Dobrovolné svazky obcí: komparační analýza několika DSO

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Dobrovolné svazky obcí: komparační analýza několika DSO Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Mgr. Jan Přenosil, PhD.

Veronika Černá

Brno 2010

Poděkování Děkuji vedoucímu své bakalářské práce Ing. Mgr. Janu Přenosilovi, Phd. za odbornou pomoc, cenné připomínky a rady, které mi pomohly při vypracování této práce.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dobrovolné svazky obcí: komparační analýza několika DSO“ zpracovala samostatně, pod vedením vedoucího bakalářské práce a na základě uvedené literatury. V Brně dne 20.5.2010

__________________

Abstract Černá, V. Voluntary associations of municipalities: a comparative analysis of several DSO. Bachelor thesis. Brno: MU in Brno, 2010. This thesis deals with the voluntary associations of municipalities. Its aim is to analyze the work of six selected volumes and to compare their operation according to the selected criteria. The thesis is divided into theoretical and practical parts. The theoretical part is characterized by the concept of community, given the possible cooperation of municipalities and detailed elaboration of a voluntary association of municipalities, from its creation, through the structure and function to the economic and financial union. The practical part contains an analysis of selected voluntary associations of municipalities, divided into three size categories, and compare their operation and economy.

Keywords Municipality, municipal cooperation, a voluntary association of municipalities, economy, financing.

Abstrakt Černá, V. Dobrovolné svazky obcí: komparační analýza několika DSO. Bakalářská práce. Brno: MU v Brně, 2010. Tato bakalářská práce se zabývá problematikou dobrovolných svazků obcí. Jejím cílem je provést analýzu činnosti šesti vybraných svazků a vzájemně porovnat jejich fungování dle zvolených kritérií. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je charakterizován pojem obce, uvedeny možnosti spolupráce obcí a podrobně rozebrán dobrovolný svazek obcí, od vzniku, přes strukturu a předmět činnosti až k hospodaření a financování svazku. Praktická část obsahuje analýzu vybraných dobrovolných svazků obcí, rozdělených do tří velikostních kategorií, a porovnání jejich fungování a hospodaření. Klíčová slova Obec, obecní spolupráce, dobrovolný svazek obcí, hospodaření, financování.

Obsah

5

Obsah 1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

8

3

2.1

Cíl práce .................................................................................................... 8

2.2

Metodika ................................................................................................... 8

Literární přehled 3.1

Obec jako základní článek územní samosprávy ....................................... 9

3.1.1

Charakteristika obce ......................................................................... 9

3.1.2

Orgány obce ...................................................................................... 9

3.1.3

Funkce obce .....................................................................................10

3.2

Obecní spolupráce ................................................................................... 11

3.2.1

Vývoj podmínek pro spolupráci....................................................... 11

3.2.2

Důvody spolupráce ..........................................................................12

3.2.3

Formy spolupráce ............................................................................13

3.3

4

9

Dobrovolný svazek obcí ........................................................................... 17

3.3.1

Vytvoření a zánik dobrovolného svazku obcí .................................. 17

3.3.2

Prvky spolupráce..............................................................................18

3.3.3

Organizační struktura svazku ..........................................................19

3.3.4

Předmět činnosti dobrovolného svazku obcí.................................. 20

3.3.5

Hospodaření svazku.........................................................................21

3.3.6

Financování dobrovolných svazků obcí.......................................... 23

Praktická část 4.1

26

Velikostní skupina s počtem obyvatel do 10 tisíc................................... 26

4.1.1

Mikroregion Pernštejn.................................................................... 26

4.1.2

Svazek obcí Svitava ......................................................................... 28

4.1.3

Srovnání mikroregionu Pernštejn a svazku obcí Svitava ............... 30

4.2

Velikostní skupina s počtem obyvatel od 10 do 20 tisíc......................... 32

4.2.1

Mikroregion Bystřicko .................................................................... 33

Obsah

6

4.2.2

Mikroregion Moravskokrumlovsko................................................ 35

4.2.3

Srovnání mikroregionu Bystřicko a Moravskokrumlovsko ........... 38

4.3

Velikostní skupina s počtem obyvatel nad 20 tisíc ................................ 40

4.3.1

Mikroregion Hustopečsko .............................................................. 40

4.3.2

Region Podluží ................................................................................ 43

4.3.3

Srovnání mikroregionu Hustopečsko a regionu Podluží ............... 47

4.4

Zhodnocení fungování dobrovolných svazků obcí ................................. 49

5

Závěr

52

6

Literatura

54

7

Seznam tabulek, obrázků a grafů

56

8

7.1

Seznam tabulek....................................................................................... 56

7.2

Seznam obrázků...................................................................................... 56

7.3

Seznam grafů .......................................................................................... 56

Přílohy

57

8.1

Příloha č. 1: Otázky na dobrovolné svazky obcí.......................................57

8.2

Příloha č. 2: Financování vybraných DSO.............................................. 58

8.3

Příloha č. 3: Hospodaření vybraných DSO............................................. 60

8.4

Příloha č. 4: Srovnání hospodaření vybraných DSO.............................. 64

Úvod

7

1 Úvod Dobrovolný svazek obcí je základní a nejtypičtější forma meziobecní spolupráce v České Republice. Obvykle vznikají pro ucelenou oblast, vymezenou určitými hranicemi. Jsou zakládány za účelem prosazování a uskutečňování společných zájmů a aktivit. Společně se tak podílejí na rozvoji svého území. Spolupráce je velmi důležitá při každé lidské činnosti. Umožňuje dosáhnout výsledků, kterých by samostatné subjekty jen těžko dosahovali. Proto je meziobecní spolupráce tolik významná. Obce se sdružují, aby zkvalitnili a zefektivnili výkon samosprávy, měly lepší přístup k financování, dosáhli co možná největšího rozvoje a zajistili tak svým občanům lepší životní podmínky. Tato spolupráce obcí je přínosná tím spíše, vezmeme-li v úvahu obecní strukturu České Republiky. Je zde téměř 80% obcí, které mají počet obyvatel menší jak 1000. To přináší zmíněným obcím kromě pozitivních aspektů také značné komplikace. Malé obce se potýkají s problémy jako je nedostatek finančních příjmů, špatná technická a dopravní infrastruktura, omezené pracovní příležitosti, dále nedostatek kvalifikovaného administrativního aparátu, omezený výkon veřejné správy a další. Efektivní a účelná spolupráce tak může obcím značně prospět (Galvasová aj., 2007). Spolupráce mezi obcemi funguje už dlouhou řadu let. V roce 1992 však byla poprvé tato spolupráce legislativně vymezena. Na základě zákona č. 302/1992 Sb., o obcích, mohly vznikat první dobrovolné svazky obcí. Předmětem jejich činnosti však mohly být jen taxativně vymezené úkoly. V roce 2000 vstoupil v platnost nový zákon o obcích, zákon č. 128/2000 Sb., který podrobněji upravuje náležitosti dobrovolných svazků obcí. Činnosti jsou zde vymezeny pouze demonstrativně, jejich spektrum je tedy mnohem širší (Sabová, 2002). Mezi hlavní činnosti dobrovolných svazků patří úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, dále zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod a jiné další (Česko, 2000a). Problematika dobrovolných svazků obcí je stále více diskutovanější oblastí. Přes původní neochotu obcí k jakémukoliv sdružování, se v současné době počet spolupracujících obcí stále zvyšuje. Vyplývá to z již zmíněné potřeby kvalitně a efektivně zabezpečovat úkoly v oblasti samostatné působnosti a také ze zlepšující se možnosti získání finančních prostředků. Tím jsou obce do značné míry motivovány k vytváření dobrovolných svazků obcí.

Cíl práce a metodika

8

2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je zhodnotit za předem stanovených kritérií spolupráci obcí sdružovaných do dobrovolných svazků obcí. V rámci tohoto cíle jsou popsány a zhodnoceny konkrétní aktivity a problémy šesti vybraných dobrovolných svazků obcí České Republiky. Je rozebráno jejich hospodaření a finanční situace, zdroje a využití finančních prostředků. Hlavním úkolem je tedy přednést a zhodnotit jak skutečně dané svazky fungují. Zda je spolupráce obcí přínosná a napomáhá jejich rozvoji.

2.2 Metodika Práce vychází z obecně platných základů dané problematiky. Literárních pramenů k tomuto tématu však není mnoho a téměř všechny se dobrovolných svazků obcí dotýkají pouze okrajově. Proto je v práci využito především příslušných legislativních pramenů a internetových zdrojů. Teoretická část práce se zabývá charakteristikou obce jako základního článku DSO, podmínkami a důvody spolupráce, základními formami spolupráce. Stěžejní částí je pak kapitola pojednávající podrobně o dobrovolném svazku obcí, od jeho založení, přes organizační strukturu, hlavní činnost, až po hospodaření, financování a problémy svazků. Je zde použita historická metoda pro charakteristiku základních poznatků. Praktická část práce se soustředí na charakteristiku jednotlivých dobrovolných svazků obcí a jejich vzájemnou komparaci. Je sepsána na základě vlastního šetření, při použití monografické metody, tedy detailnějšího zaměření na šest konkrétních DSO, které jsou rozděleny do tří velikostních skupin po dvou svazcích. Stěžejní technikou výzkumu je rozhovor a dotazník (z důvodu nemožnosti osobního setkání se všemi představiteli vybraných dobrovolných svazků obcí). Na základě získaných informací je provedena komparační analýza, vždy v rámci jedné velikostní skupiny. Následně je provedeno celkové zhodnocení reálného fungování svazků. Při zpracování praktické části jsou využity informace z internetových stránek svazků a dále od představitelů těchto dobrovolných svazků obcí.

Literární přehled

9

3 Literární přehled 3.1 Obec jako základní článek územní samosprávy Kapitola se soustředí na vysvětlení pojmu obec, její charakteristiku, orgány a popis základních funkcí. Tato problematika totiž tvoří podklad pro téma dobrovolného svazku obcí, na které je práce zaměřena. Právní základ zde představuje především zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, na nějž se následující text odkazuje. 3.1.1 Charakteristika obce Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů, tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Dále je veřejnoprávní korporací s vlastním majetkem, vystupuje svým jménem. Pečuje o rozvoj svého území a potřeby občanů, chrání veřejný zájem (Česko, 2000a). Obec jako základní územní samosprávný celek (Peková aj., 2005, s. 109-110): • je veřejnoprávní korporací, což znamená, že je to společenství členů, kteří se podílejí na samosprávě; • je reprezentantem veřejných zájmů; • pečuje o všestranný sociálně ekonomický rozvoj, schvaluje plán rozvoje a územní plán obce; • je samostatným ekonomickým subjektem, tedy právnickou osobou s právní subjektivitou, je odpovědná za svá rozhodnutí; • zabezpečuje veřejné služby, může k tomu zřizovat neziskové organizace, • může zakládat obecní podniky, může vkládat majetek do společných podniků; • musí mít určitou finanční suverenitu, hospodaří dle vlastního rozpočtu, rozhoduje o použití finančních zdrojů; • je nositelem veřejné moci, v mezích zákona může zřizovat obecní policii, vydává obecně závazné vyhlášky. 3.1.2 Orgány obce Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Jejími dalšími orgány jsou: rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Pravomoc a působnost zmíněných orgánů je dána zákonem o obcích (Česko, 2000a). Základní vymezení orgánů obce je následující:


10

• zastupitelstvo – je nejvyšším kolektivním voleným orgánem, má hlavní rozhodovací pravomoci v rámci samostatné působnosti, volí ze svých členů radu obce, jeho jednání jsou ze zákona veřejná a řídí se jednacím řádem, v přenesené působnosti schvaluje územně plánovací dokumentaci; • rada – je výkonným orgánem, v samostatné působnosti podléhá zastupitelstvu, je tvořena starostou a jeho zástupci –místostarostové a další členové, jednání jsou neveřejná, v rámci přenesené působnosti vydává nařízení; • starosta – je hlavním představitelem obce a statutárním orgánem, zastupuje obec navenek, ze své činnosti je odpovědný zastupitelstvu, plánuje, svolává a řídí schůze zastupitelstva a rady, místostarosta zastupuje starostu v případě jeho nepřítomnosti; • výbory – jsou iniciativními a kontrolními orgány, zřízenými za účelem plnění úkolů zastupitelstva, v každé obci musí být zřízen finanční výbor (kontroluje hospodaření s majetkem) a kontrolní výbor (kontroluje plnění usnesení zastupitelstva a rady, dodržování právních předpisů); • komise – jsou iniciativními a poradními orgány rady obce, které mohou předkládat návrhy a náměty v rámci samostatné působnosti, také mohou vykonávat státní správu (potom jsou výkonnými orgány v přenesené působnosti); • obecní úřad – je tvořen zaměstnanci, kteří zabezpečují výkon samosprávy a v přenesené působnosti i výkon státní správy, vykonává administrativně organizační činnosti, řídí obecní organizace, plní úkoly zastupitelstva, pomáhá výborům a komisím, je řízen tajemníkem; • tajemník – musí být zřízen u obcí s pověřeným obecním úřadem a u obcí s rozšířenou působností, řídí celý administrativní aparát, řídí a kontroluje zaměstnance, uzavírá a ukončuje pracovní poměr, stanoví platy (Peková aj., 2005, s. 112-117). 3.1.3 Funkce obce Obec plní dle zákona o obcích dvě základní funkce – takzvanou samostatnou a přenesenou působnost. Samostatná působnost znamená pro obce možnost samostatně rozhodovat v rámci samosprávných záležitostí. Existence územní samosprávy totiž v prvé řadě umožňuje realizaci veřejných záležitostí lokálního charakteru bez nutnosti ingerence státu. Ten zde může zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a pouze způsobem stanoveným zákonem. Obce v samostatné působnosti především hospodaří se svým majetkem, spolupracují s dalšími obcemi i s jinými fyzickými či právnickými osobami a projednávají některé správní delikty (Valeš aj., 2006, s. 93-98). Dále se obec v samostatné působnosti stará o záležitosti které jsou v zájmu obce a občanů obce. Konkrétně o vytváření vhodných podmínek pro rozvoj sociální péče. Jde především o potřeby bydlení,


11

ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku. Pro zajištění těchto potřeb může obec zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce. Povinnosti může obec ukládat v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou. Při jejich vydávání se obec řídí zákonem. V ostatních záležitostech se obec řídí jinými právními předpisy (Česko, 2000a). Přenesená působnost znamená, že stát přenáší správu určitých záležitostí, bez toho, aniž by se této agendy jako takové vzdával. Výkon stále zůstává výkonem státní moci jménem státu a na jeho odpovědnost, přestože není státem činěn (Valeš aj., 2006, s. 99). Dle zákona o obcích může obec v rámci této působnosti vydávat nařízení obce. Při jejich vydávání se orgány obce řídí zákony a jinými právními předpisy. V ostatních případech se řídí usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů, opatřeními orgánů veřejné správy (Česko, 2000a).

3.2 Obecní spolupráce Tato kapitola pojednává o postupném vývoji sídelní struktury v ČR, ze které vyplývají specifické problémy obcí. S tím také úzce souvisí důvody jejich vzájemné spolupráce a spolupráce se soukromým sektorem. Dále jsou zde popsány jednotlivé formy spolupráce obcí a zmíněny příslušné právní normy. 3.2.1 Vývoj podmínek pro spolupráci Potřeba spolupráce vychází z obecní struktury našeho území. Od poloviny devatenáctého století do druhé světové války bylo v České Republice přes deset tisíc samostatných obcí. Po druhé světové válce však započal proces integrace a jejich počet byl násilně zredukován asi na čtyři tisíce. Na počátku devadesátých let chtěly obce zpět svoji dřívější samostatnost a proto významně stoupl počet obcí, který v roce 1992 přesáhl šest tisíc. Od té doby se jejich počet příliš nemění (Galvasová aj., 2007, s. 18-19). Sídelní struktura v naší republice je velmi roztříštěná, obce jsou dosti odlišné co do velikosti, převažují malé obce. Údaje o počtu obcí v jednotlivých velikostních kategoriích a počtu obyvatel, kteří zde žijí jsou vyjádřeny v následující tabulce.

Literární přehled Tab. 1

Počet obcí a jejich obyvatel dle velikostních struktur v roce 2007 Velikostní struktura obcí do 199 200-499 500-999 1 000-1 999 2000-4999 5000-9999 10 000-19 999 20 000-49 000 50 000-99 999 100000 a více Celkem

Zdroj:

12

Počet obcí 1 591 2 019 1 307 685 375 140 69 42 16 5 6 249

Počet obcí v % 25,5 32,3 20,9 11,0 6,0 2,2 1,1 0,7 0,3 0,1 100,0

Počet obyvatel 194 563 656 020 913 985 950 291 1 135 272 947 225 962 930 1 242 789 1 156 650 2 127 464 10 287 189

Počet obyvatel v % 1,9 6,4 8,9 9,2 11,0 9,2 9,4 12,1 11,2 20,7 100,0

ČSU (2010) + vlastní výpočty

Z údajů je patrné, že obcí, které mají méně než 200 obyvatel je více než 25%. Přitom zde žije pouze 1,9% obyvatel. Necelých 80% obcí má počet obyvatel menší než 1000, zde žije okolo 17% obyvatel. Pouhých 10% obcí má více než 2000 obyvatel, žijí zde ale skoro tři čtvrtiny populace. Tato roztříštěnost na jedné straně ukazuje, že zde funguje demokracie, na straně druhé však s sebou přináší řadu problémů (Galvasová aj., 2007, s. 21). Vítězství demokracie v základním střetu s efektivností mělo a má pochopitelně své ekonomické dopady: nedostatečně vybavené malé obce nejsou schopny uspokojovat veřejné potřeby svých obyvatel efektivně, vypovídá o tom snížená kvalita veřejných statků, zanedbání dlouhodobého rozvoje obce, zvýšené nároky na dotace, narůstání municipálního zadlužení, apod. (Kotvalová, 2008). 3.2.2 Důvody spolupráce Hlavním důvodem pro spolupráci je fakt, že společně lze dosáhnout významnějšího výstupu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám (jedná se o tzv. synergický efekt). Pro obce je spolupráce přínosná především proto, že společně mohou plánovat a realizovat projekty, na které by sama obec nestačila. Díky sdružování obcí je možné účelněji a efektivněji využívat veškeré prostředky potřebné pro dosažení daného cíle. Subjekty předpokládají, že výsledkem kooperativní spolupráce si alespoň jeden z nich polepší, přičemž ostatní si nepohorší (jde o paretooptimální výsledek). Hlavním cílem spolupráce je zabezpečit potřeby občanů v oblasti samostatné působnosti. Dále je cílem rozvoj nejen obce, ale celého regionu a dosažení jeho větší stability a konkurenceschopnosti. Méně podstatná je spolupráce z důvodu zabezpečení přenesené působnosti státní správy (Galvasová aj., 2007, s. 14-17). Prioritním problémem se na základě zákona o obcích, a jím stanovené samostatné působnosti, jeví neuspokojivé zabezpečování veřejných statků.


13

Jedná se především o oblast školství, sociální péče, zdravotnictví, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí či zabezpečování čistoty obce. Komplikace jsou způsobeny především velikostí obce a hustotou osídlení. Malé obce mají omezený přístup k finančním zdrojům, ať už návratným či nenávratným. Nemají dostatečně velké daňové příjmy, nejsou schopny dosáhnout úspor z rozsahu. Mají vysoké náklady na administrativu, často jim scházejí kvalifikovaní pracovníci. Úroveň technického zabezpečení je u nich nízká, stejně tak úroveň dopravní obslužnosti. Zároveň nemají příliš mnoho pracovních příležitostí (Galvasová aj., 2007, s. 21-23). To vše do značné míry znemožňuje potřebné poskytování služeb a patřičný rozvoj. Zároveň jsou to dílčí důvody spolupráce. Na druhou stranu mají malé obce i svá pozitiva, která lze ve větších obcích jen těžko hledat. Kromě kvalitnějšího životního prostředí, větší bezpečnosti, klidu a dobrých mezilidských vztahů jsou to především lepší veřejná kontrola a větší míra zapojení občanů do dění a řízení obce. Lze zde snáze oddělit soukromý zájem od veřejného (Galvasová aj., 2007, s. 23). To jsou další důvody, proč malé obce neslučovat, ale motivovat je ke spolupráci. 3.2.3 Formy spolupráce Řešení výše zmíněných problémů je možné dvěma způsoby – vzájemnou spoluprácí nebo sloučením s jinou obcí. Sloučení je příliš násilný způsob, který není v ČR příliš využívaný. Mnohem častější se zdá být spolupráce obcí (Galvasová aj., 2007, s. 23). Podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, mohou obce mezi sebou spolupracovat pouze při výkonu samostatné působnosti. Konkrétně mohou uzavřít smlouvu ke splnění konkrétního úkolu, vytvořit dobrovolný svazek obcí, nebo založit právnickou osobu. V oblasti přenesené působnosti je možná spolupráce výhradně na základě veřejnoprávní smlouvy, kdy obec svěří přenesenou působnost jiné obci. Týká se to však pouze přenesené působnosti, která je svěřena orgánům všech obcí. (Galvasová aj., 2007, s. 27-28). Je ale nutné zmínit, že se výslovně vylučuje možnost uskutečnění spolupráce mezi obcemi sdružováním podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. V případě spolupráce mezi obcemi, kde jde o vztahy veřejnoprávní mezi veřejnoprávními korporacemi, nelze použít ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení. V tomto případě se ale připouští výjimka, pokud bude stanovena zákonem. Zmíněné formy spolupráce jsou možné pouze v případě spolupráce obce se subjekty soukromého práva (Matrasová, Šlauf, 2003, s. 73). Existují různé typy spolupráce, které můžeme rozlišit dle řady kritérií. Nejvhodnější je členění dle území a zároveň subjektů spolupráce. To znázorňuje následující obrázek.

Literární přehled Obr. 1

Členění způsobů a forem spolupráce

Zdroj:

Galvasová (2007, str. 28)

14

V následujícím textu jsou jednotlivé formy blíže specifikovány (Galvasová aj., 2007, s. 30-45). • Spolupráce s obcemi jiných států – jedná se o spolupráci nejen mezi obcemi ale i se soukromým sektorem, řídí se občanským zákoníkem. o Přeshraniční impulsní centra – jde o evropský projekt spolupráce regionů v oblasti Dolního Rakouska, České Republiky, Slovenska a Maďarska. Účelem je odstranit předsudky a navázat nová přeshraniční spojení. Tato pobídková centra byla vytvořena aby pomáhala obcím při realizaci projektů především z oblasti sociální, kulturní a z oblasti hospodářství. Obce, které se do takovéto spolupráce zapojí, mají lepší možnosti získání finanční podpory z Evropské unie. o Euroregiony – vznikají z důvodu překonávání hranic, zaměřují se na konkrétní problémy dané oblasti. Snaží se odstraňovat ekonomické a sociální nerovnosti. Jedná se především o místa,


15

která k sobě mají blízko. Ať už jsou spojena historicky, kulturně či hospodářsky, vždy se soustředí na zlepšení životních podmínek. Fungují na základě smlouvy o sdružení nebo jako zájmové sdružení právnických osob. Mohou čerpat prostředky z EU v rámci Iniciativy INTERREG. o Partnerská města a obce – jsou poměrně častým způsobem spolupráce. Obce vzájemně podporují cestovní ruch, kulturní a společenské akce, pořádají výměnné pobyty, poskytují si rady. Podstatná je také finanční podpora ze strany zahraničních partnerů. Navíc je tato spolupráce financována Evropskou unií formou grantů. • Národní struktury spolupráce obcí – realizují se jako zájmová sdružení právnických osob a řídí se občanským zákoníkem. o Národní síť zdravých měst ČR – funguje jako poradní orgán a je zájmovým sdružením právnických osob. Pomáhá členům zpracovávat strategické plány a projekty, získat finanční prostředky, najít vhodné partnery. Cílem je zkvalitnit strategické plánování. Za tímto účelem byl vytvořen DataPlán NSZM, který tyto plány obsahuje, porovnává a dává do souvislostí. Je proto přínosem pro členy, ale také inspirací pro další obce. o Svaz měst a obcí ČR – je organizací, která se dále člení na komory dle druhů obcí. Podílí se na tvorbě legislativy v oblasti samosprávy. Byl založen za účelem prosazování společných zájmů a kolektivního řešení problémů. Zajišťuje spolupráci mezi obcemi, sám navazuje kontakty s podobnými svazy v zahraničí. • Spolupráce obcí se subjekty v území – může být realizována jako zájmové sdružení právnických osob, obchodní společnost, obecně prospěšná společnost či občanské sdružení, řídí se podle formy buď občanským zákoníkem, obchodním zákoníkem, zákonem o obecně prospěšných společnostech nebo zákonem o sdružování občanů. o Místní akční skupina – funguje na principu partnerství soukromého a veřejného sektoru v daném území. Přičemž zástupci soukromého sektoru tvoří nejméně 50% ze skupiny. Místní akční skupina je založena na spolupráci v rámci metody Leader, která spojuje místní samosprávy, neziskové organizace, podnikatele a neorganizované občany. Na základě dohody se pak snaží dosáhnout požadovaného rozvoje regionu. o Místní agenda 21 – byla vytvořena na podporu udržitelného rozvoje. Zásadní je zde zapojení občanů do rozvoje obcí, čímž se sami podílejí na zkvalitnění života v obci. Tento program je hodnocen na základě jedenadvaceti kritérií. Díky nim je pak rozhodováno o grantech. Obce, které aktivně uplatňují Místní


16

agendu 21, tak mají větší šanci na úspěch. Navíc je v rámci tohoto programu zřízena Databáze MA21, která monitoruje zapojené samosprávy a hodnotí kvalitu MA21. o Public-private-partnership – se využívá v případech, kdy je třeba soukromého sektoru pro zajištění veřejných služeb. Může být zajištěna formou koncese, kdy veřejná instituce založí se soukromou osobu společnost, která realizuje konkrétní zakázku a místo peněžní platby získá povolení k užívání. Nebo soukromá osoba zafinancuje daný projekt a veřejná instituce mu za to platí. Výhodou je využití schopností soukromého sektoru. o Zájmové sdružení právnických osob – jedná se o euroregiony, místní akční skupiny, Svaz měst a obcí ČR, Národní síť zdravých měst. • Meziobecní spolupráce na regionální úrovni – tato je možná pouze mezi obcemi, řídí se zákonem o obcích, výjimkou je společná právnická osoba, která se řídí obchodním zákoníkem. o Smlouva ke splnění konkrétního úkolu – může být uzavřena na dobu určitou či neurčitou. Účelem je vždy splnění společně stanoveného úkolu. Většinou se jedná o projekty, na které sama obec nestačí a které jsou využitelné pro více obcí. Daný projekt ale musí spadat do samostatné působnosti obcí. o Společná právnická osoba – je zakládána také za účelem konkrétního úkolu. Jde ale o dlouhodobější a stabilnější spolupráci. Může se jednat buď o akciovou společnost nebo společnost s ručením omezeným. o Dobrovolný svazek obcí – je nejčastější formou spolupráce obcí v ČR. Mohou se sdružovat pouze za účelem spolupráce v oblasti samostatné působnosti, např. školství, cestovní ruch, doprava, kultura, čistota obce atd. Snižují tím jednak administrativní náklady, ale také celkovou náročnost projektů. Základní dělení je na svazky monotematické a na mikroregiony. Mikroregiony jsou svazky, které jsou geograficky či socioekonomicky spojené. Jejich cílem je rozvoj celého území nebo jeho části. Společně na něm pracují a podporují ho různými aktivitami. Monotematické svazky bývají zřizovány výhradně za účelem konkrétní činnosti. Spojí se pro dosažení poměrně krátkodobého cíle a po jeho splnění jejich vzájemná součinnost obvykle končí. Velmi častým příkladem je společná technická infrastruktura.


17

3.3 Dobrovolný svazek obcí Následující kapitola pojednává o problematice dobrovolných svazků obcí. Bude zde podrobněji charakterizován význam svazku, jeho vznik a zánik, prvky spolupráce, dále bude popsána možná struktura a činnosti, které jsou pro dobrovolné svazky obvyklé. Dalším tématem je pak hospodaření a financování DSO. Hlavními právními normami, o které se následující text opírá je zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, dále zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samospráv, zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje a zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí. 3.3.1 Vytvoření a zánik dobrovolného svazku obcí Právo zakládat dobrovolný svazek obcí vychází ze zákona o obcích, který dále dovoluje vstupovat do svazků již vytvořených. Jak založení, tak vstup je za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Členy těchto svazků mohou být pouze obce. Svazky obcí mají postavení právnických osob. Z toho důvodu tedy v právních vztazích vystupují svým jménem, nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících a samostatně hospodaří s příslušným majetkem. Dobrovolné svazky obcí jsou specifickými subjekty výkonu vybraných veřejnoprávních úkolů, neboť jsou zřizovány za účelem plnění předem specifikovaných veřejnoprávních služeb a úkolů samosprávného charakteru, které mají zabezpečovat obce. Z různých důvodů se však jeví účelnější je zabezpečovat prostřednictvím určitého společně zřízeného integrovaného subjektu (Frumarová, 2002). Svazek je založen na základě smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Aby byla smlouva platná, je nutné schválení zastupitelstvy všech zúčastněných obcí. Dobrovolný svazek obcí vzniká až zápisem do registru vedeného příslušným krajským úřadem (Česko, 1964). Přílohou smlouvy jsou stanovy, které musí povinně obsahovat tyto údaje: • název a sídlo členů svazku obcí; • název a sídlo svazku obcí a předmět jeho činnosti; • orgány svazku obcí, způsob jejich ustavování, jejich působnost a způsob jejich rozhodovaní; • majetek členů svazku obcí, který vkládají do svazku obcí; • zdroje příjmů svazku obcí; • práva a povinnosti členů svazku obcí; • způsob rozdělení zisku a podíl členů na úhradě ztráty svazku obcí; • podmínky přistoupení ke svazku a obcí a vystoupení z něj, včetně vypořádání majetkového podílu;


18

• obsah a rozsah kontroly svazku obcí obcemi, které svazek obcí vytvořily (Česko, 2000a). Právní způsobilost svazku, jeho registraci, zrušení a zánik upravuje občanský zákoník. Ke zrušení svazku je nutný souhlas zastupitelstev spolupracujících obcí a likvidace, pokud majetek nepřechází na právního nástupce. Samotný zánik je proveden výmazem z registru (Česko, 1964). 3.3.2 Prvky spolupráce Spolupráci lze obecně chápat jako systém, který má své prvky (aktéry), jejich vzájemné vztahy, činnosti a prostředky, kterými jej naplňují a podmínky, za (nebo ve) kterých systém funguje, kdy kvalita (účinnost) jeho fungování je podmiňována jak vnitřními, tak i vnějšími faktory vlivu. Při realizaci spolupráce jsou klíčovým prvkem právě aktéři a jejich vztahy (Galvasová aj., 2007, s. 46). Nejedná se však pouze o orgány dobrovolného svazku obcí, důležité jsou i okolní subjekty. Můžeme je rozdělit dle zapojení do spolupráce do následujících kategorií: • podílející se – subjekty, které jsou hlouběji zapojení do procesu řešení či přípravy, podílí se na něm, např. spolupracující obce a podnikatelé; • zainteresovaní – subjekty, na které bude jistá aktivita působit, např. občané a jejich sdružení, návštěvníci; • dotčení – subjekty, v jejichž zájmovém území se aktivita realizuje, např. krajský úřad, správa chráněné krajinné oblasti či národního parku, ministerstvo (Galvasová aj., 2007, s. 47). V následujícím obrázku jsou znázorněny jednotliví aktéři a vazby mezi nimi. Obr. 2

Aktéři spolupráce a jejich vzájemné vazby

Zdroj:


Hlavní pozice zaujímají starostové obcí a manažer, resp. orgány spolupráce. Starosta je statutárním orgánem obce a proto stojí v čele svazku a podílí se na


19

řízení. Zastupitelstvo a rada spolupráci významně ovlivňují svými rozhodnutími. Orgány spolupráce zabezpečují chod, rozhodují o otázkách fungování, rozdělují pravomoci, podílejí se na vedení. Zásadní roli má však manažer. Jeho úkolem je především administrativa, organizace a celkové zajištění funkčnosti spolupráce. Měl by být schopen koordinovat projekty, zprostředkovat vhodné finanční prostředky a mít nadhled, aby nedocházelo ke zvýhodňování cílů určité obce, ale byl zajištěn prospěch celého svazku. Častým problémem, bránícím vytvoření funkce manažera, je nedostatek finančních prostředků. Přesto je však dobrý manažer velmi užitečný zvláště pro slabší svazky obcí, jimž může výrazně pomoci právě se získáváním prostředků. Na dalších pozicích aktérů jsou podnikatelé a neziskové organizace. V případě, že si mají s obcemi vzájemně co nabídnout, je spolupráce výhodná pro obě strany a může pozitivně ovlivnit rozvoj. Neméně důležití jsou občané obcí, kteří se mohou aktivně podílet na dění svazku. Tato činnost je však Dobrovolná a často bez jakékoliv odměny. Kraje podporují spolupráci obcí zejména finančně a to z důvodu zajištění rozvoje celého území (Galvasová aj., 2007, s. 48-51). 3.3.3 Organizační struktura svazku V podstatě každé, nějakým způsobem organizované, společenství, potřebuje pro zajištění svého chodu určitou organizační a řídící strukturu. V případě dobrovolného svazku obcí je tato struktura obdobná jako u jakékoliv jiné formy spolupráce. Samozřejmě se může případ od případu lišit, v zásadě však vypadá takto: • nejvyšším orgánem je valná hromada, rozhoduje v hlavních otázkách řízení a činnosti (např. stanovy, členské příspěvky, cíle, rozpočet), jejími členy jsou zástupci členských obcí, je způsobilý k přijetí usnesení pouze za přítomnosti více než poloviny členů, obvykle stačí k rozhodnutí prostá většina hlasů, v zásadních otázkách je však vyžadován dvoutřetinový podíl hlasů; • výkonným orgánem je rada, stará se o řízení sdružení mezi zasedáními valné hromady, realizuje usnesení valné hromady, zajišťuje hospodaření a účetnictví, stejně jako u valné hromady je i ona schopna se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny členů a rozhodovat nadpoloviční většinou hlasů, výjimečně kvalifikovanou většinou; • statutárním orgánem je obvykle předseda a místopředseda, kteří jednají jménem svazku, zajišťují platební styky, jsou odpovědní za vedení účetnictví a daňové agendy svazku; • kontrolní orgán dohlíží na činnost svazku, zejména kontroluje dodržování předpisů a stanov, plnění usnesení, hospodaření a účetnictví, mívá lichý počet členů, k rozhodnutí je nutná nadpoloviční většina;


20

• v čele dobrovolného svazku obcí je nejčastěji starosta jedné ze členských obcí, obvykle té největší, a to z důvodu lepších možností zajištění administrativy a financování; • vedle těchto orgánů má svoji roli také administrativní aparát, který tvoří manažer a ostatní zaměstnanci (Galvasová aj., 2007, s. 56). Následující obrázek demonstruje celé schéma vnitřního uskupení vztahů svazku. Obr. 3

Vnitřní vztahy spolupráce

Zdroj:


3.3.4 Předmět činnosti dobrovolného svazku obcí Oblastí, ve kterých mohou obce spolupracovat, je mnoho. Zákon č. 128/2000 Sb. uvádí pouze demonstrativní výčet, to znamená, že dobrovolné svazky obcí mohou vznikat i za jiným účelem, musí však spadat do výkonu samostatné působnosti. Zákonem vymezené oblasti spolupráce jsou: • úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata; • zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnění, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod; • zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy k zajištění dopravní obslužnosti daného území; • úkoly v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v obytných a jiných objektech ve vlastnictví obcí; • provoz lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin;


21

• správa majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a dalších zařízení spravovaných obcemi (Česko, 2000a). Naproti tomu předmětem činnosti DSO nemohou být záležitosti týkající se výlučně suverenity obce, jako je stanovení programu rozvoje územního obvodu obce, schvalování rozpočtu, organizační uspořádání obce, vydávání právních předpisů obce apod. (Matrasová, Šlauf, 2003, s. 77). 3.3.5 Hospodaření svazku Hospodaření dobrovolného svazku obcí se řídí zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samospráv. Podle něj se finanční hospodaření svazku řídí ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem, pokud je sestaven. Finanční hospodaření svazku obcí musí být v souladu se stanoveným rozpočtem a musí být pravidelně, systematicky a úplně kontrolováno. Zmiňovaný zákon také stanovuje, že svazek obcí vede účetnictví dle zákona č. 561/1991 Sb., o účetnictví (Česko, 2000b). Rozpočet DSO je finančním plánem, kterým se řídí financování činností. Je sestavován na kalendářní rok, zpravidla jako vyrovnaný a vychází z rozpočtového výhledu. Obsahem rozpočtu jsou jeho příjmy a výdaje vyplývající z činností svazku v souladu s jeho stanovami. Je nutné respektovat účel použití rozpočtových prostředků. Svazek obcí je povinen návrh svého rozpočtu vhodným způsobem zveřejnit v obcích, které jsou jeho členy, a to nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, který jej podle stanov schvaluje, aby se k němu mohli vyjádřit občané členských obcí. Připomínky k němu mohou občané členských obcí uplatnit písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí při jeho projednávání. Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. V případě, že rozpočet není schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria (Česko, 2000b). Po skončení kalendářního roku se údaje o ročním hospodaření svazku obcí souhrnně zpracovávají do závěrečného účtu. V závěrečném účtu jsou obsaženy údaje o plnění rozpočtu příjmů a výdajů v plném členění podle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů v tak podrobném členění a obsahu, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření a hospodaření s majetkem. Součástí závěrečného účtu je vyúčtování finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, státním fondům a jiným rozpočtům a k hospodaření dalších osob. Návrh závěrečného účtu svazku obcí musí být vhodným způsobem zveřejněn v obcích, které jsou jeho členy, nejméně po dobu 15 dnů před jeho projednáním v orgánu svazku obcí, aby se k němu mohli občané členských obcí vyjádřit. Připomínky k závěrečnému účtu svazku obcí mohou občané členských obcí uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejní nebo ústně na zasedání orgánu svazku obcí. Závěrečný účet svazku obcí se předkládá zastupitelstvům členských obcí, a to neprodleně po jeho


22

schválení v orgánu svazku obcí. Projednání závěrečného účtu se uzavírá vyjádřením. • souhlasu s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, nebo • souhlasu s výhradami, na základě nichž přijme svazek obcí opatření potřebná k nápravě zjištěných chyb a nedostatků, přitom vyvodí závěry vůči osobám, které svým jednáním způsobily škodu (Česko, 2000b). Na základě zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samospráv, hospodaří svazek obcí s majetkem, který ze svého vlastního majetku vložily do svazku obcí jeho členské obce podle stanov svazku obcí, a dále s majetkem, který získal svou vlastní činností. Majetek vložený obcí do hospodaření svazku obcí zůstává ve vlastnictví obce. Orgány svazku obcí s ním mohou nakládat jen v souladu s majetkovými právy, které na ně členská obec přenesla podle stanov svazku obcí. Majetková práva k vlastnímu majetku obcí, která jsou vyhrazena obecnímu zastupitelstvu, nelze převést na orgány svazku obcí (Česko, 2000b). Zákon o obcích navíc uvádí jako činnost svazku i správu majetku, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení a zařízení spravovaných obcemi. Z toho vyplývá, že společné hospodaření s vybranými skupinami majetku vede k provozním úsporám jednotlivých obcí a také lze ke správě velkého objemu majetku zřídit kvalifikovaný aparát a tím dosáhnout lepší péče o majetek i vyšších zisků. Společná správa obecního majetku je tedy dobrým příkladem pozitivních efektů spolupráce (Galvasová aj., 2007, s. 69). Svazek obcí je povinen nechat si přezkoumat své hospodaření za uplynulý rok dle zákona o přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí. O přezkoumání žádá svazek obcí krajský úřad, nebo zadá přezkoumání auditorovy. Předmětem tohoto přezkoumání je hospodaření podle rozpočtu, hospodaření s ostatními prostředky a nakládání s majetkem. Konkrétně se jedná o: • plnění příjmů a výdajů rozpočtu včetně peněžních operací, týkajících se rozpočtových prostředků; • finanční operace, týkající se tvorby a použití peněžních fondů; • náklady a výnosy podnikatelské činnosti územního celku; • peněžní operace, týkající se sdružení prostředků vynakládaných na základě smlouvy mezi dvěma nebo více územními celky, anebo na základě smlouvy jinými právnickými nebo fyzickými osobami; • finanční operace, týkající se cizích zdrojů ve smyslu právních předpisů o účetnictví; • hospodaření a nakládání s prostředky poskytnutými z Národního fondu a s dalšími prostředky ze zahraničí poskytnutými na základě mezinárodních smluv;


23

• vyúčtování a vypořádání finančních vztahů ke státnímu rozpočtu, k rozpočtům krajů, k rozpočtům obcí, k jiným rozpočtům, ke státním fondům a k dalším osobám (Česko, 2004). Dále je předmětem přezkoumání: • nakládání a hospodaření s majetkem ve vlastnictví územního celku; • nakládání a hospodaření s majetkem státu, s nímž hospodaří územní celek; • zadávání a uskutečňování veřejných zakázek, s výjimkou úkonů a postupů přezkoumaných orgánem dohledu podle zvláštního právního předpisu; • stav pohledávek a závazků a nakládání s nimi; • ručení za závazky fyzických a právnických osob; • zřizování věcných břemen k majetku územního celku; • účetnictví vedené územním celkem (Česko, 2004). Obsah a podmínky přezkoumání stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Zpráva o výsledku přezkoumání hospodaření je součástí závěrečného účtu při jeho projednávání v orgánech svazku obcí. Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo obce do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků (Česko, 2000a). 3.3.6 Financování dobrovolných svazků obcí Jednou z nejdůležitějších oblastí činnosti územní samosprávy, a tím i dobrovolného svazku obcí, je zabezpečování a financování veřejných statků. A právě z toho vyplývá důležitost problematiky získávání zdrojů. Prostřednictvím výdajů územních rozpočtů na zabezpečení a financování veřejných statků se napravují selhání trhu i na municipální a regionální úrovni. Způsob financování, a tím i míra finanční účasti příslušného územního rozpočtu, závisí právě na charakteru a způsobu zabezpečování veřejných statků. Tímto způsobem by se měly efektivněji zabezpečovat tyto statky a vydávat finanční prostředky (Peková, 2004, s. 337). Společné financování členských obcí svazku má přínosy zejména v podobě úspor, sdružování finančních prostředků ke spolufinancování projektů, společný postup proti monopolům, společné žádání dotací z fondů apod. Základem financování společně realizovaných aktivit jsou finanční prostředky, je tedy nezbytné formulovat finanční strategii svazku obcí, což znamená stanovení přístupu k získávání finančních prostředků a k jejich alokaci. Tato finanční strategie musí řešit otázku financování vlastních nákladů, které vznikají při realizaci záměrů svazku obcí, jejich zaplacení a jiné další otázky (Hyžíková, 2009, s. 40).


24

Financování souvisí úzce s rozsahem společných aktivit. Svazky usilují nejčastěji o společnou realizaci projektů a financování jejich činnosti hraje prioritní roli (Galvasová aj., 2007, s. 63). Pro smysluplné hodnocení financování činnosti svazku je nezbytné vycházet z členění dobrovolných svazků podle účelu. U monotematických svazků je finanční oblast poměrně jednoznačná. Vzhledem k tomu, že jsou obvykle zřízeny za účelem realizace infrastrukturní investiční akce a po jejím dokončení zanikají, je třeba financovat především náklady akce. V případě, že je zařízení dále společně provozováno, je tato činnost hrazena z příspěvků obcí. Ty jsou nejčastěji založeny na nákladovém principu, který odráží velikost obce a její finanční možnosti (Galvasová aj., 2007, s. 65). V případě rozvojových svazků, tedy mikroregionů, není finanční oblast již tak jasná. Cílem mikroregionů je rozvoj celé oblasti, musí tedy hospodařit s vlastními finančními prostředky a využívat je k realizaci projektů definovaných ve strategii rozvoje. Nezbytná je zde určitá solidarita, kdy je třeba se vyvarovat krátkodobých srovnání výdajů a užitků jednotlivých obcí. Pro financování činnosti mikroregionů je obvykle využíváno příspěvku vypočítaného na základě pevné částky na obyvatele nebo podle procentního podílu z daňových příjmů obce (Galvasová aj., 2007, s. 65). Zmíněné možnosti financování můžeme zařadit do skupiny tzv. vnitřních zdrojů. Kromě pravidelných členských příspěvků do ní patří také vstupní příspěvky hrazené členy spolupracujících obcí. Druhou skupinou jsou vnější zdroje, kterými jsou např. granty, dotace, dary a úvěry. Dary mohou obce získávat od různých subjektů, od jednotlivců i firem. Většinou se jedná o účelově poskytnuté finanční prostředky na konkrétní potřeby. Další významnou částí příjmů svazků obcí jsou dotace. Ty představují nenávratné vztahy přerozdělování v rámci rozpočtové soustavy. Jsou poskytovány na financování běžných, pravidelně se opakujících potřeb, v tom případě se jedná o běžné dotace. V případě poskytnutí na jednorázové, neopakující se dlouhodobé potřeby, jedná se o kapitálové dotace (Peková, 2004, s. 289, 294). Dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, je možné získat finanční podporu ze státního programu regionálního rozvoje. Ta je určena nejen pro sdružení obcí a obce samotné, ale také pro jimi založené právnické osoby (Česko, 2000c). Kromě těchto dotací je také možné získat dotace z různých fondů Evropské unie. Poměrně využívané je také úvěrové financování, které je oproti zmíněným darům a dotacím návratným příjmem. Takto lze za určitých podmínek nahradit chybějící nenávratné zdroje, je však třeba brát v úvahu s tím spojené úroky. Úvěry lze získat jak od finančních institucí, tak z již zmíněného státního programu regionálního rozvoje, který nabízí zvýhodněnou úvěrovou sazbu a dobu splatnosti (Česko, 2000c). Dále je nutné uvést i finanční příjmy z vlastního podnikání. Ty subjekt získává za služby, které sám poskytuje nebo z výnosů vlastního majetku. Konkrétně se může jednat o příjmy z pronájmu či prodeje majetku, příjmy z finančního investování, příjmy z podílu na zisku, z uživatelských poplatků či z převodu z různých mimorozpočtových fondů.


25

Strategie získávání finančních prostředků se nazývá „fundraising“. Spočívá ve stanovení počátečního podrobného rozpočtu a vymezení činností a zdrojů. Z hlediska fungování a efektivity spolupráce musí být vyjasněno finanční a materiální zapojení každého zúčastněného subjektu (Galvasová aj., 2007, s. 62). Účinným nástrojem pro realizaci rozvojových projektů po finanční stránce je zřízení rozvojového fondu pro spolufinancování nákladů na společné projekty. Tento fond může získávat prostředky obdobně jako je tomu u financování běžné činnosti (Galvasová aj., 2007, s. 62). S rozvojovým fondem svazku obcí souvisí finanční plán. Finanční plán vychází z rozpočtových možností členských obcí, ze zkušeností z uplynulých let a z rozpočtového výhledu. Hlavním úkolem je reálně zhodnotit financování společných projektů a posoudit zdrojové krytí. Alokace zdrojů pak dá svazku obcí obraz o vlastních finančních možnostech a stanoví rozhraní pro strategické rozhodování o jednotlivých projektech (Galvasová aj., 2007, s. 66). Jak již bylo uvedeno dříve, o zajišťování financí a vytváření žádostí o spolufinancování se stará manažer svazku obcí, je-li jeho funkce zřízena. Při sdružování financí je ovšem potřeba brát v úvahu hlavně možnosti jednotlivých obcí, vývoj a velikost svazku obcí, v neposlední řadě je velmi důležité rozvíjet mechanismy kumulování financí. Je nutné aktivní vyhledávání možnosti úspor, zejména aplikováním principu subsidiarity a usilovat o získání prostředků z co nejširšího spektra zdrojů (Hyžíková, 2009, s. 41-42).

Praktická část

26

4 Praktická část Tato část práce je zaměřena na konkrétní dobrovolné svazky obcí. Účelem je zhodnotit jejich fungování. Svazky jsou zde blíže charakterizovány a posléze vzájemně porovnány na základě zvolených kritérií. Těmito kritérii jsou: účel zřízení svazku, předmět činnosti, organizační struktura, hospodaření a financování svazku, uskutečněné projekty a problémy svazků. Pro práci je vybráno šest DSO z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Tyto svazky jsou rozděleny do tří velikostních skupin, vždy po dvou svazcích. Skupiny jsou navrženy tak, aby byly optimální pro vhodné porovnání. Intervaly jsou stanoveny dle počtu obyvatel svazků. V první velikostní skupině jsou svazky s počtem obyvatel do 10 000. Ve druhé velikostní skupině jsou svazky s počtem obyvatel od 10 000 do 20 000 obyvatel. V poslední, třetí skupině, jsou svazky s počtem obyvatel nad 20 000. V rámci každé velikostní skupiny je provedeno srovnání svazků. Nakonec je celkově srovnáno fungování svazků a určeny rozdíly mezi danými velikostními skupinami. Podklady pro tuto část práce jsou získány především z internetových stránek svazků, z dotazníků (viz. příloha č. 1) a rozhovorů s hlavními představitely svazků. Je nutné dodat, že s regionem Podluží se mi nepodařilo navázat spolupráci. Z toho důvodu jsou v práci použity pouze informace dostupné na internetu.

4.1 Velikostní skupina s počtem obyvatel do 10 tisíc Do této skupiny je zařazen mikroregion Pernštejn se 3 487 obyvateli a svazek obcí Svitava s 5 599 obyvateli. Svazek Pernštejn se rozkládá na území kraje Vysočina i na území Jihomoravského kraje. Naproti tomu svazek Svitava leží pouze v kraji Jihomoravském. 4.1.1 Mikroregion Pernštejn Tento dobrovolný svazek obcí vznikl dne 30. listopadu 2007, sdružením osmi obcí se společnými historickými kořeny. Střediskem svazku je městys Nedvědice, kterou doplňují obce Černvír, Doubravník, Drahonín, Olší, Sejřek, Skorotice a Ujčov. Dominantou mikroregionu je hrad Pernštejn, který se stal inspirací pro název celého svazku obcí. Svazek byl založen za účelem zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem členskou obec. Předmětem činnosti je ochrana a prosazování společných zájmů a spolupráce při rozvíjení činností jako je ochrana životního prostředí, ekologická stabilita, koordinace územních plánů, slaďování zájmů a činností, vytváření a správa společného majetku, propagace svazku a jeho území.

Praktická část

27

Svazek obcí je oprávněn zakládat samostatně nebo s dalšími účastníky podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty podle platných právnických norem. Předmětem činnosti je dále podpora společenského života, udržování a obnova lidových tradic, vydávání publikací, pořádání regionálních výstav, podpora sportu a jiných zájmových činností, podpora sociální péče a zdravotnických zařízení, podpora efektivního informačního systému, rozvoj turistiky, podpora rozvoje podnikání a péče o krajinu. V čele mikroregionu Pernštejn je předseda, který jedná jménem svazku, zároveň je statutárním orgánem svazku. V jeho nepřítomnosti ho zastupuje místopředseda svazku. Nejvyšším orgánem je valná hromada, kterou tvoří vždy dva delegáti z jednotlivých členských obcí. Výkonným orgánem svazku je správní výbor. Ten řídí činnost svazku a je tvořen jedním zástupcem každé členské obce. Navíc je členem vždy předseda a místopředseda svazku. Posledním orgánem je revizní komise, která kontroluje práci předsedy a místopředsedy. Činnost svazku je financována především ze vstupních vkladů členských obcí, ročních členských příspěvků, dotací a darů. Vstupní vklad členských obcí činí 1500 Kč, roční členský příspěvek je stanoven na 20 Kč na jednoho obyvatele. Dotace a dary jsou samozřejmě nepravidelnou složkou rozpočtu. Vzhledem k tomu, že svazek funguje poměrně krátce a nemá vytvořenu dostatečnou finanční základnu, vzal si v roce 2008 dlouhodobou půjčku ve výši 600 tisíc korun na překlenutí mezi čerpáním a poskytnutím dotace na rozvojový projekt. Tuto skutečnost ukazuje tabulka č. 2 (viz. příloha č. 2). Hospodaření svazku probíhá na základě schváleného rozpočtu. Mikroregion vznikl v roce 2007, z tohoto důvodu nejsou údaje pro posouzení hospodaření dostačující. Počátek ekonomické aktivity svazku zachycuje tabulka č. 8 (viz. příloha č. 3). V prvním roce zahájení své činnosti měl svazek příjmy pouze z přijatých transferů, a to 9 000 Kč od obcí a 95 000 Kč od kraje. Běžné výdaje ve výši 1 020 Kč tvořil nákup materiálu a služby peněžních ústavů, kapitálové výdaje svazek neměl. Ve druhém roce měl svazek nedaňové příjmy 50 890 Kč, které byly získány převážně z prodeje zboží. Transfery byly opět od obcí a kraje, a to 73 160 Kč a 115 000 Kč, zbylých 600 000 Kč bylo převedeno z rozpočtového účtu. Přestože kapitálové výdaje jsou opět nulové, běžné výdaje se dostaly na poměrně vysokou částku. 601 000 Kč bylo převedeno vlastním rozpočtovým fondům, dále 343 310 Kč bylo vydáno na mzdy, 195 350 Kč bylo vydáno na konzultační služby, a 123 470 Kč pak na drobný hmotný majetek. Zbylých 85 230 Kč tvořilo povinné pojistné, telekomunikační služby, materiál, ostatní služby, programové vybavení, platby daní a poplatků a služby peněžních ústavů. Po počátečním kladném saldu došlo v roce 2008 k propadu asi o 600 000 Kč, což odpovídá dlouhodobému přijatému úvěru. Protože svazek vznikl na konci roku 2007, neměl zatím příliš času uskutečnit rozsáhlejší projekty. Od začátku se ale snaží rozšířit služby především v oblasti cestovního ruchu. Tak vznikl projekt „Vyšlápněte si k nám!“, jehož cílem je zpřístupnit návštěvníkům informace o území a významných prvcích

Praktická část

28

obcí mikroregionu. Výstupem projektu jsou především propagační materiály, internetové stránky mikroregionu a turistické informační centrum v Nedvědici. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Souvisí s ním i hlavní aktivita svazku, která charakterizuje činnost celého mikroregionu. Jedná se o opravy historických a sakrálních staveb v členských obcích. Náklady na opravy dosáhly 322 000 Kč. Na financování se podílelo Ministerstvo pro místní rozvoj, Jihomoravský kraj i kraj Vysočina a členské obce. Dalším projektem bylo vybudování sítě cyklostezek v mikroregionu, celkově za 77 350 Kč. Do budoucna je plánováno rozšíření sítě cyklostezek, vybudování kanalizace a sportovního zařízení, zajištění možnosti vzdělávání či společné třídění a likvidace odpadu. S problémy, které by bránily činnosti či ji nějakým způsobem omezovali, se mikroregion zatím nesetkal. Jediným problémem, který ho potkal a se kterým se pravděpodobně ještě setká, je pro něj účtování dotací z Evropské Unie. Projekt na který se žádá dotace z EU je nutné nejdříve zrealizovat, a tudíž zafinancovat, a poté je možné čerpat dotaci. Jak mi bylo vysvětleno, problém nastává, když nejsou proplaceny veškeré náklady a předpokládanou dotaci je pak nutno krátit. Navíc by svazku pomohla finanční podpora na zřízení funkce manažera. Jiné problémy svazek neuvedl. 4.1.2 Svazek obcí Svitava Dobrovolný svazek obcí Svitava byl založen dne 4. prosince 2001. Zakladatelskými obcemi byly Doubravice nad Svitavou, Chrudichromy, Jabloňany, Kuničky, Lhota Rapotina, Obora, Újezd u Boskovic a Skalice nad Svitavou, která je sídlem svazku. V roce 2007 přistoupil městys Svitávka. Cílem svazku je zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem jednotlivé účastnické obce. Předmětem činnosti svazku je udržení, obnova a rozvoj místních kulturních a společenských tradic, životního stylu, pospolitosti venkovského obyvatelstva a rozvoj obcí, sociální a ekonomický rozvoj, zachování a obnova vlastního obrazu obcí, sepětí s krajinou, úprava a čistota veřejných prostorů a staveb, zlepšování občanské vybavenosti a technické infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu životního prostředí, obnova a rozvoj účelového využívání přirozeného potenciálu venkovské krajiny při zachování a rozvíjení jejich mimořádných přírodních a rekreačních hodnot, výměna zkušeností z rozvoje členských obcí, spolupráce se všemi subjekty, které pozitivně působí na rozvoj venkova, operativní předávání informací, koordinace územních plánů a významných investičních akcí v zájmovém území, slaďování zájmů a společné ovlivňování státní správy, propagace spolku a jeho území. Za předmět činnosti svazku se považují také takové akce a aktivity, které se z objektivních důvodů netýkají všech členských obcí. Svazek je zastoupen předsedou, který je statutárním orgánem svazku. Zároveň stojí v čele předsednictva, které je výkonným orgánem. Nejvyšším

Praktická část

29

orgánem je valná hromada, kontrolním orgánem pak revizní komise. Ta dohlíží na činnost předsedy a předsednictva. Svazek obcí Svitava má model financování založen na základě příjmů z více zdrojů. Jedná se především o pravidelné roční příspěvky členských obcí, které jsou vypočítány ze dvou složek – paušální příspěvek 2000 Kč na obec bez rozlišení velikosti, a 1 Kč na obyvatele obce dle její populační velikosti. Další zdroje jsou řešeny v průběhu roku ad hoc. Obce pak financují projekty dle svého skutečného podílu. Pravidelná setkání jsou financována hostitelskou obcí. Posledním zdrojem jsou nepravidelné dotace z různých programů a grantů. S těmito financemi si svazek vystačí, pouze v roce 2008 přijal krátkodobou půjčku ve výši 20 000Kč, což je uvedeno v tabulce č. 3 (viz. příloha č. 2). Dobrovolný svazek obcí hospodaří se schváleným rozpočtem. Údaje o plnění rozpočtu jsou zaznamenány v tabulce č. 9 (viz. příloha č. 3). Ve sledovaném období měl svazek prakticky nulové nedaňové příjmy, tvořily je pouze úroky z příjmů. Kapitálové příjmy neměl svazek vůbec žádné. Z toho vyplývá, že hospodařil pouze s přijatými transfery, které se odvíjely od aktivity svazku. V prvním roce to byly transfery od obcí, neinvestiční ve výši 24 620 Kč a investiční ve výši 80 000 Kč. Běžné výdaje byly vynaloženy na služby a programové vybavení. Kapitálové výdaje ve výši 85 500 Kč pak na projektovou dokumentaci. Ve druhém roce přijal svazek neinvestiční transfery od obcí ve výši 69 020 Kč. Běžné výdaje byly vynaloženy na platy, povinné pojistné, konzultační služby, školení, ostatní služby a cestovné. Kapitálové výdaje tento rok svazek neměl. V roce 2004 opět svazek přijal neinvestiční transfery od obcí, tentokrát ve výši 26 020 Kč. Běžnými výdaji byly poradenské služby, platy, pojistné, nákup knih, školení, cestovné, služby peněžních ústavů. Nejvyšší částku z běžných výdajů, 40 000 Kč, svazek vynaložil na neinvestiční transfery obcím. Kapitálové výdaje tento rok opět svazek neměl. V roce 2005 přijal svazek transfery od obcí i kraje. Neinvestiční transfery byly ve výši 42 500 Kč od obcí a 120 000 Kč od kraje, investiční transfery ve výši 200 000 Kč poskytl kraj. Běžné výdaje byly tvořeny platy, pojistným, nákupem materiálu, konzultačními a jinými službami. 325 500 Kč bylo vynaloženo jako kapitálové výdaje na pořízení staveb. Následující rok byly přijaty neinvestiční transfery 17 670 Kč od obcí, investiční transfery 308 080 Kč od obcí a 177 000 Kč od kraje. Běžnými výdaji byly opět náklady na práci, pojistné, materiál, služby peněžních ústavů, poradenské služby a nově neinvestiční transfery neziskovým organizacím. Kapitálové výdaje ve výši 485 120 Kč byly použity na pořízení staveb. Příjmy roku 2007 tvoří neinvestiční transfery od obcí ve výši 42 800 Kč, dále investiční transfery od obcí ve výši 258 930 Kč a investiční transfery od kraje ve výši 250 000 Kč. Běžné výdaje jsou stejné jako v předešlém roce. 508 930 Kč z kapitálových výdajů bylo použito opět na stavby. V roce 2008 došlo ke snížení dotací i investic. Neinvestiční transfery od obcí činily 48 700 Kč, investiční pak 117 000 Kč. Investiční transfery od kraje činily 93 000 Kč. Běžné výdaje tento rok tvořily platy, pojistné, konzultační a jiné služby a neinvestiční transfery neziskovým organizacím. Kapitálové výdaje ve výši 178 500 Kč vynaložil svazek na nákup dlouhodobého nehmotného majetku. Celkově hospodaření svazku

Praktická část

30

nevykazuje žádné značné výkyvy, saldo příjmů a výdajů je sice ve třech letech záporné, avšak nedosahuje nijak vysokých částek. Za dobu svého působení svazek zrealizoval několik rozvojových projektů, kterými se snažil zlepšit životní podmínky v mikroregionu. Prvním významnějším projektem byla úprava hřbitova v Doubravici nad Svitavou. Cílem projektu bylo dovybavit technické zázemí hřbitova a dotvořit chybějící zeleň. Projekt byl realizován v roce 2004-2005, financován byl z příspěvků obcí a dotací Jihomoravského kraje. Celkové náklady projektu činily 1 500 000 Kč, z toho 350 000 Kč poskytl kraj v rámci Programu obnovy venkova. V roce 2005 byl dále realizován projekt „Výstavba rozhledny Malý Chlum“. Kromě rozhledny bylo navíc vybudováno odpočinkové místo pro turisty s informační tabulí. Jihomoravský kraj poskytl na stavbu 200 000 Kč z Programu rozvoje venkova, zbylých 125 500 Kč bylo uhrazeno z příspěvků obcí. Další projekt byl realizován v roce 2006, kdy byla uskutečněna první etapa, druhá etapa pak pokračovala v roce 2007. Tento projekt nesl název „Dětská hřiště Svitava“ a jeho záměrem byla rekonstrukce stávajících dětských hřišť v mikroregionu a vybudování nových. Náklady na obě etapy činily 994 046 Kč, z čehož 427 000 Kč poskytl Jihomoravský kraj z Programu rozvoje venkova a zbylých 567 046 Kč bylo uhrazeno z vlastních zdrojů. Kromě těchto projektů svazek realizoval mnoho dalších akcí a snažil se propagovat mikroregion. V následujících letech navíc plánuje vybudovat turistické informační centrum, regionální cyklokoridor nebo čističku odpadních vod. Problémy, se kterými by se svazek setkával, nejsou žádné, ale uvítal by více možností jak získat dotaci na provozní činnost, aby mohl zřídit funkci manažera. 4.1.3 Srovnání mikroregionu Pernštejn a svazku obcí Svitava Svazek obcí Svitava funguje více než osm let a spojuje devět obcí. Naproti tomu v rámci mikroregionu Pernštejn spolupracuje osm obcí pouze dva roky. Je tedy zřejmé, že mikroregion Pernštejn je oproti svazku obcí Svitava teprve na počátku vývoje. Cíle obou svazků jsou totožné, oba vznikly za účelem zmnožení sil a prostředků při prosazování nadobecních záměrů. Spolupráce svazků tedy vznikla za účelem společného prosazování zájmů, lepšího získání finančních prostředků z dotačních programů a dosažení úspor díky spolufinancování. Předmětem činnosti svazků je obnova a rozvoj kulturních a společenských tradic. Oba svazky se navíc snaží zajistit dobrou občanskou vybavenost, technickou infrastrukturu, podporovat cestovní ruch a propagovat území svazku. Jejich priority jsou tedy podobné, soustřeďují se především na rozvoj oblasti. Svazky mají základní organizační strukturu. Nejvyšším orgánem je valná hromada, výkonným orgánem předsednictvo (svazek Svitava) a správní výbor (mikroregion Pernštejn), kontrolním orgánem pak revizní komise. Ani jeden svazek nemá zřízenu funkci manažera, a to z důvodu finanční náročnosti. V mikroregionu Pernštejn má na starost administrativu a záležitosti projektů

Praktická část

31

pracovnice turistického informačního centra, ve svazku obcí Svitava předseda svazku. Oba svazky se shodly na tom, že administrativa není náročná a tudíž nemají problém s nedostatkem pracovníků či zkušeností. Co se týče financování, mikroregion Pernštejn vybírá od svých členů jednorázový vstupní poplatek a dále pravidelný příspěvek na obyvatele, z kterého jsou hrazeny administrativní náklady. Svazek obcí Svitava vybírá pravidelný příspěvek na členskou obec i příspěvek na obyvatele. Stejně jako mikroregion Pernštejn z nich financuje administrativní náklady. Hlavními zdroji jsou v obou případech dotace, z kterých financují převážně rozvojové projekty. Mikroregion Pernštejn je od roku 2008 dlouhodobě zadlužen. Je to důsledek nutnosti předfinancovat projekty. Svazek Svitava přijal v roce 2008 krátkodobou půjčku, dlouhodobě není zadlužen. Oba svazky si v podstatě vystačí s příjmy, kterých dosahují. V rámci hospodaření svazků lze porovnat strukturu jejich příjmů a výdajů. Příjmy mikroregionu Pernštejn tvoří převážně přijaté transfery, menší podíl mají nedaňové příjmy. Svazek Svitava má hlavní příjmy také z transferů, nedaňové příjmy jsou téměř nulové. Ani jeden svazek nemá žádné kapitálové příjmy. Výdaje mikroregionu Pernštejn tvoří především mzdy, služby a drobný hmotný majetek. Kapitálové výdaje svazek neměl. Výdaje svazku Svitava tvoří služby, platy, pojistné a transfery. Kapitálové výdaje svazek investuje do staveb a dlouhodobého nehmotného majetku. Lze tedy říci, že zdroje příjmů mají oba svazky stejné. Co se týče běžných výdajů, oba svazky vydávají nejvíce za mzdy a služby. Rozdíl je v kapitálových výdajích, mikroregion Pernštejn nemá žádné, zatímco svazek Svitava investuje do dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku. Srovnání příjmů, výdajů a salda ukazují grafy č. 1, 2 a 3. Celkové příjmy obou svazků zachycuje graf č. 1 (viz. příloha č. 4). Z grafu je patrné, že příjmy svazku Svitava první tři roky klesají, poté v roce 2005 výrazně stouply a dále rostou. Pokles přišel v roce 2008, kdy se snížily asi na polovinu předchozího roku. Příjmy mikroregionu Pernštejn přesahovaly v prvním roce 100 tisíc Kč, v druhém roce stouply na více než dvojnásobek. Když porovnáme příjmy svazků na počátku jejich činnosti, zjistíme, že mají opačný směr vývoje. Příjmy svazku Svitava klesají, příjmy mikroregionu Pernštejn naopak rostou. Při porovnání posledních dvou sledovaných let vidíme výrazný rozdíl v roce 2007, kdy svazek Svitava dosahoval nejvyšších příjmů, zatímco příjmy Pernštejna jsou nízké. Je to pochopitelně dáno tím, že mikroregion Pernštejn v tomto roce zahájil svoji činnost. V roce 2008 však jsou si příjmy obou svazků podobné, mikroregionu Pernštejn příjmy značně narostly, svazku Svitava naopak o polovinu klesly. V grafu č. 2 (viz. příloha č. 4) jsou zachyceny celkové výdaje svazků. Výdaje svazku Svitava v podstatě odpovídají jeho příjmům. První tři roky jsou nízké. Poté je vidět výrazný růst a v roce 2008 dochází k poklesu. Výdaje mikroregionu Pernštejn jsou v roce 2007 téměř nulové, v roce 2008 jsou naopak velmi vysoké a značně přesahují příjmy. Zajímavé je, že se nejedná o kapitálové výdaje, ale o běžné. Výdaje mikroregionu Pernštejn jsou v roce 2007 oproti výdajům svazku Svitava minimální, v roce 2008 je ale velmi výrazně převyšují.

Praktická část

32

V grafu č. 3 (viz. příloha č. 4) jsou zaznamenána salda příjmů a výdajů obou svazků. Saldo P a V svazku Svitava se po celé sledované období pohybuje okolo nulové hodnoty. Vyplývá to ze skutečnosti, že výdaje svazku téměř odpovídají výdajům (jak bylo uvedeno výše). V roce 2002, 2003, 2005 a 2006 je saldo kladné. V roce 2004 se dostalo do záporných hodnot, stejně tak v roce 2007 a 2008. Tyto propady ale nejsou nijak výrazné a neohrožují hospodaření svazku. Saldo P a V mikroregionu Pernštejn je v prvním roce kladné, přesahuje 100 tisíc Kč. V roce 2008 se ale propadá na více než -500 tisíc Kč. Způsobily to výše zmíněné velmi vysoké výdaje. Z grafu vyplývá, že hospodaření svazku Svitava je stabilní, a to i v prvních letech vývoje. Hospodaření mikroregionu Pernštejn se naopak hned ve druhém roce dostalo do výrazných záporných hodnot. Budoucí vývoj nelze odhadnout. Mikroregion Pernštejn uskutečnil za dobu svého fungování tři významné rozvojové projekty. Na jeden z projektů získal svazek dotace z Evropské unie. Na vyřízení dotace si svazek, z důvodu náročné přípravy, najal firmu. Zbylé dva projekty financoval za pomoci Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a Ministerstva pro místní rozvoj. Projektovou přípravu prováděl k těmto dvěma projektům sám. Svazek obcí Svitava zrealizoval také tři významné projekty. Všechny byly spolufinancovány Jihomoravským krajem a ke všem prováděl projektovou přípravu sám. K tomu uskutečnil několik menších projektů, které ale také výrazně pomohly ke zlepšení životních podmínek na území celého svazku. Ani jeden ze svazků nemá vypracován projektový plán, řídí se rozvojovou strategií a dle potřeby reagují na výzvy pro dotační programy. Oběma svazkům se daří realizovat všechny projekty. Mikroregion Pernštejn jako celek není členem jiné formy spolupráce, některé jeho členské obce ale spolupracují i v rámci jiných dobrovolných svazků obcí. Svazek obcí Svitava je členem MAS Boskovickoplus, které mu pomáhá realizovat více projektů a projekty většího rozsahu. Některé obce jsou navíc členy MAS Moravský kras nebo jiných svazků obcí. Přestože aktivní spolupráce obcí znamená pro jejich občany zlepšení životní úrovně, neprojevují téměř žádný zájem o jakékoliv zapojení. Na dotaz, zda znají nějaký způsob jak zlepšit fungování svazku, odpověděly oba svazky shodně, podle jejich názoru fungují dobře a žádné zlepšení nepotřebují. Nepotkávají se s žádnými výraznými problémy. Samozřejmě by uvítaly více financí, aby mohly vyvinout větší aktivitu, realizovat více projektů a tím zajistit rychlejší rozvoj území svazku.

4.2 Velikostní skupina s počtem obyvatel od 10 do 20 tisíc V této skupině je zahrnut mikroregion Bystřicko s 19 931 obyvatelem a mikroregion Moravskokrumlovsko se 14 193 obyvateli. Území Bystřicka náleží do kraje Vysočina. Mikroregion Moravskokrumlovsko se nachází v kraji Jihomoravském.

Praktická část

33

4.2.1 Mikroregion Bystřicko Tento mikroregion vznikl v květnu roku 2000 jako sdružení právnických osob. V roce 2001 se však na základě nového zákona o obcích transformoval na dobrovolný svazek obcí. Počet obcí se během let měnil, dnes však svazek sdružuje 34 členských obcí. Je to Blažkov, Bohuňov, Bukov, Bystřice nad Pernštejnem, Dalečín, Dolní Rožínka, Horní Rožínka, Chlum-Korouhvice, Koroužné, Lísek, Milasín, Nyklovice, Písečné, Prosetín, Rodkov, Rovečné, Rozsochy, Rožná, Sejřek, Strachujov, Strážek, Střítež, Sulkovec, Štěpánov nad Svratkou, Ubušínek, Ujčov, Unčín, Velké Janovice, Velké Tresné, Věchnov, Věstín, Vír, Zvole a Ždánice. Centrem oblasti je Bystřice nad Pernštejnem. Hlavním důvodem založení bylo sdružení většího počtu obcí s cílem společného postupu při vytvoření a realizaci strategického plánu udržitelného rozvoje regionu a realizace aktivit, zejména v oblastech ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, ochrany životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu, propagace regionu a vytváření příznivých vnitřních a vnějších vztahů. Dalším důležitým motivem je předpoklad větší úspěšnosti obcí jako celku, že uspějí společné projekty na čerpání prostředků z EU. V neposlední řadě je také účelem vzniku pomoc členským obcím při sestavování žádostí o dotace a přehled o momentálně platných dotačních titulech a grantech. Předmětem činnosti je příprava rozvojových projektů a jejich projednávání s příslušnými orgány ČR, EU a s dalšími zainteresovanými subjekty, administrativní pomoc při zpracování dokumentů a konkrétních projektů, žádostí o dotace, koordinace postupů při prosazování zájmů, zastupování obcí při jednání o mikroregionu, zastupování jednotlivých členů svazku. V čele mikroregionu stojí předseda a místopředseda. Nejvyšším orgánem svazku je členská schůze, zde jsou členské obce zastoupeny statutárními zástupci nebo jinou pověřenou osobou. Mikroregion má i své předsednictvo, které tvoří statutární zástupci devíti členských obcí. Zároveň má mikroregion zřízenu funkci manažera a správce. Financování běžné činnosti svazku je založeno na členských příspěvcích, které jsou stanoveny na 15 Kč na osobu dle aktuálního počtu obyvatel. Dalšími zdroji příjmů jsou dotace, dary a příspěvky od jiných subjektů. V roce 2007 tyto zdroje svazku nestačily, proto si krátkodobě půjčil 100 000 Kč od členské obce na překlenutí krátkodobého finančního nedostatku. Tuto skutečnost dokládá tabulka č. 4 (viz. příloha č. 2). Mikroregion hospodaří se schváleným rozpočtem. Plnění v letech 20012008 znázorňuje tabulka č. 10 (viz. příloha č. 3). V roce 2001-2004 měl svazek poměrně nízké rozpočty. Nedaňové příjmy byly velmi malé, tvořily je pouze příjmové úroky. Přijaté dotace v těchto letech nepřesáhly 100 000 Kč. V roce 2001-2003 přijal svazek transfery převážně od rozpočtů územní úrovně. V roce 2004 pak přijal velkou část transferů od obcí, nepatrné dotace poskytl kraj. Těmto příjmům odpovídala i výdajová stránka, kapitálové investice byly nulové nebo velmi nízké a byly použity na projektovou dokumentaci či transfery obcím. Rovněž běžné výdaje byly nízké a vynaloženy pouze na služby. V roce 2004

Praktická část

34

stouply běžné výdaje na 80 000 Kč a přesáhly tak příjmy asi o třetinu. To proto, že byl nakoupen drobný hmotný majetek za 35 170 Kč. V roce 2005 byl rozpočet nejvyšší, jednak z důvodu dotací, které plynuly od obcí ve výši 912 560 Kč, od kraje svazek přijal 222 000 Kč. Druhým důvodem vysokého rozpočtu byl značný nárůst nedaňových příjmů, a to z necelých 600 Kč na 51 300 Kč. Tvořily je dary, příjmy z poskytnutých služeb a výrobků, příjmové úroky a v největší míře příjmy za zboží. Tento rok měl také svazek vysoké kapitálové výdaje. Vynaložil 783 010 Kč na stavby a investiční transfery nepodnikatelským právnickým osobám. Běžné výdaje byly tvořeny například dary, cestovným, školením, nákupem zboží, pořízením drobného hmotného majetku, různými službami či transfery neziskovým organizacím. V roce 2006 byla největší část příjmů tvořena 199 410 Kč z neinvestičních transferů od obcí a 174 050 Kč z nedaňových příjmů, které opět značně vzrostly. Představovaly je příjmy za poskytnuté služby a výrobky. 50 000 Kč pak bylo přijato jako neinvestiční transfer od kraje a 45 470 Kč bylo převedeno z vlastních fondů. Od tohoto roku měl svazek pouze běžné výdaje, pohybovaly se v rozmezí 350-650 000 Kč a s menšími změnami se opakovaly. Jedná se o výdaje na drobný hmotný majetek, materiál, pohoštění, pojistné, poplatky, nájem. Především se však jedná o služby a mzdy zaměstnanců, jejich podíl na celkových příjmech byl okolo 60%. Příjmy v roce 2007 a 2008 se skládaly z neinvestičních transferů od obcí, a to 247 660 Kč a 300 580 Kč. Dále měl svazek příjmy z poskytnutých služeb a výrobků, a to 138 770 Kč a 55 230 Kč. Zbytek příjmů tvořily dary a příjmy z úroků. Záporné saldo měl svazek ve třech letech, výraznější pokles byl ale pouze v roce 2006 z důvodu vysokých výdajů za služby. Svazek úspěšně podporuje rozvoj celého mikroregionu především díky realizaci mnoha projektů a akcí. Mezi nejvýznamnější projekty svazku patří program „Vysočinou za zdravím i poznáním.“, který byl zaměřen na výchovu a vzdělávání v oblasti ochrany a tvorby kulturní venkovské krajiny, podporuje aktivní využití volného času. V rámci tohoto programu vznikl projekt „Svratecká vodohospodářská naučná stezka“, jehož cílem bylo zdůraznit význam ochrany vod, problematiky jejich znečištění a ukázat možné způsoby řešení. Dalším projektem zmíněného programu bylo „Návštěvnické centrum Bystřicka a vybudování informačního systému pro turisty“. Projekt spočívá ve zřízení turistického informačního centra v Bystřici nad Pernštejnem, dále v umístění dotykových informačních tabulí o Bystřicku na třech zajímavých místech a informačních tabulích o obcích mikroregionu v každé z nich. Tento projekt stál téměř 20 000 000 Kč a byl spolufinancován krajem Vysočina, Evropskou unií a městem Bystřice nad Pernštejnem. Z důvodu lepšího využití dotačních programů podpořil svazek v roce 2005 vznik místní akční skupiny Zubří země. Společně s ní pak mikroregion realizoval projekt „Podpora činnosti MAS Zubří země“. Cílem projektu bylo zajištění administrativní a provozní činnosti MAS, vytvoření strategie a webových stránek. V roce 2007 byla realizována další část programu „Vysočinou za zdravím i poznáním.“, v rámci něhož byl uskutečněn projekt „Za poznáním Zubří země-marketing turistického regionu Bystřicko“. Cílem bylo zavedení internetu v informačních kioscích u rozhledny v Karasíně,

Praktická část

35

ve westernovém městečku Šiklův mlýn a na hradě Pernštejn. Dále byla umístěna mapa Bystřicka před Městské muzeum, instalovány další informační tabule a vydány sborníky-Sborník výletů Bystřickem a Sborník ubytování a pohlednic Bystřicka se znaky obcí. Doplňkovým projektem celého programu byla „Příprava turistických produktů Bystřicka a jejich marketing“. Dalším projektem mikroregionu bylo „Poradenství a vzdělávání pro členské obce mikroregionu Bystřicko“. Hlavní aktivitou projektu bylo zajištění poradenské, administrativní pomoci. Náklady činily 165 192 Kč, 50 000 Kč získal svazek z Fondu Vysočiny. Několik projektů bylo financováno z Programu obnovy venkova, jednalo se nejčastěji o opravy místních komunikací a opravy budov. Posledním projektem byly v roce 2009 „Veřejně prospěšné práce“. V rámci projektu bylo podpořeno jedno pracovní místo na veřejně prospěšné práce za 129 600 Kč. Příspěvek z Evropského sociálního fondu činil 85%, tedy 110 160 Kč. Zbylých 15% bylo financováno ze státního rozpočtu České republiky. Plánovanou aktivitou v příštích letech je především zlepšení technické infrastruktury, vybudování cyklostezek a sportovních zařízení nebo rekonstrukce budov a veřejného prostranství. Zásadní problém svazek nemá, pouze by přivítal, kdyby se do rozvojových projektů zapojovalo více obcí. Financování by tak bylo snazší. 4.2.2 Mikroregion Moravskokrumlovsko Mikroregion je dobrovolným svazkem obcí založeným devatenácti obcemi v dubnu roku 2004. Dnes jsou členy obce Čermákovice, Dobelice, Dobřínsko, Dolní Dubňany, Džbánice, Horní Dubňany, Jamolice, Jezeřany-Maršovice, Kadov, Kubšice, Moravský Krumlov, Olbramovice, Petrovice, Rešice, Rybníky, Skalice, Trstěnice, Tulešice, Vedrovice a Vémyslice. Střediskem svazku je Moravský Krumlov. Cílem mikroregionu Moravskokrumlovsko je podporovat komplexní rozvoj území, tj. zvyšovat a podporovat ekonomickou, sociální a ekologickou stabilitu a trvale udržitelný rozvoj území. Předmětem činnosti je řešení problémů, které svým rozsahem přesahují hranice jedné obce, podávání integrovaných projektů a koordinace významných investičních akcí, společný postup při územním a investičním plánování, společné získávání informací, všeobecná ochrana životního prostředí a dosahování ekologické stability, naplňování záměrů, které výrazněji ovlivní kvalitu života obyvatel členských obcí. Dále je předmětem činnosti podpora rozvoje podnikání v regionu, spolupráce s obcemi jiných států, slaďování zájmů a činnosti místních samospráv, zastupování členů svazku, udržování a obnova lidových tradic, publikace, propagace, pořádání kulturních akcí, výměna zkušeností, správa společného majetku a vedení agendy společných akcí. Za předmět činnosti svazku se považují také takové akce a aktivity, které se z objektivních důvodů netýkají všech členských obcí. Svazek obcí je oprávněn zakládat samostatně nebo s dalšími účastníky podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty podle platných právnických norem.

Praktická část

36

Mikroregion má ve svém čele předsedu a dvě místopředsedkyně. Nejvyšším orgánem je členská schůze, složená ze všech starostů obcí mikroregionu. Výkonným orgánem je předsednictvo, kontrolním orgánem revizní skupina. Dále má mikroregion zřízenu funkci tajemníka a výkonného manažera. Financování mikroregionu je tvořeno několika složkami. Základem jsou členské příspěvky spolupracujících obcí, a to ve výši 30 Kč na obyvatele násobený aktuálním počtem obyvatel členské obce k 1. lednu daného roku. Tyto finance pokrývají provozní náklady. Další aktivity mikroregionu, ať jde o financování lidských zdrojů, investic plošných i individuálních, jsou závislé na vyhledávání zdrojů na základě konkrétních projektů. Z tabulky č. 5 (viz. příloha č. 2) lze vyčíst, že v roce 2005 a 2006 zmíněné zdroje nedostačovaly, svazek musel předfinancovat rozvojové projekty. Proto v roce 2006 přijal téměř milionový krátkodobý úvěr. Navíc si svazek dlouhodobě půjčil 500 000 Kč, které však do konce roku 2007 splatil a momentálně není zadlužen. Hospodaření mikroregionu probíhá na základě schváleného rozpočtu. Údaje o plnění rozpočtu v letech 2004-2008 jsou shrnuty v tabulce č. 11 (viz. příloha č. 3). V prvním roce své činnosti měl svazek velmi nízké nedaňové příjmy, tvořené pouze úroky. Ani transfery nebyly tento rok nijak vysoké, 146 330 Kč poskytly obce, 100 000 Kč kraj. Výdaje měl svazek pouze běžné a plynuly na materiál a služby. Druhý rok měl svazek opět nízké nedaňové příjmy z úroků, transfery už ale dosáhly na 740 660 Kč. Od obcí plynulo svazku 305 340 Kč jako neinvestiční transfery a 68 770 Kč jako investiční transfery. Od krajů plynulo 104 000 Kč jako neinvestiční transfery a 140 000 Kč jako investiční transfery. 122 550 Kč pak svazek převedl z rozpočtového účtu. Kapitálové výdaje byly vynaloženy na nákup výpočetní techniky. Běžné výdaje byly vynaloženy především na služby, dále na platy, cestovné, pohoštění a materiál. V roce 2006 a 2007 měl svazek velmi podobné rozpočty, s tím rozdílem, že v roce 2006 obdržel svazek dar v hodnotě 200 000 Kč, v roce 2007 převedl 546 840 Kč z rozpočtového účtu a 541 690 Kč obdržel jako dotaci ze státního rozpočtu. Jinak měl v těchto dvou letech stejné složení jak nedaňových příjmů, tak transferů. I částky příjmů byly podobné, k odchýlení došlo u přijatých investičních i neinvestičních transferů od kraje, kdy v roce 2007 svazek obdržel 210 000 Kč a 199 000 Kč oproti 317 000 Kč a 44 000 Kč z roku 2006. Dále v roce 2007 došlo k poklesu příjmů za služby a výrobky a to z 1 442 490 Kč na 1 053 500 Kč. Přestože celkové výdaje jsou v podstatě stejné, ve složení a výši jednotlivých složek se liší. V roce 2006 měly největší podíl na běžných výdajích náklady na služby ve výši 1 730 480 Kč, dále pak drobný hmotný majetek za 147 120 Kč. Zbytek byl tvořen výdaji na platy, povinným pojistným, úroky, materiálem, nájmem a dalšími drobnými výdaji. Kapitálové výdaje ve výši 200 000 Kč byly vynaloženy na dlouhodobý nehmotný majetek a 228 480 Kč na dlouhodobý hmotný majetek. V roce 2007 byly kapitálové výdaje také směřovány na nákup dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku, byl pořízen za 181 760 Kč respektive za 124 130 Kč. Navíc byl poskytnut investiční transfer obcím ve výši 84 000 Kč. Běžné výdaje tvořily opět služby, tentokrát za 1 139 470 Kč. 546 840 Kč bylo převedeno na vlastní

Praktická část

37

rozpočtový účet a 305 500 Kč svazek poskytl jako neinvestiční transfer obcím. Ostatní výdaje byly vydány opět na platy a pojistné, drobný hmotný majetek, materiál a nájemné. Příjmy roku 2008 znatelně poklesly, a to jak nedaňové, které tvoří převážně příjmy za služby ve výši 407 500 Kč, tak přijaté transfery. Nejvyšší dotace poskytly obce ve výši 464 490 Kč jako neinvestiční transfery a 50 110 Kč jako investiční transfery. Zbylé transfery ve výši 254 000 Kč obdržel svazek samozřejmě od kraje. Výdaje v tomto roce vynaložil svazek opět na služby, celkově ve výši 390 640 Kč. Výdaje na platy byly nejvyšší za celé období a to 147 160 Kč. Dalším významným výdajem byl drobný hmotný majetek za 60 510 Kč a nájem za 73 790 Kč. Ostatní běžné výdaje tvoří například cestovné, školení, materiál a další drobné výdaje. Kapitálovým výdajem byl dlouhodobý nehmotný majetek za 305 430 Kč. V celém období svazek hospodaří s přebytkovým rozpočtem. Výjimkou je rok 2006, kdy jsou běžné i kapitálové výdaje nejvyšší, a to z důvodu realizace projektů. Přestože nedaňové příjmy dosáhly oproti předešlým rokům velmi vysokých hodnot, saldo příjmů a výdajů je záporné. Mikroregion uskutečňuje každoročně několik projektů, které jsou zaměřeny především na propagaci a cestovní ruch. V roce 2005 zrealizoval první dva projekty, jejichž prioritou bylo připravit svazek a jeho členy na budoucí aktivity. Projekt „Osvojování schopností pro přípravu a realizaci strategií v mikroregionu Moravskokrumlovsko“ měl za cíl vytvořit místní akční skupinu, zajistit vypracování strategického dokumentu a informovat veřejnost. Cíle se podařilo splnit hlavně díky finanční podpoře z Evropské unie, konkrétně z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Náklady činily 610 000 Kč a byly plně uhrazeny z operačního programu. Druhým projektem byl „Rozvoj ekologické sítě na Moravskokrumlovsku“, který měl rozvinout ekologické sítě v krajině, zvýšit atraktivitu území a připravit projekty obcí. Výstupem bylo 14 projektových dokumentací pro vybrané aktivity. Náklady na projekt byly 220 000 Kč, z čehož 140 000 Kč poskytl Jihomoravský kraj, 20 000 Kč mikroregion a 60 000 Kč členské obce. V roce 2006 uskutečnil svazek projekt „Podpora rozvoje informačních systémů na Moravskokrumlovsku“. Tento projekt byl financován skupinou ČEZ, která poskytla 700 000 Kč, a Jihomoravským krajem, který poskytl 177 000 Kč. Výstupem projektu bylo 24 informačních tabulí o historii obcí a 15 turistických směrovek. Nadace ČEZ podpořila projekt „Informační a projektové centrum mikroregionu“, díky kterému byla zřízena kancelář a posílena administrativní kapacita kanceláře. Náklady činily 220 000 Kč, 200 000 Kč poskytla Nadace ČEZ, 20 000 Kč mikroregion. Hlavním projektem roku 2007 se stala „Páteřní cyklostezka Krumlovsko-Jevišovicko“, což byla první etapa dlouhodobého rozvojového projektu, na kterém se podílí čtyři mikroregiony Znojemska. V rámci této etapy byla pořízena vyhledávací studie, zaměřen koridor a celý projekt byl prezentován veřejnosti. Celkové náklady dosáhly 595 000 Kč, náklady pro Moravskokrumlovsko však činily 230 000 Kč. Část financoval Jihomoravský kraj, část uhradil svazek sám. Menším projektem pak byl „Oranžový kalendář“, který zachycuje kulturní akce konané na území svazku.

Praktická část

38

Partnerem kalendáře je skupina ČEZ. Tento kalendář byl vydán i v roce 2008, kdy doplňoval projekt „Po oranžové“. Partnerem projektu byla opět skupina ČEZ, díky které bylo v rámci projektu uskutečněno několik akcí pro podporu cestovního ruchu. Byly rozmístěny další informační tabule s kulturněhistorickými významnými místy a pro lepší orientaci v regionu byla vytvořena turistická mapa. V budoucnu je plánována realizace cyklostezky a drobnější propagační a kulturní akce. Moravskokrumlovsko se potýká s několika problémy. Nejčastěji je to nezájem členských obcí o spolupráci a rozvojové aktivity. Obvykle je to dáno tím, že se obce nejsou schopny dohodnout, jaký problém je pro ně prioritní. Nerealizují tedy projekty, které by byly přínosné pro všechny a tím některé obce ztrácejí zájem o společné aktivity. Dalším problémem je nedostatek času na přípravu projektů a samozřejmě nedostatek finančních prostředků. Jsou to ale problémy, které nepředstavují výraznější hrozbu. 4.2.3 Srovnání mikroregionu Bystřicko a Moravskokrumlovsko V rámci mikroregionu Bystřicko spolupracuje 34 obcí již více než devět let. Mikroregion Moravskokrumlovsko sdružuje 20 obcí po dobu šesti let. Bystřicko tedy nejenže funguje o tři roky déle, ale sdružuje mnohem více obcí. Dobrovolný svazek obcí Bystřicko byl založen především za účelem společného postupu při vytvoření a realizaci strategického plánu rozvoje a realizaci vybraných aktivit. Mikroregion Moravskokrumlovsko vznikl za účelem podpory komplexního rozvoje území, zejména ekonomické, sociální a ekologické stability. Oba svazky předpokládaly větší úspěšnost při čerpání finančních prostředků z dotačních programů. Předmětem činnosti svazku Moravskokrumlovsko je zlepšování kvality života obyvatel, rozvoj podnikání a cestovního ruchu, zabezpečení technické infrastruktury a ekologická stabilita. Činnost Bystřicka se soustřeďuje na ochranu životního prostředí, podporu cestovního ruchu, zlepšení technické infrastruktury a vzdělávání. Činnosti obou svazků jsou podobné. Mikroregion Moravskokrumlovsko má běžnou organizační strukturu, statutárním orgánem je předseda, nejvyšším orgánem členská schůze, výkonným orgánem předsednictvo, kontrolním orgánem je revizní skupina. Dále má svazek zřízenu funkci manažera a tajemníka, kteří vykonávají administrativně-organizační práci a projektové přípravy. Mikroregion Bystřicko má základní strukturu stejnou, ovšem chybí mu kontrolní orgán. Z vedlejších funkcí má správce a manažera, kteří se starají o běžné záležitosti. Podle manažerů není administrativa nijak náročná a počet pracovníků odpovídá běžným potřebám. Svazek Bystřicko i svazek Moravskokrumlovsko je financován z pravidelných členských příspěvků na obyvatele, ze kterých jsou hrazeny převážně administrativní náklady. Dále jsou z velké části financovány dotacemi, které využívají na rozvojové projekty. Ani jednomu svazku tyto zdroje v minulosti nestačily. Mikroregion Bystřicko přijal v roce 2007 krátkodobou

Praktická část

39

půjčku. Mikroregion Moravskokrumlovsko si v roce 2005 a 2006 dlouhodobě půjčil na předfinancování projektů, úvěry však již splatil. Dále si v roce 2006 vzal poměrně vysoký krátkodobý úvěr, ale i ten se mu podařilo splatit. Momentálně není ani jeden svazek zadlužen. V rámci hospodaření svazků lze porovnat strukturu jejich příjmů a výdajů. Příjmy obou svazků jsou stejné, hlavní část tvoří transfery, menší pak nedaňové příjmy v podobě tržeb za služby a tržeb za zboží. Výdaje vynakládají oba svazky převážně na služby, mzdy a povinné pojistné. Kapitálové výdaje Bystřicka tvoří pouze stavby, kapitálové výdaje Moravskokrumlovska tvoří dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek. Srovnání příjmů, výdajů a salda zachycují grafy č. 4, 5 a 6. Graf č. 4 (viz. příloha č. 4) ukazuje celkové příjmy svazků. Příjmy mikroregionu Bystřicko jsou první čtyři roky téměř stejné a velmi nízké. V roce 2005 došlo k velkému výkyvu, přesáhly 1 mil. Kč a dosahují nejvyšší hodnoty za celé období. V následujícím roce klesly o více než polovinu, podobné hodnoty si udržují až do roku 2008. Příjmy mikroregionu Moravskokrumlovsko mají rostoucí trend, z poměrně nízkých hodnot se dostaly až na 2,5 mil. Kč. Výjimkou je rok 2008, kdy příjmy klesly na polovinu. U obou svazků došlo v určitém období vývoje k velmi výraznému nárůstu příjmů a jejich následnému poklesu. Mikroregion Moravskokrumlovsko dosahuje oproti Bystřicku mnohem vyšších příjmů. Celkové výdaje svazků zachycuje graf č. 5 (viz. příloha č. 4). Z uvedeného grafu můžeme vyčíst, že výdaje Bystřicka jsou první čtyři roky nepatrné (stejně jako příjmy). V roce 2005 přesáhly 1 mil. Kč, poté až do konce sledovaného období klesají. Výdaje mikroregionu Moravskokrumlovsko od roku 2004 do roku 2006 rostou, stejně jako příjmy se vyšplhaly na více než 2,5 mil. Kč. Následující dva roky klesají. Výdaje obou svazků nejprve do určitého období rostou a poté klesají. Hodnoty, kterých dosahuje Moravskokrumlovsko jsou opět mnohem vyšší, oproti mikroregionu Bystřicko. Salda příjmů a výdajů svazků jsou zaznamenána v grafu č. 6 (viz. příloha č. 4). Saldo P a V mikroregionu Bystřicko je většinu let kladné, pohybuje se v intervalu 0 až 100 tisíc Kč. Záporných hodnot dosahuje v roce 2004, 2006 a 2007. K výraznějšímu poklesu došlo v roce 2007, kdy dosahuje téměř -200 tisíc Kč. Saldo P a V Moravskokrumlovska je záporné pouze v roce 2006, přesahuje však -200 tisíc Kč. V ostatních letech je kladné, v roce 2007 dokonce poměrně vysoké. Vyplývá to z toho, že v roce 2006 a 2007 zaznamenalo hospodaření svazku značné výkyvy. Naproti tomu mikroregion Bystřicko vykazuje kromě roku 2006 relativně stabilní výsledky. Oba svazky uskutečnily mnoho rozvojových projektů, mezi významnější jich v obou případech může být zařazeno sedm. Svazek obcí Bystřicko získal na tři projekty dotace z Evropské unie, ostatní projekty byly spolufinancovány krajem Vysočina, Fondem Vysočiny nebo Bystřicí nad Pernštejnem. Mikroregion Moravskokrumlovsko získal dotace z Evropské unie na dva své projekty. Další zdroje poskytla především skupina ČEZ a Jihomoravský kraj. Projektovou přípravu si zajišťuje svazek sám. Ne všechny projekty se vždy podaří realizovat, obvykle z finančních či časových důvodů.

Praktická část

40

Mikroregion Bystřicko je členem MAS Zubří země, na jejímž založení se podílel a se kterou úzce spolupracuje. Členské obce dále spolupracují v rámci jiných dobrovolných svazků. Mikroregion Moravskokrumlovsko je také členem MAS, a to Živé pomezí. Spolupracuje s ní především v rámci projektu páteřní cyklostezky. Obce Moravskokrumlovska jsou také členy dalších dobrovolných svazků obcí. Se závažnými problémy se nepotýká ani jeden ze svazků. Mikroregion Moravskokrumlovsko měl v minulosti menší finanční komplikace a v současné době narazil na nezájem obcí o spolupráci, avšak funguje dobře.

4.3 Velikostní skupina s počtem obyvatel nad 20 tisíc Do této skupiny náleží mikroregion Hustopečsko s 35 114 obyvateli a region Podluží s 24 753 obyvateli. Jak mikroregion Hustopečsko, tak region Podluží se nachází v Jihomoravském kraji. 4.3.1 Mikroregion Hustopečsko Dobrovolný svazek obcí byl založen dne 29. srpna 2001. K 1.1.2006 došlo ke sloučení mikroregionu Kloboucko s mikroregionem Hustopečsko. K původním 21 obcím mikroregionu Hustopečsko přibylo osm dalších a vznikl nově svazek obcí s 29 členy. Tento subjekt nese nadále název Mikroregion Hustopečsko, jeho sídlem jsou Hustopeče. Členskými obcemi jsou Boleradice, Borkovany, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kašnice, Klobouky u Brna, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Šitbořice, Uherčice, Velké Hostěrádky, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice a Zaječí. Svazek byl založen za účelem zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem členskou obec. Předmětem činnosti svazku je společný postup při zabezpečování úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata, dále společný postup při zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, společný postup při zavádění, rozšiřování a zdokonalování inženýrských sítí, informačních sítí a systémů veřejné osobní dopravy a společný postup při zabezpečování úkolů v oblasti ochrany ovzduší, úkoly související se zabezpečováním přestavby vytápění nebo ohřevu vody tuhými palivy na využití ekologicky vhodnějších zdrojů tepelné energie v objektech ve vlastnictví obcí. Předmětem činnosti je také společný postup při provozu lomů, pískoven a zařízení sloužících k těžbě a úpravě nerostných surovin, koordinace při správě majetku obcí, zejména místních komunikací, lesů, domovního a bytového fondu, sportovních, kulturních zařízení, společný postup při dosahování ekologické stability, koordinace významných investičních akcí, koordinace obecných územních

Praktická část

41

plánů, slaďování zájmů a činnosti místních samospráv a společné ovlivňování výkonu státní správy, vytváření a správa společného majetku svazku, zastupování členů svazku při jednáních o společných věcech s třetími osobami, propagace svazku a jeho zájmového území. Za předmět činnosti svazku se považují i takové akce a aktivity, které se z objektivních důvodů netýkají všech členských obcí. Svazek obcí je oprávněn zakládat samostatně nebo s dalšími účastníky podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty podle platných právnických norem. Statutárním orgánem svazku je předseda, v případě jeho nepřítomnosti pak dva místopředsedové. Nejvyšším orgánem je shromáždění starostů se statutem členské schůze. Dále má svazek svého tajemníka, který je administrativněorganizačním pracovníkem, a revizní skupinu, která kontroluje činnost předsedy, místopředsedů a tajemníka. Financování činností mikroregionu je postaveno na třech pilířích. Fixní náklady (např. bankovní poplatky, společná setkání apod.) se dělí mezi obce svazku rovným dílem. V případě výdajů na různé akce se náklady dělí podle počtu účastníků z jednotlivých obcí. Financování projektů je postaveno na dělení nákladů v závislosti na zapojení do projektu a na skutečných efektech projektu pro obec. Vzhledem k finančním rezervám svazku nevyžaduje běžný chod ani příprava společných rozvojových projektů pravidelné vklady obcí, v případě potřeby lze řešit ad hoc příspěvky. Financování svazku je zachyceno v tabulce č. 6 (viz. příloha č. 2). Mikroregion Hustopečsko hospodaří se samostatným rozpočtem. V tabulce č. 12 (viz. příloha č. 3) je uveden vývoj hospodaření svazku v letech 2002-2008. Příjmy svazku v prvním roce jsou tvořeny 101 000 Kč z prodeje služeb a výrobků a 660 540 Kč z přijatých neinvestičních transferů od obcí. Kapitálové příjmy jsou zanedbatelné. Výdaje tohoto roku tvoří 210 000 Kč za projektovou dokumentaci, z běžných výdajů to jsou převážně dotace obcím ve výši 195 800 Kč, konzultační a poradenské služby ve výši 144 270 Kč a ostatní služby ve výši 135 800 Kč. V následujícím roce svazek přijal investiční transfery od obcí ve výši 38 220 Kč a ze státního rozpočtu ve výši 210 000 Kč. Neinvestiční transfery od obcí činily 470 310 Kč. Nedaňové příjmy byly tento rok téměř nulové. Nejvýznamnější položkou běžných výdajů byly telekomunikační služby za 75 050 Kč a pohoštění za 40 040 Kč. Zbytek byl vynaložen na služby, programové vybavení, materiál, nájemné a školení. Kapitálové výdaje ve výši 210 000 Kč svazek vynaložil opět na projektovou dokumentaci a 181 440 Kč pak na investiční transfery obcím. V roce 2004 dosáhly nedaňové příjmy 94 220 Kč a tvořily je hlavně příjmy za služby a výrobky. Kapitálové příjmy svazek tento rok neměl žádné. Mezi přijaté transfery můžeme zařadit investiční a neinvestiční transfery od obcí v celkové výši 976 780 Kč. Investiční transfery od kraje činily 250 000 Kč. Stejně jako kapitálové příjmy, ani kapitálové výdaje svazek nemá žádné. Největší částka z běžných výdajů byla poskytnuta jako dotace obcím, a to 600 000 Kč. Ta stejná částka pak byla ještě vynaložena za konzultační služby. Dalším významnějším výdajem bylo nájemné za 83 360 Kč a opět telekomunikační služby za

Praktická část

42

89 910 Kč. Ostatní výdaje tvořily služby, školení, pohoštění a nákup materiálu. Nedaňové příjmy roku 2005 poklesly na 25 340 Kč. Objevily se naopak kapitálové příjmy ve výši 119 970 Kč, tvořily je příspěvky na dlouhodobý majetek. Přijaté transfery tento rok dosáhly celkové výše 5 427 800 Kč, z čehož 5 080 800 Kč bylo přijato od obcí jako neinvestiční transfer a zbytek byl přijat od kraje. 147 000 Kč jako neinvestiční transfer a 200 000 Kč jako investiční transfer. Z běžných výdajů bylo 350 000 Kč vydáno obcím, 206 600 Kč na služby a 89 500 Kč za nájemné. Ostatními běžnými výdaji byly například služby, programové vybavení, pohoštění nebo materiál. Kapitálové výdaje představovaly investiční transfery obcím 200 000 Kč. Hospodaření v roce 2006 se značně odchýlilo od běžných hodnot. Na straně příjmů byl tento výkyv způsoben velikostí přijatých transferů, v menší míře pak kapitálovými příjmy. 1 925 300 Kč plynulo svazku od obcí, 221 000 Kč od kraje, 4 304 090 Kč přijal svazek ze státního rozpočtu a 6 450 840 Kč z Národního fondu. Navíc 8 830 860 Kč bylo převedeno z rozpočtového účtu. Kapitálové příjmy ve výši 7 792 840 Kč představovaly příspěvky na dlouhodobý majetek. Zbylý podíl připadá na nedaňové příjmy, které jsou vzhledem k celkovým příjmům nepatrné. Na straně výdajů je výkyv způsoben vysokými investičními výdaji, které byly vynaloženy na rozvojové projekty. Konkrétně se jedná o 4 183 010 Kč za stroje a zařízení, 277 000 Kč za investiční transfery obcím a 15 416 090 Kč za stavby. Běžné výdaje byly také dosti vysoké. 350 000 Kč svazek poskytl obcím, 137 660 Kč zaplatil na nájemném a 116 750 Kč vynaložil za služby. Ostatní výdaje tvořilo pohoštění, materiál a příspěvky. V roce 2007 se hospodaření vrátilo na běžnou úroveň. Kapitálové příjmy svazek neměl žádné, nedaňové téměř nulové. Z transferů přijal svazek pouze neinvestiční a to 761 000 Kč od obcí a 1 066 320 Kč od kraje. Dále 1 106 030 Kč převedl z rozpočtového účtu. Kapitálové výdaje poklesly na 89 960 Kč a tvořil je dlouhodobý nehmotný majetek. Z běžných výdajů bylo nejvíce vynaloženo za materiál, 1 177 750 Kč, dále za 541 410 Kč byly pořízeny služby a 169 860 Kč vynaložil svazek za nájemné. Samozřejmě 1 106 030 Kč bylo převedeno ve prospěch příjmů. Zbytek tvořily obvyklé náklady. V posledním sledovaném roce měl svazek nedaňové příjmy ve výši 49 760 Kč, které byly tvořeny příjmy za poskytnuté služby a výrobky a příjmovými úroky. Transfery přijal svazek pouze neinvestiční, 966 300 Kč od obcí a 200 000 Kč od kraje. Dále získal 109 060 Kč ze státního rozpočtu a 83 100 Kč z rozpočtů ústřední úrovně. Nejvyšší částkou běžných výdajů byly služby ve výši 713 380 Kč, dále nájemné ve výši 236 680 Kč a materiál ve výši 109 770 Kč. Zbylé výdaje připadly na pohoštění, dotace obcím a občanským sdružením. Za kapitálové výdaje svazek pořídil stroje a zařízení v hodnotě 404 530 Kč a stavby v hodnotě 1 025 950 Kč. Celkově lze říci, že svazek dosahoval kladného rozdílu mezi příjmy a výdaji v roce 2003, což způsobily nízké výdaje, a v roce 2005 a 2006, a to díky zmíněné realizaci projektů, na které dostal poměrně vysoké dotace. V ostatních letech je saldo příjmů a výdajů záporné. Ve své současné podobě (po rozšíření svazku v roce 2006) mikroregion realizoval dva projekty z Programu obnovy venkova Jihomoravského kraje

Praktická část

43

a čtyři projekty, které byly spolufinancovány Evropskou unií. Projekt „Trvale udržitelný rozvoj“ zajišťoval zpracování studií projektových dokumentací, zaměřených na rozvoj technické infrastruktury, občanské vybavenosti a cestovního ruchu. Náklady projektu činily 177 000 Kč a byly plně hrazeny krajem. Projekt „Vzdělávání a poradenství“ zajišťoval poradenství pro členské obce v oblastech přípravy a realizace projektů, zjišťování možností získávání finančních prostředků a vzdělávání v oblasti poradenských činností. Realizace projektu stála 44 000 Kč, finance opět poskytl kraj. Prvním přeshraničním projektem svazku bylo „Zařízení pro zpracování odpadů“, které bylo realizováno v rámci programu Udržitelný rozvoj a ochrana životního prostředí ČRRakousko. Cílem projektu bylo vystavět zařízení pro skladování a zpracování živočišných odpadů. Partnery projektu bylo město Poysdorf a Agrární komora, celkový rozpočet projektu činil 306 000 €. S městem Poysdorf svazek spolupracoval i v rámci projektu „Oprava povrchů cyklostezek“. Bylo opraveno několik kilometrů cyklostezek, instalovány informační tabule a vytvořeno značení stezek. Trasa umožňuje kvalitní propojení s Lednicko-Valtickým areálem, Mikulovskem a tudíž i s Dolním Rakouskem. Tento projekt byl spolufinancován z programu Interreg IIIA (4 035 000 Kč), dále ze státního rozpočtu (269 000 Kč) a z rozpočtu svazku (1 076 000 Kč). Dalším projektem podporovaným Evropskou unií byl projekt „Propagace mikroregionu Hustopečsko a jeho členských obcí“. Byly vytvořeny propagační materiály zajímavostí a produktů mikroregionu pro podporu rozvoje cestovního ruchu. 2 250 000 Kč bylo získáno ze Společného regionálního operačního programu, 450 000 Kč bylo získáno z krajského rozpočtu a 300 000 Kč poskytly na projekt členské obce. Posledním projektem bylo „Založení MAS Hustopečska a vypracování její strategie“, jehož cílem bylo založit funkčně schopnou místní akční skupinu. Založení MAS bylo spolufinancováno z operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, ze kterého bylo svazku poskytnuto 480 000 Kč. Zbylých 120 000 Kč bylo přijato ze státního rozpočtu. Připravovaným projektem je především řešení odpadového hospodářství, kdy budou vybudovány sběrné dvory v jedenácti obcích svazku. Dále mikroregion pracuje na budování kanalizace a ČOV. Hlavním problémem, se kterým se svazek setkává, je neschopnost členských obcí shodnout se v hlavních otázkách vedení mikroregionu a realizace projektů. Důvodem je velký počet zapojených obcí, které mají samozřejmě rozdílné představy o rozvoji území mikroregionu. Dle slov tajemnice Hustopečska je velmi obtížné, až nemožné, přesvědčit starosty všech obcí k jednomu projektu. Proto se obvykle na daných rozvojových akcích podílejí jen obce, které mají zájem. Žádné další problémy svazek neřeší. 4.3.2 Region Podluží Svazek obcí Region Podluží byl založen 30. listopadu 2001 jako právní nástupce sdružení obcí Mikroregion Podluží. Zakládajícími členy byly obce Kostice, Tvrdonice, Týnec, Hrušky, Moravská Nová Ves, Moravský Žižkov a město

Praktická část

44

Lanžhot, které je sídlem dobrovolného svazku obcí. V roce 2005 ke svazku přistoupily Dolní Bojanovice, Josefov, Lužice, Nový Poddvorov, Prušánky a Starý Poddvorov. Region Podluží byl založen ke sdružení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem účastnickou obec. Předmětem činnosti svazku je zajištění jeho všestranného rozvoje s důrazem na zachování identity. Jedná se zejména o činnosti jako je respektování a naplňování Strategie rozvoje Regionu Podluží, společný postup při předkládání požadavků vůči orgánům státní správy, koordinace obecních územních plánů, koordinace investičních a neinvestičních akcí, všeobecná ochrana životního prostředí a společný postup při dosahování ekologické stability území, zajišťování informovanosti v oblasti dotační a projektové přípravy, podpora kultury, společenských akcí a uchování kulturního dědictví regionu, podpora vzdělanosti a sportu zejména u dětí a mládeže, koordinace aktivit v oblasti rozvoje cestovního ruchu a vinařství, všestranná propagace svazku obcí. Svazek obcí je oprávněn zakládat samostatně nebo s dalšími účastníky podnikatelské nebo nepodnikatelské subjekty podle platných právnických norem. Svazek je zastoupen předsedou a místopředsedou, kteří jsou statutárním orgánem. Nejvyšším orgánem je členská schůze, složená ze starosty a čtyř členů každé obce. Statut rady svazku má rada starostů, složená ze starostů členských obcí. Kontrolní funkci zastává revizní komise, která kontroluje činnost předsedy, místopředsedy a manažera. Manažer je důležitým orgánem svazku. Svazek financuje svoji činnost z ročních členských příspěvků, dotací, darů a výnosů z aktivit svazku. Roční členský příspěvek je stanoven na 30 Kč na obyvatele. Tyto příjmy jsou obvykle určeny na běžný chod svazku. Investiční projekty jsou hrazeny ze získaných dotací či spolufinancovány zúčastněnými obcemi dle míry zapojení a užitku z projektu. Protože tyto finance svazku nestačí, doplňuje své zdroje v případě potřeby krátkodobými či dlouhodobými úvěry, ukazuje to tabulka č. 7 (viz. příloha č. 2). V roce 2005 si tak krátkodobě půjčil 50 000 Kč a dlouhodobě 1 483 380 Kč. Oba tyto dluhy v následujícím roce splatil a opět si dlouhodobě půjčil, tentokrát pouze 125 930 Kč. V roce 2007 přijal krátkodobou půjčku ve výši 133 000 Kč a dlouhodobou půjčku ve výši 1 809 200 Kč. Splatit se mu podařilo pouze 44 100 Kč. V roce 2008 splatil celý krátkodobý úvěr a 1 577 750 Kč z dlouhodobého úvěru, další dlouhodobý úvěr však přijal, a to ve výši 334 440 Kč. Do dalších let mu tedy zbývá dluh ve výši 647 720 Kč. Většina jeho finančních problémů pramení z potřeby zainvestovat uskutečňované projekty nejprve z vlastních zdrojů, než jsou svazku poskytnuty dotace. Hospodaření regionu Podluží vychází samozřejmě ze schváleného rozpočtu. Přehled o plnění rozpočtu v letech 2001-2008 poskytuje tabulka č. 13 (viz. příloha č. 3). V celém zvoleném období svazek nedosahuje žádných kapitálových příjmů. Nedaňové příjmy v prvním roce tvoří především příjmy z poskytování služeb a výrobků ve výši 83 460 Kč a dary ve výši 69 950 Kč. Běžné výdaje byly

Praktická část

45

vynaloženy na osobní výdaje, cestovné, telefon a jiné služby. Na ty byla vynaložena největší částka. V roce 2002 měl svazek příjmy v podstatě pouze z neinvestičních transferů od obcí ve výši 200 000 Kč. Těmto nízkým příjmům odpovídaly i výdaje. Kapitálové svazek opět neměl žádné, běžné byly opět soustředěny na služby. V roce 2003 jsou nedaňové příjmy pouze 18 450 Kč a tvoří je hlavně příspěvky. Neinvestiční transfery byly poskytnuty ze státního rozpočtu, ve výši 471 000 Kč, a od obcí, ve výši 409 100 Kč. Z kapitálových výdajů svazek pořídil stroje a zařízení za 50 730 Kč. Z běžných pak šla největší částka znovu na služby, na které bylo celkově vydáno více než 500 000 Kč. 144 500 Kč bylo vydáno na školení, 197 090 Kč na platy a povinné pojistné a za 15 000 Kč byl pořízen drobný hmotný majetek. Ostatní výdaje tvořilo například cestovné, pohoštění, knihy, programové vybavení nebo materiál. Nedaňové příjmy roku 2004 jsou tvořeny především přijatými dary ve výši 70 000 Kč. Neinvestiční transfery od obcí činily tento rok 465 830 Kč a 296 030 Kč činily investiční transfery. Od kraje to pak bylo 324 030 Kč, respektive 180 000 Kč. Navíc svazek přijal 203 540 Kč jako neinvestiční transfer z Národního fondu. Výdaje tohoto roku byly podobné. Necelých 450 000 Kč bylo vydáno na služby, 91 500 Kč bylo vydáno na školení, 325 050 Kč na platy a povinné pojistné a za 46 270 Kč byl pořízen drobný hmotný majetek. Ostatní běžné výdaje se příliš nezměnily. Kapitálové výdaje byly tentokrát investovány na programové vybavení, a to 128 000 Kč, dále na výzkum, to ve výši 120 590 Kč a na stroje a zařízení ve výši 48 000 Kč. Transfery v roce 2005 byly tvořeny 565 740 Kč od obcí, z čehož většina byla neinvestiční. Dalšími transfery byly dotace od kraje ve výši 455 000 Kč a z Národního fondu ve výši 126 120 Kč. Ze státního rozpočtu pak svazek čerpal 72 240 Kč jako neinvestiční transfer a 198 880 Kč jako investiční transfer. Dále bylo 199 160 Kč převedeno z rozpočtového fondu. Mezi nedaňové příjmy se tento rok řadí 125 000 Kč z poskytnutých darů, 50 000 Kč z pronájmu movitých věcí a 10 970 Kč z úroků a ostatních příjmů jinde nezařazených. Běžné výdaje se od tohoto roku značně zvýšily. Nejvyšší jsou stále výdaje za služby, tento rok přesahují 750 000 Kč. Dalšími významnými výdaji jsou platy a povinné pojistné, které dosahují opět necelých 450 00 Kč. Dále svazek vydal 66 840 Kč na cestovné, 52 390 Kč na drobný hmotný majetek a 65 820 Kč za programové vybavení. Méně podstatnými běžnými výdaji je materiál, školení, knihy a telekomunikační služby. Z kapitálových výdajů bylo 415 330 Kč vynaloženo na stroje a zařízení, 1 490 560 Kč pak svazek vynaložil na výpočetní techniku. V roce 2006 měly největší podíl na nedaňových příjmech poskytnuté služby ve výši 237 390 Kč, dále 92 620 Kč tvořily dary a 50 000 Kč svazek získal za pronájem movitých věcí. Zbylé nedaňové příjmy tvořily úroky a ostatní příjmy jinde nezařazené. Tento rok vložily obce do svazku 766 100 Kč, kraj přispěl 741 000 Kč. Ze státního rozpočtu čerpal svazek transfery v hodnotě 1 499 790 Kč, 94% tvořily investiční transfery. Běžné výdaje tvoří samozřejmě služby za téměř 600 000 Kč. Dalšími výdaji jsou platy a povinné pojistné za 562 800 Kč a drobný hmotný majetek za 272 990 Kč. Za 155 610 Kč svazek nakoupil zboží, 67 340 Kč vydal na cestovné a 57 500 Kč na školení. Drobnými položkami byly knihy, materiál, úroky, transfery neziskovým organizacím nebo

Praktická část

46

pohoštění. Kapitálové výdaje tento rok svazek překvapivě nemá. Následující rok tvoří nedaňové příjmy svazku hlavně příjmy z pronájmu movitých věcí a tržby za zboží. Menší příjem pak svazku zajistil pronájem nemovitosti. Transfery přijal svazek pouze neinvestiční, a to 1 121 630 Kč od obcí a 410 400 Kč od kraje. Běžné výdaje byly tento rok nejvyšší za celé období. Hlavní podíl na tom měly služby za 952 350 Kč a platy s povinným pojistným za 684 230 Kč. Také náklady na drobný hmotný majetek byly nejvyšší za celé období, činily 337 190 Kč. Stejně tak materiál a cestovné se vyšplhalo na svoji nejvyšší hodnotu, 185 030 Kč, respektive 81 860 Kč. Z ostatních běžných výdajů stojí za zmínku telekomunikační služby za 49 380 Kč, programové vybavení za 49 270 Kč a úroky, které činily 45 110 Kč. Kapitálové výdaje jsou tvořeny převážně dlouhodobým hmotným majetkem za 1 141 810 Kč. Dalších 75 000 Kč bylo vynaloženo na dlouhodobý nehmotný majetek. Poslední sledovaný rok přijal svazek jak neinvestiční, tak investiční transfery. Z neinvestičních transferů dostal 1 064 470 Kč od obcí, 426 860 Kč ze státního rozpočtu a 138 000 Kč od kraje. Z investičních transferů získal 1 121 800 Kč ze státního rozpočtu, 225 000 Kč od kraje a 43 000 Kč od obcí. 758 490 Kč bylo převedeno z rozpočtového účtu. Nedaňové příjmy tvoří tržby za služby a výrobky ve výši 86 660 Kč, pronájem movitých věcí ve výši 80 000 Kč, tržby za zboží ve výši 53 270 Kč a nepatrné příjmové úroky. I tento rok jsou největší běžné výdaje vynaloženy za služby, tentokrát je to téměř 650 000 Kč. O něco méně svazek vynaložil na platy a povinné pojistné. Dále byl pořízen materiál za 41 650 Kč, cestovné stálo svazek 54 890 Kč. 785 490 Kč bylo samozřejmě převedeno z rozpočtového účtu. Ostatními běžnými výdaji jsou například telekomunikační služby, školení, pohoštění nebo úroky. Kapitálové výdaje byly vynaloženy pouze na stavby a činily 344 250 Kč. Celkové výdaje přesahují příjmy v roce 2003, 2005 a 2007. V roce 2003 to bylo pravděpodobně způsobeno výší běžných výdajů, v roce 2005 i 2007 je důvodem zvýšení kapitálových výdajů, které v těchto letech ukazují na uskutečnění projektů. Od roku 2006 svazek realizoval čtyři rozvojové projekty (dřívější aktivitu svazku se nepodařilo dohledat). Tyto projekty výrazně podpořily a rozvinuly cestovní ruch v celém regionu. Prvním projektem byl „Systém orientačního značení Regionu Podluží“, jehož cílem bylo vytvoření jednotného turistického a informačního značení. Projekt byl spolufinancován Evropskou unií z programu Interreg IIIA ČR-Rakousko, ze kterého svazek získal 1 168 600 Kč. Ze státního rozpočtu bylo poskytnuto 78 000 Kč a 312 320 Kč zafinancoval svazek sám. Z programu Interreg IIIA ČR-Rakousko byl financován také projekt „Vinné sklepy na Podluží“. V rámci tohoto projektu byl zpracován průvodce sklepními uličkami v tištěné i elektronické podobě, dále byla zpracována databáze majitelů vinných sklepů, grafické mapové podklady a fotografický materiál. Současně byly vyrobeny samolepky pro vinaře a majitele sklepů s textem o financování projektu z prostředků EU, vytvořen kalendář kulturních a vinařských akcí a pořízeny tabule pro označení sklepních uliček. Dalším projektem financovaným z programu Interreg IIIA, tentokrát ČR-Slovensko, byl „Život na dolním toku Moravy“. Jedná se o řemeslnou a výtvarnou dílnu, která

Praktická část

47

měla za úkol ztvárnit a uchovat tradiční hodnoty příhraniční oblasti dolního toku řeky Moravy. Projekt byl zaměřen na děti a mládež, kteří si zde mohli vyzkoušet tradiční řemeslné a výtvarné techniky a rozšířit své vědomosti o rodném kraji. Posledním projektem svazku byl „Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem“. Tento projekt byl realizován v roce 2008-2009 a byl spolufinancován z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod. Projekt má rozšířit nabídku v oblasti propagace regionů. Byl vytvořen pětidílný komplet propagačních materiálů v tištěné i elektronické podobě, navíc ve čtyřech jazykových mutacích. Základním materiálem je „Turistický průvodce Podlužím a Hodonínskem“, na který navazuje sedmidílný tématický soubor „Turistické produkty Podluží a Hodonínska“. Materiál poskytuje informace o historii i současnosti regionů, kulturních, turistických a vinařských objektech, ale i o stezkách a možnostech ubytování. Dále byl v rámci projektu pořízen soubor map obcí a regionů „Podluží a Hodonínsko v mapách“, kapesní průvodce „Podluží a Hodonínsko do kapsy“ nebo „Přehled turistických aktivit a atraktivit na Podluží a Hodonínsku“. Informace o plánovaných aktivitách regionu se nepodařilo zjistit. Stejně tak nebylo možné zjistit problémy, které svazek řeší. 4.3.3 Srovnání mikroregionu Hustopečsko a regionu Podluží Mikroregion Hustopečsko funguje téměř devět let, sdružuje 29 obcí. Obce regionu Podluží spolupracují osm let a je jich 13. Svazky jsou tedy ve stejné fázi vývoje. Cílem obou svazků je zmnožení sil a prostředků k uskutečňování nadobecních projektů. Oba svazky se snaží zlepšovat úroveň v mikroregionu, podporovat vzájemnou propojenost a spolupráci obcí. Předmětem činnosti mikroregionu Hustopečsko je především ochrana životního prostředí, rozvoj cestovního ruchu, zajištění ekologické stability a propagace svazku. Hlavní činností regionu Podluží je zajištění všestranného rozvoje při zachování identity regionu. V rámci tohoto je předmětem činnosti ochrana životního prostředí, rozvoj cestovního ruchu a vinařství a propagace regionu. Aktivita obou svazků tedy směřuje do stejných oblastí. Organizační struktura regionu Podluží je standardní, v čele stojí předseda jako statutární orgán, nejvyšším orgánem je členská schůze, výkonným orgánem rada starostů a kontrolním orgánem revizní komise. Navíc má svazek svého manažera. Mikroregion Hustopečsko má strukturu podobnou, v čele je samozřejmě předseda, nejvyšším orgánem je shromáždění starostů, výkonný orgán svazek nemá a kontrolním orgánem je revizní skupina. Dále má svazek zřízenu funkci tajemníka, který ve své podstatě zastává funkci manažera a řeší administrativní záležitosti. Náročnost administrativy je úměrná velikosti a aktivitě svazku, stávající pracovníci ji zvládají bez problémů. Financování rozvojových projektů je v obou svazcích stejné, stěžejními příjmy jsou dotace, zbylé náklady si dělí členské obce mezi sebe dle míry zapojení do projektů a míry užitku pro obec. Náklady na akce se v mikroregionu

Praktická část

48

Hustopečsko dělí dle počtu obyvatel obcí, fixní náklady pak rovným dílem. Od svých členů nevybírá mikroregion žádné pravidelné příspěvky, pouze dobrovolné příspěvky, z kterých hradí administrativní náklady. Region Podluží naopak vybírá pravidelné členské příspěvky a v minulosti přijal několik krátkodobých i dlouhodobých úvěrů, které ještě nemá úplně splacené. Nejde však o to, že by region nebyl schopen hospodařit efektivně, ale o to, že realizoval projekty dotované EU a musel je nejprve financovat z vlastních zdrojů. Mikroregion Hustopečsko za celou dobu svého fungování nepřijal žádný úvěr. Při porovnání hospodaření vycházíme ze struktury příjmů a výdajů. Příjmy mikroregionu Hustopečsko jsou tvořeny hlavně transfery a nedaňovými příjmy za poskytování služeb. Nejčastějšími výdaji jsou transfery obcím, služby, materiál, nájemné, stroje a stavby. Region Podluží má příjmy především z poskytnutých služeb, přijatých transferů a darů, z pronájmu a prodeje zboží. Výdaje tvoří služby, platy a povinné pojistné, programové vybavení a výpočetní technika, materiál a dlouhodobý majetek. Hlavní příjmy svazků jsou tedy stejné, region Podluží má více vlastních příjmů. Stejnými výdaji jsou služby, materiál a dlouhodobý majetek. Srovnání příjmů, výdajů a salda zachycují grafy č. 7, 8 a 9. Graf č. 7 (viz. příloha č. 4) ukazuje celkové příjmy svazků. Příjmy regionu Podluží po celé období mírně kolísají, celkově však rostou. Nejnižší jsou v prvních dvou letech, nejvyšších hodnot dosahují v roce 2006 a 2008, kdy se pohybují okolo 3 mil. Kč. Příjmy mikroregionu Hustopečsko do roku 2006 rostou, v roce 2005 stouply na více než 5 mil. Kč, v roce 2006 přesáhly 20 mil. Kč, což je několikanásobné zvýšení. V roce 2007 došlo k propadu příjmů na běžné hodnoty dosahované před výkyvem, v roce 2008 ještě mírně klesly. Když srovnáme příjmy obou svazků, zjistíme, že příjmy Hustopečska značně převyšují příjmy regionu Podluží pouze v roce 2005 a 2006, kdy došlo ke zmíněnému výkyvu od běžných hodnot. Další výjimkou je rok 2008, kdy naopak příjmy Podluží převyšují příjmy Hustopečska. V ostatních letech jsou příjmy svazků srovnatelné. Celkové výdaje svazků jsou zaznamenány v grafu č. 8 (viz. příloha č. 4). Výdaje regionu Podluží kolísají, stejně jako příjmy. Nejprve do roku 2005 rostou, maximální hodnota dosahuje asi 3,5 mil Kč. V roce 2006 dochází k poklesu asi na polovinu a následně v roce 2007 k růstu na necelé 4 mil. Kč. V roce 2008 je zaznamenán opět pokles asi na polovinu oproti předešlému roku. Výdaje mikroregionu Hustopečsko kolísají mezi 500 tisíci Kč a 2,5 mil. Kč. Značný výkyv je zde pouze v roce 2006, kdy výdaje odpovídají příjmové stránce a přesahují 20 mil Kč. Celkově se výdaje obou svazků poměrně liší. V roce 2002, 2004, 2006 a 2008 převyšují výdaje Hustopečska výdaje regionu Podluží. V roce 2006 se jedná o velmi výrazný rozdíl. Výdaje Podluží přesahují výdaje Hustopečska v roce 2003, 2005 a 2007. Salda příjmů a výdajů obou svazků zachycuje graf č. 9 (viz. příloha č. 4). Z grafu je zřejmé, že saldo P a V regionu Podluží kolísá. První čtyři roky jsou výkyvy nepatrné, v dalších letech jsou však mnohem výraznější. V roce 2005 je saldo záporné a dosahuje téměř -2 mil. Kč. Další rok naopak dosahuje nejvyšší kladné hodnoty za celé období a to více než 1,5 mil. Kč. V roce 2007 byl opět

Praktická část

49

zaznamenán propad, tentokrát na více než -2 mil. Kč. V posledním sledovaném roce saldo opět stouplo, na téměř 1,5 mil. Kč. Saldo P a V Hustopečska také kolísá, má však pouze dva výrazné výkyvy. Jedná se o rok 2005, kdy jeho hodnota dosáhla téměř 5 mil. Kč. Ke druhému odchýlení od běžných hodnot došlo v roce 2008, kdy bylo saldo záporné a přesáhlo -1 mil. Kč. Přestože hospodaření Hustopečska vykazuje ve dvou letech významné odchýlení od standardních hodnot, zdá se být vyrovnanější než hospodaření regionu Podluží. Oběma svazkům se podařilo zrealizovat několik rozvojových projektů, na které získaly prostředky z Evropské unie. Mikroregion Hustopečsko získal dotace z EU na čtyři projekty, další dva projekty pak financoval za pomoci Jihomoravského kraje. Pro vyřízení dotací k náročnějším projektům si svazek najímá firmu, jednodušší projektovou přípravu provádí sám. Region Podluží realizoval celkem čtyři projekty a na všechny dostal finanční podporu z EU. Zda si na vyřízení dotací najímá firmu, či je vyřizuje sám, se nepodařilo dohledat, stejně jako se nepodařilo zjistit, zda se mu daří realizovat všechny plánované projekty. Mikroregion Hustopečsko není schopen všechny své projekty uskutečnit, obvykle z finančních důvodů. Ani jeden svazek nemá vypracován projektový plán. Podněty na projekty tak čerpají z rozvojové strategie. Dobrovolný svazek obcí Hustopečsko není členem žádného jiného uskupení, ani to do budoucna neplánuje. Většina jeho členských obcí však spolupracuje i v rámci jiných dobrovolných svazků. Region Podluží je členem MAS Dolní Morava, se kterou společně realizuje různé akce. Navíc některé obce jsou členy i jiných dobrovolných svazků obcí. Zda se regionu Podluží daří zapojovat své občany do dění v regionu není jasné. Mikroregion Hustopečsko se však čím dál častěji setkává s vlastní iniciativou občanů, kteří ho oslovují pro spolupráci a pomoc s projekty menšího rozsahu. Fungování obou svazků je v pořádku, není třeba provádět zásadní změny. Region Podluží má občasné finanční problémy, jiné nejsou známé. Mikroregion Hustopečsko se setkává s komplikacemi při výběru rozvojových projektů, problémem jsou zde odlišné vize o aktivitách svazku. Nejedná se však o existenční problém, svazek tedy může dál rozvíjet svoji činnost.

4.4 Zhodnocení fungování dobrovolných svazků obcí K celkovému zhodnocení reálného fungování vybraných DSO je třeba vyhodnotit jednotlivá kritéria srovnávání. Všech šest dobrovolných svazků obcí bylo založeno za účelem podpory vzájemné spolupráce, prosazování společných zájmů, lepšího získání finančních prostředků a tím k zajištění lepší životní úrovně obyvatelstva. Činnost vybraných svazků se soustřeďuje především na rozvoj celého území. Svazky se snaží zajistit dobrou občanskou vybavenost, technickou infrastrukturu, podporovat cestovní ruch a rozvoj podnikání. Dále se snaží chránit životní prostředí a propagovat svazek a jeho území. Základní organizační strukturu mají všechny svazky téměř stejnou, mikroregionu Bystřicko chybí kontrolní orgán a mikroregionu Hustopečsko

Praktická část

50

chybí výkonný orgán. Liší se však ve vedlejších funkcích. Svazky 1. velikostní skupiny nemají z finančních důvodů zřízenu funkci manažera, zastávají ji buď pracovnice turistického informačního centra nebo předseda svazku. Svazky 2. velikostní skupiny mají svého manažera a navíc dalšího pracovníka, který se stará o administrativní záležitosti. Svazky 3. velikostní skupiny mají také svého manažera, v mikroregionu Hustopečsko však tuto funkci zastává tajemník. Svazky se shodují na tom, že administrativa není náročná a mají odpovídající počet pracovníků. Financování svazků se liší dle jednotlivých skupin. Svazky 1. velikostní skupiny vybírají od svých členských obcí příspěvky na obyvatele i na obec (mikroregion Pernštejn vybírá jednorázový vstupní poplatek, svazek obcí Svitava pravidelný poplatek). Svazky 2. velikostní skupiny vybírají pouze příspěvky na obyvatele. Svazky ve 3. velikostní skupině jsou financovány rozdílně. Mikroregion Hustopečsko nevybírá pravidelné příspěvky, pouze dobrovolné. Region Podluží naopak vybírá členské příspěvky na obyvatele. Všechny svazky jsou však z velké části financovány dotacemi. Téměř všechny svazky se také někdy potýkaly s nedostatkem finančních prostředků a přijaly úvěr. Obvykle to bylo z důvodu potřeby předfinancovat rozvojové projekty, než byly svazkům přiznány dotace. Výjimkou je mikroregion Hustopečsko, který za celou dobu svého fungování žádný úvěr nepřijal. Většina svazků své závazky již splatila, pouze mikroregion Pernštejn a region Podluží jsou stále dlouhodobě zadluženi. V rámci hospodaření svazků byla porovnána struktura jejich příjmů a výdajů. Co se týče příjmů, všechny vybrané svazky získávají finanční prostředky převážně z transferů a tržeb za služby, zboží a nájemné. Rozdíl je v tom, že svazky 1. velikostní skupiny mají nedaňové příjmy minimální, svazky 2. a 3. velikostní skupiny mají vyšší nedaňové příjmy než 1. skupina, ovšem stále nejsou příliš výrazné. Až na mikroregion Hustopečsko, nemá žádný ze svazků kapitálové příjmy. Výdajovou stránku svazků tvoří převážně náklady na mzdy, povinné pojistné, služby, materiál a transfery obcím. Kapitálové výdaje svazky vynakládají na dlouhodobý hmotný i nehmotný majetek, konkrétně na stavby, stroje a programové vybavení. Dále bylo srovnáno hospodaření svazků dle velikosti příjmů, výdajů a salda. Pochopitelně ze srovnání vyplynulo, že objem finančních prostředků, ať už přijímaných či vydávaných, se liší dle velikostních skupin. Příjmy ani výdaje 1. skupiny nepřesahují 1 mil. Kč. Příjmy i výdaje 2. skupiny obvykle dosahují maximálně 1,5 mil. Kč, vezmeme-li v úvahu výkyvy, dosahují necelých 3 mil. Kč. 3. velikostní skupina má příjmy i výdaje pohybující se od 0 do 5 mil. Kč, výkyvové hodnoty dosahují 20 mil. Kč. Výdaje všech šesti svazků obvykle odpovídají příjmům, od kterých se odvíjí celková aktivita svazku. Vývoj salda příjmů a výdajů je u většiny svazků obvykle vyrovnaný, s jedním nebo dvěma výraznějšími výkyvy, které však hospodaření svazků nijak neohrožují. Pouze regionu Podluží saldo poměrně značně kolísá z kladných do záporných hodnot a dále mikroregion Pernštejn z původního kladného salda spadl do vyšších

Praktická část

51

záporných hodnot. Tyto výsledky hospodaření odpovídají výše zmíněnému zadlužení obou svazků. Co se týče realizovaných projektů, jsou pro každou velikostní skupinu charakteristické určité rysy. Svazky v 1. velikostní skupině realizují méně významnějších projektů a jen zřídka žádají o dotace z Evropské unie, většinu dotací čerpají od krajů. Daří se jim však uskutečňovat všechny plánované projekty. Svazky 2. velikostní skupiny se jeví jako nejaktivnější. Snaží se uskutečňovat co nejvíce projektů a čím dál více získávají dotace z EU. Jejich dalšími finančními partnery jsou kraje a soukromé subjekty. Daří se jim realizovat většinu projektů. 3. velikostní skupina svazků čerpá poměrně často dotace z Evropské unie, neuskutečňuje však příliš mnoho rozvojových projektů a ne všechny se podaří realizovat. Všechny svazky se shodují v tom, že nemají projektový plán, čerpají podněty na projekty z rozvojových strategií či reagují na aktuální dotační výzvy. Stejně tak se shodují v tom, že na vyřízení dotací pro složitější projekty, obvykle financované z EU, si najímají firmy. Jednodušší projektové žádosti si naopak vyřizují sami. Téměř všechny srovnávané svazky jsou členy dalších uskupení, konkrétně místních akčních skupin, se kterými úzce spolupracují a realizují projekty. Jednotlivé obce svazků jsou navíc členy i jiných DSO. Výjimku tvoří mikroregiony Pernštejn a Hustopečsko, které nespolupracují v rámci žádného jiného uskupení, pouze jejich obce spolupracují také s jinými subjekty. Vybrané svazky fungují téměř bez problémů. Svazky 2. a 3. velikostní skupiny se občas setkávají s neochotou členských obcí spolupracovat, řeší komplikace s rozdílnými názory na aktivity svazku. Některé svazky mají občasné finanční problémy, svazky 1. velikostní skupiny by uvítaly více finančních prostředků na běžnou činnost. Ani jeden ze svazků se však nepotýká s problémy, které by ohrožovaly jeho existenci. Celkově lze říci, že vybrané dobrovolné svazky obcí fungují dobře. Snaží se svojí činností směřovat k naplnění stanovených cílů, tedy zabezpečovat především veřejné statky a uspokojovat tak potřeby obyvatelstva. Přes občasné finančních problémy se snaží hospodařit co nejlépe, aniž by příliš zatěžovaly rozpočty spolupracujících obcí. Uskutečňují takové projekty, ze kterých mají užitek a zároveň jsou schopny je finančně i administrativně zabezpečit. Díky tomu se jim daří většinu rozvojových akcí dovést ke zdárnému konci. Asi největším problémem se jeví různorodé názory a očekávání představitelů jednotlivých obcí, a tudíž neschopnost se dohodnout a dospět ke společné shodě. To obvykle brání svazkům v komplexním rozvoji a dochází tak ke zvýhodňování, respektive znevýhodňování, jen určitých obcí. Přesto je většina ze zkoumaných svazků přínosem nejen pro zúčastněné obce a jejich obyvatele, ale i pro široké okolí.

Závěr

52

5 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na problematiku dobrovolných svazků obcí, především jejich podrobnější charakteristiku a zhodnocení reálného fungování svazků. Cílem bylo porovnat šest vybraných dobrovolných svazků obcí z hlediska jejich fungování. K tomuto účelu bylo stanoveno několik základních kritérií, díky kterým byly jednotlivé svazky charakterizovány a poté vzájemně porovnány. V teoretické části práce byla rozebrána obec, která tvoří základ dané problematiky. Dále byly uvedeny podmínky spolupráce a důvody, které obce ke spolupráci vedou. Hlavním tématem pak byl dobrovolný svazek obcí. V této části byly zmíněny podmínky vzniku DSO, nastíněna běžná organizační struktura, vyjmenovány hlavní činnosti svazků obcí, charakterizován způsob hospodaření a možnosti financování. Praktická část byla zaměřena na vybrané dobrovolné svazky obcí, které byly rozděleny do tří velikostních skupin dle počtu obyvatel. Konkrétní svazky byly charakterizovány podle jednotlivých kritérií, v rámci každého kritéria pak bylo provedeno srovnání. Na konec bylo provedeno celkové zhodnocení fungování dobrovolných svazků obcí a uvedeny rozdíly mezi velikostními skupinami. Z praktické části vyplynulo, že fungování zkoumaných dobrovolných svazků obcí můžeme hodnotit kladně. Svazky plní své vytyčené cíle, realizované projekty mají velký význam pro rozvoj dané oblasti. Zvyšují atraktivitu a konkurenceschopnost celého území, čímž přispívají ke zkvalitnění života místních obyvatel, a tím k dosažení hlavní priority svazků. Zásadní roli zde však hrají finance (týká se převážně svazků 1. velikostní skupiny) a schopnost sladit své zájmy (týká se hlavně svazků 2. a 3. velikostní skupiny). Obecné předpoklady, jako je vyvinutí vhodné činnosti pro dosažení stanoveného cíle, odpovídající organizační struktura či účelně realizované projekty, splňují všechny svazky do jednoho. Problém financování se ani tak netýká neschopnosti získat potřebné prostředky na rozvojové projekty, jak toho, že je nedostatek zdrojů, které mohou svazky využívat pro financování běžné činnosti (provozních nákladů). Z toho vyplývá, že (navzdory tomu, že svazky potvrdily dostatek pracovních sil) mají málo pracovníků na to, aby mohly plně rozvíjet svoji činnost. Svazky 1. velikostní skupiny nemají svého manažera, který by hledal vhodné finanční zdroje, díky kterým by mohly vyvinout větší aktivitu a realizovat více projektů či projekty většího rozsahu. Uvítaly by tedy více možností, jak získat prostředky na zabezpečení výkonného administrativního aparátu. Problém neschopnosti sladit zájmy jednotlivých obcí nelze řešit obecně. Je samozřejmé, že čím více obcí spolupracuje v rámci jednoho uskupení, s tím více neshodami se potýkají. Každá obec má svůj jedinečný názor a pohled na danou věc, a dosáhnout kompromisu, který by uspokojil očekávání všech, je

Závěr

53

prakticky nemožné. Nadobecní projekty jsou pak řešeny pouze s obcemi, které mají zájem a nedotýkají se tak všech. Čímž se projekt stává méně efektivním a navíc může docházet k rivalitě mezi obcemi. Svazky by tedy měly zvážit, zda je pro ně vhodné mít velký počet členských obcí, z čehož plynou větší příjmy a možnost realizovat rozsáhlejší projekty, nebo by pro ně bylo snazší uskutečňovat své plány v rámci menšího uskupení. Věřím, že tato práce bude využitelná nejen pro vybrané dobrovolné svazky obcí, ale také pro ostatní svazky či pro obce, které teprve spolupráci v rámci DSO plánují. Díky provedené analýze je možné se zaměřit na problémové oblasti a vyvarovat se budoucích obtíží.

Literatura

54

6 Literatura Monografie [1] GALVASOVÁ, IVA; BINEK, JAN; CHABIČOVSKÁ, KATEŘINA; HOLEČEK, JAN; HALÁSEK, DUŠAN. Spolupráce obcí jako faktor rozvoje. 1. vyd. Brno: Georgetown, 2007. 140 s. Dostupné také z WWW: . [2] MATRASOVÁ, EVA; ŠLAUF, VÁCLAV. Zákon o obcích (obecní zřízení). 2. akt. a dopl. vyd. Praha: Polygon, 2003. 311 s. ISBN 80-7273-088-6. [3] PEKOVÁ, JITKA. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4. [4] PEKOVÁ, JITKA; PILNÝ, JAROSLAV; JETMAR, MAREK. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. přepr. vyd. Praha: ASPI a.s., 2005. 555 s. ISBN 80-7357-052-1. [5] VALEŠ, LUKÁŠ. Politologické aspekty veřejné správy. 1. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. 246 s. ISBN 80-7380-010-1. Akademické práce [6] HYŽÍKOVÁ, MARIE. Hospodaření svazků obcí. Brno, 2009. 86 s. Diplomová práce (Ing.). Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta. Dostupné také z WWW: . Elektronické zdroje [7] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD| ČSÚ [online]. c2010 [cit. 2010-02-15]. 1301-09, Počet obyvatel v obcích, obsah | ČSÚ. Dostupné z WWW: . [8] FRUMAROVÁ, KATEŘINA. Formy spolupráce obcí podle zákona o obcích (část I.). Veřejná správa [online]. 2002, č. 38 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . [9] HUSTOPEČSKO-SRDCE JIŽNÍ MORAVY: MIKROREGION HUSTOPEČSKO [online]. c2010 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: . [10] KOTVALOVÁ, JANA. Meziobecní spolupráce. Veřejná správa [online]. 2001, č. 6 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . [11] MIKROREGION BYSTŘICKO [online]. c2009 [cit. 2010-04-11]. Dostupné z WWW: .

Literatura

[12]

55

MIKROREGION PERNŠTEJN [online]. c2009-2010 [cit. 2010-04-16]. Dostupné z WWW: . [13] REGION PODLUŽÍ/ČESKÁ REPUBLIKA [online]. c2009 [cit. 2010-04-18]. Dostupné z WWW: . [14] SABOVÁ, HELENA. Svazky obcí a jejich majetek. Obec a finance [online]. 2002, č. 1 [cit. 2010-02-23]. Dostupné z WWW: . [15] SERVER ARISWEB: WEBOVÉ ROZHRANÍ PRO ZOBRAZOVÁNÍ DAT Z APLIKACE ARIS [online]. c2009 [cit. 2010-04-27]. Dostupné z WWW: . [16] SVAZEK OBCÍ SVITAVA [online]. c2010 [cit. 2010-04-22]. Dostupné z WWW: . [17] ÚVOD-MIKROREGION MORAVSKOKRUMLOVSKO.CZ [online]. c2006 [cit. 201004-20]. Dostupné z WWW: . Legislativa [18] ČESKO. Zákon č. 40 ze dne 26.2.1964, občanský zákoník. In Sbírka zákonů České republiky. 1964, částka 19 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: . [19] ČESKO. Zákon č. 128 ze dne 12.4.2000, o obcích. In Sbírka zákonů České republiky. 2000a, částka 38 [cit. 2010-02-15]. Dostupné z WWW: . [20] ČESKO. Zákon č. 248 ze dne 29.6.2000, o podpoře regionálního rozvoje. In Sbírka zákonů České republiky. 2000b, částka 73 [cit. 2010-02-18]. Dostupné z WWW: . [21] ČESKO. Zákon č. 250 ze dne 7.7.2000, o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In Sbírka zákonů České republiky. 2000c, částka 73 [cit. 2010-02-19]. Dostupné z WWW: . [22] ČESKO. Zákon č. 420 ze dne 10.6.2004, o přezkoumání hospodaření dobrovolných svazků obcí. In Sbírka zákonů České republiky. 2004, částka 138 [cit. 2010-02-15]. Dostupné také z WWW: .

Seznam tabulek, obrázků a grafů

56

7 Seznam tabulek, obrázků a grafů 7.1 Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13

Počet obcí a jejich obyvatel dle velikostních struktur v roce 2007....12 Financování svazku Pernštejn (v tis. Kč) .......................................... 58 Financování svazku Svitava (v tis. Kč) .............................................. 58 Financování svazku Bystřicko (v tis. Kč) .......................................... 58 Financování svazku Moravskokrumlovsko (v tis. Kč) ...................... 59 Financování svazku Hustopečsko (v tis. Kč)..................................... 59 Financování svazku Podluží (v tis. Kč).............................................. 59 Hospodaření svazku Pernštejn (v tis. Kč) .........................................60 Hospodaření svazku Svitava (v tis. Kč) ..............................................61 Hospodaření svazku Bystřicko (v tis. Kč) ..........................................61 Hospodaření svazku Moravskokrumlovsko (v tis. Kč) ..................... 62 Hospodaření svazku Hustopečsko (v tis. Kč).................................... 62 Hospodaření svazku Podluží (v tis. Kč) ............................................ 63

7.2 Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

Členění způsobů a forem spolupráce ..................................................14 Aktéři spolupráce a jejich vzájemné vazby ........................................ 18 Vnitřní vztahy spolupráce .................................................................. 20

7.3 Seznam grafů Graf 1 Graf 2 Graf 3 Graf 4 Graf 5 Graf 6 Graf 7 Graf 8 Graf 9

Srovnání příjmů svazků 1. velikostní skupiny (v tis. Kč)................... 64 Srovnání výdajů svazků 1. velikostní skupiny (v tis. Kč) ................... 64 Srovnání salda P a V svazků 1. velikostní skupiny (v tis. Kč) ............ 65 Srovnání příjmů svazků 2. velikostní skupiny (v tis. Kč) .................. 65 Srovnání výdajů svazků 2. velikostní skupiny (v tis. Kč)................... 66 Srovnání salda P a V svazků 2. velikostní skupiny (v tis. Kč)............ 66 Srovnání příjmů svazků 3. velikostní skupiny (v tis. Kč) .................. 67 Srovnání výdajů svazků 3. velikostní skupiny (v tis. Kč)................... 67 Srovnání salda P a V svazků 3. velikostní skupiny (v tis. Kč)............ 68

Přílohy

57

8 Přílohy 8.1 Příloha č. 1: Otázky na dobrovolné svazky obcí 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Co bylo hlavním důvodem pro spolupráci, vznik DSO? Co je cílem svazku, kam svojí činností směřuje? Jaká je hlavní činnost? Co může svazek nabídnout spolupracujícím obcím? Jaký je vlastní přínos pro svazek a jeho členy? Jaké jsou provozní náklady (náklady administrace)? Nejsou neúměrně vysoké, a z čeho jsou financovány? Je svazek členem i jiných forem spolupráce nebo jiných DSO? V případě, že ano, tak proč? Víte o dalších možnostech spolupráce, plánujete je?

7. 8. 9. 10.

S jakými problémy se nejčastěji setkáváte? Máte dostatek pracovníků? Či jak koordinujete činnost? Máte potřebné informace a zkušenosti? Není administrativa příliš náročná?

11. 12. 13.

Jak na spolupráci reagují občané? Mají snahu se zapojit či nikoliv? Máte projektový plán, případně jak získáváte podněty na projekty? Jsou Vaše zdroje dostačující, nebo máte finanční problémy? Koho žádáte o úvěr, v případě, že ho využíváte jako zdroj financování? Proč? Máte strategii získávání finančních prostředků? Jakou? Jakým způsobem financujete projekty? Jste schopni operativně zvýšit příjmy (členské příspěvky)? Daří se Vám realizovat všechny plánované projekty? Když ne, tak proč? Pokoušíte se získat dotace z fondů EU nebo pouze z dotačních programů ČR? Pokud ne, tak proč? Pokud ano, jak jste úspěšní? Jak jste celkově úspěšní v získávání dotací? Najímáte si pro vyřizování dotací firmy nebo si je vyřizujete sami? Máte manažera? V případě, že ano, jestli je jeho práce přínosem a v jaké oblasti? V případě, že ne, z jakého důvodu?

14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

Znáte nějaký jednoduchý způsob jak zlepšit fungování svazku?

Přílohy

58

8.2 Příloha č. 2: Financování vybraných DSO Tab. 2

Financování svazku Pernštejn (v tis. Kč)

Financování Krátkodobé prostředky na BU Dlouhodobé přijaté půjčky Opravné položky Financování celkem

2007 -102,98 X X -102,98

Zdroj:

IS ARIS (2010), vlastní zpracování

Tab. 3

Financování svazku Svitava (v tis. Kč)

Financování Krátkodobé přijaté půjčky Splátky krátkodobých půjček Krátkodobé prostředky na BU Financování celkem

2002 X X -7,96 -7,96

Zdroj:


Tab. 4

Financování svazku Bystřicko (v tis. Kč)

Financování Krátkodobé přijaté půjčky Splátky krátkodobých půjček Krátkodobé prostředky na BU Financování celkem Zdroj:

2001 X X -52,77 -52,77


2008 -145,98 600,00 54,27 508,29

2003 X X -24,43 -24,43

2002 X X -61,82 -61,82

2004 X X 26,17 26,17

2003 X X -29,51 -29,51

2005 X X -26,74 -26,74

2004 X X 17,50 17,50

2006 X X -1,45 -1,45

2005 X X -63,94 -63,94

2007 X X 16,75 16,75

2006 X X 170,16 170,16

2008 20,00 -20,00 2,97 2,97

2007 100,00 -100,00 7,69 7,69

2008 X X -53,98 -53,98

Přílohy

Tab. 5

59

Financování svazku Moravskokrumlovsko (v tis. Kč)

Financování Krátkodobé přijaté půjčky Splátky krátkodobých půjček Krátkodobé prostředky na BU Dlouhodobé přijaté půjčky Splátky dlouhodobých půjček Financování celkem

2004 X X -13,36 X X -13,36

2005

2006 960,00 -960,00 46,15 370,50 -199,8 216,85

X X -84,25 X -300,20 -384,45

X X -50,45 X X -50,45

2003 -137,59 -137,59

2004 200,2 200,2

2005 -4624,32 -4624,32

2006 -129,31 -129,31

2002

2003

2004

2005 50,00 X 304,26 1483,38 X 1837,64

X X -155,45 129,50 X -25,95

Zdroj:


Tab. 6

Financování svazku Hustopečsko (v tis. Kč)

Financování Krátkodobé prostředky na BU Financování celkem

2002 35,39 35,39

Zdroj:


Tab. 7

Financování svazku Podluží (v tis. Kč)

Financování Krátkodobé přijaté půjčky Splátky krátkodobých půjček Krátkodobé prostředky na BU Dlouhodobé přijaté půjčky Splátky dlouhodobých půjček Financování celkem Zdroj:

2001 X X -62,34 X X -62,34


X X -48,46 X X -48,46

X X 163,74 X X 163,74

2007

X X -273,67 X X -273,67

2008

2007 513,8 513,8

2008 1165,06 1165,06

2006

2007 133,00 X 166,36 1809,20 -44,10 2064,46

X -50,00 -187,68 125,93 -1483,38 -1595,13

2008 -133,00 X -20,09 334,44 -1577,75 -1396,40

Přílohy

60

8.3 Příloha č. 3: Hospodaření vybraných DSO Tab. 8

Hospodaření svazku Pernštejn (v tis. Kč)

Kategorie Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Příjmy celkem Příjmy po konsolidaci Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Výdaje po konsolidaci Saldo P a V po konsolidaci Zdroj:

2007 X X 104,00 104,00 104,00 1,02 X 1,02 1,02 102,98


2008 50,89 X 789,16 840,05 239,05 1348,36 X 1348,36 747,36 -508,31

Přílohy

Tab. 9

61

Hospodaření svazku Svitava (v tis. Kč)

Kategorie Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Příjmy celkem Příjmy po konsolidaci Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Výdaje po konsolidaci Saldo P a V po konsolidaci

2002 0,12 X 104,62 104,74 104,74 11,28 85,50 96,78 96,78 7,96

Zdroj:


Tab. 10

Hospodaření svazku Bystřicko (v tis. Kč)


2001 0,15 X 98,72 98,87 98,87 2,11 44,00 46,11 46,11 52,76


2003 0,02 X 69,02 69,04 69,04 44,61 X 44,61 44,61 24,43

2004 0,01 X 26,02 26,03 26,03 52,21 X 52,21 52,21 -26,18

2005 0,01 X 362,50 362,51 362,51 10,27 325,50 335,77 335,77 26,74

2006 0,03 X 502,75 502,78 502,78 16,20 485,12 501,32 501,32 1,46

2007 0,03 X 551,73 551,76 551,76 59,58 508,93 568,51 568,51 -16,75

2008 0,01 X 258,70 258,71 258,71 83,20 178,50 261,70 261,70 -2,99

2002 0,51 X 63,54 64,05 64,05 2,23 X 2,23 2,23 61,82

2003 0,78 X 63,33 64,11 64,11 16,59 18,00 34,59 34,59 29,52

2004 0,57 X 61,82 62,39 62,39 79,90 X 79,90 79,90 -17,51

2005 51,30 X 1134,56 1185,86 1185,86 338,89 783,01 1121,90 1121,90 63,96

2006 184,41 X 294,88 479,29 433,82 649,47 X 649,47 604,00 -170,18

2007 139,29 X 247,66 386,95 386,95 394,63 X 394,63 394,63 -7,68

2008 105,26 X 300,58 405,84 405,84 351,86 X 351,86 351,86 53,98

Přílohy Tab. 11

62 Hospodaření svazku Moravskokrumlovsko (v tis. Kč)

Kategorie Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté transfery Příjmy celkem Příjmy po konsolidaci Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Výdaje po konsolidaci Saldo P a V po konsolidaci

2004 0,19 X 246,33 246,52 246,52 233,16 X 233,16 233,16 13,36

2005 0,59 X 740,66 741,25 618,7 585,81 129,50 715,31 592,76 25,94

Zdroj:


Tab. 12

Hospodaření svazku Hustopečsko (v tis. Kč)

Kategorie Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy

2006 1649,53 X 798,15 2447,68 2447,68 2236,07 428,48 2664,55 2664,55 -216,87

2007 1128,58 X 1926,47 3055,05 2508,21 2280,72 389,89 2670,61 2123,77 384,44

2008 454,47 X 768,60 1223,07 1223,07 867,21 305,43 1172,64 1172,64 50,43

2002 101,00 5,64

2003 0,20 X

2004 94,22 X

2005 25,34 119,97

2006 14,86 7792,84

2007 0,90 X

2008 49,76 X

Přijaté transfery

660,54

718,53

1227,78

5427,80

21738,85

2933,35

1358,46

Příjmy celkem

767,18

718,73

1322,00

5573,11

29546,55

2934,25

1408,22

Příjmy po konsolidaci

767,18

718,73

1322,00

5573,11

20715,69

1828,22

1408,22

Běžné výdaje

592,58

189,69

1522,20

746,80

9541,17

3358,10

1142,82

Kapitálové výdaje

210,00

391,44

X

202,00

19876,10

89,96

1430,48

Výdaje celkem

802,58

581,13

1522,20

948,80

29417,27

3448,06

2573,30

Výdaje po konsolidaci Saldo P a V po konsolidaci Zdroj:

802,58

581,13

1522,20

948,80

20586,41

2342,03

2573,30

-35,40

137,60

-200,20

4624,31

129,28

-513,81

-1165,08


Přílohy Tab. 13

63 Hospodaření svazku Podluží (v tis. Kč)


2001 154,04 X 175,00 329,04 329,04 266,72 X 266,72 266,72 62,32


2002 1,00 X 200,00 201,00 201,00 152,54 X 152,54 152,54 48,46

2003 18,45 X 880,10 898,55 898,55 1011,54 50,73 1062,27 1062,27 -163,72

2004 95,39 X 1469,43 1564,82 1564,82 994,57 296,59 1291,16 1291,16 273,66

2005 185,97 X 1617,14 1803,11 1603,95 1734,86 1905,89 3640,75 3441,59 -1837,64

2006 440,95 X 3006,89 3447,84 3447,84 1852,72 X 1852,72 1852,72 1595,12

2007 120,82 X 1705,61 1826,43 1652,85 2674,11 1216,81 3890,92 3717,34 -2064,49

2008 224,15 X 3804,62 4028,77 3243,28 2288,14 344,25 2632,39 1846,90 1396,38

Přílohy

64

8.4 Příloha č. 4: Srovnání hospodaření vybraných DSO Graf 1

Srovnání příjmů svazků 1. velikostní skupiny (v tis. Kč)

600 500 400 300 200 100 0 2002

2003

2004

2005

Příjmy Pernštejn

2006

2007

2008

Příjmy Svitava

Zdroj:

autor

Graf 2

Srovnání výdajů svazků 1. velikostní skupiny (v tis. Kč)

800 700 600 500 400 300 200 Pernštejn; 1,02

100 0 2002

2003

2004

Výdaje Pernštejn

Zdroj:

autor

2005

2006

2007

Výdaje Svitava

2008

Přílohy

65

Graf 3

Srovnání salda P a V svazků 1. velikostní skupiny (v tis. Kč)

200 Svitava; 1,46

100 0 -100 -200 -300 -400 -500 -600 2002

2003

2004

2005

Saldo P a V Pernštejn

2006

2007

2008

Saldo P a V Svitava

Zdroj:

autor

Graf 4

Srovnání příjmů svazků 2. velikostní skupiny (v tis. Kč)

3000 2500 2000 1500 1000 500 0 2001

2002

2003

Příjmy Bystřicko

Zdroj:

autor

2004

2005

2006

2007

Příjmy Moravskokrumlovsko

2008

Přílohy

66

Graf 5


3000 2500 2000 1500 1000 500

Bystřicko; 2,23

0 2001

2002

2003

2004

Výdaje Bystřicko

2005

2006

2007

2008

Výdaje Moravskokrumlovsko

Zdroj:

autor

Graf 6

Srovnání salda P a V svazků 2. velikostní skupiny (v tis. Kč)

500 400 300 200 100 0 -100 -200 -300 2001

2002

2003

Saldo P a V Bystřicko

Zdroj:

autor

2004

2005

2006

2007

2008

Saldo P a V Moravskokrumlovsko

Přílohy Graf 7

67 Srovnání příjmů svazků 3. velikostní skupiny (v tis. Kč)

25000

20000

15000

10000

5000

0 2001

2002

2003

2004

2005

Příjmy Hustopečsko

2006

2007

2008

Příjmy Podluží

Zdroj:

autor

Graf 8


25000

20000

15000

10000

5000

0 2001

2002

2003

2004

Výdaje Hustopečsko

Zdroj:

autor

2005

2006

2007

Výdaje Podluží

2008

Přílohy Graf 9

68 Srovnání salda P a V svazků 3. velikostní skupiny (v tis. Kč)

5000 4000 3000 2000 1000 0 -1000 -2000 -3000 2001

2002

2003

2004

Saldo P a V Hustopečsko

Zdroj:

autor

2005

2006

2007

Saldo P a V Podluží

2008

Dobrovolné svazky obcí: komparační analýza několika DSO

Recommend Documents