podatelna FA CVUT Akademicky senat Fakulta architektury CVUT v Praze Thakurova 9 166 34 Praha 6 Praha, 30.9.2013 Navrh na kandidata na dekana Fakulty architektury CvUT v Praze Vazeni, navrhujeme kandidata na pozici dekana Fakulty architektury CVUT s pocatkem funkcniho obdobi 1. 2. 2014, pro volby vyhlasene Akademickym senatem FA CVUT v Praze dne 12. 6. 2013.
Jmeno kandidata: JUDr. PhDr. Jifi Plos.
S kandidaturou souhlasim:
Kandidata navrhuje:
Be. Lueie Rachel Di'evfkovska
Pfilohy: Profesni zivotopis kandidata s kontaktnimi udaji Volebni program kandidata
JIRI PLOS
NAROZEN: BYTEM: TELEFON: E-MAIL:
11. ledna 1952 v Plzni tfa.cvut.cz;
[A]
DOSAZENE VZDELANT"
[A/1] [A/ 2] [A/3]
1958 az 1967 / Zakladni skola v Kobylisich (Praha 8) 1967 az 1970 / Stfedni vseobecne vzdelavaci skola v Libni (Praha 8) 1970 az 1976 / Pravnicka fakulta UK v Praze v oboru mezinarodni pravo vefejne a soukrome (fadne denni studium) 1979 az 1985 / Filosoficka fakulta UK v Praze v oboru teorie a dejiny vytvarneho umeni (se zamefenim na architekturu) a estetiky (fadne extern! studium) p f i zamestnani v Umeleckoprumyslovem muzeu v Praze
[A/4]
~
Studium na Stfedni vseobecne vzdelavaci skole jsem zakoncil maturitni zkouskou z jazyka ceskeho, jazyka ruskeho, jazyka spanelskeho, dejepisu, filosofie, psychologie a logiky (maturitni vysvedceni vystaveno dne 15. cervna 1970). Universitni studia jsem absolvoval v fadnem studiu na pravnicke fakulte University Karlovy V letech 1970 az 1976 (vcetne rigorosnlho fizeni v oboru mezinarodni pravo vefejne a soukrome, rigorosni prace na tema Zakladni zasady mezinarodniho prava a jejich kodifikace diplom c. 117859 ze dne 22. bfezna 1976 pod c.j. 17450, diplom c. 206226 ze dne 23. cervna 1976 pod c.j. 5776), a na filosoficke fakulte teze university v letech 1979 az 1985 externe v oboru teorie a dejiny vytvarneho umeni se specializaci na teorii a dejiny architektury (diplom c. 012272 ze dne 21. kvetna 1985 pod c.j. 40802).
[B]
POFESNIPRAXE
[B/1] [B/2]
[B/4]
1977 az 1990 / odborny pracovnik Umeleckoprumysloveho muzea v Praze 1990 az 1994 / vedecko-vyzkumny pracovnik v oboru teorie architektury a urbanismu, prostoroveho (uzemniho) planovani, teorie prava a legislativa v uvedene sfefe (VUVA) / 1992 az 1994 feditel listavu 1993 az 2007 / feditel Kancelafe a sekretaf Ceske komory architektu 2007 az 2012/ sekretaf Ceske komory architektu (od roku 2012 pravni konzultant na castecny uvazek) 2012 az dosud / povefeny fizenim Vyzkumneho centra FA CVUT v Praze
[C]
PEDAGOGICKE PUSOBENI A SPOLUPRACE SE SKOLAMI
[C/1]
od 1994 dosud na FUA TU Liberec • obor pravo (dvousemestralnl kurs) • obor stavba mest - urbanismus a uzemni planovani (tfisemestrakil kurs) • stavba mest I - zakladni pojmy teorie urbanismu a uzemniho planovani a dejiny urbanismu (uzemniho planovani) do novoveku • stavba mest I I - dejiny a teorie urbanismu (uzemniho planovani) od pocatku novoveku do soucasnosti
[B/3]
I
[C/6]
stavba mest III - uzemni/prostorove planovani - metoda; pojetl prostoru a casu ve vztahu k architekture a urbanismu, role prostoru a casu v procesu prostoroveho planovani; pojetl prostoroveho planovani v sirsim evropskem a ceskem kulturnim a pravnim kontextu; standardy vykonu a dokumentace V lizemne planovaci cinnosti; nastroje uzemniho planovani od 2000 dosud na FA CVUT Praha (od 2000 do 2011 externe, nynl intern! uvazek) • obor pravo (jednosemestraln! kurs) od 2008 dosud (intern! uvazek) FA CVUT Praha • obor urbanismu - pfedmet U I I - vyvoj od 2010 do 2012 na SA AVU Praha (externe) • obor pravo (jednosemestraln! kurs) od 2011 dosud na VSUP Praha • obor pravo (jednotlive pfednasky, od roku 2013 jednosemestraln! kurs) pusobeni v komislch pro statni zaverecne zkousky a ve vedeckych radach
[D]
ODBORNE ZKUSENOSTI
[D/1]
vyzkumna prace v oboru teorie a dejiny architektury a urbanismu, teorie prostoroveho (uzerrmiho) planovani vcetne strategickeho planovani obci, mest a regionu, teorie prava, se zamefenim na legislativu vystavby a vykonu povolani autorizovanych architektu, pamatkova pece, zivotni prostfedi vcetne ochrany pfirody a krajiny, a organizace a vykonu vefejne spravy v uvedenych sferach spoluprace na pfiprave pravnich norem, zejmena na nove koncepci stavebniho prava, zakona o vykonu povolani, zakonu o vefejne sprave, zakona o muzeich a galerilch a zakona o pamatkove peci, pfedpisu o ochrane pfirody a krajiny, zakona o vefejnych zakazkach spoluautorstvl pfi pfiprave rozvojovych programU obci a konzultacni cinnost pro obce V oboru prostoroveho planovani a urbanismu, zadavani (vefejnych) zakazek architektonickymi soutezemi clen poradnich sboru a komisi souvisejicich s architekturou, urbanismem, pamatkovou peci, peci o krajinu a pravem
•
[C/2] [C/3] [C/4] [C/ 5]
[D/2]
[D/3] [D/4]
[E]
PUBLIKACNI CINNOST
im]
PUBLIKACE (SAMOSTATNE A SBORNIKY) ARCHITEKTURY, URBANISMU, RESP. PEANOVANI
[E/1.1]
[E/1.2] [E/1.3] [E/1.4] [E/1.5] [E/1.6]
- (VYBER;
RAZENO
V CASE
VZTAHUJICI SE K TEMATU UZEMNIHOA'ROSTOROVEHO SESTUPNE)
Plos, Jifi: K nekterym aspektum autorstvl a autorskopravnl ochrany architektonickych autorskych del ze 60. a 70. let XX. stoleti v souvislosti s pamatkovou peci [in: Autorsky sbornik: Obnova pamatek 2011-Co s architekturou 60. a 70. let 20. stoleti?. Studio Axis-NPU, Praha 2011] Plos, Jifi: K nekterym pravnim aspektum zadavani vefejnych zakazek formou souteze o navrh (urbanisticke a architektonicke souteze) po novele, SP-B 4/2010, Praha 2010 Plos, Jifi: Uzemni planovani na ceste tarn a zase zpatky aneb urbanismus pro 21. stoleti [in: Autorsky sbornik: Inventura urbanismu, Zlaty fez, Praha 2010] Plos, Jifi: K odpovednostnim vztahum v architektonicke a urbanisticke soutezi [in: Autorsky sbornik: Architektonicke souteze - Sbornik pfednasek z mezinarodniho sympozia konaneho 9. dubna 2010 v Brne, CKA, Praha 2010] Plos, Jifi: Kap. 4.3 - strategicke planovani, Kap. 4.4 - lizemni a regulacni plan [in: Autorsky kolektiv: Pflrucka pro clena zastupitelstva obce po volbach v roce 2010, SMOCR, Praha 2010] Plos, Jifi: K historickym pfedpokladum politik architektury [pfispevek pfedneseny na mezinarodni konferenci EFAP, Praha 2009]
2
[E/1.7] [E/1.8]
[E/1.9] [E/1.10]
[E/1.11]
[E/1.12]
[E/1.13]
[E/1.14]
[E/1.15] [E/1.16]
[E/1.17] [E/1.18] [E/1.19]
im]
Plos, Jifi: Autorska prava a vykon profese [In: Autorska prava v architektufe Sbornik pfednasek z mezinarodniho sympozia, Brno 2009, str. 11 az 15)] Plos, Jifi: Uvahy o smyslu a licelu prostoroveho/ uzemniho planovani a jeho vztahu k planovani urbannlmu a krajinnemu [In: Autorsky sbornik: Ochrana zivotniho prostfedi ve spravnim soudnictvl [sbornik pfispevku ze seminafe]; str. 7 az 33, Justicnl akademie, KromefIz 2008] Plos, Jifi: Spolecenske souvislosti pece o krajinu a urbarmi svet - stav a ocekavani [In: Autorsky sbornik: Tvaf nasi zeme I I - Krajina domova, str. 114 az 120; Praha 2008, Spolecnost pro krajinu-Studio Jaroslav Barta] Plos, Jifi + Sipler, Vladimir: Krajina jako politikum (nekolik tezi k pfipravovane publikaci o rozhodovani o krajine /o prostoru/ v intencich evropskych) [in: Autorsky sbornik: Tvaf nasi zeme III - Krajina domova I-VII+D, sv. 2, str. 70 az 78 (garant bloku „Trendy urbanizace evropskeho prostoru"); Praha 2005, Spolecnost pro krajinu-Studio Jaroslav Barta] Doc. Ing. Petr Kucera, Ph.D., ing. Igor Kyselka, Doc. Ing. Jaroslav Machacek, CSc, JUDr. et PhDr. Jiff Plos, Doc. Ing. Pavel Simek, Ph.D., Doc. Ing.arch. Ivan Vorel, CSc: Zasady pece o pflrodne krajinne prostfedi mest [oborovy dokument]; MZP, Praha 2003 az 2004 (spoluautor koncepce a autor casti: Pravni a spravnl, ekonomicke, odborne a politicke nastroje realizace „Zasad pece o pflrodnl a krajinne slozky urbanniho prostfedi/osldleni") Plos, Jifi: Clovek a krajina in margine osobni odpovednosti [In: Autorsky sbornik: Tvaf nasi zeme II - Krajina domova I-VII+D, sv. 4, str. 7 az 15 (odborny garant bloku „Krajina jako politikum"); Praha 2002, Spolecnost pro krajinu-Studio Jaroslav Barta] Plos, Jifi: Architektura - prostor a cas - krajina (Nekolik livah nad sirsim pojmovym kontextem) [In: Autorsky sbornik: Tvaf nasi zeme I - Krajina domova I-VII+D, sv. 3, str. 57 az 70 (odborny garant bloku „Duchovni rozmer krajiny"); Praha 2001, Spolecnost pro krajinu-Studio Jaroslav Barta] Plos, Jifi: Pfispevek k panelove diskusi o pojetl prostoroveho/uzemniho planovani a jeho vztahu k planovani urbannlmu a krajinnemu [in: Autorsky sbornik: Tvaf nasi zeme I - Krajina domova I-VII+D, sv. 7, str. 103 az 126 (odborny garant bloku „Duchovni rozmer krajiny"); Praha 2001, Spolecnost pro krajinu-Studio Jaroslav Barta] Plos, Jifi: RozhranI/ rozmezi jako prostorotvorny cinitel (architektura a urbanni mezi pfIrodnim a technickym / mezi vefejnym a soukromym) [text a pfednaska pro Spolecnost KRUH, Praha 2001] Plos, Jifi: Zahradnl a krajinafska tvorba jakozto soucast pece o pflrodu a krajinu a o urbanni a architektonicke prostfedi z pohledu (s)pravniho (uvahy nad pojetim regionu jakozto kraje, krajiny, konciny, domova, vlasti a jakozto mista pameti a utvafeni kultury) [In: Autorsky sbornik Potencial v zahradnl a krajinafske tvorbe (autor textu: Legislativni potencial v zahradnl a krajinafske tvorbe: na okraj vydani standardu vykonu a dokumentace pro autorizovane architekty a inzenyry / k nekterym otazkam osobni odpovednosti v peci o pflrodu a krajinu); Luhacovice 2001] Plos, Jifi + Brotanek, Ales + Tuma, Miroslav: Odpovedne (uzemni) planovani a spravy venkovskych obci a mikroregionu, Skola obnovy venkova, Libceves 1998 Plos, Jifi: Uvaha o soucasnem stavu uzemniho planovani v Ceske republice a o moznostech jeho transformace do planovani prostoroveho [In: Vystavba a architekhira, VUVA, Praha 1994] Plos, Jiff: Nekolik livah o postaveni obcana a obce v budouci pravni tiprave prostoroveho planovani (vychodiska) [In: Pfedneseno na kolokviu o lizemnim planovani, Luhacovice 1993] PUBLIKACE
(SAMOSTATNE
A SBORNIKY)
VZTAHUJICI
SE K
PRAVNIM
TEMATUM SOUVISEjiCiM S PROTESIA ARCHITEKTUROU, URBANISMEM, RESP. UZEMNilWPROSTOROVYM PLANOVANIM - (VYBER; RAZENO V CASE SESTUPNE)
3
[E/2.1] [E/2.2] [E/2.2]
Plos, Jiff: Stavebni zakon s komentafem pro praxi, Grada, Praha 2013 Plos, Jifi: Stavebni zakon, komentaf, Nakladatelstvi Poradce, Cesky Tesin 2013 Plos, Jifi - Kylarova, Jitka a kolektiv: Stavebni zakon v praxi, Dashofer, Praha 2006 az 2013 (prubezne ctvrtletne aktualizovano; od roku 2012 vedouci autor) [E/2.4] Plos, Jifi + Hutta, Vladimir: Stavebni pravo/Stavebne pravo [Eurokodex, Bratislava 2011] [E/ 2.5] Plos, Jifi: Novy stavebni zakon s komentafem pro praxi, Grada, Praha 2007 (dotisk 2008) [E/2.6] Plos, Jifi: Stavebni zakon, komentaf, Nakladatelstvi Poradce, Cesky Tesin 2007 [E/2.7] Plos, Jifi: Pfehled pravnich pfedpisu pro architekty, inzenyry a techniky s komentafem, Dashofer, Praha 2005 [E/2.8] Autorsky kolektiv: Oborova pfirucka OIM-IC, Nadace ABE, Praha 2003 -2004 [autor casti „Proiektova cinnost autorizovanych a registrovanych architektu a inzenyrii ve vystavbe" a „Cinnost kvalifikovane osoby v projektovani ve vystavbe (projektovani drobnych a jednoduchych staveb, jejich zmen a odstranovani podle zivnostenskeho zakona)"] [E/2.9] Autorsky kolektiv: Pflrucka pro projektovou praxi, CKAIT, Praha 2004 [autor casti "3. Obsah a rozsah profesni pusobnosti autorizovanych (a registrovanych) osob architektu a urbanistu, inzenyru a techniku"] [E/2.10] Plos, Jifi a autorsky tym: Vefejne pravo stavebni, Dashofer, Praha 1998 - 2000 (vedouci autor a koordinator publikace; autor a spoluautor casti: uzemni planovani, uzemni fizeni, pamatkova pece, zadavani vefejnych zakazek a architektonicke a urbanisticke souteze) [E/2.11] Plos, Jifi: O zavaznosti a doporucenosti technickych norem v pravnim pfedpisu [in: Sbornik Spolecnosti pro techniku prostfedi, Praha 2009] [E/2.12] Fujdiak, Marek; Pokorna, Lenka a kolektiv: Starosta a obcane, Nakladatelstvi Raabe, Praha 2002 - 2003; 2007 (autor stati v oboru uzemni planovani, uzemni fizeni, stavebni fizeni a souvisejici spravnl useky, zadavani vefejnych zakazek) [E/2.13] Kobliha a autorsky tym: Aktualnl pravni pfirucka se vzory pro stavebni praxi, Dashofer, Praha 1997 - 2000 (ctvrtletne aktualizovano; autor casti: smluvnl vzory a komentafe ke smlouvam pro profesni praxi, ochrana autorskych prav v projektove a planovaci praxi) [E/2.14] Plos, J.: Pfehled pravnich pfedpisii pro autorizovane architekty, inzenyry a techniky s komentafem a vyklady, Praha 1997 (1998,1999,1999, 2000); vydani Nakladatelstvi Dashofer 2005 [E/2.15] Plos, Jifi + Stepan, Pavel a autorsky tym: Planovani lizeml a projektovani staveb, Dashofer, Praha 2001 - 2005 (ctvrtletne aktualizovano; koordinator publikace a autor a spoluautor casti: uzemni planovani - metoda a system, uzemni planovani obci, projektovani staveb - metoda a system, projektovani pozemnich staveb, objektu a zaf IzenI) [E/2.16] Low, Jifi a kolektiv: Rukovet' projektanta mistnlho uzemniho systemu ekologicke stability, Brno 1995 (spoluautor casti 2: Spolecenska vychodiska USES - Postaveni USES V pravnim prostfedi spolecnosti) [E/2.17] Plos, Jifi: Soutezni fad a obecne pravni pfedpisy o soutezlch s komentafem a pfilohami, Praha 1997 [mi
ODBORNE
[E/3.1] [E/3.2]
Plos, J.: Clovek / prostor / architektura, Praha 1984 Plos, J.: Postaveni obcana a obce v budouci pravni uprave prostoroveho planovani, Luhacovice 1991 Plos, J.: K nove koncepci prostoroveho planovani, Zdar nad Sazavou 1992 Plos, J.: UsmerriovanI prostoroveho vyvoje a pravni uprava prostoroveho planovani, V&A, Praha 1992 Plos, J.: Some Notes on the Preparation of the New Codification of Spatial Planning as the Basis of Administration in the Community, Region and State, IFHP Riga 1992 Plos, J.: Pravni uprava prostoroveho planovani (uvaha de lege ferenda), M H CR, Praha/Kladno 1993
[E/3.3] [E/3.4] [E/3.5] [E/3.6]
CLANKY
(VYBER;
RAZENO
4
V CASE
VZESTUPNE)
[E/3.7] [E/3.8] [E/3.9] [E/3.10] [E/3.11] [E/3.12] [E/3.13] [E/3.14] [E/3.15] [E/3.16] [E/3.17] [E/3.18] [E/3.19] [E/3.20] [E/3.21] [E/3.22] [E/3.23] [E/3.24] [E/3.25] [E/3.26] [E/3.27] [E/3.28] [E/3.29] [E/3.30] [E/3.31] [E/3.32] [E/3.33] [E/3.34] [E/3.35] [E/3.36] [E/3.37] [E/3.38] [E/3.39] [E/3.40] [E/3.41] [E/3.42]
Plos, Sipler, Markvart: Teze pravni upravy prostoroveho planovani jako nove generace uzemniho planovani, V&A, Praha 1993 Plos, J.: Filosoficka vychodiska vymezovani regionu (jakozto kraje, krajiny, konciny, domova, vlasti) a usmernovani jeho prostoroveho vyvoje, V&A, Praha 1992 Plos, Sipler: Nekolik myslenek k temahi usmernovani vyvoje prostorovych celku, V&A, Praha 1994 Plos, Perlin a kol.: Uzemni cleneni Ceske republiky a vykon vefejne spravy, V&A, Praha 1993 Plos, J.: K pojeti vefejne spravy (statni spravy a iizemni a profesni samospravy), IHMP, Praha 1994 Plos, J.: Metodologie vyhlasky k uzemnimu planu IJsti nad Labem, Uzemni planovani a urbanismus, Praha 1995 Plos, J.: Jak dosud (a jak dal) v pravnim zabezpeceni uzemnich systemu ekologicke stability, AOPK, Praha 1996 Plos, J.: Architekti a autorska prava, Stavba, Praha 1996 Plos, J.: Profesni pojisteni autorizovanych architektu a vykon povolani, Stavba, Praha 1995 Plos, J.: O zadavani vefejnych zakazek a architektonickych soutezlch, Stavba, Praha 1997 Plos, J.: O urbanistickych a architektonickych soutezlch a jejich poslani 1-6, ABForum, Praha 1994 Plos, J.: Nekolik poznamek ke konceptu uzemniho planu Prahy, Prager Zeitung, Praha 1996 Plos, J.: Pravni vychodiska cinnosti krajrnnych inzenyru, CSSI, Praha 1996 Plos, J.: Mesto a regulace I. - Nekolik poznamek k mistu a odpovednosti architektuurbanistu v procesu uzemniho planovani, Brno 1995 Plos, J.: Mesto a regulace II. - Mesto a (kon)text, Litomysl 1996 Plos, J.: K pfedpokladum tradice v architektufe a urbanismu, Regula pragensis, Praha 1997 Plos, J.: Obraz a zobrazeni v architektufe, Regula pragensis, Praha 1997 Plos, J.: Pojetl regionu a usmerriovanI jeho prostoroveho vyvoje, Praha 1995 Plos, J.: Pojetl regionu jakozto konciny, kraje, mista pameti a utvafeni kultury, ACMSMG, Praha 1996 Plos, J.: Poznamky ke konceptu uzenmlho planu Prahy 1-3, Architekt, Praha 1996 Plos, J.: K povaze a smyslu regulacnich podminek, Architekt, Praha 1996 Plos, J.: Architekti a vefejne zakazky, Architekt, Praha 1996 Plos, J.: O stfetu zajmu urbanistu a architektu pfi vykonu povolani, Architekt, Praha 1996 Plos, J.: K ochrane autorskych prav architektu, Muj dum, Praha 1996 Plos, J.: K pravnim a etickym nalezitostem vztahu mezi klientem a architektem, Muj dum, Praha 1996 Plos, J.: Pflrodnl park v nive feky Orlice, Architekt, Praha 1997 Plos, J.: Nekolik poznamek k urbanisticke soutezi v Hradci Kralove, Architekt, Praha 1997 Plos, J.: O vyberu, slozeni a cinnosti souteznich porot, Architekt, Praha 1997 Plos, J.: K praxi architektu (zejmena s pfihlednutim k pravu), Architekt, Praha 1997 Plos, J.: O reklame a podmlnkach vykonu povolani, Architekt, Praha 1997 Plos, J.: Ceska komora architektu stoji na prahu EU (o pfistupu CKA k ACE), Architekt, Praha 1997 Plos, J.: Architekti a pamatkova pece, Architekt, Praha 1998 Plos, J.: Architekti jako autofi (K ochrane autorskych prav architektu), Architekt, Praha 1998 Plos, J.: K nekterym otazkam vykonu funkce zodpovedneho zastupce v architektonicke praxi, Architekt, Praha 1999 Plos, J.: Nekolik poznamek o fizeni architektonicke kancelafe (ISO 9001), Architekt, Praha 1999 Plos, J.: K pojetl vefejne spravy, Pravni zpravodaj, Beck-Verlag, Praha 1999
5
[E/3.43] Plos, J.: Architekti a mezinarodni spolecenstvi (Nekolik poznamek ke konferenci UIA a ACE o vykonu povolani architektu, konane v Praze v roce 1999), Beck-Verlag, Praha 2000 [E/3.44] Plos, J.: K pravni povaze vykonu autorskeho a investorskeho technickeho dozoru, Architekt, Praha 2000 [E/3.45] Plos, J.: Nove zadavani vefejnych zakazek, Stavba, Praha 2000 [E/3.46] Plos, J.: K projektove praxi v (Zeske republice - k clanku Davida Lawna, Construction Journal, Praha 2000 [E/3.47] Plos, J.: K novemu pojeti stavebniho prava, Pravni zpravodaj, Beck-Verlag, Praha 2000 [E/3.48] Plos, J.: K nove pravni uprave zadavani vefejnych zakazek, Architekt, Praha 2000 [E/3.49] Plos, J.: K pravni povaze uziti nestandardnlch materialu a technologii, Architekt, Praha 2000 [E/3.50] Plos, J.: O zamefeni budouclho muzea architektury a urbanismu, AB Forum, Praha 2001 [E/3.51] Plos, J. - Sipler, V.: Zabavnl parky v krajine - k normativum pro investovanl ve vohie krajine, MZP CR, Praha 2001 [E/3.52] Plos, J.: K novele zakona o vykonu povolani. Beck Verlag, Praha 2002 [E/3.53] Plos, J.: Rozhrani-rozmezl - zivot na hranici, Cesky Tesin 2002 [E/3.54] Plos, J.: K uplatriovanl autorskych prav v architektonicke a urbanisticke praxi a p f i zadavani vefejnych zakazek, Stavebni pravo - Bulletin, Praha 2002 [E/3.55] Plos, J. - Moravcova, M.: Roman Koucky - Architektonicka kancelaf (k projektum a planum), Praha 2002 [E/3.56] Plos, J.: Rozhodnout dobfe o krajine znamena neplest si role, aneb o osobni odpovednosti, ERA, Brno 2002 [E/3.57] Plos, J.: Po povodnlch; K novele stavebniho zakona, Architekt, Praha 2002 [E/3.58] Plos, J.: K zavislosti a nezavislosti v pamatkove peci, Architekt, Praha 2002 [E/3.59] Plos, J.: Pfipominky k navrhu noveho stavebniho zakona, Architekt, Praha 2003 [E/3.60] Plos, J.: Pravni souvislosti vyuziti digitalnlch technologii v architektonicke praxi, Praha 2003 [E/3.61] Plos, J.: Vecna a pravni vychodiska uzemniho planovani v CR, SMO CR, Praha 2003 (pro zahranicni publikaci) [E/3.62] Plos, J.: Pece o zemedelsky pudni fond v ceskem pravnim f adu, SMO CR, Praha 2003 [E/3.63] Sbornik - Central Eastern Europe: Soil Degradation, Soil Protection and Spatial Plarming; Local Land and Soil News 6, II/03 [autor stati: Land Use Planning in the Czech System of Law, str. 13-14] [E/3.64] Plos, Jifi: Legislativni a normativnl analyza pouziti slamenych baliku pro tepelnou izolaci stavajiclch staveb [k pouziti konstrukci ze slamenych baliku pro konstrukce hudov a k postupu pfi stanoveni parametru stavby (v projektove dokumentaci) z hlediska technickych norem a jejich zavaznosti v pfipade vyuzivdni nekterych specifickych (nenormovych a necertifikovanych, resp. neatestovamjch) konstrukci, technologii a materialu (hmot a ui/rob/cMJ], Praha 2003 [E/3.65] Plos, J.: Nekolik poznamek na okraj jednoho zasadnfho usnesenl Nejvysslho spravniho soudu, Stavebni pravo-Bulletin 1/2005, Praha 2005 [E/3.66] Plos, J.: Praha poroste do vysky, VersusArchitekt, Praha 2007 [E/3.67] Plos, J.: K nekterym aspektum pravniho postaveni autorizovanych inspektoru, Stavebni pravo-Bulletin - 1-2/2009, CSPSP, Praha 2009 [E/3.68] Plos, J.: Nekolik poznamek k opatfeni obecne povahy v uzemnim planovani, Stavebni pravo-Bulletin - 1-2/2009, CSPSP, Praha 2009 [E/3.69] Plos, J.: Autorsky zakon a vykon profese, Stavebni pravo-Bulletin 3/2009, Praha 2009 [E/3.70] Plos, J.: K nekterym pravnim aspektum zadavani vefejnych zakazek formou souteze o navrh (urbanisticke a architektonicke souteze) po novele, Stavebni pravo-Bulletin 4/2010, Praha 2010; [E/3.71] Plos, J.: O potfebnosti ci nepotfebnosti hlavnich architektu mest a jejich postaveni v mistni sprave, Architekt 1/2010, Praha 2010
6
[E/3.72] Plos, J.: Urbanisticke souteze jako souteze o navrh, Uzemni planovani a urbanismus 4/2010, Brno 2010 im]
ODBORNE
[E/4.1]
Plos, J.; Nekolik poznamek ke stfetu zajmu pfi vykonu povolani architektu. Bulletin CKA, Praha 1996 Plos, J.: O stavovske (profesni) samosprave. Bulletin CKA, Praha 1996 Plos, J.: O smyslu a poslani soutezi, Rocenka CKA, Praha 1996 Plos, J.: Ke koncepci pamatkove pece. Bulletin CKA, Praha 1997 Plos, J.: Architekti a Evropa - o podminkach vykonu povolani architektu a urbanistu, Rocenka CKA, Praha 1997 Plos, J.: Nekolik poznamek o vykonu svobodneho povolani architektu. Bulletin CKA, Praha 1998 Plos, J.: O profesnich standardech UIA/ACE, Bulletin CKA, Praha 1998 Plos, J.: K nekterym zmenam stavebniho zakona dvema nalezy Ustavnlho soudu a dvema zakony. Bulletin CKA, Praha 2000 Plos, J.: K zakonu o zadavani vefejnych zakazek z pohledu architektonickych soutezi. Bulletin CKA 2/2002, Praha 2002 Plos, J.: Rozsah opravneni architekta pfi zpracovani dllcl casti projektove dokumentace. Bulletin CKA 5/2002, Praha 2002 Plos, J.: K navrhu noveho stavebniho zakona, Bulletm CKA 4/2002, Praha 2002 Plos, J.: Informace o nove pravni uprave spravniho fizeni - spravnim fadu. Bulletin CKA 3/2004, Praha 2004 Plos, J.: K usnesenl Nejvysslho spravniho soudu. Bulletin CKA 1 /2005, Praha 2005 Plos, Jifi: K reforme pamatkove pece; Bulletin CKA, Praha 2006; LN Praha 2006 Plos, J: Novy stavebni zakon-serie 6 clanku; Bulletin CKA, Praha 2007 az 2008; Plos, J.: K rozsudku MS_Praha k registraci osob usazenych a hostujiclch; Bulletin CKA, Praha 2008
[E/4.2] [E/4.3] [E/4.4] [E/4.5] [E/4.6] [E/4.7] [E/4.8] [E/4.9] [E/4.10] [E/4.11] [E/4.12] [E/4.13] [E/4.14] [E/4.15] [E/4.16]
CLANKY
PUBLIKOVANE
V TISKOVINACH
CKA
(VYBER)
[E/4.17] Plos, J.: Vykon autorskeho a technickeho dozoru; Bulletin CKA, Praha 2009; lE/5]
[E/5.1] [E/5.2] [E/5.3] [E/5.4]
PREKLADY
Ricoeur, Paul: Vina a provineni, Praha 84 (s A. Farovou) Rougemont, Denis de: Budoucnost je nase vec, Praha 1997 (s A. Farovou) Fauconnier, Jean-Marie a kolektiv: Evropa a architektura zitra, Praha 1997 (s J. Chartierovou a M. Moravcovou, vydano CKA) Autorsky kolektiv: Zeleny Vitruvius, Praha 2006 (s J. Chartierovou a M. Moravcovou, pfipraveno pro CKA)
[F]
PREDNASKOVA CINNOST MIMO PRAVIDELNE PEDAGOGICKE PUSOBENI (VYBER)
[FAJ
[F/1.3] [F/1.4] [F/1.5] [F/1.6]
cyklus pfedndsek na vSUP (I. s. 1990) v Praze k teorii a dejindnt architektury architektonicke a urbanisticke utvafeni prostoru, krajina jako oikoumene a pfednasky souvisejici, napfiklad Svetlo sveta I. - Pojednani o vztahu svetla a architektury Svetlo sveta II. - Principy barokni architektonicke tvorby v dile J. B. Santiniho Aichla, Vzboufena duse a pamet' casu - architektonicka a urbanisticka tvorba v XIX. stoleti Hledanl ztraceneho casu - osobnost a dllo Antonia Gaudlho y Corneta Odev jako prostorovy koncept [1995] Vykon profese a pamatkova pece, VSUP Praha, 2011
[E/1] [F/2.1] [F/2.2]
cyklus pfedndsek na FA CVUT (1992-94; 1999-2000), napfiklad Pojetl prostoru a casu ve vztahu k architektufe a urbanismu, 1992 a 1993 Role prostoru a casu v procesu prostoroveho planovani, 1992,1994
[F/1.1] [F/1.2]
7
[F/2.4] [F/2.5] [F/3] [F/3.1] [F/3.2] [F/3.3] [F/3.4] [F/4:]
Pojetl prostoroveho planovani v sirsim evropskem kulturnim a pravnim kontextu, 1992-1994 K nekterym otazkam uzemniho/prostoroveho planovani - postgradualni kurs 19992000 cyklus pfedndsek na Skole architektury AVU v Praze (od roku 1996) o teoretickych otdzkdch pojeti prostoru a casu ve vztahu k architektufe a urbanismu, napfiklad Duchovni pfedpoklady a zdroje architektonickeho a urbanistickeho utvafeni prostoru Architektura a svetlo Architektura a geometric Architektura a hudba (sfer) cykly pfedndsek k prostorovemti/tizemnimu V Libcevsi (1998 do 2002)
planovani pro Skolti obnovy venkova
[F/5]
ostatni vyznamnejsi pfednasky vztahujici se k architektufe, urbanismu a sotivisejicim oborum [F/5.1] K pojmu konzervovani, restaurovani a preparovani, Brno 1993 [F/5.2] K pojeti etiky vykonu profese konzervatora, restauratora a preparatora, Luhacovice 1995 [F/5.3] Pojeti regionu jakozto konciny, kraje, mista pameti a utvafeni kultury, ACMSMG, Hlinsko 1996 [F/5.4] Rozpravy s minulosti pro budoucnost, Praha 1996 [F/5.5] Libreto a livodni texty vystavy „Rozpravy s minulosti pro budoucnost" - kultura a pfiroda ocima konzervatoru, restauratoru a preparatoru; listopad 1996 az leden 1997 [F/5.6] Vykon profese pfi peci o pflrodu a krajinu (profesni standardy zahradnich a krajinafskych liprav), SZKT, Luhacovice 2000 [F/ 5.7] Vefejny prostor v architektufe a urbanismu, Praha 2001 [F/5.8] Vykon profese a autorskopravnl ochrana podle nove pravni Upravy prav k dusevnimu vlastnictvl, CKAIT&CSSI, Hradec Kralove, 2001 / Olomouc 2010, ZUn 2011 [F/5.9] Pece o pflrodu a krajinu z pohledu architektury a urbanismu, SZKT, Luhacovice 2001 [F/5.10] Spravnl rozhodovani v cinnosti organu ochrany a pfirody v souvislosti s architekturou a urbanismem, S-CHKO CR, FZP CR, Praha 2001 [F/5.11] Rozhrani-rozmezl - zivot na hranici, Cesky Tesin 2003 [F/5.12] Prostor v architektufe, Konference casopisu Stavba, Praha-Loosova vila 2003 [F/5.13] Prostorove souvislosti urbarmiho vyvoje mesta Horazd'ovice (livod k letni skole architektury a urbanismu), Horazd'ovice 2004 [F/5.14] Clovek - prostor - architektura [pfispevek pfedneseny na seminafi Ochrana zivotniho prostfedi ve spravnim soudnictvi; Justicnl akademie, Kromefiz 2008] [F/5.15] Idea mesta a ideakil mesto (uvod k letni skole architektury a urbanismu), Vodnany 2010 [F/5.16] Vykon profese krajinafskeho architekta I-H, SZKT, Praha, 2010 a 2011 [F/5.17] Legislativni pfekazky bydleni, CKB-FA CVUT, Praha, 2011 [G]
PORADENSTVi OBCIM A MESTUM, KRAJUM A USTREDNIM ORGANUM STATNI SPRAVY (VYBER)
lG/1] Praha [G/1.1] licast na pfiprave strategickeho planu mesta Prahy [G/1.2] licast na cinnosti Poradnlho sboru primatora pro architekturu, urbanismus a pamatkovou peci (od roku 1998 do roku 2002) [G/1.3] spoluprace pfi pfiprave technickych pozadavku na vystavbu v HMP (2012 az 2013)
8
[G/1.4] [G/1.5]
spoluprace pfi pfiprave podkladu pro uzemni plan HMP (2011 az 2012) expertni konzultace mestskym castem: Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 7, Praha 8, Praha 11, Praha 13, Praha 14, Praha-Petrovice, Praha-Suchdol a dalsi
fG/2J
kraje Ustecky kraj, Liberecky kraj, Stfedocesky kraj, Moravskoslezsky kraj, Pardubicky kraj
[G/3]
expertni konzultace statutdmim mestum Usti nad Labem, Liberec, Hradec Kralove, Pardubice, Ceske Budejovice, Plzen, Brno, Teplice
fG/4J
expertni konzultace mestum Jihlava, Znojmo, Sternberk, Zabfeh, Strakonice, Litomysl, Cesky Krumlov, Melnik, Roztoky u Prahy, Opava, Nove Mesto, Nejdek, Pisek, Uvaly
lG/5]
expertni konzultace venkovskym obcim Postf elmov, Trmice, Koneprusy, Holubice-Kozinec, Nelahozeves, cinnost ve Skole obnovy venkova v Libcevsi
lG/6] [G/6.1]
tistfedni organy statni spravy cinnost v Poradnim sboru pro pofizovatelskou praxi pfi odboru uzemniho planovani Ministerstva pro mistni rozvoj CR (od 1996 do 2004) spoluprace s poradni komisi pro uzemni systemy ekologickeho planovani a pro krajinny raz pfi Ministerstvu zivotniho prostfedi CR (od roku 1993 do 2006) citmost v poradni skupine pro koncepci pamatkove pece pfi Ministerstvu kultury mistni rozvoj CR (nepravidelne, opakovane); po urcity cas (2005 az 2008 clen vedecke rady NPIJ) cinnost v poradium sboru pro architekturu pfi Agentufe ochrany pfirody a krajiny (AOPK) V Praze
[G/ 6.2] [G/6.3] [G/6.4]
[H]
EXPERTNI PORADENSTVI V OBORU VYSTAVBY PRO ARCHITEKTY A URBANISTY, PRO OBCANSKA SDRUZENI A OBCANY A PRO INVESTUJICI FYZICKE A PRAVNICKE OSOBY expertni poradenstvi v oboru vystavby, zejmena na liseku uzemniho planovani, stavebniho fadu a souvisejicich pfedpisu a cinnosti (pamatkova pece, ochrana pfirody a krajiny a dalsi) pro • architekty, urbanisty a inzenyry • obcany a obcanska sdruzeni • fyzicke a pravnicke osoby
[I]
CLENSTVi V SOUTEZNICH POROTACH ARCHITEKTONICKYCH A URBANISTICKYCH SOUTEZI A KONZULTACE PRI JEJICH PRIPRAVE
[I/l] [1/2] [1/3] [1/4] [1/5] [1/ 6] [1/7] [1/8] [1/9] [1/10]
urbanisticka soutez na uzemni plan Ceskych Budejovic, Ceske Budejovice 1995 architektonicka soutez na vystavbu domu na Tfesfiovce, IPB Real, Praha 1997 urbanisticka soutez na uzemni plan Hradce Kralove, Hradec Kralove 1998 architektonicka soutez zastupitelsky ufad v Ottawe, MZV CR, Praha 1999 architektonicka soutez na Dlouhy most, Ceske Budejovice, 1999 urbanisticka soutez na uzemni plan v Liberci, Liberec 2000 urbanisticka soutez na uzemni plan v Teplicich, Teplice 2000 architektonicko-urbanisticka soutez na obnovu a dostavbu Vitkova, Praha 2001 urbanisticka soutez na regulacni plan ctvrti Temesvar, Hradec Kralove 2001 architektonicko-urbanisticka soutez na Park U Jeziska, Plzen 2002
9
[1/11]
[1/23] [1/24] [1/25] [1/ 26] [1/27] [1/28] [1/29] [1/30] [1/ 31] [1/32]
architektonicko-urbanisticka soutez na novou budovu VSUP v Dabhcich, Praha 2003 architektonicko-urbanisticka soutez na zastavbu pozemku po demolovane stavbe U zvonu, Plzefi 2003 architektonicka soutez na stavbu Palace Zdar, TJsti nad Labem 2004 architektonicko-sochaf ska soutez na kasny na Namesti Republiky, Plzen 2004-5 architektonicko-urbanisticka soutez na stavbu Nove postovny na Snezce, KRNAP 2005 architektonicka soutez na pfestavbu radnice Praha-Dolni Mecholupy, Praha 2005 architektonicko-sochaf ska soutez na pomnik gen. Pattonovi, Plzen 2005 architektonicko-urbanisticka soutez na regulaci Jizniho pfedmesti, Plzen 2006 architektonicka soutez na obnovu bastionu na hradbach na Karlove - Horska, Praha 2, 2007 architektonicko-urbanisticka soutez na obnovu namesti, Dobfis 2007-2008 architektonicka soutez na obnovu Karlova namesti, Praha 2, 2008 architektonicko-urbanisticka soutez na zastavbu prostoru ve Velkych Pavlovicich, 2008 architektonicka soutez na zastavbu nabfezi a ulice Americke v Plzni, Plzen 2009 architektonicka soutez na obnovu kulturniho centra mesta, Dobfis 2009 architektonicka soutez na pfestavbu menzy na FHS UK, Troja, UK Praha, 2009 architektonicka soutez na Zapadoceskou galerii v Plzni, Plzeri 2009-2010 architektonicka soutez na Centrum mesta Plzne, Plzefi 2011-2012 architektonicka soutez na obnovu pivovaru, Domazlice 2012 urbanisticka soutez na zpracovatele uzemniho planu, Klatovy 2013 architektonicko-urbanisticka soutez na centrum mesta, Karlovy Vary 2013 urbanisticka soutez na zpracovatele uzemniho planu, Nelahozeves 2013 urbanisticka soutez na zpracovatele lizemniho planu, Uholicky 2013 (pflprava)
m
CLENSTVI VE SPOLCICH A SDRUZENICH
[J/1] [1/2] [J/3] [1/4] [J/5]
Umelecko-historicka spolecnost v Ceskych zemlch (od zalozenl do roku 2006) Spolecnost pro trvale udrzitelny zivot (od zalozenl do 1999) Spolecnost pro krajinu (dosud) Centrum kvalitnlho bydleni, o.s. (dosud) Cenelc CZ, o.p.s. (dosud)
[1/12] [1/13] [1/14] [1/15] [1/16] [1/17] [1/18] [1/19] [1/20] [1/21] [1/22]
V Praze dne 01.10. 2013
10
P R O G R A M K A N D I D A T A NA D E K A N A F A C V U T V P R A Z E
Motto: „V torn, ze filozofovanizacina udivem, se projevuje takfka principialne ne-mestacky ctiarakter filozofie; nebot'udiv je cosi ne-mestacketio ... Co totiz znamena stat se v ductiovnim smyslu mesiakem? Predevsim to, ze blizke okoti dane bezprostfednimi zivotnimi ucelyje pro cloveka tak definitivni, tak kompaktni, ze veci, s nimlz se setkava, uz se nemohou stat prdtilednymi. Uz netusi vetsi, filubsi a skutecnejsi, zprvu „neviditelny" svet esenci; uz se nevyskytuje, nevystupuje nic udivujicftio: clovek uz se nedokaze divit. Otupelemu sosackemu mysleni pripada vsechno samozfejme. Co je ale doopravdy samozi^ejme? Je snad samozf-ejme, ze jsme; je samozfejme, ze existuje neco takoveho, jako videni? ... Filozoficky udiv se neroznecuje na tom, co „tu jeste nikdy nebylo", na abnormalnim a senzacnim; na tom jen otupele mysleni zakousijakousi nahrazku praveho udivu. Kdo k udivu potfebuje neobvykle, dokazuje tim, ze ztratil schopnost dat spravnou odpoved'na mirandum bytf. Potfeba senzace, i kdyz rada vystupuje v masce bohemy, je neklamnym znamenim ztraty prave schopnosti zasnout - a tedy prave znamenim zmesiacteleho lldstvi. ... Udiv neni pocatek filozofie jen ve smyslu initium, zacatek, prvni stadium, pfedstupeh. Udiv je principium, trvaly imanentni zdroj filozofovani. ... Vnitfni struktura filozofovani je pi^imo identicka s vniti'ni strukturou udivu. ... Udiv ma stranku negativni a pozitivni. Negativni: kdo se divi, ten neco nevi, nechape; nezna, co „za tim vezi". ... Kdo se tedy divi, nevi, nebo nevi dokonale, nechape. Kdo chape, nedivi se. ... Kdo se divi, vydava se na cestu. I to pati^i k udivu: clovek je jednak na okamzik zasazen a umlka, jednak vychazi hiedat. U Tomase Akvinskeho ... je udiv definovan prima jako desiderium sciendi, jako zadostivost vedet, cinna touha po vedeni. Udiv, ackoliv je nevedeni, nejen, ze neni rezignace: z udivu pochazi radost, fika Aristoteles; a stfedovek po nem opakoval: omnia mirabilia sunt delectabilia (co vzbuzuje udiv, vyvolava radost). ... V tomto sepeti„ne" a „ano" se vsak ukazuje, ze udiv ma strukturu, stavebnou formu nadeje, ktera je vlastni take filozofovani, ba samotne lidske existenci. Jsme podstatne viatores, na ceste, „jeste ne" jsouci." [ J o s e f P i e p e r : Co z n a m e n a f i l o z o f o v a t ? ( K a r m e l i t a n s k e nakladatelstvi, Kostelni V y d f i 2 0 0 7 ; str. 5 4 a n . ) ] Ve v e l m i p o d o b n e m s m y s l u r e f l e k t u j e p r o f e s i a r c h i t e k t a ( v c e t n e u r b a n i s m u a k r a j i n a f s k e a r c h i t e k t u r y ) napi'iklad R e n z o Piano v e s v y c h u v a h a c h o p r o f e s i ( v z a s a d e Ize v p f e d c h o z i m t e x t u n a h r a d i t s l o v o f i l o z o f u j e s l o v e m „ t v o f r ci „navrhuje"): „Povolani architekta je dobrodruzne. Architekt se pohybuje na osti'i noze mezi umenim a vedou, mezi pdvodnosti a pameti, mezi opovazllvosti modernosti a obezfetnosti tradice. ... Architekt ma nejkrasnejsi povolani na svete, protoze na male planete, kde temef vsechno uz bylo objeveno, je navrhovani jednou z nejvetsich pfilezitosti k dobrodruzstvi. ... Navrhovani je neco jako pout Vydavate se na ni, abyste nalezali, abyste se poucili, abyste pi^ljimall neocekavane. Vyiekate-li se a hiedate-li okamzite utociste V teplem a pfivetivem doupeti toho, co uz znate, toho, co uz bylo udelano, potom na ceste nejste." [Renzo Piano: L o g b o o k ; M o n a c e l l i Press, N e w Y o r k 1 9 9 7 ] . T e c h n o l o g i c k e a i n f o r m a c n i i n o v a c e s o u c a s n o s t i (a p f e d p o k l a d a m i blizke a vzdalenejsf budoucnost!) s k y t a j i n a v r h o v a n i nepfeberne moznosti, v nichz j e vsak poucena orientace stale obtiznejsi. Soucasne moznosti ziskavani informaci j s o u t a k f k a bezedne, ale t a t o bezednost j e zradna; bez o p o r y v e schopnosti m y s l e t a r o z u m e t neni n i k t e r a k obtizne v nich u t o n o u t . Posilovat orientaci v oboru a schopnost poucene reflexe aktualnich t e m a t pfi nepodlehani m o d a m , avsak zaroven s o u b e z n e r o z v i j e t u n i v e r z i t n i c h a r a k t e r s t u d i a v j e h o c e l o s t n o s t i , t o j e - m y s l i m si - s m y s l e m e x i s t e n c e t e t o f a k u l t y . IMeni j e j i m c i l e m p r o d u k o v a t na j e d n e s t r a n e p r o f e s n i m a n k u r t y , a l e na d r u h e s t r a n e a n i o s o b y p r o f e s i v i c e m e n e nedotcene. S m y s l e m a ucelem vzdelavani v nejsirsim smyslu t o h o p o j m u by melo b y t o v s e m vie, nez jen proste uspesne proplouvani Skyllou neinvencni rutiny a Charybdou bezobsazne senzace, j a k k o l i v i t o samo o s o b e j i z v y z a d u j e z n a c n e o s o b n i i s p o l e c n e usili. Jednim z podstatnych rysu vzdelavani architektu j e - nebo by mela b y t - j e h o u n i v e r z a l i t a , umoznujici a b s o l v e n t u m s i r o k o u s k a l u m o z n o s t i z i v o t n f h o u p l a t n e n i , n e o m e z e n o u p o u z e na a r c h i t e k t u r u , u r b a n i s m u s , k r a j i n a f s k o u a r c h i t e k t u r u ci ( p r u m y s l o v y ) d e s i g n , n y b r z u m o z n u j i c i se r y c h l e a d a p t o v a t v p r o c e s u n a v a z u j i c i h o v z d e l a v a n i na d a l s i b l i z k e i v z d a l e n e j s i o b o r y a t a k z v y s i t s a n c e a b s o l v e n t u na j e j i c h u p l a t n e n i v p r a x i ; t a d y se, m y s l i m , n e j v i c e v y j e v u j e pole p r o s o u c i n n o s t a s p o l u p r a c i s p r o f e s n i m i i n s t i t u c e m i , z e j m e n a s C e s k o u k o m o r o u architektu, jejiz z a m e f e n i j e j i n a k zasadne odiisne: spravuje profesi.
S m e r v cinnosti V t o m t o n a p e t i , zda se m i , t k v i p o d s t a t a , s m y s l a p o s l a n i s k o l y - a j e j i c h n a p l n o v a n i p o v a z u j i za zcela p r i n c i p i a i n i , a t o v e v s e c h nize u v e d e n y c h f a k u l t n i c h a k t i v i t a c h :
Studium/pedagogicka
praxe:
M y m z a m e r e m j e p o k r a c o v a t v t r a n s f o r m a c i c e l e h o s y s t e m u v z d e l a v a n i na f a k u l t e a p r o m e n e p r o g r a m u s t u d i a , j a k b y l o z a p o c a t o za d e k a n a Z d e f i k a Z a v f e l a , a t o j e d n a k p o t v r z e n i m a p o s i l e n i m j e h o u n i v e r z i t n i h o charakteru, avsak zaroven d a l e a hloubeji p r o p o j o v a n e h o s p r o f e s n i praxi, systematicky rozvoj vedy a v y z k u m u , vetsi zapojeni skoly do v e f e j n e h o prostoru, spoluprace s profesnimi institucemi a pokracovani a dalsi r o z v o j s p o l u p r a c e se z a h r a n i c i m .
1
Fakulta (a m o z n a i p r o f e s e s a m a ) m a v d u s l e d k u s t a v a j i c i s t r u k t u r y spise d i v e r g e n t n i c h a r a k t e r a f r a g m e n t a r i z u j i c i t e n d e n c e ; p o s t u p n y m i organtzacnimi k r o k y a u p r a v a m i s t u d l j n i h o p r o g r a m u chci d o s a h n o u t u r c i t e m i r y p r o p o j e n i a s j e d n o c e n i , k o o r d i n a c e a k o n c e n t r a c e u s i l i f a k u l t y pi'i z a c h o v a n i o s o b i t o s t i j e d n o t l i v y c h p r o f i l u j i c i c h o s o b n o s t i . D o d n e s j s e m p i ' e s v e d c e n , ze p r o f e s n i m i d e a l e m j e „architekt se v s e o b e c n o u p u s o b n o s t i , t e d y a r c h i t e k t s n e j s i r s i m , n e j u n i v e r z a l n e j s i m p r o f e s n i m r o z k r o c e n i m , j e h o z se p o v e d i o v r o c e 1 9 9 2 z a k o m p o n o v a t d o p i ' i p r a v o v a n e h o z a k o n a o v y k o n u p o v o l a n i . O p r o s t i t se o d z j e d n o d u s e n y c h „technickych" ( s p i s e b y se m e l o t'ici „technicistnich") f e s e n i - a n a u c i t se z n o v u h i e d a t k r a s u . K j e d n o t l i v y m s t u p n u m studia n a v r h u j i t e n t o pi'istup: b a k a l a r s k e s t u d i u m : i nadale d e k l a r o v a t z hlediska celistveho v y k o n u profese t o t o s t u d i u m pouze j a k o dilci s t u d i u m a p i ' i p r a v u p r o p f i p a d n e c i n n o s t i v e v e f e j n e s p r a v e , p o p f i p a d e k „nesamostatnemu" v y k o n u p r o f e s e v r a m c i p r o f e s n i c h k a n c e l a f i ; p r o t e n t o ucel j e d n o z n a c n e v y m e z i t s m y s l a ucel t o h o t o s t u d i a v p f i p a d e v z d e l a v a n i a r c h i t e k t u , d a t m u o b s a h a r o z s a h o d p o v i d a j i c i m o z n o s t e m u p l a t n e n i v p r a x i (s p f i p a d n o u n a b i d k o u n a v a z u j i c i c h f o r e m „doskoleni" p r o u c e l y p r o f e s n i p r a x e ) ; m a g i s t e r s k e s t u d i u m : i nadale deklarovat j a k o zakladni uroven profesniho vzdelavani pro pfipadny s a m o s t a t n y v s t u p d o p r o f e s e a p r o j e j i s a m o s t a t n y v y k o n ; p o s t a v i t s t r u k t u r u m a g i s t e r s k e h o s t u d i a na ucelenem zakladu bakalafskem s povinnosti respektovat a drzet i v magisterskem studiu zakladni obsah ( s t r u k t u r u ) k o m p l e x n i h o s t u d i a ( v r o z s a h u o d p o v i d a j i c i m a u t o r i z a c i „se v s e o b e c n o u p u s o b n o s t i , k t e r o u p o v a z u j i d o s u d za j e d e n z n e j v e t s i c h p f i n o s u z a k o n a o v y k o n u p o v o l a n i ) , a v s a k s m o z n o s t i u r c i t e h o s p e c i f l c k e h o p r o f e s n i h o z a m e f o v a n i na o b o r y ( u r b a n i s m u s / u z e m n i p l a n o v a n i / a r c h i t e k t u r a / k r a j i n a f s k a architektura/design) podle osobni preference; d o k t o r s k e s t u d i u m : z n o v u d e f i n o v a t s m y s l a ucel d o k t o r s k e h o s t u d i a v a r c h i t e k t u f e a z a m e f i t t o t o s t u d i u m na p f i p r a v u na v e d e c k o u a v y z k u m n o u c i n n o s t , r e s p . p e d a g o g i c k e p u s o b e n i - s o u c a s t i t r a n s f o r m a c e b y m e l b y t d u r a z na k o n c e p c n o s t o r g a n i z a c e t o h o t o s t u d i a c e l o f a k u l t n e se z v l a s t n i p o d p o r o u z a k l a d n i c h v y z k u m n y c h s m e r u fakultou sledovanych, j e n vyjimecne a ve zduvodnenych pfipadech realizovanych m i m o tento zakladni smer v samostatnych tematech; p o s t d o k t o r s k e s t u d i u m : t o t o s t u d i u m b y m e l o b y t p f e d n o s t n e z a m e f e n o na p r o h l u b o v a n i o d b o r n y c h z n a l o s t i v soubehu a soucinnosti s vedeckou a v y z k u m n o u cinnosit realizovanou fakultou; nemelo by j e n suplovat system celozivotniho vzdelavani; c e l o z i v o t n i v z d e l a v a n i : ze s v e h o p u s o b e n i v C e s k e k o m o f e a r c h i t e k t u a z m n o h a k o n c e p c i „celozivotniho v z d e l a v a n i " ' v i m , ze m e z i a r c h i t e k t y ( z e j m e n a s t a r s i m i g e n e r a c e m i , k t e r e zazily m n o h d y u m e l o s t a z b y t e c n o s t takoveho „vzdelavani v nedaleke minulosti) existuje k podobnym s y s t e m u m urcity odpor; pfesto zustava n e p o c h y b n o u s k u t e c n o s t i , ze j e d n i m ze z a k l a d n i c h z n a k u n e z a v i s l y c h s v o b o d n y c h p o v o l a n i ( a z d u r a z h u j i p r a v e s l o v o „povolani") j e j e h o c e l o z i v o t n o s t , ci m o z n a lepe „dozivotnost" - j s e m p r o t o p f e s v e d c e n , ze p r a v e a l m a m a t e r a r c h i t e k t u m a p o v i n n o s t se c e l o z i v o t n i m v z d e l a v a n i m z a b y v a t s o u s t a v n e a k o n c e p c n e a p f i c h a z e t s kvalifikovanymi a zadanymi nabidkami a m o z n o s t m i , ktere architekty pfitahnou k jejich skole zpet. Tato f o r m a b y n e m e l a b y t o m e z e n a p o u z e na p r o f e s n e s a m o s t a t n e p r a k t i k u j i c i a r c h i t e k t y , a l e i na p o m o c t e m , k t e f i s v o j i c e s t u v z d e l a v a n i u k o n c i j i z v e s t u p n i b a k a l a f s k e m a s v o j e u p l a t n e n i n a j d o u n a p f i k l a d na u f a d e c h , a t o na vsech stupnich v e f e j n e spravy. K d o s a z e n i t o h o t o z a m e r u p o v a z u j i o v s e m za n e z b y t n e v r a t i t s e k r o z p r a v e o s t r u k t u r e a o b s a h u s t u d i a ; ne zcela d o k o n c e n a a u z a v f e n a r o z p r a v a v e d e n a v K r u h u u J i l e m n i c e m n e p f e s v e d c i l a o t o m , ze j e n e z b y t n e c e l k o v o u k o n c e p c i s t u d i a z n o v u a d u k l a d n e a n a l y z o v a t a p r o m y s l e t , a t o z e j m e n a s o h i e d e m na e f e k t i v i t u a u c e l n o s t p r a c e s t u d e n t u i p e d a g o g u , na p r o p o r c n i v z t a h y p f e d m e t u a j e j i c h n a v a z n o s t i ( c a s o v y s n i m e k , d e n n i / t y d e n n i / s e m e s t r a l n i p r a c e , r e s p . r o z v r h , u v a z e k / v y k o n a p o d . ) t a k , a b y byla z a c h o v a n a z a k l a d n i k o n c e p c e u n i v e r z i t n i h o v z d e l a v a n i , p r o s t o u p e n e h o p r a k t i c k y m i p r o f e s n i m i c i n n o s t m i ( d o v e d n o s t m i ) . S t i m p a k uzce s o u v i s i z p u s o b a f o r m a s p o l u p r a c e se s t u d e n t y , r e s p . z p u s o b r e f l e x e p r o c e s u j e j i c h p o s t u p u s k o l o u a m o m e n t u evaluaci (zkousky, zaverecne statni zkousky, diplomni fizeni apod.).
Zahranicni
vztahy:
O b d o b n e j a k o z a k l a d n i z a m e r u m v c a s t i t y k a j i c i se s t u d i a - j e h o s t r u k t u r y a o b s a h u - j e n u t n o i z a h r a n i c n i m v z t a h u m v e n o v a t z a s a d n i p o z o r n o s t . J s e m p f e s v e d c e n , ze o s o b a p r o d e k a n a a j e h o s p o l u p r a c o v n i k u m u s i p f i p r a v i t d u k l a d n y a s o u s t a v n y p r o g r a m s p o l u p r a c e se z a h r a n i c n i m i s k o l a m i a p r o f e s n i m i i n s t i t u c e m i . V nejhrubsich rysech struktury a obsahu studia j e fakulta srovnatelna s mezinarodnimi vzdelavacimi standardy; j e v s a k na m i s t e z k o u m a t j e j i c h n a p l n o v a n i a p u s o b i t na j e j i c h p f i p a d n e z m e n y r e a g u j i c i na i n o v a c e i na poll m e z i n a r o d n i m . V e s t e j n e m d u c h u b y m e l a b y t skola o t e v f e n a v y m e n a m p e d a g o g u a n a l e z a t v h o d n e f o r m y nejen j e j i c h pfednasek, ale i j e j i c h casove d o h o d n u t e m u h o s t o v a n i pro s r o v n a v a n i m o z n y c h p f i s t u p u k v y u c e . Skola se m u s i n a b i z e t i z a h r a n i c n i m s t u d e n t u m ; m a - l i v s a k b y t t a k o v a n a b i d k a s m y s l u p l n a , m u s i b y t n e c i m o j e d i n e l a a p r o c i z i n c e p f i t a z l i v a . Z e s v y c h z k u s e n o s t i z a u t o r i z a c n i c h f i z e n i v C e s k e k o m o f e a r c h i t e k t u v i m , ze mnozi absolvent! studia architektury podstupuji praxi v zahranicnich architektonickych atelierech a kancelafich a m o h o u p o s k y t n o u t s r o v n a n i . O b d o b n e p l a t i i p r o s t u d e n t y , k t e f i se j i z v p r u b e h u s t u d i a z u c a s t n u j i v z d e l a v a n i na z a h r a n i c n i c h u n i v e r z i t a c h a p f i n a s e j i z k u s e n o s t i z t a m n i h o v z d e l a v a c i h o s y s t e m u . T y t o z k u s e n o s t i b y m e l y b y t s o u s t a v n e s l e d o v a n y a r e f l e k t o v a n y a p o d l e nich i n o v o v a n a s t r a t e g i c v u c i z a h r a n i c n i m s k o l a m i p r o f e s n i m i n s t i t u c i m . J s e m v s a k n e j h i o u b e j i p f e s v e d c e n , ze p f i t a z l i v y m i se s t a n e m e t i m , ze p f e d e v s i m d o s a h n e m e co
2
nejvyssi kvality v zakladnim procesu vlastniho vzdelavanf a v y z k u m u , v ojedinSlych a nezamenitelnych tematech.
Veda, vyzkum a rozvoj
teorie a kritlky:
V o d b o r n e v e f e j n o s t i se o p a k o v a n e o b j e v u j e n a z o r , p r o j a k e u c e l y p e s t o v a t v e d u a v y z k u m na f a k u l t a c h architektury, n e b o t ' j e j i absolventi jsou vedeni z povahy profese pi'edevsim k navrhovani - t o jest efektivnimu kreativnimu feseni problemu, nejen jejich popisu a analyz. Toto profesni poslani hiedat feseni konkretnich p r o b l e m u na z a k l a d e v y s o k e k v a l i f i k a c e - v z d e l a n i a p r a x e - a o s o b n i t v u r c i i n v e n c e ( t y p i c k e p r o svobodna/nezavisia povolani lekafska, pravni a inzenyrska) j e naopak pfednosti; j e m u m u s i b y t c e l a l
Organizace
fakulty:
V h i s t o r i i byla f u n k c e d e k a n a s v e f o v a n a p e d a g o g u m v r o t a c n i m s y s t e m u v z d y na j e d e n r o k - byla t i m zduraznovana p f e d e v s i m funkce a d m i n i s t r a t o r a f a k u l t y ; nositeli kvality j s o u pedagogove, a t o zejmena t l , k t e f i n e s o u o d p o v e d n o s t za a t e l i e r y a j e d n o t l i v e p r o f i l o v e p f e d m e t y ; na nich m u s i p f e d e v s i m s p o c i v a t d a l s i k v a l i t a t i v n i r o z v o j f a k u l t y . C a s e m prosia t a t o f u n k c e t r a n s f o r m a c i a d e k a n u m byla s v e f e n a f a d a k o m p e t e n c i a c e l i s t v a o d p o v e d n o s t za r o z v o j f a k u l t ; v j i s t e m s m y s l u b y c h s e r a d v r a t i l k t r a d i c i , v n i z v y z n a m n o u r o l i sehravali a sehravaji ceini pedagogove; z a r o v e n bych rad postavil tym, ktery by dalsi kroky dQkladne pripravoval a j e h o z cinnost by byla uzce provazana s cinnosti d e k a n a - j e d n a s e pfedevsim o prodekany odpovedne za zakladni spravni useky fakulty a okruh dalsich pfimo s p o l u p r a c u j i c i c h o s o b („uzsi p o r a d n i t y m " ) - p e d a g o g f l a s t u d e n t ^ . Vsem zakladnim shora u v e d e n y m s m e r u m cinnosti f a k u l t y by mela tudiz odpovidat tez organizacni struktura a f u n g o v a n i f a k u l t y . Je-li z a k l a d n i m r y s e m a r c h i t e k t o v y p r a c e i n d i v i d u a i n i i n v e n c n o s t a z a r o v e n t y m o v o s t , p a k j e na m i s t e t y t o p r i n c i p y p r o s a z o v a t i v e v e d e n i / v f i z e n i f a k u l t y i v j e j i c h p o d s t a t n y c h o r g a n i z a c n i c h s l o z k a c h (ustavech). P r o j e k t o v e i-eseni z a k l a d n i c h f a k u l t n i c h t e m a t : kazdy z problemu, ktery bude stat pfed v e d e n i m fakulty, by mel b y t veden p r o j e k t o v e , n e b o t ' j e to s t a n d a r d n i postup a r c h i t e k t u ; p o v e f e n y p r o d e k a n , p o p f i p a d e urcena osoba p f i p r a v i s t y m e m k o n k r e t n i zpusob feseni, k t e r y bude p r o j e d n a n v uzsim g r e m i u ( k o l e g i u ) a nasledne p o d l e p o t f e b y a o k o l n o s t i t e z p f e d l o z e n k p f i p a d n e s i r s i r o z p r a v e . Po t e b u d e v e f i n a i n i v e r z i p r o j e d n a n a schvalen a nasledne dusledne realizovan, a t o pod kontrolou povefeneho/odpovedneho prodekana. Jak z u v e d e n e h o p l y n e , p o v a z u j i p r o d e k a n y za o s o b y p o v e f e n e v e d e n i m a s p r a v o u u r c i t e h o u s e k u p o d o s o b n i odpovednosti a s rozsahlymi kompetencemi. I proto bych rad jiz nyni pfedstavil t y m prodekanu, s nimlz
3
b y c h o m m e l i t v o f i t ( a t o z d u r a z n u j i ) s k u t e c n y t y m s t i m , ze b y m e l i d o s v e p o z i c e v n e s t m a x i m u m t v u r c i p o t e n c e a v l a s t n i o d p o v e d n o s t i . T e n t o t y m b y p a k d a l e i n t e n z i v n e s p o l u p r a c o v a l s a k a d e m i c k y m s e n a t e m . Za p o d s t a t n e p o v a z u j i t a k e i n t e n z i v n e j s i a n g a z m a v e d e c k o - u m e l e c k e r a d y ; v t o m t o s m y s l u b u d e na m i s t e j e j i rekonstrukce. Tento nejuzsi t y m bude doplnen i o dalsi osobnosti f a k u l t y , ktere by mely tvoi'it sirsi poradni z a z e m i („kolegium"), k t e r e se b u d e s c h a z e t p o d l e p o t f e b y k f e s e n i k o n k r e t n i c h z a d a n y c h u k o l u . H I a s o v a n i o d e k a n o v l n e p o v a z u j i p o u z e za h i a s o v a n i o j e d n e o s o b e , n y b r z t e z za h i a s o v a n i o n e j u z s i m i s i r s i m t y m u spolupracovniku. Pfedstava o j e d n o t l i v y c h osobach j e v t u t o chvili pracovni a m u z e b y t do urcite m i r y n a v a z u j i c i m i j e d n a n i m i m o d i f i k o v a n a , a l e z a k l a d n i s m e f o v a n i t y m u p o v a z u j i za n u t n e s d e l i t t e z s k r z e ( b y t ' p f e d b e z n e ) n a v r h y s p o l u p r a c u j i c i c h o s o b . D o f u n k c i p r o d e k a n Q b y c h r a d j m e n o v a l (s n e k t e r y m i j i z p o pfedbezne konzultaci) tyto osobnosti: Petr H I a v a c e k - p r o d e k a n p r o r o z v o j , Jan J e h l i k - p r o d e k a n p r o t r a n s f o r m a c i s t u d i a Radek Kolafik - prodekan pro zahranicni v z t a h y Michal K o h o u t - p r o d e k a n p r o v y z k u m Irena Sestakova - prodekan pro organizaci studia a t y m v y k o n n y c h koordinatoru s vlastnimi rozhodovacimi pravomocemi a odpovednosti I r e n a Fialova - PhD a p o s t d o c s t u d i u m Edita L i s e c o v a - M g r s t u d i u m M i c h a e l a B r o z o v a Be s t u d i u m Bara S e i f e r t o v a - v y z k u m Eva C e r v i n k o v a - ( p r u m y s l o v y ) d e s i g n Ladislav L a b u s - p r o d e k a n se z v l a s t n i m z a m e f e n i m na s o u c i n n o s t s u n i v e r z i t o u a r e p r e z e n t a c i z a j m u f a k u l t y na t o m t o poli. U z s i p o r a d n i s b o r d e k a n a a p r o d e k a n Q by tvoflli Jan S e d l a k Jan S t e m p e l ' Roman Koucky V i t Maslo Miroslav Cikan dalsi kolegove (profilujici osobnosti) podle j e d n o t l i v y c h o b o r u / p f e d m e t u ; V t o m t o uzsim poradnim sboru budou pusobit tez zastupci studentu (zastoupenych v senatu, popfipade nominovanych dohodnutou formou). Tento poradni sbor nenahrazuje pochopitelne soucinnost s a k a d e m i c k y m senatem, ktery musi b y t rovnez r o z v i j e n na s h o r a i nize u v e d e n y c h z a s a d a c h .
Sirsi okruh spolupracujicich
kolegd:
Tomas Novotny Jan S e p k a / Petr H a j e k O n d f e j Cisler Filip T i t t I a dalsi osobnosti f a k u l t y i osobnosti stojici a pusobici m i m o ni, a t o podle j e d n o t l i v y c h fesenych t e m a t ( p r o j e k t u ) . V y t v a f e t s o u s t a v n e a d u s l e d n e s i r s i sit' s p o l u p r a c u j i c i c h o s o b n o s t i a v y t v a f e t t a k s i r s i o d b o r n e z a z e m i f a k u l t y a moznosti j e j i h o pusobeni v profesi, v y t v a f e t zdrojnici budoucich p e d a g o g u skoly. Povazuji V t e t o s o u v i s l o s t i za zcela n e z b y t n e o r i e n t o v a t p o z o r n o s t k n o v y m g e n e r a c i m t f e b a i n e d a v n y c h a b s o l v e n t u f a k u l t y , k t e f i v p r o f e s n i p r a x i ziskali p r v n i v y z n a m n e o s t r u h y , k t e f i se r o z h l e d i i p o s v e t e a k t e f i b y byli s t o v n e s t d o p r o c e s u v z d e l a v a n i n o v e p o d n e t y . S v o j i roli s p a t f u j i p f e d e v s i m v t o m j i m t u t o c e s t u d a l e o t e v i r a t , p r o fakuitu j e ziskavat a pokracovat t a k v procesu v minulosti zahajenem d e k a n e m Z d e n k e m Z a v f e l e m . Mimo dukladnou rozpravu o organizacnich a provoznich souvislostech nemuze zustat ani zpusob celkoveho h o s p o d a f e n i f a k u l t y , j e h o e f e k t i v i t a - z e j m e n a e f e k t i v i t a a l o k a c e v y d a j u na s t r a n e j e d n e , a m n o h e m d u s l e d n e j s i a k t i v i t a na r o z s i f e n i p f i j m u z d a l s i c h z d r o j u f i n a n c o v a n i . P f e s t o z e j e p r a v n i s u b j e k t i v i t a f a k u l t y j a k o z t o s o u c a s t i u n i v e r z i t y d o u r c i t e m i r y l i m i t o v a n a , z u s t a v a f a k u l t e f a d a m o z n o s t i a f o r e m „kofinancovanr\a t o j e v s a k n u t n o z a m e f i t p o d s t a t n e v e t s i p o z o r n o s t , v y t v o f i t s k u p i n u , k t e r a se b u d e t o m u t o t e m a t u s e t r v a l e v e n o v a t a b u d e „fakultu p r o d a v a t " . S o u c a s t i s i r s i c h u v a h o h o s p o d a f e n i a p r o v o z u m u s i b y t t e z v y t v a f e n i v e l m i d o b r y c h p r a c o v n i c h p o d m i n e k p r o d a l s i z a m e s t n a n c e f a k u l t y , a b y se m o h l i v n e j v y s s i m i f e v e n o v a t k v a l i t n i m u v y k o n u a s l u z b e p r o p o d p o r u z a k l a d n i c h cilu f a k u l t y , z e j m e n a a b y n e d o c h a z e l o k d u b l o v a n i c i n n o s t i a z a r o v e n n e k t e r e z nich zcela n e a b s e n t o v a l y . V e d l e s t a n d a r d n i c h v y k o n u a d m i n i s t r a c e f a k u l t y p o v a z u j i za p o d s t a t n e p o s i l e n i aktivit ve vztahu k vefejnosti.
Tajemnik: Jana T o t h o v a
Soucinnost a spoluprace a) s ostatnimi fakultami university a dalsimi fakultami/skolami obsahove blizkymi fakultami obecnych univerzit b) s profesnimi institucemi.
4
architektury,
popfipade
tez
c) s organy vefejne spravy (nabidky spoluprace s ustfednimi organy statni spravy, jakoz i uzemnich samosprav ve vecech urbanismu a architektury, resp. krajiny); d) s podnikatelskymi subjekty pfipravenymi podilet se organizacne a financne na vyzkumnych ukolech fakulty: Pro e f e k t i v n i s o u c i n n o s t a p a r t n e r s k o u s p o l u p r a c i se v s e m i u v e d e n y m i s k u p i n a m i p o v a z u j i za n e z b y t n e v s t u p o v a t d o j e d n a n i v z d y s v l a s t n i m i u c e l e n y m i a u j a s n e n y m i t e m a t y , j e j i c h z i'eseni p o v a z u j e m e za a k t u a i n i a p f i n o s n e , a z a r o v e n s o u s t a v n e s l e d o v a t t e m a t a , k t e r y m v e n u j i p o z o r n o s t t y t o i n s t i t u c e . Pi'iprave a f o r m o v a n i t a k o v y c h t e m a t p r u r ' e z e m f a k u l t o u p o v a z u j i za j e d e n z n o s n y c h u k o l u , k t e r e p f e d s k o l o u s t o j i . Fakulta se m u s i v e v e i ' e j n e m p r o s t o r u t r v a l e a n g a z o v a t a p r o j e v o v a t , z k v a l i t h o v a t s v u j o b r a z m e z i o d b o r n o u i l a l c k o u v e t ' e j n o s t i . P o v a z u j i za s p r a v n e , a b y t a t o f a k u l t a p u s o b i l a v o b o r u j a k o z t o I n s t i t u c i o n a i n i s o u d n i znalec, j a k k o l i v j s e m si v e d o m , ze j e t o s p e c i f i c k a c i n n o s t , p r o niz j e n u t n o v y t v o r ' i t n e z b y t n e o d b o r n e z a z e m i a k o o r d i n o v a t v y z k u m n e a souvisejici a k t i v i t y . S v y m i z n a l e c k y m i stanovisky a v y j a d f e n i m i vsak m u z e z hlediska o d b o r n e a k r i b i e p o d p o f i t n e j e n v y z k u m a p e d a g o g i c k o u p r a x i , ale cele p r o f e s n i m i l i e u . A n i z t o s o u v i s i p t ' e d e v s i m s m y m p u v o d n i m v z d e l a n i m p r a v n i k a , n y b r z spise se z k u s e n o s t i , j i z j s e m b e h e m s v e h o p u s o b e n i v p r o f e s i a m e z i p r o f e s i o n a l y n a b y l , j s e m z a r o v e n p i ' e s v e d c e n , ze f a k u l t a m u s i s p o l u p r a c o v a t s p r o f e s n i m i i n s t i t u c e m i na s l e d o v a n i p r a v a d o t y k a j i c i h o se v y k o n u p r o f e s e a v z d e l a v a n i - a o p e t z e j m e n a s v y u z i t i m v y s l e d k u s v y c h v y z k u m n y c h a d a l s i c h o d b o r n y c h a k t i v i t , nebot' n a s t a v e n i m p r a v i d e l j e v y k o n p r o f e s e o v i i v n o v a n m i m o i ' a d n o u m e r o u , s v e l k o u s e t r v a c n o s t i a se z n a c n y m d o p a d e m . N e j e d n a se o p r a v n i s l u z b y , nybrz o vysoce kvalifikovane a r g u m e n t o v a n e odborne pozadi.
A poznamka
zcela na zaver, byt'vyznamem
v&bec ne posledni
v
fadi:
Jak j s e m u v e d l na p o c a t k u a o p a k o v a l v j e d n o t l i v y c h b o d e c h p r o g r a m u , z a k l a d n i m s m y s l e m a u c e l e m f a k u l t y a r c h i t e k t u r y j e p i ' i p r a v o v a t n o v e g e n e r a c e k o n k u r e n c e s c h o p n y c h , v o b o r u o r i e n t o v a n y c h , ale z a r o v e f i siroce a univerzalne vzdelanych architektu, urbanistu, krajinafskych architektu a designeru pro jejich profesni praxi. Vsechno usili by p r o t o m e l o ustit v uciliste p r i t a z l i v e p r o ( t u z e m s k e i z a h r a n i c n i ) s t u d e n t y c h t i v e p o z n a n i a v z d e l a n i , o c h o t n e o b e t o v a t c a s a usili - b a d o k o n c e a k t i v n e p o z a d u j i c i po s v y c h ucitelich, a b y t a k o v e m u p o s l a n i s k o l y d o s t a l i . Vztahy mezi uciteli a s t u d e n t y by m e l y byt n a n e j v y s o t e v f e n e a obe skupiny by m e l y v e s t s e t r v a l o u r o z p r a v u o p o d o b e a s m y s l u s t u d i a . Pro t e n t o ucel m u s i f a k u l t a v y t v a f e t n e z b y t n e p f e d p o k l a d y , z e j m e n a uzce s p o l u p r a c o v a t se s t u d e n t y , r e f l e k t o v a t j e j i c h p o z a d a v k y a z a j m y , p o d p o r o v a t j e j i c h a k t i v i t y , s m e r u j i - l i k p o s i l e n i v y z n a m u a k v a l i t y s k o l y a z k v a l i t n e n i s t u d i a . N e m a m t u d i z na m y s l i populisticke nadbihani s t u d e n t u m k u l e v a m ve s t u d i u , nybrz v e r o h o d n o u a poctivou diskusi. Moznosti ziskavani a s d i l e n i i n f o r m a c i d n e s d a l e k o p f e s a h u j i p u d u f a k u l t y ( p u d u v z d e l a v a c i c h ucilist') a s m y s l v z d e l a v a n i se t a k V j i s t e m s m y s l u v r a c i k e s v y m v y c h o d i s k u m , o nichz j s e m se z m i n i l na p o c a t k u - k u c e n i s e p i ' e m y s l e t a k e v z d e l a v a n i k n e z b y t n y m d o v e d n o s t e m j i n a k n e d o s a z i t e l n y m . V zajmu hlubsi soucinnosti pedagogu, studentu a zamestnancu j s e m pfipraven podpofit studentske aktivity organizacne a financne a vytvofit j i m pevne administrativni zazemi. F a k u l t a m u s i b y t o t e v f e n a n a v e n e k , m u s i - c h t e n e c h t e - v s t u p o v a t d o v e f e j n e h o p r o s t o r u („PR"), z a u j i m a t s t a n o v i s k a a o s l o v o v a t s i r s i o d b o r n o u i l a l c k o u v e f e j n o s t , z i s k a v a t j i p r o a r c h i t e k t u r u , u r b a n i s m u s , k r a j i n u ci d e s i g n , u c i t j e v n i m a t j e j i c h k r a s u a s m y s l , j e j i c h v y z n a m p r o v s e o b e c n o u v z d e l a n o s t a p r o s t a r o s t o sve o s v e t i u r b a n n i , k r a j i n n e - a l e i s o c i a i n i ( R e n z o Piano d o k o n c e v j i s t e n a d s a z c e f i k a , ze „architektura je socialne nebezpecne umeni, protoze je nepfetilednutelna"). Pfal b y c h si v r a t i t p o j m y j a k o k r a s a , ale i p r o f e s n i o d p o v e d n o s t z p e t d o v e f e j n e r o z p r a v y ! Rad b y c h n a p o m a h a l 1 v t e t o f u n k c i p r o f e s i v r a t i t se na c e s t u . . . .
J i f i Plos
5
