2
KOSTEL V MÍŠKOVICÍCH
O výstavbě kostela v Míškovicích bylo rozhodnuto v roce 1925, kdy po prozkoumání závěti P. Františka Jančíka, zemřelého faráře v Tatenicích, rodáka z Míškovic z čís. 18, se zjistilo, že odkázal tuto zděděnou usedlost po rodičích na zřízení fary v případě, že by v jeho rodné obci postaven byl kostel. V pamětní farní knize v Tatenicích, kde jsou uvedeni všichni faráři této farnosti, je napsáno: František Jančík, rodák z Míškovic u Holešova, byl ve farnosti od 1. 7. 1914 do smrti 11. 7. 1922. (Zemřel ve Wörishofen – Wöieshofen – Svojanovský dvůr?) Občané Míškovic proto založili kostelní jednotu sv. Floriána, aby úmysl dárce mohl být uskutečněn. Stanovy Spolku sv. Floriána pro vystavění kostela v Míškovicích byly schváleny 2. dubna 1925 a byly potvrzeny na Zemské správě politické v Brně dne 4. dubna 1925 Dr. Wiererem. Předsedou spolku byl František Jadrníček, farář v Mysločovicích, a místopředsedou Václav Miklík, starosta obce Míškovice. V roce 1927 se započalo se stavbou kostela. O vše potřebné ke stavbě se staral kostelní výbor, tvořený z členů spolku sv. Floriána, zvlášť k tomu účelu založeného. Stavbu provádí Ing. Metoděj Matuška z Bystřice pod Hostýnem dle plánu architekta Františka Lydie Gahury ze Zlína. Základní kámen byl posvěcen oslavně panem děkanem Františkem Matulíkem, rodákem z Míškovic. Do tohoto základního kamene byl vložen v plechové trubici, napsán na pergamenu, zápis tohoto znění: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha Svatého. Tento základní kámen kostela, v devátém roce trvání republiky Československé, za jeho presidenta Tomáše G. Masaryka položen a posvěcen. Ku stavbě tohoto chrámu Páně dal podnět zesnulý dp . František Jančík rodem z Míškovic, který v závěti věnoval svůj rodný dům č. 18 se 120 měřicemi polí pro duchovní správu.
Po tomto jeho odkaze ustanovil se za účelem postavení farního chrámu Páně „Spolek sv. Floriána“ pro vystavění římsko – katolického kostela v Míškovicích, který za podpory občanstva a různých příspěvků opatřil potřebný kapitál ku stavbě, jenž bude obnášeti okrouhle 300.000 Kč, a dne 30. května 1927 po schválení projektu nej. arcibiskupskou konsistoří v Olomouci a okresní politickou správou v Holešově započal se stavbou. Plány vyhotovil František Gahura ze Zlína, stavbu provádí ing. Metoděj Matuška z Bystřice pod Hostýnem. Svěcení tohoto základního kamene povolila na dnešní den jeho milost nejdůstojnější pan arcibiskup Dr. Leopold Prečan v Olomouci, a zařídil slavnost tuto nejd. p. farář František Jadrníček z Mysločovic, jako předseda spolku sv. Floriána. Nutno podotknouti, že stavbu kostela veškeří občané z Míškovic v čele v s p. starostou Václavem Miklíkem, č. 27, ze všech sil podporovali a velké oběti finanční i hmotné přinesli. Obec Míškovice má dnešního dne 106 domů s 540. obyvateli. Nechť tento chrám Páně slouží ku cti a chvále Boží, k ozdobě obce a duševní útěše a posile občanů Míškovských. V Míškovicích dne 20 června 1927“ Základní kámen, do něhož byla vložena tato pamětní listina, nalézá s za kamenným křížem ze strany č. 19. Tento kříž byl zbudován nákladem Františka a Marie Kojetských, č. 39, kteří ztratili tragicky r. 1924 jediného syna, zůstali bez dědiců a věnovali celý svůj majetek, domek č. 39 se stodolou a polnostmi na výstavbu kostela v Míškovicích. Ing. František Kojetský zemřel dne 8. května 1924 tragickou smrtí v Mastu na Slovensku. Již 4. května 1928 na svátek obecního patrona sv. Floriána jsou svěceny zvony pro nový kostel panem Františkem Matulíkem, děkanem a zdejším rodákem. Zvony na objednávku ulila fy Buřil a Riss v Kuklenách u Hradce Králové. Výtah zvonů na věž byl však o týden později, poněvadž osy zvonů byly pro věž krátké. Zvony byly čtyři, jeden o váze 258 kg s vyobrazením sv. Floriána jako patrona obce,
3
4
další o váze 416 kg s vyobrazením Panny Marie Hostýnské. Třetí v pořadí, vážící 171 kg, měl vyobrazen sv. Václava a na čtvrtém, váha 28 kg, byl vyobrazen sv. Josef.
Dne 29. června 1928 byl posvěcen nový kostel p. arcibiskupem Dr. Leopoldem Prečanem z Olomouce za velké účasti kněží a obecenstva. Vlastnoruční podpisy význačných účastníků při této slavnosti jsou vloženy do pamětní knihy. Kostel je jednolodní, postaven ve slohu konstruktivistickém během jednoho roku a zasvěcen sv. Antonínu. V průčelí, kde je asymetricky umístněná hranolovitá věž se svisle prolehlými okny a hodinami, zastřešená štíhlým kuželem, je působivá silueta římského kříže. Loď, jejíž rovný strop je ozdoben čtvercovými kasetami, končí elipsovitým kněžištěm, v němž je umístěn mramorový oltář se sochami andělů z dílny Polášek a Urban v Přerově. Za oltářem člení stěnu rozměrná barevná okna s motivem sv. Antonína, která efektivně propouštějí paprsky východního slunce. Proti válcovité kazatelně, která je zdobena obrazy 4 evangelistů, Matouše, Marka, Lukáše a Jana, jest kaple sv. Floriána. Na bočních stěnách kněžiště jsou rozměrné nástěnné malby akad. malíře Rudolfa Kubíčeka z Uherského Hradiště. Neobvyklá je křížová cesta, tvoří ji vysoké reliéfy. Na věži jsou 4 zvony od fy Buřil a Riss z Kuklen u Hradce Králové. Byly pořízeny z milodarů místních občanů. Na tento den 29. června měly být dodány pro kostel nové varhany od fy. bratři Riegrové Krnov, ale byly právě na výstavě soudobé kultury v Brně. Za jisté výhody byly ponechány k dispozici firmě až do konce výstavy. Byly dovezeny a postaveny až koncem měsíce října. Prvním varhaníkem byl u nás p. Vladimír Kučera ze Žeranovic. Mladý, ale výborný hudebník.
Svěcení základního kamene kostela 20. června 1928 Svěcení zvonů kostela 4. května 1928
Po předání kostela svému účelu přistěhoval se do obce zdejší rodák, d.p. František Matulík, děkan konsistorní rada ve výslužbě, a přestože mu bylo již 73 let, zastával kněžský úřad v novém kostele k všeobecné spokojenosti občanů. V roce 1929 na věž nového kostela darovala hodiny lovecká společnost. Stály 12.000 Kč.
6
5
Svatý Antonín z Padovy Kostel v roce1928
Poslední snímek zvonů
V roce 1968 vznikl „výbor kostelního pořádku“, který nejprve požádal MNV, aby obec zakoupila zvony do místního kostela, ale pro MNV byl tento požadavek bezpředmětný. Proto požádal o souhlas MNV k provádění veřejného výběru, byl však odmítnut s tím, že souhlas může dát jedině okresní církevní tajemník. Výbor se proto obrátil na tohoto tajemníka a ten dal souhlas k volnému výběru finančních prostředků na pořízení kostelních zvonů. Rada MNV zaujala k tomu usnesení v tom smyslu, aby byla vedena řádná evidence a vyúčtování, rovněž, že nesmí být vyžadovány konkrétní obnosy, ale vše řídit formou dobrovolnosti. Svěcení nových zvonů proběhlo v neděli 4. července 1971 v 15 hodin. Svěcení provedl ordinář a kapitulní vikář Olomoucké arcidiecéze Josef Vrána. Zvony byly ulity ve zvonařské dílně Laetitie Dytrychové v Brodku u Přerova. Jsou nazvány „Svatý Cyril a Metoděj, oroduj za nás – dědictví otců zachovej nám, Pane“. Váží 335 kg. Druhý vážící 235 kg má nápis „Marie, zůstaň matkou lidu svému“. K této výjimečné události se sjelo asi 300 diváků ze širokého okolí. Slavnostního aktu bylo dále přítomno dvanáct kněží.
Zabavení (rekvizice) zvonů, za druhé světové války na základě nařízení protektorátní vlády ze dne 26. listopadu 1941 č. 414. Všechny zvony naposledy byly spatřeny v naší obci dne 4. března 1942. Vytahování zvonu do věže kostela 4. července 1971
7
8
KNĚŽÍ V MÍŠKOVICÍCH
Hřbitov v Míškovicích Brzy z jara 1928 konají se přípravy ke stavbě vlastního hřbitova, neboť dosud bylo pohřbíváno v obci Mysločovicích. Nový hřbitov byl projektován mezi rozcestím silnice Machová – Mysločovice u kaple sv. Floriána – za pomníkem padlých vojínů. Stavbu provádí stavitel Ing. Matuška dle plánů arch. Gahury. Kamenný kříž uprostřed hřbitova není nový. Byl pouze přemístěn. Stával dříve naproti čísla 110 a byl postaven nákladem rodiny Vybíralíkové hospodařící v té době na pololánu č. 7. Na kříži vzadu je letopočet 1858 – J. V., kdy byl postaven Josefem Vybíralíkem. Přestavbu z původního místa na nový hřbitov provedl v r. 1928 Josef Kýn, sochař z Holešova. Obecní zastupitelstvo se usneslo po rušné schůzi, aby hřbitov zůstal farní, ne obecní, bohužel. Dne 28. října byl odevzdán hřbitov svému účelu a posvěcen dp. Františkem Matulíkem. Tento hřbitov byl pořízen za 76.000kč. V roce 1929 byly na hřbitově vysázeny tak zvané „okrasné chvojky“. Sázeli je první hrobníci, p. Miklík Josef č. 13 a p. Matulík Václav č. 100.
Z podkladů: Obecní kroniky Míškovice, pamětní farní knihy Tatenice, stanov spolku sv. Floriána v Míškovicích. Fotografií vlastních, Jaroslava Brázdila, Míškovice 29, Marie Doležalové z Míškovic a stránek obce Míškovice, sestavil Lubomír Stoklásek, Míškovice 103 v roce 2012. Některé citace, jsou uvedeny tak, jak byly zapsány v obecní kronice. Neprošlo jazykovou úpravou.
