Digitized by the Internet Archive. in

Digitized by the Internet Archive in

2013

http://archive.org/details/knihaokostikuses02peka

KNIHA O KOSTI DÍL DRUHÝ.

KNIHA O KOSTIKUS ESKÉ HISTORIE0680*5 D IL DRUHÝ: S^^S NAPSAL JOSEF PEKAR

NÁKLADEM MELANTRICHA

7/r/^wm a. s. g^^^^^: .iW^ V PRAZE m^mw

DB *C2

V

/93íT

dUl2i

PRACOVNÍKM V SELSKÝCH DJINÁCH.

PEDMLUVA K

TENÁM.

DRUHY

díl „Knihy o Kosti" obírá se, jak bylo slíbeno, djinami stavu selského. Opustíme navždy panskou spolenost na zámku, v níž nás upoutalo nkolik originálních postav. Opustíme i pohnuté prostedí švédské vojny v Cechách, kdy naposled zápasila vojska o pevnost kostekou. Kapitolami naší knihy, kudy projíždly díve loupící partaje

a táhly k novým a novým bojm císaské a švédské regimenty, postupovati budou nyní šiky íslic a kolonny statistických tabulek. A na stránkách, kde bavili jsme se letmým studiem duše a života eské šlechty, pán a dam 17. století, ale poznali i utrpení sedlák, pjde nyní od poátku do konce o jedinou tžkou otázku o zevrubné vyšetení hmotných a práveského poddaného sedláka od 14. do 19. století. ních Vidím již, jak tenái, kteí si chválili prvý díl mé knihy, zeje etbou poutavou, zavírají zklamáni a unudni její pokraování. A obávám se, že i z kosteckých sedlák, na které jsem myslil, spisuje svou knihu, jen nemnoho najde vytrvalost ísti do konce. Snažil jsem se sice i nyní, aby výklad byl jasný a dobe srozumitelný, aby i sedlák nestudovaný mohl vnikati se mnou v záhady selských djin. Ale celek práce pedpokládá pece jistý zájem badatelský, jejž hledati mohu vtším právem v kruzích vdeckých. Pracoval jsem na díle tomto se zájmem tím vtším, více jsem poznával, že postup práce smuje k cíli nad pouhou monografii o djinách Kosteka patrn vyrstajícímu, :

pomr

pvodn

mj

ím

t. j.

že v knize pevládá úmysl položiti základy k vdeckým selského stavu v Cechách. Budiž mi dovoleno povtento úsudek zakládám. Kniha nkolika slovy, na

djinám

em

dti moje užívá po prvé mrou náležitou hlavních pramen k djinám selským v naší zemi, t. j. katastr a gruntovních knih, dosud kritickým bádáním nedotených. Ona uí, jak vyšetiti rozsah pozemkového majetku sedlákova i výši a vzájemný pomr všech bemen jeho. V tom nejen povinností ke gruntovní vrchnosti, jichž skoro výhradn si všímalo bohaté bádání dosavadní, ale i církevního desátku a zejména kontribuce, která, jak poznáme, mla v djinách selských význam ohromný. Vše pak chce znázorniti v hodnotách naší dob výsledky mého bžných. Badatel-odborník pozná, v studia liší se od vylíení, které o djinách eských sedlák podal ve vynikající své práci Karel Grúnberg, i pokud piléhá obraz bezprostedným názorem na velkém dominiu získaný k obrysm stavu celkového, jak je, pokud jde zejména o právní podmínky bytu sedlákova, rýsuje velká a velmi záslužná publikace Kalouskova ,,Rády selské a in-

em

strukce hospodáské".

Pokládal jsem vždy za nezbytné, ešiti všechny otázky o hmotném vývoji stavu selského pímým studiem na území vtšího feudálního dominia, t. j. poznati pomry, jak se jevily v skutené praxi a poznati je do podrobností. Práce má, tuším, dosvdí, jak je tato methoda s to, aby obohatila naše poznání. Tím nechci íci, že obmezil jsem své studium úzkostliv na territoriální rozsah panství kosteckého. Práv naopak: má práce má na mysli eské selské djiny vbec, chtj íc na Kosteku, jako na vhodném píklad, jen jaksi demonstrovati zjevy a promny jejich. Proto nelitoval jsem námahy, kde šlo o to vyložiti na p. djiny našich katastr vbec nebo porozumti selské kontribuci v 17. 19. stol. Všeobecné výklady tyto usnadní jist porozumní pramenm a

—

pomrm

všem tm, kteí podle vzoru v mé knize podaného pokusí se o práci podobnou na jiném dominiu. Také k tomu cíli psal jsem svou knihu: teprv potom, až budeme míti pona nkolika panstvích dobné vylíení poddanských v Cechách, z rozliných ástí zem, vylíení v kladení otázek i method si blízká nebo totožná, bude lze napsati dokonalé djiny selského stavu, event. poddanství v naší vlasti. Proto také pipisují díl tento ,, pracovníkm v selských djinách". Druhý díl ,, Knihy o Kosti" jest celkem o sob uzaveným, ale není slíbeným zakonením celého díla. Musí následovati ješt díl tetí, tentokráte doopravdy díl poslední, jenž obsáhne selské djiny od doby tereziánské až do vyvážení a vedle toho obírati se bude historií panského hospodáství. Doufejme, že za rok bude v rukou tená.

pomr

V Praze,

v íjnu 191

1.

J. P.

PEDMLUVA K DRUHÉMU

DlLU.

PEDCHOZÍM V dno

úvodu k prvému vydání bylo povco bylo nutno, o povaze a cílech druhého dílu Knihy o Kosti. Proetl jsem nyní, pipravuje druhé vydání, pozorn knihu znovu a vyznávám, že jsem se nemohl ubrániti podivení, co pozornosti, píle a bystrosti vnoval jsem ešení problém, o nž mi šlo. tená, který je prost toho badatelského zájmu, sotva porozumí mé sebechvále; jde-li mu však o to, aby porozuml selské historii v naší vlasti, najde jist v knize žádoucí pouení. Kapitola prvá o hranicích panství ovšem zaujmouti pedevším znalce krajiny, má také výhledy do djin celozemských a kapitola druhá (Pohyb selské pdy) a ásten i tetí (Vesnice a lány) až unavují (jak pozoruji sám) svým detailním vyšetováním záhad, jimž chtjí pijíti na kloub; závry obecné povahy a dležitosti jsou tu jen, krom vt roztroušených v textu, na konci kapitol. Ale od kapitoly tvrté etba knihy již poutati a to mrou rostoucí; zde najde tená skoro všechno, eho je potebí k porozumní stavu a osudu sedlákova v minulosti, zatížené místy pehojnou dokumentací datovou a íselnou. A ve výkladu o poklesu poddanských dávek vrchnosti v prbhu staletí a o vlivu vzrstu státní kontribuce, výkladu vyvrcholeném srovnáním bemen selských v 14. na jedné a 17. století na druhé stran (a to nejen na Kosteku, nýbrž v celé zemi), postihne hlavní výsledky a zisky díla; nevím, že by se kdekoli pokusil kdos o nco podobného pede mnou. vše,

a

mže

mže

a

Upozoruji znovu výslovn, zeje žádoucno, aby pelivá Šetení a výpoty podobného rázu byly podniknuty i na nkolika jiných panstvích s dochovaným archivním materiteprv potom budeme moci souditi bezpenji o všech álem

—

souvislostech vývoje.

na konci pedchozí pedmluvy uinný, že do roka tená v rukou díl tetí, ovšem splnn nebyl. K vli nmu zajisté vrhl jsem se na studium katastr, které dohotovení práce zdrželo nesmírn; pes to mohla tiskárna ást ale zastavil jsem pokraování, tetího dílu již vysázeti když jsem pozoroval, že (práv díky podrobné znalosti katastr) zabedl jsem píliš do detail a tím karakter celého díla ohrozil. A svtová válka mi již nedovolila, abych s tak napjatou pozorností prodléval dále v 1 8. století. Dnes ovšem již nemám nadje, že bych sek zapoaté práci vrátil. Ale druhý díl ,, Knihy o Kosti" je vskutku s dostatek dílem v sob hotovým a uzaveným; tolik dležitého, co je v nm, by historie Slib

bude mít

—

—

1740 1850 vyložiti nemohla. Zmínil jsem se již v pedmluv k dílu prvému, že píloh obrazových a reprodukcí má druhé vydání Knihy o Kosti více než vydání prvé; jde tu celkem o sedmnáct nových kus; sedm starých bylo vypuštno, eventueln novými snímky nahrazeno. Za pomoc pi shledávání a urování jejich jsem povinen velými díky jednak pátelm Zd. Wirthovi, Fr. Zákavcovi a J. Stencovi, jednak horlivému tajemníku ,,Melantricha' dru J. Hertlovi,jenž má o výpravu ,, Knihy o Kosti" a vbec o její druhé vydání zásluhy nejvtší. let

27. srpna

1935.

Jos.

Peka.

KAPITOLA

I.

HRANICE PANSTVÍ. RUSTIKÁL A DOMINIKÁL. — VELIKOST KOSTEKA. — VÝZNAM PANSTVÍ V ÚSTAV FEUDÁLNÍ. —PROCHÁZKA PO HRANICÍCH.— VYSOKÉ KOLO. — LAŽANSK Ý SEDLÁK. — ZEMPISNÝ ÚTVAR PANSTVÍ. — BOJ O KOSTELÍK V LESÍCH KIŽÁNECKÝCH.— DÍL OSENICKÝ. — GRUNTY V CIZIN. — PVODNÍ A POZDJŠÍ ROZLOHA KOSTEKA. mluvíme-li o rozloze njakého panství, máme na mysli pouze plochu les, polí, pastvin, rybník atd. k velkostatku náležejících. Ale v asech minulých, v dob staré ústavy, již zveme feudální a jež trvala v naší vlasti až dor. 1848, patila k velkostatku i veškerá selská pda uritého obvodu. Vrchním vlastníkem této

DNES,

selské ili rustikální

pdy

PANSKÁ A SELSKÁ

PDA.

byl majitel velkostatku; sedlák byl jen

držitelem neboli užívatelemjejím za užívání statku, na kterém sedl, ;

platil

dávky v naturaliích a penzích a robotoval na panském. Tak

teba u našich velkostatk nými (mšany

až dor. 1848 rozlišovali

pdu jí nepímo

pdu pímo vrch-

poddanebo sedláky, chalupníky, domkái) osazenou ili

nosti náležitou ili

dominikál a

náležející,

rustikál.

mez dlila panské lány od

po obou stranách asto i stejného vzdlání. Ale jak hluboký rozdíl byl mezi obojí pdou po stránce právní Panská pda byla svobodná, selská nesvobodná. To znamenalo: panská pda nepodléhala pvodn žádné dani, na selském poli tkvly tžké povinnosti královské bern a rozmanitých dávek vrchnostenských. O že dlil se tu se sedlákem v prvé král, potom gruntovní pán, konen i fará, jemuž slušel církevní desátek. Z pdy panské církev desátku nebrala. A nejen že pán ze své vlastní Prostá

jejích prostírala se

pda

stejné

selských,

obyejn

jakosti a

!

ad

PDA SVOBODNÁ A NESVOBODNÁ.

DlL DRUHÝ. KAP. PRVÁ.

pdy nieho neplatil

:

on dal

šiji

vzdlávati z vtší i menší ásti zapdy nesvobodné. A jako pda,

darmo, robotním potahem byli rozdleni i lidé. Mezi echem svobodným a nesvobodným byl hluboký rozdíl. Svobodní, to byla vlastn šlechta. lenové její, spolu držitele

s

preláty a

li

mšany mst královských, byli státními obany eskými i-

„stavy". Nesvobodní byli všichni ti, kteí sedli na

ležející.

pd stavm ná-

A tch byla ovšem ohromná vtšina. Pdu svobodnou mohl ech svobodný. Když kol r. 750 nakreslil geometr Hótzel

držetijen

1

prvou podrobnou mapu panství kosteckého, oznail všechna panská pole korunkou. Naznail tak dobe jejich povahu. Byla to pda ,, urozená". Na jižní Rusi íkali jí ,,bílá zem". „ernou" zemí byla kontribuní, sprostá

Orné

pdy

pda

selská.

rustikální bylo

na každém vtším panství

pomr rsti- pdy panské. Na Kosteku bylo na p. v dob kolem r. "

nikAlu.

více než

1648 selských

P ou# orn ý cn sedmkrát tolik co panských. I souhrn vší pdy dominikální málo kde pevyšoval pdu poddanskou. A to pes velký rozsah panských les. Na panství fridlandském na p., jež mlo nejvtší dominikál v kraji boleslavském, pokrývaly lesy ohromnou plochu víc než 26.000 jiter. Kost mla sotva ptinu této lesní arey, a také rozloha ostatní její pdy dominikální zstávala daleko za velkými panstvími kraje boleslavského. V poadí deskových statk v kraji, r. 1867 sestaveném, najdeme Kosteko teprve na míst osmnáctém. Ale rozlohou svého rustikálu závodilo s nejvtšími dominiemi v kraji. Summa všeho kosteckého rustikálu byla víc než dvakrát vtší než plocha dominikálu. Bylo to tedy panství velkou

pevahou

rustikální.

Potem poddaných pekonávalo v celé zemi Kost v 17. stol. jen asi 30 dominií. A to již nco znamenalo, zejména ve stát, jenž znám byl velikostí svých magnátských panství. Nejvtší panství eské,

pravé knížectví, dominium krumlovské, pokrývalo plochu pes 216.000 jiter (skoro 22 tverených mil). Polovice toho byl rustikál,

Druhé rozsahem nejvtší panství, pardubické, 123.000 jiter. Poddaných mly Pardu2500, Krumlov pes 3000. Tetí, potem poddá-

polovice dominikál. jež náleželo králi, bice

r.

1603 P^es

mlo pes

HRANICE PANSTVÍ. ných v zemi nejvtší panství, litomyšlské,

Poddaných ..

20.000

asi

(na

jiter,

t.

70.000

jiter.

2000.

,

.

poátku války

mlo již jen

Kosteko mlo v dob ernínské rozsah v v v v „ ,. ,j dve tverení mile a všech poddanských rodin

mlo pes j.

,

ticetileté)

t

,

,

,

plošný ROZSAH

kosteka.

bezmála 700.

Celková plocha feudálního dominia byla zvláštním správním obvodem. A to obvodem takového významu, že dnes žádná správní jednotka uvnit zem eské nemže tomu býti postavena na roven. Všechnu úední moc, kterou má dnes okresní soud, okresní hejtmanVloha ství a berní úad, sousteoval pán dominia ve své ruce a vykonával výstav ji nade všemi poddanými. Pi tom ml mnohem více samostatnosti stedovké. než má dnes vedoucí úedník v svém okresu. V mnohých smrech byl nejen první, ale i poslední rozhodí instancí. Hlavní bylo však, že pán ml nejen vrchní vlastnické právo nad vším pozemkovým majetkem poddanským, ale že rozhodoval do jisté míry i o osob poddaného. Bez schválení pánova nesml poddaný vysthovati se na jiné panství, pozdji i k uení emeslu ba i k satku poteboval svolení jeho. Tak vykonával pán nad tisíci svých poddaných v nkterých smrech práva taková, jako poruník nad nedosplými, maje v rukou svých zvláštní moc íditi sociální a hospodáský vývoj na panství podle uritého, svobodn voleného programu. V praxi to vše vypadalo pravidlem mnohem prostji a nevinnji. Ale je jisto, že dominium bylo takka malým státem, státem se svým vlastním ádem a životem správním hospodáským. Kam vykroil poddaný za hranice, vstupoval na cizí pdu, do jiných, asto zcela odlišných pomr. Život sedláka byl spoután mezemi panství skoro úpln. Za i

hranicemi byl už jiný svt, jiná íše. Lidé zapomínají ku podivu rychle. Dodnes (psáno r. 191 1) uplynulo teprv 63 let od pádu poddanství, a kosteky sedlák ví sotva, které vsi

ped

r.

vesnic se

A jen v okruhu tch svobodn a pravidlem družku života. Uzavenost

1848 slušely ke kosteckému dominiu.

pedek jeho mohl

kdysi zakupovati

jen v mezích bývalého panství hledal si hranic pispla na starých dominiích podstatn k tomu, že obyvatel-

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ. krevn pomísilo, že dodnes tvoí takka jedno velké píbuzenstvo. Anebo lépe: píbuzenstev nkolik, podle sociálního rozvrstvení. Mezi sedlákem a baráníkem byla zajisté propast nemenší než mezi pánem a poddaným. Dnes již bývalé Kosteko jako celek správní neexistuje, ale hrastvo se

EVIDENCE HRANIC DOMINIA.

nice jeho

vedou

se

dosud v evidenci.

A to proto,

že kryjí se vtšinou

s hranicemi katastrálních obcí, r. 1785 a r. 1842 vymených. Dosud platný katastr zizován byl ješt v dob, kdy zem byla rozdlena

v dominia; je proto pochopitelno, že nová úprava obcí katastrálních nechtla (nebylo-li to opravdu teba) pestupovati hranic jednotlivých panství. Kde na hranicích panství nalézá se pda dominikální, je ovšem peliv oznaena mezníky, asto staletí starými. Ale i tam, kde bžela mez hraniní mezi selskými pozemky, najdeme ješt dnes stopy starých hraniník. Nkde i starý dub nebo buk s kížem v tle. To byly dív mezníky nejobvyklejší. Kámen „pištitej" (pískovec), pod njž vložena škvára, sklo nebo uhlí, potom kopec vyházené zem nebo píkop poízeny tam, kde nebylo hraniných potok, strom neb skal. Obas obnovovaly se hranice komissionální pochzkou, jíž se musilo úastnit mimo osoby úední z obou sousedních panství nco mladých hoch. Dva až ti z nich drželi pi meznících dležitjších „kopy". To jest: dostali kopu ran ferulí rychtáskou, aby na mezník, s nímž spojena mla býti památkajejich utrpení, nezapomnli. Stejn na pamtnou dostali ti, kteí pi dávání kop opomenuli smeknout. Nebyl to tedy obyejný výprask, nýbrž slavnostní

NA MEZÍCH SVIJAN-

SKÝCH.

obad.

Sporm o

hranice

pece

nezabránil.

Vydáme se na cestu po hranicích starého Kosteka (vezmi do ruky starou mapu, pipojenou v píloze). Obchzku zahájíme u malé vsi Kamenice, která je od Kosti pouze pl hodiny vzdálena. Tu pijdeme na meze panství svijanského, jež dnes patí knížeti Rohanovi. Ale díve, od dob vévody Fridlandského až do r. 1820 byli tu pány hrabata z Valdštejna. Kamenice pináleželajiž k Svijanm.

Ke Svijanm

patila

i

velká

devná hospoda „Na

Zavadilce",

n-

HRANICE PANSTVÍ. kdy kolem

r.

1692 založená.

vedla tenkrát,

rajchmberská

Kolem

ásten pímo silnice.

hospod bousovské

ní, z

Zehrova na Horní Bousov,

po hranici kosteckosvijanské, t. zv. ubírat formany

Nová hospoda mla patrn

a poddaní kostetí

mli

se octnouti

v pokušení

chodit na cizopanské, svijanské pivo. Proto zdvihla vrchnost kosteka té hospod. Hospoda v nm, jak vidno, obstála. Zavadilky až k mlýnu Podvyskeskému bžely meze mezi panstvím kosteckým a svijanským skrze lesy kostecké neboli žehrov-

velký spor proti

Od

Tedy

kudy dnes mezuje okres sobotecký s mnichovohradišským a turnovským. ,,U dubu" pekroovaly silnici libereckou a u Podvyskeského mlýna vstupovaly do pvabné rokle, zvané tenkrát dolem Lažanským. Ale i vn mimo tuto klikatou linii ležely dva kusy rustikální pdy kostecké. Byl to pedevším mlýn Vysoké Kolo, ležící práv ve vstupu do malebných skalních roklí ml ýn vysoké ské tak jako dnes.

tudy,

dolu Lažanského. Píslušenství jeho tvoilo malý, ven vysunutý ostr-

vek Kosteka mezi panstvím svijanským na jedné a hruboskalským na druhé stran. Mlýn ve válce ticetileté byl hospodáem opuštn

stehomský mlyná Žofka vedle zícenin 1699 zídil si novýjízek a náhon na vedoucí jinak založil. Hoení mlýn Podvyskeský i dolení Mlejnecký slušely k panství skalskému; oba mlynái jali se naíkati prvý, že mu nový jez Vysokokolský zdýmá vodu až pod palení kola, druhý, že za zimních mraz mu vodu stavuje a tíští. Skalská vrchnost naídila selskému úadu vyskeskému, t. j. rychtái a konšelm, aby nový náhon strhli. Rychtá a konšelé tedy pišli, spolu s hajnými. a spustí. R. 1682 postavil

si

mlýna starého mlýn nový a

nkdy r.

:

Ale Žofkové, otec a syn, pijali je s nabitými runicemi, zapisahajíce se u všech ert, že každého zastelí, kdo se náhonu dotkne.

nm

Úad moude ustoupil. Byl z toho proces; celý balík akt je o v Jindichov Hradci. Spory se rozšíily i na další hranici mezi Skalou a Kostí v dolu Lažanském. Ve sporu produkovala vrchnost kosteka

historický

dokument znaného stáí: popis hranic na míst

sporném, sestavený v kvtnu r. 1546 z naízení pana Zikmunda Smiického ze Smiic, pána skalského. Dokument opatili vrchnosti

kolo.

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ. falšovaný dokument.

purkmistr a rada

Ovšem

úad to

msta

Sobotky, zaruujíce se za správnost opisu.

dokument dotvrzoval, že hranice

že

má jíti

tak,

kosteky. Ale Sobotetí byli prašpatnými historiky:

velmi naivn.

pánem na

V

dokumentu

jejich je

Svijanech (Svijany nikdy

na Dubu a Frydštejn (ob panství a je konen pánem na Velkých

sfalšovali

pan Zikmund Smiický

Smiickým

r.

jak tvrdil

nepatily), je pánem

1546 náležela

Vartenberkm)

Skalách. Název Velká" nebo Hrubá" Skála vyskytuje se však jen v rukopise Králodvorském a potom i vlastn ped tím teprv od války ticetileté. Na Hr. Skále ,,

,,

ovšem

nelenili a opatili

také historické svdectví. Zase od svého

si

hlavního msta, to jest od Turnova.

Nedovedu tedy

Toho bohužel nemám po

ruce.

íci, dovedli-li Turnovští falšovati obratnji než So-

botetí.

Od mlýna

mlýn PLESKOTSKÝ

Podvyskeského (kde byl dnes zaniklý rybník) až skoro k mlýnu Nebákovskému pod Troskami Šla tedy hranice mezi kosteckým a skalským panstvím divokým údolím Lažanským. Mlýn tu však náležel ke Kosti jen jediný, rozkošn položený mlýn Plesr. 1 754 mlynáem Tomášem Roudným. Obyvatelstva od doby Marie Terezie pibývalo, spoteba mlýnských

kotský. Byl postaven teprv

výrobk

rostla;

pro mlýny nadcházely dobré asy.

o dvou složeních, k

nmuž

si

mlyná

semínského, byl proto vložen do gruntovních knih v

1500 kop míšeských

(asi

87.000

K). Tolik

nejvtší statky v Oseku dohromady.

Nový mlýn

vedl strouhu od rybníka Pod-

cen

veliké,

nestály tenkrát ani

Mlýn Vysokokolský

stál r.

dva 1610

jen 200 kop míš.

Nedaleko nad Pleskotským mlýnem vystupovala hranice Kosteka podivným zpsobem vzhru na levo na vyskeský kopec, zabírajíc skoro polovici vesnice Lažan nad roklemi nahoe rozložené. Malá ves ta mla v 17. stol. všeho všudy ti osedlé: dva sedláky a jednoho chalupníka. Z tch dvou statk jeden, pvodn o pti

lažanský

tvrtích lánu, patil ke Kosti. Ostatek

vsi slušel

k valdštejnskému

(dnes aehrenthálskému) panství skalskému. Byl to jeden z nejvtších

kosteckých

grunt selských ped válkou býval šacován pes 600 kop, ;

HRANICE PANSTVÍ. po válce za 450 kop groš (31.500 K). Tenkrát tu byl hospodáem Kryštof Opit, horlivý evangelík, pravdpodobn luterán. Po r. 1650 tikrát prchl pro náboženství do Zitavy a tikrát se vrátil zpt, k žen a malým dtem. Až v kvtnu r. 1670 prchl na vždycky, v noci, se ženou a temi dtmi. Hejtman a purkrabí pronásledovali jej osobn až do Chrastavý. Ale pišli pozd. Zjistili jen, že Opit ve Chrastav, posledním v stranu tu clu císaským, dajíce jméno své správn zapsati, se stavoval a na každém cle deset strych žita vyclil". Opit pipáhl k vozu ti své kon, žena s dtmi hnala dobytek jinými cestami. Grunt sbhlého hospodáe propadal podle práva pánu. Ale ernínská vrchnost chovala se k poddaným v takových pípadech velmi humánn. Nevzala nic. Hejtman dosadil na grunt syna ,,na

Opltova (jenž

se

piženil na statek v

Bezn Soboteckém),

a v zápisu

novému hospodái nezapomenuto ani na podíly dtí ostatních, pro pípad že by se dobrovoln vrátily. Opltm náležel pak statek až do r. 1746, kdy jej koupil pedek nedávného držitele, Martin Šimnek. Tenkrát bylo od statku tvrtlánu role oddleno pro chalupu . 16, na níž Opltové chtli dále hospodaiti. Celek statku nerozdleného, tenkrát za lán poítaného, ml na 109 korc výmry a obcí patil ke kostecké Malé Lhot.

Lažanský dl, kterým hranici sledujeme, je stále pvabnjší. Nejuzavenji a nejsnivji psobí v údolí Semínském. Mineme tichý rybník podsemínský a zahneme v právo roklí, kudy cesta stoupá k Rovni. Ale tu na levo na stráni

máme ješt

pruh katastru

libošo-

vického, tedy také kus starého Kosteka. Hranice pak sestupuje

Tsn

pímo na cestu k Rovni. ped touto vsí zahýbá vpravo k Malechovicm. Ves tato náležela ke Kosti; a jen dv drobné chalupy její slušely k statku roveskému. Tu všude jsme totiž již na hranici roveské, jež odboujíc ze samého stedu Malechovic k lesu He, bží po dolním okraji jeho a pak, po oklice k Mladjovu, vrací se vzhru na kopec, na nmž stojí kosteka ves Stéblovice. Tu jsme na vysokém plateau nad Sobotkou a v poblíží proslulé vyhlídky stéblovické, jejímž stedem i slávou jsou Trosky. Hranici roveskou jsme

hranice

mladjovem.

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ. na hranici bývalého statku Mladjovk Jiínu, sousedilo Kosteko vesms s menšími statky rytískými, jež se tu zachovaly z dob, kdy takových vladyckých zboží bylo v okolí mnohem více. Hned u Mladjova na p. statky Hubojedy, Mackov, Samšina a Drštkryje. S nimi se všemi Kosteko hraniilo pímo, až ke konci 17. a na poátku 18. století skoupil všechna ta rytíská zboží hr. František Šlik a pizatím opustili a stojíme

ského.

Na

této strané,

již

smrem

Njaký as byly Mladjov pohlceny sousedním velkým dominiem. Koupil je kosteky pán, Václav Kazimír Netolický a Roven spojil pímo s Kosteckem. To pipojení roveského statku ke Kosti potrvalo po léta 1743 až 1761. Mladjov s Rovní odprodali teprv ddici Netolického. Ve vsi Drštkryjích, dále za Samšinou k Jiínu k svému panství velišskému ili vokšickému.

pojil je i

statky

ležící,

Roven

i

náleželo nkolik velkých statk ke Kosti ješt

ped

válkou

ticetiletou.

Tam

kde mez panství, vzdalujíc se Stéblovic, piblížila pestávala hranice mladjovská a poNA HRANIínala se mez šlikovského panství Velišského. Na rozhraní tom jsme CÍCH ŠLIKOVnejblíže mstu Sobotce, vzdálenému sotva pl hodinky. Ale odtud SKÝCH. ubíhá hranice ím dále tím do vtších dálek. Ped Šalandou vstupuje na íšskou silnici (vystavnou r. 1753) a obchází velkým kruhem výšinu, na níž sedí kostecké vsi Zajekury a Píchvojí. Dnes se íká prvé vsi Zajakury a druhé Píchvoj. Potom vystupuje nahoru na kopec píchvoj ský, bžíc podle les šlikovských tsn za kosteckými vesnikami Netolicemi a Leštinou. Podle jména Netolice soudil bys, že tu jde o osadu prastarou; vskutku je to nejmladší víska kosteka, založená kolem r. 1 753 hr. Netolickým. Leží ve výši bezmála 400 metr. S cesty od ní kol Píchvojí vedoucí rozevírá se nejhezí vyhlídka na Sobotecku. Trosky odtud jsou úchvatné. Zde všude nacházíme se v nejvyšších polohách bývalého panství a odtud uvdomíme si nejlépe zvláštní zempisnou formaci jeho. ZEMPISNÝ Všechny potoky vytékají z Kosteka, cizí vody odnikud nevstupují ÚTVAR na pdu jeho. Je to v celku vypnulina na všech stranách nad souKOSTEKA. se nejvíc

8

tedy,

k

Lhot Stakov,

\PrwsizJia J

Wttxmansu* o

I**

PANSTVÍ KOSTECKÉ V (Podkladem mapa

ech

z

L.

1623— 1739

doby Maric Terezie)

HRANICE PANSTVÍ. sedni území se zdvihající. Nejvýš na hranici severovýchodní, k Ji-

ínsku. Lesnaté návrší, jež z plateau píchvojského vybíhá k západu až blízko nad Dolní Bousov a odtud se obrací víc k jihu, rostouc do šíe a nesouc na temeni rozsáhlé lesy, dlí je ve dv nestejné polovice a

zárove ve dva

horizonty.

Na západ od tch

lesních výšin pro-

Kosteka, Kosteko vlastní, pvodní. Humprechtská u Sobotky s vžitým starým zámkem stojí asi ve stedu jeho. Díl ten svažuje se ve východní ásti své, takka bezprostedn pod lesním chlumem, na východ jej uzavírajícím, v rostírá se

vtší

díl

ediová homole

vinu, která se otevírá široko k jihozápadu,

smrem

k

Mladé Bo-

leslavi.

vypadni brána hlavních potok kosteckých, tady, Dolního Bousova soustedny byly nejvtší kostecké rybníky. Menší polovice Kosteka prostírala se na jižním, event. východním svahu lesnatého chlumu, uzavírajícího na východ horizont humprechtský, anebo pímo na výši jeho. Tu byly vsi „zálesní", jak íkali na Kosti, vsi výše položené než v Kosteku vlastním a hledící již do horizontu libáského. Zde, jako ostatek i v Kosteku vlastním, kráíme po prastaré lesní. Všude je patrno, že pluh dotkl se tu zem pomrn pozd, že dlíme na území

Tady

kolem

je

msteka

vsi zAlesní.

pd

teprv sic

nkdy

v

12.

—

13. stol.

zemdlství oteveném.

Pdy nejsou

tu

špatné, ale celkem horší než všude v sousedství.

kostekou hranici u Leštiny. Tu jsme již v horimírn zvlnnou, dalekými lesy uzavenou rovinu. Už nevidíme velebného dvojvží Trosek, nepozdravíme z dáli žádné z krásných hor Turnovská. Jen mohutný, hluboce zbrázdný skalní chlum, na nmž kdysi pnul se mocný hrad Veliš, sídlo nkdy pana Matyáše Hendrycha z Thurnu, dívá se sem z dáli jako host z cizího kraje. Tam nkde u Leštiny poínalo se sousedství Kosteka s jiným velkým panstvím šlikovským: se Starými Hrady hranice staneboli Kopidlnem. Leština, Rakov, Markvartice (nejvtší ze vsí ,,zálesních"), Mrkvojedy (pvodn Mrchojcdy), Skuina, Lhota Opustili jsme

zontu libáském, klesajícím v

Zelenská

—

to byly

všechno

vsi kostecké.

Dnešní jejich hranice ka-

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ.

A ješt dobrou hodinu cesty od tchto hranic, smrem k jihovýchodu uprosted vsí starohradských, ležel, odtržen od tlesa panství, osamocený kus Kosteka. Byla to velká ves Bystice u Libán, s velkými selskými statky, s plochou polí ješt rozsáhlejší než mly Markvartice. Ale nepatila ke Kosti celá; menší ást (r. 1684 sedm sedlák a 4 chalupníci) slušela k Starým Hradm. Odtud mli poddaní na Kost nejdále. Bezmála tyry hodiny cesty. tastrální byly

zárove mezemi dominia v tch

Západn od Lhoty

stranách.

Zelenské vstupovala hranice mezi Kostí a

Starými Hrady do kižáneckých les. To byly vlastn lesy šlikovské; nimi a se sousedními lesy domousnickými mezoval nejvtší kos-

s

S výminkou ,, soudného lesa". od Lhoty k Vyššímu Poli, na levo od silnice, leželo totiž asi 1 1 korc smíšeného lesa, o nž veden spor mezi Kostí a Starými Hrady. Spor trval dobe na sto dvacet let. Vyrovnán byl teprv nkdy za Marie Terezie, kdy se ob panství o les rozdlila. V archivech najdeš celé svazky svdectví, protokol, protestací a podání toho kusu lesa se týkajících. A ješt jiné místo uprosted tchto širých les mže se pochlubiti bohatým archivním materiálem. Je to dosud znatelná parcela lesa šlikovského, kde stával má celý les kostelíek, posvcený tuším nalezení sv. Kíže. Po jméno své. V letech kol r. 17 10 byl kostelík již pustý; z inventáe bohoslužebného nezbývalo v skoro nic. Ale obyvatelé Zelenské Lhoty a i jiných obcí sousedních lnuli k nmu se zvláštní vytrvalostí. Konaly se tu nejen pouti, ale Zelenští tu pochovávali od nepamti své nebožtíky a ve velkých svátcích shromažovali se tu na nešpory. Lhota Zelenská slušela farou do Libán a libáský fará, jménem Stella, tžce nesl tento postranný kult. Také proto, že mu ubíral Štoly. Zelenští to ovsem vykládali tak, že fará žádá od nich nebývalých desátk a od svátostí že vybírá poplatky neslýchané. Až 1 zl. (60 K) od ktu, by ten nejchudší podruh byl, od svatby po 3 i 4 zl. A k pohbu nebo ke ktu dává se voziti vždy tymi komi Že mu

teky

soudný les.

revír, vyšopolský, tak jako dnes.

Bezmála v prostedku

cesty

nm

nm

!

10

HRANICE PANSTVÍ. pedkové jejich platívali, odvádjí bez pekážky. Fará v kvtnu r. 1 7 8 vydal se do Kižánek a skonfiskoval to poslední, co v kostelíku zbylo zvonek. Došlo tu již díve o pouti k sbhu lidí boj o kostea rvace, pi níž fará okrvavil dva Zelenské poddané, ale i sám nnecky.

ostatek všechno, co

1

:

jakou ránu utržil. Zelenští si stžovali mimo jiné také na to, že jim fará nadává lutriánských ps. Fará odpovídal dkazem, že jsou vskutku ve

Lhot

luteráni, že íkají, že svatí, figury svatých, oistec,

Panenky Marie nic nejsou atd. Ze se scházejí u njakého Karla Maxe na tení a zpívání, synek Maxv že jim pedítá z knih. Bylo-li to pravda, porozumíme lépe, pro Zelenští lpli na tom polozboeném lesním kostelíku. Na Maxe (byl zárove krejím) bylo mezi jiným dosvdeno, že íká, že není žádnej oistec, že on má na svt dost velkej oistec sám. Ale do kižáneckého kostelíka s jinými zpívat nechodí; že se radji pomodlí a si pozpívá doma sám. Být nekatolíkem bylo tenkrát podle zákon zemských zloinem. sošky

Poalo

se

vyšetování, jež

pomry

v zapadlé, ztracené

vsi osvtlilo

rozmanitým zpsobem. Seznamuje na p. s Evou Svobodovou, sto- stoletá eva letou slepou porodní bábou ze Lhoty, jež byla jakoby knžkou kižánecké svatyn. Ktila tu a pochovávala dti, uvádla šestinedlky. Hlavní však bylo, že mla vládu nad živly: vodila mraky a žehnala ohe. ,,Když mrana vystupujou," vypravovala, ,,jdu na pole, na kížovou cestu aneb po mezi, tam se modlím, mraky za mnou s pomocí boží bžejí. Pustí m-li je na rybníky, padnou na rybníky, pustím-li je na lesy, padnou na lesy. Když jest jich mnoho, mžou se rozdliti. Jáje cejtím, jejich

e, jak oni hluejí, když jdou,

i

taky je vi-

dím." Ceremonie, kterých užívala pi tom zaíkání mraen a posílání na rybníky kostecké nebo bezenské („abyste nemohly škoditi ani obilíku ani stromovíku ani dobyteku ani domeku, abyste šly

jich

vám cestu ukážu") zapáchaly ponkud arodjTo byl tenkrát také zloin. Bábu vyslýchali, chtli ji dokonce

za mnou, kudy já nictvím.

do Prahy ke konsistoi, ale vskutku neudlali nic; asi r. 1723 Svobodová zemela. Za to fará libáský provedl svou v kvtnové noci r. 719 devný kostelík s pomocí šlikovského úadu poboil.

vézti

:

1

//

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ.

V tom sporu, jejž nám nedávno (v mém Sborníku) ložil historik Fr.

Teplý,

proti

stáli

sob

fará, vtící všude husity a lutriány, ale i sedství se proucí

:

podrobnji vynejen Zelenští a libáský

ob vrchnosti,

o

les

šlikovská a ernínská. Hr. František Josef

v sou-

ernín,

jsme poznali jako osvíceného kavalíra, se Zelenských ujímal a jeho vdova, Belgianka markýza z Westerloo, dovedla eliti i rozkazm pražské konsistoe. Napsala (r. 1 735) že všechny mrzutosti zavinil libáský fará svou chtivostí penz, že zneuctil kostelík sám, když se sedláky dal se do rvaky mírnji si poínali ti hrubí sedláci než on vzdlanec. Nemohu chválit zcela, psala, že Zelenští bez knze pohbívají, ale dovedu si to jejich úctou k místu a pedkm vysvtliti. Jen fará vrátí vci, jež z kostelíka vzal (patrn šlo nejvíc o ten zvonek) a je rád, že okolní vsi o zvonní Ave Maria tolik stojí. Za to by je ml chválit a ne jim tu útchu odmítat. O podezení z kacíství ani slova jejž

,

;

a

Jak vidno, nebylo

to

,,

temno"

Vyšopolský katastr byl v teprv od

DÍL m

OSENICKY.

r.

1739.

Díve po

tch

ped dvma

sty léty tak naprosté.

stranách hraniní obcí kostekou

víc než sto let, tedy

po celou dobu

i

ernínskou, náležel prostranný kus kraje dále k jihu se táhnoucího v v 11 ,,, -r o *i -r» tn , ,\ 1 ku Kosti. Staly tu velká ves Roky taný (Horní a Dolm), k .

.

.

/

1

,

.

jeste

piléhající

dvr Osenice s

ástí

vsi

Osenic (ostatek

vsi

m

patil k statku

dtenickému), na kopci nad Osenicemi položená ves Baálky, samota „V Rychnovách" u lesa kižáneckého a nkolik grunt ve vsi Veselicí. Zemanský dvr s vtší ástí vsi Veselice a statek Domousnický drželi tu jako sousedé Kosteka v 17. století rytíi Kouové z Koue a po nich Rašínové z Ryzmburka. Meze Kosteka obcházela všechny tyto

vsi,

vybíhajíc od vyšopolského revíru a zase se

nmu vracejíc. Až k Linu šla po šlikovské hranici, pak, sestupujíc u Osenic s lesnatých výšin do údolí, dotýkala se rozlin hranic dtenických, domousnických ano i dobrovických, aby u Vyššího Pole vstoupila na mez panství bezenského a kosmonoského. K Beznu slušel totiž nejvtší díl itonic odtud patily od r. 1 75 Skyšice byly kosmonoské. Výšiny u Baálek 4 chalupy ke Kosti

k

—

12

—

HRANICE PANSTVÍ. odmní

poutníka dalekou vyhlídkou, v niž nescházejí ani Trosky a za jasného vzduchu ani Krkonoše. Ale stojíme tu pece níže než prve u Píchvojí.

Západn od Vyššího, pvodn Vlího Pole sestupuje hranice les a výšin do roviny dolnobousovské. Tu již všude mezovalo staré panství s dominiem kosmonoským a bezenským. A to na dosti dlouhé linii od Vyššího Pole až do Obrub. Rohatsko bylo ješt ves kosteka. Ves ležela na behu velikého kosteckého rybníka, Rohatského, jenž se táhl až k Dol. Bousovu (viz piloženou mapu). Hned pod ním, u Rohatského mlýna, poínal se rybník Bechovský, již kosmonoský. Všechny ty velké rybníky byly ku konci 1 8. stol., když obilí stoupalo v cen, zrušeny a promnny v luka nebo pole. Od Rohatska s

^í^/^^f" monosy.

Obruby a šly dále smrem k Všeborsku, aby pak v ostrém úhlu obrátily se zpt kolem velobracely se hranice k severozápadu, probíhaly

ké kostecké

vsi

vsí

Peper, a dostihly našeho východiska,

vsi

Kamenice.

V

Obrubech patil ke Kosti dvr a asi tetina vsi; ostatek vsi slušel k panství kosmonoskému. Pepere nepatily také ke Kosti úpln; jednu vtší chalupu a šest malých drželi tu hr. Valdštejnové k svému panství klášterskému, dnes mnichovohradišským zvanému. Velké selské grunty píslušely ke Kosti; pepeští sedláci s pohrdáním mluvili

o

,,

sedmi nemastných

nudlích"

klášterských.

Hranice

Klášterem poínala se hned u Obrub. Ale pvodn to byla hranice s rytískými statky v Malobraticích. Jeden z nich koupili hr. Valdštejnové kol roku 1680, druhý, na nmž sedl (od r. 1661) rod Strak z Nedabylic, po r. 1 7 1 6. Tak i tu vidíme, jak rytíská zboží zanikala ím dál tím více v magnátských dominiích. V mezích vytených bylo panství dokonale arrondováno.

AswRweA

s

V stedu svém nemlo, mimo njakou parcelu pi samých hranicích, žádných cizopanských ostrov. Za to slušela k nmu ada vtších a menších grunt, roztroušených v panstvích jiných. Byly to ušedlosti, jejichž roní plat byl ješt v dobách pedhusitských vnován ke kostelu soboteckému. Roní plat šel tedy ke kostelu, ale panství nad tmi grunty vykonával kosteky pán. Byly to pedevším usedlosti ve 13

grunty sedství

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ. pllánový statek, od nhož se pozdji oddlila chalupa (ped rokem 1848 ís. pop. 35 a 18), chalupa v Dnebohu (. 8), dv usedlosti na Mužském (. 1 a 2) a chalupa v Zapudov (. 4). Ješt dále, na hranicích panství dub-

vsích panství klášterského: v Bosni

ského a svijanského, hodinu cesty za Svijany smrem k eskému Dubu, patil ke Kosti velký statek selský v Havlovicích, v 19. stol.

rozdlený již na ís. 2, 3, 4. A ješt dále na míli cesty odtud, ve vsi Malicích, kde mlo panství eskodubské dvr, patila jedna chalupa ke Kosti (. 7 a 4). Z ní jediné šel roní plat k panství, nikoli dkanovi soboteckému. Malický poddaný sedlák ml na Kost z celého panství nejdále.

Tak

pvodní kosteka

Pt až šest hodin cesty.

vidíme, že sídlo celého dominia, hrad Kost, nalézalo se

Nebylo tomu tak pvodn. Pvodn, v dob Karla IV., kdy byla Kost založena stalo se to asi touže dobou, co vystavn byl Karlštejn a v prvých letech Václava IV., patily ke Kosti všechny lesy dnes svijanské od Zehrova až k Bousovu a s nimi znaná ást Turnovská. Kosteky pán byl na p. tenkrát patronem všeského kostela, hodinku od Turnova. Na stran sobotecké podával knze do Sobotky, Oseká, Nepívce a Libošovic, ale nikoliv do Dolního Bousova, nikoliv do Vyššího Pole. Oba Bousovy, Pepere, Rohatsko, Trní, Vyšší Pole a ovšem všechny vsi zálesní tenkrát ke Kosti nepatily. Tenkrát nebylo v echách tak velikých panství, jako pozdji a zejména ne tak scelených. Po vtších vsích bylo hojn vladyckých zboží, a církevní a rytíské vsi nebo usedlosti prostupovaly mnohonásob i territoria vtších držav panských. V dob krále Václava IV. odtrženo bylo od Kosti a pipojeno k Rohozci všechno, co leželo ve vlastním Turnovsku. Hlavní ást toho dostala se pozdji Svijanm. Tedy již nkdy za Husových založena byla staletá hranice mezi lesy svijanskými a kosteckými tak, jak se zachovala do dneška. Jak rozšíilo se dominium kostecké ze stedu svého, z krajiny mezi Kostí a Sobotkou, do hranic námi popsaných, nechci po-

takka na samé severozápadní hranici

panství.

—

as

—

HRANICE PANSTVÍ. drobn

Staí íci, že po válkách husitských, za panování Zajíc z Hazenburka, vzrostlo nesmírn. Zaujímalo tenkrát vtší plochu než pozdji, v tom ásti potomního panství bezenského, kosmonoského a klášterského, na p. dvory ve Studénce a Nasedlnici. Ale za Šelenberk, poátkem 16. stol., byl kus po kuse odprodáván. Tak teprv za Lobkovic, od polovice 16. stol., v dob, kterou vbec vyznauje snaha organisovati vtší dominia, zaokrouhlovati a scelovati je a rozmnožovati dvory panské, bylo dohonno, co ped sledovati.

tím promarnno. Staré

pvodní

panství kostecké

ZA HAZENBURKÚ.

mlo jen jediný

dvr, Semtiny; v ticetileté válce má již dvor pt! R. 1598 koupil kosteky pán, Oldich Felix z Lobkovic, poplužní dvr Osenice, s druhým dvorem pustým v Osenicích a 4 chalupami, od Štpána Ji. z Šternberka za 1900 kop es. (asi 265.000 K). Roku následu-

Hoení

dvr, pivovar

a ves

VZRST ZA

Vochvišovice (dnes Vošovice), Rohatsko a Pepere, od Adama Mstidruha z Chlumu za 9500 kop es. (1 mil. 330.000 K). Díve r. 1587 koupila Anna Lobkovská z Hradce a na Kosti od Viléma ml. Odkolka dvr a tvrz Velké Obruby se vsí Zelenskou Lhotou za 4025 kop es. (560.000 K). R. 1623 koupila paní Polyxena z Lobkovic, také od lena rodu Odkolk z Oujezdce, dvr Vyšší Pole s krmou a kostelíkem za 8300 kop mís. (580.000 K) Tak pibyly k Semtinám ješt tyry nové dvory. S tmi, jak jsme vidli, pikoupeno zárove nkolik vesnic; nkteré jiné vsi skoupeny díve v 2. polovici 16. stol. Tenkrát na p. (r. 1572) koupena ves Lavice. R. 1557 koupena od panství rohozeckého t. zv. rychta zaholská, t. j. vsi Rakov, Leština, Mrchojedy (dnes Mrkvojedy) a mlýny v Dolích. „Záholskou" slula rychta ta úadu rohozeckému snad proto, že ležela za ,,holským" lesem. Tak nebo krátce „Holá" sluly tenkrát lesy kostecké mezi Podkostí a Zehrovem. Tak celkem vidíme vzrstat Kosteko v to rozsáhlé dominium, jehož hranice jsme výše pro 17. stol. popsali. A z koupí tch mžeme se zárove pouiti, jak roztíštna byla

LOBKOVIC.

jícího koupil celý statek

Ho.

Bousov,

territoria

Bousov,

t.

j.

vsi

dominií namnoze ješt v

16. stol.

a jak energicky poali

*5

DÍL DRUHÝ. KAP. PRVÁ. tenkrát starati se velicí gruntovní páni o

Mohly-li

vsi

vzdálenému

Rakov nebo Mrkvojedy

pt

ádné

náležeti k

až šest hodin cesty a

Rohozci u Turnova,

dvma nebo tema panstvími

oddlenému, nebo mohla-li Zelenská Lhota

zejmo hned,

scelení své državy.

slušeti

že vrchnost ve vsích tak vzdálených

k

Obrubm, je

mohla

vybírati

jen platy a dávky, ale o pronikavjší správ a o naturálních robotách

nemohlo býti dobe ei. V mezích vyložených trvala pak kosteka zem až do r. 1739. odprodej Tenkrát nový pán kosteky, Václav Kazimír Netolický z Eisenosenického. Der k:a, odprodal od Kosti hr. Karlu Batthyanymu, držiteli statku dtenického, t. zv. díl osenický panství kosteckého, t. j. dvr v Osenicích a ást vsi Osenic, vsi Hoení a Dolní Rokyany, Baálky a ásti vsí Veselic a Hrubé a Malé Bystice (u Libán) se vším písluže

šenstvím. Panství tak zmenšené, ale nejvzdálenjších ástí svých

nezmnn

zbavené a lépe arondované, zachovalo se již až do vela ústav, do r. 1848, když zrušeno kého roku pevratu starých bylo poddanství a kdy následkem toho odpadl od dominia všechen rustikál. Podrobný obraz panství z doby Netolických, již po odlouení dílu osenického, zachovala nám pkná mapa pehledná, zhotovená Ignácem Hótzlem kol r. 1750. Je piložena v zmenšené reprodukci k naší knize.

ád

zemmiem

Ješt nkolik slov o osudu Kosti v dob nejnovjší. Václav Kazimír Netolický, nový pán kosteky (byl z drobné kost za šlechty, ale brzo povýšen do stavu panského a pak hrabcího) dosáhl NETOLICKÝCH a vratisla- díky svým schopnostem správním a finanním v dob Marie Terezie •

V1&-

nejvyšších

úad v království.

Ale tu

šlo již o hodnosti, jichž stará

eská neznala; nadaný povýsenec

vlastn absolutistickým nového režimu, jež pipravovaly již splynutí zemí eských se zemmi rakouskými v jeden nový stát. Z dominia kosteckého zídil rodinný ideikomis, ale umíral (r. 1760) bez nadje, že panství bude zachováno potomkm. Jeho syn, Jan Adam, zemel ústava

sloužil

zámrm

r.

16

1769,

podkopav

si

zdraví

rozmailým životem; zemel bez ddic,

g D

>2

c/:

HRANICE PANSTVÍ.

a byl dvakrát ženat

(prvý satek

s

dívkou stavu

mšanského

byl

na nátlak otcv v nive obrácen). Tak se svenství dostalo zeti Václava Kazimíra, hr. Frant. Václavovi Vratislavovi z Mitrovic. Vratislavové (pijali do titulu i jméno Netolických) byli odtud pány na Kosti až do r. 1867, do smrti vnuka Františkova, hr. Eugena. Sídlili nejvíc na zámeku ve Vyšším Poli, kde zídili park, svou dobou velmi slavený. Hr. Eugen tu ovšem mnoho nepobyl; udlal velkou kariéru v službách vojenských (byl polním maršálkem a rytízlatého rouna). Eueren zstal neženatí o fideikomis poal se dlouhý proces mezi potomky jeho nejstarší sestry, která se r. 1810 vdala za cizince korsického pvodu, hejtmana v císa, armád, Josefa Pozzo di Borgo. Nejbližší píbuzný jeho, Flaminio dal Borgo, proces r. 1872 vyhrál, pes to, že potomci druhorozené sestry Eugenovy (byla to známá vlastenka hr. Eleonora Kounicová) dovozovali, že soudní rozhodnutí protiví se výslovnému znní fideikomisní listiny, protože cho hejtmana di Borgo porodila muži syna již dva msíce po svatb i protože její muž byl pouhý vlašský ,, nobile", tedy

em

ped svou smrtí patrn uznával nároky italských nápadník. Tak dostala se Kost trvale cizímu rodu nerovnorodý. Ale hr. Vratislav

prvý vlašský pán eského panství zasloužil se hrad Kosteky, dav jej restaurovati, a to s porozumním pro jedinený pvab jeho. Kdybychom mli po ruce korespondenci Netolických a Vratislav (prozatím chová Kosteko jen hroby jejich v kostele soboteckém), v tom snad i listy tí sester komtes Vratislavových z vyšepolského a pražského prostedí, bylo by lze tetí díl Knihy o Kosti doplniti kapitolou o život a duchu (sídlo

jeho je v Pise)

nemálo o

;

starý

eské šlechty v dob osvícenství a romantismu, podobn jako nám dobu baroku ilustrovaly papíry ernínské.

n

proces o

KOST 1868—1872.

KAPITOLA

II.

POHYB SELSKÉ PDY. ODHAD KOSTECKHO RUSTIKÁLU V ESKÝCH KATASTRECH.

— BERNÍ ROLLA. — STAROESKÉ KORCE. — SVÁDNÍ GRUNT. - ŠLECHTA NA SELSKÝCH STATCÍCH. — NOV DVORY HUMPRECHT, KDANICE, RAKOV. — NÁHRADA PODDANÝM ZA PEPLACENOU BERNÍ. — KATASTR TEREZIÁNSKÝ. — JAK SE PÁNI ZBAVOVALI SELSKÉ DAN. — KATASTR JOSEFÍNSKÝ. — OBCE KATASTRÁLNÍ. — KATASTR STABILNÍ. — ZJIŠTNÍ JEHO RUSTIKÁLU. — SROVNÁNÍ JEHO SE STARŠÍMI KATASTRY. — DATA STARÝCH KATASTR O VEŠKERÉ PLOŠE ESKÉHO RUSTIKÁLU.

ÚSTAVA

stedovká, která vytvoila v dominikálu a v

rusti-

kálu dva rozliné svty právní a hospodáské, žádá od historika,

aby práci o djinách feudálního dominia rozdlil ve

T. j. aby zvláštní studium vnoval Selské i

pd dáme pednost. Historie

Tomu

její je

zvláštní

dv ásti.

pd

daleko bohatší

selské.

zájmem

djiny znamená psáti djiny selského stavu. tedy budeme vnovati nejvtší ást ,, Knihy o Kosti". Nejdív nám seznámiti s rozsahem a pohybem pdy, jež byla nosi-

problémy; psáti

jest se

pd panské,

její

telkou selského života.

O

rozloze kosteckého rustikálu shledal jsem tato

Kosteko

Kosteko

DATA O ROZLOZE

v letech 1623 až

RUSTIKÁLU.

!739> celý rustikál

v korcích Berní rolla z

r. 1654 T. zv. katastr tereziánský z r. 1725

Katastr josefínský zr. 1785—7. Stab. katastr z

18

r.

1842

bez dílu osenického, celý rst. v korcích

jen orná pole

v korcích 13112

15433 (jen pole)

19954

úední data

17359

14308

19278

14866

23355

17292

POHYB SELSKÉ PDY. Tabulka dala mnoho hledání a práce. Ale neradím tenái si na základ jejím historii kosteckého rustikálu. V tom smru by tabulka poskytla (mimo ádku poslední) ísla cena vesms omylná. Poznáme na p. k svému pekvapení, že kosteky pedstavovati

rustikál pokrýval

r.

1842 menší plochu než

r.

jejich.

1654. Podle tabulky

by tomu bylo naopak. Mezi lety 1650 až asi 1760 staly se znané posuny mezi pdou dominikální a rustikální na Kosteku. O tom zápasu, z nhož vyšla selská pda odrána a ochuzena, nepovdí data naše nezasvcenému pranieho. Je tedy nezbytno vyložiti podrobnji, jak vlastn máme íselným datm tabulky rozumti. Toho je teba tím více, že data ta jsou velmi pouná pro djiny našich katastr. Mám tu na mysli hlavn povahu a cenu katastrálního vymení pdy. O tom si tedy promluvíme. Zárove seznámíme se z bezprostedního názoru s podstatou zjevu, jenž je znám v našich agrárních djinách pod jménem ,, svádní" selské pdy, jenž však nebyl, pokud vím, nikde dostaten vyložen. První z usnesení

eský

snmu

katastr, jenž toho

zemského

r.

jména

1654. Je

zasluhuje, sepsán byl

znám pod jménem berní dávné pání berní správy BERNÍ ROLLA

nebo rully. Podntem k nmu bylo zemské zvdti, kolik na kterém panství je vlastn poddaných a mnoholi pdy jim náleží. V prvém díle jsme slyšeli, jak dovedly vrchnosti, dovolávajíce se a nkdy pedstírajíce zniení panství svého pohromami válenými, udávati v berních fassích menší a menší poet poddaných. Kost na p. klesla s 500 piznaných poddaných z r. 1615 na ti poddané v r. 1649. Pro vymení dan gruntovní ml tedy býti získán nový, spolehlivý- základ. Ponvadž pda dominikální byla vší dan osvobozena, mohla se nová rolla týkati pouze pdy poddanské. Ale vskutku zabrala do svého popisu i královská msta a svobodníky. Pes to je berní rolle v podstat soupisem selské rolle

pdy

v království. Je to soupis, jenž má zárove úkol býti vrným pdy: co v bylo za pdu nesvobodnou oznaeno, nesmlo bez vdomí zemské správy býti potaženo k doministrážcem selské

nm

19

Z R.

1654.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA.

Pda v katastr pojatá mla tím zpsobem býti bezpen rozlišena od urozené pdy panské na všechnu budoucnost. Zcizení její kalu.

umenšovalo by zajisté královské dan ke škod panovníka i zem. Nevím, zda hned v tch letech i teprv pozdji uplatnila se zásada,

má býti ,,annus directorius", rozhodující rok. To jest, nkde vrchnost ást rustikálu k svým svobodným dvo-

že rok 1654

pipoj ila-li

rm ped

svedená pda do berní rolly, svobodná zstati bez pekážky. Kde však vrchnost zabrala díl rustikálu po r. 1654, tedy díl do berní rolly již pojatý, tam mla z nho platit da stejnou, jako by pda zabraná byla dále v rukou selských.

mlo

to

1654 a nedostala-li

r.

pi dominikálu jako

Materiál k berní

rolli

se ta

pda

byl sebrán

r.

1653 a 1654 prostedkem

instrukce

snmovních stavovských komisí, jimž pikázáno k

krajským.

krajích najednou. láka, chalupníka

na zimu,

kolik

studiu po nkolika

Mly uloženo poznamenati jménem každého sedi

domkáe,

udati, kolik

na jaro a kolik

má

má

polí

vbec,

kolik osívá

dobytka, v tom zvlášt kolik po-

konen

pstuje-li njaké emeslo nebo má jinou výživu. Na zapomenuto nebylo, ale byla poznamenána souhrnn u osady slovy: pšeniná, prostední, špatná a pod. Stará piznání z dob ped válkou mly komisse kontrolovat urbái a gruntovními knihami, mly se do každé osady odebrat osobn, vyslechnout poddanné, samy seíst dobytek, pímo shlédnout pole. Podvody se pi popisu daly jist: lidé na p. zahnali dobytek do les nebo vysadili okna a dvée u chalup a opustili je, vydávajíce grunt za pustý. Na všechny takové klamy mly tedy komise míti dobrý pozor. K tomu

tahu,

kvalitu polí

sic

smovalo

ustanovení, že pokuty za falešná udání pipadají komisi.

i

Pochybuji, že komise provedly úkol svj tak

daly instrukce. díla shostily.

K

Tím

tomu by více, že

a náboženské a starati

ních

let

(na

p.

se,

svdomit, jak jim uklá-

sotva byla staila krátká doba, v níž se

mly naízeno aby celá

ada

pomry

církevní

zemských zákon

z posled-

vyšetit

i

o mírách a váhách, silnicích, židech a j.) byla v život

všude uvedena.

O njakém vymování selské pdy, jak vidno, nebylo ei. Po20

POHYB SELSKÉ PDY. mla

pouze orná pole. Nikoliv tedy sic zmínka v instrukci, ale v Boleslavsku byla poítána pouze role. To prozatím stailo a proti dívjšku bylo velkým pokrokem. Ta doba, jež chtla míti pesné vdomosti o ploše a výnosu poddanské usedlosti, byla ješt daleko. Jsme ješt napolo v stedovku, kdy se vše odhadovalo podle oka a kdy také plocha orné pdy byla vlastním mítkem velzorujeme také, že sepsána býti

zahrady, luka, pastviny.

O

soupisu selských les je

kosti selského statku.

plocha orné pdy? Na Kosteku pímých nemáme, ale mohu se domysliti odpovdi. Po- pvod dat tebná data pedložil komisi patrn hospodáský úad kosteky a ko- berní rolly. mise snad výslechem poddaných nebo rychtá je zhruba zkontrolovala. Kosteky úad pedložil podle všeho seznam poddanských grunt s obvyklým na panství vytením jejich velikosti. To záleželo v odhadu na lány. Lán se na Kosteku v 7. stol. poítal na 60 korc výsevku. Z popisu grunt kosteckých vím, že na p. ve Vesci (ves nejbližší zámku Kosti) byly dva lány (dnes . 1. a spojená ísla 3. a 18.). V berní rolli jsou oba statky poítány po 60 kor. rolí. Ve Vesci byly dále ti pllány. Byla to ísla 11, 12 a 4. Obma prvým íslm pipsáno v rolli po 30 korcích, íslu 4 korc 40. Ten pllán byl vskutku vtší. Dva grunty tvrtlánové (. 9 a 10) odhádány jsou Ale jak

zpráv v

té

se stanovila ta

píin

1

po 15 korcích, dva grunty titvrtilánové (. 7 a 15) po 54 kortomto pípad šlo o titvrtilány, jež se velikostí mnoho od lán nelišily. Tak celkem dostala se do berní rolly v okrouhlých íslech vyjádená kosteka repartice lánová, upravená zpsobem v

rolli

cích.

V

vyloženým.

Zbývá otázka, jaké korce má berní rolle na mysli. Soudil bys, eský korec pražské míry, a to, jak z berní rolly korce berní patrno, nikoliv o korec plošný, nýbrž o korec výsevku. Komise katastrální, jež pozdji r. 1725 vymovala na Kosteku nový katastr „tereziánský", potvrzovala, že v berní rolli bží o korce výsevku, ale tvrdila že na Kosteku má berní rolle na mysli korce výsevku míry že jde o normální

21

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. vrchovaté, nikoliv míry rovné ili shánné.

DRUHY

KORC NA

KOSTEKU

A V OKOLÍ.

Ten nasypaný vršek, od-

born zvaný „cumulus", odhadovala u každého korce na dv tvrce. Jinými slovy: komise stála na tom, že korce r. 1654 vytené jsou korce o jednu osminu vtší normálního zemského korce. To znamenalo, že 200 korc berní rolly je vlastn 225 korc normálních. Pi celé ploše rustikálu šel rozdíl do tisíc. Úedníci kostetí tvrdili, že, co pamatují, nevysívalo se ani neprodávalo obilí (krom ovsa) na Kosteku nikdy na korce vrchovaté. Nevím také, že by na Kosteku byli kdy korci osevu, krom ovsa, rozumli korce vrchovaté. R. 1640 píše na p. kosteky hejtman: „Jemeny aby se mly míra vrchovatá kupovati, o tom v kraji boleslavským nikdy nebylo slyšeti ani se toho tím celým krajem ukázati nemže." Ale vím, že kosteky korec byl vskutku o jednu osminu vtší korce pražského. Odtud asi omyl rektiikaní komise. Tenkrát totiž pes všechno úsilí zemských mly ješt jednotlivé krajiny

snm

naší vlasti své vlastní, místní míry.

Všude

sic drželi se

typu, korce ili strychu, ale velikost jeho byla

základního

namnoze rozliná.

Rozdíly ty pohybovaly se v uritých mezích ale uvidíme, že dosahovaly až 50% velkosti pražského korce. Byly to asi podobné rozdíly, jaké trvaly i v jednotlivých státech a zemích Nmecka co do velikosti ;

jitra,

t. j.

našeho korce. Jitro kolísalo tam rozlin mezi 25 až 38 ary; mlo 40*5 aru. Jitro rakouské a saské rovnalo se

anglické jitro, acre,

OSEPNÍ KOREC.

dvma prmrným nmeckým jitrm. Na Sobotecku se milo a poítalo na strych míry velké, jenž se rovnal jednomu strychu a dvma tvrcím pražské míry. Byl tedy vtší o osminu korce zemského. Tato

men

slula také ,, mrou osepní"; jí byl osepní oves, jejž poddaní co rok odvádli vrchnosti. Byla to tedy míra prastará.

míra

Ponvadž úty pražskou, lze s

si

1644, že

korci v okolí. Starý

Turnovským už

22

obilí

pi

známý

poítaly jen s mírou prodeji a koupi obilí náš,

Bva, zaíká

se

neprodá, pro jejich neskrovnou

vrtel je najejich míru jen 80 strychu 3 tvrce. korec turnovský byl o jednu ptinu vtší korce pražského.

míru. Zita 96 strychu

To jest:

ernín

pedstaviti, jaká potíž byla

tmi rozlinými

r.

vrchnostenské za

1

POHYB SELSKÉ PDY, na panství nový úedník z jiné krajiny, ml co dlat, aby se a vah vpravil. Tím více, že nkde bylo souasn do místních užíváno korc nkolika. Na Kosteku na p. vedle starodávné velké tu a tam lze se doísti v grunmíry osepní a vedle pražského korce tolika a tolika korci pražské míry poleje oseto knihách, že tovních mli ješt jeden typ korce, t. zv. hrubou míru soboteckou. Tento HRUBÁ MÍRA SOBOTECKÁ. zmínkorec rovnal se pldruhému pražskému korci. Nalézám o ku v urbái z r. 1648. A r. 1644 píše hejtman Vrutický výslovn, že 60 korc a 2 vrtele pšence velké míry vydá na pražskou míru 90 korc 3 vrtele. Poddaní byli zavázáni prodati panskému pivovaru jisté kvantum pšenice: ta mila se na tyto zvláš velké korce. Jinak se jich, tuším, neužívalo; po r. 1648 není o nich již zmínky. Za to korec osepní pipomíná se astji; udržel se až do dob Marie Terezie. Pi tom je zcela dobe možno, že i v mezích panství jednotlivé krajiny mly ješt korce speciální. R. 1755 na p. prosí purkmistr a rada msteka Bousova u vrchnosti, ,,aby míra pi zdejším msteku dle libáské míry se srovnávala, podobn i ve vesnicích takovou aby lidem naízeno bylo držeti." ,, Korec" (dív se íkalo: korec, jako dosud na p. „staec"), bžný v mst Sobotce, pipomíná se již r. 1 36 1. Tenkrát vymínil si fará osecký, že v tom korci bude mu odvádt desátek jeden sedlák z Horního Bousova. Svdkem pi té smlouv je panoš Jan, eený Hyník ,,ze Stichom" svobodný zeman, sedící na poddanském pozdji statku Ortov v Stehomi. Korcem dnes rozumíme polovici rakouského jitra. Má tedy 800 tver. sáh vídeských (287732 aru). Jak velký byl korec staroVELIKOST STAROeský, t. j. normální korec zemský míry pražské? Je to dost nesnadno ESKÉHO zjistiti. Staroeský korec obsahoval 81 12 tverených loket eských KORCE. neboli ti plošné provazce po 2704 loktech eských. Držíme-li se pevod úedních (1 loket vídeský = 0777558 m; 1 loket eský = 07622718 lokte víde.), vypoítáme, že staroeský korec rovnal se ploše 28*496 ar. To znamená, že by ml 792-3 vid. sáhu. Ze byl menší než 800 sáh, t. j. polovice vídeského jitra, je zcela nepoPišel-li

mr

—

—

nm

Q

23

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. chybné. Také nedávná práce

dobným. V Já se budu

ní

Lamaova

dospívá k resultátm po-

staroeský korec je vypoten na 28*52 nebo 28*59 aru. nco menšího ísla výše stanoveného. Ale za-

držeti o

okrouhlím je na 792

vid.

sáh.

A to proto,

že

potom

srovnají se

dva

úpln s jedním jitrem vídeským, poítáme-li totiž sáh. Tak totiž díve jitro poítáno bylo; jak nabylo

staroeské korce jitro

za 1584

pevahy poítání rakouského jitra na 1600 sáh

vid., není mi, bohuznámo. Nejzajímavjší je (upozornil na to Kalousek), že podrobné vynauení pro vrchnosti a obce, jak si poínati pi mení pdy DVOJÍ VELI- pro nový katastr josefínský, dané 20. dubna r. 1785, klade jitro KOST RAK. v textu eském na roven 1600 tverhranným sáhm, v textu nmecJITRA. kém však 1584 sáhm. Katastr vskutku poítá s 1600 sáhy; zdali se tak i vymovalo, nevím. Vavák, sedlák v Milicích u Podbrad, rozdílu mezi dvma korci staroeskými a novým jitrem nepozoroval. eských a A podobná nesnáz je s ofíicielními pevody rakouských z doby tereziánské. Ty vycházejí od formule: 82 1 /s es. strych rovná se 125 micím vídeským. Tato formule a s ní i jiné mi známé tabulky úední tvrdí, že eský korec byl vtší než 800 vid. sáh. Rovnají-li se totiž ti vídeské mice jednomu jitru, vede uvedená formule k resultátu, že eský korec ml bezmála 804 nebo 812 víde. sáh. T. j. podle toho, zda ítáme jitro za 1584 nebo za 1600 sáh. Na základ jiných záhadných pevod toho druhu, erpaných z práce Lamaovy, vypoetl Sedláek velikost staroeského korce až na 845 víde. sáh. To je vyloueno. Krátce: kladu staroPLOCHA KORC SOBO- eský korec na roven okrouhle 792 vid. sáhm. To znamená, že TECKÝCH. korec staroeský je o 8 sáh neboli o 1 menší korce dnešního. tedy 28*48 aru. Osepní korec sobotecký, o osminu vtší, držel žel,

mr

Ml

%

32*04 ary.

Hrubý korec sobotecký obsahoval 42*728

aru. Byl tedy

dobe

s uherským Možná, že jednou napadne nkomu vysvtlovati jméno Sobotky i starý korec její uherským pvodem. Pi tom by mohl mysliti snad na nmecké, Uhry opouštjící kolonisty. A nyní poítejme. Berní rolle shledala, že je na Kosteku

vtší než anglický acre a srovnával se ku podivu jitrem.

24

X

2

O o ití

POHYB SELSKÉ PDY. 15433

korc

velké, vydalo

polí orných.

by

to

17362

Kdyby to mly korc pražských.

výsevku, jež staré katastry v horších

býti korce

míry osepní,

A ponvadž

šlo

o korce

I

KORCE VRŠKEM SHÁNNÉ.

S

pdách jako na Kosteku kladly

za menší, než byly korce plošné, vydalo by to dokonce 18 až 19.000

korc

plošných orných

polí.

To by

bylo

mnohem více korc,

než bylo shledáno pi mnohem pozornjším vyhledávání pdy r

.

1

725

Kostetí mli ješt více, ale nevím, že by berní rolle se piblížila tak povážliv výme skutené. To by odporovalo všem zkušenostem, jichž lze studiem našich katastr nabyti. A odporovalo by to také povaze výmrových dat berní rolly, s jejichž vznikem jsme se již seznámili. eklo-li se, že lán má 60 korc, mínil se tím r. 1654 patrn normální korec pražský. V nkterých vesnicích by ostatek údaje berní rolly, kdyby mly býti vykládány na osepní nebo vrchovaté korce osevu, pekroovaly skutenou, pesn zjištnou rozlohu selských rolí. Poznáme ostatek, že berní rolle, i když data její vykládáme na pražské korce, udala plochu kosteckého rustikálu plnji, než jinde v království. Z tch mám za to, že berní rolle i na Kosteku míní svými korci obyejné pražské korce, ovšem korce výsevku. Není vyloueno, že komise z r. 1725 chtla svým tvrzením o výme z r. 1654 donutit poddané k pesnjšímu piznání rolí jejich. Polí sic

dvod

Berní rolle neudává vlastn v koneném soutu summu kosteckých polí selských íslem 15*433 korc, nýbrž pouze íslem 14080V2 korc. Souet týká se totiž jen pdy hospodái vzdlávané. Ostatek, BERNÍ ROLLA A PUST 1352 korc (8- 7% všeho), slušel ke gruntm pustým. Víme, jak enerGRUNTY. gicky se vrchnost starala o brzké osazení pustin novými hospodái (srov. díl

I.,

str.

115).

Do

—

10

zase osazeny. Ale ne všechny:

namnoze výhodnjším pipojit

12 let byly pusté grunty

nkde jevilo

se

pustý grunt k panskému dvoru. Hejtman Bejšovec již pánovi, že dal od pustých statk ,,do 12 kop záhon (t.

lada lesem porostlý ke

Je patrno, že

dvorm vykopati

mohlo jíti jen o

r.

j.

1646 píše jeden lán)

a podvorati."

selské usedlosti

v poblíží panského 25

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. ZABÍRANÍ

PUSTÝCH

STATK

K DOMINIKÁLU.

Jeden nebo dva opuštné grunty ve vsi ode dvora odlehlé nemohly míti pro panské hospodáství ceny. Leda že by byla opuštna celá vtší ves nebo znamenitý díl její: to by už stailo k založení slušného dvora. Takový pípad nenastal na Kosteku nikde. Ale u jednoho dvora panského pozorujeme pece, že u nho polí po r. 1648 znan pibylo. Byl to dvr Osenice, ležící na nejzazší hranici panství, v sousedství statku dtenického a domousnického. S dvorem mezovaly vsi Horní a Dolní Rokyany, bohaté velkými dvora

ležící.

selskými grunty.

Dva i ti

z nich,

dohromady

3

—3V2 lán

role,

ve

válce spustly. Zde, tuším, poruil Bejšovec ,,lada lesem porostlý" ke

DVR ROKYANSKÝ.

dvoru zorati. Brzo potom navrhl asi hejtman pánu, zíditi z opuštných grunt rokyanských nový dvr panský. Statky zmínné by k tomu nestaily. Proto r. 1650 koupila vrchnost nejvtší živnost rokyanskou, dvoulánový statek Matje Matlasa. Celkem dostala tak do své moci pes 5 lán orné pdy, nehled k ostatnímu píslušenství. Tím zpsobem vznikl nový panský dvr Rokyanský. Již r. 1 650 se s ním setkáváme v inventái. Dovídáme se odtud, že stavení (patrn Matlasovské) bylo na spadnutí a že potahy, dobytkem a náadím byl dvr opaten velmi chud. To se tedy stalo ješt za hrabte Hemana. S nastoupením hr. Humprechta, asi po 15 letech, byl dvr zrušen a pozemky jeho pipojeny k nedalekým Osenicm. Pi tom smnila vrchnost se sedláky rokyanskými ást polí tak, aby nový majetek se starou pdou dvora zcelila. Co bylo píliš odlehlé, prodala

VÝZNAM

RENÍ SVÉSTI GRUNT.

zpt poddaným. To je první mi známé „svedení"

dominikálu. Termin

nebo

nco

,,

podobného.

obrátiti, kassirovati,

selské

pdy

ke kosteckému

svedení" neznamená statek pevésti, odciziti

t. j.

Svésti" grunt znamená jej zrušiti, v nivec pedevším v urbái nebo v gruntovní knize.

,,

když jde o rozdlení selského gruntu v ásti menší: grunt jako právní jednotka byl v nivec obrácen a do urbáe muily býti vloženy dva grunty nové. íkalo se však v takovém pípad také, že byl statek „rozveden". Nesprávno je dále pedstavovati si, že vrchnost pustý grunt jako vc nemající držitele, Slova se užívá,

i

i

pi tom pvodní

26

POHYB SELSKÉ PDY. zhola zabrala. Vrchnost

jej

musila

ádn koupiti.

I

když ušel nebo

umel hospodá spustlého statku, byli tu jeho ddici nebo jiní nápadníci.

Statek Matlasovský (jenž nebyl pustý) koupila vrchnost za

750 kop. míš. (52.500K), jiné dva statky za 140 a 190 kop. I statek Matlasovský koupen lacino (byl jist velmi zanedbaný), druhé dva jsou koupeny asi za tetinu normální ceny. Pole jejich již asi zarstala lesem.

Do gruntovních knih vloženy kupní smlouvy ku podivu pozd.

U statku Matlasova až

r. 1656, u druhých r. 1654. Podivno je také, tchto statk, Matlasovský a Tvarohovský, dostaly se do berní rolly. Každý z nich tu odhadnut na 100 strych, ale poznamenáno, že oba grunty pipojila vrchnost ke dvoru. Toto vtlení dvou svedených statk do berní rolly mlo, jak uvidíme, dležité právní dsledky. Další vtší svedení poddanské pdy na Kosteku jsou jiného rázu. Náležejí vesms do doby hrabte Humprechta a jde vesms o rozsáhlejší selské statky, jež si byla zakoupila drobná šlechta. Hlavní je, že skoro ve všech pípadech je vrchnost o koupi žádána, nkdy prosebn žádána. Toto faktum samo je patrným svdectvím, jak poklesl výnos teba velkého poddanského statku po válce ticetileté. Nebylo lze hospodaiti s prospchem ani sehnati kupce. Ped válkou a ješt bhem války vidíme, jak hojn a ráda kupuje drobná šlechta vtší selské statky po vsích kosteckých. Ve Vesci, v Stehomi, Bezn, Pedmstí, Kdanicích, Rakov, Zelcnské Lhot všude pechází po jednom vtším gruntu z rukou selských v držení urozeného vladyky nebo naopak. Tenkrát zemdlství vynášelo, zejména na velkých panstvích, kde krom dvor mli tisíce ovcí, na kopu i víc rybník, pivovar nebo i jiný hospodáský prmysl. Takový velkostatek, zejména byl-li v držení bohatého pána a dobrého hospodáe, zabíral valem menší samostatné statky vladycké v sousedství. Vidli jsme v kapitole pedchozí, jak páni na Kosteku vykoupili kde kterého menšího rytíe-souseda. Nebohatým rytíským rodinám jevilo se výhodnjším hledati si grunt v mezích dominia, zakoupiti statek poddanský a chtj nechtj odvádti z nho roní platy a roboty.

že

dva

z

—

27

DROBNÁ Šlechta na SELSKÝCH GRUNTECH.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. Osobou svou takový PRÁVNÍ POSTAVENI JEJÍ

šlechtic nebyl však

poddán pánu

velkostatku.

lovk

zstal svobodným echem, a jen bžné povinnosti ze statku vybýval jako jiný obyejný sedlák. Byl-li zakoupen na panství delší dobu, býval jist asto hostem na zámku kosteckém,

Jako rytíský

vstoupil v styk

s

rodinou pánovou, dosáhl osvobození od robot nebo zpsobem zakupovala na Kosteku,

jiné výhody. Šlechta, jež se tím

nenáležela k starým

v

1

6. století se

rodm rytíským, nýbrž k nové šlecht vladycké,

u nás rozmáhající

šlechticem, nepatil tenkrát do

mšan

mst

(srv. díl

prvý,

str.

eské spolenosti,

s

královských. Ale získati šlechtický

nebylo tehdy svobodnému

echu

rytíský

si

Kdo

nebyl

výminkou snad

pídomek a

erb

tak nesnadno. Zejména, byl-li

panským úedníkem. Z tch vrstev pocházel nejvtší vladycké, jež ovšem, pokud

22).

díl

nové šlechty

nezakoupila statek svobodný a v stav

ádn pijata nebyla, na snmu zemském zastoupení nemla.

Bhem pti let vykoupil hr. Humprecht všechny selské, vladyky nové dvory osazené

na Kosteku. Po r. 1671 nebylo, pokud vím, mezi usedlými na panství žádného šlechtice. Koupmi zmínnými vznikly ti nové dvory panské: dvr humprechtský, kdanický a rakovský. Promluvíme si o tom podrobnji. Ve vsi Bezn u Sobotky byl v držení zemanských rodin vtší poddanský dvr o tech lánech rolí bez jedné tvrti. Ped válkou ticítiletou sedl na rytí Joachym z Rungen, bývalý panský úedník kosteky. Od nho ujal jej (za 1830 kop míš.) p. Jan Vilím Uranoš z Lazína, který býval hejtmanem panství kosteckého v dob paní Polyxeny z Lobkovic. Pan Uranoš psal se pansky: „na Bezn Soboteckém" a držel také v mst na rynku, týž tuším, na jehož míst stojí dnes radnice. Crok poddanský vrchnosti i kontribuci odvádl z gruntu jako kterýkoli sedlák, ale místo dávek naturálních a robot platil náhradu v penzích. R. 1648 zemel. Zena i syn byli ho v smrti pedešli; statek zddili tedy bratí jeho ženy, urození rytíi Jan Jindich a Fridrich Karel Hoberkové nebo též Hubrykové z Hendrštorfu. Prvý z nich držel dvr ve Ktové pod Troskami (hlavní díl jeho drží dnes má sestra, z druhé tetiny pocházel mj dd erný) statky

nm

dm

VLADYCKÉ

DVORY

V BEZN.

28

POHYB SELSKÉ PDY. druhý statek Samšinský. Jiní lenové toho rodu,

Mackov.

drželi

dvory ve

mladý rod rytíský, jenž zbohatl patrn službou hejtmanskou na velkých dominiích; pan Fridrich Hoberk byl na p. po dlouhá léta vrchním hejtmanem Václavi a v

Byl to

na Skalách a Svijanech. Byli pvodn, jako velký poet podobných zemanských rodin, zbohatnuvších panskou službou, nmeckého pvodu: je až ku podivu, jaká spousta nmeckých jmen vyskytuje se v nové drobné šlecht eské tohoto druhu a to práv v dob pedblohorské. Statek Uranošv v Bezn ujal starší z bratí, Jan Jindich, po jeho smrti (1657), pak vdova Sibylla. Pocházela z rodu pvodem i povahou píbuzného, na Kosteku však déle usazeného, z rodu Kelbich z Ostrychu. Paní Sibylla prodala pak bezenský dvr v záí r. 1666 hrabti Janu Humprechtovi ernínovi za 1000 kop míš. (70.000 K). Hodnota statku poklesla, jak vidno, bhem války skoro na polovici. Není vyloueno, že tato prvá koup stala se z podntu vrchnosti: práv r. 1666 zaal si hrab stavti zámek Humprechtsberk nad vsí Beznem a pdy tu, pedevším pro oboru, poteboval. Dvr nkdy Uranošv pezván byl potom dvorem humprechtsberským a rozšíen ješt dalšími koupmi. Tak souasn s dvorem paní SibyUy koupil hrab pustou chalupu Francovu v Bezn (u Sobotky), s jednou tvrtí rolí (jedním tvrtlánem), která slov ,, vinicí", i s vrchem, t. j. návrším, na kterém ml býti postaven zámek humprechtský. Po tech létech koupil, a to zase v Bezn, pllánový statek, který v 1. 16 19 1635 patil sedláku Hornovi, potom panu Uranošovi a jeho ddicm, roku 1669 pak Elišce, rozené Bukovské z Hustian, ovdovlé Hoberkové. Paní Eliška, provdavši se znovu za pana Mladotu, nabídla svj ,, dvorec" v Bezn blíž dvoru humprechtsberského ležící, hrabti ernínovi ke koupi. Hrab jej koupil hr.

Maxe

z

Valdštejna

—

1669 za 250 zl. rýn. (15.000 K) a pipojil pole k novému dvoru. Tak vznikl panský dvr Humprechtsberský. ást pozemk koupmi v Bezn získaných pipojena byla k oboe; dvr sám poítal se v 1. pol. 18. stol. na 183 korc polí. Dodati možno, že hrab koupil r.

29

HUBRYKOVÉ Z HENDRŠTORFU.

JAK VZNIKL HUM-

DVR

PRECHTSKÝ.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA.

dm na námstí, nkdy uranošovský, „velmi pustý" a že postoupil ho obci za radnici. R. 1686 vystavl na nm barokní od paní Elišky

i

s hodinami, zdobící dosud námstí sobotecké. Na zahrad pi dvoe uranošovském, koupeném r. 1667, dal Soboteckým místa k stavní 13 domk. To je poátek Nového msta" v Sobotce. Dvr

vížku

,,

humprechtskýje dnes ovsem (a s ním ostatní dvory kostecké krom Semtin a Ho. Bousova) rozparcelován pozemkovou reformou. Také dvr Kdanický byl dvorem poddanským, nesvobodným. KELBICHOV Byl, tuším, již v 16. stol. v rukou zemanské rodiny Kelbich z OstryV KDANIchu, pvodu nmeckého. Ped r. 1636 hospodail tu Jan Kelbich CÍCH. s chotí Alenou, rozenou Kekicovou z Rychnova. R. 1636 ujal statek starší ze syn Kryštof Fridrich mladší Jan Bernard vládne potom dvorem v Libunci. Zdá se, že hospodailo se tu šastnji; bratí Kelbichové mohli na p. menší sumy zapjiti soboteckým, a také stav dobytka ve dvoe r. 1654 (16 krav, 13 jalovic, 120 ovcí atd.) ukazuje na dosti vzácný v tch zlých asech na zemanském dvorku poádek. Na zimu se osívalo pi dvoe 50 korc, na jaro 30; to nasvduje rozloze asi 150 korc polí. Kelbichové drželi v té dob ovšem i jeden lánový selský statek v Trní, jejž ke dvoru pipojili. ;

mšanm

r. 1648 postoupil sedlák z Pedmstí Jiík Bva panu Kelbichovi od gruntu svého tvrt lánu roli ,, pusté, lesem zarostlé, které nijak užívati nemohl" u lesa panského nad Spisovou. Ale brzo po tom, po smrti pan Kryštofa (nkdy po r. 1650) vedlo se rodin špatn. Nejdíve prodán kostecké vrchnosti selský lán v Trní; vrchnost osadila jej selským hospodáem. R. 1659 vdova po Kryštofovi, Marie Magdalena, rozená Vanurka z ítehnic, „nemohouc dvr pro mnohé kontribuce a jinší nedostatky déle držeti," utekla se k paní markrabnce z Baden (t. j. naší paní Sylvii ernínce) s prosbou, ,,aby týž dvr k prošacování a k dosazení jinším hospodáem co nejspíše pijíti mohl". Statek byl tedy odhadnut (i s tou Bvovskou tvrtí) na 1600 kop. míš. a za tu sumu koupen KOUP od hrabnky k ruce sestry její, panny Estery Magdaleny, hrabnky KDANICKHO Millesimové z Carett. Terminy platební smluveny podobn jako DVORA.

A

30

POHYB SELSKÉ PDY. po 50 k. 1683 A dopadlo to také jako asto u ddických podíl selských: paní Kelbichová, žijíc na výmnku v Kdanicích, na stálé prosby své dostala r. 1 667 400 kop u selských statk: 600 kop do 4

ron,

takže statek

let,

ostatních 1000 kop

ml býti zaplacen cele až

r.

!

najednou a vzdala se nárok dalších. Jinými slovy prodala pohledávku svou za polovici, jen aby jí vyplacena byla tato polovice hned.

Slena Estera, mladší sestra paní Sylvie (zstala svobodná), statek dlouho nedržela. Postoupila jej bratru Karlovi a od nho jej pevzal, patrn ješt r. 1665, hr. Jan Humprecht ernín. Od té doby patil Kdanický dvr k dominikálu kosteckému. Rozudává se r. 1654 na 170 korc, poátkem loha orných polí pi 18. stol. však nestejn: úad tvrdil, že prodejem z r. 1659 bylo „sve-

nm

deno" 245 korc rolí; vrchnost, že má dvr jen 212 korc. R. 1787 bylo polí 200 korc, ale vedle toho dobe na 1 70 korc jiných kultur. tedy lacino. Všechno za 1600 kop ili 1 12.000 Ve vsi Rakov, bohaté vtšími selskými grunty, usídlili se rovnž zemani. V posledních letech války ticetileté hospodaily tu dv rytíské rodiny: Linhart z Vinoe a Šultys. Pan Vilém z Vinoe zakoupil se v Rakov r. 1615 a pan Oldich Linhart z Vinoe, snad syn nebo ddic jeho, spojil dva selské grunty v jeden statek o 200 korcích polí. Pan Hans Hendrych Šultys, zvaný „adjutant", koupil r. 1640 dva statky o 170 korcích. Oba platili a robotovali z nich jako jiní poddaní. Jeden ze statk Šultysových náležel díve (od r. 1632) Tobiáši Rovenskému z Turnova, písai dchodnímu kosteckému, jehož smutnou historii z r. 1640 vylíili jsme v díle prvém. Pan Julius Kryštof z Vinoe, ddic Oldichv, prodal r. 1661 grunt svj se svolením vrchnosti Davidu Munzerovi, zbohatlému výbrímu posudného z Ml. Boleslave. Stavení bylo sešlé, pole zanedbaná. Miinzer vystavl dvr znovu, a to prostrann, s temi svtnicemi a kanceláí v pízemí a pknými osmi komorami v prvém pate. Ale r. 1666 vypukl u souseda požár, jenž strávil také nový, ovšem že devný dvr Mnzerv, s ástí dobytka, koní i zásobami obilí. Z té rány se Múnzer nezotavil. Stavti nemohl a poátkem r. 1668 prosí vrch-

VELIKOST JEHO.

K—

—

3*

VLADYCK GRUNTY V RAKOV.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. nost o dovolení, aby

mohl

dvr prodati.

nesprávnosti, jichž se Míinzer jako

prosba

Zatím vyšly najevo njaké

výbrí posudného

dopustil. Byl

zaten, a jeho paní znovu a znovu obracela se k hejtmanu Blatenskému na Kost s prosbou, aby hrab dvr ukoupil. Blatenský k tomu neradil, ,, jsouce to vc malá". Teprv po dvou létech vzkázal paní, že, bude-li u dvora dobe na zimu zašito, Jeho hrab. Excellence, „více z lásky kesanský nežli pohledávání njakého užitku" statek koupí a Míinzerovi z arestu pomže. Míinzer patrn byl vznn pro njaké nedoplatky. Tak r. 1670 vrchnost grunt koupila, tuším, že za 1000 zl. (60.000 K). Ale hned roku následujícího koupila i sousední statek pana Hanse Hendrycha Šultyse. V Rakov tím zpso-

bem vznikl nový dvr panský. Hejtman Blatenský ped koupí dvoru Mnzerova zinventoval v stav dobytka ,,i jinších hospodáských vcí". Inventá dovoluje nám nahlédnouti trochu do hospodáství na takovém zemanském statku. Koní bylo celkem sedm, krav 9, ostatního hovzího inventá 8 kus, ovího s jehaty 34, vepového 4, slepic 10, husí 20. Dále: rakovského. l vuz 2 P mn Y> 2 brány, váhy k vozm a pluhm 4, žebiny k vozu 1, lišn 4, san 1, chomouty 4, vidle podávai 1, hnojný 1, stolice ezací s kosíem 1, vrtel 1 a tvrce 1, ešeta 2 a voršoufy 2, másnice 1. A konen železný mdnec v kamnech. Tento mdnec jako zvláš cenné píslušenství domu najdeme ve všech prodejích selských grunt v Rakov byl to ovšem jen železný mdnec. Ke dvoru patil i malý mlýn, ale bez poteb mlýnských. Bydlila tu paní Mnzerova s dtmi a eládkou dvr byl spálený. Stav dobytka, krom snad drbeže a pravdpodobn i náadí hospodáského, je pomrn píznivý.

nm

>

;

Takovým zpsobem byly všechny vtší grunty rustikální na Kosteku, krom snad Ortova statku ve Stehomi, promnny ve dvory panské. Pdou rustikální v právním slova smyslu však býti KONTRIBUCI. nepestaly. Byly zaznamenány v berní rolli, tedy v katastru kontribuní pdy poddanské a proto musila z nich vrchnost platiti selskou PANSKÉ DVORY SE SELSKOU

kontribuci a nésti za

32

n všechna bemena veejná. To

jest

ubytování

STATEK V SPAENCÍCH

.

POHYB SELSKÉ PDY. pípež, stavní vojenských koní a píspvky na vybírání kontribuce. Berní rolla stála vrn na stráži: kontribuní pdy nesmlo

vojska,

ubývati, selský grunt vrchností svedený

nesml

býti

zbaven své berní

povahy. Jen z grunt k Osenicm potažených neplatila vrchnost nieho, akoliv díl jejich byl zanesen v berní rolli. Snad proto, že

ped

svedení stalo se žela. Pojata

r.

byla do ní

1650 a že tudy

pda

ta

do

rolly ani nenále-

njakým nedopatením, zavinným snad

tím,

koup svedených

statk nebyla r. 1653 ješt formáln provedena. Ponvadž však dva z tch svedených grunt v rolli se octly, byly od berního úadu zemského spolu poítány do summy kosteckých polí kontribucí povinných a s ostatními dani podrobeny. Neplatila-li vrchnost za nieho, znamenalo to, že berní podíl jejich pipadl v repartici dan na veškerenstvo poddaných. Ti platili spolu proti právu za pdu, na které již hospodaila vrchnost. V celku vidíme, že znamenité zmenšení selské pdy kostecké z let 1650 1 67 nebylo výsledkem zištné spekulace vrchnosti, nýbrž že bylo pivodno po výtce neutšenými pomry hospodáskými. Nelze také íci, že by vrchnost jím chtla poddané zkracovati nebo státu ubírati povinných kontribucí. V nejasném pípadu osenickém jde spíš o nedopatení berního úadu než vrchnosti. Rustikál byl vším tím ovšem zeslaben znan a to dílem práv o pdy a grunty že

n

—

1

PRO

SVADNY SELSKÉ GRUNTY.

nejlepší.

Vrchnost však nebyla tak naskrze korrektní, jak by se zdálo Svedla grunt ješt více. Tu jde o menší pípady povahy rozliné. VSobotcebylar. 1601 odkosteckéhopána Oldicha Felixe z Lobkovic, horlivého katolíka a zbudovatele krásného chráz toho, co vyloženo.

mu

soboteckého, zízena spolenost

t.

zv.

kru

literátského. Šlo

jí

zvunjší" hudbu chrámovou, konec konc o zvelebení bohoslužby, kostela, školy, kantor a varhaníka. Spolenost si z dar a sbírek koupila spálený poddanský mlýn ,V dolích' pod Rakovém, jejž nov vystavla. R. 1650 postoupila jej vrchnosti a vzala náhradou lánový statek ve vsi Spisové, zvaný Šumovským. Statek byl spálený, pole ležela ladem a zarstala lesem. Pi tom

pedevším o hlunjší ,,

a

33

SVEDENI

ZAMLENA.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. vrchnost statek prohlásila za svobodný, a kontribuce, nikoli však od

t.

j.

osvobodila jej od robot

roní inže. Tenkrát tedy

si

ješt pán

osvojoval dalekosáhlé právo osvobodit poddanský grunt od královské bern. Po r. 1654 by to již bylo nešlo. Také tento grunt byl podivným zpsobem pojat do berní rolle a také za nj platilo kontristatek kru buci veškerenstvo poddaných. Grunt byl vskutku rustikálu odcizen. ' udlal dobrý obchod. Z mlýna šel Pochybuji, že kr pi té HO velký roní dchod 50 kop (3500 K) mohl tolik vynésti velký statek, pronajímaný primitivn ,,na tetí mandel"? Jist v dob ped

smn

;

válkou; uvidíme, že ne pozdji.

Ostatek poddanské

vydal by

v

K

dobe

pdy, již

vrchnost skoupila nebo „svedla",

za ti až tyry lánové grunty. Jeden pustý grunt

Lhot Záhumenní

padl za

ob nové bažantnici dolnobousovské.

rozšíení obrubské bažantnice koupen v Obrubech poddanský

Ješt jiný statek v Obrubech pipojen k dvoru. Ve pipojen vtší grunt rovnž k dvoru. Podobn jedna menší usedlost ve Veselici a jedna v Hor. Bousov. Konen spojeno s panskou pdou nkolik kus selského lesa a zarostlých pustých polí u Malé Lhoty, Libošovic a Veselíce. U Hor. Bousova zabrána byla ást obecních pastvin k rozšíení bažantnice. Vše to stalo se po r. 1654. Žádnou z tchto koupí neoznámila vrchnost bernímu úadu. Všude kontribuci musili platiti poddaní, ji všude mla platiti vrchnost. Roní ourok z tchto scizených grunt vydal ron 1 7 kop míš. (1 190 K). Z veškeré svedené pdy, dokud byla v rukou poddanských, plynul vrchnosti dív roní ourok 144 zl. (8640 K) 40 kr. To bylo víc než 10% všeho ouroku poddanského, neítáme-li Sobotku. Z toho by se zdálo, že kosteka vrchnost svedla dohromady 9*24% rustikálu. Ale jak z rozdílu mezi summou úroku r. 1648 a r. 1 738 uvidíme, vzdlala asi vrchnost nov nkolik poddanských chalup a nco kopanin vykluili si baráníci. Nebo úbytek roního ouroku iní pozdji jen 135 zl.

mlýn

s

Vyšším

rolemi. Poli

a

rozsah

Vdy**

34

POHYB SELSKÉ PDY. Berní rolla, neboli jak se pozdji íkalo, jenerální visitace z r.

mítkem selské

byla

berní povinnosti až do

r.

1

748.

1

654,

Tedy bezmála

R. 1748 vystídána byla novým, dokonalejším katastrem, zvaným revisitaním. Byl také a dnes je zván obecn katavlastn byl vypracován za panování krále strem tereziánským, Karla VI. Stavové eští byli totiž brzo s berní rollou z r. 1653 1655

celých sto

let.

a

nespokojeni. Byli by

—

rádi nahradili spolehlivjším popisem berní

ji

zárove obávali, že by nové šetení nalezlo pdy. poddanské pdy více. Jim šlo spíše o to, aby vysoká ,,osedlost", t. j. berní povinnost, byla snížena. Tak se asi stalo, že všechny ty pokusy Ale zdá

se,

že se

o novou jenerální visitaci celého království, od

POKUSY O NOVÝ KATASTR.

1665 se poínající,

r.

le jen v nkterých ástech v podstat dál. Na Kosteku byla na p.

nevedly dlouho k patrnému výsledku,

zem.

Stará rolla vládla

r. 1668 na jae (nevím nic o jejích výsledcích), ale i po ní základem zdanní stará rolla. Snm z r. 1669 totiž novou jenerální visitaci prost zastavil. Jak hojné a dvodné byly náky na vysokou berní osedlost, jakou nápravu tu pivodila úprava katastru z r. 1683 (Kosti, jejíž berní osedlost vzrostla dík plnému osazení rustikálu až na 333 berních jednotek, sleveno tenkrát 6 ,, osedlých") doteš se plnji v mých „eských katastrech". Teprv r. 171 1 7 1 3 odhodlal se snm vzíti nový popis opravdu do ruky. Naídil, aby všichni poddaní podali nová piznání o svém pozemkovém majetku a svých živ-

revisitace

je

—

nostech. Ale nejen to:

mnoho-li

pdy je

snm se

usnesl, že také vrchnosti mají udati,

v držení jejich.

vjšku. Po prvé zas od

poátku

ech piznání o jejich majetku. vbec

pda

To

pokus panské pdy.

byl veliký pokrok proti dí-

žádalo se od svobodných Po prvé vlastn v djinách našich

16. stol.

žádalo se piznání o rozsahu svobodné

k berním

1

pdy,

a to

zejm

úelm. Ale mlo uplynouti víc než tvrtstoletí, než panská

byla vskutku trvale

zdanna. Fasse dominikálu byly podány,

ale víc se nestalo.

Piznání, jež poddaní velmi nedokonalá.

i

vrchnosti v

1.

1713

—

Každý chtl co možná mnoho

1

7 14 uinili,

byla

ulhati. Proto byla

na mnohých panstvích stranám vrácena a naízeno (na Kosteku

se

35

vznik katasTRU TFRPZI-

Anského

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. to stalo

bhem

v lednu r. 1715), aby zhotoveny byly fasse nové. Ty byly r. 1 715 podány. Snažily se vyjíti námitkám zemské komise

rektifikaní (dnes

bychom

ekli: katastrální) o

njaký

krek vstíc.

Byly ovšem stále daleko pravdy. Proto uloženo zvláštním komisím, ze snmu zvoleným, aby piznání z r. 17 15 po jednotlivých krajích a panstvích dkladn zrevidovaly. Na Kosteku dala se tato okulární visitace

r.

1725.

Taková oitá

visitace

provedena byla všude po

—

e-

chách, nejvíc v letech 171 7 1729. Výsledkem velké té práce byl nový katastr revisitaní (tereziánský), jenž vstoupil v platnost r. 1 748.

Na JEHO MÍRY A OBJEKTY.

rozdíl

veškerou

od berní

rolly z

r.

1654 popisuje katastr tereziánský

pdu poddanskou, tedy ne pouze orná pole. Pole dlí ve ti

k jakosti i u les. Zvláš vyítá jednou ve 4 6 letech a zvláš pole pražským korcem sházarostlá a pustá. Plochu polí a zahrad nným, ale vedle toho udává plochu polí u každého poddaného také na provazce (ti provazce rovnají se jedpodle výsevku. Lesy

tídy podle jakosti

lada,

t. j.

jejich a pihlíží

—

pole, jež zorána byla

mí

mí

nomu korci) a luka podle výnosu. To jest podle toho, kolik vydají for tyspežných a for dvouspežných a to jednak sena, jednak otavy. To rozdlení na fry dvojího druhu má snad zárove znázorniti jakost luk. tyspežní fra poítá se za dv dvouspežní. Kladu jednu fru dvouspežní na roven jednomu korci plošnému. A to ovšem jen fru sena; s Otavou již nepoítám. Mám za to, že tak vystihnu pibližn plochu luk, pihlížeje zejména k tomu, že katastr

udává rozlohu

selské

pdy, pokud

to

nebyla orná pole,

pomrn

nízko.

Katastr tereziánský vychází od berní rolly a zahrnuje tedy všechnu pdu, která již v rolle byla obsažena. A to bez ohledu k tomu, PDA V KATASTRU. byla-li po r. 1654 zabrána k dominikálu. Nebo tím, jak víme, ne-

SVEDENA

pestala býti

pdou

rustikální.

Ovšem

že ve zvláštní rubrice vede

Úelem tohoto opatení aby vrchnosti byly donuceny platit selskou da ze vší svedené pdy. Revisitaní komise mly na tuto okolnost míti pozor zvláštní.

v evidenci, co bylo od vrchností „svedeno". bylo,

36

POHYB SELSKÉ PDY. mén

než Proto nejhorlivji vyšetovaly ves, v níž se našlo korc r. 1654. Byla zajisté na snad myšlenka, že co chybí, bylo skoupeno

od vrchnosti. Komise mly s sebou zemmie. Zdá se, že ornou pdu zhruba pemily. Katastr tereziánský i vlastn pedbžné operáty jeho mají ješt stará jména jednu pozoruhodnou vlastnost. Nepoítají pouze, co pdy má ten v katastru. neb onen grunt v celku, nýbrž vyítají zvláš každou vtší parcelu. A to nejen podle velikosti, nýbrž udávají i její polohu ve vsi obvyklým názvem polní trati. Tak zachoval nám tento katastr stará pojmenování polí, luk, les. A to ve velké úplnosti. Pozdjší katastry spokojily se jen názvy hlavních poloh. V naší dob sbírají se staré názvy polní znovu a znovu. Rozumnjší by bylo jít do zemského archivu a sebrat je z katastru revisitaního

:

jeho materiál jmen

topických je cennjší a spolehlivjší. Katastr je tu a tam

i

jinak

nyní mly komise naízeno, pouný pro poznání tehdejších ech podávati zprávy o pomrech na panství vbec. Hlavn o hospodáském stavu obyvatelstva, o pomrech výrobních a pod., ale o cír:

i

i

kevním a náboženském život, o robotách a jiných požadavcích by politickou správu zemskou mohlo

vrchností. Krátce o všem, co

zajímat.

doby Karla VI. je proti berní rolle pokrokem velikým. Ale jak je pozadu za prvním moderním katastrem evropským vbec, který touže dobou, za panování téhož císae, byl poizován v Lombardii Pokud jde o ornou pdu, piznáno jí na Kosteku r. 1 713 jen 1 1 86 1 korc. Opravené piznání z r. 1715 polepšilo se na 12.788 kor. pochybnosti Jisto je, že katastr z

t. j.,

jak za to

všech

mám, korc osevu míry pražské.

rolí rustikálních,

i

Revisitace však

svedené v to poítaje

zjistila

— pokud nota bene

vdla — 15.807 korc osevu. Tedy o tvrtinu víc, než se piznávalo. Tch 15.807 korc osevu rovnalo se podle vymení komise 17.668 korcm plošným. Na Kosteku se tedy úedn korec plošný o nich

1

kladl

na roven 0.89 korci výsevku. Jak

žím v píští

kapitole.

Komise

to bylo

vlastn mínno, vylo-

revisitaní, jak již víme, tvrdila, že

37

tastrAlní.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. korc

15.433

osevu vytených v berní

osevu míry pražské.

A stžovala

si,

rolli,

je

vlastn 17.362

korc

korc

osevu,

že našla jen 15.807

555 korc mén, než bylo zjištno r. 1 654 Kam se to podlo ? Panští úedníci vykládali úbytek tak, že berní rolla r. 1654 odhadla tedy o

1

!

rustikál píliš vysoko.

pdy

že tolik

Ze

si

v nkterých vsích lidé

s

nemají, kolik je udáno v katastru.

nákem stžovali, Tak

zle

nebylo nikde skoro všude

mli pdy víc,

kou vtšinou

pípad, že bychom korce berní

;

kládali

i

víc pro ten

než našla berní

komisí za korce o osminu vtší. Ale

s

my výklad

vskutku

rolle a velrolle

po-

komise výše

nezdržujme se jím déle. Pipomínám jen, že nový katastr vyetl zvláš mnoho lad a porostlin na Kosteku. R. 1654 byl velký díl této pdy pojat podle všeho mezi orná pole. Veškerou plochu kosteckého rustikálu vypoetl katastr tereziánský na 21.345 korc. V tom bylo 17.668 korc polí (t. j. 82*7%), 371 zahrad (17%), 1468 luk (t. j. 6'8%) 580 lad, 698 pastvin a poDATA O NOVÉ rostlin tedy lad a porostlin bezmála 6 procent, t. j. jen o málo KAmén než luk a 560 les (2-6%). Na díl osenický z celkové plochy TASTRÁLNÍ. pipadlo 2902 korc, na Kosteko vlastní 18.443 korc. V tch všech íslech je obsažen i rustikál svedený vrchností. Komise zjistila, že vrchnost zabrala celkem 1391 korc (t. j. 1083 korc v pozdjším Kosteku, 308 v dílu osenickém). V tom rolí 1125 korc plošných ili 1042 korc osevu. Komise holedbala se v svých referátech, jak peliv vše vyšetila. Ale všechna výše zmínná drobnjší svedení, jež jsme odhadli na 300 400 korc, jí unikla. Kdyby byla srovnala starý urbá z r. 1648 s urbáem tou dobou platným a vyhledala, kde co od r. 1648 ubylo roního ouroku, byla by musila odhaliti svedení zavrhli,

i

—

VÝME

—

—

všechna.

VÝPOTY

PD

O SVEDENÉ.

Dlíme-li zjištnou plochu všeho rustikálu íslem, jež vymuje, co vrchnost svedla (zvýšeným o 400 korce zamlené), poznáme, že k dominikálu potažena byla celkem jedna dvanáctina rustikálu, pesn 8' 23%. To je spolehlivjší výpoet než onen výše, ídící se úbytkem ouroku. Odeteme-li od ísel uvedených svedený rustikál v tom rozsahu, jak jej zjistila revisitace a odeteme-li také díl ose-

38

POHYB SELSKÉ PDY. r. 1739 odprodaný, dospjeme k íslicím v tabulce naší obsaženým. Ty týkají se totiž rustikálu, jenž zstal opravdu v držení sedlák. Zajímati nás mohou jen data, týkající se Kosteka bez dílu osenického; nebo jen tím obírají se pozdjší katastry. Plocha zby-

nicky,

Kosteku vlastním mla tedy 17.359 eských korc; plocha orných polí 14.308 korc. Poznáme na konec, že ísla ta zstávala skoro o tetinu za skuteností. lého rustikálu v

Revisitaní komise

z

r.

1725 uinila veliké dobrodiní kosteckým

udAní poddaným. Udala, že z polí potažených kol r. 1650 ke dvoru oseKOMISE nickému, potom ze statku ve Spisové, náležejícího kru literátskému O ZKRÁCENÍ a ze tí menších objekt neplatí vrchnost žádné dan, akoliv všecka PODDANÝCH. ta pda je zanesena v berní rolli. Udala ovšem podle pravdy, že pipadající platí veškerenstvo poddaných. Udání stalo bern na se pedmtem vyšetování ku podivu pozd, teprv roku 1734 1736. Patrn teprv po smrti hr. Františka Josefa ernína, jenž ml v ko-

n

—

misi rektiikaní vlivné postavení. Výsledek byl, že vrchnost byla odsouzena nahraditi poddaným veškerou kontribuci z té svedené pdy od r. 1654 až do r. 1734. Nevím, pro s toho rozhodnutí sešlo; r. 1736 stanovena vc definitivn tak, aby vrchnost zaplatila kontribuci jen od r. 1683, ,,v kterémž se usedlost v království eském kalkulirovala", t. j. stanovilo se nov, jaká plocha pdy má býti vzata za základ projeden berní podíl. O tom si ostatek promluvíme níže srozumitelnji. Berní úad zemský vypoítal r. 1736, že jeden berní podíl (jeden ,, osedlý") zaplatil na Kosteku od r. 1683 do 1736 celkem 2066 zl. 30 kr. 1 d. Pole svedená k dvoru osenickému, pokud byla zanesena v berní rolli (200 korc), byla ítána za 4V4 osedlého, literátský statek (60

Dohromady osedlého

1

korc) za

1

tedy musil panský

1.656

zl.

y4 osedlého, ostatek za 5 32 osedlého. dchod nahraditi poddaným z 5 21 /32 /

22 kr. Odetl-li se podíl vrchnosti jako selskému

spolukontribuentu náležející, zbylo isté náhrady pro tu dobu našich 559.250

n. 185

zl.

To jest

K.

Bylo to v

dob, kdy

selská kontribuce dosáhla ve vlasti naší nej-

39

ODSOUZENÍ VRCHNOSTI

K NÁHRAD.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. pod bemenem jejím. Poddaní na kontribuci dlužni skoro 500.000 K (dva a pl mil. K) Náhrada, jíž se jim dostalo (asi 450 K najeden lán), znamenala tedy úlevu velikou. Bez té nenadálé pomoci bylo by mnohem víc selských rodin na panství pišlo na mizinu. Rozsudek z r. 1736 ml ješt jiné zajímavé následky. Vrchnost platila dosud za svedený rustikál, t. j. za dvory Humprechtský, Kdanický a Rakovský selské kontribuce z 10V2 lánu. Na lán pipadlo okrouhle 1V4 berního podílu. Nyní mla platiti krom toho nových 21 5 /32 podíl. Toho se úad kosteky ulekl. Vypoítal si pedem, že by z nkterých polí k Osenicm potažených, kdyby ml z nich na píšt platiti tžkou da selskou, neml nejen valného užitku, ale v letech slabší úrody dokonce škodu. Sedlák to ml vydržeti! A ješt platit z polí ourok a desátek a robotovat na panském! Tak pojali na vtší, neslýchané výše. Panství klesalo byli

obranné

kroky

Kosti úmysl zbaviti se

aspo

ásti selské kontribuce.

A

to cestou,

patrn bývala volena v podobných okolnostech astji. Rozhodli se totiž postoupit potebnou ást dominikálu poddaným a tedy rozmnožit rustikální pdu do té míry, aby mohla nésti dostatenou ást berní usedlosti. Pi tom ovšem mli poddaní z nového

která tenkrát

rustikálu platiti obvyklý ourok vrchnosti,

po

pípad robotovat.

Panství by bylo podle všeho zbavilo se tímto

jak zba vili s

2 *

inxp

DÍLU

zpsobem znané

ásti selské kontribuce. Ale nemohlo. Bylo to práv po smrti hr. Františka Josefa

ernína. Allodiální panství ernínská

stála

ped kridou;

advokáti a úedníci se obávali, že by podstatné zmenšení dominikálu vyvolalo protest

vitel.

nání celkem neveliké. Zhostila

Proto obmezila se vrchnost na vyrovse jen

3V4 podíl selské

dan.

K tomu

korc polí. Byla to, rozumí se, vesms pole horší jakosti. Sekretá hrabnky vdovy, Kužel, jenž byl projednáváním té záležitosti poven, radil obtovati pedevším drobné, po celém panství rozptýlené parcely po jednom až tyech konci postoupila

poddaným

vrtelích, jež panský

dchod

180

dosud poddaným pronajímal. Kužel

píše sám, že není jisto, jsou-li to pole dominikální,

vtšinou mezi rustikálem a poddaní namnoze 40

tvrdí,

ponvadž

leží

že patí jim.

s s

•=

r».

I

I

I

I

I

^ J

p

HUípil

1

II -

i

r

'

í s

i-

ri

í

i! ^

^^-HM

'

r 1

1 1

I-

i

Iriif Sf

1

i-

1.

&

p'f

a

&

=

-

{

-

í

s

1

1 1

I.

* l 1--

líííir

-Míli

?nnu;

-

lpi

I

§

'•

3

1

(li 1

II || -"-£f

= ?

-

I 1

5'

:

I

l 1

|.

í:

i-

1

f

I ! ?

s-

-•

I

'--

--

-

11

::

=

POHYB SELSKÉ PDY. Potom radil

korc panských polí u Osenic. Jsou prý hodiny a vesms horší kvality. Navrhoval po 8 až 10 kopách (t. j. po 465 580 K).

zbaviti se asi 87

ode dvora vzdálena až prodávati korec

3

/4

—

mírn

Vrchnost byla spravedlivjší než její zástupce: rozdala pdu zadarmo a rozdala jí nco více, než stailo Kuželovi. S tou ovšem pod-

mínkou, že noví držitelé její pevezmou z tch 180 korc 3V4 podílu kontribuního a budou z korce platiti 7 nebo z lepších polí 10 krej-

car

(5*80 a 8*30

z 10V2 starých

K)

lán

a 2

ouroku. Vrchnosti zbylo selské kontribuce 13 /32

nových berních podíl. Toto plus tkvlo

skoro cele na díle osenickém.

Tak odstoupeno ode dvora osenického celkem 10 1V2 korc polí menším poddaným do Rokyan a do Baálek. Ostatek rozdlených rolí záležel z nájemných jiter, kopanin a podobné málocenné pdy, zl. které užívali domkái a malí chalupníci za nájemné pravidlem 1

(60

K) z korce. Nejhorší ze všeho bylo 22 korc ,,na pískách" u dvora

Vyšopolského, jež byly penechávány

poddaným pod

tetí mandel.

Podmínky vyrovnání nebyly pro poddané zvláš píznivé. Z 53 korc šel dosud nájem vrchnosti 54 zl. 8 kr. Nyní mli držitelé platiti všude dohromady asi 6% zl. (390 K) ouroku starých inžovních polí

a

krom

toho nésti z nich kontribuci z jednoho podílu berního.

— pozemk a rozvrh kontribuce na n vydala tenkrát

na píšt

asi

—

Ta

K)

50 ron. Zdá se tedy, že (2400 3000 než díve. Pozemky ovšem byly jejich. Postup

40

platili víc

zl.

stal se prostedkem ádné smloupoddanými, jež byla podepsána v kvtnu r. 1736 na kostecké kancelái. Zemský úad kontribuní neml však mnoho chuti smlouvu uznati. Žádal zejména, aby se poddaným dostalo polí stejné bonity, jako byla pole k dominikálu svedená. Hrabnka ernínova odpovdla, že poddaní dostali náhradou za horší kvalitu vtší kvan-

vy

s

titu.

Nebude-li jí vyhovno, že

se

odvolá k císai. Tak bylo schváleno

konen všechno. S rokem 1739 dostalo Kosteko nového majitele, Václava Kazimíra Netolického z Netolic. Byl to pán z malé šlechty, ale dvrou, 41

o POLÍCH

ROZDLENÝCH PODDANÝM.

DlL DRUHÝ. KAP. DRUHA. RADIKÁLNÍ

IN NOVÉ

VRCHNOSTI.

u královny, Marie Terezie, a velkými vdomostmi správfinanními nabyl brzo vlivu. Zejména od té doby, co stal se

jíž se tšil

ními

i

presidentem komory a representace, tedy finanním a politickým náelníkem království. Ten pojal plán zbaviti panský dchod kos-

teky

dan vbec.

by se k tomu odhodlal, kdyby byl vdl, že poddanská kontribuce bude znan snížena a že není dalekou doba, kdy i z dominikálu se bude platit bezmála tolik, co z rustikálu, pochybuji. Ale jisto je, že poínal si pi velké operaci své velmi obratn. Povolal na panství písežného zemmie, Ignáce Hotzla a dal v letech 1744 1748 pemit spolehliv celé panství, rustikál i dominikál. Dal zmiti každou parcelu, všude stanovit bonitu, zhotovit mapy. Co z dominikálu mohl postrádati, rozprodal poddaným. Díl osenický byl odprodal, za to pikoupil statky Mladjov a Roven, Kosti zcela blízké; Roven spojil pímo s panstvím selské

Byl-li

—

kosteckým.

O

to,

co bylo svedeno kdysi k

mu

Osenicm,

se

tedy již

pdu

potaženou k dvorm Humprechtu, Rakovu a Kdanicím. Co statku literát ve Spisové se týe, vymohl si rozsudek, jímž berní povinnost toho gruntu se zrušuje. Vyložil rektifikaní komisi, že opané rozhodnutí z r. 1736 bylo zavinno jen nevdomostí a lehkomyslností ernínských úedník. Je pravdpodobno, že by byl, kdyby šlo o jeho vc, i to, co bylo svedeno k Osenicm, ubránil ped zdanním. Praxe úední byla totiž v té dob, pokud šlo o rustikál svedený ped r. 1654, ale pece do berní rolly pojatý, jiná než díve. Ale i to, co chtl poddaným nahraditi, rovnalo se ploše dvou starati nemusil.

JEJÍ

NÁHRADA PODDANÝM.

slušných

dvor.

Bylo

Šlo o 709

nahraditi jen

korc polí,

41 lad, 28 pastvin, 142 for sena

a otavy (tedy asi 95 korc) a 34 korc lesa, celkem 907 korc, ili podle odhadu nového katastru o 9 2 %4 berních podíl. Tolik od dominikálu rozprodat nemohl. Nechtl zajisté sáhnouti na dobrou a výnosnou pdu. Pomohl si vtipn, jenže vtip ten ml píchu podvodu. Piml obce na panství, aby rozprodaly z obecního statku tolik, kolik se pi pesném vymení Hótzlov našlo nad plochu v katastr pojatou. A na nové drobné hospodáe, na nové malé cha-

42

POHYB SELSKÉ PDY. lupníky, tím

Obecní

zpsobem

vzniklé, svaloval kontribuci ze svých

pole, lada a pastviny (jejichž plocha byla dvakrát

nový

dvor.

i

tikrát

patily zajisté krustikálu, nikoliv k do-

UŽITI

ovsem tak daleko, aby si pdu katastru neznámou osvojil, ale promnil obecní rustikál nezdanný v rustikál zdanný. A to jen proto, aby mohl bernímu úadu poukázat náhradu za berni, kterou ml platiti sám. Tak získal menší díl náhrady, kolem 300 korc. Od dominikálu (i roveského) odprodal asi 556 korc. Dohromady stvoil tedy nové berní pdy na 856 korc. Z toho asi 125 korc pipadlo na díl roveský. Malí poddaní, domkái bez poli, jež chtl Netolický vesms nkolika korci pdy zaopatiti a drobní chalupníci ve všech vsích kupovali rádi. Za vrchnosti ernínské bylo vzniku nových malých poddaných bránno, tím vtší byla nyní sháka po vzácné pd. I nyní zbavilo se panství kdejaké odlehlé kopaniny, dosud pronajímané, okraj luních pi rybnících, palouk v pokraji les a pod. Ale musilo ovšem sáhnouti i na pdu dvorskou, zejména u Rakova a Vyššího Pole. Summa polí, jež tak pod kontribuci uvedeny, ne-

OBECNÍHO

vtší, než tvrdil

minikálu.

Pán

katastr),

nešel

rovnala se ploše polí svedených (na

Kosteku vlastním vydala

asi

482 korc), za to luk rozprodáno daleko více (312 for sena a otavy, t. j. asi 206 korc). Co z toho podle jednotlivých kultur rustikálu vskutku pibylo a co pocházelo z

ítám okrouhle, polí,

pdy obecní, je tžko rozlišovati. Po-

že z dominikálu kosteckého pocházelo asi 312

k. luk,

27 lesa a 8

korc

zahrad.

Dohromady

korc

481 korc.

134 Nejvíc vzrostl rustikál obce vyšopolské, o 140 korc, v

tom 85 korc polí. Špatná pole dvora vyšopolského byla obtována ovšem v prvé ad. U Dolního Bousova prodáno na 38 korc, skoro veskrze luní parcely u rybník, dosud v nájem dávané. Podkostetí získali na 50 korc, zpola luk, zpola role; tuším, že každý chalupník koupil po parcele. V Markvarticích a Rakov pibylo kontribuní pdy 54 a 67 korc, dílem od obcí, dílem ode dvora. Také v Spaencích koupili na 43 korc, nejvíc kopanin, jež si byli dávno u panského lesa pod nájem vykluili. Pole se prodávala po

43

STATKU.

PROVEDENÍ A VÝSLEDKY OPERACE.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. 8V2

6 až

K)

kop. za korec (obecní po 3 až 5 kop., tedy asi po 160 až a ourok stanoven z nich podobn jako r. 1736. Pozemky

270 byly podle

úední terminologie postoupeny poddaným

,,pro aequi-

náhrada za kontribuci selskou, dosud placenou vrchností. Krátce se íkalo celému aktu proto „ekvivalence". Smlouva o ni byla podepsána poddanými, v tom i zástupci mst Sobotky a Bousova, na zámku kosteckém dne 2. dubna 1751. Netolický vymohl si bez nesnází schválení rektifikaní komise, krajského úadu i úadu zemského. Všechny instance tyto mu totiž tou dobou úedn podléhaly.

valenti", jako ekvivalent ili

EKVI-

VALENCE.

Z

celé té historie je vidno, že berní rolle z

význam v

r.

1654

má

zvláštní

Úkolem jejím bylo, aby byla VÝZNAM soupisem vší kontribuní pdy v království. Bezdky stala se i ochránBERNÍ ROLLY. kyní této pdy proti rozpínavým snahám dominikálu. našich djinách agrárních.

—

R. 1789 uložili katastr tereziánský (zatím v 1. 1755 57 nov upravený) do archivu. Vlády se ujal katastr josefínský. Pokrok v názorech a požadavcích, jejž s sebou pinesla doba josefínská, jevil se

nm

v rozmanitým zpsobem. Pedem v tom, že katastr byl jednotný pro pdu selskou i panskou. Panské lány byly zbaveny svého šlechtictví (to

KATASTR a JOSEF INSK Ý.

ovšem

stalo se již

panským katastrem

z

r.

—

1756

7)

zmeny a spoítány bez zvláštního respektu vedle selských v téže

katastrální obci. Katastrální obce byly také pisu.

novinkou tohoto sou-

V starších katastrech byla každá osada, neboli jak dnes

(podle

nmeckého „Ortsgemeinde") íkáme, místní obec, vedena v evidenci zvláš. Rozumí se, že samoty i tenkrát byly pipojeny k nejbližší oprav-

OBCE KATASTRÁLNÍ.

dové obci. Nyní však dv až ti ba i více normálních osad bylo spojeno v jednu obec berní neboli katastrální. Hranice té nové správní jednotky byly pesn popsány. Co leželo v nich, patilo k nové obci, tebas by majitel nkteré parcely sídlil mimo hranice obce katastrální. Toho v starších katastrech nebylo. Tam poítána byla za píslušenství vsi jen ta pda, která náležela osedlým ve vsi, tebas by kusy její byly položeny dále, v mezích vsí sousedních. Na Kosteku utvoeno bylo 1 44

POHYB SELSKÉ PDY. na venek, pokud to bylo možno, s hranicemi dominia. Výminka byla zejména u obce Peper, která zaujala i kus Kosmonoska. Všechna plodná pda byla zmena. Areu stavební a pdu neproduktivní, na p. cesty, potoky, josefínský katastr pomíjí. Vrchnost katastrálních obcí. Hranice jejich se kryly

zmila pdu panskou, sedláci selskou; jen velké lesy a hory mly miti inženýi. Ti mli ovsem revidovati zkusmo mení soukromá.

si

JAK MILI SEDLÁCI.

i

Pda

panská byla vymena na Kosteku svdomit; možná že na základ dat Hótzlových. Jak mili rychtái s obecním výborem, vypravuje názorn selský kroniká, František Vavák, sedlák v Milicích. Bylo to umní, s nž mnozí, velmi mnozí nebyli. A tžko bylo pi té neumlosti bráti do slova písahu, že budou mit spraved-

Milo

na cizí, nmecké míry: t. j. jitra ili nmecky jochy. Jitro vídeské má 1600 tverených sáh. Ale v patentu do ech tenkrát poslaném naízeno poítati je po 1584 sázích, což NESPOLEHLIVOST rovnalo se dvma staroeským korcm. Zmínili jsme se o tom výše. VÝMRY. Každá zmená parcela dostala urité poádné íslo, pod nímž liv.

se již

v katastrálním protokolu musila býti vedena. Mapy kresleny nebyly; toho pece od sedlák nebylo lze žádati. Císa chtl jeden z nejvyšších sn života svého míti uskutenný brzo. Proto naléhal na rychlé zhotovení nového katastru.

Kdyby mli miti

zkoušení geo-

a zhotovovati ádné mapy, bylo by to trvalo na dvacet let. Následek byl ovšem, že výmra rustikálu byla nespolehlivá. Na Kosteku mili rychtái tak dobe, že div nezjistili orných polí

meti

mén,

než

se shledalo

r.

1725!

Dležitjší a pracnjší než zmení pdy bylo zjištní výnosu. Ale o tom prozatím nebudeme mluviti. Rozumí se, že v každé katastrální obci bylo seteno, co patí k dominikálu, co k rustikálu, co k statku zádušnímu a duchovenskému. Vypoteno také zvláš, co rustikálu má která jednotlivá ves. Potom vypracována pehledná summaria, vztahující se na plochy celých dominií. Úední summaria týkají se vlastn výmry uritého potu obcí katastrálních, dominium zhruba vyplujících. Soukromé vrchnostenské summáe mu45

SUMMAE KATASTRU JOSE-

FÍNSKÉHO.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA.

pdu panskou a poddanskou od O výsledcích mení josefínského (dalo se v letech 1785 a 1786) jsme tedy zpraveni dostaten. V zemském archivu mají celé svazky sily

ovsem

pesn

rozlišit vlastní

cizí.

tch

summá, bádáním ješt nedotených. Také ve eských kraj, od Sommra v letech ticátých

katastrálních

velké topografii 19. stol.

vydávané, setkáváme

data katastru josefínského z rikách více nebo

se

let

s

daty odtud vzatými. Pocházejí-li

rozliných,

liší

se

mén. Upozoruji také na to,

v jednotlivých rub-

že obecní statek pod-

danských mst byl poítán od r. 1757 k dominikálu. Jájej pevádím tam, kam patí, to jest k poddanské. Výsledky mení selského, jak jeví se v katastru josefínském, znázorním v tabulce, jež obsáhne také podrobnjší data o katastru tereziánském a o zmnách zpsobených ekvivalencí ernínskou a netolickou. Jde tu všude ovšem jen o rustikál bez dílu osenického a to rustikál zbavený pdy k dvorm svedené. Data katastru josefínského vzata jsou z prvé výmry, rektifikované v 1. 1790 a 1803.

pd

Zbylý

SROVNANÍ

KATASTR

r.

rustikál

1725

Vráceno

rusti-

kálu v 1. 1736 až 1752 asi

Mlo by býti r.

1753

V

katastru josefínském 1787

zmeno

ZR. 1725

A

1787.

korc

orných polí

14308

zahrad luk

284 I

lad

188

korc |

I

3 /4

3

korc

vrtelú

korc

392

14700

8

292

134

1322

vrtel

I

korc 14866

433

550

666

1569

489

3 /

4

3

sáhu

524

V2

524

Vz

123

518

a pastviš

574

1Y2

574

iJS

978

299

les

480

189

237

19278

242

porostlin

dohromady

Z

561

507 17920

1

2 3 /4

mení selské není proti dívjšku valným Orných polí vymeno jen o 166 korc více. Milo-li se

tabulky vidíme, že

pokrokem.

46

17359

27 2 3 /4

POHYB SELSKÉ PDY. 1785 vskutku na jitra o 1600 sázích, stoupne rozdíl na 315 korc! PODROBNJŠÍ VÝKLADY R. 1725 byla pole selská asi zhruba pemena; proto ísla starého JEHO. katastru byla v tom smru dost spolehlivá. Ostatek rustikálu r. 1725 nebyl. Tím si vysvtlíme, pro tolik pdy neorné (až na lada) r.

men

v katastru josefínském pibylo, pro na p. se selské lesy proti dívjšku zdvojnásobily. Je možné ovšem, že v rubrice les je tu leccos, co díve bylo poítáno k porostlinám. To platí ješt více o rubrice lad, pastvin a porostlin. asto táž parcela, jež v jednom katastru je v rubrice lad, vystoupí v druhém v oddlení pastvin a naopak. se také promniti v pole nebo louku. S rozdíly obou katastr v této píin nelze tedy mnoho poíti. A to tím více, že už tituly rubrik prozrazují zmnu. Pátá rubrika shora v mení josefínském týká se

Mže

jen pastvin, kdežto v tereziánském porostlin a pastvin. Pedchozí rubrika sluje

r.

1785 ,,lada a porostliny".

úbytek. Nejspíš proto, že

pevážný

díl lad

Tu pozorujeme poten

nejvtší

byl za pole.

snažila se vláda josefínská vyhubiti, nutíc sedláka,

ÚBYTEK LAD

Lada

aby je vzdlal

v ádná pole nebo louky. Potom by namili sedláci polí r. 1785 vskutku mén, než znal katastr z r. 1725. Plocha polí klesla na 77* 1 %, ale jen proto, že pišla k platnosti víc pda neorná. Luk bylo

pes 8%, les 6%. Vzrst zahrad piítám nejen mení, ale ponkud rozmnožení domk a chalup na panství, pivodném ekvivalencí. Pes opatrné selské mení pibylo na Kosteku bernímu úadu pece skoro na tináct set korc. Vlastn ješt více. Katastr tereziánský, akoliv si byl pi revisitacích zmil podle katastru

i

zhruba plochu selských

polí, vzal

Ta

pece

za základ

výpotu berního

poítána níže. ítáno (bez Sobotky) 12.863 korc osevu, t. j. polí se zahradami dohromady. Se Sobotkou by to bylo asi 13.430 korc. Po odetení zahrad (304 k.) zbylo by 13.126 korc polí osevu, na rozdíl od 14.700 korc plochy námi vypotených. To nyní mlo pestati. Jediné výnos jitra plošného stal se mítkem bern.

jen plochu polí podle osevu.

R. 1782 na

p.

bylo na

byla, jak uslyšíme,

Kosteku

úedn

47

VÍCE

O TINÁCT SET KORC.

DÍL DRUHY. KAP. DRUHA.

Výmra katastru josefínského byla základem zdanní naší pdy r. 1860. Tenkrát ujal se panování (v jižních echách nco díve) katastr, jenž v zemích našich v podstat panuje doposud, t. zv. katastr stabilní. Dostal to jméno, ponvadž byl myšlen na asy a ponvadž podával konen pesné vymení pdy, jejího druhu a její kvality. Podnikli jej odborn vzdlaní inženýi a to po pedchozím trigonometrickém zmení zem; zárove byly

až do

KATASTR STABILNÍ.

vné

zdlány

spolehlivé

mapy jednotlivých

strálních obcích tedy zstalo.

instrukce

ml

rozdlil

katastrální obce jinak.

si

katastrálních obcí.

Jenže nový

katastr,

Pi

kata-

akoliv podle

se držet josefínských obcí katastrálních, tu

a tam

V josefínském katastru byla na p.

Lhota Stakova (slušely k ní obce Cálovice a Nyní byly Cálovice s Lhotou Stakovou pipojeny ke katastru soboteckému a Spisová stala se zvláštní obcí berní. Také plocha obcí Skuiny a Vyššího Pole se promnila. Panské lesy byly mezi ty obce rozdleny jiným zpsobem. V obvodu obce pepeské vznikla nová katastrální obec obrubská. Katastr sobotecký, k nmuž slušelo i Pedmstí, Bezno a Osek, byl ovšem nejvtší na celém panství, pokrývaje pes 2000 jiter plochy. Milo se tenkrát na jitra zvláštní berní obcí

Spisová).

NOVÉ OBCE KATASTRÁLNÍ.

o 1600

tverených

sázích.

stabilního je vtší o 8

Tak

víde.

se stalo, že

sáh ili

o

í

korec

(pl jitra)

katastru

% než korec na p. katastru

tereziánského.

SUMMAE JEHO.

Stabilní katastr byl naízen patentem z prosince z r. 181 7. Uplynulo tedy na 40 let, než byl hotov všude do té míry, aby vstoupil v život. V nmeckých a italských zemích rakouských byl hotov díve. V echách bylo skoneno r. 1842 nové vymení; vyhledávání istého výnosu dalo se v severních krajích teprv v letech padesátých. Jak vidno, vznikal stabilní katastr v podstat v dob ústavy feudální. Proto pochopíme, že v protokolech parcelních rozeznával pdu panskou a selskou. Oekávali bychom také, že úady katastrální záhy se postaraly o summární pehledy výsledk nového mení a že je poídily podle jednotlivých dominií. V nich pak zvláš o rustikální, zvláš o církevní a dominikální. Ze pijde

pd

48

CHALUPA V MARKVARTICÍCH

.

i

(U JIRKU)

POHYB SELSKÉ PDY. brzo velký rok osvobození, rok 1848, jenž odplaví

úady nevdly. Bohužel, takových pehled

stedovké formy

a rozdíly, doptati.

shání prameny.

chová nyní se

z

V

operátech katastru samého (jehož duplikát

V katastru

se

— mapy a operáty, zstaly v mapovém archivu — nenalezl jsem

ásti v zemském archivu)

výpotu výnosu,

nieho.

souhrnných jsem se nikde nemohl s tím vtšími nesnázemi

ím víc historik blíží se naší dob,

týkající

najdeš jen summaria, týkající se obcí katastrál-

k rozdílu pdy panské nebo selské. Já však katastr starpoteboval nezbytn soutu, podobného ších. Nebo jen potom, znám-li dobe rozlohu rustikálu podle mení z r. 1842, nabude ceny namáhavé sledování výmry katastr starších. íslice samy o sob znamenají pravidlem málo; ceny nabývají teprv vzájemným srovnáním; pi tom však je nezbytn potebí spolehlivého základu pro srovnání. V našem pípad tedy výmry z r. 1842. Pede mnou trpl tou pošetilou zvdavostí na ních, beze všeho ohledu

summám

pomr

MARNÉ HLEDANÍ JEJICH.

lovk, aspo a Jungmando pamtní knihy dkan-

katastru stabilního k josefínskému jen jediný

na Sobotecku. Byl

to

dkan

sobotecký, pítel

Markv

núv, Fr. Vetešník (f 1850). Ten vepsal si z r. 1787 a (jak se dohaduji) do popisu panství, výsledky vyžádal si od nkterého inženýra katastru i výsledky z r. 1842.

mení

ské,

mení

Nepodepsaný a nedatovaný pipiš ten je dosud v pamtní knize a je provázen poznámkou, aby adresát aspo ti roky íslic sdlených neprozrazoval. Neobsahuje nic víc, než co Vetešník pojal

potom

oznámení, že celé panství má 16.429 jiter, 1234 sáh. A vedle toho sdlení, jaká je vzdálenost ve vzdušné linii mezi kostelem svatovítským a kostelem v Sobotce. Z té historie vysvítá, že summáe byly poizovány. Nejsou-li po ruce, nezbývá badateli, než aby poídil si s nemalou lopotou potebné pehledy sám. V tom pípad teba jíti do berního úadu a vyžádat si stará summaria stabilního katastru. Nkde ani nevdí, zeje mají, a nkde je mají v nepoádku. Bylo by velmi žádoucno, aby se dostala také do zemského archivu k ostatním katastrm;

pímo

do své pamtnice:

t. j.

49

SUMMÁE V BERNÍCH

ÚADECH.

DÍL DRUHÝ, KAP. DRUHA.

MJ SOUET A

SOUET

úední.

u berních úad, obávám se, pijdou na zmar. Jsou to vlastn svazky pozemnostních arch všech držitel gruntu v urité obci katastrální z poátku let padesátých; v ele bývá abecední seznam vlastník a summární výtah celé obce, s podrobným výtem, co který usedlý má polí, luk, zahrad atd. Odeteš-li v každé obci, co patí vrchnosti, co k zadusí nebo fae a škole, zbude ti istý rustikál. Nejhe je, jde-li o obce, které patily k dominiu jen ásten nebo o katastr, který spolu zaujímá vtší ást jiného panství (na p. Obruby, Pepere). Tu teba rozlišit, co kam patilo. Jindy teba k vli odlehlé obci nebo ásti její hledat u jiného okresního úadu berního. Krátce je to práce nemalá, a výsledky její sotva mohou býti na sáh pesné. Podnikl jsem tu práci, ale nebyl jsem výsledkem spokojen. A to proto, že se rozcházel o 424 jiter se zápisem na soboteckém dkanství. Já dospl k 16.853 jitrm, jakožto ploše kosteckého dominia, nikoliv k 16.429 jitrm. To je rozdíl o celou ves nebo poádný panský dvr. Konejšil jsem se domnnkou, že dkanský zápis vynechává snad pdu neplodnou. V poslední chvíli jsem pece vci pišel na kloub. Po marných pokusech podailo se konen najíti v mapovém archivu

základ

pímých

summáe

berních

obvod

stabilního katastru. Byly

dominikálních, vypotené na poízeny úetním departementem

daní u místodržitelství v prosinci

r.

1874.

Summá berního

okresu kosteckého vykazuje celkovou plochu okresu

Tedy

na nepatrný

— 16.429

jitry

týmže íslem, jež znal již Vetešník. Ale summá zárove umožuje vznik jeho souhrnných dat sledovati. Jeho 16.429 jiter není nic jiného než prostý souet plochy 17 katastrálních obcí, tvoících berní obvod kosteky. Je vidno hned, že tu chybí nová katastrální obec Obruby, kde panství kostecké mlo dvr a ást vsi, že chybí ovšem všechny grunty kostecké rozptýlené v panstvích sousedních. Je to tedy souet, jenž týká se umle utvoeného berního okresu, kryjícího se zhruba s panstvím kosteckým, ale skutené plochy jeho nedosahujícího. Potom teprv byl jsem s výsledky svého poítání spokojen. Tím více, že summá úední vytouženého rozlišení pdy panské a selské neobsahuje. 601 sáhy.

50

(až

rozdíl)

POHYB SELSKÉ PDY. A

kdyby obsahoval, nebyl by k poteb.

V

stabilním katastru po-

v zemi k dominikálu. výpoet není na jitro pesný. Enklávy kostecké v sousedství pipoetl jsem na základ výmry Hótzlovy. Podíl kosteky v katastru vyskeském (statek lažanský a j.) jsem vynechal a to na vyrovnání cizopanských parcel ležících v obvodu kosteckých katastrálních 60 jiter. Ostatek je vypoítán obcí. Vydají všeho všudy asi na 50 ítali totiž všechen obecní statek

Mj

—

na základ úedních

dat.

Mže

chybti jen

asi

30 jiter za kostecké

parcely v sousedních katastrech.

Kosteky

pole

s

rustikál podle

pole ovocn.

vymení

zahrady pastviny

luka

z

r.

1842 (v korcích a sázích)

pastviny s ovoc.

pda j

ne-

lesy

stromy

stromy 17292 311

105 108

1803 356

74°/o

o'45°/o

7"8«/„

695 98 2|

9 8°/

816 196

62 174

3'49°/o

O-260/

Iprodukt.

1593 236 6-8o/ #

758 171 3 '24°/,

area stavební

úhrnem

229313

23355 273

kostecký rustikAl

0*98

°/ n

R. 18 42.

ioo°/„

o

Nyní máme všechen materiál pohromad i mžeme se poNejdív nkolik slov o pomru kultur. Orných polí má a mlo Kosteko pomrn mnoho, znan víc nad krajský prmr pro pdu malostatkovou (67%) a nco málo víc i nad prmr okresu soboteckého. Tím blíží se Kosteko okresm v kraji, bohatým ornou pdou a velkými sedláky: Benátkám (84% rolí), Ml. Boleslavi, Nymburku, Blé. Vidím v tom také doklad energické, ale spíš pozdní kolonisace. Za to luk je málo. Boleslavsko má vbec po Zatecku nejmén luk

kusiti.

v království a ped zrušením rybník ped sto lety jich mlo patrn ješt mén. Luk mlo Kosteko pod malostatkový okresu soboteckého (8*5%), majíc i v tom víc ráz území v kraji než v horách

prmr

ležícího. tolik.

V

Pes

okresech libereckém a fridlandském mají luk dvakrát to

uvidíme, že staré katastry kladly

Kosteko dsledn

do „hor". Co zahrad se týe, mže se Kosteko chlubiti, že náleží k dvma nebo tem okresm, které mají nejvíce ovocných zahrad v celé zemi. Skoro 3% zahrad (a piteme-li pole a pastviny s ovoc51

O

POMRU KULTUR.

DÍL DRUHY, KAP. DRUHA. KOSTECKÉ SELSKÉ ZAHRADY.

nými stromy, tedy pes 3%%) je kvóta, kterou v kraji je pedstihuje jen okres Duba. Ale zde jde z velké ásti o chmelnice, mezi zahrady poítané. Krátce v Boleslavsku je Kosteko rozlohou svých starých selských zahrad na prvém míst a v celé zemi (po odetení chmelnic v Zatecku, Litomicku a jinde) mohl s ním o pednost závoditi, krom snad nkteré ásti Litomická, jen sousední okres jiínský, libáský a piléhající ást okresu turnovského. Kraje jihoeské, zejména Budjovicko, Písecko, Táborsko a Plzesko mají zahrad o tetinu až ti tvrtiny mén než Boleslavsko. Budjovicko májich u srovnání s Kosteckem jenom jednu devítinu. Ty krásné kostecké selské zahrady ovocné kolem statk, u lánu pravidlem 1 2 korce pdy zaujímající, jsou tak staré jako kostecké vsi. Pastvin mlo Kosteko pomrn málo, pod prmr krajský i sobotecký. V tom je Budjo-

—

vicko a Písecko vici i

mén,

pedí skoro dvojnásob. Les mli sedláci asi o polo-

než je na

jinde v království.

eském severu pravidlem a mén než prmrem O všem tom pouuje mnoho velká statistika es-

kého zemdlství, kterou spolenost hospodáská vydávala od r. 1 865. Selských polí pes svedení tí dvor v pomru k polím panským POMR POLÍ na Kosteku ubylo jen nepatrn. Nco vrchnost, jak víme, vrátila, PANSKÝCH A SELSKÝCH. ostatek nahradilo vzdlání obcí, kopanin a lad. Ve válce ticetileté byl pomr panských a selských polí 34 lán ku 248, tedy 12% ku 88%. R. 1842 je ten pomr 13*7% ku 86*3%. Veškerá plocha pdy dominikální mla se k neítáme-li pdu církevní rustikální jako 30*7% ku 69-3%. I v tom, jak uvidíme, Kosteko svou velkou pevahou rustikálu patí k výminkám v echách. A i v tom lze spatovati dsledky energické kolonisace selské na Kosteku v 13.

—

pd

—

až 14.

století.

Ale hlavní, co nás zajímá, je srovnání šími katastry. vici 19. stol.

Tedy 23.355 korc

Jde o

tutéž plochu,

výmry

52

o

21% mén,

než

r.

1842 se star-

r.

pro katastr josefínský. Ze srovnání vysvitne, že

nameno

z

ml kosteky rustikál v prvé polokterá byla mena sedláky 1785

nameno

býti

r.

1785 — 1787 bylo

mlo. Tedy

víc než

POHYB SELSKÉ PDY. o ptinu. Odpoítáme-li, jakož slušno, od celkové summy z r. 1842 neproduktivní, která vydá dohromady 987 korareu stavební a

pdu

c,

KATASTR STABILNÍ A JOSEFÍNSKÝ.

shledáme, že katastr josefínský udává rozlohu rustikálu menší

o 16%.

Odvažme se i srovnání se staršími katastry. Co tenkrát rustikálu zpt pibylo, víme. Bude nám tedy lze stanoviti, o pr- SROVNÁNÍ SE STARŠÍMI mrem stará výmra je menší, než byla ve skutenosti. Díve teba KATASTRY. ovšem data z r. 1842 pevésti na staroeské korce, o 1% menší. Tak vyjdeme od ísla 23.588 korc staroeských pro celý rustikál kosubylo nebo

teky a od ísla 17.464 pro plochu orných katastr tereziánský, srovnán i s

pdou

polí

r.

celkem rustikálu

s

neproduktivní), zná

pdy

o

31*6%

1842.

Najdeme, že

z

1842 (v tom

r.

mén

a po odetení

pdy

neplodné o 26% mén. Celek z r. 1842 srovnán se sumou orných polí, poítanou v berní rolli z r. 1654, jeví se (bez neproduktivní pdy) vtším o 79%. Odpoítali jsme ovšem, co bylo po r. 1654 rustikálu odcizeno i vráceno. Tedy více než ti tvrtiny teba pidati k soutu korc, vykázanému v jednotlivé osad r. 1654, aby-

chom r.

skutené ploše vesnické arey, jak by mena byla Vpoteme-li i pdu neproduktivní, bude rozdíl ješt vtší.

se piblížili

1842.

Krátce: Kosteko 28.000

korc

i

s

rustikální

pdy,

Srovnání jednotlivých

rm

1654 obsahovati pes bez dílu osenického pes 24.000 korc.

dílem osenickým musilo

druh

r.

záv-

kultur vedlo by již sotva k

VZRST ROLÍ VE tom, jak kolísavé je A VE SKUTENOSTI. oznaování lad a pastvin a porostlin v jednotlivých katastrech, jsme prakticky upotebitelným.

Druh vzdlání

pibylo, zejména za ekvivalence netolické.

se

mnil.

Polí jist

O

již mluvili.

Ale hlavní pekážkou je nedostatenost starých

U selských

les

ziánském je orných

polí.

stabilní.

1785

To

— 1842

smle, že

íslo sotva bude daleko pravdy; pochybuji, že by v

pibylo

víc než

1

— 2%

orné

pdy.

dob

Naproti katastru

tereziánskému vykazuje však stabilní katastr o i8'8% již

výmr.

výmra jejich v katastru tereo 235% za skuteností. Ostatek pestame na srovnání Katastr josefínský vymuje jich o 16% mén než katastr lze íci dost

rolí více.

mžeme dohadem zmenšiti to íslo o 3 —4%. To jest íci:

3

Zde

—4% 53

VÝME

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. pibylo; 14*8% až 15*8% náleží na nedokonalé mení z r. 1725. Po r. 1748 pibylo totiž rustikálních rolí, dík ekvivalenci, pomrn nejvíce. Srovnáváme-li však plochu polí z r. 1842 s daty polí vskutku

o korcích osevu, jichž tereziánský katastr se vlastn drží, najdeme, že íslice této výmry jsou o 33% menší než data r. 1842. Ovšem

—

i tu by byla nutná redukce o 3 4%. Katastr tereziánský spojuje v jednu rubriku: pole osevu a zahrady. U srovnání s ísly této rubriky jsou pole katastru stabilního (bez zahrad !) vykázána íslicemi prmrem o 30% vyššími. Orná pole berní rolly z r. 1654 jsou udána na Kosteku asi o 36% pod skuteností. íselný rozdíl je skoro 40% (vyšel jsem od ísla 12560 korc, upraveného vzhledem k zmnám nastalým) 4% jsem odpoetí na pírstek orné pdy

vl. 1654

;

— 1842.

To jest v podstat, cena

co jsem chtl zvdti. Vyšetená ísla pouují

názorn o pomru a cen jednotlivých katastr. Nepochybuji, že badatelm v djinách agrárních a hospodáských vbec budou po-

mckou všude, kde pjde o posouzení hodnoty starých dat, obsahujících výmru poddanské pdy. Bez takové pomoci je studium ohroženo chybami mnohonásobn.

K

témuž úelu podávám zárove

i

data souhrnná, jak

se vý-

výmr jeví v celé zemi. Kombinací jejich s prmžeš docíliti vodítka, jehož lze užiti k pibližn

sledky katastrálních

mry

kosteckými

správnému odhadu

tm

situace

užiti jich nelze,

i

v jiných krajinách.

dokud nebude známo

zcela

K

pesným výpobezpen, co vše-

chno který katastr rozumí pdou rustikální, eventueln co pojímá do dominikálu. Proto nech tená spokojí se tím, že jsem data ta shledal a upozornil na pomr jejich. Celková výmra král eského podle stabilního katastru na plocha ech základ stavu z r. 1859 zjištna byla na 9,027.417 jiter. Tedy 2 x 8,054.834 korc (dnes se udává 52.052 km tedy o nco málo více stabilním. jitroje 05756 ha). V tom bylo 4,241.282 (skoro 47%) jiter orných ,

polí a 324.000 jiter (skoro

54

4%)

pdy

neplodné a stavební arey.

POHYB SELSKÉ PDY. V

pd neplodné jsou poítány

kladeny za

i

rybníky bez rákosí, jež díve jist

pdu berní. Rozlišení celé plochy na dominikál a rustikál

nebylo tuším v

echách

nikdy provedeno.

udává

Celkový výsledek katastru josefínského

summá z

fikovaná

výmra ze

výmra.

Tato, nemýlím-li

korc

se,

produktivní

pdy

rozlin;

rekti-

790 je o nco menší než pvodní TAŽ plocha obnáší 7,784.300 jiter. Rektiikovaná josefínském. r.

1

Tedy bezmála ojeden milion jiter,

7,769.605 jiter.

se

(12%)

nameno

bylo

pesn o r.

1785

1,867.624

mén,

než

nameno býti mlo. Celek z r. 1790 srovnán s celkem z r. 1859 vykazuje minus i6'i%. Je to minus podobné, jaké nalézáme na Kosteku, poítáme-li veškerou pdu k dominiu slušící. R. 1787 byla

zmena

na 14.500

jiter (29.000

korc), pro rok 1842 jsem

vypoetl na 16.853 jiter 1387 sáh. Nejzajímavjší pro agrární djiny jsou

ta

ji

data josefínského ka-

podle nichž slušelo k dominikálu 3,218.474 jiter (41*5%), k rustikálu 4,55 1 1 3 1 jiter (58'5%) Data v Ch. C. Andreov Neueste tastru,

.

.

Zahlenstatistik, prý z

r.

18 19 pocházející, jsou

Záleží tolik na tom, poznati

a selské v

1787 bylo

po

dob

feudální!

mnohem

íseln vzájemný

nco málo

pomr pdy

panské

mení pdy selské v 1785 až než pdy panské, soudím, že by

Ponvadž

nesprávnjší

odlišná.

1.

pimené

18. stol.

oprav vydal všechen rustikál v echách ke konci pes 61% dominikál pes 38%. Ale ani tato ísla nejsou

pesná. Mezi dominikál se totiž poítá nejen pda slušící k farám, kostelm a nadáním, nejen obecní statek královských, ale i obecní statek poddanských mst. Tento povahou svou náleží však rustikálu. Jeho rozlohy neznám; kdyby se pomr jeho k ostatku rustikálu ml jako na Kosteku (což je pochybno), stoupl by podíl rustikálu ješt o 4%. Pdu náležející mst královských kladou všechny

mšanm

katastry do rustikálu.

Všech orných

polí

panských zná josefínský katastr 814.571 jiter,

všech polí poddanských 2,793.633

jiter.

To

je

pomr

22*5% ku

77'4%. Zahrad poddanských nameno 64.681 jiter. Velká pevaha orných polí rustikálních vysvtluje, pro ve výmru dan gruntovní,

55

POMR rustikAlu

K DOMINIKÁLU.

DÍL DRUHÝ. KAP. DRUHA. i

tenkrát,

r.

když obojí

nebo

667% Souet

eský rsti-

pda byla bern hodnocena rovnomrn

1790 a 1848), pipadlo na rustikál daní 67*8%

(to

bylo

r.

(jako 1789)

(roku 1848). rustikálního katastru tereziánského z roku 1748 iní

korc

tu patrn o prvou rubriku tohoto stru terezi- katastru, jež týká se polí podle korc osevu (ne výmry!), spolu se ánském. zahradami. Luk tenkrát seteno 594.401 for sena a otavy, t. j.asi

4,186.885

korc

rolí.

Vskutku jde

1790 559.047 jiter), lad a pastvin 719.891 korc les 213.015 korc (r. 1790 537.263 jiter). (!790 585.758 Piteme-li i 8280 korc vinic a rybník pro 20.1 13 kop ryb (to íslo

400.000

(r.

jiter),

:

:

tžko penášet na výmru plošnou; r. 1790 bylo jen 8380 jiter poddanských rybník), dojdeme celkové výmry rustikálu v katastru tereziánském. Ale ísla jeho z r. 1748 pomíjejí Chebska a mst Pražských. V Chebsku shledáno bylo r. 1757 asi na 77.760 korc (v tom 35.156 korc polí a zahrad a skoro 23.000 k. lesa). V Praze na 5830 korc, v tom 4732 korc polí a 725 korc vinic. Celek tereziánského katastru rustikálního by vydal tedy nco pes 5,630.000 staroeských korc, t. j. skoro 03% milion korc mén, než nalezeno v katastru josefínském. Kdybychom korce osevu pevedli na korce plošné, pipotouce z dohadu 10% k rubrice polí a zahrad srovnej o pomru tom na Kosteku výše str. 37-38 dospli bychom k celkovému íslu 6,048.000 korc. Patent z 30. ervna 1792 praví všeobecn, že katastr josefínský nalezl v echách o víc než dva miliony jiter (tyry miliony korc) berní pdy, než bylo známo prve. To by se s žádnou variantou našeho potu neshodovalo. Ale údaj patentu má patrn na mysli variantu prvou, ornou pdu vyjádenou v korcích osevu. Podle nich milion korc se nedose zajisté vybírala bern. Co potom do stává, vztahuje se na dominikál. Jeho prvá výmra z r. 1785 byla jist také vtší než piznání z r. 1757. Patent neví také, že i po novém katastru josefínském uniklo zdanní ješt na 2 miliony korc. Berní rolle z r. 16^4 vypoítá v echách (bez Chebska a KladS ^ a ) 3> x 55-4^6 korc rolí poddanských, pojímajíc v to i pole pustá je

—

—

ty

TÝŽ V BERNÍ rolli.

•

56

POHYB SELSKÉ PDY. a svedená.

To je

Kosteku udala

V

32% menší než rubrika polí a zahrad v kataNa Kosteku iní ten rozdíl jen 6*9%. To jest na

íslo o

stru tereziánském.

berní rolle rozlohu selských polí

pomrn

vysoko.

jiných ástech království byly podle toho odhady berní rolle

smšn nízké.

Držíme-li se

pesn

dat berní rolle a doplníme-li ji za

echách po r. 1654 zdanno asi 3 miliony 185.000 korc pdy. Zdanní uniklo na 14 mil. korc plodné pdy. Kdybychom ekli: vší plodné pdy bylo v 17. stol. v echách ,333.000 1 7 milion korc a dohadem pidlili z toho dv tetiny korc) rustikálu spolu s král. msty a svobodníky a jednu tetinu (5,666.000 korc) dominikálu, dospjeme k tmto zajímavým datm Chebsko o 30.000 korc

rolí,

vidíme, že bylo v

( 1 1

Berní rolle z

jen 18-7%

49%

poddanská pole orná, zná

pdy království a jen 28% vší pdy poddanské. tereziánský zaznamenává již 33*5% vší eské pdy

plodné

T. zv. katastr

a

1654, která sepisuje pouze

r.

vší

všeho rustikálu. Eventueln, po

pevodu korc výsevkových

v korce plošné, 35*5% vší pdy a 53*3% všeho rustikálu. Katastr josefínský z r. 1787 vztahuje se na 91% veškeré produktivní pdy,

v tom na

80% rustikálu

a

113% dominikálu.

Cenu jednotlivých výmr katastrálních stanoví íslice tyto spopes dohadový základ jejich. Neteba snad upozorovati zvláš, že posledn uvedené íslo percentuální, oividn nesprávné, nasvduje znanému vzrstu dominikálu od r. 1654. Není to vzrst zpsobený jen zabráním rustikálu, nýbrž i novou disposicí katastru, poítajícího na p. k dominikálu obecní statek mst královských

lehliv,

i

poddanských.

57

srovnán! všech

KATASTR.

KAPITOLA VSI

III.

A LANY.

POHYB JMEN A HRANIC VESNICKÝCH. — STUDIE O VELIKOSTI -KORCE VÝSEVKU.-KOLONISACE KOSTEKA V XII. —XIV. STOL. — VELIKOST LÁN. — MATERIÁL DATOVÝ A DLEŽIT VÝSLEDKY JEHO. — ORTV STATEK VE STEHOMI. — DVANÁCT KOP ZÁHON. — ROZLINÁ VÝMRA GRUNT VE VESCI VE VŠECH KATASTRECH. — DNEŠNÍ OBEC POLITICKÁ A ROZDÍLY VÝMRY JEJÍ V STARÝCH KATASTRECH. VSÍ.

TY

ORUSTIKÁL kosteky dlilo se

44 obcí, to jest jedno msto (Sobotka), jedno msteko (Dolní Bousov) a na 42 vsí. Poet osad vesnických udávám neurit. Možno totiž poítati je rozlin. zmny Velká ves Bystice rozlišuje se nkdy jako Bystice Malá a Bystice V JMÉNECH A rozsahu vsí. Hrubá. Dolní a Horní Rokyany bývají jednou uvádny za vsi dv, jindy za ves jedinou. V nkterých vsích jako Obrubech nebo Osenicích patil ke Kosti jen menší díl osady; v nkolika vesnicích vzdálených jen po gruntu nebo po dvou. Ve vku 16. bylo v gruntovních knihách jako zvláštní ves vedeno v patrnosti Záhorsko. To o sto let pozdji splývá v jedno dílem s Malou Lhotou, dílem s Malechovicemi. Naopak objevuje se v seznamu osad kosteckých po válce ticetileté ves Zajekury, jež díve podle všeho byla samotou, slušící k Píchvojí. Nkdy i pouhé samoty poítají se za osady zvláštní. Na p. samota Rychnovy za Veselicí u lesa Kižáneckého, samota V zadním Rovném u Malechovic nebo i Zdánek u Malechovic. Žánek asi

.

býval

dív gruntem v Záhorsku. Ves

A

Netolice, jak

pd

povdno,

byla

vsí Píchvojí a Leštiny. 1750 a to na v itonicích teprve touže dobou dostalo se panství nkolika ma-

založena teprv kol

r.

lých poddaných.

Z 58

toho je patrno, že staroeská ves nebyla jednotkou nehybnou,

VSI A LANY. že area její a hranice její podléhaly

zmnám. A

to

i

v dosti hojných

pípadech jiných. Na p. svedením ásti vsi k dominikálu nebo odprodejem ásti gruntu do osady sousední. Takové posuny stávaly se astji mezi vesnicemi tsn spolu sousedícími. Na p. mezi Osekem a Beznem, Beznem a Pedmstím na jedné a Sobotkou na druhé stran, v dob netolické pak ve vtší míe vlivem vrchnosti u mnohých vsí zálesních. Ze Lhoty Záhumenní zbyla po válce ticetileté jen ást; nco bylo svedeno, dva nebo ti grunty pipojeny k Dol. Bousovu. S tím spolu teba vzíti v úvahu, co jsem vyložil v kapitole pedchozí, že totiž ke vsi staroeské náležela všechna pda, lenm obce patící, tebas jednotlivé parcely její ležely v polích vsi sousední. stAlost Otázka, pokud jsou hranice vesnické osady stabilní, vrací se nám v djinách agrárních znovu a znovu. Na Kosteku vidíme, že v do- vesnických mnlou tu stálost nelze spolehnouti. Je sice dosti vsí položených pízniv s hranicemi takka pirozenými, že o starobylosti jejich nemusíme pochybovati. Ale všude teba pro jistotu prostudovati píslušné prameny archivální, zejména pak s mapou v ruce shlédnouti hranice

oit.

Pes tyto nesnáze mám za to, že jest dobe velikosti starých katastr vesnických vnovati trochu pozornosti. Studium takové je pouné pro djiny osídlení zem. Zejména tam, kde badatel mže srovnávati data z krajin fysicky i hospodásky odlišných. Sestavíme si tedy vesnice kostecké podle velikosti jejich. Potebná data vezmeme z katastru tereziánského a spokojíme se jen plochou polí. Díve beztoho odhadovala se velikost vsi jen podle rozsahu orných polí. Tereziánský katastr má konen tu dobrou vlastnost, že vesnické obce nejsou v ješt zbaveny svedeného rustikálu. Ze tedy jeví se celkem v starém svém rozsahu. Nebo pda dominikální do obce nenáležela. Kdo by chtl pibližn odhadnout, jak velká je celá area obce podle mení dnešního (ovšem bez pdy panské a zádušní), nech k datm o rozloze orných polí z r. 1725 pipote asi 57%. A kdo by chtl plochu rolí z r. 1725 pevádt na

nm

59

poad vsi PODLE VELIKOSTI.

DÍL DRUHÝ. KAP. TETÍ. výmru jejich

z

r.

1842,

nech pipote 15—16%. Všude

to sic sku-

tenosti odpovídat nebude (naprosto ne ve vsích, kde byla ást rustikálu svedena), ale bude dobe. Poet korc udávám

prmrem

u každé vsi podobn jako katastr revisitaní. Tedy dvojím zpsobem jednak na korce plošné, jednak na korce osevu. Zlomky korc vynechávám. Je dležito vyšetit rozdíly obojích dat.

A budeme-li již miti kostecké vsi, mžeme pipojit hned, kolik poítalo v každé vsi lán. Plocha orné pdy ve vsi bývala totiž až do 18. století odhadována na lány a zlomky jejich. Uvidíme, kolik zhruba v jednotlivé osad vydal staroeský lán orné pdy. U vsí, se

které patily ke Kosti jen z ásti,

uvedeme plochu k vli

Poet lán udávám na základ seznamu Vsi velké,

s

korc

plochou pes 600

korc

VELKÉ OSADY.

z

úplnosti.

1684.

r.

byly

polí,

polí

lán

korc na lán

arey

osevu

1684

arey

osevu

1486

1363

i8 3 / 8

80

74

1027

958

14%

70

66

948

914

13%

70

67

Dolní Bousov

Lhota Záhumenní Markvartice

Rokyany Hor.

a Dol.

asi

Rakov

794

738

9 /4

81

3 75 /4

Píchvojí a Zajakury

865

754

I2 3 / 8

70

60

Bystice (ást)

746

734

i3 3 / 8

55

54

Pepere (ást)

656

575

II

60

52

3

— 600 korcích

Vsi stední velikosti, o 400

Lhota Zelenská

Osek

60

byly

lán

korc na

arey

osevu

1684

arey

586

475

8%

70

57

529

3

A

75

68

korc VSI STEDNÍ VELIKOSTI.

polí,

582

polí

7

1

lán

osevu

VSI A LANY. Bezno Skuina Lavice

479

9

61

53

539

477

6 5 /8

81

72

494

436

6%

73

64

550

Baálky

462

389

6

77

64

Lhota Rytíova

457

407

6 y4

73

65

Spisová

45i

39o

5Vž

82

70

7i

60

Hoení Bousov

445

374

634

Libošovice

435

375

63 /8

68

59

Vesec

410

381

5%

7i

66

i

VSI STEDNÍ VELIKOSTI.

Ve vsích Rokyanech, Rakov, Bezn a níže v Kdanicích je poet lán zvýšen o svedený dominikál. Vsi ty mly vskutku r. 1684 3

rustikálu jen g U, 5,

5%

(v gruntov. knize

5%) a

y2 lánu.

Mén než 400 a více než 200 korc mly

61

DIL druhý. kap. tetí. Nejmenší byly:

korc

NEJMENŠÍ

polí

lán

korc na

1

lán

arey

osevu

1684

Meziluží

193

130

»%

85

57

Stehom

164

140

IY2

109

93

1%

95

76

arey

osevu

VSI.

Malechovice

143

114

Obruby (ást)

138

102

IV2

93

69

Dobšín

130

114

IVe

"5

IOI

89

79

101

90

Osenice (ást)

73

70

Podkost

68

60

167

154

VyŠŠi Pole (a Rychnov)

Rozptýlené grunty v sousedství

7 /8

73

70

/8

78

68

2c /8

63

58

I 7

Sobotka v seznamu chybí. R. 1725 byla pole její zmena na 584 korc. Znaná ást tch rolí byla statkem obecním; nco získala Sobotka bhem doby z katastr pilehlých obcí Pedmstí a Bezna. Proto bych odhadoval starou pdu její jen na 6 lán. Nejmenšími osadami na Kosteku byly, jak vidno, Dobšín, Malechovice a Stehom o 130 164 korcích orné pdy. Podkost nikdy vsí nebyla, nýbrž

—

jen podhradím zámku. Vyšší Pole pak, bylo-li hlceno panským dvorem, nelze

dobe za pravou ves

Všimnme korc

si

PLOŠNÉ A VÝSEVKOVÉ.

njší nebo písitjší,

Na

takové

Dobrý korec

vsí,

Kdanice.

bylo po-

Co

zbylo,

rozdílu mezi

potem korc

výsevku

ím je pda špatnjší nebo vysílenjší, ím stude-

a

plošných.

nkdy

pokládati.

pedevším

KORCE

buje.

podobn jako pozdji

ím

pdy

he je pipravena, tím více osevu pote-

se

pole, osívá-li

plného sutého korce

obilí

pravidlem šije hustji, na dobré ideji. se žitem nebo pšenicí, nespotebuje dnes (krom ovsa) špatný korec však zídka ;

kdy potebuje více než plnou míru sutého korce. Dív bylo víc horší vzdlané pdy orné; sedláci šili tedy hustji než dnes. Praa vidlem bylo podle všeho: korec na korec. Ale vedle toho musíme

h

62

VSI A LANY. výminkami. Šedesát plošných korc dobrých polí mohlo se tedy rovnat ptatyryceti až šedesáti korcm osevu šedesát korc poítat

s

;

špatné

pdy šedesáti až snad (výminen)

Srovnáme-li

poítá

s

pomr

osevu.

Meziluží, Dobšic, Malechovic nebo

vsí

vesms pdy horší kvality. A tu poítá katastr u Dobšic na p. 360 korc arey proti 264 korcm osevu, jakost

Spaenc. Tu

jsou

,,,,.

u Malechovic 143

— 114,

horší kvality, ví katastr

jakost

korcm

tím však data katastru tereziánského, vidíme brzo, že korc plošných ke korcm osevu práv naopak. Staí

popatiti na píslušná ísla u tereziánský

osmdesáti

x 220 aparencu u o o

dobe.

Nebo

pdy podle potu zrn výnosu

— o^*-j Ze tu jde 101.

i

o pole

pdy

A MNOŽSTVÍ osevu.

katastr vyšetil v každé obci

(otázka je ovšem, jak spolehliv)

a rozdlil korce osevu do tí tíd. Katastr rozeznává na

p.

orná pole v korcích osevu 1.

tídy

2.

tídy

3. |

tídy

Dobšice

9

Meziluží

3

Spaence

13

37

131

2

14

97

Dobšín

Vl

36

77

Baálka

31

60

299

Malechovice

227

27 I

116

I

Naproti tomu ve vsích, kde rozpjetí mezi obojím druhem

korc

je nejmenší, pevládají pole prvé a druhé tídy.

Svedená selská pole ke dvorm osenickému, rakovskému a kdanickému jsou jako pole korec osevu POMCKOU v v +. v . dobré jakosti oznaena u tím, ze poet jejich korc osevu rovna se odhadní. ,

1

,

.

,

•

••

,

,

o

úpln potu korc

plošných. Vsi Bystice, Kdanice, Nepívc, CáloPedmstí, Vošovice a Osenice jsou podle vyloženého hodnocení katastru nadány pdami pomrn nejlepšími. Vsi Bezno, Osek a Dolní Bousov jsou hodnoceny o nco níže. Tak zdá se ze všeho, že katastr chce svým poítáním korc osevu vyjáditi jaksi kvótu

vice,

ím

úrody jinak eeno výnosu. nižší je jeho íslo korc osevu na rozdíl od korc arey, o tolik horší je pda, o kterou jde. Potom 63

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ. korec osevu porozumíme pro katastr vzal za základ vymení bern korce ZÁKLADEM osevu a nikoliv korce plošné. Pochybuji, že takovéto poítání výsevBERN. kových korc bylo kdy v echách obvyklé. Mám za to, že ho užil teprv katastr revisitaní. Jemu stalo se ovšem výbornou pomckou

pdy. Proto rozpakuji se pikládati váhy velina jeho základ. Tak v následujících výklalán, vypotené kosti dech držeti se budu pouze dat o korcích plošných. pro berní hodnocení

Z ady ísel vyplývá pouení, že vsi, jež podle jmen jejich máme právo považovati za vsi prastarého založení (na p. Malechovice, Stehom, Mrchojedy, Cálovice, Stéblovice, Vochvišovice, Kdanice, Nepívc, Libošovice) jsou rozsahem malé, o 150 435 korcích polí.

—

Vsi

s

velikými katastry jsou

kolonisaní, z konce

12.

—

pvodu

14. stol.,

pozdjšího. Pocházejí z doby

kdy u nás ohromné plochy

pdy

posud rádlem nic nebo málo dotknuté byly cizími podnikateli promovány v lány, t. j usedlosti osazené svobodným selským obyvatelstvem. Kdy takka po americku rychle vznikaly vsi, vsi daleko STAROvtšího rozsahu a výnosu dávek než malé vsi staroslovanské. Na BYLOST VSÍ Kosteku jsme na typické kolonisaní. Svdí o tom pedevším MALÝCH. velký poet Lhot, jež tu postihujeme. Lhota s 278 korci orné pdy byla ovšem „malou" naproti katastrm jiných kolonisaních novotvar. Lhoty jsou vsi, jež dkaz toho, že povstaly v dob vznik vsí umle podporující, nesou v jmén svém. Pi založení byla jim dána svoboda ili ,,lhota", lhta nkolika let, po jejichž uplynutí teprv mly platiti roní inži gruntovnímu pánu. Svdí o tom dále jména jako Osek nebo Prose (jméno zaniklé vsi u Oseká, pohlcené patrn v katastru oseckém), jež ukazují na pdu z lesa vykluenou, svdí o tom celá poloha krajiny. Jména nových vsí v té dob vzniklých jako Markvartice, Pí chvojí, Bystice, Rokyany hodí se rázem svým k tmto pedpokladm. Ovšem že stávalo se také, že malá stará ves rozšíena byla ve ves velikou, lánovou a že promnila nejen staré složení pdy, ale i obyvatelstvo, pouze VSI DOBY KOLON ISANÍ. jméno zddivši, jež nesla ode dávna. I oba Bousovy i Pepere poklá.

pd

64

VSI A LANY. dám ský

za osady kolonisaní. Horní Bousov, dokud

dvr,

tam nevznikl pan-

ml sám jist na tisíc korc orné pdy. Byl asi zízen touže

nížin pod Stehomí, mezi nimi pak msteko Bousov Dolení. Sobotka sama je také založena za doby kolonisaní, ale od jiné vrchnosti, rodu pán z Vartenberka. Ten vládl tu tehdy v okolí široko daleko rozsáhlou krajinou, prostoupenou ovšem drobným zbožím vladyckým. Jeden z prvých známých pedk toho mocného píbuzenstva šlechtického byl Markvart z Bezna. Žil v prvé tvrtin 13. stol. a jméno jeho nese pravdpodobn velká ves, tenkrát asi v lesích založená, totiž Markvartice. etným vnukm jeho náležely rozlehlé krajiny v potomním Jiínsku, Sobotecku, Turnovsku a eskodubsku prvA i v sousedství. Zejména širá pda v horách a lesích, dotud pluhem KOLON ISACE nedotená, která díve byla náležela knížeti zem. Vsi, ležící mezi KOSTEKA.

vrchností, jež založila velké rybníky v bažinaté

tím v staré

ných

pd

kulturní, byly

pravdpodobn vlastnictvím svobod-

rod vladyckých.

místech vzdlávati

si

Markvart a synové jeho poali na vhodných panské dvory, vnukové jeho poali pak stavti

tvrdé rytíské hrady, káceti

inžovní

lesy,

povolávati

cizí

kolonisty a zakládati

potomk

Markvartových, kterým dostalo se Sobotecka s dílem Jiínska a Turnovská, zvali se pány z Vartenberka. V tchto krajinách má tedy pvod svj jeden z nejpednjších rod šlechtických, jejž poznaly naše djiny. Tak nkdy v druhé polovici své již 13. stol., v dob, kdy vtší gruntovní páni zakládali na nejen vsi, ale i trhová msta, založil si jeden pán z Vartenberka msteko Sobotku a postavil si v kamenné, snad i opevnné sídlo. A v té dob, jak se dohaduji, vznikly nebo nov byly organisovány velké vsi k Sobotce piléhající. Teprv když kolem r. 1340 vystavl si pan Beneš z Vartenberka s velikým nákladem hrad Kost v lesích za Stehomí, promnna byla prastará ves Semtiny v panský dvr. A podobn jako magnátský rod pán z Vartenberka poali tou dobou i menší sousedi vladytí na Kosteku rozšiovati své vísky ve vsi lánové nebo zakládati rytíské ,,lhoty". To jsou ovšem pouhé dohady, vybudované na povšechné známosti našich djin hospodávsi.

Ti

z

pd

nm

65

DÍLO VARTENBERKÚ.

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ.

—

Kosteku v století 13. 14. Francouz, Anglian, ba i Nmec mže v mnohých krajinách sledovati osudy rodného kraje zpt daleko pes tisíciletí. eských pramen v našem kraji objímá sotva pt set let. ských a na sporých zmínkách o

Pam

Mnohem velikost

lán

názornjší než data o velkosti

tabulek, jež stanoví

Rozsah staroeských torie agrární.

vsí jsou ty íslice

našich

prmrnou velikost lánu po osadách kosteckých. lán je

Nedávno

ode dávna oblíbeným problémem

vyšla záslužná práce

snaží uriti plochu lánu normálního, lépe

Lamaova,

his-

která se

eeno lánu theoretického.

Tabulky naše ukazují zhruba, jak lán vypadal ve skutenosti, v praxi. Vidíme, že na témže panství je plocha poddanského lánu ku podivu rozliná, že kolísá zhruba mezi 50 100 korci arey. Prmr vydá pes 72 korc na jeden lán. A to jde jen o orná pole. Lán s celým píslušenstvím obsahoval tedy (vycházíme-li od vysoké míry 75%, jakožto kvóty rolí v selském statku na Kosteku) nanejmén 62 125 korc. Vlastn snad více. Nebo data naše pocházejí z nedokonalého mení z r. 1725. Ovšemže v plose vsí, za základ vzaté, je obsažen

—

—

i

obecní statek a

nco pdy nelánové, drobným chalupníkm a dom-

kám náležející. To dohromady mže

aby se vypoznamenati ovšem, že procento orných polí bylo v statku obecním neveliké. Data o potu lán po vsích vzal jsem z podrobného seznamu, poet jejich, zhotoveného pro vrchnost r. 1684. Souet jeho vydá na celém pan3 ství 22 /8 lán. Ve válce ticetileté poítalo se na Kosteku 248 lán poddanských. To znamená, že (odpoítáme-li 6 lán na Sobotku) bylo 20 5 /8 lán (8-3%) vrchností svedeno. íslo se shoduje celkem s tím, co jsme vypoetli na str. 38 výše. Lánové rozdlení kosteckého rustikálu známe ješt z jednoho pramene: z gruntovních knih jednotlivých rychet. Starší gruntovní gruntovní knihy (na Kosteku jsou zachovány v nkterých rychtách od r. 1574 rovnal nedostatek,

a lány

zavinný nepesným

asi

vydati

tolik,

mením. Teba

poínaje) nestarají se o velikost statk, jejichž prodeje a postupy zaznamenávají. Spokojují se s povrchností nám tžko pochopitelnou

66

VSI A LANY. pouze jménem bývalého hospodáe nebo slovy „grunt pedem psaný". Jen výminkou najdeme tu, že statek má „pl lánu roli vorné" nebo „tvrt role". Teprv knihy pro všechny rychty r. 1 709 nov založené uvádjí všude velikost živnosti, a to podle starobylého odhadu

na

lány.

zem

z

r.

Odhad ten kryje se (až na neveliké rozdíly) s naším výka1684. Tu i tam na p. se pesvdíme, že v Markvarticích

titvrtilán, 15 pllán a dva grunty o tvrti rozdlením nebo odprodejem, pizpsobují knih gruntovních zmnám nastalým, vždy v zlomcích ovšem data se lánových. Nejmenším zlomkem je osmina lánu. Ale tak nikdy ne5 šlové, nýbrž vždy pltvrti lánu. a pl tvrti lánu je tedy /gatd. V 18. stol. poítá se i na šestnáctiny lánu. Nejrozšíenjším typem na Kosteku byly titvrtilány a pllány. Poet lán ve vsi zstává nezmnn. Je možná ovšem (a poznáme doklady toho), že v nkteré osad pibude bhem doby k lánm starým jedna tvrtka nebo 3 /8 nebo ve velké vsi i pl lánu. Takové plus mže vzniknouti pibráním podsedka, jenž zakoupil nco polí od velkého gruntu nebo od obce, do potu láník. Také výminen vtším odhadem díl byly dva lány celé,

šest

lánu. Zmenšil-li se statek

Dv

:

lánových.

Rozdlení ve

století 13.

hodná

—

vsi

na lány a zlomky jejich pochází

14.

byly na principu lánovém založeny. Jak podivu-

je tu stálost

z

doby, kdy

vsi

pomr, mohu

znázorniti píkladem. R. 1437 z Obrubec Kunšovi z Petrovic sto

zeman Jií zvaný Ušák roního na selském statku v Dobšicích. Z pouhé zmínky, že tu jde o statek se stem groš eských roní inže, poznáváme bezpen, že pan Ušák to prodal grunt ís. 16 v Dobšicích. Jde tu o grunt o tech tvrtích lánu, jenž v 18. stol. náležel rodin Ševr

prodal

groš

platu

vymení Hotzlova z r. asi 1746 ml 66 3/ 4 korc všeho píslušenství, v tom 43% korce polí a 19% korce lesa. Po r. 748 bylo od nho odprodáno do Meziluží k ís. 2 pes 10 korc. Ano zdá se, že v jednom pípad mohu na základ výše roních a jenž podle spolehlivého

1

dávek identifikovati grunt až z doby pedhusitské. Hoení Bousov náležel v dob krále Václava IV. bohatému cisterciáckému klášteru 67

staro-

lán.

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ. pozdji od Husit vyvrácenému. Nejvtší ást urbáe zboží klášterního, na konci 14. stol. sepsaného, se nám zachovala. V najdeme i výet grunt hornobousovských, potem 23. Mezi nimi vyítá se statek Maíkv o dvou tetinách lánu s platem roním 1 kopy, 40 vajec a 3 slepic. Tolik asi platí v 17. stol. grunt . 18 v Hor. Bousov, držící r. 1748 podle mení Hótzlova 41% korc, v tom 38 korc polí. Ale ztotožnní není bezpené, protože ve vsi Bousov byl nkdy v 15. 16. stol. zízen ze selských statk velký dvr panský, pi emž asi i nkteré zachovalé grunty ztratily nco pdy. Grunt . 18 poítá se odtud jen za pllán. O tom mení Hótzlov zmínil jsem se astji. Hótzl zmil nkdy v 1. 1744 až 1748 každou parcelu na panství, udal druh vzdlání jejího, její bonitu i polohu, tuto podle jmen tratí polních. VýHradišti,

nm

—

VÝMRA HÓTZLOVA.

mra

Hótzlova je spolehlivá, blížíc se pesností íslm stabilního katastru. V archivu kosteckém zachoval se popis jednotlivých grunt poddanských, jenž obsahuje íslice Hótzlovy výmry. Není bohužel úplný vesnice zálesní, vyjímaje kus Markvartic, byly ze svazku vytrženy. Ale díky tomu, co zachováno, mžeme se seznámiti s rozlohou velké vtšiny grunt kosteckých a druhem jejich kultur dokonale. Hótzlova data jsou tím dležitjší, že pocházejí z dob, kdy poddanské statky kostecké trvaly ješt v podstat v prastarém svém rozdlení a rázu. Po r. 1748 poínají se velké statky selské na Kosteku :

drobiti, rustikál

pomalu

svou podobu; starý svt

stedovký

ustupuje

pomrm novodobým.

Ponvadž JAK LÁNY VYPADALY VSKUTKU.

mní

gruntovní knihy jednotlivých rychet urují zárove

odhadu lánového, máme na Kosteku vzácnou píležitost studovat povahu a plochu stedovkého lánu s naprostou jistotou. Ped léty prával jsem si kolikrát moci bezpen jsem ovšem na mysli zachytiti výmru tch záhadných lán. njaký lán normální, eventueln nkolik uritých typ jeho, jak se o nich ze starých zpráv dovídáme lán královský, panský, selský atd. Vidíme-li, jako na Kosteku, jak vc vypadala v praxi, poznáme, že bychom od bžných theoretických pedstav nedospli asi nikdy k povelkost každého gruntu podle

Ml

:

68

VSI ALANY. rozumní záhady bez

adu lán

bude, když

názorných na uritém území. Nejlépe a zlomk jejich prost tenái pedvedu

studií

v íslicích výmry Hótzlovy. Potom mžeme se pokusit o shrnutí výsledk. Materiálu mám mnoho; bojím se, že i výbr bude unavovati. Staré grunty uvádím podle popisných ísel v dob tereziánské zavedených. Pomcky mé dovolují mi ztotožniti je všude docela bezpen. Nevyluuji ovšem, že v nkteré vsi bylo staré íslování

bhem

zmnno.

stol.

19.

krom

Vskutku však,

Sobotky, nevím

pípad.

o takovém

Pedstavím tenái nejprve

adu

kosteckých lán.

Lány: polí

lad a

zahrad

luk

Trní

.

2

87,

.

Rohatsko

.

16

Stéblovice

D. Bousov

Bezno .

.

a 2 69,

. 96 .

77, 3,

3*4

y2 3V0

2,

—

,

1,—

15,

1,3

12,3,

%

3% -,

1

1, 2,

1

i,3,—

-,

59, 3,

2!/2 1

21 62, 2,

3%

16 58, 3, 2 68,

-,

J

/2

2i 2

— —

9,

iy2

11, a,

%

y

3 2

14,

2

14,

-,

—

-,

3V2

1

3,

2,2,

1

2,3,3

—

,

2,

4,3,

3,

-,

3, 2,

-,

1,3,

3,

1%

M> 1

2%

4,

",

A

9,

-,

3%

l

— — —

3%

2, 2,

108, 3,334

14, 2, 3

102,

—

9

7, -,

2%

6,3,—

—

,

-,

,-,

3

3% 1/4

86,

-,

-

85,

1,

Vz

84, 2, 2

1,3

1,

1

1,

88, 2,2 V2

18,1,—

10,

-,

— — —

113,

14, 2, 2

— 1%

2

11, 3,

6,

7,3, 1,

Ii9,a,2i4

13, 1, a

2

2,

2

— -,

,

-,

iy2

1,

1%

4,

-,

2,

2,

-,

9,

1,

iy2 122,3, lÁ

—

2% -,

,

2,

e,

1

—

,

-

SEDMNÁCT

5,3,3

1

i,3

2,

7, -,

% — 3,—

1,

1, 3,

-,

10 59, 3, 3Vz

Prmr na lán

l

-,

1,

53,

Va

10, 2,

53,

63, 3, 3V2

-,

14, 2,

62,

iy2

24,

Yž

1,

I67. 1,

3%

IK

2, 3,

1

-,

i,3,

1%

1

. H. Bousov .

3V2

19,

2, i,

3%

. 15 Nepívc . 14 Dobšice . 14 Nepívc H. Bousov

-,

3H

1,3,—

60,3,

D. Bousov

Vošovice.

y2

2, 2,

10 75, 2,

10

Stak. Lhota

.

3,

—

72,2,

23

Libošovice

Spisová

1

2

88,2,3^4

7

Libošovice. 4 84, Spisová

I,

2l/

Celkem

lesa

pastvin

ko. vr. tv.

3, 2

81, 3,

3%

78,

-,

2*/2

73,

1,—

68, 2, 3

1,1,1% 68,2,—

— —

3%

6, 2.

1

y2

67,

-,

1%

65,

-,

3

88, 2,

3

/4

69

LÁN.

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ. Vidíme, jak velké rozdíly byly ve velikosti lán v jednotlivých vsích. Lán v Trní neb v Rohatsku má skoro dvakrát tolik plochy, co lán v Hor. Bousov. ekali bychom, že aspo lány téže osady budou stejné velikosti. Vskutku jsou, jak vidno již na p. v nkolika osadách, v nichž jsme uvedli po dvou lánech, i tu rozdíly. Nkde velké, jinde menší.

Lány

polí

lAny téže

ikor.

osady. LhotaRyt..n

75, 3, Ví

LhotaRyt..io fo, Lhota Ryt. . 9 59, LhotaRyt..17

lad a

zahrad

luk

2, 1,

3 y2 3

1 !74, 3, 2 /,

Celkem

lesa

pastvin

vr. tv. 1,

2,

1,

i,

1,

1,

2V0 3 2

8.1,1%

1, 2,

3H

4, 2.

3, 1,

—

,

2,

2

22,

-,

iV2 103,2,—

3V2

12,

1,

3V2 106,3,

17 2

4, 2, 2

|

—

64, 2,

1

80, 3, 2

3, -, 2 /, 1,

1,

/.

i

l

—

1

Lány:

polí

lad a

zahrad

luk

Pepere

.

Pepere

.

5 1

Pepere . 37 Pepere . 32 Pepere

.

26

— — —

3,

3% 3%

2

3,3,3%

56, 3,

1

3,2,

68,

1,

y2

66,

-,

2V2

72, 3, 72,

1,

3>

1,

— — —

-,

,

3,

,

3,3%

,

2,2

Celkem

lesa

pastvin

ko. vr. tv.

1,

i,3

-,

5, -,

iH 1Y2 1

— — — — —

— — — — —

76, 3, 3 .

77, a,

%

61,

1,

2V4

70,

1,

7i,

1

1V4

—

Vtší pekvapení eká nás u titvrtilán. Ze budou v nkteré vesnici,

kde jsou lány zvlášt veliké, vtší než v jiné osad celé lány, pedpokládati. Ale co uvidíme, jest s to, aby zmátlo

mžeme již úpln.

70

VSI A LANY. Titvrtilány polí ko. vr. tv.

zahrad

luk

lad a pastvin

lesa

Celkem

23, 3, 2

i8o,3,y2

TITVRTILÁNY.

Stehom .

'120,

1

.2 Meziluží . Trní . Havlovice

1

1

Rohatsko.i8ai

Pepere

. 40

Stéblovice. Spisová

.

1

1

. 24 Lhota Ryt. . 8 Bezno . 5 H. Bousov . 4 D. Bousov

-,

y2

62,

I,

2

74,

70,

-,

iy2

J

4,

1,

-,

1

2,

-,

y2

1,

1,

!,—

1,

1,—

;54, -, Y*

1,

5

1

,

3 /2

3, -,

y2

2

2,

nám známý.

19, 3,

V2

21, 1,3

3

7,2,3

— —

8, 2, 2 1/2 -,

3

11, 2,

1

7, ->

1

10,

-,

1,

— 1,

-,2%

7,3,3 2,

1,—

10,3,— 48, 2,

-

3, 2, 2

— i?4

3,3

—

1,

1

-,

3%

1

i3,3,—

1,

- 1% b8, — 61, »3»3% % 47,2,3 / — i,3 2% — 3,3 45, -,2%

15, 2, 7, 1,

3,3,

74, 3, 14 1,

1,

—

106,3,2

Ti titvrtilány, koli lán

1,

-,1%

6, i, 3

10,2,2

8,2,1

— — — —

— — — —

146,

1,1%

126,2, 93,

-,3%

82,3,3 80,

1,

75,2,2 72,2,

1/2

68,i, 2

y4 62,1,— 56,-,

iy2

48,3,1%

uvedené na prvém míst, jsou vtší, než který-

eknme hned, že to jsou pípady zcela zvláštní,

do rámce našeho studia. U velkých tí tvrtí v Meziluží . 1 (je to statek na Dehetníku) všimnme si, že orná pole toho gruntu mají jen 62 korc, tedy tolik, kolik titvrtilán na Kosteku slušn mže mít. Titvrtilán pepeský . 40 je pozoruhodný proto, že má více polí i více všeho píslušenství než kterýkoliv z pti celých lán pepeských. V Pepeích je staré rozdlení lánové zachováno celkem dobe, t.j. i v náležité pomrnosti mezi lány a zlomky jejich. Pípad náš musí tedy míti píinu zvláštní. Z popisu Hótzlova vidím, že nejvtší parcela toho statku, pes 27 korc, ležela ,,na pískách", tedy pravdpodobn na zlé jakosti. Domnívám se, že byla teprv pozdji v orná pole promnna. Díve byla asi poítána mezi lada, t. j. pdu, která vzdlávána byla jednou v dob 4 6 let. Bez ní by byl grunt nor-

výjimené. Pes

to náleží

pd

—

málním pepeským titvrtilánem. Ostatní

statky o

tech tvrtích 7'

NÁPADNÉ ROZDÍLY VELIKOSTI.

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ. role odpovídají velkosti

lán ve vsích

píslušných.

V Trní a Rohat-

sku jsou ovšem nejvtší.

Jako u lán, tak kosti nestejné.

i

u títvrtí najdeme, že v

téže

Píkladem uvedu Nepívc, kde bylo

a jednoho tvrtlánu)

osad jsou

(vedle

veli-

dvou lán

nemén než pt titvrtilán.

Titvrtilány

TITVRTILÁNY

V NEPÍVC I.

polí ko. vr. tv.

Nepívc . 6 Nepívc . 2 Nepívc . 15 Nepívc . 7 Nepívc . 1

62,

I,

53,

1,

50, 2, 2 46:

i,

41, 3,

Rozdíly mezi

.

y4

3

2%

zahrad 1,

1,

1

1,

1,

iy2

— 1,

—

lad a pastvin

luk

4,

-,

5, 1,

3, Ví

4>

2,

1

1, 2,

3,

1

3,

->

— — —

3

y2 2 3/4

y2

-,3

lesa

2,3.2

70,2,2%

4,3,2

64, 3,

5,3,3

61,2,—

—

52,

-,

2,3,—

5i»

-1

2,2,— iy2

2, 1,

Celkem

l

y2

—

tmi pti grunty dosahují až 19 korc. Titvrtilán . 10 v Nepívci, jenž ml všeho všudy 68 k.,

6 je vtší než lán

tvrce. Nejpodivnjší v této

2. v., 3

v3

Pedm. . Pedm. .

I

7 3

78

Pedm . »/« Pedm. . 2 u Pedm. . 5 U 1

z

3

Pedm. . 6 z u

píin byly pomry ve vsi Pedmstí

polí ko. vr. tv.

zahrad

48,

2,

53,

I, 1 1,

1%

52, 2, 3/4 34, 3,

36, 3,

1

3%

55, 3, V2

1,—

lada

luk

7,

-,

1

17,

I

%

12,

1,2%

1,

—

,

1,

-,

3,

1

—

2%

-,3

»2 /2

2, 3,

4,

— — —

%

1,1,1% 2, 2,

*,

lesa

pastvin

3% 2%

7,3,i%

— 4,

3, ii

—

61,

—

1,3%

72,

-,

-,3

72,2,3%

3>3>2

5>

3Y2

11,2,

1

3,

Celkem

1%

I,

«

—

46, 2,

1

3>2

68, 2, 3

I

51,

y4

. 7 v Pedmstí je nejmenší lán, jejž jsem postihl na Kosteku. Má vší pdy 61

korc, tedy skoro zrovna tolik, kolik u lánu obyejn hledáme. Vskutku je to zmetek, mrzák, o ást své bytosti neznámým 72

VSI A LANY. zpsobem obci (. 3)

To vidno korc polí

ochuzený.

mlo

53

z toho, že

a vší

sedm osmin lánu v

pdy

72

korc

téže

dIlylán

a že dva ješt

menší zlomky lánu, titvrtilány . 1 a 6, jej rozsahem orných polí malým titvrtilánm . 2 a 5 by se lán ís. 7 sice pevyšovaly. hodil, ale i tu pochybuji, že jde o starou výmru pvodní. Pedmstí sousedíc bezprostedn s mstem Sobotkou, kde byl pohyb pdy mnohem živjší než ve mezi jednotlivými grunty i touha po vsi, ztratilo kusy své arey do Sobotky. Prodávalo se po menších par-

K

pd

celách, a

možná

pda

že bez

vdomí úadu

kosteckého.

Nebo kdyby odstal se s vdomím

lánu a prodej /8 nebo % v gruntovní knize býti veden nadále ve velikosti o píslušný zlomek zmenšené. Když komise z r. 1725 chtla vyšetiti, jak se stalo, že v Pedmstí (a v Bezn) je mén selské pdy, než bylo r. 1654 (tenkrát rulla vyetla ve vsi 4 statky po 50 korcích polí a dva po 40, krom dvou malých osedlých), nenašla v gruntovních knihách nic. Proto v Pedmstí pes úbytky nastalé zstávala stará kvalifikace grunt podle rozvržení lánového nedotena. ís. 7 bylo stále lánem, i když velikost jeho byla znan menší než titvrtlánu ís. 1. V tom práv teba spatovati dkaz staro-

prodaná

vydala

úadu, musil by

bylosti

statek

oznaení lánového.

Mení a

1

pllán, tvrtlán

a pltvrtí nebo dvou a pltvrtí

zlomk podobných nemže nám

vsích

s

Ve p. vtší než 67 korc, v tom

poskytnouti již nic nového.

lány velkými byly tyto díly velké, pllány na

. 13 ve Spisové ml korc polí, ale púllán . 15 tamtéž, v gruntovní knize mezi 46% chalupy poítaný, jen 44% korc, v tom 33^4 k. rolí. V Stakov Lhot držel púllán . 7 dokonce 72 korc, v tom 59 k. rolí, púllán . 2 ml 59% korce. V Cálovicích byl púllán ís. 2, tenkrát Vejpravm náležející, vtší než titvrtlány . 7 a 4. Ml 67 korc, v tom 3 5i /4 rolí. V Markvarticích, pokud se výmra jejich zachovala, mly pllány . 8 rolí 39 y2 korce, všeho 43 3/ 4 korce, . 21 rolí 39% korce, všeho 43 3 / 4 korce, . 23 rolí 34 korce, všeho 37 % korce. Je to vzácný zjev, že dva pllány jsou si tu velikostí zcela rovny. Titvrtlány . 5,

jinde titvrtilány. Púllán

1

10

73

velikost pul lanu.

DÍL DRUHÝ. KAP. TETÍ. mly

mžeme odhadtvrtlán v Trní (. 9) ml ovšem 28 korc, v Spisové (. 9) 26 korc, v Oseku . 5 dokonce pes 36 korc. Ve vsích s velkými lány ml vbec 20 30 korc, v Pepeích 15 19 korc, v Horním Bousov také jen 14. Velký tvrtlán osecký nebo dolnobousovský byl asi zrovna tak veliký jako na p. pllán v Horním Bousov . 32, který držel jen 43 korc. Nebo pllán . 7 v Malé Lhot téže velikosti. Nejmenší na panství byl snad pllán . 33 v Pepeích o 32 korcích, v tom 30 korc polí. Zapomnl jsem na statky o pti tvrtích lánu, nejvtší na Kosteku. R. 1684 bylo jich na panství, bez dílu osenického, pt. A sice po jednom v Dolním Bousov, v Lažanech, Spisové, Lhot Rytíov (. 17) a Mrkvojedech. Ode všech potom oddleno po tvrti; do r. 1748 zachoval se jen pttvrtilán spíšovský. Ale lažanský grunt mžeme si rekonstruovati bez nesnází. O však teba poznamenati, že v gruntovních knihách kladen je za lán, pouze v seznamu z r. 1684 za pt tvrtí lánu. V díle osenickém mlo v druhé pol. .

7 a

.

1 1

tu

pes

72, 79 a

50 korc.

Z

toho

nouti, jak velké lány byly ve vsích zálesních.

—

—

PTTVRTILÁNY.

nm

17. stol.

pt

tvrtí lánu patero statk.

Pt tvrtí lánu polí

Spisová

.

Lažany

.3

12

zahrad

luk

73. 2,

—

2, 1,

1%

22,

90>

3

2, 3>

—

n,3,

-,

-,

1

V2

lad a pastvin

lesa

25, 2, 2

15, 3, 2

—

4>

h

Celkem

Y-2

139,

I

>2 1/4

109,—,—

ísel bylo uvedeno s dostatek. Jaké pouení z nich vyplývá? Jak pedevším srovnati bžné tvrzení, že normální lán obsahoval 60 korc, s daty práv pedloženými? Ze i na Kosteku poítal se v 17. stol. lán na 60 korc (v 18. stol. na 64 korc), o tom mám nkolik pímých zpráv. Tak se poítá lán na p. v urbái z r. 1 648, tak se poítá, jak jsme poznali, i v berní rulli z r. 1654. My však vidli, že 60 korc ml na Kosteku lán jen výjimkou, jen v jednom pípad, nebo 74

VSI A LANY. vzpomeneme-lipllánjen ve dvou až tech pípadech. My vidli, že lán kosteky má vtšinou pes 80, velmi asto pes 100 korc. Vysvtlení je dosti jednoduché. Udává-li se rozloha lánu v korcích, myslí se vždy jen orná pole, nikdy ne ostatní píslušenství lánového statku. Tak tomu je v urbái z r. 1648, tak tomu je konec konc v berní rolli. Vyplývá to, a to je hlavní, zejména z kosteckých knih gruntovních. Všude, kde je tu zmínka o lánu nebo ástech jeho, tedy na nesíslných místech, praví se vždy ,,lán roli vorné", ,,ti tvrti roli orné" a podobn. Netvrdím, ale mám za pravd podobné, že tak tomu bylo nebo pravidlem bylo v celé zemi. Velikost lánu se urovala jen velikostí arey orných polí. Vdouce to, budeme stedovkému lánu teprv rozumti. Zbývá vysvtliti, pro rozloha orných polí u jednotlivých lán

obyejn

dostupuje

ísla 68

— 88 korc? To

kostí korce za základ vzatého.

Ve vtšin

v

1

t

v

,

•

••

1

,

ornA pole.

pedevším s velivelikost patrn ,J, TLan KORCE A VEo osminu vetsi. likostlAn.

souvisí

vsí

kosteckých bylo

n v dobe založeni jejich mereno na korec velký, ,

lánem

,

•

j

6okorcový vydal tak skoro 68 korc, zvaných pozdji pražskými. Plocha jeho se odhadovala podle výsevku teba však pedpokládati, že pravidlem se vysel sutý korec obilí na korec plošný. U nkterých vsí, na píklad Horního Bousova, Peper, Vochvišovic musíme za ;

to míti, že

lán

ml

piny

s

vymeny

byly na normální korce staroeské, že tu tedy

U

vskutku (rolí) 64 korc nebo 60 korc plochy. jiné skulány zvláš velkými, t. j. u Dolního Bousova, Rohatska, Trní

i Kdanic byly, jak kombinuji, vymovány lány vtšího po 72 korcích a to korcích velké míry. Tak lze vysvtliti, že tyto lány vydaly vlastn pes 80 korc polí. Mžeme ovšem poítati nkde i s tou možností, že pvodní lán byl rozpoten na 72 korc polí pražské míry. Nebo že myšlen byl za 60 korc soboteckých míry hrubé. Srovnej, co jsme o ní povdli výše na str. 23. Šedesát korc té míry bylo vlastn devadesát korc. Tu lán ovšem mohl zavírati v sob snadno na 120 korc všeho píslušenství. Pi tom musíme zhostiti se pedstavy, že lán a tvrti jeho nebo na tvrti se nejastji poítalo; nkdy íká se dokonce místo

a patrn typu,

— 75

rozliné

DlL DRUHY. KAP. TETÍ. STEDOVKÁ VOLNOST A LÁNY.

POET LÁN VE VSI SE

NEMNÍ.

—

kryly se pesn, le náhodou, s kvótami „lán" jen „tyry tvrti" vyloženými (60, 45, 30, 15; 68, 51, 34, 17; 72, 49, 36, 18 atd.). Takové pesnosti stedovk nemiloval. Každý pokus vtsnati jeho

formy v úzkou a piléhavou škatulkovou stupnici musí ztroskotati. Jeho heslem je volnost, a to volnost založená na nerovnosti, na privilegiu. Rovnost je heslo moderní, protistedovké. Pináší je k nám doba osvícenská; uvidíme, jak se pokoušela i na lánech kosteckých zkusiti svou chu po stejnomrném vyrovnání, schematickém ustejnní. Proto nelze íci, že by ve formách stedovkých nebylo zákonnosti nebo pravidla. Je tu všude, ale tvary stedovké žádají vždy nco prostory, nco vzduchu k pohybu individuálnému. Jsem pesvden, že úplná rovnost mezi plochou orné pdy u jednotlivých lán téže vesnice nebyla ani v dob, kdy ves byla na lánovém principu nov založena. Záleželo jist víc na vhodném rozdlení parcel, než na njakém korci více nebo mén. A pak uplynula staletí s mnohonásobnými vlivy svými, v nichž pes stedovkou úctu k ádu jednou zavedenému nemohlo nedojíti, zejména v nkterých osadách, k posunm pdy mezi jednotlivými grunty. My poznali lány kostecké nikoliv v té podob, v níž vyšly z ruky geometr 13. a 14. stol., nýbrž v tvarech více nebo mén deformovaných, z doby po tyech stoletích, ve kterých dv hrozné války tžce dolehly na právní a hospodáské ády zem. Pes to mžeme stav pvodní vyšetiti na tom základ dosti spolehliv. Poet lán ve vsi zstával týž. Poznal jsem to bezpen na p. v jihoeské vesnici Kojakovicích u Tebon. Na Kosteku, kde z doby ped r. 1574 nedochovalo se skoro žádných svdectví písemných, uzavírám to z rozdílu mezi skutenou výmrou gruntu a jeho lánovým oznaením. Nevyluuji ovšem, že v pípadech výjimených promnil nkterý grunt svou lánovou kategorii. Dlíme-li plochu lánové pdy ve vsi potem lán na ves pipadajících, musíme dospti k pibližné prmrné velkosti lán pvodních. Ovsem jen k velikosti pibližné: v nkteré osad pidlali si rolí z luk nebo pastvin, jinde se stalo naopak. Nkde si rozdlili statek obecní a zvtšili tak

76

pímé

píslušenství

pdy lánové. V Trní

VSI A LANY. na p., kde byly

tyry až

pvodn jen

pt korc

obecní

ti lánové

statky,

mli v

18. stol.

jen

pdy.

Položil jsem již výše tabulku, vypoítávající

prmrnou plochu

výmry polí z r. 1725. Dopluji ji tabulkou druvypotenou na základ výmry Hotzlovy a týkající se jen pdy

lánu ve vsích podle hou,

lánové.

data

Tedy

nikoliv

pdy

mnohem spolehlivjší, Pipadlo na lán

obecní a podsedkové. Tabulka pinese

bohužel jen

asi

o polovici

Pipadlo na lán

vsí

kosteckých.

polí

všeho

PESNÁ DATA

Cálovice

73

9i

O LÁNECH KOSTECKÝCH.

82

Malechovice

77

102

67

Stéblovice

77

114

73

Osek

78

IOI

66

79

Lhota Rytíova

79

92

Nepívc

66

80

Lhota Stakova

81

109

Malá Lhota

66

108

Libošovice

83

100

Rohatsko

83

105

Dolní Bousov

85

102

86

114

142

178

polí

všeho

Pedmstí

57

76

Vesec

57

Dobšice

60

Vochvišovice

61

Bezno

korc

korc

Meziluží

67

7i

Pepere

67

100

Spisová

68

72

Trní

Horní Bousov

68

77

Stehom

Obruby

72

88

Prmr vydá

74*7

korc

polí

najeden lán a 94-8 korc všeho

jsem do soutu mimoádný pípad stehomský s ohledem na vsi zálesní, jež v tabulce scházejí a jež velkou vtšinou mly lány zvláš veliké. Pevedeme-li korce Hotzlovy na korce dnešní, shledáme, že kosteky lán ml 93*8 korc, v tom rolí skoro 74. Prmr celolánových statk této výmry nedosahuje (viz souet v tabulce na str. 69). T. j. díly lánu byly pomrn vtší než celé lány. Srovnání

píslušenství. Pojal

dat tabulky pedchozí s tabulkami výše (str. 60 až 62) položenými, vypotenými z katastru revisitaního, vykazuje, jak pirozeno u výmry Hotzlovy, skoro ve všech obcích vtší areu rolí. Výklad výji-

77

PR MRNÁ VELIKOST

LÁN.

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ. mek vyžadoval by mnoho místa. U Dobšic na p. revisitace r. 1725 našla rolí 360 korc arey. Hótzl namil však pouze 313V4 korc

Podobn je tomu v Meziluží.

polí.

pdy

nelánové,

Krom toho bylo tu více než jinde

domkáské; tabulka naše

pihlíží pak jen k

To platí i o Obrubech. Kdybychom do plochy lán zapoetli

pd

lánové.

a

pdu podsedkovou pdu obecní ve vsi, obsáhl by prmrný lán kosteky asi 108 korc, i

spolu s pdou neproduktivní a areou stavební pes 112 korc. Potom porozumíme, jak celý kosteky rustikál odhadnutý námi k r. 1654 na nco pes 28.000 korc, mohl býti kladen na roven 248 lánm.

Nepomrn povdno,

velké lány v Havlovicích a ve

zvláštní výjimkou.

V

Havlovicích

šlo

Stehomi

jsou, jak

o grunt daleko za

mezemi dominia ležící, ale v Stehomi o statek položený zcela blízko kosteckému zámku. Tedy o statek, jehož skutená rozloha musila historie býti na panství dobe známa. Rodina Ortova, jíž statek dosud náleží LANUORTOVA , \ , ,v ., , ^ ,. \ u j x< * ^ VE stehomi az °-° r l 745 P lse se v knihách Orltova), hospodaí tu nepetržíte od r. 1595. To je pípad jist vzácný. Byly to pvodn dva statky, jež koupil a v jedno spojil r. 1581 a 1582 Volf Oldich z Rauzen,

(

dorfa,

,

-

kosteky panský úedník. Koupil je za 300 a za 200 kop

Podle ceny bych hádal, že dohromady

mly y2 až 1

3 i

/4

gr.

es.

lánu. R. 1583

ji tenkrát kosteky pán, Oldich úedníka svého. R. 1595 ji zas prodává, a to Kašparu Orltovi, bohatému sedláku z Oseká, za 550 kop. Když r. 1608 pevzal dvr syn po otci, udána byla cena jeho na 700 kop, t. j. 1400 kop míšeských (asi 112.000 K). Ten Kašpar Orlt ml osm syn, z nichž jist vtšina ujala po statku na panství odtud asi ta bohatá úroda Ort a Ortlík na Kosteku. Zena jeho byla z Nmec, a on sám anebo jist otec jeho náležel mezi nmecké pisthovalce z hor, dychtící uložit kapitálek formanstvím nebo emeslem vydlaný v statku „v kraji". R. 1642 kupuje statek vnuk Kašparv, píjmím ,, Dvoák". Je to doklad, že to byl stále dvr selskou

sluje živnost již

dvorem; kupuje

Felix z Lobkovic, z rukou

—

usedlost rozlohou pevyšující. Ale cena jeho ve válce klesla na

78

—

VSI A LANY. 520 kop mís. (36.400 K) na zimu oseto bylo pi tom dvoe všeho všudy 8 korc žita a pšenice, jako pi pllánu. V berní rolli je živnost poítána na 60 korc polí, tedy za lán a tak i pozdji. Její cena ;

—

z r. 1695 tenkrát ji Martin Orlt pedal synovi, hospodaiv ku podivu dlouho, na 53 let v summ 730 kop míš. (5 1 1 00 K) ukazuje, že to byl lán zvlášt veliký. Podobn vysoký odhad (780 kop) našel jsem v té dob na celém Kosteku jen u statku Pažoutova ve Skuin, pozdji rozdleného mezi ísla 8, 9 a 21. Statky . 8 a 9 mají v stabilním katastru 143 korc všeho píslušenství, s chalupou . 21 dohromady na 157 korc. To byl také lán, nejvtší tuším ve

—

.

,

VELKÝ LÁN

VE SKUIN.

vsích zálesních.

Ale

Ortv

statek

leko více: celkem 240

na 20 pastvin a lad a horší, ale statek byl

teky

(se

ml pvodn (podle výmrem Hótzlova) daV tom 162 korc polí, 22 luk, 34 lesa, pes y2 korce zahrady. Byly to patrn pdy korc.

pece

1

tak veliký, že ke konci 17.

úad

kos-

r

/2 lánu. grunt býti pova-

704 Václav Ort vymohl si zase u hrabte, že má žován za lán jako prve. Václav Ort dokazoval, že role R.

stol.

svolením hospodáe) zvýšil berní povinnost jeho na

1

1

má na velkých

mrvu že vtším dílem musí šesti komi vyvážet a že když dost nevelký déš padne, tehdy že pdu i s mrvou i obilím strhuje a bere. ,,Kdo v rovin rolí a záhony má, víceji z jednoho záhonu než já ze 2 neb 3 záhon sklízívá." Nemusíme sic viti suplice do slova, ale zdá se, že tu máme pece vysvtlení, pro tak stráních a splachách,

velký statek byl považován pouze za lán. R. 17 16 oddlila vdova Anna Orltova, nemohouc prý sama ,,na té celé živnosti, jsouc hrub

rozšíená, na velkých splaších

dan"

ležící role,

v ty tak tžké

asy

a velký

hospodaiti, tvrt role od statku pro staršího již dorostlého

To je pozdjší íslo 3. Ten oddlený tvrtlán ml sám pes 59 korc všeho píslušenství. Pozdji zmenšily se odprodeji tyto díly; tak zejména na 36 korc oddleno od . k . 14. R. 1842 má hlavní statek již jen 141 korc, v tom 84 korc polí. I v té

syna Václava.

i

1 1

zmenšené rozloze zstával Kosteku.

stále

nejvtším selským statkem na

79

VELIKOST

STATKU ORTOVA.

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ. DVANÁCT KOP

ZÁHON.

Gruntovní kniha dolnobousovská odhaduje velkost grunt zídka na lány. astji íká místo lán: dvanáct kop záhon. Pllán jmenuje šesti kopami záhon, tvrtlán temi kopami, jednu osminu lánu pldruhou kopou záhon. Ponvadž v Bousov a Trní ml lán 85 86 korc polí, vyplývá z toho, že záhon ml tu prmrem plochy bezmála pl vrtele (rgi tvrce). Pi normálním lánu o 60 korcích výsevku vyselo se na záhon 1V3 tvrce. Mžeme tedy záhon klásti na roven 1*3 až 1*9 tvrce; jednu kopu záhon 5 až 7 korc. Záhony jsou pravdpodobn stará pvodní míra polní našich pedk. Korec pišel z ciziny, od Rek nebo od íman. Korec je polní míra pedpokládající již dokonalejší zemdlství, vtší plochy, je to (jak za to mám) míra doby kolonisaní. V Polsku znamená také „koit" tolik co kluiti, pdu zarostlou v pdu urbární pemovati. Záhon je polní míra starého primitivního zemdlství, s malými parcelami se spokoj ují ího. Ze mení pole na záhony ješt v 17. století mlo na Kosteku pevahu nad odhadem v korcích, poznáš z gruntovních knih bezpen. Proto pochybuji, že by záhon byl pvodn díl nebo zlomek korce. Obyejn

—

KOREC A ZÁHON.

ovšem

platilo, že

korec

má

12

záhon. Také vzdálenost udávali

pedkové na hony. To jist se záhony souvisí. R. 1644 odstupujícího hospodáe ve Vesci i „jedny hony u voechu v Nepívci".

naši starší náležejí k

pšenice

výmnku

Spolehlivý výpoet, jenž ukazuje, kolik v které vsi pipadlo

orné pdy na lán, mže býti dležitou pomckou i v jiných smrech. Vidíme-li na p., že osady spolu sousedící jako Dolní založení vsi Bousov, Trní, Rohatsko mají rolí po 83 85 na lán, neunikneme IKOST m yšlence, že byly založeny asi souasn a ovsem od téže gruntovní lán vrchnosti. Podobn nápadná je shoda mezi sousedními vesnicemi Pepeemi a Horním Bousovem nebo mezi Malechovicemi a Stéblovicemi. Ale zkoumání takové, má-li dojíti výsledk bezpenjších,

korc

—

musí

80

se opírati

i

o srovnání inží a dávek.

,

/Mi. í

u ~ ^— ~ 5!

e*

-

t*

^< T.

Q

c >v:

W r g H N W

>y:

i—

CS

pM

c

v:

u £ S o ^ *

C3

\

'Jt.

'

'_

c/3

y:

—O

E-

C3

y: ^2

S

^

r.

V .

VSI ALANY. má výmra Hótzlova k pesnému mení katastru staA jak se má k výmrám starších katastr? Bude pouno, tyry

Jak

se

bilního?

ukážu-li na nkolika gruntech a vesnicích, jak se jeví v jednotlivých pípadech speciálních ty rozdíly, jež jsme sledovali v pedchozí kapitole na ploše celého rustikálu. Zvolme si pro srovnání tyry grunty

ve

vsi Vesci,

nevelikým

u nichž v

1654

1.

— 1842 nedošlo k žádným nebo jen

zmnám v rozsahu pdy.

Hótzlova

výmra z r.

asi

1

746 lada,

zahrady

pole

luka

rybníky

lesy

celkem

pastvy

PODLE

Vesec 43 .US

>

£

3.

79, 2, *7i 2,

Lán .

1.

55, 1, 3V1 1,

Pllán .

.

7.

1,

59, 1, 3

II.

Z

<3

>u

Lán .

Titvrtilán

grun-

TY VE VESC I.

32, 1. 1V1 1,

— 2, — — U

«j

1,

1V1

-

,

1

—

7,

3,

2

X

,

3,

i,

7,

—

1,

i ž

£

»«3

>

3, 3*/. 6,

3,

£

««3

jí

9, 17,

3

1,

1,

2, »/«

— -

l

/«

—

2

—

,

2, 2

—

vrt.

tvr.

VÝMRY HOTZLOVY.

ko.

98, 1, iVi 81, 3,

V*

70, 3, 2 36, 2, 2'/.

Stabilní katastr 1842 pole

Vesec,

zahrady

luka

stav.

nepro-

area

dukt.

korce sáhy korce sáhy

sáhy

sáhy

-

636

83

101,756 88, 138

pastviny

lesy

celkem

V KATASTRU

ís. pop. korce sáhy 3-

a

18. 1

7 1

korce sáhy

82, 513

2,

57,

640

I,

58,

424

2,

32, 572

I,

448

korce sáhy

558

4,

483

568

8,

642

I,

Il6

382

8,

247

-,

58

255

3,

7i6

—

I

10,

435

17,

368

404

800

i>

475

376

439

—

10

392

—

korce sáhy

7i,77i 38,

445

Ze srovnání obou posledních ísel (7 a 1 1 vidíme, že Hotzl mil pomrn dobe. Jen u . 1 se setkáváme r. 1842 se soutem o 6 korc )

nco pikoupeno. U ostat— 3 korce mén. Ale ne-

vtším.

Pravdpodobn tu bylo po

ních tí

grunt vydá výmra Hótzlova jen o

r.

1

748

1

zapomínejme, že Hótzl nepoítá plochu stavební a pdu neplodnou a že na korce o 1% menší. Nesrovnávejme také písn jednotlivé druhy vzdlání pdy. V tom za sto let stala se asi leckterá zmna.

mí

81

STABILNÍM.

DlL DRUHY. KAP. TETÍ. Katastr josefínský zahrady

lesy

a luka

a pastvy

Celkem

pole a lada

V KATASTRU

Vesec

JOSE-

korce sáhy korce sáhy korce sáhy korce sáhy

FÍNSKÉM.

Výmra z r. Lán .

1785- 1787

72,

141

5,

Opravená vým. (po 1803)

72,

142

7,

Výmra pvodní

49,

72

Výmra opravená

49,

Výmra pvodní

639

130

9,

150

87,

363

9,

170

88, 675

8,

384

9,

3° 8

66,

764

72

8,

385

13,

242

jo,

699

58,

142

9,

480

1,

26

68,

648

Výmra opravená

58,

142

9,

480

1,

26

68, 648

Výmra pvodní

30,

129

4,

308

Výmra opravená

32

530

4,

308

3

Lán.

i

Titvrtilán.

Pilán

. n

7

— —

34,

437

37,

38

Srovnáme-li tabulku tuto s výmrou Hotzlovou, vidíme teprv, jakou cenu mlo to selské mení z r. 1785. A zdá se, že ím vtší byl statek, tím radikálnji se podmovalo. U grunt . 1 a 3 vybylo u každého o 10 15 korc mén. U . 7 chybí jen dva korce; u . 1 1 jsme pekvapeni výmrou o nco málo vtší než na-

—

meno

lezena Hótzlem

r. 1744 až 1748. Nejníže udává ovšem výmru katastr revisitaní neboli terezián-

ský.

Uvedu zárove data katastru

Rulla 1654

V KATASTRU TEREZIÁNSKÉM.

Katastr z

r

nejstaršího, berní rulle z

r.

1725 (tereziánský)

Chybí 1

srovnáno s

polí

zahrad

polí

luk

lad

1654:

lesa

celkem

Hótzlem

korc osevu

60 60 54 30

82

osevu kor. vrt.

arey

ko. vrt.

. . . .

66,

2 y4 65,

1

56,

2l/

54,

3

—

7

57,

2V2 55,

2

1%

5%

1/,

iV,

3

1

1

vesms v korcích

31

4

29,

3

/?!

2%

1Y1

4^2 7

ko. vrt.

korc

y2

4

77,

&

21

— — —

5

68,

2 14

13

— —

64,

2

34

y2

U

5% 2V2

VSI ALANY. Pole u ís.

i

a ii byla

r.

1725 udána spolehlivji než pozdji pevyšují dokonce výmru Hótzlovu.

v katastru josefínském; u ís. 1 Ale ostatní píslušenství statku stanoveno bylo zcela nedostaten. Srovnání s daty berní rulle z r. 1654 ukazuje, jak mechanicky byla tenkrát okrouhlá ísla lánová kladena za výmru rolí u jednotlivých

grunt.

U lánu ís.

1

udáno také 60 korc

—

U

vskutku jen 54 55 korc osevu. skutené plochy polí u ísel 1 au,

polí osevu,

a ten lán ml

Vesce, jak vidno zejména ze

mohou

sotva korce berní rolly

vykládány na velké korce sobotecké nebo na korce vrchovaté, o osminu vtší. K tomu nkolik píklad vybraných namátkou. íslo 12 ve Vesci (pllán) má u Hotzla 47 korc, 1 v., 3 VI tvrce; v stabilním * katastru 47 k., 646 sáh (265 sáh vydá stavební area). íslo 6 v Nepívci (titvrtilán) u Hotzla 70, 2, 2%, v tom 62V4 k- polí; r. 1842 71 korc 691 sáh, v tom 61 y k. polí. íslo 4 v Stéblovicích 2 (tvrtlán) u Hotzla 33, 2, 3%, v tom 27 korc 2% tvrce polí, r. 1842 34 korc, 71 1 sáh, v tom 27 k. 448 sáh polí. Srovnávání ve vtším rozsahu je znemožnno tím, že v Nepívci a Stéblovicích se grunty skoro vesms do r. 1842 dlením zmenšily. Ve Vesci byly pomry býti

mnohem

stálejší.

Projdme zkusmo ješt jednou výmrami

pedmt

jiné

PÍKLADY

zkoušky

vezmme

katastrálními.

Za

však jednotku vtší, pozdjší obec katastrální obec nepíkatastrální. Chci ukázati pracovníkm, kteí by o podobná studia se pokoušeli,

jak jest

si

si

tu poínati,

aby nestaly se chyby, kterých jsem

pi prvém pokusu sám dopustil. Vyvolím pro tu ukázku katastrální obec (dnes se íká úedn a špatn „místní obec", podle nmecké-

se

ho „Ortsgemeinde"), Vesce,

Nepívce

skládající se ze vsí

(dnes

úedn

a Stéblovic. Hranice katastrální obce

„osad")

nepívcké

vymení josefínském v stabilním katastru, jak nepochybuji, kryjí. Zjistiti to je vc velmi nesnadná, protože katastr josefínský se

ve

i

nemá map. Nezbylo by než vzíti jeho ruky, a s ním a s katastrální mapou z

popis hranic berní obce do r.

1842 hranice

obejíti.

Ale

83

DlL DRUHÝ. KAP. TETÍ. 1817 naízeno, aby berní obec stabilního katastru založena byla v týchž hranicích jako r. 1785 7. Katastry z doby opakuji, že bylo

r.

—

JEJÍ

pedjosefinské, jak bylo výše vyloženo, týkají se jen

RUSTIKÁL.

Teprv od r. 1785, v nov utvoených obcích je do berní obce i pda panská a církevní.

pdy

selské.

katastrálních, pojata

Rulla Katastr z

g

JEHO ZR.

VÝMRA

zahrad

polí

polí v

korcích

1725 (tereziánský).

r.

osevu arey kor. vrt. kor. vrt. kor. vrt.

osevu

1726. 378

Vesec

410,

305

Nepívc

354,

172

855

i\/ 4

380,

pastvin a

luk

lad

korc

kor. vrt.

35V«

-

3

Ví 346i

3Vi

11,

i /.

20V2

7,

i

Stéblovice

3 214, 2 / 4 187,

1V4

6,

1

i8 3 / 4

6,

2

Dohromady

979,

V

Ví 915,

—

828

procentech

R. 1725 víc

než

r.

Výmra

Hotzlova

HOTZLOVA.

vrt.

tvr.

kor.

Vesec

vrt.

411,2,

1

Stéblov.

237^2,

1

Dohrom.

I075,

v%

!>

71-9

%

vrt.

aVi

kor. vrt. tvr.

21*/.

492,

1,

1V1

22V,

415,

2,

v*

274,

8,

2

I9Vs

25,

2

63V1 "81,

2-1

5 3

-

-

lada

vrt.

tvr.

—

121,2,

les

tvr.

vrt.

kor.

8,3,2% 33,2, n, 3,— 42, 2-26

—

—

pastvin

ko.

Vl 33,3,i

17,

/,

1-2

6-3

426,- iy2 I&-J234 45*3,2%

Nepívc

14,

-

luk

tvr.

kor.

3

celkem

—

,

—

3,

i /.

3

—

-

38%

746)

zahrad

polí

VÝMRA

( 1

75

2,

-

7%

14-5%

1654 o

1

i /*

24,

1

ko. vrt. korc

1

3V4! 6,

1

lesa

porostl in

kor.

3<M»3%

73, 2,

rybn. tvr.

iy2

14

3o,i,3

46, 3, 2

,

3

$*,*,&&

50,1,2

1

% 92,1,2

8-i

vrt.

vrt.

tvr.

kor.

",

celkem

2, 2,

— —

589, 3,

1

53i,

1,

1%

373,

1,

1

170,3,1% ",2,2 1494,2,

618

1

tvr.

kor.

Vé

Mí

%

1-4

Výmra než odhad díky

z

Hotzlova zná o 26*4% plochy rustikálu v katastru víc r. 1725 a o 74*8% víc než rulla z r. 1654. Pda neorná,

pesnému mení,

vzrostla ze

17*2%

shledáno, že je jich víc než dvakrát lad a pastvin a dílem

84

i

z

tolik,

U

r. 1725 na 28*1 %. les co udáno r. 1725. Vzrst

les spadá pedevším na ádné

zmení obec-

VSI A LANY. Z vykázaných pastvin je totiž 76% a z vykázaných les obecní pdy. Stéblovice nemly žádného obecního lesa.

ního statku. 3

59

/4

korce

Obecní o

statek byl

vymen v katastru tereziánském pranedbale,

asi

250% pod skuteností. Katastr josefínský

horší o

na

1

6*4%.

To

má

u srovnání

s

výmru

Hotzlem

menší,

ukazuje tato tabulka, vztahující se zase

t. j.

výhradn

rustikál

Katastr josefínský (uprav.

1803).

pole

zahrady

luka

pastviny

lada

lesy

celkem

korce sáhy

korce sáhy

korce sáhy

korce sáhy

korce sáhy

korce sáhy

korce sáhy

40, 606

10,583

Vesec

401, 642

Nepívc

370, 166

Stéblovice

209, 382

dohromady 98l,390 vprocentech

r.

76-4

12, 21

7,235

30,

434

27

29, 382

3^283

100, 622

24

78

12,

— 1

363

— 13,

149

- 674

5>709

27, 115

53, 168

i4,

518,420

VÝMRA Z DOBY JOSEFÍNSKÉ.

31,644 453,391 43,

664 3^,498

23 128,676 1283,509

3*2

10%

124%

32%

Mén u srovnání

lem

s

Hotz-

8

95

20

14-4

pro,

Tabulka pedchozí nemá nic spoleného s katastrální obcí nepívckou r. 1785 7 utvoenou. Výmra rustikálu v jednotlivých vsích je v ní poítána týmž zpsobem, jako tomu bylo v katastrech pedchozích a u Hótzla. To jest: vše, cokoli patilo na p. sedlákm veseckým, by pda ta ležela v nkolika obcích katastrálních, je pipoteno k Vesci. A naopak je odeteno vše, co ležíc mezi polnostmi veseckými, patilo tebas sousedm v Sobotce nebo Libošovicích. Vrchnost takové soupisy podle vsí, bez ohledu na hranice katastrální, potebovala a proto šije poídila. U stabilního katastru podobných summarií již nenalezneme. Obraz katastrální obce nepívcké, objímající všechnu pdu, která ležela v mezích nové obci vykázaných (tedy i pdu panskou

—

85

VELIKOST OBCE y INDY A DNES.

DÍL DRUHÝ, KAP. TETÍ.

pdu poddanskou, náležitou sousedm jiných obcí katastrálních, pokud v katastru nepívckém nco pdy drželi), podá nám tabulka následující. V ní postavíme vedle sebe ísla souhrnná katastru josefínského stabilního. V prvém ádkuje katastr josefíni

církevní

i

i

ský,

v druhém stabilní (1842). íslice znamenají jednak korce, jed-

nak sáhy.

Nepívc

Katastrální obec

CELÝ KATASTR NEPI-

VCKÝ

A

1787

1842.

pole

zahra-

dy

korce sáhy kor.sáhy

luka

lada

v katastrech josefínském a stabilním:

pastv. jrybn.

ko. sáhy ko. sáhy kor.sáhy ko.

lesy

1212,194 42,83 víc TQ.rO/ í ó l /o

víco

112,354

VÍCO

82,114 VÍC

82%

28% 8-4%

pda nepl.

celkem

ko. sáhy korce sáhy kor.sáhy korce sáhy

s.

1071,548 32,692 103,517 18,591 26,187 3,423 685,513

—

stavební area

650,28

—

—

1942,271

58,492 2170,314

12,649

mí mí

1842 VÍC

100% 5-i%

100%

VÍCO

víc

100% ii-7%

Procenta v tabulce vypotená udávají pomr obou výmr dostaten a nepotebují výklad. Popateme nyní na to, jak velikým jeví se pouhý rustikál nepívcký podle výmry z r. 1842 Rustikál katastru pole

RUSTIKÁL JEHO R. 18 42.

1126,420

zahrady

41, 793

|

Vidíme, že v

nepívckého

luka

pastviny

102, 153

76,22

Nepi vci je

r.

r.

1

842 v korcích

lesy

96,40

staveb. area

12,536

1842 vykázáno

pda

celkem

nenlodná

58, 189

mén

1

1512,553

pdy,

než

nameno Hotzlem (srv. str. 84). Nebo pdu neplodnou a zastavnou, skoro 71 korc, musíme od celkové summy odpoíst; tu zajisté Hótzl pominul. Vidíme také, že tabulka z r. 1842 vykazuje skuten mén les, luk i pastvin, než jich bylo r. 1748. Všechno to souvisí s tím, že Hótzl byl zmil pdu, která náleží osedlým ve Vesci, Nepívci a Stéblovicích, tebas by i ležela v mezích vsí soubylo

86

VSI ALANY. potebujeme tedy tabulku s íslicemi stabilshromáždnými tak, jak tomu bývalo v starých

sedních. Pro srovnání

ního katastru, výkazech a katastrech. Tu je potebí projíti parcelní protokoly katastr s obcí Nepívckou sousedících a vyhledati jednak, co pdy mli obyvatelé vsi Vesce, Nepívce a Stéblovic v cizích katastrech (a souhrn toho pipoísti k rustikálu) jednak co drželi cizí v katastru nepívckém (a tu pdu odeísti). Najdeme, že Nepívectí mli v sousedství celkem 072 korc pdy víc než cizí sousedé v Nepived. Pesná data o skutené rozloze rustikálu tí vsí v katastru nepívckém spojených obsáhne pak tato tabulka (opt v korcích

POTEBA OPRA VY.

;

a sázích víde.)

zahrady

pole

U36,597

41,793

Ipastviny

luka

staveb, area

lesy

111,326 79,162 151,309

12,536

pda

Celkem

neplodná

58, 189

I59I.5"

A teprv nyní mžeme oceniti ádn spolehlivost mení Hotzlova mení starších katastr. Pedpokládám ovšem, že nebylo odi

prodej do cizích obcí a naopak, jež by rozsah rustikálu pozmnily. Odeteme-li pdu neplodnou a zastavnou, zbude nám k srovnání 1520 korc 587 sáh pesné výmry z r. 1842. Hótzl namil 1494 korc 425 sáh, ale v menších korcích staroeských. V korcích po 800 vid. sázích vydá jeho mení 1480 korc. Tedy by byl Hótzl nedomil všeho všudy 40 korc, t. j. 2-67%. Ve skutenosti byl asi rozdíl o nco vtší než 40 korc. Vzpomeme jen, že mezi r. 1746 a 1842 pibylo v jmenovaných vsích trochu zastavné

pdy. Nepochybn

také se prodejem a koupí tu

nco zmnila. Ale v celku vidíme, že Hótz1744 — 48 je ped stabilním katastrem daleko nej-

a tam skutená država o lova

výmra

z

r.

spolehlivjším zjištním plochy proto

pramenem prvého ádu. Škoda,

Výmra tuje

pdy

vdné

o

že se nezachovala celá.

výmrou rustikálu z r. 1842 poskyzmnách ve vzdlání pdy mezi lety 1748

Hótzlova spolu

pouení

na Kosteku. Jeho data jsou

s

87

JAK

MIL

HÓTZL.

DÍL DRUHÝ. KAP. TETÍ. rozdíl

za sto let

a 1842 v katastru nepívckém. Polí za tu dobu pibylo. Z 71*9% stoupla pole na 74*7%. Procenta r. 1842 vypoítávám pouze z pdy plodné, tak jak byla poítána r. 1748. Poznáme hned, že polí orných pibylo na úkor lad a pastvin (r. 1842 jen 5*2 %; o ladech vlastn již není zmínky) a na úkor les a luk. Lesy s 1 1*4% Hótzlových klesly na 9*9%. Tak ubývalo obecního lesa. Luka r. 1842 tvoí jen 7*3% vší arey. Zahrad pibylo o nco mí, než ubylo luk. Stouply z 2*26% na 2* 7%. To souvisí jist s dlením nkterých grunt a vznikem nových chalup, pi nichž ovsem zízeny byly zahrady.

Srovnání takováto jsou pro djiny našeho venkova velmi dležitá.

Málokde, bohužel, poskytují na Kosteku data

spolehlivý, jako

88

staré

výmry

k tomu základ tak

zemmie Ignáce Hótzla.

KOST. PROSTORA MEZI

TETÍ A TVRTOU BRANOU.

(Barevný devoryt Karla Vika)

KAPITOLA

IV.

GRUNTY A OSEDLI DRUHY OSEDL ÝCH. — PODSEDCI. — SEDLÁCI A CHALUPNÍCI. — VZRST SOBOTKY. — PIB ÝVÁNÍ OSEDL ÝCH PO VÁLCE TICETILETÉ. — VELIKOST GRUNT V TÉ DOB. — PEHLED VÝVOJE ZA DV ST LET. — VELKÝ PÍROSTEK MALÝCH OSEDLÝCH. — VZRST OSAD. — DROBENÍ GRUNT. — VÝVOJ POPULACE.

DOSUD

jsme

obírali

dlením a

se

pdou

selskou, jejím rozsahem,

mením všeobecn. Takka bez

roz-

ohledu na osedlé,

povahu a pohyb spoluurovali. Nyní bude úkol práce teba vyložiti, jak utváela se základní disposice lánová po vsích vlivem hospodáských a sociálních pomr, nesených osudy a snahami usedlého obyvatelstva. Dospjeme tak k dležité otázce rozdlení majetku pozemkového na panství, k pohybu grunt a roztídní osedlých. Gruntem tu rozumím pozemkovou držebnost vbec, v pramenech našich se gruntem míní pravidlem usedlost selská. Grunt byl vlastn na Kosteku selské stavem, nikoliv celek kteí

o ni dlili a

se

její

a

živnosti,

stejn jako chalupa byla stavení menšího osedlého. Pra-

meny naše poínají

koncem války ticetileté. Ale jdou odtud nepetržit až do r. 1848. Tak i tuje možno sledovati vývojovou linii spolehliv a nauiti se leccos pro eské djiny vbec. Dat archiválních je mnoho, ale správné srovnávání jich vyžaduje opatrnosti a pedevším dobré znalosti vci. Jednotlivé výkazy se

i

tu,

bohužel, teprve

s

mezi sebou rozcházejí a to nkdy o celá sta. To souvisí s tím, že obyvatelstvo poddanské na feudálním panství skládalo se z vrstev nkolika a podle toho poítáno bylo rozlin. Lze je rozdliti pedevším v osedlé a neosedlé. Osedlí v širším slova smyslu byli ti, kteí se

12

89

DRUHY OSEDL ÝCH.

DÍL DRUHÝ, KAP. TVRTÁ. mli dm,

pd

chalupu nebo barák na poddanské. Tedy krátce majitelé dom. Neosedlými byly rodiny a jednotlivci žijící v nájmu, podruží, nemající úasti v rustikální. Mezi osedlými teba vsak rozeznávati. Pravými osedlými ili sousedy byli jen ti, lánové. To byli sedláci a chalupníci. Ale kteí mli podíl v z chalupník náleželi sem jenom tací, kteí mli nejmén jednu osminu lánu. Lze je pojmenovat pravými chalupníky. Ti kdo mli pdy mén než osminu lánu, k pravým osedlým nenáleželi. Agrární ústava doby kolonisaní, kdy lánové vsi byly zakládány, chalup tak chalupy malých neznala. Vznikly pes to velmi záhy a to nejvíce na obecní pd. Sluly proto chalupami „na obci". Také se stávalo, že sedlák nebo chalupník postoupil kus zahrady píbuznému nebo cizímu lovku, aby si tam postavil chaloupku a že mu prodal i dílec pole. Ovšem jen v tom pípad, trpla-li vrchnost takovou proceduru. Mohlo se pihoditi také, že chalupa stála na selské zahrad a dva až ti korce k ní ujal nový drobný osedlý od obce. Chalupy a baráky tohoto druhu, k nim slušelo pár korc pole nebo louky obecní selské, nedržely pdu svou bezprostedn od pána velkostatku. Jejich „gruntovním pánem" byla vlastn obec, eventueln sedlák. Proto sluli „podsedci", chalupy jejich pak na Kosteku „chalupami podsedkovými", pozdji „pocetkovými" i „poetkovými". Byli to podsedkov. tedy jaksi poddaní poddaných. Odtud jméno „podsedci". Zjev i název jeho je vlastn projevem feudálního systému. Ml-li takový považovati sám tak podsedek ješt nájemníka, mohl se trochu za feudální vrchnost. Platili-li podsedkové roní inži z pdy, na které hospodaili, platili ji k obci, po pípad (ale to vrchnost obyejn zakazovala) sedlákovi. Ne zámek neplatili nic, le v tom pípad, že by drželi i njakou kopaninu panskou nebo že by prodávající sedlák (nebo obec) díl svého úroku vrchnosti pesunul na podsedka. Mezi sousedy, t. j. leny obce vesnické, ovšem nepatili a nemli tudy podílu v právech jejich. V Libošovicích (a asi i v jistatek,

pd

pd

a

a

vi nmu

ných vsích kostelních) byly i chalupy „na záduší". Byla tedy na Kosteku trojí vrstva poddaných: 90

i.

praví osedlí,

GRUNTY A 2.

OSEDLI.

4. podruzi. Na vynechané domkáe beze všech polí, krom

podsedci neboli chalupníci na obci,

tetí místo položme: baráníky,

t.

j.

snad kouska zahrádky. Sedli ovšem také pravidlem na obci, aleje slušno rozeznávat je od podsedk nkolika málo korci vládnoucích. Mezi pravé osedlé poítati jest ovšem i mšany sobotecké. Skutená praxe nevypracovala ty rozdíly tak pesn a urit, jak bylo vyloženo. V urbái z r. 1648 na p. jmenují se podsedky jen majitelé

theorie

pd

sobotecké a dolnobousovské. V Sobotce nena obecní mli podsedkové pdu pražádnou, le kus zahrádky. V Dolním Bousov urbá dokonce rozlišuje podsedky a chalupy na obci. Také v gruntovních knihách se astji iní rozdíl mezi chalupou podseda v tom pípad je chalupa na obci kovou a chalupou na obci nkdy se nco horšího, barák s kouskem pole nebo zahrady oba terminy zamují. Od pol. stol. 18. starobylá oznaení ta v gruntovních knihách mizí. Tenkrát šlo už jen o otázku, kolik pdy lánové sluší k chalup, bez ohledu na to, stojí-li chalupa na pímo nebo nepímo. Ponvadž z chalupy podsedkové plat na zástavení

—

—a

pd

mek pravidlem

nešel, nestará se

hrnn. Zato vzdlal-li

urbá

o

n.

Registruje je jen sou-

baráník nebo podsedek s dovolením vrchnosti kus neplodné panské pdy v kopaninu a platil za to pár krejcar do dchodu, dostal se hned s platem svým do urbáe. Urbá kosteky nepodává tedy plného obrazu osazení rustikálu, seznam poddaných. a ti poddaní, které jménem uvádí, nejsou vesms pravými osedlými. Úplného potu poddaných nepodávají ani seznamy kontribuent královské dan. Zejména v starší dob; chybí v nich baráníci a ovšem podruzi. Totéž lze íci o gruntovních knihách. Nejúplnjší jsou pomrn seznamy robotní. Robotovat musili všichni, rozumj krom Soboteckých a pozdji i Dolnobousovských. Ale nkteré robotní seznamy vynechávají drobné poddané k práci nezpsobilé. si

pd

Úkolem statistika bude rozlišit osedlé na lánové od drobných chalupník podsedkových a baráník. To jest: znázornit praví osedlí zvláš pohyb grunt selských a chalupnických a zvláš pibývání osedlí 9i

DÍL DRUHÝ. KAP. TVRTÁ.

pd

malých osedlých na nelánové. Berní rolle z r. 1654, jak víme, dbá celkem tch rozdíl. Její „sousedi a sedláci effective" a „chalupníci" jsou držitelé grunt na lánové, kdežto „zahradníci" jsou domkái. U tchto se ani nepraví, kolik korc pdy drží. Pozdjší katastry nerozeznávají již poddaných podle jmenovaných kategorií. Také starého rozdlení lánového pestali kol r. 1750 na Kosteku úedn užívati; jen pro repartici robot rozdlili poddané podle tvrtí lánových. Ale na základ zcela novém. Zde tedy také není možno sledovati vývoj až do 19. stol., tebas by ješt pozem-

pd

nostní archy katastru stabilního z let padesátých karakterisovaly

jednotlivce jako celé sedláky, plsedláky, tvrtsedláky atd. Pro

novjší,

základ

t. j.

prvou polovici

19. století

nezbude proto než

dobu

vzíti

za

výmru všech poddanských grunt, jak byla stanovena v ka-

tastru josefínském.

Kdo by chtl

sedláka

pohyb obou tíd osedlých, dlících se o pdu lánovou, tedy sedlák a chalupník, narazí na jiné obtíže. ekl bys, že chalupník je ten, kdo má Vs až 1 /4 snad až 3 /s lánu; kdo má víc, je sedlák. Ale poznáme brzo, že naši pedkové nalézali hranici mezi obma kategoriemi jiným zpsobem. Na Kosteku je v druhé polovici 17. století sedlákem ten, kdo má celý potah. To jest dva kon nebo dva voly. Sedlák je „potažník", osedlý povinný postudovati

,

tažní robotou. Kdo nerobotuje s celým potahem, je chalupník, tebas držel pllánový statek. V dob starší, kdy robota neznamenala daleko tolik v selské ústav, nemohlo ovšem toto dlidlo státi v popedí. V knihách gruntovních míní se chalupou pravidlem statek o pltvrti až jedné tvrti lánu, nkdy však i horší statek pllánový. Ze i tu ohled na jakost roboty spolurozhoduje, patrno na p. v Pepeích u pllánu . 19, jenž se v gruntovní knize k r. 1735 oznauje za „chalupu s vejchozí robotou". Menší držebnosti jmenují se, jak víme, chalupami podsedkovými nebo chalupami na obci.

kaz 9*

Nesnáze zpsobuje konen nestejné chování jednotlivých výa seznam k mstu Sobotce. Jednou je Sobotka opominuta,

GRUNTY A

OSEDLI.

jindy spolu poítána. Bousov Dolení je pravidlem veden v evidenci

stejn jako selské osady vesnické, k nimž agrární povahou svou také náležel. Teprv od r. 1786, kdy vyplatil se z robot naturálních úpln,

POET OSEDLÝCH V SOBOTCE.

seznam. Sobotku v nich ovšem nenajdeme nikdy. Tedy aspo o pomrech soboteckých teba se zmíniti zvláš. Urbá z r. 1648 vyítá v Sobotce 44 držitel dom mstských a 51 podsedk. Podsedk jménem neuvozuje. Pro, již víme. Z tch 95 osedlých jen 22 platilo roní ourok z pozemk; ostatní byli živnostníky a obchodníky. Berní rolla zná v Sobotce dohromady 98 osedlých. Ale 18 stavení domkáských stojí pusto. Bylo tedy v mst mizí

i

on

z

robotních

—

tak malá byla tenkrát Sobotka! Vbec po válce jen 80 dom nesmíme si pedstaviti, že stará naše msta a msteka venkovská lišila se v minulosti vnjším rázem a rozlohou tolik od obcí vesnických jako namnoze dnes. V Sobotce snad všechny domy byly devné a jen kamenná mohutná stavba chrámu sv. Bartolomje týila se vysoko nad šindelové a doškové stechy trpasliího msteka. Hlavní rozdíl mezi mstem a vsí, co do podoby vnjší, tkvl v tom, piléhal tsn k domu. Tomu se nejvíce divili barbai že tam slovanští a germánští ped staletími v mstech ímských a eckých. Msto jako Sobotka mlo konen njaké primitivní opevnní, lépe snad eeno oplocení, ale s dležitým znakem mstského „stavovství": s jednou nebo dvma kamennými branami. Z tch 80 obyvatel, jež vyítá v Sobotce berní rolla, drželo jen 20 ornou pdu a to celkem asi 6 lán. Berní rolle dlí sobotecké osedlé pedevším na 18 „soused". Mezi nimi jsou ti, kteí mají polí jako sedlák plláník až celoláník, dále ti, kteí mají polí mén, ale vedle toho dobré emeslo, konen ti, kteí vbec polí nemají, ale pstují emeslo nebo obchod zvláš výnosný (takovýchto je pt). Potom následuje 7 chalupník, t. j. majících málo polí, tebas jen dva korce. Konen je 54 zahradník, t. j. stavení bez polí, jejichž vlastníci pstují rozliná emesla. Osmnáct jiných stavem je poboeno. Pozdji se msto rychle vzmáhalo. R. 1684 má 114 dom,

dm

mšan

93

VNJŠÍ ROZDÍL VSI

A MSTA.

DÍL DRUHÝ. KAP. TVRTÁ.

—

VZRST

r.

SOBOTKY OD MARIE

dom

TEREZIE.

1757 již 163 225, a 58

z

tch má 34

mšan

dlí

podíl v se

pd lánové. R.

o pole k

mstu

dom

1773 má Sítání

slušící.

mst

r. 1787 nalézá tu 227 a 1315 obyvatel. R. 181 1 je v 256 popisných ísel a v 1. 1843 až 1848 asi 280 290. Nejvtší pírstek náleží, jak vidno do doby Marie Terezie. Poet se

z

—

dom

od r. 1654 do r. 1848 víc než ztrojnásobil. Ale r. 1848 platí do dchodu kosteckého roní „šos" týchž 44 starých dom mstských, jež jej platily od nepamti. Jenže dlením vyrostl poet platících na 48. Ostatní jsou podsedci; na jejich úet spadá skoro veskrze velký pírstek dom v mst. Ti z mšan, kteí drží pdu, platí ovsem ourok na Kost. R. 1848 bylo jich celkem 51, neítaje ty sousedy, kteí zakoupili nco pdy v okolních osadách. Kdybychom tedy mli urbá panství Kosteckého z r. 1848, znal by v Sobotce stále jen 70 95 osedlých. Ostatní by pro nho neexistovali.

—

Výklad

následující

týkati se

bude celého

panství,

ale bez

Sobotky. Porovnáme nejprve data z doby ernínské, vztahující se

na dominium ješt nezmenšené. Potom bude lze omeziti se na Kosteko bez dílu osenického a podati pehled osídlení jeho z let 1648 1848. Data naše, pokud není jinak výslovn poznamenáno, mají na mysli jen osedlé poddané; tedy nikoliv podruhy. Podle urbáe z r. 1648 bylo na panství celkem 577 osedlých, v tom 10 1 chalup na obci a podsedk. Poet grunt selských a chalupnických na lánové odhaduji asi na 428. Že znaný díl jich

—

KOSTETI OSEDLÍ R. 1648.

pd

byl

r.

1648 bez stavení

existoval,

i

hospodá

urbá zamluje.

a že

i

díl

podsedk vlastn

ne-

Proto íslice jeho nejsou spolehlivé.

V

R. 165 4.

Berní rolle (1654) poítá všech osedlých 548. tom bylo 91 grunt a chalup. Bez nich zbude osedlých 457. Sedlák zná berní rolle 254 a 34 statk pustých; chalupník 116 a 27 pus-

pustých

zahradník (domká) 87 a 30 pustých. Grunt selských a chalupnických, i pusté v to poítaje, je 431. Tedy asi tolik, co vyetl urbá. Odeteme-li pusté grunty, zbude 370 statk. Podrobný výkaz z r. 1684, sestavený k pouení vrchnosti nejítých,

st

GRUNTY A manem Blatenským, pusto.

ví

dohromady o 560

osedlých.

OSEDLI.

Z tch je

osedlí

17 míst

R. 1684.

Tedy ješt ticet šest let po válce nejsou spousty její zahlazeny.

r. 1654 stal se ovšem veliký pokrok. Osedlé dlí výkaz na to je dohromady 394 sedlák, 130 chalupník (a 1 pustý) 263 leží ladem. Srovnáme-li z nichž jen jeden grunt na lánové pd, to íslo s íslem 431 grunt r. 1654, vidíme, že nemén než 37 sel-

Proti

—

ských živností zmizelo. Vysvtlení je na snad nco grunt bylo vrchností skoupeno a svedeno; nco jiných bylo spojeno po dvou :

tech v nové vtší statky. Povdli jsme o tom více v díle prvém na str. 117. Že náprava k lepšímu stala se znaná, vyplývá ze srovnání osazených grunt r. 1654 (370) a r. 1684 (393). Podsedk na nelánové proti r. 1654 pibylo. Seznam z r. 1684 vyítá drobných chalupník podsedkových, kteí mají % korce až 4 korce polí, až

i

pd

celkem 62

(a

1

pustého),

domká

bez polí 88 a 15 pustých. Tito

malí osedlí vydají tedy dohromady 166 ísel, z nichž 16 je po-

boeno, neobydleno. R. 1654 bylo jich 1 17 ísel, z nichž 30 pustých. Pramenem bude nám dále soupis poddaných z r. 1736. Je to vlastn seznam kontribuent. Od výkazu z r. 1684 dlí jej pes 50 let. Vidíme, že za tu dobu uinilo panství pokrok nepatrný. Všech osedlých je 578, tedy jen o 16 více, eventueln o 33 více. Nebo r. 1 736 není již ani jediné pusté chalupy na Kosteku. Grunt selských a chalupnických (až do V8 lánu dol) je 417. Pdy lánové od r. 1684 nepibylo, ale statk pibylo: to je dkaz, že nastává proces opaný proti onomu, jejž pivodily pohromy války ticetileté. Grunty se pomalu poínají dliti. Ale ješt jich není tolik, kolik jich

mlo

SEZNAM Z

R. 1736.

pd

na nelánové je r. 1736 jen 161. 1684 je to pírstek ku podivu malý. Uvidíme pozdji, kde tkví pravdpodobn píina. Léta 1690 1739 byla periodou nejvtší bídy, jež kdy panovala v dob trvalého vnitního míru na býti

r.

Proti 150 z

1654. Osedlých

r.

—

Kosteku. Pomalé pibývání stavení domkáských souvisí však i s tou okolností, že vrchnost ernínská vzniku nových chalup bez polí dsledn pekážela. Takovým zpsobem musilo pibývat po-

druh. R. 1684

bylo jich ješt velmi málo:

muž

22,

žen 44. Asi

95

PODRUZI

DlL DRUHÝ. KAP. TVRTÁ. 1738 poítá se vsak v seznamu osedlých (vedle 232 sedlák, dále asi 228 chalupník, v tom ovšem i podsedkových, a 62 baráník)

r.

podruh,

155

vše bez Bousova.

To je vzrst nkolikanásobný.

Nechybí ani pehledných zpráv o roztídní grunt podle velikosti. Je to zejména dotená již statistika hejtmana Blatenského z r. 1684. J e sestavena po obcích, v nichž jednotlivé kategorie osedlých jsou v rubrik seteny. Velikost živností ovšem tvrtmi lánovými. Se seznamem tím mžeme srovnat soupis kontribuent kosteckých z r. 1736, také podle lán sestavený a tak i v této

ad

mí

píin postihnout tendenci vývoje bhem celého plstoletí. jsem obojí

adu

Sedláci

VELIKOST

Díly

GRUNT R. 1684

A

i7 8

1

7.

»/«

V. sedl. chal.

1736.

poet

v procentech

v c

V.

7a

V. 1

i /.

Chalup.

Sedláci a chalupníci

lán

osedlých

Sestavil

dat do této tabulky:

sedl. chal.

v#

78

sedl. chal.

10

-

49

3

93

8

92

20

4

"

4

79

-

31

394

25

—

I2"4

C76

2 3 '6

2

23 3

5

1

02

1

20

—

7-8

—

46

10

i7»

'/

1

Roku 1684 drží

celkem v procentech

I2

1

49

/,

56

—

22'

I

52

2

5 /8

12

697*

5

3i'5 2*2

poet osedlých

Roku v procentech 1736

drží

197*

lán

5

1-2

0-2

12-4

«7*

v procentech 2-7

x7.

0-5

52

56

i7 8

253

084

93

—

1-7

—

3

40

417

—

3'/.

/4

5

87

10

ni

13

90

1-2

20-8

24

266

31

215

0-7

95

8

657,

67*

557,

47.

22 1 /,

7.

5

248

22

IO

0-2

2-2

lán

celkem

20

3

4

/.

23-2 1-9

29-2 2-7

221V.

22 3 7.

-

Tabulka nedovoluje srovnati rozdíly let 1684 a 1736 pesn, r. 1736 v lánové vykázáno víc o 2V2 lánu. Vskutku lánové pdy nepibylo, ale r. 1736 pojali i nkteré mlýny poddán ké do soutu a berní povinnost jejich (nikoliv orná pole jejich) odhadli protože je

96

pd

Z

2

s

> £ Q

->

£

~ 1

O

r

N -

GRUNTY A OSEDLI mrou lánovou. Rozdíl je pece neveliký. Nejvtších statk, % lánových, je r. 1736 o polovici mén; co tu ubylo, pibylo v potu živi

ností

1

78 až

7

/s

lánových.

Podobn

JAK ubývalo

statk

ubylo statk titvrtilánových

typ menších. Nejvíc ovšem tch nejmenších: tvrtlán a osminek lán. Ale celkem drobení grunt ješt mnoho nepokroilo. Výkaz z r. 1836 nerozeznává pdu selskou a chalupnickou. Je to škoda: vidli bychom jasnji, jak selské pdy ubývá 3 a jak pibývá chalupnické. R. 684 má 263 sedlák celkem 87 / 8 lán pdy, t. j. 84*6% vší pdy lánové. Na 131 chalupník zbývá jen 15-36%. A to je ješt 20 osedlých s pllánem rolí poítáno za chalupníky. Kdybychom ty plláníky pietli k sedlákm a všechny tvrtláláníky chalupníkm, stoupne procento selského podílu v nové na 88%. V dob zakládání vsí, v 13. 14. stol., byl ten selský a pibylo statk

1

1

pd

—

podíl jist ješt vyšší. Vsi

mly skládati se jen z velkých statk.

I

toho

poddaného na novém práv nmeckém myslila si doba feudální trochu aristokraticky, jako zámožného, vtším statkem vládnoucího hospodáe. V tom tkví, pes všechny nepíznivé stránky pozdjšího vývoje, ješt dnes

—

síla

selského stavu v naší vlasti.

pd

lánové sedláky R. 1684 je ješt 70% všech osedlých na a každý z nich drží po oprav navržené je jich celkem 279

—

prmrem

pomr

korc. Chalupník má chalupník jednoho lánu, t. j. bezmála 20 korc. Jak patrno, byli jenom 0'2i poddaní kostetí pdou dobe opateni. Nepozorujeme ovšem, že by prmrná velikost grunt po válce ticetileté vzrostla. Urbá z r. 1648 vyítá asi 428 grunt na rustikálu obsahujícím 242 lán (za Sobotku jsme vylouili 6 lán). Na grunt pipadne 0*56 lánu. R. 1684 musíme 22i 3 /8 lánu dliti 394 grunty a obdržíme zas po 0*56 lánu na jeden grunt. Pibylo sic po válce vtších statk, ale svedením ztraceny byly rustikálu práv grunty nejvtší. Tak prmrná velikost živnosti poddanské se vlastn nepromnila. Pipadá na ni ped i po válce nco pes 52 korc. Pozdji, r. 1736, ovšem již mén. Jen 0*53 lánu, t. j. bezmála 50 korc. Výkazy pozdjší týkají se dominia o díl osenický zmenšeného. 13

070 jednoho

lánu.

Tedy

65*6

97

DÍL DRUHÝ. KAP. TVRTÁ. Vypoetl jsem píslušná data o 1648

—

736 a

1

spojil je

v jedno

s

této

menší ploše panství

daty o vývoji pozdjším.

i

pro léta

Tak vznikla

tato tabulka:

grunt

PEHLED

roku

VÝVOJE 1648—1848.

dom

pd na pd

na lánové

ostatní

356

136

359

109

(44 pust.)

(30

1648

všech osedlých

|o§

grunt

jna

pd

dom na

pd

všech osedlých

« 2 co £>

lánové

ostatní

492

587

328

99

pust.: 468

566

330

92

(38

(22

bez pust.:

pust.)

362

!

s

1

-3 -C

3 U O

T> O,

427 s

?

pust.: 442

dílu

1654 bez

pust

i

bez pust.:

394

)

(16

pust.: 477 bez pust.:

pust.)

461

146

492

148

1684

329

474

asi

346

)

O

302 ~o

Q

-

N li

x>

(14

pust.: 433 bez pust.:

pust.)

419

131

n 575

Sobotky

1736

pust

00

s

osenického

>

?

s

49

314

128

442

138

379

309

688

135

425

437

862

asi

asi

bez

1770

asi 415

1S11

asi

asi

347

762

982

"3 SU

Kosteko

478

1062

584

I3I2

O Í

asi

1848

490

Tabulka

POUENI JEHO.

rolle

asi

asi

—500! 683—693

asi

1193 1473

je jist velmi instruktivní.

440-448 505—513

Od

r.

1654,

953

?

?

kdy berní

poboené eské osady, až do r. 1848, st let, se poet poddanských stavení (ítáme-li vsi než ztrojnásobil, na venkov bez mst víc než zdvou-

popisovala vylidnné a

tedy za i

h

msta),

dv víc

Na

1654 až do panování Marie Terezie pírstek jen neveliký, 22%. Ale v letech 1736 až 1848 iní 1 15%. Vyjdeme-li od stavu, jaký ml na mysli urbá z r. 1648, aplnásobil.

vesnicích je od

r.

t. j. od ideálného obrazu plného osazení grunt, málo nebo nic doteného válkou, pozorujeme, že teprv r. 1736 bylo dostihnuto (nebo jen málo pekroeno) toho potu poddaných, jaký v urbái vzat za základ normální. 2e tedy až do doby Marie Terezie hojí se rány válkou zasazené nový rozkvt, a to dosti kvapný, že poíná se teprv dobou tereziánskou. Na ni vbec pipadá nejvtší kvóta pírstku. Na Kostekuje to ovšem osobní zásluhou svob. pána Netolického, jenž svou ekvivalencí poet poddaných velice rozmnožil. ;

98

GRUNTY A

OSEDLI.

V obou hlavních kategoriích, jednak usedlých na pd lánové, drobných chalupník a baráník je vývoj velmi nestejný. Vzrst v kategorii prvé iní v 1. 1654 1848 asi 52%, ale v kategorii druhé 628%. Kdybychom poítali i se Sobotkou a Boulánové sovem, byl by rozdíl tchto ísel ješt vtší. Grunt na tedy pibylo víc asi o polovici. Ale pdy lánové pi tom ubylo. Nebo lánové míní tabulce naší teba rozumti tak, že usedlostmi na jen zbylé živnosti selské a chalupnické, pokud velikost jejich neklesla pod jednu osminu lánu, t. j. pod 8 korc orných polí. Od mnoha selských statk bylo v dob Netolických i pozdji odprodáváno po nkolika korcích malým osedlým, takže pdy, kterou zveme nelánovou, pibylo. Dalo by velkou práci zjistiti i v této píin pohyb pdy íseln. Bylo zajisté již pro rok 181 1 potebí, chtl-li jsem rozlišiti osedlé lánové od nelánových, vzíti za základ soupis všech kontribuent podle výmry statk jejich (spokojil jsem se jen výmrou orných polí) a rozdliti poddané v kategorie velikostní, odpovídající pomrn starému odhadu na lány. Poítal jsem statek nejmén

tíd

jednak v

—

VELKÝ

VZRST DROBN ÝCH OSEDL ÝCH.

pd

pd

o 76 korcích rolí za pttvrtilán, o 56 korcích za lán, 44 titvrtilán, 28 púllán, 14 tvrtlán a chalupy o 8 korcích za osminu lánu. Tak

grunt v 1. 1684, 1736 a 181 1, jak ukazuje Týká se Kosteka bez dílu osenického, bez

bylo lze srovnati velikost

tabulka dole položená. Sobotky, ale Díly

lán 1684

1736

1

i /.

5 I

x 1 /.

1

1811

s

l

44 45 16

Tedy

Bousovem.

J

'/•

3

5

,

81

75

»/•

7

9

60

V,

96 98 T2 4

^

3 ;',

5

9

.

,,

Celkem|

™

68

Drobni i

4

||

Baráníci

cha upníci

•Jíl

:

56

89 a 15 pustých

74

29

346

U^tíi-.m

135

142

478

|sE£?'s» kou

DROBENÍ

GRUNT

1684—1811.

87 se zahrad-

85

Beze všeho 142

statk selských, držících sedm osmin lánu nebo více, zachránilo se do r. 181 1 jen 17 grunt. Z živností o 3 / 4 a 5 /s lánu zbyly jen dv tetiny. Za to pibylo púllán o 28%, tvrtlán o 98% a osmin lán dokonce o 610%. Chalupníci mají již na z 52 velkých

99

DÍL DRUHÝ. KAP. TVRTÁ.

pd lánové vtšinu nad

sedláky. Ale vtší díl pdy, t. j. 124% lánu, pece ješt patí sedlákm; na chalupníky pipadá 51% lán, t. j. 29%. Poítáme-li k sedlákm všechny osedlé, poínaje od tch, kteí mli nejmén 3/s lánu, bylo jich r. 1684 241; r. 181 1 jejich 201. Chalupník bylo r. 1684 88; nyní jich je 277. Víc než tikrát tolik! R. 1684 pipadalo na pravého osedlého skoro 0*57 lánu ili pes

53 korc. R. 181 1 jen 0*36 lánu ili skoro 34 korc. Pda malochalupnická, která r. 1684 mohla býti odhadována

všeho všudy

na dva

asi

lán. Devtkrát

lány, obsahuje

r.

181

1

okrouhle 18 starých

Z tch 379 malých chalupník

orných polí po 6

a

—8 korcích, 89 po 4—

domká

6, 136 po dvou až tyech korcích a 85 mén než 2 korce. Rozumj krom pdy jiného vzdlání. Znásobením dospjeme k pibližné summ víc než 18 lán. Je vidno na prvý pohled, že tento velký vzrst pdy

s

vzrst pdy

tolik!

poli drží totiž 69

nelánové není

pouhým dsledkem zmenšení pdy lánové. Staré 3 r. 1684 221 /s lán; po odprodeji dílu

pdy lánové bylo bez Sobotky

3 osenického (34 lán) zbylo i87 / 8 lán. R. 181 1 nalézáme pdy lánové pibližn jen 175% lánu, t. j. o n 5 /s lánu (6*6%) mén. Ale

pdy nelánové je víc než To

nosti 2

—

3 lány

pibyly na

jak vidíme, z

i

181

r.

na

1

8

lán, na rozdíl od asi dvou lán

hlavn s ekvivalencí ernínskou a vráceno sic poddaným tenkrát polí jen

souvisí

str.

1

se

asi

tyry

pd obecní, v ekvivalenci

shoduje.

je v tabulce

netolickou.

Poznamenávám

pedchozí o

jen, že

nco vyšší

98, protože jsou tu za zvláštní

(o 22)

z

r.

Od

1

684.

vrch-

lány, ale asi

pojaté. Všechno,

souet osedlých než byl v tabulce

jednotky vlastnické poítány

držebnosti po vsích, na nichž hospodaili

mšané

sobotetí nebo

cizí sousedi.

Pohyb grunt a osedlých, jak jsme jej zhruba sledovali, nebyl stejnomrný ve všech osadách. Ze v mstech Sobotce a Bousov domk bez polí pibylo nepomrn více než ve vsích, víme. I mezi vesnickými osadami jsou však rozdíly. Srovnej o tom následující tabulku

100

GRUNTY A sousedi

Jména osad

i

Dol. Bousov

Trní Libošovice

s

1

1736

1684

1654

domkái

sousedi

pustými

29

17

3

-

9

8

i

s

1

|

dom-

kái

pustými

3i

13

4

-

9

I

sousedi

domkái

32

18

4

~

10

3

8

5

9

4

Lhota Sta.

6

—

5

—

5

-

Skuina

10

2

10

5

10

Rakov

11

2

8

4

6

1

6

—

Bezno

11

3

8

2

9

Pepere

16

5

19

4

19

I

Osek

13

5

15

6

Markvartice

27

4

25

8

3

8

11

2

11

Nepívc Vesec

ko.)

1)1654-1848

dompoet Pírstek kái bará- osedlých níci (do

vbec

8 kor.)

240

procent

48

5

8

-

«

366

15

13

13

54

217

—

1

17

11

35

169

7 (14)

3

16

166

5

16

10

5

31

158

9

4

14

8

5

32

146

6

I

7

3

5

17

143

4(8)

19

33

135

20

12

8

45

114

15

I

16

10

11

38

„,

8

25

11

34

22

5

62

100

1

8

3

11

4

—

21

90

2

11

,

«

3

,

19

46

9

:

Je zejmo, že podmínky vzrstu obcí jsou povahy velmi rozmanité a pravidlem tžko postižitelné. ekl bys, že osady pilehlé tsn k Sobotce nebo na íšské silnici ležící, porostou nejvíce. Vidíme vsak, že Trní a Libošovice mají mnohem vtší pírstek než Bezno nebo Lhota Stakova. Vidíme, že Markvartice, kde byla fara a škola (ovšem teprv od pol. 18. stol.), rozmnožily poet svých osedlých

pomrn má jich

málo.

zrovna

Pedmstí u tolik

i

r.

181

Sobotky, jež 1

a 1848.

r.

1654

mlo

8 osedlých,

Zde nepibylo tedy

1654

— 1848.

421

6(8)

-

VZRST OSAD

i

100

50

9

Lhora Rytí.

Stéblovice

(nad 3

9

9

1848

1811 sousedi

OSEDLI.

ani jedi-

ného procenta. Nejvíc záleží po mém soudu na tom, jak daleko pokroilo v té které osad dlení starých grunt. Kde selské lány neodolaly rozdrobení, tam pibylo nejvíc drobných usedlých. Tak tomu bylo v Trní a v Rohatskunebo Dobšicích. Zde bylo r. 1654 osedlých 8, r. 1848 však 23. Zdá se také, že nových stavení pibývalo víc ve vsích, kde od poátku bylo vtší procento drobných osedlých (na p. 101

PODMÍNKY JEHO.

DlL DRUHY. KAP. TVRTÁ.

ZÁNIK NEJVTŠÍCH

GRUNT.

ÚSILÍ

VRCHNOSTI V TOM

SMRU.

v Dobšín a Podkosti), než ve vsích velkou pevahou selských. Zde velký selský statek silou setrvanosti, ale nepochybn i v zralém uvážení svého prospchu udržel se pomrn dobe. Vesec a Nepívc, ale zejména Vesec (krom Pedmstí) jsou osadami, které nejvíc uhájily a to až do dnešní doby svou starodávnou povahu. Vidli jsme, že to byly práv nejvtší selské grunty, jež padly v novému smru agrární politiky. Pttvrtilán zachoval se na Kosteku r. 1811 jen jediný statek Ortv ve Stehomi, statek, který býval vlastn poítán za titvrtilán. Ze 44 lán zbylo jen 16. Nejvíc v Pepeích (3 místo starých 5), 2 v Trní, 2 v Rakov a jen po jednom v nkolika vsích ostatních. Ze titvrtilán zachránilo se jich však 75%. Z toho 6 v Dol. Bousov, 6 v Skuin, 5 v Pepeích, po 4 v Spisové, Markvarticích a Nepívci. Ovšem, že tu nkde pibyl titvrtilán tam, kde ho díve nebylo. Prost zmenšením pvodního lánu. Pllán, jak víme, pibylo. Na Kosteku bylo to dlení nejvtších selských statk zásluhou svob. pána Netolického. Záleželo pvodn jen na vrchnosti, chtla-li zmenšení poddanského gruntu dovoliti; stát se do té otázky ješt nemíchal. S dvody, jež vedly Netolického, se ješt seznámíme. Nemyslil pi tom jen na prospch vrchnosti. Feudální vrchnost té doby nemohla nikde chtíti tomu, aby statky selské zmenšily se tak, aby dostatené kvantum selské potažní roboty bylo ohroženo. Ale nejvíc padalo na váhu, že sedlák 17. 18. stol. statek píliš velký vzdlati nemohl. Co je dnes argumentem pro zachování vtšího pod-

ob

—

—

niku zemdlského, bylo

vším

i

dív dvodem

ádn

proti

nmu.

Proto pede-

zákonodárství doby tereziánské a josefínské dovolovalo, ano

nkdy doporuovalo dliti nejvtší selské statky.

Pamatovalo ovšem na to, aby jádro statku nekleslo pod 30 korc a aby nevzniklo dlením mnoho drobných parcelových hospodáství. Potebu zachovati sedlákm jejich pdu, nepromniti jich v chalupníky (jako se stalo dlitelnost velkým dílem v Polsku a na Slovensku) nespustilo nikdy s mysli. GRUNTU. Chtlo však, aby drobným chalupníkm, pdou již nadaným, pdy pibylo. Od doby tereziánské žádalo se také k dlení grunt svolení i

102

GRUNTY A

OSEDLI.

státní, t. j. povolení krajského úadu. Pi tom v podstat zstalo pes nový obanský zákonník z r. 1 8 1 1 A to až do volné dlitelnosti všeho allodiálního majetku pozemkového, uzákonné r. 1868. Sledovati pohyb pdy kostecké až za tuto hranici je mimo program naší práce. Ale kdybychom se o to pokusili, shledali bychom, tuším, že volná .

dlitelnost posledního plstoletí nepivodila parcelací

tolik,

jako ob-

mezená dlitelnost doby tereziánské a josefínské. V pevaze velkých statk a velkém potu bezzemk v letech kol r. 1748 bylo nco podniknutá pinesla nezdravého. Dlení Netolickým a po korrekturu žádoucí. Opakování stavu podobného v dnešní dob (psáno r. 1909!) je málo pravdpodobné a to snad i pro ubývání

nm

vesnického obyvatelstva.

Na Sobotecku jest úbytek ten stále patrnjší.

Tak dostáváme se k otázce potu obyvatelstva na bývalém POET Kosteku. Cední data o poínají se teprve s dobou josefínskou. OBYVASoukromých výkaz vrchnostenských jsem nenašel. Dchodní písa TELSTVA Parízek píše sic jednou kolem r. 1650 hrabnce Sylvii, že sestavil NA PANSTVÍ. takový podrobný výkaz ode vsi ke vsi. Ale ten se nám bohužel nezachoval. Nezachovaly se také v kosteckém archivu žádné podrobné seznamy poddaných a pohybu jejich z doby pozdjší, žádné „Mannschaftsbcher", jako se zachovaly na panstvích jiných. Tak teba

nm

spokojiti se touto tabulkou

roku

Obyvatel na Kosteku bylo

dom

osob

na

dum

pipadá

1022

598 6-59

1385

9743 8156

183

7201

1842

1595

1827

1478

1807

1787

1

1

588 608

Tedy za 55 let vzrst o 53%. Je to pírstek znan menší, než vzrst celozemský v té dob. R. 1842 bylo v echách (i s vojskem) spoteno 4,318.000 obyvatel; r. 1785 2,500.000. To je víc o 72%. Do let 1772 1842 náleží tch podivuhodných sedmdesát rok, kdy

—

103

PROCENTO

PÍRSTKU.

DÍL DRUHÝ. KAP. CTVRTA. se

nás malý národ

potem

zdvojnásobil.

Na Kosteku patrn

nebyl

vzrst obyvatelstva tou dobou tak pronikavý. Nejspíš proto, že tu nejsilnjší procento pírstku náleží do let asi 1747 až 1760, do doby

pánem Netolickým. Mžeme to íseln postihnouti. Nebo zjištný poet osob pipadajících najeden umožní vyhledati pibližná data i pro dobu starší. Ale nesmíme zapomenout, že poet dom, v pedchozí tabulce vykázaný, je vyšší než poet osedlých, jak jsme jej stanovili v tabulkách výše položených. V tabulce poslední se míní všechna domovní ísla na panství, v tom i domy vrchnostenské (dvory, stavení panských úedník a vnitní kolonisace, provádné svob. i

dm

školy, obecní pastoušky atd. My výše sítali jen domy poddanské. Budu proto poítati 6*5 osob na jeden i vlastn

zízenc),

dm

VÝPOET OBYVATEL V STARŠÍ

DOB.

jednoho osedlého. Tak bychom obdrželi pro rok 1770 na panství 6383 obyvatel. Za Sobotku jsem ítal 220 dom. Pro rok 1736 bych zvýšil kvótu na pipadající (vzhledem k velkému potu podrua bezzemk) na sedm. I bylo by obyvatelstva 4354. Roku 1684 (poítáno zas po šesti a pl) by bylo 3737, pro rok 1654 pak 3081. To by bylo minimum pivodné vylidující válkou. Urbá z r. 1648 se svým bezmála úplným poítáním míst, pedpokládá asi 3815 obyvatel na Kosteku, ovšem na Kosteku, které by válkou jen málo doteno bylo. Vše se Sobotkou, ale bez dílu osenického poítáno. Je v povaze tchto ísel, vzniklých jen na základ pibližného dohadu, že nesmíme užiti jich k dedukcím uritjším. Ale mám za to, že zhruba nejsou daleko pravdy. Mám za to, že ped válkou ticetiletou bylo na Kosteku (bez dílu osenického) sotva víc než 4000 obyvatelstva. Válka by panství vylidnila asi o 25%. R. 1736 by vývoj k lepšímu pekroil stav pvodní, tytisícový, již o 354 hlav a r. 1807 by dospl k íslu dvojnásobnému. Máme sic pro druhou polovici stol. 17. i data církevních o potu duší v farních obvodech. Ale s tmi nelze nic poíti. Jednak poítají (jist nedokonale) jen dosplé obyvatelstvo, aniž by držely se pesné hranice mezi dosplými a nedosplými, jednak pak obvod dkanství soboteckého zahrnuje v té dob i farní okresy Mladjovský

h

dm

úad

FARNÍ SEZNAMY.

104

" I

I" i

H r. O ,

u cd

*+ i—

K

u

W 13 H N

Q -

GRUNTY A

OSEDLI.

a Samšinský. Zelenská Lhota a ást dílu osenického slušely k Líbáni a Osenicúm. Tenkrát totiž žádná fara na panství nebyla osazena

kaplany ml pímou duchovní za hranicemi jeho. Nebylo dost knží, nebylo ani dostateného hmotného zabezpeení pro n, a farní ani mnoho nestáli. poddaní, dílemješt pochybní katolíci, snad o Statistik a dat pibývá od doby josefínské. Ukázkou podávám podrobná data vojenské statistiky konskripní za jediný rok, uzavený 31. bezna 1807. Hlavní íslice viz v pedchozí tabulce. Vedle poítá ten summá i domácnosti (Parteien), jichž je 1981 Ženského pohlaví je 4376, muž 3810, v tom 1540 ženatých. Hoch mladších než 14 let je 1325, od 15 do 17 let 362. Podle stavu a povolání je na panství 8 duchovních, 2 šlechtici, 14 úedník a ,,honorací", 312 mšan, živnostník a ,, umlc", 304 sedláci a 901 doma baráník s rozlinou živností. Tato data mají patrn na mysli jen hlavy rodin ili pednosty domácnosti'. Panství vykazuje

faráem;

dkan

sobotecký

s

dvma

správu skoro na celém dominiu ano

i

n

dom

ká

,

ku podivu úbytek osedlých: narodilo se 94 duší, umelo 97. Pibylo vbec (také pisthováním nebo návratem nepítomných) 138, ubylo 170. Nepítomných je 161, cizích pítomných je 79,

vtom

3 cizozemci.

Statistik

osobní

podobných a ješt

víc

seznam

dan, je dost v archivech venkovských

trálách pražských a vídeských.

Bude mít

z

tch

let,

týkajících se

a jist ješt více v cen-

vdnou práci, kdo se jich

jednou znalecky ujme.

14

I05

vojenská

KONSKIPCE.

KAPITOLA

V.

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA. LÁN. — LOVENSTVÍ. — ÚSTAVA DOMINIA. — DDINOST PODDANSTVÍ. — OBMEZENl PVODNÍ SVOBODY. — VÝVOJ JEHO A DVODY JEHO. — EŠTI SEDLÁC I NEBYLI NEVOLNÍKY. — PRÁVO ZÁKUPNÍ. — VZÁJEMNÁ POMOC PÁNA A PODDANÝCH. — DDICKÉ PRÁVO A ODÚMRTI. — SPRÁVA PODDANÝCH. — SOUDY RYCHETNl A KOMPETENCE JEJICH. — ÚKOLY RYCHET V JINÝCH SMRECH. — VOJENSKÁ HOTOVOST KOSTECKÝCH SEDLÁK. — ÚSTAVA A SPRÁVA SOBOTKY. — HRANICE RYCHET KOSTECKÝCH.

pvodn žádná pojem metrologický jako na p. jitro, pispl jen k neporozumní vci. Lán je pedevším název, urující právní povahu poddanského statku. Ponvadž pak selský lán v dob, kdy byl u nás v život uvádn, ml urité typy velikostní, stalo se velmi záhy, že slovo tlumoilo zárove pibližnou plošnou výmru statku. Brzo vidíme, že i lesy se potem lán. Ale že pojem lánu jako míry plošné je pece jen druhotný, vyplývá ze skutenosti, že velikost jeho uruje se znovu a znovu a to rozdíln potem strych. V slov lán, jak se ho u nás užívá v 13. 14. století, tají se

C

co je lán.

Oje

lán?

Povzme

nejdíve, co není. Není to

polní míra. Názor, že je to

mí

—

vlastn kálu

trojí

smysl. Je to

odmený

statek

pedn selský neboli poddanský,

vbec; v tom rovná

se staršímu

z

domini-

nmeckému

,,mansus" nebo ,,hufe". Je to dále statek poddanský, propjený tom je sedlákovi za uritých výhodnjších podmínek právních.

V

smysl individuelní, vlastní, i jmenoslovn postižitelný. Je to konen termin oznaující pibližný typ velikostní selského statku. Kolísala-li velikost

stedovkého jitra mezi

lánu, který vlastn polní

106

mrou

22

—58

nebyl,

ary,

pochopíme, že velikost se v roz-

mohla pohybovati

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA. ješt vtším. Poznali jsme lány i5okorcové, ano ješt vtší. Uslyšíme i o patnáctikorcových. Normální lán zemský byl ovšem ítán za 60 až 64 korc osevu. Slovo lán ozývá se po prvé v našich pramenech v stol. 13. 14. Etymologicky není to nic jiného než nmecké „lehen", t. j. esky léno. Rozuml se tím statek neboli usedlost, postoupená v ddiné pjetí

—

užívám od

držitele velkostatku

nkomu, kdo

se

pánu velkostatku

Clov^

'V 'TV

Ten slib a stav vrnosti zvali echové podle latinského „homagium" esky „lovenstvím".

zavázal slibem vrnosti a poslušnosti. staí

my vyjadujeme slovem „manství". Sedlák manský uinivší slul „lovkem", t. j. asi jako manem pánovým, pozdji „poddaným" jeho. Slovo „lovenství" se ješt v 16. stol. rozvádí podrobnji terminy „vrnost, poddanost a poslušenství". Všechny ty názvy ukazují bezpen, že i pomr sedlák Myslili tím totéž, co

takový

k

slib

pánm pdy ve vlasti naší urován byl od

1

3. stol.

poínaje názory

a formami práva manského. Selský lán neboli usedlost lénem pro-

pjená lišila se ostatek podstatn od svobodného léna šlechtického. Pedem v tom, že sedlák ze statku propjeného platil roní úrok v penzích, krom dávek v naturaliích a bylo-li teba robot na i

panském. To vše znamenalo, že držel pdu nesvobodnou. Na svobodném lénu šlechtickém nelpla pravidlem povinnost ani platu ani roboty; držitel jeho byl povinen jen službami rytískými, t. j. dvo- sedlAci plné svobodni. skými a vojenskými. Ale doba kolonisaní stvoila u nás i znaný poet svobodných lán selských, tedy „lén" v pravém slova smyslu, prostých plat a robot. Držitelé jejich byli zavázáni gruntovnímu pánu jen službami úedními (to byli hlavn rychtái ve vsích), nebo vojenskými. Tak povstali pozdjší „manové", „nápravníci", „dvoáci", jež mžeme zváti souhrnn svobodníky.

Poddaný lovk je k pánu léna pipoután dvojím svazkem: jednak poutem osobním sedlák každému novému pánu dominia dvojí pouto slibuje vrnost ili lovenství, což je dležitým znakem manského kpAnu pomru jednak poutem vcným: za to, že drží usedlost pánu náležející, je povinen platy a službami. Je nesnadno rozlišit pesn,

—

—

ioy

DÍL DRUHÝ, KAP. PATA. co v povinnostech a právech na obou stranách vyplynulo z onoho osobního, co z tohoto

umíme

vcného

svazku.

Dsledkm

tohoto poroz-

bez nesnází: selský grunt náležel vlastn vrchnosti; sedlák

za právo ho užívati byl povinen roními platy a robotami. Tíž je

modernímu lovku

vyložiti právní

dsledky onoho závazku man-

stedovk a jak se v souvislosti s duchem stedovkého vyvinuly. Kdo vstoupil v manský pomr k lennímu pánu, uznával zárove lenního pána za svého ádného soudce. T. j. vrchnost gruntovní stávala se zárove vrchností soudní; „lidé" ili „poddaní" slušeli již jen k soudu, jemuž pedsedal pán. Man uznával dále lenního pána za svého jedin oprávnného ské vrnosti, jak jej chápal

státního zízení

ochránce i protektora, ano celkem vzato uznával jej za držitele a vykonavatele všech veejných práv, za jediné oprávnného zástupce státní autority

ústava DOMINIA.

vi sob.

Tvoila-li, jako tomu bylo na Kosteku, ada souvislých vsí, v lány selské rozdlených, uzavený celek, vyvinul se pod vlivem vyložených názor doby feudální z dominia malý, svým vlastním životem ústavním, správním a hospodáským žijící stát. Vlastník dominia byl v malém knížetem své zem: jako vrchní majitel vší pdy území svého byl v držení rozsáhlých práv soukromoprávních, jako „ddiný pán" svých „lidí" disponoval dležitými právy veejnými. Byl (populárn eeno) poddaným svým okresním soudcem, okresním berním, okresním hejtmanem. Státní moc, pokud by se mla vztahovati na sedláky, byla takka rozparcelována mezi držitele dominií. Poddaní kostetí nebyli státními obany eského státu, nýbrž jen „spolusousedy", mohli bychom íci: státními obany dominia kosteckého. Státními obany eskými byli pouze majitelé velkostatk, pouze páni, pouze ti, kteí mli právo míti sami poddané sedláky.

Stedovký

stát

doby feudální rozešil

si

tak otázku státní

správy dosti jednoduše a dosti prakticky: ponechal v rukou vlastník velkostatk neboli gruntovních pán správu politickou, soudní a berní nade všemi

108

poddanými

obyvateli, kteí

na

pd velkostatku

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA. A nelze ani íci,

by byl funkce úední svil majitesvobodné pdy, tedy pánm, prelátm, rytím a svobodným mstm, že by je byl zplnomocnil, aby velkou vtšinu národa, t. j. byli osídleni.

že

lm

poddané, nemající politických svobod, spravovali a ovládali. Nebo tito „stavové" považovali vládní moc svou nikoliv za odvozenou, nýbrž za samostatnou, z vlastních práv jejich vyplývající. lovenství ili poddanství bylo stavem ddiným; dti, jež se zrodily z rodi poddaných, byly pánu stejn jako rodie zavázány „lovenstvím". Pán dominia slul „ddiným pánem" svých „lidí", tito

„ddinými poddanými". Jen propuštním na

svobodu,

t.

ddinost

zv.

výhostem, nabýval poddaný volnosti. Vejhost udílela pouze vrch-

zídka (pravidlem v závti nkolika vrným služebbyl „výhost" daný poddanému, aby mohl piženiti se nebo vdáti nebo se vyprodati na jiné dominium. Ale tím vstupoval hned vyhoštný v poddanství nového pána. Bez výhostu nesml poddaný vysthovati se z území svého pána, a výhost dostal pravidlem jen tehdy, dostál-li ádn svým povinnostem pánu. Vysthovati se tedy mohl. Nkdy se žádalo také, aby opatil pro statek, jejž opouštl, nového, vrchnosti se hodícího hospodáe. Není po mém nost a to velmi

níkm) astjší ;

výhost.

vi

soudu správno spatovati v tomto obmezení volné sthovavosti píliš tíživý znak nesvobody: mnohem silnjší bylo zajisté pirozené pouto hospodáské, kterým poddaný lpl na gruntu, na kterém sedl. Proto také, když r. 1781 dáno poddaným právo voln se sthovati, obáobmezení vané opouštní grunt poddanských nikde nenastalo. Za to tžkým VOI" Np ^TpHOobmezením svobody byla zákonná pináležitost poddaného k terrivavosti. toriu panství u selských dtí, nemohly-li dosáhnouti gruntu a u ostatních bezzemk u podruh nebo domká, živících se prací na selském gruntu. Dostávali výhost jen v tom pípad, když pracovní síly jejich na panství nebylo potebí. Uiti se emeslu a to i v obvodu 1

.

:

panství,

smli jen

se

svolením vrchnosti.

svolením vrchnosti, ženiti a vdávati I

mstský synek

se

jen

se

sobotecký, chtl-li studovati,

poteboval k tomu svolení vrchnosti. Nenalezl jsem nikdy, že by byl úad svolení k satku odepel, za to astji že k nmu nutil. Povolení iog

DÍL DRUHÝ. KAP. PATA. emeslu záleželo však již od úvahy o poteb jeho pro panství. Nebo hlavní zásadou vrchnostenské politiky poddaným stalo se bhem dob užiti jejich pracovních sil co nejvýhodnji, pedevším k prospchu panského hospodáství a v druhé k prospchu uiti

se

vi

ad

celého dominia.

UMENŠENI SVOBOD V DOB ACH POZDJŠÍCH.

Vyložená obmezení osobní svobody poddaného vyvinula se v hotový systém, vypoítaný k všestrannému zužitkování materiálu poddanského, teprv pozdji. V 13. 14. stol., kdy, jak jsme povdli, i pomr sedláka ke gruntovnímu pánu napluje se zásadami práva manského, bylo postavení sedláka velmi výhodné a sotva lepší kdekoliv v sousedství než u nás. Bez propuštní z lovenství ovšem ani tenkrát nesml poddaný opustiti území neb služby svého pána. V tom domnlé znevolnní eských sedlák za krále Vladislava jak o omylem uí Palacký a po Kalousek na starodávném právním stavu nezmnilo nic. Ale svolení k satku a k uení se emeslm a nucená služba poddanských synk a dcer v panských dvoích pibyly teprv pozdji. Soudím také, že pvodn dti poddanské mohly za svým opatením vysthovati se z panství svobodn. Z velké publikace Kalouskovy (nadpis její zní: ády selské a instrukce hospodáské; má pt rozmrných díl) lze, tuším, po-

—

nm

PRAVDPODOBNÝ VÝVOJ JEHO.

—

nm

—

vci v té píin vyvinuly. V starší dob bylo pední péí vrchnostenské správy, jak opatiti hmotn i mravn

stihnouti, jak se sociální

osud

lidí

mli

se

neosedlých, zejména sirotk poddanských. Proto sirotkové

každoron

nostenskou, aby

o výroních soudech

— jak ze

,,

stavti" na kancelá vrch-

starších instrukcí patrno

— bylo rozhod-

ml jim vyjednati službu — a to bu v panském dvoe nebo u sedláka — nebo ml je nuto o jejich opatení.

Úad

spolu

s

obcí selskou

na emeslo. Najdeme i ustanovení, že schopnjší ze sirotk mají dáni býti do škol. Na obmezení emesel nebo školy nemyslí se ješt nikterak. Tak rozhodovala patriarchální správa panská o budoucnosti sirotka nebo i neosedlého poddaného vbec pvodn v zájmu jeho kázala nebo svolovala, kdo má sloužit, kdo uit se emeslu, kdo studovat a nepochybn osobila si otcovské rozkazy i v píin mandáti

:

110

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA. želství.

V dob pozdjší,

materiál poddanský

výroby dominikální,

má

proniknuté již názorem, že veškeren lidský sloužit

pedevším k opatení agrární velkopvodn laskavou péí d-

stalo se to, co bylo

právem jejím. A to právem, šíícím se na všechny dti poddanské a neseným snahou opatiti co nejvýhodnji pracovní síly pro dvory panské i pro poddaného sedláka. Zdržeti vbec bezzemky na panství do té míry, aby o laciné pracovní síly

diné

vrchnosti,

dorostlé

nebylo nouze a k

zdrávo emeslu

emeslm

propouštti

uedník

tolik,

kolik je

samému potebno dominiu. Vymýcení nebo tžké i

omezení volné konkurrence, nabídky a poptávky na trhu práce v emeslné výrob je vbec karakteristickým znakem stedovké ústavy hospodáské. Záleželo potom na míe lidskosti a spravedlnosti pánovy, zda této rozsáhlé moci bude užíváno k prospchu celého panství nebo jen k odírání poddaných. Nesmíme si pedstavovati, že tato druhá možnost stávala se pravidlem. Na Kosteku nenalezl jsem jediné stížnosti poddanské, jež by se dotýkala vyložených práv vrchnostenských. Na p. výše poplatk za svolení k satku nebo pstování emesla. V dchodech panství ješt v 17. stol. jich postihnouti nelze, v 18. stol. pak mrou nepatrnou. Ovšem, zdá se, že náležely vtšinou pímo úedníkm, ne pánovi. Na Kosteku také není zpráv o nucené služb všech poddanských dorostlých dtí ve dvorech panských po uritou dobu nebo o výplat z ní. Mám za to, že tu ke služb vybíráni byli po starém obyeji jen sirotci. A to ovšem za normální mzdu jako jinde. Poddaní také nejsou na p. nuceni mlíti obilí jen v mlýnech panských. Nejsou nuceni prodávati se škodou pánovi urité zboží nebo jiné od nho kupovati, krom piva, koalky a soli. Duch staré humánní správy vrchnostenské, na dobro poddaného nezapomínající, udržel se na nkterých panstvích až do 18. stol. V archivu hruboskalském nalezl jsem obšírnou instrukci poddanskou, sic staršího (jak se zdá, jindichohradeckého) pvodu, ale upravovanou pro poteby panství skalského nkdy kolem r. 1700. V ní hned na tetím míst naizuje se rodim, „aby dti své ku i

III

POMRY NA KOSTEKU.

HUMÁNNÍ

PÉE

O PODDANÉ.

DlL DRUHÝ. KAP. PATA. pobožnosti vedouce, tak aby se

Bohu

líbiti

ze škol

a vrchnosti

pod pokutou

5

i

nemu

nauiti a skrze

to se

Pánu

rodim hoditi mohly, do školy dávali a jich

kop

gr.

eských bez vle J. M. hrabcí nestrnajdeme pro poddaného ustano-

hovali." Je to táž instrukce, v níž

vdomí

panského nesmí prodati ani koní, ani jiného dobytka, ani drbeže. Zdá se to sic myšleno A VŠEv zájmu selského hospodáství. Aleje zejmo, že v praxi osobily se STRANNÉ PO RUN 1KO- vrchnosti moc vésti, vázati a poruníkovati poddaného v každém VÁNÍ JEJICH. smru. Z bývalé svobody jeho zbývalo ím dál tím mén. Pro práv od 16. až 17. stol. poal se zhoršovati stav poddaných, lze vyložiti dobe. Vidli jsme v pedchozích kapitolách, co PÍINA kosteka vrchnost pikoupila tenkrát cizích dvor a že ti nové dvory OBRATU kolik tím rozmnožením dominikálu musilo K HORŠÍMU. vzdlala z rustikálu pibyti robot poddaným! Vbec neobyejná draznost hospodáského zájmu vrchnosti, jak se poala jeviti asi od polovice 16. stol., musila nárok na pracovní síly poddaných zvýšiti. Poznáme v následující kapitole, jak nutkavé mla nová výdlená snaha vrchností dvody. K tomu pistoupil duch románské protireformaní kultury, s ticetiletou válkou u nás pevahy nabyvší, jenž, po vzoru práva ímského, by byl rád vidl v poddaném otroka, duch, jenž neml kusá srdce pro bídu malého lovka, mysle jen na povznesení lesku a moci pánovy a jenž i trestání eských rebel za povstání proti králi svému z r. 161 8 by byl rád rozšíil na eské sedláky. Pod vlivy LOVvyloženými mnil se právní obsah starého „lovenství". Pravému ENSTVÍ A NEVOLNIC- významu starého slova již v echách nerozumli a v 17. 18. stol. TVÍ. poali tu a tam pekládati je do nminy slovem „Leibeigenschaft". vení velmi povážlivé, že totiž bez

—

—

To

však znamená: otroctví, nevolnictví. Stav sedlák zhoršil se tak,

že v

úadech

a patentech mohli

— tebas omylem — oznaovati

jej

slovem „nevolnictví". Stavové eští r. 1781 dovozovali podle pravdy, že v echách právn žádného nevolnictví není, nýbrž pouhé poddanství. Ale mnozí

dobou terminu „leibeigen" užívali o svých mstech. Zajímavý nárys eské

z nich touže

se zálibou, a to

nkdy

ústavy, brzo

112

i

po

X u

N

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA. r.

1752 sepsaný (v Rieggrových Materialien zur Statistik VIII.),

eský poddaný

míry leibeigen", ale že eské poddanství je mnohem snesitelnjší než u národ východních píbuzného jazyka, ano výhodnjší pro poddaného než v nmeckých zemích rakouských. Tam mají velké platy a pocty pro pípad úmrtí hospodáe a roboty jejich jsou neobmezené. Dodávám, že opravdu daleko nejvíc platili a robotovali ze všech zemí habsburských poddaní v Dolních Rakousích. eský sedlák vskutku ani v té nejhorší dob, v 18. stol., nevolníkem nebyl. Nevolník ili otrok, jak jej znalo ímské právo i starší stedovk, je vcí prodejnou a bezprávnou jako kus dobytka. Nemže eský míti žádného majetku (co je jeho, náleží vlastn pánovi), nemže dditi ani odkázati, ani se souditi ani smluv uzavírati. Ve všech nebyl tchto smrech byl vsak eský sedlák právní osobností. Osobn vbec nevolníkem. robotovati nemusil. Povinnost roboty tkvla na gruntu, ne na osob; sedlák také vskutku posílal místo sebe na robotu pravidlem eledína. Poznáme ješt, jak znané autonomii se ten domnlý eský nevolník tšil. Velký náš nekorunovaný král, Josef II., když r. 1781 zrušoval „nevolnictví", v tom, co uvedeno, eského sedláka osvobozovati nemusil. Josef II. rozuml „nevolnictvím" jen obmezení sedláka ve volné sthovavosti a v právu se ženiti, uiti emeslu, jíti na studie bez panského svolování. Tato obmezení osobní svobody, od nichž však bylo ješt daleko k „nevolnictví", tedy zrušil ale svazek ddiného poddanství potrval nedoten až do r. 1 848. praví, že

je

,,

do

jisté

—

Postavení poddaných na

asech, tedy noviska

asi

Kosteku i v tch pro

poínaje, bylo —

od války ticetileté z nejvýhodnjších v

— jedno

království.

sedláka horších z

právního stane na všech

Nebo

píin stejné pomry. Hlavní bylo, že sedláci sedlAci kostetíbyli mli ddické právo na svém grunt. Tinvmi slovv, že bvli ZAKOUPEN zakoupeni neboli že drželi statky své právem zákupním. To byl nej-

panstvích byly v té

kostetí

dležitjší obsah výhody, tající se v postupu statku jako léna-lánu. Sedláci nezakoupení nemli práva ddického ke svým živnostem.

15

113

DlL DRUHÝ. KAP. PATA. Drželi statek vrchností

propjený jen do vle pánovy

a mohli býti gruntu sehnáni. Rozumí se, že poddaným sedícím na tomto horším práv, mohl gruntovní pán libovolnji stanoviti a zvyšovati dávky a povinnosti jejich. Platy a závazky pod-

kdykoliv

PRÁVO ZAKUPNÍ.

ESKÉ NMECKÉ

A

PRÁVO.

i

s

rodinou

s

daných zakoupených pokládaly se za nezmnitelné. Mnohé obce i mnozí jednotlivci dali si nezvyšitelnou míru povinností svých zabezpeiti listinn. Praví se, že v echách vtšina poddaných držela grunty své nikoliv právem zákupním, ale do vle pánovy. Mám za to, že pravý opak je pravda. Aspo kdekoliv jsem se u nás na severu nebo na jihu (na Tebosku a Jindichohradecku) otázky dotkl, nalezl jsem jen poddané zakoupené. Soudím dokonce, že u nás bylo zakoupených poddaných víc, než na p. v sousedních státech nmeckých. Právo zákupní objevuje se v naší vlasti teprv v 13. stol. Jeho výhody platily pedevším pisthovalým osadníkm nmeckým, kteí mli novými vesnicemi a msteky pokrýti nkteré ídce osazené nebo vbec rádlem nedotené eské krajiny. Odtud slulo právem nmeckým. Slulo také právem purkrechtním, t. j. takovým právem vlastnickým, jaké piznáváno bylo tenkrát mšanm. Odborným terminem právnickým nazývá se emfyteutickým, t. j. asi právem ddiného nájmu. Horší právo nájmu kdykoliv vypovditelného (ovšem s poddanstvím spojeného) slulo brzo na rozdíl od nmeckého práva právem ,, eským". Teba však povdti, že v Nmcích samých bylo více sedlák na právu podobném tomuto ,, eskému", než na právu „nmeckém". Právo nmecké se v dob kolonisace rozšíilo totiž nejvíc v zemích na východní hranici íše ležících, tam práv, kam se proud nmecké kolonisace valil. Proto ,,lány" zstaly neznámy vlastnímu, t. j. pvodnímu Nmecku. I tam, kde sedl poddaný na právu ,, eském", nenapadlo gruntovnímu pánu, aby ho vyhánl s gruntu, když plnil ádn své povinnosti. I tu tedy, nikoliv podle práva, ale fakticky, pecházel statek s otce na syna. Tak nejevil se v praxi ani tento pomr pro poddaného nevýhodným. Stavení nezakoupeného poddaného náleželo na p. vrchnosti. To však 114

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA, znamenalo, že vrchnost je musila vydržovat; vyhoelo-li, musila je postavit sama. Zakoupenému poddanému vrchnost pi stavb pomáhala jen darováním trocha stavebního díví. Nkdy se zdá, jako by bhem asu rozdíly mezi obma druhy selských práv zmizely. Není o nich aspo zmínky. Ale teba povdt, že rozdíl tch v uritých pípadech, zejména pokudjde o právo ddické, dosud neznáme dobe.

V

pán i manové byli si navzájem poddanému a majetku jeho ochranu v pevných zdech svého hradu, mstil nebo soudn stihal kivdy, jež duchu

lenní ústavy bylo, že

povinni pomocí. Pán zaruoval

utrpl poddaný od cizích vrchností nebo lidí jejich. Zastával vbec pi a zájmy svého poddaného u cizích instancí. V ase neúrody nebo bd válených byl povinen pispti mu obilím k osevu, nkde i vypomoci tažným dobytkem. Podle okolností poskytovala vrchnost pomoc tu bez náhrady nebo za prosté vrácení pjeného. Ale asto také s tou pomocí obchodovala. Za korec osevu chtla zpt na p.

pt vrtel. Poddaný naproti tomu byl pvodn, jak uslyšíme, povinen pispti pánu jak brannou pomocí tak po pípad pomocí penžitou. Vše to zahrnoval v sob právní i mravní obsah svazku manské vrnosti. V dobách pozdjších, kdy ideální obsah starého pomru upadl v zapomenutí, kdy vrchnosti nevedly mezi sebou válek jako v dob rytíské, ale poaly hospodait a vydlávat, kdy vaily pivo nebo prodávaly pálenku, nebylo ovšem o branné pomoci poddaných ei. Pán však žádal, aby poddaní jeho nekupovali piva jiného, krom jeho, aby pili jen panskou koalku. Po pípad aby kupovali i jiné objekty pánova prmyslu nebo obchodu. Kostetí sedláci byli tedy zakoupení. Každý sedlák mohl (se svolením vrchnosti) grunt svj prodati jinému poddanému pán; zbaven býti mohl gruntu jen pro tžké provinní nebo lehkomyslné hospodaení. Ale i v tomto pípad náleželo to, co byl za grunt zaplatil, jemu nebo jeho ddicm. Kupoval-li nový držitel od bývalého nebo pejímal-li syn statek po otci, splácel kupní cenu pravidlem

—

úad

15 30 let, v malých splátkách roních. A to vždy na kosteckém, jenž tyto splátky (zvané gruntovními nebo podroními pe-

po

"5

VZÁJEMNA POMOC PÁNA A PODDANÉHO.

POSTUP

GRUNT.

DÍL DRUHÝ. KAP. PATA. nzi nebo i „vejrunky") rozdloval mezi vitele a mezi prodávajícího hospodáe nebo ddice jeho. Kupní smlouvy kladly se do gruntovních knih, vedených v evidenci úedníky panskými. Upozoruji však, že toto zakoupení gruntu neznamenalo, že sedlák stává se do-

konalým vlastníkem jeho, jako znamená zakoupení statku dnes. Tenkrát sedlák kupoval

si

vlastn jen právo

ddiného

užívání živnosti.

Vrchním majitelem jejím byl stále gruntovní pán, tedy vlastník kosteckého dominia, a poddaný uživatel byl v disposici statkem svým rozlin obmezen. Ale na to obmezení nesmíme se dívati se stanoviska práva dnešního. Stedovké právo neznalo volné disposice majetkem pozemkovým, jak ji chápe dnešní doba, úpln ani u pdy svobodné.

DDICKÉ PRÁVO A OD ÚMRTI.

Ani právo ddické nebylo pvodn neobmezené. Bývalo díve v povaze statku kupním právem poddanému postoupeného, že, nezanechal-li sedlák syn a dcer, pipadal grunt zpt jako „odúmr" na Kosteku íkali „oumr" vrchnosti. Tato odúmr je jednou z podstatných znak lenního práva. I tu tedy vidíme, jak stedovké selské právo je naplnno duchem feudální ili lenní ústavy. Nkde bylo pvodn odúmrtní právo pánovo ješt rozsáhlejší: zbyly-li po

—

:

držiteli usedlosti

dv

—

jen dcery, tedy nebylo-li syna, spadala ást statku,

odúmr na pána. Pravidlem bylo v starší po bezdtném poddaném píbuzní postranní (bratí, sestry) ani pedkové jeho (rodie, strýcové) v takových pípadech statek cele nebo ásten v té píin byly pomry velmi rozmanité dostal se odúmrtním právem vrchnosti. Od 14. až 16. stol. pál právní vývoj u nás obmezení práva odúmrtního a to jak u lén svobodných (Šlechtických), tak u statk selských. Vrchnosti vtšinou pipouštjí k ddictví u statk zakoupených i píbuzné postranní i pedky, takže odúmr zstávala obmezena jen na pípady, kdy po držiteli statku nezbylo žádných blízkých píbuzných vbec. Nkde dosáhli poddaní i práva initi poslední poízení o svém majetku, ale vtšinou v mezích vyloženého práva ddického. Tedy ne na p. pro ten pípad, kdyby poddaný neml žádných krevních pí-

jedna až

dob,

že neddili

—

116

tetiny, jako

—

;

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA. A jen ve prospch osob náležejících k svazku dominia nebo

buzných.

ke kostelm, špitálm a školám na panství se nacházejícím.

—

Takovýto asi ád byl i na panství kosteckém v 17. 18. stol.: panská tu byla obmezena na nejmenší míru; poddaní mají právo kšaftu, jehož však užívají (to platí zejména o dob od války

odúmr i

ticetileté

poínaje)

mrou

Obyejn postupuje hospodá PROPUŠTNI

skrovnou.

svému synovi ješt za živa. Kdy a jak zekla se vrchnost odúmrtí, rozšiujíc tím ddické právo poddaných, nevím. Nejspíš za

statek

Lobkovic v druhé

polovici 16.

stol.

Mstu

ODÚMRTf.

Sobotce byly však od-

úpln již r. 1497 od pána z Šelnberka. Jak vypadalo v praxi, ukáži v pozdjší kapitole podrobnji na základ gruntovních knih. Ovšem z pokuty za tžké provinní poddaného propadal i potom statek vrchnosti. Tak zejména sbhl-li, což stávalo se ve zlých úmrti propuštny cele a to vše

asech

17. stol.

velmi asto, poddaný

který na gruntu vskutku

ml (mnoho

s

gruntu.

ODBŽNÉ.

V tom pípad podíl,

toho nebývalo,

nebo statky od-

bhlých byly obyejn siln zadluženy), zabrala vrchnost jako ,,odbžné". Praxe byla však i zde pravidlem mírnjší ddicm sbhlého hospodáe vydala vrchnost z milosti ásti jejich podíl nebo podíly celé. Grunty byly v zásad nedlitelné; ale bývalo dovoleno podda:

odprodati nebo pikoupiti kus pole nebo celou tvrt od jiné

NEDLITEL-

povdli jsme v kapitole pedchozí. Nový zákonník obanský z r. 181 dovolil poddaným poizovati o majetku svém svobodn. Ale v echách nevztahovaly úady práva toho na sedláky nezakoupené. Tím také nebylo doteno vrchní vlastnictví

GRUNT.

nému

usedlosti.

Více o tom

1

NOST

i

gruntovního pána a zejména ne služebnosti, jimiž statek byl zavázán vrchnosti.

Ty byly odstranny teprv vyvážením, naízeným v zákon

o zrušení poddanského svazku ze dne

me ješt

7.

záí

r.

1848.

I

o

nm bude-

mluviti.

Správa poddaného obyvatelstva byla na feudálním dominiu vybudována bohatji a v nkterých smrech úelnji než dnes. Dnes SPRÁVA PODDANÝCH. je v Sobotce okresní soud pro obvod skoro dvakrát tak veliký, jaký

"7

DÍL DRUHÝ, KAP. PATA. zaujímalo Kosteko v

podobnou

petencí

šest

17. stol.

a

Díve

bylo na panství

soud

s

kom-

krom nich jeden s kompetencí asi dnešního

soudu krajského, t. j. mstský soud v Sobotce. Tmi šesti okresními soudy míním autonomní soudy selské, jež sluly právem konšelským, pozdji právem ,, rychtá- a konšelským". Obvod jejich, jenž obsa-

— 10 osad vesnických,

hoval 6

slul

krátce rychtou.

V

ele soudu

stál

vrchní rychtá, písedícími byli konšelé. Ti všichni byli ustanovo-

každoron pi výroních soudech purkrechtjsme promluvili v díle prvém, str. 112); pi tom zavazováni byli písahami. Zdá se pak, že v starší dob selská obec navrhovala nové své pedstavené ídícímu hejtmanu nebo pánu sama. O ízení ped soudy jejich nenašel jsem, bohužel, zpráv žádných. Dalo se ovšem ústn, bez zákonník a paragraf, ale nepochybn nebo mstským právem, ps jistou znalostí práva mstského vodu nmeckého, spravoval se náš selský lid, nikoliv právem zemským hlavn však po starém obyeji a selském rozumu. Soudci mli tu výhodu, že pocházeli z lidu, jemuž byli pedstaveni, že znali dokonale jednotlivce i pomry. Závorou proti nespravedlivostem byla doasnost jejich hodnosti, krom toho ovšem i kontrola vrchváni nebo obnovováni

selsk auto- nich soudy

(o nichž

—

—

úadu, k nmuž bylo volno se odvolati. Kompetence práva konšelského nebyla vymezena pesn. Ste-

nostenského

dovk je,

že

to

všechno ídil podle starého obyeje, zhruba, od oka. Jisto

rychtá

kompetence urážkv na

cti,

s

konšely

smírn

rovnali nebo rozsuzovali a trestali

ublížení na tle, spory o dluhy, škody na polích a do-

bytku, spory o meze. Jisto je také, že veliké

vci jako vražda,

zabití,

pedkm

našim

smilstvo, žháství, vtší krádež (každá krádež byla

zloinem) neslušelo

souditi jim, nýbrž

pímo vrchnosti. Vskutku

po-

dávala vrchnost tyto pípady k rozsouzení soboteckým konšelm. Nejdležitjší bylo spolupsobení konšelského práva selského v ne-

sporném ízení soudním: záležitosti pozstalostní a poruenské náležely cele do jeho kompetence. Testamenty, smlouvy, trhy, inventáe musily býti uzavírány nebo pedsevzaty ped právem konšelským. Schválení

118

úadu vrchnostenského dovršovalo platnost jejich. Úední

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA. odhad

statku po úmrtí

hospodáe nebo pi nuceném

právu konšelskému tí až

ty

prodeji náležel

rychet sousedních. Spojené právo

rychet nkolika sluje v takové funkci

nkdy právem „ hraniním".

Exekutiva slušela rychtái. Tresty záležely obyejn v sázení do klády nebo penžitých pokutách, zídka ve vzení. Pokuty ovšem

pipadly panskému dchodu. Nebylo jich patrn mnoho. Na rozdíl od dob starších, kdy pokuty soudní byly dležitou složkou požitk panských, nelze jich nyní postihnout mezi panskými píjmy. Kon-

šelm

slušelo jisté

závdavku na

statky,

Díve nelišil se soud v mstech

procento z tržní

summy grunt

i

ze splátek

rychtái tuším njaký peníz soudní. soud rychetní svou pravomocí, jak za to

mám,

poddanských. Pozdji s nenáhlým vývojem dominií v malé státeky s velmi intensivní správou mizejí zprávy o pravidelných zasedáních jeho a soudních výrocích jeho. Ale i na základ toho, co se zachovalo až do r. 1848, mžeme tvrditi, že autonomie našeho venkova byla v dob poddanství vtší než dnes. Císa Josef II. ovšem autonomní soudnictví rychet vesnických obmezil podstatn.

od

ZMNY

V DOB JOSEFÍNSKÉ.

Základem nové úpravy stala se soudní instrukce z 9. záí 1785. V ízení nesporném fungují rychty i pozdji jako díve. Ale vci processní mly od doby Josefa II. náležeti do kompetence panského úadu „hospodáského" (tak se íkalo tenkrát místo „vrchnostenského"). Dominium mlo k tomu konci vydržovati zkoušeného právníka,

poddaní

t.

zv. justiciára.

Radikální reforma ta neznamenala, že

vydáni cele do rukou vrchnosti, nýbrž spíše, že dostali se pímo pod správu státní. Nebo od doby josefínské jsou vrchnostenské úady, pokud jim náleží obstarávati úkoly státní správy, vlastn postátnny. O všem rozhoduje královský úad krajský a pánu byli

velkostatku nezbývá vliv

takka žádný.

Rychta byla zárove orgánem správy berní a politickopolicejní. RYCHTA Na Kosteku to byl v 17. stol. vrchní rychtá s prvým konšelem, OKRESEM jemuž náležela repartice daní na rychtu pipadajících mezi „pod- BERNÍM I POLITICKÝM. rychetní" usedlé. Ve starší dob pi tom spolupsobili lidé rytíští, na panství usedlí, patrn jako osoby zvláštní dvry hodné. A to, i

"9

DÍL DRUHÝ. KAP. PATA. úadu. Pozdji ovšem stanoví berní kvóty rychet vrchnostenská kancelá. Kolem r. 1660 volí si všichni poddaní, i mšany sobotecké v to poítaje, ješt svobodn

jak

se zdá,

beze

vší

ingerence panského

úetnickou (panského úedníka), která kontribuci rozvrhuje, a zútuje ped zástupci celé obce poddanské. Rozkazy vrchnosti nebo krajského úadu v záležitostech politických, vojen-

sílu

shromažuje

ských, policejních a

(mžeme dodati)

i

v záležitostech vlastní správy

p. o robotách, pijímal z kanceláe vrchní rychtá a tlumoil sousedm své rychty. Byla-li vc dležitá, svolával obec do „hromady". íkalo se, že „vzdlával hromadu". Zdá se odtud,

vrchnostenské, na

že nikoliv obec vesnická, nýbrž obec rychetní byla nejnižší instancí

správy politické a berní. Také

pi soudech purkrechtních vystupoNa panství hruboskalském

vala obec rychetní jako zvláštní jednotka. srovnali

si

plochami katastrálních obcí. r. 1842 ovšem v dob, kdy kompetence rychtábyla jen stínem moci starodávné. Tak na míst starých

proto hranice rychet

stanovených. Stalo se to

ského

úadu

s

již

devíti rychet vzniklo jich 24. byli konen orgány správy vrchnostenské psobnosti a orgány správy obecní. Ale v té píin vstupují do popedí rychtái obecní s obecními konšely. Rychtái rychtAi v obcích byli jaksi zástupci vrchního rychtáe pro obvod své obce. vrchnosten- Nevím však jist, byli-li to oni, kteí vybírali urbariální dávky a konské. tribuce, i vrchní rychtái. Vedle toho mli nejvíc co initi ve své psobnosti trestn-policejní. Nebyli tak zástupci obce jako spíš funkcionái vrchnosti obci. Dohlíželi na poddané, aby dobe hospodaili, aby nejednali na škodu panského hospodáství, aby plnili své povinnosti urbariální, robotní a kontribuní. Vbec aby se po obcích nedlo nic proti obecným zákonm zemským, proti

Rychtái a konšelé

ve vlastní

její

vi

ádn

zájmm vrchnosti a proti dobrým mravm. Pi robotách dohledali; sami od robot byli osvobozeni. Poddaní byli jim zavázáni uctivostí a poslušností. Poddaní namnoze nesmli pi nebo stížnost svou pednésti úadu panskému, nepedložili-li jí díve rychtái eventueln právu konšelskému. Za doprovod poddaných k jízdným robotám do 120

CHALUPA V MARKVARTICÍCH

.

29 (U

URBAN

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA. ml rychtá diety. Ve vtších ml v 19. stol. již „salare", roní

Prahy nebo na jiné panství ernínské obcích jako na

p. v

Markvarticích,

K;

prvý konšel 3 zl.). Týdenn, obyejn odmnu (4 zl., asi 120 v sobotu, dostavovali se rychtái k úednímu dni na kancelá kosrozeznává se konšel tekou. V obcích vedle rychtáe a konšel starší a konšel mladší; víc než dva jich v prmrné obci sotva bylo voleni byli též obecní starší a to ke kontrole obecního hospodá-

—

—

Mli, nemýlí m-li se, k tomu konci právo svolati obec (v mstech poestnou obec"). V ní se nkdy ozvala drazná kritika ,, proti rychtái a konšelm. Pvodn byly rychty po vsích ddiné. Takovou ddinou vejsadní rychtou, t. j. osvobozenou všech plat a robot, bylo na p. . 7 ve Vesci. Ale ku konci 16. stol. pipomínalo již jen jméno její bývalé postavení právní. Vrchnost, snad nkdy kol r. 1500, ddiné výsadní rychty vykoupila. Tak promnila svobodníky v obyejné sedláky. ství.

se

íkalo

Pi

RYCHTY VÝSADNÍ.

patriarchálním zabarvení feudální správy vrchnostenské je

pochopitelno, že rychtá a konšelé

mli peovati

také o mravní

a duševní blaho poddaných. Na p. aby poddaní Pána Boha se báli, pikázání jeho svatá plníce, v den svátení krmování aby nechali, PATRInež radji každý doma dobrodiní, která se nám skrze syna božího ARCHÁLNÍ stala, rozjímali. „Ne abyste, vejdúc do krmy, tam se užrali, potom DUCH STARÉ SPRÁVY. co psi za vlasy smejkali neb jinak prali nebo tancovali a hráli." Ve velkém díle Kalouskov najdeš mnoho takových instrukcí, jež péi vrchnostenskou v té i v jiné píin osvtlují podrobn. Instrukce hruboskalská, o níž jsem se zmínil výše, ukládá rychtái mimo jiné, aby vsadil do klády poddaného, jenž v nedli místo do kostela zapadne do hospody. Aby trestal láni, hromování, hry a rvaky po hospodách. Nezapomíná ani na svárlivé a vadivé ženy. Mají býti vsazeny do trdlice a z trestu snísti ti lžíce kolomaze. Je zejmo, že ústava takováto (nemysleme pi tom na trest práv zmínný), zejména stála-li v ele dominia vrchnost humánní a osvícená, mohla se v nkterém ohledu státi psobivjším nástrojem hmotného i mravního pokroku poddaných než svobodné ády doby 121

DlL DRUHÝ. KAP. PATA. pednosti ústavy.

Na p. šlo-K o poddaného, jenž minoval statek. Tu zakroili konšelé a úad moderní.

hospodail špatn, pil, v zájmu rodiny. Statek byl krátkým processem držiteli vzat, odhadnut a postoupen na adu let jinému hospodái, do vzrostu ddice. Dotkli jsme se nkolikrát toho, že

vtší svobo- nasvduje, starší

ada známek pímých i

zpráv

dobách starších byla ústava poddanská svobodnjší x ^- Ze všeho vysvitá, že vrchnost stol. 14. 15. vyko-

že v

—

ne ^ v st °l- T 7návala správu soudní a politickou jen ve vcech nezbytných, ostatek že mli poddaní úplnou autonomii, jež byla ovšem jaksi zdanna ve

form soudních pokut. Nebylo

tenkrát ani zdaleka tolik robot a tolik

mnohem mén úedních styk mezi poddaným. Velkostatky nebyly všude zcelené, vrchnost namnoze dovídala se o nkterých vzdálených poddaných vesnicích jen v té chvíli, když rychtá pinesl pololetní ourok a soudní pokuty. kontribucí jako pozdji a tudy vrchností a

V

r. 1574, nalézáme svobodnjších as. Pi odprodeji kusu louky lažanského sedláka ke statku na Dehetník praví se na p., že stalo se to s povolením úedníka pánova a konšel. Toho pozdji nedoteš se nikdy. Nedotknutelnost gruntu je tedy v starší dob pod právní ochranou sedlák samých. Ješt významnjší jsou pehojná data starých knih gruntovních, z nichž plyne, že všichni poddaní sousedé byli ozbrojeni. Pi prodeji nebo postupu grunt, v mst i ve vsích, se poznamenává skoro vždy ,, zbroj, kteráž k tomu gruntu písluší". asto se ta zbroj vyítá jednotliv. Nejastji je to ,, pední a zadní kus" nebo pední a zadní ,, plech" s emením (plechový kruný na prsa a na záda), ,,poklhaubec" a ,,voštip" neb ,,voštipce".

gruntovních knihách kosteckých, založených

leckde ohlasy

ozbrojení

sedlák

tch

starších

Poklhaubec je ovšem pedchdce pruské piklhaubny. Tu ml tedy každý kosteky sedlák ve své „zbrojnici". Nkdy najdeme i „vobojek", plechový zarukávník a šavli. Zídka runici, jednou výslovn runici plhákovou. S r. 1620 zprávy ty úpln mizejí. V nových gruntovních knihách, založených za Albrechta z Valdštejna r. 1633, nenajdeš nejmenší zmínky o zbroji, „kteráž k tomu gruntu písluší". 122

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA. pvodn, že tu jde o ozbrojení poízené v dob starobylost když ve válkách tureckých povolovaly se astji hotovosti zemské. Ale zprávy kostecké jsou z doby starší a celým rázem svým ukazují na instituci trvalou, s ústavou selskou srostlou. To selských". V nich tou se zprávy vyplývá i z Kalouskových o zbroji, ,, která ke gruntu písluší a která vždy pi grunt zstati má," na dvou místech, z dob války ticetileté. Týkají se panství tkví Rychmburského v echách a msta Meziíe na Morav. na starším spoleném prameni. Všiml jsem si konen, že August Sedláek ve svých Hradech a zámcích líí nám ozbrojení zvíkovských manu v 15. stol. zcela podobn, jak je popisují gruntovní zápisy kostecké. Z toho uzavírám, že sedláci kostetí byli pvodn pro pípad poteby i zbrojnými many svého lenního pána, povinní postaviti se brann na zavolání jeho. Bylo tomu tak snad v starší dob i na nkterých panstvích jiných. Potom vysvtlíme si lecos v našich djinách, co dosud tžko bylo vyložiti. Míním úast selskou ve válkách husitských. Mžeme-li pedpokládati, že eský sedlák té doby stál nkde na roven mšanu i potud, že ml právo ozbrojení, že Myslil jsem

Rudolfa

II.,

„ád

Ob

uml zacházeti se zbraní a uplatniti se vojensky,

porozumíme

kterak mohly vznikati táborské šiky. Ale k úsudku

snáze,

bezpenému bude

teba doklad hojnjších.

V

názoru

stedovkém

slušela se služba vojenská

jen svobod-

nému, nesvobodného sociáln povznášela. Souhrn mých výklad svoboda esnasvduje závru, že v 14. 15. stol. tšil se eský sedlák zakoupený KZZiL ÍyarÍ} téže asi míe samostatnosti a svobody jako mšan mst poddándob. ských. Že byl tedy osobn svoboden, tebas vázán lovenstvím a tebas politicky v našem slova smyslu nesvoboden. A úast selskou v hnutí husitském vykládal bych jako dkaz pomrné zámožnosti i svobody eských sedlák, nikoliv jako doklad hospodáské a sociální uhntenosti jejich. Ze i výklady o domnlém znevolnní eských sedlák ku konci 15. stol. zakládají se na omylu, t. j. na nesprávném výkladu pramen, povdl jsem již výše. Co na tom je

—

pravdy, teba formulovat zcela jinak.

123

DÍL DRUHY. KAP. PATA. Povaze

sedláci

budeme rozumti lépe, povíme-li, ústav msta Sobotky. Sobotetí byli poddanými pán

selské ústavy a správy

co nutno, o

V

jiní. platech a robotách pvodn mezi nimi a sousedy vesnickými rozdílu nebylo, le že mšané platili také roní úrok ze svých (tedy ne pouze z pdy, kterou vzdlávali), zvaný šosem. Pokud jde o míru svobody osobní, nebylo, zdá se, rovnž rozdílu mezi nimi a vesnickými poddanými. ekli jsme, že i tito byli díve svobodni. Rozdíl byl pedevším v hospodáském urení tomu msteka. Obyvatelé jeho mli pstovati emesla a handle. konci nadáni byli od poátku právem týdenních trh. Mnohá msteka podobná byla pes to pevahou osadami zemdlskými. Sobotce však bylo v dob jejího založení pimeno málo pdy; mšané mohli tedy jen pomrn nevelikou mrou vnovati se polaení. Ostatní rozdíly mezi poddanským mstem a vsí vyvinuly se teprv bhem doby. A to jednak tím, že mšané zstali ušeteni vývoj OBOm on °h° obmezení pvodní poddanské svobody, jež tak citeln stihlo mrKÝrn

jako

dom

K

sedláky. Sirotci jejich nesloužili tedy v panském dvoe, dti jejich nepotebovaly svolení k satku nebo k emeslu. Mšané zstali také prosti pozdjších tžkých robot naturálních. Ostatek rozdíl mezi mstem a vsí vzrstal hlavn proto, že svobod mstských pibývalo. A to z darování vrchnosti nebo prostednictvím jejím

Ve stedovku jsou to vbec privilegia, pirozené takka nesvobody, jež zakládají zvláštní j. svobodu jednotlivc i celk. Tak Sobotetí na p. za Jana z Šelnz privilegií královských. t.

výminky

z

berka ku konci

15. stol.,

jist první na celém panství kosteckém,

téhož pána povýšil král msteko jejich na msto. To znamenalo, že si mohli vystavti zdi s cimbuími, s branami a píkopy kolem obce (užili toho pro nákladnost vci asi nemnoho) a že mohli míti výroní trhy. Tedy ne pouze týdenní. Dostali pro zaátek dva takové jarmarky. Konen dosáhli úplné odúmrti.

Na pímluvu

znamenalo, že mohou užívati erbu, tedy znaku svobody i spíše S erbem a s vžemi s cimbuím tžko se srovnávalo, aby Sobotetí byli povinni robotami jako jiní poddaní. Proto týž laskavý to

šlechtictví.

124

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA. pán z Šelnberka jim polovici robot (t. zv. ženných) slevil a za druhou polovici dovolil platit pimenou náhradu penžitou. A vymohl jim ješt u krále právo vybírat mýto z každého vozu mstem projíždjícího. Sám zekl se píjm z tržného, z prodeje piva a soli a sobotecké obci daroval lán lesa. Vrchnost následující zekla se ve prospch obce dávek z vaení piva a dávek z vína (možná že domácí výroby). Král Rudolf II. pidal tetí jarmark, rozmnožil mýtní pravomocnost, polepšil erb a dovolil peetiti voskem erveným. To znamenalo zase zlepšení spoleenské kvality. Zelená barva, kterou dosud peetili, byla sprostší. Lobkovicové Krištof a Oldich Felix šli v milostech nejdále: prvý dal Soboteckým právo vaiti svobodn pivo pšeniné, druhý pivo jené. Dosud vaili Sobotetí pivo jen jaksi jako podsudní vrchnosti. Nyní ml jim pipadnouti zisk všechen. Ale Oldich Felix dal svobodu na piva jená jen katolickým sousedm. Nekatolickým nezbylo patrn než spokojit se pivy pšeninými. Oldich Felix stanovil také, že poddaní nesmjí prodávati obilí po vsích formanm, že musí pivézti je na sobotecký trh a Soboteckým že má píslušeti výhradn obchod obilím na panství. Ten monopol obilního prodeje nebylo však možná provést úpln. Již následující vrchnost praví výslovn, že poddaný mže dráže, než v Sobotce, prodávati obilí všude. Nová vrchnost tato byla to paní Polyxena

—

z Lobkovic, první

dáma

království

— kladla

již zisk

rozumn

za-

vedeného hospodáství nad nesobeckou péi starých vrchností o rozvoj mstské obce poddanské. Svobodné pivovarství sobotecké bylo zlou konkurencí pivovaru zámeckému. Když ped lety kostetí páni koupili statek Hornobousovský, zrušili nejdív tamní pivovar. Paní Polyxena dovedla vskutku (r. 1629) zbaviti se nebezpené soutže mstské. Smluvila se s obcí, že vzdá se dobrovoln varem piva. Za to dostala Sobotka právo vait pálenku, dostala sklad a obchod solní a úplnou slevu posudného z vína. Sobotetí si vymírali, že vzdávají se várek piva jen v zájmu vrchnosti lobkovické. Kdyby panství ujal pán rodu jiného, má jim ihned várky piva bílého (pše125

MILOSTI

DANÉ PÁNY Z LOBKOVIC.

MONOPOL OBILNÍHO OBCHODU.

DlL DRUHÝ. KAP. PATA. niného)

propustiti.

Dokud

nepropustí, nemají a

nebudou povinni

mu

poddanost a lovenství. Ovšem že nová vrchnost ernínská dovedla i v této píin obhájiti stav paní Polyxenou slibovati

zavedený.

Tak vidíme, jak rostly svobody mstské až do té doby, jež mez rozvoje, pinesla hospodáskou zkázu celé zemi. A zárove do té doby, od níž

víc na zmenšení než rozmnožení potom nevzato nic více (le že hrab ním za slevení starých dluh, aby se

poínaje vrchnosti myslily

výsad poddanských.

Heman ernín

Mstu

sjednal

s

sic

vzdalo práva šenkovati víno beze všeho platu vrchnosti), ale také

nepidáno. Co obec byla dosáhla díve, stailo, aby v zlých potomních s nouzí živoila. Hlavní dchod byl z obecního dvora, jejž obec zídila si ze tí menších statk na poátku 17. stol. Dvr nesl zhruba desetkrát tolik, co obchod solní. Tomuto ostatek uinila správa státní konec r. 1829. I ve zízení obecním nebylo pvodn, tuším, mezi obcí vesnic

letech

obecnízí-

nickou a malomstskou podstatného rozdílu.

diná výsadní

I

v Sobotce byla

d-

rychtá byl hlavním initelem pozdji správy mstské. Gruntovní vrchnost tuto rychtu, nadanou podle všeho velkými svobodami, vykoupila. Ale od té doby, kdy zízení mstské mžeme sledovati z pímého názoru, od doby, kdy již rychta, jako ve vsích, a

Sobotka byla mstem, postihujeme v ní. tutéž správu, jako v jiných poddanských mstech v království. Autonomie msta v té dob byla bohatji opatena než autonomie vsi. Úad sobotecký skládal se z 1 1 radních osob ili konšel, z nichž prvý slul primasem. Nebyl to však náš purkmistr. Tenkrát stídali se konšelé v úadu purkmistra každý msíc, prvý a poslední msíc byl purkmistrem primas. K rad patil v dob poblohorské a to jako nejpednjší radní osoba ,,hramstské rad a úastnil bcí rychtá". Byl zástupcem vrchnosti se jako kontrolní orgán všech jednání a soud konšelských. Tak byla vlastn mstská rada dvanáctilenná. Vedle konšel byli dva rych-

vi

táové,

starší

konšelm. 126

a mladší, zavázaní poslušností

Byli exekutivním

hrabcímu rychtái a

orgánem soudní a

policejní správy.

SELSKÁ ÚSTAVA A SPRÁVA, Zvláštní místo zaujímalo

tyi

Jim byla komín. Vše-

až šest obecních starších.

uložena kontrola obecního hospodáství,

mr, váh

a

chny tyto osoby byly, obyejn v prosinci nebo v lednu, od vrchnosti svým jmenovány. Tomu se íkalo na návrh hejtmanv k volebního práva nemla, ale inila Obec tedy „obnovení rady". návrh na jmenování. Za to kompetence rady sobotecké byla daleko rozsáhlejší než dnes. Lze íci i o poddanském msteku eském, že až do doby tereziánské se samostatností správní a soudní rovnalo malé republice. Soud konšelský ml právo hrdelní; ale rozsudky o hrdlo podléhaly schválení apelaního soudu. Rad sobotecké na rozdíl od obcí vesnických píslušelo právo vésti gruntovní a sirotí knihy mstské a ovšem i rozvrhovati a vybírati kontribuci i obecní dávky. Obecní poty musily (jist však nikoliv v dob dívjší) býti schváleny hejtmanem kosteckým. Hrabcí rychtá v Sobotce ml pravidlem vedle své povinnosti šenk

úadm

rychtái ve vsích zhusta bývali šenkýi. Dolní Bousov tuším, že s kompetencí podobnou spíše obci vesnické. Nebyl mstem „privilegovaným" jako Sobotka, nýbrž mstekem ,,robotním". Teprv r. 1600 dostal výslovné listinné

vína a piva;

ml

zízení

i

asi stejné, ale

oprávnní na mstský znak do peeti, r. 1560 na trh týhodní a dva r. 1754 pidala jarmark tetí a peložila

jarmarky. Marie Terezie trhy týdenní na tvrtek.

mla ložil

O

bojích

msteka

ROBOTNÍ

MSTEKO

BOUSOV DOLNÍ.

o postavení takové, jak

vhodném míst pozdji. Co jsem vyse ovšem doby pedtereziánské. Druhá

Sobotka, zmíníme se na o ústav mstské, týká

zejména za Josefa II., sáhla také rušiv na starou ústavu mstskou a promnila ji k nepoznám.

polovice 18.

stol.,

znám z doby od r. 1638 do r. 1849. Sobotka do rozdlení v rychty pojato nebylo. Proto také se rozeznávali „sousedé podrychetní" od soused soboteckých, nebo podrychetní „poddaní" od mšan. Nezídka se stávalo, že suplikaci k pánu, o tutéž vc usilující, podávali podrychetní zvláš a zvláš Sobotetí. Byla-li suplika spolená, podpisovalo se veškerenOrganisaci rychet na panství

Msto

i2y

SOUSEDÉ PODRYCHETNÍ.

DlL DRUHY. KAP. PATA. poddaných: „všichni spolusousedé a obyvatelé z panství Kosteckého". Od doby Netolických, kdy také msteko Dolní Bousov

stvo

vyplatilo se z hlavních robot naturálních, stálo

i

toto

mimo

rychty,

svobody jako Sobotka. Rycht bylo v dob ernínské šest Pedmstská, Vesecká, MarkHRANICE RY- vartská, Zelenská, Doleátská (Dolnobousovská) a Hoeátská CHET V DOB ERNÍNSKÉ. (Hornobousovská). K prvé náležely vsi okolo Sobotky: Pedmstí, Bezno, Cálovice, Lhota Stakova, Lavice, Spisová, Osek a Kdanice. K rycht Vesecké, daleko nejvtší, slušely všechny vsi ležící odtud k severu, v tom i Stéblovice a Stehom, dále ojedinlé grunty kostecké v cizích panstvích roztroušené. K rycht Markvartské patily vsi zálesní až na Spaence, Zelenskou Lhotu a Skuinu. posledn jmenované vesnice náležely již k rycht Zelenské, k níž slušel zárove t. zv. osenický díl Kosteka, vyjímaje Veselici a Baálky. Veselice a Baálky patily do rychty Dolnobousovské. Rychta tato objímala krom Dol. Bousova a Lhoty Zahumenní ješt Spaence a Vyšší Pole. Trní, Rohatsko, Vosovice, Hoení Bousov, Pepere a Obruby tvoily rychtu Hoeátskou, nejmenší ze všech. Na piložené mapce (u str. 8) je rozdlení v rychty za doby ernínské zhruba naznaeno. Když svob. pán Netolický odprodal díl osenický a pikoupil Roven, bylo toto rozdlení (kol r. 1744) pozmnno. Rychta Doleátská zmizela. Ne-li hned kol r. 1744, tedy jist o nkolik let pozdji. Dolní Bousov postaven byl mimo rychty a ostatní obce pidleny k rychtám sousedním. Lhota Zahumenní byla pipojena k zbytkm rychty Zelenské, zvané odtud Vyšopolskou (skládala se tedy ze vsí Lhoty Zel., Skuiny, Lhoty Zahumenní, Vyššího Pole a 4 chalup v itonicích). Trní bylo pipojeno k rycht Pedmstské, Stehom k Hor. Bousovu. V obvodu rychty Markvartické vznikla V DOB NETO- nová rychta Píchvojská. K ní vedle Píchvojí, Zajekur a nové vsi LICKÝCH. Netolic pidlena i Lavice. Ostatek rychty Markvartické slul také i Spaence. Z velké rychtou Rakovskou a pipojeny byly k jako nová rychta Stéblovice rychty Vesecké vyloueny Nepívc a nemajíc však

té

:

Ob

nmu

128

X

CG

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA. Nepívcká

a Malá Lhota a Malechovice jako souást rychty Roveské. Ale toto umenšení rychty Vesecké trvalo jen nedlouho, do odlouení Rovn. Potom nabyla tato rychta starých hranic svých (až na Stehom). Slula však již nikoliv Veseckou, nýbrž Kostekou.

129

KAPITOLA

VI.

PLATY A DÁVKY. DRUHY PLAT A DÁVEK. — NEROVNOMRN ROZDLENI — PÍINY TOHO. — VÝPOET BEMEN TKVÍCÍCH NA VSI A LÁNU. — PÍKLAD Z OSEKÁ. — NEVELIKOST BEMEN SELSKÝCH. — PROBLÉM, O NJŽ JDE. — POKLES HODNOTY PENZ ZA TI STA LET. — PATNÁCT SET KORUN S.ATI STA KORUN Z LÁNU.— CHUDNUTÍ ŠLECHTY ESKÉ DO XVI. STOLETÍ A HOSPODÁSKÉ DSLEDKY JEHO. — ÚPLN ZNEHODNOCENÍ PODDANSKÉHO OUROKU. — DODATEK O DESÁTKU

JEJICH.

CÍRKEVNÍM.

poddaní byli povinni vrchnosti dávkami. A to jednak penžitými, jednak naturálními. Penžité dávky záležely z roního „ouroku", placeného ve dvou lhtách: na jae o sv. Jií a na podzim o sv. Havle. Naturální byly dávky ovsa, zvané „osepním ovsem", dávky slepic, vajec a kuat. „Ourok" není nic jiného než roní inže neboli plat ddiného nájmu z usedlosti, náležitý

VŠICHNI

vrchnímu vlastníku gruntu. Platili jej všichni poddám bez výjimky. Ourok byl v zásad nezmnitelný. Byl-li grunt koupí nebo odprodejem zvtšen nebo zmenšen, pibylo nebo ubylo úroku v pomru k nastalým posunm pdy, ale úhrn jeho z celé vsi zstával týž. Výše jeho byla nestejná; v nkterých vsích platilo se z lánu více, v jiných mén. Rozdíly byly nkdy znané, také ovšem proto, že lány byly rozliné velikosti. Ješt vtší rozdíly byly v dávkách naturálních.

Hospodásky nejvydatnjší

da

naturální

záležela

osepní oves. v osepním ovsu. Ale vsi Stéblovice, Malechovice, Meziluží, Dobšice, Dobšín, Lavice, Kdanice, Trní, Vyšší Pole, Obruby, Mrkvojedy, Rakov, Leština, Píchvojí, Zajekury, všechny vsi dílu osenického a Markvartice (až na dva grunty) žádným ovsem povinny nebyly. Oves se odvádl po korci „osepním", o osminu vtším korce pražI 3°

PLATY A DÁVKY. ského a k tomu ješt vrchovatém.

V

urbái

míra na pražský korec shánný; proto jeví

ta

z

r.

1738 pevedena je

se proti

dívjšku skoro

o tvrtinu vtší. Nasypaný vršek poítán byl totiž nestejn: v které vsi za desetinu korce, jinde za sedminu až osminu.

n-

Prmrem

Dávkami

všechny vesnice vyjímaje Stéblovice a Malechovice. Vejce odvádli jen v Sobotce, Dolením a Hoením Bousov, Lhot Záhumenní, Rohatsku, Trní, ve Lhot Zelenské a Hrubé Bystici. Kuat odvádlo se na celém doasi

za devítinu.

miniu jen 24, v tom

7

tenái namane

v

slepic byly stiženy

Skuin a 5 v Rakov. odkud tyto veliké rozdíly v zadávkami? ekali bychom zajisté, že povin-

se jist otázka,

tížení jednotlivých vsí

NEROVNO-

MRNÉ

poddaných byly v osadách téhož panství stejnomrn rozZATÍŽENÍ dleny. Takový je názor moderního lovka, jenž vychován byl PODDANÝCH. v úct k požadavku: rovnost v právech a rovnost v povinnostech. nosti

i

Ale stedovk tohoto principu neznal. lépe eeno: jemu byla závažnjší zásadou úcta k starému obyeji, starému právu. Po-

nvadž

dávkách ve vesnicích kosteckých byly ospravedlnny staletým trváním, nemli souasníci za to, že by se nkomu dala kivda. Tak, jak to bylo, bylo to po právu. A rozdíly byly tak veliké proto, že vsi, v 17. stol. k dominiu kosteckému náležející, patily pvodn vrchnostem nkolika. Nkde teba jediná ves dvma i tem pánm. V dob, když vsi byly zakládány na z lesa vykluené nebo nov rozmovány na inžové vsi lánové, stanovil si každý jednotlivý gruntovní pán platy a dávky svých poddaných svým zpsobem a tak to mlo zstati podle pojímání stedovkého na vné asy. Proto, když pozdji za Hazenburk STEDOVKÁ nebo za Lobkovic skoupila vrchnost kosteka malá vladycká do- NEHYBNOST. minia a spojila s panstvím, nenapadlo jí, aby upravovala jakýmkoli zpsobem nestejné dávky nov získaných poddaných: jak kdo platil od století, tak ml platiti budoucn. Pozorování toto mže býti cennou pomckou methodickou. Ponvadž lze pedpokládati, že vsi touže vrchností v téže krajin rozdíly v selských

pd

—

131

DlL DRUHY. KAP. SESTA. POMCKOU METHODICKOU.

souasn možno

založené byly vysazeny se stejnými

pomrn povinnostmi,

nápadných rozdíl v dávkách usuzovati zpt na rozlinost Tvrdím na p. na základ této úvahy, že vsi kostecké, jež neodvádly žádného osepního ovsa, ke Kosti pvodn nepatily. Ukázalo by se vskutku, že zprávy historické pravdivosti tohoto tvrzení nasvdují. Nebo tvrdím: vsi s uritými stejnými dávkami jako Dolní a Horní Bousov, Lhota Záhumenní, snad i Trní z

vrchnosti gruntovní.

byly založeny touže vrchností.

Oprávnnost

VÝPOTY SELSKÝCH

BEMEN.

této methody a její schopnost vésti badatele na nových poznání jest, tuším, nesporná. Ale srovnávací materiál teba pipraviti peliv. Hlavním úkolem bude zajisté stanoviti spolehliv míru zatížených grunt selských dávkami vrchnostenskými. Pi tom však teba v poet bráti všechno, i ourok v penzích, i jiné dávky, i roboty. Nebo platilo-li se na p. ve Vesci z Ježkova lánu . 3 ouroku penžitého 6 zl. 3 kr. 2 den. a vedle toho 12% korc ovsa (krom 7% slepic), je jasno, že ta dávka ovsa (pi cen eknme za korec) vydala 7 zl. 17 kr. Tedy více než ourok 35 kr., t. j. 35 penžitý. Bude proto teba, abychom všude pevedli dávky naturální na cenu penžitou. Užijeme k tomu pvodní pomcky, která celkem dobe znázoruje hodnotu dávek v 2. polovici 17. stol., t. j. úedního odhadu panství kosteckého z r. 1738. Tam se poítá korec ovsa za 30 kr. (t. j. našich 30 K), slepice za 10 kr. (10 K), kopa

cestu

K

vajec za 20 kr. (20

K), kue

chodem eeno, cenu

nám pijde odhad z r. platm penžitým a dávkám

738 vhod. naturálním musíme však pipoísti ješt ást robot. O zatížení poddanských grunt robotou budeme mluviti zvlášt. Není prozatím mým úmyslem vzíti do úhrnu :

K

SPECIÁLNÍ.

a

Pevod hodnotí tu, mimokuat a zejména cenu ovsa

:

vyšetiti proto

ROBOTY

slepic, vajec

kr.

30 kr. za korec platilo se v laciných letech v druhé polovici stol. Ale práv pro tu dobu chci hodnotu dávek poddanských

nízko 17.

za 5

1

poddanských dávek robotu obyejnou. Zde mám na mysli nkteré roboty speciální, kterých poddaní kostetí již dávno nevykonávali in nátura, nýbrž za které platili náhradu v penzích. Je to robota 132

PLATY A DÁVKY. ženná, záležející v nkolika dnech do roka z každého gruntu. Byla jí

povinna obojí

msta

i

všechny vesnice až na Malechovice, Trní,

Píchvojí, Zajekury, Osenice a Bystici. Dále robota shonná. Byla to podle domnní 18. stol. povinnost stavti honce k lovm, ale v urbáích z doby pedhusitské znamená to robotu ženní. Bylo jí stiženo jen šest vesnic. Náhrada za ni dosahovala pomrn znané výše v Lavicích, Píchvojí (se Zajekurami), Leštin, Rakov a Spaencích; v Píchvojí na p. po 34 gr. míš. (skoro 40 K) z vtšího gruntu. Konen sem náleží robota t. zv. padesátní nebo padesátidenní, která podivným zpsobem tkvla jen na tyech gruntech ve Vesci a tech v Libošovicích. Byla vyplácena draho, po 3 zl. 2 kr. (182 K) z usedlosti. Konen platily všechny vsi rychty vesecké

K

poncky", 15 kr. až 4 zl. (15 až 240 K) za ves. Vše to dohromady s ourokem a dávkami naturálními pedstavuje krom robot obyejných souhrn toho, ím poddaní byli a

pedmstské

,,za

—

—

povinni své

ddiné vrchnosti.

Seteme-li všechny tyto dávky po vsích a vypoítáme-li si všude kvótu pipadající najeden lán, budeme teprve s to, abychom o po-

mru, v jakém jednotlivé nabyli

pouení

notlivé osady

zámek

vsi

byly platy vrchnostenskými zatíženy,

Všimnme si nejprve, kolik na jedv celku. Msto Sobotka ovšem odvádlo na 21 kr., ili 11.300 K). Pak pijde na adu

spolehlivého.

pipadlo

nejvíce (188

zl.

—

Bousov Dolení (128 zl.; vynechávám v dalším krejcary) na tetím míst nejsou však Markvartice, jak bychom podle potu lán jejich oekávali, nýbrž Osek (1 13 zl. = 6780 K). To byla tedy nejvýnosnjší ves kosteka. Platila vlastn o nco více, nebo v soutu jeden tvrtlán chybí. Teprv pak pijdou Markvartice (94), pak Bezno (89), pak Vesec (89). Tedy Vesec se svými 5% lány je na šestém míst! Poad další je takový: Nepívc (87), Spisová (86), Pedmstí (81), Libošovice (79), Pepere (73), Lhota Zelenská (73), Píchvojí (72), Lhota Rytíova (71), Skuina (67), Baálka (60).

Kdyby tená s touto posloupností srovnal poad potu lán jejich, výše uvedený, pozoroval by teprv, jak

Atd.

vsí

podle

velký ne-

'33

podíl vsí

v dávkách

DÍL DRUHY. KAP. SESTA. pomr byl mezi velikostí vsí a platebními povinnostmi jejich. Hrubá Bystice

svými velkými sedláky platila všeho všudy jen 53 zl. Cálovice (skoro 55 zl.). Cálovice nemly

se

(318 K). ani 4 lány.

Mén než malé

Rozpoteno na

vypo-

jeden lán.

Stehomi pipadá na

—

to jsou, ne50 kr. (1370 K), v Dobšín 22 zl. 40 kr. hledí me-li k situacím zcela mimoádným (jaká je na p. v Podkosti),

lán 22

podíl

lán jeví se to takto: ve

zl.

maxima; 4 zl. 14 kr. (254 K) v Trní a 4 zl. 42 kr. v Osenicích jsou minima. Více než ptkrát tolik byl tedy zatížen chalupník v Dobšín než bohatý sedlák v Trní. Ve Spaencích dostalo se na lán a P a k dostáváme se ke skupin, jejíž jednotný ráz vzbudí 18% zl. v nás ihned domnnku, že tu jde o osady jednou a touže vrchností

—

vysazené. Je to kmen pvodních starých vsí kosteckých, organisovaných pravdpodobn ješt dív, než byl založen hrad Kost. Jsou to vsi Bezno, Pedmstí, Lhota Stakova, Spisová, Osek, Vošovice, Vesec, Nepívc a Cálovice ve všech tchto osadách pipadá vrchnostenských dávek na lán 16 zl. 4 kr. až 14 zl. 28 kr. Vesec

—

ovšem, kdybychom vylouili roboty padesátní, jež snad jsou pozdjšího, vypadl by trochu z šiku. Zbylo by v

nm

na

24

lán.

Následuje skupina

s

10

zl.

48

kr. až

1 1

zl.

kr.

pvodu

36 kr. z lánu: v ní

13

zl.

jsou Libošovice (kdybychom zde spolu poítali robotu padesátní, vzrostou Libošovice na 12

Zcela blízko této

Skuina

(10

Leština (8

sazb

zl., t. j.

zl.

4

kr.)

zl.

44

kr.),

Lhota Rytíova a Malá Lhota. zl. 27). Pak následují

jsou Stéblovice (10

600 K), Lhota Zelenská (8 zl. 52 kr. z lánu), a Dobšice (7 zl. 42 kr.). Mezi nimi mimo dv

prve jmenované pro vzdálenost místní sotva bylo

6^2 až

7%

ma

souvislosti.

skupina bousovská: Bousov Dolní

Sazbu

36 kr.), skupina Rohatsko (7,28), Bousov Horní (6,52), Pepere (6,36) a vsí zálesních: Rakov (7,36), Markvartice (6,32), Mrkvojedy (6,40), zl.

(7 zl.

Píchvojí (6,37) a Zajakury. Tolikéž co Rakov, platí Lavice (7 zl. 35 kr.). Také vzdálené Meziluží má dávky podobné (6 zl. 56 kr.). Výborn stáli si sedláci ve velkých vsích Rokyanech a Bystici: zde se platilo z lánu jen 5 zl. 38 kr. až 5 zl. 57 kr., tedy asi tetina '34

PLATY A DÁVKY, toho, se

ím

byly povinny vlastní vsi kostecké. Pak teprv pijde Trní ves nejmén

svým minimálním platem 4 zl. 14 kr. Pravdu je

nkdy

snáze nalézti než

z lánu. jí užiti:

vedlo by nás zajisté

kdybychom methodu naznaenou provedli do dsledk. Bylo by totiž teba revidovati shody, jevící se ve stejné výši celkových povinností, mluvou íslic v urbáích, tedy porovnati v každé skupin druh i výši speciálních dávek, tázati se, zda pedpokladu o jednotdaleko,

ZISK

NAVRŽENÉ METHODY.

ném vysazení urité skupiny neodporují. Pipomínám jen, že bychom se na p. u skupiny starých vsí kosteckých dohledali jen potvrzení dohad výše vyložených. Potebno by bylo pihlížet pi tom velikosti a bonit lán. Našli bychom, že vsi Lavice, Rakov, Píchvojí, Zajekury (tato víska beztoho pvodn tvoila ást vsi Píchvojí) a snad i Leština vyšly z rukou téhož zakladatele, že podobn spolu souvisí oba Bousovy, Lhota Záhumenní, Rohatsko, snad i Trní, že týž typ pedstavují Markvartice a Mrkvojedy. Ale velký rozdíl mezi velikostí lánu v Horním a Dolním Bousov prozradil by nám, že osady ty sotva vznikly souasn. Pokusit se o vše to jenž bude míti ponechávám badateli vím, že se sotva pihlásí více pokdy, aby jemnji a podrobnji propátral agrární praehistorii Kosteka. Já chtl jen upozorniti na methodu, kterou lze piblížiti

zárove k

—

se k

tomu

—

cíli.

Nerovnost, kterou jsme postihli v rozsahu selských dávek ve pedevším s faktem, že nkteré vsi povinny kolik

vsích kosteckých, souvisí

byly odvádti osepní oves, jiné nikoliv, že nkteré platily za roboty

Ale ani výše ouroku penžitého nebyla daleko stejná v jednotlivých osadách. Penžitý ourok z celého panství inil r. 1738 bez Sobotky 1238 zl. (7428 K); z lánu tedy 5 zl. 35 kr. V soutu ouroku je ovšem obsaženo i to, co platili podsedkové chalupy (a ty byly platy pomrn víc zatíženy než pda lánová) nebo speciální, jiné nikoliv.

obce; odeteme-li

na

8%

lán. gr.

to,

zbude

nám dohadem prmr asi 5 zl.

(300

K)

4 kopám 17 grošm míšeským ili 2 kopám eským. Vskutku, studuj eme-li dávky ouroku v záznamech

To rovná

se

'35

ouro

KU PLATIL LÁN.

DlL DRUHY. KAP. ŠESTÁ. dojdeme poznání, že v skupin osecké (starých vsí kosteckých) platilo se z lánu 2 kopy 16 až 2 kopy 46 gr. es. Podobn ve vsích zálesních: na p. v Markvarticích z pllánu 1 kopa 1 gr. es. až 1 kopa 20 gr. es. V skupin bousovské byla stará základní sazba 1 % kopy gr. es. (= 3 kopy mís. = 3 zl. 30 kr.), tedy nižší. Tutéž sazbu má ves Trní. Ve velkých vsích Bystici a Rokyanech, jejichž malou poplatnost jsme vytýkali, byl ourok jen málo nižší než ve skupin osecké, ale ovšem vsi tyto nemly krom ouroku, slepic a roboty ženní žádné jiné povinnosti. Ve vsi Malechovicích, kde nebylo pražádných dávek a robot speciálních, platilo se také 2 kopy 5 gr. až 41 gr. z lánu. Za to v Stéblovicích (kde vedle platu byla jen malá robota ženní) byl prmrný ourok z lánu vyLAN ort v soký: 3 kopy 45 gr. es. Tolik neplatil ani lán Ortv ve Stehomi, V STEHOMI. který sic pro svou neobyejnou velikost zasloužil, aby odvádl inži nadprmrnou. Platil 3 kopy 27 groš es. 3 d. (= 8 zl. 5 kr., t. j. 485 K). Vedle toho ovšem 12 strych ovsa, 10 slepic a 1 1 dní ženné urbariálních,

prmrn

!

roboty.

Dohromady asi za 1000

VYSOKÝ OUROK NA KOSTEKU.

K.

kopy 8 gr. es. byl úrokem pomrn vysokým. Ve století 13. 14., kdy se platy v nových vsích lánových stanovily, platí válo se nejastji po kop gr. es., ili jedné hivn stíbra z lánu 60 72korcového. Sazba 1% kopy a ovšem ješt víc sazba dvou kop nebo nad to byla již vzácnjší. Prohlížíme-li urbá kláštera Hradišt z doby pedhusitské, jediný to pramen, který nás o starších pomrech agrárních v naší krajin pouuje, poznáme, že ve vtšin vsí (v tom i v Podolí u Turnova) platilo se z lánu po kop i mén; po dvou kopách jen v nkolika málo vsích, na p. v blízkém Kosti Dnebohu a Mužském. Na Kosteku však jsou dv Plat 5

zl.

ili

pvodn

2

—

—

hivny stíbra sazbou

(jež

poátkem

prmrnou; ovšem

mimo drobnjší

14. stol.

že k

rovnaly se 2

nim ve vtšin

vsí

kopám

8

grošm)

pistupovala ješt

povinnosti dávka osepního ovsa. Byly tedy vsi na

Kosteku vysazeny za podmínek dosti tuhých. To platí ovšem nejvíc o vsích skupiny osecké, dávkami, ale i pdou hojn nadané; vsi s menšími lány jako Horní Bousov a Pepere nebo Rokyany a 136

X u u > o

V-

H 1/3

PLATY A DÁVKY. Bystice odvádly

mén.

práv

nejvtšími lány (na p. Trní) platily nejmén. Snad byly založeny v málo kterou teprv staletá práce kulturní uinila výnosnou. cenné Píklady o podivn nestejné výši ouroku v rozliných osadách Ale

slyšeli

jsme, že

vsi

s

pd,

bylo by lze

vbec

rozmnožiti. Ale ani v téže ,,

,

vysazené, nedovedl

Možno vedly

sic

jej

iV

v,

i

stedovk

.„.

.

vsi, v-

touže vrchností sazba v

v

v

upraviti sazbu cinze stejnomrné.

pozorovati, že nestanovil

jí

libovoln.

Dv vdí zásady

pravidlem pece. První byla, aby inže (a

i

úroku

A ROZDLENÍ lánové.

jiné dávky)

pizpsobeny rozdlení na lány a zlomky jejich, druhá pak, aby se pi tom pihlíželo k vtšímu nebo menšímu rozsahu lánu a dílu jeho a snad i ke kvalit jeho polí. Tak najdeme velmi málo pípad, kde by v téže osad na p. ada pllán odvádla od poátku stejnou inži: jeden odvádí o nkolik groš víc, druhý mén. Ale byly i vsi jako na p. Bousov Hoení, kde bez ohledu na plus nebo byly

minus

polí byly

pvodn

Tedy pro všech

stanoveny jednotné dávky pro uritý

pllán

díl

po 46 gr. es., 2 slepicích, 30 vejcích a jednom dni roboty. Menší i vtší posuny pdy mezi grunty pozmnily bhem století tuto pvodní schematinost, ale nikoliv tak, aby bedlivý pozorovatel ji mohl, tebas v pozdním urbái, pehlédnouti. Pravidlem také bylo, že o sv. Jií i o sv. Havle odvádlo se pesn po polovici ouroku. Ve vtšin vsí kosteckých, v tom zejména v osadách skupiny osecké, platí se o nco málo o sv. Jií více. Myslím, že tu oboustrannou dohodou byl (z píiny neznámé) ourok zvýšen. Ale co najdeme pípad, jež tmto vdím zásadám se vylánu.

mykají a pro

nž

14 zmizelých

badatel

marn

zcela stejn

hledá njakého vysvtlení! Místo

dlouhých výklad pedložím tenái obrazec dávek ve

vsi

Oseku,

nejvtší z kmenových vsí kosteckých. Zcela podobné byly

pomry

v ostatních osadách téže skupiny. Doprovodím o lánové

míe

jednotlivých

grunt

a o

jej

potu korc

ovšem údaji polí a

vbec slušících k usedlosti (podle vymení Hótzlova z r. asi Pidám ve zvláštní rubrice data o tržní cen oseckých statk i

gruntovních knih z

18

let

1680

korc 1

746)

podle

— 1755 a pevedu souhrn dávek na naše '37

HOJNOST VÝMINEK.

DÍL DRUHÝ. KAP. ŠESTÁ. peníze.

Pevod

ten platí pro

druhou polovici

17. stol.,

a

jména držitel grunt vzata jsou z doby pozdjší. Dávky ovsa uvádím podle míry pražské shánné. Dávku ,,za poncky",jež ron vynášela 4 zl. 1 kr. 3 den. v celé vsi, rozvrhl jsem sám na jednotgrunty podle stupnice

livé

lánové.

O

tabulce vedle polo-

OBRAZEC DÁ- žené bylo by možná napsati VEK VE VSI OSEKU.

celou studii. Ale nelekej

tenái

— omezím

se

na

A

•>!

zhruba

nepomr zdanní Pllán

jednotlivých grunt.

mén

nhož ješt v

než pllán

1

%

.

30 s 25 všeho pí-

tvrtlán

dobrým pllánem, ís.

VÝKLAD TABULKY.

1

s

Aipriuod|

On

M M

O O

m

00

H

NO

H

M

1

i

O

v~>

NO ON Tf

^1"

«/^

O

ro

NO 1

NO

NO

NO

00

NO

ro

M 1

m o

^O

ro

ro

'V

NO

NO

NO

1

oo

00

ro

(S

•d

"rí

M TT

(S 1

1

O

ON

>r>

<s

N

ro

N

<s

ro

CO

w-t

ON

§3

,

OO

ON

1

co

ro

00 ro 00

On

O

1

^f

t^

J3

^

(S

rori-

ON

ro

ro

>o

1

00

00

VO

oidajs

a

O

s

v-> vri

1

H

J2

iptuuaz* íup

^c

00 1

N

"n

<S

i

Tf 1

d

.

1

1

O M

> £ CB m *N

mén

5, držící

30

N

M M |

N

M

O M

^T

^*

M

NO

'

ON

ro

M

1

1

1

M ^1-

|

ON

H

1

l-(

M

M

"n

j

00 ro

1

(S

, !

•*

U

•3

n

.O

NO

u

ON ON

M

3

NO

Í

H

m

ro

-^

nu?I

00 ON

n

05

35

N

OO

H

a

»»

NO

H

platí sko-

než tvrtlán k. polí.

co co

O u c

A jen

!

vidíme pravidlem, že souhrn dávek snaží se vy-

'3*

C3

O O O M

^1-

r-

"3

.

o 43 kr. více než tvrtlán . 15 s 1 4% korci polí Ostatek

ro On

M

"n

zl.

korci polí, jenž je vlastn

zl.

«

1

18. stol.

plochy platí o

slušenství!

1

00

(S

C

O

°3

>N

1

korci polí a 56 k.

ro o

ON

On

•o

oddlena osmina k . 8), pllán skoro s 50 korci rolí a vší

O O •*

1

Poukazuji pede-

58

vn

K

6 u c H

C3

M

ON se Rovná

>N

ca

co co f- M fO tJh

N

N

>N

O O O O O O V~\ 1^ O

m 00

NO

mUTUg BU33

nej-

nutnjší.

3 (od

•ui

O N 00 M

se,

vším na

.

a c

á

^-

C O

? d

i

;

>N 1

Q °l s JO

r 13

a

>

N

u

ffl C/3

1 u a

c

>

í2

H

m m

rr

ro

a NO

r^

tj-

PLATY A DÁVKY. >N

O o o o moo

rovnati skutenému rozsahu statk, ale že

pece

brání provedení té zásady

lánová stupnice, jež zstává základem

plat. Zdá se, že mžeme v úroku svatohavelském dobe rozeznati schéma té sazby základní: je to 2 zl. 20 kr. (140 K) (t. j. 1 kopa gr. es.) z lánu za pl roku, tedy 2 kopy es. za rok. Vskutku se platí již 1 kopa

vymení ze

M l/O

IT\\

l/">

8 gr.

a

1

(=

38 kr. 4 d.) o sv. Jií Havle. dávek naturál-

2 zl.

kopa o

sv.

U

ních je to z lánu 12 dní ženné roboty, z

pllánu

6 slepic z

tvrtlánu 3; je to dále lánu, 3 z pllánu, 1 2 korc 6, z

%

ovsa z lánu a

6%

pllánu. Podle

z

míry to bylo 10 korc pllánu. Tak tomu je ve

staré osepní z lánu, 5 z

všech vesnicích skupiny osecké a tak i

ve Stehomi, takže

pin zmínné

i

tato ves k sku-

vysoké dávky vysvtlují kostí

neobyejn

náleží. Její se

patrn veli-

dvora Ortova, jenž zcela nebyl veden v evidenci jako

právem

statek lánový.

Dávky stupnici

naturální

lánové

plnji

piléhají a

k

svádjí

proto k myšlence, užiti jich ke kon-

rozdlení lánového. Dní ženné vsi celkem 98: to by ukazovalo na 8V6 lánu. Ovsa bylo trole

roboty bylo ve

u

ri

i/*i

»/"i

VO

102% korc. Dlíme-li to kvótou lánovou 12% korc, dospjeme zas k 8 a jedné šestin až ptin lánu. 139

DÁVKY NATURÁLNÍ A ROZDLENÍ LÁNOVÉ.

DÍL DRUHY. KAP. SESTA. odvádlo 47%, což by bylo

Slepic se

7

7

/8

lánu

— ve

vsi je

však vyká-

yY2 lánu. Ovšem bez jedné tvrti, jejíž dávky nejsou udány. Zdá se tedy, že pvodní odhad vsi znl asi na 8 lán. Ale prostudujeme-li výmry dávek naturálních u jednotlivých grunt s ohledem na jejich míru lánovou, najdeme, aspo z ásti, vysvtlení rozdílu. záno jen

Lán

ís. 31 je

na p. podle platu

y2

roboty ženné, o

oznaen za

9

/s

slepice a o

lánu.

Podobn

y2

víc než lán.

je to jinde,

Má

a

urbá

dva dny

býti

ne vždy v

k velikosti gruntu. Nasel jsem také, srovnávaje

urbáem

víc o

Mohl by

korce ovsa.

z

dobe

pomru r.

1648

s 1738, že dva osedlí promnili si jeden úroní slepici v plat penžitý, druhý 6 kr. platu v den ženné roboty. Tedy ani s

cena

z

r.

takovýmito výpoty nelze bez veliké opatrnosti mnoho poíti. všimnouti si ceny usedlostí oseckých, jak ji udávají

grunt Dležitjší je

BEMENA.

(280000 i

K). To

Dohromady iní ve

okrouhle 4000 kop znamená, že korec se prodával v té dob, ítáme-li

gruntovní knihy.

budovy a inventá, po

cenu grunt roboty

s

že

kopách 9

gr. ili asi

360

K.

Srovnáme-li

—

závazk k vrchnosti ovšem bez rovná se typrocentnímu ronímu výnosu

úhrnem

— vidíme,

5

vsi

jejich

tržní ceny.

inže penžitá tvoila ve vsi Souhrn všech dávek z pdy lánové (tyry podsedkové chalupy, jež tou dobou byly v Oseku, jsou v tabulce vynechány) iní 1 13 zl. 42% kr. (6822 K) z toho však na roní ourok penžitý pipadá jen 40 zl. 50% kr., ili 35*92%. Ostatek ili 64% vydají dohromady dávky naturální a náhrada za to drobnou robotu. Nejvíc tu pipadá ovšem na oves: 44*97% tedy vlastn byla hlavní, nejdražší dávka ve vsích osecké skupiny. byly na tom lépe vsi, které ovsa vbec neodvádly Dávka slepic tvoí v souhrnu plat 6*96%, náhrada za dny ženní roboty 8'6i% a za poncky pi dvoe semtinském 3*54%. Zcela jiný obraz poskytuje pomr dávek ve vsích, kde nebylo speciálních robot ani osepního ovsa. Na p. v Hrubé Bystici. Tam ves byla o nkolik lán inil penžitý ourok 85% všech dávek. Tabulka nás pouuje, že

POMR OUROKU A DÁVEK.

již

menší

vlastní

díl selských povinností.

;

—

O

!

A

I4O

PLATY A DÁVKY. vtší než Osek, byla celková summa ouroku vyšší pouze o 4% zl. Kdežto však ostatní dávky vydaly v Oseku dohromady 46%, tvoily

v Hr. Bystici jen pes 13%.

Na celém panství to vypadalo

(v

1738 a 1648) takto:

1.

iní Poddaní odvádli na celém panství

1738

r.

v

zl.

ouroku penžitého ovsa osep. praž.

1237

shánných

zl.

55 kr.

1000 kor.,

k.

I388y2 dní

slepic

1

kuat

26

vajec

22 kop 43

55

5698

500

15

23-02

138

5i

6-39

160% kus

193

27

89

2

10

009

7

34

034

52

38

39

41

kus

za roboty shonní a padesátní

za

poncky Dohromady

Pipadá na

V našich

lán (225

lán, v tom

3

5 /

8

40

9

580 se

odvádlo

K

Ubylo

Sobotka

svedením

odvádla

!<* zích ní

|

42

ouroku penžitého

i373zl.8kr.

135

zl.

13 kr.

z

zl.

941*4

asi

40

k.

77

k.,

zl.

kr.

123

51

38

37

53 kr.

domúj

80ZI.58

}425

3i

2172

za podsedky)

penzích R. 1648

v procentech

kr.

|

1237

2 v.

ženné roboty

pen-

zích

kr.

I

inže

tv.

ovsa osepního

(8367a kop velké míry)

praž. vrch.

praž. vrch.

ženné roboty

1475 dní

86y2

67V2 dne

4

36

slepic

1258

97%

115VÍ

19

12

kuat vajec

za rob. shonní a padesát. za

poncky

kus

3i 2

1

5

kop 53

53

zl.

37

kr.

39

zl.

40

kr.

50 59

kus

—

6 kop 15

— — 2

5

kr.

Dohromady

188

21

I 4I

DÁVKY PODDANSKÉ R. 1738

A

1648.

DlL DRUHÝ. KAP. SESTA.

Prmrný pomr

PRMR NA PANSTVÍ.

na celém dominiu byl (jak z tabulky výše položené vysvitá) takový, že ourok penžitý inil bezmála 57% všech dávek poddanských, osepní oves 23%, slepice a vejce nco pes 9% a náhrada za roboty speciální pes 10%. Z celého panství bez Sobotky platilo se všeho všudy dohromady 2172 zl. 31 kr. (= 130.351 K), se Sobotkou 2360 zl. 52 kr. ili 141.650 K. Na jeden lán pipadalo 9 zl. 40 kr. ili 580 K.

Na Kosteku MÍRNOST DÁVEK PODDANSKÝCH.

tedy vydal souhrn selských povinností ke grun-

tovní vrchnosti 580

K

za každý lán.

To

byl ovšem

K

prmr;

v Oseku, jak jsme vidli, platilo se více, t. j. 910 z lánu. Ale v Trní naproti tomu jen 254 K. Ponvadž lán prmrem 74 korc polí a 20 korc ostatního píslušenství, vypoítáme si

ml

!

snadno, že poddaný

odvádl v

17. století své

která byla vrchní vlastnicí jeho gruntu, jen as 6

To

ddiné

K

bylo ovšem málo, ku podivu málo. Nikdo jist,

skutený

z

vrchnosti,

každého korce.

uvdom

si

tento

poddaní byli od své vrchnosti rozlinými platy a dávkami petíženi nebo dokonce vykoisováni. Spíše naopak: musíme si položiti otázku, kterak se stalo, že se mohla vrchnost tak nepatrným nájmem z pdy rustikální spokojiti? Sedlák, pravda, krom dávek a plat byl ješt povinen robotou, která byla pro jist velkým bemenem. Ale pes to je zjevno, že vrchnosti, které by chtly býti živy jen z dchodu z pdy rustikální, pomr dávek by hospodásky pouze živoily. V rozpotu panstva kosteckého z r ^38 na p. iní dchod z plat a dávek poddanských pouze PANSTVÍ 17% všeho hrubého píjmu z dominia a 21% istého píjmu. V bilancích z dob pozdjších bychom shledali, že ta kvóta klesla a klesala hloub a hloubji, až na 10% pro dobu ped rokem 1848. vždy jsme slyšeli výše znovu a znovu, že to vy svtliti v 13. a 14. stol. bylo zakládání vsí selských se zakoupenými sedláky výnosným podnikem spekulaním, jemuž vnovaly se o pekot gruntovní vrchnosti? Zde jsme u jednoho z hlavních, a snad i u jednoho z nejzajímavjších problém našich djin agrárních. Zodpostav vci, neodváží se tvrditi, že

*

ím

142

—

PLATY A DÁVKY. vdti danou

otázku, vyložiti vývoj

porozumti dokonaleji celému selských,

nýbrž

i

pomr

v

té

píin, znamená

pltisíciletí selských djin.

A

nejen

šlechtických v naší vlasti a spolu dležité stránce

djin hospodáských vbec. Doufám, že po tomto (velmi drazném) úvodu bude mne tená pozornji sledovati. Vc se má tak. V 13. nebo 14. stol., když se vsi lánové na Sobotecku zakládaly, platil poddaný sedlák z gruntu svého zrovna tolik, kolik v 17 18. ale vskutku platil nkolikanásob více. Platil zrovna tolik, stol. tedy na píklad prmrem z lánu 2 kopy 8 gr. es., 10 velkých korc ovsa, 6 slepic atd. Ale v druhé polovici 17. stol. ty dv kopy 8 gr. es.

—

—

(ili

v

mn

zlatové 4

zl.

58

kr.

4

d.)

mly

kupní

sílu 2o,8'6

DJIN AGRÁRNÍCH.

ROZDÍL

HODNOTY

PENZ V 17. A

14.

STOL.

K,

znamenaly hodnotu pi nejmenším pateronásobnou. Srovnávám-li ceny práce, obilí a dobytka v 14. stol. s cenami v 17. stol., vidím na p., že v 14. stol. byla denní mzda nádenníka a dlníka o žních 3% až 4 den., ve století 17. však 4 až 7 kr., což je tyrykráte až Šestkráte tolik. Pi tom pipomínám, že držím se penovohradských vodu 1 groš es. = 7 denárm, z purkrabských z roku 1390 jasn patrného a nikoliv výklad Smolíkových v Pražských groších, podle nichž groš es. v 14. stol. dlil se pouze na 12 den. Jen ta denní mzda sekáova, Smolíkem na 7 den. udaná, je myšlena patrn v tchto malých denárech, rovná se tedy asi 3^4 d. Nebo existence dvojích denár, vtších, jichž šlo 7 na groš, a menších, zvaných pozdji halíi (12 14 na groš), je nepochybná Korec ovsa byl v druhé polovici 14. stol. za dva až ti groše eské Tedy za 4 6 pozdjších groš míšen., ili za 4% až 7 krejcar Stední ceny ovsa jsou v druhé polovici 17. stol. 30 45 kr., t. j šestkrát tolik. Pšenice stála ku konci 14. stol. 4 6 gr. Tedy 9V3 14 kr. Geny pšenice po tech stech letech, v dob velké láce, pohybují se mezi 70 90 krejcary. Tedy stouply o šestkráte. Kráva stála na sklonku 14. století 20 až 55 gr. (46% 128 kr.). Po tech stech letech stojí 6 až 12 zl. Pomr je týž jako u cen pšenice. Poslu platí se v 14. stol. od míle 2 denáry eské; v 17. stol. 4 kr. Zase šestkrát tolik. Píklady mohu rozmnožiti. kdežto ve

PEDNÍ PROBLÉM

14. stol.

út

—

—

—

—

—

—

—

'43

CENY ZBOŽÍ V

14.

STOL.

DÍL DRUHÝ. KAP. SESTA. zpráva

pramen o nich

.

Jak vidno, byl bych na základ tchto dat oprávnn pedpokládati, že kupní síla jedné kopy arroš eských v 14. stol. byla asi r v

w,

,'

v

•-

*!*:*

1 „ A1 j v stol. 17. Ale spokoj ují se z opatrnosti pevodem menším. Užil jsem sic všech dat pramenných, jež o cenách stol. 14.

„,

šestkrát vyssi nez

v

i

.

-

echách pouují. Data ta staí, potem i povahou, aby na základ

hlavn v Tadrových Aktech konsistoe, Šustových Útech Novohradských z r. 1 390, starších píspvcích Truhláových a Smolíkových v Archaeol. Památkách, nco i v urbáích z doby pedhusitské. Srovnal jsem i ceny stol. 15. Ale teba opatrnosti proto, že má data o cenách 17. stol. vzata jsou pouze z Kosteka. Ona ze 14. stol. pocházejí z krajin rozliných. Míry obilí v 17. stol. znám jist, nkteré míry z 14. stol. (a pravdpodobn rovnají se korci) jsou velikosti dosud neurené. Pipomínám však, že cena pšenice v 14. stol. výše stanovená udána je v pramenech v korcích. Kdybychom vyšli od cen z doby kol r. 1300, byl by pevod 1 6 jist pln oprávnn. Spokojuji se pevodem 1 5. T. j. pravím: kupní síla penz klesla od druhé polovice 14. stol. do druhé polovice 17. stol. na jednu ptinu pvodní hodnoty. Je to odhad pibližný, jenž neiní nároku na platnost definitivní. Resultát bude, že kopa groš eských, jejíž kupní sílu stanovím pro druhou polovici 17. stol. na 140 našich K, mla v druhé poloodhad eské vici 1 4. stol. hodnotu 700 K. Poátkem 14. stol. jist více. Jeden S r °š eský rovnal se tedy tenkrát 1 1 *6 K, jeden denár eský 1 '66 K. v 2. pol. 14. stol. Dodávám, že r. 171 7 hodnotila pražská mincovna kopu groš Karla IV. na 12% zl., tedy 650 až 700 K, kopu groš krále Jana na 15V5 zl. (800 až 850 K). Jak jsme poznali, pipadlo na Kosteku penžitého ouroku prasi 5 zl. ili 2 kopy 8% gr. eských na lán. Peníz ten ml v 17. stol. hodnotu našich 300 K, ale v stol. 14. ptkrát tolik: to 300 korun jest 1500 K! ekneme-li, že lán ml okrouhle 96 korc, platil sed^k z jednoho korce ve 14. stol. 15 60 hal., ale ve století 17. již v 14. stol. 10 penz bhem tí set let, tak podivujen 3 hal! Tak klesla cena hodn zlepšilo se postavení poddaného sedláka a zhoršil dchod jich pokusil se badatel o srovnávání. Najdeš je

:

:

mrn

K

144

K

(Pee)

Josepii p.

(Pee)

t.

Johann

Václav Pažout, rychtá

Ad. Schrótter

vrchní markvartský

Ambtmann g.

Jíí

W. Springer

Maan konel

Mati-j Jiinaika,

rychtá vrch

vyšopolský

Václav Linka konšel

Jan Rejman, rychtá vrchní

hoenaky

Jiík Stehelik

(?)

konel

(píchvojský)

Matj

Smetana, rychtá

vrchní píchvojský

Matj

Ždánckej

konel hoenacký Jan

Fišera,

rychtá

Jan Naymon konel

držel . i v Pedmstí, Barto . 28 v Oseku, Ort ..15 v Nepi vci, Hortlík . 1 v Nepívéci, 37 (nebo 5) v Markvarticích, Maan . 8 v Mrkvojedech, Linka . 16 v Lhot Zelenské, Rejman . 3 Vosfovicích, Stehlík asi . 13 v Lavicích, Smetana . 16 tamtéž, Ždánský . 13 ve Vobrubech, Dva poslední

[Pea

'ažout '

.

sou z panství roveského.j

Selské podpisy

na smlouv

s

vrchností z

r.

1752.

***»H> {LCletrV /Lý-rvta. VLon-[feV-.

car

JOav^oit yio+yr

^^yy. rjrY~y/£7 /)Ž07%

tj

tr/fayfry^žtéf

M*A-Á

(%t^fa4tf6ot*.l£

PLATY A DÁVKY. vrchnosti Beze vší viny vrchnosti a beze všeho !

piinní

sedlákova

Kdyby poddaný byl býval vrchnosti povinen jen penžitým ourokem, klesly by závazky jeho k vrchnosti od stol. 17. vskutku na jednu ptinu neboli o 80%. On však byl povinen i dávkami naturálními, a tyto dávky to byly, jež to znehodnocení dchod vrchnostenských ponkud zdržovaly. Nebo jako cena penz klesala, tak stoupala cena ovsa, slepic a j. Tak se stalo, že vsi, vysazené v 13. stol. jen s úrokem penžitým a zcela nepatrnými dávkami osepního ovsa nebo slepic, snížily své závazky k vrchnosti do 17. stol. bezmála vskutku na jednu ptinu. Naproti tomu vsi s vtšími dávkami naturálními snížení tak velikého nedosáhly. Lán . 7 v Oseku, jenž ml vedle ouroku odvádti 10 velkých korc ovsa, byl by platil v 14. stol. celkem 2055 za oves), v 17. stol. platil jen (v tom 291 837*6

K

K

tom 300

(v

K

njakou

asi

KORUN

K

za oves).

Tedy jen

asi

o

60% mén. Nemaje

dávky ovsa byl by platil jen 537*6 K, t. j. o 73% mén. Nejhe by byla na tom ves, která by vysazena byla v stol. 13. výhradn s dávkami obilí a žádným ourokem penžitým. Nasel jsem vskutku takovou ves v urbái kláštera hradištského z konce 14. stol. Jsou to Nemyslovice u Bezna, ves o 20 lánech, již r. 1282 v majetku kláštera pipomínaná a na 200 hiven eských cenná (patrn lán po 10 hivnách, tedy

60

V 17. STOL.

— 7500

7000

K). Tam

platili sedláci z

lánu

VZESTUP

DÁVEK NATURÁLNÍCH.

mimo

den ženné roboty po 10 korcích žita a 10 korcích pšenice. V 13. stol. mla dávka ta hodnotu pedpokládám-li cenu 8 gr. za korec žita s korcem pšenice dohromady 80 gr. eských ili 932 z lánu. Ale v 2. pol. v 1 7. stol., když stálo žito 1 zl. (60 K) slepici a

—

K

a pšenice

1500

nebo

pes

i

nad zl.,

30 kr. (90 K), platili sedláci nemyslovití z lánu cena obilí ovšem stoupala dále, jak klesala cena penz zl.

1

K. A 3

—

to:

byly doby ve válce ticetileté, že stála pšenice

žito skoro 3 zl.

:

v takových letech dosáhla platební

K

povinnost poddaných až 3500 z lánu Ovšem že Nemyslovití nepomyslili, k jakým koncm povede jimi zvolená úprava dávek vrchnosti.

Zajímalo by

mne zvdti,

!

vydrželi-li

ty platy

obilní

v dobách pozdjších.

19

H5

NEMYSLOVICE

DÍL DRUHÝ, KAP. SESTA. vrame

Ale

se ke Kosteku. Chceme-li poznati faktický rozdíl mezi zatížením nájemné selské pdy ve stol. 14. na rozdíl od stol. 17., bude nejlépe, pepoítáme-li tabulku na str. 141 na pravdpodobný

stav ze 14.

SROVNÁNÍ DÁVEK V 17. A VE

14.

STOL.

stol.

Poddaní by byli odvádli v 14. století ouroku v penzích 1238 ovsa 1000

korc po 2%

v kopách a groších es.

zl.

gr.

.

roboty ženní 1388 dní po r V-2 g

znamená v našich penzích

530

38

371.445

41

40

29.160

34

8.090

48

9.660

1

-

slepic

1

160 po 5 den. es.

kuat 26 po

2X

2

13

9gr-

den. es.

20

vajec 22 kop 40 po 6 den. es.

zl.

235

Dohromady

V stol. V stol.

446.395

17. platili

poddán

I30-350

L

14. platili

446.395

Povinnost poddaných se zmenšily za ti i

let

.

.

316.045

Najeden án pipadlo v

Tedy

stol. 14.. i

MÉN.

7. stol.

.

.

.

580 I-403-5

se

0-02

K

0-05

83 6-6 i-8

2'2

K K

6-3

K K K K K

ili

c

70%

1-983 5

.

.

mn

Tedy o 70% zmenšily ZA TI STA LET O 70%

sta

.

Najeden án pipadlo ve

K K K K K

27.695

34

39

19 kr.)

10

gr.

6 den.

poncky

za roboty a (92

1

2 den.

procent

K,t.j.

070%

povinnosti selské k vrchnosti

nejen na Kosteku, ale v celé zemi

— od

14.

do

17. stol.

—a

to

Gruntovní

páni chudli, chudli, nevdouce jak. Úbytek byl zajisté nenáhlý, vliv sice nepozorován, ale mám za vyloueno, aby kte-

jeho nemohl býti rékoliv

který

146

dob

v

15.

—

17. stol.

nabude povahy

bylo jasno, že tu jde o pokles

katastrofální.

Najdeme

sice listiny,

píjm,

kde grun-

PLATY A DÁVKY. tovní vrchnost, zakládajíc ves lánovou

s

vným platem inžovním,

snaží se krýti proti zhoršení mince (chce na p. pro ten pípad hivnu istého stíbra místo kopy groš), ale ve skutenosti patrn ani takovéto výjimené smlouvy neznamenaly nic. Mince se vskutku horšila, s poátku sotva pozorovateln, ale pozdji již rapidn. Z práce Smolíkovy o pražských groších, r. 1894 vydané, vysvítá, že cena stíbra v pražském groši z po. 14. stol. inila 30 kr. r. ., za Jana Lucem-

burského 29

dbrad

kr.,

za Karla IV. 22

kr.,

za Václava IV. a Jiího z Po-

Pozdji poítalo se na podle Smolíka raženy nebyly, ale již groše eské dále, jako do nedávná na zlaté a krejcary. Tedy jen hodnota mince klesla do polovice 16. stol. na tetinu; vedle toho teba snad i poítati pro období hospodáského rozkvtu s klesáním kupní síly penz, bez ohledu k jejich hodnot kovové. R. 1539 stála na p. hivna istého stíbra mincovnu 4 kopy gr. eských, r. 1300 ani ne jednu kopu! Zdá se pak, jako by zištná politika mincovní našich král, zhoršujících znenáhla minci, aby z ražení jejího plynul zisk komoe jejich, ídila se po výtce stoupáním a klesáním obecného blahobytu. Srovnej na p. velký pokles o 50% v šastné dob Karla IV. a Václava IV. a rovnocennost groše Jiíkova s grošem Václavovým. Mezi tmito dvma králi ležela hospodáská spousta válek husitských vše15 kr.,

za Vladislava 12

kr.,

za Ferdinanda

I.

1 1

kr.

ESKÉM GROŠI.

Vi

Doítáme se sic tu a tam mince bylo píinou rozpor ZLEHOVÁNÍ

byli gruntovní páni bezbranní.

v Starých Letopisech, jak zhoršení mezi vrchností a sedláky v otázce, v jaké minci teba platiti selský ourok. Ale nemže býti žádné pochybnosti, že ourok ídil se vždy bžnou hodnotou eského groše a že s ním klesal v hodnot své více

K tomu ovšem pistoupila tajemná úcta stedovku ped právním poádkem jednou zavedeným, jakoby vné trvání míti majícím. Nebo platy, jednou smluvené, nesmly býti zvýšeny. a více.

Tak chápeme, pro v se

V

n

!

mu tomu

HODNOTA STÍBRA

zakládáním

vsí

13.

lánových

ouroku, a k tomu ješt

a 14.

stol. se

tak rozmohla spekulace

— 1000 až 2000 K

njaký dchod

z toho,

z lánu,

podle výše

emu se íkalo

„pan*47

MINCE.

DÍL DRUHÝ. KAP. SESTA. VELKÉ

DCHODY GRUNTOVNÍCH PÁN V 13. A 14. STOL.

CHUDNUTI JEJICH

POZDJI.

PÍINOU OBRATU.

dchod

veejnoprávní moci nad poddanými, pedevším píjem z odúmrtí, bylo vlastníku na p. pti vsí 61ánových, založených na lesní (která dív nenesla skoro nieho), píjmem znamenitým. Chápeme, pro šlechta i církevní preláti rušili tu a tam i dvory své, promujíce je v selské grunty. Šlechta mohla, zbavena hospodáských starostí, žijíc z renty, jíti za ideálem své doby: vnovati se povinnostem a ješt více radostem rytíského života, stavti nákladné hrady a ze zpupnosti potírati se meem a ohnm navzájem. A chápeme také, pro, když asi od 1 6. stol. poaly se dávky poddaných nápadnji znehodnocovati, když dchod z lán stavovskému životu již nestail, vracela se šlechta k pd, kterou by byla díve nejradji všecku rozpronajala sedlákm, pro zizovala dvory a rybníky, stavla ovíny, pivovary. Gruntovní pán stával se zas statkáem, ekonomem: musil hospodaiti sám, chtl-li se uživiti; selská renta ho již uživiti nemohla. A snahy té pibývalo, ím více selské dávky v hodnot své klesaly. Velcí gruntovní páni to klesání ovšem vydrželi, ale malí ocitali se na mizin. Zeman 14. stol. mohl ješt býti živ z velké vsi nebo nkolika málo menších; od 16. stol. to již nebylo možné. Prodával tedy své vsi, své poddané velkým gruntovním pánm v sousedství. A se vzrstáním nových velkých dominií, pibýváním dvor s vlastním panským hospodástvím bylo teba, aby pibylo robotní práce selské. Jak jí dosíci? Právní stav stál v cest pokusm o zavedení nových robot piznati musíme, že vrchnost vlastn mla právo na náhradu za tžké ztráty, jež utrpla znehodnocením selské renty. Na nevdla zajisté, že by jí podto se však vrchnost neodvolávala daný ml platit místo pvodních 2 kop z lánu eknme již 8 kop. Až pišla válka ticetiletá se svým pehodnocením všech hodnot cesta k nové úprav (srv. co jsme o tom povdli výše na str. 112) ství",

t.

j.

z

ze soudních pokut, dále

pd

—a

—

—

robot byla již snadnjší.

A co sedlák?

VÝHODNÉ POSTAVENÍ

SEDLÁK.

Snad nesl dost tžce své dávky potom, když skonobdobí toho neobyejného hospodáského rozpjetí, jež pibrzo nesla k nám kolonisace. Ale to mohlo trvati jen krátkou dobu ilo

148

se

—

PLATY A DÁVKY. musily se projeviti dsledky stoupání cen

pdy

a plodin hospodá-

ských a klesáni ceny penz. Postavení sedlák musilo

se odtud lepšiti neodvratn. A ovšem ani pokusy vrchností zesíliti své „panství" nad poddanými, nemohly (ba ani nechtly) býti tomu na pekážku. Sedláci byli proti vrchnostem ve výhod vtší a vtší, vedlo se jim lépe a lépe. Tebas že není teba vývoj pedstaviti si tak, jako by zlepšení to, to jest klesání ceny penz, dalo se stejnomrným tempem. Myslím spíše, že to byla jednotlivá, tebas kratší období, jež najednou pivodila zmnu podstatnou, aby vystídána byla zas obdobími povahy konservativní. Bude úkolem speciálního já mohu upostudia sledovati a prokázati tyto posuny podrobn zornitijen najednu takovou periodu rychlého vzrstu selského blahoz grunbytu. Je to prvá tvrtina 17. stol. až do války ticetileté tovních knih kosteckých vidím, jak ceny selských usedlostí letí rychle nahoru, jak se v nkterých pípadech bhem desíti let až zdvojnásobují. Odtud si vykládám také, pro tolik hrnulo se z pohraniních hor k nám, do kraje. Lákaly je výnosy selských statk a nepatrné dávky jejich. To sthování jist z tetiny (ne-li více) okupovalo selské grunty kostecké hrnuli se tenkrát k nám za lepším výdlkem, jako v 19. stol. náš lid do jejich stedisk prmyslových.

pomalu,

ale

—

—

Nmc

Nmc —

Zdá

se mi, že

ponmení

—

velké ásti

litomického a boleslavského

zpsobem nejvhodnji lze ovšem nmetí pisthovalci poeštili, aby jako eši úastni byli zniení selského blahobytu ve válce ticetileté. Statky, jež stály ped válkou 300 kop gr. es., stály po válce asi 400 kop míšeských (200 kop .), k dávkám vrchnosti pibyly tžké roboty a kontribuce. Ale pokles hodnoty dávek penžitých pánu gruntovnímu i potom se nezastavil v té píin i potom stále se zvtšovala výhoda sedlák. A to tak, že r. 1848 platil poddaný z téhož devadesátikorcového gruntu, z nhož prví držitelé odvádli 2 kopy ili 280 K ron, 4 zl. 40 kr. v šajnové nikoli ve stíbe T. j. v kupní síle asi našich 45 až 55

kraje,

do

vysvtliti.

16.

17. stol. náležející,

Na Kosteku

tímto

a v sousedství se

;

mn

!

K

—

*49

shon po gruntech po

R. 1600.

DlL DRUHÝ. KAP. SESTA.

Mžeme zkusmo znázorniti,

co to znamenalo v celé zemi. Vy-

jdme od pedpokladu navrženého v druhé kapitole, že totiž eský KLES OUROKU produktivní rustikál obsahoval asi 11,333.000 korc. Rozdlme tu ZA PT SET LET. velkou plochu na lány 7okorcové (kdyby v tom nebyla i msta podcelkový^po-

danská, musili tilo se

bychom ítat

pvodn

po

kop

1

asi

gr.

80 korc) a

eknme,

že z lánu pla-

es. Tak obdržíme okrouhle 160.000

lánových grunt v zemi. Jejich roní ourok vrchnosti vydal v 14. st. 160.000 kop gr. es. ili 112 milion K. Tchto 160.000 kop es. rovnalo se v

17. stol.

— 22,400.000 K. A

373,333 zl. rýn. v hodnot našich penz asi ili 1848 rovnalo se to 373.333 zlatým saj

r.

K K ron

n

K.

až 4,475.000 149.333 zlatým stíbra v hodnot asi 3,730.000 r. 1300 do r. 1848 poítaje, za pt a pl set let, zmenšilo se

Od

bím

eských poddaných ze 112 milion na sotva milion K. ili ze 100% ani ne na 4 5% ron. Je pravda, že po r. 1848 vyváženo bylo v království eském penžitých plat poddanských v celkové summ 1, 109. 1 56 zl. stíbra. Tedy daleko více než jsem vypoítal. Ale v té summ je jen malý díl starého ouroku. Jsou v tom jednak staré reluice za robotu, reluice

—

4

PLATY

PODDANÝCH R. 1848.

—

5

za dávky naturální a

ada

jiných penžitých

dchod

vrchností,

ouroku poddanského. Zejména z mst podHlavní je, že od doby tereziánské valným pibýváním poddaných stoupl ourok jist o tetinu. Poznáme ješt, že na samém Kostekuje r. 1848 pouhý ourok poddanský (neítaje jiných stálých inží) dvakrát tak veliký, jako r. 1 738. Musíme poítat i se zvýšením nezákonným. výpoet je ovšem dohadový; chce znázorniti jen pokles ceny penz bhem pti set let. Ve výpotu poddanského ouroku nadsazuje však spíš nad skutenost. Kapitola tato ukazuje, jak dležité je studium hospodáského vývoje minulosti k hlubšímu a správnjšímu vniknutí v djiny národní. nepocházejících

danských, z

pímo z

mlýn a pod.

Mj

KDO PLATIL DESÁTEK.

Dodatkem zmíním se ješt o desátku, jímž poddaní byli povinni svým farám. Po válce ticetileté je to ovšem pro všechny fary fará jediný, t. j. dkan sobotecký. Teprv r. 1754 byly obnoveny staré i5 o

PLATY A DÁVKY. samostatné fary v Dolním Bousov a Markvar ticích. Desátek odválánové. Tedy nikoliv podsedci nebo dli jen poddám usedlí na baráníci. Proto vsi jako na p. Podkostí a Vyšší a na obci chalupníci Pole, kde pvodn žádných pravých sedlák nebo chalupník ne-

pd

bylo, jsou vbec desátku prosty.

ve

vsi

Dobšín. Ze svobodné

Podobn si vysvtluji, že není desátku

pdy

panské vrchnost desátkem po-

vinna nebyla. Ale ze svedených dvor,

pvodn selských,

z nichž se

ode dávna desátek odvádl (Humprechta, Kdanic a Rakova), desátek poukazovat musila. Povinnost desátku tkvla na gruntu podobn jako povinnost

vybírAn roního ouroku vrchnosti. I jinak, co bylo povdno o ouroku, bylo PODLE LÁN. by lze opakovat o desátku. Jeho výše v urité osad zstává nezmtáž, podobn jako nemní se poet lán, který je jeho základem. Tak je desátek dalším dokladem starobylosti lánového rozvržení a mže býti velmi cennou pomckou pi studiu jeho. Jako ourok, tak desátek je ve vsích téhož panství nestejn veliký. Zdá se pak, že nerovnost ta souvisí nejen se starými obvody farními, ale se starými hranicemi gruntovních panství. Na jediném Kosteku lze tak stanovit nkolik typ desátkových. Ve vsi Oseku platí se na p. z lánu po 2 korcích ovsa a po 3 vrtelech žita a pšenice. Z pllánu polovic atd. Ty ti vrtele stojí, tuším, na míst starých dvou vrtel

nn

i

hrubé míry sobotecké. Staré

Stehom)

platí

vsi

kostecké skupiny osecké (a

s

nimi

podobn, jenže místo dvojnásobného korce ovsa od-

vádjí po korci ovsa a korci jemene z lánu. Vsi zálesní platí z lánu daleko mén: po jednom korci ovsa a jednom žita. Takový byl obyejný desátek z usedlostí ve vsích našich ješt v dob pedkolonisaní. V Dol. Bousov, Rohatsku a Trní se platí podobn jako ve vsích starokosteckých. týž, ale

sazba

V

nižší,

Horním Bousov a místo

Stehomi platí piléhá patrn k lánové

jemene

a Vochvišovicích je princip

skoro

výhradn

oves.

Ortv

pouze za jeden lán. Rozdlení desátku disposici plnji než výše ouroku. Vsi rychty Vesecké platí desátek v penzích. Ale nestejn. Ve Vesci, Nepívci a Stéblovicích po 2 zl. 20 kr. z lánu. Ten peníz rovná se pesn jedné statek v

zas

15 1

ROZLINÁ VÝŠE JEHO.

DÍL DRUHÝ. KAP. SESTA. kop

obilí odvádly jmenované vesnice díve. Mohl bych totiž podle ceny obilí stanoviti, kdy asi ta reluice byla umluvena. Vsi farnosti Libošovické platí desátku o polovic mén. Jen pl kopy ili i zl. 10 kr. z lánu. Libošovice a Lhota Rytíova platí pesn po 6 lánech. To je patrn pvodní, starodávný poet lán v obou vsích. My výše, podle stavu ze 17. st.,

eských.

gr.

poítali platí za

s

6

3 /8

Lituji, že

lán

nevím, jaký desátek v

v Libošovicích

a6y4 v Lhot Rytíov.

pt lán

(výše 5 %), Meziluží z 2 bez lažanského sedláka za ti lány.

Smlouva se

DESÁTEK V PENZÍCH.

s

Dobšice

Malá Lhota

farái o reluici desátku v tchto vesnicích vyplatila

potomkm mrou

velikou. Osady, které

odvádly tím více,

možno

opakovati, co jsme výše

ského ouroku a o stoupající r.

odvádly farái

obilí in

ím víc stoupala cena obilí. I zde by bylo

nátura,

platilo desátek

%

(jako výše) a

povdli o znehodnocení poddanhodnot dávek naturálních. V Sobotce

1748 jen 12

mšan.

Polovice platila v penzích,

dvr a kr literátský, pipadl na jednotlivce desátek zcela nepatrný. Také v Skuin platí pt men-

polovice in nátura. Odeteme-li obecní ších osedlých

celkem

2 zl.

20

kr.

v penzích, kdežto ostatek

vsi, asi

za 6 lán, platí in nátura. Výjimky takové poskytují všude píležitost

k zajímavým vyhledáváním o

Platí-li

na p.

20

a

kr.)

krom

žita a pšenice,

píinách

a souvislostech toho.

statek Ježkv ve Vesci normální reluici lánovou (2

zl.

1%

vrteli

plyne z toho, že ke gruntu tomu byl pikoupen

znaný

toho, jediný ve

vsi, 2

vrtele ovsa a po

od nkteré ze vsí skupiny osecké a to již v dob, kdy Vesetí V gruntovních knihách bychom pak našli, že grunt ten zvelien byl mnohými pikoupmi (ale pak zas odprohospodaila deji zmenšen) ped válkou ticetiletou, kdy na rodina Fryjufova. To podivné jméno je nmecké „Fruhauf". Martin Fryjauf koupil statek od urozeného vladyky Jiího Mdnce z Ratiboicr. 1590. R. 1644 ujal jej druhý manžel synovy vdovy Jan Švaík a r. 1686 jeho ze Matj Ježek. Od té doby je, ovšem již rozplený,

díl statku

platili

desátek v penzích.

nm

JEŽKV GRUNT VE VESCI.

v rodin Ježkov. Byly to vsi bezmála celého panství (bez dílu osenického), jež 152

p C/3

o >

H > H P O t/2

PLATY A DÁVKY. V

seznamu 1754 odvádly desátky dkanovi soboteckému. chybí jen Pepere a Obruby, jež ob, tuším, slušely farou do VŠeborska. Dále Lhota Zelenská, jež byla pifaena k Libáni, Lavice, až do

r.

Leština a drobnochalupnické vsi výše

zmínné. Pro

Lavice, nevím; desátek leštinský náležel v

tickému kantorovi školnímu. Desátek

2.

nic neplatily

pol. 18. stol.

vsí dílu

markvar-

osenického vybíral

fará osenický, ovšem krom Bystice u Libán. Ale ješt r. 1748 SUMMA pijímá dkan sobotecký plat lánového desátku z Osenic a za dva DESÁTKU lány z Veselice, kterážto ves farou náležela vlastn do itonic. Cel- Z KOSTEKA

.

kem dostával dkan r. 748 desátku z Kosteka pes 86 korc pšence, 133 žita, 81 jemene a 204 korc ovsa a pes 74 zl. desátku v penzích. V tom potu jsem vsi k panství nepatící vylouil. Kdybych 1

vylouil

i

to,

co platilo panství za kontribuní dvory (bylo to

10 korcích pšence a jemene,

pes

16 žita

po a 24 ovsa) a doplnil dohaasi

dem, co nutno, za vsi Pepere, Obruby a Zelenskou Lhotu, vydal by poddanský desátek pes 84% korc pšence, 133% žita, 73 % jemene, 2 1 Sy2 ovsa a 74 zl. 8 kr. platu penžitého. Hodnota dávek penžitých (po r. 181 1 dokonce v šajnech odvádných), klesala; cena dávek naturálních stoupala. Odhaduji tuto pro 2. pol. 17. stol. na 400 450 zl. (24 až 27.000 K), pro léta netolické úpravy poddanské o níž mlo být více promluveno v díle tetím t. j léta kol r. 748, na 806 zl. (40.000 K) pro rok na p. 1 799 na 1 830 zl. Ale zlatých bankocetlových. V pamtní knize dkanské najdeme pochopitelný stesk na vyvážení desátku poddanského v 1. 1849 50. Zrovna potom

—

—

—

.

1

,

—

stoupla totiž cena obilí

V druhé

neobyejn

vysoko.

polovici 17. stol. vydal desátek asi za tetinu toho, co

dohromady inily ourok poddanský a dávky v penzích i naturaliích. Ponvadž velká vtšina jeho odvádla se v obilí, musila hodnota jeho

bemenem ím dál tím citelnjším. Poznáme, na p. v Oseku v nkterých letech prvé polovice 19. stol. platil sedlák vlastn víc farái než gruntovní vrchnosti, robotu ovsem neítaje. V starší dob naopak byl desátek, ím dále zpt jdeme, v pomru k dávkám vrchnostenským tím menším bemenem. stoupati a stávati se že

20

153

CENA DESÁTKU OBILNÍHO.

KAPITOLA VIL

ROBOTY. ROBOTY GRUNTM A VSÍM ODEDÁVNA PIPSANÉ. — SKROVNOST A STAÍ JEJICH. — OBRAT OD VÁLKY TICETILETÉ. — ROBOTY V DOB ERNÍNSKÉ. — DALEKÉ FRY. — VÝPLATA Z ROBOT. — PLACENÁ PRÁCE VE ŽNÍCH. — ODHAD ROBOT V PENZÍCH.

G

RUNTOVNÍ vrchnost vyrovnala brzo robotami, o pišla zne-

hodnocením ouroku. Poznáme dokonce, že již v 1 7. stol. získala robotami víc, než co v dávkách byla ztratila. O robotní povinnosti poddaných v starší dob nelze podati obrazu tak pesného, jako o dávkách urbariálních. O t. zv. robotách speciálních, jak je zaznamenává urbá z r. 1648, jsme již skoro vše,

eho

potebí,

povdli v

kapitole pedchozí. Neveliké povinnosti

robot zených nebo shonných, jež

staré

^PcmiNTúM pipsané.

urbá z r.

1648 jednotlivým grun-

tm pisuzuje, považuji za soupis pvodních, nejstarších robot, mimo n ^ P rav dpodobn nebylo žádných jiných. Víme, že tak pipadlo na lán asi 6 dní do roka výpomoci ve žních.

ovšem

více, 12 dní

do roka.

ženní robota shonní;

V

vsi

Ve

vsích starokosteckých

nkterých vsích byla místo roboty

povdli jsme,

Roboty ženní byly prosty jen vartice a Mrkvojedy.

V

že tu jde

nepochybn

o totéž.

Bystice, Osenice a vlastn

Markvarticích v

jeden, v Mrkvojedech dva grunty.

17.

stol.

i

Mark-

za ni platí jen

V Sobotce, kde byli povinni mš-

ané

z polí svých celkem 67% dnem ženní roboty (v tom 36 dní obecního dvora), platili zajeden den po 3% g r íš. V Markvarticích jeden grunt robotou tou povinný platil nco málo mén

z

-

(3% kr.), v teprv v

154

m

ostatních vsích po 6 kr. Ale tuto reluici (6 kr.)

urbái

z

r.

1738;

urbá z

r.

najdeme

1648 jí nezná. Nelze také pevésti

ROBOTY. 6

kr.

na

bžný zlomek eského nebo míšeského

groše (6 kr. rovná

se 5 gr. míš. a 85 setinám jednoho denáru míšeského). I výše pevodu ukazuje, že vznikla teprv v 17. stol., kdy 6 kr. (6 K) bylo obyejným denním platem za práci v poli. R. 1502 platilo se patrn

denní

mzdy nádennické

Y2 groše es. ili 3 groše míš. Toho roku Soboteckým polovici ženných robot slevil a za 1

CENA PRÁCE A STÁI ROBOTY.

kosteky pán druhou polovici dovolil platit penžitou náhradu po 1% gr. es. Pro platí Sobotetí v 17. 18. stol. náhradu 3% gr. mís., t. j. 4 krejcary 1 denár (místo tí groš míš. ili 3% krejcaru), nevím. Výplata za robotu shonnou je již v urbái z r. 1648. Zde jde o povinnosti vtší. V Lavicích se sic den té roboty poítá za 3% kr. (t. j. 3 gr. míš.). Ale lán je tu povinen do roka 24 dny shonní roboty. A podobn tomu bylo patrn v Píchvojí, Rakov a Spaencích. Robotu padesátní, která tížila ti pllány v Libošovicích a tyry totiž

—

menší grunty ve Vesci

— ve Vesci byla

to dnešní ísla 9, 10, 12, 16,

. 12 byl pllán; v Libošovicích ís. 3, 9, 19 — a to pomrn znaným penízem 2 kop 36 gr. míš. (vedle normálních plat a dávek z nichž

ostatních), vyložiti nedovedu. Ale dohaduji se, že tu jde o robotu

ROBOTA

padesáti i ješt spíše 52 dn do roka (tedy den týdn), po 3 gr. m. den poítajíc. Nebo 2 kopy 36 gr. dleno 52 vydá práv 3 gr. m. Ta robota by byla vznikla pozdji, t. j. v té dob, kdy denní mzda obnášela 1 y2 gr. eského. Krom tchto robot k jednotlivým gruntm pipsaných (jež jsme nazvali speciálními), zaznamenává urbá z r. 1648 souhrnn ostatní robotní povinnosti poddaných. iní to ku konci urbáe v delším záznamu, nadepsaném: ,,Víceji lidé poddaní z panství kostského vrchnosti vykonávati povinni jsou". Všechny roboty jsou tu dost urit vyjmenovány a stanoveno, které vsi ke kterým jsou vázány, po pípad ke kterým sedláci, ke kterým chalupníci. Roboty ty týkají se jen žn sena a otavy, vláení polí, svážení obilí do stodol, esání chmele, praní a stihání ovcí, roboty pi honech (,,na lovy a shony

PADESÁTNÍ.

choditi") a z

tch

konen rytí a oklesování epy a trhání konop. U každé

prací jsou

vyteny

vsi,

které byly jí povinny: v celku vidíme,

J 55

ROBOTY

SOUHRNN STANOVENÉ.

DÍL DRUHÝ. KAP. SEDMA. že se tu jmenují jen vsi starokostecké, a teprv ku konci

robot nkteré

vsi „zálesní".

Sklize sena na lukách („sena

ROZDLENÍ JEJICH MEZI VSI.

— „shrabovati a do kop

složiti

i

votavy usušiti"

pi

nepatrné

— ne posekati!

a kteí potahy mají, to odvézti") týká

KdanicapodŠibeákem, „kdežna Matiných slov". Dílem zde povinny Pedmstí, Bezno, Cálovice, Lhota Stakova, Spi-

se luku

jsou

sová,

Kdanice a Osek. Dále luk v panské oboe u Libosovic.

Nepívc,

Tu sklí-

Malá Lhota, Dobšice, Lhota Rytíova. Konen luk Mokických (zde pracují jen Dolnobousovstí a ze Lhoty Záhumenní; skliditi otavu náleží chalupníkm) a luk pi dvoe obrubském (zde robotou povinni jsou jen zejí vsi

Vesec, Libošovice,

Stéblovice,

Obrubští). Vláeti panská pole jsou povinny jen ty vsi, jež klidí seno u Kdanic (Pedmstí atd.) a sice z lánu po i dni na jae a po i dni na podzim, z pllánu po y2 dni. Táž skupina vsí je povinna voziti obilí s polí do stodol a to zas z lánu po i dni ozimého obilí a po i dni

Táž skupina vsí konen trhá hlavaté konop a ryje epu ovšem o naši ípu cukrovku). A sice v obou pípadech z každého celolánového statku po i záhonu, z pl lánu po x/2 záhonu atd. Oklesovati epu v Semtinách má zato ona druhá, Vesecká skupina, která sklízí luka v oboe u Libosovic. Jiný druh konopí, konop „poskovné", trhají po záhonu z lánu Bousov Hoení, Pepere, Vochvišovice, Rohatsko a Obruby a tytéž osady jsou povinny esati chmel. Vedle nich i skupina Vesecká a to z lánu po i korci. Skupina Vesecká, rozmnožená všemi Malechovicemi, Mezilužím, Stehomí a Dobšínem spolu se skupinou Hornobousovskou jsou povinny práti a stíhati ovce. Konen nkteré vsi zálesní mají povinnost voziti hnj zpod zámku na Zájezd (malý dvr u Kosti; podivno, že to jsou

jarého. (nejde

vesms

vesnice Kosti velmi vzdálené). T. j. sedláci voziti, chalupníci

nakládati. Jsou to vsi Markvartice, Píchvojí, Leština,

vojedy.

PONCKY.

Urbá

stanoví ješt jednu povinnost

pedmstské

:

Rakov a Mrk-

poncek u semtinského

a vesecké. Je ode dávna celkem 34 kop (39 zl. 40 kr.). Vsi „zálesní" a skupiny bousovské ponckami povinny nebyly. dvora. Ale jen pro vsi rychty

promnna v plat penžitý, který vydá

156

ROBOTY. mém

soudu všechny roboty kostecké z doby ped Není válkou v nich, jak vidíme, ani zorávání panských polí, ani mlácení obilí ve stodolách, ani vožení díví nebo jiného

To

jsou po

ticítiletou.

materiálu k

poteb

(za kterou v 17. stol.

vrchnosti.

Vyjma

— 10 dní roboty ve žních

MÍRNOST STARÝCH ROBOT.

6

zaveden plat penžitý), dále pomoc

pi

sklízení

a svážení sena a otavy a robotu shonní není celolánový sedlák (a to

ješt ne ve všech vesnicích) mimo nkteré drobné práce (epa, konop, ovce) povinen z gruntu svého niím více, le dva dny do roka vláeti na panském a dva dny do roka svážeti panské obilí do stodol. Všechna ta ustanovení pocházejí patrn z doby, kdy vrchnost kosteka vládla jediným dvorem semtinským a kdy i hlavní práce polní pi nm, jako orání polí, mlácení obilí a j. obstarávala svou eledí, nebo za mzdu najatými lidmi. Jak stará asi jsou souhrnná ustanovení o robot, zapsaná v urbái, lze jen zhruba odhadnouti. Vše, co týká se Bousova Ho. a jeho skupiny nebo Obrub, bylo pojato do urbáe teprv ku konci 16. stol. vsi ty zajisté ped r. 1599, event. 1587 ke Kosti nepatily. Ostatek však zní velmi starobyle. Dosvduje to jak mírná stará sazba z lánu po záhonu nebo korci roboty, tak urení robot. Velké pole tu zaujímá na p. pstování epy a konopí, jež v 17. stol. má v dvorském hospodáství místo již zcela podízené. Ponvadž však mezi vesnicemi zde vytenými vidíme i Dobšice, Lhotu Rytíovu a j., jež teprv v druhé polovici 15. stol. byly pikoupeny ke Kosti, myslím, že seznam vznikl v podstat teprv za Hazenburk (tedy v dob krále Jiího nebo Vladislava) nebo možná nco pozdji. Pozoruhodno je, že tu skupina vsí starokosteckých, jejíž jednotný vznik jsme v pedchozí kapitole konstatovali, vystupuje jako zvláštní jednotka znovu. S tím ovšem rozdílem, že Vesec a Nepívc jsou piteny ke skupin jiné. Není vyloueno, že i z tohoto fakta lze initi závry o pvodních

—

souvislostech jednotlivých vsí. (voziti

hnj na

polovici 16. str.

15).

Nkolik

vsí zálesních

s

malou robotou

patrn do seznamu v druhé osady ke Kosti byly pikoupeny (srv. výše

Zájezd) pipojeno bylo

stol.,

kdy

Nápadno je,

ty

že vsi Lavice, Skuina, Lhota Zelenská, Spa-

'57

STÁÍ URBÁRNÍHO ZÁZNAMU.

DIL DRUHY. KAP. SEDMA. ŠASTNÉ TRNÍ.

VELKÉ

ROBOTY V 18. STOL.

KDY A JAK VZNIKLY.

ence, Trní, Vyšší Pole a vsi dílu osenického nejsou povinny žádnou robotou mimo stavti honce k lovm. Trní však ani touto robotou není povinno. Snad jde jen o nedopatení písae ale máme jist všechnu píinu tem bývalým selským gruntm v Trní závidti výhodnou výjimenost jejich postavení.

—

Robotní povinnost kosteckých sedlák byla tedy ješt v 16. stol. opravdu nepatrná. Ale v prvé polovici 18. stol. vidíme, že všechnu práci pi panských dvorech, v tom práv tu nejtžší, dále veškeru dopravu materiálu, nejvtší díl prací pi rybnících a lesích, obstarává vrchnost pouze prací robotní, že každý sedlák je povinen robotovati s potahem dva dny v týdnu, chalupník runí robotou rovnž dva dny a domká bez polí nebo podruh jeden den v týdnu. Tento obrat k horšímu, k pesunutí veškeré práce na dominikálu na poddané, musil pipravovati se znenáhla, tuším, od dob války ticetileté. Myslil jsem pvodn, že tu podstatnou zmnu pipravil Albrecht z Valdštejna, když Kost r. 1631 1634 náležela k jeho knížectví. Ale pak jsem se pesvdil, že Valdštejn šetil právního, event. obyejného stavu: v resoluci jiínské na dotaz z Kosti (z ervna 1632) naizuje se držeti se v robotách a platech za polní práci starého zpsobu. Ale zdá se pece, že již r. 1648, kdy dchodní Parízek vypsal prost ze starých urbá ustanovení o robotních povinnostech poddaných, byl faktický stav zcela jiný, nepíznivjší pro poddané. Vidíme jednak, že poddaní jsou tou dobou povinni tžkou robotou dalekých fr k poteb vrchnosti. Ze na p. r. 1643 a 1644 vypravují 10 for pro vína do Rakous (anebo místo nich musí zaplatiti dopravu skrze formany), že vozí ryby do Litomic, že vedle panských fr dovážejí viktualie pánu do Prahy a zpt pivážejí sl. R. 1 640 píše hejtman pánu, že potebuje víc tažných vol pro dvory, ,,nebo nám sedláci velmi málo pomáhají orati"; jindy: ,,s potahy k setí na sedláky se bezpeiti nelze". Ty vty pipouštjí ovšem výklad,

—

že se za tu potažní práci

sedlákm

platilo.

Za

žetí

a sekání obilí

a luk se (ale patrn po odbytí robot povinných) lidem vskutku platí: i5 8

ROBOTY. podruzi a malí chalupníci, ti nejchudší poddaní, a dostávají denn beze stravy, t. j. tolikéž nebo o nco málo víc 7 kr. (7 (o 1 krejcar) než byla normální tehdy mzda pro práci nádenickou.

sekají

K)

Pozorujeme však, že by vrchnost ráda neplatila nic: r. 1640 musí hejtman hrabte znovu a znovu upozorovati, vykládat, že by to byla kivda tm chudákm nieho nedat (r. 1640 bylo panství za dv léta od sekání luk a od žní lidem dlužno) Jednou teme také v listu hejtmanov ,, Žádný mi nechce na chmelnice jíti, nežli bude-li se jim tak platiti, jako za knížete z Lobkovic." Co ze zmínné již resoluce, vyšlé z kanceláe jiínské r. 1632, o situaci v dob vlády Lobkovic na Kosti se dovídáme, neukazuje ovšem, pokud jde o práci mimorobotní, na pomry zvláš píznivé. Od seení obilí platilo se po 6 gr. (= 7 kr. ili 7 K), od žatí (a vozem) ozimého obilí po 4 gr., u obilí jarého jen 3 gr., vše bez stravy a chleba. Zdá se, že ocitáme se v dob, která zavádla povinnou robotní práci pi panském hospodáství na míst práce normáln placené nové robo ty a snad již i v dob, která stanovila, nedbajíc naprosto ustanovení ernínské starých urbá, zcela nové tžké roboty. Slyšeli jsme v prvém díle, co v tom dovedla hrabnka Sylvie ernínka na panstvích Petršpurku a Kysiblu. Rezkem vydaný výmluvný výklad francouzského .

:

jesuity

Jakuba des Haies z r. asi 1658, protestující proti kivd, jež poddaným na eských panstvích lamboyských zavedením

stala se

nebývalé roboty tí

dn v týdnu pro každého sedláka

(a dovozující

ohromnost bemene tím na selský stav v celém království uvalovaného) je dokladem zvláš drazným. Na Kosteku však vrchnost se jist tak bezohledn nezachovala, jako v Hostinném nebo Dymokurech. Ale nové roboty zavádla vždy šlo také o to opatiti hospodáství tí nových dvor, jež vzdlala z rustikálu po r. 1650, k tomu tí dvor v posledním století skoupených. Jak daleko však vývoj ten v 17. stol. pokroil, nevím bezpen.

—

Stav pozdjší poznáme nejlépe z pehledných robotních disposicí.

R. 1735 poítá

se

na p. bez Dol. Bousova 228 sedlák, 235 cha159

DÍL DRUHÝ. KAP. SEDMA. ROBOTNÍ

lupník a 152 podruh a

DISPOSICE Z R. 1735.

lech je 50

domká povinných robotou. V

tch

ís-

—60 podruh a baráník, práce, tuším, neschopných, vy-

necháno. Sedláci robotují potahem jen dva dny v týdnu. Z 228 neroDva z nich mají robotu promnnu v plat, a 32 sedlák, kteí jsou vrchními rychtái nebo rychtái ve vsích, šenkýi nebo botuje 42.

mají dohled

pi dvorech nebo pi

lesích (kteí tedy

v zájmu vrch-

úední nebo jsou zízenci) je od robot osvobozeno. Osm zchudlo tak, že nemají potah, proto robotují s chalupníky. Zbývajících 186 sedlák odrobotovalo za 13 nedl ili nosti zaujímají postavení

tvrt roku 4836

ROBOTA SELSKÁ.

—

sedlák jinak Jde tu veskrze o robotu s potahy nerobotuje. A to jednak o povozní (na p. dovoz díví k palivu do pivovaru a jinam, dovoz díví k stavbám a opravám dvor, mlýn, rybník, dovoz prken, šindele, cihel, vápna, kamene, dovoz obilí, piva, svážení sena a obilí ve žních, fry do Prahy s viktualiemi nebo i penzi, fry ven z panství s obilím neb rybami, sthování úedník a j.), jednak o práci s potahy na panském poli. Hlavní je orání: snad všechno zorání panské pdy dje se robotou, takže vrchnost by nemusila míti vbec vlastních potah. Na zorání 680 korc panské pdy k jarnímu setí (mezi 1. dubnem a 30. ervnem) ítá se 1391 robotních dní, na zorání 657 korc úhoru (ty se oraly v ervnu) 1358 dní. Je to nehospodárn mnoho, pes 2 dny na korec. Vyvezení mrvy k pohnojení 277 korc polí vyžadovalo 370 dní, mrvy z ovíren na 85% strych 177 dní. Z chalupník je od roboty, z týchž dvod jako výše zde k osvobozeným ítají se i chalupníci nebo podruzi, kteí jsou pomocníky v pivovae, pi rybnících a chmelnicích, kteí dlají šindel nebo dní.

—

ROBOTA CHALUPNICKÁ.

slouží jako ,,ordinari poslové"

— 77 osvobozeno, 27 za robotu

platí.

Z podruh-domká je osvobozeno 22, platí 7. Zbývá tedy 131 chalupník (+ 8 sedlák) s dvma dny runí roboty a 123 podruh s jedním dnem. T. j. 108 -f 3406 + 1599 dní roboty. Robotuje se patrn bez ohledu na svátky; chalupník musí si v týdnu dva povinné dny odpracovati. Nejvíc dní pohlcuje mlácení obilí ve dvoích, skli-

ze sena a jiné práce v poli, na p. kydání a rozhazování hnoje, roz160

r.

ROBOTY. bíjení hrud, správky

pi dvoích

a rybnících (v

tom

i

otesávání sta-

vebního díví), práce v sýpkách, štpnicích a chmelnicích, pomáhání

pi

bylo

teba eledi jen k obsluze dobytka; veškerá práce

stavbách a j.

I

zde docházíme k

pesvdení,

že ve dvorech

jiná byla

svalena na bedra poddaných.

Z

rejstíku dovídáme se leccos

i

o vydatnosti takové robotní

O orání, co nutno, povdli jsme výše. Na pivezení

24 beek soli z Prahy poítá se 24 dní tažné roboty, na dovezení 80 korc jemene ze Sobotky do kostecké sladovny (vzdálenost 4 km) 12 dní, práce.

korc jemene

Bousova tamtéž (12 km) 4 dny. Dovezení 1 kopy 45 kus naezaných latí od ervenského mlýna do Stehomi (4 km) zabere 4 dny potažní roboty. T. j. tyry selské potahy dvouspežní za den nebo dva bhem dvou dní. Dovezení 40 kop šindele ze Semtin do Kdanic (6 km) vyžaduje 2 dny, dovezení jednoho tisíce kus cihel z cihelny v Podkosti na Humprecht (3 km) 4 dny. Jak vidno, mohl na vz pipadnouti jen náklad nepatrný, a robotník se nikde prací potrhati nemusil. Nesmíme ovšem pouštti z mysli zbdaelost tehdejších silnic. Když sthovaly robotní fry nábytek nového purkrabího z Milievsi (doufejme, zeje to Milieves u Zátce, nikoliv u Jiína) na Kost, vyžadovalo to 96 potažních Daleké fry ven z panství byly robotou nejobtížnjší. Pes malý náklad, který vezly, vydán byl potah více nebezpeí úrazu, nehled k vtšímu výdaji na výživu eledína i dobytka. Na Kosteku pipomínají se v dob ernínské nejastji fry do Prahy a fry na Šmideberk, ernínské panství v Slezsku pod Krkonošemi, kam se z Kosti vyváželo mnoho pšenice pro šmideberský pivovar. Nejvíc v zim, na saních. San musily býti ovšem šlo o jízdu po horských, snhem asto zavátých cestách jen málo zatíženy, na p. jen 5 ba i 3 korci a zapraženy trojím spežením koní. Vozy pohybující se po starých silnicích našich musíme si vbec pedstavovati zapražené dvma až tema páry potah. Nkolik for do Prahy proto zamstnalo vtší poet robotních sedlák. Dchod panský na takovou jízdu sedláku pispíval: do Prahy, (a ovšem i na Šmideberk) na p. na 30

INTENSITA

ROBOTNÍ PRÁCE.

z Dol.

dn

—

—

ním

l6l

DALEKÉ

FRY.

DÍL DRUHÝ. KAP. SEDMA. fru

K),

polehení v robotách týden ped cestou a týden po cest; konen sedlák na tak dalekou cestu dával jen po jednom koni. Po smrti hr. Jakuba Hemana ta ulehení zl.

i

30

kr. (90

staral se dále o

poddaným byla kassirována

;

proto sedláci kostetí

r.

1

7 1 9 ve zvláštní

domáhají se nápravy, pipomínajíce hrabti, co a jak bylo na Kosteku, za panování Jeho hrab. Exc. pana pantáty". Hr. František Josef ernín r. 1720 naizuje, aby v tom na Kosti jednali podle patentu z r. 1717, t. j. aby na daleké fry dalo se po míe ovsa pro každého kon a po 7 kr. denn pacholkovi. Královský patent byl, jak vidno, daleko za starou zvyklostí na Kosteku. suplice

JEHO EXCELENCE PANTÁTA.

,

Z NESPRAVEDLIVÉ ROZDLENÍ ROBOT.

robotní disposice pro

msíce duben až erven

r. 1

735 vysvitá,

že všichni sedláci robotovali stejn po dvou dnech, bez ohledu na to,

mli-li

pt

tvrtí lánu nebo jen pllán.

(krom domká),

Podobn by

všichni cha-

pší robotou dva dny v týdnu. Stejn tomu bylo na Jindichohradecku a stejn na Tebosku, aspo až do r. 1 669, kdy naízeno regulovat robotu podle velikosti grunt. Menší sedlák byl tedy robotou mnohem více zatížen než bohatý sedlák sto- nebo stodvacetikorcový. Ort ve Stehomi lupníci, velcí

i

malí

robotovali

robotoval stejn jako Linka ve Vesci. Bylo to nespravedlivé, ale hodilo se

celkem do

té

stedovké neustejnnosti bemen poddanských,

jak jsme ji poznali v kapitole pedchozí. Oekávali bychom, že nejvtší sedláci robotovali s 3 4 koni nebo voly; menší pllánníci s jed-

—

ním konm nebo volem a že vtší spahali se v jeden potah s menšími. Ale pro dobu ernínskou jsem doklad takového zaízení nenašel. Robotní disposice z r. 1735 mluví prost o 228 sedlácích dvouspežných a tolik ,,potažník" bylo vskutku na Kosteku, odeteme-li

—

Dolení Bousov.

Nebo

Bousovští tenkrát již nerobotovali. R. 171 2 vyprosili

si

ÁSTEN

od Marie Markéty hrabnky z Valdštejna, která tenkrát jako poruOSVOBOZENÍ nice nezletilého bratra svého Františka Josefa hr. ernína vládla BOUSOVSKÝCH. panstvím kosteckým, velkou milost, aby byli za roní náhradu 200 zl.

K)

obyejných robot prosti. Ne sice úpln: každý soused byl povinen i nadále tymi dny potažní roboty do roka ke dvoru (12000

162

ROBOTY. vyšopolskému,

krom

toho

mimoádnou výpomocí v dob

sen

žní,

a lovem rybník. Výplata povolena jen do odvolání. Stalo se vskutku již po sedmi letech, když mladý hrab ernín ujal se otcovského zboží, že osvobození bousovských bylo odvoláno. Ale

na úpnlivou

žádost bousovských, kteí by, jak psali, ,,zas do staré bídy" byli uvrženi, zstalo

pi výminkách smluvených

r.

1712. Reluice 200

zl.

byla mírnou náhradou za robotu tolika potažník a chalupník.

Dva sedláci, jeden v Skuin a jeden v Bosni, kteí

za doby ernínské

jediní hradili povinnost robotní v penzích, platili za potažní robotu

po 16 až 6

(960

zl.

zl.

Z

K) ron; chalupníci a domkái platili po 2

toho by

se,

mimochodem eeno, pece

všichni chalupníci povinni jednostejnou robotou

ních týdn, že tu byly

summa

zl.

30

kr.

zdálo, že nebyli

dvou dní vejchoz-

pece stupnice podle velikosti gruntu. Celková

výplaty z obyejných robot inila

r.

1738, neítáme-li Bou-

malého zlomku poddaných, vtšinou emeslnických chalupník po vsích, menšinou chalup selských. K prvé kategorii náleželo na p. Podkostí, kde polovice osedlých se z robot vyplácela k druhé ves Baálky, kde asi tvrtina chalupník platila celkem 2 1 zl. 30 kr. Divím se, že z roboty se nevyplácel držitel velkého statku selského (146 korc) Libeský v Havlovicích za Svijanským Újezdem. Ten ml na Kost pes dv míle cesty. Ghalupník z Malic u es. Dubu ml ovšem ješt dále. Vyplácení z robot mohlo by ohroziti zájem ostatních poddaných, robotujících skuten, kdyby totiž nabylo vtšího rozsahu. Hrozilo by po pípad nebezpeí, že bude vrchnost žádati od robotujících o tolik více, kolik jí ubylo u platících. Ale toho nebezpeí na sova, 229

zl.

18 kr. Týkala se jen

VÝPLATY Z ROBOT VBEC.

—

Kosteku prozatím tek.

Vidíme

nebylo. Páni

zajisté, že posílají

mli patrn

robotní práce

co rok žence na

s

dosta-

výpomoc na

jiné

Vino

u Prahy. R. 1681 na p. 90 statných ženc 1738 takové výpomoci robotní na vzdálená panství zakazoval. Ale mám za velmi pravdpodobné, že ernínská vrchnost žence vinoské platila a to po 6 7 kr. (6 až 7 denn. ernínské panství, a 12

seká.

Nebo

i

Patent z

na Kosteku

r.

se

v

dob

—

K)

ernínské za práci ve žních dávala 163

VÝPOMOC ROBOTNÍ ZA HRANICE.

DlL DRUHÝ, KAP. SEDMA. poddaným obvyklá tehdy mzda to

za žneckou práci 7 kr. Souviselo tím, že poddaní za svou prastarou povinnost ženní roboty,

s

6,

v urbáích vtlenou, platili vrchnosti 6 kr. za den. Vrchnost tedy jednala poctiv, nežádajíc znovu roboty, ze které se poddaní co rok vypláceli. Víme z kapitoly pedchozí, že roní píjem vrchnosti za ženní robotu r. 1738 inil 138 zl. 51 kr. Naproti tomu zaplatil panský dchod na p. r. 1 706 za kosení a vázání pšenice, žita a hrachu u všech dvor 465 zl. (za 4653 dní po 6 kr.), za sekání jemene a ovsa 64 zl. 45 kr. (za 555 dní po 7 kr.). Dovídáme se i, že na p. posekání 41 1 strych ovsa vyžadovalo 201 dní práce, 71 1 str. jemene 354 dní práce. K tomu piísti sluší, co vydalo panství za

ádn

NÁHRADA PODDANÝM ZA ŽENNÍ PRÁCE.

—

nebo i za to, nemýlím-li se, platilo. Celkem náhrada za ženní robotu od poddaných placená daleko nestaila; dchod panský musil nkolikrát tolik doplatiti. Krom rejstíku tvrtletního z r. 1735 podává nám o kostecké robot nkteré zprávy popis dvor kosteckých z r. 1727. Potvrzuje, že sedláci robotovali u všech dvor jen dva dny týdn a má tuto robotnou práci za dostatenou k opatení panského hospodáství. Baráníci a podruzi jsou tu poítáni vesms s dvoudenní pší robotou, ale tak, že dva z nich se ítají za jednoho dvoudenního chalupníka. Nejvíc robotných sil pidleno ke dvoru Semtinám (38 sedlák a 48 chalupník), nejmén k Humprechtu a Obrubm (po 15 sedl. a 1 1 event. 1 2 chal.) K Osenicím slušelo 35 a 27, k Bousovu 34 a 22, k Kdanicím 20 a 12, k Rakovu 24 a 12 robotník. Základem této disposice je patrn rozdlení panství v rychty: poddaní z rychty vesecké patí robotou k Semtinám, Zájezdu, pivovaru a zámku. Dvr Vyšopolský potebuje (po osvobození Dolnobousovských) pomoci robotní ze sousedního obvodu; podobn prý u Ho. Bousova sekání sena a otavy

je vidno, že

JINÁ DATA O ROBOT.

,

.

robota jen tak tak dostauje. Jak dokonale obstarávala robotní práce

PANSKÉ POTAHY.

hospodáství panská, vysvítá z toho, že u dvor Kdanic, Rakova a Obrub nebylo vbec žádného panského potahu; u ostatních dvor bylo po jednom souspeží. Na takové souspeží poítalo se tenkrát 6 koní nebo 6 vol. Tedy u tchto dvor pece se ponkud z panského 164

ROBOTY. dvora pi polních pracech pomáhalo. Zpráva naše navrhuje, aby se u Osenic ješt jedno souspeží opatilo, protože v tch tžkých pdách se pracuje s velkými nesnázemi. Také inventáe ukazují, jak u dvor ubývalo pluh, bran a jiného náadí. Ješt bhem války ticetileté bylo ve dvorech po 3 až 4 pluzích a vozech; v druhé polovici 17. stol. již jenom po dvou nebo po jednom. Celkem poítá se r. 1727 robotných sedlák na panství vskutku robotujících 193, chalupník 181. Pi srovnání s daty z r. 1735 vidíme, že potažník za tch osm let ubylo a pibylo pirozen chalupník a domká. Místo 193 sedlák je r. 1735 jen 186 sedlák s robotou výjezdní. Rozdíl není náhodný. Z kapitoly píští bude patrno, že tu jde o následky hospodáské zkázy jedné ásti sedlák. Jak ze všeho vidno, byla robotní povinnost kosteckých sedlák v dob ernínské pomrn mírná. Nepekraovala míru spravedlivé slušnosti. Nebylo tomu tak tou dobou všude v království. Ale soudím pece, že bylo dosti panství, kde vrchnost chovala se k poddaným s podobnou blahovlí. Mám za to, že jich bylo více, než se dnes

MÍRNOST ROBOT ERNÍNSKÝCH.

ví

obecn. Na p. hned v

na panstvích valdštejnských linie mnichovohradištské robotovali sedláci také jen dva dny v týdnu. Uvidíme, jak se pomry zhoršily pozdji; uvidíme, že kletbou poddaných byly královské patenty. Ty chtly robotu ve prospch poddaných regulovati, ale ve skutenosti umožnily na tch dominiích, kde sedláci mli robot málo, navaliti robotu proti dívjšku tebas sousedství,

dvojnásobnou.

Závrem se pokusíme odhadnouti cenu kostecké roboty z doby ernínské v penzích. Pjde i zde o to, abychom velikost a vzájemný pomr bemen selských tch postihli zcela srozumiteln. Úkol je nesnadnjší než v kapitole prvé: nevíme dobe, jak odhadnout cenu denní potažní roboty v letech na p. 1650 až 1738. Kosteka vrchnost hodnotila, jak jsme vidli, 104 dní roboty s párem koní 16 zlatými. To by bylo asi 9 kr. 1 denáru za den. To je poítáno nízko; opakuji, že bžná mzda nádennická byla v druhé polovici

as

%

165

CENA ROBOTNÍ PRÁCE V 17. STOL.

DÍL DRUHY. KAP. SEDMA. 17. stol. 6 kr. (6

K).

denník, vyjdeme-li od sotva na z

r.

3^

1628 (byla

dchod kosteky

Ale

nejvyšší výplaty jejich z roboty,

gr.

t. j.

6

zl.,

denn! Naproti tomu v instrukci Fridlandské to jakási norma pro hospodaení na všech rozsáhlých

kr.

dominiích fridlandského knížectví) klade

roven 20

poítal pší robotu ná-

m. Tedy 23 1 'z 1

kr. (23*15

K)

se

robota orná za den na

denn. To je neuviteln

dob císae Josefa II. páry koní. Nebo v téže instrukci klade se den obilí vození nebo den díví vození tedy také robota potažní na roven 6 gr. Jesuita des Haies poítá však r. 1658 den potažní roboty také na 16 až 20 gr. m. mnoho;

tolik se necení

Nevyluuji, že

se tu

robota potažní ani v

míní orání

s

dvma

—

—

PRÁCE ROBOTNÍ A PRJÍCE SVOBODNA.

Toto vysoké hodnocení robotní práce v dob války ticetileté tuším, tomu, že robota nebyla ješt institucí tak

nasvduje, srostlou

s

poddanstvím, tak naplující všechen život dominia, jako

pozdji. Tenkrát

ji

hodnotili stejn jako práci svobodnou.

To

pozdji není dobe možno. Doba pozdjší, jež vlastn teprv promnila poddaného v stálého robotníka, byla si vdoma, že práce mu robotou uložená není rovna práci svobodné. I pi vyvážení po r. 1848 (chtjíce ovšem zárove náhradu vrchnostem vypoítati nevysoko) odhadli práci robotní za jednu tetinu práce svobodné. Nemžeme proto od vysokých odhad des Haiesových vyjíti. Nesmíme také píliš se vzdáliti od cen, jimiž hodnotu roboty vymoval

úad

kosteky. Musíme

konen

dále vstupujeme do nové doby,

ím více

nej kompetentnjší, to jest

pihlížeti k tomu, že

ím

dchod

se od roku asi 1720, stoupá cena práce nebo klesá cena penz. Volme proto 4 kr. (4 K) za den roboty pší, to jest o tetinu mén než byl placen tou dobou den práce svobodné (6 kr.). Robotu potažní poítejme v uvážení všech okolností na 12 kr. (12 K). Poítá se skoro vždy trojnásob tak vysoko jako práce nádenická. Jedna instrukce Kalouskem vydaná, z r asi 1 660, poítá ji za den 1 4 kr. Potom vypoítáme si snadno, že na jednoho sedláka by piDNI ROBOTNÍ do roka, na padlo robotní povinnosti 20 zl. 48 kr., t. j. 1248 V HODNOT PENŽITÉ. na jednoho podruha jednoho chalupníka 6 zl. 56 kr. ili 416

vzdalujeme

.

K

166

K

ROBOTY. K.

dn

—

potažných vbec bylo na Kosteku po Robotních platících r. r. vylouení osvobozených a 1727: 20.072, 1735: 19.344; robotních dní pších a runích r. 1727: 18.824 a r. 1735: 208

—

prmr

20.000 dní tažných a 19.000 pších. Cena 20.860. Zvolme prvých bude 4000 zl. rýn., druhých 1266 zl., dohromady 5266 zl. K tomu teba pipoísti 429 zl. za reluici robotní, vrchnosti placenou. Tak dospjeme k summ 5695 zl. ili 341.700 K. V kapitole pedchozí jsme poznali, že povinnosti poddanské zmenšily se od 14. do konce 17. stol. o 70%, t. j. o 316.045 K. Robotami vrchnost ten úbytek, jak vidno, vyrovnala cele. Je pravda, že poty naše mají tu vadu, že vycházejí od dní robotní práce vskutku vykonané nebo vyplacené, že tedy nepihlížejí k poddaným od roboty osvobozeným. Bylo jich mezi sedláky na 14%, mezi chalupníky 33%, mezi domkái a podruhy skoro l 4%> s 5° vynechanými asi 47%. Ti všichni mli by spolu v poet vzati býti. Nebo osvobození bylo jim náhradou za služby, které by jinak musily se platiti hotov. Tak by všech dní vejjezdní roboty do roka mlo panství summou vlastn 23.712, dní roboty vejchozní 32.344 až asi 35.000. Vše s dílem osenickým poítáno. Ale naproti tomu nesmíme zapomínati, že i v dob pedblohorské až zpt do 14. stol. byli poddaní povinni robotou, ovšem nepatrnou; zmenšíme-li výnos robot v 17. stol. o poddané osvobozené, mžeme v penžní hodnot roboty skutené spatovati pibližn správnou summu toho, co novou robotou vrchnost získala a co poddaní ztratili.

167

_5í£5 VRCHNOSTI.

KAPITOLA

VIII.

KONTRIBUCE.

DA

SELSKÁ A PANSKÁ POZEMKOVÁ V XIV. AŽ XVII. STOL. — SYSTÉM BERNÍ ROLLY. — CELÝ ILI BERNÍ OSEDLÝ. — POET PODDANÝCH A POET OSEDLÝCH V ZEMI. — KALKULACE Z R. 16 8 3. — DIVISOI. — ROZDÍL HOR A KRAJE. — ÚPADEK MST. — VYSOKÁ OSEDLOST KOSTEKA. — OSEDLOST CELÉ ZEM. — ESKÉ BERNICTVÍ V DOB PEDTEREZIÁNSKÉ. — VZRST SELSKÉ KONTRIBUCE ZA STO LET. — A VÝNOS POLE. — ZKÁZA PODDANÝCH.

DA

N

EBYLA

to vrchnost poblohorská, nýbrž byl to stát, jenž nejpiinil o hospodáskou ruinu eského sedláka. Mohu píiny sel- vyložiti dokumentárn na territoriu velkého severoeského dominia, SKÉ ZKÁZY. jak úžasn vzrstalo selské kontribuce po válce ticetileté. Pesvdíme se, že žádná doba nedovedla tak bezohledn pivésti sedláka na kraj záhuby, jako to dovedl poloabsolutní stát prvé

více se

bím

1 8. stol. Z krátkého pehledu selské kontribuce ve vlasti poznáme zárove, jak pomrn nedležité místo zaujímala pozemková da mezi bemeny poddaného v dobách dívjších, v tom i v dob pevahy régimu stavovského. Teprv stát poblo-

polovice naší

bím

nad odbojnými stavy, uvrhl skoro všechno státních poteb na bedra poddaných. Nikoliv tedy na pány, na stavy v té dob teprve uplatnil se u nás pln (nikoliv bez vlivu vítzné románské kultury) názor, že poddaný je pedevším k tomu, aby pomáhal živit stát a šlechtu, aby platil kontribuci a robotoval. A obrat, jenž nastal pak za Marie Terezie a Josefa II., nemže býti pouze dsledkem zmny názoru na postavení sedláka ve státu a spolenosti, ale pedevším dsledkem poznání, že cestou dosavadní je dále jíti nemožno. Nebo pokraování by musilo vésti horský, vítz

—

ke všeobecné katastrof.

168

DM V SOBOTCE v

ulici

Jeábkov .

138)

KONTRIBUCE. ekli jsme

již,

že podle právního názoru

pozemkovou daní státu povinna jen dací, osazená sedláky. Ale

od

S

pda

poátku (mžeme

vývoj

pda

poddanská a

vci

.

kontribuní

bezpen

sledovati

výjimených mohl

vypsati berni.

A

vací nebo vdával-li dceru.

Na p.

berní ovšem

jen

ped

rozumla

poátky BERNÉ pozemkové.

teprv

pípadech

byl právní stav takový, že král jen v

století)

14.

zcela

neboli pod-

ten názor vyvíjel se znenáhla: trvalo

pojmy:

dosti dlouho, než se

kryly.

i

doby feudální byla

pda nesvobodná

koruno-

da

se

po-

poddanských lán, nikoliv z pdy svobodné. Poteboval-li král pomoci penžité v pípadech jiných, bylo potebí, aby echové, ili, jak se pozdji íkalo, stavové, berni urité výše povolili. Gruntovní páni povolovali tedy da, vymovanou podle potu poddanských grunt. Platili ji sami, z vlastního mšce, i rozvrhovali ji na své poddané? Odpov není zcela na snad. Po- platil pán poddaný? zorujeme sic astji, že zakládajíce vsi právem nmeckým, si ve smlouv se sedláky vymiovali, že poddaný vezme na se pípadnou berni královskou nebo uritý díl její. Kde však takové smlouvy

zemková

z

i

pedpokládám,

nebylo,

jako by

že

ml

platiti

a

nepochybn

i

platil

berni

Znní starých svolení berních není stylisováno tak, mli pímo poddaní. Nýbrž tak, jako by páni po-

gruntovní pán. platiti

ást svých dchod z pdy poddanské. Musíme vzpomenouti, že ourok poddanský placený gruntovnímu pánu v 14. 15. stol., byl pomrn znaný, že rovnal se mírn poítavolovali králi

—

nému

platu

nájemcov

a že bylo tedy slušno, aby

dan

královské

byl sedlák ušeten. Ústava feudální dovolovala však pánovi, aby

mimoádné poteby dostalo se mu „pomoci" od jeho poddaných. To byl prostedek, kterého vrchnosti pravdpodobn užily, aby tam, kde nebylo smluv uritých, berni nebo její ást svalily na poddaného. v pípadech

V

století

(tedy 175 me-li,

V

že

stol.

22

14. platívalo se

—350 da

15.

K).

Bylo to

bern

tvrt, ale

pomrn mnoho,

i

pl

taková vypsána byla sotva za deset

vyžaduje

si

král již

astji

kopy

z

lánu

ale zase málo, uvážílet

svolení k berni:

jednou.

eknme 169

bern

DlL DRUHÝ. KAP. OSMA. že jednou za 4

POÁTEK

DAN

PANSKÉ.

—

5 let.

Prameny sic o tak astém rozepsání bern tím, že prameny jsou neúplné. Tu se platí podle svatojirského ouroku od poddaných

nevdí, ale poítejme s ne již podle lán, ale pánm placeného. Požaduje se nejastji tvrtina, jindy polovina ouroku nebo i výjimen celý úrok. Tedy asi prmrem 7% a ž 15, až 30 gr. es.; nkde jako na Kosteku i 1 kopa. Od poátku stol. 16. vidíme zajímavý obrat. Snm svoluje (r. 151 7) da ne pouze ze sedlák, ale i z majetku gruntovních

pán. Tu tedy teprv poíná eský stavovský lovk pispívati potebám státu daní vlastní, kterou mžeme nazvati panskou. Považuje to však vždy za pomoc zcela mimoádnou. Ze poátek

k

toho zdanní svobodného majetku v zemi spadá do doby nejvtšího úpadku moci královské, je faktem opravdu zajímavým. Porozumíme mu, tuším, spíše, pedpokládáme-li, že i dív pán platil z lán poddanských. vybírá takka již každého roku. V dob habsburské se SELSKÁ Berní správa záhy opouští praktický základ její, t. j. jarní podA PANSKÁ danský ourok. Vyžaduje si odhad jmní každého poddaného, t. zv. V 16. ST. šacuk, a ze summy odhadní vybírá obyejn groše z každé kopy. Tedy 0*83%. To se stalo po prvé r. 151 7, pak 1522. A systém 6 ten trvá v podstat do r. 1566, jenže sazba stoupá až na /s%Také panská vybírá se podobn a celkem v téže percentuální výgi. Je ovšem volno vrchnosti vyžádati si ,, pomoci" od poddaného. Ale v tch letech, kdy vybírá se da ze statk poddanských na základ ,,šacuku" jejich, zakazuje se pánm, chtíti od poddaného zvláštní pomoci nebo obtžovati jej jakkoli nad stanovenou berní kvótu ze jmní. Soud podle snesení snmovních platil pán celkem stejnou kvótu jako poddaný. Spíše více, ponvadž povinen byl i jinými danmi (na p. z piva nebo rozlinou vojenskou pomocí) a ponvadž poddanský majetek byl odhadnut velmi nízko. Jak vci vypadaly v praxi, bylo by teba vyšetit na jednotlivých dominiích. Zdá se, že vrchnosti, jimž vybírání dan píslušelo, užívaly šacuk i k rozvrhu daní jiných, na p. pozdji

da

DA

%

da

iyo

KONTRIBUCE. dan domovní. Ale jediný doklad, jejž znám na Tebosku k r. 1585), není zcela jasný. Ze a

veejn publikovaným poddané

vrchnosti

pímo

platí páni

snesením

snmovním

utiskovati, pochybuji.

(ze vsi

by

o výši

Hlavní

tištným bern mohly

je, že

vedle poddaných, a jak se zdá, nikoliv

Významno je,

Kojakovic

proti

v

16. stol.

mén než ml nárok

v dob, kdy pán na berní svobodu a v sousedství stát, na p. Uher a Polska, kde vskutku neplatil ani groše. Možno íci hned, že šlechta doby Leopoldovy nebo Karla VI. nikdy by se v dani s poddaným nesrovnala takovou mrou, jako eská šlechta pedblohorská, tolik káraná pro své nevlastenecké sobectví. Poddanské Šacuky k berni z Kosteka neznám. Soudím však, že znly na summu velmi nízkou, že prmrná roní da z majetku jednotlivého poddaného placená, vydala asi 12 14 gr. es. Nebo r. 1556 poítá se výtžek té dan v celé zemi na 26.000 kop es. pi 130.000 poddaných, kdežto výnos nov zavedené dan domovní po 15 gr. es. z osedlého vydal r. 1567 pes 32.000 poddaní.

že

dje

se tak

—

—

—

kop. Pány totiž se

tížila

da

z

jmní

po smrti krále Ferdinanda

upustilo.

potom

Ve

vývoji našeho

vystoupil

zrušena

sic

i

I.

daleko více než sedláky; proto

postarali,

se

to

poddaný v popedí jako objekt

pro poddané, ale na

její

trvá odtud

od systému toho

krok zpt. Teprve berní.

Da z jmní

místo zavedena, jak již po-

da domovní. Ron

tedy (pravidlem 20) eských groších, t. j.

domovní

aby

byl

bernictví

vdno, da ze statk a chalup,

da

asi

—60

našich 30

nepetržit do války

— 20

po 10

ticetileté.

K.

Tato

Ku

konci

16. stol., za válek v Uhích, pistupuje k ní bern nová, vtší: roní píspvek každého poddaného 36 groš až kopy gr. es. Prmrem platí v té dob poddaný celkem nco pes 2 kopy míšeské (pes 150 ron). Vrchnost však platí zase z vlastního mšce za každého poddaného tolikéž, nkdy i více, co poddaný 1

K

sám, vyjímaje

da domovní.

Celkem vidíme,

pomrn

ŠACUKY K berní.

Stav tento trvá až do války ticetileté.

že berní povinnost

poddaného v

16. stol.

byla

— 60

K,

neveliká: až do let devadesátých nanejvýš 50

'7'

DA DOMOVNÍ.

DÍL DRUHÝ. KAP. OSMA. teprv od konce století až do povstání vzrostla

(s

K do

kolik platil kou r. 1610 a 1611) na summu nanejvýše 225 PODDANÝ. daným však rozuml se každý, kdo ml podíl na sedlák stejn jako

tykorcový

movní naizovala, že

ml

pi

chalupník.

potu

roka. Pod-

rustikálu, velký

Ponvadž

snesení

sn-

berni „bohatší chudého zastoupiti",

není pochyby, že jednotlivé vrchnosti panství jejich podle

jedinkou výjim-

summu bern

zemské, na

osedlých pipadající, rozvrhovaly samy

na osedlé podle mohovitosti jejich. To tím spíše, že ku konci stol. 16. se porouelo, že i eledínové a podruhové mají sedláku v berni

bím

vypomoci. Tak mžeme, tuším, berní celolánového sedláka kosteckého v dob pedblohorské odhadnouti asi na 350 ron. Rozliné dan nepímé a roboty zemské (pípeže a ubytování) v tom ovšem nejsou zapoteny, ale ty v té dob nemohly poddaného píliš obtžovati. Nepoítám také s nedbalým a neúplným placením

dan, jež

bylo stinnou stránkou stavovského bernictví.

Pak pišla válka roky.

NOVÍ STAVOVÉ.

V

VE VÁLCE TICETILETÉ.

ticetiletá se svými zcela

letech odboje

r.

mimoádnými

ná-

— 20 zavedeny byly dan ped tím

1618

v zemi naší nikdy neslýchané. Teba pak i tu vyznati (proti nespravedlivým obviováním opak tvrdícím), že rebellující stavové také na své, nikoliv jen na mstské a selské mšce myslili. Na p. 6% da z jmní r. 1619. Ale od té chvíle, co noví stavové s rokem 1627 ujali se zase starého práva svého povolovati bern, ocitáme se v dob jiných názor na práva a postavení poddaného. Snm zr. 1627 ukládá každému poddanému roní da 6 zl. 20 kr. (380 K), 20 kr. každému gruntovnímu pánu z každého poddaného toliko Tolik nebylo uloženo na mimo snad léta 1619 a 1620 poddaného ješt nikdy. A nkterá léta následující sazbu ješt zvýšila. To ovšem byla doba mimoádná, doba hrozné války, zápasu na život a na smrt. R. 1642 vypisuje se na p. na osedlého 7 zl. (420 K) a k tomu ješt asi dva korce obilí. Zem byla brzo válkou tak zniena, že panstvu nezbylo než zase dliti se se sedlákem

—

—

BERN

K

o kontribuci. IJ2

Tak

r.

—

1642 a 1644 platí se z poddaného (mimo

KONTRIBUCE. obilí)

po 14 a

12

polovic sedlák, polovic vrchnost.

zl.,

To

zna-

ron 540 až 600 K. Spíše více, ponvadž obilí bylo drahé. Konen penz nebylo lze uložen mu jako da hlavní desátý od poddaného dosáhnouti; menalo, že sedlák

ml

platiti

(s

obilím)

i

mandel ze všeho a státech

s

Tedy desátek v naturaliích. Jako v dobách kulturou zemdlskou.

obilí.

primitivní

Ale tolik, co se žádalo, sedlák vskutku neplatil. tená, který proetl pozornji prvý díl této knihy, vzpomene si, jak dominia dovedla zvýšeným bemenm berním se vyhnouti. Dávala si „odsvditi" (srv. díl I., str. 28) vypálené nebo opuštné grunty, násobíc ovšem skutený poet jejich dvma nebo tema, a tak piznávala k berni menší a menší poet poddaných. Na Kosteku piznali r. 1639 251 poddaných, po Banérov vpádu již jen 39, pozdji 12, 6, konen r. 1649 již jen ^i. R- ^42 piznala všechna panství kraje boleslavského (po odetení tch, na nichž byli po-

odsvdení

loženi vojáci) sotva ke 300 osedlých. A v kraji tom bylo ped válkou pes 13.000 osedlých! Jak vidno, mohli si v Praze rozepisovati na sedláka, co chtli berní pokladna dostala pece jen

—

summu naši

i

nepatrnou.

O

to,

aby poddaný

platil víc, starali se soldáti,

švédští.

Tyto

zvláštní

pomry pimly

vzchopili k radikální

náprav.

vládu a stavy, že

Snm

z

r.

se

po válce

1652 se usnesl poíditi berní rolla.

nm

poádný katastr všeho rustikálu v království. O promluvili jsme podrobnji v kapitole druhé. Berní rulla zjistila, zeje v celém království (bez Kladska a Chebska) 64.210 mstských soused a sedlák, 34.827 chalupník a 23.775 domká ili zahradník. Dohromady 122.812 poddaných. Ped válkou ticetiletou bylo v echách poítáno na 150.000 poddaných, ovšem bez mst královských a bez svobodník. Katastr z r. 1603 zná na 145.000 selských poddaných. S mšany mst k berni se pímo piznávajících a 272 svobodníky vydá vše na 158.000 jednotek. Tedy asi 35.000 poddanských a mstských grunt ili 22% bylo

mšan

*73

poet poddaných

a

R.1603.

DlL DRUHÝ. KAP. OSMA. pohlceno válkou. Ležely ladem pusty nebo vypáleny; ást ovšem pipojena ke gruntm zachovalým nebo k dominikálu, ást byla vzdlávána sousedy „na tetinu".

Ped válkou ticetiletou platila se bern podle skuteného celý osedlý, potu poddaných bez ohledu na to, jde-li o sedláka nebo domkáe. Berní správa tomuto zpsobu nepála. Chtla, aby v echách, jako v zemích sousedních zaveden byl zase systém lánový. T. j. aby se eklo: poddaný, který má 60 korc polí osevu, je celým se na snmu na jednoho osedlého na p. na nkterém panství 12.000 korc polí rustikálních, rozdlí se poet ten šedesáti. Vyjde 200 celých osedlých; panství zaplatí tedy dvstkrát tolik, kolik práv na jednoho sedláka bylo uloženo. Rozdliti tuto summu mezi poddané podle skutené velikosti jejich grunt je vcí vrchnosti.

neboli

dan

normálním

,,

osedlým"; co

vypíše, zaplatí sám. Je-li

Zavedení tohoto systému naídil

snm

z

r.

1627.

vedlo jen k tomu, že vrchnosti ve svých piznáních

Zdá se, že to poet svých

naízeno písn každý musí piznat aspo tolik poddaných, kolik ml statek jeho r. 1615. Tenkrát (ped koupí Vyššího Pole) piznávala Kost 504 poddaných. Kdyby však mla piznati, kolik 6okorcových osedlostí vydá její rustikál, dospla by podle soutu berní rolle (15433 korc rustikálu) k 257 celým osedlým. Takový staré a nové byl rozdíl starého a nového poítání. Každý pozná, že starý systém P T NI. j^j p rQ Derm pokladnu výhodnjší a nepíznivjší pro poddané. Pes to bylo v 1. 1654 1655 usneseno vyšetit na základ berní rolly poet „celých" osedlých a ten uiniti základem zdanní selské pdy. A jen o zdanní této pdy bželo; poddanská pda byla již výhradn pdou kontribuní. Zcela neslýchanou by byla v té dob myšlenka, že by mli páni podat piznání o svém svobodném ma-

poddaných

nco

víc než náležit zredukovaly. R. 1630

zcela jiného:

-

—

jetku, jako se stalo

ped

Šlo tedy o to, skytla

tžká

120

zjistiti

lety.

poet

celých osedlých. Ale tu se na-

otázka, jak definovati „celého" neboli normálního

osedlého? Komise revisitaní a nejvyšší berníci zemští, kteí o tom

174

KONTRIBUCE. od z

1654 dlouho pracovali, zamítli pedevším rozhodn projekt 1627, aby totiž každých 60 korc polí podle výsevku pražské

r.

r.

míry bylo považováno za jednu „usedlost". Nebo, pole úrodná a neúrodná, jsou pole, jež potebují zase pole, jež vydají více užitku

pi menším

pravili, jsou

mnoho

osevu a

osevu. Ale hlavní roz-

na njž komise ukazovala znovu a znovu, záležel v tvrzení: než sedlák v horách sedlák osedlý v kraji je na tom mnohem a lesích. To slyšíme nikoliv bez velkého podivu. Vyslechneme zajisté pozorn odvodnní této vty, vty velmi dležité. Nebo ona je základem berního hodnocení poddanské pdy v naší vlasti až do r. 1748, ano psobí ješt podstatn na nový katastr tereziánský. Poddaný, vykládala komise, osedlý na p. v bechyském kraji v horách pohraniních má vedle orby vtší chov dobytka, vydlává si pedením píze, zejména však formanstvím (dovozem

h

díl,

soli,

o DEFINICI CELÉHO OSEDLÉHO.

vína,

železa,

síry,

obchod. Jiný si pomáhá pálením uhlí. Poddaný

smoly, kolomaze)

dláním

ROZDÍL HOR

A KRAJE.

a provozuje všelijaký

prken, šindele,

devného

nádobí,

má

v tchto koninách krátce více píležitosti dostati do rukou hotové peníze a vbec snáze se vyživiti. Je to tedy vtší chov dobytka, podmínný vtší plochou luk a a pastvin, formanství, obchod, domácí prmysl a výdlek v lesích, na nichž zakládá se lepší situace poddaného, osedlého v lesnatém horském, zejména pohraniním kraji. Naproti tomu sedlák v kraji podle výkladu komise po výtce polaí. Teba ml vtší statek, má zase vtší vydání na

ele, dlníky,

potah, budovy, náadí,

má

ne-

dostatek díví stavebního a díví na otop. Je-li postižen živelní

pohromou nebo neúrodou, nemže se zotaviti, ponvadž nemá píležitosti (odíznut jsa od obchodu a zbaven povoznického výdlku) vydlati si hotové peníze. Výklad tento osvtluje velmi zajímav starodávné hospodáské

pomry šenost

v zemi naší

i

spíše

novodobá rozpakuje

komise, ale musí

pece

starodávné názory o nich. Naše zku-

ZAJÍMÁ VOST

odvodnní

JEHO.

se sic

viti,

i

když

slyšela

vzdáti se zkušenosti 17.

pln porozumti, musíme,

tuším, vzpomenouti

století.

Máme-li

pomrn nedokonalé '75

DlL DRUHÝ. KAP. OSMA. málo piinlivé tehdejší selské techniky zemdlské. Uslyšíme také, jak na statku šedesátikorcovém bylo do roka oseto prjen 25 až 30 korc. Komise také zavrhla myšlenku, aby se „usedlost" urila podle a jist

i

mrn

NESTEJNOST

LÁN.

rozdlení vesnic v lány. Lány, pravila, jsou velmi nestejné: 60, 50, 40 korc v kraji, 40, 30, ano prý i 15 v horách. Také zamítla návrh íditi se urbái. Jednak prý by bylo nebezpeí, že by pedloženy byly k berním

p. 50

odhadm urbáe

podezelé, jednak je

celých sedlák (potažník) jednoho

panství žije v lepších

urbáe

pomrech hospodáských

jisto,

že

na

neboli jednoho

a výdlkových,

než 100 sedlák jiného urbáe.

em

Na tedy konen zstalo? Na tom: komise vyhlásila pejak poítat, devším, že obecn platnou definici „celého usedlého" vbec stanoviti nelze. A druhá vedoucí zásada dostavila se pak takka sama osedlého. sebou: teba vyšetiti celou usedlost od panství k panství, pedem podle polohy jeho, t. j. hlavn, zda leží v kraji nebo v horách, pak podle píležitosti místní k

nen

výdlku nezemdlskému, ve

vsích ko-

zetelem k tomu, zda vtšina osedlých je mohovitá a jen menšina chudá, nebo zda ves vesms se skládá z chudších poddaných. V prvém pípad mže býti odhad vyšší, protože bohatší mže chudšímu pomoci; v druhém nižší. Sedlák s nemnoha korci polí nebo i chalupník, má-li vedlejší výdlek, budiž poítán za celého osedlého. Malé sedláky bez výdlku lze kalkulovati dva za jednoho nebo ti za dva osedlé. Chalupníky, tojest takové poddané, kteí nerobotují potahem a mají od 12 do 7 korc polí, jest pravidlem tyry poítati za jednoho celého osedlého. Domkái, t. j. ti, kteí mají mén než 6 korc polí, budou poítáni 8, nkde i 16 za celého osedlého. Má-li však domká teba jen dva korce polí položen za chalupníka. a k tomu emeslo nebo jinou výživu, se

bu

Podle

(ale již

údaje berní rolle

176

programu, v lednu r. 1656 místodržitelm na jae r. 1655 provedeného), byly vskutku pepoítány na „celé osedlé". To byla tak zvaná

tohoto

pedloženého

H X

O 2 Pn cd

9* o

.a

< ^^
Q

O

KONTRIBUCE. „revisitace".

a mezi

Teba

výpotem

asov jen

rok až

totiž

rozeznávat mezi zhotovením berní rolle BERNÍ ROLLA

berních osedlých. Hlavní

pldruhého roku od

je,

že

ob

tyto operace,

A REVISITACE.

sebe vzdálené, byly neseny

poet soused a sedlák, polí. Pi tom byl za ml-li aspo 30 korc osevu

nestejnými principy. Berní rolle zjišovala dále chalupník,

konen

zahradník bez

sedláka (souseda) poítán každý osedlý,

(tedy 8okorcový a 3okorcový sedlák nebyl zvláš rozeznáván nikterak) a osíval-li vskutku

pes

polovici svých polí.

V praxi

to,

tuším,

od dat poskytnutých vrchnostenským úadem. Tomu byl sedlákem poddaný robotující potahem. Tak ostatek sedláka defizáleželo

noval

i

snm

z

r.

1652.

11. ledna 1656, jejž znám z opisu v zemském archivu, týká se však otázky, jak z potu sedlák (soused), chalupník a zahradník berní rollou zjištného odvodit poet „celých", t. j. vlastn berních usedlých. „Usedlý" je tu pojmem již abstraktním, bern technickou pomckou. Jak odpov komise

Program, datovaný

té píin znla, jsme slyšeli. Možno dodati jen, že v královských mstech kalkulován byl každý soused, t. j. len obce mstské (mající tedy na p. právo várené), za dva berní osedlé. Tak jednoduše a krátce vyhovno poteb vyššího zdanní mstských živností v rámci agrární berní ústavy. V královských mstech nalezeno 2740 soused. Ti vydali tedy 5480 osedlých. V samotných mstech

v

Pražských vypoítala revisitace 1417 (vlastn 1482) osedlých. íslo to vzrostlo do r. 1668 na 1439. Praha sama vydala tedy skoro za tvrtinu mst královských. V mstech královských pokoušely se o

výpoet celých osedlých

již

bhem

let

1653 a 1654 komise

visi-

taní pímo. Prahu odhadly na 1735 osedlých. F. A. Slavík uvedl píkladem dva zajímavé odhady jejich z mst áslav a Kutné Hory. Ale revisitaní komise provedla, jak za to mám, novou kalkulaci na základech jednotných. Podle zásad v citovaném zdání komise vyložených byl vskutku zhotoven výpoet jednotlivých „osedlých" po pan-

z dat berní rolle

stvích, krajích a

23

konen

v celé zemi. Ze 122.812 poddanských 177

STARÁ A NOVÁ KALKULACE.

DÍL DRUHY. KAP. OSMA. POET CEL ÝCH

OSEDL ÝCH V ZEMI.

a mstských míst, spotených berní rollou v echách (bez Chebska a Kladska), povstalo tak na 78.000 celých osedlých. „Revisitace" nebo kalkulace taje pravidlem mechanická, podle hlavní zásady:

4 chalupníci (nebo 8 domká) rovnají se jednomu celému osedlému a každý sedlák, vrchností za sedláka udaný, je celý osedlý. Ostatní body programu byly provedeny, jak se zdá, jen píležitostn a v podstat tak podle oka. Jak pomalu razí si pokrok v oboru státní

správy cestu! Mechanické,

stedovké

sic

kiklav

nespravedlivé dlítko

odmítnuto, ale požadavek individuálního hodnocení

zdanitelných objekt provádly v praxi ruce hrubé a nepozorné.

Tak aspo jeví se poítání celých osedlých na panství kosteckém. Ve Vesci na p. berní rolla uvádí 7 osedlých a 4 chalupníky. POÍTÁNO NA Kalkulace je: 8% osedlých. Je to pesn podle schématu: sedláci KOSTEKU. a chalupníci vydají 8 osedlých, dva domkái jsou poteni za tvrt osedlého. Ale dva sedláci pllánoví (po 30 korcích polí) jsou poítáni za celé osedlé, zrovna tak, jako dva sedláci lánoví z ís. 1 a 3. Podobn v Nepívci (7 s., 1 ch., 3 d.) 7 5 / 8 osedl., v Stéblo7 vicích (4 s., 2 ch.) 4% osedl., v Oseku (8 s., 5 ch., 5 d.) 8 /s os. pusté chalupy a tyry pusté domky se neítaly. V Trní 3 sedláci, tedy ti osedlí. 2e každý trnský sedlák má skoro tikrát tolik rolí, co plláník vesecký, bylo ignorováno. V Dolním Bousov by mlo být podle schématu pes 20 os., je vsak jen i7 7 /8 Za to v SoJAK botce, zdá se, že revisitace ídí se programem cele: uvádí tam V SO BOTCE. 18 soused (z tch pt, kteí vbec polí nemli, ale pro handle za skutené osedlé jsou poítáni) a 7 chalupník, vtšinou vlastn domká, živících se ásten emeslem. Ti všichni jsou kalkulováni za 20 3 /8 osedlého. Ale 54 domká bez polí, vesms emeslník, je poítáno jen za 3% osedlého, tedy 16 za jednoho. Zrovna tak vysoko jako emeslná Sobotka odhadnuty celé agrární Markvartice na 23% osedlého. Bylo tu 22 sedlák, 5 chalupník, 4 domkái. Msta poddanská v celé zemi odhadnuta byla na 3722 osedlých. Touto metodou dosplo se na Kosteku, ješt bohatém pustými

JAK

Dv

.

grunty, ke

178

308%

selských „osedlostí" neboli berních usedlých.

KONTRIBUCE. Podle toho, jak

se

pusté grunty osazovaly novými hospodái, pi-

na Kosteku poítávaly se nové 5 již 3i6 /8 tolikéž ješt r. 1664, pozdji však více. K r. 1682 dokonce 328V16 osedlých. Dlíme-li kosteky rustikál, v berní rolli vytený, íslem 317 osedlých, shledáme, že kol r. 1660 jednu berní jednotku jednotky berní. R. 1658 jich bylo

JEDEN OSEDLÝ NA 47

KORC.

,

tvoilo

r.

prmrem 48

korc

polí.

Celkové výsledky revisitace ohlášeny byly, tuším, v únoru V té dob bylo v celé zemi k berni povinno 78.444 celých

1656.

osedlých (poítaje v to však

i

královská

msta

a svobodníky), do

r. 1669 vzrostl ten poet na 83.487 osedlých. íslo celkové bylo v stálém pohybu: nejen pro pírostky osedlých, ale i pro odpisy pohoelých, potluených nebo tch, kteí, naíkajíce na velkou prosbami o snížení bemene berního. ,, usedlost", zahrnovali úad Výsledky rekalkulace neuspokojovaly; brzo se pomýšlelo na nový, dokonalejší, spolehlivjší katastr. Nemohu zde jíti do podrobností. K tomu bude potebí práce zvláštní, k níž, jak doufám, uinil jsem tmito výklady prpravu podstatnou (a již jsem po tyech letech, v r. 1 9 1 5, vydal sám pod nadpisem ,, eské katastry") Nebo o tchto vcech bylo v naší literatue povdno dosud velmi málo, a i to je pravidlem nesprávné nebo zmatené. Dležito je, že r. 1683 (po pokusech, zavésti da z každého korce poddané pdy 12 kr. do roka a z každé krávy tolikéž) došlo k nové kalkulaci usedlosti v Cechách. Stalo se to na tom základ, že zvolen pro každý kraj minimální divisor. T. j. íslo, které vyjadovalo, kolik korc polí nejmén mže býti poítáno na jednoho celého (berního) usedlého. Vedle toho zvoleny pro jednotlivá panství v kraji ležící divisory zvláštní, v nkterých pípadech kryjící se s minimálním divisorem krajským, astji však vtší. Pole ladem ležící poítána byla za polovic. Pro kraj boleslavský na p. zvolen divisor 47. To znamenalo, že se tu výnos pdy a pomry výdlkové hodnotí tak, že již 47 korc polí mohlo býti považováno za jednu berní jednotku. V Kouimsku

ÚSILÍ

O NOVÝ KATASTR.

.

však byl divisor

66%

korce.

Zde tedy teprv

sedlák, který

ml

pes *79

KALKULACE Z R.

1683.

DÍL DRUHÝ. KAP. OSMA. KRAJŠTÍ DIVISOI.

66 korc, mohl býti považován za celého osedlého. Za to kraje jihoeské mly vesms menšího divisora než Boleslavsko (43% 46).

—

Je

dkaz,

to

eský

že

sever. S

eský jih

jevil se

výjimkou jediného

pedkm zámožnjším než Litomická. V Litomicku byl

našim

38%, v Loketsku dokonce 34. Tu mli býti poddaní zdanni nejvýše sedli patrn nejvíc v prmyslových horách a lesích, a k tomu na hranicích. divisor

V

—

—

a ten také piknut Boleslavsku byl tedy divisor 47 divisor nejmenší, nejnepíznivjší. Stejného dlitele

DIVISOI NA Kosteku. Tedy PANSTVÍCH.

dostala panství liberecké,

semilské,

rohozecké, hruboskalské

—

vesms

panství ,,v horách" ležící. Ale sedláci na panství benáteckém, s nejlepší pdou, mli dlitele 90! Teprv gokorcový sedlák byl celým poddaným! Na panství doubravickém byl dlitel 61, na lysském 67%, na mlnickém 83%, na vrutickém 90 tedy dvakrát tolik ml býti zatížen kostský sedlák na své prostední pd, co sedlák z Vruticka nebo Benátecka Tak daleko šlo ono rozeznávání výhod horské krajiny od úrodné roviny v stedu zem. Zde již tžko dovedeme ty kiklavé rozdíly pochopiti. K tomu pistoupila podivná okolnost jiná. Malé panství mladjovské, tsn u Kosti NÁPADNÉ ležící, mlo dlitele 90, Staré Hrady, také v sousedství, 58, KosmoROZDÍLY KRAJE A HOR, nosy (ovsem víc v kraji ležící) 51 y2 Nemohu jíti za tmito postehy podrobnji, ale zdá se mi, že nová kalkulace z r. 1683 stanovila v podstat divisory již existující, t. j. že nechtla se píliš vzdáliti, le v pípadech naléhavých, od potu berních osedlých na jednotlivých panstvích již od r. 1654 obvyklého. V celku však rekalkulace pece pivodila podstatné zmenšení berních jednotek v zemi. A to asi na 58.000. V kraji boleslavském s 6225 z r. 1669 asi na 4650. Ale Kost toho zmírnní úastná nebyla nebo jen mrou nepatrnou. Od r. 1683 je její berní povinnost ustálena na 324V8 berních

—

!

.

jednotek neboli celých usedlých.

„Osedlost" jednotlivých osad ve vnitru panství vypoítána

VYKLAD KALKULACE ZR.

1683.

ml

na 1683 zcela mechanicky podle dlitele 47. Dolní Bousov 12 p. v berní rolli 1348 korc polí. To dleno 47, vydalo 28 /47; poír.

180

KONTRIBUCE. tání

úední

stanoví usedlost bousovskou na 28Vi6. 1

Osek

ml

míti

1

podle nového rozpotu berních osedlých io /i 6 Vesec 8 /i 6 Mark7 vartice 19V16 atd. Sobotka uznána jen za 8 /i 6 osedlých. Tedy ,

,

mena

také podle plochy orných polí. V Sobotce byla zmna nejnápadnjší. Nová kalkulace patrn již pustila cele s mysli zetel k výdlku obchodnímu a prmyslovému (mimo snad rozdílné hodna základ pouze agrárním. Byl to krok nocení kraj) a dlila

da

zpt. Vykládal bych

jej tak, že

kalkulace z

r.

1655 poítala ješt

výdlkovými pomry, jak byly v zemi ped válkou ticetiletou a namnoze i za války. Ze mla na mysli msta i msteka poddanská kvetoucí emeslem a obchodem, že vila, že staré zlaté asy se rychle vrátí. Hospodáský úpadek po válce nastalý zastihl však pedevším msta, jež nebyla s to, aby platila zvýšené podíly stále

berní

s

r.

1654 jim pikázané.

V

náprav

z

r.

ÚPADEK

MST

1683, jež v celku je

piznáním, že celá zem mla bernin býti hodnocena jako hospodáský obvod skoro veskrze agrární, se šlo však daleko. Msta Pražská na p., jež byla r. 1655 odhadnuta na 1735 osedlých, klesla r. 1683 (se všemi právy vedlejšími) na 907! Kvóta osedlých v Ml. Boleslavi, mst královském, snížena se 132 na 82 Y2 (a podobn v Nymburce), a msto poddanské jako Sobotka taxováno prost jako obyejná vesnice. Vbec klesla msta královská pi rekalkulaci z r. 1683 s 5480 osedlých na 3425 osedlých. Ale usedlost, kterou vypoetl zemský katastr na jednotlivé osady uritého panství, nestala se vskutku podkladem míry berní.

V

mezích dominia repartovala

si

obec poddanská nebo

nkde

úad kontribuci podle vlastního uznání. Nejastji na základ repartiního klíe na panství ode dávna obvyklého. Na Kosteku bylo po celou dobu ernínskou základem všech reparticí rozdlení rustikálu v lány. Jenom msto Sobotka bylo hodnoceno jiným zpsobem, t. j. výše. Po vydání berní rolle z r. 1654 nesla Sobotka vší poddanské kontribuce 14*16%, ostatní rustikál 85*84%. To znamenalo, že Sobotka pevzala z okrouhlých 317 vrchnostenský asi

l8l

REPARTICE DOMÁCÍ.

DlL DRUHÝ. KAP. OSMA. usedlostí asi 45; ostatní rustikál 272.

repartice

ských

OSEDLOST SOBOTKY.

po válce

výdlk.

ticetileté setrvávala

Ale odhad byl

ím

Zde vidíme, jak i domácí pi vysokém odhadu mst-

dál tím více za skuteností. Již

nemže. Brzo pidomácí repartice jen 28 osedlých. To bylo z 324V8 všech jí osedlých již jenom 8*6%. Ale i to zdálo se mnoho. Sobotetí stžovali si v Praze. R. 1709 platí z 27% osedlých, r. 17 10 z 20V16. Toho roku totiž msto z ásti vyhoelo. Tak se stalo, že r. 171 oboustrannou dohodou stanovena sobotecká usedlost na 15. Tedy na 4*6%. Co setáslo s beder svých msto, musili pevzíti ovšem 3 sedláci. Víme, že selských lán r. 1684 bylo 22i /8 K tomu teba piísti 10% lán, ze kterých nesla selskou kontribuci vrchnost. Tedy celkem 23i 7 /8 lán. V letech kol r. 1658, kdy panství bylo Šacováno za okrouhle 317 osedlých, pipadlo, po odetení 45 osedlých soboteckých, najeden lán 1*17 ili 1V6 usedlosti. Pomry zhoršily se od té doby, co snížena byla usedlost Sobotky na 28 a stoupla celková osedlost panství. A ješt více od r. 1 71 2, kdy Sobotka klesla na 15: tenkrát na rustikál bez Sobotky pipadlo 309V8 osedlých. Repartice na lány dala se tak, že neítáno r.

1662 se Sobotka brání; tvrdí, že tolik platiti

znává

.

231V8 lán jako r. 1684, nýbrž 243V16. Do lán piteny totiž poddanské mlýny, tebas mly jen pár korc pdy, a lánovou mrou odhadnuti všichni podsedci a chalupníci na obci. V Dol. Bousov na p. 18 chalup na obci odhadnuto za 2 5 /s lánu. Tím se stalo, že na lán dostalo se 1*25 berního osedlého. Zdá se, že i díve byly drobné chalupy pibrány k pomoci a že tedy nesl celolánový co pipadlo sedlák v 1. 1655 až asi 171 2 nemnoho pes jednu osedlost a v 1. asi bern jy I2 až 1747 jednu a tvrt berní osedlosti. Pllán rovnal se tedy potom 5 /8 jedné osedlosti, tvrt lánu 5 /i6, titvrtilán 15 /i 6 osedlého. Osek na p. ml 7% lán, i platil za 9*58 osedlých. Vesec 5 27 /3» lán; již i

nesl tedy 7*30 berní osedlosti.

1683 poínaje mlo panství kostecké ze všech dominií v kraji boleslavském ležících nejvyšší usedlost. Hrubá Skála, poddanými bohatší, mla jen 224V16 osedlých, Liberec 172, Fridland

Od

182

r.

KONTRIBUCE. 284. R. 1656 panství skalské a liberecké Kost ješt pevyšovalo.

nemla

poddaných, dov stala se na prvé místo, vyžadovalo by zvláštního studia u panství jiných, v srovnání zúastnných. Vím jen, že r. 1678 bylo panství n skalskému najednou odepsáno ioi /i6 osedlých. Panství s tak velkou berní povinností, jako mlo Kosteko, nebylo v echách jist ani ticet. Mezi eskými dominiemi bylo nejvtší panství krumlovské (r. 161 5 pes 4000 poddaných, r. 1771 1171 berních osedlých), pak královské panství pardubické (pes tisíc berních osedlých), pak Tebo, Hluboká, Podbrady, Litomyšl (r. 1771 503 berních os.), Nové Hrady, Opono, erný Kostelec, Chotšov, Horšv Týn Kterak se stalo, že Kost, jež

(403

os.).

všechna

Jediné panství

msta

pražská,

Tak rapidn dol

teboské

platilo více daní

pímých

s

našimi

msty od

OSEDLOST

KOSTEKA V KRAJI NEJVTŠÍ.

PRAHA

než

1771 pouze na 648 osedlých poítaná.

r.

šlo to

kraji nejvíce

A

TEBO.

války ticetileté, tak

sousteovalo se ím dál tím víc bím státních daní na ubohého sedláka. Po úprav z r. 1683 platila svobodná msta, neítáme-li jejich poddané, pouze 6'2% vší vojenské kontribuce v království (s poddanými svými 107%); svobodníci a manové platili 0-5% ostatek, tedy pes 93%, pipadl na sedláky a msteka poddanská. Bude nepochybn pouno všimnout si i toho, jak který stav potem svých poddaných v berni participoval. Poddaní stavu pan- STAVOV A MAJETEK ského platili 64*9% kontribuce, stavu rytíského 5*7%, duchovenPOZEMKOVÝ. stva 1 3*3%, královská panství 4*8%. Nejpozoruhodnjší je tu naprostá pevaha stavu panského a bezvýznamnost podílu rytístva.

—

Kde

byly ty asy, kdy, v polovici 16.

stol.,

jmní

stavu vladyckého

bylo odhadováno výše než stavu panského a kdy svobodná

msta

poddanými svými nesla tetinu náklad zemských! Data moje týkají se r. 1691, kdy v zemi bylo poítáno (patrn bez Chebska

s

a Kladska) 58.345 berních osedlých. Berní systém

eský v prvním

století

po válce

ticetileté byl

velmi komplikovaný. Hlavní berní byla vojenská kontribuce ili druhyberní. t. zv. ordinarium militare, výhradn od poddaných hrazená.

183

DÍL DRUHÝ. KAP. OSMA.

V

útech kostecké kontribuce z doby kol r. 1660 rozlišuje se tato bern, zvaná „msíní" patrn se vypisovala i odvádla msín od kontribuce „snmovní" neboli od „ bern zemské", požadavky

—

—

menší a tvrtletn rozpisované. Prvá odvádí

krajským hejtma-

se

nm, druhá pímo do Prahy. Rozdlení berní v „aerarium" poteby

celostátní) a ,,provinciale"

(zemská

da)

již tu

(t. j.

na

tedy posti-

hujeme. Polovici kontribuce zemské nese spolu vrchnost, jak se zdá, dobrovoln; r. 1662 prohlašuje, že dále polovici platiti nebude.

Soudím, že pod souhrnným pojmenováním ,, bern zemské" zahrnuty jsou snmem povolené summy zvláštní, jež slují nkdy „sbírkou penžitou" nebo „hlavní sbírkou" a k nimž náleží pozdji summy svolené „k svobodné disposici" králov (quantum camerale). Vláda žádala ím dále tím astji od stav zemských, aby

mimoádným potebám pispli

k

mšce.

Od

konce panská, jakožto „extraordinarium militare", je zjevem 17. stol. pravidelným. Je znan menší než kontribuce selská. Pravidlem tvrtina až tetina její, zídka pes polovici. Tak úty konsložitost tribuní z let okolo r. 1700 rozeznávají 1. ádnou vojenskou, ESKÉHO 2 mimoádnou (panskou), 3. zemská vydání. Ale vedle toho prabernictví vidlem sbírky zvláštní na stavení rekrut a rimont (vojanských koní). asto ješt zvláš „komorní svolení", nebo „na fortifikace", nebo „na král. nevstu portugalskou", „na královskou nevstu ze Španl". To byla zvláštní povolení svatebního daru císai nebo synu jeho. Každá z tchto daní byla útována zvláš a vybírána ve zvláštních terminech. K tomu pistupovaly položky na ubytování vojska a marše vojenské, nestejn veliké po jednotlivých krajích a panstvích. Byly ásten hrazeny poddanému. V útech kontribuních vystupují v summách penžitých po srážce bonifikací. Konen se vybíraly neveliké pirážky k vojenské kontribuci, jež mly krýti náklady spojené s vybíráním a spravováním bern. pirAžky NA Z toho pvodn jistá kvóta slušela krajským hejtmanm na úední P^ at jejich, na kancelá krajských posl, na exekuce, ale také na berní z vlastního

da

tém

da

•

r

»

-

celou

184

adu poteb

s

kontribucí málo nebo nic souvisících. R. 1658

KONTRIBUCE. na p.

penz kontribuních

služby hejtmakrajskému hejtmanu v Sobotce, jsouc naschvál pro nj strojeno i za obrok 6 zl. 39 kr. podruhé za obd 2 zl. 17 kr. Menší položky na dary (390 !), krajskému hejtmanu vydají skoro 42 zl. Dále jsou v útech pravidelným zjevem vydání na posly krajské, kteí na panství donášeli úední výnosy, odmny výbrímu bern a úetnímu kontribunímu. Tento skládal poet celé obci poddanské zastoupené delegáty msta Sobotky a rychtái a konšely z vesnic jednou do roka na soboteckém rathouze a to pravidlem v pítomnosti dvou rytíplatí panství kostecké z

nm krajským 26

zl.

14 kr., za

obd jednomu

K

úedník. Pi tom se Ve výkazech vydání penz

ských osob na panství osedlých a panských

ÚTOVÁNÍ BERN.

ovšem nco vypilo na úet kontribuce. kontribuních najdeme i útraty za popravu jednoho zloince v Sobotce. I vydání spojená s panským hospodástvím kosteckým, jež sem jist nenáležela. Nkdy se platí na marse vojenské pímo z kontribuních penz kosteckých. Drobná vydání na vojáky, poslané na exekuci, t. j. násilné vymáhání rest kontribuních, jsou dosti astá. Bern snmovní vztahovala se pravidlem i na obyvatelstvo PODÍL neusedlé. Tedy na podruhy a ele, snad i baráníky bez polí. NEOSEDL ÝCH. R. 1694 iní berní podíl neosedlých na panství kosteckém 13*18%. Vybírání a útování kontribucí nenáleží již ku konci 17. stol. svobodn volenému úetnímu, nýbrž kosteckému úadu vrchnostenskému.

V

prvé polovici

kontrole krajského

18.

stol.

podléhá

úadu. Jeho úkolem

ím

dál tím pelivjší

je vyšetiti, zda

domácími

reparticemi na panstvích nebyl nikdo zkrácen a užiti všech pro-

stedk, aby nevyskytovaly se nedoplatky. Vojenská exekuce, pro vymáhání rest díve obvyklá, ustoupila tou dobou již jiným, lidštjším methodám. Každý poddaný má tenkrát již svou berní knížku, v níž jeho výroní povinnost i jeho splátky musí býti vedeny v evidenci.

To Vzrostl

24

vše, co sic

ten

jsem tu vyložil, povdno bylo vlastn úvodem. úvod povážliv, ale nemohl jsem ho ani sob ani 185

DlL DRUHÝ. KAP. OSMA. tenái

odepíti, chtje,

vlastn

se selskou kontribucí.

vskutku poddaní

Tu VÝPOET SELSKÉ

BERN.

abychom trochu porozumli, jak Nyní jde o

to,

to bylo

abych povdl, kolik

platili.

záleželo všechno

na snesení stavovského snmu,

t.

j.

na

tom, jakou roní kvótu povolil z jednoho berního osedlého. O tom vsak by bylo dosti nesnadno se pouiti. Bylo by sice možno s ne-

snm

malou prací prostudovati

snesení zemských od r. 1655 poík bezpenému a pesnému výsledku dosplo by se pro složitost selské bern sotva. Na štstí našel jsem v archivu hotový elaborát: úední výpoet roní dávky kontribuní z jednoho kosteckého sedláka od r. 1655 do r. 1734, eventueln 1736. Byl poízen tenkrát, když vrchnost kosteka byla r. 1734 odsouzena nahradit poddaným, je zkrátila v kontribuci (srv. výše str. 39). vzato tu v poet všechno, co jeden berní osedlý na Kosteku Je MÚJ HLAVNÍ za ta léta zaplatil. Dnes by se toho nedopoítal nikdo. Summa PRAMEN. toho, co zaplatil osedlý v udané dob kontribuce vlastní (náš seznam ji oznauje slovy: contribucionale, camerale a svobodná svolení zemská), iní 2105 zl. 15 kr. S vedlejšími vydáními na rekruty, kon, marše, vojenské byty a odmny iní to 2413 zl. 7 kr. Všechna tato vedlejší vydání, v jednotlivých krajích ovšem nestejná, obsáhla tedy od r. 1655 do r. 1734 12%% celkové kontribuce. Poznamenávám, že jiný ,,summární extrakt", také z archivu jindichohradeckého pocházející a registrátorem král. vrchního berního úadu, Václavem Fr. Teplým r. 1728 podepsaný, udává o selské kontribuci v 1. 1655 až 1728 data jiná, víc nebo mén odlišná od podrobnjšího výpotu z r. 1734. Souet selské bern za udaná léta iní tu 1674 zl. 24 kr., tedy o 196 zl. 25 kr. mén než souet z r. 1734, zbavený vedlejších a vojenských bemen. Držím se velmi podrobného a jist také na úedních datech založeného elaborátu z r. 1734. Výklad následující týká se celkové summy na ten který rok na naje, ale

o

osedlého pipadající.

Roku 1655

186

mohlo platiti podle nov zjištjeden osedlý celkem 8 zl. 42 kr. 2 d.

(tenkrát se sotva

ného potu osedlých)

platil

KONTRIBUCE. To

tolikéž.

Pod

10

— 19

516

asi

jest

Ale

dvou

letech následujících bylo to skoro

1658 stoupla roní povinnost na víc než 10 zl. (s jedinou výjimkou), pohybujíc se mezi

již r.

potom

zl.

K. Ve

SELSKÁ KONTRIBUCE 1655 AŽ 1736.

neklesla

Od r.

1675 pevyšuje trvale 20 zl., s poátku do 1691 vyrstá nad 25 i 26 zl. jednou, r. 1688, dosahuje summy ticíti zlatých, r. 1692 34 zl. Potom, od r. 1694, pohybuje se kol 35 zl., r. 1698 dostihuje dokonce summy 45 zl. 29 kr. R. 1701 a 1702 je již trvale na 40 zlatých, r. 1705 posléze dospívá k 51 zl. 17 kr. Potom klesá pomalu na 47, 49, 43 zl., ano v letech následujících i pod tyrycet, ba i pod ticet zl., aby stoupla r. 1 7 15 na 40, pak na 53, pak na 51. Od té doby pohybuje se pravidlem kolem 45 zl., jen ve tech letech klesá pod 40. Až r. 1734 a 1736 pekrouje zase trvale summu 50 zl. 1 1

až do

zl.

r.

nevysoko. Ale od

1674.

r

1G84.

;

—

T. j. 2500

K.

Ješt nkolik dat pehledných. Na jednu berní ,, usedlost", ili na Kosteku na každých 47 korc rolí v katastru zapsaných, pipadlo pro léta 1655 1736 prmrn roní kontribuce 30 zl. 36 kr. V letech 1655 1680 inil roní prmr 15 zl. 20 kr., v letech 1681 až 1700 inil 30 zl. 1% kr. Mezi lety 1701 1720 stoupl na 39 zl. 56 kr. a v letech 1721 1736 obnášel 44 zl. 28 kr. Jeden osedlý

—

—

—

—

období celkem 2509 zl. 55 kr., t. j. asi 138.000 K. poítáme-li prmrem 322 osedlých (také vzhledem k tomu, že pro ohe nebo kroupy bývalo podle poteby nkolik osedlých ,,defalcirováno", t. j. odeteno) za ta léta 808.220 zl. rýn. ili (po 55 K) 44 million 450.000 K. Vypoítati, co pipadlo na lán, lze rozlin. Na základ dat na str. 182 vyložených poítám pro léta 1668 až 171 2 asi 267% domácích berních lán na Kosteku, pro léta 171 2 až 1736 2^/\.y2 Zvolíme-li prmrné íslo 260 lán, najdeme, že jeden lán selský zaplatil v 1. 1655 1736 úhrnem 3108% zl., ili pes 170.000 K. Poítáme-li pesn, platil kosteky lánový sedlák v 1. 1681 1700 ron prmrem 36 zl. 28 kr. kontribuce (2188 K). A v letech 1721 až zaplatil za celé to

Celé dominium zaplatilo

—

—

.

—

1736

platil

ron 56 zl.

—

37

kr.,

t. j.

kol 3000

K. 187

PRMRNÁ OSEDLÉHO A NA LÁN.

DÍL DRUHÝ. KAP. OSMA. Piznám se, že s podivem jsem sledoval vzrst tchto ísel. PlaE Der m osedlý v 1. 1721 til"^ 1736 prmrem 44 zl. 28 kr. kontri?5?£?^Í£?€ KONTRIBUCE. buce, znamená to, že každých 47 korc polí berní rolli známých odvádlo po 2225 dan do roka. My víme sic, že poddaní

—

K

mli

polí

mnohem více,

kapitole, že

než ítala berní

skutený rozsah selských

rolle.

Poznali jsme v druhé

polí byl asi o

36%

vyšší od-

hadu rolly. 47 korc rovnalo se tedy vlastn 63 korcm orné pdy. Ale musíme zárove uvážiti, jak neracioneln sedlák tehdejší hospodail. Víc než tetina jeho rolí ležela na p. ron úhorem. Potom poet 47 korc zstane v své váze. Musíme uvážiti, že vedle kontribuce byl zatížen robotami, platy a dávkami vrchnosti. Jak mohl za tch okolností snésti ohromné bím berní, jest opravdu s podivem. Hrozivou výši selské kontribuce ozejmí nám ješt jeden doku-

VÝNOS POLI ment. Když r. 1734 byla vrchnost kosteka odsouzena platiti selA VYSEDANÉ skou kontribuci z polí poddacích, potažených za hrabnky Sylvie ke dvoru osenickému, vypoítali si r. 1735 v kostecké kancelái, co na píšt pole ta ponesou. Vyšli od skuteného výnosu polí tch v posledních letech, berouce vsak za základ jen jeden berní lán, tedy 47 korc. Zvolili patrn pole špatné jakosti, nebo výnos v prvém roce vykázaný nerovná se ani tyaplnásobnému osevu. Se summy výnosu v obilí srazili, co bylo potebí k osevu a podíl (nepatrný), jenž pipadl odmnou mlatcm. Výpoet pro ti léta: 1729 (to jest pro že ozimu r. 1728 zasetého), 1730 (jarní osev 1730) a 1 73 1 (úhor) vypadá takto (v soutech jsou obsaženy i vynechané zlomky krejcar) Výnos pšence (pední)

Dzim

(zadní)

,,

1728

žita

„

zadního

jemene

Ja 1730

,, ,

ovsa

zadního

26str. 5 » 103 12 11

„

1

vrt. po 2

2

3 2

„ 3 4 » 3 59 » 2

„ „

„ „

„

1

>,

)5

» „

„

,,

>>

I

) y

Summou 188

iní 52

zl.

1

55

30

kr.

zl.

30 kr

5 » 30 »

iní 155 » 37 »

> 54 » „ 15 » » 45 >> >> 45 » »

11

„ 15 »

14 » 4 1

»

3 » 33 »

44 » 37 » 287

zl.

45 kr

KONTRIBUCE. tomu kontribuce za

Proti

1729

léta

—

1

731

:

by užitek

Zbyl

Rok

následující

registruje jen celkovou

z

1732 a

jae

1733 zase

z

cenu vytženého

zl.

22 kr.

150

zl.

22 kr.

Rozpoet pro ti

1730 byl patrn rokem neúrody.

(že ozimu

137

obilí

s

léta

rokem ouhoru) AUTENTICKÝ DOKUMENT.

summou

1

10

zl.

18 kr.

—

Naproti tomu klade kontribuci za léta 1732 1734 v summ 141 zl. schodek 30 zl. 43 kr. V dob neúrody nevydalo 1 kr. Zde jeví se

—

potebí na kontribuci

slabší pole ani tolik, co bylo

Seteme-li výtžky všech 6 let, dostaneme Naproti tomu inila kontribuce za 6 let Sedláku by zbylo za ili

ron

mená

to,

19

že

šest let

zl.

3 kr.

278

zl.

23 kr.

19

zl.

40

1

K

kr.

a sedláku zbylo 21

K. A

z toho,

co

ml sedlák platiti vrchnosti co rok asi 5 zl. rýn. inže a jiných

dávek a robotovati týdn grunt a

platiti

je to

výnosu pohltila v

pi tom

dvma

koni.

Nota bene ješt

spláceti

farái desátek.

Jak vidno,

ml

398

zl. 56 kr. (skoro 1000 K). Pevedeno na korce, znaroní výtžek jednoho korce vydal 70% K. Z toho

pohltila kontribuce 49*3

zbylo,

summu

výpoet pímo dsivý. Celých 70% hrubého

pomrech nepíznivých

kontribuce. Sedlák by

naprosto nebyl mohl obživiti rodinu a

ele, kdyby

nebyl

DSIVÝ VÝPOET

Nesmíme zapomenouti, že náš výpoet vychází patrn pesn od 47 korc polí. Ale sedlák kosteky bernin na 47 korc rolí poítaný, ml jich 62 63 a k tomu ješt 11 13 korc luk, les a pastvin. Z tohoto plus (jež aspo z ásti bylo známo visitaním komisím) mohl, doufejme, býti s nouzí živ a vskutku víc

rolí

než 47 korc.

—

—

Teba upozorniti

uvedený rozpoet není bilancí o výnosu selského statku není v na p. zmínky o výtžku z dobytka, tedy o užitku ouhoru. Není ovšem, krom osevu, poítána ani režie. obstarati roboty.

Nedivíme

se

i

na

—

to,

že

nm

potom, nalézáme-li v aktech, že sedlák kosteky stížnosti na bern na výši bern.

kontribuci uloženou platiti nemohl. Stížnosti na výši

189

DlL DRUHY. KAP. OSMA. Kosteku uložené

vyskytují se proto záhy

— tak

r.

1682 píše hejt-

man, že na panství je nejmén o 75 osedlých víc, než se nachází, „osvdeno". Hejtman Blatenský pedstavoval si, že „osedlým" má

dob ješt o nedoplatcích kontribuce neslykdyž kontribuce stoupla pes 40 zl., a v polovici let dvacátých vracela se neúroda, nabývají kostecké berní nedoplatky povahy katastrofální. V íjnu r. 1 718 iní kontribuní resty na panství 21.213 zl. V tom bylo 5349 zl., jež dluhovala Sobotka a o nichž prohlásila, že jich platit nemže, protože byla do r. 171 2 v usedlosti proti právu „peložena". Z ervence r. 1726 najdeme v aktech obšírný výklad hejtmana Grimba hr. Františku Josefovi ernínovi, vnovaný výhradn kontribuní bíd poddaných. Pise, že dluh poddaných na kontribuci inil ku konci záí býti celoláník. Ale v té

šíme.

pesdva dluh.

Teprv v

18. stol.,

r. 1725 40.482 zl. (t. j. na 2,250.000 K). Píina že tkví jedin v tom že 47 korc výsevku je uznáno za jednoho osedlého, že odhad rustikálu kosteckého z r. 1654 je vbec vysoký; pda zeje vskutku chudá, studená, v nejúrodnjších letech 3 nejvýš 4 zrna vydávající. Poddaní již úpln zmalomyslnli, nebo vidí, že vše)

chno dení

jejich vede k holi žebrácké. Nejhorší je nerovnost se sousedními panstvími: kosteky sedlák pozoruje s lítostí, že musí platiti z osedlého 47 48korcového 3 zl. 57 kr. msín, kdežto na

—

sousedních panstvích

v lepších

pdách

platí

sedlák z osedlého

msín jen 3

zl.

10 kr.

75

—8okorcového

Aby pomohl!

.

.

.

psán v dob, kdy nová revisitaní komise pipravila nový katastr. Všichni, kdo si naíkali, byli odkazováni na tuto novou píští úpravu, která však vstoupila v život teprv r. 1 748 pod jménem katastru tereziánského. Proto ani hr. ernín nemohl r. 1 726 List je

marn

pes

na rektifikaní komisi berní zvláštním memoriálem. V výklady hejtmana svého opakoval, mluv podle pravdy o „ruin" svého panství kosteckého. Za to úední zpráva komise, která oitou visitaci na panství r. 1725 provádla, referuje sice o dluzích na kontribuci, ale o neslýchané výši berní nemá slova kritiky. Dluhy poddanské je ochotna svésti dokonce na domnlou

úsilí pomoci,

o nápravu,

to,

že obrátil se

nm

igo

KONTRIBUCE. velikost vrchnostenských

Komise Že

požadavk. To

je

zejmý opak pravdy.

dí sama, že roboty kostecké jsou mírné. šlo

vskutku o zkázu poddaných, patrno nejlépe z ohromné

summy poddanských dluh

kontribuních, 40.482

toho pipadlo na každý poddanský lán

(z

zl.

Nebo

podle podíl

dluh

254% lán) dluhu pr-

K.

mrem

Každý celolánový statek by byl dlužen 159 zl. ili 7950 veškerou kontribuci za ti léta Byli-li sedláci, kteí mli zaplaceno !

všechno (a poznáme k podivení svému, že bylo nkolik málo tako-

dluh asi pipadalo na ostatní! máme zas výkaz o stavu kontribuních dluh na z nho patrno, že dluh neubylo, akoliv poddaní dluhy vsí A

vých poddaných), co

Z

r.

1736

Kosteku. Je •

•

1734 od vrchnosti náhradu pes 10.000 zl. za zamlenou berni dvora osenického (srv. výše str. 39), která velkou vtšinou

dostali

r.

padla na srážku dlužné kontribuce.

Platiti

nemohli ani poddaní

nejzámožnjší, to jest Sobotetí. I po velké slev osedlosti z r.1712 zstávají každého roku asi s 2500 zl. v restu. R. 1736 dluhovali

Sobotetí jen 1418 zl. Ale Bezno bylo dlužno 1618, Lavice 2317, Markvartice 2833, Lhota Rytíova 2329 zl. Tedy jediná prostední ves na 23.000 K. Osek byl dlužen 1012 zl., Vesec jen 285 zl. Podobn tomu bylo ve vsích ostatních vtší vsi mly nedoplatky pravidlem pes 1000 až 2000 zl. I dva bohatí sedláci v Trní dluhovali nco málo (po 54 a 27 zl.). Pi tom je zvláštní, že dluh ten nebyl snad stejnomrn rozvržen na všechny osedlé, nýbrž jen na jednotlivce. Ve Vesci na p. hospodái z ís. 1, 3, 7 a 15 nebyli dlužní nic. Ostatní byli dlužni všichni, mezi nimi Linka z ís. 1 1 velkou summu 148 zl. 7 kr., tedy skoro 7500 K. K porozumní výše dluhu teba íci, že celý grunt Linkv ml tenkrát kupní cenu 300 zl. (15.000 K). A sedlák, podobn kontribucí zniených, byl na panství velký poet, aspo tvrtý díl všech. V Spisové veliký sedlák Jirk z ís. 12 byl dlužen 358 zl., Folprecht v Stéblovicích (. 1) 424 zl., dva velcí sedláci v Lhot Rytíov (Zejbrlík v . 9 a Klaban v . 10) 419 a 414 zl., Kalvach v Píchvojí 361 zl., Opit v Lažanech 339 zl., celoláník Šimnek v Malé Lhot (. 8) 396 zl. atd. Uvádím nkolik ;

*9*

JEDNOTLIVC

DÍL DRUHÝ. KAP. OSMA. dlužník nejvtších; skoro u všech rovnal

se

dluh 70

—90%

ceny

jejich gruntu.

Z gruntovních knih je vidno, že znaná ást tak tžce zadluzených sedlák pišla o své statky. Celé rodiny byly ožebraeny. ^é^fS^J^r NÝCH RODIN. Velký grunt Opltv v Lažanech byl na p. pro dluhy prodán r. 1 746. Dluh na vázlo 337 kop 30 gr., v tom na dlužnou kontribuci

nm

299 zl. ili 256 kop. Statek byl prodán Martinu Šimnkovi zrovna za summu dluh. Pllán . 5 v Meziluží byl pro dluhy prodán r.

1728 za 195 kop. Dlužná kontribuce vydala 164

zl.

Prodávající

hospodá neml kusá dobytka, ani chleba neml. Jak kontribuní dluh rychle rostl, zejmo (vybírám jeden z množství píklad) u statku

.

již 91 zl.,

r.

1 v Meziluží. R. 1686 byl dlužen jen 16 zl., r. 1736 Rytíov Lhot prodán r. 1738 1749 dokonce 123 zl. pro dluhy, hlavn ovšem kontribuní, jeden z nejvtších statk ve

vsi,

V

Klabanv

(.

10).

Atd.

pedluženy nad odhadní cenu, kde ddici pišli o své podíly a vitelé o své kapitály. Tak se utváily pomry zejména ve vsi Lavicích. Tam na p. lán . 17 byl r. 1693 odhadnut na 265 kop, ale r. 1736 ml jediných dluh kontribuních 419 zl., t. j. 359 kop! Krom dluh jiných! Celkové zadlužení gruntu obnášelo 480 kop. Vrchnost si pomáhala tak, že dala odhad statku zvýšiti na summu dluh (tedy 480 kop) a v té cen nabízela jej novým hospodám. Je pochopitelno, že v takovýto obchod dal se jen poddaný, který neml co ztratit a na splácení dluh vbec nepomýšlel. Následek byl, že v 1. 1727 až 1742 vystídali se na té živnosti tyi hospodái. Podobn tomu bylo u všech statk v Lavicích, krom snad dvou. K výminkám nepatil ani nejvtší statek ve vsi, lán Stehlíkv (. 13) se stem korc orných rolí a asi 120 130 korci všeho píslušenství. I u nho pro dluhy byla cena statku zvýšena z 490 kop na 550 kop. Dluhy kontribuní na tom statku inily r. 1728 445 zl., r. 1736 414 zl. U lánu . 16 najdeš poznamenáno v gruntovní knize k r. 1734, že pedešlý Ale byly

i

statky, které byly

statky,

—

hospodá 192

spustil živnost tak, že

neml

ani kusá dobytka.

Dluh

Udává

se

puiádniist

vbecni [vobecní]

slavnýmu

oadu [ouadu] Vynaeházi

rn ý h « se ole v

totižto 7 stryku 3

<

- *

rv

panství

Ko

Vydáni roku 1824

"

M.iti

i

Urlicha vobecního

Nro Restv 33

Venci Ktyec

íu 1823 vostal

kontribuce

24.

panu falái vod Matéj Švorc Venci ZacKálte JozefKac*árek

koledy „ za diví „

Matj

z

•

i

l

?Jan-kej

Matéj JoKnus Venr- Hílan

Maíj

J'

rku

školních

.

.

.

•

•

3 •.

.

2

6 5

za slovhu koptar [kopfsteuer]

Vinci Stechllek Pan fot Klubuel za vobecní zhraku [zahrádku]

Vornýho pole suma

Ouroky

Venci Zachrátka Matéj Jirk Venci Stechllek Matéj Dobrnus

16

zamalovkníšku pohoalejm do Bleslav Mladý k milosrdném do Prahy

15

6

20

1

t^

za pivo

8

vo [pojevícení za pivo kominíkovi

3

ke zvonku za 3 kusy

15

1

12

'2

dev

'

Suma [má

Venci Holan

Kadeávek Pijmu penz suma

15

1

za hrubov kníšku kontribufní]

nakonSkripci pi poádnost[i]

Jan Stehlíek

59 30

.

pot

vod 6 šách rovnání kamena vod uklízení lávky vobecní

.

3

36

plat

vobecnich

391/,

2

rekvij

72

zl

.

24

být: 72zl-36'/J

ReSt vostává

Jo-íef

pi konci roku 1824 .

9

.

Václav Švorc, vobecní Franc Kupec,

mlaí

vobecní

Matj Maan svdek Jan Šolc svdek

J 3 „ Jirk

Obecní poty ze

vsi

Rakova

4

1 1

1

^^^>

&&Wfc

KONTRIBUCE, bylo

tolik,

že staí nápadníci pišli o pretense.

V pípadech nejzou-

dluhy prost odpisovaly bez ohledu na poi k tomuto prostedku bylo nkdy poteba sáhnouti. V Lavicích u pllánu . i nevykázali r. 1743 konšelé vdov zemelého hospodáe žádného výminku. Odvodnili to bezohledn: „ponvadž dluhy sumu trhovou pevyšuj ou, by novej hospodá v nic uvedenej nebyl." Takto zruinované panství dostalo se r. 1739 do rukou nové vrchnosti. Bylo jejím úkolem, aby v tch zoufalých pomrech zjednala nápravu. O tom mlo býti povdno víc v díle tetím. Vrchnost sic státu za kontribuci poddanskou neruila. Ale nesmíme si mysliti, že ve vymáhání dlužných rest poínala si nedbale. Naopak: vrchnost byla sama nanejvýš na výnosu bern interesována. Císa si totiž vypjil od hrabat ernínv optovn veliké summy, a kosteky pán ml si dluh porážeti mezi jiným také na výnosu kostecké kontribuce. Kontribuní dluhy poddaných byly r. 1 718 protokolovány a pevzaty vrchností jako novým vitelem. Staré dluhy platil tedy poddaný vrchnosti ili jak se úedn íkalo, „do protokolu"; novými dluhy, po r. 17 18 zdlanými, byl povinen králi (,,do potu rychtáe"). Vidli jsme, že nemohl platit ani tomu ani onomu viteli. Vrchnost chovala se jist kesansky; nenalezl jsem aspo zpráv o naléhavém nebo písném vymáhání dluh. Krutý pán by se byl neohlížel na bídu poddaných a dluhm tak ohromným narsti nedopustil. falejších,

jak vidíme,

se

škozené vitele. Vyjímaje ovsem dluhy kontribuní. Ale

193

chování VRCHNOSTI

KAPITOLA

BEMENA DNES A

IX.

SELSKÁ VBEC.

BEMENA LANU V XVII. STOL. — BEMENA TÍ GRUNT PED DVMA STY LETY. — VÝNOS STATKU V MINULOSTI A PÍ-

TOMNOSTI. — ZÁVR.

ZNAJÍCE berní zatížení kosteckých sedlák, mžeme o výpoet, kolik vydala všechna hlavní

PLATEBNÍ

POVINNOST

LÁNU PED 200

LETY.

prmrném

lánovém bhem jednoho roku. Ponvadž výše hodnota penz se pokrokem asu mnily, bude radno, abychom podali vlastn výpoty dva, jeden pro léta 1681 1700, druhý pro léta 1721 1736. Stav bude takový: kontribuce

statku

i

—

—

VI

—

Desátek

Dohromady

68zl. 5 6kr. (4136

Robota Dávky vrchnosti

DNEŠNÍ.

1681

1700 36zl.28kr. (2188 20 „ 48 „ (1248 „ (580 „ 9 „ 40 „ 2 „ (100 „ ,,

Král. kontribuce

SROVNÁNÍ S DANÍ

se pokusiti

bemena poddanská na

.

—

K)

—

)

) )

K)

VI. 1721 1736 56zl.37kr. (2830-8 20 „ 48 „ (1248 „

K)

9 „ 40 „ 3

90

„ zl.

—

„

(483

(150

5kr. (4712

„ „

)

) )

K)

Autoru a jist i tenái nejde s mysli otázka, co asi bemen veejných tíží kosteky lán dnes. Vždy jde konec konc to, prokázat rozdíly minulosti a pítomnosti. A nešetili jsme ani námahy ani opatrnosti, abychom stav minulý zjistili co možná spolehliv a názorn, tebas pevody v jsou jen pibližné. Uvádím tedy pro srovnání veejné dávky dvou kosteckých starých lán a jednoho pllánuzr. 1910, tedy z doby, kdy Kniha o Kosti byla psána. Zvolil jsem k tomu grunty . 1 a 4 ve Vesci a . 7 v Oseku. Grunt prvý náleží odr. 1743 rodin Macounov. R. 1616 koupil jej Kašpar Švob

K

'94

BEMENA SELSKÁ VBEC. kop gr. es.) a v rodin jeho zstal až do r. 1 731 Tenkrát druhý manžel ddiky, vdovy Švobovy,Jan Doškáar. 1743 bratr její, Václav Macoun. Je to jeden z nemnoha statk na Kosteku, které zachovaly skoro cele starodávnou svou velikost. Drží 85 korc; r. 1746 ml 82 korc, po píslušné oprav asi 83 (viz str. 81). Lán . 7 v Oseku náležel v 17. stol. Janatkm, od r. 1670 po dv st let Linkm, dnes Švorcm. Dnes má na 71 korc na rozdíl od 92 korc nkdejších. Konen mžeme užiti pro srovnání i pllánu Šoutova . 4 ve Vesci. Má dnes jako díve okrouhle 42 korc píslušenství. Rodin náleží od r. 1644. Díve však slul (za 300

ho

.

ujal

hospodá Šolta. Pocházel tedy také Obraz dávek tchto tí grunt z

Dan

r.

Vesec, ís.

19 10

da pozemková

1.

nmeckého pedka.

z r.

1910 je takovýto:

Osek, ís.

7.

Vesec, ís. 4.

K 20

171

K75

pir. zemská

124,, 37

m

>,

,,

okresní

126 „ 63

113 » 15

64

>,

,,

okr. školní

22 „ 61

20 „ 21

11

,,60

„

obecní

45 » 22

— —

23 » 19

47 » 49

42 „ 43

24 » 35

10

101 „ 03

62 „ 62

29 » 74

27 „ 40

12 „ 74

,,

„

192

místní školní

na stavbu školy v Sobotce

122

da domovní pir. da v katastrech s

16

sousedních

Dohromady

,,

asi

„ 34

Po redukci na pvodní plochu gruntu

1

.

asi

714

^ K

94

—

K

10

361 „ 79

807

R. 1910.

63 » 78

13

K

asi

GRUNT

98K57

36

623

726 „ 70

DAN TI

K

361 » 79

Pipomenouti dlužno, že da pozemková poítá se se slevou 15%; da domovní se slevou 12%%. Ale pirážky dlužno vypoísti z

dan

slevami

zmínnými nedotené. 195

DÍL DRUHY. KAP. DEVÁTÁ. Bemena týchž tí grunt v Vesec, ís.

BEMENA TÝCHŽ

AŽ

1736.

172 1

—

1

736 byla

Osek, ís. 7

1

Král. kontribuce

2831K

Robota

1248

GRUNT 1721

1.

K

Vesec,

.4

2831K

1415

K

1248

1248

K K

Dávky vrchnosti ourok

a)

5ZI.46

4

5 8y2

2ZI.34 „ 20

9 » 22

9 » 22/2

4 » 52 36

zl.

b) slepice

1

oves (po45kr.)

c)

d)

roboty ženné

e)

poncky

1

„

12

1

39

celkem Desátek

17ZI.59

=

899,,

20

=

117

2 zl.

Dohromady

5°95

Jest se co diviti minulosti

MINULOST A cky nemilosrdn. Je jako PÍTOMNOST. I

17

3

zl.

5ZI.26

,,

K i

—

„ 12 30

=852 „

=

272 „

5023

12%

8ZI.34V2 1

zl.

10

K

=

58 „

3150

ím víc ji rveš,

K

den

vždy-

tím víc

roste.

pítomnosti. Sedlák byl

vrba, íkali;

=429»

dnešní zatížení kosteckých sedlák je veliké. Pirážka okresní,

jako ve všech chudých okresech, pevyšuje již pirážku zemskou a Školní pirážky vydají bezmála 100% Na korec padne 8 až 9 ko!

run daní! Kdybychom pedpokládali, že istý výnos jednoho korce na Kosteku asi 30 K a souhrn daní pipoetli k výnosu,

je dnes

rovnala by se výše jejich

asi

procentm výtžku

22

sedlákova.

jsem se získati pro srovnání i data o dnešním berním zatížení grunt, o nž jde. Ale žádný z nich nemá již rozsah, jejž ml ped 25 lety; oba prvé se zmenšily, tetí vyrostl. Poznamenávám (Pokusil

tedy pouze, že statek ve Vesci

.

1,

jenž drží dnes 20'6 hektaru,

K.

Kdyby plocha jeho 67 korc, platí daní celkem 2282 initi asi byla ješt 85 korc jako ped válkou, mla by tedy asi

t. j.

da

2870 r.

1

K. To

9 10

by bylo pouze

asi

tyrykrát

tolik,

co se z gruntu platilo

1

koruna pedválená

— zde by tedy náš opatrný pevod: K,

dospl k závru, že dan selské jsou nižší než ped válkou. Ale bylo by nebezpeno závry tak dalekosáhlé opírati o jedrovná

ig6

se 5

BEMENA SELSKÁ VBEC. nu nebo nkolik málo zjištných pípad, závislých rozlin na zvláštních okolnostech místních.)

Ze sedlák 17. až poítejme k nim i bemena zkrušen více než sedlák dnešní, není ovšem tajem-

Ale ješt náležitji

jest se diviti minulosti.

bemeny veejnými

18. stol. byl

—

vrchnostenská

stvím. Ale tabulky naše dovolují

bemene

toho

Všimnme

nám

a poznati vzájemný

.

—

dosti spolehliv stanoviti výši

pomr jednotlivých

složek jeho.

bezmála dvakráte tolik, co 4 platí nyní. U obou grunt pedchozích rozdíl dneška a minula není tak ohromný. To souvisí s tím, že robota byla u pllánu stejná nedostal-li se ovšem do katejako u lánu. vtší byl statek gorie pttvrtilán, v níž by stoupla jeho kontribuce tím výhodnjší bylo jeho postavem. T. j. tím mén platil z jednoho korce. Lán malý, na p. v Hor. Bousov nebo v Pedmstí, byl na tom nejhe. I u lánu takového by vypadl výpoet podobn jako u statku Šoutova: platilo by se z nho dnes (to „dnes" je psáno ovšem r. 1910) i íseln o 70 90% mén. Z tabulek vidíme jasn, jak znan da pozemková v naší dob poklesla a jak vlastn teprv pirážky k ní zpsobily, že sedlák odvádí na daních zdánliv více než odvádl ped dvma sty lety. Vidíme konen, že kontribuce prozatím, že

si

platilo

—

ím

—

—

pomr bern bemenm.

pohlcovala u lánového sedláka 54 až 56% všech bemen, vrchnost sedláka pllánového vydala bemena 40 42% a 2 5% desátek.

—

—

vrchnostenská vsích

s

U

pes 53%, kontribuce 45%,

naturálním desátkem ovsem o

Tabulky

desátek sotva

nco

2%. Ve

více.

pouiti hloubji a pravdivji, žádají selská byla zmena selskými píjmy. Teprv potom vystoupí rozdíl mezi minulostí a pítomností jasn. Bylo by krátce potebí, abychom srovnali istý výnos selského gruntu dnes a ped dvma sty léty. Je ovsem pochybno, lze-li o istém výnosu poddanského statku v dob krále Karla VI. vbec mluviti. Vzpomeneme-li dat kapitoly pedchozí o tžkém pedlužení poddanských grunt (na základ gruntovních knih lze se pokusiti na Kosteku o statistiku zadlužení selské pdy v dobách minulých), zpsobeném ovsem, aby

naše,

mají-li

bemena

197

pomr její

K PÍJMM.

DÍL DRUHÝ. KAP. DEVÁTÁ. pedevším velkými kontribucemi, poznáme, že ve vtšin pípad bychom se istého zisku nedopoítali žádným zpsobem. A to pes to, že sedlák z dluh kontribuních a z dlužných penz gruntovních

úrok

neplatil.

Potom by byl poet jednoduchý. Sedlák by se del jen na poteby státu a vrchnosti. A to nkdy až do úplné ruiny, do ztráty rodinného statku. Bylo, jak víme, dosti tak smutných pípad. Za šastnjší musili se pokládati ti, kteí za práci a kapitál do gruntu vložený mohli aspo býti s rodinou a eledí živi. Vyjdme však za úelem srovnání navrženého od situace normální. Víme,

na Kosteku sedláci, kteí dovedli kontribuci opravdu není vyloueno, že u ásti poddaných nebyly dluhy na kontribuci svdectvím, že platiti vbec nemohou. Cena obilí pomalu stoupala; i cena statk jeví spíš vzestupnou než klesající linii. Ale nehledíc k tomu, pedpokládejme, že statek zadlužen nebyl. A poítejme zkusmo, co asi nanejmí vynášel. Výsledek nesmíme ovšem dliti od poznání, že skutený stav byl následkem pedluženosti statk v dob pro sedláka nejhorší, t. j. na Kosteku v 1. asi 1720 1748, pravidlem neutšenjší. istý výnos poddanského gruntu mžeme odhadnouti podle výše kupní ceny jeho. Cena statku je zajisté kapitalisovaným výcena korce nosem jeho. Kdybychom vyšli od kupní ceny korce orné pdy, jednotliv prodávaného, dostali bychom se na scestí. Povdli ^voRonNi? jsme, že vrchnost prodávala drobným poddaným v r. 1744 a násl. korec lepší pdy až po 8% kopách, horší po 6. Tedy za 500 350 K. Víme také, že malí poddaní platili ješt v dob ernínské nájmu z korce 1 zl. (60, pozdji 50 K). Ale cen tchto, jež lze vysvtliti hladem tch nejmenších po pd, nesmíme užiti. Pozoruhodnjšími

pedpoklady vypotu,

že byli

i

zaplatit.

A

—

—

jsou data

úedního odhadu kosteckého

panství z

proto, že prozrazují, že tržní cena selské

pdy

r.

1738.

Pedevším

pedstavovala hod-

notu její po odetení bemen na ní tkvících. V odhadu se poítá svobodná pda pi dvorech panských korec I. tídy za 18 zl., II. t. za 13 zl., III. t. za 11 zl. Pda pvodn selská, ke dvorm sve198

BEMENA dná,

ale kontribuci podléhající, klade se

SELSKÁ VBEC.

v týchže tídách za

15,

—

(750 400 K). Ale i tento odhad teba zamítnouti. Nebo on hodnotí korec rolí o ti zlaté níže pouze s ohledem na kontri10 a 8

zl.

buci a desátek; obojí zajisté vrchnost ze svedené pdy platila. Pravá selská pda byla však povinna také robotou a dávkami

a platy vrchnosti. To znamená, že musíme cenu korce redukovati ješt jednou o 3 zl. A uvážíme-li, že odhad zmínný má na mysli pouze ornou pdu a nám že jde o prmrnou cenu korce vbec, dospjeme k prmru asi desíti až tí zlatých za korec. Tedy za korec stední jakosti asi 6 zl. (360 K). To se kryje úpln s cenami statk, jak je poznáváme z gruntovních knih. V prvé polovici 18. stol. je prmrná cena korce, bez ohledu ke zpsobu vzdlání,

pi postupu grunt výbornou

vsích

s

stojí

korec

pes

5

kop míš. ili 5

7 až 9 kop,

5 kop. Ale ve vsích

neorná, tenkrát

50

kr.

(350 až 292

s

vtším dílem pes 6 kop, 140), jenom nco málo pes

ve Vesci

(srv.

str.

vesms

3 kopy. Usedlosti

menší pravidlem

To

PRMRNÁ

špatnou nebo u grunt, kde pda CENA KORCE. mnohem lacinjší, je zastoupena kvótou

pdou

vtší, prodává se korec ve velkém také jen

nejvtší statky.

K). Ve

pdou a polohou jako na p. v Bezn a Pedmstí,

v Oseku, jak jsme vidli

pomrn

zl.

A PDY SELSKÉ.

souvisí také

s

se

prodávají

tím, že v

pes

pomrn

odhadech

té

2

až

dráž než

doby byl

na cenu stavení a na minimum inventáe kladen draz znan prmr 6 zl. (60 K) bude asi nejvhodnjší. Korec pdy stední jakosti pi prodeji ve velkém lze dnes, t. j. roku 1910, kdy to bylo psáno, na Kosteku odhadnouti na 700 korun (3500 K). To vsak neznamená ješt, že pda je dnes

vtší než dnes. Krátce

ii'6krát dražší než ped dvma sty lety. Cena korce v dob král Leopolda a Karla VI. poítána byla na základ 6% zúrokování kapitálu. Cenu dnešní uruje úrok 4%. Ped dvma sty lety byla sazba 6% bžná pro úvr pozemkový. Tak pjovaly na p. i jediné tehdejší úvrní ústavy našeho venkova, totiž kasy zádušní, spravované sedláky pod kontrolou vrchnosti. Tak dospjeme k výsledku, že istý výnos korce v prvé polovici 18. stol. byl 21 '6 kr. ili (poí-

*99

istý výnos

dív a dnes.

DÍL DRUHÝ, KAP. DEVÁTÁ.

K) 18 K; istý výnos korce na Kosteku 1910) je prmrem asi 28 korun (140 K).

taje zlatý níže,

dnes

(r.

t. j.

za 50

Prmrný

statek kosteky vynášel tedy ped 25 lety podle tchto dohadových výpot (význam jejich je, tuším, již v smlém pokusu o n) 7*7kráte víc než v letech asi 1680 1750. Rozumí se, že to nemže býti vykládáno tak, že by se výnos pdy zveliil zpsobem tak nápadným. Vzrst výnosu záleží vskutku jednak ve vtším užitku z pdy, zpsobeném pokroky zemdlské techniky a stoupáním cen dobytka a plodin zemdlských (nejmén to platí

—

pedevším ve zmenšení bemen selských. S pomocí tabulek výše položených lze podíl obou initel pi tom

o obilí), jednak vsak a

zjistiti

spolehliv.

Nesl-li korec

byl

POMR ISTÉHO ZISKU A BEMEN.

pdy ped dvma

výtžek lánového

sty léty 3"6

K

istého zisku,

statku o 94 korcích 338*4 korun (1692

—

K).

Bemena normálního lánu inila v 1. 1720 1736 celkem 942 korun. Dohromady tedy vynášel statek, pipoteme-li bemena k skutenému výnosu, však

odvádl

1280*4 sedlák

ská a desátek. Zbylo

K

(6402

K). To jest 68

pes 73% na

kontribuci,

K

z korce.

bemena

Z výtžku

vrchnosten-

mu

26*4%. Výpoet obdobný pro statek stejné velikosti v dob ped tvrtistý zisk, dospívá stoletím, poítáme-li 8 daní z korce a 28 ili k 3384 (16.920 K) celkového výnosu. V tom bylo 2632 ili 22*2% bemen sedláku zbývajícího istého zisku a 77*7% 752 veejných. Na korec pipadlo celkem 36 (180 K) výtžku. Zárove poznáváme, že istý výnos pdy, neítáme-li dan

K

K

K

K

K

K

k nákladm výrobním, zveliil se po. dvacátého století na rozdíl od let asi 1680 až 1750 o 164%. Provedeme-li tento výpoet u tí ukázkových statk z Vesce a Oseká, jejichž bemena bývalá i dnešní známe pesn, budou výsledky podobné. Musili bychom sic, vzhledem k lepší a tedy dražší v obou osadách zmínných, zvýšiti kvótu výnosu. V celku asi bychom dospli k výsledku, že výnosnost pdy

pd

KONEN RESULTÁTY.

vzrostla

200

bhem

dvou

set let

o 100

— 200%.

Na veejná bemena

platil sedlák kol

r.

BEMENA SELSKÁ VBEC. igioz výtžku svého 22 — 24%, ale v dob Karla

—80%. Jinými slovy: sedlák, jenž

platil 1910 500 K robotovati, platiti a kdyby stát, vrchnost a musil by daní, K) (2500 tolikéž, chtly polovici pomrn co v nho 8. stol., chtly od církev

VI.

platil

70

r.

1

— 1770 korun

za 1600

(8000 až 8850

K).

1

.

Víc než tikrát

tolik!

Tu jsme u vrcholných výsledk dosavadního studia našeho. Doufám, že datajejich budou více mén potvrzena mými následovníky, pokusí-li se o studia podobná. Jsem si vdom nebezpeí, jež ohrožují výpoty toho druhu. Proto byl jsem pilen toho, aby pedpoklady jejich byly tenái s dostatek patrný a aby odborník národohospodásky vzdlanjší než jsem já, mohl je kontrolovati. Z pedpoklad tch dležité místo zaujímá moje hodnocení penz století minulých penzi doby pítomné. Bez pibližn vhodného pevodu v té píin nelze v djinách hospodáských vbec pracovati. Bohužel, je pevod takový nejen podmínkou práce vbec, cena jejich ale, má-li býti správný, i plodem jejím. Jinými slovy: spolehlivé pevody budeme mít

teprv

tehdy,

až

budeme

míti spolehlivé

djiny hospodáské. Do té doby musíme se spokojiti pokusnými íslicemi. Budou lepšímu poznání pece rovnati cestu. Nebo i pevodu hypothetickému sluší dáti pednost ped nemožností pracovati s ísly, jejichž nominelní hodnoty jsou tak daleky hodnot nám bžných. Celkem však víc mne znepokojuje než tší okolnost, žejsem prvým, který se o to (v tom rozsahu a v té souvislosti) pokouší. Jsem si jist také, že jsem poítal opatrn, t. j. jist nezveliil bemen selských nad skutenost. Spíše naopak. Vím, že kosteky ZDA POÍTÁNO SPRÁVN. sedlák bude se, ta mou knihu, mému odhadu potažní roboty denní na 2 K 40 h (1 1*2 K) kriticky usmívati. Ale bylo by chybou chtít minulost hodnotit v každém pípad podle cenových pomr pítomnosti. Poznáme ješt, že nelze robot odhadovat výše než v té cen, v níž se sedlák z nich mohl vykoupiti. Ostatek menší polovice sedlák robotovala jen volskými potahy, t. j. lacinjšími. Snad by bylo lze mi vytknout, že jsem bemen selských nevyetl 26

201

DlL DRUHÝ. KAP. DEVÁTÁ. ped dvma

úpln. Sedlák

kantora. Byl to ovšem

na p. i na výživu neveliký a vtšinou asi v na-

sty lety pispíval

píspvek

turaliích odvádný. Ml jist tu a tam i vydání na úely obecní, na p. na obecního pasáka. Ale výdaje tyto lze skoro vesms pevésti na úet jeho režie vlastní. Naproti tomu nesluší zapomínati, že výpoty naše, posledn uvedené, týkají se let, kdy byl sedlák stižen kontribucí nejvtší. Výpoet z let na p. 1655 az x 68o vypadl by pro sedláka píznivji. Pipojuji data o t. zv. istém výnosu katastrálním, vypoteném v 1. 1852 1854 (na základ cen obilí a práce z r. 1824), pro pípad, že by se nkomu jevila žádoucími ke kontrole hoejších výklad. Nejvyšší istý výnos na panství vykazuje katastr Sobotecký, k nmuž i Osek náležel pro jitro (tedy dva korce) orného pole I. t. 19 zl. 10 kr., pro III. t. 9 zl. 50 kr. Nejníže jsou odhad-

—

výnosy kaTASTRÁLNl.

:

nuty katastry dobšický a kdanický

Obec Nepívc

(tedy

i

(I.

t. 13

zl.,

Vesec) je odhadnuta v

event. 13 I.

zl. 30 kr.). t. polí na 17 zl.,

hrubý výnos 1. t. na 26 zl. 4 kr., II. t. z jednoho korce orných polí u statku 50 Macounova ve Vesci byl v katastru josefínském r. 1789 vypoten na 3 zl. 58 kr., z korce tedy skoro 4 zl. (32 K, ili 160 K; 1 zl. v

t. 12

II.

20

zl.

30

zl.

kr.

kr.,

Hrubý výnos

josefínský kladu za 8

K rak.).

stanoven je pro jeden korec

na 6

zl.

37

kr.

Tu jde

T. zv. istý výnos stabilního katastru

pdy

statku

o zlaté konvenní

Macounova

prmrem

zmny, poítané,

jak po-

vdno,

na základ cen z r. 1824; odhaduji-li její kupní sílu po vydal by ten istý výnos asi 130 K. isté výnosy katastrální, vedené dnes v patrnosti berními úady, staví v podstat na odhadech stabilního katastru, pi emž jeden zlatý je prost peveden na 2 K i konen na 2 K. Tím si vysvtlíme, že dnes (1935) katastrální istý výnos statku Macounova je udán íslem 994*94 K. 4

K

(20

K),

Až budeme

n

pokusil podobné výpoty, jak jsem se o nkolika jiných panství v echách, bude lze o hmotném položení selského stavu v minulosti uiniti si obraz

na Kosteku,

202

i

míti

z

BEMENA SELSKÁ VBEC. Pravdpodobn nebudou

spolehlivjší.

se bilance z

dominií jiných

od rozpotu kosteckého. Byla-li jinde kontribuce o nco Víme totiž o Kosteku, že bylo kontribucí stiženo znan nad prmr zemský, že tu data berní roile byla na neštstí pro poddané pomrn blízko skutené výme polí orných. Byl-li na Kosteku poddaný zasažen kontribucí tak hrozn, že spolu s povinnostmi ke gruntovní vrchnosti odvádl na lišiti

píliš

situace na

panstvích

menší, byly asi vtší roboty.

ni z

výtžku práce

píznivjších

Vždy

platilo se

to

—80%, možno poítati, že v pomrech jenom 60— 70%. „Jenom" 60— 70%!

své 70

bude obraz

selské bídy,

práci a statku našeho sedláka.

obraz pravého lupiství na

Z tch vydených penz

žil

pede-

n

vším stát Leopolda a Karla VI. Za dobyto bylo Uher (jak jsme byli pro to šastni!), za placena byla veliká politika domu rakouského v Evrop, za armády v Itálii, na Rýn a dolním

n

Dunaji.

Zem

n

koruny eské pispívaly na tuto mocenskou politiku

svou kvótou berní (bez Uher 65*2%) nejvíce, a sedlák, eský i mecký, musil jí obtovati skoro všechnu svou pracovní sílu. vedle toho musil dáti vrchnosti, bylo

sic

také

bemenem

nCo

velikým,

aspo na Kosteku, ješt ne tak píliš vzdáleno od právních základ, na nichž se pomr gruntovního pána a nájemného sedláka ale,

ve

stedovku

vyvinul.

Náprava pijíti musila. Nebo to drancování poddaných bylo by vedlo konec konc ke katastrof. Ale uslyšíme v díle tetím, povaha daljak podivn se pomry vyvinuly. Polevil-li na jedné stran stát SÍHO vývoje. v požadavcích kontribuních, zpsobil na druhé stran svými nešastnými robotními patenty, že gruntovní páni mohli své požadavky poddaným až zdvojnásobiti. Tak v popedí vykoisovatel vstupuje Šlechta. A jen rychlé pibývání obyvatelstva od doby tereziánské a s ním stoupající výnosnost zemdlské výroby

vi

je to

konen

— vedle osvoboditelského

bezpeuje sedláku znenáhla

úsilí

Josefova

— jež

za-

život snesitelnjší.

KONEC DÍLU DRUHÉHO. 203

SEZNAM PÍLOH 1.

S

VYSVTLIVKAMI.

STATEK V PEPEfCH. MDIRYTINA

U titulního listu.

Je to statek Vejpravv (. 2), vystavný r. 1 797 a zboený pohíchu r. 1930 mohl býti dobe zachován pro zemdlské museum v Kinského zahrad. Vrata jsou z r. 1802. Nejpknjší devná stavba, již jsem v eských vesnicích vidl. Statek zstal neznám odborné veejnosti. Na výstav národopisné r. 1895 by byl jist zaujal pední místo. Grunt . 2 byl titvrtilán o 60 korcích. Od r. 1722 náležel Brojerm, pak Žlvm, r. 1 770 již Petru Vejpravovi a odtud rodin jeho snad do dneška. V dob tereziánské oddlena od nho chalupa . 45 (srv. pílohu níže pi str. 24) Josefínský katastr udává potom (k r. 181 1) rozlohu jeho na 46 korc, stabilní na 53 korc. .

2.

PANSTVÍ KOSTECKÉ V

L.

1623— 1739

Pi

str.

8.

Výsek mapy, která je podkladem skizzy hranic panství Kosteckého, je ástí velké vzácné mapy St. Julienovy z r. 1758 (Atlas topographique et militaire, jež obsahuje státy koruny eské a kurfiství saské). Mapa byla vydána v Paíži a vnována císaovn a královn Marii Terezii. Zajímá hojností

v oznaování mst krámst poddanských privilea mst a msteek robotních (na p.

rybník dnes dávno vypuštných a

rozdíly

lovských (královská koruna u Ml. Boleslave),

govaných (na p. Turnova a Sobotky) Mnichova Hradišt, Bakova, Dol. Bousova). Skizza hranic objímá panství spolu s dílem osenickým. Tekovaná linie znamená hranice rychet. I. je rychta pedmstská, II. vesecká, III. zelenská, IV. markvartická, V. dolnobousovská, VI. hornobousovská. Malé ervené kížky na severozápad od celku dominia ukazují na kostecké poddanské statky, ležící ve vzdálených osadách. Grunt malický leží ovšem již mimo naši mapu. V jménech, jež oznaují sousední dominia, chybí Dobro vice (jižn od Rokyan).

3.

STATEK VE

SKUIN

C. 13

(U

DOLENÍCH ŠVORCÚ) 17. stol. Švorcm náležející.

Starý titvrtilán, tuším, již od

82

204

korc

píslušenství.

Pi

str. 16.

R. 1842

ml

4.

CHALUPA V PEPEfCH

.

Pi

45

24.

str.

Vznikla oddlením od sousedního gruntu Vejpravova . 2 nkdy za Marie Terezie. Chalupu postavila rodina Bártova, jež tu první (až do i. polovice 19. stol.)

hospodaila.

Pozemk

slušelo

k ní (podle josefínského katastru)

jen 8 až 9 korc. 5.

1 (U BARTO) Pi str. 32. Šimona v Turnov. V 18. stol. náležel rodin Rejmanov, vedle Pažout a Ort nejpednjší mezi zámožnými rodinami selskými na Kosteku. Ml na sto korc (ne-li více) v dob tereziánské oddlena od

STATEK V SPAENCfCH fS.

—

Fotografie J.

;

nho

josefínského

majitelem 6.

.

chalupa

ml

4.

V

1.

polovici 19. stol. náleží

52 korc. Stabilní katastr

Švorcm. Podle

namil

íha.

UKÁZKA Z GRUNTOVNÍ KNIHY RYCHTY VESECKÉ Z DOB VÁLKY TICETILETÉ Snímek vložky

katastru

66 korc. Tenkrát byl

fotolitografický v

pvodní

velikosti.

Ty dva

listy

vnované gruntu . 4 (pllánu Šoutovu) ve

Pi

40.

str.

tvoí vtší ást

Vesci. Pocházejí

1633 za Albrechta z Valdštejna pro jednotlivé rychty nové založených. Text srovnej na tisku k snímku pipojeném. Podrobnjší z

gruntovních knih

r.

výklad o gruntovních knihách a významu jejich i o historii statku Šoutova býti v díle tetím.

pro selské djiny

ml

7.

CHALUPA V MARKVARTICÍCH Fotografie J.

C.

Šimona v Turnov.

1

(U

JIRK)

— Náleží rodin od

Podle josefin. katastru slušelo k ní na 12 korc, 14—15 korc všeho píslušenství. 8.

KOST V LETECH

KOST Z PLAKÁNKU

Haunovy

z

str. 48.

polovice 18.

pravdpodobn

1850—1860

Svtlotisk podle kolorované rytiny 9.

Pi 1.

stol.

tedy

Pi

str. 56.

Pi

str.

Hólzlova alba. 64.

Akvarel Vil. Kandlera. Zmenšeno o tetinu. V. Kandler (nar. 18 16, zemel 1896) maloval hrad asi v letech padesátých, t. j., nejspíš pro Mikovcovy „Starožitnosti a památky zem eské". Ale zdá se, že užil staré

njaké pedlohy, že nekreslil podle skutenosti. Popedí hradu vzbuzuje dojem voln komponovaného parku. 10.

KOST V LETECH

Pi

1850—1860

str.

72.

W. Raua, obsažené v díle: J. W. Fohlig, und Schlósser im Kaisertum Oesterreich

Barvotisk podle barev, litografie

Album herrschaftl. (Drážany 1852).

Landsitze

205

11.

Pi str. 80. KOST. KRESBA JOSEFA MÁNESA Kresba patrn (v naší reprodukci je tikrát zmenšena) souvisí s kosteckým skizzáem Jos. Mánesa, s jehož kresbami seznámil podrobn Fr. Žákavec v Pekaov sborníku, dílu II., str. 455 sq. Další ti Mánesovské pílohy (. 13, 14, 23 níže) poznáváme jen díky studii Žákavcov. Dobu, kdy Mánes pobyl na Kosti, pesn zjistiti nelze, ale nejspíš v letech 1 867 1870; zdá se, že Mánes byl s otcem Antonínem na Kosti j iž díve, jako tináctiletý hoch. Mánes ovšem kreslí Kost ješt ped restaurací z let

—

sedmdesátých (srv. zejména níže . 13); Žákavec podrobn rozdíly minula a dneška sleduje. Dotýká se i lásky doby romantismu k starým hraa zíceninám stedovkým, o níž pílohy naší knihy samy podávají hojn pouení. Pipojím i nkolik slov o pozdjších kresbách Kosti. Pozdjší pohledy na Kost najdeš v Svtozoru 187 1, str. 449 (kreslil Chalupa podle fotografie. V Ruchu, ro. VI., str. 9, je skupina obrázk od Kutiny (ryl Patoka). Novjších vyobrazení Kosti najdeš nejvíc v Sedlákových Hradech a zámcích, dílu X. a v Ottových echách dílu XII. Tu dominují všude Liebscher a v kresb pelivý Jan Prousek; najdeme tu dále po obrázku od Kutiny a od Maáka.

dm

12.

—

PROSTORA MEZI

TETÍ A TVRTOU BRANOU

Barevný devoryt Karla Vika 13.

KAPLE A

ÁST

z

r.

Pi

str. 88.

1935.

OBRANNÉ CHODBY V HRADNÍM NÁDVOÍ. Pi str. 96. srv. o nm výše . 11 a o devné chodb na

(Ze skizzáe Jos. Mánesa;

cimbuí v

textu dílu prvého

str.

191;

pi

restauraci v letech sedmdesátých

byla ta stará památka obrany hradní odstranna.

vidíme na nejednom obrazu ze 14.

PED TETÍ BRANOU NA

15.

.

24 v

zmny

Stechu

té

chodby

Pi

str.

doby.)

KOSTI

(Ze skizzáe Jos. Mánesa.) Srv.

lohou

starší

104.

s

pí-

str.

112.

restaurací nastalé srovnáním

I. díle.

MALBY NA SKLE V KAPLI

SV.

ANNY NA KOSTI

Pi

Jsou z prvé tvrti 15. stol. (jakož i pestavba hradu a kaple). Srv. sta Zd. Wirtha v Památníku Pekaov, díl II. str. 450. Malby zobrazují sv. Jií a P. Marii s Ježíškem. Zbroj sv. Jií je zcela podle úboru rytíe

po. 16.

15. stol.

Pi str. 120. C. 29 (U URBAN) Na chalup s 13 korci (podle Podle fotografie J. Šimona v Turnov. terez. i josefin. katastru) hospodaila v 18. a 19. stol. (ješt r. 1848)

CHALUPA V MARKVARTICÍCH

rodina Kupcova.

206

—

17.

STATEK V STÉBLOVICÍCH

. 5 (U RAMBOUSKU)

Pi

str.

128.

Šimona v Turnov. — Starý tvrtlán. Hótzl namil

Podle fotografie J. nho 38 korc. Od 2. pol. 17. stol. do r. 1754 náležel Doškám, od let asi 1780 do 2. pol. 19. stol. Ortm. Ti tedy asi grunt vystavli v nynjší podob. R. 1842 držel 45 korc.

u

18.

Pi str. 136. C. 11 (U HÚLKÚ) Starý titvrtilán. Podle vymPodle fotografie J. Šimona v Turnov. ení Hótzlova držel 82 ! o korc pdy, v tom pes 51 korc rolí. Tenkrát

STATEK V STÉBLOVICÍCH

(v

pol. 18. stol.) náležel

1.

Netolických bylo od

v tom ke 19.

—

tem

Folprechtm, pak pes

nho oddleno po

do Mladjova. R. 1842

SELSKÉ PODPISY NA

2

sto let

Macounm. Za

—4 korcích k nkolika chalupám,

neml již

ani 41 korc.

SMLOUV S VRCHNOSTÍ Z R. 1752 ... pv.

Pi

str.

144.

Jsou to podpisy zástupc vrchnosti (vrchního a obroního) a zástupc obce poddanské (krom Sobotky) z 10. kvtna 1752. Podpisují zástupci msteka Dolního Bousova a vrchní

Snímek

fotolitografický v

velikosti.

rychtái a konšelé z rychet pedmstské, kostecké, markvartické, vyšopolské, hoeátské, píchvojské a roveské. (Roven byla tenkrát s Kostí spojena v jedno). Všimni si, že nkde dva podpisy psány jsou jednou rukou. Zajímavé je také, že najdeme tu ješt latinku. Srovnej ostatek text piložený k reprodukci. Originál smlouvy, jež je doplnním smlouvy o ekvivalenci z 2. dubna 1751 (srv. výše str. 44), je v zemském archivu. 20.

PAŽOUTV STATEK V OSEKU Fotografie J.

CÍS. 6

Šimona v Turnov.

—

Pi

Tetí

do

kdysi co

a

v Oseku, jen titvrtilán. Srovnej data výše na tu hospodaila do r. 1738. Potom ujal statek na 16

str.

152.

velikosti statek

139. Rodina Jirk do vzrostu ddiky,

str.

let

jediné dcery, Ant. Folprecht, druhý manžel vdovy Jirkovy. Ale dcera

zemela, a hospodá Folprecht

se obsil.

Mezi vdovou Jirkovou-Folprech-

tovou a sestrou bývalého hospodáe Jana Jirk, provdanou za V. Macouna, vznikl spor o statek. Statek ujal nejdív syn Macounové, Jan Macoun (r.

1773), ale

chtje

se

pro uvarování

náklad

zbaviti sporu

s

vdovou

Folprechtovou, postoupil statek za náhradu 200 kop Folprechtové a dcei její

Ann

(t. j.

dcei Ant. Folprechta), provdané za Václava Pažouta.

1775 do dneška je statek v držení rodiny Pažoutovy. Od r. asi ješt 75 korc. 1824 poínaje se odprodeji znenáhla zmenšoval. R. 1842 Rozloha dvora a stavení ukazuje dosud na bývalou velikost.

Tak od

r.

ml

21.

STARÉ

DOMY V SOBOTCE

Podlé

mé

fotografie. Poslední

dm

Pi vpravo je

již

str.

1G0.

zboen.

20J

22.

DM

V SOBOTCE

Je to 23.

dm

ís. 138

ulici

Pi

str.

168.

Pi

str.

176.

Jeábkov.

POHLED NA SOBOTKU A HUMPRECHT Ze skizzáe Jos. Mánesa. Srv. výše . kostela soboteckého,

24.

v

stavného pánem

a všimni

imposantní stavby z Lobkovic ku konci 16. stol. 1 1

si

OBECNÍ POTY ZE VSI RAKOVA ZA ROK 1824

Pi

str.

194.

snímku piložený. Zajímavc je, že víc než 15% obecních dchod padlo na pivo pi ,, poádnosti' (závrce obecních út) a pi posvícení. Celek je dobrou ukázkou obec ního hospodáscví na vsi ped sto lety. Orig. je v archivu kosteckém mez velkým potem podobných výkaz ze všech vsí kosteckých. Fotolitograf. snímek originálu. Srovnej text k

25.

HOTZLOVAMAPAPANSTVfKOSTECKÉHOZR.ASI1750.

.

Pílohou na konc

Svtlotiskový snímek originálu, zmenšený tyrykrát. Originál v kancelá? panství na

mapa

zámku

krycí

s

málokterý kraj

mlo

Kosti.

K usnadnní studia snímku pipojena prhledn

itelnými názvy.

— Tato mapa je vzácnou památkou, jako

mže se pochlubiti.

Okresní zastupitelstvo sobotecké

n»

by litovati nákladu na snímek ve velikosti pvodní, event. na kopii, která by nedostatky mapy na nkterých místech již otelé a oloupané pozorn opravila a podobn v barvách byla provedena a rozmnožena. Mapa vznikla ped r. 1753. A to proto, že není v ní ješt zakreslena císa ská silnice od H. Bousova k Jiínu, r. 1753 postavená. Nejsou v ní ješt ani Netolice. I náš snímek hodí se dobe k studiu kostecké krajiny pe 160 lety; nkde ovšem radno užíti zvtšovacího skla. Mapa podává obraz starých rybník kosteckých, dnes vtšinou zmizelých, stav les, obraz luk (na snímku vyšly v špinavšedém tónu) i rolí. Panská pole ke dvorm náležející jsou oznaena korunkou a ímskými íslicemi I VIII. Každá íslice znaí uritý dvr (srv. vysvtlení napravo nahoe v rohu). Selská pole jsou znamenána zaátenými písmeny vsí, k nimž pináležejí. Seznam tch zaáteních písmen podle vsí najdeš v rámci nápisovém nalevo na hoe. Selské a panské lesy nejsou, bohužel, rozeznány. Pda náležející ke kostelm je oznaena dvojitým kížem (jenž nkde je v zádušním poi z kamene postaven a myln za doklad návštvy svatých Cyrila a Metodje považován), pda farská obyejným kížem. Originál dovoluje místy sledovati i hranice obcí a v nkterých vesnicích pdorys osady a polohu statk a chalup. Na snímku samém lze na p. u statku lažanského, jehož píslušenství tvoilo uzavenou plochu, sledovati rozdlení polí na tí zvry, tenkrát všude obvyklé. Jména rybník, nkde již neitelná a nkde

208

scházející, jsem doplnil na krycí map, tak jak jsem je shledal v urbáích a popisech dominikálu. Doplnil jsem krycí mapu i výraznjšími nebo zajímavjšími názvy polních tratí, jak jsem je vyhledal ze starých

vbec

na míst samém. Velkou vtšinou se jména, známá dílem žijou v pamti starších lidí vedle nových názv tu a tam na místo jejich vstupujících. Nkteré názvy kolem Dolního Bousova a vých. od Sobotky ukazují na obyvatelstvo nmecké, patrn v 13. 14. stol. Sem náleží i tra „na Šternberk" u Cálovic, dnes již v lidu neznámá. Po stranách vlastní mapy položil Hótzl kresbu poddanské pdy kostecké rozptýlené ve vzdálených osadách. Dole najdeš mítko, vypotené ze zemských provazc, každý o 52 praž. loktech. Naše reprodukce má mítko asi 1 31.000. Poznamenávám konen, že mapa není orientována k severu jako moderní mapy. Sever její je asi tam, kde u našich map je západ. katastr a mohl

katastrm

zjistiti

18. stol.,

udržela do dneška,

—

a

—

:

209

OBSAH KAPITOLA

HRANICE PANSTVÍ.

I.

— Velikost Kosteka. — Význam panství v ústav — Procházka po hranicích. — Vysoké Kolo. — Lažanský sedlák. — Zempisný útvar panství. — V lesích kižáneckých. — Díl osenický. — Grunty v cizin. — Pvodní a pozdjší rozloha Kosteka Rustikál a dominikál.

feudální.

Str.

KAPITOLA

POHYB SELSKÉ PDY.

i.

II.

— Berní — — Šlechta na selských statcích. — Nové — Náhrada poddaným za peplacenou berni. — Katastr tereziánský. — Jak páni zbavovali selské dan. — Katastr — Zjištní jeho rustikálu. — josefínský. — Obce katastrální. — Katastr Srovnání jeho se staršími katastry. — Data starých katastr o veškeré ploše Odhad

kosteckého rustikálu v eských katastrech.

rolla.

—

Staroeské korce. Svádní grunt. dvory Humprecht, Kdanice, Rakov.

se

stabilní.

eského

rustikálu

Str.

KAPITOLA

VSI A LÁNY. sevku. teriál

Pohyb jmen a hranic vesnických. Kolonisace Kosteka v XIII.

—

18.

III.

— Studie o velikosti — Korce vý—XIV. — Velikost lán. — Mavsí.

stol.

— Ortv statek ve Stehomi. — Dvanáct — Rozliná výmra ty grunt ve Vesci ve všech katastrech. —

datový a dležité výsledky jeho.

kop záhon.

Dnešní obec politická a rozdíly

GRUNTY A

výmry její v starých katastrech

....

KAPITOLA

Str. 58.

IV.

OSEDLÍ.

Druhy usedlých. — Podsedci. — Sedláci a chalupníci. — Vzrst Sobotky. — Pibývání osedlých po válce ticetileté. — Velikost grunt v dob. — Pe— Velký pírostek malých osedlých. — Vzrst osad. — hled vývoje za dv st Drobení grunt. — Vývoj populace 89. té

let.

Str.

KAPITOLA

V.

SELSKÁ VSTAVA A SPRÁVA.

—

—

—

— —

Ddinost poddanství. Ústava dominia. Vývoj jeho a dvody jeho. eští sedláci Vzájemná pomoc pána a poddaných. Právo zákupní. nebyli nevolníky. Správa poddaných. Soudy rychetní a kompeDdické právo a odúmrti. Vojenská hotovost kosteckých tence jejich. Úkoly rychet v jiných smrech. Hranice rychet kosteckých Str. 106. Ústava a správa Sobotky. sedlák. lovenství. Lán. Obmezení pvodní svobody.

—

—

—

—

—

—

—

—

—

—

.

KAPITOLA

PLATY A DÁVKY.

.

VI.

— Nerovnomrné rozdlení jejich. — Píiny toho. — Píklad Oseká. — Nevelikost — bemen selských. — Problém, o njž jde. — Pokles hodnoty penz za ti Ti korun a šedesát korun lánu. — Chudnutí šlechty eské do XVI. a hospodáské dsledky jeho. — Úplné znehodnocení poddanského ouroku. — Druhy plat a dávek.

— Výpoet

bemen

tkvících na vsi a lánu.

z

sta let.

z

sta

století

Dodatek o desátku církevním

Str. 130.

KAPITOLA VIL

ROBOTY.

—

—

Roboty gruntm a vsím ode dávna pipsané. Skrovnost a stáí jejich. ticetileté. Roboty v dob ernínské. Daleké fry. Výplata z robot. Placená práce ve žních. Str. 154. Odhad robot v penzích Obrat od války

—

—

—

—

—

.

KAPITOLA

KONTRIBUCE. Selská a panská da pozemková

.

VIII.

— Systém berní v XIV. až XVII. — Celý ili berní osedlý. — Poet poddaných a poet osedlých v zemi. — Kalkulace z 1683. — Divisoi. — Rozdíl hor a kraje. — Úpadek mst. — Vysoká osedlost kosteka. — Osedlost celé zem. — eské bernictví v dob ped— Da a výnos pole. — Zkáza tereziánské. — Vzrst selské kontribuce za sto st.

rolly.

r.

let.

poddaných

Str.

KAPITOLA

168.

IX.

BEMENA SELSKÁ VBEC. — Bemena tí grunt dnes a ped dvma Bemena lánu v XVII. stol.

sty lety.

— Výnos statku v minulosti a

pítomnosti.

— Závr ....

SEZNAM PÍLOH S VYSVTLIVKAMI

Str. 194.

Str. 204.

Píloha k tt.dílu Pekaovy i Knihy o Kosti » <^==?r~a

MAPA PAMSTV/Í KOSTECKÉHO

#

kreslená Jgnácem Hotzlem roku asi 1750. (tvrtina skut.

•píinsfi//

Ví,i

velikcsti.)

%

Zapudov a Dneboh

Vy šŠíl^ole^

/\

*

#ÍÍ ^NimeMD^zaKovm

Pansív.í

Dtenke-Veselke

Jména Markovský(?> 28- Jílový Z9.Návesní(?) 50 Ježkoíský 27.

51

Bezový'

Zelenský 3}.0ujezdský

52.

34.

TobolKa(Topvlsku)

menších

rybr,

ii.Hjttboký 56.

ZakopansKy

57.

Svtlík

38.

Mokích,..

59.

Pocttesni

40.

ištnec

41

42.

Malý pivák .-,'

;

o\

43. í

Zi

^p

:

|

tf

m^

\á

*^^v»