OPONENTSKY POSUDEK HABILIT CNI PRACE
Habilitadni iizeni: ve studijnim oboru 5.1.4 pozemnf stavby N6zev habilitadni prhce
Ing. Stanislav Darula, Ph.D
ZDROJE DENNEHO SVE
oponent
doc.Ing. Jan Kaika, katedra konstrukci pozemnich staveb, fakulta
Y Praze prosinec 2012.
i CVUT Praha
8.10.2012 mi bylo sddleno, Le habilitadni komise md jmendvala oponentem habilitadni pr6ce Ing. Stanislava Daruly, Ph.D. ,,Zdroje denn6h vypracoval tento oponentni posudek.
Autor se zabyv| oblohou, kterd je zd popisu vlastnosti tohoto zdroje a promdn kategorizaci typickjch stavfi oblohy a disk oblohy v dase. 1.
Aktuflnost t6matu
VyuZiv6ni deruriho svdtla v interi6re sv6tlo zdrave, protoZe dlovdk je na denni dokonale piizprisoben, je ekonomickd, protoZe je ekologickd, protoZe se jedn6 o piim6 vy prostiedi zatEL.ov ino odpady.
je
Tradidnd se hodnoti denni svdtlo z zachovhni zrakovl pohody. K tomu je potiebn6 inieri6r z6sobit dennim sv6tlem vdostatedn6m mnoZstvi a vpotiebn6 kvalitd. Pro hodnocd,ni mnoZ,sni denniho svdtla zcela oblohy v zimd (obloha CIE l:3), protoZe piedstavuje nrjmdnd svdtlenosti. Bude-li v interidru do$t svdtla pfi t6to olbloze, bude ho i jin6. Vyhodou tohoto tradidnfho modelu oblohy je jeho relativni
jednoduchost, nez6vislost na neust5le se mdnici poloze slunpe a na svdtov;fch stran6ch a tak6 moZnost kontroly osvdtlenosti mdienim.
Hodnoceni kvality denniho svdtla (tj. jeho rovnorlrdrnosti, smdru svdtelndho toku, tozloLeni jasu v interi6ru a v zorndm poli, vyloudeni silueiov6ho efektu a oslndni) je v$ak dosud problematickd, protoZe kzSvadlm zhlediska kvali{V denniho osvdtleni dochdzi pii jinj,ch stavech oblohy neL je CIE 1 :3, zejmena pak v podmi[rk6ch piirn6ho slunedniho svdtla. Sledov6ni i jinlich stavt oblohy neLje CIE 1:3 je proto pro hodnoceni kvality dennfho sv6tla hlediska je piedloZenh pr{ce st6le aktu6lni .lL dlouhLd l6ta. problematiky j e nanejvy5 prospE5nd.
kizi
a dtisledkem poznan6ho negativniho dopadu strr,otieby enersetick6 lsvdtleni na ivu je tieba rovndZ sledovat asu pii ruznych stavech oblohy. I z tohoto pohledu vyplyvri aktu6lnost tdmatu piedloZen6 pr6ce. energie na g1ob61 bilance jednim z spotiebu energie
2. Zprisob zpracovfni Pr6ce je vdetnd irvodu a seznamu po Autor se nejdifve zabiu6, obecnymi vlastnos soldrni konstantou a zptsoby jejiho vypodtu, parametrrzacf denniho svdtla. Tvrzenijsou Tvrzeni isou bo zliteratury a zejmena vlastnimi vysleiky mdienf, kter6 aut[r provedt na stanici 'CfB fOfn4p v Bratislavd.
Na zdkladd skutednosti vysledovanych z literatury a $a zhklacl6 vlastniho mdieni autor diskutuje modelov6ni prribdhri exteridrov6ho
jejiZ tvorbd se aktivnd podilel, a sleduje detno Bratislavu bdhem dne, mdsicti i roku. Y zf:d standardt, kterd doporuduje pro technickou pr Pr6ce je uspoi6d6na piehlednd a sro seznam pouZit;fch oznateni a symbohi uved pieklepfi di nejasnosti (viz piipomfnky), kt rirovei prhce.
3. Vlastnf piinos uchazeie v habilitainf
prf
Autor na mnoha mistech cituje vj, spolupr6ci s doc. Kittlerem a ostatnimi spolup vlastnd shrnutim dlouholet6 vlizkumnd di vysledcich, kter6 prezentuje v pr6ci, nemriZe b
YyuLiti prhce vidim hlavnE v moZn osvdtleni a v tomto smyslu odek6v6m v blizke piisluSnych metodik, kterd by mohly b;it pou Stejnd tak dobie mohou zhvdry prhce slouZit osvEtleni. Na zdkladd vysledkt tdto prhce je t denniho sv6tla o hodnoceni jeho kvality a bilancich.
4.
o
hodnocen! 3eho vyznamu v energetickych
Piipomfnky
Zareg\stroval jsem ndkter6 nejasnosti, kter6 v5ak rlesniZuii celkovou velmitlobrou kvalitu cel6 pr5ce. Piipominky uvtldim proto, Ze jejictr vyj4sn6ni by mohlo pomoci alrtorovi v dal5im publikov6ni a dtenrlirim ke snazsimu pochoperri iehb textri.
Str. 12,Tab.2.22 vi6dku Uhel prfimdru slunednihLo di]sku viddnf ze i7-emd, je, ridaj 32' :0,0009308. Neni jasnd, co je mindno dislem 0,0009308. Pokud by se mdlo jedrrat o vyj6dienf rihlu v radi6nech, pak by mdlo byt
3z'=
32
'o
60.1 80
= o.oo93og rad
Str. 13: opakov6ni texlu zpiedchozi strany. Str. 21: Kpiesnosti vypodtu svdtelnd sol6rni konstanty 8", [t^] integraci spektra konccntrace ztfiiveho vykonu vdetnd pouZitych interpolaci dluZno dodat, le ani vlrsarti namdiend h,odnoty koncentrace zhiivlho vykonu (Guyemard 2004) nemohou bS4, zcela piesn6, nebot' obecnd podldhaji zmdnftm v drisledku tvorby slunednich skvm a bnad i v drisledku pohybu d6stic hmoty ve slunedni soustavd.
Je zajimavf, Le vyjde-li se z hodnoty prrimdrndho jasu Lu"
1,96.10e
slunce podle Saronova cd.m-2, pak hodnota extraterrestri6lni ost dtlenosti vyjde stejn6, jako pii
stanoveni integraci trap6zovou metodou. E,,^ =
I,96.,ono I
o'ooglo8)
\.2)
=,rr.rr.lo3
tx
Str. 222
E,
extraterrestrialn{ horizontdlni osvdtlenost.
\
itole 13 v seznamu pouZitj'ch tantq uriend na horizontdln{
je
tathi, velidina nazvftna: E, svdtelnd soldrni rovind. Bude to asitotel,, ale kvrili piehlednosti se zna(,ek
Str.
31:
p k,o =
?.4.
pouZitych znadek
Str.
tla. V kapitole 13 v seznamu
koeficient propustnosti oblohoveiho
je
Str.34: k",=EP ,'E znadek
je mdnit v pr6ci rthzvy velidin.
tentyi, koeficient nazvhn: kuo koefic nt svdtelnd dffiznosti atnnoffiry
koeficient prfizrainosti atmosJdry.'V
itole 13 v seznamu pouZitfch
je tentyL koeficient nazvdn; k", koeficient svdtelnd
36:
'" +E.
0,, =
nosti atmosfery
tla. V kapitole 13 v seznamu
koeficient propustnosti sluneinilto
pouZitych zna(,ek je tentyi. koeficient nazvhni
k,,
t pt opwstnosti sluneinfho' svdtla
koe/ici
atmos/brou.
Str. 46: k,o = ? E,
je
zde nazvin koeficient svdtelnd di
vyzkumu dosud nepoznanych vdci pochopiteln6. S5m bych davrhl toto ieseni:
k*,"8 =?
koeficient propustnosti difuzniho sluneinih,o svdNla. Dtvod: Propou5ti se clifirznE
slunedni svdtlo nikoli oblohov6 svdtlo. Obloho tr
k,,=? "' E.
koeficient propustnosti globdlniho s
na k,r. Drivod:je to tak definov6no E,r 0,, = + ^8"
lE,
koeficient propustnosti pfimeho slut einfho svdttb. Dtvod: odli5i se tak dolbie, Ze
jde pr6vd o svdtlo piimd.
Str. 55: zatiaf io v iasoch priemyslnej revolucie so lpfaaaU formuldcie. pre ktitickd podmienlqt osvetlenosti, s ndstupom novych technol|gtf a vy,sSei zodpovednosti k zdraviu ludi a iistote prostredia je potreba definovaf podmienlqt osvetlentgsti v cel.om rozsaku ich vj,stqttu. Zde je v kritic
i
denniho svdtla se nad6.le ddje a bude se dft zatai.ene obfoze v zimd. Jedn6 se o pbecny princip riho prostiedi pouLivatry orgSny prevenl.ivniho zdravotniho dozoru. Hodnoti se tak nejen svdtlo, alte i fradnost, hluk, ronizujici zhieni, chemickd znedi5tdni apod. Je uplatflovdn princip, Ze vyhovii.fli situace pii nejmdnd pifznivych podmink6ch, pak se m6 zato, Le vyhovi vLdy. Nemyslim si, Ze by hodnoceni podle kritickfch podminek spolu s odezndnim prrimyslovd revoluce zastrlralo. Je ale nutno sddlit, Ze takov6 hodnoceni se mtZe tlfkat jen mnoistvf denniho svdtla, :zatlmco pro hodnoceni jeho tiwality, piipadnd jeho role v energetick6m hodnoceni budov, jr; nfrtno sledovat oblohu jako zdroj denniho svdtla v cel6m rozsahu vyskytu vlastnosti tohoto zd4oje.
Str. 55: vztah (10.4) m6 bjt sprdvn6
I
= arccos(cos Z,
c<>s
f
+ sin Z, sin Z cos Ar)
Str.
57
: doporuduj
a@)=7+
a eut"o"'
i
;
zdpis v ztahi
(
1
0.
8),
fb)=(r*ceo' \/
(
1
0.
9)
-"+).
Str. 57: ve vztahu (10.8) nelze ddlit nulou, spr limz-,n1zA@)=l Str. 61: ieSenim vztahu (10.13) lze ziskatpro E,o =
^1733,8L*"irry, Nejedn6 se o pieklep pii psani vztahu?
prfci Pies ndkter6 dildi nedostatky pii zprac napsdna v dobr6 kvalitd, jeji vj'sledky jsou 5. ZfvLreiln6 stanovisko oponenta k
piinosem pro praxi. Pr6ci doporuduji k obhdjenf.
doc. Ing. Jan Kaika, Ph.D.
