DISTANČ NÍ VZDĚLÁ VÁ NÍ — NÁ ZORY A PERSPEKTIVY VIEWS AND PERSPECTIVES OF DISTANCE EDUCATION MINAŘ ÍK Bohumil, (ČR) ABSTRACT The article sumarizes the opinion survey carried out by the Faculty of Business and Economics, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno concerning views of students in the last two years of the combined program of study. The objective was to determine positive and negative views of the students and their readiness to transition to a fully distance program of study. The outcome of the survey provides evidence that most of students consider the current combined form of studies as adequate and are able to provide justification for this conclusion. KEY WORKS university education, distance education, combined education, opinion survey, student views Ú VOD Autor tohoto příspě vku, poté co absolvoval systematickou přípravu a stal se držitelem certifikátu MŠMT Č R v oblasti distančního vzdě lávání, byl v roce 2002 řeš itelem projektu Multifunkč ní studijní opora pro distanč ní studium statistiky (FRVŠ 101/2002), v jehož rámci připravil (zčásti na úrovni vybraných kapitol z předmě tu) ně kolik materiálů pro podporu distanční výuky statistiky, zejména • hypertextovou studijní pomůcku v elektronické i papírové podobě , • hypertextovou sbírku příkladůs různou (volitelnou) úrovní nápově dy řeš iteli, • generátor individuálních zadání příkladůpro korespondenční úkoly, • program pro tvorbu individuálních zkuš ebních testů (v papírové či elektronické podobě ) pro sebekontrolu v různých fázích přípravy, včetně možnosti tzv. „slepé zkouš ky“. S obecnou filosofií distanční formy výuky i s připravenými materiály v elektronické a papírové podobě byli v rámci výuky statistických předmě tůseznámeni studenti manažersko ekonomického oboru PEF MZLU v Brně studující v kombinované formě studia, s cílem zjistit názory potenciálních příjemců na tuto formu studia, která v průbě hu 90. let nahradila (společně s tzv. kombinovanou formu) dřívě jš í „dálkové studium“ či „studium při zamě stnání“, které současná česká legislativa neumožňuje, a které ostatně vě tš ina vysokých š kol na začátku 90. let spontánně opustila. MATERIÁ L A METODY Tento příspě vek přináš í vyhodnocení anonymní ankety uspořádané autorem mezi posluchači ve dvou nejvyš š ích ročnících kombinované formy magisterského studia manažersko ekonomického oboru na PEF MZLU v Brně v roce 2003. Respondenty byli vš ichni studenti, kteří se osobně zúčastnili jednoho z víkendových soustředě ní (konání ankety nebylo předem oznámeno). Návratnost dotazníků byla témě ř 100% a odevzdaných a zpracovatelných dotazníkůbylo přibližně 180. Oslovení posluchači mě li minimálně tříleté zkuš enosti s vlastním studiem v kombinované formě a byli informováni o hlavních rysech distanční formy výuky a seznámeni s připravenými materiály pro distanční formu studia. Anketní otázky lze orientačně rozdě lit na tyto skupiny • otázky srovnávající subjektivně vidě né výhody a nevýhody distanční a kombinované formy studia,
742
• • • •
otázky k vhodnosti a požadované podobě pomůcek pro distanční formu studia, otázky o vybavenosti studentůa schopnosti obsluhovat technické prostředky nezbytné pro realizaci distanční formy studia, otázky k vhodnosti či nevhodnosti výuky distanční formou jednotlivých předmě tů studia, otázky zjiš ťující účast respondentůna soustředě ních a vzdálenost bydliš tě od sídla š koly.
VÝSLEDKY 1. Jaké formě studia (s výjimkou prezenč ní) byste dali přednost A Pravidelná víkendová výuka v místě š koly1 91 % B Distanční forma studia 6% C Obě formy lze považovat za rovnocenné 3% 2. Uveď te argumenty ve prospě ch vámi preferované formy studia (zde vyhodnoceny pouze odpově di tě ch, kteří na první otázku odpově dě li A) • možnost osobního kontaktu s učiteli, kolegy a prostředním univerzity, • možnost využití informačních služeb univerzity, • možnost bezprostředně klást otázky a získávat odpově di, • vypadnutí z každodenního stereotypu (práce, rodina), • výmě na názorů a poznatků v rozhovorech s kolegy, vzájemná pomoc a podpora, • odpadá nutnost si sám organizovat čas ke studiu, • jedna hodina výkladu je mnohem více než jedna hodina samostudia, • možnost zařídit si v místě studia i jiné vě ci. 3. Uveď te argumenty proti vámi nepreferované variantě (vyhodnocení jako v bodě 2) • absence osobních kontaktůs učiteli, kolegy a prostředím univerzity, • izolovanost a anonymita, • hrozba technických problémůpři využití technických prostředků, • nedostatek vůle –— hrozba odkládání samostudia na poslední chvíli, • samostudium zabere více času než odposlech přednáš ek, • absence technického vybavení, • náklady by byly vyš š í než ty, které jsou spojené s dojíždě ním a stravováním v místě univerzity, • nemožnost si doma vyhradit čas na studium (práce, rodina), • hrozí nebezpečí nepochopení části problematiky. 4. Jakou verzi uč ební pomůcky byste preferovali pro samostudium A B C D 1 2
Klasické bě žné skriptum nebo učebnici2 52 % Tiš tě nou studijní oporu pro distanční studium 20 % Studijní oporu na CD ROM 8% Studijní oporu vystavenou na Internetu 20 %
Odpovídající stávající podobě kombinovaného studia Používané v prezenční formě studia
743
5. Hodnocení jednotlivých prvků studijní opory3 (od 1 do 5 jako ve š kole, od nejlépe po nejhůře hodnocenou) D H I G F E C B A
Klíčová slova, pojmy, symboly na začátku kapitoly Shrnutí v závě ru kapitoly „Slepá“zkouš ka na konci pomůcky Test na konci každé kapitoly Průbě žně zařazované otázky a úkoly Přehled předem požadovaných vstupních znalostí Dílčí studijní cíle v úvodu kapitoly Obecný studijní cíl v úvodu pomůcky Studijní průvodce
1,6 1,7 1,7 1,9 2,0 2,5 3,0 3,3 3,4
6. Tolerované zvýšení objemu distanč ní opory (proti klasické literatuře) • minimální tolerované zvýš ení — 0 %, • maximální tolerované zvýš ení — 100 %, • nejčastě ji se vyskytující údaj — 20 %, • průmě rná hodnota zvýš ení — 30 % 7. Jakou podobu prezentace textu preferujete při samostudiu A Tiš tě ný text na papíře 86 % B Obrazovka počítače 0% C Obě uvedené formy jsou rovnocenné 14 % 8. Je pestrá grafická ú prava studijního textu pozitivní? A B C D E
Rozhodně ano 20 % Spíš e ano 66 % Nemám názor 3% Spíš e ne 11 % Rozhodně ne 0%
9. Hodnocení možnosti využití dalších technických a softwarových prostředků (známka od 1 do 5 jako ve š kole, od nejlépe po nejhůře hodnocenou variantu) G F E C D B A
Program pro ově ření znalostí na PC Výukový program na PC Multimediální počítačová prezentace Přehrávač CD, DVD Televizní výukový program Videorekordér Magnetofon
1,3 1,9 2,2 2,9 3,3 3,5 3,7
10. Studenty vlastně né vybavení pro distanč ní studium4
3
Nabízené prvky odpovídají zásadám pro tvorbu studijních opor pro distanční studium
744
A B C D E
PC sestava 91 % Připojení na Internet 89 % E-mail 86 % Fax 34 % Telefon (vč. mobilního) 100 %
11. Sebehodnocení vyspě losti v používání PC, Internetu a e-mailu A Profesionál 9% B Pokročilý uživatel 43 % C Bě žný uživatel 49 % D Začátečník 0% E Nulové znalosti 0% 12. Kolik předmě tů lze nastudovat bez přímé ho kontaktu s uč itelem A B C D
Témě řvš echny 14 % Ně které ano, ně které ne 63 % Vě tš inu nelze 23 % Vůbec žádné 0%
13. Příklady předmě tů, které lze studovat bez přímé ho kontaktu s uč itelem a pro které má tedy především smysl vytvářet pomůcky pro distanč ní studium Právo — 51 %, Marketing — 40 %, Sociologie — 37 %, Management — 34 %, Psychologie — 29 % 14. Příklady předmě tů, které takto nastudovat nelze a pro které tedy nemá zřejmě smysl vytvářet pomůcky pro distanč ní studium Statistika — 74 %, Matematika — 63 %, Ekonomicko-matematické metody — 31 %, Účetnictví — 26 % 15. Dosavadní ú č ast na výuce v % (odhad za celé studium) A 505 až 75 % 32 % B 75 a více % 68 % 16. Vzdálenost místa bydliště od sídla univerzity • minimální vzdálenost — 0 km • maximální vzdálenost — 230 km • nejčastě ji se vyskytující vzdálenost — 0 km • průmě rná vzdálenost — 40 km DISKUSE
4
Nemě lo jít o prostředky vlastně né např. zamě stnavatelem, známými apod., ale pouze o zařízení, které je majetkem studenta nebo jeho rodinných přísluš níků 5 Nevyskytla se žádná odpově ď pod 50 %
745
1. 2. 3. 4. 5.
6. 7. 8. 9. 10.
11. 12. 13.
14.
Odpovídali studenti, kteří se převážně zúčastnili organizované výuky. Vzdálenost jejich bydliš tě od sídla š koly není vysoká (třetina z nich je přímo z Brna), takže dojíždě ní na výuku nepociťují nijak dramaticky. Převážná vě tš ina (91 %) respondentůby dala přednost organizované presenční výuce před distanční formou studia a samostudiem. Polovina respondentů (52 %) by i při distanční formě studia dávala přednost klasickým skriptům a učebnicím určeným pro presenční formu studia. Ve studijních oporách pozitivně hodnotí takové prvky jako jsou klíčová slova, pojmy a symboly, „slepá“ zkouš ka na konci textu, průbě žně zařazované otázky a úkoly. Spíš e negativně hodnotí studijní cíle a průvodce studiem (zabírají místo a student se z nich mnoho užitečného ke zkouš ce nedozví). Respondenti jsou ochotni tolerovat zvýš ení rozsahu distanční studijní opory oproti klasickému skriptu v průmě ru o 30 % (to je ovš em evidentně nedostatečné). Převážná vě tš ina (86 %) dává přednost čtení tiš tě ného textu. Stejné procento (86 %) podporuje nebo rozhodně podporuje pestrou grafickou úpravu studijního textu. Jednoznačně pozitivně je hodnocena možnost vyzkouš et si zkouš ku „nanečisto“ pomocí testovacího programu (to by ostatně uvítali i studenti prezenční formy). Spíš e negativně je hodnoceno využití zvukových a obrazových nosičůči televizních programů při samostudiu (to je ovš em zřejmě dáno i charakterem studovaných předmě tů). Problémem dnes již není technické vybavení — vlastnictví PC sestavy, vlastní připojení na Internet a e-mail se blíží úrovni 90 %. Z hlediska připravenosti používat tyto prostředky se vš ichni oslovení cítí minimálně „bě žnými uživateli“a nevidí v tomto smě ru žádné problémy. Jako předmě ty (z tě ch které bě hem studia poznali), které nevyžadují osobní kontakt s učitelem, vidí předevš ím právo, marketing, sociologii, management a psychologii — předevš ím tyto předmě ty má smysl usilovat učit distanční formou. Jako předmě ty opačného pólu vidí předevš ím statistiku, matematiku, ekonomickomatematické metody a účetnictví, kde osobní kontakt s vyučujícím považují za nezbytný a usilovat o distanční výuku tě chto předmě tůnepovažují za vhodné.
Č eská republika je země nepatrných země pisných vzdáleností s extrémně hustou sítí vzdě lávacích pracoviš ť, včetně vysokých š kol. Vzdě lanostní úroveň obyvatelstva je pomě rně vysoká, i když prestiž, hmotné oceně ní a tudíž i poptávka po vzdě lávání (předevš ím celoživotním) není nijak zvláš ť vysoká a v poslední době u dospě lé populace spíš e klesá. Možnost veřejných vysokých š kol zpoplatnit nadstandardní výkony a služby (ke kterým nabídka distanční formy vzdě lávání nesporně patří) je velmi omezená. Stávající financování vysokých š kol a v návaznosti na ně vybudovaná infrastruktura, materiální a lidské zdroje, činí z přípravy originálních studijních pomůcek pro distanční vzdě lávání v českém jazyce vyčerpávající bitvu izolovaných nadš enců, spíš e než systematickou a rutinní činnost vysoce kvalifikovaných kolektivů s propracovanou dě lbou práce. Omezená a roztříš tě ná poptávka vede k vysokým nákladům na jeden studijní „balíček“ a tempo inovací obsahu, které je v řadě vě dních disciplín doslova vražedné, dále diskvalifikuje tento náročný způsob proti klasickým skriptům a učebnicím. Technická vybavenost potenciálních příjemcůse v poslední době zřejmě dostala na sluš nou úroveň, rovně ž jejich počítačová gramotnost je bez ohledu na „civilní“ odbornost dobrá. Nevelké dopravní vzdálenosti spolu s návyky danými životním stylem, nízkou úrovní služeb pro domácnost apod. vš ak motivují spíš e k dojíždě ní do místa vzdě lávací instituce. To umocňuje řada psychologických faktorů (genius loci univerzity, osobní poznání učitelů i
746
kolegů ve studiu nenahraditelné žádnou virtuální realitou) i převažující studijní zvyklosti (požadavek živého výkladu „kořeně ného“ osobními názory, postoji a bezprostředními komentáři učitele, jednoznačná preference klasických tiš tě ných pomůcek určených primárně pro prezenční formu studia i při samostudiu apod.). Konečně se pomě rně jednoznačně rýsují skupiny disciplín více nebo méně vhodných pro distanční formu studia. A (bohužel i pro autora této práce) je to právě statistika spolu s dalš ímu exaktními vě dami se společným matematickým základem, která je zřejmě pro tuto formu studia málo vhodná. Perspektivu pro distanční formy vzdě lávání je v podmínkách Č R i přes zbožná přání propagátorů je třeba vidě t velmi střízlivě — zejména v oblasti pro posluchače vysoce atraktivních (protože lukrativních) krátkodobě jš ích placených kurzůrealizovaných předevš ím soukromými subjekty. ANOTACE Příspě vek prezentuje výsledky dotazníkového š etření uspořádaného na PEF MZLU v Brně mezi studenty posledních dvou ročníkůkombinované formy studia. Předmě tem š etření bylo zjistit kladné i záporné názory studentůa jejich eventuální připravenost k přechodu na plně distanční formu studia. Výsledky průzkumu svě dčí o tom, že vě tš ina studentůpovažuje za adekvátní stávající (kombinovanou) formu studia a dokáže tento svůj názor argumentačně obhájit. KLÍČOVÁ SLOVA univerzitní vzdě lávání, distanční forma vzdě lávání, kombinovaná forma vzdě lávání, dotazníkové š etření, názory studentů LITERATURA 1. MINAŘÍK, B. Co bychom mě li vě dě t o distančním vzdě lávání. In: Meziná rodní vě decká konference kateder statistiky a systémové a operač ní analýzy. Podě brady 1999, s. 30–38, ISBN 80–213–0561–4. 2. MINAŘÍK, B. Multifunkční studijní opora pro distanční studium statistiky. In: Kvantitativní metody v ekonomii a managementu: pedagogika–výzkum–aplikace. Sovín 2001, s. 200–205, ISBN 80–7157–523–2. 3. MINAŘÍK, B. Nad názory studentů PEF MZLU na předmě t Statistika I. In: Sborník vě deckých prací z mimořá dného setká ní kateder statistiky a operač ního výzkumu. Kostelec nad Č ernými Lesy 2002, s. 109–118, ISBN 80–213–0921–0. 4. MINAŘÍK, B. Distanční výuka (nejen) statistiky v českých podmínkách — fikce nebo realita? In: Zbornik prispevkov z medziná rodneho vedeckeho seminara Kvantitativne metody v ekonomii, metodologicke a prakticke aspekty vyskumu v obdobi vstupu do EU. Nitra: SPU v Nitre, 2003, s. 123-131, ISBN 80-8069-299-8, na CD. KONTAKTNÁ ADRESA prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc., Ústav statistiky a operačního výzkumu PEF MZLU v Brně , Země dě lská 1, 613 00 Brno, Č eská republika,
[email protected] .
Oponent: prof. Ing. Ondrej Hronec, DrSc.
747
