Děkuji vedoucí závěrečné práce Ing. Mileně Otavové, Ph. D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady a podněty, které mi v průběhu zpracování poskytl

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Přeměna příspěvkové organizace na obchodní společnost Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Milena Otavová, Ph.D.

Hana Krejčová

Brno 2012

Děkuji vedoucí závěrečné práce Ing. Mileně Otavové, Ph. D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady a podněty, které mi v průběhu zpracování poskytla.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem: „Přeměna příspěvkové organizace na obchodní společnost“ vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů a pod odborným vedením Ing. Mileny Otavové Ph.D. V Brně dne 4. ledna 2012

__________________

Abstract Krejčová, H. The change of an allowance organization on a company. Bachelor thesis. Brno: MUAF, 2012. This bachelor thesis describes processes concerning establishments and principles of managing of a contributory organization and an establishment and a management of a joint-stock company. The thesis compares these processes and on the basis of real data of the allowance organization Zoo Jihlava it evaluates advantages and disadvantages which follow from the legal form of organization. The work deals with the evaluation of the impact of changes in the legal form, concerning the corporate income tax, of the allowance organization on the jointstock company. The work proposes recommendations for the choice of legal form of organization Zoo Jihlava.

Keywords Allowance organization, zoological garden, founder, join-stock company, income tax, company accountancy.

Abstrakt Krejčová, H. Přeměna příspěvkové organizace na obchodní společnost. Bakalářská práce. Brno: MZLU v Brně, 2012. Tato bakalářská práce popisuje postupy týkající se zřizování a principů hospodaření příspěvkové organizace a zakládání a řízení akciové společnosti. Srovnává tyto postupy a na základě reálných údajů příspěvkové organizace Zoologická zahrada Jihlava vyhodnocuje výhody a nevýhody, které vyplývají z té které právní formy organizace. Zabývá se zhodnocením dopadu změny právní formy z příspěvkové organizace na akciovou společnost do oblasti daně z příjmu právnických osob a navrhuje doporučení pro volbu právní formy organizace Zoologická zahrada Jihlava. Klíčová slova Příspěvková organizace, zoologická zahrada, zřizovatel, akciová společnost, daň z příjmu právnických osob, účetnictví.

Obsah

7

Obsah 1

Úvod

11

2

Cíl práce a metodika

12

3

4

5

2.1

Cíl práce ................................................................................................... 12

2.2

Metodika .................................................................................................. 12

Příspěvková organizace

14

3.1

Právní rámec ............................................................................................ 14

3.2

Základní principy zřízení a zrušení příspěvkové organizace ÚSC .......... 15

3.3

Zřizovací listina ........................................................................................ 17

3.4

Vzájemný vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací ..............18

3.5

Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti .......................................18

3.6

Finanční hospodaření příspěvkové organizace ...................................... 20

3.7

Účetnictví příspěvkové organizace .......................................................... 21

Akciová společnost

22

4.1

Charakteristika akciové společnosti ....................................................... 22

4.2

Založení a vznik ...................................................................................... 22

4.3

Řízení akciové společnosti ...................................................................... 23

4.4

Představenstvo a dozorčí rada ................................................................ 23

4.5

Účetnictví akciové společnosti................................................................ 24

Daň z příjmů právnických osob

25

5.1

Vymezení právnických osob ................................................................... 25

5.2

Výpočet daně z příjmu právnických osob ............................................... 26

5.3

Daň z příjmů příspěvkové organizace .................................................... 26

5.3.1

Příjmy .............................................................................................. 26

5.3.2

Výsledek hospodaření ..................................................................... 27

5.3.3

Základ daně ..................................................................................... 28

5.3.4

Odpočty od základu daně ................................................................ 28

5.3.5

Slevy na dani ................................................................................... 29

8

Obsah

5.4 6

Daň z příjmů akciové společnosti............................................................29

Zoologická zahrada Jihlava 6.1

30

Historie, současnost a budoucnost ........................................................ 30

6.1.1

Historie ........................................................................................... 30

6.1.2

Současnost ...................................................................................... 30

6.1.3

Budoucnost ...................................................................................... 31

6.2

Vymezení hlavní a doplňkové činnosti.................................................... 31

6.2.1

Hlavní účel ....................................................................................... 31

6.2.2

Předmět činnosti.............................................................................. 31

6.2.3

Vymezení doplňkové činnosti..........................................................32

6.3

Hospodaření v letech 2006 – 2010 .........................................................33

6.3.1

Návštěvnost......................................................................................33

6.3.2

Příspěvek zřizovatele, tvorba a použití fondů .................................33

6.3.3

Doplňková činnost ........................................................................... 35

6.3.4

Hlavní činnost, dary ........................................................................36

6.3.5

Hospodářský výsledek a daňová povinnost ................................... 38

6.4

Problematika dlouhodobého majetku a odpisování .............................. 40

6.5

Daňová povinnost v podmínkách akciové společnosti ...........................42

6.6

Komparace výsledků daňové povinnosti.................................................42

7

Dílčí závěr

44

8

Právní souvislosti „přeměny“ příspěvkové organizace na obchodní společnost

45

9

8.1

Založení akciové společnosti – varianta 1 ............................................... 45

8.2

Založení akciové společnosti – varianta 2.............................................. 46

Závěr

48

10 Literatura

50

A

Náklady a výnosy v roce 2009 a 2010 – hlavní činnost

54

B

Náklady a výnosy v roce 2009 a 2010 – doplňková činnost

55

Seznam grafů

9

Seznam grafů Graf 1

Vývoj počtu návštěvníků 2006 - 2010

33

Graf 2

Vývoj výše příspěvku zřizovatele 2006 - 2010

34

Graf 3

Vývoj čerpání rezervního fondu a stav k 31. 12.

35

Graf 4

Vývoj čerpání fondu investičního rozvoje a stav k 31. 12.

35

Graf 5

Náklady, výnosy a HV – doplňková činnost 2006 - 2010

36

Graf 6

Náklady, výnosy a HV – hlavní činnost 2006 - 2010

38

Graf 7

Vývoj výše daně z příjmu 2006 - 2010

40

10

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab 1

Doplňková činnost Zoo v letech 2006 - 2010

39

Tab 2

Hlavní činnost Zoo v letech 2006 - 2010

39

Tab 3

Vlastní daňová povinnost Zoo v letech 2006 - 2010

40

Tab 4

Schéma výpočtu daňové povinnosti a.s. za rok 2009 a 2010 42

Tab 5

Daňová povinnost v případě celkového HV ve výši nula Kč 43

Úvod

11

1 Úvod Příspěvkové organizace jsou právnické osoby, které se přímo podílejí na fungování státní správy a samosprávy. Zajišťují veřejně prospěšné činnosti pro nás všechny. Jde o činnosti opravdu různorodé. Příspěvkovými organizacemi jsou nemocnice, školy, technické služby, knihovny, muzea, divadla, ale i zoologické zahrady. Zřizovatelé svěřují svým příspěvkovým organizacím k hospodaření majetek a ve většině případů s tímto zároveň umožňují provádět příspěvkové organizaci doplňkovou činnost za účelem hospodárného využití svěřeného majetku. V tomto okamžiku se rozšiřuje právní rámec pro fungování příspěvkových organizací, neboť provozování doplňkové činnosti je svázáno s jinými předpisy, než které jsou závazné pro zajištění hlavní činnosti. Provázanost těchto předpisů však není dokonalá, a tak se často stává, že pro některé případy neexistuje v legislativě jednoznačné stanovisko. V České republice je v současné době 14 zoologických zahrad (Brno, Děčín, Hodonín, Chomutov, Jihlava, Liberec, Ohrada, Olomouc, Ostrava, Plzeň, Praha, Ústí nad Labem, Vyškov a Zlín), jejichž právní forma je příspěvková organizace a zřizovatelem územně samosprávný celek, 1 zoologická zahrada (Zoo Dvůr Králové nad Labem) s právní formou akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je Královéhradecký kraj. Nejstarší z výše uvedených je liberecká zoo, která byla založena v roce 1904, nejmladší je zoo v Hodoníně, která vznikla v roce 1975. Statut zoologická zahrada je oprávněna užívat organizace, která získala licenci k provozování zoologické zahrady od Ministerstva životního prostředí. V období let 1997 – 2011 získaly licenci k provozování zoologické zahrady další 4 organizace (Zoo Chleby, Krokodýlí zoo Protivín, Zoopark Zájezd a Zoo Tábor-Větrovy), z nichž 1 je zřízena nadací, 2 jsou obecně prospěšnou společností a 1 je akciovou společností. Zoologické zahrady jsou v posledních deseti letech velmi dynamicky se rozvíjejícími organizacemi. Za účelem dosažení co nejvyšší soběstačnosti je tak svěřený majetek často pronajímán za účelem reklamy, provozování doprovodných atrakcí v průběhu sezóny, v areálu zoologických zahrad jsou pořádány kulturní akce, vzdělávací akce, konference a velká pozornost je také věnována vlastní reklamě a propagaci. Rozsah doplňkové činnosti se rozšiřuje zejména za účelem zvyšování zisku z této činnosti, a z toho vyplývá námět pro zamyšlení se nad právní formou zoologických zahrad.

12


2 Cíl práce a metodika 2.1 Cíl práce Cílem práce je popsat právní formy příspěvková organizace a akciová společnost. Na základě reálných údajů Zoologické zahrady Jihlava okomentovat hospodaření organizace za období předchozích pěti let se zaměřením se na poslední dva roky a v nich na oblast daně z příjmu právnických osob. Na základě provedené analýzy doporučit změnu právní formy – konkrétně z příspěvkové organizace na obchodní společnost a následně vyhodnotit výhody a nevýhody, které z těchto forem vyplývají. Dílčím cílem práce je zhodnotit dopad změny právní formy na daň z příjmu právnických osob.

2.2 Metodika K vytvoření bakalářské práce je třeba prostudovat odbornou literaturu a předpisy vztahující se k zakládání příspěvkových organizací, akciových společností, jejich způsobu hospodaření, zjišťování výsledku hospodaření a způsobu výpočtu daně z příjmu právnických osob. Na základě teoretických znalostí a s využitím poznatků z praxe pak bude provedena deskripce jednotlivých procesů, které v příspěvkových organizacích a obchodních společnostech typu akciová společnost probíhají. Důraz bude kladen na způsoby zakládání popř. rušení organizací uvedených právních forem, způsoby jejich hospodaření, požadavky na vedení účetnictví a zákonem stanovené postupy při stanovení daně z příjmu právnických osob. Další část práce bude zaměřena na příspěvkovou organizaci Zoologická zahrada Jihlava. Z důvodu úplnosti informací bude nejprve stručně popsána historie, současnost a budoucnost organizace, s čímž úzce souvisí vymezení hlavní a doplňkové činnosti, které bude nedílnou součástí této části. Následně bude provedena analýza hospodaření příspěvkové organizace za období 2006 – 2010. Na vybraných reálných ukazatelích bude metodou deskripce a komparace provedeno vyhodnocení zjištěných výsledků. Mezi vybrané ukazatele bude zařazena návštěvnost, výše příspěvku zřizovatele na provoz Zoologické zahrady Jihlava, stavy a čerpání rezervního fondu a fondu investičního rozvoje, náklady a výnosy z hlavní činnosti, náklady a výnosy z doplňkové činnosti a výše hospodářského výsledku. Pro zajištění dílčího cíle práce bude uvedena skladba nákladů a výnosů z hlavní i doplňkové činnosti za roky 2009 a 2010. Bude vyčíslena daň z příjmu právnických osob v případě právní formy příspěvková organizace a v případě právní formy akciová společnost. Na základě komparace budou tyto formy porovnány a metodou syntézy zjištěny výsledky. V poslední části práce budou uvedeny dvě varianty „přeměny“ příspěvkové organizace na obchodní společnost, v nichž budou popsány činnosti, které by se


13

změnou na obchodní společnost souvisely, a které by bylo nutné v případě doporučení změny učinit. Závěr práce bude soustředěn na shrnutí výsledků zjištěných jednotlivými metodami, výčet výhod a nevýhod právních forem dotčených touto prací a konkrétní doporučení pro Zoologickou zahradu Jihlava. V případě doporučení pro změnu právní formy bude vybrána jedna ze dvou popsaných variant a odůvodněna její výhodnost. Přílohou práce bude struktura nákladů a výnosů na hlavní a doplňkovou činnost v roce 2009 a 2010.

14


3 Příspěvková organizace 3.1 Právní rámec Příspěvková organizace je právnickou osobou, která se řídí specifickou právní úpravou. Základní právní rámec je dán zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví zejména pravidla pro hospodaření obcí, měst a krajů, pravidla pro sestavování rozpočtů, poskytování dotací atd. Dále stanoví, jaké právnické osoby mohou být územními samosprávnými celky zakládány. Jedním typem takové právnické osoby jsou právě příspěvkové organizace (Maderová Voltnerová, 2009 str. 6). Samotné základní právní úpravě příspěvkových organizací je věnován § 27 až § 37a zákona o rozpočtových pravidlech. V této části zákona č. 250/2000 Sb. je upraveno zejména zřízení příspěvkové organizace a povinné náležitosti zřizovací listiny, dále nabývání majetku v době existence organizace. Zákon dále stanoví základní pravidla pro finanční hospodaření příspěvkových organizací a pro nakládání s peněžními fondy, a to rezervním fondem, investičním fondem, fondem odměn a fondem kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Tvorba a použití FKSP je podrobněji upravena prováděcí vyhláškou č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 250/2000 Sb. v části týkající se příspěvkových organizací věnuje pozornost také specifickým vztahům, které mohou mít dopad do hospodaření organizace nebo na majetku zřizovatele, a to úvěrům, půjčkám a ručení, nákupu na splátky, nakládání s cennými papíry, poskytování darů a zřizování a zakládání právnických osob (Maderová Voltnerová, 2009 str. 6). Vzhledem k tomu, že příspěvková organizace de facto hospodaří s veřejným majetkem, vztahuje se na ni i zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí vyhláška č. 416/2004 Sb. Zákon o finanční kontrole upravuje zejména veřejnoprávní kontrolu, finanční kontrolu podle mezinárodních smluv a zavedení vnitřního kontrolního systému uvnitř orgánu veřejné správy, mezi které se řadí nejen zřizovatel, ale také příspěvková organizace. Tyto právní předpisy mají zajistit účelné, hospodárné a efektivní využití veřejných prostředků, proto mají v praxi pro vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací zásadní význam. Procesní pravidla při provádění veřejnoprávní kontroly se řídí zákonem č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů (Maderová Voltnerová, 2009 stránky 6-7). Z obecných právních předpisů, které dotvářejí právní rámec fungování příspěvkových organizací, nelze zapomenout ani na zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Pravidla pro vedení účetnictví vyplývají nejen ze samotného zákona o účetnictví, který se zabývá spíše obecnými zásadami a obecnými pojmy společnými pro všechny typy účetních jednotek, ale především z navazující vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá


15

ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky. Příspěvková organizace je však nejen účetní jednotkou, ale jako právnická osoba i daňovým poplatníkem. Vztahují se na ni tedy veškeré zákony daňové soustavy České republiky, tj. zejména: • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Kromě právních předpisů obecného charakteru, které se týkají všech příspěvkových organizací, je třeba zmínit i specifické právní předpisy, které upravují jednotlivé příspěvkové organizace v závislosti na jejich hlavním účelu a činnosti, pro něž byly zřízeny. V případě zoologických zahrad se jedná o tyto předpisy: • zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, • zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, • nařízení Rady (ES) č. 338/97 aktualizované nařízením Komise (ES) č. 407/2009.

3.2 Základní principy zřízení a zrušení příspěvkové organizace ÚSC Příspěvková organizace je právnickou osobou veřejného práva, resp. vzniká (a zaniká) rozhodnutím zřizovatele. Obec je při rozhodování o zřízení příspěvkové organizace vázána tím, že účelem zřízení příspěvkové organizace mohou být pouze takové činnosti a záležitosti, které spadají do samostatné působnosti zři-

16


zovatele – územního samosprávného celku. Příspěvkové organizaci svěřuje zřizovatel k hospodaření svůj majetek a vymezuje i rozsah těch svých vlastnických práv, jejichž výkon na organizaci přenáší z důvodu zajištění řádného hospodaření s majetkem, a to k účelům, které jsou zřizovací listinou vymezeny jako předmět činnosti související s účelem zřízení, případně zřizovatelem povolen jako činnost doplňková (Morávek, 2010 str. 7). S ohledem na odpovědnosti veřejné správy (k majetku obce a k hospodaření s jejím rozpočtem) stanovené zákonem je nutno za velmi významný rys příspěvkových organizací považovat skutečnost, že jako jediný typ právnické osoby, který může obec zřídit či založit, má k územně samosprávnému celku rozpočtový vztah. Tzn., že finanční prostředky z rozpočtu zřizovatele nejsou příspěvkové organizaci poskytovány smlouvou podle občanského nebo obchodního práva, ale rozhodnutím zřizovatele o výši příspěvku. Rozpočtový vztah nepodléhá zákonu o veřejné podpoře (zákon č. 215/2004 Sb.) a o veřejných zakázkách (zákon č. 47/2006 Sb.). Hospodaření s finančními prostředky příspěvkové organizace se řídí především zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a rozhodnutími příslušných orgánů zřizovatele, tj. rady nebo zastupitelstva obce (Morávek, 2010 stránky 7-8). O zřízení, zrušení či sloučení příspěvkových organizací, jakož i o zřizovacích listinách (včetně jejich změn a doplňků) rozhoduje výhradně zastupitelstvo a výhradně v rámci samostatné působnosti obce (Morávek, 2010 str. 8). Obec je povinna zveřejnit informaci o zřízení příspěvkové organizace a znění zřizovací listiny v Ústředním věstníku ČR, stejně jako informaci o zrušení příspěvkové organizace nebo o sloučení zřizovaných příspěvkových organizací. Oznámení je zřizovatel povinen podat do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Příspěvková organizace jako právnická osoba vzniká dnem uvedeným v rozhodnutí zastupitelstva a ve schválené zřizovací listině, avšak obec je povinna podat návrh na zápis příspěvkové organizace do obchodního rejstříku (Morávek, 2010 stránky 19-20). Je-li příspěvková organizace zřízena na dobu určitou, pak její existence končí datem uvedeným v rozhodnutí zastupitelstva o jejím zřízení a ve zřizovací listině. Je-li příspěvková organizace zřízena na dobu neurčitou a zřizovatel se rozhodně k jejímu zrušení, pak zastupitelstvo obce tento záměr projedná a rozhodne svým usnesením o termínu ukončení existence příspěvkové organizace. Tento proces je užitečné započít několik měsíců před datem, ke kterému příspěvková organizace zanikne. Délka doby, po kterou budou trvat činnosti vedoucí k ukončování existence organizace, vyplývá např. ze lhůt uvedených v zákoníku práce; z doby, po kterou bude trvat nezbytná inventarizace majetku a závazků; ukončení účetnictví; oznámení o zániku právnické osoby na všechna místa, kde je evidována apod. Většinu činností bude provádět organizace sama. Lze však dovodit, že před termínem ukončení existence organizace by měl zřizovatel (zastupitelstvo) uložit (buď přímo, nebo prostřednictvím rady) obecnímu úřadu, aby prováděl dohled nad pracemi vedoucími k ukončení činnosti příspěvkové organizace. Zákon tento postup nikterak neupravuje. Kromě rozhodnutí o zrušení příspěvkové organizace musí však zřizovatel vyřešit otázku osoby


17

jmenované jako statutární orgán. Zřizovatel dále rozhodne o umístění a užití svého majetku, se kterým rušená organizace hospodařila, a převezme ke dni ukončení existence příspěvkové organizace její práva a závazky. Nelze učinit krok obvykle nazývaný jako „transformace“ příspěvkové organizace, tzn. přeměnu právní formy „příspěvková organizace“ na jinou formu právnické osoby, aniž by byla příspěvková organizace zrušena. Vždy je zapotřebí příspěvkovou organizaci zrušit rozhodnutím obce a jiným postupem založit jinou právnickou osobu (Morávek, 2010 stránky 21-22).

3.3 Zřizovací listina Pokud se tedy obec rozhodne zřídit příspěvkovou organizaci, je její povinností vydat zřizovací listinu této právnické osoby. Zřizovací listina musí obsahovat všechny náležitosti, které jsou uvedeny v § 27 zákona č. 250/2000 Sb.: a) úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, b) název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací; c) vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, d) označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, e) vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření, f) vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojená s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, g) okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, h) vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. Zákonem vymezený obsah zřizovací listiny je zapotřebí vnímat jako zákonem stanovené minimum, nikoli jako možné maximum možností pro rozhodnutí zřizovatele o povinnostech a právech, které vloží na zřízenou příspěvkovou organizaci. Zřizovací listinou přenáší obec na příspěvkovou organizaci svoje povinnosti a část práv k majetku obce a finančních prostředků rozpočtu obce (Morávek, 2010 str. 19).

18


3.4 Vzájemný vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací Vzájemný vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací, jako i rozsah povinností obou stran je ovlivněn zejména tím, že: • příspěvková organizace je samostatnou právnickou osobou a účetní jednotkou, • příspěvkové organizaci je svěřen majetek ve vlastnictví zřizovatele – včetně majetku získaného vlastní činností příspěvkové organizace, • o svěřeném majetku příspěvková organizace účtuje podle příslušných předpisů a je povinna provádět účetní odpisy, odpisový plán schvaluje zřizovatel; účtování o majetku však nezakládá změnu vlastníka majetku, • zřizovatel posuzuje, zda se příspěvková organizace dopustila porušení rozpočtové kázně, • uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru může příspěvková organizace pouze po předchozím písemném souhlasu zřizovatele, • pořizovat věci nákupem na splátky je příspěvková organizace oprávněna pouze po předchozím písemném souhlasu zřizovatele, • příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry; přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele; příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky ani být směnečným ručitelem, • příspěvková organizace hospodaří podle svého rozpočtu a v závislosti na podmínkách stanovených zákonem o rozpočtových pravidlech a podle pokynů zřizovatele, • zřizovatel poskytuje příspěvkové organizaci příspěvek na provoz, může jí uložit odvod do svého rozpočtu, schvaluje hospodářský výsledek a eventuálně příděly do fondů, jakož i jejich použití (s výjimkou FKSP, jehož užití se řídí zvláštním předpisem), • příspěvková organizace nesmí zřizovat či zakládat právnické osoby nebo mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené či založené za účelem podnikání, • zákon stanovuje nebo zřizovatel může stanovit, kdy je zapotřebí k právnímu úkonu příspěvkové organizace jeho předchozího souhlasu. (Morávek, 2010 stránky 20-21).

3.5 Vymezení hlavního účelu a předmětu činnosti Předmět činnosti příspěvkové organizace související s účelem jejího zřízení (hlavní činnost) resp. přesná formulace a vymezení předmětu činnosti příspěvkové organizace je nezbytná a stále významnější pro následnou aplikaci ustanovení většiny zásadních zákonů do ekonomiky a hospodaření organizace. Je vel-


19

mi užitečné, ještě před zřízením příspěvkové organizace, vyhodnotit dopady a důsledky souvislostí tzv. ekonomických zákonů na činnost i hospodaření zamýšlené příspěvkové organizace (Morávek, 2010 str. 27). Charakteristiky hlavní činnosti příspěvkové organizace podle vymezení v jednotlivých klíčových zákonech (v platném znění): 1. Zákon o daních z příjmů Definuje příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů u poplatníků nezaložených za účelem podnikání, jako: „příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší: činnosti, které jsou posláním těchto poplatníků, jsou stanoveny zvláštními předpisy, statutem, stanovami, zřizovacími a zakladatelskými listinami.“ zároveň stanovuje: „poplatníci (nezaloženi za účelem podnikání) jsou povinni vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně od příjmů, které předmětem daně nejsou nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny.“ 2.

Zákon o účetnictví Nezmiňuje se o subjektech nezaložených za účelem podnikání obecně, ale uvádí jejich jmenovitý výčet, a to včetně příspěvkových organizací.

3.

Živnostenský zákon Uvádí, že živnost není: „činnost organizací zřizovaných podle zvláštních právních předpisů vykonávána v souladu s účelem, pro který byly zřízeny.“

4.

Zákon o dani z přidané hodnoty Osvobozené ekonomické činnosti jsou uvedeny např. v § 61 písm. e) a v § 57 odst. 1 písm. g) zákona o dani z přidané hodnoty, přičemž ekonomické činnosti nejsou totožné s podnikáním, jak je vymezeno v českém právním řádu. (Morávek, 2010 str. 27). Z výše uvedených ustanovení právních předpisů a informací vyplývá, že přesné vymezení předmětu činnosti, resp. jejích hlavních činností a jejich uvedení ve zřizovací listině je základním předpokladem pro budoucí řádný chod příspěvkové organizace zřizované obcí (Morávek, 2010 str. 29).

20


3.6 Finanční hospodaření příspěvkové organizace Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. Příspěvková organizace dále hospodaří: a) s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, b) s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanismu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže: a) její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, b) její neinvestiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele, nebo c) porušila rozpočtovou kázeň. Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že: a) použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, b) převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví zákon nebo než rozhodl zřizovatel, c) použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví zákon nebo jiný právní předpis, d) použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu, nebo e) překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn. (zákon č. 250/2000 Sb.) Zřizovatel může na základě vlastního rozhodnutí odčerpat volné peněžní prostředky také z doplňkové činnosti, avšak zasáhnout do rozpočtu v průběhu roku by měl jen ze závažných a objektivních příčin. Výnosy z doplňkové činnosti používá příspěvková organizace přednostně pro krytí výdajů hlavních činností, pokud zřizovatel neschválí jiný postup (Růžičková Merlíčková, 2011 str. 41).


21

3.7 Účetnictví příspěvkové organizace Účetnictví příspěvkových organizací se řídí vyhláškou ministerstva financí č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Obecný princip vedení účetnictví příspěvkové organizace vychází z ustanovení § 4, § 9 odst. 1 až 6 a § 13a) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, kde se stanoví, že lze vést účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu. Účetnictví ve zjednodušeném rozsahu mohou vést příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel (Morávek, 2010 str. 97). Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, jejichž zřizovatelem je územní samosprávný celek, nesestavují přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu. V účetnictví příspěvkové organizace musí být odděleně sledována hlavní činnost a doplňková (hospodářská) činnost. Pro účely daně z příjmu právnických osob je třeba v rámci hlavní (neziskové) činnosti sledovat odděleně náklady a výnosy na činnosti, které jsou provozovány za účelem dosažení zisku. Hlavní činnosti lze z hlediska zisku rozdělit takto: a) vždy ziskové – předpokládané příjmy jsou kalkulovány tak, aby příjmy byly vyšší než výdaje, i když zisk může být i minimální, b) vždy ztrátové – jedná se o většinou o společensky prospěšné činnosti; příjemce činnosti by nemohl nebo nechtěl zaplatit, c) ziskové i ztrátové – výsledek, zisk či ztráta, je ovlivněn řadou důvodů: ročním obdobím, počasím, atraktivností akce, cílovou skupinou. Ve svém výsledku mohou být ztrátové i akce, které byly plánovány se ziskem, a následně, vlivem různých okolností, nebylo zisku dosaženo (Růžičková Merlíčková, 2011 str. 222). Pro zjištění zisku nebo ztráty z jednotlivých podčinností provozovaných v rámci hlavní činnosti je nutné zajistit podrobné vedení účetnictví, které zaručí správné podklady pro účely zdanění. Jde zejména o klíčování nákladů, které jsou společné pro činnosti ziskové a neziskové. Jak píše Růžičková Merlíčková: „Tento krok je snadno proveditelný pouze pro přednášející na seminářích a kurzech. V praxi to přináší řadu obtížně řešitelných situací, které nejsou vždy jednoznačně upraveny zákonnými předpisy.“ V konečném důsledku půjde o to, jak se ke zvolenému způsobu klíčování společných nákladů postaví správce daně, zda ho nezpochybní a neprohlásí za nedostatečný a neprůkazný. Striktní a podrobné rozdělování nákladů a výnosů dle podčinností klade také velké nároky na používaný software pro zpracování účetnictví. Od 1. 1. 2009 vstoupil v účinnost zákon č. 304/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem byl nastaven právní rámec pro vznik účetnictví státu s účinností k 1. 1. 2010, resp. pro celou účetní reformu v oblasti veřejných financí (Svobodová J., 2010 str. 9). Na základě tohoto předpisu je povinností příspěvkové organizace předávat pravidelně čtvrtletně ve vyhláškou stanovených termínech účetní uzávěrku do centrálního systému účetních informací státu.

22


4 Akciová společnost 4.1 Charakteristika akciové společnosti Akciové společnosti mají v českém právním a hospodářském prostředí obdobný význam jako v jiných právních řádech, které znají tuto formu obchodní společnosti. Jsou považovány za velmi vhodné pro provoz velkých podniků, které vyžadují vysoké a mnohdy i dlouhodobě návratné investice, jež jsou pro jednotlivého podnikatele – fyzickou sobu, popř. skupinu takových osob nedostupné nebo spojené s neúnosným rizikem. Za výhody této právní formy jsou považovány následující skutečnosti: 1. volná vazba společníka ke společnosti – převod akcií nelze vyloučit a akcionář se tak může prodejem akcií velmi snadno své účasti na společnosti zbavit, 2. společnost má pomocí zvyšování základního kapitálu novými vklady, které se děje úpisem nově vydávaných akcií, poměrně snadnou možnost získávat další finanční prostředky pro svou expanzi, 3. omezení rizika akcionářů – akcionáři za trvání společnosti neručí za její závazky. Akciová společnost je právnickou osobou. Na rozdíl od společnosti s ručením omezeným jde o typickou kapitálovou obchodní společnost, v níž nenacházíme osobní prvky. Pokud společnost vydá listinné akcie na majitele, zůstávají její společníci – akcionáři dokonce zcela anonymní. Společnost je podnikatelem, ale může být založena k podnikání i k jiné činnosti, tedy aktivitám, které nenaplňují zákonný pojem podnikání vymezený v § 2 odst. 1 obchodního zákoníku. Podnikatelský charakter akciové společnosti je dán formálním znakem (povinný zápis do obchodního rejstříku), je tedy podnikatelem vždy bez zřetele na to, zda předmět její činnosti spočívá v podnikání nebo v jiných činnostech, které již za podnikání označit nelze (Faldyna, 2010 stránky 465-466).

4.2 Založení a vznik Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti. Firma společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“ nebo zkratku „akc. spol.“ nebo zkratku „a.s.“. Akcie je cenným papírem, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle obchodního zákoníku a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. Osoba, která se podílí na základním kapitálu společnosti, je oprávněna vykonávat práva akcionáře jako společníka, i když společnost dosud nevydala akcie nebo zatímní listy, a to ode dne zápisu základního kapitálu, na němž se podílí, do obchodního


23

rejstříku. Akcie mohou být vydány v souladu se zvláštním zákonem v listinné podobě nebo v zaknihované podobě. Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Základní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20 mil. Kč, základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky akcií musí činit alespoň 2 mil. Kč. Jestliže zvyšuje společnost, jejíž základní kapitál je nižší než 20 mil. Kč, základní kapitál veřejnou nabídkou, musí jej zvýšit nejméně na 20 mil. Kč. Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada. Valná hromada společnosti se koná nejméně jednou za rok, nejpozději však do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Statutárním orgánem společnosti je představenstvo. Nad působností představenstva a uskutečňováním podnikatelské činnosti společnosti dohlíží dozorčí rada.

4.3 Řízení akciové společnosti Právní úprava předepisuje společnosti soustavu vnitřních orgánů, do jejichž působnosti řízení a kontrolu aktivit společnosti svěřuje.

-

Akciová společnost zřizuje následující orgány: valnou hromadu akciové společnosti, představenstvo akciové společnosti, dozorčí radu akciové společnosti.

Vzhledem k tomu, že valné hromadě náleží působnost rozhodovat o nejzávažnějších otázkách existence a činnosti společnosti, mohou svou účastí na ní akcionáři určit pouze základní podmínky jejího rozvoje, popř. zasáhnout ve chvílích vážného ohrožení její existence. Běžná řídící a kontrolní oprávnění zabezpečují vnitřní orgány, které již nemusí být a pravidelně nebývají složeny z akcionářů. Správa převažující části záležitostí společnosti je tak v rukou osob, které se řízením společností zabývají jako svou profesí a nemají ke společnosti společnické ani jiné osobní vztahy. V právní úpravě jsou proto velmi důležitá pravidla stanovící předpoklady výkonu funkce v orgánech akciové společnosti a úprava odpovědnosti členů orgánů za řádný výkon jejich funkcí (Faldyna, 2010 str. 536).

4.4 Představenstvo a dozorčí rada Představenstvo akciové společnosti je jejím výkonným orgánem, který díky své povaze (orgán o malém počtu členů, který je schopen zasedat a jednat kdykoli podle potřeby), rozsahu působnosti (obchodní vedení a všechny ostatní náležitosti, pokud nebyly svěřeny zákonem a stanovami do působnosti valné hromady nebo dozorčí rady) i tomu, že je statutárním orgánem společnosti, má ve společnosti rozhodující postavení.

24


Pro personální složení představenstva je určující rozhodnutí valné hromady, které náleží volba a odvolání členů představenstva (Faldyna, 2010 str. 539). Dozorčí rada má jako orgán vnitřní kontroly činnosti akciové společnosti následující působnost: 1. dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti, 2. přezkoumává roční účetní závěrku a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty a předkládá své vyjádření valné hromadě, 3. svolává valnou hromadu, pokud to vyžadují zájmy společnosti, a navrhuje potřebná opatření, 4. členové dozorčí rady jsou oprávněni nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících se činnosti společnosti, kontrolují řádné vedení účetních záznamů a soulad podnikatelské činnosti společnosti s právními předpisy, stanovami a pokyny valné hromady, 5. účastní se valné hromady a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Dozorčí rada musí mít nejméně tři členy. Dvě třetiny jejích členů volí valná hromada, jednu třetinu zaměstnanci společnosti, má-li společnost více než 50 zaměstnanců v pracovním poměru na pracovní dobu přesahující polovinu týdenní pracovní doby stanovené zvláštním předpisem v době konání valné hromady, která dozorčí radu volí. Člen dozorčí rady volený zaměstnanci může být též zaměstnanci odvolán. Délku funkčního období členů dozorčí rady stanoví stanovy společnosti, nesmí však přesáhnout pět let. První funkční období činí jeden rok od vzniku společnosti. Dozorčí rada rozhoduje na základě souhlasu většiny svých členů, každý člen má jeden hlas (Faldyna, 2010 stránky 544-545).

4.5 Účetnictví akciové společnosti Předmětem účetnictví akciové společnosti je stav a pohyb majetku a jiných aktiv, závazků (dluhů) a jiných pasiv, náklady a výnosy a výsledek hospodaření. V účetnictví akciové společnosti musí být dodržovány směrné účtové osnovy uspořádání a označování položek účetní závěrky a obsahové vymezení závěrek, jakož i účetní metody, zejména způsoby oceňování, postupy odpisování a postupy tvorby a užití rezerv, které stanoví Ministerstvo financí prováděcím předpisem. Účetní závěrka obsahuje rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu. Podrobnosti o sestavování a obsahu účetní závěrky stanoví vyhláška ministerstva financí č. 500/2002 Sb. (Faldyna, 2010 str. 108).


25

5 Daň z příjmů právnických osob 5.1

Vymezení právnických osob

Právnické osoby vymezuje občanský zákoník, obchodní zákoník a zákon o daních z příjmů. Právnickými osobami podle § 18 odst. 2, občanského zákoníku, jsou: a) sdružení fyzických nebo právnických osob, b) účelová sdružení majetku, c) jednotky územní samosprávy, d) jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Sdružení fyzických nebo právnických osob Jedná se o veřejnou obchodní společnost, společnost s ručením omezeným, komanditní společnost, akciovou společnost, družstvo, zájmová sdružení právnických osob, politické strany a hnutí, vysoké školy, Hospodářskou komoru České republiky a Agrární komoru České republiky a další právnické osoby jako např. profesní komory, náboženské společnosti apod. Jednotky územní samosprávy Za jednotky územní samosprávy se považují obce a kraje. (Brychta, 2010 str. 136) Právnickou osobou podle obchodního zákoníku je podnikatel. Podnikáním ve smyslu § 2 odst. 1 obchodního zákoníku se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem se ve smyslu § 2 odst. 2 obchodního zákoníku rozumí: a) osoba zapsaná v obchodním rejstříku, b) osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění, c) osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů, d) osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Do obchodního rejstříku se zapisují: a) obchodní společnosti a družstva, b) zahraniční osoby, c) fyzické osoby, kterou jsou podnikateli a mají bydliště v České republice, a osoby, podle § 21 odst. 5 obchodního zákoníku, které podnikají na území České republiky, pokud o zápis požádají. Fyzická osoba, která je podnikatelem, se zapíše do obchodního rejstříku vždy, jestliže výše jejích výnosů nebo příjmů snížených o DPH, je-li součástí výnosů nebo příjmů, dosáhla

26


nebo přesáhla za dvě po sobě bezprostředně následující účetní období v průměru 120 milionů Kč, d) další osoby, stanoví-li povinnost jejich zápisu zvláštní předpis. (Brychta, 2010 str. 137) Právnické osoby podle zákona o daních z příjmů jsou poplatníci daně z příjmů právnických osob, které nejsou fyzickými osobami. (Brychta, 2010 str. 138)

5.2 Výpočet daně z příjmu právnických osob Pro stanovení daně z příjmů právnických osob platí následující obecné schéma: 1) výsledek hospodaření z účetnictví, 2) úprava výsledku hospodaření na základ daně z příjmů, 3) odpočet daňové ztráty z předcházejících zdaňovacích období, 4) odpočet darů na veřejně prospěšné účely, 5) odpočet 100% výdajů vynaložených při realizaci projektů výzkumu a vývoje, 6) odpočet 50% částky vypořádané oprávněným osobám jako jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, 7) upravený základ daně, 8) stanovení daně z příjmů právnických osob dle příslušné sazby daně, 9) uplatnění slevy na dani z titulu zaměstnání zaměstnanců se zdravotním postižením a zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, 10) uplatnění slevy na dani z titulu poskytnutí investiční pobídky, 11) výsledná daň z příjmů. Daň nebo daň včetně zvýšení daně se nepředepíše a neplatí, nepřesáhne-li 200 Kč (Brychta, 2010 str. 154).

5.3 Daň z příjmů příspěvkové organizace 5.3.1

Příjmy

Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškerých činností a z nakládání s veškerým majetkem. Přesto jsou vymezeny i určité příjmy, které se nezdaňují podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a to proto, že nejsou předmětem daně z příjmů nebo jsou od zdanění osvobozeny. Příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou: 1. obecně vyjmuté příjmy, které platí pro všechny poplatníky daně z příjmů bez výhrad,


27

2. speciální příjmy neziskových organizací, které nejsou zdaňovány daní z příjmů. Speciální příjmy, které jsou výhradně mimo předmět daně, se vyskytují u organizací, které nebyly založeny za účelem podnikání. Jde o: a) Příjmy z činností vyplývajících z jejich poslání. Příjem není předmětem daně pouze za podmínky, že náklady (výdaje) vynaložené podle zákona o dani z příjmů v souvislosti s prováděním těchto činností jsou vyšší. Podmínka nerovnosti „příjmy jsou nižší než výdaje s nimi související“ se za celé období posuzuje podle jednotlivých druhů činností. Pokud jednotlivá činnost v rámci téhož druhu činnosti je prováděna jak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou nižší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení nebo se rovnají těmto nákladům, tak za ceny, kdy dosažené příjmy jsou vyšší než související náklady (výdaje) vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, jsou předmětem daně pouze příjmy z těch jednotlivých činností, které jsou vykonávány za ceny, kdy příjmy převyšují související výdaje. b) Příjmy z dotací, příspěvků na provoz a jiných podpor ze státního rozpočtu, podpory poskytnuté regionální radou soudržnosti, z rozpočtu kraje a obce poskytnutých podle zvláštních právních předpisů. Obecně pro dotace platí, že jsou to účelově určené prostředky, které jsou poskytovány na základě rozhodnutí. V tomto rozhodnutí jsou definovány podmínky čerpání, účelovosti a časová omezenost. c) Příjmy z úroků z vkladů na běžném účtu.

Příjmy, které jsou předmětem daně, lze rozdělit na: 1. příjmy od daně osvobozené, 2. příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně, 3. příjmy zahrnované do základu daně z příjmů. (Máče, 2010 stránky 198-199) 5.3.2

Výsledek hospodaření

Výsledek hospodaření příspěvkových organizací je tvořen součtem dvou dílčích výsledků hospodaření, a to výsledku hospodaření za hlavní činnost a výsledku hospodaření za hospodářskou činnost. Příspěvkové organizace (organizace vedoucí účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů) mohou (ale nemusí) část nákladů vynakládaných společně na hlavní činnost a hospodářskou činnost, které nelze co do jejich výše přesně rozlišit, klíčovat podle různých kritérií (například podle poměru výše výnosů docílených v hospodářské činnosti k výnosům docíleným v hlavní činnosti, včetně dotace nebo příspěvků poskytovaných na tuto činnost příspěvkové organizaci, vždy ke dni sestavení účetní závěrky). Obdobně lze klíčovat i dotace a příspěvky k jednotlivým činnostem příspěvkové organizace. Ty-

28


to výnosy a náklady, určené ke klíčování, nazýváme výnosy a náklady dosud nezařazené. Výsledek hospodaření ve struktuře nákladů a výnosů je ovlivněn u příspěvkových organizací příspěvkem (dotací) na činnost organizace. Z hlediska daňové souvztažnosti je nutné zdůraznit, že výdaje (náklady) vynaložené na příjmy (výnosy) od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně nebo příjmy vyňaté podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění nejsou (podle § 25 odst. 1 písm. i ZDP) daňově uznatelnými výdaji (náklady). Pokud tedy příspěvková organizace (poplatník) vylučuje ze zdanění určité příjmy (dotace, příspěvky), je povinna vyloučit z daňově účinných výdajů rovněž související výdaje (náklady), vynaložené na jejich dosažení. Proto i náklady, které jsou spojeny s dotacemi nebo s dosažením osvobozených příjmů, nemohou být součástí základu daně, nejsou daňově uznatelné (Máče, 2010 stránky 199-200). 5.3.3

Základ daně

Základem daně je rozdíl, o který příjmy (výnosy), s výjimkou příjmů (výnosů), které nejsou předmětem daně a příjmů (výnosů) osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), upravené podle pravidel daných zákonem, a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zúčtovacím období. Konkrétně je nutné pro účely stanovení základu daně z příjmů provádět časové rozlišení u těch výdajů (nákladů), u nichž lze časové rozlišené provést prostřednictvím dohadných položek (hodnota nevyfakturované spotřeby elektrické energie, plynu, vody) nebo prostřednictvím časového rozlišení (nerovnoměrně placené nájemné, náklady na technický rozvoj, příprava a záběh výroby). Základem daně je výsledek hospodaření, který se upravuje pro účely daňové (podle § 23 odst. 3 ZDP). Výsledek hospodaření se zvyšuje o: - částky neoprávněně zkracující příjmy, - částky, které nelze podle zákona zahrnout do výdajů (nákladů), - částky, o které byl snížen výsledek hospodaření za předchozí zdaňovací období. Na druhou stranu se výsledek hospodaření pro účely daňové snižuje o částky dalších výdajů (nákladů), které nelze uplatnit jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byly zaplaceny. Do obecného základu daně se nezahrnují: - příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou (podle § 36 ZDP), - příjmy, které jsou zdaňovány v rámci samostatného základu daně sazbou daně podle § 21 odst. 3 ZDP, - a další. (Máče, 2010 str. 200) 5.3.4

Odpočty od základu daně

Mezi položky odčitatelné od základu daně a položky snižující základ daně patří: - odečet daňové ztráty (§ 34 odst. 1 ZDP), - odečet výdajů na projekty výzkumu a vývoje (§ 34 odst. 4 až 6 ZDP),


-

29

odečet z titulu uspokojení nároků odpovědných osob dle transformačního zákona č. 42/1992 Sb. (§ 34 odst. 9 až odst. 12 ZDP), odečet darů na obecně prospěšné účely (§ 20 odst. 8 ZDP).

Nejdříve lze stanovený základ daně snížit o odčitatelné položky (dle § 34 ZDP) a takto upravený základ daně lze dále snížit o položky snižující základ daně (§ 20 odst. 7 a 8 ZDP). Neziskové subjekty mohou snížit základ daně (upravený o položky dle § 34 ZDP) až o 30%, maximálně však o 1 mil. Kč s tím, že činí-li toto 30% snížení méně než 300 tis. Kč, lze odečíst 300 tis. Kč, maximálně však do výše základu daně. Podmínkou pro uplatnění tohoto snížení základu daně je to, že prostředky získané dosaženou úsporou daňové povinnosti musí být použity ke krytí nákladů (výdajů) souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně (např. hlavní činnost provozována se ztrátou), a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Pokud neziskový subjekt ukončil svou činnost, nemůže už předmětný odečet uplatnit (Máče, 2010 stránky 200-201). 5.3.5

Slevy na dani

Poplatník může uplatnit (podle § 35, § 35a, § 35b ZDP) tyto druhy slev na dani: - sleva na dani pro všechny poplatníky daně z příjmu, kteří zaměstnávají zaměstnance se zdravotním postižením, - slevy na dani pro poplatníka s příslibem investiční pobídky (podle zákona č. 72/2000 Sb.) po dobu pěti let, - a další (Máče, 2010 str. 201).

5.4 Daň z příjmů akciové společnosti Účetní závěrkou zjištěný výsledek hospodaření představuje hrubý účetní zisk (tj. zisk před zdaněním), ze kterého se po jeho neúčetní úpravě dle podmínek stanovených v zákoně o daních z příjmů určí základ daně z příjmů právnických osob a daň z příjmů. Společnost podává daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob. Z disponibilního zisku musí být nejprve vytvořen zákonný rezervní fond v předepsané výši, dále jsou provedeny příděly do statutárního či sociálního fondu a část zisku lze rozdělit na dividendy jako podíl na zisku akcionářům, které jsou zdaňovány zvláštní sazbou srážkové daně ve výši 15% (Brychta, 2010 stránky 171-172).

30

Zoologická zahrada Jihlava

6 Zoologická zahrada Jihlava 6.1 Historie, současnost a budoucnost 6.1.1

Historie

Město Jihlava leží uprostřed romantické krajiny Českomoravské vrchoviny. Osou území města je řeka Jihlava, která do města vstupuje na svém 146 km a na území města přibírá zprava říčku Jihlávku. V malebném údolí říčky Jihlávky začalo vznikat výletní místo pro občany města. A právě zde začal v roce 1957 z iniciativy několika místních nadšenců vznikat zookoutek. O vybudování prvních expozic ptactva, které vzbudily velký ohlas veřejnosti, se zasloužil Oldřich Vávra. Současná specializace na kočkovité šelmy snad začala již v době, kdy ve městě hostující cirkus nabídl k odprodeji pár lvů i s maringotkou. Další šelmou byl medvěd, který na Barrandově skončil svoji „filmovou kariéru“ a později k němu přišla i jeho družka. Tímto začal bouřlivý rozvoj zookoutku. Pod vedením Jindřicha Weise byl postaven medvědinec, velké voliéry pro dravce, rybník pro vodní ptactvo a ohrady pro kopytníky, které kromě poníků obsadili jaci a velbloudi. V roce 1960 se vedoucím zookoutku stal Josef Vitásek. V té době byla vybudována síť jednoduchých klecí, pavilon opic a pavilon šelem. Když však v roce 1966 Josef Vitásek zemřel, zůstalo zařízení rok bez vedení a jeho stav se zhoršoval. Chyběla atraktivní zvířata, peníze i návštěvníci. Na podzim roku 1967 přišel do zookoutku ze Zoo Dvůr Králové nad Labem Vladislav Jiroušek. Započalo se s rekonstrukcí stávajícího zařízení a přibývaly nové druhy zvířat. Návštěvnost se z původních dvaceti tisíc zdvojnásobila. V roce 1982 byl zookoutku Ministerstvem kultury udělen statut zoologické zahrady. 6.1.2

Současnost

Zoologická zahrada Jihlava je příspěvkovou organizací. Statutární město Jihlava ji zřídilo za účelem chovu a rozmnožování živočichů a rostlin, jež umožňují vytvářet ucelené expozice fauny a flóry v návaznosti na ekologii, uchování a ochranu přírody. Pečuje o přírodní areál, v němž vytváří vhodné prostředí pro odpočinek, kulturní vyžití a vzdělání občanů i návštěvníků Jihlavy. Zoologická zahrada Jihlava je členem mezinárodních organizací: 1) 2) 3) 4) 5) 6)

Union of Czech and Slovak Zoological Gardens (UCSZOO) European Association of Zoos nad Aquarie (EAZA) World Association of Zoos and Aquariums (WAZA) European Endagered Species Programmes (EEP) International Zoo Educators Association (IZE) International Species Information System (ISIS)


31

Zoologická zahrada Jihlava se s rozlohou 12 ha řadí v rámci ČR mezi střední zoologické zahrady. Z toho 7 ha zaujímají expoziční části. Je domovem pro cca 800 jedinců ve 150 druzích zvířat. Specializuje se na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Má největší kolekci drápkatých opic v ČR. Zaměstnává průměrně 45 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Roční obrat přesahuje 30 mil. Kč. Přitom vlastní příjmy pokrývají zhruba 50% celkových nákladů na provoz. Dalších 50% obdrží každoročně organizace od zřizovatele formou příspěvku na provoz. S počtem více než 250 000 návštěvníků ročně se řadí mezi nejvíce navštěvované místo a hlavní turistický cíl kraje Vysočina. 6.1.3

Budoucnost

V roce 2010 odstartovala Zoologická zahrada období významného rozvoje. Byla zahájena výstavba centra environmentálního vzdělávání, které bylo uvedeno do provozu v roce 2011 a rozšířil se tak jeden z hlavních účelů, pro které byla organizace zřízena, a to vzdělávání a výchova veřejnosti k ochraně přírody. V červnu roku 2011 byla schválena žádost o dotaci z prostředků EU z ROP Jihovýchod prioritní osa 2 - Rozvoj cestovního ruchu na realizaci projektu Zoo pěti kontinentů. Jedná se o investici v hodnotě 150 mil. Kč, jejíž realizací vzniknou nové expoziční celky a budou rekonstruovány staré nevyhovující objekty a expozice. Jak vyplývá z názvu projektu, bude zároveň charakter uspořádání expozic v prostoru tvořit jednotlivé kontinenty světa. Realizace tohoto projektu byla zahájena v roce 2011 a ukončena bude v roce 2014. Očekává se, že poté se výrazně zvýší návštěvnost, což s sebou přinese potřebu dalšího rozvoje a to zejména v oblasti služeb pro návštěvníky – restaurace, sociální zázemí, odpočinková místa, dětské koutky atd.

6.2 Vymezení hlavní a doplňkové činnosti 6.2.1

Hlavní účel

Zoologická zahrada Jihlava byla Statutárním městem Jihlava zřízena za účelem chovu a rozmnožování živočichů a rostlin, jež umožňují vytvářet ucelené expozice fauny a flóry v návaznosti na ekologii, uchování a ochranu přírody. Organizace pečuje o přírodní areál a vytváří zde vhodné prostředí pro odpočinek, kulturní vyžití a vzdělání svých občanů i návštěvníků Jihlavy. 6.2.2

Předmět činnosti

Příspěvková organizace Zoologická zahrada Jihlava: a) Chová živočichy v podmínkách, které směřují k zajištění biologických a ochranářských požadavků jednotlivých druhů a požadavků na zajištění zdraví a pohody živočichů.

32


b) Provádí nákup, prodej, výměny a deponace zvířat. V souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 162/2003 Sb. poskytuje dary zoologickým zahradám v rámci mezinárodní spolupráce. c) Provádí navrácení vlastních odchovů do volné přírody (reintrodukce, repatriace) nebo je koordinátorem těchto činností. d) Předchází únikům chovaných živočichů, zejména s ohledem na možné ekologické ohrožení původních druhů a předchází šíření parazitů a původců nákaz z vnějšího prostředí pomocí vhodných technických a protinákazových opatření. e) Zajišťuje pravidelnou veterinární péči. f) Vede o své kolekci živočichů průběžné záznamy způsobem přiměřeným sledovanému druhu. g) Provádí východu veřejnosti k ochraně přírody. h) Připravuje, realizuje a zabezpečuje vzdělávací programy pro specializované skupiny návštěvníků i širokou veřejnost zejména popularizací přírodovědných poznatků a formou zábavně-výchovných akcí rozšiřuje teoretické znalosti a prohlubuje vztah jednotlivce k živé přírodě. i) Zapojuje se do národních a mezinárodních aktivit. j) Zajišťuje výkon činnosti související s péčí o chované živočichy kvalitou a počtem odborného personálu vzhledem k počtu chovaných živočichů. k) Vysazuje, odborně ošetřuje a chrání dřeviny. l) Vytváří ekologicky vyvážené a esteticky účinné prostředí areálu Zoo jako celku. m) Je oprávněna prodávat vstupenky. n) Vytváří informační systémy pro vzdělávání a informovanost návštěvníků a vhodným způsobem propaguje své jméno, na veřejnosti se prezentuje i jiným vhodným způsobem (např. společenskými akcemi). 6.2.3

Vymezení doplňkové činnosti

Doplňkovou činnost povoluje zřizovatel provozovat v těchto oborech volné činnosti: a) Reklamní činnost v rámci oboru volné živnosti „reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení“. b) Aranžérská činnost v rámci oboru volné živnosti „návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling“. c) Nákup zboží za účelem jeho dalšího prodeje v rámci oboru volné živnosti „velkoobchod a maloobchod“. d) Provozování krmných automatů, nápojových automatů a automatů na výdej balených potravin v rámci oboru volné živnosti „velkoobchod a maloobchod“. e) Prodej zvířat fyzickým a právnickým osobám jiným než jsou zoologické zahrady. f) Zprostředkovatelská činnost související s cestovním ruchem v rámci oboru volné živnosti „zprostředkování obchodu a služeb“.


33

g) Pronájem nebytových prostor, nemovitostí a věcí movitých v rámci oboru volné živnosti „pronájem a půjčování věcí movitých“. h) Provozování parkoviště před hlavním vstupem do areálu Zoo včetně vybírání poplatků.

6.3 Hospodaření v letech 2006 – 2010 Hospodaření Zoologické zahrady Jihlava (dále jen Zoo) nejvíce ovlivňují tyto faktory: - návštěvnost, - výše příspěvku zřizovatele, - tvorba a použití rezervního fondu a fondu investičního rozvoje, - rozsah doplňkové činnosti. 6.3.1

Návštěvnost

Na základě analýz, které byly v Zoo provedeny v oblasti marketingu, bylo zjištěno, že na vývoj návštěvnosti má zásadní vliv počasí. Všechny ostatní faktory, jako je reklama a propagace Zoo v médiích, pořádání kulturních akcí pro veřejnost nebo významné odchovy zvířat, mají na návštěvnost zanedbatelný vliv. Z grafu počtu návštěvníků v jednotlivých letech lze také usuzovat pozitivní dopad ekonomické recese v roce 2009, kdy pravděpodobně české rodiny upřednostnily tuzemskou dovolenou před zahraniční, neboť v tomto roce vykazují vyšší návštěvnost v porovnání s předchozími lety i ostatní české zoologické zahrady1. Graf 1 Vývoj počtu návštěvníků 2006 - 2010

Počet návštěvníků 280 000 260 000 240 000

267 283

265 063 244 354 229 353

226 809

220 000 200 000 2006

2007

2008

2009

2010

Zdroj dat: Vlastní zpracování

6.3.2

Příspěvek zřizovatele, tvorba a použití fondů

Výše příspěvku zřizovatele souvisí úzce s pravidly hospodaření, které zřizovatel Zoo stanovuje ve zřizovací listině. Za uvedené období let 2006 – 2010 po1

Údaj z Výroční zprávy UCSZ za rok 2009

34


skytoval zřizovatel příspěvkové organizaci pouze provozní příspěvek, v žádném z uvedených let nebyla poskytnuta investiční dotace. Investice, které byly provedeny, byly financovány buď z fondu investičního rozvoje Zoo, nebo byl investorem přímo zřizovatel. Zoo je oprávněna provádět investiční činnost pouze do výše 2 mil. Kč bez DPH na jednu akci a pro financování použít prostředky fondu investičního rozvoje. Použití prostředků fondu investičního rozvoje a rezervního fondu podléhá předchozímu schválení zřizovatelem. Schvalovací proces probíhá vždy v přecházejícím roce na rok následující. Fond investičního rozvoje je tvořen zejména účetními odpisy. Účetní odpisování dlouhodobého majetku je prováděno v souladu s vnitřním předpisem. Odpisy jsou postupně zahrnovány (měsíčně účtovány) do nákladů, přičemž Zoo musí vytvořit vlastními výnosy zdroj krytí těchto nákladů. Jinými slovy – zřizovatel neposkytuje Zoo příspěvek na krytí nákladů z účetních odpisů. Nařizuje však organizaci každoročně odvod části odpisů, které nejsou určeny k proinvestování. Konečná výše schváleného provozního příspěvku je závislá na možnostech zapojení rezervního fondu do rozpočtu Zoo. Z grafu vývoje výše příspěvku zřizovatele a stavu a čerpání rezervního fondu je zřejmá nepřímá úměra, tzn., že výše příspěvku zřizovatele se snižuje v letech, ve kterých dochází k vyššímu čerpání rezervního fondu. Nejzřetelněji lze tuto situaci vyčíst v letech 2009 a 2010. Graf 2 Vývoj výše příspěvku zřizovatele 2006 - 2010

Příspěvek zřizovatele 14 000 000 12 000 000

11 865 000

9 455 000

4 000 000

10 160 000

6 000 000

10 000 000

8 000 000

9 000 000

Kč

10 000 000

2006

2007

2008

2009

2010

2 000 000 0



35

Graf 3 Vývoj čerpání rezervního fondu a stav k 31. 12.

Rezervní fond

Kč

Čerpání

Stav k 31.12.

4 000 000 3 500 000 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2006

2007

2008

2009

2010


Graf 4 Vývoj čerpání fondu investičního rozvoje a stav k 31. 12.

Fond investičního rozvoje Čerpání

Stav k 31.12.

5 000 000 4 000 000 Kč

3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 2006

2007

2008

2009

2010


6.3.3

Doplňková činnost

Rozsah doplňkové činnosti prošel v uvedeném období změnou. Předmět doplňkové činnosti byl postupně rozšiřován. V roce 2009 bylo vydáno úplné znění nové zřizovací listiny2, ve které byla rozšířena doplňková činnost o provov souladu s § 39b čl. II odst. 2 zákona č. 477/2008 Sb., změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

2

36


zování krmných automatů, nápojových automatů a automatů na výdej balených potravin, zprostředkovatelská činnost související s cestovním ruchem a provozování parkoviště včetně vybírání poplatků. Posledně jmenovaná činnost byla zahájena v průběhu sezóny 2010 (v předchozích letech bylo parkování pro návštěvníky zdarma) a tržby z parkovného zvýšily celkové výnosy z doplňkové činnosti. Graf 5 Náklady, výnosy a HV – doplňková činnost 2006 – 2010

Doplňková činnost Náklady

Výnosy

Hospodářský výsledek

3 500 000 3 000 000

Kč

2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2006

2007

2008

2009

2010


6.3.4

Hlavní činnost, dary

Hlavní činnost co do rozsahu nezaznamenala v uvedeném období podstatných změn. Náklady byly ovlivněny především inflací a s tím spojeným růstem cen. V oblasti výnosů došlo ke zvýšení v roce 2009, a to v souvislosti se zařazením Zoologických zahrad mezi kulturní zařízení a s tím spojené změny v oblasti DPH, kdy se příjmy ze vstupného staly plněním osvobozeným od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet3. Zoologická zahrada zachovala po této změně výši vstupného na úrovni předchozí výše, čímž se původně odváděná DPH stala výnosem. Významný vliv na hospodaření zoologické zahrady mají dary, které příspěvkové organizaci poskytují právnické i fyzické osoby. V případě právnických osob se jedná o partnery, s kterými má zoologická zahrada uzavřeny smlouvy o partnerství, v nichž se partneři zavazují finančně podporovat zoologickou zahradu. V případě fyzických osob se jedná o příznivce zoologické zahrady, kteří svými

3

podle § 61 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.


37

drobnými finančními dary přispívají na chov zvířat. V letech 2006 – 2010 obdržela zoologická zahrada dary ve výši: 2006 2007 2008 2009 2010

603 464 Kč 805 370 Kč 1 396 072 Kč 886 294 Kč 836 817 Kč

Získávání darů velmi zkomplikovala novela zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, kdy s účinností od 1. 4. 2010 potřebuje příspěvková organizace k přijetí daru předchozí písemný souhlas zřizovatele. Tento písemný souhlas musí být vydán před samotným uzavřením darovací smlouvy, a to i tehdy, je-li darovací smlouva uzavřena ústně v souladu s občanským zákoníkem. V případě příznivců zoologické zahrady, kteří chtějí drobným finančním darem přispět na chov zvířat, což ve většině případů projeví tím, že osobně přicházejí do zoologické zahrady s úmyslem předat hotovost, by to za podmínek stanovených zákonem znamenalo, že zoologická zahrada se musí s takovým dárcem dohodnout, že může svůj finanční příspěvek (dar) zoologické zahradě předat až poté, co zoologická zahrada získá písemný souhlas zřizovatele. Časově by to znamenalo minimálně 3 týdny, vzhledem k četnosti zasedání rady města, která souhlas uděluje a povinnosti předkládat materiály pro jednání rady města minimálně týden před zasedáním. Tato skutečnost by pravděpodobně většinu dárců odradila. Ročně uzavře zoologická zahrada více než 100 darovacích smluv s drobnými přispěvateli. Zřizovatel ve zřizovací listině stanovil, že Zoo může do svého vlastnictví přijímat dary na chov a výživu zvířat bez předchozího písemného souhlasu. Otázkou zůstává, zda je to v souladu s výkladem k novele zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Nicméně pro Zoologickou zahradu (a v konečném důsledku i pro zřizovatele) je tento postup výhodný.

38

Zoologická zahrada Jihlava Graf 6 Náklady, výnosy a HV – hlavní činnost 2006 – 2010

Hlavní činnost Náklady

Výnosy

2006

2007

Hospodářský výsledek

35 000 30 000

tis. Kč

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000

2008

2009

2010


6.3.5

Hospodářský výsledek a daňová povinnost

V následujících tabulkách jsou uvedeny náklady a výnosy na hlavní a doplňkovou činnost včetně výše hospodářského výsledku za jednotlivé roky. Vývoj výše daně je znázorněn graficky. Z tabulky a grafu výše daně v jednotlivých letech je na první pohled zřejmý značný nepoměr mezi výší daně v roce 2009 v porovnání s ostatními roky. Vysvětlení lze nalézt v tabulce nákladů, výnosů a hospodářského výsledku z hlavní činnosti, ve které je v roce 2009 vykázán zisk z hlavní i doplňkové činnosti. Co bylo příčinou vytvoření zisku z hlavní činnosti, když příspěvková organizace není založena za účelem tvorby zisku? Do oblasti výnosů zasáhla zejména neočekávaná rekordní výše počtu návštěvníků. Oblast výnosů i nákladů pak ovlivnila změna v oblasti DPH, kdy s účinností od 1. 1. 2009 byly zoologické zahrady zařazeny mezi kulturní zařízení a vstupné se v souladu s § 61 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, stalo plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet. Zoologická zahrada zachovala po této změně výši vstupného na úrovni předchozí výše, čímž se původně odváděná DPH stala výnosem. Osvobození vstupného od DPH s sebou však v oblasti DPH přineslo další podstatnou změnu, a to krácení odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění koeficientem. Pro hospodaření Zoologické zahrady to znamenalo v průběhu roku měsíčně přepočítávat výši koeficientu a modelovat pravděpodobný dopad do nákladů v podobě odvodu daně z přidané hodnoty na vstupu krácené koeficientem.


39

Tyto faktory sehrály významnou roli v tom, že bylo velmi obtížné ke zřizovatelem stanovenému termínu předložit žádost o změnu rozpočtu a v té navrhnout odvod nevyužitých prostředků zpět do rozpočtu města a zároveň požádat o možnost využít tyto prostředky v roce následujícím, čímž by nepodlehly zdanění daní z příjmů právnických osob. Podle zákona o dani z příjmů4 by se dalo usuzovat, že tato situace neměla mít dopad do daně z příjmu právnických osob, neboť dotace a příspěvky na provoz jsou u poplatníků, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání, nejsou předmětem daně. Toto ustanovení v zákoně se však vykládá tak, že organizace nejprve spotřebovává na provoz příspěvek nebo dotaci a poté vlastní příjmy, tudíž dosáhne-li v hlavní činnosti zisku, pak se jedná o vlastní příjmy, nikoliv dotaci nebo provozní příspěvek, a tyto dani z příjmů podlehnou.

Tab 1

Doplňková činnost Zoo v letech 2006 - 2010

Rok 2006 2007 2008 2009 2010

Náklady

Výnosy

1 012 909 1 353 678 1 514 200 1 558 049 1 956 305

1 621 595 1 962 573 2 277 118 2 894 731 3 278 590

Hospodářský výsledek 608 686 608 895 762 918 1 336 682 1 322 285


Tab 2

Hlavní činnost Zoo v letech 2006 - 2010

Rok

Náklady

2006 2007 2008 2009 2010

21 911 339 24 872 567 26 222 081 28 193 656 30 410 413


4

podle § 18 odst. 4 písm. b)

Výnosy 21 339 984 25 173 795 25 718 417 29 978 068 29 261 257

Hospodářský výsledek -571 355 301 228 -503 664 1 784 412 -1 149 156

40 Tab 3

Rok 2006 2007 2008 2009 2010

Zoologická zahrada Jihlava Vlastní daňová povinnost Zoo v letech 2006 - 2010

Výsledek Částka snížeZáklad daně hospodaření Základ daně ní podle § 20 po úpravě k 31.12. ZDP 37 330 608 684 300 000 308 000 909 823 416 766 300 000 116 000 259 254 762 918 300 000 462 000 3 121 094 2 953 207 885 962 2 067 000 173 129 1 322 285 396 685 925 000

Sazba daně v % 24 24 21 20 19

Daň 73 920 27 840 97 020 413 400 175 750

Zdroj dat: Přiznání k dani z příjmu právnických osob Zoologické zahrady Jihlava

Graf 7 Vývoj výše daně z příjmu 2006 - 2010

Daň 450 000

413 400

400 000 350 000

Kč

300 000 250 000 175 750

200 000 150 000 100 000

97 020

73 920 27 840

50 000 0 2006

2007

2008

2009

2010


6.4 Problematika dlouhodobého majetku a odpisování Chceme-li porovnat daňovou povinnost v režimu příspěvkové organizace a obchodní společnosti, musíme se dotknout také problematiky pořizování dlouhodobého majetku a způsobu jeho odpisování v režimu příspěvkové organizace. Dlouhodobý hmotný majetek může být pořízen: a) jen pro výkon hlavních činností bez ohledu na to, zda příjmy z nich budou podléhat dani z příjmů, či nikoliv, b) jen k provádění doplňkové činnosti, c) k použití jak pro výkon hlavní, tak i doplňkové činnosti. V souvislosti s výše uvedeným pořízením a využitím majetku je vhodné zjišťovat účetní a daňové odpisy, sledovat míru využití pro různé účely, aby bylo


41

možné určit podíl daňových odpisů ve vztahu k jednotlivým druhům příjmů nebo v případě využití majetku větší měrou pro ztrátové hlavní činnosti daňové odpisy nesledovat. Pro sestavení odpisového plánu se v praxi často používá stejný algoritmus výpočtu účetních odpisů a daňových odpisů. Není ani v nejmenším opora v příslušných předpisech, aby účetní a daňové odpisy byly vypočteny na základě stejného vzorce, výjimkou je možnost implementovat účetní odpisy do daňových výdajů v případech, kdy to zákon o daních z příjmů povoluje (drobný dlouhodobý majetek) (Růžičková Merlíčková, 2011 str. 227). Účetní odpisy vyjadřují opotřebení majetku odpovídající jeho předpokládané době použití, kdežto význam daňových odpisů spočívá v tom, že je dovoleno v zákonné době – zpravidla kratší – pořizovací cenu majetku postupně promítnout do daňově uznatelných nákladů. Daňové odpisy podle zákona o daních z příjmů mohou však sloužit jen jako mechanismus výpočtu účetních odpisů, účetní odpisy se liší od daňových minimálně v prvním a posledním roce odpisování. Pořídíme-li majetek např. v měsíci listopadu, účetně ho budeme odpisovat do nákladů po dva měsíce, ale daňově bychom mohli zahrnout do nákladů v plné výši celoročního odpisu. Obdobně lze situaci popsat i v posledním roce používání. Rozdíl je i v časovém algoritmu používání odpisů. Zatímco se účetní odpisy promítnou do nákladů měsíčně, aby byl zachován věrný obraz stavu hospodaření, o daňových odpisech se neúčtuje, ty se promítnou jen do snížení základu daně z příjmů (Růžičková Merlíčková, 2011 str. 228). Ministerstvo financí v zájmu jednotného postupu při uplatňování ustanovení § 28 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve znění účinném od 20. 7. 2009 sděluje: Daňové odpisy hmotného majetku uplatňuje podle ustanovení § 28 odst. 1 zákona o daních z příjmů vždy vlastník majetku. Legislativní znění textu úpravy tohoto ustanovení provedené zákonem č. 216/2009 Sb. pouze potvrzuje tuto možnost výslovným uvedením dalšího typu vlastníka, a to organizace zřízené územními samosprávnými celky. Příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem proto může i nadále uplatňovat daňové odpisy hmotného majetku využívaného při dosažení zdanitelných příjmů pouze v případě, že tento majetek nabyla do vlastnictví např. úplatným pořízením nebo děděním. Stanovený systém uplatňování daňových odpisů v platné právní úpravě zákona o daních z příjmů této příspěvkové organizaci neumožňuje v žádném případě uplatňovat daňové odpisy majetku ve vlastnictví zřizovatele, který jí je pouze předán k hospodaření ve smyslu ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. V praxi tak dochází k tomu, že daňové odpisy majetku svěřeného zřizovatelem k hospodaření příspěvkové organizaci, nemůže uplatnit příspěvková organizace ani zřizovatel, je-li jím územně samosprávný celek.

42


6.5 Daňová povinnost v podmínkách akciové společnosti Výpočet daňové povinnosti v podmínkách akciové společnosti vychází z údajů o nákladech a výnosech a hospodářském výsledku příspěvkové organizace Zoologická zahrada Jihlava v letech 2009 a 2010 uvedených v příloze této práce. Pro zjednodušení výpočtu bude uvažováno s daňovými odpisy ve výši účetních odpisů, resp. s výsledkem hospodaření k 31. 12. ve výši rozdílu mezi náklady a výnosy souhrnně za hlavní i doplňkovou činnost.

Tab 4

Schéma výpočtu daňové povinnosti a.s. za rok 2009 a 2010

Položka Náklady celkem Výnosy celkem Výsledek hospodaření (zisk) Náklady na reprezentaci Základ daně Základ daně zaokrouhlený na tis. dolů Daň

Výše v Kč za rok 2009 2010 29 751 705 32 366 718 32 872 799 32 539 847 3 121 094 173 129 + 8 799 + 22 588 3 129 893 195 717 3 129 000

195 000

625 800

37 050


6.6 Komparace výsledků daňové povinnosti Výsledná výše daňové povinnosti Zoologické zahrady za rok 2009 činila 413 400 Kč a v případě režimu akciové společnosti by daň z příjmu právnických osob činila 625 800 Kč. Výhodnější by za daných podmínek byl režim příspěvkové organizace s úsporou nákladů na daň z příjmu právnických osob ve výši 212 400 Kč. V roce 2010 činila daňová povinnost Zoologické zahrady 175 750 Kč a v režimu akciové společnosti by daň z příjmu právnických osob činila 37 050. Výhodnější by za daných podmínek byl režim akciové společnosti s úsporou nákladů na daň z příjmu právnických osob ve výši 138 700 Kč. Z výše uvedených výsledků nelze bez další analýzy učinit jednoznačný závěr. Jak již bylo v této práci uvedeno, v roce 2009 vytvořila Zoologická zahrada kladný hospodářský výsledek v hlavní činnosti a zisk z doplňkové činnosti tak nepoužila přednostně na krytí ztráty z hlavní činnosti. Pokud by procesní pravidla mezi zřizovatelem a Zoologickou zahradou umožnila využití institutu uložení odvodu částky, o kterou plánované výnosy překračovaly plánované náklady do rozpočtu zřizovatele, pak by k vytvoření kladného hospodářského výsledku v hlavní činnosti nedošlo, což by významným způsobem ovlivnilo výši daně z příjmu právnických osob (jak v režimu příspěvkové organizace, tak v režimu


43

akciové společnosti). Pro úplnost a možnost učinění závěru je proto v následující tabulce vypočtena výše daně v obou režimech a uvažován hospodářský výsledek v hlavní činnosti za rok 2009 ve výši ztráty 1 336 682 (ve výši zisku z doplňkové činnosti), aby celkový hospodářský výsledek za rok 2009 byl ve výši 0 Kč. Tab 5

Daňová povinnost v případě celkového HV ve výši nula Kč

Položka Výsledek hospodaření k 31.12. Položky zvyšující základ daně Položky snižující základ daně Základ daně před odpočty Odpočty od základu daně Základ daně po odpočtech (zaokrouhlený na tis. dolů) Daň

Výše v Kč Režim p. o. 0 + 28 193 656 -26 856 974 1 336 682 401 005

Režim a. s. 0 0 -

935 000

0

187 000

0


Z výpočtu vyplývá, že po fiktivní úpravě výše hospodářského výsledku by bylo dosaženo úspory na dani z příjmu právnických osob ve výši 187 000 Kč.

44

Dílčí závěr

7 Dílčí závěr Metodou komparace výsledků vlastní daňové povinnosti a zejména přidaným fiktivním výpočtem výše daně pro rok 2009 byla potvrzena skutečnost, že výhodnější pro oblast daně z příjmu právnických osob je právní forma akciové společnosti. Výsledky zároveň ukazují na skutečnost, jak je důležité nastavení procesních pravidel mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací tak, aby bylo možné včas provést příslušná opatření, která by vedla k optimalizaci nákladů a výnosů a dosažení celkového hospodářského výsledku přibližné hodnoty 0 Kč. Z rozboru hospodaření Zoologické zahrady Jihlava 2006 - 2010 je zjevný rozdíl mezi růstem výnosů a zvyšováním nákladů na doplňkovou činnost. Zatímco v roce 2007 vzrostly meziročně náklady o 340 769 Kč a výnosy o 340 978 Kč, v roce 2008 to už byl v případě nákladů nárůst pouze o 160 522 Kč na rozdíl od výnosů, které se zvýšily o 314 545 Kč. Největší diference je pak v roce 2009, kdy náklady na doplňkovou činnost vzrostly pouze o 43 849 Kč, zatímco výnosy meziročně vzrostly o 617 613 Kč. Tento fakt má také vliv na výši daně z příjmu právnických osob v případě právní formy příspěvkové organizace. Skutečnost, že náklady rostou pomaleji než výnosy, je způsobena tím, že přímých nákladů na doplňkovou činnost je minimum. Většina nákladů je společných pro hlavní i doplňkovou činnost a je velmi obtížně nastavitelné, podle jakých pravidel náklady klíčovat. Zoologická zahrada Jihlava vede podrobné analytické evidence k nákladovým účtům, které jsou společné pro hlavní i doplňkovou činnost. Zabezpečení této činnosti je časově náročné a vyžaduje velmi zodpovědný přístup. V případě právní formy akciové společnosti by byly úsporou také náklady na zajištění této činnosti v podobě osobních nákladů (mzdy a zákonné pojištění). Otázkou je, zda lze považovat za výhodu nebo nevýhodu možnost snížení základu daně o 30%, resp. 300 tis. Kč, v případě příspěvkové organizace, když podmínkou pro uplatnění tohoto snížení je to, že prostředky získané dosaženou úsporou daňové povinnosti musí být použity ke krytí nákladů souvisejících s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně, a to ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Toto s sebou nese další náklady v podobě přijetí takových opatření, kterými budou zajišťovány činnosti, které prokážou splnění této povinnosti. Jde o vytvoření interního předpisu, zavedení příslušných evidencí a připojení konkrétních dokladů. Jednoznačně nelze také určit, zda by pro Zoologickou zahradu bylo výhodné v roce 2009 docílit výše hospodářského výsledku přibližné hodnoty 0 Kč, a tím ušetřit náklady na daň z příjmu právnických osob, když by neměla zaručeno, že si prostředky, které by jako nevyužité vrátila na konci roku zřizovateli, neponechá zřizovatel pro jiné účely.


45

8 Právní souvislosti „přeměny“ příspěvkové organizace na obchodní společnost Změna příspěvkové organizace na obchodní společnost není jednoduchá a není ani jednoznačně podrobně řešena v právních předpisech. Zpravidla jsou tři účastníci procesu přeměny příspěvkové organizace na obchodní společnost: příspěvková organizace, její zřizovatel a jím založená obchodní společnost. V případě této práce je uvažována akciová společnost. Pro případ změny právní formy příspěvkové organizace Zoologická zahrada Jihlava na akciovou společnost budeme uvažovat s těmito způsoby založení akciové společnosti: 1) Jednorázovým nepeněžitým (i peněžitým) vkladem. Do vzniku společnosti nepeněžitý vklad spravuje určený správce vkladu, který jej předá nově vzniklé společnosti jako jeho novému vlastníkovi (dříve nemá vlastnictví na koho přejít). 2) Založení akciové společnosti peněžitým vkladem 2 mil. Kč a později vložení do již existující společnosti další, tj. ten hlavní, nepeněžitý vklad, kterým se zvýší její základní kapitál.

8.1 Založení akciové společnosti – varianta 1 Územně samosprávný celek může založit obchodní společnost a vložit do ní potřebný majetek. Vklad může být peněžitý i nepeněžitý, podle § 59 odst. 3 obchodního zákoníku musí být vždy oceněn znalcem. Znamená to, že napřed by obec měla do svého účetnictví převzít majetek, který byl svěřen k obhospodařování příspěvkové organizace a poté by jej jako nepeněžitý (případně částečně i peněžitý) vklad vložila do akciové společnosti. Musí být jmenován správce vkladu, který bude o splacený majetek pečovat do doby vložení do obchodní společnosti (§ 60 odst. 1 obchodního zákoníku), neboť nepeněžitý vklad musí být splacen před zapsáním vzniku nové akciové společnosti do obchodního rejstříku (nebo před zapsáním zvýšení základního kapitálu dalším vkladem). Vlastnické právo ke vkladům nebo jejich částem splaceným před vznikem společnosti, popřípadě jiná práva k těmto vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Katastrální úřad totiž obvykle schválí vklad do katastru později, než obchodní společnost vznikne. Z hlediska zakladatele je potřebné, aby učinil minimálně tyto kroky: a) schválil založení akciové společnosti. Schválit se má zakladatelská listina, jejíž součástí je minimálně:

46


firma, sídlo, předmět podnikání (činnosti), navrhovaný základní kapitál, počet, jmenovitá hodnota a druh akcií, emisní kurz a lhůta jeho splacení, při nepeněžitých vkladech určení jeho předmětu a způsob jeho splacení, • přibližnou výši nákladů spojených se založením společnosti, • návrh stanov společnosti. převedl majetek a závazky z příspěvkové organizace do svého účetnictví, splatil nepeněžitý (případně i peněžitý) vklad a předal jej správci vkladu, zrušil příspěvkovou organizaci, podal návrh na zapsání vzniku akciové společnosti do obchodního rejstříku, řešil přechod zaměstnanců z příspěvkové organizace do akciové společnosti. • • • • •

b) c) d) e) f)

Z hlediska příspěvkové organizace jsou potřebné zejména tyto kroky: a) připravit předání majetku a závazků zřizovateli, b) vykonávat funkci správce vkladu (bude-li tím pověřen), a spravovat vklad do doby vzniku akciové společnosti, c) po vzniku akciové společnosti (zapsání do obchodního rejstříku) předat vklad spolu s narostlými plody a užitky akciové společnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že nelze zrušit příspěvkovou organizaci v momentě převzetí jejího majetku a závazků zřizovatelem, neboť zřizovatel musí splatit nepeněžitý vklad před zápisem vzniku akciové společnosti do obchodního rejstříku. Musí proto nastat jakési přechodné období mezi převzetím majetku a závazků zřizovatelem a upsáním vkladu na jedné straně a vznikem akciové společnosti na druhé straně. Zřizovatel musí splatit vklad jeho předáním správci vkladu, kterým může být těžko někdo jiný než příspěvková organizace. Pokud by byla zrušena v okamžiku předání majetku a závazků zřizovateli, nemohla by plnit funkci správce vkladu a musel by být nalezen jiný správce vkladu.5

8.2 Založení akciové společnosti – varianta 2 Územně samosprávný celek nemusí založit akciovou společnost jednorázovým vkladem veškerého potřebného majetku. Může nejprve založit akciovou společnost peněžitým vkladem 2 mil. Kč a později vložit do již existující společnosti hlavní nepeněžitý vklad, kterým se zvýší její základní kapitál.

5

Převzato z měsíčníku PVS č. 4/2008, str. 26 - 27


47

Kroky k převodu činností z příspěvkové organizace na akciovou společnost by měly být následující: a) založení akciové společnosti peněžitým vkladem 2 mil. Kč b) bezúplatný převod nemovitostí na zřizovatele, c) na základě vymezení činnosti akciové společnosti zpracování dodatku zřizovací listiny příspěvkové organizace a vyjmutí činností, které nebude akciová společnost zabezpečovat, d) založení akciové společnosti zápisem do obchodního rejstříku, e) zpracování roční účetní závěrky jako konečnou účetní závěrku, a to již pouze v rozsahu činností, které bude zabezpečovat akciová společnost; závěrku podložit podrobnými fyzickými a dokladovými inventurami, f) znalecké ocenění rozvahy, tj. nepeněžitého vkladu do akciové společnosti jako ocenění vkládaného přírůstku vlastního kapitálu, resp. čistého obchodního jmění akciové společnosti, g) převzetí majetku a závazků do účetnictví zřizovatele, h) zrušení příspěvkové organizace, i) schválení dodatečného nepeněžitého vkladu do akciové společnosti vlastníkem akciové společnosti, j) předání nepeněžitého vkladu akciové společnosti, k) podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu akciové společnosti do obchodního rejstříku, l) převod zaměstnanců (ukončení pracovního poměru a vznik nového pracovního poměru), převod finančních prostředků, zřízení bankovních účtů, vyčíslení zřizovacích nákladů a jejich převedení do akciové společnosti, získání živnostenských oprávnění na činnosti akciové společnosti, budování vnitřní organizace akciové společnosti atd. Výčet činností není vyčerpávající a jejich souslednost může být variantní.6

6

Převzato z měsíčníku PVS č. 4/2008, str. 28

48

Závěr

9 Závěr Historie českých zoologických zahrad sahá na začátek minulého století. Tehdy většinou z nadšení skupinky několika lidí byly zakládány spolky na ochranu zvířat a přírody. Na těchto základech se začala činnost spolků rozvíjet a rozšiřovat a následně vznikaly zookoutky, z kterých se postupně legislativně staly zoologické zahrady. Dnes, v 21. století, jsou zoologické zahrady organizacemi mezinárodního významu. Jejich činnost, nejen v oblasti záchrany ohrožených druhů zvířat, má celosvětový rozměr. České zoologické zahrady mají svá personální zastoupení též v mezinárodních komisích v oblasti marketingu, managementu a vzdělávání. Zoologická zahrada Jihlava přispívá svojí činností k rozvoji v oblastech ochrany přírody a ohrožených druhů zvířat již více než 50 let. V současné době poskytuje pracovní příležitost pro 45 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. Její roční obrat činí 30 mil. Kč. V letošním roce byla zahájena realizace projektu Zoo pěti kontinentů. Jde o celkovou investici ve výši 150 mil. Kč, která bude dokončena v roce 2014. Smyslem realizace této investice je další rozšíření činnosti Zoologické zahrady Jihlava – vznik nových expozic a s tím související rozšíření počtu chovaných zvířat s cílem zvýšení celkové návštěvnosti Zoologické zahrady Jihlava. Zvýšená návštěvnost s sebou přinese potřebu rozšíření návštěvnických služeb, zejména v oblasti gastronomie a , což v hospodaření organizace znamená celkové zvýšení objemu doplňkové činnosti. Výše popsané skutečnosti byly námětem pro tuto práci, která měla za cíl porovnat právní formu příspěvková organizace s právní formou obchodní společnosti (akciová společnost), z reálných údajů o hospodaření Zoologické zahrady Jihlava za období 2006 – 2010 zjistit dopad změny právní formy organizace do oblasti daně z příjmů právnických osob a na základě zjištěných výsledků provést konkrétní doporučení pro Zoologickou zahradu Jihlava. V části práce, která se zabývala analýzou hospodaření Zoologické zahrady Jihlava za období 2006 – 2010, byly zjištěny důležité skutečnosti, které mají podstatný vliv na výši daně z příjmu právnických osob. Jedná se o rok 2009, ve kterém byl vytvořen kladný hospodářský výsledek nejen v doplňkové činnosti, ale zároveň také v hlavní činnosti a to ve výši přesahující milion korun. Příčinou této skutečnosti byla zejména nepružnost v procesech, které nastavuje zřizovatel příspěvkové organizaci. Pro úplnost byl proto v části porovnávání výše daně z právnických osob pro právní formu příspěvkové organizace a akciové společnosti proveden též výpočet výše daně pro případ, kdyby zisk v hlavní činnosti v roce 2009 nevznikl. Na základě výsledných výpočtů byl učiněn dílčí závěr, podle kterého by pro Zoologickou zahradu Jihlava byla změna právní formy z příspěvkové organizace na akciovou společnost přínosem, a to v podobě úspory na dani z příjmu právnických osob. Jednoznačně však nelze určit, zda by tato úspora byla ponechána k rozvoji Zoologické zahrady nebo by zřizovatel o tuto úsporu krátil organizaci provozní příspěvek. Otázkou také zůstává, zda by pro Zoologickou zahradu bylo výhodné v roce 2009 docílit výše hospodářského vý-

Závěr

49

sledku přibližné hodnoty 0 Kč, a tím ušetřit náklady na daň z příjmu právnických osob, když by neměla zaručeno, že si prostředky, které by jako nevyužité vrátila na konci roku zřizovateli, neponechá zřizovatel pro jiné účely. Má-li být učiněno doporučení pro Zoologickou zahradu Jihlava, je třeba konstatovat také ostatní výhody a nevýhody právních forem, které byly v této práci posuzovány. Při rozlišování významu slov výhoda a nevýhoda je však třeba brát v úvahu subjektivní pohled. To, co je pro jednoho manažera výhodou, může být pro druhého nevýhodou a naopak. Za výhody lze považovat v případě příspěvkové organizace možnost vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, za nevýhodu nutnost rozlišovat účetně hlavní a doplňkovou činnost a klíčovat společné náklady. Další nevýhodou příspěvkové organizace je procedurálně problematické přijímání darů. Rozsah této práce však nepostihl řadu dalších významných kritérií, podle kterých by mohlo být provedeno jednoznačné doporučení. Jde například o způsob odměňování, kdy v případě příspěvkové organizace jsou zaměstnanci odměňováni platem a v případě akciové společnosti by byli odměňováni mzdou. Nebyly posuzovány změny v sociální oblasti zaměstnanců, kdy v případě příspěvkové organizace tvoří zaměstnavatel fond kulturních a sociálních potřeb a v případě akciové společnosti sociální fond, případně může poskytnout další zaměstnanecké benefity. Práce se nedotkla také povinností příspěvkové organizace v oblasti vynakládání veřejných prostředků v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, atd. Z výsledků zjištěných touto prací lze učinit závěr v podobě doporučení Zoologické zahradě Jihlava, resp. jejímu zřizovateli provést změnu právní formy organizace na obchodní společnost, resp. akciovou společnost. Pokud by k „přeměně“ příspěvkové organizace na obchodní společnost mělo dojít, pak by bylo výhodnější postupovat podle varianty č. 2, popsané v osmé části práce. Výhodou této varianty je možnost existence delšího časového období, během kterého lze řešit všechny problémy spojené s převodem činností a provedením nepeněžního vkladu. Odpadá také funkce správce vkladu, neboť nepeněžitý vklad se provádí do již existující společnosti, existuje tudíž vlastník, který vklad přebere nejprve jako splacení pohledávky za upsaným vlastním kapitálem a poté jako zvýšení základního kapitálu. Při změně právní formy je třeba brát v úvahu, že i když se doplňková (zisková) činnost bude neustále rozšiřovat a výnosy z této činnosti porostou rychleji než náklady na tuto činnost, pravděpodobně vždy bude zřizovatel nebo akcionář na zajištění činnosti poskytovat příspěvek.

50

Literatura

10Literatura Brychta, I., Děrgel, M., Macháček, I. 2010. Daň z příjmů 2010. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. str. 620. ISBN 978-80-7357-528-1. Česká daňová správa. [Online] [Citace: 25. 10 2011.] http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/dane_poplatky_9868.html?year=PRESENT. Faldyna, F., Tomsa, M., Rozehnalová, N., Večerková, E., Kobliha, I. a kol. 2010. Meritum - Obchodní právo. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. ISBN 978-80-7357-5779. Máče, M. 2010. Účetnictví pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu 2010. Praha : Grada, 2010. str. 335. ISBN 978-80-247-3343-2. Maderová Voltnerová, K., Tégl, P. 2009. Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací ÚSC. Olomouc : ANAG, 2009. str. 151. ISBN 978-80-7263-546-7. Morávek, Z., Prokůpková, D., Mockovčiaková, A. 2010. Meritum - Příspěvkové organizace 2010. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2010. str. 325. ISBN 978-80-7357-533-5. Růžičková Merlíčková, R. 2011. Neziskové organizace. Olomouc : Anag, 2011. str. 254. ISBN 978-80-7263-675-4. Řehák, J. 2008. PVS - poradce veřejné správy 4/ 2008, článek "Příspěvkové organizace - transformace na obchodní společnosti" stránky 22-29. Schiffer, V. 2009. Vnitřní kontrolní systém. Praha : ASPI, 2009. str. 223. ISBN 978-807357-436-9. Stejskalová, I., a kol. 2006. Využití účetnictví v řízení neziskových organizací. Praha : ASPI, 2006. str. 137. ISBN 80-7357-187-0. Svobodová J., a kol. 2010. Účtová osnova, České účetní standardy. Olomouc : Anag, 2010. str. 439. ISBN 978-80-7263-594-8.

Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Výroční zpráva UCSZ. 2009. Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách.

Literatura

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole. Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zoologická zahrada Jihlava. [Online] [Citace: 15. 10 2011.] http://www.zoojihlava.cz/soubory/ZOOJI_Vyrocka2010_Nahled.pdf. Zoologická zahrada Jihlava. [Online] [Citace: 25. 9 2011.] http://www.zoojihlava.cz/index.php?menu=26. Zoologická zahrada Jihlava. [Online] [Citace: 15. 10 2011.] http://www.zoojihlava.cz/soubory/ZOO_2009.pdf. Zřizovací listina Zoologické zahrady Jihlava. Jihlava : Statutární město Jihlava. 2009.

51

52

Literatura

53

Přílohy

54

Náklady a výnosy v roce 2009 a 2010 – hlavní činnost

A Náklady a výnosy v roce 2009 a 2010 – hlavní činnost Hlavní činnost

Náklady v Kč Rok 2009 5 022 514 2 269 994 559 760 310 645 8 799 2 348 233 8 958 373 2 854 821 271 323 20 751 6 685 21 19 965 4 162 2 103 283 3 434 327 28 193 656

Rok 2010 5 424 122 2 201 782 1 335 578 270 445 22 588 2 106 366 9 347 121 3 156 971 278 057 12 805 4 765 609 0 10 232 2 360 360 3 878 612 30 410 413

Výnosy v Kč Rok 2009 Tržby z prodeje služeb - vstupné 15 089 316 Aktivace materiálu a zboží 288 575 Úroky – termínovaný účet 176 685 Kurzové zisky 716 Zúčtování fondů 239 999 Jiné ostatní výnosy 238 077 Tržby z prodeje majetku 0 Tržby z prodeje zvířat 28 906 Provozní příspěvek zřizovatele 11 865 000 Ostatní dotace 2 050 794 Celkem 29 978 068

Rok 2010 12 716 504 305 332 91 962 916 4 419 858 78 756 27 776 33 333 9 455 000 2 131 820 29 261 257

Spotřeba materiálu Spotřeba energie Oprava a údržba majetku Cestovné Náklady na reprezentaci Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné pojistné Sociální náklady (FKSP) Ostatní sociální náklady Ostatní daně a poplatky Ostatní pokuty a penále Odpis pohledávky Kurzové ztráty Jiné ostatní náklady Odpisy DHM Celkem

Náklady a výnosy v roce 2009 a 2010 – doplňková činnost

55

B Náklady a výnosy v roce 2009 a 2010 – doplňková činnost Doplňková činnost

Spotřeba materiálu Spotřeba energie Pořízení zboží Oprava a údržba majetku Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné pojistné a FKSP Celkem

Náklady v Kč Rok 2009 161 993 305 579 142 377 8 336 309 901 470 047 159 816 1 558 049

Výnosy v Kč Rok 2009 Tržby z prodeje služeb - parkovné 0 Tržby z pronájmu nebytových 2 248 590 prostor Tržby za prodané zboží 274 981 Tržby z prodeje zvířat 371 160 Celkem 2 894 731

Rok 2010 154 500 294 152 170 648 357 204 319 169 485 759 174 873 1 956 305

Rok 2010 456 234 2 244 672 291 028 286 656 3 278 590

Děkuji vedoucí závěrečné práce Ing. Mileně Otavové, Ph. D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady a podněty, které mi v průběhu zpracování poskytl

Recommend Documents