Děkuji především vedoucí bakalářské práce Mgr. Janě Pittnerové za vedení, ochotu a lidský přístup. Děkuji za cenné rady, zkušenosti a trpělivost

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji především vedoucí bakalářské práce Mgr. Janě Pittnerové za vedení, ochotu a lidský přístup. Děkuji za cenné rady, zkušenosti a trpělivost. Největší dík patří mé rodině za tříletou podporu, toleranci a neustálé povzbuzování. Poděkování patří také mému zaměstnavateli za umožnění a poskytnutí prostoru pro studium, kolegyním za ochotu a vstřícnost.

Název bakalářské práce:

Aspekty hmotné nouze

Jméno a příjmení autora:

Petra Karásková

Akademický rok odevzdání bakalářské práce:

2012/2013

Vedoucí bakalářské práce:

Mgr. Jana Pittnerová

ANOTACE Bakalářská práce popisovala systém pomoci v hmotné nouzi, jako jeden z nástrojů, pomáhající zabránit sociálnímu vyloučení obyvatel. Ukázala přínos dávek pomoci v hmotné nouzi, ale také jejich limity. Zjišťovala možné hledisko na příčiny a důsledky dlouhodobého pobírání sociálních dávek, zejména dávek hmotné nouze. Bakalářská práce byla zaměřena na specifickou cílovou skupinu příjemců. Jejím cílem bylo představit dávkový systém a podrobněji vysvětlit vybrané segmenty, které jsou základními prvky systému. Vymezit legislativní rámec tématu a ukázat jeho postavení v rámci komplexního systému sociálního zabezpečení České republiky. Strukturu předkládané bakalářské práce tvořily, vedle úvodu, dvě stěžejní části. První část, teoretická východiska práce, popisovala systém pomoci v hmotné nouzi v teoretické rovině a pro názornost byly přiloženy kazuistiky z praxe. Empirická část byla formou průzkumu zaměřena na zjištění příčin, které klienty přivádějí k žádostem o sociální dávky. Dalším požadavkem byla analýza důsledků dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze. Uvedené kapitoly tvořily těžiště bakalářské práce. Práce je v závěru doplněna o doporučená opatření do praxe a seznam použitých zdrojů.

KLÍČOVÁ SLOVA: Hmotná nouze, životní minimum, existenční minimum, příspěvek na živobytí, nezaměstnanost, zadlužení, bezdomovectví, chudoba, sociální vyloučení

SUMMARY The bachelor thesis describes the system of assistance in material need, as one of the tools to help prevent the social exclusion of people. It shows the benefits of assistance in material need, but also their limits. It also investigates possible causes and consequences of long-term dependency on social benefits, especially poverty benefits, and focuses on a specific target group of beneficiaries. The main objective of this work is to present a batch system and explain the selected segments, which are the basic elements of the system, in more detail. Another goal of this work is to define the legislative framework of the discussed topic and show its position within a comprehensive social security system of the Czech Republic. The structure of the paper is presented, in addition to the introduction, in two main parts. Part I - Theoretical work describes a system of assistance in material need theoretically and is accompanied by illustrative case studies from practice. Part II - the practical part is in the form of a survey aimed at finding the causes that bring clients to apply for social security benefits. Another survey requirement was to analyse the long-term consequences of remaining in the state of poverty. These chapters form the main focus of the bachelor thesis. In the conclusion, the work is completed with further recommendations and the list of sources.

KEYWORDS: Material poverty, living minimum, subsistence minimum, contribution to subsistence, unemployment, indebtedness, homelessness, poverty, social exclusion

OBSAH ÚVOD ................................................................................................................... 11 TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE ........................................................... 13 1

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ ...................................................................... 13

2

HMOTNÁ NOUZE ..................................................................................... 16 2.1 2.2

3

PŘÍČINY HMOTNÉ NOUZE .................................................................... 26 3.1 3.2 3.3 3.4

4

Nezaměstnanost ..................................................................................... 27 Změna rodinných poměrů ........................................................................ 33 Zdravotní stav ........................................................................................ 34 Přistěhovalectví ...................................................................................... 35

DŮSLEDKY HMOTNÉ NOUZE ............................................................... 37 4.1 4.2 4.3 4.4

5

Právní rámec hmotné nouze ..................................................................... 16 Terminologie hmotné nouze..................................................................... 18

Bezdomovectví ...................................................................................... 37 Závislost na sociálních dávkách................................................................ 42 Nedostupnost bydlení .............................................................................. 42 Ostatní důsledky hmotné nouze ................................................................ 43

SHRNUTÍ TEORETICKÉ ĆÁSTI............................................................. 44

EMPIRICKÉ ZPRACOVÁNÍ PRÁCE ............................................................... 46 6

CÍL PRŮZKUMU ....................................................................................... 46

7

STANOVENÉ PŘEDPOKLADY ............................................................... 46

8

VZOREK RESPONDENTŮ ....................................................................... 47

9

POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT.................................. 48

10

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO PRŮZKUMU A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ ............................................................. 50

11

VÝSLEDKY STUDIA SPISOVÉ DOKUMENTACE ............................... 70

12

VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH PŘEDPOKLADŮ .......................... 71

13

DALŠÍ ZAJÍMAVÁ ZJIŠTĚNÍ A SHRNUTÍ EMPIRICKÉ ČÁSTI ....... 74

ZÁVĚR ................................................................................................................. 78 NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ ............................................................................. 80 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................. 85 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ .......................................................... 87 SEZNAM PRÁVNÍCH NOREM ......................................................................... 88 SEZNAM PŘÍLOH .............................................................................................. 89

8

SEZNAM GRAFŮ Graf 1

Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou a v České republice v letech 1992 – 2012

Graf 2

Zastoupení mužů a žen dle pohlaví

Graf 3

Věkové složení respondentů

Graf 4

Evidence klientů na úřadu práce

Graf 5

Okruh společně posuzovaných osob

Graf 6

Četnost evidence v systému hmotné nouze

Graf 7

Dlouhodobost vyplácení sociálních dávek

Graf 8

Akceptace dojezdu do zaměstnání

Graf 9

Forma bydlení

Graf 10

Zadlužení klientů

Graf 11

Četnost sociálně patologických jevů

9

SEZNAM TABULEK Tabulka 1

Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání

Tabulka 2

Věk respondentů

Tabulka 3

Okruh společně posuzovaných osob

Tabulka 4

Aktivita při hledání zaměstnání

Tabulka 5

Způsoby hledání zaměstnání

Tabulka 6

Doba posledního zaměstnání

Tabulka 7

Dosažené vzdělání respondentů

Tabulka 8

Příčiny stavu hmotné nouze

Tabulka 9

Počítačová gramotnost klientů

10

ÚVOD Od roku 2007 pracuji jako sociální pracovnice v dávkových systémech, které vycházejí ze zákona o pomoci v hmotné nouzi. Za dobu svého působení jsem se setkala s praktickými dopady dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze, kdy jsem měla možnost monitorovat život rodin a jedinců, kteří se ocitli v tíživé situaci hmotné nouze. Získané praktické zkušenosti a teoretické poznatky v dané problematice mi umožňují čtenářům přiblížit, jak funguje dávkový systém a legislativa v České republice. Sociální exkluze je téma, které se přímo nebo nepřímo dotýká každého z nás. Jistě téměř každý z nás v médiích zaslechne informace týkající se bezdomovců v zimním období, zprávy o rychle šířících se drogových závislostech nebo sociálně vyloučených lokalitách. Téma bakalářské práce jsme zvolili právě vzhledem k aktuálnosti krizových životních situací, které jsou v řadě případů důsledkem hmotné nouze. Po přečtení by měl čtenář získat vhled do problematiky hmotné nouze. Práce by měla přinést základní poznatky o systému sociálního zabezpečení v České republice, který je pro většinu populace nepřehledný a složitý. Čtenáři, jichž se dávkový systém pomoci v hmotné nouzi bezprostředně dotýká, nebo v nejbližší době počítají s jeho využitím, mohou získat základní informace o vyplácených dávkách a ostatních náležitostech. Cílem předkládané práce je popsat dávkový systém hmotná nouze v teoretické rovině a přiblížení možných příčin a důsledků dlouhodobého pobírání sociálních dávek. Bakalářská práce je rozdělena do dvou základních celků. V první části popisujeme systém sociálního zabezpečení, platnou legislativu v sociální oblasti a vymezujeme základní terminologii dávkového systému hmotná nouze. V následující kapitole se zabýváme zjišťováním možných příčin hmotné nouze a jejich vysvětlením. Dále se seznámíme se s faktorem nezaměstnanosti, zdravotního stavu nebo změnou rodinných vazeb. V poslední kapitole vysvětlujeme dopady dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze a čtenáře seznamujeme s možnými sociálně patologickými jevy. Uvedená část tvoří teoretickou základnu práce, ze které

11

vycházíme při zpracování empirické části. Naše průzkumné šetření vychází z reálných podmínek města Jablonce nad Nisou. Zamýšlíme se zde nad specifikou příčin hmotné nouze, tj. z jakých důvodů klienti přicházejí požádat o sociální dávky. Zamýšlíme se nad důvody dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze a důsledky z něj plynoucí. Poukážeme na kladné stránky systému a zmíníme jeho limitující aspekty. Text je určen laické veřejnosti k seznámení se s tématikou nebo kolegům a odborníkům z praxe, kteří zde mohou nalézt možné pracovní postupy, praktikované na území Jablonecka.

12

TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRÁCE 1

SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V důsledku společenských a politických změn v roce 1989 došlo v sociální

politice k reformním krokům, jejichž výsledkem měla být větší ochrana obyvatel v sociální oblasti. Právě v tomto období byly položeny základy současné podoby systému sociálního zabezpečení. Vychází ze skutečnosti, že ve společnosti může docházet k situacím, které jsou očekávané a společnost je na ně připravena a k situacím, které vyžadují pomoc státního sektoru. Jedná se především o situace náhlé a nečekané (smrt, změna zdravotního

stavu,

invalidita,

dočasná

pracovní

neschopnost,

zabezpečení

v nezaměstnanosti), ale také situace plánované a očekávané (starobní důchod, mateřství).

V uvedených

situacích

dochází

k prudkému

poklesu

příjmu

v domácnostech a právě systém sociálního zabezpečení zahrnuje komplexní spektrum řešení formou výplaty dávek. Systém sociálního zabezpečení lze definovat jako soubor nástrojů a opatření, jejichž cílem je kompenzovat nepříznivé finanční a sociální následky různých životních okolností a událostí, ohrožujících uznaná sociální práva, nebo jim předcházet (Potůček 1995, s. 135). Systém sociálního zabezpečení jako součást sociální politiky státu je ovlivňován mnoha faktory. Proto při reformních krocích a dlouhodobém plánování vývoje v sociální oblasti je nutné brát zřetel na ekonomickou, společenskou a politickou situaci v zemi, na demografický vývoj, zdravotní stav obyvatel a v neposlední řadě na výši nezaměstnanosti v zemi. Pro úspěšné a bezproblémové fungování systému sociálního zabezpečení je nezbytné dodržovat všeobecně platné principy (Krebs 2007, s. 188). 

sociální spravedlnost



sociální jistota



adekvátnost



úplnost

13



rovnost



sociální spolupráce



sociální solidarita

Financování fondů sociálního zabezpečení je realizováno z veřejných financí (daně) nebo z příspěvků samotných pojistitelů. Veškeré financování tak probíhá ze státního rozpočtu. Sociální zabezpečení je postaveno na 3 základních pilířích (od r. 1994 je součástí 4. pilíř penzijního připojištění, který zatím funguje na dobrovolnosti občanů): 

sociální pojištění



státní sociální podpora



sociální péče

Sociální pojištění je určeno k zajištění případů, kdy dochází k dlouhodobému výpadku příjmu v domácnosti a její členové jsou tak ohroženi v naplňování svých základních potřeb. Jedná se především o výplatu: 

starobního důchodu



invalidního důchodu



vdovského a vdoveckého důchodu



sirotčího důchodu

Při krátkodobém výpadku příjmu je finanční částka kompenzována z nemocenského pojištění, které je obligatorní pro všechny zaměstnance. Pro osoby samostatně výdělečně činné jde o pojištění dobrovolné. Nemocenské pojištění je vázáno k: 

dočasné pracovní neschopnosti,



karanténě,



ošetřování člena rodiny



těhotenství a mateřství

14

Dávky státní sociální podpory jsou vypláceny převážně rodinám s dětmi v přesně vymezených sociálních situacích dle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Cílem dávkového systému 2. pilíře je zabránit a zamezit vzniku nepříznivých sociálních situací, tzn., že mají preventivní funkci. Část uvedených dávek je vázána na příjem rodiny – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné, ostatní dávky jsou vypláceny bez ohledu na výši příjmu – rodičovský příspěvek, příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměně pěstouna, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla a pohřebné. Cílem 3. pilíře sociálního zabezpečení – sociální péče - je pomoci potřebné osobě překonat nepříznivou finanční situaci nebo zajistit potřebné služby a péči. Na financování pilíře sociální péče se obyvatelé přímo nepodílí, průběžně nepřispívají - je komplexně financován ze státního rozpočtu. Součástí 3. pilíře jsou: 

dávky

příspěvku

na

péči

(realizovány

na

základě

zákona

č. 108/2006 Sb. v aktuálním znění) 

dávky pomoci v hmotné nouzi (realizovány na základě zákonů č. 111/2006 Sb. a 110/2006 Sb. v aktuálních zněních)



dávky pro osoby se zdravotním postižením (vypláceny na základě zákona č. 329/2011 Sb. v aktuálním znění)

Tomeš uvádí, že sociální péče je vnímána jako fakultativní péče společnosti o sociálně potřebné, o něž není postaráno soustavami sociálního zabezpečení, tj. nemají nárok ze sociálního pojištění ani ze státní sociální podpory. Zahrnuje peněžité a věcné dávky v hmotné nouzi, zdravotnické a fakultativní sociální služby (Tomeš 2010, s. 37). S tímto názorem kontrastuje opačný popis a zařazení dávek sociální péče do systému sociálního zabezpečení. Prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi, které jsou financovány právě z veřejných financí (dávky pomoci v hmotné nouzi,

15

příspěvek a péči) lze pomoci občanům, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci. (Krebs 2007, s. 179).

2

HMOTNÁ NOUZE Systém dávek pomoci v hmotné nouzi je propracovaný mechanismus přesně

adresované pomoci potřebným lidem. Jedná se o osoby, které nejsou sami nebo s pomocí rodinných příslušníků schopny zabezpečit základní životní potřeby (strava, bydlení, ošacení, hygiena). Systém pomoci v hmotné nouzi je: 

moderním systémem pomoci osobám s nedostatečnými příjmy, který motivuje k aktivní snaze zajistit si prostředky k uspokojení životních potřeb



jedním z opatření, kterými Česká republika bojuje proti sociálnímu vyloučení osob



založen na ideovém principu, že „každá osoba, která pracuje, se musí mít lépe než ta, která nepracuje, popřípadě se práci vyhýbá“ (Petrášek 2007, s. 47).

2.1

Právní rámec hmotné nouze Právo na poskytnutí pomoci v hmotné nouzi je ustanoveno v základním

právním předpisu Listině základních práv a svobod. V článku 30 je konstatováno: Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek (Listina základních práv a svobod). Ustanovení jasně nevymezuje podmínky pro vznik nároku sociálních dávek, pouze obecně stanoví možnost řešení situace. Konkrétní postupy a podmínky stanoví Zákon o pomoci v hmotné nouzi. Znění článku koresponduje s ustanovením Evropské sociální charty, kterou Česká a Slovenská federativní republika ratifikovala 27. května 1992. Evropská sociální charta je jedním ze základních dokumentů sociální politiky Evropské unie. Určuje základní sociální práva občanů členských států.

16

Článek č. 13 upravuje právo na sociální a lékařskou pomoc a právo na sociální poradenství a osobní pomoc nezbytné k zabránění, odstranění nebo zmírnění stavu potřebnosti jednotlivce nebo rodiny (MPSV 2011).

Kazuistika: Klientce nevznikl nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi, ale v rámci sociálního poradenství a sociální práce bylo zjištěno, že může nárokovat výživné na nezletilé dítě a pro špatný zdravotní stav dítěte příspěvek na péči. Dávky doposud nenárokovala, neboť byla výdělečně činná a žila ve společné domácnosti s otcem dítěte. Po změně rodinných vztahů došlo ke snížení příjmů rodiny a klientka již nebyla schopna svými prostředky zajistit základní potřeby pro sebe a nezletilé dítě.

Konkrétní podmínky nároku a pomoci stanoví zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi. Jasnými kritérii vymezuje situace osob, které jsou uznány v hmotné nouzi, a naopak negativně určuje ty, kteří nesplňují podmínky pro přiznání dávek. Dále stanoví oprávněné osoby pro příjem dávek, vyjmenovává jednotlivé dávky systému, terminologicky vymezuje a určuje povinnosti zaměstnanců Úřadu práce, kteří jsou pověřeni výkonem agendy. Úzce souvisí s ustanovením, uvedeném v Listině základních práv a svobod - se zajištěním pomoci osobám v hmotné nouzi. Zákon o pomoci v hmotné nouzi v plném rozsahu nahradil původní právní normu č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, na základě které byly rodiny s dětmi nebo jednotlivci dopláceni do výše životního minima. Nedílnou součástí zákona 111/2006 Sb. je právní předpis č. 110/2006 Sb. o životním a existenčním minimu. Z částek životního nebo existenčního minima uvedených v předpisu se stanoví částky živobytí jedince nebo okruhu společně posuzovaných osob. Právní předpis podrobně vyjmenovává započitatelné příjmy, ze kterých se vychází při stanovení výše dávky. Lze konstatovat, že popisovaná norma je subsidiární pro zákon o pomoci v hmotné nouzi. Cílem nařízení vlády č. 409/2011 Sb. je zvýšení částek životního a existenčního minima, které byly vypláceny v původních výších od vzniku zákona č. 111/2006 Sb., tj. od ledna 2007. Došlo tak ke zvýšení vyplácených sociálních dávek v řádech stokorun. Dalším důsledkem uvedeného opatření je nárůst skupiny

17

žadatelů, kteří mohou o finanční výpomoc požádat, neboť se snižuje rozdíl mezi posuzovanými příjmy a životním nebo existenčním minimem. Vyhláška č. 389/2011 Sb. navyšuje částky živobytí osobám, které jsou odkázány na přísné dietní stravování. Jedná se zejména o diety diabetické, fenylketonurické, nízkobílkovinové, laktózové a další. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o částky v řádech tisícikorun, jde o ustanovení, které může handicapovaným jedincům napomoci ke snížení nákladů souvisejících s jejich zdravotním omezením (podrobněji se o uvedeném ustanovení zmíníme v kapitole Hmotná nouze) Veřejností diskutovanou se stala novela zákona, která ukládá povinnost vyplácet dávky pomoci v hmotné nouzi formou karet sociálních systémů. Cílem ustanovení právního předpisu je zamezení zneužívání sociálních dávek. Zákon se nevztahuje pouze na dávky v hmotné nouzi, ale zahrnuje všechny sociální dávky, kromě dávek důchodového pojištění a nemocenského pojištění. Jako sporné se toto ustanovení jeví v případě zdravotně znevýhodněných žadatelů, kteří nemají přístup k bankomatům nebo jsou omezeni v pohybu. V takových případech se mohou stát závislými na jiných osobách, což vnímají jako zásah do své autonomie.

2.2

Terminologie hmotné nouze Problematika hmotné nouze je spojována se specifickými termíny, jejichž

vysvětlení je obsahem následující kapitoly. Stav hmotné nouze nastává tehdy, jestliže příjem osoby (případně příjem společně s ní posuzovaných osob) po odečtení nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí. Zároveň si tento člověk nemůže příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním, zejména vlastní prací nebo využitím majetku (Matoušek 2008, s. 68). Posuzování stavu hmotné nouze je individuální. Vychází z konkrétní životní situace klienta, která je vždy odlišná. Nelze implicitně aplikovat stejné postupy, ale vždy je nutné přihlížet k aktuálním okolnostem. V této souvislosti je nezbytnou

18

součástí sociální práce s klientem. Při dodržení všech zákonných podmínek je možné vyhodnotit stav hmotné nouze. Nejvíce klientů zařazených do systému hmotné nouze je právě z důvodu ztráty zaměstnání,

tzn., že nejvýznamnější příčinou je nezaměstnanost. Druhou

nejvýznamnější skutečností je změna rodinných vztahů (rozvod, ztráta společného bydlení). Životní minimum je popsáno jako minimální hranice peněžních příjmů osob k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (Břeská, Vránová 2007, s. 19). S účinností systému hmotné nouze je životní minimum jednosložkové, tzn., že jeho součástí již nejsou náklady na bydlení. Důvodem jsou odlišné ceny nájemného, energií a ostatních nákladů spojených s bydlením v závislosti na velikosti a poloze města či obce (Kotýnková 2007, s. 85). Částky životního minima jsou vypočítávány podle spotřebního koše a jsou odstupňovány podle věku osob. Nařízením vlády č. 409/2011 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2012 životní minimum stanoveno v následujících částkách: 3.410 Kč

životní minimum jednotlivce

3.140 Kč

životní minimu osoby společně posuzované – 1. v pořadí

2.830 Kč

životní minimum u osoby nad 15 let (není nezaopatřené dítě)

2.450 Kč

životní minimum nezaopatřeného dítěte ve věku 15 – 26 let

2.140 Kč

životní minimum nezaopatřeného dítěte ve věku 6 – 15 let

1.740 Kč

životní minimum nezaopatřeného dítěte do 6 let věku

Existenčním minimem je označována minimální hranice příjmů nezbytně potřebných k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na hranici přežití (Břeská, Vránová 2007, s. 19). Na základě výše uvedeného právního předpisu je stanoveno ve výši 2.200 Kč. Institut existenčního minima se využívá jako sankční opatření u osob, které dluží na výživném částku vyšší než trojnásobek soudem stanoveného výživného

19

nebo u osob, jenž jsou po celý kalendářní měsíc hospitalizovány v nemocnici. Naopak ho nelze využít v případě osob starších 68 let, invalidních ve 3. stupni, u poživatelů starobních důchodů a u nezaopatřených dětí.

Kazuistika: Společnou domácnost tvoří matka samoživitelka, 2 nezletilé nezaopatřené děti (5 let a 12 let) a babička – celkem 4 osoby. Výpočet celkové částky životního minima, která se stane primární informací pro výpočet dávky příspěvku na živobytí, bude v částkách: 3.140 Kč (matka – 1. osoba v rámci společně posuzovaného okruhu), 1.740 Kč (dítě 5 let), 2.140 Kč (dítě 12 let) a 2.830 Kč (babička). Životní minimum rodiny činí 9.850 Kč.

Instituty životního a existenčního minima jsou základními prvky tvořící záchrannou sociální síť v České republice. Byla vytvořena na počátku 90. let minulého století, kdy došlo k postupnému otevření trhu práce. S novým politickým uspořádáním a ekonomickými změnami přišel na sociální scénu dosud tabuizovaný jev – nezaměstnanost. Do té doby téměř neexistovala nebo se o ní veřejně nemluvilo. Ze stavu plné zaměstnanosti se na trhu práce ocitli lidé nezaměstnaní, jejichž situaci bylo nutné řešit rychlými reformami. Dalo se očekávat, že míra nezaměstnanosti poroste. Proto byla v České republice vytvořena záchranná sociální síť, jejímž cílem je předcházet vzniku chudoby a bídy (Kotýnková 2007, s. 113). Částky životního a existenčního minima jsou základním parametrem při stanovení výše příspěvku na živobytí. Příspěvek na živobytí je základní dávkou pomoci v hmotné nouzi, která napomáhá překonat situaci vzniklou v souvislosti s nedostatečným příjmem. Částka živobytí je stanovena pro každou osobu individuálně, a to na základě hodnocení její snahy a možností. Pro stanovení živobytí rodiny se jednotlivé částky živobytí osob sčítají (MPSV 2012). Při stanovení částky se vychází z možností a snahy klienta, popř. společně posuzovaných osob o zvýšení příjmu vlastním přičiněním (např. prací), využitím majetku nebo nárokováním všech přednostních dávek (dávky státní sociální podpory, výživné) (Kotýnková 2007, s. 98). Je vyplácena v pravidelných intervalech (zpravidla měsíčně) a v zákonem stanovené formě – kartou sociálních systémů. Každý klient obdrží svůj kód, po jehož zadání vybere finanční hotovost.

20

Doplatek na bydlení je druhou pravidelně opakující se dávkou, která je určena na pokrytí nákladů spojených s bydlením. Dávku mohou nárokovat ti, jimž po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení nezůstala částka živobytí. Zákon o pomoci v hmotné nouzi v § 33 vymezuje kritéria, na základě kterých lze doplatek na bydlení přiznat. Rozhoduje forma bydlení (vlastnická, nájemní), trvalé bydliště a skutečnost, zda žadatel pobírá příspěvek na živobytí. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, je možné doplatek na bydlení přiznat. V případech hodných zvláštního zřetele lze přiznat dávku bez splnění některých z uvedených kritérií (např. žadateli není vyplácen příspěvek na živobytí nebo využívá jinou formu bydlení – podnájemní). Doplatek na bydlení může být vyplácen maximálně 84 měsíců v posledních 10 letech. Nečekané a závažné situace, které vyžadují okamžité řešení (žadatel není schopen je zabezpečit svými silami), řeší dávka mimořádné okamžité pomoci. Jejím účelem je poskytnout pomoc neodkladně. V praxi je tento výklad realizován okamžitou hotovostní výplatou. § 3-6 zákona 111/2006 Sb. popisují 6 sociálních situací, kdy lze dávku přiznat: 

Vážná újma na zdraví – žadatel nesplňuje podmínky pro přiznání opakovaných dávek v hmotné nouzi, ale v důsledku nedostatku finančních prostředků je ohrožen na zdraví. Jedná se zejména o občany z třetích zemí, které jsou do České republiky nalákáni za účelem výdělku, ale náhle se ocitnou bez dokladů a finančních prostředků. Jedná se např. o ženy, kterým bylo v České republice přislíbeno lukrativní zaměstnání, ale ve skutečnosti se jednalo o nelegální prostituci. Finanční hotovost může být poskytnuta do výše existenčního minima.



Živelná katastrofa – dávka je poskytnuta v případě, že klient je postižen povodní, požárem, ekologickou katastrofou až do výše 51.150 Kč (15násobek životního minima jednotlivce). Dávka řeší situaci akutně, na úrovni provizoria. Náhradu škody v rozsahu uzavřeného pojištění plní příslušný pojišťovací subjekt.

21



Úhrada jednorázového výdaje spojeného s úhradou poplatků za osobní doklady. Jde o situace, kdy klient ztratí nebo mu jsou odcizeny osobní doklady a nemá vlastní prostředky k obstarání nových. V takovém případě je poskytnuta mimořádná okamžitá pomoc např. na pořízení fotografií, úhradu správního poplatku za vystavení nového občanského průkazu, vydání pasu. Nezbytnou součástí žádosti o sociální dávku je trestní oznámení na neznámého pachatele podané na Policii České republiky. Opatření snižuje možnost zneužívání dávek.



Jednorázová dávka určená k nákupu předmětů jednorázové spotřeby – až do výše 34.100 Kč v průběhu 1 kalendářního roku (10násobek životního minima jednotlivce).



Jednorázová dávka určená k úhradě vzdělávání nebo zájmovou činnosti nezaopatřených

dětí

–

v průběhu

kalendářního

roku

lze

vyplatit

až 34.100,- Kč (10násobek životního minima jednotlivce) Dávka je vyplácena převážně matkám samoživitelkám, které mají ve své péči nezletilé, nezaopatřené dítě a nemají dostatek finančních prostředků na zajištění prázdninových aktivit nebo zimních lyžařských kurzů. Právě uvedený typ dávky zabraňuje sociální izolaci a vyloučení nezletilých nezaopatřených dětí. 

Dávka zabraňující sociálnímu vyloučení dospělých – jedná se o případy, kdy se lidé vracejí z výkonu trestu odnětí svobody nebo vazby, z dětských domovů nebo z ústavních zařízení a nemají se kam vrátit. Prostředky jsou určeny k akutnímu zajištění noclehu a stravy. Dávka může být vyplácena opakovaně, v průběhu roku však do maximální výše 13.640 Kč (4násobek životního minima jednotlivce) (Zákon č. 111/2006 Sb.). Výdaje na dávky pomoci v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí, doplatek

na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc) činily v prvním pololetí roku 2011 cca 2,4 mld. Kč, což představovalo meziroční nárůst téměř o 0,5 mld. Kč. Důvodem tohoto zvýšení byl nárůst počtu domácností v hmotné nouzi (v první polovině roku 2011 se v průměru jednalo o cca 90 tis. domácností s příspěvkem na živobytí – tj. o 10 tis. více než za stejné období roku 2010 – a o cca 25 tis.

22

domácností s doplatkem na bydlení) zejména v souvislosti s omezením nároku na sociální příplatek v systému státní sociální podpory, vyšším počtem dlouhodoběji nezaměstnaných osob a růstem cen v oblasti bydlení (České reformy 2011). Na Jablonecku bylo v roce 2011 vyhodnoceno 5.026 dávek v hmotné nouzi, z toho vyplaceno bylo 4.141 dávek v celkovém objemu 11.278 tis. Kč. Příjmy žadatele nebo společně posuzovaných osob jsou jedním z hlavních kritérií při stanovení příspěvku na živobytí. V rámci posuzování nároku na dávku se porovnává

úhrn

započitatelných

příjmů

oproti

částce

životního

nebo

existenčního minima (Břeská, Vránová 2007, s. 28). Nejčastěji dokládanými příjmy jsou

mzdy

ze zaměstnání,

příjmy

osob

samostatně

výdělečně

činných,

nemocenské dávky, starobní nebo invalidní důchody, dávky peněžité pomoci v mateřství, podpory v nezaměstnanosti, výživné na nezletilé dítě a dávky státní sociální podpory. Příjmy osob samostatně výdělečně činných jsou dokládány ověřenou kopií daňového přiznání nebo je v některých případech částka příjmů stanovena paušálně. Konstantní výši částky příjmu stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2011 byla částka stanovena na výši 11.900 Kč. Částka je vypočítána z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství a pro účely hmotné nouze je započítávána z 50 %. Příjmy zaměstnanců jsou dokládány na předepsaných tiskopisech. Autenticita údajů musí být ověřena razítkem a podpisem zaměstnavatele. Jak bylo uvedeno v úvodní kapitole, hlavním cílem hmotné nouze je, aby pracující osoby byly zvýhodněny a měli se lépe oproti těm, kteří nepracují a nevyvíjí žádnou snahu. Uvedenému cíli napomáhá způsob zápočtu příjmů: Příjem

z výdělečné

činnosti

zaměstnaných

osob

se

započítává

pouze ze 70 %, tzn., že 30 % zůstává klientovi a částka příspěvku na živobytí se zvyšuje. Pracující člověk

je

tedy

bonifikován

tím,

že

mu

není

započítávána celá výše platu a tím, že nižším zápočtem příjmu dostane vyšší příspěvek na živobytí.

23

Kazuistika: Klient – jednotlivec dokládá příjem ze zaměstnání ve výši 3.000 Kč (jedná se o brigádní činnost na zkrácený pracovní úvazek). Pro účely příspěvku na živobytí je započítáno pouze 70 % z částky, tj. 2.100 Kč. V této chvíli je klient bonifikován částkou 900 Kč, která mu zůstává a není s ní kalkulováno (nesnižuje nárok na příspěvek na živobytí). Částka živobytí jednotlivce je zákonem stanovena ve výši životního minima, tj. 3.410 Kč. Klientovi bude příspěvek na živobytí vypočítán následovně: 3.410 Kč (životní minimum jednotlivce) – 2.100 Kč (70 % příjmu). Vyplacená dávka bude činit 1.310 Kč.

Pokud by byl příjem započítáván 100 %, tj. 3.000 Kč, činila by částka příspěvku na živobytí pouze 410 Kč. Z 80 % jsou započítávány dávky nemocenského pojištění, náhrada mzdy, kterou

po

dobu

pracovní

neschopnosti

hradí

zaměstnavatel

a

podpora

v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. 100 % jsou započítány ostatní příjmy (výživné, dávky státní sociální podpory, dávky důchodového pojištění a další, které stanoví příslušný zákon). Vlivem vnějších vlivů přibývá lidí, kteří jsou odkázání na přísný dietní režim. Nejedná se o omezení dočasná, ale o většinou již celoživotní dodržování striktních stravovacích návyků. Při nedodržování může být klient ohrožen na životě. Avšak tato komplikace sebou přináší zvýšené finanční výdaje, které mnohdy člověk není schopen pokrýt sám z vlastních zdrojů. Proto byla v rámci systému pomoci v hmotné nouzi zavedena možnost navýšení příspěvku na živobytí o částku určenou na dietní stravování. Pro splnění uvedeného ustanovení musí být splněny následující podmínky: 

zařazení do systému hmotné nouze (výplata příspěvku na živobytí)



doložení potvrzení odborného lékaře o nutnosti dietního stravování Je-li klientovi vyplácen příspěvek na živobytí, lze po doložení potvrzení

navýšit dávku o zákonem stanovenou částku. Odborný lékař vyznačí příslušný typ diety na tiskopisu a potvrdí razítkem a podpisem. Praxe však ukazuje, že uvedené podmínky jsou pro některé žadatele obtížně splnitelné. Jak jsme již zmínili, je vyžadováno potvrzení odborného lékaře, nikoli

24

obvodního. Řada klientů nedochází do ambulantních ordinací odborných lékařů, o svém omezení mají informaci od praktického lékaře, ale vyšetření u odborníka již nerealizují. Nelze tedy zvýšit dávku o zákonem stanovenou částku v co nejkratší době, ale v rámci sociálního poradenství je klient odkázán na příslušné vyšetření. Vlivem dlouhých čekacích lhůt, se tak prodlužuje doba, od kdy je příspěvek na dietu vyplácen. Částky na dietní stravování upravuje vyhláška č. 389/2011 Sb. a to v následujících částkách: 1.380 Kč

dieta nízkobílkovinná

1.000 Kč

dieta při dialýze

1.050 Kč

dieta nízkocholesterolová

1.130 Kč

dieta diabetická

2.220 Kč

dieta při onemocnění fenylketonurií

2.800 Kč

dieta při onemocnění celiakií

1.090 Kč

dieta při osteoporóze

1.070 Kč

dieta při laktózové intoleranci

1.100 Kč

dieta v těhotenství (Vyhláška č. 389/2011Sb.)

Z výše uvedeného vyplývá, že navýšením sociální dávky o příspěvek na dietní stravování lze výrazně přispět ke stabilizaci zdravotního stavu klienta. Limitujícím v tomto ohledu se stává stav hmotné nouze. Klienti, kterým je předepsána přísná dieta, jsou však i lidé, kteří se do systému hmotné nouze nedostanou. Svými příjmy většinou jen o malou část převyšují zákonem stanovenou částku živobytí. A jak jsme již konstatovali v předešlé části, příspěvek na dietní stravování navyšuje dávku příspěvku na živobytí, tzn., že ti, kteří uvedenou dávku nepobírají, nemohou nárokovat dietní stravování. Příspěvek na dietu nelze vyplácet odděleně.

Kazuistika: Na pracoviště hmotné nouze se dostavila klientka, která pro svého manžela nárokovala příspěvek na diabetickou dietu. Oba již byli ve starobním důchodu, který jim byl řádně vyplácen. Vzhledem k tomu, že částka společných příjmů přesahovala částku živobytí

25

společně posuzovaných osob, nebyly uznány osobami v hmotné nouzi a dávky nebyly přiznány. Uvedený fakt klientka nepřijala a stále se dožadovala příspěvku na dietu, protože „já na to mám nárok, tady na to mám od lékaře papír“.

V jiném případě matka samoživitelka na mateřského dovolené nárokovala příspěvek na celiakickou dietu pro 4leté dítě. Její příjmy dosahovaly výše 12.000 Kč měsíčně včetně soudem stanoveného výživného. Životní minimum matky a dítěte je stanoveno ve výši 4.880 Kč, což vzhledem k výši příjmů nezakládá nárok na pravidelnou výplatu příspěvku na živobytí. Důsledek uvedené skutečnosti v praxi znamená, že navýšení z důvodu dietního stravování v částce 2.800 Kč měsíčně nelze provést. Matka je tudíž odkázána drahé suroviny potřebné k přípravě stravy dítěte nakupovat ze svých příjmů (rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a výživné).

Systém pomoci v hmotné nouzi může být částí populace hodnocen jako prevence před vznikem sociálního vyloučení, záchrana ze špatné životní situace či finanční výpomoc. Takto je vnímán zpravidla těmi, kteří se stávají klienty hmotné nouze. Na druhou stranu může být vnímán jako diskriminační těmi, kteří se vzhledem k výši svých příjmů do systému nedostanou a jsou zcela odkázáni sami na sebe. Mnohdy nemůže pomoci ani nejbližší rodina, či nikdo další.

3

PŘÍČINY HMOTNÉ NOUZE Do stavu hmotné nouze se člověk nedostane ze dne na den, ale postupným

a dlouhodobým odkládáním řešení problému, se kterým se nechce ztotožnit. Nepříznivou situaci řeší nejprve vlastními silami, z vlastních zdrojů nebo s pomocí nejbližších. Po vyčerpání dostupných prostředků přichází požádat o pomoc z dávkových systémů. Nejčetnější příčinou vzniku stavu hmotné nouze je ztráta zaměstnání a pravidelného příjmu.

26

3.1

Nezaměstnanost Fenomén, který se v České republice oficiálně objevil s novým politickým

uspořádáním. Do té doby neexistoval nebo se o něm veřejně nemluvilo. Nezaměstnanost je jedním ze staronových jevů, s kterými se musí v dnešní době po více než 50 letech česká společnost znovu vyrovnávat (Mareš 2002, s. 10). Cílem vznikající tržní ekonomiky bylo její zefektivnění, včetně pracovního trhu. Do té doby byla vlivem umělé zaměstnanosti zaznamenávána nízká míra produktivity práce, ale vysoká míra zaměstnanosti. Docházelo k rušení státních podniků, začala se objevovat soukromá sféra, která skýtala možnosti perspektivního zaměstnání. Ne vždy byla původní představa naplněna. Tak pomalu začala vznikat nezaměstnanost v novodobé České republice (Kotýnková 2007, s. 43). Matoušek nezaměstnanost popisuje jako stav, ve kterém člověk schopný práce a ochotný pracovat nemá placené zaměstnání (Matoušek 2008, s. 116). Hovoříme – li o nezaměstnanosti nedobrovolné, tedy o takové, kdy lidé chtějí pracovat, ale nemohou práci sehnat, jsou důsledky setrvání ve stavu nezaměstnaných mnohdy psychického rázu. Jedná se o osoby, které celý život pracovali a ze dne na den se ocitli bez prostředků. Jít žádat na úřad o pomoc je pro ně většinou ponižující a nepřípustné. Neznají systémy a mechanismy, které jsou pro nezaměstnané v rámci sociální politiky vytvářeny. Právě pro uvedenou skupinu by měl být systém pomoci v hmotné nouzi vhodným nástrojem k doplnění chybějícího příjmu. Dobrovolně nezaměstnaní sami volí možnost být bez stálého zaměstnání. Příjem pro ně buď není rozhodujícím faktorem, nebo naopak je nutností, a pro jeho získání využijí dávkové systémy. Zde se naskýtá otázka, zda je v takových případech výše sociálních dávek adekvátní. Z hlediska trvání lze nezaměstnanost rozdělit na krátkodobou a dlouhodobou. Právě klienti dlouhodobě nezaměstnaní (zpravidla déle než 12 měsíců) se stávají klienty systému hmotné nouze. Počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) se v roce 2011 meziročně zvýšil o 5,6 tis. na 184,1 tis. Podíl na celkovém počtu nezaměstnaných meziročně vzrostl z 31,8 % na 36,2 % (MPSV 2012). Velká

27

koncentrace dlouhodobě nezaměstnaných na jednom místě je jednou z příčin vzniku problémových

lokalit.

V České

republice

dnes

existují

okresy

s mírou

nezaměstnanosti kolem 10 % a mikroregiony, kde bychom naměřili i 25% nezaměstnanost (Mareš 2002, s. 10). Frikční – většinou krátkodobá nezaměstnanost vzniká v případě, kdy zaměstnaná osoba dobrovolně opustí zaměstnání a hledá si nové pracovní uplatnění. Míra frikční nezaměstnanosti je v celkovém kontextu ukazatele nezaměstnanosti zanedbatelná. V průměru se její výše pohybuje mezi 1-2 % a pro společnost a ekonomiku země není ohrožující. Sezónní nezaměstnanost se odvíjí od polohy daného regionu a ročního období (např. turistický ruch) (Krebs 2007, s. 314). Na Jablonecku je zvýšený počet žadatelů o dávky pomoci v hmotné nouzi zaznamenáván po skončení zimního období. Zmíněná lokalita je obklopena mnoha lyžařskými středisky, na kterých je v sezóně zaměstnán velký počet osob. Po ukončení lyžařské sezóny již není pro pracovníky využití, proto je s nimi pracovní poměr ukončen a stávají se klienty úřadu práce a hmotné nouze. Naopak se ukázalo, že s příchodem jarního období klientů z registru dávek neubývá. Lze tedy konstatovat, že práce ve stavebnictví či cestovním ruchu výrazně stav nezaměstnanosti v jabloneckém okrese neovlivňují. Hospodářská a ekonomická krize, která zasáhla na konci roku 2008 celý svět, se projevila prudkým nárůstem nezaměstnanosti v České republice o rok později. Došlo k rapidnímu poklesu výroby, tudíž poptávka po pracovní síle ze strany zaměstnavatelů byla nízká. Růst a výkonnost ekonomiky se výrazně snížila. Takto celoplošnou nezaměstnanost nazýváme nezaměstnaností cyklickou. V září 2009 ukončil svoji činnost jeden z největších zaměstnavatelů na Jablonecku, firma Jablonex Group. Ze dne na den bylo propuštěno 180 lidí, kteří se ocitli v evidenci úřadu práce. Ke zmírnění šoku ze ztráty zaměstnání bylo na jeden den zřízeno detašované pracoviště úřadu práce přímo v areálu výrobce bižuterie U Přehrady. Zde bylo čerstvě nezaměstnaným poskytnuto podrobné sociální poradenství a předány veškeré tiskopisy nutné k evidenci na úřadu práce. Dále byly předány informace týkající se sociálních dávek a systému hmotné nouze. Takové řešení se ukázalo být efektivním, protože zabránilo psychickému vypětí

28

nezaměstnaných. Již dopředu měli potřebné informace a tiskopisy, proto o dávky požádali ve stanoveném termínu. Nedošlo tak k žádným prodlevám, které by klienty mohly přivést do dluhových pastí. Pro potřeby takto vypjaté situace byl Ministerstvem práce a sociálních věcí vydán metodický pokyn pro postup při vyplácení dávek v hmotné nouzi. Psychologický aspekt situace byl dalším prvkem, který byl v rámci metodiky upraven. Zvláštní důraz byl kladen na provádění profesionálního sociálního šetření v domácnostech (příloha D).

Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou a v České republice v letech 1992 – 2012 (MPSV 2012)

Graf č. 1 znázorňuje vývoj nezaměstnanosti v okrese Jablonec nad Nisou a ČR v rozmezí let 1992 – 2012. Z údajů je patrné, že míra nezaměstnanosti v Jablonci nad Nisou se nepřetržitě pohybovala pod mírou nezaměstnanosti v České republice. V roce 2009, jak bylo zmíněno výše, došlo k prudkému nárůstu nezaměstnanosti. Výše popsaný případ je možné kombinovat s tzv. nezaměstnaností strukturální, kdy dochází k omezení poptávky po pracovní síle v určitém výrobním odvětví a naopak jsou požadovány nové profese, kvalifikace, dovednosti i jiná územní distribuce práce (Mareš 2002, s. 20). Pro zmiňovaný region byla zásadní výroba skla a bižuterie, která se vlivem ekonomických překážek téměř zastavila. Soukromá sféra podnikatelů v oboru svoji činnost zastavila nebo své know-how a výrobní zařízení prodala do rychle rozvíjejících se světových ekonomik. Tamní výrobní náklady byly

29

takřka zanedbatelné oproti tuzemským nákladům na pracovní sílu. Popsané faktory ovlivnily útlum výroby bižuterie na Jablonecku, čímž došlo k citelnému vzrůstu nezaměstnanosti. Pro nezaměstnané začíná ukončením pracovního poměru nová životní etapa. Záleží na osobnostních charakteristikách každého jedince, jak se s danou situací vypořádá. Osoby, které si formou celoživotního vzdělávání zvyšují nebo upevňují vzdělání, zdokonalují své schopnosti a inovují pracovní návyky, jsou méně ohroženou skupinou, než absolventi škol, zdravotně znevýhodnění, lidí po 50. roce věku, lidé s nízkou kvalifikací, azylanti nebo zástupci etnických menšin. Zmíněné rizikové skupiny tvoří největší část nezaměstnané populace a majoritní podíl žadatelů o dávky pomoci v hmotné nouzi. U zdravotně znevýhodněných dochází

vlivem působení zdravotních,

psychických a sociálních faktorů k mnohem delšímu setrvání v evidenci úřadu práce než u zdravých osob. Možnosti jejich zaměstnání jsou minimální. Současný trend ve společnosti klade důraz na efektivitu a produktivitu práce, což je pro handicapované limitující. Pracovní možnosti existují pouze v chráněných dílnách, jejichž počet je však ve srovnání s počtem zdravotně postižených tristní (Matoušek, Koláčková, Kodymová 2005, s. 301). Cílem chráněných dílen není podat co nejvyšší výkon tak, jako u běžných zaměstnavatelů,

ale

vhodná

terapie

a

získání

manuálních

a

sociálních

dovedností u znevýhodněných obyvatel. Z uvedeného faktu vyplývá, že zisk z tohoto druhu podnikatelské činnosti není očekávaný a proto jsou podnikatelé v tomto směru zdrženliví. Seznam chráněných dílen v Jablonci nad Nisou je uveden v příloze C. Počet uchazečů o zaměstnání se zdravotním postižením (OZP) meziročně poklesl o 6,4 tis. K 31. 12. 2011 jich bylo v evidenci ÚP 63,1 tis. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 12,4 % se nezměnil (MPSV 2012). Lidé s věkovou hranicí nad 50 let se těžce smiřují s nově vzniklou stresovou situací – mnohdy poprvé v životě ztratili zaměstnání. Znamená to pro ně zvýšená

zdravotní

rizika,

psychické

vypětí

a

jejich

šance

na

získání

30

nového zaměstnání jsou leckdy mizivé. Důraz na výkon a negativní faktory související se stárnutím (zdravotní stav, sklon k rezignaci, úbytek fyzických sil, životní negativismus) dělá z této kategorie osob těžce zaměstnatelnou skupinu (Vágnerová 2002, s. 408). Počet uchazečů o zaměstnání nad 50 let ke konci prosince 2011 meziročně klesl (o 23,3 tis. osob) na 132,3 tis. V rámci této kategorie nepatrně vzrostla pouze věková skupina starších 65 let (o 0,1 tis.). Podíl uchazečů nad 50 let na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání se snížil z 27,7 % na 26,0 % (MPSV 2012). Ekonomické změny a poptávka po nových technologiích zapříčinila obrat ve struktuře studovaných oborů. Snížila se poptávka po manuálních řemeslech (důsledkem byla redukce školských zařízení tohoto typu) a zvýšil se počet studujících nové, moderní obory. V momentu, kdy byl pracovní trh nově příchozími nasycen, došlo k rapidnímu nárůstu nezaměstnaných čerstvými absolventy (převážně vysokoškolsky vzdělanými). Nemohou splnit základní požadavky zaměstnavatelů – několikaletou praxi v oboru, proto končí v evidencích Úřadů práce a stávají se klienty dávkových systémů. Absolventů a mladistvých po ukončení školy bylo v prosinci 2011 evidováno 33,5 tis., což je o 1,8 tis. méně než na konci roku 2010. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání ale meziročně vzrostl z 6,3 % na 6,6 % (MPSV 2012). Nízká úroveň vzdělání nebo lidé s nulovou kvalifikací tvoří nejpočetnější skupinu nezaměstnaných - zhruba jednu třetinu z celkového počtu nezaměstnaných osob. Jejich postoj ke vzdělání vychází převážně z rodinného zázemí a z převzatých vzorců chování. Tento handicap z nich vytváří těžce zaměstnatelnou pracovní sílu a navíc

další

skupinu

osob

dlouhodobě

(nezřídka

celoživotně)

závislých

na sociálních dávkách (Buchtová 2001, s. 143).

31

Tabulka č. 1: Struktura uchazečů o zaměstnání podle vzdělání (MPSV 2012) k 31. 12. 2010 k 31. 12. 2011 meziroční rozdíl v tis. v% v tis. v% v tis. v% 561,6 100,0 508,5 100,0 -53,1 -9,5 uchazeči - celkem z toho: bez vzdělání 3,0 0,5 3,0 0,6 0,0 0,0 základní vzdělání 144,7 25,8 136,6 26,9 -8,1 -5,6 Vyučen 232,4 41,4 201,2 39,6 -31,2 -13,4 středoškol. bez mat. 19,0 3,4 17,8 3,5 -1,2 -6,3 vyučen s mat. 27,8 4,9 24,7 4,9 -3,1 -11,2 gymnázium 14,9 2,7 13,8 2,7 -1,1 -7,4 SOŠ s mat. 87,4 15,6 79,1 15,5 -8,3 -9,5 vyšší vzdělání 3,8 0,7 3,7 0,7 -0,1 -2,6 vysokoškolské 28,7 5,1 28,5 5,6 -0,2 -0,7

Tabulka č. 1 uvádí statistické údaje v rámci ČR z hlediska struktury vzdělání klientů úřadu práce. Jak je patrné, ve všech stupních vzdělání se míra nezaměstnanosti snížila. Největší pokles byl zaznamenán u vyučených uchazečů a vyučených uchazečů s maturitou. Média většinou informují o míře nezaměstnanosti a vzrůstajícím či klesajícím trendu, ale už méně jsou zmiňovány psychologické či sociální důsledky těch, kterých se přímo dotýká. Nezaměstnanost mění sociální status osob, ovlivňuje jejich chování a společenský život. Záleží samozřejmě na senzitivitě každého jedince, jak se s případnými důsledky situace vyrovná. Jedním z důsledků nezaměstnanosti je tzv. job stagnation. Jedná se o situace, kdy lidé i silně nespokojení se svojí prací nechtějí v době vysoké nezaměstnanosti riskovat problémy s hledáním jiného pracovního místa a setrvávají ve svém často frustrujícím zaměstnání (Mareš 2002, s. 23). Snížení životní úrovně je typickým důsledkem ztráty zaměstnání. Částky vyplácené v dávkových systémech (hmotné nouzi, podpory v nezaměstnanosti) mohou v některých případech zabránit propadnutí na hranici chudoby, ale dlouhodobý standard udržet nemohou. Vlivem ztráty zaměstnání dochází ke změně vazeb a vztahů v nejbližším okolí nezaměstnaného. Obzvláště muž, většinou v roli živitele rodiny chápe svoji situaci jako prohru, ztrácí v rodině výsadní postavení, autoritu a prestiž. V dlouhodobém horizontu můžou být tyto aspekty zásadním problémem v partnerských nebo rodičovských vztazích (Vágnerová 2002, s. 409).

32

Nezaměstnanost v rodině je náročnou zkouškou pro všechny její členy. U psychicky labilnějších jedinců můžou vést důsledky nezaměstnanosti k rodinným neshodám – krizi, která může vést k rozpadu rodiny.

3.2

Změna rodinných poměrů Jak bylo uvedeno v kapitole 2.2, jedním ze základních parametrů hmotné

nouze je okruh společně posuzovaných osob. Změnou rodinného stavu dochází k vytvoření nových domácností, jejichž příjmová situace je mnohdy horší, než v úplné rodině. Osamocené

rodičovství

přináší

vážný

a

mnohdy

podceňovaný

společenský problém, který se v podobě psychické, případně ekonomické zátěže může přenášet i do další generace. Osamocení rodiče jsou – na rozdíl od úplných rodin – častěji ohroženi nezaměstnaností, nedostatečným přístupem k přiměřenému bydlení, sociální izolací, chudobou či sociálním vyloučením (Matoušek, Koláčková, Kodymová 2005, s. 44). V České republice dochází v důsledku velké rozvodovosti k nárůstu neúplných rodin. Každoročně přibývá až 33 tisíc dětí žijících pouze s jedním rodičem (Matoušek 2008, s. 183). Bytová problematika spojená s rozvodem, je druhou nejčastěji řešenou situací (prioritně se řeší svěření dítěte do péče a stanovení vyživovací povinnosti). V některých případech musí partneři z ekonomických důvodů setrvat v jednom bytě. Tato situace je neřešitelná, pokud v rodině docházelo k domácímu násilí. Pak je žena, popř. s dítětem nucena hledat jiné formy pomoci, např. azylové domy. Kapacita těchto zařízení je však limitována, nehledě na to, že ne v každém městě je k dispozici. Jinou formou pomoci může být chráněné bydlení na utajeném místě nebo ubytovny pro matky s dětmi. Všechny uvedené formy pomoci jsou však zpoplatněny, proto jejich obyvatelé přicházejí požádat o sociální dávky – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc. Ta je poskytována v případě, že osamělý rodič nemá dostatek finančních prostředků k zajištění např. volnočasových aktivit dítěte nebo školních potřeb.

33

V praxi bylo vypozorováno, že největší počet žádostí o mimořádnou okamžitou pomoc byl zaznamenán v průběhu měsíce května a června. V tomto období probíhaly úhrady za dětské letní tábory a matky samoživitelky nemohly z vlastních zdrojů částky uhradit. Proto se obracely na orgány hmotné nouze s žádostí o pomoc. V září bylo registrováno větší procento žádosti spojených s náklady na úhradu školních potřeb – převážně dětí nastupujících do 1. třídy základní školy. Příjmová situace matek samoživitelek je v období před rozvodem složitá. Jednak řeší bytovou otázku a zároveň se čeká na zahájení soudního řízení o stanovení výše výživného, které tvoří jednu ze složek započitatelného příjmu pro účely hmotné nouze. V období, kdy uvedené náležitosti nejsou vyřízeny, tak v podstatě žijí ze sociálních dávek (rodičovský příspěvek, přídavek na dítě). Na výživné čekají a na příspěvek na bydlení nemají většinou nárok, protože nedisponují vlastní bytovou jednotkou ani nájemní smlouvou k bytu. Bydlí v krátkodobých podnájmech, na ubytovnách nebo přespávají u známých či příbuzných. Toto řešení však není z dlouhodobého hlediska perspektivní.

3.3

Zdravotní stav V kapitole Nezaměstnanost jsme zmínili osoby zdravotně znevýhodněné.

Vlivem úrazu, náhlé změny zdravotního stavu nebo dlouhodobé nemoci se výrazně snižuje jejich solventnost. Systém sociálního zabezpečení je nastaven tak, aby pomáhal při řešení situací spojených s nemocí. Bohužel je v dnešní době běžnou praxí, že podnikatelské subjekty v rámci úsporných opatření zaměstnávají občany bez řádné pracovní smlouvy. Ti pak nemají v důsledku nemoci nebo úrazu nárok na zákonem stanovené nemocenské dávky, ani nemohou nárokovat invalidní důchod. Podmínkou pro výplatu nemocenských dávek jsou pravidelné odvody nemocenského pojištění a pro přiznání invalidního důchodu zákonem stanovená doba pojištění, kterou však dotyční vzhledem k nelegálnímu zaměstnání nesplňují. Na základě lékařských zpráv a posudků mohou být uznány invalidními ve 3. stupni, avšak nárok na výplatu invalidního důchodu jim nevzniká. Stejná situace nastává odchodem do starobního důchodu. Pokud osoba nesplňuje zákonem stanovenou dobu sociálního pojištění (nepracuje nebo pracuje

34

nelegálně) je uznána vzhledem k věku starobním důchodcem, ale nárok na pravidelnou finanční výplatu dávek důchodového pojištění nevzniká. Tito lidé se v důsledku uvedených situací stávají klienty pomoci v hmotné nouzi, kde jsou dopláceni do výše životního minima.

Kazuistika: Klientkou hmotné nouze se stala paní N. Většinu svého života pracovala v restauračním zařízení. Oficiálně jí byl měsíčně vyplácen plat 5.000 Kč a zbytek doplácen tzv. na ruku v hotovosti. S odchodem do plného invalidního důchodu se dostala do velmi těžké situace, protože po prvé v životě neměla na zaplacení nájmu a zajištění běžných potřeb. Výše invalidního důchodu činila pouhých 3.056 Kč. Požádala proto o příspěvek na živobytí, který ji byl stanoven na výši 520 Kč. Vzhledem k tomu, že bydlela v nájemním bytě, mohla nárokovat doplatek na bydlení. Přednostní dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení byl již vyplácen, proto ihned požádala ze systému hmotné nouze o doplatek na bydlení. Částkou 3.526 Kč, která byla přiznána, tak mohla uhradit část nákladů na bydlení. V rámci sociálního poradenství bylo paní N. doporučeno, aby si požádala o příspěvek na péči. Je určen osobám, jejichž zdravotní stav vyžaduje péči druhé osoby nebo pečovatelské služby. Později klientka sdělila, že jí byl příspěvek přiznán ve 2. stupni, tzn., že se její měsíční příjem zvýšil o 4.000 Kč.

Sociální poradenství je v rámci sociální práce preventivním nástrojem, který pomáhá při řešení životních situací občanů. Poskytuje informace o postupech vyplývajících z předpisů o důchodovém a nemocenském pojištění, státní sociální podpoře,

sociální

pomoci,

zaměstnanosti

a

sociálně

–

právní

ochraně.

Zprostředkovává osobám v obtížné životní situaci informace o formách sociální pomoci dostupných v určité lokalitě (Matoušek 2008, s. 200).

3.4

Přistěhovalectví Chování společnosti, její všeobecně platné normy, vzory a vzorce chování

určují sounáležitost občanů se společností. V dnešním světě však existují země, jejichž normy a ideologie působí na její občany negativně a ti se s danou ideologií neztotožní. Společnost tak na některé obyvatele nebo minority působí negativně. Dlouhodobým negativním působením dochází k psychickému vypětí obyvatel, kteří

35

pod tíhou např. etnického nebo náboženského útlaku společnost opustí. Stávají se uprchlíky a v jiných zemích žádají o statut azylanta. V první fázi jsou dočasně chráněni institutem dočasné ochrany (Matoušek, Koláčková, Kodymová 2005, s. 332). Osoby požívající dočasné ochrany jsou novým okruhem osob, který je upraven zákonem o azylu. Tyto osoby budou požívat tzv. doplňkové ochrany, a to i v případě, že nesplní důvody pro udělení azylu definované zákonem o azylu (Metodický pokyn MPSV č. 2/2006). V případě, že je kladně vyhodnocena jejich žádost o poskytnutí azylu, získávají statut uznaného azylanta. Pokud je vyřízena formální stránka pobytu, na řadu přichází ekonomické zajištění. Již udělením doplňkové ochrany se dle § 5 zákona č. 111/2006 Sb. stávají oprávněnými osobami, které mohou nárokovat dávky ze systému pomoci v hmotné nouzi. U ostatních cizích státních příslušníků (jedná se o osoby cizí státní příslušnosti, které nejsou účastny pojištění v systému sociálního zabezpečení v ČR a ostatní osoby, nesplňují podmínky uvedené v §16 zákona 111/2006 Sb., v aktuálním znění) se posuzuje tzv. neodůvodnitelná zátěž pro systém pomoci v hmotné nouzi. V rámci posuzování je stanoven okruh otázek, které jsou ohodnoceny příslušným počtem bodů. Orgán pomoci v hmotné nouzi zkoumá především délku pobytu osoby na území ČR, dobu účasti na pojistném v systému sociálního zabezpečení, kvalifikaci žadatele, potřebu zvýšené péče a místo pobytu na území České republiky. V případě, že žadatel dosáhne stanoveného počtu bodů, je uznán osobou v hmotné nouzi a jsou přiznány sociální dávky. Sociální politika státu počítá s uvedenými formami pomoci potřebným osobám. Jejím cílem je snížit neúměrně vysokou zátěž domácnosti výdaji na bydlení nebo umožnit domácnosti pořídit si bydlení odpovídající jejím potřebám. Nalezení vlastního bydlení je klíčem k nezávislosti a integraci azylantů do společnosti (Kolektiv autorů 2008, s. 155). Z uvedených informací vyplývá, že do příčin stavu hmotné nouze můžeme zařadit také osoby, jejichž pobyt ve své zemi je ohrožující nebo diskriminující. Proto

36

se stávají dočasně, někdy trvale příslušníky nové společnosti, která jim může zajistit ekonomickou i společenskou stabilitu. Třetí kapitola popsala nejčastější příčiny stavu hmotné nouze, které byly vysvětleny v širším kontextu. Jistě jsou známy i další důvody pro vyplácení sociálních dávek, ale četnost jejich výskytu již není markantní.

4

DŮSLEDKY HMOTNÉ NOUZE Dlouhodobá nezaměstnanost → platební neschopnost → zadlužení → ztráta

bydlení → chudoba → alkoholismus → trestná činnost → bezdomovectví → sociální vyloučení. Takto lze stručně charakterizovat posloupnost důsledků dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze. V následující kapitole se budeme věnovat nejčastějšímu jevu současnosti, bezdomovectví.

4.1

Bezdomovectví Je výsledkem dlouhodobého a generalizovaného psychosociálního selhání,

v jehož důsledku dochází ke ztrátě většiny běžných rolí a úpadku společenské prestiže. Tak zásadním způsobem obvykle selhávají lidé s psychickými problémy, někdy způsobenými vrozenými vlivy, špatnou socializací apod., někdy se na úpadku podílí alkoholismus, trestná činnost nebo nedostatečná kompetence nebo návyky (Sochůrek, 2009, s. 137). Bezdomovci (homeless people )jsou lidé žijící bez stálého bydlení a obvykle i bez stálého zaměstnání, odříznuti od zdrojů, které jsou běžně dostupné jiným občanům (Matoušek, 2008, s. 31). Jedná se o lidi, kteří se buď přímo, nebo nepřímo ocitnou bez domova. Jednání s takovými lidmi bývá velmi komplikované, protože nejsou schopni objektivně vyhodnotit aktuální situaci a sdělit informace, které jsou důležité např. pro přiznání sociálních dávek. Je to vrstva lidí, která u nás začala vznikat s příchodem demokracie. Bohužel ani u nás, ani jinde ve světě se nenašel účinný způsob, jak tuto situaci řešit, přestože je to jev, se kterým se dennodenně setkáváme na ulici. Tato skupina lidí velmi často přejímá zvyky a způsob života od většiny členů komunity

37

bezdomovců a je velmi obtížné, v některých případech téměř nemožné, najít cestu zpět do normálního života. Společnost nemůže nutit lidi bez zájmu o práci, aby pracovali a měnili svoje životní návyky. I když je u nás velké procento nezaměstnanosti, většina bezdomovců se zpravidla rekrutuje z lidí, kteří skutečně o práci zájem nemají. Jsou to lidé bez vůle, nestanovují si žádné cíle, žijí ze dne na den. Lidé, kteří jsou dlouhodobě izolování od majoritní společnosti (propuštění z výkonu trestu, vazby či dlouhodobých léčeben) neznají její návyky a zvyky, protože v těchto zařízeních fungují jiná pravidla a řád, který je přizpůsobený prostředí a situaci. Veškerou administrativu související s propuštěním na svobodu zařizují sociální pracovníci zařízení a klienti sami nemají žádné povědomí o tom, „jak to funguje venku“. Někteří z nich nejsou schopni všechny úkony spojené s počáteční administrativou zvládnout (např. jednání se sociálním kurátorem, žádost o sociální dávky nebo registrace na úřadu práce) a leckdy od řešení této situace odstupují s prvními tiskopisy nebo žádostmi. Nyní tvoří klienti propuštění z vězení asi čtvrtinu ze všech případů a sociálně právní poradenství kurátorů směřuje především k lidem ohroženým extrémním sociálním vyloučením, tedy k těm, kteří jsou tzv. na okraji společnosti. Můžou to být lidé s různými závislostmi či klienti po propuštění z ústavní nebo ochranné výchovy (Kopřivová 2010, s. 11). Vlivem dlouhodobého působení negativních faktorů přestávají bezdomovci rozeznávat společností dané normy a orientace v realitě je narušena. Přestávají chápat denní realitu a jejich jednání se stává asociální. Normy a vzorce chování běžné pro majoritní část populace se pro ně stávají zbytečnými. Bezdomovci nechtějí opustit zažité způsoby řešení, které používali dosud, avšak v jejich nové situaci jsou zcela nefunkční. Projevuje se u nich rezignace, kterou skrývají pod slupkou flegmatismu. Mnohé jejich počínání a konání pramení z nedostatku saturace základních potřeb. Tak jako u běžné populace lze potřeby lidí bez domova rozdělit dle Maslowovy pyramidy potřeb.

38

Neradi přijímají změny, ulpívají na zaběhnutých rituálech často spojených s požíváním návykových látek nebo alkoholu. Nevyhledávají nové možnosti řešení, naopak jsou pro ně obtěžující a nežádoucí. Potřeba stimulace není u bezdomovců rozvíjena. Mezi lidmi bez domova je vysoké procento emočně deprivovaných lidí. Deprivace pramení z neuspokojení citové potřeby. Bezdomovci nemají stabilní zázemí, nenavazují stabilní vztahy, nemají jistotu domova. Potlačení potřeby otevřené budoucnosti vychází z faktu, že netvoří plány do budoucna. Žijí přítomností, tzv. ze dne na den a nejsou schopni dlouhodobějšího výhledu do budoucna. Potřeba seberealizace je v útlumu nebo zcela vymizela. Vlivem ztráty sociálních a pracovních návyků nemají bezdomovci reálnou šanci na řádné pracovní uplatnění nebo sociální integraci. Samozřejmě s uvedeným faktem nelze spojovat veškerou skupinu lidí bez domova. Část jedinců je schopna pod vedením sociálního pracovníka svoji situaci změnit. (Vágnerová 2002).

Kazuistika: V rámci terénní sociální práce na oddělení sociální péče byli na ulici osloveni dva zjevní bezdomovci. Sociální pracovnice oba oslovila a zahájila rozhovor. Jeden bezdomovec kontakt zcela odmítl – nesdělil jméno a o své situaci se nechtěl bavit. Druhý po chvíli váhání nabídku na pomoc s vděčností přijal. Na základě rozhovoru s panem L. bylo zjištěno, že přišel o bydlení a na starobní důchod je uvalena exekuce. Na živobytí mu finanční prostředky nezbývají. Během několikaměsíční práce se podařilo klienta zcela oddlužit, bylo zařízeno ubytování na městské ubytovně a klient byl naveden do systému hmotné nouze. Situace se stabilizovala. Lze tedy konstatovat, že metody sociální práce napomohly klienta integrovat zpět do společnosti.

Sociální práce je společenskovědní disciplína i oblast praktické činnosti, jejichž cílem je odhalování, vysvětlování, zmírňování a řešení sociálních problémů (chudoby, zanedbávání výchovy dětí, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeže, nezaměstnanosti, aj.) (Matoušek 2008, s. 200). Nedůvěra mezi bezdomovci je charakteristickým rysem osobnosti. Ať už se jedná o nedůvěru v sociálního pracovníka nebo nedůvěru ve zdravotnický

39

personál. Zdravotní stav bezdomovců je leckdy žalostný, ale řádné lékařské vyšetření většina z nich striktně odmítá. Lékařská péče o bezdomovce se stává celorepublikovým problémem. Z médií jsou známy případy, kdy ošetřující personál odmítl vyšetřit klienta pro jeho sociální statut a ten pak na následky nemoci nebo zranění před branami nemocnice zemřel. Argumenty lékařů, že pacient má dluh na zdravotním pojištění nebo příslušně patří do jiné spádové oblasti, nejsou na místě. Každý z nich je povinen dodržovat Hippokratovu přísahu, která zakazuje odmítnutí vyšetření pacienta. Druhým aspektem v problematice zdraví a nemoci bezdomovců je síť zdravotnických zařízení poskytujících služby této cílové skupině. Pro preventivní prohlídky a běžná lékařská vyšetření by měl být v každém městě dostupný praktický lékař a stomatolog výhradně pro bezdomovce. Současný stav tomu však neodpovídá. V hlavním městě praktikuje jeden lékař a jedna stomatologická ordinace pro lidi bez domova, což je vzhledem k počtu obyvatel zcela nedostačující. Proto se volí externí formy spolupráce s lékaři, kteří v pravidelných časových intervalech docházejí do zařízení určených pro sociálně vyloučenou skupinu obyvatel. Praxe ukazuje, že se tyto formy lékařské péče vyplácejí, nedochází k odmítání pacientů z ekonomických či administrativních důvodů, protože lékaři své pacienty znají a zařízení, ve kterých pracují, byla zřízena právě pro danou cílovou skupinu (Šupková 2007, s. 11). Opakem bývají situace, kdy se bezdomovci snaží dostat do zdravotnického zařízení a být na chvíli v teple, mít zajištěné jídlo a postel. Uvedené případy jsou typické s příchodem zimního období. Pokud však lékař neshledá žádné příznaky nemoci, pacienta není možné hospitalizovat. Nelze nahrazovat poskytování sociálních služeb zdravotnickými zařízeními. Situace vznikají v důsledku nedostatku vhodných ubytovacích kapacit pro bezdomovce. Jednou z osvědčených forem ubytování pro bezdomovce jsou Azylové domy. V ČR je vybudována síť Azylových domů Naděje, které klientům nabízejí své služby ve 20 městech. Mezi základní činnost těchto zařízení patří organizace programů pro děti, rodiny, vzdělávací programy, integrace bezdomovců do běžného života, atd.

40

Celkovým rámcem široce rozevřeného systému služeb je prevence chudoby a osamělosti, prevence sociálního vyloučení a současně sociální intervence v případech již vzniklé chudoby a osamělosti a v případech již existujícího sociálního vyloučení včetně jeho extrémní formy – bezdomovství (Naděje 2012). V Jablonci nad Nisou je azylový dům určen pro 20 osob k dlouhodobému pobytu

a 30 lidí

bez

domova

může

každodenně

zdarma

využít

služeb

nízkoprahového denního centra. Nízkoprahové denní centrum je forma zařízení pro všechny sociálně vyloučené. Lze přijít bez předchozího objednání a není povinností dokládat vlastní totožnost. Klientům jsou poskytnuty základní hygienické podmínky, jídlo a prostory pro pobyt během dne. Po příchodu si klient může zakoupit potravinovou poukázku v hodnotě 20 Kč s platností na 14 dní. Cílovou skupinou centra jsou lidé od 18 let věku, kteří jsou v nepříznivé životní situaci a nejsou schopni ji řešit vlastními prostředky. Jde zejména o osoby, které byly propuštěny z výkonu trestu a nemají žádné rodinné zázemí nebo osoby, které vlivem ekonomických příčin ztratily vlastní bydlení. Podmínkou je dobrý zdravotní stav. Další službou, kterou mohou klienti využít je poskytování sociálního poradenství, které může přispět k vyřešení jejich nepříznivé situace. Cílem těchto center je eliminovat nebo předcházet rizikům, které souvisejí se způsobem života a pomoci klienty integrovat do společnosti. V případě dlouhodobého ubytování jsou klientům poskytovány pobytové sociální služby. Vzhledem k tomu, že cena noclehu je stanovena na 70 Kč za noc, lze předpokládat, že někteří z klientů nejsou schopni úhradu provést z vlastních prostředků. Pro tyto účely, jak již bylo zmíněno v kapitole Hmotná nouze, je poskytována sociální dávka – doplatek na bydlení. Jde o případy, kdy je poskytován na základě zvláštního zřetele, neboť ubytování na Azylovém domě neskýtá možnost nájemní ani vlastnické formy bydlení. Je na pečlivém zvážení sociálního pracovníka, zda klientovi poskytne sociální dávku.

41

4.2

Závislost na sociálních dávkách Stav hmotné nouze lze překonat intenzivní snahou o integraci např. do

pracovního procesu, zvýšením příjmu, uplatněním řádných nároků a pohledávek nebo využitím majetku. Těmito nástroji většina klientů dosáhne nezávislosti a odpoutání se od pocitu „být na někom závislý“. Druhé spektrum klientely dávkových systémů však štědrosti státní kasy využívá dlouhodobě, často i celá léta. Po dosažení zletilosti přichází žádat již nová generace sociálně vyloučených klientů, která životní postoje a návyky přijala od svých rodičů. Je pro ně samozřejmé nepracovat a žít ze sociálních dávek, jejichž výše se jim zdá nedostatečná. Rádi by na sociálních dávkách dosáhli příjmu jako zaměstnaná populace, ale s žádným osobním přínosem. Nabídky na rekvalifikační kurzy úřadu práce vytrvale odmítají, nabídky na stálé zaměstnání, byť za minimální mzdu také. Nevidí možnost profesního růstu a s tím souvisejícího finančního ohodnocení. Nemají zakotveny pracovní návyky, smysl pro odpovědnost a potřeba seberealizace zcela chybí. Vzdělání není pro uvedenou skupinu klientů zásadní. Nevnímají tuto determinantu jako důležitou, ačkoli vzdělání je předpokladem dalšího rozvoje společnosti a je jedním z nástrojů aktivní politiky v boji proti sociální vyloučenosti (Tomeš 2010, s. 298). Neuvědomují si, že částečnou příčinou jejich chudoby je nevzdělanost a následně nezaměstnatelnost, a fakt, že dlouhodobá nezaměstnanost je zaručenou vstupenkou do světa chudoby a nouze (Mareš 2002, s. 75) si nepřipouštějí. Propast mezi skupinou dlouhodobě nezaměstnaných a běžné populace se tak zvyšuje a možnost uplatnění na pracovním trhu je mizivá. Sociální vyloučení tak dostoupilo konečné fáze.

4.3

Nedostupnost bydlení Dlouhodobě evidovaní v systému hmotné nouze nemají dostatek finančních

prostředků na zajištění vlastního bydlení, žijí po ubytovnách, podnájmech, popř. se sdružují ve starých vybydlených nemovitostech (squatteři). Jsou to lidé, kteří zatím nedospěli do stádia bezdomovectví, ale bezdomovci se dají nazvat, přestože provizorní bydlení mají. Nemají stálou adresu, ubytování je většinou krátkodobého

42

charakteru. Jedná se jak o jednotlivce, tak mnohočlenné rodinné klany, které se finančně podílí na získání leckdy předraženého podnájmu. Ubytování je zpravidla poskytováno na soukromých ubytovnách. Jejich majitelé ceny uměle nastavují v domnění, že sociálně slabí klienti dostanou náklady na bydlení proplacené sociálními dávkami. Taková představa je ovšem mylná. Příspěvek na bydlení a na něj navazující doplatek na bydlení ze systému hmotné nouze je vázán řádnou nájemní smlouvou nebo vlastnictvím k nemovitosti nebo bytu a na trvalý pobyt. Vzhledem k tomu, že majitelé nemovitostí poskytují ve většině případů pouze podnájmy, nelze sociální dávky žadatelům pro nesplnění zákonem stanovených podmínek vyplatit. Dostávají se do neřešitelné situace, kterou řeší rychlými půjčkami od nebankovních subjektů. Poskytují finanční prostředky formou „cash and carry“ bez dokladu totožnosti a na vysoký úrok. Tuto skutečnost však bankéři klientům zásadně nesdělují a klienti neznalí problematiky rychlé půjčky rádi využijí, aniž by domysleli důsledky svého jednání. Rázem se dostávají do spirály dluhů, platebních neschopností, soudně nařízených exekucí nebo v lepších případech osobních bankrotů. Sociální vyloučení nabývá na síle. Na periferiích měst vznikají segregované lokality, které politické garnitury měst nebo obcí neradi tolerují. Obecně závaznými vyhláškami stanovují pravidla pro bezproblémové soužití ve snaze tamní obyvatele vystěhovat. Tak se obyvatelé lokalit dostávají na začátek svého problému. Absence nebo ztráta bydlení, resp. hrozba takové situace, je pochopitelně zcela zásadním aspektem ohrožujícím psychosociální stabilitu člověka a jeho zakotvení v reálném světě (Ptáček 2010, s. 51).

4.4

Ostatní důsledky hmotné nouze Lze konstatovat, že důsledky dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze se

projevují v rovině ekonomické (v globálním pojetí má vliv na stav ekonomiky společnosti), sociální (snížení příjmu, životní úrovně, změna rodinných vztahů, jiné vnímání času, ztráta pracovních a sociálních návyků, zhoršený zdravotní stav) a psychologické. Další rovinou důsledků je častý výskyt sociálně patologických jevů

43

u osob dlouhodobě ohrožených stavem hmotné nouze. Jedná se zejména o problematiku prostituce, alkoholismu a drog. Závislost na psychoaktivních látkách je multifaktoriálně podmíněna. Vzniká v důsledku působení sociálního prostředí současně s ostatními somatickými a psychickými vlastnostmi jedince (Vágnerová 2002, s. 289). Vzhledem k tomu, že závislost na drogách se postupně vyvíjí, její potřeba vzrůstá a ekonomická situace klientů je tíživá, dochází k dalšímu sociálně patologickému jevu, kterým je trestná činnost. Také etiologie delikventního chování je multifaktoriální. Konkrétní trestný čin je vždycky výsledkem interakce vnitřních faktorů (tj. osobnosti pachatele) a vnějších okolností (tj. situace, v níž k trestnému činu došlo) (Vágnerová 2002, s. 417). Trestnou činnost páchají v situacích, kdy nemají dostatek finančních prostředků k zajištění návykových látek nebo k zajištění prostředků na živobytí. Interakce sociálně patologických jevů a ztráta schopnosti dodržovat společností dané normy vede ke vzniku nové společenské komunity – underclass (Mareš 2002, s. 75). Underclass se sice neformuje jako ucelená třída v klasickém slova smyslu, ale její jednotlivá ohniska jsou charakteristická vlastními životními hodnotami a strategiemi i specifickým vztahem k majoritní populaci a k jejím institucím, včetně vztahu k právu (Mareš 2002, s. 98).

5

SHRNUTÍ TEORETICKÉ ĆÁSTI Nízké

příjmy,

nedostatek

pracovních

příležitostí

a

dlouhodobá

nezaměstnanost jsou jedny z nejfrekventovanějších příčin chudoby. Tento jev lze charakterizovat jako stav hmotné nouze ve smyslu deprivace, který se odráží i v psychice chudobou postiženého člověka. Mění prožívání člověka, zaběhnutý denní rytmus, ovlivňuje jeho socializaci a v podstatě udává postavení ve společnosti. Zásadně vymezuje sociální status jedince. Člověk je limitován svými možnostmi, mnohdy má omezená práva. Vzhledem ke svému postavení nemůže participovat na sociálním rozvoji společnosti. Proces, který postupnými kroky vytlačuje jedince na okraj, je nazýván sociální vyloučení. Stát se sociálně vyloučeným je v dnešní době

44

velmi snadné. Situace na pracovním trhu a ekonomická situace v zemi k rozvoji chudoby zdárně přispívají. Efektivní a dlouhodobá práce s klientem v kontextu se snahou pomoci bývají základem úspěchu v integraci sociálně vyloučených obyvatel do majoritní společnosti. Jedna z forem pomoci, kterou se stát vypořádává se sociálním vyloučením je finanční forma v rámci dávkového systému pomoci v hmotné nouzi. U občanů, kteří mají snahu a zájem dostat se rychle ze stavu hmotné nouze je uvedený systém preventivním nástrojem pomáhajícím předcházet vzniku sociálního vyloučení. V tomto případě je postaven na principu solidarity pracujících s nezaměstnanými. V opačném případě, je na zvážení, zda v některých případech nedochází k situacím, které jsou popisovány následovně: Zvláště by nemělo docházet k tomu, co je označováno jako sociální parazitismus, tj. záměrný, účelový život ze státních podpor, tedy v podstatě život z práce druhých, těch pracujících, aktivnějších, zodpovědnějších občanů (Krebs 2007, s. 117). V případě, že citací uvedené situace dávkový systém umožňuje, jde o nástroj demotivující a v důsledku množství vyplácených dávek zvyšující schodek státního rozpočtu.

45

EMPIRICKÉ ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Je zaměřeno na průzkumové šetření realizované v lokalitě obce s rozšířenou působností, v Jablonci nad Nisou. Naše průzkumné šetření vychází z reálných podmínek města Jablonce nad Nisou. Zamýšlíme se nad příčinami vzniku hmotné nouze, tj. z jakých důvodů klienti přicházejí požádat o sociální dávky. Mapujeme dlouhodobé setrvání ve stavu hmotné nouze a důsledky z něj plynoucí. Především zmiňujeme chudobu, která vede k sociálnímu vyloučení občanů a je varujícím signálem sociální nouze.

6

CÍL PRŮZKUMU Popsat a analyzovat systém pomoci v hmotné nouzi. To znamená zjistit, jak

funguje systém poskytování dávek v praxi, zmapovat reálné příčiny stavu hmotné nouze klientů v Jablonci nad Nisou. Dílčím cílem je průzkum dluhové problematiky, která velmi úzce souvisí s hmotnou nouzí.

7

STANOVENÉ PŘEDPOKLADY

P 1: Nejvýznamnějším důvodem ovlivňujícím stav hmotné nouze je dlouhodobá nezaměstnanost. V praxi bylo vypozorováno, že nejvíce udávanou příčinou stavu hmotné nouze je dlouhodobá evidence na úřadu práce. Právě evidence v registru uchazečů o zaměstnání je jednou ze zákonem stanovených podmínek pro vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi.

P 2: Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je nízká nebo žádná kvalifikace klientů. Klienti nemají potřebné vzdělání, nedisponují základními pracovními návyky nebo nejsou schopni a ochotni pro získání alespoň minimálního měsíčního příjmu akceptovat změnu.

46

P 3: Dlouhodobě evidovaní klienti v registru příjemců dávek nevyhledávají aktivně zaměstnání. Žadatelé o dávky a uchazeči o zaměstnání jsou mnohdy přesvědčeni, že v evidenci úřadu práce jsou proto, že právě tento úřad jim zabezpečí odpovídající zaměstnání. Samy proto aktivně práci nevyhledávají a spoléhají na pomoc instituce.

P 4: V důsledku dlouhodobého stavu hmotné nouze se klienti ocitají v dluhové pasti. Předpoklad vychází z tzv. finanční negramotnosti. Žadatelé o dávky si mnohdy půjčují finanční prostředky s vysokým úrokem od nebankovních subjektů, ale nejsou, vzhledem k finanční situaci, schopni plnit plynoucí závazky.

P 5: Důsledkem dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze je sociální vyloučení klientů. Předpoklad byl stanoven s přihlédnutím k vývoji celkové situace žadatelů, jejich sociálním a majetkovým poměrům a také jejich reálným možnostem.

8

VZOREK RESPONDENTŮ Osloveno bylo 62 respondentů, kterým byly dávky pomoci v hmotné nouzi

vypláceny dlouhodobě (6 měsíců a více) a to již od roku 2011. Dále jsme vzorek zúžili pouze na takové klienty, kteří jsou v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání déle než 1 rok (do průzkumu nebyly zahrnuty např. matky na mateřské dovolené, starobní nebo plně invalidní důchodci, osoby pobývající v ústavních zařízeních, dlouhodobě nemocní). Z celkového počtu respondentů odmítli dotazník vyplnit 4 klienti a další 3 byli vyřazeni z důvodu neúplného vyplnění. Celkový počet respondentů dosáhl počtu 55, což vzhledem k nastaveným podmínkám průzkumu považujeme za objektivní a vypovídající pro dané území. Pokládáme za nutné zdůraznit, že výsledky průzkumu nejsou směrodatné pro jiné lokality, nelze je generalizovat. Platí pouze pro správní obvod Jablonec nad Nisou ve sledovaném období.

47

9

POUŽITÉ METODY A TECHNIKY SBĚRU DAT Předpoklady, které byly v úvodu průzkumné části stanoveny, jsme ověřovali

dotazováním a studiem spisové dokumentace klientů. Výsledky zjištěné formou dotazníku byly nejdůležitějším zdrojem informací.

9.1

Nestandardizovaný dotazník Nestandardizovanou formu dotazníku s uzavřenými otázkami jsme použili

proto, že umožňuje získání většího množství dat během krátkého časového období. Otázky byly zaměřeny na zjištění příčin stavu hmotné nouze a na důsledky, které z dlouhodobého pobírání sociálních dávek vyplývají. Přesná formulace konkrétního cíle a úlohy dotazníku ve vztahu ke zvolenému problému je základní podmínkou účelného koncipování dotazníku. Přispívá k cílevědomému obsahovému zaměření dotazníku i k jasnému zaměření jednotlivých položek na uzlové momenty (Skalková a kol. 1983, s. 87). Proto jsme dotazník koncipovali srozumitelně, s jednoduchým zněním otázek tak, aby jim klienti dostatečně rozuměli. Důraz jsme kladli především na jasnou formulaci, aby odpovědi klienty nezaváděly k jiným nebo obšírným odpovědím. Vynechány byly otázky typu „Popište Vaši současnou životní situaci.“, „Jaký je Váš názor na ...“. Při konstrukci dotazníku jsme se vyhýbali dvojitým otázkám, soustředili jsme se na jednoduchost, aby odpovědi nemusely být složité a výsledky dotazování byly validní. Dále byly zcela vynechány dotazy, které předurčují nebo vyžadují souhlas či nesouhlas – „Souhlasíte s podmínkami vyplácení sociálních dávek?“, „Myslíte si, že rozhodnutí je správné?“, atd. Pořadí vlastních položek není řazeno logicky za sebou zcela záměrně. Na začátku jsou otázky lehčího charakteru a postupně se zaměření položek dostává do hlubšího zkoumání dané problematiky (Gavora 2000, s. 100). V úvodu dotazníku jsme respondenty respondenti poučili o způsobu vyplnění. U 4 položek bylo možné označit více odpovědí, to vždy podle jejich aktuální životní situace. Pro případ potřeby pomoci či vysvětlení otázky, byla vždy u přepážky přítomna sociální pracovnice, ke které klient v průběhu vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi dochází.

48

9.2

Studium spisové dokumentace V průběhu vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi jsme měli možnost

sledovat postupný vývoj vybraných klientů a jejich snahu o zapojení se do pracovního procesu, splácení dluhů či integraci do majoritní společnosti. Spisová dokumentace byla prvotním materiálem pro výběr vzorku respondentů, neboť jsme měli jasně nastavená kritéria, která jsme do průzkumu promítli. Studium spisové dokumentace je proces, který následuje po nashromáždění potřebného rozsahu informací. Ty mají většinou písemnou formu. Jedná se převážně o protokoly z ústního jednání, záznamy ze sociálních šetření, popisy, dokumenty, doklady nebo kopie rozhodnutí jiných orgánů. Může být řazena podle různých kategorií. (Gavora 2000, s. 156 -158). V našem případě se jednalo o řazení časové, neboť dokumentace byla shromažďována po celou dobu evidence klientů v systému hmotné nouze.

9.3

Technika sběru dat V průzkumném šetření jsme zvolili tuto techniku a postup sběru dat: Rozhodli jsme se, že průzkum bude probíhat na Úřadu práce v Jablonci nad

Nisou ve dnech 26. a 28. listopadu 2012 v průběhu úředního dne od 8 hod. do 17 hod. V úvodu rozhovoru byli klienti požádáni, zda by byli ochotni zúčastnit se prováděného průzkumu. V případě souhlasné odpovědi byli klienti seznámeni s účelem a cílem průzkumu. Dále byli ubezpečeni, že se jedná o anonymní způsob prezentace výsledků a nikde nebude zveřejněno jejich jméno. Následně jim byl předán dotazník, který klienti vyplňovali na přepážce oddělení hmotné nouze. V případě negramotnosti klienta byla nabídnuta pomoc ze strany pracovnice jmenovaného úřadu práce. Takto zvolený postup sběru dat nám zaručil 100% návratnost dotazníků.

49

10

VYHODNOCENÍ

DOTAZNÍKOVÉHO

PRŮZKUMU

A INTERPRETACE VÝSLEDKŮ Výsledky dotazníkového průzkumu jsou prezentovány ve stejné posloupnosti tak, jak byly pokládány otázky dotazníku našim respondentům.

Položka č. 1 zjišťovala složení příjemců dávek pomoci v hmotné nouzi z hlediska pohlaví

Graf č. 2 znázorňuje pohlaví vybraných respondentů. Z grafu je patrné, že muži jako žadatelé o sociální dávky jsou zastoupeni 58 %, tj. 32 žadatelů z celkového počtu 55 respondentů. Ženy tvoří 42 %, tj. 23 žadatelek. Ze spisové dokumentace vyplývá, že ženy odmítají žádat o dávky pomoci v hmotné nouzi, necítí se v těchto situacích dobře, cítí se poníženy a odmítají na úřadech sdělovat citlivé údaje. Proto jsou žadateli muži, kteří jako další osoby společně posuzované uvádějí další členy domácnosti (manželky, děti, atd.). Ženy se v důsledku nepříznivé sociální situace cítí být tzv. onálepkovány etiketou „sociální případ“. Tento proces je vysvětlován tím, že se osobám v nepříznivých

životních

situacích

automaticky přiděluje

nálepka

(stigma)

a veřejnost už tuto skupinu lidí vnímá odlišně a podle toho s nimi jedná. Vše se tak děje pod tíhou předsudků a zažitých stereotypů ve společnosti. Obzvláště některé

50

skupiny (např. lidé postižení chudobou, minoritní skupiny) jsou pravděpodobnějšími cílovými objekty pro přidělení negativní nálepky (Matoušek 2008, s. 108).

Položka č. 2 byla zaměřena na věkové složení respondentů

Z průzkumného šetření bylo zjištěno, že věkové skupiny 26 – 40 let (16 osob) a 41 – 50 let (17 osob) jsou téměř vyrovnané. Jde o skupiny žadatelů, kteří buď ještě nenašli stálé zaměstnání (26 – 40 let) nebo o něj vlivem hromadného propouštění v předešlém období přišli (41 – 50 let) a šance pro uplatnění v jiném oboru je nízká. Kategorie 65 let a více je zastoupena okrajově. Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že se jedná o osoby, které mají statut starobního důchodce, ale vzhledem k nízkému počtu odpracovaných let nemají nárok na výplatu starobního důchodu. Tabulka č. 2: Věk respondentů

Možnost odpovědi

Počet respondentů

% ze 100

do 25 let

11

20

26 - 40 let

16

29

41 - 50 let

17

31

51 - 65 let

9

16

65 a více let

2

4

Celkem

55

100

51

Položka č. 3 mapuje četnosti evidence žadatelů na úřadu práce Největší počet odpovědí byl zaznamenán v možnosti c) po několikáté. Jde o skupinu žadatelů, kteří jsou z důvodu neplnění povinností uložených úřadem práce nebo mařením spolupráce, sankčně vyřazeni z jeho evidence na dobu 6 měsíců. Po uplynutí zákonem stanovené lhůty jsou opět do evidence zaregistrováni. Takto označených odpovědí byla téměř polovina všech respondentů tj. 44 % (24 respondentů). Po prvé je na úřadu práce zaregistrováno 35 % respondentů (19 osob). Jedná se o osoby, které byly dlouhodobě (většinou téměř celoživotně) zaměstnány u jednoho zaměstnavatele, ale vlivem propouštění se staly nadbytečnými a jsou tak poprvé v životě v nové životní situaci, na úřadu práce a odkázáni na sociální dávky. 21 % odpovědí (12 lidí) bylo označeno možností b) v evidenci úřadu práce jsou po druhé. Z analýzy spisové dokumentace bylo zjištěno, že jde o klienty, kteří si sami našli zaměstnání. Pracovní smlouva ale byla sepsána na dobu určitou, která se po uplynutí neprodlužovala, nebo se jednalo o nesolventního zaměstnavatele.

52

Položka č. 4 sleduje složení okruhu společně posuzovaných osob Tabulka č. 3: Okruh společně posuzovaných osob

Možnost odpovědi

Počet respondentů

% ze 100

Sám

15

27

s rodiči

9

17

s manželkou a dětmi

18

32

s ostatními příbuznými

10

18

bydlím u známých

3

6

Celkem

55

100

Tabulka č. 5 dokládá, že 27 % dotazovaných respondentů žije samostatně na různých ubytovnách. Nejpočetnější skupinou jsou rodiny s dětmi (možnost c), které zaujímají 32 % respondentů. Společnou domácnost s rodiči sdílí 17 % žadatelů o dávky pomoci v hmotné nouzi. Asi 18 % odpovědí bylo zaznamenáno u odpovědi d) s ostatními příbuznými. Jde o početné rodinné klany, které se vyznačují velkou soudržností a solidaritou. Právě v těchto případech dochází k častým změnám v okruhu společně posuzovaných osob. Nebývá výjimkou, že se rodinní příslušníci stěhují každý měsíc k jiným příbuzným. Poslední variantu možnosti odpovědi označilo 6 % dotazovaných. Jedná se o osoby, které nemají vlastní bydlení a přijali nabídku k bydlení osob známých, kterým přispívají na domácnost.

53

Položka č. 5 zjišťuje, jak často respondenti hledají zaměstnání Naším záměrem bylo zjistit, zda žadatel vyvíjí skutečnou snahu o integraci do pracovního procesu nebo ke zlepšení ekonomické situace přistupuje pasivně. Pouze 3 respondenti odpověděli, že si hledají zaměstnání aktivně každý den, což je z celkového počtu 55 oslovených pouze 6 %. Jde o klienty, kteří měli v předchozím období lukrativní zaměstnání (asistentka, inženýr architekt a tesař), mají zachovány pracovní návyky a jsou zvyklí na určitý ekonomický status. Ke své budoucnosti přistupují zodpovědně. Na druhé straně se ocitá 19 dotázaných (35 %), kteří neusilují o zlepšení své sociální situace, práci si nehledají a spoléhají, že jim ji zajistí úřad práce. U těchto osob je již patrna závislost na sociálních dávkách, neboť je pobírají již dlouhá léta. Pracovní návyky nemají zachovány a samy nevědí, jak by se měli o práci ucházet. Menší okruh tvoří příjemci dávek v hmotné nouzi, kteří hledají práci 1x za měsíc. Další skupinou jsou žadatelé, kteří práci hledají prostřednictvím pracovních portálů a následně jsou přizvány k výběrovým řízením. Dle spisové dokumentace výběrová řízení absolvují 1 x za 14 dní. Tato skupina respondentů čítá 9 osob. Stejný počet žadatelů, tj. 9 respondentů, intenzivně hledá možnost získání pravidelného příjmu 2x až 3x týdně. Domníváme se, že v tomto případě jde o zodpovědný přístup k řešení situace, ale dotyční jsou limitováni určitými závazky (rodinné závazky nebo zdravotní stav). Tabulka č. 4: Aktivita při hledání zaměstnání

Práci si hledám

Počet respondentů

% ze 100

Každý den

3

6

2 – 3 týdně

9

16

1 x za 14dní

9

16

1 x za měsíc

15

27

Najde mi úřad práce

19

35

Celkem

55

100

54

Položka č. 6 sleduje způsob hledání zaměstnání V tomto případě cíleně mapujeme možnosti a schopnosti dlouhodobě nezaměstnaných při hledání zaměstnání. Největší procento odpovědí nacházíme ve spolupráci s úřadem práce, což odpovídá již získaným informacím. Skupiny osob, které spoléhají na pomoc úřadu práce a samy žádnou aktivitu nevyvíjí, jsou obsaženy právě v odpovědích u možnosti e) 31 respondentů. 13 respondentů využívá pracovních portálů na internetové síti. Zde je zřetelný přechod k používání nových metod k získání zaměstnání, neboť tištěnou inzerci využívá pouze jeden klient. Jde o člověka po 50. roku věku, který se s novými metodami neztotožnil a zaměstnání hledá v tištěném periodiku Tipservis. V evidenci úřadu práce a v registru dávek pomoci v hmotné nouzi se ocitl po 25 letech nepřetržitého pracovního poměru, kdy vlivem úrazu a změny zdravotního stavu již nebyl schopen vykonávat práci v původním rozsahu. Ze zaměstnání byl propuštěn s nárokem na odstupné, ale nárok na invalidní důchod mu nevznikl. Pouze 3 respondenti uvádějí, že spolupracují s libereckými pracovními agenturami, kam docházejí na pravidelné konzultace 1 x za týden nebo 1x za dva týdny. Jedná se o alternativu úřadu práce na soukromé bázi. Klienty personálních agentur jsou zpravidla klienti z administrativního sektoru. Přednost osobnímu kontaktu a docházení do firem dává 7 klientů. Tabulka č. 5: Způsoby hledání zaměstnání

Možnost odpovědi

Počet respondentů

% ze 100

využití internetu

13

24

tištěná inzerce

1

2

pracovní agentury

3

6

osobní kontakt

7

12

spolupráce s úřadem práce

31

56

Celkem

55

100

55

Položka č. 7 sleduje četnost evidence v systému hmotné nouze Výsledky odpovědi kopírují data zjištěná u položky č. 3, která mapuje četnost evidence žadatelů na úřadu práce. Ze spisové dokumentace navíc vyplývá, že převážná část klientů jde ihned po registraci do evidence uchazečů o zaměstnání požádat o dávky pomoci v hmotné nouzi. Klienti, kteří přicházejí požádat o sociální dávky prvně (31 %), patří mezi nově nezaměstnané, absolventi středních nebo vysokých škol nebo zdravotně postižených. Nejpočetnější skupinu (53 %) tvoří žadatelé, kteří jsou v systému již poněkolikáté. Jedná se především o klienty, jednotlivce, kteří jsou opakovaně (z důvodu např. sankčního vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, výkonu trestu odnětí svobody nebo nelegálního zaměstnávání) vyřazováni z evidence úřadu práce a následně registrováni zpět. Dále se jedná o početné rodiny s nezletilými nezaopatřenými dětmi, ve kterých žádný z rodičů nepracoval. Poslední skupinou jsou žadatelé, kteří jsou do systému hmotné nouze zapojeni po druhé (16 %).

Otázka č. 8 zjišťuje dlouhodobost vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi Zde sledujeme dlouhodobost vyplácení sociálních dávek a z ní vyplývající závislost klientů na dávkových systémech.

56

Z našeho průzkumu vyplývá, že do skupiny a) 6 – 12 měsíců bylo zařazeno pouze 5 klientů. Jedná se o klienty, kteří byli do systému hmotné nouze zařazeni v listopadu nebo prosinci roku 2012. Pouze 2 klienti jsou v systému evidováni prvně v důsledku ztráty zaměstnání, další 2 byli propuštěni z výkonu trestu odnětí svobody. Poslední respondent je absolventem vysoké školy, kterému se dosud nepodařilo nalézt adekvátní zaměstnání. Skupina c) vyplácení dávek déle než 3 roky čítá 16 klientů. Ze spisové dokumentace vyplývá, že klienti dlouhodobě pobírající sociální dávky se spoléhají při řešení své sociální situace na státní úřady. Očekávají plné krytí veškerých nákladů a zajištění zaměstnání. V důsledku ztráty pracovních návyků již nejsou samy schopni si odpovídající zaměstnání (a tím pravidelný příjem) zajistit a proto dlouhodobě zůstávají na sociálních dávkách. V případě tohoto dotazu byla nejpočetnější skupinou odpovědí možnost b) výplata dávek v rozmezí 1 – 3 roky. Do této kategorie spadá 34 respondentů. Mezi uvedenou skupinou lze ze spisové dokumentace vypozorovat rozdíly v aktivitě vyvíjené k získání zaměstnání.

Položka č. 9 zjišťuje přijetí zaměstnání v dojezdové vzdálenosti do 1 hodiny Otázku jsme položili respondentům proto, abychom zjistili, zda jsou schopni přizpůsobit se nebo změnit své dosavadní životní rituály. V případě získání

57

vhodného zaměstnání v delším dojezdovém pásmu by klienti museli svůj režim změnit. Z celkového počtu 55 klientů se 15 vyslovilo pro možnost c) nevím. Nedokázali si představit, jaké změny by to pro ně znamenalo a jaké zásahy by taková změna představovala. Jiným důvodem byl zdravotní stav respondentů, tj. různé lékařem předepsané omezení vycházející právě z jejich zdravotních posudků. 17 klientů se zcela jednoznačně vyjádřilo kladně, a zvolilo možnost a) ano – zaměstnání v dojezdu 1 hodiny od bydliště by byli ochotni akceptovat. Jde o klienty, kteří mají zkušenost s pravidelným dojížděním do zaměstnání nebo nemají, ale dokážou svůj denní režim bez problému přizpůsobit požadavkům zaměstnavatele. Především jde o klienty, kteří mají zájem svoji situaci řešit. 23 klientů odpovědělo, že ani příslib zaměstnání v delší vzdálenosti od bydliště není důvodem pro přijetí takové nabídky. Ze spisové dokumentace klientů vyplynulo, že nejčastěji uváděnými důvody pro nepřijetí takového zaměstnání jsou: nezaopatřené děti, nezajištěná mateřská škola, častá nemocnost dětí, nemají jak se do práce dostat, velká finanční náročnost dojíždění, nezajištěné hlídání dětí, péče o zdravotně postiženého člena rodiny či seniora. V jednom případě jsme zaznamenali strach z přítomnosti většího počtu lidí. Klient není schopen se dopravovat prostředky hromadné dopravy, proto hledá zaměstnání v dosahu bydliště.

58

Položka č. 10 zjišťuje poslední zaměstnání Dotaz byl položen s ohledem na zjištění zachování možných pracovních návyků klientů dlouhodobě vedených v registrech hmotné nouze. Pouze 3 respondenti volí možnost a) podle které pracovali maximálně před 6 měsíci, ale vlivem propouštění přišli o zaměstnání. Jejich příjem již v době zaměstnání nedosahoval výše životního minima, takže byli zaregistrováni v systému hmotné nouze. Stejná kritéria platí pro skupinu e) – 5 odpovědí, tedy klienty, kteří jsou stále v pracovním poměru, avšak jejich příjem je nedostatečný a sociálními dávkami ho lze dorovnat do zákonem stanovené částky. Zajímavá je skupina d) – klienti, kteří uvádějí, že nepracovali nikdy. Jde o klienty, kteří jsou střídavě ve výkonu trestu odnětí svobody (3), matky samoživitelky s nezaopatřenými dětmi (7), osoby trvale bez přístřeší (5) nebo osoby, které se úspěšně práci vyhýbají (5). Pouze 1 respondent je absolvent vysoké školky, kterému se dlouhodobě nedaří nalézt zaměstnání odpovídající kvalifikaci. Celkem byla varianta d) označena 21x. Před 6 až 12 měsíci naposledy pracovalo 9 klientů (6 mužů a 3 ženy), poslední varianta, kdy naposledy pracovali před rokem, označilo 17 respondentů. Tabulka č. 6: Doba posledního zaměstnání Možnost odpovědi

Počet respondentů

% ze 100

před 0 - 6 měsíci

3

6

před 6 - 12 měsíci

9

16

před rokem a více

17

31

nikdy jsem nepracovala jsem stále v pracovním poměru

21

38

5

9

Celkem

55

100

Položka č. 11 sleduje dosažené vzdělání respondentů Odpovědi na uvedený dotaz jsou východiskem pro vyhodnocení P 2.

59

Tabulka č. 7: Dosažené vzdělání respondentů Možnost odpovědi

Počet respondentů

% ze 100

nedokončené základní

4

7

dokončené základní

17

31

vyučen

21

38

středoškolské s maturitou

11

20

vysokoškolské

2

4

Celkem

55

100

Z hlediska maximálního dosaženého vzdělání je složení klientů velmi různorodé. Nejmenší počet obsahuje skupina vysokoškoláků. Pro sociální dávky si přišli požádat pouze 2 muži. Jedná se o inženýra po 50. roku věku, který pobírá sociální dávky již 3 roky a 4 měsíce. Patří do skupiny těžce zaměstnatelných osob. Jeho znalosti jsou pro zaměstnavatele zastaralé, protože nevěnoval pozornost kontinuálnímu vzdělávání v oboru, čímž neudržel krok s novodobými trendy, které zaměstnavatelé upřednostňují. Druhým vysokoškolským klientem je architekt ve věku 44 let, který v současné době stagnace trhu nenachází lukrativní uplatnění. Pouze 4 klienti uvedli, že nedosahují ani úrovně základního vzdělání a 17 respondentů označilo možnost b) dokončené základní vzdělání. Jde o klienty pocházející z početných rodin, u kterých je normou dlouhodobá (v některých případech i celoživotní) nezaměstnanost. Tito klienti přebírají sociální návyky od svých rodičů a svůj život jim přizpůsobují. Jedna klientka z této kategorie žije pouze se synem, který je výdělečně činný. Ze svého příjmu živí matku, která je dlouhodobě nezaměstnaná. 38 % dotazovaných je vyučeno v oboru, ale vzhledem k nízké poptávce na trhu práce nemohou najít uplatnění. Dosud neprošli žádnými rekvalifikačními kurzy. Pětina respondentů je středoškolských absolventů, z toho 4 ženy a 7 mužů. Nejmladšímu klientovi je 19 let a je čerstvým absolventem střední školy ekonomického směru se zaměřením na cestovní ruch. Práci hledá v lokalitě Jablonce nad Nisou v privátním sektoru (cestovní kanceláře).

60

Položka č. 12 mapuje využívanou formu bydlení Pouze 3 klienti jsou vlastníky nemovitosti nebo užívaného bytu. 11 klientů bydlí na základě řádné nájemní smlouvy. V těchto nemovitostech pak mají i trvalé bydliště. Podstatnou část kategorie činí lidé, kteří žijí v podnájmech. V našem případě se jedná o 19 osob, které využívají nabídky soukromých subjektů a k bydlení přijímají často nevhodné prostory. Jde o rodiny s malými dětmi, matky samoživitelky nebo jednotlivce.

15 klientů uvádí, že jejich přechodným domovem je ubytovna nebo Azylový dům v Jablonci nad Nisou. Na dvou městských ubytovnách se zdržují 3 muži a 1 žena, na ostatních privátních ubytovnách žije 5 osob. Jen 6 osob využívá služeb Azylového domu v Jablonci nad Nisou – 1 žena a 5 mužů. Zde je s nimi na základě zákona 108/2006 Sb. sepsána smlouva o poskytnutí sociální služby, na základě které mohou maximálně jeden rok využívat tohoto sociálního ubytování. Poslední sledovanou kategorií jsou osoby bez přístřeší, které si vzhledem k nedostatku finančních prostředků nemohou zaplatit ubytování. Nebo mohou, ale nejsou ochotni akceptovat pravidla, která jsou v pobytových zařízeních nastavena (zákaz kouření, požívání alkoholických nápojů a návykových látek). Pouze 2 osoby uvedly, že nepravidelně využívají možnosti noclehárny v Azylovém domě. Služba je poskytována pouze od 18 hodin večer do 7 hodin ráno. Jen 5 osob nevyužívá žádné sociální služby dostupné v lokalitě města Jablonec nad Nisou. Celkem se našeho průzkumu zúčastnilo 7 osob bez přístřeší.

61

Položka č. 13 zjišťuje druh vyplacené dávky pomoci v hmotné nouzi Tuto otázku jsme respondentům položili proto, abychom zjistili využitelnost dávkového systému. Do možností odpovědí byly zahrnuty pouze pravidelně vyplácené měsíční dávky. Na dávky mimořádné okamžité pomoci jsme se nedotazovali, protože se jedná o dávky, které jsou vypláceny jednorázově v případě akutní nouze a v zákonem daných případech. Základní dávka pomoci v hmotné nouzi – příspěvek na živobytí je vyplácen 20 žadatelům. V této kategorii jsou zahrnuti lidé z předchozí otázky, kteří odpověděli, že jsou osobami bez přístřeší, dále osoby, které příležitostně využívají služeb azylového domu a další, kteří nedosahují na dávku doplatek na bydlení. Doplatek na bydlení samostatně vyplácet nelze, jelikož je vázán na předchozí dávku, trvalé bydliště a výplatu dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení. Obě dávky současně – příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení – jsou vypláceny 35 klientům. Jde o klienty, kteří jsou vlastníci nemovitosti (3 případy), popř. mají sepsánu řádnou nájemní smlouvu a zároveň v nemovitosti mají trvalé bydliště (7 případů). V 10 případech se jedná o výplatu obou dávek současně z tzv. případu hodného zvláštního zřetele. Jedná se o klienty, kteří k bydlení pravidelně a dlouhodobě využívají azylového domu nebo nejlevnějšího ubytování na ubytovnách. Klienti žijící střídavě na privátních ubytovnách nárok na doplatek na bydlení nemají. Ze stejného důvodu (případ hodný zvláštního zřetele) je doplatek na bydlení vyplácen 15 klientům žijících v podnájemní formě bydlení. Jedná se převážně o rodiny s dětmi, kde by neposkytnutí doplatku na bydlení zvyšovalo hrozbu sociálního vyloučení. U uvedené skupiny osob není pro poskytnutí doplatku na bydlení podmínkou vlastnictví k nemovitosti a trvalé bydliště. Podmínka výplaty příspěvku na živobytí zůstává. Celkem jsou obě dávky současně poskytovány 35 klientům.

Položka č. 14 sleduje dostatečnost výše sociální dávky Položka zkoumá, zda jsou klienti dávkových systému schopni hospodařit s přidělenými finančními prostředky.

62

Odpověď a) ano, sociální dávky jsou dostačující, označilo 19 dotazovaných klientů. Jen 5 z nich (muži) ale zároveň dodalo, že si stejně přivydělávají prací „na černo“, takže sociální dávky jsou bonusem navíc. Bohužel Zákon o pomoci v hmotné nouzi nedává sociálním pracovníkům žádné kompetence, jak tyto klienty sankcionovat. Práci „na černo“ nelze legálními prostředky dokázat. Pouze 1 žena při vyplňování dotazníku uvedla, že sociální dávky má jako kapesné, protože jí jinak živí přítel, se kterým žije. Tuto skutečnost však při podání žádosti neuvedla a byla vedena jako jednotlivec. Proto bylo s klientkou zahájeno správní řízení o změně výše vyplácené sociální dávky. Jen 3 klienti sdělili, že dávky pomoci v hmotné nouzi jim v současné chvíli stačí, protože k zabezpečení živobytí využívají vlastní úspory. Horší situace dle jejich vyjádření nastane, citujeme „až úspory dojdou“. Neumí si představit, že budou muset hospodařit s takto nízkými příjmy. V 36 případech klienti přiznali, že ze sociálních dávek žít nelze a jejich výše je nedostačující. U 4 klientů bylo zřetelné rozhořčení, kdy sociální pracovnici sdělili: „Kdybychom tady seděli místo Vás a měli takový prachy, to je jasný, že by nám to taky stačilo“. Většina klientů je s výší dávek nespokojena, ale pro zlepšení situace nejsou ochotni přijmout jakoukoli změnu.

Položka č. 15 zjišťuje důvody vzniku stavu hmotné nouze Cílem dotazu bylo zjistit, zda klienti umí správně určit příčinu stavu hmotné nouze a zda jsou schopni a ochotni pracovat na jejím odstranění (např. formou rekvalifikace, dalším vzděláváním) Celkem 15 klientů zaškrtlo odpověď kombinovanou. V 6 případech se domnívají, že jejich největším handicapem je věk. 4 muži po 50. roce věku nevidí před sebou právě z uvedeného důvodu žádnou perspektivu. Pouze 2 ženy (45 let a 54 let) odůvodňují stav hmotné nouze také věkem v kombinaci s nedostatkem volných pracovních míst. U 3 osob byl zaznamenán názor, že dle jejich subjektivního pocitu je důvodem hmotné nouze romská příslušnost a s tím související diskriminace ze strany zaměstnavatelů. O práci ale aktivně neusilují, neschopnost sehnat odpovídající zaměstnání je dle jejich vyjádření na straně úřadu práce. Matky na mateřské

63

dovolené, představují 4 případy. Ony spatřují příčinu nouze v nezajištěném hlídání dětí v době zaměstnání v souvislosti s nedostatečným vzděláním. Handicapem je nedostatek míst v mateřských školách, velká dojezdovost, špatné dopravní spojení nebo nedostatek rodinných příslušníků na hlídání dětí. Uvedené argumenty v těchto případech doplňují o nedostatečné nebo žádné vzdělání, které je limituje v získání zaměstnání. Poslední kombinovanou možností byla zaznamenána kombinace zdravotního stavu a „neschopností úřadu práce“ sehnat odpovídající zaměstnání. Jedná se o 2 klienty, kteří mají posudkovým lékařem změněnou pracovní schopnost. Mohou vykonávat zaměstnání odpovídající jejich zdravotnímu stavu a z tohoto důvodu spoléhají právě na úřad, že jim najde práci ušitou „na míru“. Tabulka č. 8: Příčiny stavu hmotné nouze

Možnost odpovědi

Počet respondentů

nedostatečné vzdělání

12

nedostatek pracovních míst

16

neschopnost úřadu práce

20

zdravotní stav

3

věk

8

péče o dítě

6

příslušnost k jiné národnostní menšině

5

Právě možnost c) neschopnost úřadu práce sehnat zaměstnání byla nejvíce označovanou odpovědí, tuto označilo celkem 20 klientů. Ukazuje se, že si myslí, že uvedený úřad jim musí sehnat zaměstnání. Proto argumentují: „To tam jinak nemusím chodit, když mi neseženou práci.“ nebo „Od čeho tam teda jsou, když mi ani nedají práci.“ Vlastní aktivitu a odpovědnost odmítají. Druhou nejčastější odpovědí je špatná situace na trhu práce a s tím související nedostatek pracovních míst to je celkem 16 odpovědí. Možnost a) nedostatečné vzdělání, označilo 12 respondentů. Jedna klientka (55 let) považuje za nedostatečné středoškolské vzdělání s 30letou praxí v oboru. Vlivem dlouhodobého pobírání sociálních dávek a stavem nezaměstnanosti se ocitla ve výrazných depresích, jejichž intenzita se s prodlužující dobou zvyšuje.

64

Položka č. 16 sleduje zadluženost klientů Uvedená dotazníková položka je zaměřena na zjištění zadluženosti klientů hmotné nouze. 15 z oslovených klientů uvedlo, že mají dluhy v rámci rodiny (od rodičů, prarodičů, dětí, vzdálených příbuzných). Jde o půjčky, které nejsou nijak evidovány a právně ošetřeny. Splácení závisí na jejich momentálních finančních možnostech. Pouze 3 klienti uvedli, že dluhy splácí řádně a včas, vždy ke stejnému datu v měsíci. 8 klientů sdělilo, že jde o malé částky, které splatí, až budou mít dostatek peněz. Půjčku na byt si v předešlých obdobích vzali 2 klienti, kteří v té době byli řádně zaměstnáni a měli pravidelný příjem. V současnosti mají se splácením značné problémy, ale dokázali se s bankami dohodnout na snížených splátkách a navíc si půjčku pojistili právě pro případ nezaměstnanosti. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří klienti, kteří se do dluhové spirály dostávají uzavíráním smluv u nebankovních finančních subjektů. Půjčky poskytují ihned, ale na vysoký úrok. Klienti hmotné nouze nedisponují potřebnými znalostmi finanční gramotnosti, proto je pro ně vidina snadno dosažitelných peněz lákavá. Uvedenou variantu označilo 13 respondentů. Dluhy na výživném přiznalo 9 klientů. Ze spisové dokumentace bylo zjištěno, že 2 z nich již byli za tento trestný čin odsouzeni k výkonu trestu odnětí svobody. Jejich finanční situace se po propuštění výrazně nezlepšila, tudíž částka dlužného výživného stále narůstá. Pouze 12 klientů uvedlo, že žádné dluhy nemá.

Jednou z bezdlužných klientek je paní, která měsíčně disponuje částkou 3.358,-Kč, je bezdomovcem, příležitostně využívá k přespání noclehárny na

65

azylovém domě. Vlivem poporodního stavu došlo k výraznému zhoršení psychického stavu, byla umístěna v léčebně a děti svěřeny do pěstounské péče. Soudem jí bylo vyměřeno výživné v celkové výši 600 Kč. Její prioritou je, aby každý měsíc měla včas zaplacené výživné na své 2 děti, až poté zajišťuje pokrytí svých základních potřeb. Snížení výživného odmítá.

Položka č. 17 je zaměřena na schopnost klientů platit svoje závazky Dotaz je zaměřen schopnost klientů řádně plnit finanční závazky. Při nesplácení půjček se snadno dostávají do rukou exekutorských úřadů a jejich situace se zhoršuje. Pravidelně a řádně je schopno své závazky plnit 31 respondentů z celkového počtu dotazovaných, dalších 24 uvedlo, že finanční závazky neplní.

Položka č. 18 mapuje výskyt sociálně patologických jevů u zkoumaného vzorku respondentů Odpovědi na uvedenou položku ukazují na výskyt vybraných sociálně patologických jevů u respondentů dotazníku. V dlouhodobém horizontu jsou příčinami i důsledky sociálního vyloučení.

K některé z nabídnutých možností se přihlásilo celkem 21 dotazovaných, tj. 38 % z celkového počtu. Nejpočetnější skupinu sociálně patologických jevů tvoří bezdomovectví, tj. 7 odpovědí (13 %). Celkem 5 respondentů uvedlo, že mají sníženou šanci na umístění v zaměstnání z důvodu záznamu v trestním rejstříku. Jde

66

o 2 klienty, kteří nehradí výživné, 1 klient byl odsouzen za výtržnictví. Problémy s alkoholem přiznali 4 klienti. Klientka, 23 let, uvedla, že již absolvovala léčení, a nyní využívá sociální službu společnosti Advaita, ale stále nemůže dle vlastního pocitu říct, že je vyléčená. Muž ve věku 46 let označil možnost d) oběť násilí. Zde je zapotřebí uvést, že jde o násilí skryté, psychické. Klient žije na privátní ubytovně, spolu s dalšími spolubydlícími v podobné situaci, kteří využívají jeho slabšího naturelu a pod různými záminkami si od něho půjčují peníze, které nikdy nevrací. Dotyčný však odmítá situaci nahlásit orgánům činným v trestním řízení z obav před zhoršením situace. Po 2 odpovědích bylo označeno užívání návykových látek a hra na automatech.

Položka č. 19 sleduje možnou sociální izolaci jako důsledek hmotné nouze Dotaz se zaměřuje na zjištění, zda jsou klienti sami schopni si uvědomit, že vlivem dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze se dostávají do sociální izolace. 11 respondentů nedokázalo i přes podrobné vysvětlení přítomné sociální pracovnice odpovědět. Jen 4 z uvedeného počtu nepochopili smysl otázky a 7 klientů se nedokázalo rozhodnout. Ne odpovědělo 30 z dotazovaných respondentů. Zde je na místě tuto skupinu podrobněji zmapovat. Lze ji rozdělit na 3 skupiny. První tvoří klienti, kteří jsou na sociálních dávkách závislí i několik desítek let a jiný život si neumí představit. Takový způsob života jim vyhovuje. Druhou skupinou jsou klienti, kteří sociální dávky pobírají, ale formou nelegálního zaměstnání si „velmi slušně dorovnávají životní standard“. Jak jsme již konstatovali v předchozí části, proti těmto praktikám neexistují zákonné možnosti, jak jim čelit. Do poslední kategorie jsme zahrnuli klienty, kteří jsou v systému nejkratší dobu, po většinu profesního života byli aktivní a své znalosti a schopnosti nadále aktivně využívají k získání zaměstnání. Opačný názor zvolilo 14 klientů. Zde se jedná o osoby, které byly v předcházejících obdobích výdělečně činné, ale nedokázaly se vyrovnat se ztrátou zaměstnání, nové nenalézají a nemají dostatek úspor k zajištění běžných životních a sociálních potřeb. Dále jsme se ve 3 případech setkali s matkami samoživitelkami. Uvádějí, že sociální izolace se nedotýká přímo jich, ale jejich nezletilých děti, kterým

67

nejsou schopny finančně zabezpečit nároky, které na ně kladou školská zařízení (lyžařský kurz, týdenní pobyt v zahraničí a výdaje za volnočasovou aktivitu dítěte).

Položka č. 20 zjišťuje změnu pracovních a životních návyků v průběhu pobírání dávek hmotné nouze Zajímalo nás, zda jsou klienti schopni se v případě nalezení zaměstnání znovu zapojit do řádného pracovního procesu. Celkem 35 dotazovaných je přesvědčeno o zachování svých pracovních návyků a rozhodně nemají obavy z nového zaměstnání. Zde je na místě podotknout, že někteří z uvedené skupiny naposledy pracovali déle než před rokem, v některých případech nepracovali vůbec. Obavy ze ztráty pracovních návyků vyjádřilo 9 respondentů. Jde např. o ženu, která je na sociálních dávkách déle než 1 rok. Před touto dobou byla řádně zaměstnána v řemeslné výrobě, ale dlouhý výpadek ji brání plnohodnotně se znovu začlenit do profese. Jeden klient uvedl „že už si nemůže tak vyskakovat“, častou odpovědí bylo „to bych chtěl vidět vás, jak byste dokázala žit z takové almužny“. Životní úroveň se u klientů závislých na sociálních dávkách snížila velmi výrazně. Posoudit, zda došlo ke změně v průběhu vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi, nedokázalo 11 klientů, proto označili odpověď c) nevím.

Položka č. 21 monitoruje schopnost klientů pracovat na počítači (např. textové, tabulkové programy, prezentace) Zde zjišťujeme, zda klienti disponují základy počítačové gramotnosti. Domníváme se, že respondenti dalšími případnými schopnostmi zvyšují možnost uplatnění na trhu práce. Základy počítačových znalostí uvedlo 14 klientů. Ti se s běžnými aplikacemi setkali v předchozích zaměstnáních, takže pro ně není problém orientovat se v základním počítačovém softwaru. Mezi nejčastější programy, které znají, uvedli: MS Word, MS Excel, programy na zhotovení fotografií a prezentací. V 2 případech muži jmenovali technické programy CAD a jedna žena – účetní disponuje znalostmi ekonomických programů. Celkem 41 klientů nezná žádné počítačové technologie.

68

Většina z této kategorie dotazovaných mezi znalosti zařadila pravidelné hraní her na počítači. Tuto schopnost vnímají velmi silně a řadí ji mezi své přednosti. Tabulka č. 9: Počítačová gramotnost klientů

Možnost odpovědi

Počet respondentů

% ze 100

Ano

14

25

Ne

41

75

Celkem

55

100

Položka č. 22 zjišťuje znalost cizích jazyků Tuto otázku jsme respondentům položili s ohledem na zjištění komplexní pracovní vybavenosti a jejich možné zaměstnatelnosti. Více než 2/3 oslovených respondentů (38)vyjádřilo, že žádný cizí jazyk neovládají. Naopak 17 dotazovaných uvedlo, že se dorozumí nebo plynně hovoří některým z cizích jazyků. U 8 klientů této kategorie se jedná o romský jazyk. U ostatních převládal anglický jazyk, okrajově byl zaznamenán německý a ruský jazyk.

Položka č. 23 zjišťuje vlastnictví řidičského průkazu Uvedená položka doplňuje dotazy č. 21 a 22, které se týkají pracovních schopností klientů dlouhodobě pobírajících dávky pomoci v hmotné nouzi. Držiteli řidičského průkazu je 31 klientů. Blíže nespecifikovali, zda jsou držiteli řidičského oprávnění pouze na motocykly, automobil nebo jiný dopravní prostředek. Pouze 1 muž ve věku 33 let uvedl, že dosud pracoval jako řidič kamionu, tudíž hledá práci podobného zaměření. U dalšího klienta bylo ze spisové dokumentace zjištěno, že pracoval v zemědělském sektoru a jak později sám uvedl, vlastní řidičské oprávnění k traktoru. Řidičský průkaz nemá 24 klientů, tj. 43 % z celkového počtu 55 dotazovaných.

69

Položka č. 24 sleduje poptávku respondentů na fiktivní nabídku zaměstnání: úřad práce Vám nabídne zaměstnání za mzdu 8.000 Kč měsíčně. Zaměstnání bude v místě bydliště a zdravotní stav Vám takovou práci dovoluje. Přijmete tuto nabídku? Dotaz byl položen s cílem zjistit motivaci a chtění dlouhodobě nezaměstnaných klientů začlenit se do pracovního procesu, obnovit pracovní návyky a formou pravidelně vypláceného příjmu si zvýšit životní úroveň. Mezi nerozhodné se zařadilo 6 klientů, kteří nedokázali posoudit pozitiva nabídky. Mezi nejčastější argumenty patřila výmluva směnování, tj. nejsou zvyklí na střídání pracovní doby, chtěli by pouze jednosměnný provoz. Nejčastějším důvodem pro označení této možnosti byly konstrukce typu „co by bylo kdyby…„ Celkem 33 klientů se vyjádřilo rezolutně, že takovou nabídku nejsou ochotni akceptovat. „Za takovou almužnu nebudu ráno vstávat“, „Vy byste za takovýhle peníze šla dělat, já ani náhodou“ nebo „to mám u vás na dávkách víc, tak co bych chodil do práce“ byly nejčastějšími doprovodnými frázemi. Na druhé straně, část respondentů (16 z celkového počtu dotazovaných), kteří by rádi zaměstnání za uvedených podmínek přijali „jen kdyby nějaké bylo“.

11

VÝSLEDKY STUDIA SPISOVÉ DOKUMENTACE Ke konkretizaci zjištěných kvalitativních úhrnů jsme využili spisové

dokumentace. Ke každému klientovi, registrovaném v systému hmotné nouze, je veden spis, kam se zakládají všechny jím dokládané dokumenty. Jedná se výhradně o písemnou formu dokumentace. Při pravidelných konzultacích klienti dokládají zákonem stanovené náležitosti (nájemní smlouva nebo jiný doklad potvrzující formu bydlení, potvrzení o zaplacených nákladech na bydlení, pracovní aktivity vedoucí k získání zaměstnání, doklad o evidenci na úřadu práce, a další), jejichž kopie se vkládají do spisu. Na základě uvedených dokumentů jsme mohli podrobně analyzovat výsledky průzkumného zjištění.

70

12

VYHODNOCENÍ STANOVENÝCH PŘEDPOKLADŮ

P 1. Nejvýznamnějším důvodem ovlivňujícím stav hmotné nouze je dlouhodobá nezaměstnanost. K ověření prvního předpokladu byla stanovena položka č. 10, s. 59., zjišťující poslední zaměstnání. Jako možné varianty bylo k dispozici 5 odpovědí, z nichž 2 jsou zaměřeny na zjištění dlouhodobé nezaměstnanosti (1 rok a více). Jedná se o možnost c) před rokem a více, kterou zvolilo 17 z dotazovaných respondentů (31 %) a možnost d) nikdy jsem nepracoval(a) – označená 21 respondentem (38 %). 69 % z celkového počtu dotazovaných jsou dlouhodobě nezaměstnaní a splňují podmínku pro naplnění prvního předpokladu. Na druhé straně je 5 klientů, kteří jsou v pracovním procesu a zároveň v evidenci úřadu práce, ale jejich příjem nedosahuje částky životního minima. Z uvedeného důvodu jsou do výše životního minima dopláceni dávkami pomoci v hmotné nouzi. 6 % klientů je v registru uchazečů o zaměstnání 6 měsíců a méně (3 klienti) a 16 % dotazovaných je evidováno 6 – 12 měsíců. Můžeme konstatovat, že první předpoklad se potvrdil.

P 2. Příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je nízká nebo žádná kvalifikace klientů. Pro

vyhodnocení

druhého

předpokladu

uvádíme

faktory

ovlivňující

nezaměstnanost klientů. Jde o úroveň dosaženého vzdělání (položka č. 11, s. 59), dobu evidence na úřadu práce (položka č. 10, s. 59), schopnost přizpůsobení se nabízeným podmínkám zaměstnavatelů (položky č. 9, s. 57, č. 10, s. 59, č. 11, s. 59) a další dovednosti a schopnosti klientů (položky č. 21, s. 69, č. 22, s. 69 a č. 23, s. 70). Úroveň vzdělání oslovených respondentů vykazuje v 62 % odbornost ve studovaném oboru. 38 % klientů je vyučeno v oboru (bez maturitní zkoušky), 1/5 zúčastněných (20 %) složila maturitní zkoušku na střední škole a 4 %

71

respondentů jsou absolventy vysokých škol. 38 % oslovených klientů nevykazuje žádnou nebo základní úroveň vzdělání. Dalším jmenovaným aspektem ovlivňujícím nezaměstnanost, je doba evidence na úřadu práce (položka č. 10, s. 59). Jak již bylo vyhodnoceno, 69 % klientů přiznalo, že bylo zaměstnáno před rokem a více nebo nikdy nepracovali, což významně snižuje možnost uplatnění na trhu práce. Akceptace dojezdové vzdálenosti (položka č. 9, s. 57) do 1 hodiny do zaměstnání je problémem pro 42 % klientů, 27 % není rozhodnuto, zda by takovou nabídku přijalo. Celkově se jedná o69 % klientů, kteří nejsou ochotni nebo zcela rozhodnuti akceptovat vzdálenost zaměstnání od svého bydliště oproti příslibu pravidelného příjmu. Jako jednoznačný se ukázal výsledek u poslední položky (č. 24, s. 70), kdy byla klientům nabídnuta práce za mzdu 8.000 Kč. Ani vidina, byť minimálního, ale pravidelného příjmu, nedokázala zaktivizovat respondenty k jednoznačnému rozhodnutí – zahájení pracovní činnosti. Je patrné, že pro 71 % (odpovědi ne, nevím) není prioritou získání pravidelného svého příjmu, ale pohodlí a jistota státem vyplácených dávek. Počítačovou gramotností (položka č. 21, s. 69) je vybavena pouze čtvrtina klientů, 75 % nemá žádné počítačové znalosti. K jazykovým znalostem se přihlásilo 31 % respondentů, zbylých 69 % neuvedlo žádnou znalost cizího jazyka. O poznání lépe jsou klienti vybaveni oprávněním k řízení motorových vozidel. Řidičským průkazem disponuje 57 % zúčastněných, 43 % uvedené oprávnění nemá. Ze získaných výsledků je patrné, že v 5 z celkových 7 sledovaných kritérií u předpokladu č. 2, je u více než 50 % respondentů zaznamenán některý z uvedených handicapů snižujících možnost zařazení do pracovního procesu. Konstatujeme, že předpoklad č. 2 se potvrdil.

72

P 3. Dlouhodobě evidovaní klienti v registru příjemců dávek nevyhledávají aktivně zaměstnání. K ověření třetího předpokladu vycházíme z dotazníkové položky č. 5, s. 54. Aktivita při hledání zaměstnání je ze strany klientů v 78 % chápána jako nepodstatná nebo nedůležitá činnost. V uvedeném procentním součtu jsou respondenti, kteří označili odpovědi c), d), e). Až 35 % dotázaných je přesvědčeno o skutečnosti, že úřad práce je povinen nalézt jim odpovídající zaměstnání, když tam jsou v evidenci. „Jinak bychom tam nemuseli ani být“ nebo „Proč se tedy ten úřad tak jmenuje, když nemají žádnou práci“ byly nejčastějšími výtkami na účet instituce. Frekvence hledání zaměstnání 1 x za 14 dní (9 klientů, tj. 16 %) nebo jednou v měsíci (15 klientů, tj. 27 %) není v době rostoucí nezaměstnanosti optimální pro uplatnění na trhu práce. Pouze 3 klienti se věnují hledání zaměstnání každý den. Jen 9 účastníků je aktivních 2 – 3 krát týdně. Předpoklad č. 3 je potvrzen.

P 4. V důsledku dlouhodobého stavu hmotné nouze se klienti ocitají v dluhové pasti. Ověření předpokladu směřuje k položce č. 16, s. 65. Nejvýznamnější skupinu (15) tvoří klienti, kteří si půjčují u rodinných příslušníků s vědomím,

že

nejsou právně

vázáni pravidelným splácením.

O povinnosti morální nemají povědomí nebo je pro ně druhotná. Pouze 13 klientů přiznává dluhy u tzv. nebankovních subjektů. Klienti hmotné nouze jsou pro tyto firmy snadnou kořistí, protože základy finanční gramotnosti jsou u nich nulové. Snadno a rychle se nechají nalákat na vidinu peněz vyplacených „ihned na ruku“. 9 klientů uvádí dluhy na výživném, 4 na nákladech za bydlení a 2 klienti mají hypotéky na nemovitost. Z 6 možností odpovědí 43 klientů (78 %) uvedlo, že má nějaký dluh. 12 klientů je bezdlužných.

73

Na základě uvedených faktů konstatujeme, že předpoklad č. 4 je pravdivý.

H 5. Důsledkem dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze je sociální vyloučení klientů. Dlouhodobá nezaměstnanost,

absence

bydlení

nebo

výskyt

sociálně-

patologických jevů v dlouhodobém horizontu přispívají k sociálnímu vyloučení osob. Popisované aspekty jsou obsahem položky č. 18, s. 66 a 19, s. 67. Položka 19 je zaměřena na subjektivní vnímání klientů, zda sami pociťují sociální izolaci od okolí. Výsledkem zjišťování výskytu konkrétních sociálně-patologických jevů je 21 klientů, kteří uvádějí, že překážkou pro ně je některý z vyjmenovaných v dotazníkovém šetření. Tyto skutečnosti jsou důvodem pro sociální vyloučení. Jak jsme již uvedli, největší skupinou jsou bezdomovci (7), následováni klienty se záznamem v trestním rejstříku (5), kteří obtížně hledají zaměstnání. Zaměstnavatelé upřednostňují osoby s čistým rejstříkem. V následujícím dotazu 14 klientů odpovědělo, že sami pociťují izolaci od okolí, ztrácejí kontakt se svými přáteli nebo nemají chuť se s nimi stýkat a popisovat jim svoji situaci. Výsledky ukazují, že 38 % respondentů je v životní situaci, která je důvodem sociálního vyloučení a 26 % klientů přiznává, že jsou vyloučeni z běžného života. Lze tedy konstatovat, že jedním z důsledků dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze je sociální vyloučení klientů. Pátý předpoklad je potvrzen jako pravdivý.

13

DALŠÍ ZAJÍMAVÁ ZJIŠTĚNÍ A SHRNUTÍ EMPIRICKÉ

ČÁSTI V předešlých kapitolách jsme se zaměřili na rozbor výsledků průzkumného šetření. V kapitole následující přinášíme shrnutí a podrobnějších rozbor vybraných faktů.

74

Prvním zajímavým zjištěním je rozdělení příjemců dávek z hlediska pohlaví. Jednoznačně z průzkumu vyplynulo, že častějšími žadateli o dávky jsou muži. Při rozhovorech s klienty vyplynulo, že ženy se ostýchají docházet na úřad s žádostmi o finanční podporu. Nechtějí cizím lidem vysvětlovat důvody a příčiny, které je na úřad přivádí. Pokud se jedná o klientky ženy, jde především o matky samoživitelky nebo ženy, které žijí samy bez partnera nebo dalších rodinných příslušníků. Překvapivé je zjištění týkající se vzdělání respondentů. Osob s vyšším než základním vzděláním je 62 %. Poměrně vysoké procento z této hodnoty jsou lidé vyučeni v oboru. Disponují praktickými znalostmi nebo řemeslnými dovednostmi, ale nemají dostatek peněz na zahájení vlastní podnikatelské činnosti nebo nemají šanci na umístění v oboru. Sociální vyloučení se ukázalo být skutečně jedním z důsledků dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze. Je na místě konstatování, že sociální vyloučení je subjektivně vnímáno každým jednotlivcem jinak. Někdo situaci nedomýšlí do úplných důsledků, na druhé straně si jiný důsledky uvědomuje od prvních okamžiků. Je možné, že klienti, kteří pociťují sociální vyloučení od prvního okamžiku, si nesou nálepku „sociální případ“. Mohou si myslet, že okolí jejich situaci zná a „každý to o něm přece ví“ a sami si tak vtiskávají etiketu „sociálně vyloučeného“. Tento důsledek považujeme za jeden z nejzásadnějších. Izolace klientů se může vlivem dlouhodobosti prohlubovat. Jedním ze subjektů, se kterým lze na úrovni obcí a měst v případě sociálního vyloučení kooperovat je Agentura pro sociální začleňování. Pomáhá obcím a městům při mapování a detailním poznávání problémů sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při přípravě a nastavování dlouhodobějších procesů pro jejich řešení a při získávání financí na tyto postupy (Agentura pro sociální začleňování 2013). Zajímavý výsledek byl zaznamenán u položky č. 15. Dle mínění 36 % respondentů je hlavní příčinou jejich dlouhodobého stavu hmotné nouze neschopnost úřadu práce sehnat jim odpovídající zaměstnání. Vlivem někdy i několikaletého odtržení od reality, nemají náhled na současnou situaci. Myslí si, že „práci jim někdo sežene“ samozřejmě za výhodných podmínek. Minimální mzdu nebo jiné povinnosti plynoucí z možného zaměstnání nejsou ve většině případů ochotni akceptovat.

75

Pro sociální pracovníky na obcích je mnohdy velmi obtížné situace takto znevýhodněných klientů řešit. Mohou jim nabízet různé alternativy, ale pokud klient sám nemá pocit, že chce svůj život změnit, nelze mu pomoci. Právě vlastní přesvědčení a chtění jsou základem pro vykročení z „bludného kruhu“ sociálního vyloučení. Zajímavé, ale ne překvapivé jsou výsledky otázky číslo 12 týkající se bydlení. Podle očekávání z průzkumu vyplynulo, že téměř 3/4 respondentů nemá stálé bydlení. Jejich možnosti vyplývají z dlouhodobě nepříznivé finanční a životní situace. Nedomýšlí důsledky neustálého stěhování, placení několikanásobných kaucí při získání pronájmu a úhrady předražených nájmů. Soukromí poskytovatelé pronájmů a majitelé ubytoven si jsou velmi dobře vědomi situace v sociální oblasti. Ceny podnájmů v nevyhovujících podmínkách mnohdy uměle šroubují na vysoké částky v domnění, že stát v rámci výplaty sociálních dávek tyto náklady uhradí. Povinnost však zákon 111/2006 Sb. striktně nestanoví. Doplatky na bydlení jsou poskytovány individuálně, dle pečlivého posouzení sociálního pracovníka a dle aktuální situace klienta. Posledním aspektem, který byl v rámci průzkumu zjištěn, je sdílená společná domácnost, tzv. okruh společně posuzovaných osob. Bylo zaznamenáno, že do systému hmotné nouze se také dostávají úplné rodiny s nezletilými dětmi. Ve většině případů jde o důsledek ztráty zaměstnání a výpadek příjmu jednoho z členů rodiny v kontextu s mateřskou dovolenou druhého rodiče. Dochází k citelnému snížení příjmu rodiny, který je příčinou hmotné nouze. Důsledkem se v takovém případě může stát absence saturace sociálních potřeb nezletilých děti a následné sociální vyloučení např. ve školním kolektivu nebo volnočasových aktivitách. Pravidelným jevem je slučování velkých rodinných klanů a časté stěhování k příbuzným. Uvedený příklad byl v průzkumné části zaznamenán v 18 %. Jde o klienty hmotné nouze, kteří nemají šanci získat vlastní bydlení a zároveň jejich rodinné vztahy jsou nestabilní. Proto často střídají místo pobytu, většinou u dalších příbuzných. V takových situacích jsou klienti povinni vždy nahlásit změnu na příslušném Úřadu práce, kde jsou dávky pomoci v hmotné nouzi vypláceny.

76

Dochází ke změně okruhu společně posuzovaných osob a následně ke změně výše vyplácené dávky. V empirické části jsme se zaměřili na konkrétní příčiny a důsledky, se kterými se sociální pracovníci na úřadech setkávají. Vycházeli jsme zejména z cíle bakalářské práce, tj. popsat konkrétní situace v lokalitě Jablonce nad Nisou, které klienty přivádějí na věcně a místně příslušné úřady. K tomu účelu byl koncipován i dotazníkový průzkum.

77

ZÁVĚR Česká republika se již více jak 20 let řadí k vyspělým ekonomikám. Od přelomového roku 1989 prošla výraznými politickými, ekonomickými i sociálními změnami. Jestliže již tenkrát bylo počítáno s novým politickým a ekonomickým uspořádáním, bylo nutné již v té době předpokládat, že v důsledku chystaných změn dojde v České republice k výskytu nových, dosud neznámých jevů. Česká republika se tak zařadila po bok většiny vyspělých ekonomik, kde v důsledku tržních mechanismů došlo k nárůstu nezaměstnanosti, zadluženosti globální (na úrovni státu) i individuální (na úrovni jednotlivce) a dalších navazujících sociálních událostí. Při plánování výše uvedených změn bylo nutné s novodobými fenomény kalkulovat a připravit opatření zamezující jejich přílišné rozpínavosti. Jedním z opatření, které může předcházet sociálnímu vyloučení osob je poskytování sociálních dávek v rámci systému pomoci v hmotné nouzi. Právě zmiňovaný systém byl tématem bakalářské práce. Jejím cílem bylo analyzovat jednotlivé dávky a vysvětlit další náležitosti systému, které tvoří základnu pro výpočet jednotlivých částek. Vzhledem k nepřehlednosti sociálního systému v České republice bylo vysvětleno zařazení hmotné nouze do systému sociálního zabezpečení. Pro lepší orientaci byl zařazen výčet a stručný popis aktuální legislativy týkající se tématu. Druhá část teoretického zpracování byla zaměřena na popis konkrétních příčin, vedoucích k podání žádosti o dávky pomoci v hmotné nouzi. Podobně byly v třetí části analyzovány důsledky vyplývající z dlouhodobého setrvání ve stavu hmotné nouze. Pro lepší orientaci v tématu jsme ve vybraných kapitolách zařadili stručné kazuistiky. Analýza příčin a důsledků hmotné nouze na Jablonecku jako část empirická vycházela z průzkumného zpracování tématu. Na základě zvoleného vzorku respondentů byly zjištěny reálné příčiny pobírání dávek, postoje klientů k dané situaci, jejich možnosti a schopnosti, které mohou využít k získání soběstačnosti. Výsledky průzkumu deklarují, že dlouhodobě nezaměstnaní klienti nevykazují dostatečnou míru aktivity pro změnu životní situace a získání zaměstnání. Překvapivé nejsou ani zjištěné důsledky. Chudoba, bezdomovectví, alkoholismus,

78

zneužívání návykových látek nebo trestná činnost jsou průvodními jevy, které dlouhodobou nezaměstnanost leckdy doprovázejí ruku v ruce. Nezaměstnaní, lidé postižení chudobou a hmotnou nouzí mají mnohdy potřebu vše vysvětlit nebo se svěřit někomu, kdo je pochopí. Ne zřídka to bývá právě sociální pracovník. V průběhu prvotního kontaktu je zjišťováno velké množství důvěrných informací, které jsou nutné pro podání žádosti o dávky. Někteří z klientů toho využívají a sami od sebe se v průběhu poskytování dávek sociálnímu pracovníkovi svěřují s informacemi osobního charakteru. Pracovník tak monitoruje vývoj rodiny nebo jednotlivce často i několik let. Pravidelný kontakt a aktivní naslouchání dávají klientovi pocit sounáležitosti a dodávají mu tolik potřebnou psychickou podporu. Právě v uvedeném propojení teorie s praxí spatřujeme přínos bakalářské práce. Práce, jak jsme již uvedli, popisuje a zjišťuje příčiny a důsledky hmotné nouze, ale také předkládá možná řešení. Ta jsou rozpracována na úrovni globální (státní), místní (obce, kraje) a individuální (sociální pracovník). Přílohy přibližují jednotlivé aspekty a dotváří ucelený obraz problematiky.

79

NAVRHOVANÁ OPATŘENÍ Jak již bylo řečeno problematika nezaměstnanosti a s tím souvisejících důsledků je problém celospolečenský, jehož strategie řešení není pouze na úrovni centrální, ale záleží také na obcích samotných a jejich reprezentantech, jak si se sociálním vyloučením poradí. Nejnižším článkem v hierarchii sociální oblasti, ale nejvyšším v důležitosti pro klienta je samotný sociální pracovník, jehož vlastní invence a profesionalita určuje způsob řešení a budoucí směřování klienta. Opatření vedoucí k zamezení sociálního vyloučení lze vymezit na úrovni státní, obecní a individuální (sociální pracovník).

Opatření na úrovni státu Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost je na území státu nerovnoměrně rozprostřena, bylo by vhodné formou investičních pobídek zvýšit lukrativnost vybraných regionů České republiky pro zahraniční investory a přilákat nové zaměstnavatele. V předešlých letech zrušilo živnostenskou činnost mnoho drobných a středních tuzemských

podnikatelů.

V důsledku

uvedeného

navrhujeme,

eliminovat

nezaměstnanost vytvořením efektivního daňového systému pro uvedenou cílovou skupinu zaměstnavatelů. Novela zákona o pomoci v hmotné nouzi s účinností od 1. 1. 2012 zcela změnila institut veřejné služby. Do konce roku 2011 náležela za odpracování příslušného počtu hodin zákonem stanovená částka, kterou se zvyšovala částka příspěvku na živobytí. Šlo o individuální rozhodnutí klienta, zda bude veřejnou službu vykonávat. V důsledku sociální dávky byly vypláceny všem – kdo veřejnou službu odpracovali (ve zvýšené částce) i těm, kteří se rozhodli nepracovat (v částce existenčního minima). V současné době je veřejná služba povinně vykonávána uchazeči o zaměstnání bezplatně a tato skutečnost zakládá nárok na dávky pomoci v hmotné nouzi. V tomto ohledu se podařilo uvést do praxe, že nárok na dávky má ten, kdo vykonává alespoň veřejnou službu (§ 18 zákona č. 111/2006 Sb., v aktuálním znění).

80

Nález Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2012 zcela změnil postavení veřejné služby. Od tohoto data je založena opět na dobrovolnosti nezaměstnaného. Zatím nebyla vyjasněna otázka náhrady za vykonanou práci. (2. 12. 2012) Dalším opatřením, které může vést ke zmírňování dopadů sociálního vyloučení je snaha o zvýšení prestiže profese sociálního pracovníka na veřejnosti. Jedná se o profesi velmi náročnou – především z hlediska psychologického a odborných znalostí. Tyto skutečnosti však nejsou veřejnosti známy. Vzhledem k odpovědnosti pracovníků by bylo vhodné mediální formou zlepšit pověst a zařazení této profese, tak, aby sociální práce byla respektovanou a uznávanou činností. S výše uvedeným navrhovaným opatřením souvisí zákonem vymezené pravomoci a kompetence sociálního pracovníka. Nikde není výslovně stanoveno, jaká opatření může sociální pracovník v rámci své práce použít, tak aby zamezil zneužívání dávek. Jedná se především o postihy při zjištění nelegální práce. Nebývá výjimkou, že sociální pracovník přistihne klienta při nelegálním zaměstnání, ale v podstatě nemá žádné pravomoci k odejmutí dávek. Pokud klient sdělí, že není zaměstnán, že např. krátkodobě zdarma vypomáhá, nelze ho sankcionovat. Jasný rámec kompetencí sociálních pracovníků, zpřísněný režim sankcí za porušení pravidel a časté kontroly Úřadu práce nelegálního zaměstnávání mohou být účinným nástrojem vedoucím ke snížení zneužívání sociálních dávek a neúměrného a neúčelného vynakládání finančních prostředků ze státního rozpočtu. Pro vyplácení dávek by měla existovat zákonem stanovená doba, po kterou lze dávky vyplácet. V současné době neexistuje žádné časové omezení – dávky lze vyplácet nepřetržitě. Proto by mělo být legislativně vymezeno, že dávky pomoci v hmotné nouzi lze vyplácet např. maximálně 5 let a tuto povinnost ještě zavázat odpracováním zákonem stanovené doby. Do učebních osnov základních škol by měl být implementován rámec praktické výuky. Děti by se již na základní škole měli seznámit s existujícími dopady sociálních situací. Jistě i z ekonomického hlediska je výhodné vynaložit prostředky na osvětu a prevenci, nežli o pár let později na odstraňování důsledků sociálně patologických jevů.

81

Organizování kurzů finanční gramotnosti pro osoby, které jsou dlouhodobě vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání. V současné době jsou kurzy pořádány Úřady práce ve vybraných městech ČR. Výsledkem tohoto vzdělávání je seznámit cílovou skupinu se zásadami základních finančních operací a poskytnou nejvíce ohroženým lidem potřebné informace o rizikách a důsledcích tzv. rychlých půjček a naučit je základnímu finančnímu hospodaření s pevně stanovenou měsíční částkou.

Opatření na úrovni obce Přímá podpora sociálních pracovníků v podobě zajišťování odborných školení, podpora pracovníků při zvyšování kvalifikace. Na základě demografické analýzy lokality a komunitního plánu zjistit a zajistit potřebné sociální služby pro cílové skupiny obyvatel. Jedná se především o městské ubytovny pro sociálně slabé rodiny, pro matky s dětmi, sociální bydlení, startovací byty a byty pro zdravotně handicapované občany. Obec sama se může vypořádat s budoucností dětí žijících na jejím území např. formou přípravných ročníků pro děti ze znevýhodněného prostředí. Jedná se o formu předškolního vzdělávání pro děti od 5 let do nástupu povinné školní docházky, dětem s odkladem školní docházky a dětem, kterým bylo z důvodu nezvládnutí učiva doporučeno odložit školní docházku, i když už nastoupily do 1. třídy. Dětem nabízí komplexní přístup, který zahrnuje pedagogicko-psychologické vyšetření, v případě potřeby logopedickou péči, péči dětských i odborných lékařů, vždy dle individuálních potřeb dítěte. Takto je provozován přípravný ročník v Jablonci nad Nisou již od roku 1993. Pro velký zájem byly v roce 2008 otevřeny dvě třídy. Vhodnou prevencí při získávání každodenních návyků by mohlo být zřizování volnočasových center pro děti a mládež ze sociálně znevýhodněných rodin. V Jablonci nad Nisou takto funguje projekt „Kruháč“, což je nízkoprahové denní centrum pro děti a mládež z ohrožených rodin. Poskytované služby jsou zdarma pro každého příchozího. Děti se mohou seznámit se základy výpočetní techniky na teoretické bázi i v praxi, mohou přítomného sociálního pracovníka požádat o pomoc

82

a domácími úkoly nebo se svěřil s rodinnými problémy. Popsanými aktivitami lze již od dětství předcházet sociálně patologickým jevům v budoucnosti. Efektivním nástrojem při zvyšování počtu pracovních míst a snižování nezaměstnanosti v regionu lze spatřovat podporu rozvoje tradičních řemesel a technologií, které byly pro region charakteristické. Na Jablonecku jde o rozvoj sklářství a výroby bižuterie. Obzvláště podpora malých podnikatelských subjektů se jeví jako důležitá. Jde zejména o dostatečnou propagaci výrobců (zaměstnavatelů) na veřejnosti formou úspěšných veletrhů a výstav. S tím souvisí podpora bižuterních a sklářských učebních oborů na úrovni středního školství.

Opatření na úrovni sociálního pracovníka Zodpovědnost a ochota k neustálému profesionálnímu růstu by měly být základními vlastnostmi sociálního pracovníka.

Absolvování odborných školení

a kurzů zaměřených k tématice sociální práce by mělo být nedílnou podmínkou profese. Výsledkem by měl být sociální pracovník – respektován ze strany klientů, veřejnosti a zaměstnatele. Schopnost osobní invence, kreativnost a rychlé rozhodování na pozici sociálního pracovníka jsou nezbytnou výbavou. Jako významné řešení se ukázal počin sociální pracovnice sociálního oddělení, která v zimním období, na základě momentálního nápadu zorganizovala mezi zaměstnanci úřadu sbírku oblečení pro bezdomovce a sociálně slabé rodiny. Počin byl významně kvitován nejen ze strany klientů, ale také zaměstnanci a poskytovateli pobytových sociálních služeb pro bezdomovce. Přebytečné ošacení bylo dáno k dispozici právě uvedenému zařízení, které je využilo pro svoje klienty. Pozitivní ohlas akce zaznamenal také zaměstnavatel, který momentální nápad sociální pracovnice náležitě finančně ohodnotil. V současné době se sbírka rozrůstá o další požadované položky – použitý nábytek a zařízení domácnosti. Věci budou použity opět ve prospěch sociálně slabých rodin nebo jednotlivců, kteří nemají dostatek finančních prostředků na jejich pořízení. Zaměstnavatel akci podpořil zajištěním vhodných skladovacích prostor.

83

Úspěšná práce s klientem neznamená pouze vztah klient a sociální pracovník, ale participaci dalších odborníků z různých oblastí (zdravotnictví, finančnictví, legislativa, školství). Sociální pracovník případ zastřešuje, ale jednotlivé aspekty klientova problému musí být řešeny odborníky v dané oblasti. Velmi účinným prostředkem k řešení situace jsou tzv. případové konference. Jde o konzultace všech zainteresovaných stran a hledání dostupných řešení vedoucích ke stabilizaci životní situace klienta.

84

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BŘESKÁ, N., VRÁNOVÁ, L., 2007. Dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče pro zdravotně postižené osoby. 1. vyd. Olomouc: Anag. ISBN 978-80-7263378-4 BUCHTOVÁ, B., 2001. Sociální psychologie nezaměstnanosti. In Výrost, J., Slaměník, I. Aplikovaná sociální psychologie II., 1. vyd. Praha: Grada. ISBN 80-2470042-5 GAVORA, P., 2000. Úvod do pedagogického výzkumu. 1. vyd. Brno: Paido. ISBN 80-85931-79-6 KOLEKTIV AUTORŮ 2008. Metody sociální práce s imigranty, azylanty a jejich dětmi. 1. vyd. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-097-3 KOPŘIVOVÁ, J. 2010. Sociální práce se skupinami ohroženými sociálním vyloučením. Sociální práce. roč. 10, č. 1, s. 11. ISSN 1213-6204. KOTÝNKOVÁ. M., 2007. Sociální ochrana chudých v České republice. 1. vyd. Praha: Oeconomica. ISBN 978-80-245-1302-7 KREBS, V., 2007. Sociální politika. 4. vyd. Praha: Aspi. ISBN 978-80-7357-276-1 MAREŠ, P., 2002. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2. vyd. Praha: Slon. ISBN 80-86429-08-03 MATOUŠEK, O., 2008. Slovník sociální práce. 2. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-807367-368-0 MATOUŠEK, O., KOLÁČKOVÁ, J., KODYMOVÁ, P., 2005. Sociální práce v praxi. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7367-002-X PETRÁŠEK, P., 2007. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského. ISBN 978-80-86723-41-9

85

POTŮČEK, M., 1995. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství. ISBN 86-85850-01 PTÁČEK, L., 2010. Bytová politika v oblasti prevence bezdomovectví nebude efektivní bez návaznosti na sociální práci. Sociální práce. roč. 10, č. 1, s. 51. ISSN 1213-6204 SKALKOVÁ, J. A KOLEKTIV, 1983. Úvod do metodologie a metod pedagogického výzkumu. 1. vyd. Praha: SPN. SOCHŮREK, J. 2009. Úvod do sociální patologie. 1. vyd. Liberec: Technická Univerzita Liberec. ISBN 978-80-7372-448-1 ŠUPKOVÁ, D. 2007. Zdravotní péče o bezdomovce v ČR. 1. vyd. Praha: Grada, ISBN 978-80-247-2245-0 TOMEŠ, I., 2010. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. 1. vyd. Praha: Portál. ISBN 978-80-7367-68-3 VÁGNEROVÁ, M., 2002. Psychopatologie pro pomáhající profese. 3. vyd. Praha: Portál. ISBN 80-7178-678-0

86

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ AGENTURA PRO SOCIÁLNÍ ZAČLEŃOVÁNÍ 2013. [online]. [vid. 17. 2. 2013]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/o-agenture ČSÚ 2012. Charakteristika okresu Jablonec nad Nisou [online]. [vid. 7. 12. 2012]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_jn ČSÚ 2013. Demografická ročenka správních obvodů obcí s rozšířenou působností [online]. [vid. 17. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/kapitola/4030-12-r_2012-06000 ČSÚ 2012. [online]. [vid. 17. 1. 2013]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/administrativni_rozdeleni_okresu_jn/$File/Jablo nec%20nad%20Nisou.gif INTEGROVANÝ PORTÁL MPSV 2013. Informace o situaci na trhu práce okresu Jablonec nad Nisou [online]. [vid. 17. 1. 2013]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/jablonec_nad_nisou/statistiky/2012 MPSV 2011. Evropská sociální charta [online]. [vid. 19. 8. 2012]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/1218/esch.pdf MPSV 2012. Grafy a mapy ukazatelů trhu práce okresu Jablonec nad Nisou [online]. [vid. 24. 8. 2012]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/jablonec_nad_nisou/grafy_a_mapy_ukazatelu_ trhu_prace MPSV 2012. Pomoc v hmotné nouzi [online]. [vid. 20. 8. 2012]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5#djp MPSV 2012. Příjmy a životní úroveň [online]. [vid. 23. 8. 2012]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/12927/Analyza_zamestnanost_2011.pdf NADĚJE 2012. Program činnosti [online]. [vid. 25. 8. 2012]. Dostupné z: http://www.nadeje.cz/index.php?q=node/123 PORTÁL MPSV 2012. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Jablonec nad Nisou [online]. [vid. 7. 12. 2012]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/lbk/kop/jablonec_nad_nisou/soubory_ke_stazeni/jnanal yza2011.pdf Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 2012. Listina základních práv a svobod [online]. [vid. 20. 8. 2012]. Dostupné z: http://www.psp.cz/docs/laws/listina.html

87

SEZNAM PRÁVNÍCH NOREM Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění platných předpisů Nařízení vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního a existenčního minima Vyhláška č. 389/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o pomoci v hmotné nouzi. In: Úplné znění. 2012, číslo 879. ISBN 978-80-7208-900-0 Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění platných předpisů Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění platných předpisů. In: Úplné znění. 2012, číslo 879. ISBN 978-80-7208-900-0

88

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A

DOTAZNÍK

Příloha B

KAZUISTIKY

Příloha C

SEZNAM CHRÁNĚNÝCH DÍLEN V JABLONCI NAD NISOU

Příloha D

METODICKÝ POKYN 6/2008 (text s. 29)

89

Příloha A

DOTAZNÍK Dobrý den, jsem studentkou Technické Univerzity Liberec, obor sociální práce. V rámci bakalářské práce realizuji průzkum ke zjištění příčin a důsledků stavu hmotné nouze. Žádám Vás tímto o vyplnění předloženého dotazníku pravdivými údaji. Vše je realizováno a zpracováváno na bázi anonymity, což zamezuje zneužití poskytnutých údajů.

Děkuji Vám za spolupráci Petra Karásková

Prosím, ke každé otázce se vyjádřete zakroužkováním jedné z odpovědí:

1. Jste a) muž b) žena

2. Je Vám a) do 25 let b) 26 – 40 let c) 41 – 50 let d) 51 – 65 let e) 65 a více let

3. V evidenci Úřadu práce jste a) po prvé b) po druhé c) po několikáté

4. V domácnosti žijete a) sám b) s rodiči c) s manželkou a dětmi d) s ostatními příbuznými e) bydlím u známých

5. Jak často hledáte zaměstnání? a) každý den b) 2 – 3 týdně c) 1 x za 14 dní d) 1 x za měsíc e) práci mi najde Úřad práce

6. Jakým způsobem hledáte zaměstnání? a) využívám internet b) sleduji inzerci v novinách, časopisech c) spolupracuji s pracovními agenturami d) osobní docházky do firem e) spolupráce s Úřadem práce 7. V systému hmotné nouze jste evidován(a): a) po prvé b) po druhé c) po několikáté 8. Dávky pomoci v hmotné nouzi pobíráte: a) 6 – 12 měsíců b) 1 – 3 roky c) 3 a více let 9. Přijal(a) byste zaměstnání v dojezdové vzdálenosti do 1 hodiny? a) ano b) ne c) nevím 10. Kdy naposledy jste byl(a) zaměstnán(a)? a) před 0 – 6 měsíci b) před 6 – 12 měsíci c) před rokem a více d) nikdy jsem nepracoval(a) d) jsem stále v pracovním poměru 11. Vaše dosažené vzdělání je: a) nedokončené základní b) dokončené základní c) vyučen d) středoškolské ukončené maturitní zkouškou e) vysokoškolské 12. Jakou formu bydlení využíváte? a) osobní vlastnictví b) nájemní formu c) podnájem d) ubytovna, Azylový dům e) jsem bez přístřeší

13. Jaká dávka pomoci v hmotné nouzi Vám je vyplácena? a) příspěvek na živobytí b) doplatek na bydlení c) obě dávky současně 14. Sociální dávky mi na měsíc a) stačí b) nestačí 15. Důvodem stavu hmotné nouze dle Vašeho názoru je (lze zakroužkovat více odpovědí): a) nedostatečné vzdělání b) nedostatek pracovních míst c) neschopnost Úřadu práce sehnat zaměstnání d) zdravotní stav e) věk f) péče o dítě g) příslušnost k jiné národností menšině 16. Máte dluhy (lze zakroužkovat více odpovědí)? a) ano, v rámci rodiny b) ano, věřitelem jsou banky, spořitelna, atd. c) ano, u nebankovních subjektů (půjčky v hotovosti – např. Provident, atd.) d) ano, dlužím za náklady na bydlení e) ano, na výživném f) nemám dluhy 17. Dluhy pravidelně splácíte a) ano b) ne 18. Týká se Vaší osoby některá z následujících variant (lze zakroužkovat více odpovědí)? a) mám záznam v rejstříku trestů b) mám problémy s alkoholem c) mám problémy s užíváním drog d) jsem obětí násilí e) jsem bezdomovec f) mám problémy s gamblerstvím g) ne, netýká

19. Pociťujete v důsledku stavu hmotné nouze sociální izolaci od okolí? a) ano b) ne c) nevím 20. Změnily se v průběhu pobírání dávek v hmotné nouzi Vaše pracovní a životní návyky? a) ano b) ne c) nevím 21. Ovládáte práci na počítači (např. textové, tabulkové programy, prezentace)? a) ano b) ne 22. Ovládáte cizí jazyk? a) ano b) ne 23. Vlastníte řidičský průkaz? a) ano b) ne 24. Úřad práce Vám nabídne zaměstnání za mzdu 8.000 Kč měsíčně. Zaměstnání bude v místě bydliště a zdravotní stav Vám takovou práci dovoluje. Přijmete tuto nabídku? a) ano b) ne c) nevím

Děkuji za Vaše odpovědi a za ochotu.

V Jablonci nad Nisou Dne 26. a 28. listopadu 2012

Příloha B KAZUISTIKY

Kazuistika A – příběh pana Z. Pan Z. – 25 let, svobodný, nedokončené středoškolské vzdělání, pochází z počátku úplné, funkční rodiny, porod proběhl v pořádku a v termínu (sdělení matky), rané dětství si pan Z. podrobněji nevybavuje. Již v mateřské škole se začaly projevovat první náznaky psychické nerovnováhy, nedokázal se adaptovat v novém prostředí, vztahy v nové skupině navazoval s problémy. Byl bázlivý s občasnými nekontrolovatelnými výbuchy agresivního chování. V psychologické poradně byl doporučen odklad školní docházky.

V průběhu školní docházky se začínaly v jeho chování projevovat důsledky častých rodinných neshod mezi rodiči, se kterými se těžko vyrovnával. Také občasné neúspěchy ve škole byly deprivačním prvkem, který prohluboval již tak narušenou psychiku pana Z. Otec kladl na syna přehnané nároky na školní výsledky, při jejichž nesplnění následoval trest.

Ve škole byl zamlklý, neúčastnil se třídních akcí nebo se do nich nezapojoval. Rodiče tomu nepřikládali velký význam - syn přece dospívá a změny nálad jsou pro toto období typické – vyjádření rodičů. Tělesné postižení v anamnéze není. Návykové nemoci se v rodině a v okruhu příbuzných nevyskytovaly.

Pan Z. je od 18 let uznán plně invalidním pro duševní onemocnění a je mu měsíčně vyplácen invalidní důchod v částce cca 6.000 Kč.

Do rodiny pana Z. patří sestra, která po rozvodu rodičů zůstala v péči matky. Sourozenecký vztah s bratrem byl zpočátku v pořádku, později byl ovlivněn situací v rodině - chováním matky a manipulací otce.

Sestra pana Z. – 16 let, studuje střední školu, žije ve společné domácnosti s matkou v panelákovém bytě, s bratrem není v kontaktu. Žádné závislosti se u ní neprojevily.

Matka pana Z. – 53 let, rozvedená, žije ve vlastním bytě s dcerou. Byt působí neútulně, chaoticky a neuspořádaně. S dcerou mají vše společné, prostor pro soukromí dcery není

k dispozici. Matka je dlouhodobě v evidenci Úřadu práce, někdy vykonává krátkodobá zaměstnání. V důsledku špatné příjmové situace rodiny matka nárazově žádá o sociální dávky. Závislost na drogách a jiných látkách nebyla zjištěna.

V průběhu osobních jednání s matkou byly pozorovány známky emočně labilního až hysterického chování, jehož projevem byla snaha o dramatizaci, zvýšená míra teatrálnosti, nadměrná gestikulace a snaha o získání pozornosti.

O vztahu s otcem pana Z. se vyjadřuje často a negativně.

Otec pana Z. – 57 let, rozvedený, vyučený malířem pokojů, v době manželství neměl stálé zaměstnání, tudíž hmotné potřeby rodiny plně nesaturoval. Na děti kladl vysoké nároky, ale jeho očekávání nebyla naplňována – snaha o kompenzaci vlastního neúspěchu.

Po rozvodu manželství byl syn – pan Z. svěřen do péče otce, který byl soudně stanoven jako opatrovník finančních prostředků (invalidního důchodu) pana Z. Otec se synem žili v panelákovém bytě, vybavení a atmosféra bytu byla totožná s bydlením matky. V současné době otec pana Z. již není opatrovníkem jeho financí, žije s novou rodinou v rodinném domě. Je dlouhodobě vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání a nárazově žádá o sociální dávky.

O vztahu s matkou pana Z. nikdy nemluví a o panu Z. se vyjadřuje negativně. Závislost na drogách se neprojevila.

Při osobním jednání působil velmi sebejistě, sebestředně a převládala enormní snaha o manipulaci. Tato snaha se projevovala přílišnou familiárností a neformálností při úřadním jednání.

Na průběh raného dětství si p. Z. nevzpomíná a žádné zážitky negativní/pozitivní si nevybavuje.

První neshody mezi rodiči byly zaznamenány v průběhu školní docházky pana Z. Hádky byly hlučné, tudíž byl nechtěně vtažen do jejich průběhu a to zanechávalo v panu Z. duševní šrámy. Rozepře časem přerůstaly v ostré, nelítostné a ze strany otce taktické hádky, jejichž

průběh byl mnohdy dramatický. Jak již bylo uvedeno v anamnéze, hádky v rodině byly z důvodu špatné příjmové situace, protože nikdo z rodičů nebyl schopen najít dlouhodobě perspektivní zaměstnání, které by rodinu zajistilo.

Ani druhé těhotenství a příchod nového člena rodiny nebylo důvodem k uklidnění rodinné situace. Naopak hádky nabíraly na intenzitě, chování matky bylo již v té době labilnějšího charakteru, čehož otec dokázal mistrně využít ve svůj prospěch. Dalším faktem, který ovlivňoval atmosféru domácnosti, byl nemanželský poměr otce pana Z.

Pan Z. se začal stranit školnímu kolektivu, neúčastnil se třídních akcí a jeho prospěch se výrazně zhoršoval. O situaci v rodině s nikým nehovořil. Ačkoli byli rodiče ze strany pedagogů o situaci informováni, nevěnovali tomu pozornost – vše je přirozený vývoj dospívajícího dítěte (vyjádření rodičů). Již v tomto období se začínaly projevovat první známky psychické poruchy pana Z, které by při včasné diagnostice mohly být léčeny.

Z uvedených faktů vyplývá, že rodina nebyla schopna v dostatečné míře saturovat duševní potřeby a nároky pana Z., což se projevilo odpoutáním od této základní sociální skupiny.

V 15 letech, při přechodu na vyšší stupeň vzdělávání, se stal členem nové sociální skupiny – skupiny vrstevníků a nových spolužáků. Skupina věnovala panu Z. dostatečnou pozornost a vůdčí členové skupiny přišli vždy s nějakým novým neotřelým způsobem zábavy. Prvním krokem na šikmou plochu byla návštěva diskoték, kde mu vždy někdo „pomohl“ zlepšit náladu jointem marihuany. Toto bylo odrazovým můstkem pro vyšší „level“ v drogové závislosti.

Nepřiměřených reakcí, změny chování a nálad si všimli rodiče pana Z., ale vzhledem k neutěšeným rodinným vztahům nedokázali synovi včas podat pomocnou ruku a začít situaci efektivně řešit.

Místo toho přišel na řadu rozvod manželství, dcera byla svěřena do péče labilní matky a sedmnáctiletý psychicky narušený syn zůstal ve společné domácnosti s manipulativním otcem. Vzhledem k postupující progresi závislosti nebyl pan Z. schopen reálně posoudit finanční výdaje. Celou částku invalidního důchodu použil na uspokojení své potřeby – nákup drogy. Z uvedeného důvodu okresní soud rozhodl, o zbavení práva pana Z. nakládat

s finančními prostředky a dlouhodobě nezaměstnaný otec byl stanoven opatrovníkem veškerých financí syna. O zbavení svéprávnosti v celé šíři otec neuvažoval, tudíž byl syn i nadále zcela odpovědný za své jednání a vyřizování svých záležitostí.

V této době seznámil otec pana Z. se skutečností, že má z mimomanželského vztahu tříletého syna, který ho bude v bytě častěji navštěvovat. Nejednalo se však pouze o návštěvy dítěte, ale i jeho matky, se kterou neustále udržoval vztah. Tato situace byla dalším z mnoha stresorů, které prohlubovaly deprivační stav pana Z.

Potřeba drogy byla stále silnější a po marihuaně následoval přechod k pervitinu. K citové labilitě a dalším důsledkům dosavadního vývoje přibyly i důsledky, které přináší závislost na drogách, jenž obsahují metamfetamin, amfetamin a efedrin. Zrychlený tep, nepřímý pohled, podrážděnost, zvýšená míra úzkosti a zvětšující se deprese byly jasně viditelnými známkami odchylky od normálního stavu osobnosti.

V souvislosti se zvyšující se potřebou dávky a jejího častějšího zneužívání přibývaly další jasné příznaky, které signalizovaly odchylku od normálu. Jednalo se o nadměrné pocení, kožní problémy, zvýšenou míru agrese, halucinogenní stavy, které byly doprovázeny pocity pronásledování, tělesná teplota pana Z. se pohybovala permanentně nad hranicí 37 °C.

Rychlý nástup účinku je vyvolán intravenózním podáním drogy, po kterém nastává pocit euforie. Pro drogově závislého není nic problém, vše se zdá jednoduché, dotyčný se snaží abnormálně komunikovat a zahazuje zábrany. Závislost na pervitinu je téměř okamžitá a je převážně psychického charakteru, což se vzhledem k dědičným a získaným dispozicím projevilo také u pana Z.

Otec peníze synovi nedával nebo pouze v malých částkách, tudíž v domácnosti docházelo k nevysvětlitelným ztrátám peněz, které byly použity na nákup dávky. Později docházelo ke ztrátám ve škole, situace začala nabírat na obrátkách. Pan Z. byl vyloučen ze školy a otec se rozhodl pro léčbu syna v psychiatrické léčebně Bohnice.

Ačkoli nabízí toto zařízení široké spektrum léčebných programů, žádný z nich není určený drogově závislým. Právě závislost na pervitinu měla být u pana Z. řešena primárně, léčba psychiatrické diagnózy následně.

V průběhu hospitalizace se otec opakovaně dostavil na sociální odbor se žádostí o sociální dávky. Příjmová situace nevykazovala žádné zlepšení, k zaplacení nákladů spojených s bydlením využíval invalidní důchod syna. O syna neprojevoval zájem, v průběhu rozhovoru se sociální pracovnicí se o panu Z. vyjadřoval jako o beznadějném případu, vztah k němu byl silně negativistický.

O průběh léčby v psychiatrické léčebně také nejevil zájem a návštěvy, které byly v rámci terapeutického režimu povoleny, odmítal uskutečnit.

Matka pana Z. byla v registru sociálních dávek společně s dcerou. Při osobních jednáních vykazovala známky psychické nerovnováhy, velmi dlouze hovořila o svém synovi a jeho vážné situaci. Monolog matky byl přerušován plačtivými výstupy, které byly součástí každého jednání a sociálního šetření v její domácnosti. O otci pana Z. se vyjadřovala negativně. O syna, jeho léčbu a budoucnost jevila zájem, usilovala o přemístění do jiného terapeutického zařízení nebo komunity, s čímž nesouhlasil otec pana Z.

Opět se projevila nadřazenost partnerských problémů nad situací syna - pana Z. Nepochopením vážnosti situace, stavu dítěte a celková nepříznivá situace v rodině byly příčinou vzniku psychické poruchy osobnosti a drogové závislosti.

Po propuštění z léčebny žil pan Z. ve společné domácnosti s otcem, což vedlo k neustálým hádkám. Pan Z. již nebyl schopen přijmout společností uznávaná pravidla a normy, což stupňovalo agresivitu a hněv otce. Během pár měsíců došlo k recidivě, ale umístění do zařízení bylo těžko realizovatelné, protože většinou je přijetí založeno na dobrovolnosti a vlastním rozhodnutí.

O motivaci – významném faktoru ovlivňující snížení závislosti na drogách s panem Z. nikdo nemluvil, tudíž sepsání žádosti nebo životopisu bylo nemožné.

Po několikaměsíčním úsilí matky se podařilo syna umístit do zařízení White Light, kde během osmi měsíců prodělal čtyřfázovou terapii:

Po propuštění požádal pan Z. soud o zbavení práva otce nakládat s finančními prostředky, žádosti bylo vyhověno, ale opatrovníkem ve věcech finančních se stal městský úřad. Finance

byly řádně evidovány, ale vyvstala otázka bydlení. Ačkoli matka jevila v průběhu léčby o syna zájem a navštěvovala ho, po propuštění možnost společného bydlení se synem rezolutně vyloučila a situaci odmítla řešit.

Kurátor pro dospělé zařídil panu Z. ubytování na městské ubytovně, což vyžadovalo přijmout pevně zakotvené normy chování a dodržovat stanovený řád. Tyto podmínky byly vzhledem ke zdravotnímu stavu pana Z. nesplnitelné.

Vzhledem k tomu, že pan Z. je odpovědný za své jednání a matka ani otec nejsou nápomocny k řešení situace svého syna, stal se z pana Z. drogově závislý bezdomovec s omezeným přísunem finančních prostředků.

Kazuistika B – příběh pana B. Pro ilustraci problematiky bezdomovectví uvedu případ bezdomovce, který se stal díky médiím viditelným a tzv. osobou známou a ochraňovanou, a ze strany politiků tak v daném městě vzniká nátlak na sociální pracovníky, aby klienta umístili do vhodného zařízení. Fakt, že dotyčný nechce nikde bydlet, přijímat pravidla a učit se novým vzorcům chování, politici nevnímají a dál vyvíjejí snahu o umístění. V konečném důsledku může tato snaha vést k dramatickému konci dotyčného, neboť jeho přesvědčení a chtění je žít na ulici.

Pan XY, 35 let, porod proběhl v pořádku a v termínu (sdělení matky), pochází z úplné rodiny, rané dětství a mladší školní věk probíhal standardně, v 11 letech se objevily první známky experimentování s drogami. Příčinou byla zvýšená spotřeba alkoholu u matky a první neshody mezi rodiči. Syn se neuměl s novou situací vyrovnat – jeho fixace na rodiče byla silná, proto svoji pozornost obrátil ke skupině vrstevníku, která pro něho měla vždy pochopení a dokázala mu nabídnout něco na povzbuzení. Situace v rodině skončila rozvodem, syn byl svěřen do péče matky a otec se odstěhoval do Prahy a založil novou rodinu.

Soužití s matkou bylo neúnosné, proto se syn po dohodě rodičů přestěhoval do Prahy k otci a jeho nové rodině. Otec přehlásil syna do nové školy a zavedl přísný režim, situace směřovala k nápravě, avšak vztahy s novou manželkou otce byly napjaté. Jasně dávala najevo, že si nepřeje sdílet společnou domácnost s téměř dospělým synem z prvního manželství. Senzitivní povaha a již částečně narušená psychika pana XY vedla k tomu, že zvolil jednu

z nejhorších forem požívání drog – čichání organických rozpouštědel. Situace v rodině otce se stávala neúnosnou, syn byl vyhozen a odjel zpět do místa bydliště matky.

Společné soužití s matkou nebylo možné, panovala zde oboustranná averze, ze strany matky strach a ze strany syna zášť, zatvrzelost a neochota se něčemu a někomu podřizovat. Syn skončil na ulici, neboť vlivem drog nebyl schopen konstruktivního řešení a náhledu na situaci. Přicházely první trestné činy a výkon trestu. Po propuštění mu byla nabídnuta pomoc sociálního kurátora, kterou odmítl a ocitl se tak na ulici. Postupem času byla diagnostikována paranoidní schizofrenie a jiné zdravotní komplikace vzniklé nadužíváním alkoholu. Ještě několikrát byl kontaktován kurátorem s nabídkou pomoci, ale vždy odmítl.

V loňském roce se o pana XY začaly starat 2 občanky města, kterým bylo bezdomovce líto. Veškerou snahu věnují tomu, aby sociální pracovníky donutili klienta hospitalizovat nebo umístit v některém z ústavů. Neuvědomují, si že dotyčný žije na ulici z vlastního přesvědčení a za zdmi bytu nebo ústavu bude nešťastný. Svoji snahu medializovaly a v důsledku toho se o pana XY začala zajímat organizace na ochranu duševně nemocných, ve snaze zajistit mu veškerý komfort, na který má právo. Výsledkem jednání představitele organizace a zástupců městského úřadu byl návrh na podání zbavení způsobilosti klienta. Tento akt však ve svém důsledku nepřináší žádné řešení, protože hlavní podmínkou pro přijetí klienta nebo pacienta je dobrovolnost. V tomto případě nesplnitelná podmínka. I v případě, že klient bude zbaven způsobilosti k právním úkonům a umístěn v zařízení nebo léčebně, stačí jeho prohlášení, že zde nechce být a bude propuštěn. Jeho cílem bude opět ulice – z přesvědčení a dobrovolně.

Situaci, kde vzniká rozpor mezi cílem politické garnitury (vyjít vstříc, pomoci klientovi a tzv. „ho uklidit z očí veřejnosti“), cílem organizace na podporu duševně nemocných (chránit práva klienta a pomoci mu zajistit vše co mu náleží)a cílem sociálního pracovníka (jednat a konat v zájmu klienta – zajistit oblečení, popř. zdravotní ošetření, v případě ohrožení např. mrazem nocleh v azylovém domě), se snaží řešit všichni zainteresovaní již déle než 2 roky. Samozřejmě s žádným výsledkem, protože pan XY si přeje být tam, kde je nejspokojenější, tj. na ulici.

Příloha C SEZNAM CHRÁNĚNÝCH DÍLEN V JABLONCI NAD NISOU Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více jak 50% OZP Zaměstnavatel jméno adresa kontakt C+C Cimbál s.r.o. Ladislav Cimbál Dlouhá 3, Jablonec ARTEP v.d. Miluše Korešová Korejská 29, Jablonec KOVONEX spol. s r.o. Rudolf Nemetsche Revoluční 39, Jablonec Petr Kříž Drobníková Podhorská 48, Jablonec Filipa s.r.o. Libor Suchý Ladova 35, Jablonec G+B beads s.r.o. Linhartová - účetní Janovská 39, Jablonec Miloš Malina Drobníková Podhorská 48, Jablonec LAMA STONE s.r.o. Lahoda Mlýnská 30, Jablonec FOKUS Liberec o.s. E.Floriánové 8, Jablonec Iveta Seifertová Iveta Seifertová Blanická 15, Jablonec Beads 4U s.r.o. Pavel Vrba Pod Skalkou 39, Jablonec KBM Servis s.r.o. Mojmír Bleša Horská 27, Jablonec Tempo Česko s.r.o. Háková Zdeňka Kořenov 552, Kořenov AL plus INVEST s.r.o. Drábková Jiřetín p.Bukovou 6 Svěráková s.r.o. Svěráková Marie Mírové nám. 17, Jablonec AGEP CZ s.r.o. Šída Petr Pivovarská 45a, Jablonec

Příloha D METODICKÝ POKYN 6/2008