Š K O L N Í
Č A S O P I S
Z Á K L A D N Í
Š K O L Y
J I Ž N Í
I V .
Číslo 138 Únor 2015
Digitální
V tomto čísle najdete Digitální technologie Terakotová armáda Návštěva kostela Ze života Fretek Renesanční Praha Rozhovor s panem školníkem Jizerská 50
technologie
Slovo šéfa Únor bílý - pole sílí. Zatím moc bílý není, ale třeba Vás posílí jarní – bílé prázdniny v konci února! Blahopřeji vítězným třídám ve školní hře a přeji ostatním dost elánu na startu dalšího pololetí. Trochu došlo k obměně školního časopisu a tak Kiwi magazínu přeji do dalších let s novým designem hodně čtenářů a přispěvatelů.
Mgr. et Bc. Daniel Kaiser, ředitel ZŠ Jižní
Obsah Slovo šéfa, vyhodnocení školní soutěže 2
Vyhodnocení školní soutěže
Jižní v kostele 3—4 Renesanční Praha 5 Co je nového u Fretek 6—7 Prvňáci už píší knížku 8 Rozhovor s panem školníkem 9 Lezecká stěna, EJCC 2015, Little League 10 Jizerská 50 11 Projekty 11—14 Digitální technologie 15—17 Anglický koutek poezie 18 Paddington 19
Stránka 2
kiwi
Číslo 158
Jižní v kostele
V
ítá vás třída 4. A na krátké prohlídce kostelem svaté Anežky České. Anežka česká je patronkou starých a nemocných lidí. Byla to nejmladší dcera Přemysla Otakara I. Když už byla dospělá, tak se starala o nemocné a staré lidi. Na oplátku, že se o ně hezky starala, jí nechali postavit kostel, který navrhl František Nosek, ale když se začalo stavět, byla věž zvýšená na rovných 28 metrů. Kostel je dlouhý 29 metrů a široký 18,2 metrů. Původně měl kostel tři zvony, ale všechny tři byly za druhé světové války roztaveny a byly z nich vyrobeny kanóny. Stavba byla povolena 1. 3. 1935 a za osm měsíců, tedy 28. 10. 1935, byla dokončena.
V úterý odpoledne jsme s třídou šli do kostela. Kostel je blízko u školy na Roztylském náměstí. Dobře ho znám a vím, že je zasvěcený sv. Anežce České. V kostele nás přivítala paní Tučková. Nejprve jsme se dozvěděli něco z historie kostela sv. Anežky. Pak jsme se dozvěděli něco z jeho historie a také různé zajímavosti, např. že křížová cesta není ze dřeva, ale z plastu. Prohlédli jsme si i velký betlém. Já jsem si při tom zavzpomínal, jak jsme ho s ministranty stavěli. Potom jsme se vydali na věž a po cestě nám paní Tučková říkala o hodinách, které jsou na věži. Z věže byl krásný výhled, viděli jsme až na Pražský hrad. Byla to hezká prohlídka kostela. Myslím, že i nevěřící kamaBára Hrubá, 4. A rádi se něco dozvěděli. Dne 20.1.2015 jsme byli o Filip Koběrský, 4. A odpoledním vyučování v kostele sv. Anežky České S třídou a paní učitelkou na Spořilově. Nejdříve jsme jsme navštívili kostel sv. si sedli do lavic kostela. Anežky na Spořilově, který Dozvěděli jsme se, kdy se se nachází kousek od naší kostel založil, kdo byl jeho školy. Zaujal mě vnitřek hlavním architektem atd. Na kostela. Byla tam krásná konci prohlídky jsme šli na vitrážová okna, kříž věž, odkud byl moc krásný s Ježíšem, socha svaté Anežvýhled. Paní Tučková nám ky a zajímavý strop. Provápůjčila bublifuky a my jsme zela nás tam paní, která foukali, foukali, foukali a… nám vyprávěla, jak se kostel Moc se mi tato akce líbila! stavěl a kolik stál peněz. Ráda si ji zopakuji. Také jsme se dozvěděli, že pozemek koupil jeden hodný, Amálka Vlasáková, 4. A bohatý člověk, aby se na něm mohl postavit kostel. Kostel se mi moc líbil, ale nemodlím se a nevěřím v Boha a do kostela chodit nebudu.
Dnes jsme šli do kostela sv. Anežky. Když jsme přišli, paní nám říkala spoustu zajímavostí o kostele a o Spořilově v dřívější době. Víte o tom, že kostel sv. Anežky se stavěl 8 měsíců? A to ten kostel stavěli lidé bez strojů, jediným jejich nářadím byly jejich ruce. Paní nám ukazovala ještě betlém. Podívali jsme se také na věž kostela, kde jsme foukali bublifuk. Ohromil nás nádherný výhled na Prahu s Pražským hradem. Pak nás vystřídala třída 4.B.
Mates Jalůvka, 4. A
Laura Popková, 4. A
Číslo 158
kiwi
Anička Nedvědová, 4. A Jednoho dne jsme šli do kostela svaté Anežky. Paní průvodkyně nám už za dveřmi přichystala čaj. Potom jsme se posadili a paní, která nás prováděla po kostele, nám ukázala různé zajímavosti na interaktivní tabuli, např. že se na místech, kde ještě nebyl Spořilov, pásly ovce a že děti vydělávaly na stavbu tím, že prodávaly lístečky za 2 koruny (tolik dříve stála cihla). Potom nám paní ukázala malý betlém a šli jsme nahoru na věž. Bylo tam hrozně moc schodů. Vyšli jsme až tam, kde jsou hodiny. Také tam byly dva balkonky a na tom prvním nám paní průvodkyně půjčila bublifuky, z nichž jsme vyfoukali hrozně moc bublinek. Museli jsme ale skončit, protože po nás byla k prohlídce připravena jiná třída. Prohlídka kostela se mi moc líbila
Stránka 3
Jednoho dne se ve škole konal zápis do prvních tříd jako ve všech školách, proto jsme místo učení šli do na prohlídku do kostela sv. Anežky České. Dozvěděla jsem se o kostele spoustu věcí. Třeba to, že kostelní věž měla být podle původního plánu menší. Byli jsme i na kostelní věži, která má víc jak 20 metrů. Vedli na ni dlouhé točité schody. Když jsme vystoupili na kostelní věž, museli jsme rozrazit dveře jako v nějakém akčním filmu, abychom se dostali na terasu. To samé jsme absolvovali na druhé straně.
Z terasy jsme foukali bublinky z bublifuku. Ale pak jsme zjistili, že už musíme jít, protože na prohlídku čekala další třída. Proto jsme šli zpět do školy. A tak proběhla naše prohlídka kostela.
stála 1 cihla pro kostel. Líbila se nám barevná vitrážová okna, i ta byla pořízena jako dar místních lidí. Dominantou kostela je 28 metrů vysoká věž, ze které jsme foukali bublinky. V suterénu kostela je divadelní sál a skautské Aneta Egerová, 4. A klubovny. V kostele se nám Paní učitelka pro nás připra- líbilo a těšíme se na další návštěvu a vyprávění paní vila zajímavý program, šli Tučkové. jsme se podívat do kostela sv. Anežky na Spořilově. Míša Pánková, 4. A Před 80 lety byl položen základní kámen a založen spolek pro postavení katolického chrámu. Se sbírkou pomáhaly i děti, které prodávaly lístečky za 2 Kč, tolik tehdy
Jednoho prosincového středečního rána se postupně vypravily obě třídy deváťáků ze ZŠ Jižní do kostela na Roztylském náměstí. Zde nás už čekal bratr Jakub, který měl celou třičtvrtihodinu připravený program. Děti se seznámily s historií kostela, základy křesťanské víry, vybavením kostela a též, což ocenily nejvíce, osobními zkušenostmi bratra Josefa. Já sama oceňuji především velmi milé přijetí a osobní přístup, též otevřenost v odpovědích na dotazy. Ačkoli sama kostel znám, dozvěděla jsem se i já novinky, které mě překvapily. Myslím (a z reakcí žáků to též vyplývá), že to pro nás byla vydařená akce, na níž jsme „využili“ místní kostel. Doufám, že spolupráce bude pokračovat a děti se znovu do kostela vrátí při výtvarné výchově, příští deváťáci zase v rámci občanské výchovy absolvují podobný program. Velmi bych chtěla poděkovat bratru Josefovi za vstřícnost i skvělý přístup k dětem, moc si toho cením. Mgr. Daniela Kaudersová, třídní učitelka 8. M
Stránka 4
kiwi
Číslo 158
Renesanční Praha Jelikož jsme v českém jazyce
pro svou ženu Annu. Leto-
astronoma Jana Keplera a
probírali téma renesance,
hrádek mě zaujal svým
dánského hvězdáře Tycho de
konal se ve středu 17. prosin- zvláštním tvarem střechy,
Brahe, které se nachází před
ce pro 8. ročníky renesanční
která může někomu připomí-
gymnáziem Jana Keplera.
výlet po Praze. Během celého
nat spodní část lodi. Součástí
Výlet byl velmi zajímavý a
výletu jsme měli za úkol
letohrádku je i královská
dozvěděl jsem se spoustu
průběžně vyplňovat pracovní
zahrada, do které jsme se
nových věcí.
list, ve kterém byly různé
bohužel nedostali, protože
úkoly a otázky týkající se
byla uzavřena. Také jsme
námi navštívených míst.
mimo jiné měli možnost vidět
Naše trasa začínala u Leto-
například Klášter barnabitů
Daniel Hudek, 8.M
hrádku královny Anny neboli nebo Martinický palác. NejBelveder, který nechal roku
více mě však na celém výletu
1538 vybudovat Ferdinand I.
zaujalo sousoší německého
Číslo 158
kiwi
Stránka 5
Co je nového u Fretek Fretky to na Hradě rozsvítily Ještě před Vánoci, v neděli 7.prosince si Fretky daly na Pražském hradě sraz. Pomohly tak spolu s ostatními rozsvítit Vánoční strom. Tento strom a celé slavnostní rozsvěcení bylo na podporu Dětských SOS vesniček. Tma pomalu přicházela, stromeček začal svítit, děti z dětského sboru zpívaly krásné koledy a poté zahrál na saxofon pan Felix Slováček. Moc se nám to líbilo a můžeme všem příští rok tuto akci doporučit.
Mgr. Lenka Kabelová, třídní učitelka 3. F vých látek, například
pečnými složkami cigaret
nikotin a dehet. Kouření
jsou nikotin a dehet. Oxid
je návykové a škodí zdra-
uhelnatý zabíjí krvinky a tím
ví. Z kouření vzniká rako- se neprokrvují konce prstů vina plic. Že člověk kouří,
a tím konce prstů černají
jde poznat i na zubech a
a odumírají. Na obrázku jsme
nehtech.
viděli plíce kuřáka a vypadá
Lukáš Crha, 3.F
to hnusně.
Vojta Pečínka, 3.F Beseda o kouření byla super. Vyhráli jsme týmový kvíz. Trvalo to dvě hodiny. Kouře-
Fretky a cigarety
ní je FUJ“ (nikdy jsem nekouřila) Ale kouřila, nekouřila, stejně je to fuj!
6. ledna nás navštívil pan Adam Kulhánek, aby nám
Klaudie Hanušová, 3.F
řekl: „Nemáte kouřit“. Aby nás přesvědčil, ukázal nám obrázky plic, zubů a prstů kuřáků. Ty obrázky: „fuj, fuj“. Přesvědčil mě. Nebudu kouřit.
Jirka Mikula, 3.F Dozvěděli jsme se, že
Místo vyučování jsme měli besedu o kouření. Povídali jsme si o tom, co je v cigaretách a co dělá kouření s plícemi. Nebez-
v cigaretách je několik škodli-
Stránka 6
kiwi
Číslo 158
Fretky znají tajemství lesa
T
entokrát jsme ve Veletržním paláci měli program s názvem „Tajemství lesa“. Ukázali nám díla, která měla připomínat les. Mezi nimi byl i Lesojan. Půjčili nám ohýbací příšerku, které jsme postavili domeček. Pracovali jsme ve skupinkách.
Erik Epstein, 3.F
V galerii jsme si prohlédli různé výstavy, třeba o lese. Rozdělili jsme se do skupin. Já jsem byla ve skupině
Číslo 158
s Adamem, Markem, Alenkou a Emmou. Za úkol jsme měli vytvarovat svého Lesojana. Pojmenovali jsme ho Super list. Pak jsme mu vyráběli domeček z krabic a různých potřeb.
Ve Veletržním paláci jsme byli na výstavě „Tajemství lesa“. Ze začátku jsme si podívali, kdo co zažil. Potom jsme všichni byli zařazeni do pěti skupin. Každá skupina Verča Jandourková, 3.F dostala svoje strašidýlko a měla si z něj vytvarovat jiné. Paní lektorka nám vyprávěla Lukáš Crha, 3.F příběh o skřítku Lesojanovi. Pak jsme ho vyrobili ze staré punčochy, drátků a korálků. Povedl se nám. Dožívá se 1 000 let.
Kačka Varajová, 3.F)
kiwi
Stránka 7
Prvňáci už píší knížku!
N
aše Káňata se pustila do pozorování zvířat v zimní přírodě. A poněvadž zvířata po sobě ve sněhu zanechávají stopy, naučili jsme se některá poznávat. Nejdříve jsme zvířata na školní zahradě stopovali, pak jsme je pozorovali a nakonec jsme o nich vytvářeli každý svoji knížku. Dokázali jsme správně natisknout stopu ke zvířátku, vybarvit zvířátko a napsat k nim už nějaká slova! Do knížky jsme také nalepili dvě různé spojovačky pro zábavu a doma nám rodiče pomohli vyhledat i nějaké obrázky
Stránka 8
navíc. Práce se nám dařila, byli jsme moc šikovní.
Majda Vlasáková: Mně se
A jak to vidí samy děti?
Nikol Hozáková: A mně se
Thea Šnorová: Mně se líbilo
zase líbilo, jak jsme tiskli stopy.
líbilo, že jsme už něco psali!
lepení zvířátek.
Babetta Martin Hušek: Mně se líbily nálepky od paní učitelky, hlavně s veverkou.
Töpfer: Naučila jsem se stopy, neznala jsem stopu jezevce. Vendelín Cupal: Naučil jsem
Anežka Trávníčková: Taky jsme hodně vybarvovali a doma jsme hledali na počítači bažanta.
se, že je liška taky masožravá.
Emča
Peňafort: Nevěděl jsem, že jezevec si hrabe noru a že v ní má čisto. Liščí nora smrdí.
kiwi
Číslo 158
Rozhovor s panem školníkem Emilem Košťálem
J
ak jste se dozvěděl o naší škole? Dostal jsem nabídku. Už jste někdy školníkem byl? Ne nebyl. Co se Vám líbí na Vaší práci nejvíce? Nejvíce se mi na mé práci líbí různorodost. A co nejméně? Je ve Vaší profesi něco, co neděláte s nadšením? Jsou věci, které musím udělat, ať se mi to líbí či nelíbí. Těšíte se ráno do práce? Je to mé zaměstnání a mám povinnosti, tak musím. Bydlíte od školy daleko? V domě nebo v paneláku? Bydlím v rodinném domku. Mám to 15 minut autem. V kolik ráno vstáváte? V kolik hodin musíte otevírat školu? Musím otevírat školu v 7 pro učitele. Vstávám časně ráno v 6 hodin. Stalo se Vám někdy, že jste zaspal? Zatím ne a doufám, že se to nestane. Proč si tak potrpíte na slušné zdravení a sundávání čepic? Myslím si, že je slušnost při vstupu do budovy si sundat čepici. Je jedno, jestli je to chlapec nebo dívka. Baví Vás být na vrátnici? Já tu víceméně moc nejsem. Je to součástí mé práce.
Číslo 158
Jste domácí kutil? Nepřipadáte si pak jako v práci? Kutil určitě nejsem. Pracuji pro lidi, co potřebují něco vyrobit. Změnilo se něco od dob, kdy jste chodil do školy? Já jsem velmi spokojený s dětmi na této škole. Čím jste jako malý chtěl být? Chtěl jste být školníkem? Ne nechtěl. Čím jsem chtěl být, zůstává tajemstvím. Když jste chodil do školy, jaký jste byl typ? Zlobil jste? Byl jsem průměrný žák a nebyl jsem premiant. Co jste si jako malý přál pod stromeček? A jaký dárek se Vám líbil letos? Když jsem byl malý, byl jsem rád za vše. K letošním Vánocům jsme jako rodina investovali do domu, byl to náš společný dárek.
Tak všeobecně. Jaké máte koníčky? Jako koníček mám 30 let závěsné létání (rogalo). Hrajete nebo jste hrál na nějaký hudební nástroj? Ano na kytaru a na basu. Jezdíte na hory nebo raději k moři? Zásadně na hory. Moře nemám rád. Máte smartphone? Ano, samozřejmě. Musím jít s dobou. Máte počítač? Co na něm děláte? Ano mám. Používám ho hlavně ke korespondenci.
Redakce
Máte rád děti? Ano. Máte rodinu, děti? Ano, mám tři kluky. Staráte se doma o nějaké zvíře? Ano měli jsme jich dost. Teď máme psa, zlatého retrívra. Sportujete? Fandíte nějakému sportovnímu týmu? Ano a rád. Fandím všeobecně. Jakému sportu jste se věnoval, když jste byl malý?
kiwi
Stránka 9
Lezecká stěna Chodov
P
okud máte o víkendu čas a baví vás lezení, navštivte lezeckou stěnu na Chodově. Nachází se v ulici Donovalská, asi 2,5 km od naší školy. Uvnitř je boulder a sedmnáctimetrová stěna s cestami různých obtížností. Boulder je asi 3 metry vysoká stěna
s tlustou žíněnkou na podlaze, kde se leze bez jištění. Venku je 37 metrů vysoký nepoužívaný komín určený k lezení, na který potřebujete aspoň osmdesátimetrové lano. Mně se nejvíce líbí boulder.
Vojta Lančarič, 5. V
European Junior Curling Challenge 2015 Ve dnech 3. - 9. 1. se v Curling aréně Praha - Roztyly
konala evropská kvalifikace na MS juniorů v curlingu.
Naši hoši se dostali na první místo ve skupině a tím i do čtvrtfinále. Tam se proti nim postavili Španělé, se kterými bohužel prohráli 4:5. V pátek 9. 1. jsem se byl podívat na finálové zápasy, tedy o první a třetí místo. O první místo se utkali Španělé a Rusové. Až do konce to bylo velmi napínavé, ale nakonec Rusové zahráli krásnou dvojku a tím se dostali na MS v curlingu juniorů.
Jakub Rychlý, 7.P
Little league
D
ne 17.1. a 18.1. jsem se zúčastnila Little League. Na tomto turnaji se vybírají nejlepší hráčky softballu pro reprezentaci České republiky. Nejlepší hráčky se zúčastní evropského turnaje nejlepších družstev Evropy. Ten, kdo zvítězí, může se účastnit turnaje v Americe. Minulý rok české hráčky zvítězily a reprezentovaly český softball v Americe. Byl to pro ně velký
Stránka 10
zážitek. Tento rok sbírám zkušenosti a příští rok se můžu také zkusit zúčastnit a třeba se na tento velký turnaj také podívám. Na víkendovém turnaji jsem byla se svou kamarádkou Emmou B., která také hraje softball. Víkend, kde bylo hodně sportu a také hodně legrace, jsem si se svými kamarádkami z družstva velmi užila. Těšíme se na další turnaj.
Karolína Šťastná, 5. V
kiwi
Číslo 158
Jizerská 50
V
neděli 11. 1. 2015 se uskutečnil závod Jizerská 50. 48. ročník byl zkrácen na 46 kilometrů. Vítězem se stal Morten Eide Pedersen. Nejlepší český závodník Stanislav Řezáč dojel na 7. pozici. První pozici mezi ženami obsadila za Rakousko startující Kateřina Smutná. Položil jsem pár otázek svému tátovi, který se jí účastnil. Proč ses na Jizerskou 50 přihlásil? Naposledy jsem jel Jizerskou 50 před 20 lety, a tak jsem si řekl, že by byla vhodná příležitost si tenhle slavný závod zopakovat, dokud je v Čechách ještě sníh. Zimy jsou totiž čím dál tím teplejší a je možné, že za pár let už nebude sníh vůbec. Na rozdíl od sjezdovek, kde se používají sněhová děla, běžecké tratě spoléhají na přírodní sníh. V letošním roce byla 50 zkrácena asi o 5km, právě z důvodu sněhových podmínek a loni se dokonce – popáté v historii – nejela vůbec. Mít možnost jet stejný závod a porovnat se s nejlepšími našimi i zahraničními lyžaři, olympijskými vítězi, se tak často nenaskytne a je to krásný pocit být ve společnosti stejně smýšlejících nadšenců. Jak ses na závod připravoval? Po Vánocích naštěstí začalo sněžit, takže jsme druhou polovinu vánočních prázdnin strávili na naší chalupě poblíž Jizerských hor. Celkem
Číslo 158
jsem v přípravě naběžkoval kolem 150 km, další kilometry jsem běhal v Praze. Díky zmrzlému povrchu jsem však nemohl trénovat klasickým stylem, prvně jsem jel klasikou až závod. Mimo to jsem v Praze dolaďoval technické vybavení, pořídil jsem si kvalitní fluorový skluzný vosk a delší hůlky. Před samotným závodem jsem ještě
vyzkoušel kvalitu mazání, protože na klasickou techniku je nutné, na rozdíl od bruslení, mazat stoupacím voskem. Před startem jsem tedy ještě domazal modrý klistr, prvních asi 10km závodu vede totiž téměř pořád do kopce a to se mi vyplatilo. Jaký jsi měl cíl a jak jsi nakonec dopadl? Na stránkách Jizerské 50 jsem si našel svůj čas z roku 1995, který byl 5:05 (5 hodin), a tak bylo mým cílem jet pod 5 hodin. To se nakonec podařilo, nejen díky zkrácené trati. Měl jsem čas 3:53, takže na plné trati by byl čas kolem 4,5 hodiny. A to není špatné, vědět, že to člověk běhá lépe než zamlada.
kiwi
Jak to šlo na trati? Díky přípravě překvapivě dobře. Měl jsem dobře namazáno, a tak mě do kopce někteří brzdili, málokde se dalo předjíždět. V druhé části trati mě však chytaly křeče do nohou, bylo poznat, že nejsem zvyklý na klasickou techniku. V druhé půli jsem se bohužel propadl asi o 300 míst, jinak to mohlo být ještě lepší. Jak vlastně tenhle závod vznikl? Letos se jel 48. ročník, takže Jizerská 50 je jen o pár let starší než já, dá se říci, že jsme vrstevníci. V autobuse do Bedřichova jsem potkal dědoušky, kteří nevynechali žádný ročník, dokonce loni, když nebyl sníh, absolvovali závod neoficiálně na koloběžce! První ročník se jel roku 1968 jako závod libereckých horolezců. V roce 1970 se závodu zúčastnilo všech 14 účastníků expedice Peru 1970 na horu Huascarán, kteří tam při sesuvu půdy způsobeném zemětřesením zahynuli. Od té doby nese závod název Memoriál expedice Peru 1970. Od roku 1999 je závod součástí série dálkových běhů Worldloppet, kam patří třeba i slavný švédský Vasův běh. A co plány na příští rok? Tenhle závod se startuje ve vlnách podle času dosaženého v předchozích ročnících, proto bych si měl polepšit. Už proto by byla škoda nejet znovu, takže už jenom aby sněžilo a skol!
Vojta Lančarič, 5. V
Stránka 11
Projekty 6. T v Technickém muzeu Dne 14. 1. 2015 šla třída 6. T do Národního technického muzea. Jeli jsme nejprve ze stanice Lešanská linkou 135 na stanici metra Roztyly. Metrem jsme zamířili na stanici Vltavská, poté jsme
počkali na tramvaj a jeli až k Národnímu technickému muzeu. Na pana učitele, který se šel podívat dovnitř a zjistit co a jak, jsme počkali venku. Nakonec nám řekl, že budeme mít program bez průvodce. Všem to přišlo podivuhodné, ale nakonec se stejně všichni radovali. Upřímně, koho baví zdlouhavé a nudné proslovy průvodců? Nejprve jsme se vypravili převléknout se a odložit tašky do šaten, načež jsme navštívili expozici zvanou Měření času, která zachycuje rozvoj hodinářství. Ve skleněných vitrínách byly zajímavě uspořádány různé hodiny sluneční, vodní, přesýpací, ale také mechan-
Stránka 12
ické kolečkové hodiny apod. Bylo tam také jakési kino a nad hlavami se nám rozprostíralo plátno, na němž jsme zhlédli plynutí času. Také jsme se podívali do chemicko-fyzikální části výstavy, kde se nacházely různé stroje (např. továrnička na pivo). Zaujaly mne tam vtipné (z kartonu vyrobené) „stojany“ s dírami na obličej. Připadala jsem si, jako kdybych byla na Měsíci, či na nějaké cizí planetě. Nakonec (do třetice všeho dobrého) jsme se šli podívat do expozice Doprava na motocykly, automobily, vlaky a letadla. Poté jsme se odebrali zpět do šaten, abychom se oblékli, vzali si tašky a tramvají, metrem a nakonec i autobusem dorazili domů.
P.S.: Nesmělo se tam fotit (vlastně smělo, ale pan učitel Zikeš byl líný to zaplatit), proto přikládám fotky pouze ilustrační.
Sára Jankovičová, 6. T
Čtenářství Dne 7. 1. proběhl po celém 7. ročníku Projekt čtenářství. V tomto projektu jsme měli přečíst pár krátkých detektivek, vytvořit z nich plakát a splnit všechny předem dané úkoly. Na začátku se losovaly skupiny podle vylosovaných figurek. V naší skupině se zelenými figurkami jsme řešili dva případy a to Případ z Hannover street 247 a jeden komiksový případ. Napřed jsme sepsali scénář k případu z Hannover street, přitom někteří skládali
kiwi
obrázky z komiksu, a poté jsme se pustili do řešení. Proběhlo to rychle. Chtěli jsme to už odevzdat, ale vtom jsme si vzpomněli. Technický scénář. Taková jednoduchost! A tak jsme ještě dělali technický scénář, tedy scénář zvuků. Všechny případy byly správně rozřešeny a tak jsme mohli jít.
Jiří Matějíček, 7. P
Číslo 158
Terakotová armáda Terakotová armáda tvoří nejpůsobivější součást nekropole prvního čínského císaře, čítá až 8 000 bojovníků z pálené hlíny, 520 tažných koní pro 150 válečných vozů a 150 jezdeckých koní. Čínský císař nechal tuto armádu postavit, aby měl po své smrti s sebou vojáky, kteří by ho chránili před zlými duchy a bytostmi ve světě mrtvých. Tuto armádu nechal postavit ještě během svého života mezi lety 246 a 210 př.n.l Na stavbě této armády, která trvala asi 36 let, se podílelo 720 000 obyvatel Číny. Terakotoví vojáci měří kolem 166 až 202 cm a váží asi 120 až 200 kilogramů. Každý voják měl jinou uniformu, účes, obličej, a každý měl jiná gesta. Italské slovo TERRAKOTTA znamená v přesném českém překladu pálená hlína.
Louisa Le Lievre, 6. U
Ufoni mezi vojáky terakotové armády Dne 22.1. se třída 6.U vydala se podívat na výstavu Terakotové armády. Na výstavě jsme dostali sluchátka s elektronickou krabičkou, do které jsme zadávali různá čísla, a ona nám vyprávěla o věcech, které se na výstavě nacházely, např. o čínských penězích nebo o prvním císaři sjednocené Číny Čchinovi, jehož sochu jsme viděli. Tento císař vešel ve známost tím, že sjednotil Čínu, zavedl jednotnou měnu i znaky písma. Pak jsme šli do místnosti, kde se nacházely kopie vojáků s popisem. Také jsme viděli ukázku zbraní, jež drželi vojáci terakotové armády. Tyto zbraně byly také jen kopiemi originálů. A nakonec jsme viděli zmenšené vozy s koňmi. Po výstavě jsme měli možnost navštívit obchod, ve kterém samozřejmě se prodávaly suvenýry. Výstava se nám moc se nám líbila, byla zajímavá a velmi poučná.
Andrii Lutchenko aVít Křelina,6. U
Číslo 158
kiwi
Stránka 13
Venezuela Dne 28. 1. 2015 k nám do školy přijel známý cestovatel Martin Mykiska. Projekt s názvem Venezuela byl určen 6. ročníkům. Název projektu vycházel z toho, že pan Mykiska cestoval tentokrát, spolu se svým kamarádem, jak nám sdělil, právě do Venezuely. Promítal nám videa a obrázky, které tam pořídil. Vyprávěl nám o horách, rostlinách, zvířatech a lidech, kteří ve Venezuele žijí. Řekl nám také, že Venezuela leží na severu Jižní Ameriky. Na obrázcích jsme mohli vidět krásy tamější přírody a zjistili jsme kupříkladu, že orchideje, které tam rostou, jsou nádherné. Také tam žijí tam krokodýli a anakondy. Na konci projektu jsme dostali prostor pro naše dotazy a nebylo jich málo. Projekt trvající zhruba jednu hodinu se mi líbil a bylo velmi zajímavý a poučný.
Sára Jankovičová, 6. T
Zuby Dne 7. 1. se konal projekt zuby. Nejprve jsme šli do sálku a tam nám vyprávěla paní zubařka něco o zubech. Dozvěděli jsme se hodně věcí, o kterých jsem ani nevěděl. Ale také jsme se setkali s informacemi, které jsme již znali. Řekla nám například to, že si máme čistit zuby krouživými pohyby. Potom když všechno dořekla, odebrali jsme se do třídy a tam jsme si zuby zkoušeli čistit tak, jak nám paní zubařka poradila. Na tento projekt jsme si totiž vzali kartáčky na zuby. Jakmile jsme si zuby dočistili, rozdala nám paní učitelka kvíz o zubech a my jsme měli za úkol ho vyluštit, čímž pro nás projekt skončil
Lukáš Weinhold, 5. V
Stránka 14
kiwi
Číslo 158
Téma: Digitální technologie Historie počítačů Počítače nebyly vždy takové, jaké jsou dnes. Obří stroje s malými monitory tehdy mohly sloužit jen k málo věcem: Aritmetika, prolamování šifer, fyzika… To bylo ve válečných letech, v tzv. nulté generaci počítačů.
SSEC nebo sovětský URAL 1. V Československu patřil k této generaci např. EPOS 1. Počítač ENIAC byl prvním počítačem, který pracoval obdobně jako dnešní počítače.
1967 David Noble ze společnosti IBM vynalezl floppy disk neboli disketu, která vešla v obecnou známost o čtyři roky později, kdy jsme se mohli setkat s osmipalcovou disketou. V tentýž rok byl také odeDruhá generace slán historický první e-mail. Nultá generace (1955 - 1964) O rok později, v roce 1972, firma Hewlett-Packard předÚplně první prakticky použi- Operační rychlost počítačů telný stroj složil německý z této generace se pohybova- stavila první kapesní elektronickou kalkulačku HP-35. inženýr Konrad Zuse. Jmela v několika tisících operanoval se Z1 a vznikl v roce cích za sekundu. V Českoslo- Rok 1975 vešel ve známost tím, že Bill Gates a Paul 1938. Byl však hodně poruvensku byl prvním počítaAllen založili v Albuquerque chový, proto vznikly další čem této generace EPOS 2. verze Z2 a Z3. Z3 už byl Za zmínku stojí také to, roku v Novém Mexiku společnost Micro–Soft (později Microcelkem dobrý. Tyto počítače 1957 vynalezla společnost soft), o rok později Steven vznikly pro matematické IBM první jehličkovou tisJobs a Stephen Wozniak účely, oproti tomu počítač zakládají v Cupertinu v Collosus Mark I. prolamoval Kalifornii společnost Apple Computer. Čtvrtá generace (od roku 1982)
německé šifry za 2. světové války. Tyto počítače spadaly do tzv. nulté generace počítačů. První generace (1945 – 1955) Počítače z této generace byly poměrně neefektivní, velmi drahé, měly vysoký příkon, velkou poruchovost a velmi nízkou výpočetní rychlost. Jejími typickými představiteli byly ENIAC, EDVAC,
Číslo 158
Vývoj této generace počítačů není ještě ukončen. V tomto období se můžeme setkat kárnu. O sedm let později s takovými vymoženostmi, Američan Douglas Engelbart jako je grafické uživatelské vynalezl ve Stanfordském rozhraní z roku 1984, ktevýzkumném institutu zaříze- rým byl vybaven počítač ní „X–Y position indicator“, Apple Macintosh. O rok pro něž se vžilo označení později uvedl Microsoft opepočítačová myš. rační systém Windows 1.0. Třetí generace (1964 - 1982)
Daniel Hudek, 8. M
Počítače třetí generace vznikaly od první poloviny 60. let do konce 70. let. Jejími typickými představiteli byly počítačové řady IBM 360 nebo Siemens 4004. V roce
kiwi
Stránka 15
Přenosná datová média v čase
Stránka 16
kiwi
Číslo 158
Minecraft Určitě této hře mnozí slyšeli, ale víte, kdo je její zakladatel a o co v této hře vlastně jde? Tak čtěte dál a mnoho se dovíte. Minecraft je nezávislá počítačová hra napsaná v javě, vyvíjená Markusem Perssonem (Notchem) a jeho firmou Mojang. Je to tzv. sandboxová hra, ve které si hráč může dělat, co se mu zachce. V tomto případě je hráč vrhnut do krychlovitého 3D světa, kde si hráč musí sám nasbírat materiál na stavbu obydlí a na výrobu nástrojů. Ve hře je aplikován efekt dne a noci, v noci se objevují příšery, které vám ubližují. Hráč buď může sedět a čekat na svítání, jít ven a bojovat o svůj holý život, jen se snažit rozšířit svůj skromný přístřešek nebo jít spát. Hra se stala jednou z velmi rychle rozšířených Java her na světě. Verzi Minecraft Classic si můžete zahrát zdarma na oficiálních stránkách hry, a to včetně hry pro více hráčů. Momentálně je dostupná verze hry 1.2.5, dále je pak uvolněna testovací verze 12w24a. Hra obsahuje různé stupně obtížnosti od stupně Peaceful, kdy se neobjevují monstra a životy se automaticky doplňují, až po obtížnost Hard. Hra Minecraft také obsahuje podporu texture packů, které změní vzhled hry. Další z možností „okořenění“ hry je instalace prozatím oficiálně nepodporovaných modifikací, které
Číslo 158
na mobilech, popř. počítačích. Bez nich by se ale lidé snažili mezi sebou komuniS pomocí Wikipedie kovat přímo, nepsali by žádné urážky atd. Měli Anna Miřátská, 5. V bychom mezi sebou lepší vztahy, které by se neomezovaly jen na pouhé „Ahoj, jak je“ a psaní si o hloupostech. Místo toho bychom chodili ven, byli bychom více na vzduchu a netrávili čas jen koukáním do her. Také by se lidé mezi sebou nedohadovali o tom, kdo má jaký telefon a čí telefon je lepší. Život bez mobilu by byl hezčí a všichni bychom se měli více rádi.
mohou přidat například nové bloky, zvěř a věci.
J. Enriquezová, 6. U
Život bez mobilu
Můj život by se bez mobilního telefonu moc nezměnil. Kdyby však nebylo Můj život bez mobilu by mobilních telefonů, nemohbyl, myslím, mnohem plli bychom si v v případě nější, ale také náročnější. nouze zavolat pomoc. Také Mohla bych být volná od všeho virtuálního a lidé by bychom nemohli hledat mezi sebou více komuniko- informace na internetu, ale vali osobně. Mobily, tablety museli bychom pátrat a počítače nás totiž drží od v knihách. Výhodou by bylo normálního světa! Většina to, že bychom na elektronilidí je na elektronice závis- ce nebyli závislí a soustředili se více na důležitější lá tak, že už vůbec neřeší věci. normální svět. Myslím ale, že svět by byl také mnohem náročnější, co se týká domlouvání a zařizování různých záležitostí. V tom nám elektronika velice pomohla.
A. Marešová, 6. U
A. Bublová, 6. U Život bez telefonů by podle mě byl lepší. Většina lidí tráví většinu volného času
kiwi
Stránka 17
Anglický koutek poezie v 7. ročníku I am writing now in the morning room, I live in the siting room. I am sleeping on the chair I love my perfect hair. I play my best game, nonpersons know my name. I win the game, everybody know my name.
Do you want a pet? You must by a cat! Cat is swift and nice, it eats fishes, birds and mice. When it wigles of tail, it touched a big snail. But when it spins happily, it meets its family. A people with alergy on her hair, Matěj Koudelka, 7. S may buy in a petcenter pair… of lizards and fairies WINX or buy a born cat SPHYNX. I have uncle Jack he is not black he looks like Ken his wife has big pen Jakub Hanák, 7. S their family has pool the pool is very cool my niece is very nice she looks like mice My friends has a sister She is a mister and nw my brother he looks like my father So she has got lots of money they are same but my brother doesn´t have So she can buy a big honey fame I saw her when she eat it my dad has fame because he worked like It was very funny She looks like a bunny doctor for lame She was wearing a hat from a cute cat but last year the lame died it was in the She has a pool The pool is very cool night… There are much of water You must pay a Jan Höffer, 7. P quarter To swim in a water. Snake lives in a lake it is so nice and it eats mice I love snakes all my life my first snake was red when it died I was sad. Some snakes are dangerous and some not. Snakes are mysterious by the way so why do people have to take them away. Maybe my passion of snakes is out of fashion but that´s the way I am.
David Přerovský, 7. P
Alžběta Kunčíková, 7. R I would like to fly like a butterfly butterflyes are beautiful they fly in the sky I would like to swim like a dolphin dolphins are very cute when they are jumping I would like to sleep like a white sheep sheeps are very friendly but they hate eating meat.
Martin Daněk, 7. S
Stránka 18
kiwi
Číslo 158
Paddington Hlavní hrdina: Medvídek
vystoupila rodina Brownova. Když se pan Brown podíval na medvídka, prohlásil o V současné době můžete v českých kinech něm, že je to špinavá zvěř. Paní Brownová se zhlédnout film Paddington, který byl natovšak rozhodla, že ho tam nemohou nechat, čen podle knihy Medvídek Paddington auto- medvídka se ujala a pojmenovala ho Padra Michaela Bonda. dington. I děti si Paddingtona zamilovaly. Pan Brown pořád nesouhlasil, ale nakonec Všechno začíná v nejtemnějším Peru. Na jednom stromě žili 3 medvědi. Tetička, strý- ho jeho žena přesvědčila a vzali si ho k sobě domů. Ačkoli ne všechno vypadá idylicky, a ček a mládě. Medvědi v Peru jsou proslulí výrobou pomerančové marmelády. Medvídky medvídek se snaží vyrovnat s nároky, které na něj klade moderní civilizace, vše vyvrchodřív navštívil cestovatel z Londýna. Od té lí tím,že se na scéně objeví ředitelka tamějšídoby se chtějí podívat medvědi do Londýna. ho muzea a rozhodne se Paddingtona unést Jednoho dne však nastalo zemětřesení a a udělat z něj muzejní exponát. strýček ho bohužel nepřežil. Tetička, která byla velmi stará, usoudila, že se malý medvídek musí podívat do Londýna. Dala ho na člun jako černého pasažéra. Mládě nemělo Proč se kouknout? Vtipné, dojemné a dobře nic, pouze kufřík plný marmelády a červený vymyšlené. klobouček. Když ho člun přivezl, nastoupil Sára Jankovičová, 6. T na vlak a ocitl se na nádraží Paddington. Posadil se na svůj kufřík a čekal. Tetička mu totiž řekla, že jsou v Londýně lidé velice milí, a že ho vezmou mezi sebe. Z dalšího vlaku
Číslo 158
kiwi
Stránka 19
Víte, že... …se na některých místech v Praze objevily tzv. chytré koše? Tyto koše jsou vybaveny SIM kartou komunikující s centrálním dispečinkem, který se díky tomu dozví, jak moc jsou koše plné. Praha chce tímto předcházet přeplněným košům, kolem nichž se válí odpadky, které se již do koše nevejdou. V koších se také nachází čidlo, a když se koš zaplní, aktivuje se v koši lis, který odpad automaticky zmáčkne, čímž koš poskytuje až pětinásobnou kapacitu oproti běžným košům.
Bc. Tomáš Féllinger
Konkurz Vyhlašujeme KONKURZ na nové malby v chodbě u sálku (naproti automatům a u šatny). Zúčastnit se mohou všichni žáci/ žákyně od 1. do 9. ročníku. Své návrhy můžete odevzdávat do konce února p.uč. Hamsové nabo p.uč. Hubačovi, a to v barevném provedení ve formátu A4. Bude vybráno pět návrhů a jejich autoři se budou plně podílet na realizaci maleb na zeď. Návrh na malbu by tedy neměl být tvarově i barevně složitý, aby šel na zeď snadno zvětšit. Fantazii se meze nekladou.
Redakce Tereza Bečvářová, 7. P
Karolína Šťastná, 5. V
Daniel Hudek, 8.M
Tereza Vernerová, 5. Z
Lucie Jalůvková, 7. P
Lukáš Weinhold, 5. V
Sára Jankovičová, 6. T
Kristýna Zavřelová, 7. R
Vojtěch Lančarič, 5. V Jiří Matějíček, 7. P
Metodické vedení
Anna Miřátská, 5. V
Bc. Tomáš Féllinger
Jakub Rychlý, 7. P
Grafická úprava
Cecílie Sekalová, 6. T
Mgr. Jiří Valášek
Téma příštího čísla: Jídlo a stravování Stránka 20
kiwi
Číslo 158
