Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Mosteckému městskému kostelu se dostalo zasloužené pozornosti již v 19. století. Díky tomu, že se dochoval vynikající pramen k dějinám stavby – městská kniha účtů –, je většina autorů, kteří se kostelem zabývali, vcelku zajedno v zásadních otázkách atribuce a chronologie výstavby.1 Stavba byla na základě dochovaných účtů jednoznačně připsána Jakubu Heilmannovi ze Schweinfurtu, který ji vedl v jejích počátcích. Její postup lze dnes tedy poměrně dobře rekonstruovat nejen díky těmto účtům, které lze často vztahovat k naprosto konkrétní stavební fázi, ale také díky práci Heide Mannlové. Mannlová během rekonstrukce kostela, jež byla provedena po jeho přesunu, kromě jiného pořídila kompletní přehled kamenických značek.2 Jejich srovnání s pramennými údaji pak umožňuje poměrně přesně popsat průběh stavby. Přesun kostela, k němuž došlo, aby mohlo být vytěženo uhlí pod historickým Mostem, měl ovšem dalekosáhlé negativní následky. Během přesunu kostela byla změněna jeho orientace a tudíž i světelný režim. Zcela se změnil také urbanistický kontext stavby, která dnes stojí nedaleko těžní jámy. Od roku 1411 existovalo při farním kostele v Mostě bratrstvo Božího Těla a Panny Marie, které dokonce mělo vlastního kaplana, tedy kněze, který speciálně pro ně sloužil bohoslužby.3 Bratrstvo se ve druhé polovině 15. století přeměnilo v maturové (tedy v bratrstvo sloužící ranní mše) a možná v literátské.4 Ve druhé polovině 15. století město jako celek patřilo k oporám katolické strany, nicméně ve sporech mezi královskými městy a panstvem se stejně jako ostatní velká katolická města přiklonilo na stranu měst. Ve městě ovšem žila i utrakvistická menšina. Dne 11. března 1515 město zasáhl ničivý požár. Ke zmírnění jeho následků sloužila výpomoc ostatních měst i řada privilegií od krále Vladislava. Berní rejstřík z roku 1525 již naznačuje obnovené bohatství komunity.5 Zmiňuje se v něm 315 domů uvnitř a 110 domů vně hradeb.6 Od roku 1515 se konaly sbírky na opravu kostela. Dalším zdrojem příjmů byly odpustky. Dne 25. ledna 1516 papež Lev X. vyzval věřící, aby každý přispěl částkou, kterou by týdně vydal za živobytí. Sbírky se konaly nejen v Čechách, ale také na Moravě, ve Slezsku a v Míšni. Celkem vynesly velice slušnou sumu 12 673 kop grošů, z níž ovšem bylo třeba třetinu odvést do papežské pokladny.7 Připomeňme, že přestavba Pražského hradu byla financována řádově 181
Ried Zlom DEF.indd 181
7/9/09 2:59:06 PM
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, pohled od jihu.
desítkami kop grošů týdně a celkově na ni šlo z kutnohorské mince asi 40 000 kop grošů. Kostel byl navržen a postaven jako trojlodní ochozová hala otvírající se do obvodových kaplí, umístěných mezi vtaženými opěráky, nad nimiž probíhá empora. Byl zaklenut hvězdicovými krouženými klenbami. Dík vtažení opěráků do interiéru kostela působí jeho vnějšek mimořádně strohým dojmem. Autor tohoto řešení musel od počátku počítat s účinem velkých ploch holých stěn, do nichž byly prolomeny dvě řady oken s jemně modelovaným ostěním. Vzhledem k tomu, že v českém prostředí byly vnější opěráky tehdy už po dvě století neodmyslitelnou součástí typologie velkých chrámových staveb, museli autor i zadavatelé stavby počítat s efektem „zklamaného očekávání“. Po obou stranách západní věže, zachované ze starší stavby, byly z klenby spuštěny visuté svorníky, jejichž vířivý pohyb měl podle Mannlové dynamizovat vnitřní prostor kostela. Další visutý svorník se nachází v závěru, v ose kostela. Kolem celého obvodu kostela probíhá empora, přístupná jednoduchým točitým schodištěm v jihozápadním koutě chrámu a zdvojeným točitým schodištěm v závěru, a to v ose kostela.8 Ve srovnání s kostelem sv. Anny v Annabergu zde můžeme pozorovat závažné změny jak v tvarosloví, tak v konstrukci. Nápadné je především daleko prostší nasazení žeber na pilíře. V Mostě už nezůstala ani stopa po prostorově působivém ovíjení žeber kolem pilířů, plně rozvinutém v kostele sv. Barbory 182
Ried Zlom DEF.indd 182
7/9/09 2:59:07 PM
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, celkový pohled od severu.
v Kutné Hoře a v redukované podobě uplatněném i v kostele sv. Anny v Annabergu. Tvar klenby, tedy skutečná konstrukce bez ohledu na průběh žeber v plošném průmětu, v zásadě odpovídá křížové klenbě. Jak zdůraznila již Mannlová, je to velká změna oproti tvaru klenby v Annabergu.9 Lze předpokládat, že původní výkres ukazoval plošný průmět kroužených kleneb a předpokládal znalost technického postupu, která je umožní realizovat, podobně jako ve Vladislavském sále či v kostele sv. Anny v Annabergu. Desetiletí po odchodu Jakuba Heilmanna však prováděcí síly už nebyly schopny jeho původní záměr realizovat, protože z pouhého plošného průmětu žeber tehdy neuměli odvodit jejich prostorový průběh. Mannlová se snažila slohovou analýzou rozlišit podíl Jakuba Heilmanna, jenž měl přijít ze Saska, od podílu Jiřího z Maulbronnu, jenž měl přijít ze Švábska, aby Jakuba vystřídal v pozici vedoucího stavby. Za typické pro saskou architekturu pokládala zejména „ostré proniky hluboce vyžlabených ostění, široké a energicky kanelované výžlabky, doprovázené přetínavými pruty, vytvářejícími sklípky, soklíky opatřené šupinovým pobíjením, perlováním, kanelurou nebo suše pojatým saským listem“.10 Na základě toho Jakubovi připsala vnitřní portál a okna sakristie jako nejstarší část stavby; „splávkovitou“ podokenní římsu, sedile a oba portály, vnitřní i vnější severní předsíně a „záměrně typizovaná“ okna kaplí v přízemí. Dále některé klenby: klenbu sakristie, klenbu severní předsíně, jejíž žebrový obrazec 183
Ried Zlom DEF.indd 183
7/9/09 2:59:08 PM
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, průhled halovým trojlodím.
souvisí s klenbou západní empory v Annabergu, a dále klenby tří kaplí, ležících před severní předsíní. Jiřímu z Maulbronnu Mannlová naopak připsala „některé okenní kružby“ a profilaci jižní předsíně, krom toho všechny síťové klenby kaplí pro jejich „neheilmannovské“ pojetí.11 Tomuto charakteru Jiřího díla pak odpovídá jeho samostatná realizace v Pirně. Na první pohled lze vytušit, že takovýto přístup se na jedné straně vyznačuje nespornou logikou. Na straně druhé však není prost jistých rizik. Především nepočítá s vlivem vnějších okolností. Nepočítá s možností, že určitý styl je dán objednávkou, například významem příslušné části kostela, a nikoli osobním názorem architekta. Dále předpokládá, že moderní pohled se zcela kryje s tím, jak stavbu viděli její současníci. Rozdíl mezi severní a jižní předsíní s příslušnými portály může být dán jednoduše tím, že vzhledem k původnímu urbanistickému kontextu kostela byl severní vstup, jak na to sama Mannlová poukázala, významnější, a proto byl hierarchicky nadřazen vstupu jižnímu.12 Tvarosloví portálů se od sebe ve skutečnosti takřka neliší. Profilace soklové i korunní římsy se také nemění. Podívejme se nyní, do jaké míry navržená rekonstrukce tvůrčího podílu obou mužů odpovídá za prvé písemným pramenům, za druhé tomu, co víme o projektování velkých kostelů na základě dochovaného fondu rysů z této doby. Stejně jako v jiných případech, ani zde nám městská kniha nepodává přesný přehled o skutečném cash-flow celého podni184
Ried Zlom DEF.indd 184
7/9/09 2:59:09 PM
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail klenby.
ku. Z dochované městské knihy se zdá, jako kdyby peníze byly nejprve v plném rozsahu shromážděny a potom jednoduše vydávány dle potřeby, bez dalších příjmů a aniž by získané peníze byly jakkoli kapitalizovány. Takový postup by byl jednoznačně nevýhodný, což na druhé straně jistě nemusí automaticky znamenat, že tomu tak nebylo. Začátek stavby spadá do roku 1517, kdy byl na den Nanebevzetí Panny Marie (15. srpna) položen základní kámen.13 Zaplaceno dostal jak Jakub Heilmann (meister Jocuff), tak jeho polír. Přítomnost šesti kameníků a políra je však poprvé zaznamenávána až v prosinci téhož roku. K 6. prosinci 1517 je také vůbec poprvé zmíněno drobné vydání (čtyři groše) za úhelník, který používali v huti, a za rýsovací prkna.14 Vzhledem k ročnímu období lze předpokládat, že kameníci tehdy vyráběli otesané kvádry a případně drobnější profily do zásoby, podle již existujících prováděcích výkresů nebo modelů. Od května 1518 se v účtech objevují i platy zedníkům. Je zajímavé, že zedníci dostávali stejnou úkolovou mzdu jako kameníci.15 Jejich vedoucí však byl placen stejně jako oni, na rozdíl od políra kameníků, který dostával šest grošů na den místo pěti. Od května 1518 v účtech nacházíme také náklady na lešení.16 Dne 8. května tu pracují tři zedníci, o týden později jich je už pět.17 Dne 24. května jsou zaznamenány výdaje za čtyři velká kola, což může nasvědčovat konstrukci jeřábu.18 Dne 7. srpna 1518 dostává Šimon měďař zaplaceno za model, který vyrobil pro kameníky.19 185
Ried Zlom DEF.indd 185
7/9/09 2:59:10 PM
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail výběhů čelních oblouků bočních kaplí. Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail ukazující výběhy klenebních žeber z mezilodního pilíře.
Účty na první pohled představují podrobný a spolehlivý pramen téměř ke všem důležitým aspektům stavby. Situace však není tak jasná, jak by se mohlo zdát. Dne 3. dubna 1519 je poprvé doložen Valten, později pravidelně označovaný jako baumeister.20 Pokud ono baumeister nebudeme chápat jako jméno, ale jako označení profese, tedy stavitel, vyvstává nutně otázka, co bylo jeho prací. Týdně totiž dostával jen 20 grošů, oproti 48 grošům políra Jorgena. Mannlová předpokládala, že Valten snad pracoval jako vedoucí zedníků.21 Jindy je však vedoucí zedníků výslovně zmiňován. Na jiném místě, 18. dubna 1518, je přitom v účtech jako steynmetz und baumeister jednoznačně označen Jakub Heilmann.22 Aby byly věci ještě složitější, je 11. července 1519 v účtech kromě políra Jorgena a baumeistera Valtena vyplacen ještě baumeister Jorgen, zřejmě za pumpu dodanou do lomu, a to částkou 22 grošů, lehce převyšující týdenní příjem.23 Snad je to polír Jorgen, jemuž byla takto honorována nadpráce k jeho pravidelnému týdennímu platu. V každém případě je zcela jasné, že termín baumeister nemusel – v rozporu se všeobecně převládajícím názorem – označovat nutně architekta stavby. Jocuff (Jakub) Heilmann je naposledy zmíněn v městské účetní knize roku 1519, roku 1526 zemřel v Míšni.24 Po něm ve stavbě mosteckého kostela pokračoval jeho polír Jorgen (Jiří) z Maulbronnu. Proto se zde setkáváme s podobnými problémy jako u stavby kostela sv. Barbory v Kutné Hoře a u dalších staveb Riedova okruhu. Podílel se polír Jorgen také na projektování kostela? V menší míře se vší pravděpodobností ano. Jocuff je zmíněn celkem pětkrát. Poprvé dostává ve čtvrtek po položení základního kamene, tedy 20. srpna 1517, 10 zlatých.25 To je velmi slušná částka. Potom dostává až 9. dubna 1518 8 kop grošů za Visyrunge der kirchenbau.26 Další platba následuje vzápětí, 18. dubna 1518. Tentokrát je to však jen 22 grošů za konzultaci v lomu.27 Dále dostává 42 grošů ne zcela jasného určení 18. července téhož roku.28 Poslední zmínka z 9. července 1519 už jen zaznamenává 48 grošů, tedy přesně týdenní plat políra, za koláč, který Jocuff dostal, přičemž ze zápisu není jasné, zda byl Jocuff vůbec přítomný, nebo zda byl koláč poslán do Annabergu.29 Dar může vypadat podivně, ale v městských účtech najdeme celou řadu darů v podobě koláče, které jsou někdy oceněny na několik grošů, ale jindy dosahují ceny až několika kop grošů.30 Je zcela zjevné, že nešlo o koláče, jaké za pár korun kupujeme v obchodě. Snad ani nešlo o jakousi pizzu, ale 186
Ried Zlom DEF.indd 186
7/9/09 2:59:11 PM
o skutečně velkorysý dar. Přesto to byl pouze dar v naturáliích, ze kterého nelze usuzovat na nějaké zvlášť výrazné zásahy do stavby. Krátce řečeno: existují pouze čtyři zmínky z let 1517 a 1518 dosvědčující Jakubův přímý podíl na výstavbě kostela. První dvě platby by odpovídaly běžné odměně za deset, resp. osm týdnů práce architekta vedoucího stavbu; ostatní platby jsou z hlediska tehdejších mzdových relací zanedbatelné. Pouze tyto první dvě platby, 10 zlatých a 8 kop grošů, tedy stojí za zmínku; ve druhém případě však může jít o peníze vyplacené za stavební dozor nebo za zaklenutí nevelké části kostela. Pokud Visyrunge nepřekládáme jako výkresy, ale jako zmínky o stavebním dohledu, není důvod pokládat Jakuba Heilmanna za autora projektu pro mostecký kostel. Pak by se všem znovu otvírala otázka autorství projektu. Termín „Visierunge“ byl moderní německou i českou literaturou překládán jako „projekt, výkres“. Je ovšem otázkou, proč nebyl použit termín „Riss“. Editor mosteckých městských účtů M. Myšička nedávno přeložil tento výraz jako „dozor“, „návštěvu na stavbě“. Zvláštní je i formulace „Meister Jocuff von Sankt Annaberg zu Geschencke geben, das er die Visierunge der Kirchenbau gemacht“. Proč se používá spojení „zu Geschenke“, pokud šlo o normální práci? Středověcí písaři s oblibou používali zkratek. „Visierunge“ může být zkratkou z „Visitierunge“, kde nelze přeložit jinak než jako „dohled“. Ani srovnání s jinými stavebními účty té doby nevnáší do případu jasno. Naopak v roce 1519/1520 dostal v Annabergu mistr Hans von Cöln dvě menší částky (21 grošů, resp. jednu kopu tři groše) za „die viesierung des Gewelbs ausstzustreichen“ a „fisierung tzumalen unnd aussstreichen“. Nikdo nikdy nepředpokládal, že by Hans z Kolína dodával ke kostelu plány. Text bývá vykládán tak, že Hans pouze polychromoval klenební žebra.31 Otázka autorství je tedy velice komplikovaná, prakticky neřešitelná, pokud budeme lpět na moderních představách o „autorství“. Rozborem pramenů se zabýval už Neuwirth.32 Riedovo jméno v pramenech nikdy nepadlo, a proto o jeho autorství on ani nikdo jiný ve 20. století neuvažoval. S ohledem na výše provedenou analýzu pramenů se však domnívám, že autorem základního nákresu mohl být Jakub Heilmann právě tak jako Benedikt Ried. Je při tom zjevné, že provádění kostela v průběhu několika desetiletí po jeho odchodu přineslo řadu změn. Snad se od počátku počítalo s tím, že některé části stavby budou provedeny podle výkresů vznikajících postupně
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail pilíře.
187
Ried Zlom DEF.indd 187
7/9/09 2:59:12 PM
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, detail klenby s visutým svorníkem.
během realizace. Poměrně bohatý fond „pozdně gotických“ rysů umožňuje další vhled do dílny tehdejších architektů. Je zjevné, že kostel viděli především v půdorysech a nárysech jak celku, tak částí. Zároveň museli vědět, že tyto abstraktní diagramy bude třeba převést do konkrétního tvaru ve třech rozměrech. Část dochovaného plánového materiálu jsou jistě rysy, které vznikly podle již stojících staveb, nebo překreslením předloh. Přesto si nelze představit, že by nějakou velkou a náročnou stavbu začali budovat bez rysu, který by ukazoval její celkový půdorys včetně vynesených kleneb. Celková renovace kostela po transferu vedla k jeho detailnímu průzkumu včetně překreslení všech značek, analýzy použitých stavebních materiálů a dalších zkoumání, která Mannlové umožnila podat zevrubný popis stavebních dějin kostela. Stavba podle ní začala obvodovými stěnami. Již v původním plánu se počítalo s obíhající emporou. Nejstarší kaple byly zaklenuty síťovými klenbami.33 Klenby některých přízemních kaplí byly dokončovány v letech 1520–1521, kdy byli kameníci vypláceni za svorníky. Kaple Kolbingů byla dokončena k roku 1526, severní předsíň v roce 1530.34 V první stavební fázi byly vztyčeny mezilodní pilíře, na nichž pracovalo dvaadvacet kameníků, z nichž sedm se účastnilo už tesání kamenů pro obvodové stěny. Všechny tyto pilíře lze datovat do let 1530–1531, tedy deset let po zaklenutí některých obvodových kaplí. V roce 1531 už stály obvodové zdi a pilíře, o rok později se klenuly klenební kápě.35 Skutečnost, že některé kamenické značky první etapy výstavby (1518–1532) se vyskytují i na jiných stavbách, zejména v Lounech, je sama o sobě spíše matoucí. Těžko si lze totiž představit, že by si některý kameník odskočil trochu zatesat do sousedního města. Ve skutečnosti to však možné je: předběžně lze tvrdit, že dochované knihy výdajů umožňují předpokládat i krátkodobou fluktuaci za jasně zadaným úkolem. Bylo by však zapotřebí znát zcela přesně výskyt komparovaných značek. Heide Mannlová se už bohužel nedostala k publikování detailní stratigrafie výstavby mosteckého kostela, přestože k ní zjevně měla dost podkladů. Pokud se nějaké značka vyskytuje na obou stavbách častěji, pak by to znamenalo, že příslušný kameník v Mostě pracoval buď před začátkem lounské výstavby, tedy před rokem 1520, nebo až v době stavební césury v Lounech snad někdy ve druhé polovině dvacátých let. Mannlová napočítala pro prvních patnáct let stavby mosteckého kostela (1518–1532) celkem 147 kamenických značek.36 Z toho plynou pouze dvě možnosti. 188
Ried Zlom DEF.indd 188
7/9/09 2:59:13 PM
Buď tyto značky náležejí delšímu časovému úseku, a pak by bylo třeba přehodnotit stavební chronologii, kterou Mannlová předpokládala. Nebo to znamená, že se během patnácti let vystřídalo téměř 150 kameníků. Dík dochovaným účtům víme, že průměrný počet kameníků byl asi deset. Potom by bylo nutné učinit závěr, že se složení týmu kameníků zcela měnilo v průměru jednou ročně. Přestože z jiných pramenů víme, že kameníci skutečně fluktuovali, je přece jen nepravděpodobné, že by jejich fluktuace byla takto vysoká. Z hlediska organizace práce by to asi ani nebylo vhodné.
Most, kostel Nanebevzetí Panny Marie, půdorys. Dle Chadraba 1984, I/2, tab. 79. Mnichov, kostel Panny Marie (Frauenkirche), půdorys s vyznačenou polohou sakristie. Dle Nussbaum 2000, obr. 199.
189
Ried Zlom DEF.indd 189
7/9/09 2:59:15 PM
Kostel, stejně jako Heilmannova stavba kostela sv. Anny v Annabergu, navazuje na v té době již tradiční typologii velkých jihoněmeckých ochozových hal. Již Neuwirth jej srovnával s půdorysným řešením Frauenkirche v Ingolstadtu.37 Pravzorem byly halové chóry 14. století, především kostel sv. Sebalda v Norimberku. Na něj v 15. století navázaly stavby jako kostel sv. Vavřince v Norimberku, kostel sv. Jiří v Dinkelsbühlu, kostel sv. Martina v Ambergu či Frauenkirche v Mnichově. S posledně jmenovaným kostelem vykazuje mostecký kostel téměř identické řešení východního závěru.38 Oba kostely mají nejvýchodnější pár pilířů pouze lehce posunutý směrem k hlavní podélné ose. Kolem takto vytvořeného trojstěnu pak obíhá pětiboký ochoz, na který navazuje pět vnějších polí. Čtyři z nich jsou vyhrazena pro kaple, pouze páté, nejsevernější pole slouží jako plně vyzděná sakristie. Toto řešení lze chápat jako „poznávací znak“ mnichovské stavby mezi ostatními kostely tohoto typu. Vzhledem k tomu, že obvodové stěny Frauenkirche stály již v roce 1473 a celý kostel byl dokončen k roku 1494, je jasné, že autor mosteckého půdorysného řešení znal mnichovský půdorys a lehce pozměněný jej použil jako základ svého projektu. V řešení jednotlivých forem ovšem mostecká stavba nemá s mnichovským prototypem nic společného. Odlišná byla už technologie: mnichovská Frauenkirche byla stavěna z cihel, pouze s kamenickými detaily. Co vedlo k převzetí mnichovského půdorysu? V 15. a na počátku 16. století Mnichov rozhodně ještě nebyl dominantní metropolí Bavorska. Hlavním patronem stavby však byl bavorský vévoda Sigismund, který jej budoval jako místo pohřbu pro rod Wittelsbachů. Kostel měl navíc soupeřit s již existujícími monumentálními stavbami v ostatních bavorských rezidencích – Burghausenu, Landshutu, Straubingu a Ingolstadtu.39 Další důležité rysy mosteckého kostela jsou převzaty z Annabergu či ze saské stavební tradice. Především jsou to oktogonální vyžlabené pilíře, které jsme viděli ve Freibergu i Annabergu, kde spoluvytvářejí nezaměnitelný charakter interiérů těchto staveb. Kostel v Mostě tedy může být chápán jako syntéza různých stavebních zvyklostí. Krom klenby hlavní lodi, jasně vycházející z návrhů pro Annaberg a Kutnou Horu, dostal mostecký kostel řadu pozoruhodných zaklenutí jednotlivých kaplí, realizovaných v průběhu tří desetiletí. Werner Müller a po něm Hans Böker viděli blízkost mezi těmito klenbami a rysem 17.086 vídeňské Akademie der 190
Ried Zlom DEF.indd 190
7/9/09 2:59:15 PM
bildenden Künste.40 Müller krom toho předpokládal, že autor kreseb v Cod. Min. 3 vídeňské Národní knihovny (1544–1567) mostecké klenby musel znát, protože např. v rakouské architektuře téže doby se až na výjimky podobné tvarové bohatství nevyskytuje. Myšlenka zaklenutí jednotlivých kaplí různými typy kleneb nebyla nijak výjimečná. Výjimečné nebylo ani to, že jednotlivé klenby vznikaly v delším časovém odstupu. V kostele Panny Marie v Ingolstadtu najdeme stejnou situaci, která se také vysvětluje vznikem jednotlivých zaklenutí v delším časovém rozpětí. Provedení těchto kleneb, právě tak jako četné příklady již renesančního tvarosloví, jež v kostele nacházíme, však v každém případě již nesouvisejí s případnou Riedovou účastí na projektování kostela. Poznámky 1. Část účtů se dočkala moderní kritické edice dík publikaci Myšička 2006. 2. Mannlová 1969, 1989. 3. Pátková 2003, s. 148–149. 4. Pátková 2003, s. 148. 5. Publikoval ho Oberdorfer 1933. 6. Oberdorfer 1930–1933. 7. Ke sbírce viz Mannlová 1989, s. 11–13. Myšička 2003; Myšička 2006, s. 32–33. Stavbu podporovala výlučně katolická města, zejména ze severních Čech, Moravy, Lužice, Slezska a Saska. 8. K nejznámějším zdvojeným schodištím doby kolem 1500 patří ve střední Evropě schodiště hradu v Grazu (Štýrském Hradci), viz Mielke 1975, s. 80–91, kde autor opravuje svůj starší názor: schodiště v Hradci není jediné svého druhu, další podobná schodiště jsou v kostele sv. Hipolyta v Eferdingu v Horním Rakousku, kde zpřístupňuje emporu (podle Mielkeho však jde o druhotné umístění, schodiště sem bylo přeneseno), a ve špitále v Kirchbergu am Walde v Dolním Rakousku. Tato schodiště mají ovšem společný nástup, kdežto mostecké schodiště má vstupy dva, jeden z exteriéru, druhý z interiéru stavby. Ke štýrskohradeckému schodišti srov. nověji Rosenauer 2003, s. 263–264, č. k. 42. Obecně srov. také Mielke 1966; Mielke 1980; Mielke 1987. 9. Mannlová 1989, s. 35. 10. Mannlová 1989, s. 26. 11. Op. cit. 12. Mannlová 1989, s. 31. 13. Myšička 2006, s. 92. 14. Myšička 2006, s. 107. 15. Myšička 2006, s. 146. 16. Myšička 2006, s. 148. 17. Myšička 2006, s. 149. 18. Myšička 2006, s. 154. 19. Myšička 2006, s. 179. 20. Myšička 2006, s. 224. 21. Mannlová 1989, s. 19. 22. Myšička 2006, s. 139. 23. Myšička 2006, s. 245. 24. Burkhardt 2004, s. 127–132.
191
Ried Zlom DEF.indd 191
7/9/09 2:59:15 PM
25. Myšička 2006, s. 92. 26. Myšička 2006, s. 136. 27. Myšička 2006, s. 139. 28. Myšička 2006, s. 173. 29. Myšička 2006, s. 244. 30. Myšička 2006, s. 91, 93, 97, 107, 116, 136, 141, 162, 223. 31. Schönemann 1963, s. 750 a pozn. 84 na s. 754. 32. Neuwirth 1892, s. 312–326. 33. Mannlová 1989, s. 29. 34. Mannlová 1989, s. 31. 35. Mannlová 1989, s. 31–32. 36. Mannlová 1989, s. 28. 37. Neuwirth 1892, s. 337. 38. Ullmann 1984, s. 111–112; Altmann 1999; Liedke 1999. 39. Srov. Solleder 1962; Stahleder 1995. 40. Müller 1974, pozn. 24 na s. 74 a s. 75. Böker 2005, s. 399, však návrh datuje do doby kolem roku 1500.
Bibliografie (výběr): Schlesinger 1876; Schlesinger 1890; Neuwirth 1892; Oberdorfer 1933; Fehr 1961, s. 65; Mannlová 1969; Poche 1978b, s. 431– 434; Mencl 1984, s. 151–153; Hořejší 1984, s. 523; Ullmann 1984, s. 132; Mannlová 1989; Klápště 1992; Nussbaum 2000, s. 215–216; Myšička 2003; Burkhardt 2004, s. 175–181; Myšička 2006.
192
Ried Zlom DEF.indd 192
7/9/09 2:59:16 PM