UPlyn09/03 26.8.2003 13:22 Stránka 1
KŘÍŽOVKA Oddělená místnost na lodi
Starogermán
Neschopná k zapamatovní
SPZ Trutnova
Řemen k řízení koně
Držení zbraně ve svislé poloze
Výtvarný umělec
Sarmati
Vinařský stroj
Policejní vůz
Těžký jezdecký meč
Učitel
Souostroví v Tichém oceánu
Nástroj kočího
Klam
Ranec
Dobročinné představení Urýpnout si
Citoslovce strašení
Domácky Olga
Český bavič
Rusky »to«
Albánka (zast.)
1. díl tajenky Hrací známka
Dovednost (zast.)
Primitivní papírovina
Pohyb vzduchem
Velikán
Bulharská dynastie
Mužské jméno Kód Finska
Zolův román
Něco
Jihnout (expr.) Značka lyží
Mohamedův rádce
2. díl tajenky Část písně
SPZ Mělníka
Šikovatelé (expr.)
Bloudit
Lehké přístřeší
Značka dlaždiček
Spílat
Německy »země«
Opření
Sklovitá poleva
Značka vápníku
Vojenské lůžko
Skliditi (ovoce)
Kód Makedonie
Již
Ožebračit
Usazenina
Osobní zájmeno
Řecké písmeno
Tam (nářečně)
V kterou dobu
Výkrm
Martin Zhouf
Vánoční ryba
Zahrnutá část
Sportovci
Pumpa
Chilská poušť
Říká se
Velký člun Orientální tanečnice
Slovensky »tuna«
Pokutové kopy
Neodborník
Poklop
Zkr. Ředitelsví pošt
Vidina
Tiret
Český dramatik
Točivý pohyb
Zámezí
Tím způsobem
Textilní rostlina
Avšak
Popěvek
3. díl tajenky
Dílčí rozpočet
Ztrácet srst
Nenalévaný
SPZ Svitav
SPZ Rakovníka
Znaménko odčítání
Zánět sliznice
Základní myšlenka
Trnovníky
Listnatý strom
Důrazný zápor
Čím víc pracuji, chází tím víc inspirace při přichází || Foto Petr Hejna ||
Soutěž o zájezd do Thajska a Egypta
Pomůcka: Aleuty, Arnautka, Asen, etát, hen, Land, MKD, pinas © Zdenka Reisenauerová, foto CNG automobil PP, a. s.
Kde nás najdete Sídlo společnosti: Pražská plynárenská, a. s., U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle Tel.: 267 171 111 • Fax: 267 171 030 • www.ppas.cz Služby pro domácnosti a maloodběratele: Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle, budova č. 37 Pracovní doba: Pondělí až čtvrtek: 9.00 – 18.00 hodin Pouze informace v pátek od 9.00 do 13.30 hodin Zákaznický dispečink Pracovní doba: Pondělí až pátek: 7.00 – 19.00 hodin • Tel.: 221 092 333 • Fax: 267 174 222 • www.ppas.cz Služby pro střední odběratele a velkoodběratele: Pražská plynárenská, a. s., oddělení velkoodběru, Jungmannova 31, Palác Adria, 110 00 Praha 1 Tel.: 221 092 401–416, 210 92 250 • Fax: 224 949 218 Spojení do Michle: Tramvaj č. 11 z Bělehradské ulice (u metra C – I. P. Pavlova), autobus číslo 188 z Pankráce (u metra C – Pankrác). Parkoviště přímo před vchodem do hlavní budovy nebo v areálu U Plynárny – vjezd motorovou vrátnicí (asi 200 m před hlavním vchodem směrem od centra města).
pro všechny držitele Zákaznické karty PP, a. s.
Dceřiné společnosti: Prometheus, energetické služby, spol. s r. o. • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle Tel.: 267 172 393 – ekonom • 267 172 417 – technik Tel./fax: 272 768 798 • e-mail:
[email protected] Praha – Paříž Rekonstrukce, a. s., studie, projekty, inženýring, montáže LPE plynovodů U Plynárny 1450/2a, 140 00 Praha 4. Tel.: 272 019 951 • Fax: 272 019 953 www.ppr.cz • e-mail:
[email protected] Provoz a plynofikace dopravy, s. r. o., přestavby vozidel na zemní plyn, opravy silničních vozidel. U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle Tel.: 267 172 261 • Fax: 267 171 020 • www.ppdsro.cz • e-mail:
[email protected] Informační služby – energetika, s. r. o. • U Plynárny 500/44, 145 08 Praha 4–Michle Tel.: 267 172 903 • Fax: 267 174 903 • e-mail:
[email protected] Opravy plynárenských zařízení, spol. s r. o. • U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle Tel.: 267 172 255, 267 172 451 • Fax: 267 174 255, 267 172 854
Adresa redakce: U Plynárny 500, 145 08 Praha 4. Šéfredaktor: Ing. Jan Žákovec. Redakční rada: Ing. Dagmar Hartmanová (předseda), Ladislav Pospíšil (místopředseda), Mgr. Karel Mach, JUDr. Michal Vavřík, Ing. Jiří Weinberger, František Erben, Jaroslav Kořán, Václav Kotek, Ing. Hana Kudlíková, Ing. Jiří Mohyla, Rudolf Novák, Ladislav Slaný, Ing. Marek Sukup, Ing. Jiří Šach, JUDr. Josef Šašek. Sekretariát: Ing. Jana Frýdecká, tel.: 221 092 794, fax: 267 174 794, e-mail: frydecká@ppas.cz.• www.ppas.cz. Vydavatel: Gallery, spol. s r. o., Legerova 70, 120 00 Praha 2.
FORARCH 2003
UPlyn09/03 26.8.2003 13:22 Stránka 3
AKTUALITY
NA
NÁVŠTĚVĚ
U
STAROSTY
Rozhovor s Milanem Českým, předsedou představenstva Pražské plynárenské Holding, a. s., starostou m. č. Praha 3 a členem zastupitelstva hl. m. Prahy
PP a PRE »Společně« Akciové společnosti Pražská plynárenská a Pražská energetika podepsaly historickou smlouvu. Uzavřením smlouvy deklarovaly společný zájem na spolupráci, která má v konečném důsledku přinést zlepšení služeb obyvatelům našeho hlavního města i úspory nákladů obou společností. Smlouvou byl oficiálně potvrzen připravovaný projekt »Společně«. V současné době již zahájilo činnost 6 pracovních skupin, které mají za úkol vyřešit a připravit k realizaci činnosti v oblastech vytvoření společné zákaznické kanceláře, společného Call-centra, provádění společných odečtů měřidel, fakturací, společného provozování informačních systémů i vymáhání pohledávek. Je reálné si v dohledné době představit, že zákazník bude moci vyřídit záležitosti spojené s odběrem zemního plynu a elektrické energie na jednom místě. V případě telefonického dotazu vytočí jedno telefonní číslo a při odečtu spotřeby plynu a elektřiny bude navštíven již jen jedním pracovníkem. Společná fakturace i vymáhání pohledávek umožní snížení nákladů a uvolnění prostředků využitelných pro další zvyšování kvality služeb pražanům. || jš ||
Tuhá zima přinesla v prvním pololetí Pražské plynárenské vyšší tržby a zisk • Tržby Pražské plynárenské, a. s., dosáhly za první pololetí roku 2003 celkem 3 871,6 mil. Kč, což oproti stejnému období loňského roku představuje nárůst o 45,4 mil. Kč. Zisk před zdaněním, který činil 313,6 mil. Kč, vzrostl oproti loňskému roku o 72,7 mil. Kč, tedy o 30,2 %. Nárůst byl způsoben především výrazným zvýšením prodeje plynu, v souvislosti s příznivými klimatickými podmínkami v prvním čtvrtletí roku. Prodej plynu zákazníkům za první polovinu roku ve výši 672,6 mil. m3 představuje oproti minulému roku nárůst o 70,1 mil. m3 (11,6 %). || had ||
Čtenářská soutěž 9 || 2003 Odpovědi prosíme zasílejte, do 8. října 2003 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500, Ing. Jana Frýdecká, U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle. Nezapomeňte uvést výrazné označení »Soutěž 9 || 2003« Na čtenáře čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s.
2
Praha 3 – to jsou Žižkov a část Královských Vinohrad. Rozlohou malý pražský obvod patřící do širšího středu města. Tramvají nebo metrem se na Václavské náměstí dostanete za pár minut. K dominantám se řadí vrch Vítkov s největší jezdeckou sochou na světě i kontroverzním Národním památníkem a žižkovská televizní věž. K Praze 3 patří neodmyslitelně také náměstí Jiřího z Poděbrad, Olšanské hřbitovy, nově i Palác Flora. Někomu zdejší atmosféra připomíná pařížský Montmartre, někdo jiný by zase kopcovitý žižkovský reliéf mohl s trochou nadsázky přirovnávat k ulicím amerického San Francisca. Na rozdíl od ulic Starého Města, plných dychtivých turistů a spěchajících manažerů, je tady o poznání klidněji. Posedět s přáteli v některé z bezpočtu místních hospod a hospůdek můžete, aniž by vám přitom »krvácela« peněženka. Návštěvníky lákají vyhlášená kulturní zařízení, okouzlit může také příjemná atmosféra zdejšího masopustu či vinobraní. Rčení »Žižkovu a Libni zdaleka se vyhni« dnes evidentně neplatí. Zlí jazykové, kteří ho kdysi vymýšleli, by se asi divili, že je dnes Žižkov klidnou, bezpečnou a čistou čtvrtí. O Praze 3, a nejen o ní, jsme si povídali s jejím starostou Milanem Českým. Pane starosto, o Žižkovu se dříve všeobecně soudilo, že je to čtvrť netradiční, svérázná, lidová a typicky česká. Platí to i dnes? Určitě ano. Období před rokem 1989 bylo bohužel ve znamení velké nelásky ke svéráznosti jakéhokoli druhu. Společenský život na Žižkově zažívá v posledních letech svou velkou renezanci. Přestože zlaté období žižkovského patriotismu bylo asi někde v období první republiky, mám za to, že žižkovský kolorit je stále něco, co nás od jiných částí Prahy zřetelně odlišuje. Podařilo se nám vzkřísit tradici velkých kulturně-společenských akcí jako Žižkovský masopust, Vinohradské vinobraní či pivní slavnosti, které jsme pojmenovali Pivobraním. Na uvedených akcích se Pražská plynárenská spolupodílí. Teď máme za dveřmi už VII. ročník Vinobraní. V loňském roce se přišlo pobavit asi 17 tisíc Pražanů a vypilo se 9 tisíc litrů výborného burčáku. Předpokládám, že tahle čísla budou na letošním ročníku, stejně jako šestkrát předtím, opět překonána. Považuji za důležité zdůraznit, že smyslem těchto akcí není trhat rekordy v množství vypitého alkoholu. Jde o to, že lidé přicházejí, setkají se s přáteli a dob-
Žižkovská plynárna stála: a) mezi Rajskou zahradou a dnešním stadionem Viktorie Žižkov b) na místě dnešní televizní věže c) v sousedství Olšanských hřbitovů Plynové infrazářiče rozdělujeme na: a) keramické a trubicové b) sálavé a teplovzdušné c) světlé a tmavé Relativní vlhkost vzduchu ve vytápěné místnosti by se měla pohybovat v rozmezí: a) 80–100 % b) 40– 60 % c) 10– 30 %
ře se baví. Zvyšuje se míra sounáležitosti s místem, které je naším společným domovem. Žižkov je sice pro své nejrůznější oslavy dobře známý, ale je to jenom ten vrchní mediální viditelný obrázek. Máme samozřejmě spoustu svých běžných každodenních starostí, jako je oblast bezpečnosti, regulace dopravy a mnoho dalších, které musíme řešit. Jaký je váš osobní vztah k Praze 3? Jsem rodilý Žižkovák. Celý život v této části města bydlím a neumím si představit, že bych měl začít žít někde jinde. Praha 3 mi přirostla k srdci, hrdě se hlásím k žižkovskému patriotismu. Jeho kořeny jsou možná už u mého dědečka, který hrál fotbal za Viktorku Žižkov již začátkem minulého století. Co považujete za dosavadní největší úspěch ve vaší práci na »žižkovské« radnici? Ve vrcholné funkci na radnici působím už téměř deset let. Za tu dobu jsme museli udělat miliony věcí a zvláště začátky po roce 1989 byly hektické. Naplno běžela privatizace, dělali jsme systémové kroky v oblasti chodu úřadu, správy bytového fondu apod. Dnes už pracujeme tak nějak ve standardních podmínkách, ale těch věcí, které je třeba řešit, není méně než před deseti lety. Spíše naopak. Musíme řešit spoustu problémů, které občanům nějak znepříjemňují život. Je také čas na větší detaily. Nechci vyzdvihovat nějaký konkrétní úspěch. Cením si toho, že úřad působí profesionálně jako celek, že jsme zvládli ty systémové změny, aniž by nám tady či tam něco výrazněji uteklo. Jaké jsou vaše nejbližší záměry? Na co se mají obyvatelé i návštěvníci Prahy 3 do budoucna těšit?
Správné odpovědi z čísla 6 / 2003: 1b Sporáky a vařiče se nesmějí používat pro přitápění místností 2b U plynového absorpčního chlazení rozhodující podíl na spotřebě energie tvoří tepelná energie vzniklá spalováním zemního plynu 3c Soutěž s plynárenskou tématikou v časopise ABC se jmenuje »O chytré Čistěvsi a hloupém Smogově«. Výherci z čísla 6 / 2003: Ing. J. Houserová, Praha 4 Eliška Svobodová, Praha 10 Martin Čejka, Kolín Výhercům blahopřejeme
Hrdě se hlásím k Zmínil jsem to už u první otázky. Za velká témata považuji mimo jiné otázku bezpečnosti či regulaci dopravy. Velmi mě mrzí, když otevřu noviny a dozvím se, že se na Žižkově stala nějaká loupež či jiný trestný čin. Investujeme velké finanční prostředky do výstavby kamerového systému v ulicích, podporujeme policejní složky materiálně či přidělováním obecních bytů jak policistům, tak městským strážníkům. Další snižování kriminality je určitě úkol, kterému chci jako starosta maximálně napomoci. Velmi se zasazuji třeba o vznik další policejní služebny v naší části Vinohrad. V oblasti regulace dopravy připravujeme rezidentský režim parkování v ulicích, něco podobného, co zavedla Praha 1. To je opatření, které určitě vyvolá řadu emocí, ale jsme připraveni všem negativním postojům čelit. Jde nám o to, abychom chránili řidiče s trvalým bydlištěm, kteří dnes v některých lokalitách Prahy 3 prakticky nemají možnost zaparkovat a situace se stále zhoršuje. Chci také, abychom pokračovali v takových investicích, které z Prahy 3 činí klidnou, čistou čtvrť, kde se lidem dobře bydlí. To jsou opravy bytových domů, stejně jako nově zadlážděné chodníky či investice do veřejné zeleně v parcích i na ulicích. Jsme plynárenský časopis. Obraťme se proto tímto směrem. Praha 3 byla první městskou částí Prahy, která neprovozovala žádné kotelny na pevná paliva. Na plynofikaci kotelen jste vynaložili značné finanční prostředky. Letos jste získali další prvenství – vybudovali centrální dispečink kotelen. Jak přispěla plynofikace k rozvoji Prahy 3? Na začátku 90. let byla situace tristní. Z hlediska znečištění ovzduší emisemi byla Praha 3 snad vůbec nejpostiženější čtvrtí. Zásadní zlepšení kvality životního prostředí bylo základní motivací. Svou roli samozřejmě hrála také naprostá technická nedostatečnost kotelen, které zde byly provozovány do roku 1989. S minimálními úpravami sloužily dokonce kotelny ze dvacátých nebo třicátých let. Program plynofikace probíhal se švýcarskou finanční pomocí. Když byli jejich konzultanti poprvé v Praze,vycházely potom v novinách články se sugestivními titulky »Inferno v Praze«. Pouze menší část našich domů je zásobována teplem dálkově z tepláren, ve většině domů zajišťujeme produkci tepla a teplé užitkové vody v lokálních kotelnách. Postupně jsme vybudovali nové plně automatizované plynové kotelny splňující přísné standardy týkající se ochrany životního prostředí. Do výstavby nových plynových kotelen Praha 3 v posledních pěti letech investovala částku v řádu čtvrt miliardy korun. Co se týká centrálního dispečinku, jedná se o řídicí pracoviště s nepřetržitým provozem. Je na něj napojeno všech 72 kotelen, které Praha 3 provozuje a které vyrábějí teplo a teplou vodu pro zhruba 300 bytových domů
žižkovskému patriotismu
Radnice Prahy 3
v majetku obce. Nový dispečink umožňuje okamžitou reakci obsluhy v případě výpadku nebo poruchy v chodu kteréhokoli zařízení a nájemníkům přinese kvalitativní zlepšení v zásobování teplem a teplou vodou. V neposlední řadě je s existencí dispečinku spojena úspora výrobních nákladů, která se promítá do vyúčtování nájemníkům v našich domech. Na Žižkově, mezi Rajskou zahradou a dnešním stadionem Viktorie Žižkov, stála kdysi významná pražská plynárna. Po karlínské a smíchovské plynárně to byla třetí plynárna postavená na území dnešní Prahy. Současně to také byla první obecní plynárna v českých zemích, protože ostatní plynárny patřily soukromým osobám nebo společnostem. Po otevření v roce 1867 převzala veškeré veřejné osvětlení v Praze. Důvod byl zřejmý, plyn z obecní plynárny byl levnější než ze soukromé. Otázka charakteru pražského plynárenství, zda bude obecní, nebo privátní, se stala opět aktuální. Od letošního června jste předseda akciové
U Plynárny 500 || M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . || w w w . p p a s . c z || 9 || 2 0 0 3
Milan Český
společnosti Pražská plynárenská Holding, která je majoritním vlastníkem Pražské plynárenské, a. s., a kde hl. m. Praha drží 51 % akcií. Jaké jsou vaše představy o budoucím směřování Pražské plynárenské, a. s.? Preferujete vytvoření podniku městského charakteru, založeného na spolupráci s dalšími pražskými podniky, např. s Pražskou energetikou, nebo začlenění Pražské plynárenské do jednotného českého plynárenství? Určitě podporuji záměr úzké kooperace pražských distribučních společností – tedy Pražské plynárenské, a. s., a Pražské energetiky, a. s. Projekt budoucí spolupráce je nyní ve fázi zkoumání jeho reálných možností. Jedná se o oblast konkrétních činností, které by v budoucnu mohly být pro obě distribuční firmy jednotné. Jsou to společné odečty spotřeby a fakturace, společné vymáhání pohledávek nebo zákaznické kanceláře a call centrum. Úspory nákladů jsou kvantifikovány v řádu desítek milionů korun a podstatné je samozřejmě také zvýšení komfortu služeb pro zákazníka. Ostatně, takový model silné komunální distribuční společnosti známe ze zahraničí jako úspěšný. Myslím, že tady opravdu můžeme očekávat určitý synergický efekt, kdy jedna plus jedna jsou jednoduše více než dva. Já jsem samozřejmě představitelem společnosti Pražská plynárenská holding, a. s., a můj prvořadý zájem je ten, aby Pražská plynárenská, a. s. byla prosperující společností s dobrými hospodářskými výsledky. Aby to byla společnost, která se dynamicky modernizuje a přizpůsobuje se situaci na trhu. Takto musí tuto společnost vidět naši zákazníci, odběratelé zemního plynu, stejně jako naši akcionáři. Děkuji za rozhovor || Ing. Jan Žákovec || Foto autor, archiv P 3||
3
UPlyn09/03 26.8.2003 13:23 Stránka 5
Co byste chtěli (měli) vědět o plynových zařízeních
Provoz plynových zařízení V této části se budeme věnovat provozování spotřebičů pro vytápění. Jak by se správně a hospodárně měly vytápět obytné místnosti? Spotřeba plynu pro vytápění představuje u většiny odběratelů největší podíl z celkové spotřeby plynu. Na její výši působí různé vlivy na člověku nezávislé (klimatické podmínky, umístění a orientace budovy), ale i tak zůstává odběrateli řada možností, jak spotřebu plynu držet v rozumných mezích při zachování požadovaného komfortu. Pro docílení dobré tepelné pohody je třeba, aby v obytném prostoru byly v určitém souladu teplota vzduchu, teplota stěn, vlhkost vzduchu a větrání. Jaká by se měla tedy udržovat teplota vzduchu? Místnosti by neměly být zbytečně přetápěny, ale vytápění by nemělo být také razantně omezováno. Doporučuje se snižovat teplotu v nočních hodinách a při dlouhodobější nepřítomnosti uživatelů bytu na 17 °C. Není však vůbec vhodné nechat poklesnout teplotu vzduchu v obytných prostorech pod 16 °C, protože by to mohlo vést k výskytu černé plísně, poškození vnitřních omítek a zdiva. Místnosti, jejichž celodenní vytápění je neefektivní, je vhodné pouze temperovat na uvedenou sníženou teplotu a tuto zvyšovat jen, budeme-li předpokládat, že v místnostech budeme pobývat nebo po nějakou dobu vykonávat určitou činnost. Např. koupelny lze na požadovanou teplotu vytápět pouze ráno a večer. Tab. 1 Doporučená vnitřní teplota vzduchu místnost vnitřní teplota vzduchu Obývací pokoj 20–22 °C Dětský pokoj 20–22 °C Ložnice 17–18 °C Kuchyně 18–20 °C Koupelna 22–24 °C Jaká má být teplota stěn? Součet teploty stěn a vzduchu pro tepelnou pohodu by měl být 38 °C. Příliš nízká teplota stěn nutí uživatele ke zvýšení teploty vzduchu a zvýšení teploty vzduchu o 1 stupeň znamená zvýšení průměrné spotřeby plynu o 6 %. Studené stěny a podlaha se mohou stát i při zvýšené teplotě vzduchu zdrojem tzv. studeného sálání, v jehož důsledku může docházet k prochlazování těch částí těla, které jsou delší dobu obrácené k chladným stěnám. Teplota stěn by proto neměla klesnout pod 16 °C a teplota podlahy pod 17 °C. A jak je to s vlhkostí vzduchu? Relativní vlhkost vzduchu ve vytápěné místnosti by se měla pohybovat v rozmezí 40–60 %. Nízká vlhkost vyvolává pocit chladu, vyšší způsobuje nadměrné pocení. Vytápění v zimním období vlhkost vzduchu snižuje, proto se doporučuje instalovat na tělesa teplovodního topení odpařovače vody nebo umístit do vytápěné místnosti jiné zařízení pro vlhčení vzduchu. Jak by se mělo správně větrat? Doporučuje se větrat krátce a intenzivně. Dlouhodobé větrání by mohlo 4
část 22.
vést ke snížení teploty stěn, podlah a nábytku s nepříjemnými důsledky. Na opětné vyhřátí místnosti na optimální teplotu se spotřebuje daleko více plynu než při větrání krátkodobém. Při vytápění místností jde v podstatě o to udržet v rovnováze dodávku tepla s tepelnými ztrátami. Čím větší jsou tepelné ztráty, tím více musíme dodat tepla a tím pochopitelně spotřebujeme větší množství plynu. Je tedy žádoucí snížit tepelné ztráty na minimum. Velkou ztrátu tepla představuje infiltrace studeného vzduchu do místnosti spárami v oknech a dveřích, která představuje, spolu se ztrátou tepelnou propustností výplně dveří a oken, až 50 % z celkové tepelné ztráty. Je proto třeba okna a dveře utěsnit vhodnými prostředky. Těsnění však lze použít jen v případě vytápění místnosti uzavřeným topidlem (skupina C) nebo teplovodními radiátory, když současně není v místnosti instalován spotřebič odebírající odtud vzduch pro spalování plynu (skupina A a B). Další možnou úpravu představuje nalepení reflexní folie na okna, kterou lze snížit tepelnou ztrátu až o 6 %. Nepříliš levným, ale zato účinným řešením je použití trojitých oken (s trojí skleněnou výplní) a tepelná izolace nejvíce ochlazovaných vnějších stěn objektu (stěny odvrácené na sever u volně stojících budov). Velkou tepelnou ztrátu u odkouřených plynových spotřebičů představují ztráty způsobené nežádoucím únikem teplého vzduchu do volného ovzduší komínem v době, kdy je spotřebič mimo provoz. Tyto ztráty lze snížit instalováním komínových klapek. Jaký vliv má na hospodárnost provozu regulace? Správná regulace provozu spotřebičů má podstatný vliv na ekonomiku provozu plynového vytápění. Dokonalou automatickou regulací plynového vytápění lze dospět k překvapivě vysokým úsporám spotřeby plynu. Zde je třeba připomenout také nutnost vhodné volby výkonu vytápěcího kotle pro daný objekt (o tom jsme psali již dříve). Výkonově předimenzovaný kotel nemůže vytápět úsporně. Provoz plynových kotlů je řízen řadou regulačních prvků. V první řadě je to kotlový termostat, kterým lze nastavit teplotu vody vystupující z kotle. Dalším prvkem je pokojový termostat, který řídí činnost plynového kotle v závislosti na teplotě vzduchu v místnosti, ve které je umístěn. Dále je možné osadit termostatickými regulačními ventily jednotlivá tělesa teplovodního topení (radiátory). Teplota v místnosti se reguluje průtokem topné vody radiátorem. Přivřené radiátory snižují pak výkon kotle. Tímto způsobem lze docílit až 15 % úspory spotřeby plynu. Radiátory lze osadit také programově řízenými regulačními ventily, ovládanými z centrální řídící jednotky. Je možno pak programově a v čase regulovat teplotu v jednotlivých místnostech podle individuálních požadavků uživatelů. Úspora při použití tohoto způsobu regulace teploty vzduchu v místnosti může dosáhnout 20 až 50 %. Nevýhodou tohoto systému je vysoký pořizovací náklad a nutnost elektroinstalace k regulačnímu ventilu každého radiátoru. Příště: Kontrola provozu plynových zařízení || Rudolf Novák ||
N OVÁ T E C H N I K A Vytápění rozlehlých a vysokých prostor přináší často řadu problémů a může být i neúměrně finančně náročné. Často dochází ke zbytečnému vytápění »hluchých« míst, k vysokým tepelným ztrátám a špatnému rozdělení teplot ve vytápěném prostoru. Jednou ze základních podmínek pro efektivní vytápění rozlehlých a vysokých prostor je proto volba správného systému s ohledem na konstrukci a způsob využívání prostor. Sálavé otopné systémy s plynovými infrazářiči pro vytápění velkoprostorových objektů průmyslové i občanské sféry jsou považovány za energeticky optimální a úsporné řešení.
Světlý infrazářič
Princip infrazářičů
Tmavý infrazářič
Plynové infrazářiče
Vytápění spočívá v jednoduchém systému tzv. předávání tepla sáláním. Zemní plyn je spalován ve zdroji, který vyzařuje infračervené paprsky (elektromagnetické vlnění). Ty odráží do požadovaného prostoru pomocí reflexních ploch.
Infrazářiče v praxi
SERIÁL
Paprsky se šíří přímočaře prostorem a teplo vzniká teprve při dopadu na těleso. Na člověka působí sálavé vytápění v halách převážně nepřímo, neboť se nejdříve ohřívá podlaha, spodní část obklopujících zdí, předměty v hale, a ty potom vyzařují na základě své zvýšené teploty dlouhovlnné záření. Vzduch, kterým prochází infrazáření, nepohlcuje žádné záření, nedochází proto k výrazným ztrátám vlivem ohřevu okolního vzduchu.
Rozdělení plynových infrazářičů Podle způsobu spalování plynu se infrazářiče dělí na dva druhy: • světlé (spalováním plynu je ohřívána keramická deska, která sálá tepelnou energii), • tmavé (plyn je spalován uvnitř ocelové trubice, která svým povrchem sálá teplo).
složitější a podstatně těžší. Protože spalování probíhá za přítomnosti plamene jako u klasického hořáku (vyšší teplota, delší doba zdržení), vzniká oproti světlým infrazářičům větší množství emisí, a spaliny je proto nutné odvádět spalinovým potrubím nebo komínky mimo vytápěný prostor. Nahřívací doba tmavých infrazářičů je delší než světlých. Oblast použití tmavých infrazářičů je v halách výšky 5–8 metrů pod střešní plášť. Ve vyšších halách se účinnost tmavých zářičů snižuje. Tmavé infrazářiče vyžadují vzhledem k vyšší váze nákladnější instalaci a mají větší nárok na místo na stropě haly. Jsou nabízeny v rozsahu výkonů 10 až 70 kW. Tam, kde můžeme použít pro vytápění oba typy infrazářičů, je vhodné uvážit i dobu jejich náběhu do plného výkonu, která je u tmavých 15 až 20 minut, u světlých 1 až 3 minuty, a zvážit možnost užití jejich kombinace.
Hlavní výhody a použití plynových infrazářičů Hlavní výhody plynových infrazářičů jsou velmi rychlá doba ohřevu (plynové infrazářiče najíždějí velmi rychle na jmenovitý výkon, při práci je lze rychle zapnout, mezi směnami vypnout), vytápění jen vybraného pracoviště ve velké hale, nízké koncentrace oxidů dusíku ve spalinách a možnost temperování i venkovních prostorů v chladných obdobích. K nevýhodám patří nutnost vybavení prostor zvláštním systémem větrání, omezení systému na pouhou funkci vytápění a nemožnost jejich použití v hořlavém prostředí. Plynové infrazářiče jsou nejčastěji používány ve velkoprostorových objektech, jakými jsou velké průmyslové haly, výstavní haly, sportovní haly (tenisové haly, tělocvičny, víceúčelové sály), dílny, sklady, hangáry, velkoobchody, tržnice, obchodní domy,
Světlý infrazářič je otevřený spotřebič s povrchovou teplotou keramické desky 800–900 °C, poměrně jednoduché konstrukce, malé hmotnosti. V důsledku nižších teplot v plameni a kratších dobách zdržení molekul plynu a spalovacího vzduchu v zóně plamene se tyto spotřebiče vyznačují velmi nízkými emisemi. Proto lze u nich spaliny odvádět z vytápěného prostoru nepřímo zároveň s větráním např. haly. Provoz světlých infrazářičů je tedy zapotřebí vázat na chod ventilátorů nebo otevření větracích otvorů. Světlé infrazářiče jsou použitelné v halách výšky 5–20 metrů. Jsou nabízeny v rozsahu výkonů 5 až 40 kW.
automobilový průmysl (opravny, garáže, karosárny, výstavní prostory), skleníky, tiskárny, lakovny, prádelny, kostely a dále jsou rovněž užívány např. pro povrchové úpravy a vysoušení materiálů nebo pro rozmrazování vagonů. Plynové infrazářiče nacházejí své uplatnění ale i v komerční sféře nebo v domácnostech. Infrazářiče na podstavci jsou vhodné na terasy pro chladné večery, do zahradních restaurací, na koupaliště apod. Obvykle bývá využíván propan v lahvích, infrazářiče lze však napojit i na rozvod zemního plynu.
Tmavý infrazářič je uzavřený spotřebič s povrchovou teplotou sálavé trubice 200–500 °C (trubice obvykle tvaru U). Plyn je spalován v hořácích, odkud jsou spaliny vyvedeny do trubic opatřených reflexními zákryty. Konstrukčně je tmavý infrazářič
|| Text Ing. J. Žákovec || Foto archiv || U Plynárny 500 || M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . || w w w . p p a s . c z || 9 || 2 0 0 3
5
UPlyn09/03 26.8.2003 13:23 Stránka 7
ROZHOVOR
|| Foto Petr Hejna a archiv Martina Zhoufa ||
Martin Zhouf
koncepce prezentace tiskových materiálů. Na muzikálu se podílelo 73 herců a zpěváků, 27 tanečníků a dalších 52 členů realizačního týmu.
Čím víc pracuji, tím víc inspirace přichází
Máš v muzikálu Kleopatra svou oblíbenou scénu, pasáž nebo třeba nějaký detail? Moje oblíbená scéna souvisí s užitím digitálních animací, které jsem navrhoval. Jedná se o známou skladbu „Teď královnou jsem já“. Myslím, že skladba ve spojení s výkonem zpěvačky a animací promítanou v pozadí působí velmi monumentálně. Jak vypadá den výtvarníka na volné noze? Máš nějaký zaběhnutý režim nebo rituály? Pouštíš si k práci třeba hudbu?
Občas říkám, že čekám na inspiraci, ale to je jen výmluva pro mou momentální lenost. Jakou technikou obvykle pracuješ? Mou nejoblíbenější technikou je retuš, kterou požadovali právě při výběru výtvarníka k filmu Duna. Je to metoda stříkání barvy na podklad pomocí stříkací pistole. Já to obvykle kombinuji s malbou. Hned na druhém místě je u mě kreslení a malování v počítači. Baví mě, že v obou technikách se stále mohu něco nového učit a něco poznávat. Pojďme ke knížkám. Je nějaká, kterou bys velmi rád ilustroval? če a v neposlední řadě mě také čeká reedice Francisova románu Chladná zrada. Jak se loučíš se svými obrazy, které prodáváš? Je ti smutno, nebo pociťuješ radost, že jdou do světa? Snem každého výtvarníka je, aby se jeho práce lidem líbily, a k tomu neodmyslitelně patří, aby visely u nich doma. Jsem samozřejmě rád, když znám člověka, který si můj obraz koupí, a já ho třeba někdy navštívím a vidím tam svůj obraz viset na zdi. Je to jako setkání s vlastním dítětem po dlouhé době. I když třeba vnímám, že bych ho dnes namaloval jinak, přesto to bývá vždy setkání příjemné, spojené se vzpomínkami na dobu, kdy obraz vznikal. A máš doma obraz, který na prodej prostě není? Mám. Je to ilustrace na knížku Darkover – Vládkyně jestřábů od Marion Zimmer Bradleyové, kterou jsem maloval podle své starší dcery.
V
ystudoval učitelství se specializací na výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Ústí nad Labem. Měl se stát učitelem a také se jím na chvíli stal, když nastoupil na ZŠ v Chomutově a později i v Dobřichovicích v okrese Praha–západ. Jeho snem ale bylo malovat. První obrazy vznikaly už na gymnáziu. Tehdy ho nejvíc lákala abstrakce a motivy inspirované vědeckou fantastikou. Dnes má za sebou více než dvacet výstav, je autorem téměř tří set obálek knih a přibližně stejně tolika obalů hudebních nosičů. Dal výtvarnou podobu několika počítačovým hrám, vyzkoušel si práci na filmu (například Duna), je výtvarníkem muzikálu Kleopatra a zároveň výtvarníkem trikových projekcí tohoto muzikálu. Byl jsi takové to »kreslivé« dítě věčně s pastelkou v ruce, nebo tvá životní záliba propukla až později? Kreslil jsem rád a hodně, i na zdi ve svém pokoji. První výtvarnou soutěž jsem vyhrál v mateřské školce ve svých šesti letech.
6
Čím jsi vlastně chtěl být jako kluk? Chtěl jsem být pilotem dopravních letadel. Ale na vojenskou akademii jsem se nakonec nehlásil. Můj sen se totiž v sedmé třídě rozplynul okamžikem, kdy jsem musel začít nosit brýle. Myslím ale, že bych kreslil i jako pilot. Máš kromě létání nějaký zatím neuskutečněný sen? Zkusit si animovaný film. Námět mám, takže uvidíme. S hraným filmem jsi ale už přišel do styku několikrát. Tím nej... asi byl americký film Duna. Jak ses k téhle práci dostal a co konkrétně jsi pro filmový štáb dělal? Oslovila mě produkční firma Milk and Honey, která zajišťovala lokální produkci pro štáb filmu Duna. Hledali výtvarníka, který dokáže malovat retuší podle jejich představ, dotvářet různé dekorace, které jsou pak nasnímány a použity jako pozadí. Vytvořil jsem i maketu pro kamerové zkoušky, na které si režisér a celý štáb ujasňovali, jak bude vypadat závěrečná scéna povstání.
Fenoménem současné kulturychtivé společnosti se staly muzikály. Tys byl osloven ke spolupráci na muzikálu Kleopatra, který slaví velké úspěchy v divadle Broadway. Co bylo tvým úkolem? A co na něm bylo nejtěžší? K práci na muzikálu jsem byl přizván jako výtvarník, takže jsem měl na starosti prezentování muzikálu veřejnosti počínaje návrhem loga přes plakáty, program představení až po inzeráty. Mým druhým úkolem bylo výtvarně vyřešit digitální animace, které se během představení promítají a které pro muzikál realizovala firma MAT. Největším problémem byl čas, který neúprosně uháněl směrem k premiéře, a nás okrádal o realizace nápadů, které jsme nestihli vyrobit. Doufám, že se nám část těch nápadů podaří aspoň naznačit v připravovaném DVD muzikálu Kleopatra, které má vyjít koncem léta.
Každý den je jiný. Záleží na tom, na čem právě pracuji. Jinak vypadá den, když se připravuje muzikál, jinak, když kreslím ilustraci ke knize a nebo dělám nějakou grafickou práci na počítači. A rituály? Když přemýšlím, mám rád ticho. Ale při samotné realizaci si vždy pouštím hudbu. Vybírám si ji i podle druhu práce, kterou právě dělám. Často mě právě hudba drží v pracovním rytmu a dovoluje mi intenzivně pracovat dlouho do noci.
Jak dlouho trvá příprava takového muzikálu a kolik se na něm podílí lidí? Pro mě příprava muzikálu začala zhruba rok před premiérou, a to návrhem loga a vizuální
Musíš čekat na inspiraci, nebo jsi schopen tvořit každý den? S inspirací je to složité. Ale v zásadě se ukazuje, že čím víc pracuji, tím víc inspirace přichází.
A v noci je to lepší než ve dne...? Mívám období, kdy rád pracuji právě v noci, zvláště v létě, ale jsou i období, kdy se mi nejlépe pracuje dopoledne, kdy jsem doma sám a je klid. Ovšem v době pracovního vypětí se rozdíly mezi dnem a nocí ztrácejí, to pak člověk pracuje bez ohledu na čas.
Knížek jsem ilustroval už poměrně dost, ale pokaždé se najde titul, který bych rád dělal. Tím vysněným například vždycky byla Marťanská kronika Raye Bradburyho. Dodnes jsem žádnou Bradburyho knihu nedělal, ale dostal jsem se k jiným oblíbeným autorům. Mám i takové, kterým jsem ilustroval celé řady. Jedním z těch, kterým jsem ilustroval vše, co u nás vyšlo, je Dick Francis a jeho detektivky z dostihového prostředí. Některé obálky jeho knih jsem dělal i několikrát, protože nová reedice dostala novou obálku. K dnešnímu dni je jich víc než čtyřicet. Bohužel poslední jeho novinku jsem ilustroval před dvěma lety a tajně doufám, že Dick Francis napíše nějakou další. Ale obávám se, že vzhledem k jeho vysokému věku se mé přání nemusí splnit. Zpátky od přání k realitě. Na čem pracuješ právě teď? Právě teď rozjíždím práce na animacích pro nový muzikál Rebelové, který bude mít premiéru 26. 9. 2003. Souběžně s tím mám rozděláno několik sci-fi knížek, obalů na hudební nosi-
U Plynárny 500 || M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . || w w w . p p a s . c z || 9 || 2 0 0 3
Kterou barvu máš vlastně nejraději? A proč? To je těžká otázka, protože jako výtvarník používám všechny barvy a většinou si téma obrázku barvu vybírá samo. Mám rád tu barvu, se kterou udělám obraz, který se líbí. A teď něco pro naše čtenáře. K čemu bys přirovnal barvu hořícího zemního plynu? Vždycky mi, už jako dítěti, připadalo zajímavé, že plyn, když hoří, je modrofialový, což jsou studené barvy. A přitom nám plyn dává teplo. Existuje hypotéza, že v budoucnosti lidé nebudou schopni vnímat barvy, protože to nebudou potřebovat k svému přežití. Co si o tom jako člověk, který s barvami pracuje, myslíš? Myslím, že to není pravda. Protože kdyby člověk přicházel o to, co nevyužívá a co nepotřebuje, někteří lidé by už dávno přišli o nohy, spousta by jich přišla o ruce a jiní zcela jistě i o mozek. Za rozhovor děkuje Ivona Březinová
7
UPlyn09/03 26.8.2003 13:24 Stránka 9
MARKETING
ZÁKAZNICKÉ
O projektu
zahušťování K
oncem roku 2001 byl zahájen v Pražské plynárenské, a. s., projekt tzv. zahušťování. Jedná se o soubor činností, při kterých jsou oslovováni majitelé, kteří mají své objekty v dosahu stávající plynovodní sítě a nemají dosud plynovodní přípojku, a dále ti majitelé objektů, kteří sice mají už plynovodní přípojku vybudovanou, ale zatím zemní plyn neodebírají. Projekt se týká všech potencionálních odběratelů – bez ohledu na kategorie. Osloveným majitelům prostřednictvím energetických poradců nabízíme konzultace ohledně plynofikace jejich objektu, zajištění projekčních prací i kompletní realizaci plynofikace. Energetičtí poradci jsou zákazníkům k dispozici po celou dobu převodu jejich objektu na zemní plyn. Pro pilotní projekt, který připravovaly společně Pražská plynárenská, a. s., a Ruhrgas AG, byly vytipovány obce Ořech, Středokluky, Zbuzany a Zeleneč. V úzké spolupráci se zástupci obcí naši pracovníci postupně navštívili všechny majitele, jejichž objekty svým charakterem vyhovovaly výše uvedenému projektu. Na základě naší akce 21 % z oslovených potencionálních odběratelů podalo žádost o zemní plyn, což považujeme za úspěch. Po vyhodnocení pilotního projektu vedení naší akciové společnosti rozhodlo v uvedené aktivitě pokračovat. V roce 2003 již proběhly návštěvy energetických poradců v obcích Hodkovice, Kněževes, Líbe-
znice, Měšice a Zlatníky a je zahájen projekt zahušťování v Hovorčovicích a Šestajovicích. Všechny objekty byly navštíveny v dopoledních i odpoledních hodinách. Většinu majitelů se však nepodařilo v tuto dobu zastihnout (cca 80 %), proto bylo nutné návštěvy zopakovat večer a o víkendech. I když
došlo ke zvýšení cen zemního plynu v období probíhajících návštěv u potencionálních odběratelů, majitelé objektů pozitivně reagovali na skutečnost, že cena není vyšší než v lednu loňského roku. Jako argument sloužily energetickým poradcům zpracované grafy vývoje ceny zemního plynu za poslední dva roky. V letošním roce pomáhají energetickým poradcům při přesvědčování majitelů i oblastní zástupci Stavební spořitelny České spořitelny, a. s. Na základě uzavřené rámcové smlouvy o spolupráci nabízejí pověření zástupci produkt stavebního spoření za účelem plynofikace objektu. V porovnání s pilotním projektem se procento úspěšnosti podaných žádostí zvýšilo z uvedených 21 % na 33,3 %. Domníváme se, že tento nárůst je způsoben většími zkušenostmi energetických poradců a částečně i spoluprací se Stavební spořitelnou České spořitelny, a. s. V dosud uskutečněném projektu zahušťování bylo celkem navštíveno 553 domácností, z toho 151 majitelů objektů (27 %) si podalo žádost o odběr zemního plynu. || Jiří Fresl ||
Nová regulační stanice v hodnotě sto milionů korun Pracovníci Pražské plynárenské předali 29. července staveniště pro výstavbu nové velmi vysokotlaké regulační stanice v Měcholupech. Ta dnes je, a do budoucna zůstane, největším a nejvýznamnějším zdrojem zásobování pražského regionu zemním plynem, protože se podílí na více než polovině celkové roční dodávky zemního plynu všech pražských velmi vysokotlakých stanic. Výběrové řízení na její výstavbu vyhrála společnost Skanska CZ. Náklady činí bezmála 100 milionů korun, což je největší investice Pražské plynárenské, a. s., za posledních několik let. Výstavba je rozdělena do dvou kroků. V prvém bude postavena nová regulační stanice a ve druhém dojde k demolici staré stanice. || had || Měcholupská regulační stanice bude jednou z největších ve střední Evropě.
• Plynárenské muzeum v Praze si přišlo od jeho otevření v březnu roku 1999 prohlédnout již velké množství zahraničních návštěvníků, a to nejen evropských. Z Asie zatím muzeum navštívili již několikrát Japonci. V červenci tohoto roku jsme poprvé uvítali korejskou delegaci. Tvořili ji zástupci národních plynárenských asociací (Korean Gas Association, Korean City Gas Association) a vrcholní představitelé korejských distribučních společností. Prohlídka muzea se jim velice líbila, jen litovali, že obdobné plynárenské muzeum v Koreji doposud není. Důvod je ale nasnadě, historie jejich plynárenství je velice krátká, první dodávky plynu se uskutečnily až v roce 1986. V rámci návštěvy jsme se dozvěděli řadu informací o současném korejském plynárenství. Jeho zvláštností je, že je kompletně založeno na dovozu zkapalněného zemního plynu LNG, Jižní Korea je 2. největším dovozcem LNG na světě.
Náš tip
Představujeme nové poskytovatele služeb pro držitele Zákaznické karty Pražské plynárenské, a. s. Divadelní společnost Jana Hrušínského Nově vzniklý soubor, který nyní působí na scéně divadla GONG. V repertoáru divadla jsou v současné chvíli komedie Zahraj to znovu, Same a fraška G. Taboriho Můj boj a připravují se komedie Yasminy Rezy, Obraz a F. Marceau Vajíčko. Na scéně můžete vedle Jana Hrušínského vidět i další známé herce: Miluši Šplechtovou, Jana Novotného, Otakara Brouska, Dalibora Gondíka, Milana Stehlíka, Barboru Seidlovou, Marka Taclíka a další. Z filmového záznamu v komedii Zahraj to znovu, Same hrají Libuše Šafránková a Josef Abrhám. Poskytovaná sleva: k jedné zakoupené vstupence druhá zdarma. Sleva platí maximálně pro 2 osoby na 1 kartu. Adresa: Divadlo GONG, Sokolovská 191, Praha 9 Tel.: 266 311 629 • www.hrusinsky.cz
SportCentrum Nové Butovice (Nonstop provoz!)
Pražská plynárenská započala největší investici posledních let
Návštěva jihokorejských plynárníků v Plynárenském muzeu
KARTY
Nabízí širokou škálu sportovního vyžití od squashe, badmintonu, ricochetu, stolního tenisu, přes fitness, aerobic, spinning až po solarium, saunu a masáže. Jeho zvláštností je nepřetržitý provoz 24 hodin denně po celý rok. V areálu centra naleznete obchod se sportovním vybavením a také bar, kde je možné se příjemně občerstvit. Poskytovaná sleva: 15 % z pultových cen na badminton, ricochet, stolní tenis, do sauny, solaria a na masáže, a to po celou otevírací dobu a dále sleva na squash ve výši 15 % vždy od 8 do 16 hodin a ve výši 20 % od 22 do 7 hodin. Tel.: 235 518 816–7 • www.sport-butovice.cz
MacPoint, s. r. o. Nabízí zapůjčení výpočetní techniky Apple Computers. Oblíbené atraktivní Hi-Tech počítače Apple iMac G4 Combo s 15“ LCD displejem, vybavené DVD mechanikou, CD vypalovačkou, interním modemem i potřebným SW pro zpracování digitálních fotografií, videa či hudebních záznamů. Počítače Apple iMac jsou plně kompatibilní s PC a můžete je tedy využít i pro běžnou práci s programy Microsoft Office. Poskytovaná sleva: pro držitele karet CityPower je sleva 10 % z půjčovného Adresa: Jaurisova 4, Praha 4 • Tel.: 261 223 475 • www.MacPint.cz
Cestovní agentura společnosti SP Praha, s. r. o. Specificky zaměřená cestovní agentura, poskytující maximální možné služby v oblasti pronájmu obytných motorových lodí v Holandsku. Právě v Holandsku není totiž nutné k řízení motorové lodě vlastnit žádný řidičský průkaz, a tak se může vydat na více než 4 300 km vodních cest opravdu každý. Lodě jsou plně vybaveny (kuchyně, společenská místnost, oddělené kajuty, sociální zařízení) – a to za ceny nepřesahující výši běžného levnějšího noclehu. Poskytovaná sleva: pro držitele karet CityPower je sleva 10 % z ceny pronájmu obytných motorových lodí. Adresa: Dědinova 2010/17, 148 00 Praha 11 • Tel.: 281 932 666 • www.sppraha.cz Info Zákaznické karty PP, a. s., na www.ppas.cz, nebo na tel.: 221 092 333. Přejeme hodně zábavy a příjemných zážitků s vaší Zákaznickou kartou PP, a. s. || Lenka Poklopová – odbor marketingu || Foto archiv ||
Plynárenské muzeum
Pokud hledáte pozoruhodný a příjemný zážitek, potom navštivte naše Plynárenské muzeum v Michli. Muzeum, jediné v České republice věnované plynárenství, je ideálním místem pro ty, kteří mají zájem se něco dozvědět jak o historii plynárenství v Čechách a na Moravě a ve světě, tak i o nejnovějších poznatcích z této oblasti. Plynárenské muzeum U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle (areál Pražské plynárenské, a. s.) Spojení Tramvaj č. 11 nebo bus č. 188, zastávka Plynárna Michle Otevírací doba Celoročně, termín návštěvy muzea je třeba předem dohodnout na tel. č. 267 172 482 nebo 267 172 616 nebo prostřednictvím e-mailu:
[email protected]. Vstup zdarma. Odborný výklad je zajištěn (česky, německy, anglicky). Pro návštěvníky se sníženou pohyblivostí je zajištěn bezbariérový přístup.
Těšíme se na vaši návštěvu
Korejci v Plynárenském muzeu
8
|| jž ||
Pro Plynárenské muzeum hledáme staré plynové spotřebiče, přístroje, fotografie, obecně vše, co souvisí s historií plynárenství. V případě, že máte zájem rozšířit naše sbírky, volejte na výše uvedená telefonní čísla. U Plynárny 500 || M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . || w w w . p p a s . c z || 9 || 2 0 0 3
9
UPlyn09/03 26.8.2003 13:24 Stránka 11
HISTORIE
LUŠTÍME
Vytápění – Plynové kondenzační kotle • Spalováním zemního plynu vzniká ve spalinách také vodní ...... (tajenka slabikové spojovačky), která odnáší část tepla. To u klasických kotlů odchází nevyužité komínem. Pokud se podaří spaliny ochladit, dojde ke zkapalnění neboli kondenzaci vodní páry a uvolní se tak další teplo. Kondenzační kotle využívají tedy nejen energii ...... (tajenka skládačky), ale dokáží využít i teplo vodní páry, která vzniká při jeho spalování. Díky tomu ...... (tajenka kris-krosu) v porovnání s klasickými kotli vyrobí více tepla a také spotřeba zemního plynu je menší.
aneb Od křesadel přes zápalky k plynovým zapalovačům Rozum je světlo, jímž má být příroda osvětlena, nikoliv zapálena G. Leopardi
SOUTĚŽ
O
CENY
Posláním soutěže je ukázat hezká a zajímavá místa v naší vlasti. Jednotlivé ukázky mohou být současně tipem na výlet. Doplňujícím cílem soutěže je rozšířit znalosti čtenářů o plynu a plynových zařízeních. Úkolem čtenáře je poznat, kde se nachází nebo jak se nazývá místo na obrázku, a odpovědět správně na jednu otázku s plynárenským zaměřením.
Spojíš-li správně slabiky z první a druhé řádky, vyjde ti devět názvů zvířat. Desáté slovo, které s ostatními významově nesouvisí, tvoří tajenku.
1
Skládačka Slož správně kostičky puzzle (jsou ve dvou řádcích) a vyjde ti tajenka.
Obr. 1. Prométheus přináší lidstvu oheň ukradený bohům
jích uvedena do provozu největší a nejvýkonnější sluneční tavicí pec na světě k vědeckým účelům. Tato sluneční pec dosahovala v ohnisku vyduté zrcadlové plochy o velikosti 1 890 m2 až 3 800 °C.
Počátky rozdělávání ohně lidmi
10
ČTENÁŘSKÁ
Slabiková spojovačka
Na počátku zapalovala oheň příroda
Příslušníci přírodních kmenů stejně jako vyspělí Římané přišli na to, že třením vzniká teplo a na tomto principu pak rozdělávali oheň. Na obr. 2 až 5 je znázorněno, jak rozdělávali oheň vrtacím způsobem severoameričtí indiáni, dále vylepšený způsob eskymácký a způsob používaný malajskými národy, které třely pilkovitě seřezané dřevo o jiné. O starých Římanech se můžeme dočíst, že třeli měkké dřevo o tvrdé a zejména používali dřevo břečťanové. K tomu nezbytně patřila snadno vznětlivá hubka, ztrouchnivělé dřevo nebo troud (zuhelnatělé kousky plátna). V zemích s dlouhodobým slunečním svitem se ujalo také rozdělávání ohně pomocí čoček. Např. již na samém počátku středověku, v r. 640, se v Asyrském městě Ninive začalo k rozdělávání ohně používat broušených čoček z horského krystalu (polodrahokamu) a dutých bronzových, stříbrem pokovených zrcadel. V ruinách královského paláce byl nalezen broušený krystal o rozměrech 3,5 × 4 centimetry a tloušťce 0,5 cm. Ohnisková vzdálenost činila 11,25 cm. Znalost čoček a dutých zrcadel se přenesla z Mezopotámie do Řecka, kde dosud rozdělávali oheň křesacím způsobem s použitím ocílky a hubky. Jistě nebude na škodu zde připomenout, že r. 1969 byla v horské vesnici Odeilo ve francouzských Pyrene-
ČASOPISEM
Soutěž pro děti na téma K čemu nám slouží zemní plyn
6
Dnes tak samozřejmá věc, jako zapálit oheň, byla pro pravěkého člověka nedostižným úkolem. Musel se spoléhat na pomoc z nebes a čekat, až blesk někde zapálí strom nebo až jinde zapálí něco jiného proud žhavé lávy. Pak bylo třeba umět oheň udržovat a chránit, aby nezhasl nebo aby ho neukradl nepřítel. Oheň znamenal teplo, ochranu před zvěří a možnost tepelné úpravy pokrmů. Oheň se stal později předmětem i prostředkem náboženských obřadů. V antické době lidé uctívali boha ohně a také toho, kdo dal oheň lidem. U Řeků byl bohem ohně Héfaistos, u Féničanů Rešef, u Římanů Vulkán. Pověsti všech národů zbožňují toho, kdo první přinesl oheň na svět. Nejznámější je starořecká báje o Prométheovi (obr. 1), který ukradl oheň olympským bohům a věnoval ho lidstvu. Bohové ho za to přikovali ke skále a nechali oklovávat supy. Znalostí používání ohně se člověk výrazně odlišil od zvířete a získal nad ním nadvládu. Indická báje o tom vypráví: „Když se procházel člověk pralesem, drže v rukou hliněný hrnec plný žhavého uhlí, šel bez bázně, neozbrojen, a přec utíkala před ním zvěř plná strachu. Utíkal Balú, hnědý medvěd, Baghíra, černý pardál, a Kala Nag, veliký had, a všici, neboť báli se té červené květiny, jež v hrnci roste a jejíž květy bodají víc než trní a kopřivy.“ Udržování ohně se stalo životní otázkou celých lidských kmenů. Dodnes můžeme vidět pozůstatky tohoto kultu třeba na věčných lampách, hořících pod obrazy svatých v kostelích. Lidé se však s tímto stavem věci nehodlali spokojit, a tak všechny národy světa na všech místech zeměkoule usilovaly o to naučit se oheň rozdělávat, kdykoliv do bude třeba.
S
2
Křesací způsob byl nejvíce rozšířeným a nejdéle trvajícím způsobem zapalování ohně vůbec. V určitých obměnách přetrval od pravěku až do 19. století!!! Nejdříve se křesalo o sebe valounky pazourků, později se používala ocílka a křemen. Jako ocílka sloužil nejdříve libovolný delší kus železa, později opravdu ocelová tyčka. Křesáním křemene velkého asi jako pěst se naráželo šikmo dolů na křesadlo, odletující jiskry se zachycovaly troudem, doutnající troud se kladl na uhel, foukáním se tento rozžhavil a od něho se pak teprve rozžehla smolná loučka ap. Ještě na začátku 19. století byl v každé domácnosti nedaleko pece, obyčejně v koutku u dveří výklenek, kterému se říkalo troudník, v němž se bedlivě ukládal troud kus křemene, smolné loučky nebo voskované kousky motouzků či dřevěné třísky, na koncích sířené (smočené v roztave4 né síře), tzv. sirky. U troudníku bylo do dveřní zárubně ve výšce asi 160 5 centimetrů pevně zaraženo ocelové křesadlo. Rozdělávání ohně tímto způsobem nebylo nikterak pohodlné a trvalo 15 až 20 min. Když došel troud, poslalo se pro něj k sousedovi. Od souseda bylo možno »půjčit« si i oheň v podobě žhavých uhlíků. Křesadla se používala také v kapesním provedení a pěkná ocílka, ostrý pazourek a měkká hubka byly chloubou každého pořádného kuřáka.
Doplň uvedené výrazy podle počtu písmen. Dej pozor, aby se ti správně křižovaly. Tajenku přečteš ve vodorovném směru v zabarvených políčkách. 3 IVO TÍT 4 ALAN ANČÍ DĚTI HLAD HRNE LKÁT NOHA NOKY REST STÁT ZIMA
5 ASTRA ČUANG EFEKT KRÁVA ORION POKUS RIEKA SEDLO SPLIT 6 NIČEMA SAHARA 9 SRNČÍ NOHA
Pokračování příště || Připravil Rudolf Novák ||
Který plyn je nevýhřevnější: svítiplyn, bioplyn nebo zemní plyn? Odpovědi prosíme zasílejte do 8. října 2003 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500, Ing. Jana Frýdecká, U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle nebo e-mail:
[email protected] Nezapomeňte uvést výrazné označení
»Kde to je, co to je 9 || 2003« a svou zpáteční adresu i telefon domů. Na čtenáře, vylosované z těch, kteří správně zodpověděli obě otázky, čekají pěkné dárky od Pražské plynárenské, a. s. Správné odpovědi z čísla 6/2003: č. 1 Okoř, č. 2 ...majitel plynofikovaného objektu, Dárky za správné odpovědi získávají: Miroslav Pavlovský, Praha 4 Libuše Doubravová, Praha 8 H. a M. Vyskočilovi, Praha 6 Výhercům blahopřejeme || Text a foto Rudolf Novák ||
Tajenky vylušti a řešení zašli do 8. října 2003 na adresu: Redakce časopisu U Plynárny 500, Ing. Jana Frýdecká, U Plynárny 500, 145 08 Praha 4–Michle
Pro tři šťastné vylosované je připravena odměna!
3 Obr. 2. Rozdělávání ohně u Hurónů a Irokézů Obr. 3. Rozdělávání ohně u Malajců Obr. 4 a 5. Rozdělávání ohně u Eskymáků
Kris-kros
Jak se nazývá a kde se nachází ústav Akademie věd ČR, jehož součástí je i historická hvězdárna na obr. 1 a 2? Hvězdárna byla založena před více než sto lety Dr. Josefem Fričem na malebném kopci zvaném Manda, odkud je krásný rozhled po okolí. Architektura hvězdárny je dílem J. Fanty. Historické kopule slouží v současné době jako muzea. V muzeu je k vidění např. tubus Fričova dalekohledu, jehož optika je stará více než 150 let. Dále je zde vystavena řada hvězdářských přístrojů, vyrobených také převážně Josefem Fričem. Nápověda: Obec leží ve středočeském kraji mezi obcemi Mnichovice 2 a Chocerady.
Výherci dětské soutěže z čísla 6/2003: Miroslav Píša, Unhošť, Marie Milenovská, Jinočany, Šárka Píšová, Praha 2 Řešení křížovky na str. 12: Jezděte na stlačený zemní plyn – uspoříte
U Plynárny 500 || M Ě S Í Č N Í K P R A Ž S K É P LY N Á R E N S K É , a . s . || w w w . p p a s . c z || 9 || 2 0 0 3
Co najdete v příštím čísle 10 || 2003 ➜ ForArch 2003 – reportáž z účasti Pražské plynárenské, a. s. ➜ Představujeme členy Pražského sdružení pro zemní plyn ➜ Z historie zapalovadel – 2. díl 11
