Dokumenty vydané na úrovni EU Ústí nad Labem, 14. 3. 2011
Dokumenty vydané na úrovni EU
Na úrovni EU byly doposud vydány následující dokumenty: •
Reflection paper;
•
Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva);
•
Šestá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti;
•
Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientation paper);
•
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020);
•
Dunajská strategie;
•
Sdělení EK k revizi rozpočtu EU;
Dokumenty vydané na úrovni EU
•
Pátá zpráva EK o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva);
•
Závěry páté zprávy o hospodářské, sociální a územní soudržnosti: budoucnost politiky soudržnosti.
Interní pracovní skupinou pro přípravu programového období 2014 - 2020 byly výše uvedené dokumenty prostudovány a následně sestavena tato prezentace, která prostřednictvím vybraných dokumentů představuje hlavní navrhované aspekty budoucí politiky soudržnosti.
Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva) Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva) •
dokument vydán v dubnu 2009;
•
vypracováním dokumentu byl Danutou Hübner a DG REGIO pověřen generální ředitel italského ministerstva financí a hospodářství Fabrizio Barca (jedná se tedy o dokument nezávislého experta a nikoliv o oficiální dokument Evropské komise);
•
dokument vznikal dva roky za účasti desítek renomovaných expertů na základě vypracování celé řady podkladových studií a analýz a na základě diskuzí v rámci několika seminářů s diskutanty z řad akademiku i osob s praktickými zkušenostmi s tvorbou veřejných politik;
•
dokument se zabývá zhodnocením efektivnosti dosavadní politiky soudržnosti a předkládá ucelený návrh pro její reformu, opírající se o deset základních „pilířů“;
•
dokument posloužil jako základ pozdějšího dokumentu Páté zprávy EK o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Páté kohezní zprávy).
Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva) Deset pilířů Dokument předkládá reformní opatření opírající se o následujících deset základních „pilířů“:
1. Soustředit se na stěžejní priority •
EU by měla soustředit přibližně 65 % svých zdrojů na financování tří až čtyř hlavních priorit a podíl jednotlivých členských států a regionů by se měl lišit v závislosti na potřebách a strategiích. Kritéria pro přidělování finančních prostředků by se v podstatě neměla měnit (tj. základem by měl být HDP na obyvatele). Jedna či dvě hlavní priority by se měly zaměřit na sociální začleňování za účelem zohlednění rozvoje „územní sociální agendy“;
2. Nový strategický rámec • je nezbytné posílit strategický dialog mezi Evropskou komisí a členskými státy (případně regiony), jenž bude vycházet z evropského strategického rozvojového rámce, v němž jsou stanoveny jasně formulované zásady, ukazatele a cíle pro posouzení dosahovaných výsledků;
Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva) 3. Nový smluvní vztah, provádění a podávání zpráv •
Evropská komise a členské státy by měly vypracovat nový typ smluvního ujednání (smlouva o národním strategickém rozvoji) zaměřeného na výsledky a ověřitelné závazky;
4. Posílená správa pro hlavní priority •
Evropská komise by měla stanovit soubor „podmínek“ určených vnitrostátním institucím, jejichž splnění by podmiňovalo přidělení finančních prostředků na specifické priority, a měla by posuzovat pokrok při dosahování cílů;
5. Podporování dodatečných, inovativních a flexibilních výdajů •
Evropská komise by měla vytvořením přímé vazby na Pakt o stabilitě a růstu posílit zásadu „adicionality“, která zajišťuje, že členské státy nebudou nahrazovat vnitrostátní výdaje výdaji EU. Smluvní závazek je nezbytný, pokud má být zajištěna inovativnost a přidaná hodnota opatření;
Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva) 6. Podpora experimentování a mobilizace místních subjektů •
Evropská komise a členské státy by měly podporovat experimentování a dosažení lepší rovnováhy mezi vytvořením pobídky pro zapojení do politik na místní úrovni a zabráněním tomu, aby se politiky „zmocnily“ zájmové skupiny;
7. Podporování procesu učení: krok směrem k prozíravému posuzování dopadů
•
lepší vypracování a provádění metod odhadování výsledků, kterých by se dosáhlo, kdyby nedošlo k intervenci, by vedlo k lepšímu pochopení toho, co kde funguje, a k uplatnění určité disciplíny při přípravě činností;
8. Posílení úlohy Evropské komise jako „kompetenčního centra“
•
zabezpečit více specializovanou odbornost v Evropské komisi s lepší koordinací mezi generálními ředitelstvími, která by odpovídala posílené úloze a volnosti uvážení Evropské komise v rámci politiky. Vyžadovalo by to výrazné investice do lidských zdrojů a organizačních změn;
Agenda pro reformovanou kohezní politiku (tzv. Barcova zpráva) 9. Zajištění finanční správy a kontroly •
dosažení vyšší účinnosti při správě strukturálních fondů pokračováním v probíhajícím programu zjednodušování a zvážením jiných možností snižování nákladů a zátěže pro Evropskou komisi, členské státy a příjemce;
10. Posílení systému kontroly a bilancování na vysoké politické úrovni •
posílení systému kontroly a bilancování mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Radou ustanovením formální Rady pro politiku soudržnosti. Podpora probíhající diskuse o obsahu, výsledcích a dopadech politiky soudržnosti;
Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientation Paper) Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku •
dokument vydán v prosinci 2009;
•
autorem dokumentu je bývalý komisař pro regionální politiku Pawel Samecki;
•
do značné míry dokument shrnuje dosavadní nejdůležitější body diskuse v rámci formování budoucí politiky soudržnosti a slouží jako podklad k dalším diskusím.
Tři cíle Dokument vymezuje následující hlavní cíle budoucí politiky soudržnosti: 1. zvýšení konkurenceschopnosti a zaměstnanosti na regionální úrovni; 2. pomoc hospodářskému růstu v zaostávajících oblastech EU; 3. podpora integrace napříč hranicemi.
Orientační dokument pro budoucí kohezní politiku (tzv. Orientation Paper) 5 kroků V dokumentu jsou následně popsány nezbytné kroky pro zvýšení účinnosti a efektivnosti budoucí kohezní politiky: 1. koncentrace na omezený počet priorit, které budou v souladu s budoucí Strategií EU 2020; 2. větší důraz na výkon a výsledky; 3. zavedení diskuse na vysoké politické úrovni o efektivitě politiky soudržnosti a pokroku v naplňování cílů; 4. zvýšení koherence a koordinace mezi sektorovými politikami na EU úrovni a národních úrovních; 5. provedení razantních kroků vedoucích k zjednodušení, zefektivnění a zvýšení transparentnosti řídících a kontrolních systémů.
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) •
dokument vydán dne 3. 3. 2010 Evropskou komisí;
•
dokument vznikl na základě spolupráce Evropské komise s členskými státy, Evropským parlamentem a dalšími zainteresovanými jako nový plán, který nahradí Lisabonskou strategii, jejíž časový horizont vypršel v roce 2010;
•
dne 17. 3. 2010 byl dokument Evropskou radou schválen jako hlavní hospodářská reformní agenda, nahrazující Lisabonskou strategii;
•
dokument shrnuje důsledky hospodářské krize a předkládá novou strategii pro příští desetiletí, která má přispět k tomu, aby EU z krize vyšla posílena a aby disponovala inteligentní a udržitelnou ekonomiku, podporující začlenění a vykazující vysokou úroveň zaměstnanosti, produktivity a sociální soudržnosti.
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) Tři iniciativy Evropská komise přichází v dokumentu s vizí evropského sociálně – tržního hospodářství pro příští desetiletí, jež spočívá ve třech propojených a vzájemně se posilujících prioritních oblastech: 1.
Inteligentní růst – priorita zaměřena na rozvíjení ekonomiky založené na znalostech a inovacích;
2.
Udržitelný růst – priorita zaměřena na podporování konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiky méně náročné na zdroje;
3.
Růst podporující začlenění – priorita zaměřena na podporování ekonomiky s vysokou zaměstnaností, jež se bude vyznačovat sociální a územní soudržností.
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) Pět cílů Evropská komise v dokumentu dále předkládá 5 cílů, které definují, kde by se EU měla nacházet v roce 2020, a které by zároveň měly posloužit k posuzování pokroku: 1. zvýšit míru zaměstnanosti u osob ve věku 20 až 64 let ze současných 69% na nejméně 75%; 2.
3% HDP EU by měla být investována do výzkumu a vývoje;
3. snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20% oproti úrovním roku 1990, zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie v naší konečné spotřebě energie na 20% a zvýšit energetickou účinnost o 20%; 4. snížit míru předčasného ukončení školní docházky ze současných 15% na 10% a zároveň zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež ukončily terciární vzdělání, z 31% na 40%; 5. snížit počet osob žijících pod hranicí vnitrostátní chudoby o 25%.
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020)
Ačkoliv je EU rozmanitější, než byla před desíti lety, Evropská komise zastává názor, že i přes rozdíly v oblasti rozvoje a životní úrovně jsou navrhované cíle relevantní pro všechny členské státy. Evropská komise navrhuje převést cíle EU do podoby vnitrostátních cílů a směrů, které zohlední současnou situaci každého členského státu a úroveň ambicí dosažitelných pro daný členský stát v rámci všeobecného úsilí EU o splnění stanovených cílů. Kromě úsilí členských států Evropská komise navrhne ambiciózní balíček opatření na úrovni EU, jehož cílem bude posunout EU kupředu, na novou udržitelnější cestu růstu.
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) Sedm iniciativ Ke splnění již řečených cílů je Evropskou komisí v dokumentu navrženo sedm tzv. vlajkových iniciativ, které by se měly stát katalyzátorem pokroku v každé z navržených tří priorit: 1. Inovace v Unii – zlepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se zajistilo, aby se z inovativních nápadů staly výrobky a služby vytvářející růst a pracovní místa; 2. Mládež v pohybu – posílení výkonu systémů vzdělávání a usnadnění vstupu mladých lidí na pracovní trh; 3. Digitální program pro Evropu – urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky; 4. Evropa méně náročná na zdroje – podpora oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů, podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku, větší využití obnovitelných zdrojů energie, modernizace odvětví dopravy a podpora energetické účinnosti;
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) 5. Průmyslová politika pro éru globalizace – zlepšení podnikatelského prostředí, zejména pro malé a střední podniky, podpora rozvoje silné a udržitelné průmyslové základny, která by byla konkurenceschopná v celosvětovém měřítku; 6. Program pro nové dovednosti a pracovní místa – modernizace pracovních trhů a posílení postavení občanů rozvojem jejich dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce, mimo jiné prostřednictvím mobility pracovních sil; 7. Evropská platforma pro boj soudržnosti tak, aby výhody velkém měřítku sdíleny a vyloučením bylo umožněno společnosti.
proti chudobě – zajištění sociální a územní vyplývající z růstu a zaměstnanosti byly ve lidem postiženým chudobou a sociálním žít důstojně a aktivně se zapojovat do
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) Pro uskutečnění transformačních změn bude nová strategie dle Evropské komise potřebovat lepší zaměření, jasné cíle a transparentní srovnávací ukazatele pro hodnocení pokroku. K tomu je nutné mít rámec pro lepší řízení, který využije všechny dostupné nástroje pro včasné a účinné provádění. Strategie by tedy měla být založena na tematickém přístupu a pozornějším dohledu nad jednotlivými zeměmi: •
tematický přístup – by se zaměřoval na priority, zejména na dosažení pěti hlavních cílů. Hlavním nástrojem by byl program Evropa 2020 a jeho stěžejní iniciativy, jež vyžadují provádění kroků na úrovni EU i členských států;
• zprávy o jednotlivých zemích – by přispívaly k plnění cílů strategie Evropa 2020 tím, že by pomáhaly členským státům určovat a provádět strategie pro překonání krize, obnovit makroekonomickou stabilitu, odhalit vnitrostátní překážky a umožnit jejich ekonomikám opět dosáhnout udržitelných veřejných financí a růstu.
Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (tzv. Strategie Evropa 2020/EU 2020) Dále pak reformní program by měl vycházet z integrovaných směrů (integrující hlavní směry pro hospodářskou politiku a směry pro oblast zaměstnanosti). Počet integrovaných směrů by měl být oproti stávajícímu počtu 24 snížen; Evropská komise bude každoročně vydávat zprávu hodnotící naplňování cílů strategie a bude hodnotit programy zasílané členskými státy; výsledkem monitorovacího procesu by měla být doporučení Evropské rady v oblasti hospodářských politik. Pokud se stát těmito doporučeními nebude řídit, přistoupí Evropská komise po uplynutí časového rámce k vydání upozornění; na rozdíl od minulé situace, kdy posledním prvkem v rozhodovacím procesu strategie byla Evropská rada, v tomto případě by měla Evropská rada určovat směr strategie, jelikož zajišťuje integraci politik a řídí vzájemné vztahy mezi členskými státy a EU; mělo by dojít rovněž k výraznějšímu zapojení Evropského parlamentu a jeho cestou též národních parlamentů, hospodářských, sociálních regionálních a lokálních partnerů.
Dunajská strategie Dunajská strategie •
dokument vydán v červnu 2010;
•
do tvorby dokumentu se zapojilo celkem osm členských zemí EU, tj. Německo, Rakousko, Slovensko, Česká republika, Maďarsko, Slovinsko, Rumunsko a Bulharsko, a také několik států, které členy EU nejsou. V tomto případě se jedná se o Chorvatsko, Srbsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Moldavskou republiku a Ukrajinu;
•
dokument poukazuje na to, že dunajský region má obrovský ekonomický, environmentální a sociální potenciál. Země zapojené do této iniciativy se tak rozhodly využít mnoha silných stránek regionu a spojit své síly při řešení naléhavých vzájemně propojených problémů;
•
předkládaná Dunajská strategie je založena na „makroregionálním“ přístupu, což je nová pracovní metoda, která byla v EU poprvé použita v souvislosti se strategií pro oblast Baltského moře. Tento přístup neznamená nové právní předpisy nebo instituce, nýbrž posílení spojení mezi rozličnými politikami a koordinaci aktivit široké škály zúčastněných stran.
Dunajská strategie Součástí Dunajské strategie je akční plán, který se opírá o čtyři pilíře (cíle): 1. propojení dunajského regionu – např. zvýšením mobility, podporou udržitelné energie a posílením kultury a cestovního ruchu;
2. ochrana životního prostředí v dunajském regionu – např. nápravou kvality vody, řešením enviromentálních rizik a ochranou biodiverzity; 3. vytváření prosperity v dunajském regionu – např. rozvojem výzkumných kapacit, vzdělávání a informačních technologií, podporou konkurenceschopnosti podniků a investicemi do kvalifikací obyvatel; 4. posílení dunajského regionu – např. zvýšením institucionálních kapacit a lepší spoluprací při potírání organizovaného zločinu.
Dunajská strategie I přestože navrhovaná Dunajská strategie není v dokumentu časově omezená, lze v dokumentu nalézt několik cílů, které konkrétní časové vymezení mají: 1. omezení přísunu živin v zájmu obnovy ekosystému Černého moře na úroveň z roku 1960, a to do roku 2020; 2. zavedení širokopásmového rychlého internetu pro všechny občany EU v tomto regionu do roku 2013; 3. vybudování výkonných multimodálních terminálů, které se napojí na železniční a silniční dopravu do roku 2020; 4. uvézt do praxe plány pro zvládání povodňových rizik pro celý Dunaj, jejichž dokončení do roku 2015 ukládá směrnice o povodních, a docílit výrazného snížení povodňového rizika do roku 2021.
Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva) Pátá zpráva EK o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva) •
dokument vydán dne 10. 11. 2010 Evropskou komisí;
•
dokument přináší rozsáhlou analýzu dopadů a výsledků evropské kohezní politiky v uplynulém sedmiletém programovém období 2000 – 2006 a předkládá návrh architektury budoucí kohezní politiky. Zároveň slouží jako výchozí bod pro celoevropskou diskusi;
•
uveřejněním tohoto dokumentu byl zahájen proces konzultace veřejnosti, který byl ukončen dne 31. 1. 2011;
•
formálně proces konzultace zakončilo Páté kohezní fórum, událost, která vévodila Bruselu 31.1. a 1. 2. 2011. Cílem tohoto fóra byla diskuse nad směřováním budoucnosti kohezní politiky EU.
Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva) Architektura budoucí kohezní politiky 1. Posílení strategického plánování •
vytvoření uceleného strategického rámce, který by rozváděl priority, cíle a reformy potřebné k dosažení maximálního dopadu investic v rámci politiky soudržnosti;
•
uzavření smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice, která by na základě společného strategického rámce určovala investiční priority, přidělování vnitrostátních prostředků a prostředků z rozpočtu EU na prioritní oblasti a programy a obsahovala dohodnuté podmínky a cíle, jakých má být dosaženo;
•
operační programy, které by byly, stejně jako v současném období, hlavním nástrojem řízení a převáděly by strategické dokumenty na konkrétní investiční priority zároveň se stanovením jasných a měřitelných cílů;
•
sjednocení předkládání výročních zpráv;
Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva) 2. Zvýšení tematické koncentrace •
členské státy a regiony by měly soustředit unijní a vnitrostátní prostředky na malý počet priorit, jež odpovídají jejich specifickým problémům, s nimiž se potýkají;
3. Zvýšení výkonnosti pomocí podmínek a pobídek •
po členských státech by bylo požadováno provedení reforem potřebných k zajištění účinného využívání finančních prostředků v oblastech přímo souvisejících s politikou soudržnosti, např. v oblasti ochrany životního prostředí, systémů flexikurity, vzdělání nebo výzkumu a inovací;
•
mělo být reformováno ověřování dodržování zásady adicionality formou jeho navázání na systém ekonomického dohledu EU;
•
zavedení výkonnostní prémie: vymezená část rozpočtu na soudržnost by byla vyhrazena a přidělována během přezkoumání v polovině období těm členským státům a regionům, jejichž programy nejvíce přispěly – ve srovnání s počátečním stavem – k plnění cílů a úkolů strategie Evropa 2020;
Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva) 4. Zlepšení hodnocení, výkonu a výsledků •
stanovení ex ante jasných a měřitelných cílů a ukazatelů výsledků. Ukazatele musí být jasně interpretovatelné, statisticky podložené, poskytovat odpovídající údaje a být přímo spojené s uplatňováním politiky, musí být možné je rychle sesbírat a uveřejnit;
•
hodnocení ex ante by se měla zaměřit na vylepšování návrhu programu, aby při jeho provádění mohly být monitorovány a hodnoceny nástroje a pobídky pro plnění úkolů a cílů;
•
hodnocení by mělo v mnohem větší míře využívat přesných metod odpovídajících mezinárodním standardům, včetně hodnocení dopadu;
•
příprava plánů průběžného hodnocení každého programu;
Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva) 5. Podpora využívání nových finančních nástrojů • • •
vyjasnění a logické utřídění pravidel; zavedení všeobecné podpory firmám; rozšíření rozsahu působnosti a navýšení objemu nástrojů finančního inženýrství;
6. Představení třetí dimenze: územní soudržnost • •
vytvoření ambiciózní městské agendy; práce na vytváření nových makroregionálních strategií by měla vycházet z důkladného přezkoumání stávajících strategií a dostupnosti prostředků;
7. Posilování partnerství •
posílení významu koncepcí místního rozvoje;
Pátá zpráva Evropské komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti (tzv. Pátá kohezní zpráva) 8. Finanční řízení • • •
ŘO by měly předkládat „prohlášení o věrohodnosti“ spolu s účetní závěrkou a výrokem nezávislého auditora; pravidelné schvalování účetní závěrky; větší využívání zjednodušené metody vyplácení prostředků;
9. Snížení administrativní zátěže
•
sjednocení pravidel způsobilosti výdajů pro všechny oblasti politiky, finanční nástroje a fondy;
10. Finanční kázeň •
nastolení rovnováhy mezi zabezpečením kvality investic a hladkým a rychlým prováděním;
11. Finanční kontrola •
zajištění silnějšího auditu, dosažení většího nasazení členských států v oblasti kontroly kvality.
Dokumenty vydané na úrovni EU
Děkuji za pozornost.
