Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01)
A. NÁZEV OBCE Dolní Čermná
Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: Název obce: Kód obce (IČOB):
3611.5306.021.01 Dolní Čermná 02888 (580112)
Číslo ORP3 (ČSÚ): Název ORP3:
1244 (5306) Lanškroun
Kód OPOU2 ČSÚ:
53061
Název OPOU2:
Lanškroun
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: 3611.5306.021.01
Název části obce: Dolní Čermná
Kód části obce PRVK:
IČOB obce obce ÚIR:
02888
580112
B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
V obci Dolní Čermná (390 - 428 m n.m.) žije: Počet trvale bydlících obyvatel : -z toho Dolní Čermná -z toho Jakubovice Počet rekreantů (odhad) -z toho Dolní Čermná -z toho Jakubovice
1313 1200 113 220 190 30
Obec leží v blízkosti hranic CHOPAV Východočeská křída a CHOPAV Žamberk – Králíky. Do k.ú. Dolní Čermná zasahuje OP vodního zdroje 1. a 2. stupně Horní Čermná. V městysu Dolní Čermná (části Dolní Čermná) je celkem 424 nemovitostí – z toho 24 chat a 69 chalup. Věkový průměr obyvatelstva je 40 let. Významnější spotřebu vody v městysu zastupují zejména Dětský domov Dolní Čermná, Areál zdraví, Školní jídelna, Základní škola, Truhlárna TTK, Švec Dřevitá vlna, Tiskárna Dobel, ZD Mistrovice, Ing. Jiří Appl, Ing. Petr Appl.
C. PODKLADY Informace OÚ Dolní Čermná PD Vodovod Dolní Čermná – Jakubovice (03/2000) Podklady k povolení vypouštění odpadních vod Dolní Čermná (02/1996) Podklady k povolení vypouštění odpadních vod Dolní Čermná (02/1996) Měření množství a kvality odpadních vod – Dolní Čermná (12/1996) Studie odkanalizování obce Dolní Čermná (03/2000) Generel kanalizací obcí sdružení „Orlice“ Dolní Čermná (09 /1994) Dotazník k PRVKÚC
D. VODOVODY D.1
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Vodovod - současný stav Vlastníkem a provozovatelem skupinového vodovodu Lanškroun – Albrechtice – Sázava – Žichlínek – Lubník – Dolní Třešňovec – Horní Třešňovec – Dolní Čermná – Horní Čermná – Petrovice (dále jen vodovod Lanškroun) jsou Vodovody a kanalizace Jablonné nad Orlicí, a.s. Počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel / rekreantů / rok uvedení do provozu Lanškroun - 9 249 / 288 / od 1890 – 1910 Albrechtice - 470 / 20 / od 1890 – 1910 Sázava - 537 / - / od 70. let 20. století Žichlínek - 830 / - / cca v roce 1980 Lubník - 320 / 10 / cca v roce 1981 Dolní Třešňovec - 575 / - / Horní Třešňovec - 602 / 10 / 1940 - 45 Dolní Čermná - 1237 / - / 1985 Horní Čermná vč. Nepomuk - 964 / - / 1981 Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 1 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) Petrovice - 225 / 80 / Celkem 15 009 + 408 = 15 417 Skupinový vodovod Lanškroun byl propojen se skupinovým vodovodem Trpík. V obci Horní Čermná jsou mimo veřejný vodovod další dílčí vodovody a to: „Matějkov“ (napojeno 6,8 % obyvatel), „Sebranice“ (1,6 %), „Církevní dolík“ (3,9 %), „Stěžník“ (4,6 %). Skupinový vodovod Lanškroun je zásobován prostřednictvím tří jímacích území, označených jako jímací území Horní Čermná vrty V2, V3, V4, V4a, V4b, V5a, studna se zářezy prameniště Horní Třešňovec a studna a pramenní jímky prameniště Albrechtice. Od těchto zdrojů vody jsou vedeny hlavní výtlačné a gravitační řady do: pásmového vodojemu Horní Čermná - vodojemu Stěžník - vodojemu pro Lanškroun - vodojemu Horní Třešňovec – starý - vodojemu Horní Třešňovec – nový - vodojemu Albrechtice Z vodojemů jsou vedeny propojovací řady sloužící k propojení celého skupinového vodovodu, včetně samostatného přívodního řadu z vodojemu Stěžník do vodojemu Horní Čermná. Z jednotlivých vodojemů jsou hlavními zásobovacími řady napájeny rozváděcí řady v jednotlivých napojených obcích. Zdroj vody - současný stav V jednotlivých jímacích územích se využívá zpravidla několik samostatných zdrojů vody. V jímacím území Horní Čermná jsou to celkem 3 zvodně, jejichž kolektorem jsou sedimenty spodnoturonského stáří východně od terciérní bariery (vrt V-2), sedimenty spodnoturonského stáří západně od terciérní bariery (vrt V-3) a sedimenty neogénu (vrty řady V-4 a V-5). V jímacím území Albrechtice jsou to celkem 2 zvodně, jejichž kolektorem jsou kvartérní sedimenty ve spojení s pásmem přípovrchového rozpojení puklin hornin krystalinika (pramenní jímky) a zvodeň, jejíž kolektorem jsou štěrkopísky údolní terasy Moravské Sázavy (studna). V jímacím území Horní Třešňovec je využívaná pouze jedna zvodeň tercierní, vázaná na štěrkopískové sedimenty Všechny tyto zvodně jsou součástí hydrogeologického rajónu 426 Kyšperská synklinála, výjimkou je pouze oblast pramenních jímek Albrechtice, která již náleží k rajónu 643 Krystalinikum Východních Sudet. Popis jímacích objektů: Zdroje vody pro skupinový vodovod Lanškroun jsou: - hydrogeologické vrty V2, V3, V4, V4a, V4b, V5a v jímacím území Horní Čermné - studna a pramenní jímky v jímacím území Albrechtice - studna se zářezy v jímacím území Horní Třešňovec Jímací území Horní Čermná: Vrt V-2 byl jako první ze skupiny vrtů realizován v roce 1960. Je situován v prostoru čerpací stanice vodovodu, je 181m hluboký, do hloubky 7,7 m je spuštěna betonová studna o průměru 4,0 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí 377/152 mm s perforovaným úsekem v hloubce 98-175 m. Hladina podzemní vody je napjatá s pozitivní výtlačnou úrovní. Volný přetok po vyhloubení činil 90 l/s, dnes je již hladina vody zakleslá několik metrů pod terénem. Vrt V-3 byl realizován v roce 1966. Je situován na západním okraji obce Horní Čermná a je hluboký 281 m. Vystrojen je ocelovou zárubnicí průmět 377/190 mm s otevřeným úsekem v hloubce 108 – 281 m. Hladina podzemní vody je napjatá, s negativní výtlačnou úrovní cca 70 m pod terénem. Vrt V-4 byl dokončen v roce 1979. Je situován ve střední části obce v údolní nivě na levém břehu Čermné, je hluboký 285 m, je vystrojen pouze v etáži 0 – 57 m ocelovou zárubnicí průměr 368/161 mm, spodní část vrtu zasypána. Hladina podzemní vody je napjatá s pozitivní výtlačnou úrovní (přetok). Vrt V-4a byl realizován v roce 1978. Je situován ve vzdálenosti cca 15 m od vrtu V4, je hluboký 55 m, je vystrojen do 24 m zárubnicemi 377 mm, v etáži do 55 m je zabudována výstroj LPE průměru 161 mm. Hladina podzemní vody je napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní (přetok). Vrt V-4b byl realizován v roce 1985. Z hlediska stavebního se jedná o vrt 70 m hluboký, vystrojený v etáži 0,5 – 42,0 m ocelovými zárubnicemi o průměru 630 mm a překližkovými zárubnicemi o průměru 250 mm od 35 m do konečné hloubky. Vrt je situován cca 10 m od vrtů V-4 a V-4a. Hladina podzemní vody je mírně napjatá, s pozitivní výtlačnou úrovní (přetok). Vrt V-5a byl vyhlouben v roce 1983. Z hlediska stavebního se jedná o vrt 62 m hluboký, vystrojený ocelovými zárubnicemi o průměru 820, 426 a 219 mm do konečné hloubky a dále filtry Johnson v úseku 48 – 60 m. Vrt je umístěn v těsné blízkosti vrtu V3. Hladina podzemní vody je volná až mírně napjatá, nacházející se těsně pod povrchem terénu. Jímací území Albrechtice: Systém pramenních jímek se zářezy byl budován v roce 1896 v zalesněných svazích severovýchodně od obce, v lokalitách Důl umučených a Kulina. Původní stavební dokumentace se nedochovala, délka a průběh jímacích zářezů nejsou známé. Základní charakter jímek je prakticky totožný – jedná se o betonové objekty hluboké 2-3 m s jednoduchou, případně dělenou komorou, do které jsou zaústěny jímací zářezy (kameninové roury o průměru cca 125 mm). Nadzemní části jímek jsou zajištěny litinovými poklopy.V prameništi Důl umučených se nachází třináct pramenních jímek a jedna jímka sběrná. Do jímky označené číslem 3 není sveden zářez, ale je z ní vyhloubena jímací štola o délce přibližně 6 m. V prameništi Kulina se nachází celkem 6 pramenních jímek se zářezy, objekt označený číslem 17 není v současné době využíván - propojení s vodárenským systémem bylo přerušeno. Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 2 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) Studna je samostatným jímacím objektem vodovodu a nachází se na pravém břehu Moravské Sázavy na severním okraji obce Albrechtice. Jedná. Se o studnu hlubokou 5 m, průměru 4 m, umístěnou ve stavebním objektu spolu s čerpací stanicí. Studna je doplněna jímacím příkopem o délce 30 m, vyhloubeným v louce nad studnou (proti směru toku v řece) a dotovaným vodou z nepoužívaného náhonu, vedoucího vlevo podél místní komunikace. Jímací území Horní Třešňovec: Pro zásobování obce Horní Třešňovec a výše jmenovaných obcí skupinového vodovodu pitnou vodou jsou využívány, mimo jiné, studna a jímací zářezy v Horním Třešňovci. Jímací území je situováno při severním okraji obce Horní Třešňovec na jižním svahu vrchu U kříže (503 m n.m.). Studna je situována na hřbetu při sv. okraji obce Horní Třešňovec. Nachází se v nadm, výšce 452 m n.m. a je obestavěna zděnou budovou s čerpací stanicí. Hloubka studny je 18 m, je roubená kameny a má průměr 3 m. Hladina podzemní vody je volná, nacházející se v hloubce 15 m pod terénem. Jímací zářezy jsou umístěny cca 100 m jz. od studny v zalesněném svahu v polokruhové terénní depresi cca 6 m hluboké. Jedná se o dvě sběrné jímky s bočními jímacími zářezy v hloubce cca 4 m pod úrovní rostlého terénu. Hladina podzemní vody je v oblasti zářezů volná. Vydatnost jímacích objektů: Jímací území Horní Čermná: Vrt V-2 má využitelnou vydatnost stanovenu ve výši 12 – 16 l/s při snížení hladiny na stav 20 m, v závislosti na jeho využití ve stacionárním nebo nestacionárním režimu. Vrt V-3 má využitelnou vydatnost stanovenu ve výši 20 l/s při snížení hladiny vody na stav cca 90 m od terénu. Vrt V-4 má využitelnou vydatnost stanovenu ve výši 8 l/s při snížení hladiny vody na stav cca 13 m od terénu. Vrt V-4a má využitelnou vydatnost stanovenu ve výši 4 l/s při snížení hladiny vody na stav 10 m od terénu. Vrt V-4b má využitelnou vydatnost stanovenu ve výši 9 l/s při snížení hladiny vody na stav 32 m od terénu. Vrt V-5a má využitelnou vydatnost stanovenu ve výši 10 l/s při snížení hladiny vody na stav 10 m od terénu. Jímací území Albrechtice: Využitelná vydatnost činí 7 l/s pro prameniště Důl umučených a Kulina a 4 l/s pro širokoprofilovou studnu . Na základě poskytnutých údajů o vyrobeném objemu vody kolísá souhrnná vydatnost obou pramenišť přibližně v rozpětí 1,5 – 7 l/s. Jímací území Horní Třešňovec: Využitelná vydatnost studny je cca 1 l/s, zářezů přibližně 0,5 l/s. Jakost vody: Jímací území Horní Čermná: Vrt V-2: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vodu mírně alkalické reakce (pH okolo 7,65), středně tvrdou, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 350 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je občasné navýšení koncentrací selenu, železa a mědi. Nízká je koncentrace rozpuštěného kyslíku, pod úroveň doporučených hodnot kolísá teplota vody, je detekován také zvýšený obsah radonu 222; - u koncentrace dusičnanů došlo během posledních dvaceti let k výrazným výkyvům v letech 1983, 1986, 1988, 1992 a 1993 (pravděpodobně vlivem nízkých srážkových úhrnů), kdy se jejich koncentrace pohybovala dlouhodobě mezi 12 - 20 mg/l. V současnosti dosahuje koncentrace hodnot okolo 28 mg/l. Nejvyšší mezná hodnota pro obsah dusičnanů v pitné vodě nebyla u vrtu V-2 nikdy překročena, trend je spíše stálý. Průměrná hodnota za období 1994 – 1999 činí 24,44 mg/l; - vysoké hodnoty byly lokálně zaznamenány u obsahu dichlorethenu ve dvou analýzách v letech 1993 (1,2 (g/l) a 1994 (5 (g/l) při regionálním monitoringu v rámci kyšperské synklinály – severní části. V ostatních případech až do současnosti byly zjišťovány pouze koncentrace pod mezí stanovitelnosti; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, pouze objemová aktivita radonu 222 v jednom případě ze čtyř překročila indikační hodnotu 20 Bq/l (činila 44 Bq/l), průměrná hodnota za období 1994 – 1999 činí 12,11 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní a mezofilní bakterie a enterokoky, bičíkovci a živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, vzhledem k občasnému výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt V-3: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vodu mírně alkalické reakce (pH okolo 7,5), dosti tvrdou, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 440 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je občasné navýšení koncentrací dusitanů a železa. Nízká je koncentrace rozpuštěného kyslíku, pod úroveň doporučených hodnot kolísá teplota vody, detekován je zvýšený obsah radonu 222; - u koncentrace dusičnanů lze vysledovat od doby existence vrtu vzestupný trend s nárůstem cca 5 mg/l za 10 let), k dočasnému snížení koncentrace došlo v posledním desetiletí v letech 1993, 1994 a 1996 (pravděpodobně vlivem nízkých srážkových úhrnů), kdy se jejich koncentrace pohybovala pod 20 mg/l. V současnosti dosahuje koncentrace Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 3 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) hodnot okolo 26 mg/l. průměrná hodnota za období 1994 – 1999 činí 22,1 mg/l; - vysoké hodnoty byly lokálně zaznamenány u obsahu dichlorethenu ve dvou analýzách v letech 1993 (1,1 (g/l) a 1994 (29,5 (g/l) při regionálním monitoringu v rámci kyšperské synklinály – severní části. V ostatních případech až do současnosti byly koncentrace byly zjišťovány pod mezí stanovitelnosti; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, pouze objemová aktivita radonu 222 v jednom případě ze čtyř překročila indikační hodnotu 20 Bq/l (činila 47 Bq/l), průměrná hodnota za období 1994 – 1999 činí 15,66 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie, enterokoky, bičíkovci a živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, vzhledem k občasnému výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt V-4: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody mírně alkalické až neutrální reakce (pH okolo 7,2), měkkou, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 150 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je vysoký obsah železa a zvýšený obsah volného sulfanu, amonných iontů, případně také nepolárních extrahovatelných látek a proměnlivá barva vody. Nízká je koncentrace rozpuštěného kyslíku, pod úroveň doporučených hodnot kolísá teplota vody; - u koncentrace dusičnanů lze vysledovat velice příznivý klesající trend v průběhu devadesátých let, kdy byly zaznamenány pouze hodnoty pod 1 mg/l, na rozdíl od předchozího desetiletí, kdy dosahovaly až 15 mg/l; - koncentrace železa se pohybují trvale v nadlimitním množství v rozmezí 0,3 – 5,6 mg/l, data jsou značně kolísavá, trend je stálý. Průměrná hodnota koncentrace železa za období 1994 – 2003 činí 1,37 mg/l; - dočasné zvýšení koncentrací bylo zaznamenáno u amonných iontů; v roce 1979 (0,2 mg/l), v roce 1994 (hodnoty mezi 0,16; 0,34 a 0,40 mg/l) a v roce 1998 (0,26 mg/l). V ostatních případech byly zaznamenány pouze koncentrace pod 0,1 mg/l. Tento jev úzce souvisí se změnami oxidačně – redukčních podmínek ve zvodni. V obdobích většího sucha je dotace zvodně atmosférickou vodou nízká a více anoxické prostředí přispívá ke zvýšeným koncentracím amonných iontů na úkor obsahu dusičnanů. Průměrná koncentrace amonných iontů z rozborů dostupných za období 1977 – 1999 dosahuje 0,13 mg/l; - v roce 1994 došlo (podobně jako u sousedního vrtu V-4b) k překročení nejvyšší mezné hodnoty pro koncentraci nepolárních extrahovatelných látek (NEL), byla neměřena hodnota 0,09 mg/l. V ostatních letech byla analýza pravidelně opakována, koncentrace se pohybovaly převážně pod mezí stanovitelnosti (( 0,01 mg/l). Jednalo se tedy o jednorázové zvýšení koncentrace; - vysoká hodnota byla lokálně zaznamenána u obsahu 1,1 dichlorethenu při analýze v roce 1994 (2,8 (g/l) při regionálním monitoringu v rámci kyšperské synklinály – severní části. V ostatních případech až do současnosti nebyla nikdy překročena mezná hodnota přijatelného rizika, která činí 0,3 (g/l, koncentrace byly zjišťovány pod mezí stanovitelnosti; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti okolo indikační hodnoty 20 Bq/l, (při jednom měření ze dvou byla indikační hodnota překročena), průměrná hodnota za období 1994 - 1999 činí 22,3 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie, živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů, s výjimkou trvale nadlimitních koncentrací železa. V případě volného sulfanu nelze na základě nedostatečných údajů zhodnotit skutečný vývoj obsahu u tohoto ukazatele. Nezbytné je průběžné hygienické zabezpečení vody. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Proto zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, vzhledem ke zvýšené koncentraci železa a výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt V-4a: V případě vrtu V-4a jsou k dispozici rozbory pouze do r. 1994, dále nebyl vrt využíván a rozbory do současnosti nejsou k dispozici. Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody mírně alkalické až neutrální reakce (pH okolo 7,3), měkkou, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 185 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů je kvalita vody po fyzikálně - chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je vysoký obsah železa a zvýšený obsah volného sulfanu, amonných iontů a proměnlivá barva vody. Dále mírně kolísají také hodnoty obsahu radonu222, nízká je koncentrace rozpuštěného kyslíku, pod úroveň doporučených hodnot kolísá teplota vody; - u koncentrace dusičnanů, podobně jako u vrtu V-4, lze vysledovat velice příznivý klesající trend v průběhu devadesátých let, kdy byly zaznamenány pouze hodnoty pod 1 mg/l, na rozdíl od předchozího desetiletí, kdy dosahovaly až 9 mg/l; - koncentrace železa se pohybují trvale v nadlimitním množství v rozmezí 0,3 – 5,6 mg/l, data jsou značně kolísavá, trend je mírně rostoucí. Průměrná hodnota koncentrace železa za sledované období činí 2,15 mg/l; - dočasné zvýšení koncentrací bylo zaznamenáno u amonných iontů; v roce 1989 (0,32 mg/l), v roce 1992 (0,26 mg/l) a v roce 1994 (0,28 mg/l). V ostatních případech byly zaznamenány pouze koncentrace pod 0,1 mg/l. Tento jev úzce souvisí se změnami oxidačně – redukčních podmínek ve zvodni. Průměrná koncentrace amonných iontů z rozborů dostupných za období 1978 – 1994 dosahuje 0,11 mg/l; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 překročila při jediné dostupné analýze indikační hodnotu 20 Bq/l, činila 28,08 Bq/l; Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 4 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie, živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů, s výjimkou trvale nadlimitních koncentrací železa. V případě volného sulfanu nelze na základě malého počtu rozborů zhodnotit skutečný vývoj obsahu u tohoto ukazatele. Nezbytné je průběžné hygienické zabezpečení vody. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Proto zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, vzhledem ke zvýšené koncentraci železa a výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt V-4b: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody mírně alkalické až neutrální reakce (pH okolo 7,25), měkkou, HCO3 – Ca – SO4 typu, s celkovou mineralizací okolo 150 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem z hlediska vyhlášky č. 252/2004 Sb. Je vysoký obsah železa a zvýšený obsah amonných iontů, případně také nepolárních extrahovatelných látek, proměnlivá je barva vody. Nízká je koncentrace rozpuštěného kyslíku; - koncentrace železa se pohybují převážně v nadlimitním množství v rozmezí 0,18 – 8,55 mg/l, data jsou značně kolísavá, trend je spíše stálý. Průměrná hodnota koncentrace železa za období 1994 – 2003 činí 1,02 mg/l; - dočasné zvýšení koncentrací bylo zaznamenáno u amonných iontů; v roce 1992 (1,2 mg/l) a v roce 1994 (0,28 a 0,38 mg/l). V ostatních případech byly zaznamenány pouze koncentrace pod 0,1 mg/l. Tento jev úzce souvisí se změnami oxidačně – redukčních podmínek ve zvodni. Průměrná koncentrace amonných iontů z rozborů dostupných za období 1985 – 2003 dosahuje 0,16 mg/l; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje v oblasti okolo indikační hodnoty 20 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (koliformní bakterie, živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů, s výjimkou trvale nadlimitních koncentrací železa. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Proto zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, vzhledem ke zvýšené koncentraci železa a výskytu mikrobiologického znečištění vody. Vrt V-5a: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vody mírně kyselé až neutrální reakce (pH okolo 6,8), měkkou, HCO3 – SO4 – Ca typu, s celkovou mineralizací okolo 110 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2003 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je vysoký obsah železa a zvýšený obsah amonných iontů, volného sulfanu a huminových látek. Dále mírně kolísají také hodnoty obsahu radonu222, kyselinové neutralizační kapacity, nízká je koncentrace rozpuštěného kyslíku, pod úroveň doporučených hodnot kolísá teplota vody; - koncentrace železa se pohybují trvale v nadlimitním množství v rozmezí 1,1 – 4,8 mg/l, data mají poměrně malý rozptyl, trend je mírně rostoucí. Průměrná hodnota koncentrace železa za období 1994 – 2003 činí 2,57 mg/l; - zvýšené koncentrace jsou zaznamenávány u amonných iontů. Více anoxické a redukční prostředí spodnoneogenní zvodně přispívá ke zvýšeným koncentracím amonných iontů na úkor obsahu dusičnanů. Průměrná koncentrace amonných iontů z rozborů dostupných za období 1986 – 2003 dosahuje 0,21 mg/l; - v roce 1999 byla naměřena zvýšená koncentrace huminových látek 2,6 mg/l, která je těsně nad meznou hodnotou 2,5 mg/l; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 překročila při jediné dostupné analýze indikační hodnotu 20 Bq/l, činila 23 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda občasnou mírnou závadnost (živé organismy). Celkově hodnotíme jímanou vodu jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. V rozsahu stanovovaných chemických ukazatelů, s výjimkou trvale nadlimitních koncentrací železa. V případě volného sulfanu nelze na základě nedostatečných údajů zhodnotit skutečný vývoj obsahu u tohoto ukazatele. Nezbytné je průběžné hygienické zabezpečení vody. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Proto zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, vzhledem ke zvýšené koncentraci železa a výskytu mikrobiologického znečištění vody. Jímací území Albrechtice: Prameniště Důl umučených a Kulina: Voda jímaná v prameništích vykazuje velmi rozkolísané hodnoty základních kvalitativních ukazatelů jakosti: - průměrná reakce vody v celém hodnoceném období 1991 – 2000 je pH 6,7; rozptyl stanovení je v rozmezí pH 5,6 – 7,9; - obsah rozpuštěných látek byl v letech 1994 – 2000 stanoven v rozmezí 80 – 336 mg/l, průměrně okolo 230 mg/l. Podobný rozptyl vykazuje měrná vodivost, 9 – 42 mS/m (průměr cca 28 mS/m); - doporučenou hodnotu vyhlášky č. 252/2004 Sb. Nedosahuje průměrná hodnota kyselinové neutralizační kapacity KNK4,5 (uhličitanové tvrdosti). Průměr KNK4,5 činí 0,67 mmol/l (rozptyl 0,3 – 2,9 mmol/l), pro pitnou vodu je doporučováno více než 0,8 mmol/l. Průměrný obsah vápníku 33,6 mg/l a vápníku a hořčíku 1,42 mmol/l (celková tvrdost) se pohybuje na dolní hranici doporučeného rozmezí (0,9 – 5 mmol/l); - průměrná koncentrace železa vyhovuje mezné hodnotě 0,2 mg/l. Stanovené koncentrace jsou obvykle velmi nízké (do 0,1 mg/l), průměr zvyšují ojedinělé vysoké hodnoty, dosahující téměř 1 mg/l (březen 1997, srpen 1996) s maximem 1,6 mg/l v září 1994; - průměrná koncentrace dusičnanů činí 22,6 mg/l s výkyvy v rozmezí 11,8 – 36,4 mg/l. Maximální hodnoty byly stanoveny v prosinci 1991 (34 mg/l) a červnu 1995 (36,4 mg/l), nejvyšší mezná hodnota nebyla nikdy dosažena. Od roku 1996 jsou již obsahy dusičnanů vyrovnanější s maximy cca 25 mg/l NO3-; Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 5 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) - v letech 1994, 1995 a 1997 byly ve vodě detekovány polychlorované bifenyly, v červnu 1997 v množství 80 ng/l, tj. koncentraci překračující nejvyšší meznou hodnotu, která činí 50 ng/l PCB. Od roku 1998 již nebyly PCB zjištěny; - v červnu 1995 byl zjištěn obsah kyanidů 0,02 mg/l, dvakrát překračující nejvyšší meznou hodnotu (0,01 mg/l). V menších koncentracích byly detekovány rovněž v letech 1994 a 1997; - ojediněle byla zjištěna zvýšená objemová aktivita radonu 222Rn, překračující indikační hodnotu (stanoveno 38,13 Bq/l, IH činí 20 Bq/l); - přibližně v 60 % analýz je zjišťováno mikrobiologické a ve 30 % biologické oživení vody, představované především koliformními bakteriemi, méně fekálními koliformními bakteriemi a enterokoky, bezbarvými bičíkovci a živými organismy. Celkově hodnotíme podzemní vodu jímanou v prameništích jako v průměrných hodnotách vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, tj. vody vyžadující pouze průběžnou dezinfekci. Širokoprofilová studna: Ve vodě jímané širokoprofilovou studnou jsou stanovovány hodnoty základních ukazatelů obvykle v menším rozpětí, než ve vodách z pramenišť: - průměrná reakce vody je pH 6,78; rozptyl stanovení je v rozmezí pH 6 – 7,5; - obsah rozpuštěných látek byl v období 1994 – 2000 stanoven v rozmezí 96 – 240 mg/l, průměrně okolo 134 mg/l, měrná vodivost kolísala od 16,8 do 33,5 mS/m (průměr cca 20 mS/m); - průměrná hodnota kyselinové neutralizační kapacity KNK4,5 (uhličitanové tvrdosti) se nachází těsně pod doporučenou hodnotu vyhlášky č. 252/2004 Sb. Průměr KNK4,5 činí 0,7 mmol/l (rozptyl 0,4 – 0,9 mmol/l), pro pitnou vodu je doporučováno více než 0,8 mmol/l; - průměrná koncentrace železa během posledních deseti let dosahuje cca 0,4 mg/l a tím slabě překračuje meznou hodnotu (0,3 mg/l Fe). Průměr je však zvyšován ojediněle stanovenými vysokými koncentracemi nad 1 mg/l (2,13 mg/l v listopadu 1997; 1,93 mg/l v září 1998; 1,13 mg/l v březnu 2000); - průměrná koncentrace dusičnanů činí 16,6 mg/l s rozptylem hodnot v rozmezí 8,4 – 35,2 mg/l (květen 1991). Nejvyšší mezná hodnota nebyla nikdy dosažena; - hodnoty ukazatelů kyslíkového režimu jsou slabě zhoršené. Průměrný obsah rozpuštěného kyslíku je 67 % nasycení, ojediněle však byly stanoveny nízké úrovně nasycení hluboko pod doporučenou hodnotu nad 50 % (minimum 11 % nasycení). K překročení indikační hodnoty chemické spotřeby kyslíku CHSKMn nikdy nedošlo (průměrná hodnota 0,83 mg/l O2 s rozptylem 0,56 – 1,20 mg/l); - v letech 1994 a 1997 byly ve vodě detekovány polychlorované bifenyly, v dubnu 1997 v koncentraci těsně překračující nejvyšší meznou hodnotu (59 ng/l). V období červen 1997 – srpen 2000 již nebyly PCB zjištěny; - v letech 1994, 1996 a 1997 byla zjištěna přítomnost ropných látek, v listopadu 1997 několikanásobně překračující nejvyšší meznou hodnotu (stanoveno 0,23 mg/l, NMH činí 0,05 mg/l); - ve více než 70 % analýz je zjišťováno mikrobiologické znečištění vody, především přítomností koliformních a fekálních koliformních bakterií, v menší míře enterokoků. Celkově hodnotíme podzemní vodu jímanou studnou jako vyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A1, vzhledem k občasnému vysokému mikrobiologickému znečištění. Jímací území Horní Třešňovec: Studna: Z chemického hlediska se jedná se o podzemní vodu mírně kyselé až kyselé reakce, měkkou, Ca – SO4 – HCO3 Cl typu, s množstvím rozpuštěných látek okolo 200 mg/l. Další charakteristiky vody jsou následující: - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2000 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je vysoký obsah dusičnanů a občasně snížená hodnota pH. Nízká je hodnota sumární koncentrace vápníku a hořčíku a kyselinové neutralizační kapacity; - hodnoty vodivosti (resp. Celkové mineralizace) mají mírně klesající trend, průměrná hodnota za období 1994 – 2000 je 23,12 mS/m. Hodnoty celkové alkality KNK 4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají klesající trend, průměrná hodnota za období 1994 – 2000 činí 0,37 mmol/l; - koncentrace dusičnanů se pohybují převážně v nadlimitním množství v rozmezí 49,8 – 59,16 mg/l, trend je spíše stálý. Průměrná hodnota koncentrace dusičnanů za období 1994 – 2000 činí 59,16 mg/l; - reakce vody se pohybuje na rozhraní vyhlášky č. 252/2004 Sb. V rozmezí pH 5,2 – 6,7. Průměrná hodnota pH činí 6 a trend je klesající (cca 1,3 za posledních 10 let); - dočasně zvýšené obsahy železa a olova jsou, vzhledem k malé statistické významnosti nepodstatné; - jiné specifické organické látky a těžké kovy jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. Sb.; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 se pohybuje převážně v oblasti okolo indikační hodnoty 20 Bq/l, pouze jednou ze čtyř případů došlo ke zvýšení na 130 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda mírnou závadnost. Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb., vzhledem k trvale vysokému obsahu dusičnanů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Proto zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A3, vzhledem k vysoké koncentraci dusičnanů a výskytu mikrobiologického znečištění vody. V případě používání této vody jako pitné je nutná její vícestupňová úprava nebo míchání s vodou z jiných, kvalitnějších zdrojů. Zářezy: Z chemického hlediska se jedná o podzemní vodu mírně kyselé až kyselé reakce (pH okolo 6,3), měkkou, HCO3 – Ca - SO4 – Cl typu, s množstvím rozpuštěných látek okolo 220 mg/l. Voda ze zářezů má oproti vodě ze studny vyšší koncentraci rozpuštěných látek, vodivost a také větší koncentraci Ca2+ a HCO3- iontů, což je dáno jejím těsným kontaktem s podložním izolátorem s vyšším podílem vápnité složky. Další charakteristiky vody jsou následující: Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 6 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) - z hlediska úplných fyzikálně - chemických rozborů provedených v letech 1994 – 2000 je kvalita vody po fyzikálně chemické stránce dlouhodobě stabilní. Nepříznivým faktorem je vysoký obsah dusičnanů a občasně snížená hodnota pH. Nízká je hodnota kyselinové neutralizační kapacity; - hodnoty vodivosti (resp. Celkové mineralizace) mají mírně stoupající trend, průměrná hodnota za období 1994 – 2000 je 27 mS/m. Hodnoty celkové alkality KNK 4,5 (uhličitanové tvrdosti) mají mírně klesající stálý trend, průměrná hodnota za období 1994 - 2000 činí 0,66 mmol/l; - koncentrace dusičnanů se pohybují převážně v nadlimitním množství v rozmezí 29,1 – 71,1 mg/l, trend je rostoucí, přibližně 8 mg/l za 5 let. Průměrná hodnota koncentrace dusičnanů za období 1994 – 2000 činí 58,2 mg/l; - jiné specifické organické látky, těžké kovy a nepolární extrahovatelné látky jsou ve vodách dokumentovány ve velmi nízkých koncentracích, hluboko pod limitními hodnotami vyhlášky č. 252/2004 Sb.; - celkové objemové aktivity α a β jsou velice nízké, objemová aktivita radonu 222 překročila pouze při jediné analýze ze čtyř indikační hodnotu 20 Bq/l, činila 61 Bq/l; - z hlediska mikrobiologického vykazuje voda mírnou závadnost. Celkově hodnotíme jímanou vodu jako nevyhovující vyhlášce č. 252/2004 Sb. Vzhledem k vysokému obsahu dusičnanů. Nezbytné je její průběžné hygienické zabezpečení. Ve smyslu vyhlášky č. 428/2001 Sb. Proto zařazujeme vodu do kategorie upravitelnosti A3, vzhledem k vysoké koncentraci dusičnanů a výskytu mikrobiologického znečištění vody. V případě používání této vody jako pitné je nutná její vícestupňová úprava nebo míchání s vodou z jiných, kvalitnějších. Povolení k odběru a ochranná pásma: Jímací území Horní Čermná: Vrt V-2: Rozhodnutí: 03329/2007/OŽP/Tla/19 ze dne 28.3.2007 Množství: 16 l/s, 504 576 m3/rok Platnost: do 31.12.2032 OP: I. Stupně Platnost: na dobu neurčitou Vrt V-3 Rozhodnutí: 03329/2007/OŽP/Tla/19 ze dne 3.12.2007 Množství: 18 l/s, 576 648 m3/rok Platnost: do 31.12.2032 OP: I. Stupně Platnost: na dobu neurčitou Vrt V-4, 4a, 4b: Rozhodnutí: 33292/2007/OŽP/231.8/Rko ze dne 3.12.2007 Množství: 5 l/s, 157 680 m3/rok (odběr celkem z vrtů V4, V4a a V4b) Platnost: do 31.12.2032 OP: I. Stupně Platnost: na dobu neurčitou Vrt V-5a: Rozhodnutí: 03329/2007/OŽP/Tla/19 ze dne 3.12.2007 Množství: 10 l/s, 50 000 m3/rok Platnost: 31.12.2032 OP: I. Stupně Platnost: na dobu neurčitou Jímací území Albrechtice: širokoprofilová studna Rozhodnutí: 4516/2006/OŽP/La/231.8/12 ze dne 16.2.2006 Množství: 1,7 l/s, 55 000 m3/rok Platnost: 31.12.2032 OP: I. Stupně Platnost: na dobu neurčitou Důl umučených, Kulina Rozhodnutí: 13407/2006/OŽP/La/30 ze dne 16.2.2006 Množství: 4,7 l/s, 150 000 m3/rok prameniště Platnost: 31.12.2032 OP: I. Stupně Platnost: na dobu neurčitou Jímací území Horní Třešňovec: Rozhodnutí: MULA 20673/2013 ze dne 19.9.2013 Množství: 1,55 l/s, 49 000 m3/rok prameniště Platnost: 19.9.2033 OP: I. Stupně Platnost: na dobu neurčitou Úprava vody - současný stav Úpravna vody v Horní Čermné slouží ke snížení obsahu železa, odstranění přebytečného oxidu uhličitého a sulfátu z vrtů V4 a V5a. Výkon úpravny vody byl projektován na 39 l/s (v současné době není využita na plnou kapacitu). Uveden do provozu v roce 1995. Voda na úpravně vody v Horní Čermné je zabezpečena předchlorací na technologii úpravny a to z vrtů V4, V4a,V4b a V5a a tím je současně zabezpečena i surová voda z vrtů V2 a V3, která je s upravovanou vodou míchána v akumulaci u úpravy (objem 700 m3). Hygienické zabezpečení v úpravně vody je prováděno dávkováním plynného chloru přístrojem ADVANCE. Voda je dopravována do VDJ Lanškroun. Součástí čerpací stanice V2 v Horní Čermné je akumulační nádrž o objemu 800 m3, do nádrže je voda čerpána z vrtů V2. Chlornan sodný je dávkován do akumulační nádrže zařízením Šléz. Zdroj Albrechtice je dezinfikován pomocí Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 7 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) zařízení Šléz do vodojemu Albrechtice, zdroj Horní Třešňovec zařízením stejného typu do studny. Doprava vody - současný stav Čerpací stanice: Provoz čerpadel je řízen centrálním dispečinkem provozovatele vodovodu v závislosti na stavu vody v jednotlivých vodojemech. Čerpací stanice ve vrtech: Akumulační nádrž je součástí čerpací stanice a je plněna ponornými čerpadly z vrtů. Vrty V4, V4a a V4b jsou osazovány čerpadly střídavě podle aktuálních potřeb. V2 – U-DN-3a/I (Q = 18,3 l/s, H = 20 m) V3 – CVBU- 075 (Q = 20,0 l/s, H = 110 m) V4, V4a, V4b – U-BX-1/IV (Q = 13,3 l/s, H = 30 m) V5a – CVBU-0705 (Q = 15,6 l/s, H = 32 m) Čerpací stanice s akumulací – Horní Čermná: Jedná se o stavební objekt z roku 1968, který je umístěn na vrtu V2, akumulační nádrž má objem 800 m3. Do akumulační nádrže je voda čerpána z vrtů V2, V3, V4b, a V5a. Pro vodojem Stežník je instalováno čerpadlo L-VN-4/5 (Q = 10,0 l/s, H = 68 m). Čerpací stanice na úpravně vody Horní Čermná: Součástí úpravny vody je akumulace o objemu 700 m3 z roku 1993. Akumulační nádrž je plněna upravenou vodou z vrtů V4, V4a, V4b a V5a a surovou neupravenou vodou z vrtů V3 a V2. V čerpací stanici je instalováno čerpadlo typu L-VN-5/4, Q = 33,3 l/s, H = 90 m. Čerpací stanice na studni Albrechtice: Vybudována byla v roce 1968, je osazena 2 ks čerpadel 50-CVX-160-10/2-00 (Q = 7,0 l/s, H = 59 m). Čerpací stanice v Horním Třešňovci: Vybudována v roce 1945. Pro vodojem Horní Třešňovec 250 m3 je instalováno čerpadlo U-BG-1/2 (Q = 5,8 l/s, H = 31 m) – rok 1945, pro vodojem Horní Třešňovec 100 m3 čerpadlo U-VN-1/8 (Q = 1,5 l/s, H = 72 m) – rok 1975. Čerpací stanice – AT – Stěžník (Nepomuky): Vybudována v letech 1995 – 1996, osazena čerpadlem 40-CVX-1258/3 (Q = 4,0 l/s, H = 52 m). Vodojemy - současný stav Zásobování vodovodu Lanškroun je vícepásmové, jedná se zemní vodojemy: A) Pásmový vodojem Horní Čermná - zásobuje Dolní Čermnou a Petrovice, objem jednokomorového vodojemu 250 m3. Objekt byl uveden do provozu v letech 1970 – 1980. maximální hladina 460,00 m n. m. Minimální hladina 456,00 m n. m. B) Vodojem Stěžník - dvoukomorový zemní VDJ zásobuje Horní Čermnou a Nepomuky, objem vodojemu 2 x 250 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1968. maximální hladina 495,00 m n. m. Minimální hladina 491,11 m n. m. C) Vodojem pro Lanškroun - je situován na kat. území Horní Třešňovec, objem dvoukomorového vodojemu je 2 x 650 m3, 2 x 1500 m3, využitelný objem 4 300 m3. Objekt byl uveden do provozu postupně v letech 1968 a 1993. Z novějších akumulací 2 x 1500 m3 je využíváno pouze 1 x 1 500 m3, zbytek tvoří rezervu. Maximální hladina 437,00 m n. m. Minimální hladina 432,00 m n. m. D) Vodojem Horní Třešňovec – starý - objem jednokomorového vodojemu 250 m3. Objekt byl uveden do provozu v letech 1940 – 1945. maximální hladina 429,90 m n. m. Minimální hladina 427,44 m n. m. E) Vodojem Horní Třešňovec – nový - objem jednokomorového vodojemu je 100 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1975. maximální hladina 486,00 m n. m. Minimální hladina 482,00 m n. m. F) Vodojem Albrechtice - objem vodojemů je 250 m3 (starý) a 390 m3 (nový). Objekty byly uvedeny do provozu počátkem 20. století a v roce 1968. maximální hladina 439,00 m n. m. Minimální hladina 436,00 m n. m. Akumulační nádrže: - akumulace u čerpací stanice na vrtu V2 – objem 800 m3. Objekt byl uveden do provozu v roce 1968. - akumulace u úpravny vody Horní Čermná – 700 m3 (do výtlaku na VDJ – výstup z ÚV je dávkován plynný chlor). Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 8 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) Objekt byl uveden do provozu v roce 1993. Vodovodní síť - současný stav Celková délka přívodních řadů Lanškroun + H. a D. Čermná Petrovice + Nepomuky je 5,956 km. Celková délka vodovodní sítě v Lanškrouně bez přípojek je 37,461 km. Celková délka vodovodní sítě v Horní Čermné bez přípojek je 8,412 km. Celková délka vodovodní sítě v Dolní Čermné bez přípojek je 11,296 km. Celková délka vodovodní sítě v Nepomukách bez přípojek je 1,753 km. Celková délka vodovodní sítě v Petrovicích bez přípojek je 3,6 km. Celková délka přívodních řadů Albrechtice – Sázava – Lubník – Žichlínek je 4,844 km. Celková délka vodovodní sítě Albrechtice – Sázava – Lubník – Žichlínek bez přípojek je 26,619 km. Celková délka přívodních řadů Dolní a Horní Třešňovec je 1,551 km. Celková délka vodovodní sítě Dolní Třešňovec bez přípojek je 2,003 km. Celková délka vodovodní sítě Horní Třešňovec bez přípojek je 4,579 km. Celková délka vodovodní sítě skupinového vodovodu Lanškroun bez přípojek činí 107,474 km. Zhodnocení současného stavu Množství vody je pro stávající počet obyvatel dostatečné. Kvalita vyrobené vody vyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb., výjimkou jsou pouze zářezy a studna Horní Třešňovec – kde voda nevyhovuje vyhlášce č. 252/2004 Sb. Obsahem dusičnanů. Objem akumulované vody ve vodojemech zabezpečí pokrytí minimálně 60 % maximální denní potřeby vody. Současný stav vodovodních řádů neodpovídá normám po stránce použitého materiálu (použita jsou ocelová potrubí, azbestocement, atypické profily litiny). Skupinový vodovod Lanškroun je napojen na centrální dispečink provozovatele vodovodu systémem RADOM. ČS – VDJ 100 m3 Třešňovec není napojen na dispečink (ovládání signalizačním kabelem). Individuální zásobování vodou Obyvatelé nenapojení na vodovod využívají vodu z domovních studní, jedná se o 80 rekreantů.
D.2
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
Provozovatel vodovodu – VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. – ve své koncepci do roku 2005 uvažuje následující opatření v prameništi: - vyčištění zářezů Albrechtice vč. Sběrných jímek – již probíhá; - navržena rekonstrukce přívodního řadu ze sběrné jímky do VDJ Albrechtice v roce 2003 – 2004; - postupná rekonstrukce zásobních řadů v obcích Horní a Dolní Třešňovec (stávající L 150 z r. 1919) za PVC 160, resp. LKD 150 mm v délce 1 800 m, realizace 2000 – 2005; - rekonstrukce přívodního řadu ze sběrné jímky do VDJ Albrechtice – PVC 110 mm, délka 1500 m, realizace: 2000 – 2004; - rekonstrukce vodovodního řadu v ul. Lázeňské (Lanškroun) – PVC 110 mm. Kritická místa na vodovodní síti: - Lanškroun - ul. Masarykova a Slovenská, zarostlé litinové potrubí DN 80 - Sázava - časté poruchy na litinovém potrubí DN 100 - Dolní Čermná – časté poruch na litinovém potrubí - Albrechtice – výtlak z ČS do VDJ ocel DN 100 řad zářezy – VDJ litinové potrubí DN 80 - Albrechtice – Lanškroun – zásobní řad z azbestocementu - Horní Čermná - výtlak do VDJ Lanškroun z Homolky do VDJ azbestocement DN 200. V ÚP města Lanškroun – návrh se uvádí: - kapacita městského vodovodu je i pro výhledový rozvoj města dostatečná; - výhledově je však nutno počítat s rekonstrukcí kapacitně nevyhovujících částí staré distribuční vodovodní sítě v prostoru města (zejména z hlediska požárního zabezpečení); - je reálné nebezpečí zhoršení kvality pitné vody. Navrhované řešení Zdroj vody: V důsledku nevyhovující jakosti vody ve zdroji zářezy a studna Horní Třešňovec ve srovnání s vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, navrhujeme opuštění tohoto zdroje. Množství vody z ostatních kapacitně i jakostně vyhovujících zdrojů poté pokryje výhledovou průměrnou denní potřebu vody k roku 2015. Úprava vody: Příznivá jakost vody umožňuje zachování současného stavu, kdy je voda ve vodovodní síti odželezňována a hygienicky zabezpečována chlorací. Doprava vody: V důsledku změny koncepce v zásobování vodou (odpojení zdroje Horní Třešňovce) navrhujeme realizovat novou čerpací stanici o Q = 1 l/s a H = do 60 m nebo automatickou tlakovou stanici s plynulou regulací otáček např. typu Hydrovar nebo Wilo o Q = 1 l/s a H = 60 m. Vodojemy: S ohledem na vyhovující stav vodojemů a dostatečnou minimálně 60 % zabezpečenost maximální denní potřeby vody v roce 2015 nenavrhujeme, s výjimkou běžné údržby, změnu současného stavu. Vodovodní síť: Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 9 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje Dolní Čermná (karta obce: 02888_01) Součástí plánovaného rozvoje skupinového vodovodu je i návrh rekonstrukce stávajících vodovodních řadů. Do navrhovaného plánu rekonstrukce vodovodní sítě jsme zařadili úseky, které byly posouzeny jako nevyhovující, s respektováním požadavků provozovatele VaK Jablonné nad Orlicí, a.s. V důsledku nedostatečných dimenzí vodovodního potrubí nebo nevyhovujícího použitého materiálu potrubí se navrhuje výměna nevyhovujícího trubního materiálu za kapacitně vyhovující řady z PVC nebo v důležitých komunikacích tvárnou litinou. Jedná se o řady z LT DN 80 o délce 0,331 km, LT DN 100 o délce 1,44 km, LT DN 150 o délce 1,152 km. Rekonstrukce je navržena v letech 2004 až 2015. S ohledem na plánované rozšíření zástavby navrhujeme rozšíření vodovodní sítě v letech 2004 až 2005 o řady z PVC DN 100 o délce 0,1 km.
D.3
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
V případě havárie na některém z jímacích objektů skupinového vodovodu „Lanškroun“ bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajišťováno ostatními nepoškozenými zdroji. V případě větších poruch nebo havárií na vodovodním systému bude nouzové zásobování připojených obyvatel zajištěno dodávkou pitné vody cisternami ze skupinového vodovodu „Jablonné nad Orlicí“ (profil Verměřovice, vzdálenost do 4 km) nebo z neporušené části skupinového vodovodu v kilometráži před poruchou. Vodu lze dovážet také cisternami z vrtu V-4 v Horní Čermné, pokud bude zajištěna zdravotní nezávadnost jímané vody (dovozová vzdálenost 4 km). Pro nouzové zásobování budou využívány i domovní studny, pokud v nich bude zdravotně nezávadná voda, a to i v omezené kapacitě.
E. KANALIZACE A ČOV E.1
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
V roce 2010 byla v městysu Dolní Čermná (bez části Jakubovice) zprovozněna kombinovaná kanalizační síť zakončená centrální čistírnou odpadních vod s vyústění do potoka Čermná (levostranný přítok řeky Tichá Orlice), umístěnou na severním okraji obce. Byla využita stávající jednotná betonová kanalizace v délce 2470 m a byla vybudována nová splašková gravitační a tlaková kanalizace (plast) v délce 9300 m včetně ČOV o kapacitě 3200 EO pro městys Dolní Čermná a obec Horní Čermná. V letech 2012-2014 bylo vyměněno dalších 765 m betonové kanalizace za plast. Majitelem a provozovatelem kanalizace a ČOV Horní a Dolní Čermná je Dobrovolný svazek obcí Pod Bukovou horou. Kanalizace – současný stav: V městysu Dolní Čermná (části Dolní Čermná) je 340 kanalizačních přípojek se 1139 napojenými obyvateli, napojeno je 95 % obyvatel a jsou napojeny všechny objekty občanské vybavenosti - dětský domov, základní škola s jídelnou, mateřská škola, obecní úřad se zdravotním střediskem, pošta, obchody, restaurace, areál zdraví apod. Nové kanalizační stoky (plast): DN do 300 mm: 10018 m od DN 301 mm do DN 500 mm: 47 m Původní kanalizační stoky (beton): DN do 300 mm: 1145 m od DN 301 mm do DN 500 mm: 420 m od DN 501 mm do DN 800 mm: 140 m Celková délka kanalizace: 11770 m Součástí kanalizace je 5 větších čerpacích stanic, 94 domovních čerpacích stanic a 5 odlehčovacích komor. ČOV – současný stav: Byla vybudována nová mechanicko-biologická ČOV pro 3200 EO s nízko zatěžovanou aktivací (nitrifikace s jemnobublinnou aerací a předřazenou denitrifikací), separací kalu v dosazovací nádrži, aerobní stabilizací kalu v zásobníku kalu a lisováním kalu. ČOV zahrnuje čerpací jímku, dešťovou zdrž, mechanické předčištění včetně lapáku písku, biologický reaktor (3 nádrže) včetně místnosti s dmychadly, kalové hospodářství včetně kalolisu, měrný objekt a velín. Napojeno je 1139 trvale žijících obyvatel z Dolní Čermné a 675 trvale žijících obyvatel z Horní Čermné, tj. celkem 1814 obyvatel včetně občanské vybavenosti (tj. cca 2065 EO). Kapacita ČOV: průtok Qd = 512 m3/den zatížení BSK5 = 192 kg/den Místo vypouštění: vodní tok Čermná, číslo hydrologického pořadí 1-02-02-022, ř. km 2,0. Nové povolení k vypouštění odpadních vod č.j.: MULA/5335/2014 ze dne 5.5.2014. Vypouštěné znečištění splňuje povolené limity, resp. nařízení vlády č. 61/2003 Sb., v platném znění. ČOV vyčistí ročně kolem 140000 m3 odpadních vod, z toho cca 55000 m3 tvoří vody splaškové a zbytek jsou vody srážkové. Kaly z ČOV jsou převážně odvodňovány na ČOV (lisovány) a odváženy do kompostárny v Lanškrouně.
E.2
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
AKTUALIZACE - poznámky: Datum aktualizace: 31.12.2014
Popis: Aktualizace Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Pardubického kraje (PRVKUK) 2014.
Zpracovatel PRVK: KÚ Pardubického kraje Aktualizováno: 31.12.2014
Stránka 10 z 10
