Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Hedeč (karta obce: 07254_04)
A. NÁZEV OBCE Dolní Hedeč
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5305.043.04 Králíky 07255 (580481)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1236 (5305) Králíky
Kód OPOU2 ČSÚ:
53051
Název OPOU2:
Králíky
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5305.043.04
Název části obce: Dolní Hedeč
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
07254
580481
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V Dolní Hedeči (610 – 760 m n.m.), části města Králíky, žije 89 trvale bydlících obyvatel a cca 80 rekreantů. Nachází se zde 70 nemovitostí (z toho 33 chalup). Obec leží v CHOPAV Žamberk – Králíky. Do k.ú. Dolní Hedeč zasahuje OP vodního zdroje Králíky. Jedná se o podhorskou pohraniční obec. Nenachází se zde žádný větší průmyslový podnik. Zemědělství je zde zastoupeno Farmou Štogryn, chov skotu.
C. PODKLADY Informace MěÚ Králíky Informace VaK Jablonné nad Orlicí a.s. Koncepce VaK Jablonné nad Orlicí a.s. do roku 2005 Realizační projekt OP vodního zdroje Králíky (9/2000) Provozní řád vodovodu Dotazník k PRVKÚC
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem vodovodu jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Vodovod byl uváděn do provozu od roku 1930 a 1974. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů Králíky - 3 503 / Dolní Lipka - 136 / Boříkovice - 176 / Dolní Hedeč - 103 / Kopeček - 0 / 80 Celkem 3 918 + 80 = 3 998 Voda z prameniště Jeřáb je gravitačně dopravována do starého vodojemu Králíky v lokalitě Amálka. Na přívodním řadu z prameniště Jeřáb do VDJ je vybudována čerpací stanice dopravující vodu do VDJ Dolní Hedeč, který zásobuje spotřebiště Dolní Hedeč. Voda z prameniště Hedeč gravitačně natéká opět do starého VDJ Králíky. Nový VDJ Králíky je zásobován vodou z vrtu K-1 Králíky. Oba vodojemy jsou propojeny přes rozvodné řady ve spotřebišti Králíky. Pro případ havárie je tento skupinový vodovod propojen se systémem Dolní Orlice, Červená Voda, Moravský Karlov, Mlýnický Dvůr. Propojen je přívodním řadem, který spojuje VDJ Králíky 2 x 650 m3 s VDJ Červená Voda 240 m3. Zdroj vody - současný stav Zdrojem vody skupinového vodovodu jsou dvě zvodně. Kolektorem první zvodně, využívané vrtem K-1 Králíky, jsou spodnoturonské sedimenty hydrogeologického rajónu 429 Kralický prolom, kolektorem druhé zvodně, využívané v prameništi Hedeč a Jeřáb, jsou kvartérní sedimenty ve spojení s pásmem připovrchového rozvolnění puklin krystalinických hornin rajónu 643 Krystalinikum Východních Sudet. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 1 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Hedeč (karta obce: 07254_04) Popis jímacích objektů: Vrt K-1: Vrt je situován jižně od Králík, západně od železniční tratě Červená Voda - Králíky. Byl realizován v roce 1969 a je 164 m hluboký. Do hloubky 74 m je vystrojen plnými ocelovými zárubnicemi o průměru 377 mm, níže plnými a perforovanými zárubnicemi o průměru 324 mm. Podzemní voda má napjatou hladinu, s pozitivní výtlačnou úrovní (přetok cca 12 l/s) Prameniště Jeřáb: Prameniště je situováno východně od obce Horní Orlice na severozápadním svahu vrchu Jeřáb (1003 m n.m.). Jímací objekty jsou umístěny na louce pod rozsáhlým lesním komplexem, zachovaným v oblasti kóty Jeřáb. Podzemní voda v prameništi je jímána čtyřmi jímacími zářezy ústícími do pramenních jímek a dále dvěma zemními filtry. Pramenní jímka č. I je situována na jižním okraji prameniště, ve vzdálenosti cca 40 m od okraje lesa. Ústí do ní 2 jímací zářezy o délce 35 m (jímací zářez „A“) a 15 m (jímací zářez „B“). Pramenní jímka č. II se nachází na východním okraji prameniště na okraji náletového lesíka. Ústí do ní 2 jímací zářezy o délce 41 m (jímací zářez „C“) a 40 m (jímací zářez „D“). Do zářezu „C“ je zaústěn ještě před pramenní jímkou přivaděcí řad ze dvou zemních filtrů. Do hrubého zemního filtru (2 propojené skružové šachty DN 1500 mm, h = 2,5 m vyplněné pískem) je přiváděna voda z blízké povrchové vodoteče. Dále je voda z hrubého filtru vedena na jemný zemní filtr (3 oddělené skružové šachty DN 1500 mm, h = 3 m vyplněné pískem) a odtud již do pramenní jímky č. II. Voda z obou pramenních jímek je sváděna do sběrné jímky a odtud jedním potrubím do úpravny vody, nacházející se na západním okraji prameniště. Poslední rekonstrukce jímacích objektů proběhla v roce 1999, kdy byly vybudovány výše zmíněné zemní filtry. Nadmořská výška prameniště se pohybuje mezi 770 - 790 m n. m. Hladina podzemní vody je v oblasti prameniště volná. Prameniště Hedeč: Prameniště vybudované v letech 1939 -33 je situováno jihovýchodně od Králík. Zaujímá prostor výrazné terénní deprese (erozní rýha vodoteče) jihozápadně až jižně od Mariánského kopce (765 m n.m.). Sestává ze dvou skupin pramenních a sběrných jímek (dohromady 10 jímek) a jímacích zářezů o hloubce 2-3 m, rozdělených do západní a východní skupiny. Západní skupina slouží pouze k hromadnému zásobování města Králík, jímaná voda je odváděna do blízkého vodojemu v blízkosti jímacích objektů. Východní skupina slouží zejména k zásobování kláštera na Mariánském kopci pitnou a užitkovou vodou s tím, že nespotřebovaná voda odtéká přepadem do sběrné jímky západní skupiny, využívané pro město Králíky. Nadmořská výška prameniště se pohybuje mezi 720 - 730 m n. m. Hladina podzemní vody je v oblasti prameniště volná. Vydatnost jímacích objektů: Vrt K-1: Využitelná vydatnost vrtu činí 20 l/s při maximálním provozním snížení hladiny na stav 8 m od horního okraje výstroje. Prameniště Jeřáb: Využitelná vydatnost prameniště Jeřáb činí 4 – 5 l/s. Prameniště Hedeč: Využitelná vydatnost prameniště Hedeč činí 3-4 l/s. Jakost vody: Vrt K-1: Z chemického hlediska se jedná o podzemní vodu mírně alkalické až alkalické reakce (pH okolo 7,6), středně tvrdou, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 200 - 220 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je zvýšený obsah nepolárních extrahovatelných látek, nízká je koncentrace rozpuštěného kyslíku, detekována je také vysoká objemová aktivita (a zvýšená objemová aktivita radonu 222; - reakce vody vykazuje rostoucí trend, během posledních 20-ti let je sledováno pozvolné zvyšování pH (přibližně o 0,2 za 10 let). V letech 1986 a 1988 došlo k lokálním výkyvům směrem nahoru, kdy se pH pohybovalo na hranici horní mezné hodnoty 8; - v období po roce 1989, zřejmě v souvislosti se zvýšením pH, jsou koncentrace vyrovnané, často pod mezí stanovitelnosti, pouze v jednom případě došlo k výkyvu nad 0,2 mg/l. Průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 0,021 mg/l, trend je mírně klesající; - u koncentrace dusičnanů došlo během posledních dvaceti let k lokálním výkyvům směrem dolů v letech 1980, 1986 a 1992 (pravděpodobně vlivem nízkých srážkových úhrnů), kdy se jejich koncentrace pohybovala okolo 11 mg/l. Dočasná maxima byla zaznamenána naopak v letech 1987 - 1989, tedy v letech srážkově velmi bohatých a současně v období přetrvávajícího intenzivního přihnojování zemědělských pozemků. Od roku 1990, kdy došlo k úspornějšímu hospodaření zemědělských organizací a navíc tyto roky nebyly příliš bohaté na atmosferické srážky, se progresivní vývoj obsahu dusíku zastavil a stagnuje na hodnotě okolo 15 mg NO3-/l; - vysoká hodnota byla lokálně zaznamenána u obsahu nepolárních extrahovatelných látek v analýze z června 1999 0,06 mg/l (nejvyšší mezná hodnota je 0,05 mg/l). V ostatních případech až do roku 1998 byly zjišťovány pouze koncentrace pod mezí stanovitelnosti, průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 0,019 mg/l; - ostatní specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celková objemová aktivita ß? ? je velice nízká (pohybuje se v rozmezí 5 – 7% indikační hodnoty, zvýšená je objemová aktivita Alfa ? ? ? a objemová aktivita radonu 222. Hodnota objemové aktivity Alfa ? ? ve třech případech ze čtyř překročila indikační hodnotu 0,1 Bq/l, průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 0,298 Bq/l. Objemová aktivita radonu 222 překročila při jednom měření ze tří indikační hodnotu 20 Bq/l, průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 17,07 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie a enterokoky). Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 2 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Hedeč (karta obce: 07254_04) Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb.v rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A2, vzhledem k občasnému výskytu mikrobiologického znečištění vody a vysoké objemové aktivitě Alfa. Prameniště Jeřáb: Z chemického hlediska se jedná o podzemní vodu mírně kyselé až kyselé reakce (pH okolo 6,13), velmi měkkou, SO4 - HCO3 – Ca typu, sladkou až ultrasladkou, s množstvím rozpuštěných látek okolo 70 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2000 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je zvýšená koncentrace beryllia, polychlorovaných bifenylů a nízké pH. Nízká je kyselinová neutralizační kapacita (uhličitanová tvrdost) a koncentrace vápníku a hořčíku, pod úroveň doporučených hodnot kolísá také teplota vody. Zvýšená je CHSKMn, detekován je vysoký obsah radonu 222; - reakce vody vykazuje stálý trend, hodnoty se pohybují s velkým rozptylem mezi 5,2 – 7, často docházelo (především před rokem 1990) k podkročování spodní mezné hodnoty 6; - koncentrace dusičnanů vykazuje spíše stálý trend s výkyvy v rozmezí 7–17 mg/l. Dočasná maxima byla zaznamenána, podobně jako o vrtu K-1, v letech 1987 a 1989, tedy v letech srážkově velmi bohatých, zde však vyšší koncentrace dusičnanů pochází spíše přímo ze srážkové vody, vzhledem k nezemědělskému charakteru využití infiltrační oblasti. Průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 11,1 mg/l; - vysoká hodnota byla lokálně zaznamenána také u obsahu beryllia v květnu 1998, kdy překročila nejvyšší meznou hodnotu 200 ng/l – činila 240 ng/l. Průměrná hodnota koncentrace beryllia činí 134 ng/l; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity ? a ? ? jsou nízké, objemová aktivita radonu 222 však překračuje často řádově indikační hodnotu dle vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně. Průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 415,3 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda pravidelnou závadnost (koliformní bakterie, mezofilní bakterie, enterokoky) a občasnou závadnost v ukazatelích bičíkovci, fekální koliformní bakterie, psychrofilní bakterie a živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických a mikrobiologických ukazatelů. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Surová voda pro úpravu na pitnou vodu, zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A3, vzhledem k vysoké objemové aktivitě radonu222, nízké reakci vody a výskytu mikrobiologického znečištění vody. Prameniště Hedeč: Z chemického hlediska se jedná o podzemní vodu slabě kyselé až kyselé reakce reakce (pH okolo 6,55), měkkou, HCO3 – SO4 – Ca typu, sladkou až ultrasladkou, s množstvím rozpuštěných látek okolo 84 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 –2000 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je vysoký obsah beryllia, zvýšený obsah hliníku a nízké pH. Nízká je kyselinová neutralizační kapacita (uhličitanová tvrdost), koncentrace vápníku a hořčíku, pod úroveň doporučených hodnot kolísá také teplota vody, zvýšená je koncentrace fluoranthenu, detekován je vysoký obsah radonu 222; - reakce vody vykazuje stálý trend, hodnoty se pohybují s velkým rozptylem mezi 5,0 – 7,8 často dochází k podkročování spodní mezné hodnoty 6; - u koncentrace dusičnanů lze vysledovat velice příznivý klesající trend v průběhu devadesátých let, kdy byly zaznamenány pouze hodnoty pod 17 mg/l, na rozdíl od předchozího desetiletí, kdy dosahovaly až 26 mg/l. Průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 13,06 mg/l; - ve dvou případech ze tří byla v období 1994 – 2000 zjištěna nadlimitní koncentrace beryllia – 240 a 640 ng/l (nejvyšší mezná hodnota je 200 ng/l), třetí hodnota byla zjištěna pod mezí stanovitelnosti. Průměrná hodnota koncentrace ze všech tří rozborů činí 310 ng/l, vzhledem k malému počtu měření však zatím nelze určit reprezentativní průměrnou hodnotu; - dočasné zvýšení koncentrace bylo zaznamenáno u hliníku v roce 1994 (0,256 mg/l). V ostatních případech byly zaznamenány pouze koncentrace pod 0,025 mg/l (mezná hodnota je 0,2 mg/l). Průměrná koncentrace hliníku za období 1994 – 2000 dosahuje 0,043 mg/l; - v roce 1996 došlo k těsnému překročení indikační hodnoty pro koncentraci fluoranthenu. Jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity Alfa a Beta ? jsou nízké, objemová aktivita radonu 222 však překračuje často řádově indikační hodnotu dle vyhlášky č. 307/2002 Sb. 20 Bq/l. Průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 260,9 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie, mezofilní bakterie, fekální koliformní bakterie, enterokoky). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A3, vzhledem k vysoké objemové aktivitě radonu222, nízké reakci vody a výskytu mikrobiologického znečištění vody. Povolení k odběru vody a ochranná pásma: Rozhodnutí: 4425/2005/ŽP/DG/233/77 ze dne 5. 10. 2005 Množství: 20 l/s, 300 000 m3 /rok - vrt K-1 Množství: 5 l/s, 130 000 m3 /rok - Jeřáb Množství: 4 l/s, 100 000 m3 /rok - Hedeč Platnost: 31.12.2025 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 3 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Hedeč (karta obce: 07254_04) OP: 1. a 2.stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav V prameništi Jeřáb je odkyselovací stanice v samostatném zděném objektu a je tvořena železobetonovou vanou s náplní mramorové drti, která pracuje jako pomalý otevřený filtr. Voda z částečně otevřených zářezů je vedena i přes mechanický filtr, poté na odkyselení. Kapacita 7 l/s. Pro případ havárie nebo znemožnění přístupu (v zimní období) na VDJ Hedeč, je možno v této stanici provádět hygienické zabezpečení vody pomocí dávkovacího zařízení typu Trutnov. Odradonovací stanice jsou umístěny: - v Dolní Hedči je umístěna ČS na gravitačním přivaděči z prameniště Jeřáb do vodojemu 240 m3 na jihovýchodním okraji obce Dolní Hedeč. Odradonování je prováděno pomocí stripovací kolony, která je osazena v zakryté šachtě. Kapacita 7 l/s. Zařízení pracuje na principu protiproudové ventilace v koloně se sadou skrápěných mřížek s nuceným prouděním vzduchu - v Králíkách - lokalitě Amálka je odradonovací kolona s kapacitou 11 l/s umístěna rovněž na gravitačním přivaděči z prameniště Jeřáb do vodojemu 240 m3. Princip a konstrukce je shodná s předchozí stanicí. Hygienické zabezpečení vody je řešeno dávkováním chlornanu sodného prostřednictvím dávkovacích zařízení takto: - v čerpací stanici nad vrtem K - 1 dávkovacím čerpadlem DCS - 1KM - 8CH doplněné rozpouštěcí nádrží pro přípravu roztoku - VDJ Králíky 240 m3 - chlorátor typu Trutnov - VDJ Dolní Hedeč - chlorátor typu Magdos Jesco. Doprava vody - současný stav ČS ve vrtu K - 1 je osazeno ponorné čerpadlo CVOV-1204 (Q = 25 l/s, H = 69 m) s čerpáním do VDJ. PČS Jeřáb na VDJ Hedeč, čerpadlo 1 1/4“- EVGU (Q = 1,25 l/sec, H = 60 m), uvedena do provozu v roce 1997. Redukční šachty: - RŠ 1 je na zásobovacím řadu z VDJ Dolní Hedeč v km 0,892 (prac. Tlak 0,450 - 0,638 Mpa); - RŠ 2 je na zásobovacím řadu z VDJ Dolní Hedeč v km 1,491 (prac. Tlak 0,587 - 0,650 Mpa). Vodojemy - současný stav Vodojem Králíky - starý: Je umístěn na jihovýchodním okraji města Králíky v lokalitě zvané Amálka. Jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 240 m3. Ve vodojemu je umístěno hygienické zabezpečení chlorátor Trutnov. Dno vodojemu cca 650,00 m n.m. Vodojem Králíky - nový: Je umístěn jižně od města Králíky na západním úbočí vrchu Lískovec. Jedná se o zemní dvoukomorový vodojem o objemu 2 x 650 m3. Dno vodojemu 615,30 m n.m. Vodojem Dolní Hedeč: - jedná se o zemní jednokomorový vodojem o objemu 100 m3. Je umístěn na návrší Val mezi Dolní Hedečí a Horní Orlicí, jihovýchodně od okraje obce Dolní Hedeč. Ve vodojemu je umístěno chlorovací zařízení Magdos Jesco. Dno vodojemu 796,05 m n.m. Celý systém skupinového vodovodu Králíky je řešen tak, aby bylo možno operativně zásobovat každé spotřebiště z více směrů, výjimkou je nově připojená sídelní jednotka Dolní Hedeč, kde dosud nebylo provedeno propojení dolního konce zásobovacího řadu s rozvodem v Králíkách. Zároveň je vytvořena možnost zásobovat v případě potřeby i systém v Červené Vodě. Vodovodní síť - současný stav Celková délka vodovodní sítě v Dolní Hedči bez přípojek: 4,465 km Počet přípojek: 38 ks, celková délka 0,645 km Počet přípojek Králíky + Dolní Lipka + Boříkovice + D. Hedeč + Kopeček: 1 150 ks, délka 10, 140 km. Celková délka skupinového vodovodu Králíky – Dolní Lipka – Boříkovice – Dolní Hedeč – Kopeček bez přípojek: 39,78 km. Propojení VDJ Amálka s VDJ nový Králíky. Zhodnocení současného stavu Množství vody ve vodním zdroji je pro stávající počet vodou zásobovaných obyvatel dostatečné. Kvalita vody je po úpravě a hygienickém zabezpečení v souladu s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řadů neodpovídá platným normám po stránce technického uspořádání, možnosti manipulace na síti, vnitřních průměrů potrubí. Vodovod je napojen na centrální radiový dispečink provozovatele vodovodu. Individuální zásobování vodou Obyvatelé nenapojení na vodovod využívají vodu z domovních studen, jedná se o 143 trvale bydlících obyvatel a 80 rekreantů Dolní Hedče.
D.2 PRVK: KÚ ROZVOJ VODOVODŮ Zpracovatel Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Stránka 4 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Hedeč (karta obce: 07254_04)
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Zdroj vody: S ohledem na nevyhovující kvalitu a nedostatek pitné vody v místní části Červený Potok byla zpracována projektová dokumentace na propojení vodojemu v k.ú. Dolní hedeč a k.ú. Červený Potok v délce cca 3,4 km. Úprava vody: Příznivá jakost vody umožňuje zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti odkyselena, odradonována a hygienicky zabezpečena chlorací. Doprava vody: S ohledem na vyhovující dopravu vody nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby čerpacího zařízení, změnu současného stavu. Vodojemy: S ohledem na vyhovující stav vodojemů a dostatečnou minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015 nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Vodovodní síť: Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady LT DN 50 o délce 1,945 km. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě o řady PVC DN 100 o délce 2,3 km.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu „Králíky“ bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu „Červená Voda“ a vodovodu „Dolní Orlice“(dovozová vzdálenost do 5 km) nebo z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou, případně dovozem pitné vody z prameniště Jeřáb (dovozová vzdálenost cca 3 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Kanalizace - současný stav V Dolní Hedči, části města Králíky, není vybudována kanalizace. Obec využívá systému propustků, struh a příkopů. Čištění odpadních vod - současný stav V Dolní Hedči, části města Králíky, není vybudována ČOV. Je zde vybudováno 72 ks bezodtokých jímek a 48 ks septiků. Jímky se vyváží na pole a na ČOV Králíky (vzdálenost do 4 km). Technický stav jímek a septiků je různý. ČOV Králíky: Charakteristika: mechanicko- biologická ČOV Počet připojených obyvatel: 3660 Vlastník: Město Králíky Provozovatel: Město Králíky Uvedení do provozu: 1998 Odkanalizované lokality: Králíky Druh kanalizace: jednotná Dotčený recipient: Tichá Orlice, 1-02-02-005 Technický popis ČOV: Ze vstupní jímky jsou odpadní vody čerpány na česle a dále na vertikální lapák písku. Odtud jsou rozdělovacím objektem vedeny do dvou na sobě nezávislých linek. Každá z nich obsahuje denitrifikační a nitrifikační nádrž a vertikální dosazovací nádrž. Poté vyčištěné vody odtékají přes měrný objekt do vodoteče. Potřebný kyslík je zajištěn jemnobublinnou aerací. Přebytečný kal je stabilizován aerobně a odvodňován na zařízení DRAIMAD na 10 – 15 % sušiny. Likvidace produktů ČOV: kal: v zemědělství, rekultivace 350 m3/rok Základní data ČOV Povolení k vypouštění odpadních vod: Vod/2184/98/231-8/Fr-603 ze dne 12.11.1998 Platnost povolení k vypouštění odpadních vod: 31.12.2004 Povolení k uvedení ČOV do trvalého provozu: Vod/1953/98/231-8/Fr-578 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 5 z 6
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Hedeč (karta obce: 07254_04) PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: kg/den, t/rok // ODTOK - Navrhované hodnoty: mg/l, t/rok // ODTOK - Skutečný stav (1999): mg/l, t/rok // POVOLENÍ VHO: „p“(mg/l), „m“(mg/l), bilance (t/rok) BSK5 // 202 // - // - // - // 2,86 // 1,3 // 15 // - // 2,0 NL // - // - // - // - // 3,86 // 1,8 // 15 // - // 2,0 CHSKCr // - // - // - // - // 15,45 // 7,0 // 60 // - // 12,0 N-NH4+ // - // - // - // - // 0,7 // 0,3 // 10 // - // 1,0 Pcelk. // - // - // - // - // 1,5 // 0,7 // 4 // - // 1,0 „p“ – přípustná hodnota koncentrací pro rozbory směsných vzorků vypouštění odpadních vod „m“ – maximální přípustná hodnota koncentrací pro rozbory prostých (bodových) vzorků vypouštěných odpadních vod PŘÍTOK - Navrhované hodnoty: m3/den, m3/rok // PŘÍTOK - Skutečný stav (1999): m3/den, m3/rok // POVOLENÍ VHO: l/s, m3/rok Průtok // 1 012 ; - // 1 250 ; 456 000 // 30 // 600 000 EO // 5 000 // 3 660 // x // x
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
V této sídelní jednotce je navržena nová oddílná splašková kanalizace, napojená do stávající stokové sítě města Králíky, jejíž rekonstrukce vč. rekonstrukce ČOV se rovněž plánuje. Přitížení stávající ČOV Králíky od D. Hedče bude odpovídat znečištění od 165 EO. (160 trvale bydlících obyvatel + cca 20 rekr.) Navrhuje se gravitační splašková kanalizace PP DN 250 mm v celkové délce 3 620 m a PE DN 80 v délce 490 m pro převedení odpadních vod z jižní části do gravitační stokové sítě. Odvedení dešťových vod zůstane zachováno v současné podobě
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 31.3.2015
Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014.
Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.3.2015
Stránka 6 z 6
