Deník zaznamenaný Alešem Michálkem během krátkého pobytu v USA

Deník zaznamenaný Alešem Michálkem během krátkého pobytu v USA 10.– 14.6.1996

Pátek

10.5.

START 00

Po práci rozloučení na Pouchově, na Slezském s Jitkou. V 18 přichází Libor, odvoz na nádraží. Odjezd 1840. Dva velké batohy a malý příruční se špatně nesou. Před 2100 sraz na Roztylech s Pavlem. Odvoz bratrem Davida na nocleh na Jižním Městě. Odložení batohů. Dva Gambrinusy v místním Country clubu. V televizi se bojíme nájezdu pavouků na TV NOVA.

Sobota

11.5.

1.den

nejdelší den

Budíček 430. 450 odjezd na letiště. Plně naložený Favorit sedí. Před 530 vysedáme na parkovišti v Ruzyni a vidíme Formana s "Jurkovými". Po nakoupení tisku procházíme první rentgenovou kontrolou. Za ní dostáváme palubní lístky a odevzdáváme zavazadla. Úvodní fota před letadlem. Sedíme vedle sebe. BOEING 757. Pavel nekecal, start byl opravdu velice svižný. Během několika sekund ( 30? ) jsme ve vzduchu. Vzápětí mizíme v mracích. Nad nimi je sluníčko. Snídaně: žemle se šunkou a salátem, houska slaná a sladká, máslo, džem, mléko do kávy či čaje, ovocný salát. Pod námi souvislá vrstva mraků. Je to hezké se dívat. Občas zahlédneme letadlo. Postupně se mraky protrhávají. Občas je vidět pole, statek, baráčky. Ale co to? Auta jezdí vlevo. To budeme asi v kolébce kopané, nebo co. Je to tak. Letecký provoz postupně houstne. Nakonec asi kroužíme nad Londýnem. Postupně klesáme, prolétáme mraky a už jsme nad zemí. BIM BUM BÁC a sedíme na ranveji - LONDON HEATHROW. Z Terminálu 1 jedeme autobusem na Terminál 4. Řidič sedí vpravo, auta jezdí od nás vpravo, no blázinec. Celkem snadno nacházíme odletovou plošinu GATE 8. Je prosklená a vidíme z ní na různá jumba BRITISH AIRWAYS. V letadle ( BOEING 747-400 ) sedíme relativně blízko sebe, avšak ne úplně spolu. Po předstartovním džusu probíhá obvyklá spartakiáda s plaveckými vestami. Za letu pití co kdo chce. Balantýnka, Bayleys´, pivko, mošty. K obědu pečené kuře, zeleninová obloha, zákusek. Postupně se nám nelíbí sedět, a tak se chodíme dozadu dívat z okénka. Většinou pouze mraky. Asi jsme viděli Grónsko; rozpraskané kry, kanadskou pustinu s nádhernými meandry. Najednou je vidět pacifické pobřeží. A za chvíli aglomerace San Francisca - Alcatraz a dokonce Golden Gate - paráda. Zahnali nás do sedadel. Celkem hladké přistání. Ranvej zabíhá daleko do San Franciské zátoky, a tak se letí těsně nad hladinou. V odbavovací hale vodotrysky, bereme vozejky. Přicházíme k výdeji zavazadel - oválné přepravníky, které se otáčí padají na něj zavazadla. Celní odbavení naprosto bez problémů. ALAMO - fronta. Bez kreditky nám auto dají jen mimo letiště. Máváme na bus ALAMO - odvoz. V půjčovně nám chtějí vnutit nějaké pojištění - nebereme. Dostáváme potvrzení o zaplacení, klíčky jsou v autě. FORD WINDSTAR - modrá metalíza, automatická převodovka, motor 3,8l. Naložili jsme bagáž a celkem v klidu můžeme sedět. Ale co s automatem. Řadící páka je u volantu, polohy P, R, N, D, 2, 1. Zasuneme klíček a auto něco povídá. Vyjíždíme z parkoviště, na bráně cosi odkódovali. Nevíme, kde jsme, ale jedeme. Je to taková silnější Babeta. Začíná anabáze s hledáním motelu M6. Najíždíme na dálnici na San Bosé. Motel hledáme asi dvě hodiny, plánky jsou dost nepřehledné. Stále se motáme doprava, doleva, otáčíme se. Nakonec to nacházíme. Avšak je v rekonstrukci. Telefonicky nám doporučují jiný. Ten nacházíme o dost snadněji. Ubytování bez problémů. VTV končí PITTSBURGH - RANGERS. Pittsburgh postupuje do finále konference. Krátký výjezd na nákup. Nalézáme náš první supermarket. Když vycházíme ven, je již tma. Avšak Honzův orientační smysl nás bez problémů dovedl zpět. Koupačka. Lehám na zem, spím.

Neděle

12.5.

2.den

Vstáváme celkem brzy - balíme, vracíme klíč a vyrážíme pryč z města. Nejprve projíždíme erodovanými kopečky s "větráky", dále ovocnářskou nížinou, mocně zavlažovanou. "Jugoslávskými" stráněmi okolo přečerpávací VE vjíždíme konečně do kopců. Za sedlem náhle překrásný borový les. A najednou YOSEMITE N. P. boundary. Kupujeme GOLDEN EAGLE PASS, pohledy. Ranger: "Nazdar". Je zde prý 340 dní v roce slunečno. Max rychlost 30 mil za hodinu. Ohořelé stráně nás překvapují. A náhle se otvírá POHLED do údolí. Half Dome, Bridaveil Fall, .... Wow! Jak se blížíme do Yosemite Valley, jsou pohledy stále lepší. Nádherné vodopády, svislé žulové stěny. Na každém odpočívadle fotíme. Jsem jak u vytržení. Největší zážitek dne - BRIDAVEIL FALL - jdeme až pod něj, jsme úplně promočení, ale šťastní. Na parkovišti nás pobavil vláček s turisty. Úchvatný EL CAPITAN - nejvyšší žulový monolit na světě. Dojíždíme do YOSEMITE VILLAGE - Ranger station. Doporučují nám kemp za 3 $ - Sunnyside - pro horolezce. Je hned vedle pumpy. Vracíme se do village nakoupit, jídlo, mytí, spánek.

Pondělí

13.5.

3.den

Yosemite-Upper Fall

Ráno registrace v campu u rangera. Kupujeme dvě noci, po třetí chceme brzy ráno vypadnout. Přímo z kempu SUNNYSIDE vede cesta k UPPER FALL. První metry vedou klikaticí v lese. Postupně se přibližujeme k žulové stěně. Asi tak polovinu cesty k vrcholu vodopádu do nás pere sluníčko jako protržené. Náhle se začal ozývat vodopád. Mám pocit, že se začíná ochlazovat. A za zatáčkou se náhle zjevil. Bere mi to dech. Ohromné množství kubíků vody se s ohlušujícím rachotem řítí do propasti. Sekám fotku za fotkou. Je čím dál víc vlhko. Chlad tříštící se vody je v tomto horku opravdu příjemný. Cesta potom obchází skalní masív. Ocitáme se v lese ohromných borovic. Vrchol výstupu je na žulové planině. Nevím jak to popsat. Oblé tvary žulových hrbolů jsou omračující. Z nich rostou borovice a sekvoje těch nejneuvěřitelnějších tvarů. Scházíme k vyhlídce na vodopád. Vítá nás úchvatný pohled. Voda mizí v

hlubině a vidíme ji dole asi o 600m níže. Fotím až za zábradlím. Tady se jim to povedlo pěkně udělat. Jdeme dále na vyhlídku do údolí. Je zde nádherný pohled na Half Dome. Pokouším se dostat z druhé strany k vodopádu, celkem se to daří. U mostu si máchám hlavu ve vodě. Sestup je bohužel po stejné cestě. Vracíme se v příjemném stínu, ale stejně je horko. Pavel se jde se mnou vykoupat do řeky MERCED. Je osvěžující a dost pěkně teče.

Úterý

14.5.

4.den

Yosemite - Half Dome

Ráno jedeme SHUTTLE BUSem ( ten tu jezdí zadarmo ) do Happy Isles - výchozí bod na vodopády Vernal a Nevada a Half Dome. U vodopádu VERNAL FALL jsme za chvíli. Žasneme, kde se bere tolik vody. Cesta k vrcholu vede v těsné blízkosti vodopádu. Voda se tříští a vytváří neuvěřitelnou vlhkost ve vzduchu, do toho se přidává vítr, který všechny, co se drápou nahoru, zlije do poslední nitky. No paráda. Nahoře je zábradlí snad 2m od přepadu. Sestup stejnou cestou. Dále pokračujeme lesními serpentinami k NEVADA FALL. Mám to znovu popisovat? Ohromné množství vody padá do hloubky. Ta žulová stěna vypadá jako přehrada. Vyhlídky opět až zcela u přepadu. David se vrací, ostatní pokračujeme směr HALF DOME. Ačkoli je asi 1230, máme za sebou asi čtvrtinu cesty. Ta vede krásným lesem. Fotíme srnku. Míjíme pěkné sekvoje - šišky. Náhle vidíme žulovou homoli a je jasné, že je to náš cíl. Nádherné pohledy do údolí Yosemite Valley. Dalekohledem se nezdá, že by to bylo možné vylézt. Přesto si chceme s Vlastou sáhnout na skálu. Pod ocelovými lany vybíráme rukavice. Jdu první, Vlasta zkouší jít za mnou, ale po chvíli se vrací. Celkem bez problémů jsem za chvíli nahoře. Škoda, že je zataženo, bylo by vidět jistě víc. Vrcholová fota se svištěm a rychle zpátky. Dolů to jde vždycky hůř. Ale šlo to. Pod Half Domem je již půl páté. Rádi bychom stihli SHUTTLE BUS o půl osmé. Postupně mne při sestupu opouštějí síly. Holeně jsou oklepané, kolena bolí. Ale autobus stíháme. Rychle nakupujeme, večeříme, deset minut čekám, než mne někdo pustí do sprchy.

Středa

15.5.

5.den

Před odjezdem raději doplácíme 15$ za uplynulou noc. Navštěvujeme VISITOR CENTER a nakupujeme známky. Razíme směr EL CAPITAN - šílenci se šplhají po kilometr vysoké stěně. No, to bych nemusel. U silnice tři vlci, dále srnky u cesty. Mrkneme ještě na Bridaveil Fall a tunelem opouštíme Yosemitské údolí. Od rána nás však doprovází deštík. ( Později se dozvídáme, že druhý den nemohl nikdo ani ven ani dovnitř kvůli zatopeným silnicím. ) Sjíždíme z kopce asi 40 km. Ve Fresnu průtrž mračen, hledáme supermarket. Nacházíme VONS - obrovský kšeft, regály přetékají. Např. sedm pěkných grepů 1,50 $, pořádná porce grilovaného kuřete 2,5 $. Jíme hned u východu z obchodu. Vpodvečer vyjíždíme směr Sequoia. V noci za vytrvalého deště nacházíme kemp v Kings Canyonu.

Čtvrtek

16.5.

6.den

Sekvoje

Ráno za stálého deště balíme stany do koule, platíme 11$ za nocleh a jedeme do Sekvoje. GENERAL SHERMAN je klabrdón! Bohužel nemůžeme až k němu, je oplocen. Alespoň se fotíme. Potkáváme skupinku Čechů. Odbočka na TUNNEL LOG je bohužel zavřená. Dohadujeme se, zda má cenu za tohoto počasí jezdit do L. A. Sjíždíme po krásných serpentinách. Postupně se protrhává oblačnost a déšť ustává. Je rozhodnuto. V rovině míjíme plantáže citrusů. Cesta po dálnici dost nudná, ale ubíhá. U plotů jsou koulející se keře. Postupně jsou ze tří pruhů čtyři, pět. Před L. A. bereme plnou, kupujeme mapu. M6 v Sylmaru nacházíme bez problémů. Koupačka, holení. Jedeme do šumu nakoupit. Nacházíme čínský bufet. Naprali jsme si macky za 3 $. Hned vedle supermarket. Pěkný nákup.

Pátek

17.7.

7.den

Los Angeles

Čeká nás asi nejdivočejší den. Jedeme po pětiproudé dálnici, provoz celkem slušný. Jako první vidím nápis na stráni HOLLYWOOD. První zastávkou jsou UNIVERSAL STUDIOS. Je to šupec. Nechce se nám dávat 35$ za atrakce, a tak se jen ochomítáme kolem. Zaujala mne možnost nechat se vyfotografovat a nechat se umístit asi do sta filmových okamžiků: Star Trek, Jurrasic Park, Čelisti, Tom a Jerry..... Dalším cílem je CHINA THEATRE na HOLLYWOOD BLVD. Opět téměř nebloudíme. Je zde ohromné množství obchodů s různými krámy. Obě strany ulice jsou posety hvězdami se jmény filmových hvězd. Ty největší mají v CHINA THEATRE obtisky rukou a bot + podpis. Tak tady se odehrávají ohromné slavnosti. SPIELBERG, MONROE, LOREN, MASTROIANI, DONALD DUCK, TEMPLE-BLACK..... Pokračujeme do BEVERLY HILLS. Palmy, kvetoucí keře, luxusní vily. Všude nabízejí plánky, kde bydlí jaká známá osobnost. Mají to tu hezký. Aleje kvetly modře. Dále jedeme do DOWNTOWN. Jedeme asi 15mil rovně. Parkujeme u radnice-bohužel vyhlídka je uzavřená. Jdeme pěšky po BROADWAYi. Je však okupována Mexičany, Portorikánci, Číňany..... Na každém rohu žebrá nějaký soplák. Takový bordel ( papírky, špačky, plivance ) jsem snad ještě neviděl. Všichni mluví španělsky, jsou v ní i prakticky všechny nápisy. Je to děs. Ceny jsou neuvěřitelně nízké, asi vědí proč. Odbočujeme k mrakodrapům. Honza napočítal asi 50 pater. Čekal jsem je tedy větší. Cestou zpět k autu se stavujeme u Číňanů ( 3 $ ). S menšími obtížemi vyjíždíme z L. A. na sever. Chceme spát u oceánu v kempu. Asi 2 kg jahod za 4,5 $. V Oxnardu jsou kempy plné, posílají nás na vysočinu. V noci plné hvězd nacházíme v Ojai COMFORT CAMP.

Sobota

18.5.

8.den

Death Valley

Vstáváme celkem brzy, abychom nemuseli platit, ale přesto platíme 20 $. Vyjíždíme na "33" a stoupáme. Předjíždíme cyklistický závod. Postupně, jako by se začala objevovat poušť. Odbočujeme na vedlejší silnici - cesta na"5". Nádhera. Projíždíme Red Canyon. Nákup v Navajo - kuřata. Před odbočkou na DEATH VALLEY bereme raději plnou. Jedeme okolo slaného jezera, začínáme stoupat. Nahoře vyhlídka - zatím si myslíme, že je to DEATH VALLEY. Ale to nás čeká za dalším hřebenem. Rozloha je ohromná, jinak by se zde asi neudrželo specifické podnebí. Stavíme u pískových dun a horko nám vyráží dech - to je prosím lehce pod mrakem. Pokračujeme do VISITOR CENTRa. Nákup VHS a pohledů. Je vedro k zalknutí. Jedeme vedlejší cestou ven z údolí. Golden Canyon, Bad Water ( 86 m p. m. ) -potkáváme zde dva Čechy. Postupně se stmívá, západ slunce je v DEATH VALLEY strhující. Za tmy dojíždíme do SHOSHONE - kemp. Přes cestu přeběhl kojot. Vnitřní osvětlení auta nejde zhasnout, vymontováváme žárovičky. Den jsme zakončili s lahví vína v termálním bazénu.

Neděle

19.5.

9.den

Las Vegas

Dnešním cílem je LAS VEGAS. Loučíme se s Kalifornií a kousek za hranicí nás staví POLICEMAN za trochu ostřejší předjíždění. Končí to domluvou: "Be carefully". Z hlavní silnice odbočujeme do RED ROCK CANYONu. A pak je již vidět LAS VEGAS. Nejprve hledáme ALAMO. Asi se jim nechce nic opravovat, a tak dostáváme nové auto (3600mil ). Je úplně stejné, liší se jen zelenou metalízou. Rychle si přeházíme věci a jedeme na LAS VEGAS BLVD ("THE STRIP"), kde jsou všechna známá kasina. Nejprve jdeme do kasina EXCALIBUR. Z venku vypadá jako zámek od Walta Dysneye. Uvnitř se ocitáme v pohádce. Nebo je to bordel? Nepředstavitelně velká plocha ( dvě až tři fotbalová hřiště ) je pokryta hracími automaty, hracími stoly ( pocker, black jack, ruleta ), sázkovými kancelářemi. Nejvíce nás pobavily "dostihy". Nějak se sází na figurky koníčků, které obíhají po oválu. V patře objevujeme restauraci, kde seza6$ nacpeš tím, co tě napadne. Jdeme do vedlejšího kasina - LUXOR. Pyramida se sfingou je opravdu americká. Jeto tady ve stylu starý Egypt. Celé se zde opakuje. Nejvíce se nám líbí videohry - motorky, sjezd na lyžích. Pokračujeme k MGM, ale vidíme M6, a tak se jdeme ubytovat. Bylo to asi dobře, protože zde byla spousta lidí. MGM mne ničím mimořádným nezaujal, protože mne popadl ukrutný hlad. Vracíme se do EXCALIBURu - platíme 6$ a stavíme se do fronty. Bereme tác průměru asi 35cm. Začalo se saláty, ovoce, zelenina, přílohy, maso - kuře, buřty, vepřové, hovězí - vše na mnoho způsobů. Konečný efekt je, že tác je po ploše zaplněný zcela, místy až do výšky 10cm. Sedáme si a přichází obsluha - pití. Pivo bohužel nemají. Sprite - a pak ještě a ještě. Postupně s funěním dojídáme. A to nás čeká ještě zmrzlina a zákusky. Vanilkové si dávám dvě misky. Nacpáni k prasknutí jedeme do M6. Lehounce si odpočineme a odjíždíme již za tmy do šumu. To, co se zde děje, se slovy nedá popsat. Všude to bliká, svítí, bublá, vodopádí. Parkujeme u STARDUST. Jdeme pěšky směrem k MGM. Nevěříme vlastním očím. To asi nejde vidět jinde na světě. Bohužel bitva lodí u TREASURE ISLAND se pro vítr nekoná. Jinde nastupujeme na jezdící chodník, na konci se jako ve třinácté komnatě otvírají dveře. Vevnitř zase samé automaty, kapela hraje na lodi plovoucí v bazénu. Cestu ven musíme celkem hledat a pěšky pěkně po svých. A tak to jde dál a dál, no prostě blázinec. Kupujeme náš oblíbený BUDWEISER -fakt dobré pivo. Úplně hotovi se vracíme k autu, usínáme po jedné v noci. Ve městě hazardu noční ruch zatím nepolevuje.

Pondělí

20.5.

10.den

Ráno vyrážíme z LAS VEGAS celkem pozdě. Zastavujeme se v obchodě s kompakty. Přejíždíme hranice do Arizony, ale hned ji zase opouštíme a jsme v Utahu. V městečku St. George navštěvujeme místní Mc Donald. Bereme plnou nádrž. Večer dojíždíme do ZION N. P. U kina zatím nejhezčí pohledy. Kupuji plakát - prostě nešlo odolat. Kempy v parku jsou plné - u každého místa je stojánek, kam si každý připne lísteček, do kdy má zaplaceno. Ubytování nacházíme ve Springdale ( těsně před parkem ). "Men on the little bike" zahání husy a ukazuje nám místo. Sprchy na štítek tečou osm minut. Noc je klidná.

Úterý

21.5.

11.den

Zion - Narrows

Opouštíme kemp a míříme do VISITOR CENTRA. Pak jedeme přímo na největší atrakci parku - chůze potokem v úzkém kaňonu řeky VIRGIN RIVER. Začátek je slabší - parkoviště nacházíme až po delší chvíli. Zástupy lidí kolem nás celkem děsí. Cesta začíná u informační tabule - je střední stav vody. Tak to by šlo. Asi půl míle se jde po cestičce. Vstup do vody je doprovázen všeobecným veselím. Opět potkáváme Čechy, ale moc se k nám nehlásí. Bydlí totiž v Německu. Brodíme se z jedné strany potoka na druhou, občas se jde po břehu. Botasky dostávají pěkně zabrat. Ale bez nich by to nešlo. Je to nádhera. Voda má 18°C, je jí tak akorát, aby se jí dalo prochá zet. Voda vytvořila překrásný kaňon v červených pískovcích. Lidí postupně ubývá, protože se kaňon zužuje a tím roste hloubka vody. Sahala již nad kolena. Kaňon se krásně kroutí, přelézáme peřeje, foťák držím nad hlavou. Asi za polovinou toho, co jsme nakonec ušli, se David vrací. Sluníčko pere, ale u vody je příjemně. Jdeme, dokud to jde. V jednom místě bychom museli jít popás ve vodě, a tak se vracíme. Bohužel musíme opět stejnou cestou, ale nevadí nám to. Při výstupu z vody propíráme boty a ponožky, jsou plné jemného písku. Sedáme do rozpáleného auta, ale za okamžik klimatizace kouzlí chládek. Vyrážíme do Bryce Canyonu. Silnice v ZION N. P. jsou kryty červeným asfaltem. Šplháme serpentinami do tunelu, který je zvláštní tím, že jsou v něm okna. Za tunelem je překrásná scenérie. Pískovcové hory neuvěřitelných tvarů lze jen stěží popsat. Snad to fotky alespoň trochu přiblíží. Asi 10m za hranicí končí červený

asfalt. Cesta do Bryce Canyonu vede podél krásně meandrujícího potoka. Před parkem nás vítá RED CANYON malý nástin toho, co nás čeká. Ve VISITOR CENTRU mají ještě po 18. hodině otevřeno. Ubytování v kempu je celkem levné. Vybíráme místo u jezera. Do vyprahlé půdy jdou naštěstí kolíky píchnout. Večer nákup v General Store. Čeká nás chladná noc.

Středa

22.5.

12.den

Bryce

Ráno je pořádná kosa, ale sluníčko nás celkem rychle rozehřívá. Výška 2400m je tady znát. Máme naplánované tři okruhy. Ze SUNRISE POINT se nám poprvé otevírá pohled do údolí. Nádhera snad dosud neviděná. Křehké věžičky z oranžovorůžového vápence jsou až neskutečné. Pokračujeme po hraně kaňonu na FAIRYLAND POINT. Zde začíná sestup dolů mezi věže. Připadáme si jako v pohádce. Cesta se kroutí, za každou zatáčkou se objevují nové výhledy. Na dně kaňonu je pořádné vedro, nadáváme si, že nemáme vodu. Můj odhad, že je okruh dlouhý čtyři míle je správný jen z 50%. Celkem tedy asi osm mil. Je neuvěřitelné, jak křehké rostlinky kvetou v takové pálavě. O cikádách nemluvě. Pěšina se kroutí jako blázen, to z mapy opravdu nešlo odhadnout. Ale je to nádhera. Výstup na SUNRISE POINT je záležitost silné vůle. Poté nás čeká odměna v podobě chlazeného piva. BUDWEISER je opravdu super. Chceme jít s Honzou další okruh, ale dohadujeme se, že nejprve objedeme vyhlídky a pak se uvidí. Ale je jich asi deset. Začíná klasická americká turistika. Autem se zajede na parkoviště a zbývá pěšky dojít 50m. To nás tak ukodrcalo, že než jsme dojeli na RAINBOW POINT, tak již nemáme chuť jít se někam trmácet. V kempu vaříme a jedeme se na druhou stranu kempu umýt a pak do bazénku. Večer dopisuji v autě deník, ostatní již spí. Česká country z Jablonce mne příjemně ukolébává. Zítra jedeme do GRAND CANYONU.

Čtvrtek

23.5.

13.den

Ráno se budíme zimou. Balíme stany a bez snídaně vyrážíme. Jíme asi po padesáti mílích, když je již znatelně tepleji. Lehký nákup v Kanabu. Bereme benzín v nejzapadlejší benzínce, co jsme viděli. Musí se zmáčknout, pustit, napočítat do pěti a pak se může točit. U silnice za plotem stojí kůň se spícím indiánem. Že by ohnivá voda? Přehrada GLEN CANYON DAM je obdivuhodná. V Městečku Page supermarket - čepička. Máme hlad, a tak s Pavlem míříme do čínské restaurace. Než jsme si sedli, měli jsme jídelní lístky a vody s ledem. Sotva jsme dosedli, měli jsme polévku. Bylo jasno. Objednali jsme si kung-pao - dost ostré. Celkem za 4$. Spousta mil celkem nuda. Začíná se objevovat vegetace, postupně les. Všude jsou stánky, kde indiáni prodávají různé zboží. Ve VISITOR CENTRE se dozvídáme, že permity potřebné k noclehu na dně GRAND CANYONU u nich nedostaneme. Musíme pro ně do speciální budovy, ale mají až ráno od 800 hodin. Preventivně se ptáme zda je možné za den sejít a vyjít GRAND CANYON. "No". Kempy jsou v parku obsazené, jedeme směr Flagstaff. Ubytování v teepee v osadě TUSAYAN. Večer návštěva kina IMAX. Mají zde plátno asi 20x15m, je to úžasné. Nejprve letíme nízko nad Coloradem na dně GRAND CANYONu, potom několik historických skečí, projížďka raftem v ohromných peřejích, let ultralehkým letadlem uzounkým kaňonem. K tomu se valí ze všech stran dokonalý zvuk. Prostě bomba.

Pátek

24.5.

14.den

Grand Canyon

Ráno brzy vstáváme a vyrážíme ( Vlasta, Honza, Aleš ) na jednodenní překonání kaňonu. Sestup cestou KAIBAB TRAIL. Začátek ohromně prudký, ale jsme svěží. Postupně se prokousáváme geologickými epochami a také odkládáme svršky. Honza viděl první Colorado, ale je ještě opravdu hluboko. Já zase kolibříka. Je čím dál tepleji. Naše boty mění postupně barvu. Ze šedé na béžovou, a pak červenou. Nakonec dole procházíme tunelem a jsme na BLACK BRIDGE. Cesta dolů trvala asi 2,5 hod. Je dost slušné palermo. Míříme na PHANTOM RANCH. Mají tu krásnou oázu zeleně a svěžesti. V bufetu mají razítko "Mail by mule from the buttom of Grand Canyon". Srandičky. Koupeme se na krásné pískové pláži. Amíci se pouze sluní, maximálně si opláchnou nohy, voda je opravdu studená. S Honzou se přesto mácháme, děláme divadlo. Připlouvají rafty. Odcházíme po poledni za pěkného horka. Kus cesty podél Colorada, potom vedle potoka nahoru. Sluníčko pere jako blázen, ale cítíme, že to bývá i mnohem horší. Jdeme cestou BRIGHT ANGEL TRAIL. Asi ve třetině výstupu INDIAN GARDEN - voda + WC ( Flammable compost ). Na cestě žlutočerný hádek, vedle cesty kvetoucí opuncie. Lehký větřík je opravdu příjemný. Naštěstí rozhání i ohromný puch z moče a koblížků mul, které vozí turisty. Asi bych si to odpustil. Prý se na místo v sedle muly čeká až rok. Odměnou je krkolomná jízda na mule ve vedru a prachu z kopce do kopce. Nechtěl bych vidět ty zadky. Celkem v pohodě vylézáme nahoru. Udivuje nás opravdu vysoký počet turistů, kteří jdou pěšky. Cesta nahoru nám trvala asi 4,5 hodiny včetně přestávky. Dost slušný čas. Nahoře již naštěstí čekají kluci. Máme celkem dost, ale jsme rádi, že jsme to zvládli. Večer téměř usínám při jídle únavou.

Sobota

25.5.

15.den

Monument

Ráno nás budí sníh, který padá do teepee. Zima jako blázen. Vyrážíme stejnou cestou zpět a odbočujeme na MONUMENT VALLEY. Projíždíme sněhovými přeháňkami, vidíme poušť se sněhovými poli. V Kayentě benzín, nákup, kuře za 4$. Psi se téměř poprali o kostičky. Jeden ukořistil pytlík a utíkal pryč, ale téměř všechny cestou vytrousil.

Vjíždíme do MONUMENT VALLEY. Odbočka doprava - MONUMENT VALLEY - NAVAJO TRIBAL PARK. Ve Visitor centru nemají indiáni funkční WC. Jedeme okružní cestu po prašné, místy blátivé cestě. V terénu jedu s autem opatrně. Představoval jsem si vše mnohem větší - rozlohu i velikosti. Indiáni vozí turisty starými autobusy a Jeepy -ti se opravdu musí pevně držet, aby se příliš nepotloukli. Přesto se nám zde líbilo. Pokračujeme přes Mexican Hut do VALLEY OF THE GODS. Asi sedmnácti mílová prašná cesta je vskutku dost pěkná. Potkáváme neuvěřitelné množství aut. Mají zde asi pařenici. Vracíme se na silnici a v BLUFF je kemp. Jsme tu první Češi - dostáváme bichli kempů. Veselá značka DUCK CROSSING. Krásné sprchy jsou v ceně, třetí holení. Noc je po dlouhé době teplá.

Neděle

26.5.

16.den

Mesa Verde

Ráno nás budí s prvním sluncem kačeny. Fotím reje kolibříků u napájítka. Vracíme se do Arizony, stříháme New Mexico - FOUR CORNER POINT. Nákup pískového obrázku. Vjíždíme do Colorada a míříme k MESA VERDE. Nákup v Cortezu. Hned za ním doprava ostrými serpentinami vjíždíme do parku. Ve Visitor centru nemají pohledy, ale kupujeme vstupenky na prohlídku Cliff Palace. Máme asi dvě hodiny času, a tak se potloukáme po menších indiánských sídlištích. Nejlepší je SPRUCE TREE HOUSE. Vlasta si konečně může vlézt po žebříku do doupěte. Odjíždíme ke CLIFF PALACE. Čekáme na průvodce - rangera. Pohled na " vlaštovčí hnízdo " je moc pěkný. O příchozím rangerovi Pavel prohlásil, že vypadá jako patnáctiletý po prvním pivu. Byl trochu zmatený. Nejprve nás posadil pod převis, pak o10m níže na schody. Stále gestikuloval, dělal grimasy. A vůbec jsme mu nerozuměli. Prohlídka trvala asi hodinu. Domky slepené z hlíny a kamenů byly pěkné, ale nás více zaujaly čtyři chichotající se Američanky s obvodem pasu průměrně 1,5m a inteligencí dobře cvičeného kokršpaněla. Zpět se vracíme úzkou průrvou a po žebříku. Tento park mne zaujal zatím určitě nejméně. Vracíme se na státovku a pokračujeme po 160 na východ. V Durangu zkoušíme All you can eat, ale jsou drazí - okolo 7 $, Číňani to samé. Téměř za tma nacházíme kemp v PIEDRA RIVER. V lese u potoka se nám opravdu líbí, ale nevíme kolik bude stát nocleh. Uvidíme ráno.

Pondělí

27.5.

17.den

Great Sand Dunes

Vstáváme do příjemného rána. Balíme a bez placení odjíždíme. Cesta do sedla WOLF CREEK PASS je opravdu nádherná. Na vyhlídce nás pobavily veverky ( Chip a Dale ). Snad během 30s jich tam bylo asi deset. Běhaly po kolmé stěně nahoru a dolů, jako by nic. Na sedlu bylo okolo silnice v lese celkem dost sněhu ( 3300mn.m. ). Sjezd okolo řeky South Fork byl okouzlující. Bohužel jsme nechali hory za sebou a zase byla rovina. V Alamose nákup. Přejíždíme asi smrdící RIO GRANDE a jedeme ke GREAT SAND DUNES N. M. Cesta jsou zde naprosto ploché a rovné, protože tu bylo kdysi obrovské jezero. Visitor centr je v rekonstrukci, přesto funguje. Z dálky vidíme človíčky, co se šplhají na duny. Jedeme tam. Nejprve brodíme potok, který teče okolo dun, potom již stoupáme po téměř tekutém písku. Poryvy větru přinášejí haldy jemného písku, který vleze všude. Na hřebeni foukal silný vítr, který nesl zrnka písku takovou rychlostí, že se to až zakusovalo do nohou. Jauways. Cestu dolů sbíhám raději bez bot. Omývání nohou pod kohoutkem, klepání písku z uší, hlavy, zpoza trika, trenek a vůbec. Byla to poslední štace Zenitu, který se jednoduše zadřel pískem. Zítra nás čeká Denver, a tak chceme dojet co nejdál. Nakonec spíme v lesním kempu před Fairplay. Večer je opravdu studený, navlékám zkušeně dva spacáky.

Úterý

28.5.

18.den

Denver

V noci menší spáči, než jsem já, slyšeli brumlání medvěda. Cestou do Fairplay jsou nalevo ještě další dva kempy podobného zrna. Střídá se déšť s mlhou, no prostě pohoda. Sjezd do Denveru je veden krásnou soutěskou. Bez problémů projíždíme DENVER a nacházíme zvolený MOTEL6. Naposledy jsme prali za Death Valley v Shoshone. Pračka má co dělat, sušička nestíhá. Rozvěšujeme proto všechno prádlo v pokoji a zajišťujeme západku, abychom se potom dostali do pokoje. Odjezd směr DOWN TOWN. Líbí se mi mnohem více než L. A. Upravené pěší zóny, stromy, po Mexičanech ani veta. V centru dostáváme hlad, ale než jsme se rozhoupali, mají zavřeno. Dle rady jedeme navštívit sportshop. Asi pětiposchoďový barák plný věcí nám bere dech. Ceny srovnatelné s našimi, výběr neskonale větší. Asi nejvíce prdím z kolekce dámských plavek SPEEDO, ke kterým je možno dokoupit trenky ze stejného materiálu, větrovka zabalená do ranečku 4x4x6cm, nebo boty č.18, o kterých jsem se domníval, že jsou již třetí velikostí dětských lyží. Stále hladoví jedeme směrem k Motelu6, spoléhajíce se na Číňany. Nakonec si dáváme ohromnou baštu z vepřového a kuřecího masa s čínským zelím a křupavými nudlemi za 2,6$. Zcela zasyceni dokupujeme vedle potraviny na další den. Do pokoje jsme se naštěstí dostali. Avšak prádlo neuschlo. Dáváme novou várku na sušení a po hodině civění na baseball na ESPN máme pečené prádlo.

Středa

29.5.

19.den

Ráno vyrážíme směr Boulder. Na západ po "14" vede horská silnice. Zákruty, peřeje. Vodopádu ( asi 20m ) se smějeme. Postupně se objevují zasněžené vrcholky Rocky´s. Netherland je překrásné městečko ve stylu Divokého západu. Po "119" na jih - nádherné výhledy na štíty. Zajížďka na Golden Gate Canyon je zbytečná - vracíme se na"119". Zlatokopecké údolí se nám líbí. Kousek o dálnici na západ, v Empire na "70". Pořádné stoupání končí na sněhem pokrytém sedylku BERTHOUD PASS ( 3449m n. m. ). Je zde kontinentální rozvodí - Atlantik a Pacifik.

Stavění sněhuláka na autě. Sjezd do Winterparku - lyžařské středisko. Ve Fraseru nákup. Za Grandby na "34" do ROCKY MOUNTAIN N. P. Ve Visitor centru nemají pohledy, zklamání - TRAIL RIDGE ROAD je pro sníh zavřená. Budeme muset změnit program. Ubytování v TIMBER CREEK CAMPu. Do obálky vkládáme 6 $ za noc. Odjezd na FARWIEW CURVE LOOK - konec - závora. Krásné výhledy na západ - Never Summer Mountains. Hemžení veverek a ptáků. V kempu večeře a zahánění lišky. V ohromném kempu jsme skoro sami - je otevřen druhý nebo třetí den.

30.5.

Čtvrtek

20.den

Rocky Mountains

Ráno se budím do zimy a nevěřím vlastním očím - tři jeleni. Rychle budím ostatní. Mrkáme. Ranger kontroluje, zda jsme zaplatili. Odjezd do Grand Lake. Jdeme na CASCADE FALLS. Cesta lesem a prvně rozkvetlými loukami je příjemná, počasí nám přeje. Vodopády jsou v podstatě velmi prudkou peřejí. Vlastu bolí achilovka. Vracíme se bohužel stejnou cestou. Prohlídka Grand Lake. Odjezd na druhou cestu - GREEN MOUNTAIN TRAIL. Jdeme bez Vlasty a Honzy, David se vrací po prvních desítkách metrů chůze ve sněhu. S Pavlem zkoušíme jít tak daleko, co to dá. Sněhu stále přibývá. Jinde, kde není, je cesta superpodmáčená. Šli jsme opravdu velmi dlouho. Cesta vedla stále lesem. Nejvíce nás asi zaujal meandrující potok. A medvědi nikde, ačkoli by je zde člověk asi čekal. Před úzkým kaňonem plným sněhu otáčíme, aniž jsme viděli GRANITE FALLS, ke kterým jsme mířili. Myslíme si však, že jsme možná byli až za nimi. No, kdo ví. Cesta zpět opět stejnou cestou. Pavel zahlédl paroháče. Během našeho pochodu Vlasta přejela s autem na domluvené místo. Při jízdě do tábora dvě stáda jelenů na loukách. Při večeři loudí ptáci a opět liška. Opět jeleni a zase liška. Večer podivné vytí ( vlci ? ). Čeká nás asi nejstudenější noc.

Pátek

31.5.

21.den

Ráno opět jeleni a ranger. Dobrá zpráva - sedlo je opět otevřeno. Jedeme směr ESTES PARK. Se stoupáním přibývá sněhu, silnice je však suchá. Návštěva obchodu - sněhová fréza - kosa jako blázen. Po chvíli nejvyšší bod našeho putování - 3713mn.m. Bohužel zde není zastávka, a tak pouze projíždíme. Kolem spousta sněhu, vítr je opravdu studený. Sjezd do údolí je nádherný. U Sheep Lake parohatí jeleni a kozoroh. ESTES PARK ba mohl být klidně v Alpách. Pokračujeme po "34" do Lovelandu. Nákup + čína ( 4 $ ). Mňam. Za Fort Collins horskou silnicí kaňonem řeky POUDRE RIVER. Asi 80mil zatáček, divokých pohledů na peřeje - raftaři. Na sedle opět leží sníh. Okolo Waldenu je placka, horský hřeben před STEAMBOAT SPRINGS byl velmi hezký. Samo městečko je opět v alpském stylu. Zítra chceme dojet do Salt Lake City co nejdříve, a tak jedeme až do večera - DINOSAUR. Kemp za 15$ je bez stromů, na oblázcích, ale má perfektní sociální zařízení. Noc je relativně teplá.

Sobota

1.6.

22.den

Dinosaur, Salt Lake City

15

Budím se brzy ( 6 ). Ostatní vstávají v zápětí. Chceme stihnou ještě DINOSAUR N. M. Cestu od Monument Headquarters jsme si mohli odpustit, to jsme již viděli mnohokrát. Na silnici je záplava kobylek - auto v nich zanechává viditelné stopy. Návštěva v DINOSAUR QUARRY ( lom ) byla velmi zajímavá. Mají tu barák, který je postavený nad šikmou vrstvou, v níž je ohromné množství různě velikých kostí. Cestu sem jsme absolvovali SHUTTLE BUSem. Dále jsme si ještě prohlédli rytiny ( kresby? ) na skále PETROGLYPH. Cesta směr SALT LAKE CITY BYLA celkem nudná, zajímavý byl snad jen sjezd z hor do solné pánve. M6 jsme našli naprosto bez problémů. Průjezd městem byl asi nejjednodušší za všech velkých měst, která jsme zatím navštívili. Po střídačce na toaletách vyrážíme do města. Absolutně nudné město vyniká snad jem nabubřelostí církve mormonů. Snad dvacetipatrový mrakodrápek je ve skutečnosti celosvětovým centrem dotyčné církve. Vypadá to zde jako na hřbitově - tulipány, břečťan, mramor..... Potom jsme pokračovali do historické budovy parlamentu státu Utah. Pompézní budova ve stylu "White House" byla uvnitř obložena mramorem, zase pompa. Na stěnách visely portréty guvernérů státu Utah, na deskách jména zahynuvších strážníků, socha "stopaře". Mormonská žranice v zahradě. jídlo v Mekáči. V televizi 7. zápas Pittsburgh Florida. Jágrovci bohužel prohráli. David s Pavlem odchod do šumu na pivo.

Neděle

2.6.

23.den

Ráno vyrážíme k Velkému solnému jezeru. Velmi nás zaujalo spouštění lodí z přívěsu do vody. Auto zacouvá s přívěsem po šikmé ploše přímo do jezera. To by se nám všem ohromně líbilo. Voda byla odporně slaná. Dohodli jsme se, že pojedeme po "15" až do Idaho Falls. Okolí se mění z pouště v zatravněné plochy. Poprvé projíždíme náznakem lávových polí. V Idaho Falls benzín. Pokračujeme po "26" na východ, dále po "31" do Jacksonu. Sedlo Pine Creek Pass je pod sněhem, Vlasta s Pavlem by chtěli mít lyže, David motorku. Městečko JACKSON se nám všem ohromně líbilo. Dřevěné baráčky ve stylu COUNTRY & WESTERN. Brána z paroží je také pěkná. David - motorka snů. Výstava fotografií zvířat a přírody byla bezmála geniální. jízda okolo GRAND TETON N. P. nás uchvacuje. Zasněžené špičky hor svádí k lyžování. Vidíme první bizony. Jezero je boží. Hned za vstupem do YELLOWSTONE N. P. začíná být les plný sněhu. Jezero je pokryto ledem. Nevěříme vlastním očím. V kempu BRIDGE BAY leží hromady sněhu, ale přesto nacházíme relativně suché místo. Jsou zde všude koblížky od bizonů. Při registraci nám rangerka radí, kam se máme jít podívat na medvědy - MARY BAY. Cestou tam jsme viděli bizony. Zdá se, že jsme přijeli na vyhlášené medvědí místo. Je zde spousta lidí s dalekohledy a videokamerami. Nakonec jsme viděli zcela jistě

černého medvěda a asi i grizzlyho. Večer beru znovu dva spacáky. Noc bude studená.

Pondělí

3.6.

24.den

Yellowstone I.

Ráno byla na stanu jinovatka, na kaluži škraloup. Vyrážíme na LOWER LOOP - gejzíry. První zastávka - West Thumb Geyser Basin. Je zatím velmi chladno, a tak se všude ukrutně kouří z pramenů. Poprvé vidíme horké prameny, bublající studánky a křišťálově čistá jezírka. Nevěříme vlastním očím. Barvy jsou neuvěřitelné, ruka strčená do pramínku zdá se být opařenou. Sníh zde samozřejmě není. Pokračujeme k OLD FAITHFUL. Návštěva Visitor centra jízdní řád gejzírů. Lehce okukujeme prostředí, ale brzy jdeme k OLD FAITHFUL - přichází jeho čas. Rangeři udávají čas erupce tohoto gejzíru v desetiminutovém intervalu. Okolo scény se shromáždily davy lidí. V polovině vymezeného intervalu to začalo. Voda šplouchala asi do 20m, ale téměř tiše. Jediný hluk byl z dopadající vody, žádné burácení se nekonalo. Asi za minutu bylo po všem. Pokračujeme v prohlídce lokality. Všude to bublá, čoudí a páří. Mezi tím se klidně popásají bizoni a srnky. Jezírka jsou okouzlující. Po prohlídce telefon domů - volby - nic moc. Cestou dále postupně navštěvujeme jednotlivé lokality s gejzíry. Rozhodně nejlepší bylo jezírko v MIDWAY GEYSER BASIN, které mělo průměr snad 50m. Firehole Falls jsme jen projeli, GIBBON FALLS byly již mnohem zajímavější. NORRIS GEYSER BASIN nás také dost zaujala. Dva krátké okruhy absolvujeme ve svižném tempu, blíží se bouřka. Focení laní u cesty. PORCELAN BASIN byla opravdu jako peklo. Virginia Cascade je pro sníh zavřená. Pokračujeme na YELLOWSTONE FALLS. Dost pěkné i na to, co jsme již viděli. Průtrž mračen s kroupami. MUD VULCANO bublal a dost smrděl. Jedeme se znovu podívat na medvědy, ale přišel pouze šakal a bizoni. Co se dá dělat. Večer je trochu tepleji, než včera.

Úterý

4.6.

25.den

Yellowstone II.

Balíme snad nejdéle za celý pobyt. Honza vytírá hovínka dočista dočista. Vyrážíme na Mammoth Hot Springs. Návštěva Visitor Centra v Canyon Village. Stále nemůžeme sehnat slušné pohledy. Na MAMMOTH HOT SPRINGS začínáme prohlídku na UPPER TERRACE AREA. Stavíme a jdeme si prohlédnou ohromné terasy, které jsou tvořeny ukládajícím se vápencem z horkých pramenů. Bohužel velká část teras je bez vody a tedy mrtvá. Ale ty živé jsou zato nádherně zbarvené. Nejhezčí byl asi CANARY SPRING a MINERVA SPRING. Všude je spousta němčourů. V horním okruhu je ještě dost pěkný ORANGE SPRING MOUD. Dole pod terasami je ještě pěkná OPAL TERACE. Ve Visitor Centru se ptám na koupání v horkých pramenech - Chico Hot Springs jsou však vzdálené asi 40mil na sever. Vracíme se přes Norris do Madisonu. Spousta stád bizonů, jedno z nich míří do kempu. Tak ať si to užijí. Ve West Yellowstone návštěva IMAX ( 6,5 $ ). Opět nás to nezklamalo. Nákupy suvenýrů, konečně trochu i pohled. Naposledy překračujeme kontinentální rozvodí. Míříme do M6 v Idaho Falls. Nacházíme opět bez problémů. Ale Číňany hledáme snad hodinu. Nakonec jsme byli přeci jen úspěšní. Při placení jsme dostali účtenku a pak si nás přestali všímat. Až po chvíli nám došlo, že máme nechat peníze na stole a vypadnout. Pokoj v motelu je zatím asi největší, koberce měkounké.

Středa

5.6.

26.den

Craters of the Moon

Ráno jsme neúspěšní v ALL YOU CAN EAT. Zase jsme to špatně pochopili. Nákup včerejších koláčků a buchet ( deset macků za 1,25 $ ). Míříme do CRATERS OF THE MOON N. M. Je to dost zajímavá přírodní památka. Poslední výlevy lávy zde byly asi před 2000let. Přesto tu místy téměř nic nerostlo. Zajímavý byl kužel z nasypaného sopečného popela ( INFERNO CONE ) a dotyčný kráter, který ho vychrlil. Nádherně bylo vidět, jak láva postupně tuhla - záhyby jako u kůže. Bohužel byly zavřeny jeskyně. V městečku Twin Falls nás dvakrát odhalili jako Čechy. Příjemné. Řeka SNAKE RIVER zde vytváří hluboce zaříznutý kaňon. Nocleh již v Nevadě u městečka Wells. Kemp Angel Creek je bezvadný. Sice nemá sprchy, ale je v krásném prostředí a stál jen 7$. Večer ledová koupel ve výšce cca2500mn.m. v již rozmrzlém jezírku ANGEL LAKE. Po dlouhé době teplejší noc

Čtvrtek

6.6.

27.den

Reno

Cesta po INTERSTATE "80" až do Rena byla opravdu nudná. Ubytování v M6 bez problémů. Ve 14 00 vyrážíme do šumu. Je opravdové parno. RENO je druhým městem po Las Vegas, které je proslulé kasiny. Nebylo zde celkem nic nového. Nejvíce času jsme strávili v CIRCUS. Zaujaly nás zde automaty a soutěže ve zručnosti o hračky. Házení míčků do konve od mléka, do nakloněných proutěných košů, shazování kuželek. Vše se zdá na první pohled snadné, ale nebylo tomu tak. Míčky vyskakovaly, kuželky byly těžké a míčky lehké. Uprostřed bylo pódium, kde se předváděli artisté. Samozřejmě jsme navštívili ALL YOU CAN EAT. Večeře za 5$ nám dala opravdu zabrat. Čtyři stehna, tři filé, plátek ( dm2 ) vepřového a šunky, B-B-Q, zelenina, ovoce. Zmrzlina byla výborná, ale už jí bylo přes míru. Prostě jsem jí nedojedl. Po WC byla úleva. Postupně jsme propadli hráčské vášni, ale kupodivu to téměř k ničemu nevedlo. Snad hrneček dovezu až domů. Potom jsme se flákali po kasinech, ale je to všechno na jedno brdo. Šedivé postavičky tupě zírají do hracích automatů a cpou do nich mince. Asi jim to stojí za to. Před návratem do motelu jsme si koupili plechovku piva. Museli jsme si vzít papírový sáček a pít z něj na ulici. Tak to jsme tedy mrkali. Ještě jsme se stavili na jednom ( dvou ) točeném. Cestu zpět do motelu nacházíme bez problémů.

Pátek

7.6.

28.den

Lassen Volcanic

Budím se celkem brzy, o půl deváté odjíždíme LASSEN VOLCANIC N. P. Za Susanville začíná opět les obrovských borovic se sekvojemi. Lake Almanor je překrásné, zaujaly nás sloupy elektrického vedení uprostřed zátoky. Národní park nás vítá uzavírkou pro sníh. Po nákupu pohledů navštěvujeme výron plynů. Dále sedlo, odkud je uzavírka; leží asi 3m pod sněhem. Objíždíme celý park - po "36" na západ, v Paynes Creek doprava a po kroucánkách až do Singletownu. Automatická převodovka dokazuje, že v kopci příliš nezvládá. Absolvujeme cestu do parku, kam až to dá. Nádherné výhledy na LASSEN PEAK. Pěkný byl i HOT ROCK. Po ubytování v kempu ( obálková metoda ) výlet k jezírku. Pokus o koupání - nic moc. Bahno. Raději jdeme okolo jezera. Ryby, jeleni, šiškoviště. U večeře krmíme veverky a ptáky. Večer proběhla mezi stany srnka jako splašená.

Sobota

8.6.

29.den

Redwood

Cesta do Redwoodu byla velmi pěkná. Konečně jsme zase u oceánu. na první ucházející pláži nahazujeme plavky. Fouká opravdu velmi čerstvý vítr. Domorodci se choulí v bundách. Vybíháme v plavkách a oni nechápou. První dotek oceánu je téměř mrazivý. Stojíme po kolena ve vodě a velmi se rozmýšlíme. Přichází jeden z místních a po krátké konverzaci raději maluje do písku medúzu, že prý "koušou". Přesto koupeli neodoláme. Kdyby nefoukal vítr, tak by bylo celkem příjemně. Pokračujeme do Visitor Centra REDWOOD. Obrovské šišky místních borovic ( výstava ) byly perfektní. Podle mapky vyrážíme na cestu k nejvyšším stromům na světě. Avšak záhy nás cedule vrací pro permit (povolení, registrace ) zpět do Visitor Centra. Dostali jsme ho. Nejprve procházíme okruh LADY BIRD TRAIL. Ty stromy jim tu dost pěkně narostly, ale čekáme, že uvidíme mnohem vyšší. Projíždíme závorou k "mackům" jako druzí, zaklapávám zámek. Jedeme dost dlouho úzkou prašnou cestou. Míjíme tři auta. Poslední je trochu natvrdlé - stojí uprostřed cesty s otevřenými dveřmi - my čekáme. Cesta z parkoviště ke stromům je velmi strmá. Procházíme okolo obřích stromů, koukáme nahoru, ale na cestě je had. Úplně dole u potoka jsou ty největší. Z koryta řeky se nám však iti120m velikáni nezdají větší než Petřín ( 60m ). Amíci asi vědí, co tvrdí. Cestou zpět potkáváme auto s těmi z otevřeného auta. Naplňují se moje obavy, že jsem před zacvaknutím zámku změnil kód. Ale při příjezdu k závoře tu nejsou zbylá dvě auta. Tak to nebylo na nás. Vlasta však normálně naším kódem zámek otevřela. V KLAMATH absolvujeme TOUR THRU TREE. Každý postupně pózujeme z okénka auta. Nacházíme kemp kousek na sever. Chceme se znovu vykoupat, ale je již kosa jako blázen. Tak pozoruji moře a náhle vidím vodotrysk. Velryby. Dalekohledy kolují z ruky do ruky. Jsou tam. A pěkně se vyvalují. Bohužel jsou hrozně daleko. Najednou vidíme jednu velmi blízko břehu. Jeto asi kosatka. Asi má dost. Západ slunce končí zeleným paprskem. Konečně jsem ho viděl. Vaříme za tmy. Pobavil nás Pavel, který si ve tmě spletl madlo popelnice s obrovským slimákem.

Neděle

9.6.

30.den

Ráno sušíme stany na slunci. Jsou úplně mokré pro ranní mlhu. Vyrážíme po "101" na jih. Silnice dálničního typu ( dva pruhy odděleny od protisměru ) se kroutí, stoupá a klesá. V jednom místě se mnění na obyčejnou silnici projíždíme sekvojemi. Odbočujeme na "1" - pobřežní cesta. Ta se hrozně moc kroutí. Náhle je moře - PACIFIK. Na pláži jsou ve vodě divoké skály, vlny se rozbíjejí o pobřeží. Cesta kopíruje svahy, a tak je řízení velmi zajímavé. Spíme v Anchor Bay. Půda je tvrdá jako kámen, přesto stavíme stany. Koupel ve vlnách je nádherná. Postavili jsme stany na zadané místo, a tak se stěhujeme vedle. Ve Vlastině chobotnici odhaluji tuleně.

Pondělí

10.6.

31.den

Golden Gate

Sušíme stany po poslední venkovní noci v čerstvém mořském větru. Je to fofr. Cesta dále po pobřeží je stále moc pěkná. V nákupním středisku "čína". Dobíráme benzín asi na poslední chvíli. Dnešním vrcholem má být GOLDEN GATE. Moc se všichni těšíme. Najíždíme opět na "101". Před mostem odbočujeme do Visitor Centra Golden Gate Recreation Area. Celkem nezajímavé. Navštěvujeme dvě vyhlídky na most, bere nám to dech. Pohled na nádherný most s mrakodrapy v pozadí snad nejde zapomenout. Přejíždím most a na konci platíme mýtné 3 $. Hledáme informační centrum San Francisca. CITY HALL je v rekonstrukci. V návštěvnickém centru v DOWN TOWNu nic nemají. Nacházíme však parkoviště za 6 $, které použijeme další den. Nákup pohledů a krátká prohlídka FISHING WHARF. Motel M6 nám dává na zbylé tři noci nádherný a hlavně velký pokoj. Večeře u Číňanů. Večer COLORADO AVELANGE vítězí ve finále Stanley Cupu.

Úterý

11.6.

32.den

China Town

Ráno ( 800 ) vyrážíme do šumu. Parkoviště je sice plné, ale vedle je stejné. Procházíme mezi mrakodrapy. Nic zvláštního. Metro jezdí ve dvou podlažích nad sebou. Celkem brzy končíme v CHINA TOWNu. Je to údajně největší enkláva Číňanů mimo Čínu na světě. Procházíme uličkou, jeden krámek na druhém. Spousta kravinek, suvenýrů i jakoby kvalitního zboží za babku. Nejlepší jsou asi krámky s mořskými potvorami a podobným masem. Ryby nejrozmanitějších tvarů jsou živé i mrtvé, žáby lezou ve vodě po sobě, krabi se nechtějí pustit, a tak dostávají přes

klepeta. K tomu všemu se mísí pokřiky Číňanů a hlavně nepředstavitelný smrad z nemytých stolů od porcování. Měli tam i želvy. Vedle kupujeme trika. Jíme v prvním patře v centru China Townu. Už nám to stačilo, a proto se vracíme do civilizovanějšího Frisca. Po návštěvě megastoru firmy VIRGIN se rozhodujeme jet CABLE CAR k LOMBARD STREET. Tramvaje jsou taženy lanem, na konečné je jednoduše otočí na točce. Lano nějak umí zatáčet, mohou se křižovat dvě linky, prostě bordel. Vystupujeme u nejzakroucenější ulice na světě. Je v rekonstrukci, těsně před dokončením. Bez problémů procházíme pěšky. Pokračujeme k TELEGRAPH HILL. Z rozhledny je nádherný výhled na mrakodrapy. Procházíme vykřičenou čtvrtí. Majitel italské restaurace nás zve na pátek na zápas ČR - Itálie -ME v kopané. Bohužel musíme odmítnout. Vracíme se přes China Town k autu. Odjíždíme se podívat do Golden Gate Parku. Bohužel je zde již zavřeno museum asijské kultury i akvárium, ale procházíme alespoň bleskově japonskou zahradu. Odchytává nás tu zde rektorka JAMU, která je zde na symposiu. Cestou do motelu nákup ve sportovním supermarketu, bloudění vedle v obchodním centru. Dojíždíme zbylé zásoby jídla.

Středa

12.6.

33.den

San Francisco

Dnešek chceme věnovat nákupům, ale chceme se stavit ještě jednou ve FISHING WHARF. Návštěva UNDERWATER WORLD stojí 13,5$. Za to, co předvedli, to bylo hrozně moc. Na vstupu každý dostal walkmana s komentářem a kartu s vyobrazenými živočichy. Prohlídka byla vedena tunelem ze skla, takže byly vidět všechny ryby, ježovky, hvězdice, i žraločci z bezprostřední blízkosti. Posunovali si nás jezdícím chodníkem, byl tomu krásně přizpůsoben komentář. Ale bylo to za hodně peněz málo muziky. Následovala prohlídka mola PIER 39. To bylo po Golden Gate a China Townu to nejlepší ve Friscu. Spousta krámků se suvenýry, atrakce a kuriozity. Nejlepší byl obchod s hejbacími hračkami. Lasička honila míček, čipernému zvířátku koukal z pytlíku jen ocas, žáby jakoby plavaly. Na konci mola jsou mezi kůly připnuty vory, na kterých se válely snad stovky lachtanů. Neuvěřitelný kravál. Zbytek odpoledne byl věnován nákupům dárků a věcí. Večeře v čínské nóbl restauraci pálila jako pes. Do půlnoci balíme.

Čtvrtek

13.6.

34.den

Ráno je nám smutno. Naposledy nakládáme auto, poslední nákupy. Veselá historka: parkuji. Já: "Už jsem asi v něm." "Jak to?" "Už mi to nejede." Auto odevzdáváme bez problémů, vracejí nám depozitní peníze. 95 $ na jednoho. Ani se nestihneme rozloučit s autíčkem, a už nás autobus odváží na letiště. Vozíky jsou za dolar, sbíráme opuštěné. Registrace a odevzdání batohů bez problémů. Davidův nůž je prý v Londýně. Čekání na odlet mohlo být horší. Odlet klidný. K večeři bylo nějaké hovězí s příšernými bramborami. Je tu nuda.

Pátek

14.6.

35.den

Doma

Nuda. Zavřeli okna, abychom spali, ale nešlo to. Dokonce nenosili ani moc jídla a pití, jen občas něco. Bylo lepší si zajít přímo do "samoobsluhy". Za celý let jsem naspal snad půl hodiny. Čekání v Londýně je neuvěřitelně otravné. Máme zde asi pět hodin času, a tak bloumáme. V určený čas odcházíme k odbavení, ale oznamují nám, že budeme mít asi hodinu zpoždění. Nakonec to byla hodina a půl. Sedíme jako první ve druhé třídě, a tak máme konečně dost místa pro nohy. Let byl odbytý asi za hodinu a půl. Na jeho konci se nám po Karlštejnu a Slapech předvedla Praha v plné parádě. Jižní Město, Fórum, vltavské mosty, Petřín, Hradčany, Hvězda. Přistání na rodné hroudě bylo hladké. Autobusem nás převezli asi 100m. Čekání na batohy, závěrečná fota, odvoz na Hlavní nádraží. Hned jede vlak na Slovensko. V Pardubicích na nádraží čekají naši. Konečně mezi svými.

ZVÍŘATA: bizon, vlk, liška, kočka bez ocasu, kojot, jelen, srnka, sob, veverka ( 2x ), medvěd ( 2x ), lama, mula, svišť, lachtan, tuleň (✝), kosatka?, skunk (✝), kozoroh, užovka, hadi, ještěrky, dinosauři, modrý pták, žraloček, racek, kormorán, pelikán, orel, medusa, krab, štír ( Vlasta ), šváb, slimák jako prase ( Pavel ), kolibřík, pštrosí farma

Letiště San Francisco Motel M6 Yosemite N. P. camp Fresno Sequoia N. P. Los Angeles Death Valley N. P. Las Vegas Zion N. P. Bryce N. P. Grand Canyon N. P. Monument Valley N. M.

celkem

0 ( míle ) 50 205 225 335 425 660 1110 1300 1515 1600 1930 2160

2310 ( míle ) 2370 2630 2870 3050 3470 3730 4150 4580 5150 5390 5640 6286

6286 mil 308,7 gal

průměrná spotřeba paliva 4,9 gal / 100 mil, tj. 11,67 l/100km průměrná cena 1,46 $ / gal tj. cca 10,2 Kč / l celkem:

Four Corner Point Mesa Verde N. P. Great Sand Dunes N. M. Denver Rocky Mountain N. P. Dinosaur N. M. Salt Lake City Yellowstone N. P. Craters of the Moon N. M. Reno Lassen Volcanic N. P. Redwood N. P. Letiště San Francisco

benzín kempy na osobu

=> 1,19Kč / km

450 $ 350 $ 115 $


tj. cca 3,5 $ na osobu a den ( nutno ještě připočítat cca 1250 Kč za každý z deseti noclehů ), celkem tedy asi 170 Kč na den za benzín a ubytování