Dokumentární bajka o lidské p irozenosti

Dokumentární bajka o lidské p irozenosti

Studijní p íru ka

1

Celove erní dokumentární film Mír s tuleni, který nedemagogickou formou pojednává o expanzi lov ka jako živo išného druhu s dopadem na ostatní živo ichy na p íkladech osud dvou druh ploutvonožc : tulen st edomo ského (Monachus monachus) a lachtana jihoafrického (Arctocephalus pusillus). Problematika ochrany životního prost edí je ukázána jednak z nadhledu, jednak o ima samotných sledovaných živo ich . Film je prokládán etnými úryvky mýt a bájí pojednávajících o ploutvonožcích a celý d j provází úryvky z rozhlasové hry z knihy Karla apka „Válka s mloky“, které dopl ují celkovou atmosféru snímku.

Film je vhodný pro žáky druhého stupn základních škol a pro st ední školy. Je možné ho využít jako materiál p edevším v hodinách p írodopisu i specializovaných biologických seminá ích, ale také v hodinách spole enských v d, p ípadn netradi n pojatých hodin d jepisu.

proniká do areálu druhu jiného, a ten, protože nemá vhodné adaptace a nedokáže konkurovat úsp šn jšímu druhu, se bude stahovat do subotimálních (nevýhodných) biotop , jeho populace bude klesat až k následnému vyhynutí.

Mír s tuleni Pro zrovna mír s tuleni? Jsme s nimi snad ve válce? Podíváme-li se na stávající situaci jejich o ima a dodržíme-li „lidskou“ terminologii, pak bohužel ano. Jak jinak by se dalo nazvat systematické vybíjení jednoho národa ( i živo icha) jiným národem ( i živo ichem) nebo postupující zabírání a obsazování území obývaných jedním národem ( i živo ichem) národem ( i živo ichem) zcela jiným? Samoz ejm , podíváme-li se na situaci o ima biologa, lze konstatovat, že úsp šn jší druh

VYMÍRÁNÍ x VYHUBENÍ Vymírání (extiknce) druh p edstavuje p irozený proces života na Zemi. Vymírání je vyrovnáváno vznikem nových druh (speciací). Naproti tomu vyhubení je velmi rychlý proces p sobený lov kem, asto cílený. 2

Dosud bylo ve volné p írod lov kem vyhubeno celkem 78 druh savc , 132 druh pták , 22 plaz , 7 obojživelník , 90 druh ryb, 70 druh hmyzu, 272 druh plž a 41 dalších druh živo ich .

a zmenšení jejich celkové délky i hmotnosti. Díky snížení celkového po tu ryb za al p edstavovat vážnou konkurenci pro tamní rybá e a ti ho v n kterých oblastech za ali systematicky vybíjet.

a) Vyhledejte p íklady n kolika vyhubených druh živo ich , a popišt , jak a pro k nim došlo b) V kterých obdobích v minulosti docházelo k velkým vymíráním druh ?

Druhou ránu mu zasadil turistický pr mysl. Zakládání turistických center, mnohakilometrové pláže kde vyvalující a opalující se lov k nahradil tulen , je p inutilo stáhnout se do turismem mén dot ených oblastí.

Tuleni v minulosti K tule m se váže ada pov stí. Hojné jsou zvlášt u Inuit , kte í jsou na jeho lovu závislí, objevuje se v pov stech z Britského souostroví i ve st edomo ských legendách a objevuje se i v antickém um ní na keramice. Krom k že, tuku a masa sloužil i k rituálním ú el m a vázala se k n mu ada pov r !!! Dodnes však se v í, že tulení penis je prost edkem proti impotenci a na erném truhu se prodává za 100 USD). Zajímavá je víra, že tule se m že p em nit ve lov ka a naopak. Ve st edov ku byl však tule hodnocen negativn jako mo ská obluda.

Historické ernobílé záb ry ukazují tulen jako hojné zví e, které sloužilo na plážích i pro pobavení výst edních návšt vník . Dokonce jedno mlád pro pobavení vyvezli a vypustili do m stské kašny v Itálii, aby nakonec skon ilo v ZOO, kde po krátké dob uhynulo. V ZOO se bohužel tento druh chovat neda í.

P íb h první – hledá se tule st edomo ský A koli byl v minulosti velmi hojný, lehával na plážích a s lov kem si nijak významn nekonkurovali, dnes se stáhl do p ímo ských jeskyní a neobydlených oblastí a žije více samotá ským zp sobem života. A koli byl i d íve využíván pro svou k ži a tuk, masové vybíjení za alo terpve s tzv. „overfishing“, což by se dalo opsat jako intenzivní lov ryb vedoucí k zna nému snížení jejich po tu, zm nám ve složení jednotlivých v kových t íd populace 3

Také na archívních záb rech z roku 1992 nám tule p edvádí své plavecké um ní spolu s režisérem Coppolou. Nyní, v roce 2004 až 2006, už výprava úsp šná nebyla, a koli m la ve svém týmu jak zmi ovaného režiséra, tak zoology. Celkový po et žijících tule st edomo ských se v sou asné dob odhaduje na pouhých 500-550 žijících jedinc .

P íb h druhý – o lachtanu jihoafrickém Na nejznám jšího lachtana si jist vzpomenete – byl jím lachtan Gaston z pražské ZOO, který v dob povodní byl strhnut proudem a plaval po Vltav a Labi sm rem do N mecka. Bohužel za tento výlet zaplatil smrtí – po záchranných akcích nakonec uhynul z neznámých d vod .

Ve filmu jednak sledujeme znovu záchranné akce Gastona a reakce lidí, kte í se na ní podíleli, a jednak se vracíme do Gastonova rodišt , mysu Cape cross v jižní Africe. Kdyby nebylo zp ísn ní ochrany ve 20.století, možná by zanedlouho následoval podobný osud. V sou asné dob je ale velikost jeho populace odhadována na 30-50 000 jedinc . a) nakreslete si na tabuli obrázek tulen a lachtana a popišt , jak se od sebe liší b) do t ídy.................................., ádu......................................., pat í t i eledi:...................................... a ..............................................a .............................................. c) vyhledej, kolika rok se dožívají ploutvonožci, kolik mlá at rodí a jak dlouho se o n starají d) ploutvonožci se živí nap ................................................. ......................................................... ........................................................

P í iny ohroženení Pr myslové zne išt ní pob eží i mo e Nadm rný turismus zp sobující rušení a zabíraní velkých ástí pob eží výstavbou letovisek a následná ztráta p irozeného prost edí P íliš intenzivní rybolov, který zp sobuje nedostatek potravy Zám rné vybíjení tule rybá i z d vodu konkurence Lov pro maso a k ži Necílené úhyny (v rybá ských sítích, nehody s luny, apod.) Zmenšení velikosti populací vede ke snížení genetické prom nlivosti, což má za následek zvýšení úmrtnosti mlá at a snížení schopnosti p ežít

4

ANTROPOCENTRISMUS je názor, podle n jž je lov k st edobodem sv ta i vesmíru.

N která náboženství zd raz ují nad azenou roli lov ka, jiná ho však vnímají jak sou ást p írody. Také dnešní p írodní v da uvažuje o lov ku jako o živo išném druhu a asto používá k popisu jeho chování stejnou terminologii. Jak íká profesor Komárek ve filmu: „Protože jsme lidmi, díváme se na sv t antropocentricky. Kdybychom byli psi, dívali bychom se kynocentricky, kdybychom byli tuleni, divali bychom se phococentricky“ a) Jak se podle Vás liší lov k od zví ete? b) Co je to inteligence? c) Dokáží zví ata myslet? d) Mají zví ata kulturu? e) Jmenujte p íklady jiných „-centrism “, vysv tlete je a vyjmenujte d sledky, jaké ve své dob m ly/mají.

DOMESTIKACE

je p etvá ení divokých zví at ve zví ata domácí; proces nelze považovat za skon ený.

K první domestikaci patrn došlo v dob p ed 15 000 lety, a koli hranice se stále posouvají dále do minulosti. Mezi prvními domestikanty byli pes, koza a ovce. Nejlépe se domestikují zví ata spole enská, která mají svou vlastní hierarchii. Tohoto systému pak využil lov k, který se do role „v dce sme ky i stáda“ dosadil. Naopak zví ata žijící v tšinou samotá sky se v chovech tak ka nevyskytují. Další podmínkou byla také míra nebezpe nosti daného druhu i náro nost na potravu a umíst ní. Mezi znaky domestikace pat í nap íklad snížení neúto nosti (až na výjimky), rozmnožování vícekrát do roka, zm ny v oblastech mozku zodpovídajících za p ežití druhu v p írod , zm ny vzhledu (srst, rozložení tuku, velikost, atd.) a) Pro je domestikován králík a ne zajíc b) Má lov k znaky domestikace? c) Ud lej si tabulku domestikovaných zví at a dopl jejich funkce 5

TERITORIALISMUS

KOLONIALISMUS

je vymezování prostoru, spojené s jeho ozna ováním a obhajováním.

je obsazování cizího území za soustavného vyko is ování jeho obyvatel.

Obhajoba teritorií v p írod je velmi astým jevem. Své teritorium a zdroje v n m si tak mohou bránit nap íklad samci a vábit do n j samice (v lidském pojetí nap íklad „poj , ukáži ti sbírku motýl “). Své teritorium si mohou u samotá ských druh bránit ob pohlaví nezávisle na sob a kráce se setkat jen v dob pá ení nebo se mohou jejich teritoria v r zné mí e prolínat. Kone n m že být teritorium obhajováno párem (zjednodušen samec vyhání jiné samce, samice vyhání samice) i rodinou.

Tento termín jist velmi dob e znáte z d jepisu. Bohužel lov k sv j úmysl ovládat a využít pod hesly „poru íme v tru dešti“ a podobn p enáší na celou biosféru.

Bohužel, teritoriálním chováním jedné lidské skupiny netrpí jen p íslušníci skupiny druhé, ale ada živých organism . a) Uve n které p íklady obhajoby teritorií u savc a pták b) Znᚠn které neteritoriální druhy? c) Jakým zp sobem obhajuje lov k (a národ) své teritorium a jakým jej obhajují živo išné druhy? Jak obhajuješ své teritorium Ty?

Jeho chováním trpí jak cílové druhy (ze známých nap . ryby i velcí kytovci a kopytníci), tak druhy necílové, které se s celým procesem jaksi „svezou“. Pod toto heslo by bylo možné za adit i neustálé p etvá ení p irozeného prost edí na prost edí vyhovující lov ku – ten, který p vodn jeho p edkové pravd podobn obývali: otve ená savana s roztroušenými stromy a skálami a) Jmenujte, jaké biotopy lov k nejvíce ohrožuje v globálním i regionálním m ítku b) Jaká znáte chrán ná území c) Znáte n jaké dohody o chran ur itých typ prost edí a o ochran druh ?

6

NACIONALISMUS

MILITARISMUS

je jednostranné zd raz ování národa jako spole enské jednotky; m že vést k nenávisti v i jiným národ m.

je systematická p íprava na úto nou válku, spojená s touhou lov ka vlastnit zbran a používat je.

lov k má tendenci nahlížet na zví ata jako na užite ná a užitková a na šk dce (samoz ejm pouze pro n j). K vybíjení druh považovaných za škodlivé i nebezpe né „škodné zmar“ navíc mohl p isp t i pohled karteziánské filozofie, jejímž známým p edstavitelem byl nap . R. Descartes. Ten nap íklad tvrdil, že „zví ata nemají duši a bolest poci ují jen zdánliv “.

A koli to mnoho lidí považuje za minulost, jsou také v sou asnosti využívána zví ata k vojenským ú el m. Nemusí jít nutn o p ímý kontakt b hem boj , jak tomu asto bývalo v minulosti, ale jedná se i o testování zbraní a další techniky.

lov k vybíjí ty druhy, ve kterých poci uje konkurenci i nebezpe í. Tak jsou nap íklad vybíjeni i tuleni, p edstavující konkurenci v lovu ryb. V mezilidském m ítku pak toto chování p isp lo k ni ení i p ípadn využívání obyvatel „pod adných“ národ , od severoamerických Indián , p es africké ernochy k japonským Ainu; v extrémním m ítku pak nechvaln známá „nad azená nordická rasa“. a) Jmenujte další druhy, které jsou lov kem vybíjeny z d vodu konkurence b) Kdo byl tv rcem teorie nad lov ka a k emu byla teorie zneužita?

V minulosti byli k bojovým ú el m využíváni p edevším psi, kon , sloni. V nov jších dobách (druhá sv tová válka) existovaly/ují pokusné programy na holubech, tuleních, delfínech a dokonce i netopýrech. ada zví at hyne p i pokusech, a ta, která p ežijí, obyvkle uhynou také – asto totiž slouží jako nosi i výbušnin. a) Jmenujte n které druhy zví at, u nichž dochází k válkám b) Jak asto docházelo k válkám na našem území a pro ? c) Jaké jsou hlavní d vody pro válku? d) Vyjmenujte zví ata, která slouží k laboratorním ú el m a vyhledejte, co vše se na nich testuje

7

Ochrana p írody ím jsou zví ata i lov k ohrožen: Vybíjení druh a narušování p irozené rovnováhy z d vod potravy, módních dopl k , suvenýr i lé itelství Ni ení p irozených biotop i zm na jejich charakteru (kácení deštných prales , nadm rná pastva, meliorace) Pr myslové zne išt ní, používání pesticid a herbicid , v etn pr myslových havárií, které mohou vést k špatnému vývinu embryí i neplodnosti Nadm rný turismus, vodní a zimní sporty Introdukce a zavle ení domácích zví at (únik z chov a zdivo ení) a) Co to je CITES? b) Jaké jsou funkce ZOO? Co jsou to záchranné (záchovné) programy? c) Co to je meliorace a jakého prost edí se týká d) Jakou roli hrají tropické deštné lesy a jak velká rozloha mizí každý den? e) Co zp sobila nadm rná pastva ve St edomo í v dávné minulosti? f) Najd te, kdy a kde došlo k haváriím velkých tanker a jakou škodu zp sobily g) Co zp sobilo použití DDT v minulých letech h) Jmenujte p íklady introdukovaných zví at v R i) Najd te informace o introdukci králíka divokého do Austrálie a následných událostech

8

V p íru ce bylo erpáno z: Film Mír s tuleni (2007): režisér Miloslav Novák And ra, M (2004): Teoretické aspekty ochrany živo ich (podklady pro p ednášku) Nowak, R.M (1999): Walker’s mammals of the world, Volume II, 6th edition. The John Hopkins University Press. www.monachus-guardian.org Doporu ená literatura: Dorst, J (1985): Ohrožená p íroda. Panorama, Praha. Wilson, E.O (1995): Rozmanitost života. Lidové Noviny, Praha. Morris, D (1971): Nahá opice. Máj www.cizp.cz www.ochranaprirody.cz www.biolib.cz

9