Diese Bachelor-Arbeit bearbeitet die Finanzanalyse eines konkreten landwirtschaftlichen Betriebs. Sie wird in zwei Teile gegliedert

Anotace Bakalářská práce se zabývá zpracováním finanční analýzy konkrétního zemědělského podniku. Práce se rozděluje do dvou částí. První teoretická část se zabývá vymezením pojmů a definicí potřebných k pochopení oblasti finanční analýzy. Dále uvádí vzorečky potřebné k výpočtu. Druhá část pojednává o konkrétním zpracování finanční analýzy zemědělského družstva ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě. V bakalářské práci je vypracována horizontální analýza rozvahy, vertikální analýza výkazu zisku a ztrát, největší část je věnována poměrovým ukazatelům (aktivity, rentability, zadluženosti, ukazatele platební schopnosti), Du Pont diagramu a Altmanovu Z-skóre. Závěr práce shrnuje zjištěné skutečnosti a navrhuje doporučení do budoucna pro budoucí vývoj zemědělského podniku.

Annotation Diese Bachelor-Arbeit bearbeitet die Finanzanalyse eines konkreten landwirtschaftlichen Betriebs. Sie wird in zwei Teile gegliedert. Der erste theoretische Teil beschäftigt sich mit verschiedenen Begriffen und Definitionen, die wichtig für die Verständigung der Finanzanalyse sind. Weiter findet man hier die zur Berechnung nötigen Formel. In dem zweiten Teil gibt es schon konkrete Finanzanalyse des landwirtschaftlichen Betriebs ZVOZD „Horácko“, der Zweigstelle Opatov in Mähren. In der Arbeit wird die horizontale Bilanz-Analyse und vertikale Analyse der Gewinnund Verlust – Rechnung ausgearbeitet, am meisten widmet man sich hier den Ziffern (Aktivität, Rentabilität, Verschuldung, Zahlungsfähigkeit), dem Du Point Diagramm und Altman Z-Score. In dem Abschluss werden die festgelegten Gegebenheiten zusammengefasst und eine Empfehlung für die künftige Entwicklung des Betriebs vorgeschlagen.

Poděkování Chtěla bych poděkovat zemědělskému družstvu ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě, za poskytnutí účetních výkazů potřebných pro zpracování bakalářské práce. Především děkuji za cenné rady, pomoc při zpracování práce a za vedení bakalářské práce Ing. Libuši Měrtlové, Ph.D.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně. Všechna literatura, kterou jsem při vypracování používala nebo z ní čerpala, je uvedená na konci bakalářské práce v seznamu použité literatury. Zemědělské družstvo ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě souhlasí s použitím podkladových materiálů v rámci školy, nedává však souhlas k jejich externímu zveřejňování.

V Kněžicích dne 9. května 2009

…………………………. Eva Rezková

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1 Finanční analýza ............................................................................................................ 2 1.1 Historie a cíle finanční analýzy .............................................................................. 2 1.2 Kdo potřebuje finanční analýzu .............................................................................. 4 1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu ................................................................... 6 1.4 Účetní výkazy ......................................................................................................... 8 2 Metody finanční analýzy ............................................................................................. 16 2.1 Elementární metody.............................................................................................. 16 2.2 Vyšší metody ........................................................................................................ 16 2.1.1 Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů: ................................................. 17 2.1.2 Analýza fondů finančních prostředků................................................................ 19 2.1.3 Poměrové finanční ukazatele ............................................................................. 21 2.1.4 Analýza soustav ukazatelů................................................................................. 30 2.1.5 Shrnující pohled na finanční zdraví podniku ..................................................... 30 3 Praktická část ............................................................................................................... 35 3.1 Charakteristika družstva (obecně) ........................................................................ 35 3.2 ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě (charakteristika)..................... 37 3.3 Finanční analýza zvoleného podniku.................................................................... 40 3.3.1 Analýza trendů ................................................................................................... 44 3.3.2 Procentní analýza............................................................................................... 46 3.3.3 Analýza fondů finančních prostředků................................................................ 51 3.3.4 Ukazatelé rentability .......................................................................................... 54

3.3.5 Ukazatelé aktivity .............................................................................................. 57 3.3.6 Ukazatelé zadluženosti ...................................................................................... 63 3.3.7 Ukazatelé platební schopnosti ........................................................................... 67 3.3.8 Du Pont diagram ................................................................................................ 70 3.3.9 Altmanův Z model ............................................................................................. 76 3.4 Shrnutí poměrových ukazatelů ............................................................................. 79 Závěr Seznam použité literatury Seznam obrázků a schémat Seznam tabulek Seznam příloh

Úvod V bakalářské práci se budu zabývat zpracováním finanční analýzy ekonomických ukazatelů na podkladě účetních výkazů. V první kapitole se budu věnovat základním informacím o finanční analýze. Dále se budu zabývat účetními výkazy a jejich strukturou. V druhé kapitole se budu zabývat vymezením pojmů, vzorečků a definicí potřebných k pochopení problematiky finanční analýzy. Podrobněji rozdělím elementární metody na 4 hlavní skupiny: analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů, analýza fondů finančních prostředků, analýza poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. V praktické části uvedu charakteristiku zemědělského družstva ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě, které jsem si vybrala pro zpracování finanční analýzy. Finanční analýzu budu zpracovávat za období 2002–2006. Údaje potřebné k výpočtům analýz jsou čerpány z ročních výkazů družstva. Jedná se o Rozvahu za roky 2002–2006 a Výkaz zisků a ztrát z let 2002, 2004 a 2006. Nejprve vypracuji analýzu extenzivních ukazatelů, která se člení na: horizontální analýzu (analýzu trendů) a vertikální analýzu (procentní analýza). Následně budu zpracovávat analýzu fondů finančních prostředků. Mezi nejvýznamnější ukazatele patří: ukazatel čistého pracovního kapitálu, čistých pohotových prostředků a ukazatel čistých peněžně pohledávkových fondů. Dále zpracuji analýzu poměrových ukazatelů. Budu se věnovat čtyřem oblastem: analýze ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a platební schopnosti. Pak zpracuji Du Pontův diagram a Altmanovo Z-skóre. Poté shrnu jednotlivé poměrové ukazatele. Nakonec na podkladě zjištěných skutečností identifikuji silné a slabé stránky firmy a navrhnu doporučení, která by v budoucnu umožnila využít rezervy firmy.

1

1 Finanční analýza 1.1 Historie a cíle finanční analýzy Termín „finanční analýza“ pochází z angličtiny (angl. Financial Analysis), zatímco v německy mluvících zemích se spíše setkáváme s pojmenováním „bilanční analýza“ (něm. Bilanzanalyse), nebo dokonce „bilanční kritika“ (něm. Bilanzkritik). V období první republiky zveřejňovaly některé hospodářské časopisy bilanční analýzy účetních závěrek firem. Po 2. světové válce a hlavně po roce 1989 byl tento pojem vytěsněn angloamerickou finanční analýzou. Dřívější chápání finanční analýzy vycházelo ze zobrazování rozdílů v účetních ukazatelích v absolutních, především peněžních hodnotách. Dalším krokem bylo zavedeno zkoumání účetních výkazů jako informací pro hodnocení úvěruschopnosti podniku. V letech hospodářské krize ve 30. letech byly důležité otázky likvidity a přežití podniku. Nakonec se věnovalo pojmům rentabilita a hospodárnost.1 Hlavní význam finanční analýzy je dojít k určitým závěrům o celkové hospodářské a finanční situaci podniku a připravit podklady pro rozhodování. Finanční analýza je rozbor účetních údajů za účelem hodnocení podniku.2 Finanční analýza je spojena s finančním účetnictvím a finančním řízením podniku. Je tvořena především těmito účetními výkazy: rozvaha, výkaz zisků a ztrát a výkaz o peněžních tocích (cash-flow). Výkazy jsou sestaveny na podkladě finančního účetnictví jako procesu, který shromažďuje, eviduje, třídí a dokumentuje údaje o hospodaření podniku.

1

JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006.

ISBN 80-7357-219-2. s. 13–14. 2

ALENA ČERNÁ a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut a. s. 1997. s. 2–3.

2

Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti finančního hospodaření podniku. Uspokojivá finanční situace podniku se v anglosaské literatuře často nazývá pojmem finanční zdraví podniku.3 Finanční zdraví podniku znamená, že všechny podniky se snaží za všech okolností přežít a dále dosahovat co nejlepších výsledků hospodaření. Finančně zdravý podnik tedy je, když nemá problémy se svou schopností včas uhrazovat splatné závazky. Cílem finanční analýzy je poznat finanční zdraví firmy, určit slabé stránky, které by mohly firmě v budoucnu působit menší či větší problémy, a naopak stanovit její silné stránky, o které by mohla v budoucnu opírat svou činnost. Finanční analýzu podniku můžeme rozdělit do dvou oblastí: -

externí, která vychází ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, především účetních informací,

-

interní, která je synonymem pro rozbor hospodaření podniku. Interní finanční analýza vychází z údajů z informačního systému podniku. Kromě informací z finančního účetnictví i údaje z účetnictví manažerského nebo vnitropodnikového (nákladového), z podnikových kalkulací, plánu a statistiky.1

Základním nástrojem finanční analýzy je výpočet a vysvětlení finančních ukazatelů. Jsou-li tyto nástroje správně použity, mohou odpovědět na mnoho otázek týkajících se finančního zdraví firmy.

3

ROLF GRÜNWALD, JAROSLAVA HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd.

Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 7–8. 1


ISBN 80-7357-219-2. s. 14–15.

3

Účetní výkazy informují o situaci firmy k určitému datu, ale také o jejím hospodaření za určité období. Skutečná hodnota účetních výkazů pro finanční analýzu spočívá v tom, že slouží jako zdroj údajů při předpovědi výnosů a dividend.4

1.2 Kdo potřebuje finanční analýzu Jedná se především o: manažery, investory, obchodní partnery, zaměstnance, banky a jiné věřitele, stát a jeho orgány, analytiky, daňové poradce a účetní znalce, konkurenty a veřejnost.

Manažeři Potřebují informace pro krátkodobé a dlouhodobé finanční řízení podniku. Znalost finanční situace firmy umožňuje rozhodovat se správně při získávání finančních zdrojů, při zajišťování optimální majetkové struktury, při alokaci volných peněžních prostředků a při rozdělování disponibilního zisku. Finanční analýza, která odhaluje slabé i silnější stránky finančního hospodaření firmy, umožňuje manažerům přijmout pro následující období správný podnikatelský záměr.

Investoři -

Akcionáři: chtějí se ubezpečit, že jejich peníze jsou vhodně uloženy a že podnik je dobře řízen. Zajímají se o stabilitu a likviditu podniku, o disponibilní zisk a také o to, zda podnikatelské záměry manažerů zajišťují trvání a rozvoj podniku.

-

Držitelé úvěrových cenných papírů firmy (obligací, zástavních listů). Zajímají se především o likviditu podniku a o finanční stabilitu. Tedy o to, zda jim bude jejich cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši.

-

Potenciální investoři: zvažují možnost dát svoje volné peněžní prostředky do daného podniku a potřebují si ověřit, zda je rozhodnutí správné.

4

ZDENEK SID BLAHA, IRENA JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd.

Praha: MANAGEMENT PRESS, 1994, 1995. ISBN 80-85603-80-2. s. 51.

4

Obchodní partneři -

Dodavatelé: na základě znalosti finanční situace potenciálních zákazníků si vybírají své obchodní partnery. U kterých sledují především schopnost hradit splatné závazky a dlouhodobou stabilitu.

-

Odběratelé (zákazníci): podle výsledků finanční analýzy si vybírají své dodavatele. Hlavně při dlouhodobé spolupráci se potřebují ujistit, že dodavatelský podnik bude schopen dodržet své závazky.

Zaměstnanci Zajímají se o finanční údaje hlavně z hlediska jistoty zaměstnání a z hlediska perspektivy mzdové a sociální.

Banky a jiní věřitelé Žádají potenciálního dlužníka o co nejvíce informací o jeho finančním stavu, aby se na jejich základě správně rozhodli, zda mu půjčí nebo ne. Dále ověřují, zda podnik může nabídnout odpovídající záruky za půjčky a zda bude schopen hradit splátky za stanovených podmínek.

Stát a jeho orgány Potřebují finanční informace pro mnohé účely: pro statistiku, pro kontrolu plnění daňových povinností a pro monitorování vládní politiky.

Analytici, daňoví poradci a účetní znalci Zajímají se o co nejširší pohled finančního hospodaření podniku, aby správně určili nedostatky a doporučili postupy ke zlepšení.

Konkurenti Zajímají se o finanční informace srovnatelné s jejich vlastními hospodářskými výsledky. Hlavně o ukazatele rentability, o velikost ročních tržeb, solventnost, o výši a hodnotu zásob.

5

Veřejnost Zajímá se o finanční situaci podniku z různých důvodů (např. sleduje, zda podnik neprovádí činnosti, které jsou v rozporu s ochranou životního prostředí). Zajímá se také o zveřejňované finanční informace a analýzy velkých a významných společností.5

1.3 Zdroje informací pro finanční analýzu Pro dosažení spolehlivějších výsledků finanční analýzy je nezbytné pracovat s širším okruhem informací.

Vstupní data finanční analýzy se člení: Podle původu: Interní – interní informace se týkají podniku. Vznikají na základě podnikatelských aktivit a jsou v podniku evidovány. Externí – externí informace pocházejí z vnějšího prostředí podniku, mohou se týkat nejen tohoto okolí podniku (domácího a zahraničního), ale i podniku samotného. Mohou se dále dělit na: oficiální (informace z oficiální nebo státní statistiky) a ostatní informace. Podle typu: Finanční – finanční informace jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách. Vycházejí z účetnictví. Poskytují soubor informací o:

5

-

aktivech a pasivech celkem,

-

struktuře aktiv a pasiv (vlastních a cizích zdrojích),

-

nákladech a výnosech,

-

hospodářském výsledku.

DANA KOVANICOVÁ, PAVEL KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví - I. díl Jak porozumět

účetním výkazům. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0. s. 10–12.

6

Nefinanční – nefinanční informace, které jsou evidovány mimo systém účetnictví a mohou být vyjádřeny v nepeněžních (naturálních) jednotkách. Zahrnují například počty zaměstnanců, objemové množství výrobků a zásob. Z praktického hlediska: Důležité je znát, jaké hlavní zdroje informací máme k dispozici. Účetní zdroje, kterými jsou: - výkazy finančního účetnictví (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, cash-flow), - výroční zprávy, - výkazy sestavované pro daňové účely. Ostatní zdroje dat o podniku a jeho okolí: - podniková statistika, - podklady úseku práce a mezd, - vnitřní směrnice podniku, - zprávy a výhledy budoucího vývoje podniku, - oficiální (státní) statistika, - nezávislá hodnocení a prognózy různých státních i nestátních institucí, - z kapitálového trhu. Výběr zdrojů a druhů informací by měl být vždy podřízen konkrétnímu cíli finanční analýzy a vybrané metodě finanční analýzy.2

2

ALENA ČERNÁ a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut a. s. 1997. s. 6–8.

7

1.4 Účetní výkazy Účetní výkazy jsou setříděné přehledy informací vypovídající o majetkové a finanční situaci podniku, o výsledku hospodaření a jeho struktuře a o zdrojích a užití peněžních prostředků. Na základě tohoto důvodu tvoří základní zdroj vstupních dat finanční analýzy.6

Rozvaha Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu. Tvoří základní přehled o majetku podniku. Rozvaha se skládá ze dvou částí: Aktiva – majetek firmy Majetková struktura podniku znázorňuje podrobnou strukturu aktiv podniku. Aktivy rozumíme celkovou výši ekonomických zdrojů, kterými podnik disponuje v určitém časovém okamžiku. Zdroje bývají označovány jako majetek podniku.10 Rozvaha podává rychlé a přehledné informace v oblasti aktiv o: - konkrétních druzích majetku, v nichž jsou prostředky podniku vázány (struktuře majetku), - ocenění majetku, - opotřebení majetku, - případném dočasném snížení hodnoty majetku (opravné položky).

6

LUBOMÍR HARNA, JIŘINA REZKOVÁ, HANA BŘEZINOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru.

2. vyd. Praha: BILANCE, 2002. ISBN 80-86371-16-6. s. 11. 10

PETRA RŮČKOVÁ, Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada

Publishing, 2007. ISBN 80-247-1386-1. s. 22, s. 24

8

Aktiva představují jednotlivé druhy majetku. Jsou tříděna podle likvidnosti majetku, tedy podle jejich schopnosti a rychlosti přeměnit se v peníze. U jednotlivých položek aktiv se sleduje: - brutto stav, tj. ocenění majetkové složky k okamžiku uskutečnění účetního případu podle zákona o účetnictví, - korekce, upravující ocenění majetku, - netto stav majetkové složky za běžné období, tj. upravený brutto stav, - netto stav majetkové složky za předcházející účetní období.6 Pasiva – zdroje financování firmy Ukazují, jakým způsobem jsou aktiva firmy financována. Jde o pasiva společnosti, tedy to, co firma dluží jiným ekonomickým subjektům (bankovní půjčky, obligace, závazky vůči dodavatelům) a vlastní kapitál (majetek akcionářů, akcionářský kapitál). Vlastní kapitál = Aktiva společnosti – Pasiva společnosti Celková aktiva = Celková pasiva + Vlastní kapitál4 Při posuzování zdrojů (pasiv) podniku lze určit zejména: -

výši zdrojů a jejich strukturu vzhledem k vlastnictví (vlastní zdroje, cizí zdroje),

-

časové omezení zdrojů (dlouhodobé či krátkodobé závazky včetně úvěrů),

-

akceptování zásady opatrnosti podnikem (tvorba rezerv).6

Rozvaha je výkaz o stavu majetku. Neukazuje tok peněz ve firmě během finančního roku. Tato informace je zahrnuta v účtu zisků a ztrát.4

6


2. vyd. Praha: BILANCE, 2002. ISBN 80-86371-16-6. s. 12–14. 4



9

Tabulka č. 1: Schéma rozvahy ROZVAHA AKTIVA CELKEM

PASIVA CELKEM

Pohledávky za upsaný vlastní kapitál

Vlastní kapitál

Stálá aktiva

Základní kapitál

Nehmotný investiční majetek

Kapitálové fondy

Hmotný investiční majetek

Fondy ze zisku

Finanční investice

Hospodářský výsledek z minulých let Hospodářský výsledek z běžného období

Oběžná aktiva

Cizí zdroje

Zásoby

Rezervy

Dlouhodobé pohledávky

Dlouhodobé závazky

Krátkodobé pohledávky

Krátkodobé závazky

Finanční majetek

Bankovní úvěry a výpomoci

Ostatní aktiva

Ostatní pasiva

Zdroj: ALENA ČERNÁ a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut a. s. 1997. s. 42.

10

Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) Výkaz zisků a ztrát je účetní výkaz, který poskytuje přehled o nákladech a výnosech na provozní, finanční a mimořádnou činnost za sledované období. Výkaz zisků a ztrát obsahuje skutečnosti, které: - umožňují sledovat tvorbu hospodářského výsledku, - poskytují přehled o nákladech a výnosech na jednotlivé činnosti a - slouží pro posouzení schopnosti podniku zhodnocovat vložený kapitál.1 Podává přehled o: - nákladech, tj. kolik peněz firma vydala během určitého období (platy zaměstnanců, materiál, režii, daně), - výnosech, tj. kolik peněz firma získala během určitého období z prodeje svých výrobků a služeb. Rozdíl mezi výnosy a náklady vytváří zisk (ztrátu) za běžné finanční období.2

1

ALENA ČERNÁ a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut a. s. 1997. s. 43.

2



11

Obrázek č. 1: Základní členění nákladů Způsob členění

Kritérium členění

Struktura nákladů

Druhové

vstupy jednotlivých položek majetku či práce a služeb; náklady prvotní, externí a jednoduché

spotřeba materiálu, energie, opravy, udržování, odpisy, mzdové náklady, úroky, manka a škody

Podle závislosti na objemu Výkonů

změna nákladů či jejich stejná výše při pohybu (nárůstu či snížení) objemu výkonů

variabilní fixní

Účelové

podle odvětvových činností

průmysl, stavebnictví, zemědělství, doprava,

podle činností účetní jednotky

hlavní výroba, pomocná výroba, zásobování, správa, odbyt pořízení, výroba, mzdy, výrobní režie

Finančnictví, zdravotnictví

podle fází koloběhu majetku kalkulační

Zdroj: LUBOMÍR HARNA, JIŘINA REZKOVÁ, HANA BŘEZINOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru. 2. vyd. Praha: BILANCE, 2002. ISBN 80-86371-16-6. s. 15–16.

Uspořádání nákladů lze zvolit buď podle druhů nebo podle účelu jejich vynaložení.7

7


2. vyd. Praha: BILANCE, 2002. ISBN 80-86371-16-6. s. 16.

12

Tabulka č. 2: Výkaz zisků a ztrát Název a obsah položky I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II. Výkony B. Výkonová spotřeba + Přidaná hodnota C. Osobní náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu F. Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu G. Změna stavu rezerv a opr. položek v provozní oblastí a komplexních nákladů příštích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * Provozní výsledek hospodaření VI. Tržby z prodeje cenných papírů a podílů J. Prodané cenné papíry a podíly VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů L. Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření za běžnou činnost Q. Daň z příjmů za běžnou činnost ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti * Mimořádný výsledek hospodaření T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) *** Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) **** Výsledek hospodaření před zdaněním Zdroj: PETR RYNEŠ, Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2006. 6. auktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. ISBN 80-7263-313-9. s. 266–267.

13

Peněžní tok – cash flow Výkaz o peněžních tocích (výkaz cash flow) je účetní výkaz, který poskytuje přehled o příjmech a výdajích peněžních prostředků za provozní, investiční a finanční činnost za sledované období.2 Z hlediska investora je cash flow očekávaný budoucí příjem z nějaké investice. Z hlediska podnikového managementu je cash flow plán budoucího pohybu peněžních fondů podnikem v čase, anebo přehled minulého pohybu peněz. Obrázek č. 2: Přehled vytváření a spotřeby cash flow PROVOZNÍ ČINNOST +

čistý zisk

+

odpisy

+

úbytek zásob

INVESTIČNÍ ČINNOST

FINANČNÍ ČINNOST

+

úbytek stálých aktiv

+

čerpání nového úvěru

(prodej zařízení)

-

splátky úvěru

přírůstek stálých

+

vydání nových

-

a pohledávek -

nárůst zásob

aktiv +

a pohledávek -

úbytek závazků

prodej majetkových

obligací -

účastí -

nákup majetkových

splátky a vykoupení obligací

+

emise akcií

-

výplata dividend

účastí +

nárůst závazků

Zdroj: ZDENEK SID BLAHA, IRENA JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1994, 1995. ISBN 80–85603–80–2. s. 45.

Analýza cash flow – pro finanční analýzu je významný zpětný pohled na finanční tok firmy a zjištění, zda firma byla schopna řídit své peněžní toky tak, aby měla vždy v každém okamžiku dostatek potřebných pohotových peněžních prostředků.4

2


4


Praha: MANAGEMENT PRESS, 1994, 1995. ISBN 80-85603-80-2. s. 42–43.

14

Využití přehledu o peněžních tocích: Přehled o peněžních tocích možné využít při: - krátkodobém i dlouhodobém plánování finančního hospodaření, - hodnocení investičních projektů a plánování investičních akcí, tj. plánování nákupu nového investičního majetku, - hodnocení platební schopnosti účetní jednotky a řízení likvidity, - finanční analýze a hodnocení hospodaření účetní jednotky, - zjišťování tržní ceny účetní jednotky. Výhody přehledu o peněžních tocích: -

není

ovlivněn

metodou

odpisování

investičního

majetku

(při

použití

rovnoměrných i zrychlených odpisů účetní jednotka vykáže stejné peněžní toky přičemž hospodářský výsledek se může výrazně lišit), účetní odpisy nejsou spojené s pohybem peněžních toků, -

není zkreslován systémem a výší časového rozlišení, respektování věcné a časové souvislosti v účetnictví má dopady do hospodářského výsledku, ale nemusí mít vliv na peněžní toky,

-

v účetnictví je uplatňován realizační princip – v momentu přechodu vlastnických práv zachycujeme zvýšení pohledávek a výnosů, to má vliv na hospodářský výsledek, ale vliv na peněžní toky nastává až v momentu zaplacení,

-

v souladu se zásadou opatrnosti se v účetnictví zachycují potencionální ztráty, rizika a znehodnocení s ohledem na věrný obraz skutečnosti v účetnictví, např. tvorbou rezerv, opravných položek, to znamená dopady do hospodářského výsledku, ale neovlivňuje vývoj peněžních toků.7

7

HELENA VORBOVÁ, Výkaz cash flow a finanční analýza. 1. vyd. Praha: Linde, 1997.

ISBN 80-902105-3-8. s. 45–46.

15

2 Metody finanční analýzy 2.1 Elementární metody 2.1.1 Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů: -

horizontální analýza (analýza trendů)

-

procentní (vertikální) analýza

2.1.2 Analýza fondů finančních prostředků: -

analýza čistého pracovního kapitálu

-

analýza čistých pohotových prostředků

-

analýza čistých peněžně pohledávkových fondů

2.1.3 Analýza poměrových ukazatelů: -

analýza ukazatelů rentability

-

analýza ukazatelů aktivity

-

analýza ukazatelů zadluženosti

-

analýza ukazatelů likvidity

-

analýza ukazatelů založených na cash-flow

2.1.4 Analýza soustav ukazatelů1

2.2 Vyšší metody Použití a interpretace výsledků předpokládá hlubší znalosti obecné a matematické statistiky dále i hlubší poznatky ekonomické. K aplikaci jsou potřeba zejména kvalitní softwarové vybavení.2

1


ISBN 80-7357-219-2. s. 44. 2


16

2.1.1 Analýza extenzivních (absolutních) ukazatelů: Analýza trendů Zabývá se porovnáváním změn položek jednotlivých výkazů v časové posloupnosti. Důležité je mít k dispozici dostatečně dlouhou časovou řadu údajů (minimálně dvě období). Absolutní změna = ukazatelt – ukazatelt-1 Procentní změna = (absolutní změna * 100) / ukazatelt-1

Procentní analýza Metoda se zakládá na vyjádření jednotlivých položek účetních výkazů jako procentního podílu ke zvolené základně položené jako 100 %. Při rozboru rozvahy je jako základ zvolena výše aktiv celkem, pro rozbor výkazu zisku a ztráty velikost celkového obratu (výnosy celkem).1

Horizontální a vertikální analýza Výchozí částí finanční analýzy je vertikální a horizontální rozbor finančních výkazů. Oba postupy znázorňují původní absolutní údaje z účetních výkazů v určitých souvislostech. Horizontální analýza sleduje vývoj zkoumané veličiny v čase, nejčastěji ve vztahu k minulému účetnímu období. Vertikální analýza sleduje strukturu finančního výkazu vztaženou k určité veličině (např. celková bilanční suma). Zdrojem údajů pro finanční analýzu je výroční zpráva společnosti. Z ní především výkazy rozvaha, výkaz zisku a ztrát a přehled o peněžních tocích. Významnou částí výroční zprávy je i příloha k účetní závěrce, kde se nachází komentář k vybraným účetním položkám z výkazů.

1

JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. s. 54-55 a 58.

17

Horizontální analýza Chceme-li určovat meziroční změny, máme k dispozici několik postupů. Jednou možností je použít různé indexy či diference (rozdíly). V tomto případě se nabízí zjistit, o kolik procent se jednotlivé položky bilance oproti minulému roku změnily (tj. index), popřípadě o kolik se jednotlivé položky změnily v absolutních číslech (tj. diference). Indexy můžeme formulovat následujícím způsobem. Pokud označíme hodnotu bilanční položky i v čase t jako Bi(t), pak indexem, který odráží vývoj položky ve vztahu k minulému časovému období, se rozumí: Iit/t-1 = Bi(t) / Bi(t - 1) nebo Iit/t-1 = Bi(t) -Bi(t - 1) / Bi(t – 1) = {Bi(t) / Bi(t – 1)} – 1 V případě, že nelze vypočítat index (dělitel je roven nule), popřípadě v situaci, kdy položka v minulém období byla velmi malá a v následujícím období vzrostla, je lepší použít změny diference (rozdíly) než index. Zápis pro změny by měl následující tvar: Dt/t -1 = Bi(t) -Bi(t - 1) Dt/t -1 je změna oproti minulému období t znamená čas Bi hodnota bilanční položky i

Vertikální analýza Vertikální analýza se zakládá na tom, že jednotlivé položky finančních výkazů jsou posuzovány ve vztahu k nějaké veličině. Hledaný vztah pojmenujeme Pi. Pak je výpočet následující (Bi značí velikost položky bilance a ∑Bi pak sumu hodnot položek v rámci určitého celku): Pi = Bi / ∑Bi

18

Horizontální analýza rozvahy Horizontální analýza by se měla určovat v relativním, ale i v absolutním rozměru. Nejprve bychom se měli zaměřit na sumární položky aktiv a pasiv. Tedy aktivům celkem, dlouhodobému majetku, oběžným aktivům a ostatním aktivům. Na straně pasiv pak vlastnímu kapitálu, cizím zdrojům a ostatním pasivům.

Vertikální analýza výkazu zisku a ztráty U výkazu zisku a ztrát bychom se měli zaměřit na jednotlivé základní úrovně: výsledek hospodaření za účetní období, mimořádný, finanční a provozní.8

2.1.2 Analýza fondů finančních prostředků Ve finanční analýze a ve finančním řízení se pod termínem „fondy“ označují ukazatele vypočítávané jako rozdíly mezi určitými položkami aktiv a pasiv. Pojem „čisté fondy“ se označuje ve smyslu aktiv očištěných od závazků na nich váznoucích. Mezi nejčastěji užívané fondy ve finanční analýze patří: - čistý pracovní kapitál, - čisté pohotové prostředky, - čisté peněžně pohledávkové finanční fondy.

8

EVA KISLINGEROVÁ, JIŘÍ HNILICA. Finanční analýza – krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck,

2005. ISBN 80-7179-321-3. s. 11–13, 15 a 17–18.

19

Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál se vypočítá jako rozdíl mezi oběžnými aktivy celkem a krátkodobými pasivy. Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Krátkodobá pasiva nebo Čistý pracovní kapitál = (Dlouhodobé závazky + Vlastní kapitál) – Stálá aktiva Čisté pohotové prostředky (čistý peněžní majetek, peněžní finanční fond) Ukazatel vychází pouze z nejlikvidnějších aktiv – pohotových peněžních prostředků. Čisté pohotové prostředky = Pohotové finanční prostředky – Okamžitě splatné závazky Pojem „pohotové finanční prostředky“ rozumíme: - peníze v pokladně (hotovost) a peníze na běžných účtech, šeky, směnky, cenné papíry s krátkodobou splatností, krátkodobé vklady rychle přeměnitelné na peníze. Čistý peněžně pohledávkový fond Představuje určitý kompromis mezi předcházejícími rozdílovými ukazateli. Čistý peněžně pohledávkový fond = Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky – Krátkodobé závazky1

1

JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. s. 60–63.

20

2.1.3 Poměrové finanční ukazatele Poměrové ukazatele se vypočítávají vydělením jedné položky (skupinou položek) jinou položkou (skupinou položek) uvedenou ve výkazech. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu, co chceme změřit. Poměrových finančních ukazatelů se postupem času vyvinulo značné množství. Některé se vzájemně liší pouze drobnými modifikacemi. Praktickým používáním se sestavila určitá skupina ukazatelů všeobecně akceptovaných. Tyto ukazatele umožňují vytvořit základní představu o finanční situaci daného podniku. Poměrové ukazatele umožňují získat přehled o hlavních finančních charakteristikách podniku.12 Většinou se uvádí dělení na 4 základní skupiny, podle posuzované vlastnosti objektu, resp. skutečnosti, na kterou se zaměřuje. První skupinu ukazatelů tvoří ukazatele rentability, tj. různé formy míry zisku (poměr zisku a kapitálu). Patří sem především následující ukazatele: - rentabilita celkového vloženého kapitálu - rentabilita vlastního kapitálu - rentabilita tržeb - rentabilita nákladů

12

DANA KOVANICOVÁ, PAVEL KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví - II. díl Finanční analýza

účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0. s. 275

21

Druhá skupina často tvoří ukazatele aktivity. Tato skupina ukazatelů se snaží změřit, jak úspěšně využívá management podniku aktiva. Patří sem hlavně tyto ukazatele: - rychlost obratu (obratovost) celkového kapitálu - rychlost obratu (obratovost) nebo doba obratu zásob - rychlost obratu (obratovost) nebo doba obratu pohledávek - obratovost, resp. relativní vázanost hmotného investičního majetku Třetí skupina je složena z ukazatelů zadluženosti. Hodnotí finanční strukturu podniku. Zahrnuje řadu ukazatelů, které porovnávají vlastní a cizí finanční zdroje. Mezi nejdůležitější ukazatele patří: - celkové závazky k celkovým aktivům, tzv. věřitelské riziko - vlastní jmění k celkovým aktivům - celkové závazky k vlastnímu jmění - úrokové krytí (zisková úhrada úroku) Čtvrtá skupina je složena z ukazatelů platební schopnosti, tj. solventnosti a likvidity. Cílem těchto ukazatelů je vyjádřit se k potenciální schopnosti podniku hradit včas své závazky. Platební schopnost se vyjadřuje pomocí těchto hlavních ukazatelů: - solventnost neboli běžná likvidita - pohotová likvidita - hotovostní (peněžní) likvidita3

3


Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 8, 14–15.

22

Ukazatelé rentability První skupinu ukazatelů tvoří ukazatele rentability. Rentabilita, respektive výnosnost vloženého kapitálu měří schopnost podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Je formou vyjádření míry zisku, která v tržní ekonomice slouží jako základní kritérium pro alokaci kapitálu. Ke zjišťování a měření rentability se používají především tyto ukazatele: ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu, ukazatel rentability vlastního kapitálu, rentabilita tržeb a rentabilita nákladů. Tyto ukazatele používají údaje především ze dvou účetních výkazů z rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Všeobecně se rentabilita vyjadřuje jako poměr zisku a vloženého kapitálu: Zisk / Vložený kapitál Rentabilita celkového vloženého kapitálu Měřením rentability celkového vloženého kapitálu (ROA) se vyjadřuje celková efektivnost podniku. Vypočítá se jako poměr zisku a celkového vloženého kapitálu. Rentabilita celkového vloženého kapitálu = Zisk / Celkový vložený kapitál Rentabilita vlastního kapitálu Měřením rentability vlastního kapitálu (ROE) vyjadřujeme výnosnost kapitálu vloženého akcionáři. Vypočítá se jako poměr čistého zisku a vlastního jmění. Představuje zásadní význam pro vlastníky společnosti. Rentabilita vlastního kapitálu = Zisk po zdanění / Vlastní kapitál3

3


Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 16, 18, 21.

23

Nárůst ukazatele rentability vlastního kapitálu způsobují: - větší vytvořený zisk společnosti, - pokles úrokové míry cizího kapitálu, - snížení podílu vlastního kapitálu na celkovém kapitálu. Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita celkového kapitálu = Zisk po zdanění / Celková aktiva Porovnáme-li

veškeré

vložené

prostředky

(tj.

celkový

majetek

společnosti)

s vyprodukovaným ziskem, získáme údaje o tom, jak byl zhodnocen celkový kapitál vložený do hospodářské činnosti. Rentabilita tržeb (ROS) Ukazatel rentabilita tržeb vyjadřuje dílčí stránku efektivnosti podniku – hospodárnost. Nepřímo vyjadřuje snížení nákladů, efektivní zvýšení cen a z toho plynoucí konkurenceschopnost výrobků. Rentabilita tržeb = Zisk / Tržby2 Ukazatele ziskovosti tržeb se využívá k měření rentability odbytu.

2


24

Ukazatelé aktivity Druhou skupinu tvoří ukazatele aktivity. Ukazatel obrat celkových aktiv je vyjádřen jako poměr tržeb a celkového vloženého kapitálu. Za kapitál považujeme aktiva podniku v různých formách (krátkodobých i dlouhodobých). Jedná se o ukazatele typu rychlost obratu nebo doba obratu. Rychlost obratu zásob Rychlost obratu, resp. obratovost zásob je vyjádřena poměrem tržeb k průměrnému stavu zásob všeho druhu. Rychlost obratu zásob = Tržby / Zásoby nebo Rychlost obratu zásob = Celkové náklady / Zásoby Doba obratu zásob Doba obratu zásob je vyjádřena jako poměr průměrného stavu zásob a průměrných denních nákladů. Ukazatel můžeme také vyjádřit, že vydělíme počet dnů v roce (365) obratovostí zásob. Tento ukazatel je považován za ukazatel intenzity využití zásob. Všeobecně platí, že čím vyšší je obratovost zásob a kratší doba obratu zásob, tím lépe. Doba obratu zásob = Zásoby / (Celkové náklady / 365) nebo Doba obratu zásob = 365 / Obratovost zásob Rychlost obratu pohledávek Rychlost obratu, resp. obratovost pohledávek je vyjadřována jako poměr tržeb k průměrnému stavu pohledávek. Rychlost obratu pohledávek = Tržby / Pohledávky Ukazatel udává v podobě počtu obrátek, jak rychle se pohledávky přemění v peněžní prostředky.

25

Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek je poměrem průměrného stavu pohledávek a průměrných denních tržeb. Ukazatel můžeme také vyjádřit, že vydělíme počet dní v roce (365) obratovostí pohledávek. Doba obratu pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 365) nebo Doba obratu pohledávek = 365 / Obratovost pohledávek Obratovost hmotného investičního majetku Ukazatel obratovosti, resp. relativní vázanosti hmotného investičního majetku (HIM) je ukazatelem efektivnosti a intenzity využívání zejména budov, strojů a zařízení. Ukazatel je vyjádřen jako poměr tržeb a hmotného investičního majetku v zůstatkové ceně. Stanovuje, jaká částka tržeb byla vyprodukována z 1 Kč hmotného investičního majetku. Obratovost HIM = Tržby / HIM v ZC3

3


Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 26–28.

26

Ukazatelé zadluženosti Třetí skupinu představují ukazatele zadluženosti. Zadluženost znamená, že podnik využívá k financování svých aktiv a činnosti cizí zdroje (dluh). K hodnocení finanční struktury se využívá několik ukazatelů zadluženosti, které jsou odvozeny z rozvahy. Ukazatel věřitelského rizika Základním ukazatelem zadluženosti je ukazatel věřitelského rizika, který je vyjádřen jako poměr celkových závazků (krátkodobých i dlouhodobých) a celkových aktiv. Ukazatel věřitelského rizika = Celkové závazky / Celková aktiva Koeficient samofinancování Tento ukazatel se vypočítá jako poměr vlastního jmění k celkovým aktivům. Je doplňkovým ukazatelem k ukazateli věřitelského rizika, jejich součet se rovná 1, resp. 100 %. Koeficient samofinancování = Vlastní kapitál / Celková aktiva Další ukazatel je kombinací předchozích dvou ukazatelů (dává do poměru jejich čitatele). Je to ukazatel poměru celkových závazků k vlastnímu kapitálu. Celkové závazky / Vlastní kapitál Ukazatel úrokového krytí Tento ukazatel porovnává provozní zisk podniku (hospodářský výsledek před odečtením úroků a daně) s celkovým ročním úrokovým zatížením. Úrokové krytí = Zisk (před úroky a zdaněním) / Celkový úrok3

3


Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 55–56, 59–61.

27

Ukazatel úrokového zatížení Úrokové zatížení = Nákladové úroky / Zisk před úroky a zdaněním1 Čím nižší hodnota ukazatele, tím lépe.

Ukazatelé platební schopnosti Čtvrtou skupinu tvoří ukazatele platební schopnosti. Stálá platební schopnost je jednou z hlavních předpokladů úspěšné existence podniku. V souvislosti s platební schopností se setkáváme s důležitými pojmy likvidita, solventnost a likvidnost.3 Likvidita vyjadřuje schopnost podniku hradit své krátkodobé závazky. Bývá charakterizována jako okamžitá platební schopnost. Solventnost znamená schopnost podniku uspokojit své krátkodobé finanční závazky. Má význam obzvláště pro krátkodobé věřitele, tedy pro dodavatele. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím je příznivější zachování platební schopnosti podniku. Hodnota tohoto ukazatele by se měla pohybovat v intervalu 1 až 2. Hodnota nižší než 1 vyjadřuje sníženou likviditu a není příznivá.7 Likvidnost je jednou z charakteristik konkrétního druhu majetku. Označuje míru obtížnosti přeměňovat majetek do hotovostní formy. Jak rychle je možné realizovat jejich přeměnu v hotové peníze.3

1


ISBN 80-7357-219-2. s. 90. 3


Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 64. 7

HELENA VORBOVÁ, Výkaz cash flow a finanční analýza. 1. vyd. Praha: Linde, 1997.

ISBN 80-902105-3-8. s. 94.

28

Běžná likvidita Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky Ukazatel běžné likvidity ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé závazky podniku, nebo také kolika jednotkami oběžných aktiv je kryta jedna jednotka krátkodobých závazků. Vypovídá tedy o tom, jak by byl podnik schopen uspokojit své věřitele, kdyby proměnil veškerá oběžná aktiva v daném okamžiku na hotovost. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím je obecně pravděpodobnější zachování platební schopnosti podniku. Pro běžnou likviditu platí, že hodnoty čitatele jsou k hodnotě jmenovatele v rozmezí 1,5–2,5.10 Pohotová likvidita Ukazatel pohotové likvidity je měřítkem okamžité solventnosti. Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky Při výpočtu se bere v úvahu struktura oběžných aktiv z hlediska likvidity. Poměřuje jen tzv. pohotová oběžná aktiva ke krátkodobým závazkům. Hotovostní (peněžní) likvidita Hotovostní likvidita = Hotovost / Krátkodobé závazky Hotovostí se rozumí všechny pohotové platební prostředky, tzn. nejen suma peněz na běžném účtu, jiných účtech či v pokladně, ale také volně obchodovatelné cenné papíry. Součástí krátkodobých závazků jsou i běžné bankovní úvěry.3

10


Publishing, 2007. ISBN 80-247-1386-1. s. 50. 3


Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 65–69.

29

2.1.4 Analýza soustav ukazatelů Mezi nejznámější soustavy ukazatelů patří tzv. pyramidové struktury poměrových ukazatelů. Nejznámější pyramidovou strukturou je, Du Pont diagram.

2.1.5 Shrnující pohled na finanční zdraví podniku Jeden ze způsobů shrnujícího použití poměrových ukazatelů je Du Pont diagram.

Du Pont diagram Du Pont diagram byl vyvinut a poprvé použit v nadnárodní chemické společnosti Du Pont de Nemours.4 Du Pont diagram je zaměřen na rozklad rentability vlastního kapitálu a vymezení jednotlivých položek vstupujících do tohoto ukazatele.10

4


Praha: MANAGEMENT PRESS, 1994, 1995. ISBN 80-85603-80-2. s. 75. 10


Publishing, 2007. ISBN 80-247-1386-1. s. 71.

30

Schéma č. 1: Du Pont pyramida

Rentabilita vlastního kapitálu Zisk Aktiva

Zisk Tržby

Náklady Tržby

Mater.N Tržby

Mzdové N Tržby

Aktiva Vlastní kapitál

Tržby Aktiva

Zisk Náklady

Fin. N Tržby

1:

Odpisy Tržby

Aktiva Tržby

Stálá A Tržby

HIM Tržby

Oběžná A Tržby

Zásoby Tržby

Pohled. Tržby

Zdroj: ROLF GRÜNWALD, JAROSLAVA HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 29.

31

Altmanův Z model Profesor financí E. I. Altman použil přímou statistickou metodu (tzv. násobnou diskriminační analýzu), která byla schopna odhadnout váhy jednotlivých poměrových ukazatelů. Při práci vycházel ze vzorku údajů podniků, které ve sledovaném období prosperovaly nebo později (během pěti let) zbankrotovaly.1 Altman použil metody násobné diskriminační analýzy k předpovědi nadměrného podnikatelského rizika. Jeho cílem bylo určit, jak lze využít model pro odlišení firem, které nezbankrotují, od těch, u kterých je vyšší pravděpodobnost pozdějšího úpadku. Z počátku Altman zahrnul do svého modelu 22 finančních poměrových ukazatelů, které pak snížil na 5 nejdůležitějších. 4 Model byl publikován v roce 1968. Výsledkem Altmanovy analýzy je tzv. rovnice důvěryhodnosti, nazývaná také jako skóre Z. Pro podniky neobchodované na trhu se používá jiná varianta Altmanova modelu: Z = 0,717 X1 + 0,847 X2 + 3,107 X3 + 0,420 X4 +0,998 X5 X1 = Čistý pracovní kapitál / Celková aktiva X2 = Nerozdělené zisky (Zadržené výdělky) / Celková aktiva X3 = EBIT(Provozní zisk) / Celková aktiva X4 = Základní kapitál / Celkové dluhy X5 = Tržby (Celkové výnosy) / Celková aktiva Výsledné skóre Z je celkovým indexem (výsledkem diskriminantní funkce). Kritérium úspěšnosti je: čím větší index Z, tím je podnik finančně zdravější.

1


ISBN 80-7357-219-2. s. 145–146. 4



32

Profesor Altman zjistil, že podniky, u nichž výsledný index Z přesahoval hodnotu 2,70, byly finančně stabilní a ani později se u nich žádné potíže neprojevily. Firmy, u nichž index Z byl nižší než 1,20 (včetně záporných čísel), dříve nebo později zbankrotovaly. Pouze mizivé procento firem, u nichž tento index byl nižší než 1,20, přežilo.1 V podstatě je možno říci, že Altmanova metoda pomůže odhadnout pravděpodobnostní finanční vývoj společností. Výhodou metod jako např. Altmanova modelu je, že celkem věrohodně předpovídají bankroty asi dva roky před skutečným konkursem, ale pracují s menší statistickou spolehlivostí do vzdálenější budoucnosti.4 Pro ukazatele v Altmanově modelu se navrhuje využívat tyto vstupy z finančních výkazů v plném znění: Obrázek č. 3: Vstupy z finančních výkazů Ukazatel

Vstup z rozvahy (R) nebo výkazu zisku a ztráty (V)

EBIT

Výsledek hospodaření za účetní období (V) + Daň z příjmů (V) + Nákladové úroky (V)

Aktiva

Aktiva celkem (R)

Tržby (Výnosy)

Tržby za prodej zboží (V) + Výkony (V) + Tržby z prodeje DHM a materiálu (V) + Ostatní provozní a finanční výnosy (V) + Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů (V) + Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (V) + Výnosové úroky (V) + Mimořádné výnosy (V) + Převod provozních a finančních výnosů (V)

Zdroj: JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. s. 147.

1


ISBN 80-7357-219-2. s. 146. 4



33

Obrázek č. 4: Vstupy z finančních výkazů Ukazatel

Vstup z rozvahy (R) nebo výkazu zisku a ztráty (V)

Tržní hodnota Vl. kapitálu

5 x [(VH za účetní období (V) + Odpisy DNM a DHM (V)]

Účetní hodnota dluhu

Cizí zdroje (R) – Rezervy (R)

Zadržené výdělky

Fondy ze zisku (R) + VH minulých let (R) + VH běžného účetního období (R)

Čistý pracovní kapitál

Oběžná aktiva (R) – Dlouhodobé pohledávky (R) – Krátkodobé závazky (R) – Krátkodobé bankovní úvěry (R) – Krátkodobé finanční výpomoci (R)

Zdroj: JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2. s. 147.

34

3 Praktická část 3.1 Charakteristika družstva (obecně) Podle § 221 obchodního zákoníku je družstvo společenstvím neuzavřeného počtu osob založených za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Obchodní firma družstva musí obsahovat označení „družstvo“. Družstvo musí mít nejméně pět členů. Odpovídá za závazky svým majetkem. Základní kapitál družstva podle § 223 obchodního zákoníku tvoří souhrn členských vkladů, k jejichž splácení se zavázali členové družstva. Stanovy určují výši základního kapitál družstva, který se zapisuje do obchodního rejstříku. Tento kapitál se nazývá zapisovaný základní kapitál a činí min. 50 000 Kč. Zapisovaný základní kapitál zůstává neměnnou hodnotou, tzn., nezvyšuje se ani nesnižuje. Podle § 235 obchodního zákoníku družstvo povinně vytváří při svém vzniku nedělitelný fond. Nedělitelný fond činí nejméně 10 % zapisovaného základního kapitálu. Tento fond se doplňuje nejméně o 10 % ročního čistého zisku, a to až do doby, než výše nedělitelného fondu dosáhne částky rovnající se polovině zapisovaného základního kapitálu družstva. Družstvo povinně vytváří tyto orgány: - členskou schůzi, - představenstvo, - kontrolní komisi.

35

Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze. Členská schůze se schází v lhůtách určených stanovami, nejméně však jedenkrát ročně. Do působnosti členské schůze patří především: měnit stanovy; volit a odvolávat členy představenstva a kontrolní komise; schvalovat roční účetní závěrku; rozhodovat o rozdělení a užití zisku, popřípadě způsobu úhrady ztráty; rozhodovat o zvýšení nebo snížení zapisovaného základního kapitálu; rozhodovat o základních otázkách koncepce rozvoje družstva; rozhodovat o splynutí, sloužení, rozdělení a o jiném zrušení družstva nebo o změně právní formy; rozhodovat o prodeji nebo nájmu podniku a o jiných významných majetkových dispozicích. Dalším orgánem družstva je představenstvo. Představenstvo řídí činnost družstva a rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny. Představenstvo je statutárním orgánem družstva. Plní usnesení členské schůze a odpovídá jí za svou činnost. Dalším povinným orgánem je kontrolní komise. Podle § 244 ods. 1 obchodního zákoníku kontrolní komise je oprávněna kontrolovat veškerou činnost družstva a projednávat stížnosti jeho členů. Kontrolní komise odpovídá pouze členské schůzi a je nezávislá na ostatních orgánech družstva. Kontrolní komise je minimálně povinně tříčlenná. Vyjadřuje se k roční účetní závěrce a návrhu na rozdělení zisku nebo úhrady ztráty družstva. Družstvo podle § 254 obchodního zákoníku zaniká výmazem z obchodního rejstříku.9

9

TOMÁŠ POHL, Právní systém v České republice II. 1. vyd. Praha: Bilance, 1997. s. 195–197, 199–201.

36

3.2 ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě (charakteristika) JZD „Horácko“ Opatov vzniklo 1. 1. 1978 sloučením bývalých tří družstev Opatov, Kněžice, Předín. Zahrnuje obce Opatov, Brtnička, Kněžice, Rychlov, Brodce, Hrutov, Předín, Štěměchy a Hory. V roce 1992 prošlo družstvo transformací a bylo zaregistrováno do obchodního rejstříku jako družstvo vlastníků. (ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě). Má sídlo v Opatově na Moravě č. p. 300. Do obchodního rejstříku bylo zapsáno 16. 12. 1992 obchodním soudem v Brně. Zkladním jměním družstva je 20 000 000 Kč. Předsedou družstva byl v letech 1992–2007 Ing. Miroslav Caha. Od roku 2008 se stal předsedou Ing. Radek Svoboda. Popis organizační struktury: podnik je rozdělen na závod rostlinné a živočišné výroby, závod mechanizace a opravárenství a závod správní. Předmět činnosti: Zemědělská výroba a prodej produktů. Tabulka č. 3: Průměrný počet zaměstnanců během sledovaného období 2002–2006 Rok Počet

2002 180

2003 173

2004 170

2005 152

2006 146

Zdroj: Výroční zpráva z roku 2006

37

Orgány družstva v letech 2002–2006 Představenstvo: Předseda představenstva: Ing. Miroslav Caha Místopředseda představenstva: Josef Jeřábek Člen představenstva: Pavel Šplíchal Člen představenstva: Antonín Dvořák Člen představenstva: František Hildebrand Člen představenstva: Jaroslav Staněk Člen představenstva: Stanislav Kalenda Člen představenstva: Ing. Radek Svoboda Člen představenstva: Zdeněk Obrdlík

38

Kontrolní komise: Předseda komise: František Musil Místopředseda komise: Ing. Oldřich Novák Člen komise: Ludmila Křečková Člen komise: Jaroslav Kruba Člen komise: Zdeněk Dvořák Člen komise: Jana Plavcová Člen komise: Jiří Polák Člen komise: Jan Hons Člen komise: Marie Trnková Člen komise: Miroslav Tindl Člen komise: Pavel Kovář Člen komise: Zdeňka Kochrdová Člen komise: Vladimír Štancl

39

3.3 Finanční analýza zvoleného podniku. Pro zpracování finanční analýzy jsem si vybrala ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě. Údaje jsou čerpány z ročních výkazů zemědělského družstva, které jsou uvedeny v příloze. Jedná se o Rozvahu v letech 2002–2006 a Výkaz zisků a ztrát v letech 2002, 2004 a 2006. Veškeré číselné údaje v praktické části jsou uváděny v tisících. Informace o zemědělském družstvu, o počtu zaměstnanců, o výši mezd, odpisech a o provozních nákladech jsou čerpány z Výroční zprávy za rok 2006. Z těchto informací jsou následně zpracovány veškeré tabulku v praktické části práce. Nejdříve jsem si z jednotlivých ročních výkazů zemědělského družstva zpracovala Rozvahu za období 2002–2006 a Výkaz zisků a ztrát za období 2002–2006. Následně jsem provedla analýzu trendů (horizontální analýza rozvahy). Potom procentní analýzu (vertikální analýzu výkazu zisku a ztrát) a analýzu fondů finančních prostředků. Největší část jsem věnovala poměrovým ukazatelům. Postupně jsem zpracovala ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a ukazatele platební schopnosti. Nakonec jsem zpracovala Du Pontův diagram a Altmanovo Z-skóre.

40

Tabulka č. 4: Rozvaha aktiva za sledované období 2002–2006 Rozvaha sestavená k 31. 12. rok ve vybraných položkách (v tis. Kč) 2002 2003 2004 2005 2006 A. Stálá aktiva 143076 140301 131564 127142 132918 140526 138989 130247 125905 131718 A. I. Hmotný investiční majetek 1. Pozemky 491 787 787 835 897 2. Stavby 96474 95935 94789 92295 98841 3. Sam. mov. věci a soubor mov. věcí 25987 22635 15784 10721 15524 4. Základní stádo a tažná zvířata 11204 12899 11407 11179 11388 5. Nedokončený dlouh. hm. maj. 4084 4578 4862 8198 2232 6. Poskytnuté zálohy na dl. hm. maj. 1619 1555 2085 2210 2436 8. Oceň. roz. k nabytému m., Opr. polož. 667 600 533 467 400 2550 1312 1317 1237 1200 A. II. Finanční investice 1. Ostatní dl. cenné papíry a podíly 2550 1312 1317 1237 1200 B. Oběžná aktiva 73643 71785 67027 71080 71009 60378 54325 51520 52870 55194 B. I. Zásoby 1. Materiál 5316 2883 2637 2754 3022 2. Nedokončená výroba a polotovary 7802 7692 7530 6506 6198 3. Výrobky 25058 22484 21396 24005 24176 4. Zvířata 22112 21266 19957 19605 21798 5. Poskytnuté zálohy na zásoby 90 B. II. Dlouhodobé pohledávky -1606 -175 1. Jiné pohledávky -1606 -175 10443 12276 12499 13237 13356 B. III. Krátkodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů 10180 9739 7286 8220 8307 2. Stát - daňové pohledávky 263 53 146 207 297 3. Krátkodobé poskytnuté zálohy 597 411 469 592 4. Dohadné účty aktivní 1887 4656 4341 4160 4428 5359 3008 4973 2459 B. IV. Finanční majetek 1. Peníze 138 119 63 61 46 2. Účty v bankách 4290 5240 2945 4912 2413 C. Ostatní aktiva - přech. účty aktivní 4099 806 7341 813 913 2404 806 7341 813 913 C. I. Časové rozlišení 1. Náklady příštích období 2347 823 600 788 582 2. Příjmy příštích období 57 -17 6741 25 331 1695 C. II. Dohadné účty aktivní Aktiva celkem 220818 212892 205932 199035 204840

41

Tabulka č. 5: Rozvaha pasiva za sledované období 2002–2006 Rozvaha sestavená k 31. 12. ve vybraných položkách (v tis. Kč) A. Vlastní kapitál A. I. Základní kapitál A. II. Kapitálové fondy 1. Ostatní kapitálové fondy 2. Oceňovací rozd. z přec. maj. a záv. A. III. Fondy ze zisku 1. Zákonný rez. f. / Neděl. f. (od r. 03) 2. Nedělitelný fond (r. 2002) 3. Statutární a ostatní fondy A. IV. Výsledek hosp. z minulých let 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Neuhrazená ztráta minulých let A. V. Výsledek hosp. z běžného obd. B. Cizí zdroje B. I. Rezervy 1. Odložený daňový závazek (pohled.) B. II. Dlouhodobé závazky 1. Jiné závazky 2. Odložený daňový závazek B. III. Krátkodobé závazky 1. Závazky z obchodního styku 2. Závazky ke společ. a člen. druž. 3. Závazky k zaměstnancům 4. Závazky ze soc. zabez. a zdrav. poj. 5. Stát - daňové závazky a dotace 6. Dohadné účty pasivní 7. Jiné závazky B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci 1. Bankovní úvěry dlouhodobé C. Ostatní pasiva - přech. účty pas. C. I. Časové rozlišení 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období Pasiva celkem

2002 62219 20174 37393 38609 -1216 17707

2003 58895 19849 37523 38739 -1216 17564 5584

5575 12132 11980 -5878 -13055 -1 5877 13055 -7177 -2986 157768 153356 4694 4694 103768 104171 103768 100437 3734 28846 30437 20269 21212 2985 3782 348 352 827 769 639 563 3778 3759 20460 18748 20460 18748 831 641 831 641 706 512 125 129 220818 212892

rok 2004 2005 103654 107081 64120 63779 37635 38032 38851 39248 -1216 -1216 17342 17244 5547 5607

2006 113341 62865 37403 37403 19439 5960

11795 -16041

11637 -15503

13479 -12326

16041 598 101654

15503 3529 91353

12326 5960 90735

56147 53407 52925 50293 3222 3114 31342 23586 21953 14209 3931 3674 356 447 834 864 495 480 12 32 3761 3880 14165 14360 14165 14360 624 601 624 601 495 597 129 4 205932 199035

50970 47856 3114 19058 9907 3390 518 890 451 70 3832 20707 20707 764 764 747 17 204840

42

Tabulka č. 6: Výkaz zisků a ztrát za sledované období 2002–2006 Výkaz zisků a ztrát sestavený k 31. 12. ve vybraných položkách (v tis. Kč) I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží

rok 2002

2003

2004

2005

2006

77

304

185

14

89 81

53

227

137

13

24

77

48

1

8

110459

103334

101057

100300

106057

99087

94962

95540

89880

96751

1244

-3513

-2550

1275

1469

3. Aktivace

10128

11885

8067

9145

7837

B. Výkonová spotřeba

69791

64652

67245

67928

74311

1. Spotřeba materiálu a energie

60068

53940

56034

57017

63321

9723

10712

11211

10911

10990

Obchodní marže II. Výkony 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2. Změna stavu vnitropodnikových zásob vl. výr.

2. Služby Přidaná hodnota

40692

38759

33860

32373

31754

C. Osobní náklady

34815

33355

33499

34912

35785

1. Mzdové náklady

24868

23912

24168

25220

25853

2. Odměny členů orgánů spol. a družstev

1354

1140

920

869

884

3. Náklady na sociální zabezpečení

8593

8303

8411

8823

9048

D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehm. a hm. majetku III. Tržby z prodeje dl. majetku a mat.

1529

1240

1444

1387

1234

13912

15484

15273

12950

12851

6878

3656

3219

4182

4245

2271

2649

3408

3028

1. Tržby z prodeje dl. majetku 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstatková cena prod. dl. majetku a materiálu

1385

570

774

1217

3708

3440

3291

2774

2940

2980

2710

2005

768

460

581

769

1673

-1364

128

15

6

7908

10336

22087

24559

27083

8705 -9550

5984 -5656

4880 494

4411 4148

4587 5845

4394

1. Zůstatková cena prod. dl. majetku 2. Prodaný materiál G. Změna stavu rez. a OP v prov. obl. IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření V. Tržby z prod. cenných papírů a podílů

537

I. Prodané cenné papíry a podíly

466

VI. Výnosy z dl. finančního majetku

103

103

1. Výnosy z ostatního dl. finančního maj.

103

103

VII. Výnosové úroky

52 80

126

57

21

13

9

J. Nákladové úroky

2207

1515

1133

738

747

VIII. Ostatní finanční výnosy

2317

1260

900

657

604

K. Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření

481 -71

437 -532

315 -527

433 -529

1516 -1650

L. Daň z příjmů za běžnou činnost

-913

-960

-512

-78

1. - splatná 2. - odložená Výsledek hospodaření za běžnou č. IX. Mimořádné výnosy

30 -913 -8708

-960 -5228

-512 479

-108 3697

4195

2674

3074

1989

925

3114

M. Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za účetní období (+/-)

1143 1531 -7177

832 2242 -2986

1870 119 598

1093 -168 3529

1349 1765 5960

Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

-8090

-3946

86

3451

5960

43

3.3.1 Analýza trendů Tabulka č. 7: Horizontální analýza rozvahy (aktiva) Výkazová položka (v tisících Kč) Stálá aktiva Hmotný inv. majetek Pozemky Stavby Sam. mov. v. a s. m. v. Základní stádo a taž. z. Finanční investice Oběžná aktiva Zásoby Materiál Nedok. výroba a polot. Výrobky Zvířata Krátkodobé pohled. Pohl. z obchod. vztahů Stát - daň. pohledávky Krátk. poskytnuté zál. Dohadné účty aktivní Finanční majetek Peníze Účty v bankách Ostatní aktiva Časové rozlišení AKTIVA CELKEM

2002 2003 2004 2005 2006 absolutní absolutní absolutní relativní absolutní absolutní relativní absolutní absolutní relativní absolutní absolutní relativní hodnota hodnota změna změna hodnota změna změna hodnota změna změna hodnota změna změna 143076 140301 -2775 -1,94 131564 -8737 -6,23 127142 -4422 -3,36 132918 5776 4,54 140526 138989 -1537 -1,09 130247 -8742 -6,29 125905 -4342 -3,33 131718 5813 4,62 491 787 296 60,29 787 0 0,00 835 48 6,10 897 62 7,43 96474 95935 -539 -0,56 94789 -1146 -1,19 92295 -2494 -2,63 98841 6546 7,09 25987 22635 -3352 -12,90 15784 -6851 -30,27 10721 -5063 -32,08 15524 4803 44,80 11204 12899 1695 15,13 11407 -1492 -11,57 11179 -228 -2,00 11388 209 1,87 2550 1312 -1238 -48,55 1317 5 0,38 1237 -80 -6,07 1200 -37 -2,99 73643 71785 -1858 -2,52 67027 -4758 -6,63 71080 4053 6,05 71009 -71 -0,10 60378 54325 -6053 -10,03 51520 -2805 -5,16 52870 1350 2,62 55194 2324 4,40 5316 2883 -2433 -45,77 2637 -246 -8,53 2754 117 4,44 3020 266 9,66 7802 7692 -110 -1,41 7530 -162 -2,11 6506 -1024 -13,60 6198 -308 -4,73 25058 22484 -2574 -10,27 21396 -1088 -4,84 24005 2609 12,19 24176 171 0,71 22112 21266 -846 -3,83 19957 -1309 -6,16 19605 -352 -1,76 21798 2193 11,19 10443 12276 1833 17,55 12499 223 1,82 13237 738 5,90 13356 119 0,90 10180 9739 -441 -4,33 7286 -2453 -25,19 8220 934 12,82 8307 87 1,06 263 53 -210 -79,85 146 93 175,47 207 61 41,78 297 90 43,48 597 597 411 -186 -31,16 469 58 14,11 592 123 26,23 1887 1887 4656 2769 146,74 4341 -315 -6,77 4160 -181 -4,17 4428 5359 931 21,03 3008 -2351 -43,87 4973 1965 65,33 2459 -2514 -50,55 138 119 -19 -13,77 63 -56 -47,06 61 -2 -3,17 46 -15 -24,59 4290 5240 950 2945 -2295 -43,80 4912 1967 66,79 2413 -2499 -50,88 22,14 4099 806 -3293 -80,34 7341 6535 810,79 813 -6528 -88,93 913 100 12,30 2404 806 -1598 -66,47 7341 6535 810,79 813 -6528 -88,93 913 100 12,30 220818 212892 -7926 -3,59 205932 -6960 -3,27 199035 -6897 -3,35 204840 5805 2,92

44

Tabulka č. 8: Horizontální analýza rozvahy (pasiva) Výkazová položka (v tisících Kč) Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Ostatní kap. fondy Fondy ze zisku HV z minulých let HV z běžného období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Jiné závazky Odložený daň. závazek Krátkodobé závazky Záv. z obch. styku Záv. ke spol. a člen. dr. Závazky k zaměstnan. Záv. ze soc. z. a zdr. p. Stát - daň. záv. a dot. Bankovní úvěry a výp. Ostatní pasiva Časové rozlišení PASIVA CELKEM

2002 2003 2004 2005 2006 absolutní absolutní absolutní relativní absolutní absolutní relativní absolutní absolutní relativní absolutní absolutní relativní hodnota hodnota změna změna hodnota změna změna hodnota změna změna hodnota změna změna 62219 58895 -3324 -5,34 103654 44759 76,00 107081 3427 3,31 113341 6260 5,85 20174 19849 -325 -1,61 64120 44271 223,04 63779 -341 -0,53 62865 -914 -1,43 37393 37523 130 0,35 37635 112 0,30 38032 397 1,05 37403 -629 -1,65 38609 38739 130 0,34 38851 112 0,29 39248 397 1,02 37403 -1845 -4,70 17707 17564 -143 -0,81 17342 -222 -1,26 17244 -98 -0,57 19439 2195 12,73 -5878 -13055 -7177 122,10 -16041 -2986 22,87 -15503 538 -3,35 -12326 3177 -20,49 -7177 -2986 4191 -58,39 598 3584 -120,03 3529 2931 490,13 5960 2431 68,89 157768 153356 -4412 -2,80 101654 -51702 -33,71 91353 -10301 -10,13 90735 -618 -0,68 4694 -4694 103768 104171 403 0,39 56147 -48024 -46,10 53407 -2740 -4,88 50970 -2437 -4,56 103768 100437 -3331 -3,21 52925 -47512 -47,31 50293 -2632 -4,97 47856 -2437 -4,85 3734 3734 3222 -512 -13,71 3114 -108 -3,35 3114 0 0,00 28846 30437 1591 5,52 31342 905 2,97 23586 -7756 -24,75 19058 -4528 -19,20 20269 21212 943 4,65 21953 741 3,49 14209 -7744 -35,28 9907 -4302 -30,28 2985 3782 797 26,70 3931 149 3,94 3674 -257 -6,54 3390 -284 -7,73 348 352 4 1,15 356 4 1,14 447 91 25,56 518 71 15,88 827 769 -58 -7,01 834 65 8,45 864 30 3,60 890 26 3,01 639 563 -76 -11,89 495 -68 -12,08 480 -15 -3,03 451 -29 -6,04 20460 18748 -1712 -8,37 14165 -4583 -24,45 14360 195 1,38 20707 6347 44,20 831 641 -190 -22,86 624 -17 -2,65 601 -23 -3,69 764 163 27,12 831 641 -190 -22,86 624 -17 -2,65 601 -23 -3,69 764 163 27,12 220818 212892 -7926 -3,59 205932 -6960 -3,27 199035 -6897 -3,35 204840 5805 2,92

45

3.3.2 Procentní analýza Tabulka č. 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Výkazová položka (v tisících Kč) Tržby za prodej zboží Výkony Výkonová spotřeba Přidaná hodnota Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy nehm. a hmot. maj. Tržby z prodeje dl. majet. a materiálu Zůstatková cena pro. inv. maj. a mat. Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje CP a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dl. finančního majetku Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Hospodářský výsledek za účetní období VÝNOSY CELKEM

2002 2003 2004 2005 2006 absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní absolutní procentní hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota hodnota 77 0,06 304 0,27 185 0,17 14 0,01 89 0,08 110459 89,75 103334 92,52 101057 94,12 100300 94,50 106057 92,94 69791 56,71 64652 57,89 67245 62,63 67928 64,00 74311 65,12 40692 33,06 38759 34,70 33860 31,54 32373 30,50 31757 27,83 34815 28,29 33355 29,87 33499 31,20 34912 32,89 35785 31,36 1529 1,24 1240 1,11 1444 1,34 1387 1,31 1234 1,08 13912 11,30 15484 13,86 15273 14,22 12950 12,20 12851 11,26 6878 5,59 3656 3,27 3219 3,00 4182 3,94 4245 3,72 4394 3,57 3708 3,32 3440 3,20 3291 3,10 2774 2,43 7908 6,43 10336 9,25 22087 20,57 24559 23,14 27083 23,73 8705 7,07 5984 5,36 4880 4,54 4411 4,16 4587 4,02 -9550 -7,76 -5656 -5,06 494 0,46 4148 3,91 5845 5,12 537 0,44 52 0,05 466 0,38 80 0,08 103 0,08 103 0,09 126 0,10 57 0,05 21 0,02 13 0,01 9 0,01 2207 1,79 1515 1,36 1133 1,06 738 0,70 747 0,65 2317 1,88 1260 1,13 900 0,84 657 0,62 604 0,53 481 0,39 437 0,39 315 0,29 433 0,41 1516 1,33 -71 -0,06 -532 -0,48 -527 -0,49 -529 -0,50 -1650 -1,45 -8708 -7,08 -5228 -4,68 479 0,45 3697 3,48 4195 3,68 2674 2,17 3074 2,75 1989 1,85 925 0,87 3114 2,73 1143 0,93 832 0,74 1870 1,74 1093 1,03 1349 1,18 1531 1,24 2242 2,01 119 0,11 -168 -0,16 1765 1,55 -7177 -5,83 -2986 -2,67 598 0,56 3529 3,32 5960 5,22 123068 100 111685 100 107371 100 106143 100 114118 100

46

Horizontální analýza rozvahy (Analýza trendů) U horizontální analýzy určujeme absolutní a relativní změny u rozvahových položek. Aktiva celkem dosahují v letech 2002–2005 záporných hodnot. V roce 2006 zaznamenaly růst 2,92, zejména díky zvýšení samostatných movitých věcí a souboru movitých věcí, které vzrostly oproti roku 2005 o 44,8 %. Stálá aktiva dosahovala kolísavých hodnot. Nejnižší hodnoty dosáhla v roce 2004 -6,23, příčinou je pokles samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí -30,27. Naopak nejvyšší hodnoty dosahovala v roce 2006 4,54, především díky zvýšení samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí o 44,8. Nákup pozemků za 296 000 představoval růst v roce 2003 o 60,29 %. Od roku 2005 má pozitivně rostoucí trend. Stavby zaznamenaly během let 2002–2005 záporné hodnoty. V roce 2006 vykazují naopak nejvyšší hodnotu 7,09. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí zaznamenaly do roku 2005 klesající trend. V následujícím roce 2006 dosahuje výrazného růstu 44,8%, zejména díky nakoupení nových strojů. Základní stádo a tažná zvířata oproti roku 2002 vykazují nárůst 1,64 %, což je v současné době ojedinělé a svědčí o stabilitě podniku. Finanční investice v roce 2006 dosahují oproti roku 2002 polovičních hodnot. Oběžná aktiva do roku 2004 vykazují klesající trend. V roce 2005 dosahují nejvyšší hodnoty 6,05, především díky zvýšení výrobků o 12,19. V dalším roce oběžná aktiva zaznamenaly pokles o 0,10 %. Zásoby se od roku 2002 snížily, což znamená pozitivní trend. Materiál se od roku 2002 zredukoval zhruba na polovinu, tzn. příznivý trend. Největší snížení materiálu vykazuje rok 2003 o 45,77 %. Výrobky v letech 2003 a 2004 vykazují stabilní trend. U výrobků se družstvo snaží maximalizovat zisk, tzn., čeká na lepší cenu. Zvířata zaznamenala do roku 2004 mírný pokles, následující rok setrvalý stav. V současné době vykazují růst, což odpovídá charakteru podniku s dlouhodobým výrobním cyklem, kde v zásobách jsou vysoké hodnoty výrobků a zvířat. Krátkodobé pohledávky vykazují v roce 2004 výrazný pokles. V roce 2005 zaznamenaly růst o 5,90 %. Následující rok krátkodobé pohledávky vykazují pokles 0,9 %. Finanční majetek zaznamenal během období 2002–2006 kolísavý trend. Nejvyšší hodnotu zaznamenal v roce 2005 65,33 %.

47

Změny v celkových pasivech vykazují do roku 2005 záporné hodnoty. V roce 2006 zaznamenaly růst o 2,92 %, především díky nárůstu hospodářského výsledku z běžného období o 68,89 %. Vlastní kapitál má v roce 2003 oproti roku 2002 klesající tendenci o 5,34 %. V roce 2004 vykazuje výrazný růst o 76 %, příčinou je zejména růst základního kapitálu. V dalších letech zaznamenal vlastní kapitál kolísavý trend v roce 2005 pokles o 3,31 % a v roce 2006 nárůst o 5,85 %. Základní kapitál zaznamenal v roce 2003 pokles o 1,61 %. V roce 2004 vykazuje základní kapitál významný růst o 223,04 %, což bylo důsledkem převodu členských vkladů z dlouhodobých závazků do základního kapitálu. V dalších letech 2005 a 2006 má klesající trend o 0,53 % a o 1,43 %, důvodem je vrácení členských vkladů 590 000 Kč a vyplacení 1 % z dalšího členského vkladu 324 000 Kč. Změny fondů ze zisku v letech 2003–2005 dosahují záporných hodnot (-0,81; -1,26; -0,57). V roce 2006 dosahují nárůstu o 12,73 %, zejména díky hospodářskému výsledku z běžného období. Hospodářský výsledek z minulých let v roce 2003 dosahuje hodnoty 122,10 %. V roce 2004 22,87 %. V následujících letech 2005 a 2006 dosahuje hospodářský výsledek z minulých let záporných hodnot (-3,35; -20,49). Hospodářský výsledek z běžného období zaznamenal v roce 2003 a 2004 klesající trend z -58,39 % na -120,03 %. V roce 2005 dochází k výraznému růstu na 490,13 %. Mírný pokles zaznamenal rok 2006 na 68,89 %. Cizí zdroje vykazují v letech 2003–2006 záporné hodnoty (-2,8; -33,71; -10,13; -0,68). Nejvýraznějšího poklesu dosáhly v roce 2004, příčinou bylo snížení dlouhodobých závazků. Dlouhodobé závazky zaznamenaly v roce 2003 nepatrný růst o 0,39 %. V roce 2004 výrazné snížení o 46,10 %, vlivem převodu členských vkladů do základního kapitálu. V roce 2005 a 2006 dosahují poklesu o 4,88 % a o 4,56 %.

48

Krátkodobé závazky vykazovaly do roku 2005 pokles. V roce 2005 došlo k nejvýraznějšímu poklesu o 24,75 %, hlavním důvodem bylo snížení závazků z obchodního styku o 35,28 %. V roce 2006 dosahovaly krátkodobé závazky záporné hodnoty -19,20 %, příčinou jsou také závazky z obchodního styku -30,28 %. Závazky z obchodního styku zaznamenaly během sledovaného období snížení o 48,9 %, což znamená pozitivní trend. Bankovní úvěry a výpomoci zaznamenaly v roce 2003 pokles o 8,37 %. Následující rok výrazné snížení o 24,45 %. V roce 2005 a 2006 dosahovaly bankovní úvěry a výpomoci nárůstu z 1,38 % na 44,2 %, důvodem byl investiční záměr – koupě nových strojů. Ostatní pasiva dosahovaly v roce 2003 výrazného snížení o 22,86 %. V letech 2004 a 2005 dosahovala změna ostatních pasiv záporných hodnot o 2,65 % a o 3,69 %. V roce 2006 došlo k zvýšení hodnoty ostatních pasiv o 27,12 %.

49

Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát (Procentní analýza) U vertikální analýzy určujeme procentní hodnotu výkazových položek. Největší část na celkových výnosech představují výkony. V průběhu let 2002-2006 dosahují kolísavých hodnot (89,75; 95,52; 94,12; 94,50; 92,94). Podíl výkonové spotřeby ve sledovaných letech roste (56,71; 57,89; 62,63; 64; 65,12). Podíl provozního výsledku hospodaření k celkovým výnosům v letech 2002 až 2004 vykazuje ztrátu -7,76 % a -5,06 %. Od roku 2004–2006 provozní výsledek hospodaření roste i přes snižování přidané hodnoty, dosahováním vyšších tržeb u prodeje a poklesem ostatních provozních nákladů. Podíl ostatních provozních výnosů k celkovým výnosům zaznamenal výrazný růst od roku 2004, zejména díky dotacím z EU a Ministerstva zemědělství. Poměr finančního výsledku hospodaření k celkovým výnosům vykazuje ztrátu, která se postupně navyšuje (v roce 2002 -0,06; -0,48; -0,49; -0,50; a v roce 2006 -1,45). Hlavní důvod je postupné zvyšování ostatních finančních nákladů v letech 2002–2003 a 2005–2006. V roce 2004 podíl ostatních finančních nákladů k celkovým výnosům zaznamenal mírný pokles oproti roku 2003. Poměr hospodářského výsledku za účetní období vzhledem k celkovým výnosům vykazuje v letech 2002 a 2003 ztrátu a to o 5,83 % a o 2,67 %. Největším důvodem je ztráta z provozního výsledku hospodaření. Od roku 2004 podíl hospodářského výsledku za účetní období vzhledem k celkovým výnosům zaznamenal zvyšování zisku, což je způsobeno nárůstem provozního výsledku hospodaření (v roce 2004 dosahuje hodnoty 0,56; 2005 3,32 a v roce 2006 5,22).

50

3.3.3 Analýza fondů finančních prostředků Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál = Oběžná aktiva – Krátkodobá pasiva (Krátkodobé závazky) Tabulka č. 10: Údaje pro výpočet ukazatele čistý pracovní kapitál Položka Oběžná aktiva

2002 2003 2004 2005 2006 73643 71785 67027 71080 71009

Krátkodobé závazky

28846 30437 31342 23586 19058


44797 41348 35685 47494 51951

Zdroj: autor Eva Rezková

Obrázek č. 5: Čistý pracovní kapitál za sledované období 2002–2006


60000 50000

51951 44797

47494 41348 35685

40000 30000 20000 10000 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Od roku 2002–2004 má klesající trend. Kdy v roce 2004 zaznamenal nejnižší hodnoty, zejména vlivem snížení oběžných aktiv a zvýšením krátkodobých závazků. Od roku 2005 má pozitivně rostoucí trend. Oběžná aktiva dosahují vždy vyšších hodnot než krátkodobé závazky. Platí, čím vyšší hodnota ukazatele čistý pracovní kapitál, tím vyšší má podnik schopnost platit své závazky. V letech 2005 a 2006 vykazuje růst, což znamená pozitivní trend. Z toho plyne, že má družstvo zdroje na to, aby bylo schopno platit včas své závazky.

51

Čisté pohotové prostředky Čisté pohotové prostředky = Pohotové finanční prostředky – Okamžitě splatné závazky Tabulka č. 11: Údaje pro výpočet ukazatele čisté pohotové prostředky Položka Pohotové fin. prostředky Krátkodobé závazky Čisté pohotové prostředky

2002 4428 28846 -24418

2003 5359 30437 -25078

2004 3008 31342 -28334

2005 4973 23586 -18613

2006 2459 19058 -16599


Obrázek č. 6: Čisté pohotové prostředky za sledované období 2002–2006

Čisté pohotové prostředky

0 2002

2003

2004

2005

2006

-5000 -10000 -15000 -20000 -25000 -30000 Sledované období


Za pohotové finanční prostředky považujeme peníze v pokladně a peníze na běžných účtech. Tento ukazatel vede k vyjádření nejvyššího stupně likvidity.1 Místo okamžitě splatných závazků jsou použity krátkodobé závazky. Z vypočítaných hodnot vyplývá, že podnik není schopen platit krátkodobé závazky s pomocí pohotových finančních prostředků. Takto konstruovaný ukazatel je mnohem náročnější na pohotové finanční prostředky.

1


ISBN 80-7357-219-2. s. 63.

52

Čistý peněžně pohledávkový fond Čistý peněžně pohledávkový fond = Oběžná aktiva – Zásoby – Nelikvidní pohledávky – Krátkodobé závazky Tabulka č. 12: Údaje pro výpočet ukazatele čistý peněžně pohledávkový fond Položka Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé závazky celkem Čistý peněžně pohl. fond

2002 73643 60378 28846 -15581

2003 71785 54325 30437 -12977

2004 2005 2006 67027 71080 71009 51520 52870 55194 31342 23586 19058 -15835 -5376 -3243


Čistý peněžně pohledávkový fond (v tis.)

Obrázek č. 7: Čistý peněžně pohledávkový fond za sledované období 2002–2006

0 2002

2003

2004

2005

2006

-5000 -10000 -15000 -20000 Sledované období


Podnik neeviduje nelikvidní pohledávky. Čistý peněžně pohledávkový fond vykazuje v letech 2002–2006 ztrátu. Z toho plyne, že družstvo není schopno splácet své závazky pomocí finančních prostředků a krátkodobých pohledávek. Situace se od roku 2005 výrazně zlepšuje, zejména díky snížení hodnoty krátkodobých závazků.

53

3.3.4 Ukazatelé rentability Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) Rentabilita celkového vloženého kapitálu = Zisk za účetní období / Celkový vložený kapitál (Celková pasiva) Tabulka č. 13: Údaje pro výpočet ukazatele ROA Položka Zisk za účetní období Celková pasiva ROA

2002 -7177 220818 -0,033

2003 -2986 212892 -0,014

2004 598 205932 0,003

2005 3529 199035 0,018

2006 5960 204840 0,029


Obrázek č. 8: Rentabilita celkového vloženého kapitálu za sledované období

0,04 0,03

ROA

0,02 0,01 0 -0,01

2002

2003

2004

2005

2006

-0,02 -0,03 -0,04 Sledované období Zdroj: autor Eva Rezková

U rentability celkového vloženého kapitálu zobrazujeme celkovou efektivnost družstva. Tento ukazatel dosahuje od roku 2004 kladných hodnot. Hlavním důvodem je vstup ČR do EU a na základě toho získání pro družstvo vyšších dotací. Od roku 2004 je družstvo ziskové.

54

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) Rentabilita vlastního kapitálu = Zisk před zdanění / Vlastní kapitál Tabulka č. 14: Údaje pro výpočet ukazatele ROE Položka Zisk před zdaněním Vlastní kapitál ROE

2002 -8090 62219 -0,13

2003 -3946 58895 -0,067

2004 86 103654 0,001

2005 3451 107081 0,032

2006 5960 113341 0,053


ROE

Obrázek č. 9: Rentabilita vlastního kapitálu za sledované období 2002–2006

0,08 0,06 0,04 0,02 0 -0,02 -0,04 -0,06 -0,08 -0,1 -0,12 -0,14

2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Rentabilita vlastního kapitálu - vyjadřuje kolik získá, družstvo z 1 koruny vlastního kapitálu, zisku. Od roku 2004 dosahuje ukazatel kladných hodnot, zejména díky tomu, že družstvo dosáhlo v tomto roce zisku. Od tohoto roku vykazuje ukazatel rostoucího trendu. Nejvyšší hodnoty dosahuje v roce 2006, kdy družstvo získalo z 1 koruny vlastního kapitálu 5,3 haléřů zisku.

55

Rentabilita tržeb (ROS) Rentabilita tržeb = Zisk / Tržby Tabulka č. 15: Údaje pro výpočet ukazatele ROS Položka Zisk Tržby Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vl. výrobků a sl. Tržby z prodeje dl. maj. a mat. Rentabilita tržeb

2002 -8090 106042 77 99087 6878 -0,076

2003 2004 2005 2006 -3946 86 3451 5960 98922 98944 94076 101085 304 185 14 89 94962 95540 89880 96751 3656 3219 4182 4245 -0,04 0,0009 0,037 0,059


Obrázek č. 10: Rentabilita tržeb za sledované období

0,08

Rentabilita tržeb

0,06 0,04 0,02 0 -0,02

2002

2003

2004

2005

2006

-0,04 -0,06 -0,08 -0,1 Sledované období


Ukazatel rentabilita tržeb zaznamenal do roku 2003 záporné hodnoty, zejména kvůli ztrátě. Od roku 2004 vykazuje pozitivní trend. Nejvyšších hodnot dosáhlo v roce 2006 0,059. Důvodem je nárůst zisku, především díky růstu mezd oproti roku 2005 o 6% a růstu tržeb oproti roku 2005 o 7,5 %.

56

3.3.5 Ukazatelé aktivity Rychlost obratu zásob Rychlost obratu zásob = Tržby / Zásoby nebo Rychlost obratu zásob = Celkové náklady / Zásoby Doba obratu zásob Doba obratu zásob = 365 / Rychlost obratu zásob Tabulka č. 16: Údaje pro výpočet rychlosti obratu zásob a doby obratu zásob Položka Tržby Zásoby Rychlost obratu zásob Doba obratu zásob

2002 2003 2004 2005 2006 106042 98922 98944 94076 101085 60378 54325 51520 52870 55194 1,76 1,82 1,92 1,78 1,83 207 201 190 205 200


Ukazatel rychlost obratu zásob vyjadřuje, kolikrát se zásoby obrátí za rok. Vysoké hodnoty ukazatele způsobují trvale obracející se zásoby. Do roku 2004 ukazatel vyjadřuje rostoucí tendenci. Nevyšší hodnotu zaznamenal ukazatel právě v roce 2004 1,92, tzn., že se zásoby obrátí za 1,92 roku. (přibližně tedy za 2 roky). V roce 2005 hodnota ukazatele zaznamenala pokles na 1,78, důvodem je pokles tržeb. Od roku 2005 vykazuje ukazatel opět rostoucí tendenci, zejména díky nárůstu tržeb.

57

Obrázek č. 11: Rychlost obratu zásob za sledované období 2002–2006

Rychlost obratu zásob

1,95 1,9 1,85 1,8 1,75 1,7 1,65 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Obrázek č. 12: Doba obratu zásob za sledované období 2002–2006

Doba obratu zásob

210 205 200 195 190 185 180 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


58

Doba obratu zásob Doba obratu zásob = Zásoby / (Celkové náklady / 365) nebo Doba obratu zásob = 365 / Obratovost zásob Rychlost obratu zásob = Celkové náklady (Provozní náklady) / Zásoby Tabulka č. 17: Údaje pro výpočet doby obratu zásob a rychlosti obratu zásob Položka Provozní náklady Zásoby Doba obratu zásob Rychlost obratu zásob

2002 2003 2004 2005 2006 134872 127043 134872 170978 178442 60378 54325 51520 52870 55194 163,4 156,08 139,43 112,87 112,9 2,23 2,34 2,62 3,23 3,23


Ukazatel doba obratu zásob vyjadřuje počet dní, za které se zásoby přemění v hotovost. Do roku 2004 vykazuje klesající trend z 164,4 dní na 139,43. Od roku 2005 zaznamenal stabilní hodnoty. Od roku 2002 se počet dní, za které se zásoba přemění v hotovost, snížila o 30 %.

59

Obrázek č. 13: Rychlost obratu zásob za sledované období 2002–2006

Rychlost obratu zásob

3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Doba obratu zásob

Obrázek č. 14: Doba obratu zásob za sledované období 2002–2006

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


60

Rychlost obratu pohledávek Rychlost obratu pohledávek = Tržby / Pohledávky Tabulka č. 18: Údaje pro výpočet ukazatele rychlost obratu pohledávek Položka Tržby Pohledávky Rychlost obratu pohledávek

2002 2003 2004 2005 2006 106042 98922 98944 94076 101085 10443 12276 12499 13237 13356 10,15 8,06 7,92 7,11 7,57


Rychlost obratu pohledávek

Obrázek č. 15: Rychlost obratu pohledávek za sledované období 2002–2006

12 10 8 6 4 2 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Ukazatel Rychlost obratu pohledávek zaznamenal do roku 2005 klesající trend, zejména díky snížení tržeb a zvýšení pohledávek. V roce 2006 vykazuje ukazatel mírný růst o 7,57, tzn., že se pohledávka obrátí za 7,5 roku.

61

Doba obratu pohledávek Doba obratu pohledávek = Pohledávky / (Tržby / 365) Tabulka č. 19: Údaje pro výpočet ukazatele doba obratu pohledávek Položka Tržby Pohledávky Doba obratu pohledávek

2002 2003 2004 2005 2006 106042 98922 98944 94076 101085 10443 12276 12499 13237 13356 35,95 45,30 46,11 51,36 48,23


Obrázek č. 16: Doba obratu pohledávek za sledované období 2002–2006

Doba obratu pohledávek

60 50 40 30 20 10 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Podstatou tohoto ukazatele je zjistit počet dní, po které zůstávají odběratelé dlužni. Tedy dobu, která uplyne mezi prodejem na obchodní úvěr a přijetím peněz.12 Z výpočtů vyplývá, že doba mezi prodejem a přijetím peněz byla v roce 2002 nejnižší 35,95 dní. Do roku 2005 zaznamenal ukazatel rostoucí trend. Důvodem je snížení tržeb a zvýšení pohledávek. V roce 2006 se doba mezi prodejem a přijetím peněz snížila na 48,23 dní, především díky zvýšení hodnoty tržeb.

12

DANA KOVANICOVÁ, PAVEL KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví - II. díl Finanční analýza

účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0. s. 283.

62

3.3.6 Ukazatelé zadluženosti Ukazatel věřitelského rizika Ukazatel věřitelského rizika = Celkové závazky / Celková aktiva Tabulka č. 20: Údaje pro výpočet ukazatele věřitelského rizika Položka Celkové závazky (kr.+ dl.) Celková aktiva Ukazatel věřitelského rizika

2002 2003 2004 2005 2006 132614 134608 87489 76993 70028 220818 212892 205932 199035 204840 0,60 0,63 0,42 0,39 0,34


Ukazatel věřitelského rizika

Obrázek č. 17: Ukazatel věřitelského rizika za sledované období 2002–2006

0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Nízká úroveň ukazatele znamená nízkou úroveň zadluženosti družstva. V roce 2003 dosahuje nejvyšší hodnoty 63%. Od roku 2004 došlo k výraznému snížení ukazatele. Důvodem bylo snížení celkových závazků o 52,8%. To znamená pozitivní trend. Od roku 2002 se zadluženost snížila zhruba na polovinu.

63

Koeficient samofinancování Koeficient samofinancování = Vlastní jmění / Celková aktiva Tabulka č. 21: Údaje pro výpočet koeficientu samofinancování Položka Vlastní jmění Celková aktiva Koeficient samofinancování

2002 2003 2004 2005 2006 62219 58895 103654 107081 113341 220818 212892 205932 199035 204840 0,28 0,28 0,50 0,54 0,55


Koeficient samofinancování

Obrázek č. 18: Koeficient samofinancování za sledované období 2002–2006

0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Ukazuje poměr, v jakém jsou celková aktiva podniku financována ze zdrojů jeho vlastníků. Příznivý vliv kapitalizace pohledávek bývalých členů v roce 2004. Pokles závazků, úroků, dopad do hospodářského výsledku.

64

Ukazatel úrokového krytí Úrokové krytí = Zisk (před úroky a zdaněním) / Celkový úrok Úrokové krytí = Zisk před úroky a zdaněním / Nákladové úroky1 Tabulka č. 22: Údaje pro výpočet ukazatele úrokového krytí Položka Zisk před úroky a zdaněním Nákladové úroky Ukazatel úrokového krytí

2002 -9550 2207 -4,33

2003 2004 -5656 494 1515 1133 -3,73 0,44

2005 4148 738 5,62

2006 5845 747 7,83


Obrázek č. 19: Ukazatel úrokového krytí za sledované období 2002–2006

Ukazatel úrokového krytí

10 8 6 4 2 0 -2

2002

2003

2004

2005

2006

-4 -6 Sledované období


Ukazatel úrokového krytí vykazuje do roku 2003 záporné hodnoty. Od roku 2004 do roku 2006 zaznamenal ukazatel nárůst. Hlavním důvodem je, že družstvo od tohoto roku dosahuje zisku. V roce 2006 dosahuje ukazatel nejvyšší hodnoty 7,83, tzn., že v tomto roce mělo družstvo nejvyšší schopnost splácet úvěry.

1


ISBN 80-7357-219-2. s. 89.

65

Ukazatel úrokového zatížení Úrokové zatížení = Nákladové úroky / Zisk před úroky a zdaněním Tabulka č. 23: Údaje pro výpočet ukazatele úrokového zatížení Položka Nákladové úroky Zisk před úroky a zdaněním Ukazatel úrokového zatížení

2002 2207 -9550 -0,23

2003 2004 1515 1133 -5656 494 -0,27 2,29

2005 738 4148 0,18

2006 747 5845 0,13


Ukazatel úrokového zatížení

Obrázek č. 20: Ukazatel úrokového zatížení za sledované období 2002–2006

2,8 2,4 2 1,6 1,2 0,8 0,4 0 -0,4

2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Ukazatel úrokového zatížení zaznamenal do roku 2003 záporné hodnoty. Důvodem je, že do roku 2003 bylo družstvo ztrátové. V roce 2004 dosahuje nejvyšší hodnoty 2,29. Od roku 2005 má klesající trend z 0,18 na 0,13.

66

3.3.7 Ukazatelé platební schopnosti Běžná likvidita Běžná likvidita = Oběžná aktiva / Krátkodobé závazky Tabulka č. 24: Údaje pro výpočet ukazatele běžná likvidita Položka Oběžná aktiva Krátkodobé závazky Běžná likvidita

2002 2003 2004 2005 2006 73643 71785 67027 71080 71009 28846 30437 31342 23586 19058 2,55 2,36 2,14 3,01 3,73


Obrázek č. 21: Běžná likvidita za sledované období 2002–2006

4

Běžná likvidita

3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Všeobecně platí, čím vyšší hodnoty ukazatele, tím vyšší zachování platební schopnosti podniku. ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě dosahuje vysokých hodnot. Z toho plyne, že je schopno platit své závazky. Hodnota ukazatele v roce 2002 dosahuje 2,55 v letech 2003 a 2004 má klesající tendenci z 2,36 na 2,14, důvodem je nižší hodnota oběžných aktiv. V následujících letech má rostoucí trend z 3,01 na 3,73 příčinou je zvýšení oběžných aktiv a snížení krátkodobých závazků oproti roku 2004.

67

Pohotová likvidita Pohotová likvidita = (Oběžná aktiva – Zásoby) / Krátkodobé závazky Tabulka č. 25: Údaje pro výpočet ukazatele pohotová likvidita Položka (Oběžná aktiva – Zásoby) Krátkodobé závazky Pohotová likvidita

2002 2003 2004 2005 2006 13265 17460 15507 18210 15815 28846 30437 31342 23586 19058 0,46 0,57 0,49 0,77 0,83


Pohotová likvidita

Obrázek č. 22: Ukazatel pohotová likvidita za sledované období

0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


Hodnota ukazatele pohotová likvidita by neměla klesnout pod 1. V ukazateli jsou odečteny od oběžných aktiv zásoby, tedy nejméně likvidní část majetku. V tomto případě hodnoty ukazují na charakteristický rys zemědělského podniku a to nezbytná vybavenost trvale se obracejících oběžných aktiv. Je potřeba zohlednit biologický charakter zemědělské výroby, která vyžaduje vysoký stav výrobků, nedokončené výroby a zvířat. V letech 2002 a 2003 má hodnota ukazatele mírně rostoucí trend 0,46 a 0,57. V roce 2004 zaznamenal ukazatel pokles 0,49. Následně roky 2005 a 2006 dosahují opět rostoucího trendu, zejména díky výraznému snížení krátkodobých závazků v roce 2005 o 75% a 2006 o 61% oproti roku 2004.

68

Hotovostní (peněžní) likvidita Hotovostní likvidita = Hotovost / Krátkodobé závazky Hotovost = Peníze + Účty v bankách Tabulka č. 26: Údaje pro výpočet ukazatele hotovostní likvidita Položka Hotovost Krátkodobé závazky Hotovostní likvidita

2002 2003 2004 2005 2006 4428 5359 3008 4973 2459 49306 48915 45507 37946 39765 0,09 0,11 0,07 0,13 0,06


Obrázek č. 23: Ukazatel hotovostní likvidita za sledované období 2002–2006

Hotovostní likvidita

0,14 0,12 0,1 0,08 0,06 0,04 0,02 0 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


V tomto případě omezení není, ale platí čím vyšší hodnota ukazatele, tím lepší pro podnik. Ukazatel hotovostní likvidity dosahuje kolísavých hodnot. Je nutné posoudit, zda není lepší investovat a zvýšit výnos finančního majetku. Nebo uložit část peněz na termínovaný účet.

69

3.3.8 Du Pont diagram Tabulka č. 27: Údaje pro výpočet Du Pontova diagramu Položka Vlastní kapitál Tržby VH před zdaněním Aktiva celkem Prov. náklady celkem Mater. náklady Mzdové náklady Finanční náklady (ostatní) Stálá aktiva Oběžná aktiva Hmotný investiční maj. Zásoby Odpisy Pohledávky

2002 62219 106042 -8090 220818 134872 56876 24868 481 143076 73643 140526 60378 13912 10443

2003 58895 98922 -3946 212892 127043 50631 23912 437 140301 71785 138989 54325 15484 12276

2004 103654 98944 86 205932 134872 52964 24168 315 131564 67027 130247 51520 15273 12499

2005 107081 94076 3451 199035 170978 53729 25220 433 127142 71080 125905 52870 12305 13237

2006 113341 101085 5960 204840 178442 59425 25853 1516 132918 71009 131718 55194 12851 13356

2004 0,001 1,987 0,0004 0,001 1,363 0,001 0,535 0,244 0,003 0,480 0,480 1,330 0,677 1,316 0,521 0,154 1,363 0,126

2005 0,032 1,859 0,017 0,037 1,817 0,020 0,571 0,268 0,005 0,473 0,473 1,351 0,756 1,338 0,562 0,131 1,817 0,141

2006 0,053 1,807 0,029 0,059 1,765 0,033 0,588 0,256 0,015 0,493 0,493 1,315 0,702 1,303 0,546 0,127 1,765 0,132


Tabulka č. 28: Výpočet Du Pontova diagramu Položka Rentabilita vl. kapitálu Aktiva / Vlastní kapitál Zisk / Aktiva Zisk / Tržby Náklady / Tržby Zisk / Náklady Mater. Ná / Tržby Mzdové Ná / Tržby Ost. fin. náklady / Tržby Tržby / Aktiva 1 / Aktiva / Tržby Stálá aktiva / Tržby Oběžná aktiva / Tržby HIM / Tržby Zásoby / Tržby Odpisy / Tržby Provozní Ná / Tržby Pohledávky / Tržby

2002 -0,13 3,549 -0,037 -0,076 1,272 -0,060 0,536 0,235 0,005 0,480 0,480 1,349 0,694 1,325 0,569 0,131 1,272 0,098

2003 -0,067 3,615 -0,019 -0,040 1,284 -0,031 0,512 0,242 0,004 0,465 0,465 1,418 0,726 1,405 0,549 0,157 1,284 0,124


70

Schéma č. 2: Du Pont pyramida Rentabilita vlastního kapitálu Zisk Aktiva

Zisk Tržby

Náklady Tržby

Mater.N Tržby

Mzdové N Tržby

Aktiva Vlastní kapitál

Tržby Aktiva

Zisk Náklady

Fin. N Tržby

1:

Odpisy Tržby

Aktiva Tržby

Stálá A Tržby

HIM Tržby

Oběžná A Tržby

Zásoby Tržby

Pohled. Tržby

Zdroj: ROLF GRÜNWALD, JAROSLAVA HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4. s. 29.

71

Schéma č. 3: Du Pont diagram rok 2002

-0,13 3,549 -0,037

-0,037

-0,076

1,272

0,536

0,48

0,48

-0,060

0,235

0,005

1,349

0,131 1,325

0,694

0,569

0,098


Schéma č. 4: Du Pont diagram rok 2003

-0,067 3,615

-0,019

-0,040

1,284

0,512

0,465

0,465

-0,031

0,242

0,004

1,418

0,157 1,405

0,726

0,549

0,124


72

Schéma č. 5: Du Pont diagram rok 2004 0,001 1,987 -0,037

0,0004

0,001

1,363

0,535

0,48

0,48

0,001

0,244

0,003

1,330

0,154 1,316

0,677

0,521

0,126


Schéma č. 6: Du Pont diagram rok 2005 0,032 1,859

0,017

0,037

1,817

0,571

0,473

0,473

0,020

0,268

0,005

1,351

0,131 1,338

0,756

0,562

0,141


73

Schéma č. 7: Du Pont diagram rok 2006 0,053 1,807

0,029

0,059

1,765

0,588

0,493

0,493

0,033

0,256

0,015

1,315

0,127 1,303

0,702

0,546

0,132


Vrchol Du Pontova diagramu tvoří ukazatel rentabilita vlastního kapitálu, který se dále člení na levé straně na rentabilitu celkového vloženého kapitálu a na pravé straně na ukazatel Aktiva celkem / Vlastní kapitál. Ukazatel rentabilita vlastního kapitálu zaznamenal do roku 2003 záporné hodnoty. Od roku 2004 dosahuje kladných hodnot, zejména díky tomu, že je družstvo od roku 2004 ziskové. Především kvůli získání dotací z EU a od Ministerstva financí. Do roku 2006 má ukazatel rostoucí tendenci. Rentabilita vlastního kapitálu se člení na levé straně na ROA. Rentabilita celkového vloženého kapitálu dosahuje od roku 2004 kladných hodnot, především díky ziskovosti družstva. V roce 2006 vykazuje nejvyšší hodnotu 0,029, tzn. 3 haléře zisku. A na pravé straně se dělí na ukazatel Aktiva / Vlastní kapitál. Ukazatel zaznamenal do roku 2003 rostoucí trend. Od roku 2004 má klesající tendenci. To je způsobeno růstem vlastního kapitálu, důsledkem převodu členských vkladů z dlouhodobých závazků do základního kapitálu.

74

Rentabilita celkového vloženého kapitálu se dále člení na ukazatele Zisk / Tržby a Tržby / Aktiva. Ukazatel Zisk / Tržby má od roku 2004 pozitivně rostoucí trend. Kdy v roce 2005 dosahuje 3 haléře z 1 Kč zisku. Následující rok zaznamenal ukazatel růst, tzn. 6 haléřů z 1 Kč zisku. Ukazatel Tržby / Aktiva zaznamenal kolísavý trend. Nejvyšší hodnoty zaznamenal v roce 2006, kdy z každé 1 Kč aktiv dosahuje 49 haléřů. Ukazatel Zisk / Tržby se dále rozděluje na: Náklady / Tržby a Zisk / Náklady, kdy ukazatel Náklady / Tržby se dále rozděluje na: Materiálové náklady / Tržby a na Mzdové náklady / Tržby. Ukazatel Náklady / Tržby zaznamenal rostoucí trend. V roce 2002 dosahuje na 1 Kč tržeb 1,272 nákladů. Nejvyšší hodnoty tedy dosahuje v roce 2006, kdy na 1 Kč tržeb dosahuje 1,765 nákladů, což znamená negativní trend. Ukazatel Zisk / Náklady vykazuje do roku 2003 záporné hodnoty, důvodem je ztráta. Od roku 2004 dosahuje kladných hodnot, kdy v roce 2005 z 1 Kč nákladů dosahuje 2 haléře zisku. Materiálové náklady / Tržby v roce 2003 zaznamenal ukazatel nejnižší hodnoty, důvodem je pokles materiálových nákladů. Od roku 2003 vykazuje rostoucí trend. V roce 2006 zaznamenal nejvyšší hodnoty, kdy z 1 Kč tržeb dosahuje 59 haléřů materiálových nákladů. Mzdové náklady / Tržby tento ukazatel zaznamenal do roku 2005 rostoucí trend. Nejvyšší hodnotu zaznamenal právě v roce 2005, kdy z 1 Kč tržeb dosáhly 27 haléřů mzdových nákladů. V roce 2006 zaznamenal ukazatel pokles, tedy z 1 Kč tržeb dosáhly 26 haléřů mzdových nákladů.

75

3.3.9 Altmanův Z model Tabulka č. 29: Výpočet Altmanova Z-skóre Položka Čistý pracovní kapitál Celková aktiva Nerozdělený zisk (zadržené výdělky) Fondy ze zisku VH z minulých let VH z běžného období Provozní zisk EBIT VH za účetní období Daň z příjmů Nákladové úroky ZK Celkové dluhy (Cizí zdroje - Rezervy) Cizí zdroje Rezervy Tržby Tržby za prodej zboží Výkony Tržby z prod. DHM a mat. Ostatní provozní a finanční Výnosy Tržby z prodeje CP a vkladů Výnosy z dlouh. Fin. maj. Výnosové úroky

2002

2003

44797 220818 4652 17707 -5878 -7177 -5883 -7177 -913 2207 20174 153074 157768 4694 131079 77 110459 6878 10225 537 103 126

41348 212892 1523 17564 -13055 -2986 -2431 -2986 -960 1515 19849 153356 153356

2674

3074

Mimořádné výnosy

2004

2005

2006

35685 47494 51951 205932 199035 204840 1899 5270 13073 17342 17244 19439 -16041 -15503 -12326 598 3529 5960 1219 4189 6707 598 3529 5960 -512 -78 1133 738 747 64120 63779 62865 101654 91353 90735 101654 91353 90735

122124 129458 130702 141201 304 185 14 89 103334 101057 100300 106057 3656 3219 4182 4245 11596 22987 25216 27687 52 103 57 21 13 9 1989

925

3114


Z = 0,717 X1 + 0,847 X2 + 3,107 X3 + 0,420 X4 +0,998 X5 X1 = Čistý pracovní kapitál / Celková aktiva X2 = Nerozdělené zisky (Zadržené výdělky) / Celková aktiva X3 = EBIT(Provozní zisk) / Celková aktiva X4 = Základní kapitál / Celkové dluhy X5 = Tržby (Celkové výnosy) / Celková aktiva

76

Tabulka č. 30: Ukazatele Altmanova Z-skóre Ukazatel

2003

2004

2005

2006

X1 X2 X3 X4

2002 0,2029 0,0211 -0,027 0,1318

0,1942 0,0072 -0,011 0,1294

0,1733 0,0092 0,0059 0,6308

0,2386 0,0265 0,021 0,6982

0,2536 0,0638 0,0327 0,6928

X5

0,5936

0,5736

0,6286

0,6567

0,6893


Tabulka č. 31: Výsledné Z-skóre za období 2002–2006 2002 0,73

2003 0,74

2004 1,04

2005 1,21

2006 1,32


Z-skóre v roce 2002: 0,73 Z-skóre v roce 2003: 0,74 Z-skóre v roce 2004: 1,04 Z-skóre v roce 2005: 1,21 Z-skóre v roce 2006: 1,32 Obrázek č. 24: Vývoj Altmanova Z-skóre během období

1,40 1,20 Z-skóre

1,00 0,80 0,60 0,40 0,20 0,00 2002

2003

2004

2005

2006

Sledované období


77

Z Altmanova modelu vyplývá, že se finanční situace ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě od roku 2002 výrazně zlepšila. V roce 2005 překročilo družstvo kritickou hodnotu 1,2, což je znázorněno v grafu. Z výpočtů je tedy patrné, že se Z-skóre během let 2002–2006 postupně navyšuje.

78

3.4 Shrnutí poměrových ukazatelů Analýza fondů finančních prostředků Čistý pracovní kapitál zaznamenal od roku 2005 nárůst, to znamená pozitivní trend. Za sledované období dosahuje družstvo výborných hodnot u tohoto ukazatele. Znamená to, že má družstvo zdroje na to, aby bylo schopno platit včas své závazky. Čisté pohotové prostředky za sledované období dosahují vysokých záporných hodnot. To souvisí s nedostatečnou hotovostní likviditou. Tedy družstvo není schopno platit krátkodobé závazky s pomocí pohotových finančních prostředků. Také ukazatel čistý peněžně pohledávkový fond vykazuje za sledované období vysoké záporné hodnoty. Přičemž od roku 2005 se situace výrazně zlepšila, především díky snížení hodnoty krátkodobých závazků. Z hodnot vyplývá, že družstvo není schopno splácet své závazky pomocí finančních prostředků a krátkodobých pohledávek. Ukazatelé rentability Všeobecně ukazatele rentability zaznamenaly velmi nízké hodnoty. Situace se však od roku 2004 zlepšila, neboť od tohoto roku zaznamenaly ukazatele rostoucí trend. Tento rok znamenal přelom ze záporných hodnot do kladných. Hlavním důvodem je vstup ČR do EU a na základě toho získání pro zemědělské družstvo vyšších dotací. Ukazatel rentabilita vlastního kapitálu dosahuje nejvyšší hodnoty v roce 2006, kdy družstvo získalo z 1 Kč vlastního kapitálu 5,3 haléřů zisku. Rentabilita tržeb dosahuje také od roku 2004 kladných hodnot. Od tohoto roku zaznamenal ukazatel pozitivně rostoucí trend. Důvodem je nárůst zisku, především díky růstu mezd oproti roku 2005 o 6 % a tržeb oproti roku 2005 o 7,5 %.

79

Ukazatele aktivity Ukazatel rychlost obratu zásob zaznamenal do roku 2004 rostoucí trend. V tomto roce dosahuje ukazatel hodnotu 1,92, tzn., že se zásoby obrátí přibližně za 2 roky. Vysoké hodnoty způsobují trvale obracející se zásoby. V roce 2005 zaznamenal ukazatel pokles, důvodem je pokles tržeb. Následující rok vykazuje ukazatel nárůst, zejména díky nárůstu tržeb. Ukazatel doba obratu zásob zaznamenal klesající trend. V roce 2006 se počet dní, za které se zásoba přemění v hotovost, snížil o 30 %. Ukazatel doba obratu pohledávek je mírně rostoucí. Hodnoty jsou přibližně 5 krát delší než 14denní lhůta. Doba obratu pohledávek by se mohla v budoucnu snížit, avšak u odbytu zemědělských produktů to není příliš reálné. Nejnižší hodnotu zaznamenal ukazatel v roce 2002 35,95. To znamená, počet dní, po které zůstávají odběratelé dlužni. V roce 2006 se doba mezi prodejem a přijetím peněz mírně snížila. Ukazatele zadluženosti Zadluženost zemědělského družstva vykazuje nízké hodnoty, tzn. pozitivní trend. Nízká úroveň ukazatele věřitelského rizika znamená nízkou zadluženost družstva. Od roku 2004 došlo k výraznému snížení. Důvodem bylo snížení celkových závazků, to znamená pozitivní trend. Koeficient samofinancování zaznamenal od roku 2004 pozitivně rostoucí trend. Příznivý vliv měla kapitalizace pohledávek bývalých členů v roce 2004. Ukazatel úrokového krytí zaznamenal od roku 2004 výrazný nárůst. Hlavním důvodem je, že družstvo od tohoto roku dosahuje zisku. Dosažený zisk má příznivý vliv na stabilitu družstva. Družstvo má málo závazků, není rizikové pro věřitele. Čím vyšší ukazatel, tím větší schopnost splácet úroky.

80

Ukazatelé platební schopnosti Největší problém pro zemědělské družstvo je likvidita, zejména pak hotovostní likvidita. Ukazatel běžné likvidity zaznamenal do roku 2004 klesající trend. V následujících letech vykazuje ukazatel rostoucí trend. Příčinou je zvýšení oběžných aktiv a snížení krátkodobých závazků oproti roku 2004. Hodnota ukazatele pohotová likvidita by neměla klesnou pod 1. Do roku 2004 zaznamenal ukazatel kolísavé hodnoty. V následujících letech pak rostoucí trend. V roce 2006 dosahuje hodnoty 0,83. Situace se příznivě zlepšuje. Nízké hodnoty ukazatelů likvidity ukazují na charakteristický rys zemědělského podniku, to znamená nezbytná vybavenost trvale se obracejících oběžných aktiv. Je potřeba zohlednit biologický charakter zemědělské výroby, která vyžaduje vysoký stav výrobků, nedokončené výroby a zvířat. Ukazatel hotovostní likvidita představuje pro zemědělské družstvo největší problém. Tento ukazatel dosahuje nízkých hodnot. Je nutné posoudit, zda není lepší investovat a zvýšit výnos finančního majetku nebo uložit část peněz na termínovaný účet.

81

Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo provést finanční analýzu ekonomických ukazatelů na podkladě účetních výkazů a na podkladě zjištěných skutečností identifikovat silné a slabé stránky firmy a navrhnout doporučení, která by v budoucnu umožnila využít rezervy firmy. Pro zpracování finanční analýzy jsem si vybrala zemědělské družstvo ZVOZD „Horácko“, družstvo Opatov na Moravě. Finanční analýzu jsem vypracovala za období 2002–2006. Nejprve jsem vypracovala analýzu extenzivních ukazatelů, která se člení: horizontální analýzu a vertikální analýzu. Poté jsem vypracovala analýzu fondů finančních prostředků a analýzu poměrových ukazatelů. Zaměřila jsem se především na analýzu ukazatelů rentability, aktivity, zadluženosti a platební schopnosti. Nakonec jsem zpracovala Du Pontův diagram a Altmanovo Z-skóre. Z hodnocení analýzy fondů finančních prostředků je patrné, že ukazatel čistý pracovní kapitál zaznamenal od roku 2005 nárůst, to znamená pozitivní trend. Za sledované období dosahuje družstvo výborných hodnot u tohoto ukazatele. Znamená to, že má družstvo zdroje na to, aby bylo schopno platit včas své závazky. Čisté pohotové prostředky dosahují vysokých záporných hodnot. To souvisí s nedostatečnou hotovostní likviditou. Tedy družstvo není schopno platit krátkodobé závazky s pomocí pohotových finančních prostředků. Také ukazatel čistý peněžně pohledávkový fond vykazuje za sledované období vysoké záporné hodnoty. Přičemž od roku 2005 se situace výrazně zlepšila, především díky snížení hodnoty krátkodobých závazků. Z hodnot vyplývá, že družstvo není schopno splácet své závazky pomocí finančních prostředků a krátkodobých pohledávek. Z hodnocení ukazatelů rentability je patrné, že všechny ukazatele zaznamenaly velmi nízké hodnoty. Situace se však od roku 2004 zlepšila, neboť od tohoto roku zaznamenaly ukazatele pozitivní trend. Tento rok znamenal přelom ze záporných hodnot do kladných. Hlavním důvodem je vstup ČR do EU a na základě toho získání pro zemědělské družstvo vyšších dotací.

Z hodnocení ukazatelů aktivity je patrné, že ukazatel rychlost obratu zásob zaznamenal do roku 2004 rostoucí trend. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele způsobují trvale obracející se zásoby. V následujících letech zaznamenal ukazatel kolísavých hodnot. Ukazatel doba obratu pohledávek je mírně rostoucí. Doba obratu pohledávek by se mohla v budoucnu snížit, avšak u odbytu zemědělských produktů to není příliš reálné. Z hodnot ukazatelů zadluženosti vyplývá, že zadluženost zemědělského družstva vykazuje nízké hodnoty, proto si družstvo v budoucnu může dovolit čerpání úvěrů a nemusí mít obavy, že by banka nevyhověla. Nízká úroveň ukazatele věřitelského rizika znamená nízkou zadluženost družstva. Od roku 2004 došlo k výraznému snížení. Důvodem bylo snížení celkových závazků, což znamená pozitivní trend. Koeficient samofinancování zaznamenal od roku 2004 pozitivně rostoucí trend. Příznivý vliv měla kapitalizace pohledávek bývalých členů v roce 2004. Ukazatel úrokového krytí zaznamenal od roku 2004 výrazný nárůst. Hlavním důvodem je, že družstvo od tohoto roku dosahuje zisku. Vysoké hodnoty ukazatele znamenají, že družstvo má velmi dobrou schopnost splácet úroky. Největší problém pro zemědělské družstvo představuje likvidita, obzvláště pak hotovostní likvidita. Ukazatel běžné likvidity zaznamenal do roku 2004 klesající trend. V následujících letech vykazuje ukazatel rostoucí trend. Příčinou je zvýšení oběžných aktiv a snížení krátkodobých závazků oproti roku 2004. Ukazatel pohotová likvidita zaznamenal do roku 2004 kolísavé hodnoty. V následujících letech pak rostoucí trend. V roce 2006 dosahuje hodnoty 0,83. Situace se příznivě zlepšuje. Nízké hodnoty ukazatelů likvidity ukazují na charakteristický rys zemědělského podniku, to znamená nezbytná vybavenost trvale se obracejících oběžných aktiv. Je potřeba zohlednit biologický charakter zemědělské výroby, která vyžaduje vysoký stav výrobků, nedokončené výroby a zvířat. Ukazatel hotovostní likvidita představuje pro zemědělské družstvo největší problém. Tento ukazatel dosahuje nízkých hodnot. Je nutné posoudit, zda není lepší investovat a zvýšit výnos finančního majetku nebo uložit část peněz na termínovaný účet. Z výpočtů Altmanova modelu je patrné, že se finanční situace zemědělského družstva od roku 2002 výrazně zlepšila. Přesto do roku 2004 spadají hodnoty do kritické zóny. Od roku 2005 překročilo družstvo kritickou hodnotu 1,2.

Všechny ukazatele nedopadly pro zemědělské družstvo příznivě, ale i přesto je finanční situace v zemědělském družstvu stabilní. Od roku 2004 se situace výrazně zlepšila, především díky dotacím z EU. Družstvo od tohoto roku dosahuje zisku. V roce 2004 zaznamenal základní kapitál výrazný růst o 223,04 %, což bylo důsledkem převodu členských vkladů z dlouhodobých závazků do základního kapitálu. To mělo příznivý vliv na zlepšení poměru vlastního a cizího kapitálu družstva a na snížení zadluženosti. Tržby se v roce 2006 zvýšili oproti roku 2005 o 7,5 %. Zemědělské družstvo by se mělo zaměřit na to, aby se tržby i nadále zvyšovaly. Dále by se mělo zaměřit na zjištěné nedostatky a snažit se je do budoucna postupně odstranit. Družstvo vykazuje v současné době stabilní hodnoty a nemělo by mít v budoucnu problémy.

Seznam použité literatury 1. JOSEF MRKVIČKA, PAVEL KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. vyd. Praha: ASPI, a. s., 2006. ISBN 80-7357-219-2 2. ALENA ČERNÁ a kol. Finanční analýza. 1. vyd. Praha: Bankovní institut a. s. 1997 3. ROLF GRÜNWALD, JAROSLAVA HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha:VŠE, 1997. ISBN 80-7079-257-4 4. ZDENEK SID BLAHA, IRENA JINDŘICHOVSKÁ. Jak posoudit finanční zdraví firmy. 2. vyd. Praha: MANAGEMENT PRESS, 1994, 1995. ISBN 80-85603-80-2 5. DANA KOVANICOVÁ, PAVEL KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví-I. díl Jak porozumět účetním výkazům. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0 6. LUBOMÍR HARNA, JIŘINA REZKOVÁ, HANA BŘEZINOVÁ. Finanční analýza včetně softwaru. 2. vyd. Praha: BILANCE, 2002. ISBN 80-86371-16-6 7. HELENA VORBOVÁ, Výkaz cash flow a finanční analýza. 1. vyd. Praha: Linde, 1997. ISBN 80-902105-3-8 8. EVA KISLINGEROVÁ, JIŘÍ HNILICA. Finanční analýza–krok za krokem. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2005. ISBN 80-7179-321-3 9. TOMÁŠ POHL, Právní systém v České republice II. 1. vyd. Praha: Bilance, 1997 10. PETRA RŮČKOVÁ, Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 80-247-1386-1 11. PETR RYNEŠ, Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným účetnictvím k 1. 1. 2006. 6. auktualiz. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. ISBN 80-7263-313-9 12. DANA KOVANICOVÁ, PAVEL KOVANIC. Poklady skryté v účetnictví-II. díl Finanční analýza účetních výkazů. 1. vyd. Praha: Polygon, 1995. ISBN 80-901778-4-0

Seznam obrázků a schémat Obrázek č. 1: Základní členění nákladů Obrázek č. 2: Přehled vytváření a spotřeby cash flow Obrázek č. 3: Vstupy z finančních výkazů Obrázek č. 4: Vstupy z finančních výkazů Obrázek č. 5: Čistý pracovní kapitál za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 6: Čisté pohotové prostředky za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 7: Čistý peněžně pohledávkový fond za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 8: Rentabilita celkového vloženého kapitálu za sledované období Obrázek č. 9: Rentabilita vlastního kapitálu za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 10: Rentabilita tržeb za sledované období Obrázek č. 11: Rychlost obratu zásob za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 12: Doba obratu zásob za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 13: Rychlost obratu zásob za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 14: Doba obratu zásob za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 15: Rychlost obratu pohledávek za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 16: Doba obratu pohledávek za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 17: Ukazatel věřitelského rizika za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 18: Koeficient samofinancování za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 19: Ukazatel úrokového krytí za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 20: Ukazatel úrokového zatížení za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 21: Běžná likvidita za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 22: Ukazatel pohotová likvidita za sledované období

Obrázek č. 23: Ukazatel hotovostní likvidita za sledované období 2002–2006 Obrázek č. 24: Vývoj Altmanova Z-skóre během období Schéma č. 1: Du Pont pyramida Schéma č. 2: Du Pont pyramida Schéma č. 3: Du Pont diagram rok 2002 Schéma č. 4: Du Pont diagram rok 2003 Schéma č. 5: Du Pont diagram rok 2004 Schéma č. 6: Du Pont diagram rok 2005 Schéma č. 7: Du Pont diagram rok 2006

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Schéma rozvahy Tabulka č. 2: Výkaz zisků a ztrát Tabulka č. 3: Průměrný počet zaměstnanců během sledovaného období 2002–2006 Tabulka č. 4: Rozvaha aktiva za sledované období 2002–2006 Tabulka č. 5: Rozvaha pasiva za sledované období 2002–2006 Tabulka č. 6: Výkaz zisků a ztrát za sledované období 2002–2006 Tabulka č. 7: Horizontální analýza rozvahy (aktiva) Tabulka č. 8: Horizontální analýza rozvahy (pasiva) Tabulka č. 9: Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát Tabulka č. 10: Údaje pro výpočet ukazatele čistý pracovní kapitál Tabulka č. 11: Údaje pro výpočet ukazatele čisté pohotové prostředky Tabulka č. 12: Údaje pro výpočet ukazatele čistý peněžně pohledávkový fond Tabulka č. 13: Údaje pro výpočet ukazatele ROA Tabulka č. 14: Údaje pro výpočet ukazatele ROE Tabulka č. 15: Údaje pro výpočet ukazatele ROS Tabulka č. 16: Údaje pro výpočet rychlosti obratu zásob a doby obratu zásob Tabulka č. 17: Údaje pro výpočet doby obratu zásob a rychlosti obratu zásob Tabulka č. 18: Údaje pro výpočet ukazatele rychlost obratu pohledávek Tabulka č. 19: Údaje pro výpočet ukazatele doba obratu pohledávek Tabulka č. 20: Údaje pro výpočet ukazatele věřitelského rizika Tabulka č. 21: Údaje pro výpočet koeficientu samofinancování Tabulka č. 22: Údaje pro výpočet ukazatele úrokového krytí

Tabulka č. 23: Údaje pro výpočet ukazatele úrokového zatížení Tabulka č. 24: Údaje pro výpočet ukazatele běžná likvidita Tabulka č. 25: Údaje pro výpočet ukazatele pohotová likvidita Tabulka č. 26: Údaje pro výpočet ukazatele hotovostní likvidita Tabulka č. 27: Údaje pro výpočet Du Pontova diagramu Tabulka č. 28: Výpočet Du Pontova diagramu Tabulka č. 29: Výpočet Altmanova Z-skóre Tabulka č. 30: Ukazatele Altmanova Z-skóre Tabulka č. 31: Výsledné Z-skóre za období 2002–2006

Seznam příloh Příloha č. 1: Rozvaha za roky 2002–2006 Příloha č. 2: Výkaz zisků a ztrát za roky 2002, 2004 a 2006

Diese Bachelor-Arbeit bearbeitet die Finanzanalyse eines konkreten landwirtschaftlichen Betriebs. Sie wird in zwei Teile gegliedert

Recommend Documents