24. 1. 2013 pečení z listového těsta 31. 1. 2013 poslech dechové hudby Změny v programu jsou vyhrazeny s ohledem na plánované akce, na které jsou klientky upozorňovány vždy dopředu ústně a písemnou formou na nástěnce. Na všechny akce klientky srdečně zveme.
III. oddělení Pondělí – cvičení s overbaly a míčky Úterý – stolní hry Středa - taneční terapie Čtvrtek – aktivizace imobilních klientů Pátek – poslech hudby na přání, zpívání Pondělí až pátek ve 13.00h. skupinové nebo individuální čtení na přání. Na všechny akce zve kolektiv III. oddělení 9
Nabídka celodomovních aktivit v lednu lllednuprosinppropprosincikvětnu Pátek 4.1.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Sobota 5.1.
Tříkrálová koleda na odděleních
Pondělí 7.1.
BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin na I. oddělení
Pátek 11.1.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Sobota 12.1. PREZIDENTSKÉ VOLBY
společenská místnost
Pátek 18.1.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pátek 18.1.
CANISTERAPIE
od 10:00 hodin na odděleních
Pondělí 21.1. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY od 10:00 hodin na I. oddělení Pátek 25.1.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Sobota 26.1. PREZIDENTSKÉ VOLBY
společenská místnost
Vítáme nového zaměstnance Vítáme v našich řadách novou kolegyni Mgr. Věru Muthovou, která se stala v lednu letošního roku zaměstnancem našeho domova. Nastoupila na aktivizační oddělení jako aktivizační pracovnice. Jménem všech zaměstnanců jí přejeme hodně pracovních úspěchů a spokojenosti v nové práci. Vedení Domova pro seniory 10
V měsíci lednu slaví své narozeniny Danielová Marie Gadaczová Sylvia Houdek Stanislav Hovorka Antonín Koláček Jaroslav Mauritz Jiří Pechová Jarmila Šenkyřík Josef Bartáková Alena Buchalová Jaroslava Holečková Ivana Kulichová Dagmar Marková Věra Nohelová Hana Mgr. Stiborová Eva Svobodová Hana Tesařová Eva Blahopřejeme! 11
Nové tváře Mauritz Jiří
III. oddělení
Vítejte mezi námi!
Pomerančová stránka Pošetilý kupec Jednomu kupci se všechny obchody nadmíru úspěšně dařily. Jeho lodi se šťastně plavily po moři: vzdorovaly vichrům i bouřím a vyhýbaly se útesům i mělčinám. Jeho zboží šlo výborně na odbyt. Služebníci mu byli věrní a poctivě pracovali. Tak kupec nashromáždil obrovské jmění. Peníze do jeho pokladny se jen hrnuly. Začal si tedy bohatě užívat života. Měl několik spřežení krásných koní a přepychové kočáry. Choval psy ušlechtilých plemen. Žil tak rozmařile, že se jeho nejskromnější hostina vyrovnala knížecím hodům. Když to viděl jeden z jeho přátel, zeptal se ho: „Jak jsi nabyl tak obrovského jmění?“ „Jak jinak než svým důmyslem,“ odpověděl pyšně kupec. „Za vše vděčím jen sobě a svému smyslu pro úspěšný obchod.“ Zaslepený ziskem pouštěl se kupec do stále odvážnějších podniků. Avšak štěstí jej náhle opustilo. Nic se mu nedařilo, jak by si přál. Jedna z jeho lodí ztroskotala. Druhou přepadli piráti. Zboží, které přivezla třetí loď, nechtěl nikdo kupovat. I jeho služebníci začali ho podvádět a okrádat. Tak se kupec, který v dobách úspěchu rozhazoval své jmění, ocitl najednou na mizině. 12
Náhodou jej opět potkal tentýž přítel. Když viděl jeho ošumělý oděv, zeptal se ho: „Jak se mohlo stát, že jsi tak zchudl?“ „Vinou osudu,“ odpověděl kupec. „Nebuď smutný,“ pravil přítel. „Když ti osud nedopřál, abys byl šťastný, buď alespoň moudrý.“ Každý totiž svůj úspěch a blahobyt přičítá svému důvtipu a píli. Když je ale vlastní vinou neúspěšný, hned to svádí na osud. podle Fontainových Bajek upravila Jarka Buchalová
Z naší malé „cuniculusterapie“ Aneb jak králíček ke štěstí přišel. Pro nikoho z vás již jistě není tajemstvím, že zvířata mohou být pomocníky v naší léčbě, zejména pokud jde o rány duše. Kontakt s nimi nás zbavuje úzkosti a pocitu osamění, dává zapomenout na bolest (a to i tělesnou), navozuje duševní harmonii… Nazývá se to zooterapií. Řada z vás má osobní příjemnou zkušenost s canisterapií – s přátelskými sheltiemi, které již kolikátým rokem rozdávají v našem domově „plnými tlapkami“ radost a duševní pohodu. V našem Zpravodaji se vám zase již po dva roky snažíme zprostředkovat takovou malou felinoterapii – příjemné setkávání s kočkami, zatím pouze na papíře. (Toto jaro by však mělo přinést změnu a nějaký přítulný mazlivý „kočičák“ by vás měl navštívit i osobně.) Slovo „cuniculusterapie“ je neologismus, slovo vytvořené speciálně pro tento článek. Tak jak je latinsky pes canis a kočka felis, tak se králík v latině nazývá cuniculus. A v našem článku bude řeč o králíčkovi. Tolik na úvod.
13
Roztomilého králíčka věnoval našemu domovu jako vánoční dárek jeden z našich sponzorů, aby přinášel radost a pocit pohody všem jeho obyvatelům. Protože to byla samička, dostala hezké jméno Mikinka. Bohužel, existují i klienti, kterým se králíčci a jiná zvířata líbí pouze coby dekorační předměty či ilustrace knih, a tak byl nešťastný králíček s puncem kousavé potvůrky vypovězen z příjemného zákoutí na oddělení na chodbu před kanceláře, kde se ho soucitně ujala ekonomka našeho domova Ing. Naděžda Ustohalová. Později našel útočiště v šatnách personálu a na starost si ho vzala parta vrátných. Zejména se mu věnoval pan Vladimír Harvánek, který je od dětství nadšeným chovatelem králíků. Já jsem také o každé mé službě neopomínala zajít chundelatou Mikinku pomazlit a podrbat za oušky. Zkrátka a dobře, milý králíček se na místo zábavným společníkem a potěchou pro všechny seniory stal dalším „klientem“ domova, kterému jsme se všemožně snažili zpříjemnit jeho osamělý pobyt v klícce. Obrat nastal až s příchodem pana Bohdana Kosíka, který měl po léta v Pozořicích rozsáhlý kvalitní chov belgických obrů. Králíček se přestěhoval k „hájence“, kde se o něj pan Kosík denně vzorně staral. Konečně poznal to pravé králičí štěstí, laskavou náruč chovatele i voňavý zelený trávníček. Na zimu byl králíček přestěhován do návštěvny zámku, kam za ním pan Kosík dennodenně dochází. Mikinka na něho už netrpělivě čeká a vždy ho radostně vítá. Bydlí teď v nové vzdušné kleci, z níž hezky vidí na svět kolem sebe a hlavně všichni dobře vidí její legrační čumáček a roztomilou rozetku mezi dlouhými oušky. Boubelatou králičí slečnu teď obdivují klienti i návštěvy, zejména děti – ale chovat ji smí pouze její chovatel. Šťastná a spokojená však není jen Mikinka, ale i pan Kosík, kterému to malé zvířátko usnadnilo přechod z vlastního domova do našeho Domova pro seniory, který chce být svým obyvatelům skutečným domovem, ne ústavem sociální péče. Pan Kosík se nejen může nadále 14
věnovat svému celoživotnímu koníčku, ale má se o koho starat, a to je pro člověka každého věku moc důležité – nejenom přijímat, lásku, péči…, ale sám dávat z nepřeberných pokladů svého srdce. Jarka Buchalová
Mlčeti zlato Velký starořecký filozof Sokrates velice rád hovořil s lidmi, kladl jim otázky a dával odpovědi. Jednou se však jistý jeho žák potázal se zlou. Přišel k Sokratovi s nabídkou, že mu poví, co slyšel o jednom 15
známém. Sokrates se ho nejprve zeptal, zda to, co mu chce sdělit, je pravdivé. Muž odpověděl: „Já to přesně nevím, ale…“ Sokrates mu dále položil otázku: „Bude mi informace, kterou mi přinášíš k užitku? Potřebuji ji vědět, anebo ne?“ Žák odpověděl: „Vlastně to ani nepotřebuješ vědět.“ Do třetice se ho Sokrates zeptal: „Potěší mě to, co mi povíš?“ „To tě zcela určitě nepotěší“, zněla odpověď onoho člověka. „Víš tedy co? Protože nevíš, zda je to pravda, protože mi to nepřinese ani žádný užitek ani potěšení – tak mi to tedy neříkej! O mnoho staletí později to moudří Češi vyjádřili příslovím: Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Velký ruský spisovatel dvacátého století Aleksandr Solženicyn v jedné ze svých povídek, kterou nazval „Na stanici Kreščatovka“ vypráví příběh náčelníka železniční stanice. Byl to fanatický komunista, který ani nedokázal pochopit, proč ženy schovávají brambory pro své hladové děti. Když ke Kreščatovce dorazila německá motospojka, vyhodil do vzduchu půlku nádraží. Jednou přišel za náčelníkem stanice mladý chlapec, který se navrátil z fronty. Říkal, že před válkou byl hercem a hned zpočátku války ho povolali na frontu. Upadl do zajetí, podařilo se mu však uprchnout. Zničil všechny dokumenty, aby z nich Němci nemohli nic zjistit. Nyní je na útěku a věří, že mu někdo pomůže. Začali spolu rozmlouvat. Chlapec byl náčelníkovi sympatický, zvláště ho zaujaly jeho dětsky mladé oči. Chvíli spolu hovořili – přednosta se ptal, jak to vypadá na frontě, zda mnoho lidí padlo… Chlapec odpověděl, že je mnoho padlých a ještě více vojáků upadlo do německého zajetí. A tu se v mysli náčelníka stanice poprvé rozsvítilo výstražné rudé světýlko podezíravosti. Přece sovětský člověk nemůže upadnout do zajetí! Potom hovořili dál. Železničář se zmínil, že zvláště těžká situace je u Stalingradu. A tu se ho ten mladý chlapec zeptal, jak že se to město jmenovalo dříve… Rudé světýlko podezíravosti se ještě víc rozblikalo v náčelníkově hlavě – je to špión anebo dokonce 16
vlasovec…! Honem nabídl hostu čaj a rychle spěchal do vedlejší místnosti zavolat tajnou polici NVKD. Chlapec zatím nic netuší, s náčelníkem stanice spolu hovoří jako dobří přátelé. Po chvilce se však otevřou dveře a přicházejí tři důstojníci NVKD a zatýkají ho. Chlapec pouze pronese k náčelníkovi: „Vy mě necháváte zajistit, ale to už se nedá napravit…!“ Po chvíli chlapce odvlékají. Pohled jeho očí je zcela jiný než před hodinou. Nejsou už to oči mladého chlapce, ale pohled předčasně zestárlého člověka. Železničář se po čase vyptává na NVKD, co se s chlapcem stalo. Odpověď je stále stejná: pořád toho německého agenta vyšetřujeme. Až do smrti vidí přednosta stanice chlapcův zděšený pohled a uvědomuje si, že takové udání znamená třicet roků vyhnanství na Sibiři – v mrazu, hladu a zoufalství. Nikdy na ty dvoje tak rozdílné oči nezapomene. I Solženicyn nám tímto příběhem chce říci, že v některých situacích máme držet jazyk za zuby – tehdy, když naše slovo může druhému ublížit. Aleksandr Solženicyn byl ruský spisovatel, který byl za války vězněn v sibiřském lágru a po válce proslul svojí tvorbou, za kterou obdržel v 70. letech Nobelovu cenu. Byl to jeden ze čtyř ruských spisovatelů, kteří byli takto oceněni. První byl Ivan Bunin (emigrant), druhý autor Tichého Donu Michail Šolochov, třetí Boris Pasternak, který byl v Sovětském svazu neustále pronásledován, zvláště za svůj román Doktor Živago. Čtvrtým byl Aleksandr Solženicyn, jenž byl ze Sovětkého svazu vypovězen a do smrti žil v exilu ve Spojených státech. Mgr. Josef Bobrovský Farář CČH v.v.
17
Z východní moudrosti Je zapsáno ve staré mongolské kronice: Jednoho dne se Čingischán ve svém bílém stanu v Karakorum otázal pobočníků, co přináší na světě největší štěstí .„Volná step, jasný den a pod sedlem bystrý kůň,“ odpověděl mu jeden z mladých Mongolů po krátké úvaze. „A sokol na zápěstí, aby lovil rychlonohé zajíce.“ „Drtit naše nepřátele,“ vpadl jiný, „vidět bohatce padat před námi na tvář, brát jim koně a majetek a slyšet bědování jejich zhýčkaných žen.“ „Ne,“ zavrtěl hlavou starý chán, „opovrhovat bohatstvím, přehlížet slávu, chápat lidi a mít čisté srdce. To je to nejlepší na světě.“ Možná vám připadají slova starého chána trochu povědomá. Jako by v nich vzdáleně zaznívala ozvěna Ježíšova horského kázání: „Blahoslavení chudí v duchu…, blahoslavení tiší…, blahoslavení milosrdní… Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uzří Boha.“ Třeba je to tím, že všechna náboženská vyznání jsou jako prsty setkávající se v jediné dlani k úctě jednoho a téhož Boha, jak tomu věřili dávní Mongolové. Anebo Čingischán opravdu vyjádřil svými slovy pravdu evangelia… Protože – i když se to zdá neuvěřitelné - celá řada tehdejších Mongolů byla nestoriánskými křesťany. Zbožnou křesťankou byla jak jedna z Čingischánových snach, Sorgaktani, matka velkého chána Möngkeho, tak i manželka dalšího z Čingischánových vnuků, chána Hulagu. Pokřtěný byl i samotný Hulagu. I když později přestoupil k budhismu, navždy si zachoval úctu k Ježíšovi. Vojsko pod jeho vedením dokonce podniklo v letech 1256 - 1260 víc než šest tisíc kilometrů dlouhou výpravu za osvobození Jeruzaléma z rukou muslimů. V bitvě u Ain-Džalud byli poraženi. Dnes připomíná mongolské křesťanství jen pár náhrobků s vyrytými kříži v širé stepi a kresba chána Hulagu s manželkou Dokuz v nestoriánské bibli ze 13. století v pekingském muzeu. A 18
snad i Čingischánova slova v Tajné kronice Mongolů. Nedávno jsem však na internetu zahlédla poetický projekt bělostného protestantského kostela, který se staví kdesi ve vnitřním Mongolsku. Má podobu abstraktní siluety ptáka nesoucího olivovou ratolístku a jmenuje se Holubice míru. Jarka Buchalová
Hygienici varují:blíží se chřipková epidemie Každoročně chřipka postihne 10% populace. Chřipka je infekční onemocnění způsobené virem. Rychle se šíří zejména kapénkovou nákazou, kašlem nebo kýcháním. Existují tři základní typy chřipkových virů: chřipkové viry A infikují lidi a ptáky 19
chřipkové viry B infikují jen lidi chřipkové viry C infikují lidi a prasata
Chřipkové viry typu A byly původcem všech dosavadních pandemií. Nebezpečí tohoto viru spočívá v tom, že je schopen antigenní proměny. Proti viru s novou antigenní výbavou nemá většina populace protilátky, a proto se snadněji šíří a způsobuje vážnější onemocnění. Chřipkové viry typu B a C se výrazněji nemění a zpravidla vyvolávají menší epidemie s mírnějším průběhem onemocnění. Každá rýma a kašel nejsou chřipkou. V chladných měsících roku jde často o akutní postižení horních a dolních dýchacích cest způsobené jakýmkoliv mikrobiálním původcem. Charakteristická pro „ nemoci z nachlazení“ je horečka vyšší než 38 stupňů C, kašel, bolest svalů nebo bolest hlavy. Příznaky chřipky: horečka, suchý dráždivý kašel, bolest hlavy za očima, bolest svalů a kloubů, nechutenství, zvracení, vyčerpanost, celková únava, která dlouho přetrvává. Komplikace: zápal plic, zánět srdečního svalu, neurologické komplikace, zhoršení základního onemocnění u chronicky nemocných. Léčba chřipky: u většiny nemocných mírníme příznaky podáváním léků proti horečce, bolesti, dráždivému kašli, dodáváme dostatek tekutin a stravu bohatou na vitamíny. Jedná se však pouze o zmírnění příznaků nikoliv léčbu. Nezbytný je pobyt nemocného v klidu na lůžku nejméně po dobu trvání horeček. Po jejich ustoupení se doporučuje omezit fyzickou námahu ještě po následujících 24 – 48 hodin.
20
Ačkoliv je chřipka závažným zdravotnickým a sociálním problémem, je neustále podceňovaným onemocněním. Očkování proti chřipce představuje velice účinnou prevenci. U mladých osob zabrání vakcína onemocnění, u seniorů onemocnění nezabrání, pouze omezí jeho závažnost. Pokud není možnost očkování, nebo se předpokládá, že vakcína by nemusela být dostatečně účinná, měla by být podána ve skupině rizikových osob protichřipková antivirotika. S přáním pevného zdraví
Ivana Mácová, vrchní sestra
Z tvorby našich klientů a zaměstnanců Modlitbička Do postýlky líhám, Pána Boha vzývám. A ty, ďáble, odstup dále, nemáš ke mně moci žádné ani ve dne ani v noci, jenom Pán Bůh všemohoucí.
Tuto modlitbičku učil dědeček vnučku, když jí před spaním četl nebo vyprávěl pohádky. Zaslal pan Jan Slanina, klient I. oddělení
Já se mám báječně
Já se mám báječně, tvářím se netečně, 21
nekecám zbytečně, nejednám protekčně, piju jen svátečně, odpovím úsečně, škrábu se bezděčně, peru se statečně, vypadám výtečně. Je to fakt skutečně. Já se mám báječně. Když chceš naštvat okolí, vymysli si cokoli. Autor Vladimíra Sedláková, PSS I. oddělení
Anděl Dva andělští poutníci se zastavili, aby strávili noc v domě bohaté rodiny. Rodina byla nepohostinná a odmítla anděly nechat v místnosti pro hosty. Místo toho byli ubytováni ve studeném sklepním pokoji. Jakmile si ustlali na tvrdé podlaze, starší anděl uviděl díru ve zdi a opravil ji. Když se mladší anděl udiveně ptal proč, starší odpověděl: "Věci nejsou takové, jakými se zdají být." Další noc si šli odpočinout do domu velmi nuzného, ale pohostinného farmáře a jeho ženy. Po té, co se s nimi manželé podělili o trochu jídla, co měli, řekli andělům, aby spali v jejich posteli, kde si dobře odpočinou. Ráno po svítání našli andělé farmáře a jeho ženu v slzách. Jejich jediná kráva, jejíž mléko bylo jediným příjmem rodiny, ležela 22
mrtvá ve chlévě. Mladší anděl se ptal staršího, jak se to mohlo stát. První muž měl všechno a tys mu pomohl, vyčítal. Druhá rodina měla málo, ale byla ochotna podělit se o vše, a tys dovolil, aby jim zemřela kráva.Proč?? "Věci nejsou takové, jakými se zdají být" odpověděl starší anděl". Když jsme byli ve sklepním pokoji, všiml jsem si, že v té díře ve stěně byla zásoba zlata. Jelikož majitel byl posedlý chamtivostí a neochotou sdílet štěstí, utěsnil jsem stěnu, aby poklad nemohl najít. Když jsme další noc spali ve farmářově posteli, přišel si anděl smrti pro jeho ženu. Dal jsem mu místo ní krávu. Věci nejsou takové, jakými se zdají být. Většinou neznáme všechny souvislosti. I když máš víru, potřebuješ také důvěru, že vše, co přichází, se vždy děje ve tvůj prospěch. A to se vyjeví až časem. Někteří lidé přicházejí do našeho života a rychle odcházejí, někteří se stávají našimi přáteli a zůstanou na chvilku. Přesto zanechávají v našich srdcích nádherné stopy - a my nezůstaneme nikdy zcela stejní, protože dobří přátelé nás proměňují! Zaslala Vladimíra Lacíková, skladnice
23
Chcete mít svůj Zámecký zpravodaj? Pokud ano, je možné si ho zakoupit za 30,- Kč. Zeptejte se Vašich sestřiček. váš Zpravodaj Uzávěrka příštího čísla Zámeckého zpravodaje je 31.01.2013. Své příspěvky zasílejte v elektronické podobě na email
[email protected] Redakční rada: MVDr. Petr Nováček, Mgr. Eva Stiborová, Jaroslava Buchalová.
24
