DIGITÁLNÍ KNIHOVNA MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat kvalitní kopii je stále menší a menší. Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží k regionu severní Moravy a Slezska.
2012 © digitalizace Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti
http://www.ms-cbs.cz/
digitalizované dílo: Gogela F. (1904): Květena Beskyd moravských. – Čas. Vlasten. Spol. Mus. Olomouc, 21: 109–114.
-
109 -
Obřanského a pod . Hrubé nádobí bylo svisle prsty rýhováno po celém povrchu, mělo vytáhlé cípy při okrajích a ČfI sto nalepený pás dúlkovaný , hranatými pupíky přerušovaný. Také nas ytlo se tu několik stře pll z různých cedníků.
Z nástrojů zastoupeny jsou zde výrobky ko š těné , jako hladidla, z nichž jedno vyobrazeno na obr. 6. Č. 3.,1a šidla, kamenná hladítka , na dél přeražený mlat, kamenná motyč~ (Obr. 6. č . 1.), polovice bronzového no že, hliněný závěsek (Obr. 6. Č. 4.), nástroj z provrtaného , velmi silného parohu (motyka?) (Obr. 6. Č. 2.), přesleny ploché červené i černé barvy a jeden leštěný hruškovitý . a nejvýchodnějších polích " Kopanin" nacházejí se střepy z nádob rá2ju římského, siln ě tuhované , se stluštělými okraj i, hustými rýhami po celé v)'šce opa t řené. Pod nečetnými okraji bývá i ozdoba z řad obráce I ého C. Ku konci připomínám ještě, že zde z vihl jsem též železný nástroj s ohrnutými okraji, velmi podobný oněm od Záhlinic.*)
Květena B:~tYd~l,~OrVSkýCh. Píše František Gogela .
m l rněna povrchu tekoucích rozšířen jest hladiny vzplý-
p
o bahnech, ve vodách stojatých a hvězdoš jarní (Callitriche verna K.) , vají jeho listové hvězdice.
1
S pryšci setkáváme se na různých místech, na půdách zahradních roste pryšec kolovratec (Euphorbia heliosco ia L), méně hojně pak p. okrouhlý (E. peplus L), porůznu na rolích p. drobný (E. exigna L) , na pokrajích rolních p. obecný (E. esula L), na mezích a písčinách chvojka (E. cyp arissias L) , na poříčích a p Odách štěrkovitých p. tuh ý (E. stricta L), na vlhkých návsích p. plocho ' istý (E. platyphylla L), po lesích a vlhkých houštinách p. sladký (E. duIcis L) a mandloií.ovitý (E. amygdaloides L).
,j
Bažanka lesní (Mercurialis perennis L ~ jest obecná buřeií. lesní a roste pospolitě. I Ořešák vlaský (J ug laus regia L) poříd K u se pěstuje.
Břehy vroubí olše lepká (Alnus glutinolsa O.) a zvláště hojná olš e šedá (A. inca-n a OC.); olše zelená (A. virldis DC.) jest vzácna; ve křovištích a hájích roste bříza bílá (Betula \ferrucosa E.), lísk a obecná (Corylus avellana L) a habr (Carpinus betulus L ). Buk (fagus silvatica L) jest obecnýb stromem lesním, který v polohách vyšších zakrňuje. V polohách I~~ižších se vyskytuje dub zimní (Quercus sessiliflora Sm.), ale lIlnohem hojněji dub letní (Q. pedunculata E.). *) Č. Ol. m. 1895, s. 8 .
.-
I
.,' 1
110
-
poříčích sestersky se k sobě druží různé vrboví, totiž: vrba (Sa lix fragilis L.), bílá (S. alba ~ . , mandlová (S. amygdalina L.), nachová (S . ., purpurea L)" i;ervená (S . rpbra H.) at košařská (S , viminalis L.); tamtéž a při budovách venkovských roste vrba lyko vcová (S . ' daphnoides V.); pro poříčí Ostravice v)'zna čnou jest úhl~dná vrba šedivá (S. incana Sch.) s červe n)/ mi Ipruty; u břehů Ostravice pod Ostrou vzácně a v okolí Hukvald vysk~ tuje se vrba pětimužná (S. pentandra L.) kvetoucí značnými jehnědami teprve ku konci k vě tna, při Ondřejnici vrba dlouholistá (S. dasycIa dI os W.), druh to celkem vzácn)', ve vlhk)'ch houštinách lučních vrba plo p elavá (S. cinerea L.) a ušatá (S. aurita L.l, v hájí::h a po lesích jíva (S. caprea L); na svazích Smrku ku břehům Celadnice a Ostravice pohorská vrba slezská (S. silesiaca \V.). V poříčích hojn)' jest top:OI černý (Popu lus nigra L.), ale ve lmi vzácný topol bílý lP . alba L.) 1 rovněž nehojný jest již topol vlaský (P italica M.); osyka (P. tremula L.) roste všude v houštinách lesních. -
V
křehká
Moruše bílá (Moru s alba L.) roste
porůznu
sázená.
Vaz (U lm us pedunculata f.) vyskytuje se v okolí Místku, roztrou-
š2ně pak i jilm polní (U. campestris L.J a jilm lysý (U. glabra L.). I Vlhké, zv l áště pobřežní houštiny poplítá chmel (Humu lus lupulus L.) Žahavka (Urlica urens L.) jest obecná na místech pust)/ch, kopřiva dvoudomá l U. dioica L.) vystupuje i vy ~ oko na hory. Ornavec lékařsk)' ( Parietaria officinalis L.) jest rostlina ~lZácná, rostoucí na Kněhyni a l'otouči.
Na
místech pustých roste lebedka ozkladitá (Schizotheca patula Č.) a všedobr (Ch enopodium bonus Henricus L.); na půdách zahradních, rolních i pustinách merlík mnohosemenný (Ch . polyspermum L.) a siv)' (Ch. glaucum L.), místy na návsích m. bílý (Ch. album L.), v Místku porůznu m. smradlavý (Ch . vulvaria L.) přeošklivě páchnoucí. Na půdách , kde ro stou merlíky, lze r.:alézti i blít (Albersia blitum K.) a laskavec srstnatý (Amarantus retroflexuls L.) Obecn)' šfovík tupolist)' (Rumex olDtusifolius L.) vystupuje z nižin až na temena hor, na půdách vlhk)'ch J idíme šf. klubkatý (R. conglomeratus M.) a kadeřavý (R. crispus L.), \ na lukách šf. obecný (R. ace tosa L.), po lu činách nejvyšších Beskyd šf. aronolistý (R. arifolius A.), předešlému podobn)/, a na místech písč ~tých, málo úrod ných Šť. men ší (R. acetosella L.). Hadí kořen (Polygcnu~ bistorta L.) jest v území málo rozšířen a vyskytuje se v okolí Velk)'ch I Karlovic; ve vodách stojat)' ch a na půdách mokrých vyskytuje se rdesl\o obojživelné (pamphibium L.), ve příkopech blešník (P. lapathifoliu lll červivec (P. persicaria L.) a pálečník (P. hydropiper L.); rd. řídkokvěté (P. mite Schr.) jest nehojné; na rolích pak rd. menší (P. minus H.), na úhorech, u zd í a cest truskavec (P. avicu lare L.), na půdách o dělan)' ch a · v houštinách rd . svlačcovité (P. convolvulus L.); pohanka (fagopyrum esculentum M.) se seje a mezi ní - někde se objevuje tatarka (f. tartaricum O.).
q),
V lesích a vlhkých houštinách všuqe vyskytuje se lýkovec obecný (Oaphne mezereum L.), keřík záhy z jarta růžově kvetou cí, silné vtmě, který nasazuje červené bobule.
1
-
11
I-
Lněnka luční (Thesium pratensf E.) koncem června drobně bíle kvetoucí jest hojně rozšířena po hor1kých lukách na Ondřejníku a sestupuje i do nižin. I Na vě tvích " různých stromů živí Si cizopasné jmelí (Viscum album L.). Kopytník (Asarum europaeum ll .) roste hojně v lesích a vlhkých houštinách.
Posed bílý (Bryonia alba L.) se divoce nevyskytuje, někde se pě stuje a vine jako loubí. Pavinec obecný (Jasione montana L.) miluje suché, výslunné stráně , tvary zvláště statné v okolí Vlčovic.1 Řepeň klasnatá (Phyteuma spi catum L.) jest rozšířena po vlhkých lesích . Zvonky: klubka tý (Cam panula glomerata L.) na lesních lukách v křovinách, mnohem vzácnější jest hadincovitý (C. cervicaria L.) s blledším květem; na pažitech z. rozkladitý (C. patula L.). na pokrajícfu rolních z. řepkovitý ( ..:. ra, punculoides L.), na pokrajích lesních ~ náhorních lukách z. broskvolist)' (C. persicaefolia L.), v lesích a houšltinách z. kopřivolistý (C. trachelium L.) s velkými květy; ' tomuto vzrůstem a velikostí podobá se z. šÍrolistý (C. latifolia L.), který se místy pouze ve vyšším horstvu beskydském vyskytuje; drobný a úhledný z. 1okrouhlolistý (e. rorundifolia L.) jest v Mor~vě_, severových~~ní vů~ec ,~\ záCn! a vvySkytuj~ se na .Kotouči. Velmi zndka a pomlJlvě obJ eV UJI se repen obec na (Xanthlllm strumarium L.) a trnitá (X. spinosum L.) r a místech pustých.
r
Z ro stlin slo žno květých jsou čekarkovité zastoupeny nejvíce jestřáb níky, . jichž druhy jsou velmi promě~livé , roztříďujíce se na přečetné množství odrLld. Na "lukách, při polních a lučníCh cestác h : chlupáček (Hieracium pilosella L ), jestřáb ník šl ~hounokvě tý (H. flagellare W.) a luční (H. pratense T.l; na půdách hlinitých: myší ouško (H . auricul a Lk .) a j. maďarský (H. magyaricum N. P.); na půdách lesních : j. zední (H. murorum Ant.), lesní (H. vulgatum fr. I, hladký (H. laev igatum W.) a severní (H. boreale W. Or.) ve křo v 'štích světl)' ch: j. okoličnat)' (H. umbellatum L.). Jiné čekankovité: na lukách , průhonech, místech tra vn atých škarda ozimá (Crepis biennis smetanka ob~cná (Taraxacum officinale W.), prasetník kořenatý (Hypochoeris radicata L. ', pampeliška podzimní (Leontodon autumnalis L) a Isrstnatá (L. hispidus L. ), porůznu škarda ukousnutá le. praemorsa 1'.1 a prasetník blamatý (Achyrophorus maculatus Sc.) , na místech vlhčích mís ~y smetanka bahenní (T. palustre De.) a vzácně hadí mord nízkj' (scorzr nera humilis L. ), v bařinách les· níc h škarda bahe nní (C. paludosa M.,) po lesích věsenka nachová (Pre' nanthes purpu rea L) , v sečích locika zední (Lac!ura ,muralis O.), ve křovištích hořčík j estřáb níkovitý (Picris hi eracio ides L) , na rolích, místech obdělaných a pust)'ch kapustka ObeCl á (Lapsana commllnis L.), mléč rol ní (Sonchlls arvensis L.), hladký (S. laevis Al!.) a' ostrý (S asper L.), u polních cest a na pokrajích rolních čekanka ob ecná (Cichorium intybu s L.), na půd ách písčitých škarda ·el e ná (C. virens V.) a místy prasetník lysý (H . g labra L) Mléčivec modrý (Mulgedium alpinum C ) s květem fialovým, který se jinak naši n? mléčům podobá , jest rostlina vyšších hor a objevuje se na vlhkých n ístech na K ně hyni a Smrku. Po- " nhnu vyskytuje se na lukách koz í brada 'v)'chodní (Tragopogon orien' talis L). .
y.),
", l~:
,.
~!
""ol,:
T
:: 1
I! I: t :~
~:
II: 'I ,l"<
;1' "
II
,.:' , 1
,! l"
,
:.:" ~. I
'!
"
l l12 Ze složnokvět)Tch chocholičnat"ch rostou na rolích rmen rolní (Anthemis arvensis L.), heřmál} ek - neVOnn)T (Matricaria inodora L.), starček obecný (Seneci o vulgarif L.) a porůznu bělo\ist šedý (Filago canescens J), na půdách vlhkých protě ž bařinná (Onaphalium uliginosulll Ll, na hlinit)'ch i kamenitých, u \ břehů podběl obecný (Tussilago farfara L.), na místech štěrkovitý ]h, písčitých, pustých ' turán kanadský (Erigeron .canaden:is L.),. starče k I~~kavý (S: viscosus L.)" bělolist ~olní (f. arvensls L.) a cernobyl (Artel IISla vulgans L.), na lukach a pažitech chudobka (Bellis perennis L.), ře~říček obecný (Ach ill ea millefolium L.) a kopretina bílá (Chrysanthemuh1 leucanthemum L. l, na stráních a mezích turán obecný (Erigeron \acris L.), vratič obecný (Tanacetum vulgare L.) a přímětník (Senec io }acobaea L.), na suchých lesních lukách a vřesovi š tích protěž dvoudomá (\O dioicum L), na pL'Idách lesních a v sečích zlatobýl obecný (Solidagb virga aurea L ), hnidák (lnula conyza Oe.), řimbaba (Ch rysanthemum Pf rthenium P.), starček lesní (S. si lvaticus L.), fuchsův (S Fuchsii 0lT!. ), místy Jacquinův (S. Jacquinianus R.) a protěž lesní (O. silvaticum LJ), ve křovištích lučních místy oman vrbolistý (lnula salicina L.), v po~řežních oman Iučni (I. britannica L.), II břehů a vod dvollzubec nící, ( Bidens cernuus L.) a trojdílný (B. tripartitus L.), sfarček barborkolisty (S. barbareaefolius Kr.); u potoků devětsil obecný (Petasifes officinali\s M. l a bílý (P 'albus G) s ohrom nými listy; ve příkopech a vlhkýcll lesních sečích konopáč (Eupatorium cannabinum L.). BI_ešnik obecný kPulicaria vulgaris O.) vyskytuje se v Tiché, a v okolí Stramberka pelyněk metlatý (Artemisia scoparia W. K,). V obvodu Beskyd nejvyšší ~ h vyskytuje se na bařinách starček kadeřavý (S. crispatus DC.), tamté ~ u břehů kamzičník rakouský (00ronicum austriacum J.) se značnÝn1i žlutými květy, na půdách lesních protěž hor:ní (O. norvegicum O.~\ a mezi borůvčím podbělice horní (Homo,g yne alpina c.) s květy bleti \ ě rI'ižovými a listy tuhými, okrouhl)'mi. Oman pravý (J. helenium L) zhusta. v zahrádkách venkovských se pěstuje. Ze složnokvětých bodlákovit)Tch rozšířena jest na rolích chrpa polní (Centaurea cyanus L.), na s ~ chých pahorcích čekánek (C. scabiosa L.), na místech pustých lopu~h větší (Lappa major O.), pavučinat)' (L. tomentosa Lam.) a menší (L. mplOr DC.), bodlák obecný (Caranus acanthoides L.) a pcháč kopinatý (
. ')
.,'}:
.-
-
11
štěrkovitých půdách pOříčnílh
Ve a na místech pustých u cest jest hojna štětka obecná (Dipsacus sil yést,ris H.), ve Stař:iči ·objevuje se i laločnatá. (O. laciniatus L.); na l lezích a travnatých stráních chrastavec polní (Trichera arvensis L.) s · květy bílými až fialovými, . na vlhkých lukách lesních · čertkus lučnl (Succisa pratensis M.) s úbory kulatými bledě modr)rmi. Hlaváč obef,ný (Scabiosa columbaria . L.) roste pouze u Štramberka a kvete zde čerreně. .;:. : Kozlíky milují půdy vlhké; ve ~řovinách pobřežních vyskytuje se kozlík lékařský (Valeriana officinalis IJ.) a někde k. bezolistý (V. sambucifolia M.), na travnatých prame ~ itých místech a vlhkých lukách lesních k. mnohomanželný (V.poly~ama B.), vlhké lesnaté a keřnaté stráně Besky.d nejvyšších obývá k. trojený (V. tripteris L), rozšířený zvláště na úklonech Smrku (a Lysé) , údolím Ostravice až ku Baraní. Na rolích roste kozlíček zubatý (Val rianella dentata P.) a někdy i k. jarní (V. olitoria P.) Rostliny mařinovité . vyznačují e listy do hvězdic sestavenými. Druhy na půdách rolních: bračka rolhí (Sherardia arvensis L.) s květy růžovými, svízel obecný (Oalium apar~ne L.), draslavý; v okolí Kozlovic vyskytuje Re s. trojrohý (O. tricorne W,~); na lukách a travnatých stráních povázka (O. mollugo L.), s. křížatý ( . cruciata Sc.), jarní (O. vernum Sc.), místy s. syřišťový (G. ventm L.), rakouský (O. austriacum J.) a severní (O. boreale L.); nehojně v I'území vyskytuje se mařinka psí (Asperula cynanchica L.); na místech bařinatých s. bahenní (O. palustre L.) a . mokřadní (O. uliginosum L.), n1a půdách lesních s. okrouhlolistý (O. rotundifolium L.), po lesích a ho ~štinách s. lesní (O. Silvaticum L.) a osinatý (O. Schultesii V.); u Vsetína s.1nestejnolistý (O. anisophyllum V.) udává Bubela. V pob řežních křovinách Bečvy pod Vsetínem roste mařinka drsná (Asperula aparine Sch.), v~ statnějších tvarech podobná svízeli lesnímu anebo osin atému, a po všech lesích rozšířena jest mařinka vonná (A. odorata L.)
I
Zimolézovité jsou, vyjma chebdí, keře. Horský druh, zimoléz černý (Lonicera nigra L.) s květem narůžovělým a bobulemi černými vystupuje až ku samým temenům beskydským j ro ste ještě u Hukvaldů; z. obecný (L. xy lost eum L.) s květy žlutavě bílými a bobulemi červenými v okolí Štramberka i jinde v území; na stráníC~ chebdí (Sambucus ebulus L.), ve křovištích bez černý (S. nigra L), II vod kalina (Viburnum opulus L.) a v sečích lesních bez červený (S racemosa L.), který svými červenými hroznovitě seskupen)rmi plody daleka se prozrazuje . kťer)'
Suché, neúrodné stráně pokrývá vres obecn)r (Calluna vulgaris S), dlouho do podzimku drobnými í ltžOV)rmi kvítky se zdobí. .
Hruštičkovité bytují na pudách ,es ních . Rozšířena jest hru š tička jednostranná (Ramischia secundiflora Op.) a menší (Pirola minor L.), velmi porůznu se vyskytuje zimozelen Jkoličnatý (Chimophila umbellata N.), nejraději mezi mechem vyrůstá níz* jednokvítek velekvětý (Monesis ~randiflora S.) vyvinující květ jediný, nílý; pod stromovím lesním vyskytuje se roztroušeně dužnatý, žlutobíl~ hnidák (Monotropa . hypopitys" L.) a místy na pokrajích lesů a v lesních křovištích hľl1štička okronhloJistá (P. rotundifolia L.)
8
-
I 4 -
Z poloh nižších až na nejvyšší temena vystuplije borůvka (Vaccinillm myrtillus L. ), jejíž plodům lid říká "hafery". Ve vyšším horstvu roste jí na b lízku brusnice (V. itis idaea L.), nižší dle tmavějšího tužšího a více zaokrouhleného listu bílého nebo narů'žověléhci kýětif ~ červených plodů snadně od borůvčí se rozeznávající ·' hufanské rašeliI~iště p~od Smrkem popíná svými ter k)ll11 i pníčky s dr'obounkYmi . lístky uhledna klikva (Oxycpccos palustris P.), kvetoucí růžově' pro někferá místa udávají . se ještě kyhanka (Ai ndromeda poliifolia L. ). a vlochyně (Vacciniul11 uliginosum L.). . ~ " .' . ' . )itrocel větší (Planta.go major. L.), _prostřední .cp. media L.) a koplllaty (P. la nceolata L.), JSou rostlI y vsude obecne. . Na průhonech a návsích r9ste sporýš (Verbena · officinalis' L.) I (Příště dále.)
Bos primigenius domestj "1; ;j l
!
V zemědělském
v~-vrstvě
praeglacia!ní.
Prof. RuCl. Kreutz.
ročník
článku: "Pravěký, předhístorický
sborníku, 1. )904., v a novověký skot moravsk ý" (napsal diplom . agron. BasiJ Macalík , professor zemské střední ho spodářské skoly v Přerov ě ) na str. 6. setká váme se písmem i obrazem se vzácn ým, ba ojeCtině lým zjev em, že ve vrstvě předledové nalezena kostra krávy, nálež ející plelnenu Ros primigenius domest. a že jest to nejstarší lebka na Moravě nalezerlá, která byla p. prof. Macalíkem prostudována: Dr. Martin Kříž, jejž jse:n o nál2~ u tom také zpravil, dovozuje ve ~vych spisech, že pravěký člověk žádných ~omácí ch zviřat nechoval a tudíž také neznal a tvrdí tak s jinými badateli prf"ěku plným práve~l na základě mnohoľetého a pilného zkoumání četných neip orušenýcli vrstev diluviálních . Nuže, a pan spisovatel zmíněné rozpravy nale zl prvotního skota domácího, a to ve vrstvě p ředledové, kdy člověka tu ani j eště nebylo, neboť se u nás objevuje l teprve na počátku doby ledové, tedy tii íCe a tisíce let později, než první zbytky mamutí . A ejhle, ve vrstvě nejstarší, předledové nalezla se kostra prvotního skota domácího! Věc má se však dle pravdy takt
pu nějakého otvoru, kterým by se byly mohly střepy ty dostati do jámy; obe~el jsem konečně hliník ku silnici a vystoupil na ň ' nad místem nálezu a n ~ kolenou v řídkém jetelišti ' jsem pátral alespoň po stopě nějakého otvoru, av~ak marně. Patrno, že hlína tam během let po uložení zvířete do země tíží svou opětně se tak zcelila, že tvořila hmotu k ompaktní.
I
.
