Masarykova univerzita Filosofická fakulta Seminá d jin um ní
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Grunt Bakalá ská diplomová práce
Vypracoval : David Novotný Vedoucí práce: prof. PhDr. Ji í Kroupa, CSc. 2009
Prohlašuji, že jsem pracoval samostatn a veškeré použité prameny a literaturu jsem uvedl v záv re ném seznamu.
V Praze, 29. listopadu 2009
2
3
Obsah
1. Úvod..............................................................................................................5 2. Kritika literatury ............................................................................................5 3. Historie obce a kostela...................................................................................7 3.1 Historie obce........................................................................................................ 7 3.2 Nový kostel a okolnosti, jež vedly k jeho výstavb ............................................... 8
4. Popis kostela................................................................................................11 5. Analýza stavby a její vztah k dobové sakrální architektu e ..........................15 6. Kostel v Grunt v souvislostech tvorby Rudolfa Vomá ky ..........................17 7. Záv r ...........................................................................................................20 Résumé .............................................................................................................22 Summary ..........................................................................................................22 Bibliografie.......................................................................................................23 Obrazové p ílohy ..............................................................................................25
4
1. Úvod
Tato práce pojednává o novorománském kostele v obci Grunta nedaleko Kutné Hory, jenž byl postaven na po átku 20. století. Již n jakou dobu dochází k p ehodnocení pohledu na období historizující architektury 19. století, p esahující i za átek století dvacátého. Mnoho d íve ehlížených staveb má sv j prostor a odezvu v odborné literatu e, leckteré stavby z tohoto období se stávají také p edm tem památkové ochrany. Jedná se o p irozený vývoj, vždy ke st ízlivému zhodnocení každého období je t eba náležitého odstupu. Sta í vzpomenout na despekt, s jakým pohlíželo devatenácté století na architekturu barokní. I kostel v Grunt byl dlouho pro odbornou i širší ve ejnost prakticky neznámý, teprve v poslední dob vyšlo kolik odborných i populariza ních statí o n m pojednávajících. Cílem této práce je nalézt vody a okolnosti vzniku této zajímavé a ve svém prost edí neobvyklé stavby, netypické pro eský venkov a rovn ž nahlédnutí výstavby kostela v dobových souvislostech a v souvislostech tvorby autora stavby Rudolfa Vomá ky.
2. Kritika literatury
Podkladem pro tuto práci byly zejména prameny nacházející se v Státním okresním archivu v Kolín , kde je jsou uloženy fondy Patronátní ú ad Býchory, Farní ú ad v Grunt a Okresní ad v Kolín
(zde jsou i písemnosti d ív jšího kolínského okresního hejtmanství). Ve
fondech Farního ú adu v Grunt a Patronátního ú adu v Býchorách, uložených ve Státním okresním archivu v Kolín se nachází rozsáhlá korespondence zú astn ných osob a ú ad z doby výstavby a kolaudace kostela. Ve fondu Okresního ú adu v Kolín
je uložena
korespondence vztahující se k témuž a rovn ž korespondence z doby o n co d ív jší, kdy byla izována fara a stav ny farní budovy. Rovn ž se zde nacházejí základní stavební plány kostela. Dalším zdrojem informací byly prameny nacházející se ve Státním okresním archivu Kutná Hora ve fondu Farní ú ad Ka k (rovn ž p edevším korespondence, týkající se dané problematiky) a áste
i v Biskupském archivu, uloženém ve Státním okresním archivu
5
v Hradci Králové. Cenným podkladem pro tuto práci byla Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , založená fará em Janem Zárubou po obnovení farnosti v Grunt v roce 1900, kde je popsáno veškeré d ní související s novou farností v Grunt na po átku 20. století, v etn výstavby kostela a zhotovení jeho výzdoby. Kniha je v opatrování u Mgr. Lubomíra Krátkého, sou asného kroniká e v Grunt . Stru Obce ervené Pe ky.
se historií kostela zabývá také Kronika
1
V odborné literatu e zatím nebyl gruntecký kostel p íliš reflektován, vyjímkou je sta „Skupina historizujících kostel na Kolínsku“ od Markéty Bojarové, která vyšla v asopise Památky st edních
ech v roce 2001, dále lánek Jaroslava Pejšy „Poznámka k výmalb
kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt “, uve ejn ný v Archivních pramenech Kolínska rovn ž v roce 2001. Krátké pojednání o kostele, jehož autorkou je Šárka Koukalová, je za azeno v encyklopedické publikaci 100 staveb moderní architektury St edo eského kraje, vydané v Praze v roce 2006. Malí ská výzdoba kostela je tématem bakalá ské diplomové práce Alžb ty Hrn
íkové na Masarykov univerzit v Brn .
2
Pom rn podrobný popis
edchozího kostela, jenž zde stával v 19. století, lze nalézt v Soupisu památek historických a um leckých.
3
Stru né základní informace o stávajícím kostele jsou publikovány
v Um leckých památkách ech.4 Rovn ž v i architektu Rudolfu Vomá kovi byla dosavadní odborná literatura spíše zdrženlivá, krom
jednotlivých zmínek v souvislosti s konkrétnímu stavbami, jejichž je
autorem nebo na nichž se podílel, je patrn nejobsáhlejším pojednáním heslo s jeho jménem v Encyklopedii architekt , stavitel , zedník
a kameník
v echách, vydané v roce 2004
v Praze, jejímž editorem byl Pavel Vl ek. Stru ná historie obce Grunta i výstavby zdejšího nového kostela je zpracována v Pam tech osad na Kolínsku.
5
Historií obce i kostela se podrobn zabývá Lubomír Krátký ve stati
sepsané k 700. výro í obce Grunta. 6
1
Kronika Obce ervené Pe ky, díl I/4, kroniká Vincent erný. Hrn íková Alžb ta, Malí ská výzdoba farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt , bakalá ská diplomová práce, Masarykova univerzita Brno 2009. 3 Mádl B. Karel, Soupis památek historických a um leckých v království eském od prav ku do po átku XIX. století v politickém okrese Kolínském, Praha 1897, s. 11–12. 4 Poche Emanuel (ed.), Um lecké památky ech 2, K-O, Praha 1978, s. 236. 5 T ma Jaroslav, Kolínsko a Kou imsko, Obraz pom p írodních, života obyvatelstva i pam ti as minulých, díl druhý, Pam ti osad na Kolínsku, Kolín 1915. 6 Krátký Lubomír, Grunta - 700. výro í obce (1305 – 2005). http://www.obecni-urad.net/source/historie.php?ID=10119, vyhledáno 11.11.2009. 2
6
3. Historie obce a kostela
3.1 Stru ná historie obce
Obec Grunta se nachází nedaleko Kutné Hory, na hranici s kolínským okresem. Historie obce je spjata p edevším s t žební inností. Založena byla z ejm kolem poloviny 13. století meckými haví i. Po objevu st íbrné rudy ve zdejším kraji vznikají po celém okolí první doly. Ve st edov ku se vyt žená ruda v okolí obce také rovnou zpracovávala, což dodnes dokládají haldy strusky kolem obce. D lní innost byla pravd podobn p erušena po roce 1278, což souviselo s bojovým tažením eského krále P emysla Otakara II. T žba byla poté obnovena po átkem 14. století. Dolování probíhalo s p estávkami až do roku 1845, p
emž
od poloviny 16. století již nebylo p íliš výnosné a v posledním období m lo již jen pr zkumný charakter. Snahy o nalezení nových zásob st íbrné rudy v této dob
však skon ily
neúsp chem. Název obce se v minulosti m nil, byla nazývána Vallis S. Mariae, Vallis Beatae Mariae, Vallis Virginis, esky Valy Mariánské, i Grunta sv. Má í. Grunta historicky majetkov ináležela k sousední obci Libenice a v souvislosti se zm nami majitel této obce tedy docházelo ke zm nám i zde. Prvním majitelem Libenic s Gruntou byl cisterciácký klášter v Sedlci. Od roku 1396 jím byl král Václav IV., poté se zde v pozici majitele vyst ídalo kolik, leckdy významných eských šlechtickým rod (nap íklad Kostkové z Postupic, i Tr kové z Lípy). V 16. století byl majitelem známý kutnohorský m
anský rod Smíšk
z Vrchoviš , kte í odtud získávají p ídomek páni Libeni tí z Vrchoviš a na Libenicích. Na elomu 16. a 17. století však tento rod vym el, nejprve po p eslici a pak i po me i. Roku 1593 zakoupil ves císa Rudolf II. Poté je na n kolik dalších století p ipojena ke kolínskému panství.
7
3.2 Nový kostel a okolnosti, jež vedly k jeho výstavb
Již k roku 1305 je ve vsi písemn doložena existence kostela. Po roce 1367 byl z ejm pom rn výstavn p estav n a rozší en pé í horník . Uvád n je jako „vysoký a v gotickém slohu zbudovaný“. 7 Roku 1814 byl starý zchátralý kostel zbourán, p
emž byla ponechána v ž a p iléhající to ité
schodišt . K ní byla roku 1817 p istav na nevelká lo
s t íhraným záv rem a sakristií na
severní stran . Tento kostel pak sloužil po celé 19. století, p
emž byl pravd podobn od
za átku zamýšlen jako provizorní. V Soupisu památek historických a um leckých je kostel popisován jako „jednolodní nevzhledná stavba“. 8 Ve druhé polovin 19. století se množí žádosti obyvatel Grunty,
ertovky, Dolan, Ho an a
Libenic o výstavbu nového kostela. Tyto snahy vykrystalizovaly poprvé v podob projektu, který zpracoval pražský architekt Münzberger. Plány kostela v novorománském slohu vypracovány v roce 1887.
10
9
byly
Projekt však nebyl p ijat a to z d vodu, že navržený kostel byl
považován za p íliš velký a nákladný pro tak malou obec. C.k. ministerstvo kultu a vyu ování na ídilo, aby se projekt p epracoval a sou asn ur ilo stavební formu – kostel m l mít podobu románské trojlodní basiliky a m l být koncipován pro šestset osob. 11 Na základ rozhodnutí Biskupského ordinariátu v Hradci Králové z 8. února 1894 a výnosu Ministerstva kultu a vyu ování z 15. b ezna 1900, se k 1. srpnu roku 1900 poda ilo v Grunt ídit farnost, jejímž prvním fará em byl ustanoven Jan Záruba. Hned následujícího roku byly postaveny farní budovy. Jedná se o budovu vlastní fary, pojatou novorenesan
a
hospodá ské budovy. Výstavbu farních budov urychlilo Okresní hejtmanství v Kolín (k emuž jej podnítil fará Záruba dopisem z 28.1.1901), které poukázalo na neodkladnost této záležitosti, vzhledem k tomu, že tehdejší první gruntecký fará byl nucen bydlet 7
T ma Jaroslav, Kolínsko a Kou imsko, Obraz pom p írodních, života obyvatelstva i pam ti as minulých, díl druhý, Pam ti osad na Kolínsku, Kolín 1915, s. 18. 8 Mádl B. Karel, Soupis památek historických a um leckých v království eském od prav ku do po átku XIX. století v politickém okrese Kolínském, Praha 1897, s. 11. 9 Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , Farní ú ad Grunta, fará Jan Záruba, s. 14. 10 Státní okresní archiv Kutná Hora, Farní ú ad Ka k, kart. . 2, Filiální kostel v Grunt - zbourání starého kostela a stavba nového, nájemní smlouvy na kostelní pozemky, odprodej zádušních pozemk na stavbu silnice, jednání o z ízení fary 1809–1903, dopis patronátního komisa e Okresnímu hejtmanství v Kolín ze dne 28.10.1887. 11 Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , Farní ú ad Grunta, fará Jan Záruba, s. 14. Státní okresní archiv Kolín, Okresní ú ad Kolín, inv. . 727, dopis okresního hejtmana Patronátnímu ú adu v Pod bradech ze dne 25.1.1901.
8
v podnájmu.
12
Sou asn ze stejných d vod
p isp lo k up ednostn ní stavby fary p ed
kostelem. Svou roli sehrála i osoba vlastenecky nalad ného královehradeckého biskupa Brynycha, který výstavb fary v Grunt p ál o a osobn se také v této v ci angažoval. 13 Kostel v Grunt byl do roku 1384 farním, potom filiálním ke Kutné Ho e, od roku 762 filiálním ke Ka ku, od 1.8.1900, kdy byla z ízena nová fara v Grunt , se stal op t farním. 14 Jednoduchá nebyla cesta ani ke z ízení farnosti, ani k výstavb nového kostela. Nap íklad fará na Ka ku, ke kterému byl p vodn gruntecký kostel filiálním, podporoval výstavbu nového kostela, ne však z ízení fary. 15 Toto lze celkem dob e pochopit, jelikož z jm ní grunteckého záduší byly erpány hlavní výlohy kostela v Ka ku. Problematický byl patrn také p ístup Patronátního ú adu v Pod bradech.
16
Nicmén hlasy volající po novém kostele
nakonec získaly navrch a vypracováním projektu byl pov en Ing. Josef Velinský z Pod brad, který p edtím provád l dozor p i stavb fary. Ten plány a rozpo et p edložil v kv tnu 1901. 17 Avšak ani tento projekt nebyl p ijat, proto bylo v íjnu 1901 pražským místodržitelstvím sv eno vypracování plán vrchnímu stavebnímu radovi v Praze Rudolfu Vomá kovi. Ani jím vypracovaný projekt nebyl p ijat bez problém , výhrady byly p edevším op t k nákladnosti stavby. 18 V b eznu 1905 však bylo Ministerstvem kultu a vyu ování schváleno provedení novostavby kostela a vnit ního za ízení podle tohoto projektu a povoleno, aby byl náklad, vypo tený na 162.949,- korun uhrazen z vlastního jm ní kostela. 19 To bylo oproti jiným kostel m zna né, což také umožnilo vybudování tak výpravné stavby. 20 Toto bohatství m lo gruntecké záduší již dlouhou dobu, není však zcela z ejmé z které doby pocházelo a kdo byl jeho p vodcem, zda nap íklad je možné, že má sv j p vod již v dob , kdy byly provozovány 12
Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , Farní ú ad Grunta, fará Jan Záruba, s. 14. Dle Knihy pam tí kostela a fary v Grunt nap íklad zakro il když Ministerstvo kultu a vyu ování odmítalo dát souhlas k proplacení víceprací, k nimž došlo p i stavb fary. 14 Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , Farní ú ad Grunta, fará Jan Záruba,, s. 25. 15 Státní okresní archiv Kutná Hora, Farní ú ad Ka k, kart. . 2, Filiální kostel v Grunt – zbourání starého kostela a stavba nového, nájemní smlouvy na kostelní pozemky, odprodej zádušních pozemk na stavbu silnice, jednání o z ízení fary 1809–1903, dopis fará e na Ka ku Vikariátnímu ú adu v Zábo i ze dne 2.12.1893. 16 Státní okresní archiv Kolín, , Okresní ú ad Kolín, inv. . 727, stížnost Biskupské konzisto e v Hradci Králové, zaslaná 6.12.1900 Místodržitelství v Praze – v dopise si st žují si na Patronátní ú ad v Pod bradech, který d lá potíže nové fa e v Grunt , obávají se že je bude d lat i p i stavb kostela, proto žádají, aby plány na stavbu kostela po ídilo rad ji Okresní hejtmanství v Kolín . 17 Státní okresní archiv Kolín, Patronátní ú ad v Býchorech, neuspo ádaný fond, dopis Josefa Velinského Patronátnímu ú adu v Pod bradech ze dne 23.5.1901. 18 Státní okresní archiv Kolín, Okresní ú ad Kolín, inv. . 727, dopis Patronátního ú adu v Pod bradech Okresnímu hejtmanství v Kolín ze dne 9.2.1903, k Vomá kovu projektu kostela mají p ipomínky - stavba je íliš nákladná pro tuto veslépe bude stavbu zjednodušit a z grunteckého záduší zabezpe it kostel v Oha ích (Grunta již zaplatila Ka ku, vyjednává se o 60.000 korun pro Oha e.) . 19 Státní okresní archiv Kolín, Patronátní ú ad Býchory,neuspo ádaný fond, dopis místodržitelského rady Patronátnímu ú adu v Býchorách ze dne 29.4.1905. 20 V roce 1900 m lo gruntecké záduší jm ní 260.000,- zlatých, ili 520.000,- korun v cenných papírech, mimo polnosti, jak uvádí Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , Farní ú ad Grunta, fará Jan Záruba. 13
9
místní st íbrné doly a pocházelo tedy od jejich bohatých majitel , jak se zmi ují n které prameny. Vlastní stavba kostela byla zahájena ješt v roce 1905 a probíhala po ty i roky až do roku 1909. Stavba byla sv ena staviteli z Kolína Janu Sklená ovi, vedením stavby a zhotovením detailních plán byl pov en Rudolf Vomá ka.
21
Kniha pam tí kostela a fary v Grunt uvádí
i jména dalších osob, které se na výstavb podílely (kameník František Vomá ka, tesa Jan Navrátil, stavbyvedoucí Antonín Uher). Patronem kostela byl houslový virtuos Jan Kubelík, tehdejší majitel velkostatku Býchory. Patronátní právo nad grunteckou farností v této dob vykonával Patronátní ú ad kolínského velkostatku v Býchorech. Jan Kubelík ovšem stavbu nefinancoval, jak se n kdy myln uvádí, ta byla kompletn financována ze záduší kostela, Kubelík pouze daroval symbolicky jedno okno. V roce dokon ení stavby kostela byly na žích osazeny i zvony (byl použit jeden starý, k n muž byly po ízeny t i nové). Vnit ní výmalba byla zadána akademickému malí i Františku Urbanovi, který ji spole
se svou
ženou Marií Urbanovou-Zahradnickou realizoval v roce 1912 za pouhé t i m síce. Iniciátorem provedení takto velkorysé a také nákladné biskup Josef Doubrava.
23
22
výmalby byl pravd podobn královehradecký
Ten nap íklad 16.8.1911 píše Patronátnímu ú adu kolínského
velkostatku v Býchorech, že „v zájmu d stojné úpravy nového chrámu v Grunt , jenž s neoby ejným architektonickým p epychem byl vystaven“ byl nucen naléhat na vrchního radu Vomá ku, aby v noval stejnou pozornost a um leckou pé i i vnit ní úprav a dále uvádí, že sám navrhl, aby výmalba byla sv ena akademickému malí i Urbanovi.
24
Biskup
Doubrava byl znalcem v oboru církevního um ní a také velkým Urbanovým p íznivcem, nap íklad v biskupské rezidenci m l, krom prací jiných významných um lc , také deset obraz , jejichž autorem byl práv Urban.
25
Krom nást nných maleb je František Urban také
autorem návrhu zdejších vitrajových oken. Hodnotný vnit ní mobiliá
21
byl zhotoven
Státní okresní archiv Kolín, Patronátní ú ad Býchory,neuspo ádaný fond, dopis Rudolfu Vomá kovi ze dne 23.7.1905. 22 Starší rozpo et z roku 1901 po ítal na výmalbu s nákladem 2.250 korun, rozpo et na Urbanovu výmalbu byl 29.200,- korun. 23 Na což poprvé upozornil J. Pejša - Pejša Jaroslav, Poznámka k výmalb kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt , in: Archivní prameny Kolínska, Kolín 2001, s. 65–66. 24 Pejša Jaroslav, Poznámka k výmalb kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt , in: Archivní prameny Kolínska, Kolín 2001, s. 65. 25 Státní okresní archiv Hradec Králové, Biskupský archiv, kart. . 96. Projednávání poz stalosti po královéhradeckém biskupovi Josefu Doubravovi.
10
pravd podobn podle návrhu Jana Kastnera z K es anské akademie. 26 Existovalo však patrn více návrh , na plánech za ízení pracoval i architekt kostela Rudolf Vomá ka. 27 Co se tý e vlastní výstavby kostela, stavební dozor a detailní plány ve skute nosti provád l syn Rudolfa Vomá ky Jaroslav pod jeho vedením, jak vyplývá nap íklad z dopisu Okresního hejtmanství v Kolín Patronátnímu ú adu v Býchorech ze dne 12.4.1916. 28 Ú ast Jaroslava Vomá ky na zhotovení projektu i p i vedení stavby uvádí i Kniha pam tí kostela a fary v Grunt . Na stavbu byl z velké ásti užit místní kámen, v Knize pam tí kostela a fary v Grunt v dob dokon ení kostela se píše, že
ádkové zdivo je lomový kámen pískovcový
z pole zádušního, zvaného Na vápence. Nejspodn jší sokl je z kamene panství pe eckého.“ Veškerá nároží, lizény i ostatní hladké plochy byly zbudovány ho ického pískovce, který byl tehdy v okolí hojn užíván. vodní gotický kostel.
29
Kostel stojí údajn na témže míst a v téže ose, kde stával
30
Kolaudace stavby byla provedena hned po dokon ení v roce 1909, superkolaudace pak v roce 1914, ve stejném roce byl kostel také vysv cen. 31 Vícepráce oproti p vodnímu rozpo tu, k nimž p i výstavb
kostela došlo, dosahovaly
vysokého nákladu. V roce 1912 apoštolská munciatura ve Vídni ud lila souhlas k uhrazení víceprací v hodnot 60.260,- korun ze zádušního jm ní kostela. 32 Sou ástí areálu je také márnice, umíst ná u ohradní zdi nedaleko presbytá e, jež je postavená ve shodném stylu a materiálech jako kostel.
4. Popis kostela
Kostel Navštívení Panny Marie v Grunt zaujme na první pohled zejména svojí velikostí a monumentalitou - jedná se o jednu z nejv tších chrámových staveb 26
eského venkova.
Junek Ji í, Koukalová Šárka, Lukeš Zden k, 100 staveb moderní architektury St edo eského kraje, Praha 2006, s. 60. 27 30.9.1909 píše kutnohorský arcid kan Vorlí ek biskupovi do Hradce Králové, že Vomá ka pracuje na plánech vnit ního za ízení kostela v Grunt - Státní okresní archiv Hradec Králové, Biskupský archiv, kart. . 102, Vorlí ek, Karel – arcid kan v Kutné Ho e 28 Státní okresní archiv Kolín, Patronátní ú ad Býchory,neuspo ádaný fond, dopis Okresního hejtmanství v Kolín Patronátnímu ú adu v Býchorech ze dne 12.4.1916. 29 Nap íklad p i rekonstrukci chrámu sv. Barbory v Kutné Ho e. 30 Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , Farní ú ad Grunta, fará Jan Záruba,, s. 24. 31 Pejša Jaroslav, Poznámka k výmalb kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt , in: Archivní prameny Kolínska, Kolín 2001, s. 65. 32 Státní okresní archiv Kolín, Patronátní ú ad Býchory, neuspo ádaný fond, dopis Patronátního ú adu v Býchorách Biskupské konsisto i v Hradci Králové ze dne 27.11.1912.
11
sobivé je i zasazení stavby v kopcovité krajin . Dá se íci, že stavba má podobu jakéhosi ideálního románského chrámu. Je pojata jako trojlodní bazilika se dv mi mohutnými vysokými v žemi v západním pr elí, které tvo í dominantu kostela. Stavba je situována na doryse o délce 34,5 metru, její ší ka je p ibližn 16 metr . Stavebním materiálem kostela je evážn místní druh pískovce a ho ický pískovec. Neomítaný kámen se uplat uje pohledov zejména na exterieru chrámu, áste
i v interieru (pilí e odd lující hlavní lo od bo ních).
Pilastry, op ráky, nároží, sokl a ímsy, jakož i okenní a dve ní ost ní jsou z hladkých tesaných kvádr . Plochy zdí tvo í režné kvád íkové zdivo z kvád ík s hrub opracovaným povrchem. Hlavní lo , která výrazn p evyšuje lodi bo ní, je zakon ena vysokou st echou s pom rn výrazným sklonem. V že jsou zakon eny vysokými jehlancovitými st echami. Fasády kostela jsou len ny za použití typického románského tvarosloví. Okna mají p lkruhové zakon ení, bazilikální okna v prvním pat e jsou navíc sdružená. Plochy fasád jsou rytmizovány svislými lizénami, rozmíst nými v p ízemí na bo ních lodích v dvojnásobném po tu oproti lizénám na lodi hlavní. Pod ímsami hlavní i bo ních lodí jsou fasády ukon eny oblou kovým vlysem, na hlavní lodi a presbytá i dopln ným ješt o zubo ez. Motiv zubo ezu a oblou kového vlysu je ješt ozvláštn n tím, že se na stavb
vyskytuje ve dvou r zných podobách. Kostel na
východní stran uzavírá vysoký p lkruhov ukon ený chór (o výšce jen nepatrn nižší, než hlavní lo ). V že jsou roz len ny ímsami na ty i nestejn vysoká patra. Nejnižším je patro etí, které vypl ují na každé stran v že vždy t i slepé arkády. Na v žích jsou op t užita lkruhov zakon ená okna, p výpl
emž nejv tší jsou ta ve tvrtém – zvonovém pat e, jejichž
tvo í d ev né žaluzie. Dalšími zdobnými prvky na v žích jsou op t zubo ez,
i
oblou kový vlys, patra první a tvrté jsou ukon ena konzolovými ímsami. V jedné z v ží se nachází zvon z 15. století, pocházející z ejm z p vodního kostela. Zvon je zdoben nápisem s textem husitské motlitby „Pane Bože, dej svobodu t m, kdož T milují a tvou pravdu vyznávají. Ave Maria“. Zvon byl zhotoven pravd podobn
po roce 1485 v dob
Kutnohorského náboženského smíru kutnohorským zvona ským mistrem Ond ejem Ptá kem. 33
St ední ást pr elí je nad t etím patrem zakon ena trojúhelníkovým štítem. Tento prvek je
dále užit k zakon ení všech stran v ží nad hlavní ímsou a je také zopakován i o dv patra níže, kde je takto zalomena ímsa v míst nad hlavním portálem, ímž je vytvo en v podstat vimperk, typický pro architekturu gotickou. Portál je ešen jako ústupkový se t emi sloupky na každé stran , na kterých spo ívá trojitá p lkruhová archivolta.
33
Krátký Lubomír, Grunta - 700. výro í obce (1305 – 2005). http://www.obecni-urad.net/source/historie.php?ID=10119, vyhledáno 11.11.2009.
12
Dve e hlavního vstupu jsou emesln pom rn kvalitn provedeny, jako ostatn i mnoho dalších detail
stavby (kování, zejména kliky, d ev né prvky apod.). Projdeme-li t mito
dve mi, osazenými v ost ní s koutovými konzolkami, ocitneme se v p edsíni chrámu, kterou od hlavní lodi odd luje d ev ná, p lkruhov
zakon ená st na s vitrajovou výplní
v zelenožlutohn dé barevnosti. Ta je do hlavní lodi prolomena dvouk ídlými kývavými dve mi, rovn ž s vitrajovou výplní. V p edsíni upoutá pozornost p edevším po levé stran osazená trojice renesan ních náhrobních kamen
(1589, 1591 a 1594), p enesených
z d ív jšího kostela. Nad náhrobními kameny je umíst n p vodní, z doby výstavby kostela pocházející nápis, uvád jící základní informace o chrámu (dobu výstavby, patronát, jméno tehdejšího biskupa, jakož i architekta stavby, stavitele kostela atd.). Pr chodem do hlavní lodi kostela se rázem ocitneme ve zcela jiném sv
, než bychom ekali
po prohlídce exterieru. Prostorové uspo ádání samoz ejm exterieru odpovídá - nacházíme se v „románské“ bazilice s hlavní lodí výrazn p evýšenou oproti lodím bo ním. Ty jsou od hlavní
lodi
odd leny
arkádami,
spo ívajícími
st ídav
na
sloupech
s masivní
pseudorománskou hlavicí a patkou a na pilí ích. Co však zcela p ekvapí je skute nost, že tém
veškeré plochy zdí jsou pokryty pestrobarevnými malbami v secesním duchu. P evažují
geometrické vzory, zejména na klenbách, kde vzhledem ke své symetri nosti podél dvou os vyvolávají dojem kaleidoskopických obrazc .
astým motivem je tém
keltsky p sobící
proplétaný ornament. Objevují se zde r zné rozviliny a jiné rostlinné motivy, rovn ž motivy zoomorfní povahy. Figurální výjevy jsou pak soust ed ny p edevším do presbytá e. Hlavním vyobrazením je konchu vypl ující Korunovace Panny Marie. Kompozice výjevu a zejména užité zlacené pozadí evokuje konchy byzantských chrám . Bo ní strany presbytá e jsou rovn ž zdobeny figurálními výjevy, na severní stran je to Klan ní t í král , na jižní stran Narození Krista. V elech obou bo ních lodí jsou zobrazeny výjevy ze života Panny Marie. V severní lodi je to malba sv. Jáchyma s malou Pannou Marií, v jižní lodi zobrazení sv. Anny. Dalším figurálním motivem jsou and lé.
asto jsou zde zobrazení v symetrické stylizované
podob , jako nap íklad mezi okny presbytá e, i na st nách t sn pod bazilikálními okny. Na západní st
kolem hlavního vstupu jsou and lé zobrazeni v p irozen jší, muchovsky
sobící kompozici. Na klenb presbytá e, jejíž základní plocha má ervenooranžovou barvu, jsou v rozích vyobrazeny symboly evangelist . Zajímavým prvkem jsou pod okny presbytá e v pásu umíst né znaky - st ídav
eského lva a rakouské orlice. Barevnost celé výmalby
kostela je pom rn výrazná, s mnoha r znými odstíny barev, jejichž škála je p ekvapující. Hojn jsou zastoupeny r zné odstíny ervené a oranžové, vyskytuje se zde mnoho zlacení, a
13
už jako barva základní plochy, jako nap íklad v konše, i na triumfálním oblouku nebo na svatozá ích postav. Interiér chrámu osv tlují zejména p lkruhov zakon ená (stejnou podobu mají i veškerá ostatní okna v kostele) bazilikální okna, sdružená do dvojic, dále okna bo ních lodí, která jsou již rozmíst na v pravidelném rytmu a z východu t i vysoká okna p lkruhového záv ru. Pod klenbou chóru jsou ješt na každé stran umíst na t i okna. Hlavní lo je zaklenuta t emi poli ížové klenby bez žeber, odd lenými pasy, další pole je nad kruchtou, rovn ž jedno klenební pole je nad presbytá em, který je pak zakon en konchou. Bo ní lodi jsou op t sklenuty hladkými k ížovými klenbami do pas . Výrazným prvkem interieru jsou zmín né sloupy a pilí e, na nichž spo ívají arkády odd lující hlavní lo
od bo ních. Jejich povrch je tém
jedinou plochou, která není pokryta malbami, ale uplat uje se ve své p írodní podob opracovaného kamene. Dalšími plochami bez maleb jsou již jen kamenná ost ní n kterých oken a dve í a rovn ž kamenný parapet kruchty s varhanami nad hlavním vchodem. Jedinou drobnou barevnou úpravou uvedených sloup
jsou zlacením zvýrazn né n které linie na
jejich masivních hlavicích. Zde je na každé stran vytesán motiv k íže, zasazeného do lkruhu, na n kterých sloupech pak motiv rozvilin. Pilí e, které se st ídají se sloupy, jsou v rozích vykrojeny, p
emž v tomto vykrojení je vždy umíst n sloupek. Na krucht nad
hlavním vchodem jsou umíst ny varhany, jejichž hmota je symetricky umíst na po stranách kruchty, kterou uprost ed osv tlují t i okna, prolomená v západním pr elí chrámu. Ve Státním okresním archivu Kolín je uložen návrh varhan zhotovený Kamilem Hilbertem, podle podoby varhan umíst ných v kostele se však zdá, že tento návrh nebyl realizován a varhany byly zhotoveny podle jiného návrhu. Vlastní kruchta je p ístupná skrz jižní v ž vchodem umíst ným vn kostela. V kostele se nacházející ezbá sky provedený mobiliá je kvalitním dopl kem stavby. Jedná se o kostelní lavice, hlavní oltá , bo ní oltá v severní lodi, kazatelnu, vy ezávanou k ížovou cestu, varhanní sk
, vy ezávané sk ín s masivním kováním nacházející se v sakristii a oltá
v jižní lodi, respektive v jejím prodloužení západním sm rem, do prostoru pod jižní v ž. Hlavní oltá je jednoduchý, nep íliš vysoký, s úst ední sochou Panny Marie, završený uk ižovaným Kristem. P vodn m l oltá bohatší socha skou výzdobu o kterou byl však ochuzen p i etných vloupáních do kostela. Rovn ž bo ní oltá e se nedochovaly ve své vodní podob . Všechny oltá e jsou bohat zdobené.
14
zlacené. Lavice jsou osmi adé, jednoduše
Celý areál kostela s h bitovem je obehnán režnou kamennou ohradní zdí s cimbu ím, postavenou z téhož kamene, jako ádkové zdivo kostela. Na východní stran ke zdi p iléhá márnice, slohov
ešená shodn s kostelem. Vstup do areálu je tvo en kovovou branou,
osazenou na masivních pilí ích, s výraznými hlavicemi.
5. Analýza stavby a její vztah k dobové sakrální architektu e
Novorománský kostel v Grunt byl projektován a stav n v dob , kdy doba historických sloh byla ve své poslední fázi. Soub žn s tímto doznívám období historizm se již rodí stavby v duchu nových styl , zejména secese. Secesní sloh byl však považován za nevhodný pro sakrální stavby (P esto ovšem byly n které kostely v tomto slohu postaveny, nap íklad kostel Povýšení sv. K íže v Jablonci nad Nisou - pro Starokatolickou církev, kostel Neposkvrn ného Po etí Panny Marie v Brn - Trnité, kostel sv. Jana Nepomuckého ve Št chovicích, neobvykle p dorysn
i
ešený Kostel Matky Boží, U Obrázku v Liberci - Ruprechticích).
V církvi však v zásad má hlavní slovo stále tradicionalismus, za vhodné stavební styly pro církevní architekturu jsou považovány zejména novogotika a styl novorománský, pop ípad i styly novorenesan ní a novobarokní. Modernismus druhé poloviny 19. století nep ijala církev za sv j a stojí v i moderním tendencím v opozici, což ji dostává pon kud mimo hlavní proud událostí. asto se stává, že i d ležité a nákladné stavby nových kostel , vznikající i za ú asti významných um lc , nenalézají ve spole nosti odezvu a jsou pouze vnitrocírkevní událostí. esto nebo práv proto se v této dob objevují snahy o obrození církevního um ní, roku 1875 nap íklad byla založena K es anská akademie, jež za ala p sobit v oborech v deckém, hudebním a výtvarném, s cílem obnovit a povznést církevní um ní. Na p elomu 19. a 20. století vznikají na poli církevním vyložen modernistické sm ry (nap . Katolická moderna, snažící se o reformu nejd íve katolické literatury, pozd ji i výtvarného um ní), v i nimž se však církev ješt více vymezuje.
34
V tšina církevního um ní, tím spíše pak architektury, je
však uchopena tradi ními zp soby, p edevším v duchu historických sloh , pokra uje zde tradice druhé poloviny 19. století. es nástup nových um leckých sm
(p edevším v necírkevním um ní) tedy byly stavby
nových kostel v historizujících slozích na po átku 20. století b žnou záležitostí. Jako p íklad 34
O moderních tendencích v katolickém um ní na p elomu 19. a 20. století pojednávala v poslední dob nap íklad výstava Neklidem k bohu, realizovaná od íjna 2006 do b ezna 2007 v Arcidiecézním muzeu v Olomouci a v Západo eské galerii v Plzni.
15
lze uvést mnoho staveb - namátkov
novogotický kostel sv. Antonína v Praze na
Strossmayerov nám stí z roku 1911, novorománský kostel sv. Václava v Praze - Dejvicích (1909), i na kolínsku kostel sv. Václava v Pe kách (1912) nebo novogotický kostel sv. Jana titele v Pla anech (1913). Jako nejvhodn jší pro sakrální stavby jsou p itom nadále shledávány zejména novogotický a novorománský styl. V této dob bylo tém
pravidlem, že
nové kostely byly na vsích novorománské, ve m stech pak novogotické. Tato zásada nebyla však užívána bez vyjímek. Na kolínsku se ve venkovském prost edí vyskytují, co se tý e pseudostyl , kostely novorománské a novogotické zhruba ve stejném pom ru. Z t ch novogotických je možno jmenovat kostely v Lošanech, Konárovicích, Ov árech, Pla anech, Vav inci,
i Veletov , v p ípad
novorománských se jedná krom
Grunty o stavby
v Maloticích, Nové Vsi, Zásmukách a Zibohlavech. Ve srovnání s jinými novorománskými kostely, a už na kolínsku, i jinde, je kostel v Grunt v n kolika ohledech neobvyklý. Již základní p dorysný rozvrh stavby - idealizovaná podoba románského chrámu - basiliky se dv ma západními v žemi (bez transeptu) není u nás kupodivu p íliš b žná. Kostel je jinak konstruován v zásad aditivním zp sobem, opakováním prvk . V tšina kostel postavených v novorománském slohu má také omítané fasády, jen nemnoho kostel má, jako gruntecký kostel, zdivo režné, a už cihelné nebo kamenné. Tato skute nost pon kud kontrastuje s dobovou tendencí staré stavby za ú elem „zkrášlení“, i iblížení „p vodnímu“ stavu zbavovat omítek, o iš ovat na kámen. V p ípad novostaveb však tento p ístup v tšinou kupodivu nebyl uplatn n a kostel v Grunt je se svým režným kamenným zdivem spíše vyjímkou. Podíváme - li se na jiné novorománské sakrální stavby, pak v tšina kostel
je omítaná, v p ípad
režných staveb pak bývá
asto stavebním
materiálem cihla. Stavební materiál užitý na vn jším plášti kostela v Grunt , kterým je kolik druh
kamene, p sobí dodnes ušlechtilým dojmem, bez známek výrazn jšího
poškození. Hlavní plochy vypln né ádkovým zdivem jsou p itom zhotoveny z místního pískovce, z lokality Na vápence. Pouze na nárožích, ímsách, lizénách a vlysech byl užit ho ický pískovec. Bohatá malí ská výzdoba interieru nebyla zamýšlena od po átku, k rozhodnutí o jejím provedení došlo až po provedení stavby kostela. S exterierem kostela je výmalba také dosti v kontrastu, rozhodn bychom ji uvnit v tomto provedení, rozsahu a barevnosti ne ekali. František Urban malbu nejen provedl, ale také spole
se svou ženou Marií navrhoval. Je
otázka, zda na podobu výmalby m l n jaký vliv architekt kostela, korespondence z doby
16
výstavby nazna uje, že i tuto záležitost projednával, spíše se ale zdá, že se jednalo o výmalbu zamýšlenou p vodn a ne tu, která byla nakonec realizována Urbanem. es výše uvedené neobvyklé aspekty stavby m žeme íci, že co se tý e architektova p ístupu k zadané úloze, jeho cílem nebylo stavbu pojmout zp sobem, který by výrazn vybo oval z rámce soudobé sakrální architektury, ale spíše d stojným zp sobem se vypo ádat s danou úlohou. Touto úlohou bylo postavit kostel ve slohu, který v soudobé tradici odpovídal venkovskému prost edí, s tím, že je zde ovšem p edevším patrná snaha o v tší honosnost, zám r uskute nit stavbu, u kterého bude zd razn na reprezentativní funkce.
6. Kostel v Grunt v souvislostech tvorby Rudolfa Vomá ky
Architektonická tvorba Rudolfa Vomá ky doposud nebyla blíže zmapována. Ve školním roce 1871/72 ukon il studium stavitelství na eské technice v Praze. Získal st íbrnou státní medaili na výstav
architektury a inženýrství v Praze v roce 1898. V roce 1900 byl jmenován
konservátorem p i Úst ední komisi pro vyhledávání a zachování um leckých a historických památek. 35 Nejpozd ji od roku 1903 byl pak vrchním stavebním radou. noval se velmi obnov církevních památek, sám se v dopise královehradeckému biskupovi Doubravovi odvolává na svou 33 letou innost, v novanou kostel m a zachování starých církevních památek. 36 Rudolf Vomá ka je autorem, i spoluautorem celé ady staveb. Podílel se na regotizaci kostela sv. K íže v Pod bradech (1896-98). V roce 1899 údajn stav l novorománský kostel v P íbrami. Tuto informaci uvádí Encyklopedie architekt , stavitel , zedník a kameník v
echách
37
, nepoda ilo se ji však potvrdit v jiné literatu e. Podle jeho
plán byla v letech 1900-1901 realizována novorenesan ní školní budova ve Zborovské ulici v Praze. Další realizovanou stavbou je novogotický kostel sv. Prokopa v Ný anech na plze sku dostav ný v roce 1904. Pom rn významnou realizací je novobarokní Lindner v itelský ústav v Kutné Ho e, postavený v letech 1907 – 1910 podle projektu, který Vomá ka zhotovil spolu se Sylvestrem Schapkou. Budova je postavena na voln rozvinutém p dorysu ipomínajícím písmeno U. Spolu s kolegy z odboru pro stavby pozemní c.k. místodržitelství 35
Vl ek Pavel (ed.), Encyklopedie architekt , stavitel , zedník a kameník v echách, Praha 2004, s. 700. Státní okresní archiv Hradec Králové, Biskupský archiv, kart. . 102, Vomá ka, Rudolf, dopis Rudolfa Vomá ky královehradeckému biskupovi ze dne 2.11.1905. 37 Vl ek Pavel (ed.), Encyklopedie architekt , stavitel , zedník a kameník v echách, Praha 2004, s. 700. 36
17
navrhl v letech 1910 – 1911 budovu gymnázia v dnešní Kubelíkov ulici v Praze na Žižkov . V roce 1897 obnovoval kostel Nanebevzetí Panny Marie v Charvaticích. Neuskute
ným
projektem je jím navržený novogotický chrám v Semilech, místo n hož byl však na p ání okolních obcí postaven chrám novorománský podle plán architekta Bohumila Št rby. V roce 1902 byla podle Vomá kových plán dokon ena stavba novogotického kostela sv. Michaela Archand la, který se stal dominantou obce Oloví na sokolovsku. V roce 1903 zhotovil návrh oltá e pro kostel v Semanín . V témže roce navrhoval také novostavbu kostela v Dolním Újezd , nakonec nerealizovanou. V Praze je Rudolf Vomá ka autorem novorománského kostela sv. Prokopa v Bráníku, postaveného v letech 1900 – 1904,38 i novobarokní budovy bývalého Hygienického ústavu mecké univerzity ve Studni kov ulici, pravd podobn z let 1904 – 1906 (zde byl patrn autorem projektu odbor pro stavby pozemní jako celek).
39
Vomá kou je podepsán rovn ž
projekt novorenesan ní školní budovy ve Zborovské ulici p. 621 (ur ené p vodn pro meckou reálku), jež dodal op t odbor pro stavby pozemní. Budova byla realizována v letech 1900 – 1901.
40
Pod stavebním vedením Rudolfa Vomá ky byla dokon ována do
roku 1913 budova P írodov decké fakulty Univerzity Karlovy v Praze na Albertov (zda se zde podílel autorsky, není z ejmé). Z vý tu uvedených Vomá kových staveb ( i staveb na kterých se podílel) je z ejmé, že architektonická tvorba Rudolfa Vomá ky se neomezovala na jeden styl, naopak stavby jím projektované jsou vytvá eny v r zných slozích, což ostatn devatenáctého a po átku dvacátého století b žné. Zajisté
bylo v dob
pseudosloh
asto volba slohu nebyla na
architektovi, ale na objednavateli stavby, i na p íslušném státním ú adu, který leckdy sloh dop edu stanovil. Tak jako tomu bylo i v p ípad kostela v Grunt . Z dostupných informací o stavbách, projektovaných Rudolfem Vomá kou se zdá, že novorománský sloh, užitý p i stavb kostela v Grunt , nebyl u jím up ednost ován oproti jiným styl m, pravd podobn jej užíval spíše mén Jedna
z mála
asto. známých,
jím
projektovaných
sakrálních
staveb,
u
kterého
užil
rovn ž novorománský styl - kostel sv. Prokopa v Praze - Bráníku, je stavbou rovn ž d stojn a se vkusem provedenou, s um eným, v tomto p ípad decentn ji zdobeným exteriérem (ovšem interierem mnohem prostším, oproti kostelu grunteckému), srovnáme- li však tyto dv stavby, je z ejmé, že se v p ípad kostela v Braníku se jedná o stavbu zcela odlišnou - kostel 38 39
Svoboda Jan E., Lukeš Zden k, Havlová Ester, Praha 1891 – 1918, Praha 1997, s. 258. Ba ková R žena (ed.), Um lecké památky Prahy, Nové M sto, Vyšehrad, Vinohrady, Praha 1998, s. 702.
18
je omítaný, s jednou v ží v ose chrámu, díky to itému schodišti, p iléhajícímu k jižní stran že, p sobící pon kud asymetricky. Je zde akcentována spíše vertikalita, zatímco v Grunt je kladen mnohem v tší d raz na prvky horizontální. Za p íbuzné prvky lze ozna it vícemén standartní sou ásti výzdoby exterieru románských (a novorománských) kostel - oblou kový vlys, p lkruhov zakon ená okna nebo ústupkový portál. U kostela v Bráníku je navíc užita rozeta v pr elí v že. Na n kolika sakrálních stavbách projektovaných Vomá kou, je užito shodné základní schema - jednolodní kostel s jednou západní v ží v ose chrámu – jedná se o novorománský kostel v Bráníku a novogotické kostely v Oloví a Ný anech. Objevují se i další shodné prvky, jako je to ité schodišt p isazené k v ži (Ný any, Braník), vimperk nad vchodovým portálem vytvo ený zalomením kordonové ímsy (Oloví , Ný any, Grunta), i sdružená románská sv. Michaela Archand la sv. Prokopa v Praze - Bráníku okna. Z výše uvedeného i z rozmanitosti dalších staveb Vomá kou projektovaných lze snad u init edb žný záv r, že byl architektem, jež byl schopen a ochoten se p i projektování pod ídit dané stavební úloze (ta byla v této dob
asto determinována p edem danými, n kdy i dosti
esnými podmínkami), reprezentované zejména požadavky stavebníka, i p íslušných ú ad , emž ovšem byl schopen se zadaných úloh zhostit úsp šn , s citem pro danou lokalitu, ú el stavby i další okolnosti. Dalo by se tedy íci, že byl v dobrém slova smyslu „dobrým znalcem svého emesla“. Uvedené schopnosti uplatnil i p i stavb kostela v Grunt . Samostatnou kapitolou je výmalba kostela, provedená Františkem Urbanem a jeho ženou Marií Urbanovou-Zahradnickou. Ta nebyla sou ástí p vodního zám ru, k rozhodnutí o její realizaci došlo až po dokon ení stavby kostela. Dává však stavb další rozm r. Urban je autorem ady významných prací v sakrálních stavbách - provedl rozsáhlé nást nné malby kapitulního chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehrad , výmalbu chóru kostela sv. Cyrila a Metod je v Praze - Karlín , i nást nné malby v kapli sv. Václava a sv. Ladislava ve Vlašském dvo e v Kutné Ho e. Výmalba kostela v Grunt je Urbanovou poslední velkou prací 41 a dá se íci, že se zde uplat ují všechny vlivy, kterými byl v pr
hu své tvorby ovliv ován.
Za spole ný prvek interieru a exterieru kostela v Grunt lze ozna it bohatost výzdoby, jež je ovšem výsledkem pon kud odlišných um leckých zam ení. Spojením obou prvk – v zásad aditivním zp sobem konstruované novorománské architektury kostela a vnit ní pestré výmalby, jejímž t žišt m je ornamentální výzdoba, vzniklo dílo, jemuž práv kontrast obou chto prvk p idává na um lecké bohatosti a zajímavosti a atraktivit pro návšt vníky. 40
Vl ek Pavel (ed.), Um lecké památky Prahy, Malá Strana, Praha 1999, s. 618.
19
7. Záv r
Kostel v Grunt , který je obdivován návšt vníky obce již tém
sto let, je stavbou zajímavou,
v prost edí eského venkova neobvyklou. Stavba nového kostela nebyla na p elomu devatenáctého a dvacátého století vyjíme ným jevem. V této dob dochází v bohatších oblastech, jakou bylo i kolínsko k výstavb nových sakrálních staveb,
asto po zbourání starého zchátralého,
i prostorov
nedostate ného
kostela.. Je to doba poslední vzep tí církevního stavitelství v eských zemích. vod , které vedly k výstavb kostela v Grunt a které mu vtiskly jeho podobu, je n kolik. Základem bylo bohatství grunteckého záduší, které umožnilo realizovat nákladnou stavbu v impozantních rozm rech, s bohat
kamenicky pojednaným exterierem a s kvalitním
interierem, jenž byl vyzdoben náro nou výmalbou Františka Urbana a vybavit kostel hodnotným mobiliá em. Prvotním impulsem k výstavb
kostela byly žádosti místních
obyvatel, objevující se od poloviny 19. století. Co se tý e základní podoby chrámu, edstavujícího románskou baziliku, ta byla dána na ízením tehdejšího Ministerstva kultu a vyu ování, vydaného kolem roku 1900. Ministerstvo se rovn ž v tomto na ízení vyjád ilo k velikosti kostela, když stanovilo, že bude pro šestset osob. Monumentální stavba však byla pro Gruntu vyprojektována již architektem Münzberger v roce 1887, dokonce z d vodu velikosti a nákladnosti byl tehdy projekt odmítnut Ministerstvem kultu a vyu ování. ípadného konkrétního p vodce myšlenky takto výpravného kostela se dohledat nepoda ilo. Idea však m že mít po átek už v místních pom rech, kdy zde v 19. století existoval kostel nep íliš svou podobou a um leckými kvalitami uspokojující pot eby místních, p edtím pak, do roku 1814 kostel gotický, jehož podobu p esn neznáme, o jehož stavu však sv
í to, že
musel být stržen. Stavba výpravného kostela tak byla jist vnímána jako satisfakce za stav ív jší. Podobu nového kostela ovlivnily i osoby, jež nebyly p ímo ú astny jejího projektování, krom uvedeného Ministerstva kultu a vyu ování to byl i královehradecký biskup Brynych, jenž se p i stavb dosti angažoval. Kostel se dnes nachází v nep íliš dobrém stavu, na stavb jsou patrné závažné statické poruchy a praskliny. Architekt chrámu v
l o statických problémech p vodního gotického
41
Hrn íková Alžb ta, Malí ská výzdoba farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt , bakalá ská diplomová práce, Masarykova univerzita Brno 2009, s. 32.
20
kostela, proto se snažil novostavbu v tomto sm ru co nejlépe zabezpe it vybudování hlubokých základ (místy až p es ty i metry), avšak jeho snaha nebyla úsp šná. V letošním roce byla provedena alespo oprava severní strany st echy lodi , ímž se zabránilo zatékání do kostela, ke kterému již za alo docházet. Doufejme, že se poda í shromáždit finan ní prost edky, jejichž výše je dle p edb žných kalkulací zna ná, na záchranu této stavby, jež do mozaiky eských venkovských kostel p ispívá nemalou m rou.
21
Résumé
Tato práce pojednává o kostele v obci Grunta ve St edo eském kraji. Jedná se o kostel postavený na po átku 20. století v novorománském slohu podle projektu architekta Rudolfa Vomá ky, se secesní malí skou výzdobou interieru. Cílem práce je popsat d vody, které vedly k výstavb kostela a zjistit, jaké okolnosti formovaly jeho podobu. Sou asn také se pokouší za adit stavbu do kontextu dobové architektury a tvorby Rudolfa Vomá ky.
Summary
This work’s subject is the church of Assumption of Virgin Mary in Grunta municipality in the Central Bohemian district. The church was built at the beginning of the 20th century according to a design by the architect Rudolf Vomá ka in Neoromanic style with secession interior painting decoration. The objective of the work is to describe reasons, that led to the construction of the church, and find out what circumstances shaped its character. Simultaneously, the work attempts to classify the building within the context of the then architecture and the work of Rudolf Vomá ka.
22
Bibliografie Literatura: Augusta Pavel (ed.), Kniha o Praze 4, Nusle, Michle, Kr , Podolí, Braník, Praha 1996 Baleka Jan, Výtbarné um ní, výkladový slovník (malí ství, socha ství, grafika), Praha 1997 Ba ková R žena (ed.), Um lecké památky Prahy, Nové M sto, Vyšehrad, Vinohrady, Praha 1998 Blaží ek Old ich J., Kropá ek Ji í, Slovník pojm z d jin um ní, Praha 1991 Dvo ák Max, Katechismus památkové pé e, Praha 1991 Herout Jaroslav, Staletí kolem nás, Praha 1981 Horová And la (ed.), Nová encyklopedie eského výtvarného um ní, Praha 1995 Hrn íková Alžb ta, Malí ská výzdoba farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt , bakalá ská diplomová práce, Masarykova univerzita Brno 2009 Junek Ji í, Koukalová Šárka, Lukeš Zden k, 100 staveb moderní architektury St edo eského kraje, Praha 2006 Lahoda Vojt ch, Nešlehová Mahulena, Platovská Marie, et al., um ní 1890/1938 (IV/1), Praha 1998
jiny eského výtvarného
Pejša Jaroslav, Poznámka k výmalb kostela Nanebevzetí Panny Marie v Grunt , in: Archivní prameny Kolínska, Kolín 2001, s. 65–66 Bojarová Markéta, Skupina historizujících kostel na Kolínsku, in: Památky st edních ech 15/2 – 2001. asopis Státního památkového ústavu st edních ech v Praze. Mádl B. Karel, Soupis památek historických a um leckých v království eském od prav ku do po átku XIX. století v politickém okrese Kolínském, Praha 1897, s. 11–12. Pauliš Petr, Mikuš Miloslav, St íbrná stezka – hornická nau ná stezka v Kutné Ho e, Kutná Hora 1998 Poche Emanuel (ed.), Praha národního probuzení, Praha 1980 Poche Emanuel (ed.), Praha našeho v ku, Praha 1978 Poche Emanuel (ed.), Um lecké památky ech 2, K-O, Praha 1978, s. 236. Sta ková Jaroslava, Štursa Ji í, Vod ra Svatopluk, Pražská architektura, Významné stavby jedenácti století, Praha 1991 Svoboda Jan E., Lukeš Zden k, Havlová Ester, Praha 1891 - 1918, Praha 1997 ma Jaroslav, Kolínsko a Kou imsko, Obraz pom p írodních, života obyvatelstva i pam ti as minulých, díl druhý, Pam ti osad na Kolínsku, Kolín 1915 Vl ek Pavel (ed.), Encyklopedie architekt , stavitel , zedník a kameník v echách, Praha 2004 Vl ek Pavel (ed.), Um lecké památky Prahy, Malá Strana, Praha 1999 23
Prameny: Kniha pam tí kostela a fary v Grunt , Farní ú ad Grunta, fará Jan Záruba Kronika Obce ervené Pe ky, díl I/4, kroniká Vincent erný Státní okresní archiv Hradec Králové, Biskupský archiv, kart. . 102, Vomá ka, Rudolf Státní okresní archiv Hradec Králové, Biskupský archiv, kart. . 102, Vorlí ek, Karel – arcid kan v Kutné Ho e Státní okresní archiv Hradec Králové, Biskupský archiv, kart. . 96. Projednávání poz stalosti po královéhradeckém biskupovi Josefu Doubravovi Státní okresní archiv Kolín, Patronátní ú ad Býchory,neuspo ádaný fond Státní okresní archiv Kolín, Farní ú ad Grunta, neuspo ádaný fond Státní okresní archiv Kolín, Okresní ú ad Kolín, inv. . 727 Státní okresní archiv Kutná Hora, Farní ú ad Ka k, Korespondence 1899–1920 Státní okresní archiv Kutná Hora, Farní ú ad Ka k, Filiální kostel v Grunt – zbourání starého kostela, stavba nového, nájemní smlouvy na kostelní pozemky, odprodej zádušních pozemk na stavbu silnice, jednání o z ízení fary 1809–1903
24
Obrazové p ílohy
25
1. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pr elí, foto: David Novotný
26
2. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pr elí, foto: David Novotný
27
3. Grunta, p edchozí kostel Nanebevzetí Panny Marie, rok 1900, Kronika Obce ervené Pe ky, díl I/4, kroniká Vincent erný
2. 4.
Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, p dorys základ nového kostela podepsaný Rudolfem Vomá kou
28
5. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od severovýchodu, foto: David Novotný
6. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od severovýchodu, foto: David Novotný
29
7. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od jihovýchodu, foto: David Novotný
30
8. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, hlavní portál, foto: David Novotný
31
9. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jižní v ž, foto: David Novotný
32
10. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail zdiva, foto: David Novotný
11. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail hlavní lodi od jihu, foto: David Novotný
33
12. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, presbytá , foto: David Novotný
34
13. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - hlavní lo , foto: David Novotný
35
14. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - klenba hlavní lodi, foto: David Novotný
36
15. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - hlavice sloupu, foto: David Novotný
37
16. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - pohled do jižní lodi, foto: David Novotný
38
17. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - presbytá , foto: David Novotný
39
18. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - presbytá , foto: David Novotný
40
19. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - oltá v jižní lodi, foto: David Novotný
41
20. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier – hlavní oltá , foto: David Novotný
42
21. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - vstup do sakristie, foto: David Novotný
43
22. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - pohled na k r, foto: David Novotný
44
23. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier – klenba hlavní lodi, foto: David Novotný
45
24. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - mobiliá v sakristii, foto: David Novotný
46
25. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier - sakristie, foto: David Novotný
47
26. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier – jižní strana presbytá e, foto: David Novotný
48
27. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier – kruchta, foto: David Novotný
49
28. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier – oltá v severní lodi, foto: David Novotný
50
29. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier – klenba hlavní lodi, foto: David Novotný
51
30. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, interier – nápis v p edsíni, foto: David Novotný
52
31. Grunta, areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, márnice, foto: David Novotný
53
32. Grunta, areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, vstupní brána, budova fary, foto: David Novotný
33. Grunta, areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, foto: David Novotný
54
34. Grunta, areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, foto: David Novotný
35. Grunta, areál kostela Nanebevzetí Panny Marie, foto: David Novotný
55
36. Grunta, kostel Nanebevzetí Panny Marie, foto: David Novotný
56
