DOMOV PRO SENIORY
Zámecká 57, 664 52 Sokolnice
Zámecký zpravodaj Časopis Domova pro seniory Sokolnice
II.ročník
5.číslo 1
květen 2012
Informace z domova Certifikát Vážka
Vážení přátelé, v současné době probíhá v našem domově projekt vytvořený za účelem zvýšení kvality poskytované péče. Domov posuzuje poskytovanou péči prostřednictvím hodnocení ze strany Vaší, Vašich rodinných příslušníků a ze strany pracovníků domova. Domov musí splnit stanovená kritéria a projít kontrolou zaměřenou na tři oblasti: • Péče o lidi s demencí • Prostředí pro péči • Personál Výsledkem úspěšné kontroly je získání Certifikátu Vážka, který uděluje Česká alzheimerovská společnost, a o který usilujeme. Vedení domova
Víte že …..... Již dvakrát jsem Vám psal o životě včel, jejich užitečnosti a stavbě těla, o tom, jak je pro celkový život na zemi tento hmyz důležitý. Někdy později Vám zase o jejich životě napíši, ale dnes bych Vám rád napsal něco o tom, co jsem na vlastní oči viděl a považuji to za něco neuvěřitelného, byť se moje vyprávění týká ukončení života včel. 2
Jak jistě víte, choval jsem včely na Vysočině. Ano, choval. Bohužel, byl jsem donucený státní správou svá včelstva zlikvidovat, a to z důvodu bakteriálního onemocnění – moru včelího plodu (Pestis americana larvae apium). Pokud se toto onemocnění někde objeví, Státní veterinární správa okamžitě zahájí ochranná opatření proti šíření této nákazy, která je velice úmorná a rychle se šířící a pro napadená včelstva fatální. Mimořádná veterinární opatření jsou dána zákonem č. 166/1999Sb. o veterinární péči a přikazují, mimo jiné, neprodlené utracení všech včelstev v ohnisku nákazy a následné spálení všeho hořlavého včetně usmrcených včel. Tak jsme s kolegy v dědině včeličky usmrcovali a následně úly pálili. Doposud nic mimořádného. Jeden z našich méně zkušených kolegů v jednom úle špatně provedl utracení včelstva a úl vhodil na oheň. Nato jsem žasl nad tím, jak včelky brání život a svoji matku – královnu, nositelku rodu. Několik včel vylétlo z rozpadajícího se úlu, ale neodletěly, poletovaly kolem a jako by hledaly možnost záchrany, nebo čekaly na svoji královnu. Ta však byla obklopena veškerými ostatními včelkami, které kolem ní vytvořily živý štít, takže se vykutálela koule cca velikosti fotbalového míče vytvořená z těl dělnic a trubců. Někde ve středu této koule byla matka, kterou se snažily včely chránit před ohněm a ochlazovaly ji. Povrch koule byl poměrně tvrdý. Po nějakém čase kolega do této koule udeřil rýčem, ale ta byla dost pevná, a teprve až na potřetí se mu ji podařilo rozbít. A co se nestalo. Ze středu vylétly živé včely s matkou. Žár ohniště je sžehnul a spadly do ohně. Venku poletující včely okamžitě nalétávaly na roj a snažily se vlastním tělem chránit matku i přes velký žár a jasnou smrt. Když jsem toto viděl, tekly mi slzy po tvářích a nevěřícně jsem zíral na to, jak veliká rytířkost se nachází v srdíčku tak malého tvora jako je včela medonosná. Myslím, že by si z počínání tohoto tvora 3
měli vzít příklad i někteří lidé a najít vzájemně k sobě obdobný přístup a nevnímat pouze sami sebe. S přáním úsměvů ve tvářích a pěkným pozdravem Váš Petr Nováček
Ohlédnutí za dubnem Co se událo v měsíci dubnu na I. oddělení? Měsíc duben nás sice přivítal ne zrovna slunečným a teplým počasím, ale nás to neodradilo, a navzdory nevlídnému počasí jsme si užívali dobré pohody při společných akcích. Blížící se Velikonoce byly aktuální již ve středu 4. dubna, kdy jsme se společnými silami pustili do pečení jidášů z kynutého těsta. Práce nám šla jedna radost a všichni se nejvíce těšili, až ochutnáme společně zhotovené dílo. Vůně se z nich linula po celém zámku a co teprve ta chuť, jako od maminky. Dne 18. dubna jsme při společném čtení z denního tisku ještě zavzpomínali na uplynulé Velikonoce, ale vesměs se debata točila kolem zahrádky, která již začíná být v těchto dnech aktuální. Každý zavzpomínal, jak sázel, okopával na své vlastní zahrádce, a co rád pěstoval. Ve středu 25. dubna jsme se opět pustili do našeho oblíbeného pečení. Tentokrát bylo základem listové těsto, které jsme zpracovali na slaný způsob – se salámem, sýrem, kysaným zelím či s kečupem. Konec měsíce se, co do počasí, velice vydařil. Sluníčko svítilo a hřálo, někdy až příliš a schovávali jsme se před ním do stínu.
4
A tak se nám vydařil i každoročně pořádaný rej čarodějnic, kdy počasí bylo jako vymalované. Čarodějnice byly krásné, různorodé od bláznivé přes neposednou až po těhotnou. Klienti byly velmi spokojení a celé odpoledne si užili. Kolektiv I. oddělení
Co se událo událo v měsíci dubnu na II. oddělení? V den, kdy píši tento článek, bych si troufla říct, že už tady máme léto. Třicetistupňová horka na nás udeřila náhle, ale o to víc si jich užíváme. Hlavně nesmíme zapomínat na pokrývky hlavy ☺
5
Ale abychom se vrátily k tomu, co se na našem oddělení dělo celý měsíc. Duben jsme začaly tvořením keramiky. Výroba keramických misek se velmi líbila. Vymodelování myší a různých jiných tvarů šlo všem od ruky. Celý měsíc jsme si zpestřovaly stolními hrami. Mezi nejoblíbenější patří bingo a karty. Jak na bingo, tak i na karty chodí skalní hráčky. Dokonce bych řekla, že na oddělení vznikl karetní spolek. Také nás navštívila paní Eva se svými pejsky, která má u klientek vždy velký úspěch. S krásným počasím nadešel i čas dopoledních a odpoledních procházek po parku a okolí. Jak určitě všichni víte, tak se u nás na zámku konal každoroční slet čarodějnic. Aby si při této zábavě mohli všichni pochutnat i na něčem dobrém, přispělo i naše oddělení. Klientky upekly „jidáše“ z listového těsta. Touto cestou bych jim velmi ráda poděkovala a pochválila je, protože to byla opravdová mňamka. Teď už nezbývá nic jiného, než se rozloučit a těšit se, co nám přinese měsíc květen. Kolektiv II. oddělení
6
Co se událo v měsíci dubnu na III. oddělení? Tak jako střídá tento rozmarný měsíc počasí, i my jsme vystřídali celou plejádu aktivit, dnes tu a zítra zase onu… Především jsme spolu se „sestřičkou“ Lídou hezky vyzdobili oddělení v přípravě na Velikonoce, respektive jarní výzdobu ještě doladili, aby bylo všechno opravdu, jak se říká, „tip top“. A pak jsme zpívali, tančili, procvičovali naši paměť, naslouchali četbě zamilovaného románu…, jak jsme k tomu kdy měli chuť. O Velkém pátku se někteří z nás se zbožným usebráním zúčastnili již tradiční křížové cesty v zámeckém parku. Je naprostou samozřejmostí, že navštívili i velikonoční bohoslužby. A na „červené pondělí“ obešli s pomlázkou všechny ženy p. Matula – „malý zajíček“ a p. Hort. Bodrý p. Matula, aby učinil zadost starodávnému zvyku a ochránil je před „zprašivěním“ a „Fanoušek“, aby si vykoledoval co nejbohatší pomlázku (na pokoje, kde ho obdarovali, se vrátil pro jistotu ještě jednou: co kdyby ještě?) Spolu se sokolnickými školáčky a pracovníky domova jsme se zúčastnili i úpravy zeleně v zámeckém parku v rámci Dne země. I zde se projevila nezdolná aktivita p. Jaroslava Matuly, statného devadesátníka, který si hrabání doslova užíval a jeho elán byl povzbuzením i pro všechny ostatní. Velkým přínosem pro každodenní život a celkovou atmosféru oddělení se stal příchod p. Celestiny Nádeníčkové. Kolem této komunikativní, činorodé a vždy dobře naladěné paní se vytvořil na chodbě malý „debatní kroužek“. Své kamarádky strhla i k pravidelné návštěvě biblického čtení, „zpívánek“ a nově vzniklých „čítánek“ a k účasti na všech dalších celozámeckých aktivitách pro zábavu i poučení - jako třeba na loutkovém divadélku o králi Davidovi, půvabném a nápaditém ztvárnění příběhů z Bible. Myslím, že nikoho 7
nepřekvapí, že se u ní opět potvrdilo známé rčení: kdo má rád zvířata, má rád i lidi. Měsíc jsme uzavřeli rovněž již tradičním „čarodějnickým sletem“. I když některé čarodějky a vědmy vypadaly opravdu strašidelně, všechny se nám věnovaly se stejnou péčí, jakou nám obvykle poskytují naše „sestřičky“. Na jiných bylo vidět, že jsou to už čarodějky moderní, hezky upravené absolventky vyšší školy čarodějnictví a magie s nesporným osobním kouzlem. Trochu nám chyběl jenom čaroděj – dobroděj z loňska. Ale nějaký muž, i když maskovaný šátkem, se mezi nespoutaným ženským živlem skrýval, to víme docela jistě, i když o sobě neustále vehementně tvrdil, že je „paní Uhlířová“. Další se zcela nepokrytě pokoušel jednu z čarodějnic svést, ke své smůle si však vybral právě tu neživou, symbol našeho malého „čarodějnického sabatu“. A i když to všechno píšeme v dubnu – aprílu, nic z toho není žádný „apríl“, ale všechno je čistá a svatosvatá pravda. Za kolektiv III. oddělení Jarka Buchalová
8
Nabídka aktivizačních aktivizačních činností v květnu I. oddělení Každé pondělí: Paměťové hry Každé úterý: Hudební návraty-poslech hudby na přání, zpěv Každý čtvrtek: Filmové návraty- film na přání Každý pátek: Reminiscenční dopoledne-vzpomínání při kávě A je tu krásné počasí, proto vybíráme akce, které je možné uskutečnit v přírodě.
Středa 9.5. 2012 - ,,Stolní hry“ Středa 16.5. 2012 - ,,Předčítání“- co je nového doma i ve světě( čteme z denního tisku)
Středa 23.5. 2012 - ,,Aromaterapie“ Středa 30.5.2012 - ,,Relaxační cvičení“
Začínáme kolem 9.30 hod. Srdečně všechny zve kolektiv 1. oddělení 9
II. oddělení
Plán aktivit na měsíc květen každé pondělí - bingo, deskové a karetní hry, domino atd. dle výběru klientek od 10:00 hod. každé úterý - výroba dekoračních předmětů nebo vaření (dle výběru klientek) od 10:00 hod. každou středu - Zuzka skupina od 10:00 hod. - Dáša aktivizace imobilních klientek od 10:00 hod. každý čtvrtek - DVD dle výběru klientek od 10:00 hod. každý pátek - bingo, deskové a karetní hry, domino atd. dle výběru klientek od 10:00 hod.
Změny v programu jsou vyhrazeny s ohledem na plánované akce, na které jsou klientky upozorňovány vždy dopředu ústně a písemnou formou na nástěnce. ☺ Na všechny akce klientky srdečně zveme. ☺
10
III. oddělení Nabídka aktivizačních činností na květen 3.5. Taneční terapie 10.5. Pétanque v parku 15.5. Hry s míčem 22.5. Taneční terapie 29.5. Házení kroužků na cíl Po-Pá ve 13.00hod. individuální i skupinové čtení. Za pěkného počasí půjdeme denně na sluníčko ☺ Všech akcí se zúčastní klienti dle zájmu. Začátky akcí v 9.30hod. a dle harmonogramu práce.
Nabídka celodomovních aktivit v květnu Pátek 4.5.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pátek 11.5.
ZPÍVÁNKY
od 10:00 hodin na I. oddělení
Pondělí 14.5. BIBLICKÉ PŘÍBĚHY Úterý 15.5.
od 10:00 hodin na I. oddělení SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ ALTÁNU ZÁMECKÉM PARKU A NAUČNÉ STEZKY V ZÁMECKÉ OBOŘE od 15:00 hodin v zámeckém parku 11
Čtvrtek 17.5.
Pátek 18.5. Neděle 20.5.
Pátek 25.5.
ÚČAST NA TURNAJI SENIORU V PÉTANQUE V S-CENTRU V HODONÍNĚ ÚČAST NA AKCI „STROM ŽIVOTA“ V BRNĚ sraz u vrátnice v 8:45 hodin ZPÍVÁNKY od 10:00 hodin na I. oddělení TURNAJ V PÉTANQUE pořádaný občanským sdružením Sokolnický dům od 14:00 hodin v zámeckém parku ZPÍVÁNKY od 10:00 hodin na I. oddělení
Růže pro maminky Není na světě bytosti, jež by byla vroucněji milována a jež by si více zasloužila naši lásku než naše maminka. Jak nesmírně si matek a mateřské lásky od nepaměti váží lidé na celém světě, svědčí i tento „hadís“ – Mohamedův výrok ze 7. století: Když se jej kdosi zeptal: „Ó, posle Alláha, kdo má větší nárok, abych se k němu choval nejlépe a byl jeho společníkem? On odpověděl: Tvoje matka. A kdo potom? On odpověděl: Tvoje matka. A kdo potom? On odpověděl: Tvoje matka. Muž se zeptal počtvrté: A kdo potom? On odpověděl: Tvůj otec.“ Tolik z tradice ryze patriarchální společnosti, kde si ženy dodnes halí tvář. Staré anglické přísloví praví: Ruka, která hýbe kolébkou, hýbe světem. A největší z preromantických básníků, J. W. Goethe 12
s pohnutím píše: „Není nic půvabnějšího než maminka s dítětem v náručí a nic ctihodnějšího než matka v kruhu dětí.“ I Garry Cooper, jenž byl spolu s Clarkem Gablem idolem ženských srdcí v první polovině 20. století, dojatě vyznává: „Je tisíce hvězd na nočním nebi, tisíce mušlí na březích moře, tisíce ptáků v oblacích, tisíce motýlů na loukách, tisíce kapek rosy po ránu, ale jen jedna matka na celém světě.“ Kéž každý z těchto výroků, vytrysklý z upřímně milujícího srdce, je svěžím květem růže pro Vás, naše milé maminky, babičky, prababičky… Jarka Buchalová
13
V měsíci květnu slaví své narozeniny Mgr. Bobrovský Josef Dostálová Marie Jaroš Jiří Kazdová Věra Majer Rostislav Marek František Přikrylová Jaromíra Rozmahelová Ludmila
Vondrová Marie Gruml Vlastimil Kovářová Helena
Slámová Ludmila Slanina Jan Staňková Květoslava Strapinová Kateřina Virglová Eliška Blažková Zdislava Knápková Zuzana Machálková Alena
14
Nové tváře Ing. Oldřich Zvolský
I. oddělení
Kalvodová Jiřina
II. oddělení
Staňková Květoslava
II. oddělení
Kroupová Anna
III. oddělení
Sobotková Jiřina
III. oddělení
Vítejte mezi námi námi!
Pomerančová stránka O pyšné pyšné lampě Na stole stála vyleštěná lampa. Když ji zapálili, vydávala zářivé světlo, které zaplavovalo celou místnost. Lampa byla na sebe velmi pyšná. „Jen se na mě podívejte, jak jsem krásná! A co teprve, když se rozsvítím. Nikdo neumí svítit lépe než já!“ chlubila se. „Vždyť svítím dokonce víc než samotné slunce a měsíc s hvězdami!“ Ve chvíli, kdy se tak chvástala, si u stolu hrálo malé kotě. To najednou zatáhlo za cíp ubrusu a bác, lampa spadla a zhasla. „Jsi ty ale směšná“, řekl jí pán domu, když ji znovu zapaloval. „Jak se vůbec můžeš 15
srovnávat se sluncem, měsícem a hvězdami?! Ty svítí věčně, ale tebe zhasne i obyčejné malé kotě.“ Tak byla pyšná lampa zahanbena – protože pýcha předchází pád. z La Fontainových Bajek
Nazdar, sousedé! V dnešní době se často stává, že lidé žijí v sousedním domě, či bytě, a přesto se neznají anebo se znají jen docela povrchně, od vidění. Žijí vedle sebe, ne spolu. Proto vznikl koncem minulého tisíciletí v Paříži z iniciativy poslance A. Périfana Den sousedů, který si vzal za cíl sblížení lidí napomáhat. Záhy se rozšířil po celé Evropě a u nás je známý již sedmým rokem. Jeho podstata je docela prostá. Sousedé z domu či ulice se spolu sejdou k přátelské besedě s malým pohoštěním, zajdou si společně do kina anebo do divadla, posedí v cukrárně nebo kavárně, vydají se spolu na hezký výlet… Anebo se jen navzájem obdarují nějakou drobností či se na chvilku zastaví na slovíčko. Fantazii se meze nekladou. Znáte Vy svého souseda na pokoji, či sousedku z vedlejšího pokoje? Víte, co ho potěší a co ji trápí? 30. května je Evropský den sousedů. Hned ráno se spolu hezky s úsměvem pozdravte, a jestli se znáte jen tak povrchně, zkuste si od srdce popovídat. Možná že si „padnete do oka“ a stanou se z vás přátelé. Anebo „zakopete válečnou sekyru“, kterou jste kdysi „vykopali“, už ani nevíte proč. A pamatujte, Den sousedů není jen nějaká samoúčelná jednodenní akce, ale měl by sloužit k trvalému sblížení lidí, k navazování nových přátelství a k srdečným a harmonickým vztahům mezi sousedy. 16
To vše Vám upřímně přeji společně se všemi zaměstnanci našeho domova. Jarka Buchalová
Malé slovo o lhostejnosti Známý francouzský spisovatel a dramatik Samuel Beckett v divadelní hře „Čekání na Godota“ uvádí příběh dvou mužů, kteří stále konají bezúčelnou činnost (sypou písek z boty) a vedou nesmyslný, plytký rozhovor, který vždy končí něčí otázkou: Kdy přijde pan Godot? Dramatik zde vlastně líčí obraz života mnohých dnešních lidí, kteří konají bezvýznamné činy a pronášejí prázdné řeči. Pořád na něco nebo někoho čekají. Připomínají nádražní čekárnu, kolem které žádný vlak 17
nepojede, či starou pannu, kterou si nikdy nikdo nevezme. Život pro ně nemá žádný cíl – Godot stále nepřichází. I my se možná Vladimírovi a Estragonovi někdy podobáme, život pro nás nemá na první pohled žádný smysl a žádný cíl. Godot však jednou jistě přijde a i našemu životu dá směr a cíl. Lidský život přece není čekárnou, kolem které žádný vlak nejede ani starou pannou, kterou si už nikdo nevezme. V lidském životě je přece tolik krásných věcí… Stačí se jen porozhlédnout kolem nás. Vždyť malým zázrakem jsou třeba děti – ty, které mají kudrnaté plavé vlásky i ty, které mají hlavu šedivou a tvář zvrásněnou. (My všichni jsme přece dětmi Božími.) Každý nás může něčím obohatit. Malé děti svým smíchem a hrou, ty šedivé „děti“ svojí moudrostí a životní zkušeností. V životě poznáváme stále zajímavé lidi, jen kvůli lhostejnosti je nevidíme. T. G. Masaryk kdysi řekl Karlu Herbenovi, že nejhorší vlastností je lhostejnost, proto se této vlastnosti střežme jak čert kříže. Vždyť Godot přijde i na naši životní cestu. Mgr. Josef Bobrovský Farář CČH v. v.
Kytice šeříků a píseň, která nedozněla Jarní větřík rozvál do všech stran bílé okvětní plátky třešní i narůžovělé květy jabloní. Slavíme Den vítězství a ze zahrad i mezí opojně voní fialové šeříky, tak jako voněly tehdy, před bezmála sedmdesáti lety… Kdysi jsme jej nazývali Dnem osvobození a s kyticemi a proslovy jej slavili u každého prostého pomníčku v nejzapadlejší vesnici 9. května. 18
(Podle data podepsání německé smlouvy o kapitulaci v moskevském čase.) Ve školách jsme se učili spoustu básniček a písniček o sovětských osvoboditelích, že naši zem osvobozovali i Američané, jsme snad ani nevěděli. Dnes vzpomínáme na Den vítězství nad fašismem v našem, středoevropském čase, tedy již 8. května. Upadli jsme však tak trochu do přesně opačného extrému. Jeho oficiální státní oslavy probíhají na místo v Praze v Rokycanech. V Plzni se konají pětidenní slavnosti s bohatým kulturním programem pod názvem „Díky, Ameriko!“. Na osiřelé pomníčky padlých rudoarmějců, rozseté na východ od Plzně po celé naší zemi si většinou vzpomene jen hrstka skalních komunistů. (Naše Brno se svým pietním aktem a rekonstrukcí ořechovské bitvy je jednou z čestných výjimek.) Nejmenovaný představitel jistého velkého českého města, osvobozeného samozřejmě Rudou armádou, neváhal na Den vítězství dokonce promítat filmový dokument „Příběh rudého zla“. Říšský protektor Reinhard Heydrich prohlásil kdysi o naší vlasti: „Tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už co pohledávat.“ Za to, že dnes nežijeme podle jeho plánu někde na Sibiři, vděčíme stejnou měrou Rusům jako Američanům, vděčíme za to jejich spojenectví. Vryjme si proto navždy do srdcí moudrá slova z úst nejpovolanějších, z denního rozkazu vrchního velitele spojeneckých vojsk a pozdějšího amerického prezidenta generála Eisenhowera ke Dni vítězství: „Nezúčastněme se zbytečných sporů o to, která zbraň vyhrála válku, do nichž se jiní nevyhnutelně zapletou.“ A až se naše oči budou opět kochat záplavou šeříkových květů, položme alespoň v duchu jejich kytičku na hroby těch, kdo padli za naši svobodu. Na hlavních svých zbraní nám přinesli vytoužený mír a ať byli Američané nebo Rusové, či kteréhokoli jiné národnosti, všem se jim umíralo stejně těžko. 19
Kdysi, někdy za „pražského jara“ se mi téměř magickou silou navždy vryl do srdce útržek novinového článku: „Když se spojenci vylodili v Normandii, tak do největší řeže šly skotské pluky a v čele, proti zničující německé palbě kráčeli skotští dudáci. Sotvaže jeden z nich padl, předal kdokoli z následujícího vojska svou zbraň a chopil se opuštěných dud, aby jejich kvílivým zvukem svým druhům dodával odvahu k nelítostnému boji. Normandskou invazi přežilo jen několik skotských dudáků.“ Vy, kdož jste položili životy, abychom We won´t forget. Ně zabuděm. Nezapomeneme.
my
v míru
žili:
Jarka Buchalová
20
Z naší malé „felinoterapie“pro pohlazení Statečná Scarlett a obětavá Naděje Mateřská láska není jen výsadou lidského rodu. Jaké nesmírné statečnosti je schopna milující kočičí matka, nám ukáže tento malý příběh z newyorského Brooklynu. V opuštěné garáži zde žila želvovinová kočka s bílými skvrnami se svými koťátky. Jedné mrazivé březnové noci propukl náhle požár. Hasiči bojující s ohněm si pojednou všimli, že do žhoucí výhně znovu a znovu vbíhá a zase se vrací zpět drobná kočička. To statečná kočičí matka zachraňovala své děti. Přestože musela bojovat s ohnivým živlem o každý nádech a utrpěla těžké popáleniny – oční víčka měla pokrytá puchýři, do krve spálené uši, strašlivě popálené tlapky a úplně sežehnutou srst, dovedla svůj heroický výkon až do konce. Vynesla všech šest svých sotva čtyřtýdenních potomků do bezpečí. Hasiči okamžitě převezli celou kočičí rodinu na jednu z nejlepších veterinárních klinik do Port Washingtonu na Long Islandu, kde lékaři usilovně bojovali za její záchranu. Nepřežilo jen nejslabší z koťátek. Za několik týdnů se již s láskou ošetřovaná Scarlett, která dostala jméno po hrdince Jihu proti severu, i její koťátka těšila dobrému zdraví. Pro všechny se našel nový, bezpečný domov s milující náručí. I v zříceninách mrakodrapů Světového obchodního centra se po teroristickém útoku 11. září 2001 našla kočička. V jednom zapomenutém sklepě, schoulená v krabici kojila tři dosud slepá koťátka. Dostala jméno Hope – Naděje a koťátka pojmenovali Svoboda, Vlajka a Jantar. Jarka Buchalová 21
Příběh o záchraně života Během zahradního grilování paní Ingrid zakopla a upadla. Ostatní jí nabídli, že zavolají záchranku, ale ona každého ubezpečovala, že se cítí dobře, a že upadla kvůli svým novým, ještě nerozchozeným botám. Protože byla bledá a třásla se, pomohli jí očistit šaty a posadili ji ke stolu s jídlem. Celý zbytek večera byla Ingrid veselá a usmívala se. Nedlouho po jejím odchodu z večírku zatelefonoval její manžel, aby ostatním oznámil, že jeho žena byla hospitalizovaná. Ve 23,00 hodin zemřela. Při grilování totiž dostala mozkovou mrtvici. Kdyby její přátelé věděli, jak se dají rozpoznat příznaky mrtvice, mohla Ingrid ještě žít. Někteří lidé nezemřou ihned. Mrtvici přežijí, ale zůstanou odkázaní na pomoc druhých s vědomím, že jsou v beznadějné a bezvýchodné situaci. Neurologové tvrdí, že pokud se pacient dostaví nejpozději do 3 hodin od mrtvice do nemocnice, může být zachráněný. Tvrdí dále, že trik je nejen v tom, jak rozpoznat mrtvici, ale především jak správně ji diagnostikovat. Existují 4 kroky, jak mrtvici rozpoznat. Nejlehčí metoda je položit postiženému 4 otázky: 1) Poprosit postiženého, aby se zasmál (to ale nebude schopný udělat). 2) Poprosit postiženého, aby řekl lehkou větu (např. Dnes je venku pěkně). 3) Poprosit postiženého, aby zvednul obě ruce (což mu nepůjde a nebo jen velmi těžko). 4) Poprosit postiženého, aby vypláznul jazyk (pokud je jazyk zakřivený a kroutí se ze strany na stranu, je to také příznak mrtvice). Pokud má postižený problém vykonat aspoň jeden z popsaných kroků, je třeba ihned zavolat záchranku. Mgr. Eva Stiborová 22
Domácí lékárna ČESNEK MEDVĚDÍ Jako přírodní stimulátor používáme na jaře česnek medvědí, který je vlastně první jarní zeleninou. Má v sobě velmi cenné látky, jež působí na posílení imunity organismu. Celkově zlepšuje průchodnost střev, snižuje hladinu cholesterolu a krevní tlak. Můžeme ho používat při nachlazení a chřipce. Doporučuji vyrobit tinkturu: nadrobno nasekáme cibulky nebo listy a zalijeme 40% lihu nebo vodkou. Necháme 14 dnů odstát na teplém místě. Užíváme 3 krát denně 10 kapek. FIALKA Fialka vonná velice dobře působí na průdušky a celkově na dýchací potíže, srdce a vnitřní orgány. Dá se z ní jednoduše připravit sirup. Fialky namočíme do studené vody a necháme 24 hod odstát, pak zahřejeme a znovu necháme 24 hod stát. Přidáme asi 1 kg rozvařeného cukru na 1l šťávy. Po 24hod scedíme a sirup je hotový. Poměr je 1,5kg fialek na 1l vody. KLÍŠŤATA OD VÁS UTEČOU Máme pro vás zaručený a vyzkoušený recept proti klíšťatům. Návod na domácí biorepelent je přímo ze Švédska. Tento rozmarýnový odvar neobsahuje žádné chemikálie. Na přípravu potřebujete: 1 sáček rozmarýnu, který koupíte v obchodě jako přísadu do jídla, 1 litr vody a 1 lžíci bílého vinného octa. Do hrnce nalijeme vodu a přivedeme k varu. Potom odstavíme, vsypeme rozmarýn a necháme pořádně vyluhovat. Rozmarýn může být ve vodě až do vychladnutí odvaru. Potom rozmarýn scedíme a přidáme 1 lžíci vinného octa. 23
Přírodní repelent přelijeme do rozprašovací lahvičky a dáme do ledničky. Před každým výletem do přírody si nastříkáme na tělo, zejména nohy od kolen dolů a na boty. NEJLEPŠÍ ODPUZOVAČ NA KOMÁRY Opatříme si malou lahvičku Alpy – 200 ml, do které nastrkáme asi třicet kusů hřebíčku – koření a necháme vyluhovat aspoň 24 hodin. Hřebíček necháme v lahvičce, i když obsah maličko zhnědne. Náklady na takto vyrobený repelent jsou asi 30,- Kč. Za tuto cenu získáte prostředek, který funguje naprosto nečekaně. Prý už po 4 hodinách vyluhování a použití odlétají komáři na jinou oběť.
Chcete mít svůj Zámecký zpravodaj? Pokud ano, je možné si ho zakoupit za 30,- Kč. Zeptejte se Vašich sestřiček. váš Zpravodaj Uzávěrka příštího čísla Zámeckého zpravodaje je 30.05.2012. Své příspěvky zasílejte v elektronické podobě na email
[email protected] nebo je v listinné podobě předejte pracovníkům Sociálně-aktivizačního úseku. Redakční rada: MVDr. Petr Nováček, Mgr. Eva Stiborová, Jaroslava Buchalová, Věra Marková, Dagmar Rábová, Vladimíra Sedláková. Technické zpracování: Mgr. Eva Stiborová, Mgr. Petra Bartáčková 24
25
