DIPLOMNÍ PROJEKT
Rozvoj obce Stračí Bc. Jindra Novotná ČVUT v Praze, Fakulta architektury, Thákurova 9, 166 34 Praha 6 – Dejvice, +420 224 351 111
DIPLOMNÍ PROJEKT
Rozvoj obce Stračí Vypracoval: Bc. Jindra Novotná Akademický rok / semestr: 2014/15 LS Ústav: 15118 Ústav nauky o budovách Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Arch. Michal Kohout Konzultanti: Ing. arch. David Tichý, Ph.D. Ing. arch. Filip Tittl
ČVUT v Praze, Fakulta architektury Thákurova 9, 166 34 Praha 6 – Dejvice +420 224 351 111
4
OBSAH Zadání diplomové práce Prohlášení autora
........................................................................................................................7
...................................................................................................................................9
Úvod .......................................................................................................................................................11 Analytická část .........................................................................................................................................13 Návrh .......................................................................................................................................................39 Zdroje a odkazy ........................................................................................................................................73
5
6
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Téma diplomové práce:
Rozvoj obce Stračí
Zadání diplomové práce:
1/ popis zadání projektu a očekávaného cíle řešení Tématem diplomové práce je studie urbanistického rozvoje obce Stračí a následný návrh jedné z lokalit. Práce se bude zabývat aktuálním tématem sociální udržitelnosti současné vesnice, jejíž fungování zásadně ovlivňují společenské, technologické, hospodářské a demografické změny. Práce by měla hledat odpovědi na otázky, jakým způsobem se dnes může vesnice rozvíjet, jak je možno chápat vztah individuálního bydlení k okolní krajině, a jak ho definovat a jak případně tento vztah podpořit. Cílem projektu je vymezení možných rozvojových ploch obce pro novou zástavbu, určení její struktury a charakteru. Cílem je nalézt vhodnou typologii pro současnou venkovskou zástavbu, která bude v souladu s tradiční venkovskou strukturou, ale zároveň bude reagovat na současné požadavky bydlení. 2/ konkrétně specifikovaný stavební program Studie zastavitelnosti v intravilánu obce Stračí a v jeho okolí: Rozvoj obce: - koncepce rozvoje obce v návaznosti na okolní krajinu - řešení celku, koncept struktury zástavby, společenský koncept - doplnění chybějící občanské vybavenosti - plochy pro sport a rekreaci, rozvoj cestovního ruchu - koncept řešení veřejných prostranství obce Architektonický návrh souboru staveb v návaznosti na okolí: - vymezení nové parcelace - návrh nové zástavby - detaily řešení veřejných prostranství 3/ popis závěrečného výsledku, výstupy a měřítka zpracování - Autorská zpráva - Analytická část - Situace širších vztahů 1:5000 - Celková situace 1:2000 - Koncepční schémata lokalit - Koncepční schémata vybrané lokality - Situace lokality 1:500 - Vybrané detaily území a veřejného prostoru - Půdorysy, pohledy a řezy řešených objektů - Vizualizace návrhu
1:500 – 1:100 1:100
4/ seznam dalších dohodnutých částí projektu (model) -
Model M 1:1000
1:500
Rozsah a měřítka jednotlivých výkresů či modelu mohou být po dohodě s vedoucím projektu ještě upřesněna. 7
8
české vysoké učení technické v Praze Fakulta ARCHITEKTURY AUTOR, DIPLOMANT: BC. JINDRA NOVOTNÁ AR 2014/2015, LS NÁzev diplomové Práce: (ČJ) ROZVOJ OBCE STRAČÍ (AJ) stračí development approach Jazyk práce: český Vedoucí práce:
Doc. Ing arch. Michal Kohout
Oponent práce:
Ing. arch. Karel Thér
Ústav: 15118 Ústav nauky o budovách
Identita místa, komunita, venkov, vesnice.
Anotace (česká):
Tématem diplomové práce je studie urbanistického rozvoje obce Stračí a následný návrh jedné z lokalit. Práce se bude zabývat aktuálním tématem sociální udržitelnosti současné vesnice, jejíž fungování zásadně ovlivňují společenské, technologické, hospodářské a demografické změny. Práce by měla hledat odpovědi na otázky, jakým způsobem se dnes může vesnice rozvíjet, jak je možno chápat vztah individuálního bydlení k okolní krajině, a jak ho definovat a jak případně tento vztah podpořit. Cílem projektu je vymezení možných rozvojových ploch obce pro novou zástavbu, určení její struktury a charakteru. Cílem je nalézt vhodnou typologii pro současnou venkovskou zástavbu, která bude v souladu s tradiční venkovskou strukturou, ale zároveň bude reagovat na současné požadavky bydlení.
Anotace (anglická):
The theme of the thesis is to study urban village development Stračí and subsequent application of one of the sites. Working with the current issue of social sustainability of the current village whose functioning significantly influenced by social, technological, economic and demographic changes. Work should seek answers to questions about how the village can now develop an approach to understand the relationship of individual housing to the surrounding landscape, and how to define and how to possibly foster this relationship. The aim of the project is to define areas of possible development of the village for the new installation, determine its structure and character. The goal is to find a suitable typology for contemporary rural buildings, which will be in line with the traditional rural structures, but will respond to the current requirements of housing.
Prohlášení autora
Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s „Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací.“ V Praze dne
podpis autora-diplomanta
Tento dokument je nedílnou a povinnou součástí diplomové práce / portfolia a CD.
9
(obr. 1) Náves ve Stračí (foto:autor)
10
ÚVOD Cílem diplomové práce byla studie urbanistického rozvoje a následný návrh typologie vesnického domu do podrobnosti architektonické studie. V konceptu i následném návrhu jsem uvažovala a pracovala se všemi vrstvami, tvořícími vesnici – urbanismus, sociální kontext a demografický kontext. Dílčími kroky projektu bylo vymezení rozvojových ploch, urbanistický návrh struktury zástavby v návaznosti na stávající stav spolu s návrhem revitalizace a rozvoje veřejných prostranství a nakonec návrh typologií rodinných domů pro rozvojové lokality. Navrhované domy by měly splňovat požadavky na současné bydlení a životní styl. Předmětem výzkumu a návrhu je obec Stračí a její budoucí rozvoj, konkrétně nalezení možné cesty k její udržitelnosti a k rozvoji do budoucna. Samotné diplomové práci předcházel obecný výzkum typologie vesnického domu a dalších staveb, shrnutý v portfoliu předdiplomního semináře s názvem Typologie venkovského individuálního bydlení. Zabýval se sociálním a společenským aspektem venkovského života, problémy současného venkova, historickým vývojem venkovského domu a ostatních venkovských staveb. Hlavní práce sestávala z na sebe navazujících úkonů, jejichž pořadí bylo nezaměnitelné. V první řadě bylo nutné si vytvořit celkový obraz o obci včetně širšího okolí a to v otázce, jakou roli hrálo Stračí historicky a jakou roli hraje dnes v kontextu okolních obcí, krajiny a také pohybu lidí, prostředků a surovin. Po konfrontaci zjištěných faktů o Stračí s obecně platnými poznatky o současné vesnici a dání do kontextu s konkrétními potenciály a hrozbami Stračí mohl být stanoven program rozvoje Stračí. Koncept tvoří tři hlavní přístupy – sociální vazby vesnice, členění a charakter pozemku a zásady pro návrh vesnické typologie. Sociální koncept uvažuje o vesnici jako o organismu, ve kterém se projeví každá pozitivní i negativní změna. Každá změna by tedy měla v ideálním případě dobře doplnit, rozšířit nebo se začlenit do organismu obce. Aby se organismus mohl rozrůstat, musí být upevněno jeho jádro. Tím jádrem jsou zde myšleny sociální vazby = komunita vesnice. Ta může vzniknout, rozvíjet se a upevňovat jen tehdy, má-li pro to prostor a prostředky. V současném Stračí je takovým prostředkem hospoda, provozovaná místními obyvateli pro vlastní potřeby. Při růstu vesnice (navýšení počtu obyvatel) bude třeba navýšit kapacitu komunitního prostoru. Ne však vytvořením zcela nového, odtrženého a neosobního. Stávající a fungující komunitní prostor zůstane jádrem, ke kterému přibudou další vrstvy. Členění pozemku vychází z lánového uspořádání, které je však v návrhu transformováno pro dnešní vesnici. Ne každý má zájem či možnost obhospodařovat pozemek v takové ploše. Ustanovuji tedy čtyři moduly pozemku, které na sebe navazují v pořadí 1 – bydlení, 2 – malá zahrada, 3 – velká zahrada, 4 – ovocné stromy. Pro návrh domu platí pravidla ovlivňující hmotu domu, orientaci a umístění na pozemku. Náves je doplněna individuálními dvoupatrovými domy tak, aby jí byla navrácena jednotná tvář a působila uceleně a přehledně. V okrajových lokalitách jsou domy jednopatrové s podkrovím.
11
12
ANALYTICKÁ ČÁST 1/ Popis regionu Štětsko 2/ Širší vztahy 3/ CHKO Kokořínsko 4/ Občanská vybavenost 5/ Doprava 6/ Obydlenost a organizace území 7/ Reference 8/ Stračí
13
Nahoře: (obr. 2) pohled ze Špičáku na elektrárnu Mělník Uprostřed: (obr. 3) pohled ze Špičáku na Polabskou nížinu a horu Říp Dole: (obr. 4) pohled ze Špičáku na Štětí a komíny papíren
14
ŠTĚTSKO Region Štětsko je součástí Ústeckého kraje, leží na hranici se Středočeským krajem. Zahrnuje město Štětí a jeho okolí s přiléhajícími obcemi Račice, Snědovice, Stračí, Počeplice, Hněvice, Radouň, Brocno, Chcebuz, Čakovice, Veselí, Újezd, Křešov, Lomy, Strachaly, Střížovice, Velký Hubenov, Sukorady, Mošnice a Bylochov.
ŠIRŠÍ VZTAHY
KRAJINA Krajina Štětska má své charakteristické přírodní i technické prvky, které utvářejí ráz jeho krajiny. Dominantu tvoří vrch Špičák (281 m.n.m.) v blízkosti obce Stračí. Východní hranice regionu je lemována CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Štětí - největší obec regionu, leží na pravém břehu Labe. Siluetu města dotvářejí komíny papíren, které jsou největšími v České republice. V širším okolí se nachází hora Říp (455 m.n.m.) a výškově dominuje také elektrárna Mělník, která je od Štětí vzdálena proti proudu Labe přibližně 6 kilometrů.
ÚSTECKÝ KRAJ
Polabská nížina plynule přechází ve zvlněnou pahorkatinu. Půda je zde velmi úrodná. Známky hospodaření dřívějších obyvatel, kdy tradiční obživou bylo zemědělství, sadařství, pastevectví a později i chmělařství, nese krajina dodnes. Je členěna na větší i menší pole, do kterých vstupují malé lesní pozemky a meze. Větší a souvislé plochy lesů se na Štětsku příliš nevyskytují. Listnaté lesíky bychom našli v labské nivě a v severní pahorkatině. Na východě se nacházejí smíšené lesy oblasti CHKO Kokořínsko. DOPRAVA V nížině kolem Labe vznikl dopravní koridor. Ten zahrnuje dálnici D8, vedoucí kolem Roudnice nad Labem (16 km) a směřující z Prahy přes Ústí nad Labem do Německa, dále silnici II. třídy č. 261, která začíná ve Středočeském kraji v obci Liběchov a přes Štětí pokračuje po pravém břehu Labe na severozápad do Litoměřic, Ústí nad Labem a Děčína, kde končí. V neposlední řadě jsou důležitou součástí koridoru železniční trati a konečně i samostné Labe jako vodní cesta. V blízkosti Štětí se nacházejí dvě železniční trati. První vede po pravém břehu a spojuje Lysou nad Labem, Mělník, Štětí a Litoměřice a zastávka se nachází 1,5 km (25 min.) chůze z centra Štětí a 1 km ze Stračí. Druhá a důležitější vede po levém břehu a je to přímý železniční koridor mezi Prahou a Děčínem (2 hodiny). ŠTĚTÍ Štětí je devítitisícové město ležící na pravém břehu mezi Mělníkem a Roudnicí nad Labem. Z poloviny jej tvoří tovární komplex papírenského závodu. Počátky Štětí se datují kolem roku 1314 a status města získalo v roce 1549 od krále Ferdinanda I. Město bylo poničeno německými vojsky po bitvě na Bíle hoře. Nový rozvoj začal až v18. století. Dnešní Štětí je průmyslové - kromě papíren je tu ještě několik menších podniků (100 zaměstnanců). Kromě zajímavých bodů okolí nabízí samo Štětí sportovní vyžití v komplexu stadionů (fotbal, házená, tenis, volejbal) s koupalištěm. Na břehu Labe se nachází areál pro veslaře, kanoisty a jachtaře a v plánu je jeho rozvoj.
ROUDNICE N.L.
ŠTĚTÍ MĚLNÍK
Štětí je spádovým městem pro okolní obce a tak se zde nachází základní služby, obchody i vybavenost (4 mateřské školy, 4 základní školy a 2 střední školy). Pro cestování mezi Štětím a okolními obcemi zde funguje příměstská doprava (v režii města).
15
Autobusové nádraží Štětí Nádraží Hněvice
Labe
Štětí
Satelit
Hněvice
16
Nádraží Štětí
Špičák 281
LEGENDA hranice zastavněného území železnice cesta Stračí - Štětí
Stračí
centrum významný uzel kopec
17
OKOLÍ
Krajina v okolí Štětska je bohatá na přírodní i jiné zajímavosti. V Račicích, které jsou od Štětí vzdáleny necelé 3 km se nachází vodácký a veslařský areál. Samotná závodní dráha vznikla na místě bývalé pískovny a byla dokončena v roce 1986. Kanál s 8 dráhami je dlouhý 2 350 metrů, široký 130 metrů a má i vratný kanál pro jízdu na start. Celková rozloha areálu činí 73 hektarů a zahrnuje veškeré zázemí, potřebné pro pořádání světových soutěží (loděnice, věž, hotel, vysokokapacitní parkoviště, provozní budovy a hlediště pro 5 000 diváků). Po dálnici se sem lze z Prahy dostat cca za 50 minut jízdy. Chráněná krajinná oblast Kokořínsko - Máchův kraj
(obr. 5) Pokličky, CHKO Kokořínsko (foto: http://fotoblog.jakuba.cz)
CHKO Kokořínsko, dříve nazývané Polomené hory, Dubské skály či Dubské Švýcarsko, bylo výhlášeno roku 1976 a k 1. září 2014 bylo rozšířeno o část nesoucí název Máchův kraj, nacházející se v severovýchodním okolí Máchova jezera. Celková rozloha CHKO činí cca 410 km2. Typiské jsou pro tuto oblast pískovcové skály vytvářející nejrůznější útvary. V současnosti jsou vstupními branami do CHKO Kokořínko města Dubá a Doksy, dále Mšeno a Liběchov.
LEGENDA (obr. 6) Hrad Kokořín (foto: www.turistickyatlas.cz) hranice CHKO dálnice D8 silnice I. třídy silnice II. třídy železnice Labe přírodní výšková dominanta
(obr. 7) Veslařský kanál Račice (foto: www.knotek.cz)
18
(obr. 8) Veslařský kanál Račice (foto: http://www.racice.info
RAČICE
ŠTĚTÍ STRAČÍ
9
ROUDNICE NAD LABEM
246 ŘÍP MĚLNÍK
D8
(obr.9) CHKO Kokořínsko (zdroj: kokorinsko.ochranaprirody.cz
19
OBČANSKÁ VYBAVENOST V samotném Stračí se nachází pouze hospoda, ta však nemá ani standartní provoz. Provozují ji nadšení místní především sami pro sebe. Štětí jako spádová oblast pro 9 okolních obcí má 4 mateřské školky, 4 základní školy a 2 střední školy. Lékařské středisko spolu s několika ordinacemi zajišťuje téměř komplexní zdravotnickou péči. Nově vybudovaná je pěší zóna a centrum města, kde kromě malých krámků nalezneme i Městské obchodní centrum.
20
Štětí
Stračí
Hněvice (obr. 10) Sociální služby v okolí (Boris Kaňka, Ján Antal; str. 8; portfolio ATSS/ATU ZS 2014/2015; Atelier Kohout-Tichý; FA ČVUT )
21
DOPRAVA Železniční doprava je v okolí Štětí zajišťována dvěma koridory. Přímá vlaková spojení jsou s Prahou zajišťována v hlavních denních intervalech každou hodinu a jsou doplňována o spoje s přestupem v Mělníku. Cyklostezka propojuje Stračí se Štětím a dalšmi soudedními obcemi, ležícími při hranici CHKO. Chybí však propojení ze Chcebuze do Radouně a zpět do Stračí nebo Štětí a tak není uzavřen okruh. Značená turistická trasa je zde pouze jedna - žlutá - a vede ze Štětí přes Stračí jihovýchodně do Želíz a dále do severně položeného Nedvězí, kde končí. S okolními obcemi je Stračí propojeno naučnou stezkou Loupěžníka Štětky.
22
(obr. 11) Doprava (František Bosák, Jan Zábský; str. 10; portfolio Dopravní analýza, ATSS ZS 2014/2015; Atelier Kohout-Tichý; FA ČVUT )
23
Obydlenost a organizace území 1:2000 Stálí obyvatelé obyvatelé (s (s trvalým bydlištěm ve Stračí blízkéma okolí) Stálí trvalým bydlištěm ve aStračí blízkém okolí) Stálí obyvatelé (s trvalým bydlištěm ve Stračí a blízkém okolí) Rekreanti Rekranti Rekranti Opuštěné Opuštěnéobjekty objekty Opuštěné objekty Pozemky vlastnictví soukromých soukromých osob osob Pozemkybez bez využití využití ve vlastnictví Pozemky bez využití ve vlastnictví soukromých osob POČTY POZEMKŮ
Počty obyvatel:
42 StálíPOZEMKŮ obyvatelé POČTY Stálí obyvatelé obyvatelé (s trvalým bydlištěm ve Stračí a blízkém okolí) 42 Rekreanti Stálí 17 17 3 3 6
Rekreanti objekty Rekreanti Opuštěné Opuštěnébez objekty Opuštěné objekty Pozemky využití ve vlastnictví soukromých osob
Pozemkybez bez využití využití ve ve vlastnictví 6 Pozemky vlastnictví soukromých soukromých osob osob POČET STÁLÝCH OBYVATEL: 102 POČET STÁLÝCH OBYVATEL: 102
Celkový počet stálých obyvatel:
102
Hlavní objekt Hlavní objekt Vedlejší objekt Vedlejší pozemku objekt jednoho vlastníka Hranice Hranice Vjezd pozemku jednoho vlastníka Vjezd Vstup Vstup
1NP 1NP + podkroví 1NP 2 NP+ podkroví 2 NP+ podkroví 2NP 2NP + podkroví
24
Vlastníci jednotlivých pozemků jsou zjištěni z veřejně přístupné databáze ČÚZK, http://nahlizenidokn.cuzk.cz/. Charakter a počty jednotlivých pozemků jsou odvozeny od trvalého bydliště vlastníka pozemku.
Nikolaj Havraň
Kučera Vědomice
Bubeníkovi Stračí
Město Štětí
Město Štětí
Holoubek Kohútková Bohoušovice Stračí nad Ohří Suchý Stračí
Frydrich Štětí Frencl Stračí
Město Štětí
Hailichová Jirotová Štětí
Konvalinka Stračí
Město Štětí
Černá Štětí
Město Štětí
Klingerová Jablonec nad Nisou
Město Štětí
Horčičková Mělník
Podrábský Stračí
Salačovi Stračí Pordovi Stračí Šlapák Praha 10
Kučerová Praha 10
Město Štětí
Konvalinkovi Stračí
Šourek Stračí
Šoltýsová Stračí
Podrábští Novákovi Studecký Stračí Stračí Roudnice n.L.
Jeřábkovi Stračí
Město Štětí
Jungovi Štětí
Holan Stračí Mokrý Stračí
Vankeová Stračí
Voda Štětí
Pachmanová Praha 2 Ernst Praha 6
Ernst Štětí
Mašek Štětí
Město Štětí
Šourkovi Štětí
Město Štětí
Novotná Praha 1
Žáková Švejda Štětí Štětí
Zankerovi Štětí
Rybářová Praha 6
Floriánovi Litoměřice
Ryšánek Štětí STAROSTA
Černí Říčany
Dlasková Stračí Svačina Štětí
Město Štětí
Mokrý Štětí
Leváková Praha 10 Pilnajovi Štětí
Mokrý Štětí
Pirošík Stračí
Jaklová Praha 6 Zankerovi Štětí
Andrtovi Štětí/Praha 5 Nádeník Štětí
Větvičkovi Stračí
Běláčková Stračí
Praha 8
Nádeník Štětí
Vagnerovi Stračí
Mandíkovi Praha 10
Gladišová Štětí Vackářovi
Kapras Stračí
Vodičkovi Stračí
Město Boženková Štětí Stračí
Netálová Praha 8
Ernst Štětí
Straková Stračí
Jung Stračí
Město Štětí
Kubánek Stračí
Kubánková Stračí
Pavlík Štětí
Smolová Štětí
(obr. 12) Doprava (František Bosák, Jan Zábský; str. 10; portfolio Dopravní analýza, ATSS ZS 2014/2015; Atelier Kohout-Tichý; FA ČVUT )
25
REFERENCE malá lhota / jra jaroušek rochová architekti
Fotografie a schémata převzata z: malá lhota http://www.archiweb.cz/ KLOKOČNÁ / PHA http://www.studiopha.cz/ HUTISKO SOLANEC http://noveceskedomy.cz/ chalupa v tupadlech http://archiweb.cz/ rd košťálov http://www.31architekti.cz/ rekonstrukce rd v břežanech http://www.31architekti.cz/ Dům v českém ráji http://www.archiweb.cz/
26
KLOKOČNÁ / PHA
Dům v českém ráji / ján stempel, jan tesař
HUTISKO SOLANEC / HOLIŠ SOCHOVÁ architekti
chalupa v tupadlech / opočenský, valouch
Rekonstrukce chalupy v Tupadlech u Klatov
rd košťálov / 3+1 architekti
rekonstrukce rd v břežanech/ 3+1 architekti
Ing. arch. Jiří Opočenský, Ing. arch. Štěpán Valouch, 2009 | okr. Klatovy
Tradiční chalupa starší 170 let je složena ze tří částí. V čele k ulici je roubené dřevěné obydlí se světnicí, předsíní a kuchyní, za ní navazuje kamenný chlév, chalupu uzavírá cihelná stodola. Cílem obnovy bylo upravit tradiční chalupu pro současný standard bydlení. Ze stodoly se stal hlavní obytný prostor, v místě průjezdu zasklený francouzskými okny do zahrady. Střední část chléva byla upravena na servisní zázemí. Přední roubená část byla ponechána v původní podobě. Zděné části chalupy jsou zatepleny minerální vatou a obloženy prkenným pobitím, přední roubená část je omítnuta hliněnou omítkou s vápenným nátěrem. 38
27
28
(obr. 13) Průhled na náves ze záhumenní cesty (foto: autor)
STRAČÍ Obec Stračí se nachází asi 1 km od města Štětí v úbočí svahu Ješovického vrchu. Dnešní podoba vesnice se začala formovat v 18. století. Vesnice je původně ulicového typu s mírným rozšířením do stran. Její základ tvořily pravidelně uspořádaná hospodářství – obytné části hrázděných, roubených a později zděných domů měly své štíty orientovány do obdélníkové návsi, za nimi následovaly dvory s příčně situovanými stodolami a teprve poté dlouhé záhumenní zahrady. Většina domů ve vesnici byla vystavěna v 19. století. Počet domů vystavěných v průběhu 20. století a na počátku století 21. se pohybuje v řádu desítek. Stračí má do dnešní doby poměrně dobře zachovanou historickou půdorysnou stopu i parcelaci. Celá vesnice je obklopena poli a lesy. Na návsi se nachází kaple sv. Jana a Pavla, vodní nádrž a veřejná studna. Z občanského vybavení se zde nachází pouze hospoda.
Historie Stračí je převzata z knihy „Stračí, 600 let obce Stračí“, MÚ Štětí.
29
4
9
6 7
5
3 2
8
1
30
(obr. 14) Pro tvorbu situace použity mapy z www.cuzk.cz
1
(obr. 15) železnice Mělník - Litoměřice (foto: autor)
4
(obr. 18) Nádraží Štětí (foto: autor)
7
(obr. 21) Soubor typových domů mezi Štětím a Stračím (foto: autor)
2
(obr. 16) Dům čp. 4 ve Stračí (foto: autor)
5
(obr. 19) Zahrádková kolonie Stračí (foto: autor)
8
(obr. 22) Hospoda a požární nádrž na návsi ve Stračí (foto: autor)
3
(obr. 17) Dům čp. 24 ve Stračí (foto: autor)
6
(obr. 20) Mariánská kaple (foto: autor)
9
(obr. 23) Špičák (foto: http://http://nemo.rajce.idnes.cz/)
31
pasporzace vesnice 32
(obr. 24) Pasporzace staveb (Luboš Klabík; str. 14, 15; portfolio projektu ATSS ZS 2014/2015; Atelier Kohout-Tichý; FA ČVUT )
HISTORIE 1250 - údajně doložena existence 1407 - první zmínka (náleží pod Liběšice) 15. století - rozsáhlé vinice 1583 - připojení k Liběchovu 1575 - úpadek vinic 1618-1648 - třicetiletá válka, zánik vinic, vesnice zpustošena válkou 1645 - 19 domů 17. - 18. století - dosídlování německými osadníky 1770 - 1771 - první číslování domů 1720 - Hraběcí kaple 1768 - 11 domů 1.5. 1799 - CELÁ VESNICE ZNIČENA POŽÁREM Konec 18. století - Mariánská kaple 1818 - kaple na návsi 1833 - 268 obyvatel, 48 domů 1843 - 293, 48 domů 1848 - 293 obyvatel, 48 domů 1850 - srubové a empírové domy na návsi 1857 - 309 obyvatel, 59 domů 1880 - 281 obyvatel, 59 domů 1900 - 278 obyvatel, 77 domů 1918 - příliv Čechů 1921 - 331 obyvatel (70 Čechů), 79 domů 1927 - otevření české školy (německá škola ve Štětí) 1930 - 332 obyvatel (90 Čechů), 78 domů 1938 - vypuzení Čechů, připojeno k Sudetám 1939 - 311 obyvatel 1945 - osídlování opuštěných statků odsunutých Němců Čechy z vnitrozemí 1949 - založení papíren 1960 - připojeno ke Štětí 1964 - požár sálu Hostince u Skálů 1974 - 2018 obyvatel, zbourán dům čp. 1 1978 - stavba samoobsluhy na místě čp. 1 1979 - 173 obyvatel 1981 - 155 obyvatel 1987 - 153 obyvatel 1990 - oprava Mariánské kaple 1991 - 113 obyvatel 1992 - 152 obyvatel 1994 - zbudování opěrné zdi ve vesnici nad vsí 1996 - 162 obyvatel 1998 - 158 obyvatel 2000 - 158 obyvatel 2001 - 100 obyvatel, rekultivace skládky za vsí 2002 - 158 obyvatel, přestavba hasičárny na hospodu 2006 - 102 obyvatel Kolem 2010 - vznik sídelní kaše u Štětí 2014 - 98 obyvatel (obr. 25,27,29,31) Historické foto Stračí foto: www.fotofort.cz )
(obr. 26,28,30,32) Současné Stračí (foto: autor)
33
34
(obr. 33) ÚP Štětí (zdroj: obec )
ÚZEMNÍ PLÁN Platný územní plán města Štětí byl schválen 2.6.2005, má sedm změn. Autorem je Ing. arch. Petr Vávra a studio KAPA. Od roku 2014 je zpracováván nový územní plán, kterému předcházela experimentální studie a analytická část s výstupem nazvaným Atlas Štětí. Hlavním řešitelem je doc. Ing. arch. Jan Jehlík a garantem zpracování územního plánu je doc. Ing. arch. Michal Kohout.
35
absence pracovních příležitostí
kompaktní zástavba a převážně zachovaná půdorysná stopa
napojení veřejnou dopravou na dálkovou dopravu (vlak, autobus)
dobrá docházková vzdálenost jak do města Štětí, tak do přírody
chátrající domy
celistvý dojem vesnice fungující komunita (Hospoda) viditelný vztah obyvatel k půdě
S
W
O
T
turistika a cykloturistika možnost částečné soběstačnosti v produkci obnovení občanské vybavenosti prostor pro rozvoj a zájem lidí o individuální bydlení
36
postupné opouštění vesnice srůst se Štětím skrze satelit necitlivé zásahy a z toho plynoucí ztráta kouzla místa
INTERPRETACE ANALÝZ SWOT FORMULOVÁNÍ ZÁKLADNÍCH PROBLÉMŮ Stračí je z vesnic, pro které je Štětí spádovým místem , obcí s mnoha výhodami. Leží nejblíže, zároveň však nepřejímá negativní vlastnosti, které ovlivňují život ve Štětí. Nachází se v malebném přírodním prostředí na okraji CHKO Kokořínsko. Velmi blízko se nachází zastávka vlaků na trase Mělník - Děčín. Z negativ Stračí je nutné vzít v potaz, že i zde hrozí současný trend opouštění malých a starších vesnic a ještě více snad stárnutí obyvatelstva a nulový příliv mladé generace, nových obyvatel a nebo návrat potomků současných obyvatel. Potomci obyvatel Stračí využívají domy spíše pro víkendovou rekraci než k celoročnímu bydlení. Stěžejní problémy: Stárnutí obyvatelstva a spolu s ním i celé vesnice. Roustoucí satelitní výstavba velmi blízko Stračí. Nevyužitý turistický potenciál.
(obr. 34) Satelit u Štětí (zdroj: autor )
37
38
NÁVRH Návrh rozvoje Stračí zakládám na poznatcích o vývoji zástavby, fungování sítě cest a také na obecných zásadách platných pro vesnické prostředí. Stávající uliční síť je dostačující ve své současné podobě. Obnovu a nová propojení navrhuji u pěších cest a propojení, které byly buď časem zapomenuty a nebyly znovu obnoveny a nebo v místech, která je vyžadují např. díky novému rozvoji. Rozvojové plochy pro novou zástavbu navrhuji pouze podél stávajících cest a to ve 4 lokalitách. Dílčí dostavby navrhuji na návsi a v jejím nejbližším okolí. Rozvoj se odehrává uvnitř i mimo současné zastavitelné území, ale nikdy nepřechází přirozená rozhraní vesnice a krajiny, která byla pozorována přímo na místě při terénních průzkumech. Růst Stračí navrhuji v měřítku rodinných domů a dvojdomů. Každý ze šesti charakterů by svým měřítkem, hmotou, orientací, umístěním na pozemku i velikostí a orientací pozemku měl rozvíjet příslušnou lokalitu tak, aby nenápadně doplnil a nenarušil stávající atmosféru místa.
1/ Situace návrhu 2/ Schémata konceptů 3/ Náves 4/ Zásady pro parcelaci 5/ Zásady návrhu vesnické typologie 6/ Typologie
39
Situace návrhu 1:2000 Hlavní situace zobrazuje způsob nové parcelace, rozložení nové zástavby, úpravu stávajících a návrh nových veřejných prostor a také rozvoj krajiny.
Legenda
PARCELY
PARCELY stávající parcely PARCELY PARCELY stávající parcely stávající parcelyparcely stávající nové parcely nové nové parcely parcely nové parcely zahrada/pole/sad za domem zahrada/pole/sad za zahrada/pole/sad za domem domem zahrada / pole / sad za domem
DOMY
DOMY DOMY DOMY nová zástavba nová zástavba nová zástavba nová zástavba stávající zástavba - hlavní objekt stávající zástavba hlavní -objekt objekt stávající zástavba -- hlavní stávající zástavba hlavní stávající zástavba - vedlejší objekt objekt stávající zástavba vedlejší objekt objekt KOMUNIKACE stávající zástavba -- vedlejší objekt stávající zástavba - vedlejší
KOMUNIKACE zpevněná hlavní - asfalt/dlažba KOMUNIKACE KOMUNIKACE zpevněná hlavní hlavní -- asfalt/dlažba asfalt/dlažba zpevněná dlažbazpevněná hlavní - dlažba / asfalt dlažbadlažba dlažba pochozí - asfalt, dlažba pochozí asfalt,-dlažba dlažba pochozí -- asfalt, pochozí zpevněná vedlejšídlažba / asfalt zpevněná vedlejší vedlejší zpevněná zpevněná vedlejší nezpevněná nezpevněná nezpevněná nezpevněná mlatový povrch povrch PLOCHY mlatový mlatový povrch povrch mlatový
PLOCHY PLOCHY PLOCHYlouky louky louky louky meze meze meze lesy meze lesy lesy lesy pole pole pole pole předzahrádky předzahrádky předzahrádky předzahrádky zahrádkářská kolonie
S S
zahrádkářská kolonie zahrádkářská kolonie kolonie zahrádkářská
0
50
100
0 0
50 40
50
100 100
41
Stávající stav
les
meze / předzahrádky
soukromé zahrady / zahrádky v kolonii
louka
pole
PARCELY PARCELY
stávající parcely stavební parcely stávající parcely nové parcely nové parcely vodní plocha zahrada/pole/sad za domem zahrada/pole/sad za domem
DOMY DOMY
nová zástavba nová zástavba stávající zástavba stávající zástavba- hlavní - hlavníobjekt objekt stávající zástavba - hlavní objekt stávající zástavba - vedlejší objekt stávající zástavba- vedlejší - vedlejšíobjekt objekt stávající zástavba
KOMUNIKACE KOMUNIKACE
zpevněná hlavní - asfalt/dlažba zpevněná hlavní - asfalt/dlažba
dlažba dlažba pochozí - asfalt, dlažba pochozí - asfalt, dlažba zpevněná vedlejší zpevněná vedlejší nezpevněná nezpevněná mlatový povrch
PLOCHY PLOCHY
mlatový povrch louky louky meze
meze lesy 42 lesy
Krajina Návrh
les
sad
meze / předzahrádky
soukromé zahrady / zahrádky v kolonii
louka
pole
stavební parcely PARCELY PARCELY stávající parcely PARCELY
stávající parcely vodní plocha nové parcely stávající parcely
nové parcely zahrada/pole/sad za domem nové parcely stromy
DOMY DOMY DOMY
zahrada/pole/sad za domem
zahrada/pole/sad za domem nová zástavba nová zástavba nová zástavba stávající zástavba - hlavní objekt nová zástavba stávající zástavba stávající zástavba- hlavní - hlavníobjekt objekt vedlejšíobjekt objekt stávající zástavba - hlavní stávající zástavba - vedlejší objekt
KOMUNIKACEstávající zástavba - vedlejší objekt stávající zástavba - vedlejší objekt KOMUNIKACE zpevněná hlavní - asfalt/dlažba KOMUNIKACE zpevněná hlavní - asfalt/dlažba
zpevněná hlavní - asfalt/dlažba dlažba dlažba pochozí dlažba - asfalt, dlažba pochozí - asfalt, dlažba zpevněná vedlejší pochozí - asfalt, dlažba zpevněná vedlejší nezpevněná zpevněná vedlejší nezpevněná mlatový povrch nezpevněná mlatový povrch
PLOCHY mlatový povrch PLOCHY louky PLOCHY
43
Stávající stav
štítová orientace s odstupem od uliční čáry
štítová orientace
okapová orientace
L-půdorys se štítovou orientací
hospodářský dvůr
zahrádková kolonie
44
Struktura zástavby Návrh
štítová orientace s odstupem od uliční čáry
štítová orientace
okapová orientace
L-půdorys se štítovou orientací
hospodářský dvůr
zahrádková kolonie
45
Stávající stav
hlavní komunikace vedlejší komunikace obslužná komunikace nezpevněná polní cesta nezpevněná cesta pouze pro pěší koleje železnice
46
Cesty Návrh
hlavní komunikace vedlejší komunikace obslužná komunikace nezpevněná polní cesta nezpevněná cesta pouze pro pěší koleje železnice
47
Stávající stav
1
NÁVES
náves je přeplněna nehodící se zelení povrchy jsou staré a rozbiré požární nádrž je nevyužitým potenciálem
2
2 3
HOSPODA
dnes hospodu provozují místní zapálení obyvatelé především pro sou potěchu s novou zástavbou by se měla rozvinout i občanská vybavenost
HORNÍ ROZCESTÍ
dnes se na tomto místě nachází lavička, odpadkový koš a tabule která je první ze série naučných tabulí turistické trasy Po stopách loupežníka Štětky
2
1 3
48
Veřejná prostranství Návrh 11
1
7
NÁVES
revitalizace nádrže odstranění nehodících se stromů změna povrchů a členění profilu
2
2 3
2 4
9
5 8
10
4 2
2 5 2 6
6
2 7
1 3
2 8 2 9
HOSPODA
přestavba a proměna na obecní dům s hospodou, malou knihovnou s internetem, společenskou místností (využitelnou jako jesle), hasičská zbrojnice
HORNÍ ROZCESTÍ
dostavba statku s přiléhajícím jabloňovým sadem na trojúhelníkovou parcelu na rozcestí strom s lavičkou
HŘIŠTĚ
v návaznosti na obecní dům směrem dozadu od návsi tenisové a malé fotbalové hřiště (45x90 m)
OVOCNÉ SADY
výsadba ovocných stromů
DŮM ČP. 24
rekonstrukce a nové využití jako zpracovatelny ovoce
ROZCESTÍ K NÁDRAŽÍ
na křížení staré a nové cestypro pěší směřující k nádraží
NOVÉ ZAHRÁDKY
rozšíření stávající zahrádkové kolonie
ODBOČKA KE SPORTOVNÍMU AREÁLU VE ŠTĚTÍ
rozšíření stávající zahrádkové kolonie
10 2
11 2
LESNÍ HŘIŠTĚ S TÁBOREM
chatky, ohniště a hřiště pro příměstské tábory
NOVÁ CESTA K NÁDRAŽÍ PODÉL KOLEJÍ
pro lepší dostupnost automobilem
49
Náves 1:500
Proměna návsi spočívá v jejím očištění od nevhodných druhů dřevin a v celkovém zjednodušení a ujasnění prostoru. Náves by měla působit přehledně a uceleně. Domy, přiléhající k návsi ve většině případů respektují tradici a historii a obrací se do návsi štítovou stranou domu. Ta je zároveň fyzickou hranicí mezi soukromými pozemky a veřejným prostranstvím návsi. Plochu tvoří tři charaktery, které jsou odlišeny povrchy, a požární nádrž, jejíž forma je změněna z čistě funkční na pobytovou a rekreační. Prvním charakterem jsou předzahrádky, které spíše symbolicky než fyzicky drží hranici veřejného a soukromého ve vzdálenosti 2 až 5 metrů od fasád domů. Druhým charakterem je hlavní cesta, procházející návsí do horní části vesnice, kde končí a přechází v pěší a polní cestu. Třetí charakterem je největší prostor návsi. Jeho plochy jsou členěny na menší segmenty, určené pro pomalý pohyb (malé dlažební kostky), pobyt a pořádání kulturních akcí (mlat) a příjezd k domům (dlažební kostky prorostlé trávou).
velké dlažební kostky /vozovka/
malé dlažební kostky
/chodník, plocha kolem kapličky/
dlažební kostky prorostlé trávou /příjezdové cesty/
mlatový povrch
/pochozí plochy kolem nádrže a hospody/
trávník
/trávník, květiny nebo byliny na předzahrádce/
50
51
52
53
Členění a charaktery pozemku Schéma zobrazuje uspořádání jednotlivých charakterů na typickém pozemku, které vychází z tradice a historie. Skladebné jednotky: 1/
Pozemek pro bydlení /od 300m2/
2/
Malá zahrada /od 80 m2/
3/ Zahrada s políčkem /od 100 m2/ silnice
přední zahrádka
4/
ovocné stromy malé políčko, kompost, skleník malé záhonky, hospodářská stavba
pozemek pro hlavní stavbu
zelený pruh
54
vjezd
chodník
Sad s ovocnými stromy /od 300 m2/
Získáváme tak 4 různé charaktery pro způsob života v rodinném domě na vesnici: 1/
Hlavním požadavkem je bydlení, nezastavěna plocha pozemku slouží pro rekreaci především o volných dnech.
2/
Spolu s bydlením mají obyvatelé zájem o zeleninovou, případně bylinkovou zahrádku.
3/
Spolu s bydlením, rekreací a zahrádkou se záhony mají majitélé zájem např. o pěstování brambor. Pozemek třetího charakteru je vhoný pro umístění menšího políčka a pokud budou dodrženy minimální rozměry, lze na něm vypěstovat např. brambory pro čtyřčlennou roinu na celý rok.
4/ Čtvrtým charakterem je pozemek určený pro pěstování ovocných stromů.
(obr. 35) Schéma členění pozemku na 4 charakterové části
x8
11
min. 8 m
BYDLENÍ
20 min. 15 m 20
4
11 11
min. 8 m min. 8 m 20 min. min.15 30m m
(opt. 60m) min. 15 m 20 20 min. 15 m min. 8 m 300 m²
min. 8 m min. 8 m
min. 12
min. 25
min. 25 m min. 30 min. 15 m (opt. 60m) min. 30 m (opt. 60m) min. 15 m min. 15 m min. 30 m (opt. 60m)
čtyřčlenná rodina = 20 m² skleník
= 10 m²
ZAHRADA PRO DROBNÉ PLODINY x8 4 ZÁHONY /ovoce, zelenina, bylinky/
výběh pro slepice + kurník
A/ ZÁHONY 80 m² 300 m²
10 mperžel, ² jahody, mrkev, ředkvičky, cibule, česnek, 4 x 8polceler, červená řepa, rajče, křen, salát hlávkový, 5 m² níček, špenát
88 m²
10 m ²
SKLENÍK
KEŘE
B/ SKLENÍK min. 25
3
4
xmin. 8 12 x8
= 27,3 m²
4
10 m ² 10 m ²
Na vypěstování brambor pro čtyřčlennou na 1m 5 m²rodinu Parkování OA 2,5*5 rok tedy potřebujeme plochu přibližně:5 m² 110 m
165 m²
80 m² min. 15 9,49 m²
Venkovní posezení
ZÁHONY /ovoce, zelenina/ /bylinky/
+černý bez
330 m²
paprika okurka rajče salát hlávkový
C/ CHOV SLEPIC
KČOV Jedna slepice by měla mít správně 10 m2 výběhu a 165 m² 4
samozřejmě místo v kurníku.
plošné nároky/osoba = 5 m²
SKLENÍK Průměrně snese každá slepice 3,5 vejce za týden.
čtyřčlenná rodina = 20 m² ořešák 10 m ² paprika BRAMBOROVÉ POLE d=12 m okurka dočišťovací rybníčky (2) = 10 + 5 m² 5 m² D/ KOMPOST rajče potřeba/osoba/rok = 70 kg = 27, min. 15 salát hlávkový celkem = 35 m²
Kompost by měl být nedílnou součástí každé domácnosi, která má pro kompostování podmínky.
čtyřčlenná rodina = 110 m²
jabloň, hru meruňka, tř
skleník
čtyřčlenná rodina = 20 m²
+černý bez
SKLENÍK BRAMBOROVÉ POLE
d=12 5 m²
+ořešák
10 m ²
+černý bez
jabloň meruň
výběh pro slepice + broskvoň, slíva, bluma, kurník švestka
4
dočišťovací a/ pro výsadbu v řadách je nutno pamatovat na rybníčky vzdále-(2) = 10 + 5 m² 5 m² = 10 m² tak, aby se dospělé koruny dotýkaly (ne ořekrývaly) nosti celkem = 35 m² b/ velikosti korun dospělého stromu: ořešák = 12mkompost jabloně, hrušně, meruňky, třešně = 8 m = 3,5 vejce/týden broskvoňě, slívy, blumy, švestky = 5 až 6 m slepice lísky, černý bez = 3 až 4 m výběh pro 9,49 m² + rybíz, angrešt = 1,5 až 2 m Venkovní posezení kurník Parkování OA 2,5*5 m c/ stromy jsou samosprašně, cizosprašné, hmyzosprašné, větrosnubné = je třeba zajistit správné opylovače +ořešák
dočišťovací rybníčky (2) = 10 + 5 m²
ořeš
10 m ²
kompost
KČOV
Zásady pro pěstování ovocných stromů: záhony skleník
BRAMBOROVÉ POLE KČOV plocha na jednu osobu = 5 m2 potřeba/osoba/rok čtyřčlenná rodina = 20 m2= 70 kg = 27,3 m² 4 plošné nároky/osoba dočišťovací rybníčky =rodina 10=+55m² čtyřčlenná =m2110 m²
celkem = 35 m²
= 3,5 vejce/týden
plošné nároky/osoba = 5 m²
KOŘENOVÁ ČISTÍRNA
čtyřčlenná rodina 202 m² CELKEM = 35= m
= 10 m²
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Statistika_spot%C5%99eby_potravin
paprika
+ořešák +černý bez
SKLENÍK
1
ZÁHONY /ovoce, zelenina/ /bylinky/
celkem = 35 m²
d=8 m
jahody, mrkev, ředkvičky, cibule, česnek, peržel, min. 30 (opt. 60) celer, červená řepa, rajče, křen, salát hlávkový, polníček, záhony špenát
2
OVOCNÉ STROMY
dočišťovací rybníčky (2) = 10 + 5 m²
výběh pro slepice + kurník
Z výsledků statistického hodnocení spotřeby po10 m ² travin vyplývá, že průměrná spotřeba na 1 obyvatele 5 m² ČR/rok je: 4 min. 708 kg1
+ořešák
= 3,5 vejce/týden
x8
MALÉ POLÍČKO 88 m²
jahody, mrkev, ředkvičky, min. 8 cibule, česnek, peržel, celer, červená řepa, kompost rajče, křen, salát hlávkový, polníček, špenát
= 10 m²
Plošné nároky skleníku9,49 sem²pohy2 bují 6 mm. Venkovní posezení Parkování OAod 2,5*5
5 m²
maliny, ostružiny, angrešt
ZÁHONY /ovoce, zelenina/ skleník /bylinky/
záhony
54 m²
paprika, okurka, salát hlávkový, rajče 10 m ²
1
kompost = 3,5 vejce/týden
2
4
min. 30 m min. 30 m (opt. 60m) (opt. 60m)
min. 15
plošné nároky/osoba = 5 m²
záhony
80 m²
min. 30 m (opt. 60m)
KČOV
min. 8
x8 min. 12
min. 8 m
165 m²
Čtyřčlenná rodina minimálně 80 m2 80 m²
10 m ² 1/ obdélný půdorys 2/ sedlová střecha 5 m² 3/ umístění na okraji pozemku 4/ důraz na materiály a přírodní barvy
20 11
88 m²
min. 12
ZÁKLADNÍ PRAVIDLA:
11 11
1
300 m²
d
d=5-6 m
ořešák d=12 m
ZÁHONY /ovoce, zelenina/ /bylinky/třešeň
jahody, mrkev, ředkvičky, cibule, jabloň, hrušeň, česnek, peržel, meruňka, třešeň d=8 mceler, červená řepa, rajče, křen, salát hlávkový, polníček, špenát
SKLENÍK paprika okurka rajče salát hlávkový
d=10 m
líska, černý bez d=3-4 m
BRAMBOROVÉ POLE potřeba/osoba/rok = 70 kg = 27,3 m² čtyřčlenná rodina = 110 m²
55
Zásady návrhu vesnické typologie 1
UMÍSTĚNÍ NA POZEMKU Odlišná pravidla platí pro domy na návsi a pro domy stojící při vedlejších cestách. NÁVES Zásady pro hlavní stavbu: a/ stavební čára je totožná s uliční čárou b/ boční hranou stojí vždy na hranici pozemku c/ pokud je poloha výhodnější, může sousedit stěnou s objektem na sousedním pozemku d/ orientace domu výhradně štítová pozemek
Zásady pro vedleší stavbu: předzahrádka
U.Č.
S.Č. pozemek
předzahrádka
U.Č.
S.Č.
a/ vedlejší stavbou může být - garáž - 1.NP, sedlová střecha, max. 50 m2 - hospodářská stavba - stodola, zahradní domek, skleník b/ vedlejší stavba nepřekročí svým objemem zadní stranu hlavní stavby (může navazovat) VEDLEJŠÍ ULICE Zásady pro hlavní stavbu:
pozemek
U.Č.
S.Č.
a/ odstup stavební čáry od uliční = 2 až 3 metry b/ boční stranou stojí vždy na hranici pozemku c/ orientace domu štítová i okapová (podle lokality) Zásady pro vedleší stavbu:
pozemek
a/ vedlejší stavbou může být U.Č.
hlavní objekt
S.Č.
- garáž - 1.NP, sedlová střecha, max. 50 m2 - kryté stání - lehká dřevěná konstrukce - vejminek - 1.NP, sedlová střecha, max. 60 m2 - hospodářská stavba - stodola, zahradní domek, skleník
vedlejší objekt (hospodářský)
b/ na stavební čáře může být umístěna
pozemek
S.Č.
garáž
56
předzahrádka
U.Č.
- garáž - pokud bude zachován průjezd široký min. 3 metry - vejminek - pokud bude zachován průjezd široký min. 4,5 metru
2
KZP
VZTAH K VEŘEJNÉMU PROSTORU
4
hlavní objekt
vedlejší objekt (hospodářský)
To jaký vztah má dům k veřejnému prostoru opět závisí na jeho poloze.
Velikost a množství staveb se odvíjí od velikosti a poměru stran pozemku. 300 - 399 m2 400 m2 500 m2 625 m2 a více
Pokud se jedná o dům na návsi, branka a vrata (max. 2 m) stojí na uliční čáře, před hmotou domu může být předzahrádka s hloubkou max. 3 m a s trasparentním oplocením o výšce max. 1,2 m.
... 45 % - 50 % ... 40 % ... 30 % ... 25 %
hlavní objekt zelený pruh
vedlejší objekt (hospodářský)
přední zahrádka 0,8-1,2 m
1,6 - 2,0 m
pozemek
vjezd chodník
S.Č.
1,2 m
předzahrádka
garáž
1,6 - 2,0 m
U.Č.
silnice
Domy v ostatních lokalitách mají daný odstup od uliční čáry 2 až 3 metry. Předzahrádka zajišťuje jistou distanci od přilehlé cesty a slouží jako okrasná nebo užitková zahrádka. Veřejný prostor navazuje na oplocení buď zeleným pásem, který spadá k domu nebo chodníkem a dále přechází v komunikaci. Branka a vrata mohou ustoupit na úroveň štítové zdi domu a vytvořit tak prostor pro krátkodobé parkování.
pozemek
S.Č.
vjezd chodník
3
silnice
garáž
HMOTA DOMU objekt Pravidla pro podobu hlavní stavby jsou odlišná pro náveshlavní a ostatní lokality.vedlejší objekt (hospodářský)
5
U.Č.
předzahrádka
PARKOVÁNÍ 45°
Parkování vozů obyvatel domů by mělo být řešeno přímo na pozemku.
NÁVES 40° - 45°
zelený pruh
přední zahrádka
Pravidla pro novostavbu na návsi jsou nastavena tak, aby dům odpovídal původní podobě.
9m
a/ garáž b/ přístřešek c/ volné stání
6,5 m
45° 0,8-1,2 m
1,6 - 2,0 m
9m
6,5 m stání ve dvoře
vjezd chodník
garáž silnice
a/ dům má 1.NP, 2. NP, podkroví o celkové výšce max. 9 metrů od přilehlého terénu b/ sedlová střecha se sklonem 45° c/ vstup do domu je umístěn ze dvora (z okapové strany) přístřešek pro auto garáž d/ přesah střechy je minimální
pozemek
S.Č.
Dočasné stání například hostů je možné kolmo nebo podélně na příjezdové ploše.
U.Č.
předzahrádka
stání ve dvoře
garáž
přístřešek pro auto
OSTATNÍ LOKALITY
45°
40° - 45°
6,5 m
a/ dům má 1 NP + obytné podkroví + 1PP, celkové výška je 6,5 m b/ sklon střechy je v rozmezí 40° - 45° c/ vstup do domu -9okapově orientovaný - z ulice m - štítově orientovaný - ze dvora (z okapové strany)
stání ve dvoře
garáž
přístřešek pro auto
57
1 1
4
4
2
3
58
2
6
5
1
Typologie Při navrhování parcelace a nové zástavby jsem postupovala od mimimální varianty po optimální velikost domu i pozemku. Zároveň jsem se snažila respektovat pravidla, která na vesnici fungují. Pozemky mají protáhlý, maximálně čtvercový tvar. Nikdy nejsou orientovány svou delší stranou k uliční čáře. Domy mají sedlovou střechu, obdélníkový půdorys a kromě návsi, kde jsou dvoupatrové s podkrovím, mohou mít maximálně přízemí a podkroví a jedno podzemní podlaží (kde se nachází sklep a technické zázemí). Velikost domu a jeho skladovacích prostorů (sklep/ stodola) by měla být úměrná velikosti pozemku a tedy i životnímu stylu jeho obyvatel (objem pěstování plodin).
59
Cesta k nádraží
60
1
Rodinný dům
1.
l
1. NP a podkroví l
5+kk
l
okapová orientace
Rodinný dům, 5+kk, 1.NP + podkroví
4,5 1,5 3
7
Podkroví
13
Řez
10
Pohled z ulice
S 0 1
5
Pohled ze dvora 10 m
61
Jižní rozcestí
62
Rodinný dům
2
l
1. NP a podkroví l
4+kk
l
štítová orientace
Rodinný dům, 4+kk, 1.NP + podkroví
2.
7
Podkroví
4,5 22
10,5
Řez 2
7
16 25
S
Pohled ze dvora 0 1
5
10 m
Pohled z ulice 63
U statku
64
Rodinný dům
3
l
1. NP a podkroví l
5+kk
l
štítová orientace
Rodinný dům, 5+kk, 1.NP + podkroví
3.
6
16
5
5
Řez 2
7
16 25
Pohled ze dvora
Pohled z ulice
S 0 1
5
10 m
65
66
Rodinný dům
4
l
1. NP, 1. PP a podkroví
l
5+kk
l
štítová orientace
Rodinný dům, 5+kk, 1.PP, 1.NP + podkroví
4.
10,5
22 4,5
6
2
7
16 25
Pohled ze dvora 0 1 S
5
10 m
Pohled z ulice Řez 67
Horní rozcestí
68
Rodinný dům
5
l
1. NP a podkroví
l
5+kk
l
okapová orientace
ll
Vejminek l
štítová orientace
Rodinný dům, 5+kk, 1.NP + podkroví
5.
20 4,5
13
2
7
3,75
2.NP
Řez
Pohled ze zahrady
Pohled z východu (soused)
25
12
2
S 0 1
5
10 m Pohled ze dvora
69
Lokalita za starostou
70
Rodinný dům
6
l
1. NP a podkroví
l
5+kk
l
okapová orientace
ll
Vejminek l
okapová orientace
Rodinný dům, 5+kk, 1.NP + podkroví
5.
20 4,5
13
2
7
Řez
3,75
25
12
Pohled ze zahrady
Pohled z východu (soused)
2
S 0 1
5
10 m 71
72
Zdroje a odkazy Baše M, Česká komora architektů, Praha. Magistrát. Útvar rozvoje hlavního města Prahy, Galerie Jaroslava Fragnera (Praha Č. Miroslav Baše: město - suburbie - venkov = [town suburbie - countryside]. Praha: Česká komora architektů; 2009. Baše M, České vysoké učení technické v Praze. Fakulta architektury. Sídla a stavby na venkově. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT; 2006. Hlaváček D. Architektura a ekologie. Praha: ČVUT, Fakulta architektury; 2013. Hnilička P. Sídelní kaše: otázky k suburbánní výstavbě kolonií rodinných domů. Brno: ERA; 2005. Kohout M, Štáfek F, Tichý D, Tittl F. Můj dům, naše ulice. Praha: Zlatý řez; 2014. Mencl V. Lidová architektura v Československu. Praha: Academia; 1980. Pešta J. Encyklopedie českých vesnic IV - Ústecký kraj. Praha: Libri; 2011. Stempel J, Mráz J. 99 domů. Praha: KANT; 2012. Sýkora J, České vysoké učení technické v Praze. Fakulta architektury. Venkovský prostor 1.díl - Historický vývoj. Praha: České vysoké učení technické; 1998. Sýkora J, České vysoké učení technické v Praze. Stavební fakulta. Venkovský prostor 2.díl - Územní plánování vesnice a krajiny. Praha: České vysoké učení technické; 1998. Škabrada J. Lidové stavby: Architektura českého venkova. Praha: Argo; 1999. Urbášková H, Vysoké učení technické v Brně. Ateliér výrobních staveb. Ekologická vesnice: zkrácená verze habilitační práce [dissertation]. Brno: VUTIUM; 2005. Vondrušková A, Vondruška V. Vesnice. Praha : Vyšehrad; 2014. Data a obrazová dokumentace: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ http://noveceskedomy.cz/ http://www.31architekti.cz/ http://www.archiweb.cz/ http://www.lidova-architektura.cz/ http://www.mapy.cz/ http://www.studiopha.cz/ https://cs.wikipedia.org http://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A1n%C4%9Bn%C3%A1_krajinn%C3%A1_ oblast_Koko%C5%99%C3%ADnsko_%E2%80%93_M%C3%A1ch%C5%AFv_kraj http://www.racice.info/ http://www.stetsko.cz/ http://www.steti.cz/ 73
