Diskriminace masných krav pokračuje

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.

listopad-prosinec 2011 / č.44

Diskriminace masných krav pokračuje Přestože nový ministr vyměnil náměstka komoditního úseku, nedošlo zatím bohužel k opravě nejkřiklavějších přehmatů tohoto úseku. A další negativní dopady jeho práce na chovatele masného skotu teprve čekají, jak ukázalo navrhované rozdělení peněz na masná telata. V prosinci nám na stůl dorazil návrh rozdělení prostředků dle tzv. článku 68. Zde je potřeba podotknout, že se to stalo po více než 8 měsících od projednání na kulatém stole k živočišné výrobě - kulatý stůl náměstka Turečka se konal 31. 3. 2011, návrh dorazil 1. 12. 2011. Zase různé metry Je s podivem, co komoditní sekci, resp. odboru přímých plateb, na zmíněném návrhu tak dlouho trvalo. Návrh je zbytečně složitý a obsahuje řadu nesmyslů. Například zavádí zcela novou definici horní hranice zatížení u chovu ovcí, takže chovatel, který splňuje podmínky agroenvironmentálních opatření (AEO) ještě automaticky nemusí splnit podmínku pro platbu dle nařízení vlády k článku 68 (dále jen „Článek 68“). Horní hranici zatížení VDJ/ha počítáme u AEO přes zemědělskou půdu, ale Článek 68 zavádí výpočet pouze přes TTP. Ovce do sadu nesmí Dalším nesmyslem je zákaz pastvy ovcí v sadech. Článek 68 přesněji řečeno přiznává podporu pouze na ovci a kozu pasenou na evidovaných travních porostech, a to

Šťastný celý příští rok mějte. Dnes máte jistě o roce

ú v o d e m

Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)

sad není. Pokud se tedy bude farmář chovat v souladu s podmínkami AEO a řádně vypásat travní porost i pod stromy v sadech, tak bude sankcionován podle Článku 68, protože nepase pouze na TTP. Určování otcovství u všech krav U chovu masných krav je rovněž celá řada nesrovnalostí. Nově hrozí, že bude vyžadována identifikace otce u každého telete. Tzn. například při běžném harémovém způsobu zapouštění, kdy jsou ve stádu krav např. 2 nebo 3 býci, bude muset farmář provádět testy paternity. A to znamená dalších tisíc korun u každého telete. Takovýto přístup harémové chovy prakticky znemožňuje, přestože dle centrální evidence skotu je harémový chov samozřejmě povolen. Můžeme jen domýšlet, kdo má prospěch z tohoto byrokratického prvku. Logickým by přitom bylo vyvarovat se možnosti extrémních výkladů ohledně otcovství a pouze jasně konstatovat, že podpora má být na masnou krávu. Nesrovnatelné podpory Zcela mimo chápání je zvolený způsob výpočtu podpory masných krav. U dojnic se platí na dojnici, ale u masných krav se platí přes telata, resp. na tzv. velkou dobytčí jednotku telat masného typu. Toto další ministerské zesložitění potřebuje podrobnější vysvětlení.

2012 své vize, ale jeho hitem budou kontroly a supervize. Na dobrou spolupráci se těší LPISáci.

Jakoby nestačilo, že podpora bude pro 100 % dojnic a jen pro cca 80 % masných krav, protože reálné celosvětové výsledky odpovídají právě zhruba 80 masným telatům odstaveným od 100 masných krav. Tzn., aby byla podpora srovnatelná, tak bude muset být u masných telat 1,25krát vyšší.

Vážení přátelé, nad únosnou mez se už dostaly přehmaty centrálního pracoviště registrů MZe. Spousty problémů vyprodukovaných tímto odborem řeší už Antibyrokratická komise, na další upozorňují jednotlivé nevládní organizace včetně té naší. A s trochu hořkým humorem celou situaci dokresluje novoročenka, kterou rozeslaly nejmenované AZV svým zemědělcům: „Šťastný celý příští rok mějte. Dnes máte jistě o roce 2012 své vize, ale jeho hitem budou kontroly a supervize. Na dobrou spolupráci se těší LPISáci.“ Podobných kvalit, jako centrální pracoviště registrů dosahuje v přístupu k masným kravám komoditní úsek, resp. odbor přímých plateb. Jeho výstupy poškozují zemědělce v marginálních oblastech – v hlavním článku konkrétně rozebíráme prosincový návrh článku 68. Skoro na polovině území České republiky jsou řeky a potoky tak znečištěné fosforem, že už se nedají upravit na pitnou vodu. Článkem o zemědělcích znečišťujících vodní nádrž Želivka proto navazujeme na minule uveřejněnou úvahu Zemědělská výroba za každou cenu. A v neposlední řadě je potřeba citovat z blogu ministra zemědělství Petra Bendla, kde upozornil na fakt, že předkupní právo k bývalé státní půdě si drží úředníci proto, aby měli práci a možná i příjmy do budoucna. Konec roku bývá časem k bilancování. Místo nějakého přehledu jednotlivých činností a akcí našeho svazu, o kterých vás ostatně pravidelně informujeme, jsem se spíš pokusil v bulletinu ohlédnout za kroky, které v úřadě učinili předchozí ministři. S nástupem nového ministra a v kontextu personálních změn věříme, že se na ministerstvo vrátí objektivní a uvážlivé rozhodování a racionální úsudek. Samozřejmě chci využít této příležitosti, abych vám, vašim blízkým a rodinám popřál klidné vánoční svátky a hodně zdraví a úspěchů v novém roce.

Ing. Milan Boleslav, předseda Svazu marginálních oblastí tel.: 737 284 225

Ministerstvo zemědělství uvedené dále vylepšuje tím, že nejdříve telata přepočte koeficientem 0,2 na velké dobytčí jednotky. Sazbu pak pravděpodobně 5x a ještě 1,25x zvýší, aby to vyšlo nastejno - prostě Kocourkov. Celkově tak bude sazba pro masná telata opticky 6,25x vyšší než u dojných krav, abychom se vůbec dostali alespoň na tzv. Beladovo pravidlo „kráva jako kráva“. Ve skutečnosti to bude tak, že masné budou mít stejně jako dojné. Zde připomínáme, že rozdíl v ekonomice masných a dojných krav je 7000 Kč na kus. Přesto Agrární komora prosadila, že masné krávy dostanou stejně jako dojné, i když ty mají tržby navíc ve výši 56 tisíc Kč.

Už se zase těšíme na neodborné srovnávání podpor dle sazeb a řeči o tom, že sazba na masné krávy je více než šestkrát vyšší než na dojnici!!! Navíc, podpora na dojnice bude vyplácena bez ohledu na to, zda je dojena nebo se jen tak drží pro splnění limitu zatížení. Oproti tomu masná kráva bez telete nedostane nic a přitom je úspěšnost u odchovaných telat zhruba 80%. Opravdu sofistikované ministerstvo Náš svaz nesouhlasí s návrhem rozdělení plateb mezi dojné a masné krávy. Postup ministerstva zemědělství není podložen žádnými smysluplnými ekonomickými údaji a vůbec nepočítá s dopady na veřejné statky. V odůvodnění se pouze uvádí, že ÚZEI

zjistil, že čím vyšší má farmář podíl tržeb z mléka na celkových příjmech ze zemědělské prvovýroby, tím více je farmář citlivý na ekonomiku produkce mléka. To je tedy závěr hodný odborníka. Nic se neuvádí o samotné ekonomice ani o porovnání ekonomik jednotlivých citlivých komodit - prostě rozhodování o veřejných prostředcích bez znalosti věci. Přitom cena mléka se oproti situaci před dvěma roky zvýšila natolik, že to na jedné dojnici zvyšuje roční tržby o 13.000 Kč na kus. Oficiální verzi připomínek Svazu marginálních oblastí k tomuto návrhu si můžete přečíst v závěru tohoto bulletinu.

Quo vadis, LFA ? LFA oblasti se nazývají citlivými zejména proto, že vzhledem k přírodním podmínkám jsou manévrovací možnosti zdejších zemědělců odkázaných na jednu nebo několik málo komodit minimální. Farmáři zatížení splátkami majetku a nakoupené státní půdy na řadu let tu nemají možnost nijak kompenzovat nepříznivý dopad neuvážených kroků MZe a každý zásah v oblasti plošných podpor či podpor komodit tady ovlivňuje ekonomiku farem více než jinde. O to větší odpovědnost za budoucí situaci zdejšího zemědělství leží na bedrech ministerstva. Stabilita podnikatelského prostředí, od které se odvíjí prosperita firem, musí patřit mezi primární cíle každé odpovědné moderní vlády. Na konci 90. let i následně se vstupem republiky do EU se skutečně zdálo, že na ministerstvu zemědělství převládl konstruktivní duch v souvislosti se zavedením podpor pro udržitelné a extenzivnější typy zemědělských činností na málo úrodných územích našeho státu. A zpočátku tomu tak skutečně bylo. Restrukturalizace zemědělství v LFA Postupně byly zatravněny desítky tisíc ha orné půdy, náročná plemena vysokoprodukčních dojnic závislých na stabilní krmné dávce z kukuřice a jádra logicky uvolnila na travních porostech místo nově se rozvíjejícímu odvětví paseného masného skotu, který tady před rokem 1990 prakticky neexistoval. Osvícenější farmáři z vyšších či méně intenzivních poloh si v kontextu přicházející globalizace řekli, že se již nebudou „trápit“ s produkcí intenzivních komodit - která je sice baví, ale (s ohledem na klimatické podmínky a půdní úrodnost) neuživí – a že raději přistoupí na kompenzace, které jim stát nabízí výměnou za to, že se budou chovat šetrněji k místní přírodě, ale hlavně za to, že budou sami veřejné statky zemědělskou činností vytvářet. Pokles produkce, který byl důsledkem tohoto procesu,

diverzifikace rostlinných a živočišných druhů, zvýšená odolnost místního zemědělství vůči extrémním klimatickým jevům - to vše přišlo s podporou šetrného způsobu využívání zemědělské půdy a krajiny, konkrétně s chovem býložravců, zejména těch pasených. Je tedy pochopitelné, že svou odpovídající podporu zpočátku dostal i masný skot, komodita, bez které by dosažení výše uvedeného nebylo myslitelné. Pro svůj environmentální přínos i ztrátovou ekonomiku ho ministerstvo zařadilo mezi citlivé komodity. zemědělci z úrodných regionů pak zvýšenými výnosy či nárůstem dojivosti velmi rychle doplnili. Přesto nebylo vše zdaleka tak růžové a farmáři za podpory, sníženou produkci a službu pro stát zaplatili a dále platí mnohonásobně vyšším papírováním, složitou administrativou a pomnožením kontrol, jejichž průběh lze často označit za ústrky či v některých případech za obyčejnou buzeraci. I tato daň se ale zdála být menším zlem v kontextu s tím, co extenzivní a ekologické formy hospodaření v kopcích a horách tomuto státu přináší. Výrazný pokles nitrátů v podzemních vodách, minimalizace eroze na zatravněných svazích, otevření krajiny pro volnočasové aktivity, obnovení

„Krok vpřed, dva kroky vzad“ Stačí však, aby uplynulo několik let i ministrů a úředníci na Těšnově znovu naslouchají vábivým hlasům volajícím po přesunu finančních prostředků a zásahům do trhu směrem k podpoře komoditního zemědělství, a to plošně - tedy i v LFA oblastech. Podle těchto hlasů by jedna část zemědělství měla mít produkci i podpory a ta druhá v méně úrodných oblastech ani jedno. Propagátoři těchto prehistorických názorů nejsou s to vůbec pochopit, co to jsou veřejné statky, životní prostředí a že nelze vše měřit tunami produkce. A že není možné vyprodukovat stejné množství tun kukuřice na horách jako v nížině. Munice však mají tito „experti“ po ruce vždy dost: Počínaje rádoby odbornými

názory na to, kolik by měl farmář v LFA na svých pozemcích minimálně živit dobytka až po hloupá, ale přetrvávající klišé o přebytcích a hnijících hromadách biosena, jakožto hlavním produktu chovatelů masných stád. V lepším případě jde o neznalost situace, v horším pak o zlý úmysl. Citlivá komodita? Každému je jasné, že šetrná forma hospodaření, má-li být šetrnou, znamená mít takový počet dobytka, který krajina přirozeně uživí. I tak se každý farmář logicky snaží stavy držet spíše při horní hranici svých možností. Tak to funguje normálně všude na světě. Nikoliv však u nás, kde jsou chovatelé jedním hlasem kritizováni za „nízké stavy“ masných krav a kde zároveň podpora této komodity poslední 4 roky citelně klesá (odtud zřejmě označení „citlivá komodita“) Naposledy se tak stalo rozhodnutím nového ministra zemědělství. Tady dlužno ovšem říci, že nový ministr přišel do funkce v době, kdy už bylo toto vše „upečeno“ a podpora masných krav pro rok 2011 v Top-Up klesla na 1 394 Kč za kus. Dosavadní přístup ministerstva k tomuto odvětví se dá tedy interpretovat jednoduše: „Čím víc masných krav budeš chovat, tím vyšší bude tvoje ztráta“. Paradoxně právě masný skot je jednou z mála položek, která má v portfoliu tuzemského zemědělství ještě šanci na rozvoj, neboť Evropa je v oblasti hovězího masa čistým dovozcem a poptávka po našem zástavovém skotu v zahraničí také neklesá. Tak, jak jsme už mnohokrát deklarovali, nechceme po ministerstvu v oblasti dotační politiky nic jiného, než systémový přístup na základě rozboru ekonomik jednotlivých odvětví a využití relevantních údajů ÚZEI, které se rentabilitou komodit dlouhodobě zabývají. Pokles podpor krav bez tržní produkce mléka odstartovala, tzv. mléčné krize na sklonku funkčního období ministra

Gandaloviče. Snížení cen mléka však pouze kompenzovalo jeho předchozí raketový růst. Přesto úředníci ministra Šebesty začali silně poškozovat chov masných krav. Ministr Fuksa pak ještě více vychýlil jazýček pomyslné rovnováhy podpor mezi úrodnými oblastmi a regiony LFA, zejména oslabením podpory masných krav v TopUp a nezařazením této komodity do čl. 68. Uzavření AEO programů Další krok MZe - uzavření agroenvi programů a prodloužení stávajících závazků o pouhé 2 roky přivedlo a přivede do nejistoty stovky farem v LFA, protože tyto kompenzace zde tvoří výraznou část celkových příjmů. Nemluvě o problémech v dlouhodobých nájemních vztazích či v oslabené důvěře bank k těmto farmám, kdy se ministerstvo nezmohlo ani na žádné prohlášení, kterým by naznačilo, že se po roce 2013 zasadí o zlepšení situace v tomto segmentu. O nutnosti stability ekonomického prostředí a pravidel pro podnikání byla již řeč v úvodu tohoto článku. Budoucnost zemědělství v LFA Probíhá vyjednávání o nové zemědělské politice, jezdí se do Bruselu, resortní media jsou plná diskusí o hlavních navržených změnách - mechanismus zastropování, greening, platební nároky či pokračující SAPS…atd. Budoucí podobu zemědělství v LFA po roce 2013 ovlivní ale úplně jiné faktory: jak se dané obálky rozdělí na národní úrovni, jak se rozdělí peníze ve 2. pilíři, kolik % se přidělí na podporu citlivých komodit z přímých plateb a jaké komodity to budou, zda dojde k dodatečné podpoře LFA v rámci povolených 5 % z přímých plateb. Nicméně pevně věříme, že nový ministr i přes tyto nepříznivé signály z letošního roku nepodlehne nesmyslným tlakům a nebude pouhým pokračovatelem politiky svého předchůdce. Od nového vedení si slibujeme, že znovu nastolí rovnováhu v podporách a účinně podpoří konkurenceschopnost farem v méně příznivých regionech státu.

K zamyšlení... V druhé polovině pátého a během čtvrtého století před Kristem si Řekové a obzvlášť Athéňané uvědomili vážné nedostatky procesu vytváření práva. Spočívaly v tom, že všechny zákony byly jisté (tj. v přesně formulovaném písemném znění), ale nikdo si nebyl jist, jestli kterýkoli dnes platný zákon bude platit i zítra, nebo bude naopak zrušen či upraven dodatečným zákonem. Tysamenova reforma athénské ústavy z konce pátého století nám nabízí příklad opatření proti takovýmto případům a současní političtí vědci a politici by o něm měli popřemýšlet. Athéňané vytvořili pevný a komplexní postup, učený k zavádění legislativních inovací. Každý návrh zákona prostudovala zvláštní komise úředníků (nomothetai), jejichž úkolem bylo obhajovat původní zákony proti nově navrhovaným. Těžiště diskuze spočívalo spíš v porovnání zákonů než v proslovu ve prospěch nového zákona. Dokonce i poté, co shromáždění návrh schválilo, byl navrhovatel za svůj návrh zodpovědný. Jestliže jiný občan, odpůrce návrhu, dokázal, že nový zákon obsahuje vážné nedostatky nebo je ve vážném rozporu s platnými athénskými zákony, mohl být navrhovatel legitimně souzen. Následovat mohl velmi těžký trest včetně trestu smrti, ačkoli pravidlem bylo navrhovatele pouze pokutovat. Převzato z: Právo a svoboda Bruno Leoni, 1991

Zemědělská perla roku 2011 Některé výroky by opravdu neměly být zapomenuty. Svaz marginálních oblastí proto vyhlašuje již druhý ročník soutěže Zemědělská perla – tentokrát za rok 2011. Opět jsme za přispění členů Svazu marginálních oblastí sebrali aktuální i některé starší pozoruhodné výroky a ty nejlepší vám níže předkládáme.

V loňském roce jsme ocenili „Zemědělskou perlou“ pana ing. Jiřího Bukovského z odboru Centrální pracoviště registrů MZe za požadavek dokládat ústní dohody písemně. Bohužel tento odbor působí zemědělcům čím dál tím větší zbytečné problémy. A je rolí Svazu marginálních oblastí na tuto špatnou práci upozorňovat, protože konkrétní zemědělci mohou být tímto odborem vzhledem k metodám jeho práce cíleně poškozováni. Perly Centrálního pracoviště registrů MZe Příslušný odbor patrně disponuje přebytkem finančních zdrojů, když mimo termíny řádných aktualizací údajů v evidenci uživatelů zemědělských pozemků LPIS provádí stovky supervizí zcela mimo standardní rámec. Dochází tak k neustálému nabourávání administrace plateb SZIF pro zemědělce, protože se tak děje bez využití tolerovaných důvodů mimořádných aktualizací a v tzv. kontrolních obdobích po podání žádostí o podpory v daném roce. Opět se jedná buď o neschopnost nebo zlý úmysl. A protože to není jediný produkt Centrálního pracoviště registrů, tak do nominací na Zemědělskou perlu za rok 2011 byl zařazen i jejich zaznamenání hodný počin z metodiky pro rok 2011 – zavedení duplicitní plošné kontroly u obnov travního porostu. HLASOVAT MŮŽETE E-MAILEM, DO KTERÉHO NÁM NAPÍŠETE ČÍSLO VÝROKU, KTERÝ JE PODLE VÁS NEJÚSMĚVNĚJŠÍ ČI NEJKURIÓZNĚJŠÍ (TO U TĚCH, KDE JE TO UŽ SPÍŠE SMUTNÁ ZÁLEŽITOST) A MĚL BY SE PODLE VÁS STÁT ZEMĚDĚLSKOU PERLOU ROKU 2011. Můžete označit 1 až 3 z níže uvedených výroků. Vašeho favorita, či favority zašlete prosím do 20. února 2011 na adresu [email protected]. Zde jsou nominace: 1. AZV provede kontrolu obnovy travního porostu (kontrola na místě) od 1. září do 2. září daného roku (případně nejbližší dva pracovní dny). Komentář: Jedná se o požadavek z metodiky LPIS (bod 4.2.5. odstavec 7). Výsledek kontroly musí AZV zaznamenat do systému LPIS nejpozději do konce třetího pracovního dne měsíce září daného roku. Potvrzení musí být provedeno dvěma různými pracovníky. Tvůrce metodiky Ing. Bu-

kovský patrně při psaní tohoto bodu vůbec nedomýšlel, co všechno způsobí, když naordinoval zemědělským agenturám zastavit čas a realizovat de facto správní řízení se zemědělcem včetně kontroly na místě a vyhodnocení ve lhůtě 3 dnů. Navíc to celé termínové šílenství musí realizovat s vědomím, že to vlastně vůbec není potřeba, protože dodržování podmínek obnov travních porostů souvisí s podmínkami podpor, které dozoruje SZIF. Povinná míra kontrol 5 % ze strany SZIF tak byla duplicitou MZe navýšena na 105 %! 2. „Ukončení přijímání závazků do AEO byl jeden z požadavků komory. Pokud by byly závazky uzavřeny koncem tohoto programovacího období, bylo by nutné na závazky vyčlenit fixně stejný objem peněz jako nyní. Nebyla by tak v budoucnu možnost využít tyto prostředky jinak, například na modernizaci.“ – Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR, týdeník Zemědělec 19. 9. 2011 Komentář: Pan Fantyš se obává, že by zemědělci mohli mít zajištěné příjmy, proto bylo potřeba jim zakázat uzavírání dalších AEO-závazků. Tento postup pana Fantyše, resp. Agrární komory proti méně příznivým oblastem naprosto chápeme. Neumíme se ale srovnat s tím, jak může někdo pracovat na snižování prostředků pro méně příznivé oblasti a na druhé straně tvrdit, že mu jejich osud leží na srdci – neříká se tomu náhodou pokrytectví? Šikovní to prostě dokážou vždy zamaskovat řečmi např. o modernizaci (rozuměj: další peníze na bioplynky), na které méně příznivé oblasti nedosáhnou. 3. „Po MZe je požadována úprava metodiky pro AZV, která by připouštěla směny pozemků nedoložené právními důvody užívání. Metodika však není nadřazena zákonu o zemědělství, který takový postup nepřipouští.“ – Ing. Gustav Tobolka, ředitel odboru Centrálního pracoviště registrů, jeho opětné odmítnutí souhlasných prohlášení ve vyjádření, které zaslal Antibyrokratické komisi na základě právního stanoviska Abbot Legal, 25. 11. 2011

Zemědělská perla 2011

X „Tzv. souhlasné prohlášení může být, dle našeho názoru, právním důvodem pro užívání zemědělské půdy.“ – závěr právního stanoviska zpracované advokátní kanceláří Abbot Legal pro Ministerstvo zemědělství, 19. 5. 2011 Komentář: Někoho potěší pěkný fotbalový zápas, někoho pěkný film a někoho baví škodit zemědělcům, i kdyby měl násilím všechny právní posudky překroutit. Pro jasnost ocitujeme z právního stanoviska více: „Dohoda uživatelů půdních bloků či dílů půdních bloků o vzájemné výměně těchto půdních bloků, resp. dílů půdních bloků je právním důvodem pro užívání předmětné zemědělské půdy.“ A ocitujeme i ze zápisu ABK: „Vyjádření Ing. Tobolky zaslané ABK 25.11.2011 je nepravdivé a neodpovídá právnímu posudku, který jasně konstatuje, že „Dohoda uživatelů půdních bloků ... je právním důvodem pro užívání …“ a tudíž je možno tyto dohody (souhlasná prohlášení) akceptovat i po termínu 28.2.2012, do kterého umožňoval jejich akceptaci dopis náměstka ministra zemědělství Mgr. Romana Bočka, MBA z 30.3.2011.“ Možná je ale za vším jen ten prostý fakt, že Ministerstvo zemědělství neví co s penězi a tak si dává z dlouhé chvíle zhotovit právní posudky, které pak ani nečte. 4. „SMO svými štvavými články, svými dezinformacemi se u většiny zemědělců, ale i politiků diskvalifikuje. Podsouvat například takovému odborně a morálně kvalitnímu pracovníkovi a znalci českého zemědělství, jakým je tajemník komory Martin Fantyš úmysl poškozovat oblasti LFA je scestné a je to zlý úmysl. Naopak kolega Fantyš je ten, který má pro tuto problematiku velké pochopení a cítění. Poslední vystoupení, kde sklidil velkou pozornost a úspěch měl před čtrnácti dny s agrárníky okresu Děčín v Libverdě.“ – Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, 26.6.2011 Komentář: V zásadě je to taková malá tragikomická připomínka stylu a pravdivosti vyjadřování z dob, kdy

se vycházelo ze Stalinovy teze o zostřování třídního boje v budování socialismu a bylo potřeba potlačit jakýkoliv jiný názor. Jak např. řekl prezident Antonín Zápotocký v Československém rozhlase v předvečer měnové reformy v pátek 29. května 1953. „Nevěřte šeptandě, kterou k nám šíří štvavé západní vysílačky. Naše měna je pevná, jako nikdy předtím!“ Netřeba už asi připomínat, že přesně ve stylu uvedené paralely dostal ve skutečnosti pan Fantyš na uvedeném setkání v Děčíně od zemědělců za své postoje pěkně vynadáno. 5.

„To nejde jen brát z Česka, jednodušší je to dovézt z Rakouska.“ – Ing. Zdeněk Jandejsek CSc., jednání kulatého stolu k problematice živočišné výroby, 26.1.2011. Komentář: Kam se vypařil ten iniciativní boj za podporu české produkce a zákaz dovozu zahraničních potravin, když jeho největší iniciátoři (a nejen pan Jandejsek) dováží do Česka zahraniční potraviny o sto šest. Nechce se nám věřit, že se zase jen někdo snažil schovat za ideály svůj vlastní zájem.

6. „Fond poskytne žadateli platbu zvláštní podpory na tele masného typu na celkový počet velkých dobytčích jednotek, stanovených podle počtu telat …“ – návrh nařízení vlády od odboru přímých plateb Ministerstva zemědělství, 1.12.2011. Komentář: Asi neexistuje náročnější způsob, jak farmářům vyrobit opticky krásnou sazbu, která se však rozplyne po vydělení koeficientem 6,25 - když zohledníme kolik masných telat se narodí stovce krav a kolik telat se vejde do velké dobytčí jednotky. 7. „Zvedněte prosím ruku, kdo střídáte obilí, řepka, obilí!“ – Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, 16.5.2008 na Žofínském fóru, když

dokazoval všem, že se nic obdobného v žádném případě v ČR neděje a tím pádem se agrární analytik Havel poukazující na tento nešvar hluboce mýlí. X „Mimo Vysočiny a jižních Čech jsou celé regiony bez dobytka a statisíce hektarů se změnily v monokultury zmíněného obilí, řepky a kukuřice.“ – Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, 11.10.2011 Komentář: Můžeme být jen rádi, že se zde podařilo prozřít už za tři roky. A jen pro pořádek ocitujeme i vyjádření zmíněného agrárního analytika z 19.9.2007, které vzbudilo rozhořčení pana prezidenta: „Všem hospodářům by mělo být jasné, že často pragmaticky používaný dvouletý cyklus střídání obilovin a řepky vede v důsledku k jednostrannému vytěžování půdy a následnému opětovnému navracení živin do půdy.“ 8. „Podstata rozdílu mezi zemědělstvím v západní Evropě a Spojenými státy spočívá ve velikosti farem. To znamená, že Američané využívají zákonů ekonomie a podporují to. Evropští politici se upnuli v podstatě na idealizaci (která do jisté míry představuje anachronismus) malé rodinné farmy. Doba je ale jinde. Nyní zde vzniká vakuum a otázka je, co s tím. Možná, že to je také jedna z příčin, proč je současná reforma SZP navržená tak, jak je. Pokud dá malý farmář z 30 ha farmy 7 % půdy do klidu, tak se ho to moc nedotkne.“ – Ing. JanVeleba, president AK ČR, 4.11.2011 Komentář: A člověk by si už málem myslel, že 7 % je 7 % bez ohledu na velikost, tzn. malého i velkého farmáře se 7 % dotkne stejně. 9. „Soustředit se jen na český trh je nemožné, nemohu se spoléhat

pouze na Babiše.“ – Petr Kubíček, majitel Zemědělského obchodního družstva Brniště, o tom, proč jeho severočeská firma v situaci, kdy spoustu tuzemských zemědělských podniků ovládá Agrofert podnikatele Andreje Babiše, vyváží mléko do Drážďan, HN, 7.4.2011 – Důkaz, že ministerstvo zemědělství by se už konečně mohlo přejmenovat na ministerstvo Babiše a orby. Ekonom č. 15/2011 Komentář: Zde nekomentujeme, protože jsme si dovolili převzít jak citát, tak i doprovodný komentář z týdeníku Ekonom. Snad jen poznamenáme, že v tomto případě se nejedná o žádné hloupé vyjádření, ale o dost přesné vystižení hořké pravdy. 10. „Kráva jako kráva“ – slova Bohumila Belady, poradce ministra a viceprezidenta Agrární komory na jednání kulatého stolu k problematice živočišné výroby dne 31.3.2011, když obhajoval, proč požaduje stejnou podporu na dojnici a masnou krávu. Komentář: Pan Belada zapomněl, že masná kráva dá za rok jedno tele a dojnice dá za rok jedno tele + padesát pět tisíc korun za mléko. Jestli měl ministr Fuksa i takto odborně zdatné poradce, pak se nelze divit, že se ministerstvo jako čert kříže bálo čísel a rozhodování dle ekonomických podkladů. 11. „V životě jsem nepotkal takového lháře jako je p. Rada.“ - Andrej Babiš, vlastník skupiny Agrofert, diskuze na ihned.cz, 7.6.2011. Komentář: Zmíněný pan Rada z Agrodružstva Jevišovice patří stejně jako pan Babiš k hlavním iniciátorům a signatářům tzv. Iniciativy producentů. Jsme rádi, že nám tímto pan Babiš význam a důvěryhodnost Iniciativy producentů na příkladu svého kolegy osvětlil.

Ministerstvo zemědělství upřednostnilo dotace na mrtvé krávy Včera zveřejněné sazby Top-Up a dále snížená platba na masné krávy ve výši 1 393,80 Kč na rok 2011 bohužel znovu potvrdily, že hlavní živočišná komodita méně příznivých oblastí – masný skot - zůstává přes všechny deklarace na okraji zájmu ministerstva zemědělství. Místo toho ministerstvo rozhodlo o výplatě cca miliardy korun, tzn. téměř čtyřnásobku peněz na krávy evidované v březnu 2007. Tento dobytek částečně už vůbec neexistuje, mimo jiné i proto, že byl nahrazen bioplynovými stanicemi. Tito provozovatelé bioplynek tak pobírají vůbec nejvyšší existující zemědělské dotace na hektar ve výši 62 tisíc Kč ročně a k tomu navíc inkasují dotace za neexistující krávy. Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že chov masného skotu zastavil opouštění zemědělské půdy v podhorských a horských oblastech a zejména v pohraničí poté, co zdejší zemědělství v devadesátých letech zkrachovalo. Masné krávy, tvořící páteř ekonomiky zdejších farem, tak pravděpodobně už nedostanou šanci na to, aby se jejich stavy rozvinuly na žádoucí úroveň 350-400 tis. ks. Přitom hovězí maso je jednou z mála komodit, které Evropa dováží a kde je stále ještě prostor navyšovat tuzemskou produkci. Nebude ani dosaženo obvyklého vyváženého poměru mléčný-masný skot, kdy ve vyspělých zemích Evropy s podobným klimatem a reliéfem krajiny jsou počty těchto krav jedna k jedné, zatímco v České republice je mléčných krav více než dvakrát tolik co masných. Pokles podpor masných krav, jak dokladuje níže uvedená tabulka, začal již za ministra Šebesty a ministr Fuksa v tomto trendu pokračoval. A ministr Bendl jej bohužel potvrdil. A to vše přesto, že na špatné propočty MZe ohledně sazeb Top-Up 2011 upozorňuje Svaz marginálních oblastí už přes rok jak samotné ministerstvo země-

Ministr

dělství, tak zejména odpovědný komoditní úsek. Svaz marginálních oblastí trvale požaduje, aby podpory komodit ministerstvo posuzovalo výhradně v kontextu jejich ekonomik včetně dopadů na životní prostředí a nikoliv na základě různých lobbistických tlaků. Jako odstrašující příklad může posloužit současná disproporce v podporách masného a mléčného skotu, kde se podpora masné krávy jakožto citlivé komodity přesunula ve prospěch mléčné krávy, která má kromě telete ještě několikanásobnou tržbu za mléko ve výši 57 tisíc Kč ročně. Místo seriozních propočtů ministerstvo alibisticky zvolilo výstupy z kulatých stolů komoditního náměstka Turečka, které se staly diskusním klubem se závěry reflektujícími poměr zastoupení jednotlivých zájmových skupin místo seriózní ekonomické diskuse. Vzhledem k tomu, že v České republice převažuje stará struktura zemědělství a mléčné krávy, je pak kvalita aktuálních rozhodnutí ministerstva pochopitelná. Struktura Fuksova ministerstva s minimálním zastoupením ekonomických a en-

Gandalovič

Šebesta

Fuksa

Bendl

dojné krávy

2008

2009

2010

2011

dotace VDJ*

1669

1461

1310

911

-

-

2440

1669

1461

3750

dotace čl. 68** celkem dotace na VDJ

* ** ***

vironmentálních odborů otevřela cestu lobby volající po produkci za každou cenu a po přesunu podpor do úrodných oblastí. Jedním hlasem také zaznívá požadavek na nezbytnost více produkovat také na horách a v podhorách, konkrétně se to projevuje v požadavku na neúnosné navýšení povinného zatížení dobytkem v méně úrodných oblastech. Včera zveřejněná a historicky nejnižší sazba na podporu masných krav je ale dokladem toho, jak „upřímná“ je ve skutečnosti snaha produkci v těchto oblastech podpořit. Výsledkem práce ministerstva je více peněz pro úrodné oblasti, zatímco pro oblasti méně úrodné bude peněz méně a povinností více. Jakkoli tomu první kroky ministra Bendla v úřadě nenasvědčují (kromě poškození masných krav zmiňme spuštění kontroverzní podpory bioplynových stanic) věříme, že s nástupem nového ministra dojde opět k obnovení rovnováhy v ekonomice farmářů z úrodných i méně příznivých oblastí a doufáme, že pokud bude v méně úrodných oblastech podporována produkce, tak půjde o podporu výhradně konkurenceschopných odvětví, mezi něž masný skot patří.

Ministr

Gandalovič

Šebesta

2008

2009

2010

dotace VDJ

1669

1461

1310

911

2371

dotace masné krávy Top-Up***

2940

3280

2119

1394

3282

celkem dotace na masnou VDJ

4609

4741

3429

2305

masné krávy

Fuksa Bendl 2011

velká dobytčí jednotka (přepočtená kráva) přímé dotace zavedené výlučně ve prospěch dojných krav národní doplňkové platby k přímým podporám Tisková zpráva SMO ze dne 28. 11. 2011

Bioplynové stanice pobírají nejvyšší dotace na hektar Ministerstvo zemědělství 10. listopadu 2011 znovu spustilo kontroverzní investiční podporu bioplynových stanic a tím rozhodlo o zvýšení dotací pro bioplynové stanice (BPS) již na 61.614 Kč/ ha. Tato výše dotací nemá nejen v českém v zemědělství obdoby. Průměrné dotace v zemědělství činí jen 10 tisíc korun na hektar a i na ty přírodně nejcennější plochy, které obhospodařují ekologičtí zemědělci, je vypláceno jen zhruba 13 tis. Kč/ha. Svaz marginálních oblastí upozorňuje, že prostřednictvím tzv. zemědělských bioplynových stanic si dotujeme poškozování životního prostředí. Hlavním „palivem“ je přes veškeré proklamace kukuřice, jejíž pěstování má významné erozní dopady, znečišťuje podzemní vody dusičnany, znamená vysoké vstupy pesticidů apod. Rizikový je i výstup z BPS, tzv. digestát. Dle prof. Ing. Ladislava Koláře, DrSc. z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích „není digestát hnojivem organickým, protože proces anaerobní digesce zanechal v surovině jen stabilní organické látky. V jeho pevné části (separátu) je organický dusík rostlinám nepřístupný. Jestliže se separát v půdě hydrolyzuje velmi pomalu, může se tento dusík mineralizovat jen pomalu a v zimě se zpravidla vyplaví.“ Negativní externality, kterými nás zatěžují provozovatelé BPS, nejsou jediným výstupem. Dále stojí za zmínku snižování zaměstnanosti na venkově, protože pro obsluhu BPS je zapotřebí jeden přepočtený pracovník a dle normované spotřeby lidské práce na 1 ha kukuřičné siláže ve výši 9,7 hodin na hektar je potřeba na obhospodaření 200 ha této plodiny také jen jeden člověk. Jedná se tak o dvě pracovní místa při roční podpoře ve výši 6,161 mil. Kč na jednoho pracovníka! Přitom právě lobbisté za BPS osočují ostatní zemědělce z toho, že nezaměstnávají dostatečný počet lidí.

kukuřičnou siláž z uvedených 200 ha, dostává z kapes spotřebitelů roční dotaci elektrické energie ve výši 10,4 mil. Kč. Ta je poskytována přes výkupní cenu, která je ze standardních 1,345 Kč/kWh navýšena u bioplynových stanic na 4,12 Kč/kWh. Dále je každý hektar kukuřice ročně dotován přímou platbou 4.686,50 Kč/ha. A na výstavbu uvedené BPS přispěje Ministerstvo zemědělství dalšími 14,7 mil. Kč. Pokud rozpočítáme investiční dotaci na 15 let, činí každoroční dotace u BPS 61.614 korun na hektar. Provozovatelé BPS se rádi dopouštějí „neznalosti“ tím, že uměle navyšují cenu porovnávané běžné el. energie až na úroveň ceny placené spotřebitelem. Přitom je nutné výkupní cenu el. energie z BPS porovnávat s cenou tzv. silové el. energie bez distribučních a přenosových poplatků, tj. cena v místě připojení elektrárny do sítě. Tato cena je určována na burze a odpovídá výši 1,345 Kč/ kWh za období 01-10/2011. Svaz marginálních oblastí není obecně proti podpoře obnovitelných zdrojů energie. Tato podpora však musí mít smysl. U bioplynových stanic to znamená zrušit všechny podpory ze strany Ministerstva zemědělství včetně pěstování kukuřice, protože představují obdobu podpory fotovoltaických elektráren budovaných na zemědělské půdě, které obyvatelům přinesly především dražší elektřinu a narušenou krajinu. Podpora u BPS připadá v úvahu jen u těch, které zpracovávají komunální odpady. Podpora takových BPS bude obhajitelná i před veřejností, protože daňový poplatník bude vědět, že dotace a navýšená cena elektřiny (příspěvek na obnovitelné zdroje) nekončí v zisku producentů hnojiv a kukuřičných osiv, ale vrátí se z druhé strany v podobě kvalitní vody, půdy a dalších veřejných statků. V neposlední řadě je potřeba uvést, že v západní Evropě investiční dotace pro bioplynové stanice poskytovány prakticky nejsou, a přesto se tam BPS staví.

Modelová bioplynová stanice o výkonu 500 kWh, která potřebuje

Výkon BPS

500

kWh

Roční produkce el. energie při provozu 7500 hodin

3 750

MWh

Cena el. energie na burze bez distribučních a přenosových poplatků za období 01-10/2011

1,345

kWh

Výkupní cena el. energie z BPS bez distrib. a přenos. poplatků v r.2011

4,120

kWh

Rozdíl cen el. energie (dotace přes výkupní ceny)

2,775

kWh

10 404 855

Kč/rok

29 421

Kč/kWh

Roční dotace el. energie Průměrná výše dotace MZe na investice do BPS Dotace na pořízení BPS o výkonu 500 kWh Dotace na pořízení BPS o výkonu 500 kWh rozpočítaná na 15 let Plocha kukuřice potřebná pro zásobení BPS - 500 kWh Přímé platby dotace na plochu v r. 2011 Roční dotace na plochu Celková dotace na 200 ha kukuřice pro BPS 500 kWh Celková dotace na 1 ha kukuřice

Tisková zpráva SMO ze dne 15.11.2011

14 710 744

Kč

980 716

Kč/rok

200

ha

4 686,5

Kč/ha

937 300

Kč/rok

12 322 872

Kč/rok

61 614

Kč/ha/rok

Vodní nádrž Želivka – nejsledovanější nádrž na pitnou vodu pro Prahu V minulém bulletinu jsme zveřejnili pod názvem „Dusičnany v pitné vodě – kolik stojí zemědělská výroba za každou cenu?“ článek o tom, že v oblasti Prostějov-Přerov-Olomouc nesmí kvůli dusičnanům ze zemědělství pít pitnou vodu z vodovodu děti do 1 roku věku a nedoporučuje se ostatním dětem a těhotným ženám. Tentokrát přebíráme výstupy z analýz zveřejněných společností Čistá Želivka o.p.s., která sdružuje obce v tomto povodí a zaměřuje se na kvalitu vody ve strategicky důležité nádrži Želivka, která slouží jako rozhodující zdroj pitné vody pro Prahu, Středočeský kraj a Vysočinu.

V dlouhodobém měřítku však došlo ke značnému nárůstu dusičnanů v nádrži Želivka. Zatímco v roce 1951 činilo maximum 5 mg NO3/l, tak v roce 2006 už bylo maximum na úrovni 39 mg NO3/l. Vedle dusičnanů i pesticidy Analýzy pesticidů prováděné v hlavních přítocích do nádrže ukázaly významnou kontaminaci triazinovými a organochlorovými herbicidy. V létě 2004 bylo zjištěno překročení imisního standardu pro atrazin v odtoku z nádrže Němčice. V létě 2005 došlo k výrazné kontaminaci hlavního přítoku do nádrže Švihov (Želivka) organochlorovým herbicidem alachlor. Hlavní zdroj byl zřejmě v povodí Trnavy, protože v profilu pod přednádraží Trnávka bylo v květnu 2005 naměřeno znečištění třináctkrát překračující limitní koncentraci a od září až do konce roku 2005 zde byly opakovaně naměřeny hodnoty převyšující dva až osmkrát limit. Zvyšování koncentrací pesticidů v surové vodě je třeba považovat za potencionální nebezpečí, které může ohrožovat zdravotní nezávadnost surové vody pro úpravnu vody a způsobit značné zvýšení nákladů na úpravu pitné vody. Na základě zpracovávaného plánu oblastí povodí je konstatováno, že všechny vodní útvary v povodí vodárenské nádrže Švihov nevyhovují dobrému stavu vod. V celém povodí vodárenské nádrže (rybníky, předzdrže a vlastní nádrž) probíhají eutrofizační až hypereutrofizační procesy a dle vyjádření profesora Novotného je reálné nebezpečí hypereutrofizace ve vodárenské nádrži. Většina toků, rybníků a předzdrží je značně zanesena smyvy ze zemědělské půdy, v některých případech z lesní půdy. V ce-

lém povodí dochází na svažitých pozemcích k rozsáhlé erozi půdy. Řada sídel, včetně chatových osad není vybavena zneškodňováním znečištěných vod. Vodní toky jsou podstatně znečišťovány přímo z kanalizací při vydatných či přívalových deštích. Kromě modernizace a intenzifikace ČOV Pelhřimov a ČOV Pacov v ostatních obcích zatím neprobíhá obdobný proces, včetně výstavby kanalizací a zneškodňování odpadních vod. Je zřejmé, že řada obcí nemá a ani v budoucnu nebude mít finanční prostředky na výstavbu kanalizací a čištění (zneškodňování) odpadních vod, a to v mnoha případech ani na dofinancování v případě získání dotací. Dle „Programu řešení problematiky ochrany jakosti vody v povodí vodárenského zdroje Švihov (Želivka)“ zpracovaného o.p.s. Čistá Želivka je stanoven odborný odhad na realizaci potřebných opatření na ochranu jakosti vody v hodnotě 6 až 8 miliard korun. Na vině je zemědělství včetně BPS Výzkumníci z ÚZEI v rámci prezentace Zemědělství a přehradní nádrž Želivka uvádí, že: 1) Hlavní podíl na neustále klesající kvalitě vody v nádrži mají zemědělské podniky a malé obce ve spádové oblasti. 2) Trend zhoršování trvá i přes dlouhodobé úsilí státu, zákonná opatření (vodní zákon, nitrátová směrnice) i stimuly zemědělské a regionální politiky. 3) Téměř 100 % oblasti je v LFA a přitom 75 % zemědělské půdy je rozoráno a intenzivně využíváno pro bioplynové stanice. Zájem o agroenvironmentální opatření je malý.

Stát dotuje poškozování životního prostředí Opět se tím dostáváme k tématu nastavení dotační politiky v ČR. Za náš Svaz dlouhodobě upozorňujeme na to, že stávající nastavení podpor v rámci Společné zemědělské politiky a dalších národních i evropských dotačních nástrojů umožňuje velice dobře vydělávat na poškozování životního prostředí. Stávající systém umožňuje na zvyšování dusičnanů v nádržích s pitnou vodou inkasovat přes provozování bioplynových stanic až 60.000 Kč na jeden hektar. Takto si opravdu rozvoj zemědělství v příhraničních oblastech nepředstavujeme. Je čím dál tím více zřejmé, že bioplynové stanice nevznikají tam, kde skončila živočišná výroba, ale právě naopak živočišnou výrobu vytlačují. Klasická zemědělská výroba nejenom ekonomicky, ale už i dotačně prohrává s pěstováním kukuřice a řepky pro nezemědělské využití. Tím, že tato činnost není rovnoměrně rozložena mezi všechny hospodařící subjekty, stává se nositelkou rozhodující konkurenční výhody. Na místo pomalého zvyšování půdní úrodnosti využíváním skutečných statkových hnojiv jsme tak svědky plundrování zemědělské půdy s dotací státu. Namísto přesunu podpor od cíleně pěstované vysoce erozní biomasy k lepšímu nakládání s odpady se ženeme co nejvyšší rychlostí ke spotřebování světových zásob fosforu, abychom se následně vraceli k jedině rozumnému způsobu hospodaření - kombinované rostlinné a živočišné výrobě v intenzitě odpovídající lokálním podmínkám.

Téměř polovina potoků a řek je zasažená fosforem

Třetí mezinárodní vědecká konference ekologického zemědělství a prestižní

Fosfor a dusičnany ve vodě překračují limity, ukázal rozsáhlý výzkum. Látky se do řek dostávají z pohnojených polí a z čisticích prostředků. Skoro na polovině území České republiky jsou řeky a potoky tak znečištěné fosforem, že už se nedají upravit na pitnou vodu. Nejhorší je situace v okolí velkých měst - především kolem Prahy, Olomouce, Ostravy a také na Královéhradecku. Přitom jen na malé ploše Česka - zhruba na desetině rozlohy - je ve vodě fosforu tolik, kolik je běžné v přírodě. A velký problém je i s dusičnany. Znepokojující závěry přinesl rozsáhlý výzkum České geologické služby, který zkoumá znečištění českých řek a potoků a porovnává ho se stavem z přelomu 80. a 90. let minulého století. „Porovnávali jsme koncentrace mnoha různých prvků,“ říká Jakub Hruška, člen výzkumného týmu. Studie stála deset milionů korun a platilo ji Norsko ze svých fondů. Přibylo potravy pro sinice Za poslední čtyři roky odebrali vědci sedm tisíc vzorků vody a porovnali je s těmi z konce minulého režimu. Zjistili, že v některých ukazatelích se kvalita vod výrazně zlepšila: ve vodě je například mnohem méně těžkých kovů a snížila se i kyselost. To hlavně díky odsíření továren a méně kyselým dešťům. Ovšem mnohem horší je to s koncentracemi dusičnanu a fosforu, tedy látek, které čistírny vod téměř nedokážou zachytit. U fosforu proto, že na to technologicky nestačí, a u dusičnanů proto, že se dostávají do řek mimo čistírny. Nadlimitní koncentrace dusičnanů v řekách a potocích jsou na pětině území Česka, což oproti přelomu 80. a 90. let představuje snížení jen o 1 procento. „Problém je, že právě dusičnany a fosfor jsou potravou pro sinice, řasy a vodní bakterie. Dusičnany jsou nebezpečné i samy o sobě, protože se v organismu přeměňují na toxické a karcinogenní látky,“ uvádí Hruška. Právě kvůli velkému množství dusičnanů a fosforu trpí české řeky i přehrady přemnožením sinic. Ty jsou nebezpečné člověku, ale i ekosystému. „Ve vodě je kvůli nim méně vzduchu i světla. Některé citlivější rostliny a ryby, například pstruzi, v takové vodě žít nedokážou, většinou tam přežívají jen kaprovité ryby. Mění to celý ekosystém,“ vysvětluje Hruška. Potíže se sinicemi měla v letošním létě například nádrž Orlík nebo Slapy. Hnojiva a tablety do myček Fosfor se do vody dostává z lidských exkrementů, které jsou na něj velmi bohaté. Velké množství ho ale pochází i z fosfátových čisticích přípravků. „Ve velkoobchodě je stále dovoleno prodávat fosfátové prací prášky a prádelny s nimi samozřejmě perou, protože jsou levnější. Fosfor je také v prostředcích do myček nádobí, kterých neustále přibývá,“ dodává Hruška. U dusičnanů je hlavním zdrojem znečištění zemědělství. Dusíkatá hnojiva se splachují z polí a dostávají se rovnou do řek, proto je čistírna nedokáže zachytit. „Jsme si jisti, že za dusičnany v tocích skutečně může hlavně zemědělství. Nejvíce znečištěné jsou řeky v nížinách, kde se pěstuje a hnojí nejvíce,“ říká Hruška. Zemědělci se ale brání. „Nevěřím, že je to z polí. Od 90. let jsme snížili dávky hnojiv o polovinu,“ oponuje Miroslav Jirovský z vedení Zemědělského svazu České republiky. Skutečností je, že celková spotřeba hnojiv klesla od roku 1989 o polovinu, ovšem dusíkatých hnojiv ubylo zhruba jen 20 procent. Zdroj: Hospodářské noviny, 18.11.2011

Dvoudenní 3. mezinárodní vědecká konference ekologického zemědělství se zaměřuje na prezentaci aktuálních poznatků vědy a výzkumu v oblasti ekologického zemědělství pro region střední a východní Evropy. Biofarmáři i vědci naklonění ekologickému zemědělství odmítají kromě jiného používat průmyslová hnojiva na bázi syntetického dusíku. Přednost (a záruku dobrých výnosů) vidí v kvalitní, oživené a úrodné půdě, kdy výživa rostlin je zajištěna pomocí přirozeného koloběhu živin v půdě. Z tohoto důvodu má velký význam množství a kvalita půdního humusu a také obsah organické hmoty v půdě – je to zásobník půdních živin, které se uvolňují. Důvod pro striktní odmítnutí umělých hnojiv spočívá rovněž v tom, že na výrobu syntetického dusíku je zapotřebí velké množství energie, navíc dusíkem přehnojené rostliny jsou náchylnější k napadení chorobami a škůdci. Nehledě na to, že fosfor a draslík se těží z konečných, dnes již skoro vyčerpaných zdrojů. Tomuto tématu se dlouhodobě věnuje profesor Carlo Leifert z University of Newcastle, jeden z čelných řečníků 3. mezinárodní vědecké konference ekologického zemědělství a Biosummitu 2011. I když podle Carlo Leiferta dusíku k hnojení plodin může být ještě nějakou dobu relativně dost, jeho výroba z fosilních zdrojů z něj učiní velmi drahé hnojivo. Nehledě na to, že právě při výrobě průmyslových hnojiv dochází k velké produkci CO2 a znečišťování ovzduší. Daleko dramatičtější situace může již brzy nastat u fosforu: podle odhadu má lidstvo k dispozici při pesimistické vizi zásoby fosforu na 30-40 let, při optimistickém pohledu na 60-90 let. Důsledek? Zatímco v roce 2000 se výnosy obilovin dostaly kvůli maximální intenzifikaci umělými hnojivy (minerálním dusíkem) ke svému maximu kolem 9 tun na hektar, počátkem 22. století může nedostatek fosforu srazit výnosnost u konvenčního zemědělství na 4 tuny na hektar. „Jako první bude muset pravděpodobně čelit nedostatku surovin pro výrobu umělých hnojiv Čína,“ soudí Carlo Leifert. Ekologické zemědělství, které nevyužívá průmyslových minerálních hnojiv, v současné době produkuje ve vyspělých zemích přibližně 6 tun ozimé pšenice na hektar, což je asi o 25 % méně než u intenzivního zemědělství. Cena za tento rozdíl je však pro konvenční zemědělství vysoká: v posledních 40 letech sice došlo k dvojnásobnému zvýšení produkce, ale také k pěti až sedminásobnému zvýšení použití dusíkatých hnojiv, což znamená, že na produkci 1 kg potravin je třeba dvakrát až třikrát více dusíkatých hnojiv než dříve. Zdroj: www.businessinfo.cz

Ekofarem ve Velké Británii ubývá Počet ekologických farem ve Velké Británii v posledních letech drasticky klesl. Stále více britských farmářů přechází zpět na konvenční způsob hospodaření. Od roku 2007 podle studie Ministerstva životního prostředí, výživy a rozvoje venkova (DEFRA) se počet ekologicky hospodařících statků snížil o dvě třetiny, uvádí odborný časopis Farmers Weekly. Farmáři se stále častěji vrací ke konvenční produkci z důvodu klesajících cen biopotravin. Zdroj: http://www.agrarheute.com/biobetriebe-england

Blog ministra zemědělství Petr Bendla

„Jedna odbočka na závěr: asi nejhorší poznatek z detailního poznávání resortu, je existence předkupního práva v případě, kdy stát prodává pozemky z Pozemkového fondu. Proč, proboha? Nenapadá mě nic, než že si úřad vytváří do budoucna práci, aby mohl psát dopis, že stát chce nebo nechce předkupní právo využít, nebo aby za ním dokonce chodili žadatelé, kteří za nevyužití předkupního práva rádi připlatí. Jenže to má být přesně naopak: stát by ani v tomto případě neměl překážet svobodné vůli lidí. A peníze získané za prodej pozemků by neměl používat na uplatňování předkupního práva, ale na investice do rozvoje venkova.“ Zdroj:

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/petr-bendl.php?ite-

mid=14987

Připomínkové řízení k článku 68 – podpora přežvýkavců Níže Vám přinášíme oficiální stanovisko Svazu marginálních oblastí z vnějšího připomínkového řízení k návrhu Článku 68 pro rok 2012. V Horní Polici dne 28. 12. 2011 Připomínkové řízení „čl. 68“ (Č.j. 205055/2011-MZE)

složitý, způsob výpočtu by v praxi znamenal například pouze 16 VDJ telat od 100 ks masných krav při 80 ks odchovaných telat.

Vážený pane ministře, dovolujeme si zaslat připomínky k návrhu nařízení vlády o stanovení některých podmínek pro poskytování zvláštní podpory zemědělcům.

Připomínka č. 3: Požadujeme jednoznačně potvrdit, že bez nutnosti vyšetřování paternity apod. budou podpořena masná telata ze systému harémových chovů od certifikovaných býků masných plemen. Ustanovení §5 odst. 2 na tuto možnost podle našeho názoru dostatečně nepamatuje a obáváme se možných negativních výkladů při administraci plateb.

Zásadní připomínky: K finančnímu rámci a rozdělení plateb: Připomínka č. 1: S ohledem na vývoj ekonomiky dojného a masného skotu požadujeme navýšit obálku na masný skot tak, aby v konečném důsledku byla podpora na KBTPM minimálně o 3.500,- Kč vyšší než na dojnici. Důvodem je především snaha o nápravu stavu, kdy v důsledku „mléčné krize“ byla dále narušena rovnováha podpor mezi těmito komoditami. Tuto připomínku jsme podali již 20. 4. 2011 (viz Příloha) v rámci kulatého stolu k živočišné výrobě a do dnešního dne nebyla vypořádána. K §5 Zvláštní podpora na tele masného typu: Připomínka č. 2: Požadujeme stanovit podporu na kus telete, nikoli na velkou dobytčí jednotku telete. Zvolený způsob podpory přes velkou dobytčí jednotku vypočtenou pouze z masných telat s koeficientem 0,2 VDJ/ks zavádí neprůhlednost a neporovnatelnost do podpor masného a dojného skotu. Sazba pro sektor masných krav by byla opticky 5 krát vyšší. K uvedenému je nutno připočítat fakt, že zatímco sektor dojných krav bude mít sazbu na krávu tak v sektoru masných krav bude sazba na tele. To povede opět k optickému navýšení sazby v sektoru masných krav o 25%. Podpora masného tele vůči podpoře každé dojnice zavádí obtížnou porovnatelnost, protože počet odchovaných telat na 100 matek se pohybuje okolo úrovně 80 kusů. Navržený, nelogicky

K §6 Zvláštní podpora na ovce, popřípadě kozy, pasené na travních porostech: Připomínka č. 4: Evidence pastvy u ovcí – požadujeme, aby intenzita chovu byla stanovena shodně s podmínkami AEO a LFA, protože jinak to bude znamenat zbytečnou administrativní zátěž. Připomínka č. 5: Požadujeme, aby se umožnila pastva na veškeré půdě s travním porostem tedy i v sadech. Povinnost pást pouze na travních porostech evidovaných na žadatele v evidenci půdy je v rozporu s běžnou chovatelskou praxí, protože pastva ovcí je realizována i v sadech. Podotýkáme, že se mnohdy jedná o pastviny, které byly jednostranným rozhodnutím ministerstva zemědělství (změnou metodiky LPIS) předeklarovány v evidenci půdy na sady, protože se jednalo o pastviny s počtem stromů vyšším než 50 ks na hektar. K §7 Zvláštní podpora na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka: Připomínka č. 6: Nesouhlasíme se způsobem vymezení citlivosti u mléka. Požadujeme zrušit diskriminaci dojnic u chovatelů více diverzifikujících zemědělskou činnost. Naopak požadujeme zvýhodnit dojnice chované převážně na trvalých travních porostech.

K Příloze č. 1 Připomínka č. 7: Na základě legislativních pravidel nelze citovat znění GAEC a je nutno řešit pouze odkazem na příslušné znění GAEC zejména s ohledem na diskuzi o novelizaci GAEC. Doporučující připomínky: V rámci přípravy legislativy doporučujeme v budoucnu více komunikovat se zástupci zemědělských organizací, kteří jsou nuceni se orientovat v zemědělské problematice napříč komoditami a napříč odbory MZe ČR a mohou tak do přípravy jednotlivých nařízení vnést „zdravý selský rozum“. Předejde se tak rozsáhlým připomínkovým řízením a zredukujeme nutnost předělávat navrhovanou legislativu. Přesto, že závěry kulatého stolu k živočišné výrobě v této věci zazněly již na jaře tohoto roku, máme možnost se s tímto návrhem v celé míře seznámit až nyní.

Za Svaz marginálních oblastí se projednání uplatněných připomínek dne 5. 1. 2012 od 10.00 hodin v místnosti č. 413 v budově Ministerstva zemědělství, Těšnov 17, Praha 1 zúčastní Ing. Kamil Toman. Zároveň žádáme o zaslání vypořádání všech připomínek podaných v tomto připomínkovém řízení na e-mail: [email protected]. Připomínky zasíláme zároveň v elektronické podobě na adresu: [email protected]. S pozdravem Ing. Milan Boleslav předseda Svaz marginálních oblastí

Příloha: From: Svaz marginálních oblastí [mailto:[email protected]] Sent: Wednesday, April 20, 2011 3:03 PM To: ‚Vodicka Jan Ing.‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘; ‚[email protected]‘ Cc: ‚Turecek Karel Ing.‘; ‚Lukasek Milos Ing.‘; ‚Machek Jiri Ing.‘; ‚Trnka Zdenek Ing.‘; ‚Sekac Pavel Ing.‘; ‚Landa Ivan Ing. CSc.‘; ‚Bohatec Pavel‘ Subject: RE: Zápis z kulatého stolu 31.3.2011 Dobrý den, za náš svaz zásadně nesouhlasíme se zněním zápisu, protože neobsahuje stanoviska jednotlivých účastníků a právě proto ani závěry uvedené v zápisu nekorespondují s průběhem jednání. V zápisu a především v příloze Finanční alokace k článku 68, je obsažena filozofie „kráva jako kráva“, což je v rozporu s průběhem jednání a se stanovisky celé řady účastníků. Náš svaz na samotném jednání požadoval v rámci varianty I čl. 68 - přesunout prostředky z dojných na masné krávy. Důvody jsou zcela zřejmé a dlouhodobě známé: 1) Dojnice oproti masným kravám vykazují v souvislosti se zvýšením ceny mléka výrazně lepší ekonomické výsledky. 2) Masné krávy oproti dojnicím plní v daleko větší míře i mimoprodukční funkce zemědělství, protože nejsou po celý rok zavřené v kravínech, ale naopak spásají jinak zemědělsky neobhospodařovatelné pozemky. Celá Evropská unie nadproporcionálně podporuje masné krávy před dojnými právě z výše uvedených důvodů. Dojnice jsou bohužel v podmínkách celé řady chovů v České republice mnohdy spíše rizikem pro životní prostředí s ohledem na vysoký podíl kukuřice v krmné dávce. Masné krávy jsou nositelkami plnění podílu stálých pastvin a nositelkami udržení obhospodařování v jinak neúrodných oblastech. Z výše uvedených důvodů nesouhlasíme s uvedenými závěry - přesunout prostředky od masných k dojným kravám a žádáme o opravu závěrů v zápisu tak, aby zohledňoval stanoviska jednotlivých účastníků kulatého stolu. Děkuji Ing. Kamil Toman, Svaz marginálních oblastí From: Vodicka Jan Ing. [mailto:[email protected]] Sent: Tuesday, April 19, 2011 12:19 PM To: ‚[email protected]‘; [email protected]; ‚[email protected]‘; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; ‚[email protected]‘; [email protected]; [email protected]; ‚[email protected]‘; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected]; [email protected] Cc: Turecek Karel Ing.; Lukasek Milos Ing.; Machek Jiri Ing.; Trnka Zdenek Ing.; Sekac Pavel Ing.; Landa Ivan Ing. CSc.; Bohatec Pavel Subject: Zápis z kulatého stolu 31.3.2011 Dobrý den, z pověření náměstka ministra pro komoditní úsek MZe Ing. Karla Turečka Vám v příloze zasílám zápis z jednání kulatého stolu k živočišné výrobě, který se konal dne 31. 3. 2011. S pozdravem Ing. Jan Vodička - referent odboru živočišných komodit – 17210 Ministerstvo zemědělství Tel. 234 432 656

Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]