DIGITÁLNÍ KNIHOVNA
MORAVSKOSLEZSKÉ POBOČKY ČESKÉ BOTANICKÉ SPOLEČNOSTI Skeny starších botanických prací Starší, převážně floristické práce botaniků, jsou nenahraditelným základem botanického bádání v regionech. Bohužel tyto články a publikace často už nejsou běžně dostupné v původní tištěné formě, ale kolují mezi botaniky v různých kopiích. Ale i možnost sehnat kvalitní kopii je stále menší a menší. Protože zachování povědomí o botanických poznatcích starších autorů považujeme za důležité, započali jsme projekt digitalizace vybraných botanických prací, které se váží k regionu severní Moravy a Slezska.
digitalizace: Moravskoslezská pobočka České botanické společnosti
http://ms-cbs.muzeumvalassko.cz/
digitalizované dílo: Říčan G. (1931): Staré tisy na Moravském Valašsku. – Naše Valašsko 2: 118–125.
-
I
118
N A
'1}J'c~
$
E V A LA
$sKo
) "l4~e
'.11QJ1) .
STARÉ
TISY
NA
MORAVSKÉM
vtU~~/()1
2.
/7'.11/ ..llJ:
VALAŠSKU
.~ •...•..• J
, 1
J
I .
J
1 , 1
I
:1
I
'I
i
a
'I
:1
1
l
Jako si Moravské Valašsko posud zachovalo zbytky kmenového svérázu, tak se v jeho území uchovaly i prírodní zvláštnosti, k nimž náleží i vymírající strom tis, zde zachovaný v zdra~:yých,mnoho set let sta'.~ých jedincích. Tis vymírá, ac býval .pred nekolika stoletím i dosti rozšírenou složkou bukového lesa, asi jako nyní javor. Hlavní prícinou vyhubení tisu byl jeho pomalý rust; strom potreboval pul tisíciletí, aby vydal kmen pull11etru silný. Pak byl tis hojne vyhledáván k hotovení nádob, lžic, nožu, luku a samostrílu, jelikož skýtá 1. Tis v Podtatém ve Velkých Karlovicích. drevo tvrdé, pevné, proti folo K. Puszkai1er. hnilobe a pukání odolné. Již v dobe stredoveku byl tis vzácný ve Francii i Anglii, kde kvetl proto výnosný obchod dovozem tisového dreva z hor strední Evropy, zvlášte z Karpat. V protokolech komise narízené o hranicních sporech na Javornících r. 1590 (vypsal K. Kobliha v archivu kromerížském) ctem,e svedectví Mikuláše Nožíre, že "za Stanovnicí ... byli vzali Slovákum 100 kusu tisu, kteréž byli k potrebe své nadelali". Nyní jsou zachovány na Morave jen jednotlivé tisqvé stromy, vetšinou veÍkého stárí, na než se hledí jako na vzácnou prírodní památku. To platí ovšem jen o stromech samorostlých, stromu tisových v minulém století úmyslne sázených v sadech i lesích jest dosti. Pro svou vzácnost teší se tis v dobe posledních 20 let vetší pozornosti literárnÍ. Zmínky o jednotlivých starých tisech uvádel casopis Háj 1910, 1911, Casopis musea v Olomouci 1924, 1925,.1926, pak J. Chadt, Tis, monografie starého vymírajíCího stromu. se zretelem na pomery ceskoslov·enské 1911. Nove vydali peknou monografii o tisu ve SborníkucsI. akademie zeme....... .\-
!
I
I " ! "
N A
't
•
.
:-.
•
V A LA
$sKo
delské 1928 Dr. J. Procházka a Dr. A. Pilát. Na 80 stranách podává se tu v novém zpracování všechen posavadní~materiál literární se stanoviska botanického, kulturního a rozšírení zemepisného. Také šíre pojednává o tisu Dr. J. Podpera v Kve-, ,~,' tene Moravy I. str. 159. . V uvedených spisech není zmínky o starých tisech užšího moravského Valašska krome tisu v Liptále v casopise Háj 1910. V tomto ~vém clánku uvádíme v širší známost popis 6 starých tisu, které se na našem území zachovaly. 1. Tis ve Velkých Kar10vicích 'lt údolí Podtatém 1 km nad kaplickou západne od silnice, nedaleko chalupy a na majetku rolníka Petrivalského. Deset metru vysoký strom stojí na príkrém svahu v lese, kolkolem obklícen jedlickami, jest zdravý, ac jedna vetev trochu zasychá, koruna vyšší (asi 8 m) než širší (asi 6 m) má tvar koruny košaté lípy. Kmen tl?uštky 70 cm, v prurezu oválný, rozvetvuje 'se ve výšc~ 80 cm na dve prím~ vetve s prumery po 25 cm a nekolik vetví tenších asi o 10 cm. (Viz obr. 1.) 2. ,Tis ve Velkých Kar, lovicích pri silnici do Makova 1 km pred zemskou hranicí "U tabulí" v trati zvané "Na Besi kyde". NedaÍeko na sever 'ód silnice jest tu I nekolik chalup, z nich I první na západ blíže lesa I náleží Michalu Holcáko, Ii vi "Na Skalce". Na jeho louce, 100 m od chalupy na severovýchod, stojí pekný tis, v jehož blízkosti roste trešen a nekolik stromu Hpových. Strom ten má kmen úplne hladký a rovný, o prurezu dobre kruho~ vitém a výšce 5 m. Dole u zeme merí kmen v pru-meru 60 cm, nahore pod rozvetvím 30 cm, ve výši 5 m se kmen rozrustá v 8 2. Tis "Na Beskyde" ve Velkých Karlovicích. vetví, dve prostrední 12 folo K. PU5zkailer. cm tlouštky, ostatní 8-10 ,
'.•.
$E
,
119
-
120
\'-.~.
NA
.
~.:
\.,
-
e E: v A L A' e S Ká""
cm. Vetve ty tvorí karunu nepravidelne kulatau, vysakau 3 a šir~kau 4 m: Vzhled stramu a zvláš~i,.,tvar karuny pripamíná tra<;hu karunu stramu palmavých. Ve výši 3 ITl vyrustá z kmene venef drabných vetyicek 50-' 80' cm dlauhých (Viz abr. 2.) 3. "Tis ve Velkých Karlavicích nad údalím J ezerný na vých. sv'ahu,J~r,ebene,kata 856 na pasinktt (Pflstvišti) ralníka Maoecka, tvarí karunu kuže.1avitau, huste áž k pude zarastlau; jest tQ stram bez kmene, vetve' se razdelují u samé pudy. Stram' stají :na príkrém svahu pastviny jako. paslední v rade 20 buku smerem. :výchadním ~e vzdálenasti 100 m od ,~halupy. 'Krpen,<síly' 70 ~m je úplne zarastlý do. pudy svah1.f'na strane severrtí, na) , strane k jihu ,má výšky asi pul metru a ~a této strane yyru§tá ." z kmene 1Ovetvítlu~tých .asi pa 10 cm. Dve vetve :20 a 10 cm silnérastau' upfastreqkolma a tvarí hlavní korunu'da\výšky 6 ,m; ctyri vetve utvarily na strane k jihu druhau karunu a 2 m nižší. Pad ~outo'koru~a1.1by~yctyri nejspadnejší vetve 'pa 1q;',cm. ·~ilné'pred dven:taofakj/ usekány na získání ,~kacicek", ježto.na . casne p'ipadající Kvetti'Qu nedeli r. 1929 pa tuhé ziIll:e·nebyly , vrbavékacic~ytoivimity. (Viz abr. 3.) " \ .,;, 4. Tis v Noyé'm Hrazenkave v údal~,Stanovnici stají pri cestc dva km nad 'škálau na zahrade ralníka -Zbránka ,;Pod Spále-.' ným". Strom~8 m: vysaký má korJU1uroz!ažitau tvarúširace razrastlé jablane.(Viz :'obr. 4.) Kmen výšky/.150 ,cm má 'prur
t..•··,
.;'1f;}. .•..
','
'~
"
'if/
-.""
"',
';
::,:
.......
tt-"' •••••
,
..
..
.~
.
.
:..
VlZDYICr
nSOVE
Geografic~é
rozšírení
starých stromu a tratí tisových.
(Kreslil Jos. Válek.)
..
NAeE
VÁLAesKO
mer~u zeme 60 cm, pod rozvetyím, 70 cm,"clení ~e v osm vetví asi po 15 cQ1tlustých. Puldruhého metru nad spodním rozvet,vením odnožuje vyšší cást km.ene v síle 'BO cm po druhé na mnohé vetve a tvorí tak nízk'ý vJchol široké koruny. 5. Tis v'- Liptále v údolí Hluboký pri potucku v trati "Lánica", asI pul km od -hájovny apftl km na jihoz~pad od koty ',Lípový - 590. Strom stojí navýcho,dním svahu v lese' pri potucku, jest ohrazen plankoví~. Kmen prumeru 45 cm rozvetvuje' se ve výši dV01.l"metru na ctyri vetve v síle 30, 20 a 15 cm. Koruna má výšku 6a šírku' 5 m. Strom je'p'ckne rovne rostlý ,a z popisovaných tisu nejmlfldšL 6. Tis v ZubH U Rožnova 'stojí v zahrade u samé zdi chalupy Kolá'cek) . .Kmen meHcí p~i zemi v pru.Cís. 181 (majiteÍ Josef . ,. pteru 77 cm rozvetvuje ~e ve výši 130 cm na dve hlavní vetve, silné 30 a 35 cm. (Viz obr. 6.) Výška stromu, je asi 12 m, ko.runa je košatá, široká 10 a ~vysoká 8 m. Tento strom tisový je z uvt:dených tisu nejstarší, ale také nejvíce zasvecen zániku za,hníván'ím kmene v míste rozsoc~y na dve hlavní vetve, takže casem, až hniloba pokrocíhhiboko do kmene, roztrhne se tíží, koruny. napolo. 1) ostatních zdejších tisu pení této vady, kmeny n' se ro'zvetvují na nekolik hlavních vetví.·.' I;';'~ Data o rozmei~chtisových stromu shrnujeme k vuli prehledu.,,",.-.";c.. ~ . .. V tabulce: J ~. , ' . ."
,"
t. - 8.košatý
uzce na>1Il '>ocu• )1Il ::s '>o • vm vm vcm DJO ..::0::= cu>O CUCU >] _;l •... ~;'i: >..::0::' .;l 'O '>. 77 1'5 34 5 Tvar 10 8 4 2 5 60 3 >~ cu~ ..::0::= 1·3 45 8 0'8 0·5 6 7 0 v6 Pod'>o 5 70 12 65 70 5 .,~ Osada 5 =.;l košatý kulovitý kuželovitý košatý 8 .;l Liptál Š C. >cu ~ ,košatý 610 I ~.12 80II šir.koruny nad
,- c.~ ·0 o. ..::o::t:::
více H rozenkov, Velké
.
;~••.. ",.
..::o::
\
.'5
,
1C""_1I__
I
,
121
';"i;..
122
N A
eE
V AL A ~,
.
esKo
'1:J
"
I
,~
,I '1,1
',:'
~
~.l
~ ~.l ~
Ponevadž jmenované tisy byly n~kVštíveny a pozorovány v léte, nebylo zjištováno pohl~ví kvetu (tis je dvoudomý). Bobule na žádném z tech stromu nebyly pozorovány. Tis v Zubrí má kvety prašníkové. Tis roste velmi pomalu, rocne pribývá tlouštky kmene jen asi tri ctvrtiny milimetru. Lad . .Celakovský urcuje stárí tisu o prumeru kmene 80 , cm. na 1000 až 1500 let. Podle tohoto merítka mohli bychom odhadnouti stárí našich tisu" 3. Tis v jezerném ve Vel. Karlo~icích. nejmladšího é;Y Liptále , foto A. Šimurd", na vÍCe než 4bo let, J;' nejstaršího,,,, v Zubrí na 1 OO() le~, stárí ostatních tisu bylo by asi 700-800 Jet. sedmý tis K šesti p'opsan:ým 'tisum mohl by se pripocítati na ·"hranici úzefuímoravského Valašska v zahrádce Detského domova v CeIadné, jejž uvádí' {>odpera' v Kvetene Moravy I. str. 159.· Odb. ilcitdp.' A. Hurt 'ml. ve Fretištáte sdelil, že ve Frenštáte na Horeckách jsou dva prostrední tisy. Procházka a .Pilát (1. c. str. 356) uvádejí nekolik starých tisu v údolí Ostraviée na pasece "Medvedí", v revíru Samcanka od myslivny Samcanky zá.padne). \ Mladší tis, výšky 3 m, silný v kmenovém prumeru 20 cm, starý asi 200 let roste v Npvém Hrozenkove nad sl<elnou hutí v blízkosti chalupy na pasece "U Kortišu". Tis ten je pravdepodobne samorostlý, nebo v dobe, kdy vznikl, na pocátku \18. stóletí (paseku "Horku" koupil r. 1731 Jan Kortiš, dnes je rozdelena na šest usedlost!), nebyl by nikdo lesní strom úmyslne u chalupy sadil. Ježto tis muže rusti v tvaru krovitém, naleznou se nekde v starých lesích i posud výhonky tisové ze starých parezu, na povrchu shnilých, v korenech však dlouho životní schopnost udržujících. Tak p. revírník Pardus na Halenkove sdelil, že v údolí Stanovnici pred 20 lety byly pri vysazování sece od delníku zkaženy výhonky tisové, vyrustající tam z mnoha uhnilých parezu.
I 1
I
'\
1 J
'0,
I
i
1 {
,
4
"
NA$E
VA'LA$SKO
,
. Že byl v minulých stoletích strom ti~ový na mor. Valašsku dosti rozšíren, dovozují i názvy údolí a lesních tratí. Tak v obci HoveZí jest postraní údolí Tisové .(odbocuje z:~Huslenek), v údolí pak Kychová na severním svahu>Ma~yty nalézáme tri Ie~nÍ trate, Tisovou, Velkou a Mal5ti Tisovskou. V bezprostrední jeJi~h blízkosti, na jižním svahu Makyty, u~ v slovenské osade tazy, nachází se velké údolí Tisové. Wa 'hranici Hóštálkové -a' Držkové sluje l'es na kopci kota 652 táké Tisové.*) Z tak mnohých jmen tratových, v nichž se zajisté zachovala vzpomínka na bývalé rozšírení stromu 'tisového, pozn~váme, že tis byl v porostu pralesa po celém území mor. Valašska dosti zastoupen. Byl to prales .bukový, potníšeny hlavne jedlí a jen poruznu javorem a tisem. Tis jako pomerne nízký strom byl tu podrosf.em v stínu vysoko na'd ním se'fycÍdchbu~u a jedlí. , . *) ,Prof. Válek sestavil z map, soupisi:t tratových. a z Josef. ·katastru
,
z r. 1789 další názvy trafové, jež, zjevne 1zeodvoditiod slova "tis"': Tisiíavy. údolí ve-Velkých Karlovicích, Val. Bystrici, Celadné. - Tisový, trat ve Velkých Karlovicích v Léskovém na Barine. -:- :Tislena, na území osady Oznice. ...;:...: Tisi:tvka. trat na Brnove. - Tlsné (pásmo i Tysné a Tiesné),tri trati v Ruždce. -' Tisová (Tysová). tri trati v Liptále. r;:) Tisový, les na Dolních Becv.ách. - Tisové, les na kote 665 jla území Tichova (jv. '.' Sveradova, triang. b. 736). :..Tisovská voda, potok tekoucí od výše uvedeného Tisového v Držkové.Tisi:tvek, trat v Strelné. - Cisová, dvakrát na již. svahu J avorníku. v údolí Popradném les~ v údolí Stiavniku les a samota. - Snad sem patrí i: Tešovy Lázy, trat v Stítné. Tišcenka,návrší ve Valaš. ~ystrici. - Potišaví (Potišavy) a Podpotišaví na území Choryne .. Dinotica, údolí na Halenkove, slovo zrejme neslovanské odvozuje Válek z rumunského dino-tisa. (potok) "z Tisového" (tekoucí). Na pripojené mapce jsou. stanoviska stromu tisových naznacena konvencní známkou pro strom, trate pak 4. Tis v Stanovnici na Nov. Hrozenkove. foto K. Puszk8i1er . krížkem (+).
.
_----_.
123
-'. -. --'-' --
,I
/124
i I
i"
.
I
l-
! í
I ,\
j'
, r I
-
t
t
I
eE
...
..
..
...
-
_~.-.-;.---- .
VA L Ae S K O
;;,
!
,1
NA
-_.'- -- --~ _-._- ..-..--:~.'::-.,;....~~,~_:.-......- _.~___
Z povahy nízkého vzrustu tisu a vysokéh~yzrustu buku a jedle vyplývá,' že tis nemohl tvoriti vetší souvislé lesy, ale býval jen vtroušen mezi buky a jedle. A že naše staré tisy jsou posledními zbytky a svedky puvodního pra;;v -, lesa na Valašsku, soudí,,: me podle stárí našich tisu vyrostlých v pralese dríve, než jej zasáhla kolonisace. Osada Karlovice a Nový Hrozenkov byly kolonisovány teprve po válCe tricetileté, to tisy popisované byly už kolik set let staré. Tis byl lesní strom a les se tehdy nesázel, ale, sám ,se l:ldržoval vys,,~~enováním, proto jsou naše 5. Tis ,Ý~Liptále v t#", Lánici:" Fo!o K. PuszkaiIer. stare' ti.sy pra'vde'podob, . ne samorostlé.·~ Zdejš("tisy:jsou zdravé v kmeni l~ve vetvov1 (krome tisu v Zubrí) a mohly by vydržet ješte kofik století, kdyby se jim dostávalo posavadní soukro'.:mé ochrany majitelu.Ti jsou si totiž vedomi velkého jejich stárí, váží si jich a chrání je pred poškozením, leda že dovolují urezávat vetvicky do vrbových kocicek, které se svetí na Kvetnou nedeli. Orezávání tenkých vetvicek 'obvodu koruny neškodí tisovému stromu, který až do stárí . uchovává si regeneracní schopnost. Vetvicka na uríznutém míste :brzy "se operí" novými výhonky. Politováníhodný prípad stal se z jara r. 1929 s tisem nad jezerným, z jehož spodukoruny s jižní strany byly na zÍskáflÍ 'kocicek ctyri silné vetve oseká~y, krásná kuž'elovitá koruna byla tím na té strane znetvorena a vnitrní vetve ko'runy vydány možnosti nového poškozenÍ. Kdyby budoucne strom nebyl poškozován, zarostly by usekané pahýly casem opet novými vetvemi. Strom ten, jakož i ostatní staré tisy mely by býti 'však vzáty nejakým zpusobem: i pod vere;nou ochranu. Pro turisty poznamenáváme, že uvedené tisy jsou snadno prístupné. Tis v Podtatém je blízko znackované cesty na Velký }~
.<
l . i) \
•..
N A
eE
V A LA
esKO
125
,
Javorník, kota 1071,: tis na Beskyde je viditelný ze silnice vedo~cí do Makova (na turistkké mape Beskydy 1 : 100.000 jsou naznaceny chalupy "na Beskyde"),tis nad. Jezerným je''''pod cervene znackovanol1, cest0l.1 s Bene~ek ~a Solán (na turistické mape JSQU tam naznaceny dve 'chaJupy). - Na konec sluší verejne podekovati p. lékárníku Puszkailerovi, jenž obrázky našiCh Úsu, nedbaje nepohodlí cest a casu na to venOvaného, porídil a budoucnosti zachoval. ',' O. Rícan.
VALAŠ
S KO
Z P U S T O Š E NO'
R O K U 1663
Byly to zmatky v Sédmihradsku, které byly prícinou, že Tatari zpustošilf,skoro celé morav. Valašsko .1 Slovensko r. 1663. Svédský:král Karel X. válcil s Polskem. Jirí II. Rákóczy, kníže sedmihradský, zamíchal se do války doufaje, že Karel X. rozdelí se s ním o polskou korist, zvítezí-li. Císar i sultán ~marne napomínali ,.knížete Jiriho, aby, zustal jen pozorovateleni zápa'su mu celkenl' cizího. Stestí válecné Rákóczy'mu neprálo, 'jeho útok odrazilo spojené vojsko' '. .", císarské a polské, ale ješte mimo to velký veifr 'Muhamet Kiuprili vypravil proti nemu tatarského cl~ána, který znicil zbytky jeho vojska. Sedmihradští stavové donuceni zvoliti si' nového knížete: císar uznal Jana Keméne, turecká porta dosadila proti vídenskému kandidát~ Michala Apafa. Kemén vpadl do Sedmihradska, aby upevnil svá práva, císarští poslali mu pomoc, ale marne; byl poražen a v bitve padl. Císarská pomoc byla záminkou, že r. 1662 sultán vypovedel císari zrejmou válku, již beztak již dlouho pripravoval. 6. Tis v Zubrí. 1'010 K. Puszkailer I
_c
'I' 'J
L
; II
