Dokumenty vydané na úrovni ČR

Dokumenty vydané na úrovni ČR Ústí nad Labem, 14. 3. 2011

Dokumenty vydané na úrovni ČR

Na úrovni ČR byly doposud vydány následující dokumenty: •

Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU;

•

Česká republika a budoucnost kohezní politiky Evropské unie;

•

Rámcová pozice ČR ke Sdělení Evropské komise „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst.“;

•

Východiska pozice České republiky pro jednání o reformě rozpočtu EU;

•

Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci Kohezní politiky EU po roce 2013;


•

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013;

•

Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU;

•

Pozice krajů České republiky k závěrům 5. kohezní zprávy;

•

Hlavní zásady využití integrovaných přístupů v rozvoji regionů, měst a obcí v programovém období 2013+.

Interní pracovní skupinou pro přípravu programového období 2014 - 2020 byly výše uvedené dokumenty prostudovány a následně sestavena tato prezentace, která prostřednictvím vybraných dokumentů představuje hlavní navrhované aspekty budoucí politiky soudržnosti.

Rámcová pozice ČR ke Sdělení Evropské komise „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ Rámcová pozice ČR ke Sdělení Evropské komise „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst.“ •

dokument vydán dne 8. 3. 2010 Ministerstvem pro místní rozvoj;

•

dokument obsahuje charakteristiku Sdělení Evropské komise „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“, včetně stádia jeho projednávání, a postoje k jednotlivým navrhovaným aspektům budoucí kohezní politiky EU;

•

ČR souhlasí s hlavními strukturálními a globálními výzvami, které byly v dokumentu identifikovány jako klíčové při stanovování obsahu strategie.

Výčet a hodnocení dosažitelnosti kvantifikovaných cílů 1. Zvýšit míru zaměstnanosti u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69% na nejméně 75% •

s cílem ČR souhlasí, neboť zvyšování míry zaměstnanosti je jedním z klíčových faktorů budoucího růstu zejména s ohledem na demografický vývoj ve většině členských států;

Rámcová pozice ČR ke Sdělení Evropské komise „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ •

je však třeba vést v rámci ČR debatu o konkrétním způsobu naplňování cíle. Za cíl naplnitelný v rámci ČR je považována u zaměstnanosti žen míra 65%, u obyvatel věkové kategorie 55 – 64 let pak míra 55%;

2. Snížit počet osob žijících pod hranicí vnitrostátní chudoby o 25% •

ČR nepovažuje zvolení tohoto cíle coby klíčového ani stanovení jeho výše za šťastné. V případě jeho zakomponování do konečné podoby strategie ČR bude požadovat, aby při stanovování cíle pro ČR v oblasti redukce chudoby byla důsledně vzata v potaz výchozí pozice ČR a aby takto stanovený případný „národní“ cíl nebyl pro ČR nerealistický;

3. Do výzkumu a vývoje by měla být investována 3% HDP EU •

s cílem ČR souhlasí. Klíčové pro zvýšení investic do výzkumu a vývoje bude v ČR vytvoření rámce stimulujícího významnější investiční aktivitu soukromého sektoru, která je v současné době nedostatečná. Investice do výzkumu a vývoje představovaly v ČR v roce 2009 1,54% HDP oproti 1,77% EU - 27, 1,9% v rámci EU - 15;

Rámcová pozice ČR ke Sdělení Evropské komise „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ 4. Snížit míru předčasného ukončení školní docházky ze současných 15% na 10% •

s cílem ČR souhlasí, neboť snížení počtu osob předčasně opouštějících vzdělávací systém je překážkou při zvyšování kvalifikace evropské populace a představuje též neefektivně vynaložené zdroje. V ČR tato hodnota v současnosti představuje 6%;

5. Zvýšit podíl mladých lidí (30 – 34 let) s vysokoškolským vzděláním nejméně na 40% ze současných 31% •

s cílem ČR souhlasí, neboť zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělané populace za současného udržení a zvýšení kvality terciárního vzdělávání je klíčové pro zvyšování kvality lidského kapitálu a tím i konkurenceschopnosti ekonomiky. Současný podíl v ČR umožňuje splnění cíle;

•

vedle naplňování kvantifikovaných cílů však ČR bude současně apelovat na udržení a posílení kvality vysokoškolského vzdělávaní, zlepšení podmínek pro terciární vzdělávání osob již zaměstnaných a rovněž na prosazování principu celoživotní učení;

Rámcová pozice ČR ke Sdělení Evropské komise „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst“ 6. Snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20% oproti úrovním roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20% a zvýšit energetickou účinnost o 20% •

s cílem ČR souhlasí, neboť uvedené cíle jsou identické s cíli již platnými a zakotvenými v evropské legislativě a ČR je nezpochybňuje;

7. Přístup všech občanů k vysokorychlostnímu internetu do roku 2013, do roku 2020 zajistit přístup všech občanů k připojení rychlejšímu než 30 Mbps. Do roku 2020 zajistit, aby nejméně 50% domácností disponovalo připojením k internetu s rychlostí vyšší než 100 Mbps •

s cílem stanoveným do roku 2013 ČR souhlasí, avšak s povinností státu či vlády zasadit se nikoli pouze o možnost přístupu k internetu, ale přímo zajistit uzavření soukromoprávního vztahu mezi poskytovatelem služby a odběratelem, nesouhlasíme.

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 •

dokument vydán v říjnu 2010 Ministerstvem pro místní rozvoj;

•

dokument představuje klíčové postoje ČR k jednotlivým aspektům kohezní politiky EU, shrnuje základní strategický rámec kohezní politiky a reflektuje kontext debat na úrovni EU. Velká pozornost je v dokumentu ze strany Ministerstva pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem financí věnována rovněž zkušenostem z implementace kohezní politiky EU v podmínkách ČR. V neposlední řadě se dokument zabývá územní dimenzi kohezní politiky. Součástí dokumentu je rovněž obsáhla příloha, obsahující kapitoly věnované předpokládaným budoucím potřebám a prioritám ČR.

1. Pozice ČR k reformě kohezní politiky

•

ČR podporuje pokračování silné kohezní politiky (podpora méně vyspělých regionů a členských států, které nedisponují dostatečnými prostředky pro financování svého rozvoje);

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 •

ČR odmítá návrhy na vyčlenění určitých oblastí nebo finančních nástrojů z kohezní politiky směrem k jejich sektorizaci;

•

ČR za klíčový význam kohezní politiky považuje její dlouhodobě osvědčené principy (jako je programování, hodnocení, partnerství, spolufinancování či koncentrace) a budování kvalitní administrativní kapacity;

•

ČR vnímá kohezní politiku jako nástroj dosažení cílů Strategie EU 2020 (primárním cílem kohezní politiky by mělo i nadále být snižování disparit v úrovni rozvoje regionů a členských států);

•

ČR je přesvědčena, že řešení nových výzev by mělo v souladu s principem subsidiarity primárně spadat do pravomocí členských států;

•

ČR respektuje koncentraci na omezený počet jasně definovaných priorit (v souladu se Strategií EU 2020) + prosazení dostatečné míry flexibility pro členské státy a regiony při určování mixu priorit dle vlastních specifik (počet priorit 3 – 5);

•

ČR vnímá jako klíčovou fázi přípravu budoucích programů;


ČR vznáší požadavek na systematické zvyšování efektivity institucí a profesionalizace veřejné správy;

•

ČR vznáší požadavek, aby kohezní politika zůstala jako hlavní výdajová priorita evropského rozpočtu;

•

ČR prosazuje jako klíčové zachování sedmiletého programové období (možnost revize cílů v polovině období);

•

ČR prosazuje zachování vyšší míry spolufinancování pro méně vyspělé regiony;

•

ČR respektuje ověřování adicionality jako jednoho ze základních principů kohezní politiky, bude však usilovat o jeho zjednodušení a zpřehlednění;

•

ČR je pro zachování HDP jako nejlépe statisticky podchyceného indikátoru pro vyjádření ekonomické vyspělosti;

•

ČR vnímá nutnost zohlednění specifické situace hospodářsky vyspělých hlavních center v některých zaostalejších členských státech;


ČR chápe nutnost nastavení přechodného mechanismu s postupně se snižující intenzitou podpory pro regiony, které v období 2007 – 2013 spadaly do cíle Konvergence, ale v tomto referenčním období překročily 75% průměrného HDP na obyvatele EU (aby nedošlo ke skokovému snížení intenzity podpory na obyvatele);

•

velkou prioritou ČR bude podpora aktivit přeshraniční politiky;

•

ČR vnímá politický význam makroregionálních strategií;

•

ČR bude prosazovat posílení koordinace intervencí kohezní politiky s ostatními politikami (hlavně s politikou rozvoje venkova a měst, podporou výzkumu a vývoje, dopravní politikou, politikou životního prostředí atd.);

•

ČR požaduje aplikaci tzv. víceúrovňové správy (do přípravy a implementace programu je nutno zahrnout všechny úrovně a partnery – respektování role regionů a měst jako klíčových partnerů pro úspěšné dosažení Strategie EU 2020);


ČR požaduje posilování územní soudržnosti a snižování disparit nejen na úrovni regionů soudržnosti (NUTS II), ale také na úrovni místních samosprávných jednotek, současně je nutno při implementaci kohezní politiky umožnit integrovaný přístup ke strukturálním opatřením na příslušném území;

•

ČR plně respektuje princip subsidiarity – je nutno analyzovat přidanou hodnotu intervencí kohezní politiky s cílem zjistit, zda není účinnější řešení určitých potřeb prostřednictvím národní, resp. regionální úrovně;

2. Implementace – obecné principy, zjednodušení a důraz na výsledky •

ČR podporuje zachování kaskádovité výkladových/prováděcích textů;

•

ČR souhlasí se zachováním principu programování a struktury programových dokumentů, včetně případného zestručnění jejich analytické části, důrazu na identifikaci omezeného množství priorit, nastavení měřitelných cílů a indikátorů k jejich naplňování;

hierarchie

legislativních

a


ČR podporuje trend zjednodušení řízení a monitorování s důrazem na výsledky evaluací; při úpravách by se mělo vyjít ze silných stránek současného osvědčeného modelu;

•

ČR zastává ten názor, že definice způsobilosti výdajů by měla zůstat v odpovědnosti národní úrovně, je však třeba sjednotit pravidla způsobilosti pro základní kategorie výdajů (DPH, nepřímé náklady) pro všechny nástroje a politiky;

•

ČR vnímá trend posilování finančního inženýrství a zapojení prostředků Evropské investiční banky;

•

ČR podporuje, aby byl kladen důraz na územní přístup v rámci kohezní politiky a jejich nástrojů. Jde o podporu „místně orientovaného“ modelu rozvoje („place – based“ přístup) jako dlouhodobé strategie zaměřené na vypořádání se s přetrvávajícím nevyužíváním potenciálu dané lokality a na snížení přetrvávajícího sociálního vyloučení v konkrétních místech prostřednictvím vnějších intervencí a víceúrovňového řízení.

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 3. Územní dimenze kohezní politiky •

rozvoj měst – nutnost nalezení jednotného optimálního modelu, který by efektivně řešil problematiku urbánní politiky – podpora integrovaných přístupů jako jedna z hlavních priorit příštího programového období;

•

makroregionální strategie – ČR vidí jejich budoucnost v osvědčeném konceptu tak, jak byl nastaven u Baltské strategie. To znamená jako koordinačního mechanismu stávajících politik, programů, finančních nástrojů a institucí, jehož hlavním cílem je smysluplné a koordinované využití těchto již existujících instrumentů a finančních zdrojů v rámci předem jasně definovaného území a na předem definovaný počet klíčových priorit a témat, odpovídajících na existující výzvy a řešících společné problémy.

Součástí dokumentu je obsáhla příloha, obsahující kapitoly věnované předpokládaným budoucím potřebám a prioritám ČR z hlediska kohezní politiky EU. Nalezneme zde rovněž shrnutí odborných analýz předpokládaných potřeb krajů po roce 2013, shrnutí analýz potřeb z pohledu měst a obcí a statistické údaje.

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Potřeby a priority ČR z hlediska kohezní politiky

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Syntéza ze všech 11 dodaných odborných krajských analýz

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Hlavní závěry jednotlivých odborných krajských analýz

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Shrnutí analýz potřeb z pohledu měst a obcí •

v rámci politiky soudržnosti neexistuje dělení na město a venkov, kohezní politika (realizovaná prostřednictví ERDF a ESF) se doplňuje s politikou rozvoje venkova v rámci společné zemědělské politiky. Právě koordinace, harmonizace pravidel a účinnější propojení jednotlivých finančních nástrojů je z hlediska potřeb obcí a měst zcela zásadní;

•

z hlediska potřeb měst analýza ukázala, že i v budoucím programovém období po roce 2013 budou města potřebovat financovat především tzv. „tvrdé“ infrastrukturní projekty;

•

kromě infrastrukturních potřeb analýza potřeb měst také poukázala na potřebu podpory měkkých projektů. Pro města je totiž velmi důležité být natolik konkurenceschopná, aby si udržela a přilákala obyvatele a zároveň byla atraktivní pro podnikatele.

Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Hlavní prioritní oblasti pro rozvoj měst analýza identifikovala tyto: • • • • • • • • • •

modernizace městské správy; rozvoj dopravní infrastruktury; zlepšení životního prostředí; úspory energií; snižování nezaměstnanosti, vytváření pracovních míst a s tím spojené zlepšování podmínek pro podnikání; podpora bydlení a bezbariérových přístupů; revitalizace brownfields a rozvoj ploch pro další urbanizaci; řešení dopadů suburbanizace a návrh opatření (postupů), jak suburbanizaci velkých měst do budoucna usměrňovat; zvýšení turistické atraktivity měst, rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a péče o památky; rozvoj veřejných služeb a občanské vybavenosti.

Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU •

dokument vydán dne 17. 12. 2010 Ministerstvem pro místní rozvoj;

•

koncepční dokument, v němž je charakterizována Pátá kohezní zpráva a formulovány pozice k jednotlivým aspektům budoucí kohezní politiky EU, doplněné o rámec debat i relevantní data;

•

mezi základní témata z pohledu ČR patří: 1. 2. 3. 4.

Evropská přidaná hodnota kohezní politiky a vazba na Strategii Evropa 2020; Architektura kohezní politiky; Kondicionality (podmíněnosti); Zjednodušení modelu implementace.

Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU 1. Evropská přidaná hodnota kohezní politiky a vazby na strategii Evropa 2020 •

ČR podporuje pokračování silné kohezní politiky;

•

ČR podporuje kohezní politiku jako jeden z významných nástrojů pro dosahování cílů Strategie Evropa 2020 – její intervence by však měly být stanoveny na základě potřeb členských států a regionů;

•

ČR podporuje integrující charakter kohezní politiky jako výhodu;

•

ČR podporuje koncentraci intervencí kohezní politiky především na modernizaci ekonomiky, rozvoj znalostního potenciálu společnosti a využívání inteligentních řešení;

•

ČR podporuje infrastruktury;

•

ČR podporuje využití prostředků kohezní politiky na systematické zvyšování efektivity institucí a profesionalizaci veřejné správy;

možnost

využít

prostředky na

dobudování

základní

Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU •

ČR nesouhlasí s vyčleněním určitých oblastí či finančních nástrojů z kohezní politiky;

•

ČR nesouhlasí s nastavením povinných priorit definovaných na úrovni EU;

•

ČR nesouhlasí s nastavením povinných cílových hodnot u jednotlivých priorit na programové úrovni;

2. Architektura kohezní politiky •

ČR podporuje zachování sedmiletého cyklu;

•

ČR podporuje současná kritéria pro stanovení způsobilosti regionů založená na HDP;

•

ČR podporuje výpočet národních alokací reflektující míru zaostalosti společný pro všechny nástroje kohezní politiky;


ČR podporuje návrhy na stanovení spravedlivého a jednoduchého režimu pro přechodné regiony – přechodný režim by měl být založen na degresivní intenzitě podpory a měl by být určen pouze pro úspěšně konvergující regiony, které v referenčním období nově nesplní kritérium méně vyspělého regionu;

•

ČR podporuje zachování současné koncepce cíle Evropská územní spolupráce s důrazem na oblast přeshraniční spolupráce;

3. Kondicionality

• • • •

ČR podporuje kondicionality jako nástroj pro zvyšování efektivity kohezní politiky a její silnější zaměření na výsledky; ČR podporuje zaměření spíše na výsledky intervencí kohezní politiky než na pouhou formální správnost použitých postupů; ČR podporuje uplatňování pouze kondicionalit s přímou vazbou na intervence kohezní politiky; ČR podporuje uplatňování výkonnostních stimulů a pobídek, a to na národní úrovni;


ČR nesouhlasí se zvyšováním administrativní zátěže kladené na konečné příjemce;

•

ČR nesouhlasí se zaváděním dodatečných sankcí, které by měly kontraproduktivní dopad na členské státy;

•

ČR nesouhlasí se zaváděním kondicionality pro čerpání prostředků z fondů kohezní politiky EU ve vztahu k realizaci strukturálních a institucionálních reforem bez přímé vazby na kohezní politiku;

•

ČR nesouhlasí se zavedením výkonnostní rezervy na úrovni EU;

4. Zjednodušení modelu implementace •

ČR podporuje změny vycházející ze silných stránek stávajícího systému;

•

ČR podporuje koncentraci na omezené množství priorit;

•

ČR podporuje realistické nastavení pravidla automatického zrušení závazku;


ČR podporuje adicionality;

zjednodušení

•

ČR podporuje využití nástrojů finančního inženýrství, nicméně nástroje jsou vhodné pouze pro některé typy podporovaných projektů, proto je nutné v budoucím období zachovat i grantovou podobu podpory. Stěžejní podmínkou pro hladkou implementaci nástrojů finančního inženýrství je stabilní a explicitně vymezený legislativní rámec zohledňující specifika těchto nástrojů.

a

zpřehlednění

principu

ověřování

Hlavní zásady využití integrovaných přístupů v rozvoji regionů, měst a obcí v programovém období 2013+ Hlavní zásady využití integrovaných přístupů v rozvoji regionů, měst a obcí v programovém období 2013+ •

dokument vydán v lednu 2011 Ministerstvem pro místní rozvoj;

•

dokument vznikl s cílem zahájení procesu přípravy implementace integrovaných přístupů, jež povede ke schválení hlavních zásad implementace integrovaných přístupů vládou ČR. Do značné míry však dokument pracuje se současným stavem a není příliš inovativní;

•

dokument bude průběžně diskutován se všemi partnery a postupně doplňován o výsledky výstupů střednědobého hodnocení současného období a podrobného vyhodnocení současné realizace IPRM (cca 1. pol. 2011);

•

dokument bude předložen v 2. pol. 2011 ke schválení vládě ČR a po jeho schválení a v závislosti na stupni aktuálního vyjednávání legislativy a implementace budoucího období budou vypracovány jednotlivé metodické pokyny pro přípravu, hodnocení a schvalování IP, IPRM a IPRÚ.

Hlavní zásady využití integrovaných přístupů v rozvoji regionů, měst a obcí v programovém období 2013+ Integrované přístupy po roce 2013 Integrované přístupy budou při čerpání prostředků kohezní politiky využívány v mnohem větší míře než doposud. Implementace je typově rozdělena do 3 vrstev:

1. 2. 3.

Integrovaný projekt; Integrovaný plán rozvoje města; Integrovaný plán rozvoje území.

1. Integrovaný projekt •

společně definovaný strategický cíl naplňovaný souborem menšího počtu (2 – 5) vzájemně obsahově a územně provázaných projektů – operací s významným synergickým efektem, realizovaných ze dvou či více oblastí intervencí v rámci jednoho OP, nebo dvou či více opatření z různých OP;

Hlavní zásady využití integrovaných přístupů v rozvoji regionů, měst a obcí v programovém období 2013+ 2. Integrovaný plán rozvoje města Pokračování stávajícího modelu s předpokládanými úpravami: • • • • • •

posílení strategického a udržitelného přístupu při plánování a řízení IPRM; odstranění bonifikačních mechanismů; zlepšení horizontální i vertikální spolupráce veřejné správy, její spolupráce s podnikatelským a neziskovým sektorem i veřejností; sjednocení postupů realizační fáze včetně nastavení odpovědností; zefektivnění monitorovacího systému; definování přesnějšího vymezení způsobilé velikosti deprivovaných zón;

3. Integrovaný plán rozvoje území •

strategický a zároveň i implementační rozvojový dokument, který na základě analýz stanoví relevantní cíle daného území a jasně definuje konkrétní soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které budou realizovány ve vymezené části území nebo v rámci tematického přístupu v celém definovaném území, a které směřují k dosažení společného cíle či cílů daného území.


Děkuji za pozornost.

Dokumenty vydané na úrovni ČR

Recommend Documents