Diskriminace z důvodu etnicity

Diskriminace z důvodu etnicity

Mgr. Petr Polák Mgr. Eva Nehudková

Příjemcem a realizátorem projektu je Kancelář veřejného ochránce práv © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Co je diskriminace? •

Diskriminace je porušením práva na rovné zacházení (rovnosti příležitostí)

•

Diskriminace je rozdílné zacházení s lidmi v právem vymezených společenských vztazích z důvodů, které právo zapovídá

•

Diskriminace je jednání, které nemá rozumné odůvodnění (není legitimní), nebo je nepřiměřené (je disproporční)

•

Důsledkem diskriminace je zásah do důstojnosti

© Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Právní zakotvení zákazu diskriminace z důvodu rasy a etnického původu •

•

•

Směrnice Rady 2000/43 ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ – RASOVÁ SMĚRNICE Další mezinárodní dokumenty: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o odstranění všech forem rasové diskriminace, Evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, Listina základních práv EU Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ADZ“) © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Věcná působnost ADZ Diskriminace ve smyslu ADZ je zakázána pouze ve vymezených společenských vztazích, konkrétně v oblasti: • pracovního práva, a přístupu k povolání, podnikání a jiné výdělečně činnosti (ust. § 1 odst. 1 písm. a – c) • členství a činnosti v odborových organizacích (radách zaměstnanců, apod.), • členství a činnosti v profesních komorách, • sociálního zabezpečení, • přiznání a poskytování sociálních výhod, • přístupu ke zdravotní péči a jejího poskytování, • přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, • přístupu ke zboží a službám, včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti nebo při jejich poskytování.


Zakázané diskriminační důvody Dle ADZ je nepřípustné diskriminovat na základě: • rasy, etnického původu, národnosti, • pohlaví (těhotenství, mateřství/otcovství, pohlavní identifikace), • sexuální orientace, • věku, • zdravotního postižení, • náboženského vyznání, víry či světového názoru © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Ochránkyně má více rolí


Ochránce equality body - pomáhá, informuje, vysvětluje, doporučuje, zprostředkovává další pomoc nevládní organizace nebo AK

Ochránce dozorující - Prošetřuje postupy správních orgánů

Správní orgán je společně s ochráncem Správní orgán je šetřeným subjektem „pomáhajícím“ oběti. – ochránce podněcuje správnímu řízení (kontrolní a „sankční“ – nejčastěji OIP, ČŠI, ČOI) Podle kritéria ADZ, případně dalších antidiskriminačních pravidel (př. LZPS, EÚLP, nařízení EU). © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Podle kritéria: soulad s právními předpisy a principy dobré správy – rovnost v řízení

www.ochrance.cz • Životní situace – problémy – řešení = zde naleznete informační letáčky, které ochránkyně přikládá k odpovědím jako zobecněnou radu • Letáčky se týkají například: seznam romských sdružení, územní plánování, plíseň v bytě, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky v bydlení, bydlení, domácí násilí, moje dítě je v dětském domově,… • Elektronický zpravodaj • www.facebook.com: Veřejný ochránce práv – ombudsman • EVIDENCE STANOVISEK OMBUDSMANA: http://eso.ochrance.cz/Vyhledavani/Search


„Underreporting“ – výzkum ochránkyně • Diskriminaci nebo obtěžování pocítilo v průběhu uplynulých pěti let až 11 % dotázaných starších 18 let • Pohled soudců, inspektorů a pracovníků neziskových organizací: lidé nemají dostatek informací a bojí se následků sporu • Ochránkyně navrhuje 15 klíčových opatření, zejména zvýšení osvěty, zajištění bezplatné právní pomoci, zakotvení žaloby ve veřejném zájmu v oblasti diskriminace, a další. • Výzkumná zpráva je dostupná zde: http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Vyzku m/CZ_Diskriminace_v_CR_studie.pdf © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Diskriminace v oblasti bydlení a zaměstnání


Formy diskriminace • Přímá diskriminace (ust. § 2 odst.3 ADZ) •

Jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci.

• Nepřímá diskriminace (ust. § 3 odst. 1 ADZ) •

Jednání nebo opomenutí, kdy na základě neutrálního ustanovení, kritéria či praxe je osoba znevýhodněna oproti ostatním.


Formy diskriminace - příklady • Přímá diskriminace: • „Na pozici pokladní nepřijímáme uchazeče romského původu.“ • Nepřímá diskriminace: • „Hledáme pomocné dělníky: požadujeme minimálně středoškolské vzdělání s maturitou.“


Formy diskriminace • Obtěžování • Nežádoucí jednání, a) jehož záměrem nebo důsledkem je snížení důstojnosti osoby a vytvoření zastrašujícího, nepřátelského, ponižujícího či pokořujícího nebo urážlivého prostředí, nebo b) Které může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí ovlivňující výkon práv a povinností vyplývajících z právních vztahů.

• Sexuální obtěžování •

Obtěžování mající sexuální povahu.


Formy diskriminace • Pokyn k diskriminaci •

Chování osoby, která zneužije podřízeného postavení druhého k diskriminaci třetí osoby.

• Navádění k diskriminaci •

Chování osoby, která druhého přesvědčuje, utvrzuje nebo podněcuje, aby diskriminoval třetí osobu.

• Pronásledování •

Nepříznivé zacházení, postih nebo znevýhodnění, k němuž došlo v důsledku uplatnění práv na ochranu před diskriminací. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Další formy diskriminace • Vícenásobná diskriminace • •

Složená: různé diskriminační důvody se přidávají jeden k druhému Průsečíková: kombinace různých znevýhodnění, které v důsledku vytváří zcela jedinečnou situaci

• Odvozená diskriminace •

Rozsudek SDEU ve věci Coleman vs. Attrige Law and Steve Law (C – 303/06): zákaz diskriminace nemusí být omezen pouze na osoby, které jsou nositeli diskriminačního znaku


Sdílené důkazní břemeno (§ 133a o.s.ř.) •

U namítané diskriminace z důvodu rasy a etnicity dochází k přesunu důkazního břemene vždy, pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že ze strany žalovaného došlo k přímé či nepřímé diskriminaci; žalovaný je následně povinen dokázat, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení.

•

Smyslem přesunout důkazní břemeno na subjekt, který disponuje relevantními daty.

•

Tvrzený diskriminátor nemůže prokazovat negativní skutečnost (nediskriminaci), ale skutečné důvody jednání. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Jak z důkazní nouze? • Důkaz utajenou audionahrávkou • Situační testování i. Jak to funguje … ii. Využití v rámci činnosti ochránce iii. Příklady a zkušenosti ochránce © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Důkaz utajenou audionahrávkou • Přípustnost ve správním řízení: • •

•

Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Afs 60/2009 – 119 ze dne 5. listopadu 2009: Důkaz audiovizuální nahrávkou pořízenou v utajení orgánem veřejné moci nebo v souvislosti s činností orgánu veřejné moci je v řízení o správním trestání zásadně nepoužitelný. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 2 As 45/2010 – 68 ze dne 18. listopadu 2011: I za situace, kdy kamerový záznam pořízený soukromou osobou, který zasahuje do sféry osobnostních práv zaznamenané osoby, nebyl pořízen s jejím souhlasem či v souladu se zákonnými výjimkami, není jeho použitelnost pro potřeby dokazování ve správním řízení zcela vyloučena. V těchto případech je vždy nutno poměřit legitimitu cíle, kterého mělo být pořízením záznamu dosaženo, na straně jedné a přiměřenost užitého postupu na straně druhé. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č.j. 8 Afs 40/2012 – 76 ze dne 31. října 2013: Důkaz není pořízený v závislosti na státní moci, pokud úřad soukromou osobu k pořízení záznamu nepověří, neiniciuje jeho uskutečnění a nijak nezasahuje do probíhajícího skutkového stavu. Je přípustné, pokud soukromá osoba úřad sama vyhledá a ten ji k pořízení nahrávky vyzve. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Důkaz utajenou audionahrávkou • Přípustnost v civilním řízení: •

• •

Nález Ústavního soudu sp. zn. I ÚS 191/05 – 2 ze dne 13. září 2006: Magnetofonový záznam telefonického hovoru fyzických osob je záznam projevů osobní povahy hovořících osob a takový záznam může proto být použit (i jako důkaz v občanském soudním řízení) zásadně jen se svolením fyzické osoby, která byla účastníkem tohoto hovoru. Rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 64/2004 ze dne 11. května 2005: Osobní povahu – jak z logiky věci plyne – zpravidla nemají projevy, ke kterým dochází při výkonu povolání, při obchodní či veřejné činnosti. Rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1774/14 dne 9. prosince 2014: Soud připustil důkaz v podobě tajně pořízené nahrávky mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kterým chtěl zaměstnanec u soudu prokázat skutečné (a nezákonné) důvody jeho výpovědi, a to bez přivolení žalovaného zaměstnavatele k provedení takového důkazu. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Jak funguje situační testování • Osoba ohrožená znevýhodněním na základě některého z diskriminačních důvodů se záměrně vystaví možnému diskriminačnímu jednání tvrzeného diskriminujícího subjektu, aniž by věděl, že je jeho jednání sledováno

• Záměrem je ověřit, zda k diskriminaci dojde (nejedná se o provokaci) • Oblast přístupu k zaměstnání, zboží a službám (včetně bydlení) a zdravotní péči © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Co na to soudy? • Rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 30 Cdo 4431/2007 ze dne 7. října 2009: „Tím, že se postižená osoba sama vystavila možnému diskriminačnímu jednání se nesnižuje míra jejího práva na ochranu osobnosti, ani se tím nevylučuje neoprávněnost případného zásahu proti její osobní integritě.“ © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Využití situačního testování v činnosti ochránce • Prověření individuálního diskriminujícího subjektu • •

Součást metodické pomoci obětem diskriminace, nezbytný souhlas stěžovatele Uzavření dohod o spolupráci s nevládními organizacemi (IQ Roma servis, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Liga lidských práv)

• Mapování diskriminace ve společnosti • •

Výzkumná činnost ochránce Výstupy dostupné veřejnosti na www.ochrance.cz


Příklady a zkušenosti ochránce se situačním testováním • • • • • • • • • • •

Sp. zn. 86/2013/DIS/EN – odepření přístupu do klubu z důvodu romské etnicity IQ Roma servis Česká obchodní inspekce – řízení o správním deliktu (pokuta 200.000 Kč) Sp. zn. 112/2012/DIS/ZO – odmítání Romů ze strany realitních kanceláří Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Zájem pouze předstíraný – jak s tím naloží soud?? Sp. zn. 67/2012/DIS/JKV – neposkytnutí zdravotní péče z důvodu romské etnicity IQ Roma servis Zpráva ochránce o zjištění diskriminace – předžalobní výzva zubařce Sp. zn. 149/2012/DIS/JKV – nepřijetí do zaměstnání z důvodu romské etnicity Vhodný případ pro testing, stěžovatelka však nesouhlasila © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Zákaz diskriminace v oblasti bydlení •

Ustanovení § 1 odst. 1 ADZ: přístup ke službám, do nichž je bydlení zahrnuto, je chráněn tehdy, jeli tato služba veřejnosti nabízena



Vlastnické právo (ius disponendi) versus nabídka pronájmu určená veřejnosti (zprostředkování služby): Nabídka (inzerce) musí respektovat zásadu rovnosti a rovného přístupu (nesmí otevřeně ani skrytě vylučovat či znevýhodňovat určitou skupinu poptávajících podle některého ze „zakázaných důvodů“).



Doporučení veřejného ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu (2010): zvláštní postavení obce jako pronajímatele - úkol obce pečovat v souladu s místními předpoklady a zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení,… (ust. § 35 odst. 2 zákona o obcích).

•

http://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/DISKRIMINACE/Doporuceni/Obecni_byty.pdf


Kritéria pro přidělování bytů •

Musí být transparentní a veřejnosti volně dostupné, nemohou být chráněna podle autorského zákona (zpráva ochránce 73/2012/DIS).

•

Nesmí znevýhodňovat zranitelné skupiny podle ADZ, a to ani nepřímo. (Ke konstatování diskriminace postačuje pouhá hrozba potencionálního znevýhodnění Romů.)

•

Nesmí obsahovat pojmy, které jsou způsobilé zasáhnout do lidské důstojnosti (např. vyloučení osob tzv. nepřizpůsobivých).

•

Nesmí obsahovat segregační politiku (např. podmínku, že kvalitní byty v centru jsou určeny pouze žadatelům, kteří řádně pracují)


Trvalý pobyt občanů • Pro změnu postačí souhlas oprávněné osoby (i nájemce) X ohlašovna změnu oznámí majiteli - hrozba neprodloužení nájemní smlouvy (obava pronajímatele z exekuce). • U doplatku na bydlení není zákonem vyžadován trvalý pobyt. • Podmínkou vzniku nároku na příspěvek na bydlení je trvalý pobyt v bytě, jehož je žadatel nájemce či vlastníkem.


Podmínka trvalého pobytu pro přiznání dávek na bydlení • U standardních forem bydlení v rámci hodnocení nároku na doplatek na bydlení orgán pomoci v hmotné nouzi požaduje mj. uplatnění nároků (příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory) – přihlášení k trvalému pobytu! • U jiných forem bydlení (ubytovny, podnájem) orgán pomoci v hmotné nouzi požadavek uplatnění nároku na příspěvek na bydlení promíjí, neboť jej žadatel nemůže získat. • SOCIÁLNÍ PRÁCE: kontaktovat majitele a objasnit mu problematiku! © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Trvalý pobyt – případy ochránce (1672/2009/VOP) • Přijetí ohlášení změny místa trvalého pobytu nemůže úřad podmiňovat splněním dalších požadavků, které jdou nad rámec zákona o evidenci obyvatel. Požaduje-li úřad ještě před přijetím ohlášení, aby se občan sešel s představiteli samosprávy a touto schůzkou podmiňuje realizaci práva na volbu místa trvalého pobytu, dopouští se pochybení.


Případy ochránce (233/2012/DIS) Skutečnost, že výběrové řízení na uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu bylo zrušeno bez udání důvodu pouze v případě žadatelky či žadatele, který při splnění všech podmínek výběrového řízení učinil nejvyšší nabídku nájemného a výběrové řízení vyhrál a zároveň je romského původu (a je tedy nositelem zákonem zakázaného diskriminačního důvodu etnicity), postačí pro tvrzení o nerovném zacházení v přístupu k bydlení a pro přenos důkazního břemene v případném soudním řízení. Jestliže s žadatelem o byt sdílí společnou domácnost před podáním žádosti osoba se zdravotním postižením, resp. tyto osoby dají najevo úmysl v poptávaném bytě bydlet společně, je třeba takovou osobu se zdravotním postižením pro tyto účely považovat za osobu s žadatelem společně posuzovanou, jde-li z hlediska žadatele o osobu blízkou či rodinného příslušníka (typicky rodiče a děti). V takovém případě je pak při nepřidělení bytu vždy nutno zabývat se i otázkou, zda se nejedná o odvozenou diskriminaci z důvodu zdravotního postižení. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015 obrázek stažen ze stránek IQ Roma servis, o. s. http://www.jaktovidimja.cz

Případy ochránce (41/2013/DIS) Pokud obec neprodlouží nájemní smlouvu romským nájemníkům, nemusí se vždy jednat o diskriminaci z důvodu etnicity. Podstatné jsou důvody, které k tomu obec vedly a mělo-li nepříznivé zacházení přímou spojitost s romskou etnicitou. Důvodem neprodloužení nájemní smlouvy může být zejména nevyužívání obecního bytu nájemníky. Hlavním posláním obce je pečovat o potřeby svých občanů (§ 2 odst. 2 zákona o obcích), a proto je jejím oprávněným zájmem, aby pronajímala byty ve svém vlastnictví lidem, kteří v nich skutečně bydlí.


Případy ochránce  52/2013/DIS: Výraz „nepřizpůsobiví“ se v české společnosti vžil jako synonymum pro označení Romů a stal se klíčovým pojmem předsudečného diskurzu, jehož použití zásadně stigmatizuje Romy. Veřejné přisuzování negativních vlastností „nepřizpůsobivým“ může naplnit znaky diskriminace z důvodu etnického původu ve formě obtěžování (§ 4 odst. 1 písm. a/ antidiskriminačního zákona).

 155/2014/VOP: Pokud obec podmiňuje přidělení obecního bytu novému nájemci povinností uhradit dluh předchozího nájemce, lze takový požadavek považovat za nepřiměřený a v rozporu s ustanovením § 35 odst. 2 zákona o obcích a dobrými mravy (§ 547 občanského zákoníku z roku 2012).


Případy ochránce (112/2012/DIS) V případě, že zveřejněná nabídka pronájmu konkrétní nemovitosti, byť ve vlastnictví soukromé osoby, vylučuje příslušníky určitého etnika, dopouští se ten, kdo nabídku činí (vlastník či zprostředkovatel), přímé diskriminace těchto osob v přístupu k bydlení z důvodu etnicity (§ 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona). Realitního makléře jako zprostředkovatele nikterak nevyviňuje, že jednal na základě požadavku vlastníka nemovitosti. Pokud vlastník nemovitosti, která je nabízena veřejnosti [§ 1 odst. 1 písm. j) antidiskriminačního zákona], sdělí zprostředkovateli (realitnímu makléři), že si nepřeje, aby byla druhou smluvní stranou osoba určitého etnika, dopouští se diskriminace, a to formou navádění (§ 4 odst. 5 antidiskriminačního zákona). Každá osoba je oprávněna ověřit si, zda může vykonávat nerušeně svá práva. Pokud při takovém ověřování dojde k neoprávněnému zásahu do jejích práv, má shodné nároky, jako kdyby se setkala s diskriminací nečekaně.


Případy ochránce (107/2013/DIS) •

Skutečnost, že integrace Romů je zpravidla řešením politicky nepopulárním, které naráží na předsudky a stereotypní vnímání této etnické skupiny ze strany části majoritní společnosti, nemůže odůvodnit faktické vymezení určitých bytů nižší kvality pro žadatele romského původu. Přípustnou formou rozdílného zacházení na základě etnického původu může být opatření učiněné výhradně pro zajištění přiměřeného rozvoje některých znevýhodněných etnických skupin či jednotlivců ve smyslu § 7 odst. 2 antidiskriminačního zákona, zvláštní opatření k vyrovnání příležitostí však nikdy nesmí spočívat v poskytnutí nižšího standardu, než je standard obecný.

•

Pokud město vystěhuje část nájemníků na okraj města pouze z důvodu jejich romského původu, jde o prostorovou segregaci na základě etnického klíče, která naplňuje znaky přímé diskriminace z důvodu etnického původu podle § 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona.

•

V případě, že město uzavírá pouze krátkodobé smlouvy výhradně či v rozhodující míře s romskými nájemníky, jedná se o přímou diskriminaci z důvodu etnického původu (§ 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona).

•

Pokud město pozastaví přidělování bytů ve vztahu k některým žadatelům pouze z důvodu, že uplatnili svá práva vyplývající z antidiskriminačního zákona (například se obrátili na ochránce s námitkou diskriminace), dopustí se diskriminace ve formě pronásledování (§ 4 odst. 3 antidiskriminačního zákona). © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Zákaz rasové diskriminace v oblasti zaměstnávání • • •

•

• •

Právní zakotvení: Čl. 26 ve spojení s čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod Směrnice: 2000/43/ES (rasa, etnicita), 2000/78/ES (tzv. rámcová směrnice), 2006/54/ES (rovné zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání) Zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění pozdějších předpisů („ADZ“) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoZ“)


Přípustné formy rozdílného zacházení •

Diskriminací není rozdílné zacházení v pracovněprávních věcech, pokud je k tomu věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce nebo činnosti a uplatněné požadavky jsou této povaze přiměřené. (ust. § 6/3 ADZ)

•

Za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým ze zakázaných důvodů, a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti. Toto opatření nesmí vést k upřednostnění osoby, jejíž kvality nejsou vyšší pro výkon zaměstnání nebo povolání, než mají ostatní současně posuzované osoby. (ust. § 7 odst. 2 a 3 ADZ) © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Informace o zaměstnanci •

Ust. § 12 odst. 1 písm. a) ZoZ: Zaměstnavatel nesmí při výběru zaměstnanců vyžadovat informace týkající se národnosti, rasového nebo etnického původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování v souladu se zvláštním právním předpisem, dále informace, které odporují dobrým mravům, a osobní údaje, které neslouží k plnění povinností zaměstnavatele stanovených zvláštním právním předpisem.

•

Ust. § 30 odst. 2 ZP: Zaměstnavatel smí vyžadovat v souvislosti s jednáním před vznikem pracovního poměru od fyzické osoby, která se u něj uchází o práci, nebo od jiných osob jen údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Požadavek zaměstnavatele na výpis z rejstříku trestů • Doporučení ochránce •

• • •

Podmínka bezúhonnosti stanovena právním předpisem X Nezbytnost a přiměřenost! Neadekvátní požadavek u nekvalifikovaných prací Může být porušením právních předpisů před a za trvání pracovního poměru Ochrana osobních údajů


Inzerce • Rozsudek SDEU ve věci Feryn (C-54/07): Pokud zaměstnavatel veřejně prohlásí, že nepřijme zaměstnance určitého etnického nebo rasového původu, dopouští se přímé diskriminace při náboru do zaměstnání. I v případě, kdy neexistuje konkrétní oběť, má být systém sankcí účinný, přiměřený a odrazující. Sankce mohou spočívat i v příkazu ukončit diskriminační praxi, v uložení penále či přiznání náhrady škody ve prospěch orgánu, který byl účastníkem řízení. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Případy ochránce (134/2010/DIS) • Ochránce šetřil na podnět stěžovatele případ namítané etnické diskriminace na pracovišti. Diskriminace měla spočívat v nerovném odměňování a přemístěním zaměstnance na vzdálené pracoviště. Celou věc prošetřoval inspektorát práce, který neshledal v postupu zaměstnavatele pochybení. • Jednání zaměstnavatele (resp. jeho podřízených) by bylo možné posuzovat jako přímou diskriminaci a obtěžování (v podobě bossingu a šikany), nepodařilo se však doložit, že bylo motivováno romským původem stěžovatele. Ochránce proto konstatoval pouze pochybení inspektorátu. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Případy ochránce (21/2012/DIS) •

Na ochránce se obrátila stěžovatelka se stížností na diskriminaci v oblasti přístupu k zaměstnání založené na věku a etnickém původu. Uvedla, že je jí 54 let a je Romka, má vysokoškolské vzdělání, v poslední době absolvovala větší množství výběrových řízení, ale je pro ni obtížné najít zaměstnání.

•

Pokud zaměstnavatel odmítne uchazečku či uchazeče o zaměstnání z důvodu, že ostatní uchazeči či uchazečky lépe splňují předpoklady, které objektivně vyplývají z povahy dané pracovní pozice, a tato tvrzení může relevantním způsobem dokázat, není možné shledat diskriminaci v oblasti přístupu k zaměstnání. Pokud zaměstnavatel předloží důkazy o tom, že výběrové řízení proběhlo transparentně a v rámci výběru z uchazečů a uchazeček své rozhodnutí opřel o relevantní skutečnosti vztahující se ke kvalifikaci uchazečů a uchazeček, postačuje to k vyvrácení podezření na diskriminaci v oblasti přístupu k zaměstnání.

•


Ostatní: Zajímavá rozhodnutí související s romskou etnicitou


Rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 46/2013 – 44 ze dne 15. října 2013 (trička „Měl jsem se líp učit“) • Pokud reklama obsahuje diskriminaci na základě rasy, pohlaví nebo národnosti, je třeba ji vždy považovat za rozpornou s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst.3 zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy. • Při hodnocení rozporu reklamy s dobrými mravy z důvodu diskriminace určitého etnika je nutné vzít v úvahu postavení tohoto etnika v české společnosti a existenci negativních stereotypů či předsudků o příslušnících tohoto etnika. • Dobrovolnost účasti v reklamě nemá vliv na posouzení snížení lidské důstojnosti v důsledku této účasti. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Nález Ústavního soudu, sp. zn. II.ÚS 1174/09 ze dne 13. ledna 2010 (pálka „Na Cikány“) • Žalobce byl neúspěšný až do okamžiku, kdy Ústavní soud zrušil rozhodnutí obecných soudů • „K zásahu do práva chráněného čl. 10 Listiny může dojít jednáním se zamýšlenými i nezamýšlenými důsledky, jakož i jednáním směřujícím proti obecně vymezené skupině osob, k níž se jednotlivec cítí být příslušný.“ • Ve svém posledním rozhodnutí přiznal Vrchní soud materiální satisfakci. © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Shrnutí • Antidiskriminační zákon se vztahuje na nerovné zacházení z jasně vymezených důvodů ve vyjmenovaných oblastech života • Rozdílné zacházení z důvodu etnicity je přípustné jen ve zcela výjimečných případech, nikdy nesmí být motivováno předsudkem! • Zákaz diskriminace jsou povinny kontrolovat inspekční orgány (Česká obchodní inspekce kontroluje např. realitní kanceláře, orgány inspekce práce zaměstnavatele) • Důkaz utajenou nahrávkou je za určitých podmínek přípustný v soudním řízení (např. pokud jde o nahrávku výběrového řízení, jednání na úřadě, apod.) © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Děkujeme za pozornost •

Mgr. Petr Polák E-mail: [email protected] Tel.: 542 542 374

•

Mgr. Eva Nehudková E-mail: [email protected] Tel.: 542 542 367

www.ochrance.cz www.facebook.com: Veřejný ochránce práv - ombudsman © Copyright Veřejný ochránce práv, 2015

Diskriminace z důvodu etnicity

Recommend Documents