KRASLICE KRASLICE
Město Kraslice leží v západním Krušnohoří v údolí řeky Svatavy 22 km od Sokolova v nadmořské výšce 525 m n.m. Kraslice sousedí s německým městem Klingenthal, se kterým ho spojuje hraniční přechod pro osobní automobily, pěší turisty, cyklisty a železnice ze Sokolova – Kraslice – Klingenthal - Zwickau. Historickou tradici zde má textilní průmysl a výroba dechových hudebních nástrojů. V okolí Kraslic je nepoškozená příroda a území se vzácnými druhy rostlin a živočichů. Jsou zde výborné možnosti pro turistiku a zimní sporty. Kraslice a okolí mají mnoho turistických tras. V této oblasti je turistické značení tras v barvě žluté, modré, zelené a červené. Přes Kraslice vede Krušnohorská magistrála podél hranice až na Klínovec. Návštěvník Kraslic může obdivovat nejen historicky cenné objekty, ale také úžasné okolí Krušných hor.
Historie města Oblast na horním toku řeky Svatavy a Libockého potoka byla postupně osidlována německými zemědělci už od poloviny 12. století. Vedla zde obchodní cesta z Prahy do Erfurtu a byla označována jako Zlatá cesta erfurtská. Využívali ji původní obyvatelé Čech. Na jejich ochranu byla na vrchu Hausberg vybudována tvrz.
Památky města Děkanský kostel Dominantou města je děkanský kostel Božího Těla. Byl postaven v letech 1893 - 1896. Jeho předchůdcem byl nejprve dřevěný kostel, nahrazený v letech 1614 – 1619 goticko – renesanční svatyní. Ta byla roku 1892 jako nemoderní zbořena. Děkanský kostel je novorománská bazilika s příčnou lodí, apsidou a s věží v západním průčelí. Velký kříž se sochou Krista v životní velikosti je z roku 1643 a byl přenesen ze starého kostela. Kostelní hodiny byly na věž nainstalovány roku 1895. Nástěnné malby jsou dílem akademického malíře Zikmunda Rudla a byly provedeny v letech 1912 – 1915. Před kostelem stojí dva barokní sloupy se sochami panny Marie a Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století. Socha Jana Nepomuckého byla ke kostelu přenesena z Jánského mostu.
Prokazatelně první písemnou zmínkou o osídlení místního území je darovací listina krále Vladislava, který část oblasti dnešních Kraslic daroval klášteru ve Waldsassenu. Je doloženo, že v roce 1327 páni z Plavna obdrželi Kraslice jako české léno. 14. století přináší rozvinutou těžbu rudy, stříbra, mědi, olova a cínu. Kraslice dosahují hospodářského rozmachu a přecházejí do přímého vlastnictví krále Karla IV. Ten je v roce 1370 povyšuje na královské město. V roce 1541 získaly Kraslice titul svobodného hornického města a v 16. století nový městský znak v podobě písmena G v modrém poli. Po bitvě na Bílé hoře (1620) a následné rekatolizaci došlo k velkému exilu protestantského obyvatelstva, které odcházelo na druhou stranu hranice. Úpadek zdejšího hornictví v 17. století nutil obyvatele k hledání nových zdrojů obživy. Našli je v paličkování krajek, tkalcovství, pletařství, výrobě bílého zboží, výrobě hraček a hudebních nástrojů. Roku 1850 se Kraslice staly sídlem okresu. Na počátku 19. století se Kraslice stávají průmyslovým městem a objevují se nové výrobní dílny a továrny na výrobu hudebních nástrojů, např. továrna Bohland a Fuchs, V. Köhlerts Söhne, W.Stowassers Söhne, a dále pak továrny na výrobu krajek a sametů, např. J. L. de Ball Roku 1876 začal provoz na trati Sokolov – Kraslice O 10 let později byla zprovozněna trať i na úseku do Klingenthalu. Velkou ranou pro město byla 1. světová válka, která Kraslicím přinesla bídu, hlad a utrpení. Za 2. světové války přešla řada továren na zbrojní průmysl. Byly tu zřízeny zajatecké tábory a pobočka koncentračního tábora Flossenbürg. V květnu 1945 pronikly do Kraslic první jednotky americké armády. Po roce 1945 byla převážná část obyvatel odsunuta a větší část města zbořena. Po odsunu části německého obyvatelstva se v následujících letech začal rozšiřovat počet obyvatel o dosídlence. Po roce 1989 dochází k částečnému útlumu tradičního průmyslu, a naopak se rozšiřuje soukromé podnikání.
Evangelický kostel Evangelický kostel stojí na svahu Zámeckého vrchu. Základní kámen byl položen v roce 1911. Vysvěcení kostela bylo slavnostně provedeno v roce 1912. Věž zvonice je vysoká 25 metrů. Čelní stěnu původně zdobily malby kraslického rodáka, malíře Franze Grusse. Na levé straně u bočního vchodu stála kazatelna, která je tam i dnes. Strop sálu je dřevěný, kazetový. Boční stěny mají po 4 barevných oknech, která vytvořil Josef Leicht z Kraslic a olovem spojil Richard Schlein z Hrádku nad Nisou.
Hrázděný dům Nejstarší budovou ve městě je hrázděný měšťanský dům v ulici 5. května, který stál již v roce 1736. Je to typická středověká architektura Krušnohoří. Postavil jej měšťan Jan Eliáš Langhammer.
Turistické zajímavosti z okolí Rozhledna Bleiberg Objekt s rozhlednou byl postaven v roce 1933 podle projektu arch. Ernstbergera v obci Bublava. Postupem času sloužil jako horská turistická chata, během 2. světové války byl využíván jako vojenská radistická hláska, od roku 1961 jako restaurace s veřejnosti přístupnou rozhlednou. V současnosti je objekt v soukromém vlastnictví s provozovanou restaurací i rozhlednou přístupnou veřejnosti.
Secesní vila v Dukelské ulici Vilu si nechal postavit v roce 1904 továrník Wilhelm Fuchs (1846 – 1910) podle návrhu architekta Otto Steina. Wilhelm Fuchs se stal spoluzakladatelem firmy Fuchs, Meindl a Horn, továrny strojních výšivek. Oženil se s Annou rozenou Wöllnerovou, která zemřela rok po dostavbě vily. Wilhelm Fuchs zemřel v roce 1910.
Přebuz Ve městě stojí pozdně barokní kostel sv. Bartoloměje z roku 1781. Kostel má krásně zdobený zvon z roku 1565 z cínové rudy, která byla vytěžena v blízkém okolí. Jsou zde i pozůstatky dvou koncentračních táborů a těžební věže cínového dolu na úpatí Čertovy hory. Důl byl v provozu od 15. století do zaplavení v roce 1943. Další památkou je přírodní park Přebuz. Do přírodního parku patří rezervace Velké a Malé jeřábí jezero, Velký a Malý močál a Přebuzské vřesoviště.
Secesní vila v Lipové ulici Vila továrníka A. R.. Breinla z roku 1903. Anton Richard Breinl vybudoval v roce 1875 továrnu na dětské hračky. V jeho vile je nyní umístěna mateřská škola. Továrna stála v ulici 5. května, později zde byl vybudován závod státního podniku Autobrzdy, který byl po r. 1989 zprivatizován. Současný název soukromého podniku je KORNET.
Továrna v Lipové ulici Nevyužívaná továrna z roku 1850 připomíná průmyslovou minulost Kraslic. Jde o první továrnu na výrobu hudebních nástrojů firmy Bohland a Fuchs. Památkou je také původní cihlový komín stojící u továrny.
Vysoká pec v Šindelové V obci Šindelová jsou zbytky vysoké pece bývalé železárny. Byla součástí nových železáren postavených roku 1839. Konec výroby ve zdejších železárnách nastal v roce 1945. Tento objekt je technickou kulturní památkou.
Vysoký kámen
Hradiště
Na západ od obce Kostelní (po červené turistické značce) se nachází křemencový masív z dálky připomínající hradní zříceninu. Je součástí přírodního parku Leopoldovy Hamry ve výšce 774 m. n. m. Jedná se o vyhlídkovou plošinu, na kterou vede lávka přes průrvu. V horní části je kamenný stůl s mosaznou deskou, odsud je vidět na západní část Krušných hor, Slavkovský les a Český les. Od roku 1974 je Vysoký kámen chráněnou přírodní památkou.
Hradiště leží 715 m n. m. Jedná se o skalnatý vrchol, na na němž kdysi stával kraslický hrad. Tento vrchol má název Hausberg. Zmínka o hradu se dochovala z roku 1172, kdy jej měl získat jako české léno Jindřich starší z Plavna. Do roku 1172 zde bylo strážní hradiště Chodů, kteří bránili staré obchodní cesty vedené údolím řeky Svatavy od Lokte přes Chodov do Saska. Od 2. pol. 16. stol. bydleli majitelé panství v novém panském domu ve městě a hrad zůstal opuštěn, chátral a jeho zdivo sloužilo jako zdroj ke stavbě domů ve městě.
Kostel sv. Jiljí v Kostelní Byl postaven v době cisterciácké kolonizace kolem poloviny 12. století. Kostelík původně postavený v románském slohu je od roku 1692 jednolodní barokní stavbou. Na jižním portálu jsou vsazeny kopie původních románských reliéfů. Originály reliéfů jsou uloženy v muzeu v Sokolově.
Kostel sv. Jakuba ve Sněžné Původní dřevěný kostel mohl být postaven dle pověsti koncem 13. století v době kolonizační činnosti kláštera Waldsassen. Do současné podoby byl kostel přestavěn v roce 1720. Je v něm umístěna pozdně gotická socha sv. Jakuba Většího vyřezaná z lipového dřeva kolem roku 1510.
Skalní busty v Nancy Při silnici ze Stříbrné na Přebuz v osadě Rájec – Nancy jsou do žulových balvanů vytesány portréty Fridricha Schillera a Ludwiga van Beethovena. Portréty jsou dílem lidových umělců, bratří Lausmannů, kteří tyto reliéfy vytvořili v letech 1924 až 1925.
Lovecký zámeček Favorit U Šindelové v údolí potoka Skřiváň byl postaven roku 1770 lovecký zámeček hrabětem Františkem Antonínem Nostitzem, majitelem jindřichovického panství. Jeho komplexní přestavba na reprezentativní sídlo sokolovské větve rodu Nostitzů byla ukončena na začátku 20. století. Podél staré cesty zůstala chráněná modřínová alej s 84 modříny. V současné době není objekt přístupný veřejnosti.
Jindřichovice Najdeme zde mauzoleum z 1. světové války, kde jsou uloženy ostatky zajatců (přes 7 000 rakví) a model zajateckého tábora. Nachází se zde kostel sv. Martina ze 14. století. Roku 1627 zakoupil od Šliků jindřichovické panství Otto Nostitz a roku 1672 nechal Jan Hartvík Nostitz na základech původní šlikovské tvrze vystavět zámek. Ve druhé pol. 19. století byla původní raně barokní stavba přestavěna v pseudogotice. Jindřichovický zámek patřil Nostitzům až do roku 1945. V současné době je zde umístěn okresní archív.
Leopoldovy Hamry Leopoldovy Hamry jsou přírodní park, který se rozprostírá na ploše 4 000 ha v západní části Krušných hor se středem mezi městy Luby a Kraslice. V minulosti bývala tato oblast doménou čilé hornické činnosti, neboť ještě ve 14. století se zde těžily rudy mědi, stříbra, rtuti a olova. K úpadku hornictví tu došlo v 17. století, v současné době lze celé území považovat za oblast klidu.
Rotavské varhany Jedná se o čedičový útvar 12 metrů vysoký, který tvoří vějířovitě rozložené hranoly skutečně připomínající píšťaly varhan. Návrší je sopečného původu. Čedičové sloupce vznikly v důsledku chladnutí lávy. Lze vystoupit z levé strany na vrcholek a projít se po čedičovém hřebenu k nádherné panoramatické vyhlídce na Rotavu a Kraslice.
Důležitá informační čísla Městský úřad Kraslice náměstí 28.října 1438, Kraslice, 358 01 Telefon: +420 352 370 411 Fax: +420 352 686 809 E-mail:
[email protected] Městská knihovna Kraslice – veřejný internet Dukelská 1128/37, Kraslice, 358 01 Telefon: +420 352 606 511 – 516 Fax: +420 352 606 516 www.mk-kraslice.cz Kulturní a informační centrum Kraslice Nám. T.G.Masaryka 1782, Kraslice, 358 01 Telefon/Fax: +420 352 686 328 E-mail:
[email protected] www.kraslice.cz Pošta Nám. 28.října 1705/4, Kraslice, 358 01 Telefon: + 420 352 359 911 Fax: + 420 359 912 E-mail:
[email protected] www.cpost.cz Česká spořitelna Pohraniční stráže 320/6 Telefon: +420 956 748 361 Fax: +420 224 640 185
Bankomaty
Komerční banka Dukelská 1855, Kraslice, 358 01 Telefon: +420 955 576 351 Fax: +420 955 576 359 KB – Dukelská 1855, budova Komerční banky ČSOB – Pohraniční stráže 1827, budova nákupního střediska Svatava GE Money – Smetanova 1770, restaurace Severka Česká spořitelna – nám 28. října
Vydal: ©Městská knihovna Kraslice, www.mk-kraslice.cz Grafická příprava a tisk: Tiskárna Median s.r.o., Sokolovská 124, 360 05 Karlovy Vary tel.: 353 567 401, e-mail:
[email protected], www.tiskarna-median.eu Distribuce: Kulturní a informační centrum Kraslice, Nám. T. G. Masaryka 1782, 358 01 Kraslice tel.: 352686328, e-mail:
[email protected] Tento projekt je realizován za finanční podpory Karlovarského kraje.
