DIGITÁLNÍ KNIHOVNA
MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické, práce botaniků jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat kvalitní kopii je stále menší a menší. Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží k regionu severní Moravy a Slezska.
2012 © digitalizace Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti
http://www.ms-cbs.cz/
digitalizované dílo: Gogela F. (1908): Květena okresu Val.Meziříčského. – Ms. [Depon. in: Knih. Muz. regionu Valašsko, pracoviště Valašské Meziříčí].
Květena okresu Val. Meziříčského
Vyjmeme-li v okolí Valašského Meziříčí širší údolí obou Bečev, obsahuje krajina ostatní tohoto okresu dílem horstvo karpatské, dílem pahorkatinu v dolním poříčí Juhyně. Do pahorkatiny zabíhá ještě nejeden druh z Moravy střední, milující polohy teplejší, a druží tu k sobě část květeny sousedního horstva. Na pudách lesních roste množství kapradin různých druhů, mezi nimiž na vlhkých kamenitých místech a v roklích nalezneme i kapraď laločnatý, strdivka jednokvětá, kostřava lesní, ostřice převislá, pryšec mandloňovitý, věsenka nachová, hnidák, zimolez obecný, bez červený, jednokvítek velekvětý, šalvěj lepkavá, čistec horní, rozrazil horní, vikev houštní, hrachor černý, čarovník horský, kyčelnice devítilistá, cibulkonosná, karpatský druh: k. žláznatá, měsíčnice horní, oměj žlutý. U Jarcové roste ladoňka dvoulistá a jaterník. Na pokrajích lesních a ve křovištích jalovec, ostřice kulkonosná, místy vstavač bledý, kokrhel úzkolistý, plicník měkký, olešník, hvozdík pyšný. V roklích a na vlhkých pudách lesních devětsil bílý, tavolník udatný, hojná prvosenka bledožlutá roste i na lesních lukách a mnohdy celé plochy bledožlutě barví. Lesům pahorkatiny dodává rázu množství lilie zlatohlavé, konvalinky vonné a zubatce. Louky, zvláště náhorní, barví se počátkem léta žlutě množstvím jestřábníků a pampelišky srstnaté, bíle hojnou kopretinou a červeně rovněž hojným pcháčem potočním; zde roste také ostřice ježatá, plstnatá, sivá, odstálá, rovnozobanná, škarda bahenní, pcháč šedý, tolije, jarmatka, množství suchopýru na mokřinách poznati lze zdaleka dle bělostné vlny, místy vyskytuje se kýchavice zelená, bařička obecná, mečík střechovitý, smetanka bahenní, srpek barvířský, hořepník a na pudách suchých sveřep vztýčený a bezbranný. Náhorním a podhorním lukám nejkrásnější ozdobou jest množství vstavačů, jejichž nádherné kytky ze zeleného podrostu vynikají; jsou zde: vstavač obecný, hlavatý, mužský, bezový, šírolistý, plamatý, pětiprstka obecná, vemeník bělokvětý, bradáček vejčitý, ojediněle i rudohlávek jehlanitý; z hořců roste tu h. tupolistý. Na stráních, úklonech, mezích: smělek hřebenatý, mrvka prapořitá, pavinec, zvonek klubkatý, mařinka psí, svízel draslavý, dobromysl obecná, šalvěj přeslenatá, luční, zběhovec lesní, hořec křížatý, brvitý, karpatský, ptačí zob, petrklíč, janovec, úročník, komonice bílá, hrachor lesní, hvozdík svazčitý, smolnička, devaterník chlupatý. Hojnými druhy jsou tu chrpa luční, bukvice, chrastavec polní, tužebník, jetel chlumní, místy zvonek hadincovitý, škarda ukousnutá, prasetník blamatý, jetel bledožlutý. Na rolích modřenec chocholatý, pryšec drobný, voskovka menší. Na mokrých, pramenitých místech se vyskytuje kozlík mnohomanželný; v bařinách přeslička mokřadní, ostřice puchýřitá, bublinatá, rozrazil štítnatý, berla úzkolistá, pryskyřník vodní, rozevřený, litý.
Po nábřežích roste hojně vrb, olše lepká a šedá; v pobřežních houštinách bodlák kadeřavý, kakost bahenní, ptačinec hajní; u Bečvy také vrbka rozmarýnolistá, pupalka, mydlice a ve křoví mařinka drsná a žluťucha orlíčkolistá. Na místech vlhkých, průhonech: zeměžluč nízká, jetel jahodnatý. Na místech pustých ječmen myší, pryšec plocholistý, tuhý, merlík městský, blešník obecný, srdečník, rozrazil tmavý, mochna položená. V lesích horských převládá smrk a jedle, v pahorkatině jsou lesy smíšené.
Gogelova květena okresu Valašskomeziříčského - poznámky Jana Tkáčiková * Muzeum regionu Valašsko * Za konzultaci a úpravu textu děkuji Martinu Dančákovi a Davidu Hlisnikovskému Úvod Před více než 100 lety, přesně v srpnu roku 1908, sepsal krátkou a výstižnou charakteristiku květeny valašskomeziříčska významný regionální botanik František Gogela (*1854, Podhradní Lhota – †1922, Třebětice u Holešova). Působil jako farář v Podhradní Lhotě a v Rajnochovicích a ve svých volných chvílích procházel nejen blízké Hostýnské vrchy, ale podnikal výpravy také na řadu dalších míst severovýchodní Moravy. Své četné nálezy publikoval v celé řadě floristických článků v přírodovědně zaměřených periodikách své doby – Věstník klubu přírodovědného v Prostějově, Časopis vlasteneckého spolku musejního v Olomouci a také ve Sborníku Musejní společnosti ve Valašském Meziříčí. Pro tento sborník byla charakteristika květeny valašskomeziříčska určena. Proč nebyla nikdy otištěna, se už asi nikdy nedozvíme. Rukopis se ale zachoval a v současnosti je uložen v Muzeu regionu Valašsko jako součást historických sbírek. Krátký komentář k rukopisu vyšel v jarním čísle 28/2012 časopisu Valašsko Vlastivědná revue. http://www.muzeumvalassko.cz/publikace/valassko-vlastivedna-revue/ http://www.muzeumvalassko.cz/kontakt/adresar/jana-tkacikova/publikacni-cinnost/ Přehled druhů uvedených v rukopisu a jejich jména podle současného pojetí (Kubát et al. 2002): bařička obecná = bařička bahenní (Triglochin palustris) berla úzkolistá = potočník vzpřímený (Berula erecta) bez červený (Sambucus racemosa) blešník obecný (Pulicaria vulgaris) bodlák kadeřavý (Carduus crispus) bradáček vejčitý (Listera ovata) bukvice = bukvice lékařská (Betonica officinalis) čarovník horský = čarovník alpský (Circaea alpina) chrastavec polní = ch. rolní (Knautia arvensis) chrpa luční (Centaurea jacea) čistec horní = čistec alpínský (Stachys alpina) devaterník chlupatý = devaterník velkokvětý pravý (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum) devětsil bílý (Petasites albus) dobromysl obecná (Origanum vulgare) hnidák = oman hnidák (Inula conyzae) hořec brvitý (Gentianopsis ciliata) hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) hořec karpatský = hořeček žlutavý karpatský (Gentianella lutescens subsp. carpatica) hořec křížatý (Gentiana cruciata) hořec tupolistý – výskyt hořce tupolistého je z fytogeografického hlediska na Vsetínsku velmi nepravděpodobný. Tímto jménem byl s největší pravděpodobností označován aestivální typ Gentianella lutescens. Už Formánek (1887) zpochybňuje výskyt druhu G. obtusifolia na Vsetínsku: -1-
Luka, pastvy, pro naše území pochybný, rostliny sem počítané náležejí bezpochyby ku G. carpatica Wettst. Dle Bubely na lukách od Hošťálkova k Chotarům; dle Životského na Javornicích u Halenkova; dle Uechtritze v uh. mor. pohraničních Karpatech; dle Schlossera u Solance; dle Oborného na Javorníku; popis bylin od Star. Hamer, Oborným sem řaděných, souhlasí s popisem G. Carpatica Wettst. Také doklady Fr. Gogely uložené v herbáři VM a jím determinované jako G. obtusifolia byly revidovány jako Gentianella lutescens. hrachor černý (Lathyrus niger) hrachor lesní (Lathyrus sylvestris) hvozdík pyšný (Dianthus superbus) hvozdík svazčitý (Dianthus armeria) jalovec = jalovec obecný (Juniperus communis) janovec = janovec metlatý (Sarothamnus scoparius) jarmatka = jarmanka větší (Astrantia major) jaterník = jaterník podléška (Hepatica nobilis) ječmen myší (Hordeum murinum) jedle (Abies alba) jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora) jestřábníky (rod Hieracium) jetel bledožlutý (Trifolium ochroleucon) jetel chlumní = jetel horský (Trifolium montanum) jetel jahodnatý (Trifolium fragiferum) kakost bahenní (Geranium palustre) kapraď laločnatý = kapradina laločnatá (Polystichum aculeatum) kokrhel úzkolistý = kokrhel větší (Rhinanthus major) komonice bílá (Melilotus albus) konvalinka vonná (Convallaria majalis) kopretina (Leucanthemum ircutianum) kostřava lesní (Festuca altissima) kozlík mnohomanželný = kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) kyčelnice žláznatá (Dentaria glandulosa) kýchavice zelená = kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum) ladoňka dvoulistá = ladoňka karpatská (Scilla kladnii) lilie zlatohlavá (Lilium martagon) mařinka drsná = svízel potoční (Galium rivale) mařinka psí (Asperula cynanchica) mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus) merlík městský (Chenopodium urbicum) měsíčnice horní = měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) mochna položená = mochna nízká (Potentilla supina) modřenec chocholatý (Muscari comosum) mrvka prapořitá = válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum) mydlice = mydlice lékařská (Saponaria officinalis) olešník = olešník kmínolistý (Selinum carvifolia) olše lepká = olše lepkavá (Alnus glutinosa) olše šedá (Alnus incana) oměj žlutý = oměj vlčí mor (Aconitum lycoctonum) ostřice bublinatá = ostřice zobánkatá (Carex rostrata) ostřice ježatá (Carex echinata) ostřice kulkonosná (Carex pilulifera) -2-
ostřice odstálá = ostřice oddálená (Carex distans) ostřice plstnatá (Carex tomentosa) ostřice převislá (Carex pendula) ostřice puchýřitá = ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria) ostřice rovnozobanná – toto české jméno se vztahuje k druhu dnes nazývaném ostřice pozdní – Carex viridula Michx. (syn. Carex flava subsp. oederi (Retz.) Syme, Carex oederi Retz., Carex serotina Mérat), zejména na Moravě dosti vzácnému druhu slatinných luk a vlhkých písčin. Tento druh vzhledem připomíná mnohem hojnější ostřici skloněnou – Carex demissa, kterou pravděpodobně Gogela označoval právě jménem C. oederi (ostřice rovnozobanná). Rovněž jeho doklady uložené v herbáři VM a determinované jako C. oederi byly zrevidovány jako C. demissa. ostřice sivá = ostřice chabá (Carex flacca) pampeliška srstnatá = máchelka srstnatá (Leontodon hispidus) pavinec = pavinec horský (Jasione montana) pcháč potoční (Cirsium rivulare) pcháč šedý (Cirsium canum) pětiprstka obecná = pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea) petrklíč = prvosenka jarní (Primula veris) plicník měkký (Pulmonaria mollis) prasetník blamatý = prasetník plamatý (Hypochaeris maculata) přeslička mokřadní = přeslička poříční (Equisetum fluviatile) prvosenka bledožlutá = prvosenka vyšší (Primula elatior) pryšec drobný (Euphorbia exigua) pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides) pryšec plocholistý (Euphorbia platyphyllos) pryšec tuhý (Euphorbia stricta) pryskyřník litý = pryskyřník lítý (Ranunculus sceleratus) pryskyřník rozevřený = lakušník okrouhlý (Batrachium circinatum) pryskyřník vodní = lakušník vodní (Batrachium aquatile) ptačí zob = ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) ptačinec hajní (Stellaria nemorum) pupalka (rod Oenothera) rozrazil horní = rozrazil horský (Veronica montana) rozrazil štítnatý (Veronica scutellata) rozrazil tmavý = rozrazil matný (Veronica opaca) rudohlávek jehlanitý = rudohlávek jehlancovitý (Anacamptis pyramidalis) šalvěj lepkavá (Salvia glutinosa) šalvěj luční (Salvia pratensis) šalvěj přeslenitá (Salvia verticillata) škarda bahenní (Crepis paludosa) škarda ukousnutá (Crepis praemorsa) smělek hřebenatý = smělek štíhlý (Koeleria macrantha) smetanka bahenní (Taraxacum Sect. Palustria) smolnička = smolnička obecná (Lychnis viscaria) smrk (Picea abies) srdečník = srdečník obecný (Leonurus cardiaca) srpek barvířský = srpice barvířská (Serratula tinctoria) strdivka jednokvětá (Melica uniflora) suchopýr (Eriophorum angustifolium a E. latifolium) sveřep bezbranný (Bromus inermis) sveřep vztýčený = sveřep vzpřímený (Bromus erectus) -3-
svízel draslavý – v dobových textech se toto jméno zřídka objevuje jako synonymum pro druh svízel okrouhlolistý (Galium rotundifolium). Gogela ale s největší pravděpodobností tímto jménem označoval druh Galium pumilum, protože druh G. rotundifolium označoval jeho v současnosti uznávaným jménem a naopak jméno v regionu běžného druhu G. pumilum nikde v Gogelově rukopisu nefiguruje. Také v Polívkově (Polívka 1901) názorné květeně zemí koruny České (sv. 3, str. 351) je jméno svízel draslavý použito ve spojitosti s druhem G. pumilum. U druhu G. silvestre (= G. pumilum) Polívka uvádí, že se vyskytuje ve 2 odrůdách: a) S. lysý (G. glabrum Hoffm., G. laeve Thuill., G. austriacum Autt.) – s lodyhou i listy lysými a lesklými. b) S. draslavý (G. silv. β hirtum Koch, G. scabrum Jacq) – mající dolejší část lodyhy a dolejší listy draslavě srstnaté. tavolník udatný = udatna lesní (Aruncus vulgaris) tolije = tolije bahenní (Parnassia palustris) tužebník = tužebník obecný (Filipendula vulgaris) úročník = úročník bolhoj (Anthyllis vulneraria) vemeník bělokvětý = vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) věsenka nachová (Prenanthes purpurea) vikev houštní = Vikev křovištní (Vicia dumetorum) voskovka menší (Cerinthe minor) vrbka rozmarýnolistá (Epilobium dodonaei) vrby (rod Salix) vstavač bezový = prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina) vstavač bledý (Orchis pallens) vstavač hlavatý = hlavinka horská (Traunsteinera globosa) vstavač mužský (Orchis mascula) vstavač obecný = vstavač kukačka (Orchis morio) vstavač plamatý = prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) vstavač šírolistý = prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) zběhovec lesní (Ajuga genevensis) zeměžluč nízká = zeměžluč spanilá (Centaurium pulchellum) zimolez obecný (Lonicera xylosteum) žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegiifolium) zubatec = hvězdnatec zubatý (Hacquetia epipactis) zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria) zvonek klubkatý (Campanula glomerata) Formánek E. (1887–1897): Květena Moravy a rakouského Slezska. 1.–2. – Brno et Praha (Vol. 1, fasc. 1: 1–240, Brno 1887; fasc. 2: 241–864, Praha 1887; Vol. 2, fasc. 1: 865–1168, 1897 et fasc. 2: 1169–1474 + (1)–(53), Praha 1897). Kubát K., Hrouda L., Chrtek, J. jr., Kaplan Z., Kirschner J. et Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha, 927 pp. Polívka F. (1901): Květena zemí koruny České – svazek III. Rostliny srostloplátečné. – Promberger, 620 pp.
-4-
