DIGITÁLNÍ KNIHOVNA
MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat kvalitní kopii je stále menší a menší. Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží k regionu severní Moravy a Slezska.
2011 © digitalizace Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti
http://ms-cbs.muzeumvalassko.cz/
digitalizované dílo: Říčan G. (1925): Chrpa javornická a její naleziště na Moravě. – Věda Přír. 6: 80–82, 129–133.
J
:~
"'-
.: . / c' C} / l-
r
?
I
1.-1.
r'-"v
r<::'<....
,-/.
c
J.r C í' li.j·C Lv .
!Je '-<'14''-. _
,
f'
~tí1'iaceae: .. ;.OQa druhy listnatce~Ruscus aculeat'Us a R. hypoglossum • . ;·Ii4,uraceae:. . . . . .. .......... ,Nádhernýmkerem jest aromatická Umbellularia californica, rostoucí ve své vlasti jako stt9ro:a~ 3Q.:m .vysoJ,rý.d .' . . . Lltliamnaceae: .'. '. . ; Zreš~t1áku ..·pestujesé. vždy zelený Rhamnusalaternus :var. angustifoliui,dotmícív teplém Stredozemí,pak míšene~. tohoto druhu s R. alpinus, zvaný R.hybridus (-: R.sempervirens Hof,t).. ~.to.:;v.typick~,vellmlisté forme i ve forme R. Billardii 8 drobnejšími listy a pak kalifo~skýR. ealifornicus . • R osaceaé: Mimo vždy zelené trešne (višne bobkové a príbuzných forem) jest pozoruhodná kolekce roduGotoneaster. Z cínských druhu zasluhují zmínky C. pannosa a C. salicifolia. z himalajských C.rotundi{olia a C. microphylla (8 odrú
v!kUltur~',:v-;dižní Evrope a. jako' nízký ker 8t~an'!Jaesia Davidian;a (g odrudoú urúlulata). .' ',:.:. ":;" ,', .• Thymelea 'ceae: .' . ,.. :' Z vždy zelenýéhlýkovcu jsou aklimatisovány dva druhy a to Daphne ']3lagyana z jiho. východní Evropy.a D. laureola z jižní az~padní Evropy. Trochodendraceae: '. , Sem prísluší zajímavý aromatický strom japonský Trochodendron a~~iioides.. . Ulmaceae: .. . : Jilm malolistý (Ulmus parvifoli,a}, puvodem z Japonska a severovýchodní Asie až do stregní Cíny. (Dokoneení.) ~" '='.~.•..
G. flican (Hovezí na Morave):
Chrpa ja.vornícká a její nalezište na Morave. Dr.E. FORMÁNEK, známý botanik mora\"ský, objevil r.1885 na horském hrbetu j a v o rnic k é m pri hranici okresu vsetínskéhose Slovenskem pro Moravu nový druh chrpy, který popsal jakoCentaureaJavornikiensis' vOster. bot. Zeitschr. 1887 str. 153 a str .. 220, nemoha zjistiti, že již dríve byl druh ten popsán jako karpatský pod jménem Centaureamollis WALD •. et KIT. Od té doby nebyla chrpe Jllvofniaké .vohledu floristickém' venována bližší pozornost~ t~ké nebylo nalezište to blíže ohledáno, ac jest zajímavé se stanoviska tytogeografického' spolecenstvem druhu" horských, které spolu s chrpou javornickou zde rostou. Tomu má posloužiti tato staf. Nalezište chrpy javornické nachází se na tak zv.javornických lukách, které se prostírají u samé hranice slovenské v celé délce horského hrhetu Javorníkú· 15 km úzkým pásem v šíri asi 200 m nad obcemi Halellkov, Hrozenkov a Velké Karlovi~e. LOllky.ty bývaly po vetšine panské salaše do padesátých let min. století, od té doby jsou užívány jako louky. Uprostred délky tohoto pásu mezi Javorníkem .nad Minaríkem 6 1017 a Stolecným vrchem fJ. 960 v délce ..rKUl jsou místo luk pastviny. Pod pásem luk na svahu moravském nachá80
ze.Use lesy, místy pastviny a pole. Na strane slovenské jest s lukami temi· "sousedící jižní svah hrbetu javornického porostlý lesem, cástecne jej zaujímají i pastviny. . mollis v mono. C,Hayek?v~ h r pa j a(~~. vor A.nicv. H;\:EK k á odpovídá popisu chrpy graf!i Centaurea .A~ten ?st. Centaurea .,l~ng. 190p str. W. 73. K: ~á ,oddenek plazlvy, ktery yyslla podzemm slflhouny na konCl vzrustnJICl v ilOve lodyhy. Pnma lodyha jest jedrioúborná, 30-40 cm vysoká, pavucinate plstnatá.Tuhé listy jsou tvaru vejeite kopinatého, dlouhé až 10 cm, široké až 4 cm, spodinojl súženou nepa~rne sbíhavou prisedlé, nejtlolejší krátc~ rapíkaté, všecky listy celokrajné vespod beloplstnaté. Ubory s kvety modrými, ··vejcité, 25 mm; dlouhé, 15~20mmširoké, mají zákrovní lístky: se suchomázdritým cernohnedým 1 mm širokým okrajem hrebenovite trepeni tým. NažkJ délky 5-6 mm zdobí bílý chmýr 1 mm dlouhý. '.. ... . Nejvíce se podobá chrpa javornická chq::e Centaurea montana L., za jejíž Odrudu byla dríve uvádena; také poois znaku obou druhu vé jmenované mono,grafii vyjádren jest skoro týmž znením. Prirovnáme hlavní rozdíly obou· druhu, aby význacné vlastnosti chrpy javornické tím lépe vynikly. Ve tvaru kvetu aúboruolloucllrp. není patrného rozdílu, hlavní rozdíl se.jeví v~·zpusolm vzrustuocldenku a ve .tvaru. ]istu~.. . . . C.. mollis tvorí oddenekdlouhý. J. i"V'íced[Jl'•.z, neh{}{}dl!o~.lljí. podzemní."šlahouny i pres 1 dm dlouhé, z· jejiqhž koncu na povrQh pudypucíd~hvyrustajínové stonky. C. montana vyhání oddenky krátké, takže vypucí-li z 1 oddeuku nekolik lodyh. stojí tyto blízko sebe ve vzdálenosti jen nekolik cm; naproti. tomu stonky vypucelé z téhož oddenku (l. mollis jsou od sebe nn 1 až nekolik dm oddáleny.Proto popis oddellku u Hnyeka u obou druhu týmiž slovy »internodiis elongati:;« hodí se v celém sUiyslu j('nna oddenek C. mollis, méne na oddenek C. montana, jak i dále Rayek .v nemeclré:m..· vytcclIím znaku C. montana tuto vlastnost omezuje slovy »dasweniger weit 11mber:kriecheIldeRhizom{(. Tvarem listu. liší se oba druhy na první pohled.:Listy'C.mollisjsou tuht>, kratší, od stonkUvíce odstá}é, ve jc t e k o p i naté, ke spodine listu zúžené. prisedlé. sotva sbíhavé.Listy C. montana jsou mekké, delší a užší, více tvaru k o p i u a té h o než vejcite kopinatého, ke spodine krídlate roz~írené a po stonku sbíhavé. Listy nejspodnejší obou druhu jsou si více podobny jsouce krátce rapík;lté. Tvarem a barvou kvetu i úboru jsou oha druhy témer shodné, taktéž tvarem nažek. Rozdíl lze pozorovati ve tvaru okraj~i.lístku zákrovních•. kteréž jsou u C.montana více méne,. pravidelne hrebenite. pilovité se zuby delšími, kdežto u D~ rnollis hývá okraj lístku zákrovních nepraviddue trepenitý. až· icelistvý se zuby kratšími, ale u ohou druhu jsou prechody ze tvaru pilovifého do tvaru trepenitého, se zuby kratšími i delšími, ceruobn{>dýokraj hývá brzy širší, brzy užší, tnlde stálého znaku karakteristického tvar('m okraje lÍstl,u zákrovních stanoviti nelze. Popis Formánkuv chrpy javornické v O:st. .hot. Zeitsch. 1887 str .. 153 shoduje se s popi"em C. moUis W; K. u HaYt'lm. ale pribodilse Formánkovi omyl domnením. že vnejším ístkúm ·zákrovním :sch:Í7.Ísuchomázdritá. cerná ohrubli aOJ.llyl teIl phwztlt byl i do Polívkovy Názorné kveteny III.. kde chybGní obruby. sucbomázdritévytknuto za hlavní znnk chrpy javornické. na str.· 571 a 575. Na cerstvých jedin('.ích chrpy javorni('ké jest cernohoedý· okraj lístku zákrovních práve tak zretelný jako u zákrovních lístkuúboru C. rnontana. Dr. ~'ormáneknazmíneném míste sdeluje, že chrpu javornickt)u.oujevilz;acátke[Il Srpna 1885 a popsal ji na základe nepatrného a neúplného materiálu a •touto poznámkou dá se snadno vysvetlit jeho omyl. Chrpa· javornická kvete od. 10. cervna do ..polovice cervence, zacátkem srpua se jen výjimkou nalezne opoždene kvetoucí jedinec. který ve vývinu kvetu se opozdil Zl zakrnel. Mimo to bývají llbory rostliny té presyceny vlhkostí rosy ješte v hodinách odpoledních a vloží~]ise"do papíru a lIeprekládají-li se nekolikrát, zhnednou celé úbory neb zplesniví již tretího dne a v téže dobe listy v papíre uložené sežloutnou. 'rak asi pochodil se
i
I
i
81
svým sberem chrpy javornické Formánek nebo na náležité konservovánÍ tehdy r. 1885 prl nálezu chrpy té nemel ani casu ani pohodlí, neb konal cestu, moravskými Karpatami od Strážnice až do Frýdlantu bez vetší prestávky, jak sdeluje' v Ost. bot. Zeitsch. 1886 str. 181Belošedý plstnatý povlak na rubu listi'I chrpy javornické jest sice pravidelný, ale neDÍ znakem úplne stálým, u nekterých jedincti jest méne patruý, avšak i u takových exempláru jest povlak ten znatelnejší než bývá u C. montana. Na mladých listech vi'Ibcc jest povlak ridší, teprv zhoustne n zbelá v cervenci, také na sušených exemplárích' jest povlak belejší než na 'listech kusu cerstvých. Výška stonku bývá 30~40 cm, výjimkou až 50 cm, lodyhy nekvetoucí dosahují sotva výšky 30 cm. DR. HAYEKudává pro C. mollis výšku až 80 cm, do takové výšky vyroste na Javorníkách. ten druh asi jen V polohách iližších S púdvu teplejší a výživnejšÍnt>žjest Také udává IIAYEK, že.C. mollis. jest nekdy víceúborná; ,tato .vlastnost schází pri chrpe javornjckéúplne, u mnobaset jedincu nespatril jsem jediný exemplár víceúborný. DR. FORMÁNEKse zminuje, že lodyha chrpy javornické bývá i vystoupavá. To jest jen výjimkou, že lodyha roste v mládí. šikmo vyhýbajíc se kameni aneb býla taková lodyha v mládí poranena prišlápnutÍm; na míste poraneném se lodyha zahne a pak roste vzhi'Iru, v blízkosti místa ohnutého bývají listy hustší. Další znak uvedený od FORMÁNKA,zt!oustlé stopky pod úborem. není stálý, v)Tskytuje se sice u mnohých jedincu, tak jako se nalezne u jedincu C. montana. (Pokral!ovánl.l nekdy
i
~
Karel DO'fni'h;
význam Brd_*)
Geobotanický (8
1
tabulkou.)
I. VšeobecnÝ úvod ..
I
: '
Brdy, jichž centrum tvorí souvislý jehlicnatý hvozd Tre m o š e n s k é h o p o hor í, které budují kremité slepence a droby kambrického útvaru, jsou nejrozsáhle,iš-tm souvislým komplexem lesním v nitrozemí Cech. ' Rázem své kveteny a složením svých asociací jsou Brdy typickým pohorím hercynskym, dosud velmi dobre zachovaným. Kvetena brdská, pokud se týce rostlin cévnatých, a také její sociologické pomery jsou celkem dohre známy. Již ze staršího období OPlZOVAa CELAKOVSKÉHO jsou odtud zaznamenány .cetné flori.,tickéúdaje a také »Flora cechicn« bratrí PRESLUz roku 1819 prináší nekterá významná nalezište. V tu dobu sbíral též MORKz MORKENSTEINUu Strašic .aTAuscH v okolí .Sv. Dobrotivé aOlešné. První nástin vegetacních pomeI'úBrd uverejniLr.1873J. FREYN,ve »Verll. Zool.-Botan. Ges. Wienc pod názvem »Beitrage ·zur Kenntnis der VegetatioDsverhaltnisse des Br d y g e b r g e s in B o h m e n«. Jedinou geobotanickou monografií Brd jest spis referentuv »B r d y. S tu di e fy t o g e o g r a f i c k á«, který byl u veh~jnen r. 1903 jako druhý svazek knihovny ceské Spolecnosti Zemevcdné v Praze a k nemuž pripojena též prehledná mapka vegetacních pomeru. Mnoho floristit:kých príspevkú z novejší doby (a také MALo'CHOVA »K vetena Plzenska«) doplnuje obraz kveteny tohoto územÍ. Výtrusné rostliny brdské, predcÍcísvou bohatostí a zajímavostí rostliny semenné, nejsou dosud dostatecne prozkoupo této stránce bylo již vykonáno mnoho práce, které se úcastnili zejména mány, arkoliv
i
i
*) Vynato z Memorauda druhé trídy ceské Akademie ved a umeuÍ o geologickém, hydrologickém, geobotanickém a bygienickém významu Brd se zretelem k projektu delostrelecké strelnice.
82
-
se dub letní (kremelák) neosvedcí. Pro stanovište toho druhu hodí se jako podložka výhradne cer (prípadne též šipák). Dub letní jest opet na míste tom, kde stanovište je studené, puda mokrá neb dokonce vysazená záplavám. Pri roubování vždy zelených a pres zimu zelených drevin nelze postupo~atišablonovite, nýbrž je nutno zkoušeti a podložku voliti ve shode s lokálními pomery, nebot' jen tak lze se dopracovati dobrých výsledku. * * 1<
Nebylo mým úkolem 7.íachytit~vždy zelený park mlýnan"ký až dl) podrobností. ale doufám, že se mi podarilo vylíciti jeho povšechný ráz a ukázati, jak znamenitých výsledku .docílil AMBRÓZY pri aklimatisaci vždy zelených drevin i nekter$'ch typu opadavých z tep.,. lejších kraju. Park mlýnanský jest v jistém smyslu unikem. Má-li však tvorivá práce jeho zakladatele a získané tu zkušenosti prinésti ovoce, pak nesmí nám zustati pouhé eur i o sum Nat u rae, nýbrž musí býti nabádavým vzorem a príklad em. Nepovažoval bych zavhodné a úcelné, aby naše parky a zahrady byly premenovány šmahem na vždy zelené, i kdyby 10 bylo v praksi proveditelné. Bylo by tonepfirozené vzhledem k naŠ(,ffiUpodnebí a ochudilo by to naše parky o radostné každorocní probouzení se prírody, kter)Tm naše, v zime odpocívající príroda prudcí i kraje tropické a subtropické, Jest však nesporno, že pre m no li ó naše parky, verejné s.ady aroz,sáhlé zahrady jsou príliš jednotvárné a že by nesmírne získaly eJ'1teticky, k:dyby byl y doplneny. oživen y a zpes tre n y v ž d y zel e ný m i dre v i n a m i, k t e ré by d á val y tf m víc e v y n i kn o u t i krá s en a š i c h o pad av Ý c h rostl in, pro b o u z e j í c h se k až d é hoj ara k novému životu. Jak pekný bYlby na príklad vždy zelený kroviN podrost v jednotvárném parkovém lese, jak. mile by pusobily skupiny vždy zelen)Tchstromu a keru. vhodne umístené! Mlýnany vyvracejí zakorenený predsudek, že vždy zelené drev i li Y n e j so u v hod n é pro n a š.e k o n t i li e n tál n í tJ o dne b í a j e s t ú k o 1e m našich zahradníku a zahradních architektu, aby nabytých tam zku šcností plne využily pro'krásný vzhled našich parku azahr~d, """""0'" "'.~
G. Rícan (Hovezí na Morave): .
Chrpa ja'Vornick~ ~..její nalezište na Morave.
(Dokorieení.)
Hlavní· nalezište chrpy javornické' uacházíse u obce Karlovic prímo pod l1rebeuem-?1019 \Te zmíneném pásu horských ···luk táhnoucích se nepretržite vdélee4kmodvrcholu 1056na západ k vrcholu Javorníkanad Minaríkelll ~ 1017atvo.fitupredevším vlastní sdružení na ostrove huste chrpou porostlém délky asi 100 m, zšírí astO m; mimo tentuostrov rostou vetšinou jen jalové stonky ojedinele dále na západ a po svahu dolu až ku pastvine pod louku. Na západním svahu vrcholIl 1019 chrpa ta neroste. Ve svolecnosti s chrpou mají podíl na vytváreníporostn javornických luk mimo obecné traviny a rostliuyobecné tyto druhy: Botrychium lunaria, Nardus st1"icta. Festuca ovina, F. rubm, Danthonia decumbens,Bmchypodium sílvaticum, Carex 'lnontana, Luzula pilosa, L. carnpestris, VeratTum Lobelianum, Polygonalttm verticillatum. Lilium rnartagon, Orchis sambucina, O. mascula, O. globosa. Gymnadenia conopsea, Platanthera bifolia, Rumex arifolius, R. acetosa, Daphne mezereWl1, Campanula patula, C. persicifolia, Phyteuma spicatum, l'ragopogon orientale, Leontodon hispidus, Hieraciwn pilosella, H.
129
-
I
~ 'j ~ 'I \í
II; I ,1
auricula, H. vulgatum, Mulgedium alpinum, Crepis paludosa, Antennaria dioica, Chrysanthemum leucanthem,um, Centaurea .iacea v. pratensis, Cirsiumeriophorum, Carlina aCf1ulis,Galítt1n vernum, G. silvestrc, v. glabrum, G. silvat-icum, Gentiana obtusifolia. G. carpatica, ScrolJh'ttlaria Scopolii, Veronica officinalis,. V. chamaedr?!.~, Rhinanthus minor, Thymus myrtillus, chamaedrys, Plantago aconitilanceo!Jr-imula elatior, Vaccinium Rfll1unculus lata (hlavne ve f. sphaerostachya), folius, R. acris, Aquilegia vulgaris, Aconitum napellus, A. vulparia, Thalictr'um aquilegiaefolium, Stellaria graminea, Dianthus deltoides, Silene nutans, Melandryum silvestre, llypericum perforatum, H.quadrangulum, Geranium silvaticum, G. phaeum, Linum catharticum, Polygala vulgarís, HeracZeum spondulium, Pi1npineUa magna, .Alchemilla vulgaris Potentilla tormentíZla, P. aUtea, Rosa alpina, T1',ifolium pratense, T. medium, T. montanum, AnthuUís vulneraria. Lotus corniculatus, Vicia cracca. .' . Nejv)TznacucjšÍm druh<.JUljest zde Ve1'tltrum Lobelianum, . od jara do senosece vyniká nad ostatní porost bud v celých o:::trovech nebo jednotlive na místech sušších, též Galium vernum roste tu ve spoustách tV'oríc hojné ostrovy ..v porostu jarním. Dále vynikají v jarním porostu do polovice cervna hojne všecky jmenované vstavace, Prirnula elatior, Polygonatum verticillatum, Ranunculus aconiti{Qlius,1.'halictrum aquilegifoUum. ( v letnímpoTostu množstvím odpolovicecervna do .senoseee .koncem\ cervcellj3e vYlliká nad ostatní druhy statností jedincu kýchavice a sní mimojmenovaIlétrávy kvetoucí udávají ráz chrpa
i
i
i
i
pana. a..' v.'o Mulged'tumalp'tnurnmanazapa,dnlmsv~~1,l~o])ee r.n c ,á.., RhiJ!.(J,Yf.th.U.S. ,m.i..n.,.or~, .. B..n.J.,~.·Cfrl;a o~~us; ii.'.p· l.'t.· ..a.tqe. -?--1019 ran.iu.m..prekrasne ..s. ~ilv.aticu,.m, sdruzeDl., Ac~nit'ff'm nasto vulkveroucíchjedincU tubujílladvo'llP~troveeli>.()
k.
G."
.••.
Podobná menší nalezište c h r pyj a vor nic k é nacházejí se dále na zélPad na lukách javornických na vrchu Kohutce -y- 908 v obci Hrozenkove. Zde $e pás luk na hrbetu Javorníku táhne v šíri as 200 m v délce 6 kin od Stolecueho vrchu ;5, 960 na západ pod Kyceru cernanskou 6. 885 m vys. Tu lonky ztrácejí éástecne ráz; kveteny subalpinské a jsou to více louky s rázem vstavacu z nižších poloh karpatských. Jen spore se zde vyskytují Ranunculus aconitifolius, Geranium phaeum, Thalictrum aquilegifolium, hojneji Aconitum vulparia,' /::Jtachysalpina a velice hojne roste na svazích Kohutky Veratrum Lobelianum. Nalezište chrpy javornické nalezneme na severním. svahu pod vrchplem. Vlastní temeno Kohutky je suché, takže na nem udává ráz Dianthus carthusianprum, kterýž nikde. jinde se na tech lukách hromadne nevyskytuje. Jinak jsou na Kohutcezastoupeny v porostu tytéž druhy, jak byly uvedeny na lukách Javorníku karlovických. Velicehojnelu roste Orchis mascula, tvore celé bujné ostrovy v jarním porostu, GeraniumsilvaticurnV statných jedinCích, Cowhic'l1/}J'I, antumnale, Carli~a acanlis,. Achyrophorus maculatus, hojne Listera ovata, spor·c CoeloglxJFsumviride. . Od I{ycery ccrnanské, posledníhoto vrcholu Javol'llíld'í, odbocuje na jihozápad skupina sevcrnÍIn svahu na Mnkyty Ú 923m do obce Hovezí. Zde jest lokalita chrpy javornickéna lésnílouce ve výši 850 I}J~H.že stezky VCdOllCíz úuplí Kychové pres hf'betMakyty do údolí Ti&om~hov~slovenské. obci Lllte. Svahy Makyty jsou vesmes zalesneny, výjimkou travnatého širokého pru;:;eku pod vrcliolelll a nekolika luk ve výši 800-850 m, kde kvetena. rázu suoalpinl'kého Javorníku karlovickýchjest lépe zachována než nu nižším hrbetu Javorníku llad Hrozenkovem a Halenkovem~ hojneji se tu vyskytuje Rumex m'ifolius, M y,lgedium alpinum, Sene:cio crispatus, Btachys .alpina,. Ranunculus aconiti[olius,. Aconitum vulparia, Rosa alpina, spore Thalictrum aquileqifolium a ..dconitum napeUus,' nalezište Lunaria 1'ediviva a Gladiolus imbricat'its zarostla již lesem.. j a vo rn i ck é;I}alézásev Hovezí na sev' svahu NejzÁpa- 1019, Nejdllležitejší ze všech lokalit c h r pyj a vor nic k é jest na vrcholu
i
i
131
L
ostatní jsou podružná, vydávající stonky skoro vesmes jalové. Lokality ty nemají totiž tak výhodnou pudu pro vzrust jako nalezište na -?- 1019. Na tqmto vrchu má chrpa pudu kyprou mezi vtroušenými drobnými balvany méne travou zarostlou. Oddenky její mohou se plaziti v pude kolem kamenu, kam koreny jiných rostlin méne vnikají, puda mezi kameny je hodne , mechem porostlá a ta okolnost zase chrpe vzrust usnadnuje, že muže .vyrusti více lodyh kvetoucích. Ostatní lokality nemají této výhody, v pude sušší, hustejším trávníkem porostlé nemohou se oddenky tak volne roztáhnouti majíce konkurenci hustých korenu trav. Také k výhode lokality na kopci tom prospívá, že louky tamní o 2 týdny pozdejí se sekou až v srpnu, kdežto na druhýeh uvedených lukách bývá senosec kolem polovice cervence, když živiny se stonku ješte nesestupují do oddenku, aby se v nem ukládaly pro výživu rostliny na príští rok. ' Nápadno jel:?t uch r pyj a v o l' nic k é, že málokterá lodyha kvete, asi tak 10/0 jedincu prichází do kvetu, ostatní stonky jsou, jalové bud nacisto aneb tvorí na vrcholku jen nábeh k nepatrnému neb zakrnelému úboru nek-\retoueímu. Prícinu toho zjevu možno hledati ve zpusobu zakorenení této byliny. Ac má dloÍlhé oJde ú-ky, které jako provazy pod povrchem trávníku se ,plazí, jest na Qddencích málo korenu, kterými by se živiny z pudy hojneji cerpaly. Hlavní však prícinou okolnosti, že vetšina stonku zustává jalová, jest nerlosbltek výživnosti zdejší težké jílovité svctlé pudy povstalé z písko'Tce útvaru krídového, , K úsudku tomu pricházíme pOl'ovnánÍm s ostatními druhy subalpinskými, které spolecenstvo chrpy javoruické sdílejí. Thalictrum aquilegifolium tvorí ve trávníku huste' trsy s drobnými listy k pude se tulícími a též z málokterého trsu pucí kvetoucí lodyha. Nejvíce však sdílí o~md chrpy javornické Veratrum Lobelianum. Rostlina tato roste na lukách javornickýC'h ve velkých spoustách v desettisíeích statných jedincích a prece jsou to samé stonky jalové. ani tisí~átý stonek nekvete; kvetoucí jedinci, cnící nekdy do výše jako trsy jalovcové, bývají v nekterých letech vzácností. Hromadný výskyt kýchavice jest duka~em, že se byline té \'0 zdejší pude dobre darí i když zrídka kvet vytvárí. Nezbývá než usouditi, že oddenek sežene sice živiny na vytvorení jalového stonku, ale nikoli na statný úbor, jaký zdobí lodyhu chrpy nebna rozsoehatou latu na silné lodyze kýchaviee. Do kvetu pricházejí lodyhy jen teeh oddenku, které mají nashromáždenou zásobu živin za více roku. S tí IIIto výkladem lze srovnati okolnost, že jiné zdejší subalpiq.ské druhy mají pravidelne kvetoucí lodyhy, jako Ranunculus aconitifolius a Mulgedium alpinum. Oba druhy mívají jen nekolik kvetu drolmých, které snadneji oddenek vyživí. ' C h r p a j a vo l' n ic k á (Centaurea mollis) jest druh specielne karpatský, nachází se na Morave jedine na Javornících a zdá se,' že východne a jižne odtud na Slovensku je málo rozšírena. Nejbližší stanovisko jest na Slovensku za Váhem v Západopovážské Hornatiné, ve Slezsku pak u Konské 5 km jz od TešÍna '(ve výši Dod 500 m) a na hrbetu Barani 1214 m vy?>.jižne od BHska (DR. v. HAYEK,pflanzendecke Os1. Ung. 1916 str. 379). Tato slezská stanoviska neuvádí HAYEKz autopse, ale rídí se asi údaji Kveteny Formánkovy str. 577 (po pr. pramene Formánkova), kde na lokalitách iech uvádí se Centaurea rnontana. Údaje .ony trídí HAYEK dle své teorie o rozšírení obou druhu chrp tak, že se domnívá, že v Sudetách u Opavy vyskytuje se C. montana a na TešÍnsku jako v území karpatském C. je rozmoUis (DR. A. V. HAYEK Cent. Arten Ost. Ung. 1901 str. 74). Dle vylícení HAYEKOVA šírena C. montana v horských polohách Alp a strední Evropy vcetne Sudet,' C. mollis mli území svého rozšírení v Chorvatsku a v Karpatech. Obe jako' velmi príbuzné druhy pocházejí ze spolecného kmenového druhu chrpy, který byl v dobe tretihorní po celé západní a strední Evrope rozšíren. V dobe ledové byl druh ten vypuzen z Alp i Karpat, ale udržel Jic na jižním okraji Alp, odkudž po ustoupení ledovcu zase se stehoval do Alp i Karpat, kde se rozruznil ua velmi príbuzné druhy C. montana a C. mollis vlivem ruzných klimatickýdl pomeru. d
i
132
/ Chrpa javornická radí se dobre do zdejší kveteny druhu subalpinských, ale má prece mezi nimi zvláštní postavení jako jedinecný druh, který schází na sousedním pásmu moravských Be.skyd, neb všecky v této stati uvedené subalpinské druhy jako spolecenstvo chrpy javornické rostou ješte hojneji v pásmu beskydském. 1'ato chrpa jest pro kvetenu Moravy unikam tak jako jiné dva druhy zdejší .Aremonia agrimonioides a Cirsium acanle na Morave jedine zde se vyskytují. Aremonia jest druh v celé horské skupine Makyty dosti rozšírený a presahuje sem od Trencína. Cirsium acanle má stanovisko pul hodiny severne od VsetÍnav nekolika stech jedincích pohromade rostoucích a jelikož ani jinde na Morave ani. v horním Slezsku neroste~ rozšíril se sem patrne ze Slovenska. Tak rozšírení obou techto druhu sem od jihu poukazuje i na smer šíi;ení se chrpy javornické ze Slovenska.
.
=-:..a.-", "' ......"
Vladimír Krajina:
Subalpínská a alpínská kvetena vápencových Belských Alp a prilehlýchgranitových území Vysokých Tater, (Predbežná studie podle vlastních pozorování.)
O lonských prázdninách mel jsem prHežitostztráviti skoro tri mesíce v Tatrách práve na rozhraní tretihorních Belských Alp vápencových a prahorních Vysokých Tater ve Votrubove ('hate pod Kopským sedlem. Fytogeografická crta slovutného ucitele mého, universitního prof. Dra K. DOMINAo »0 Spišské Javorine a jejím okolí« (Veda Prírodní II!., 49, 94, 163) byla lili pobídkou, abych venoval se horlivopokud mi to cas dovoloval studiu tamejších rostlinných pomeru, zejména v památných prechodnÍch partiích žulovveh a vápencových v okolí Kopskéhosedla. Jakprof. DOMINpoukazuje ve svém clánku, je území toto vskutku s hlediska geobotanického pravým unikem a poskytuje rostlinné oekologii n ovšem také sociologii príklady prímo klasické, takže nemelo by býti žádného ceského botanika. který by území to nenavštívil a sám z vlastních pozorování m·poznnl. Bohatá kvetena Centrálních Karpat*) lákala odedávna cetné botaniky a proto není divu, že máme dnes již slušnou radu prací o tak vzácné kvetene. Zminuji se jen o pracích nejvetších. Na svou dobu dílo velmi dukladné a kritické je E. SAGORSKIHo-G.SCHNEIDERA»F I o r a der Cen t r a 1k ar p a.t h e n« (1890); v tomto díle je obsaženo 1239 druhu rostlin jevnosnubných a tajnosnubných,cévnatých, tedy jiste veliké procento z asi 1.250 druhu dnes z Centrálních Karpat známých. rostlin. Geohotanicky je zpracováno území to v obsáblém díle od F. PAXE »Grundzlige der Pflanzenverbreitung« (1897. 1908), ovšem následkem velikého rozsahu látky, kterou autor zde zpracovává, dosti povrchne. Rovnež A. V. HAYEKv díle »Die i ch.D ng-a rn s« (1. 1916) všímá si povšechného roztrídení P fl a n zen d ec ke O sterre flory Centrálních Karpat. Kritickou práci o zonálnÍm rozclenení Vysokých Tater vydal prof. Dr. K. DOMIN »A phytogeographical outline of the zonal division in the (1923), v níž predevším všímá si·drevin jednotlivá pásma Western Carpathians« charakterisujících. Také polskf práce zasluhují zmínky, a to zejména od HUG. ZAPALOVT:CZE (1906) a lonského roku vydaný klíc »Krytyczny przeglqd roslinnosci Galicyi« k urcování rostlin polský'3h od univ. profesora Drn WL.SZAFERA, Dra ST. KULCZYNSKIHO a Dra BOG. P AVLOWSKIHO»R o S 1 ny p o I s k i e«, který z'lhrnuje také valnou cást naší fIory tatranské, spolecné s fIorou Tater polských. .
i
*
") Pod názvem tím vetšina botaniku (8AGORSKI-8cHNEIDER, PAX, HAYEK)uvádí celou skupinu horskou Vysokých rrater, Belských Alp a Liptovských Holí. 183
