Zpráva z vědecko-studijního pobytu v Mexiku stipendium v rámci bilaterálního akademického výměnného programu mezi ČR a Mexikem zprostředkované Akademickou informační Agenturou (AIA)
účastník: Vendula Hingarová, Středisko Ibero-amerických studií, Filozofická fakulta UK téma výzkumu: Současné indiánské jazyky hostitelská universita: Universidad Veracruzana de Xalapa, Departamento de Antropología období pobytu: listopad 2004- srpen 2005
Studium v Mexiku pro absolventy magisterských oborů a doktorandy je jedinečnou možností strávit až 10 měsíců nejen na universitní půdě absolvováním klasického akademického roku, ale také věnovat se badatelské činnosti bez nutnosti splňovat absolutorium kurzů na universitě. Základní informace o stipendiu a požadavky viz Mexické ministerstvo zahraničí (SRE) www.sre.gob.mx – dále becas para extranjeros.
Proč žádat o stipendium: Mexiko je nádherná země se skvělou historií, kulturou a společenským složením. Stále pro nás exotická země, i když v poslední době už ztrácí své kouzlo třetího světa a velká města se podobají americkým náhražkám konzumního života. Je to však úžasné místo na cestování, poznávání historických památek a Mexičané jsou při prvním kontaktu velmi otevření, pohostinní a k Evropanům uchovávají zvláště přátelský přístup. Předkládaná zpráva se snaží podat informace a vlastní zkušenosti z pobytu v Mexiku v letech 2004/5. Věnuji zde pozornost pouze praktickým záležitostem, které možná budou působit dosti negativně, nicméně smyslem je upozornit budoucí stipendisty na peripetie se zařizováním stipendia.
Kdo může žádat: Stipendium je určeno pro absolventy bakalářských, magisterských programů, doktorandy a vědecké pracovníky, taktéž i pro umělce. Základní podmínkou mexických úředníků je, aby žadatel vlastnil akademický titul. Obecně se ale stipendia udílejí spíše doktorandům a absolventům magisterských oborů. Žadatel o stipendium musí být studentem české vysoké školy.
Jistý problém je v případě studentů magisterských programů, kteří studují podle starších programů a fakulta neudílí bakalářské tituly. Bohužel mexičtí úředníci nejsou schopni tuto raritu českého školství dostatečně pochopit a nehendikepovat tak studenty posledních ročníků magisterských studií. V případě FFUK vystavuje zahraniční oddělení potvrzení, tzv. Confirmation of B.A. Degree Equivalent o absolvování postupové zkoušky. Nicméně pro stipendijní komisi je tato situace dost problematická a v těchto případech udílí stipendia neradi. Pokud ale budete mít zvací dopis, kvalitní projekt a všechny potřebné dokumenty, tak nějakou šanci máte. Vím o lidech, kteří takto vyjeli. Největší úskalí: mexická byrokracie Během svých několika zahraničních pobytech jsem se nesetkala s tak šíleným papírováním ohledně žádání stipendia a též i během jeho průběhu. Mexická společnost je nesmyslně svázána byrokratickou úchylkou, kterou stipendisté musí akceptovat a podřídit se jí. To nejhorší, co Vás v Mexiku může potkat, je jednání s mexickými byrokraty a bohužel v SRE, na migračních úřadech, policiích i na universitách je jich plno. V podstatě lze říci, že hlavním kriteriem výběru českých uchazečů není téma projektu, ale v první řadě splnění všech předepsaných požadavků. Už jen ke konkurznímu řízení je třeba donést asi 10 různých dokumentů a potvrzení (viz SRE). Během pobytu v Mexiku se komunikace se SRE odvíjí v neustálém splňování byrokratických požadavků. V Mexiku všechno musí být písemnou formou a závisí na konkrétní osobě (byrokrata), se kterou jednáte. Každý byrokrat má jiné podmínky a řešení. Mexická byrokracie se dá přežít, akorát stojí spoustu času, peněz a nervů. Z našeho pohledu úplně zbytečných, z mexické perspektivy – tak to tady prostě funguje. Znalost španělštiny Požadavkem mexického ministerstva je dostatečná znalost španělštiny. Uvádí se, že je třeba dokázat znalost jazykovou zkouškou při mexické universitě UNAM. (v praxi to není ani možné, kdo pojede do Mexika, kvůli složení zkoušky jazyka???). Při mém pohovoru se na žádném konkrétním potvrzením netrvalo, možná to bylo dáno faktem, že jsem studovala španělštinu na FFUK. Konkurzní řízení je vedeno ve španělštině, kde se v podstatě ověřuje komunikativní znalost španělštiny. Závisí na typu projektu, výzkum v laboratoři vyžaduje skromnější znalost španělštiny než výzkum v archívech – vše závisí na libovůli konkurzní komise.
Přihlášku na konkurz je třeba odevzdat na jaře (přesný termín viz AIA) tzv. návrh na vyslání (na FFUK se podává přes zahraniční oddělení – tam mají i formulář), jinak asi přímo na AIA a začátkem léta (červenec) se koná konkurzní řízení. Návrh na vyslání je závazná přihláška na konkurz, kde uvádíte základní osobní údaje a současné studium a mělo by se dodat většina požadovaných dokumetnů. Některé dle dohody s AIA je možno donést až na samotný konkurz. Asi nejdůležitějším dokumentem je zvací dopis mexické university či vědeckého pracoviště. Bez tohoto dopisu ani na konkurz nechoďte. Na internetu SRE naleznete v seznamu doporučené university, které mají s ministerstvem přímou smlouvu o spolupráci a přijímání zahraničních studentů. Prakticky lze žádat na jakoukoliv universitu. Zvací dopis musí být originál, tj. záhlaví university, s razítkem a podpisem. Mexická strana Vám ho může poslat oskenovaný a poslat elektronicky. Dopis by měl být napsán bud mexickým zahraničním oddělením, oddělením pro doktorandská studia nebo vedoucím katedry, jelikož tímto se universita zavazuje Vás přijmout jako řádného studenta či hostujícího vědeckého
pracovníka. Dopis napsaný jen mexickým školitelem u některých mých kolegů na konkurzu prošel, ale několik mnou oslovených mexických školitelů mě nasměrovalo na své vyšší instance. Doba doručení zvacího dopisu trvá na flexibilitě oslovených školitelů. Sama jsem kontaktovala asi pět mexických odborníků (měsíc před konkurzem) a pouze jedna universita mě byla schopna poslat zvací dopis včas. Zvací dopis by měl obsahovat: Vaše jméno, národnost, datum narození, popřípadě Vaší domovskou universitu, dále název Vašeho projektu, délku pobytu v Mexiku, datum nastoupení a jméno mexického školitele. Další dokumenty by měly být napsány nejlépe ve španělštině, popřípadě angličtině a pokud jsou v češtině, tak vyhotovit překlad do španělštiny (stačí vlastní silou). Dokumentů je celá řada, proto nepodceňovat a začít s vyřizováním včas. Absurdním je např. potvrzení od lékaře, že jste netrpíte žádnou nakažlivou chorobou a jste schopni za dva roky absolvovat stáž. Moje praktická lékařka mi odmítla něco takového potvrdit. Pak jsem v angličtině sesmolila, že jsem zdravá a za dva roku budu určitě schopna vyjet do Mx a na to mi dala doktorka razítko.
Konkurzní řízení bývá vypsáno každoročně začátkem července v Domě zahraničních služeb MSMT, jehož je AIA součástí a účastní se ho zástupci českého ministerstva a dále zástupci mexické ambasády (při mém konkurzu byli přítomni kulturní atašé (tato funkce byla, tuším, zrušena) a zástupce pro obchodní záležitosti). Ke konkurzu dostanete pozvánku od AIA a účast na něm je nezbytná. Konkurz je veden ve španělštině a po úvodním představení projektu se členové zaobírají hromadou Vašich dokumentů a kontrolují, co chybí. Zúčastnila jsem se konkurzu dvakrát a vyšel mi druhý pokus, jelikož tehdy jsem skutečně byla schopná mít všechny dokumenty v pořádku. Obvykle přihlášených ke konkurzu je i několik desítek, ale k samotnému konkurzu se sejde necelá desítka. Mexickou byrokracii nezvládne dost žadatelů už v Česku. Rozhodnutí o výběru kandidátů se rozhoduje po konkurzu a výsledek může zjistit buď druhý den či telefonicky na AIA či znáte-li se s mexickými zástupci prakticky okamžitě. Praktická rada – Mexičané z ambasády tuto událost dost prožívají a přijdou na ni vyfiknutí jako na nějakou recepci. Nepodceňujte proto svůj oděv. I když jste vybráni během konkurzního řízení v Praze, konečné rozhodnutí učiní mexické ministerstvo zahraničí, které potvrzuje vybrané kandidáty až v listopadu. V Praze vybraní kandidáti můžou téměř na 99% plánovat cestu do Mexika. Vyrozumí Vás tuším pak přímo mexická ambasáda.
Projekt výzkumu: Ke konkurznímu řízení musíte předložit projekt studia a jeho časový harmonogram i v případě, že jedete studovat jen na universitu. Co chcete studovat, víte asi nejlépe sami, ale možná je třeba se zamyslet nad strategií rozhodování komise. Stipendií je nabízeno každoročně asi pět na deset měsíců. Kratší stipendia jsou také možná. Dle komentářů posledního mexického atašé se snaží vybrat kandidáty ze všech oblastí, ale hlavně ekonomického a humanitního zaměření. Stipendium určitě nedostanete, pokud se chcete naučit jen španělsky. Smyslem stipendií je vzájemná výměna k obohacení obou zemí. Takže doporučuji zaměřit projekty komparativně, že se jedete něco přiučit, že jedete zkoumat nějaká mexická specifika (at přírodní nebo kulturní) a vaše studium bude po návratu přínosem i pro české prostředí. Mexičané se rádi chlubí svou historií a kulturou a velice jim lichotí, když to zajímá také cizince. Je dobré zmínit, k čemu výsledky Vašeho bádání budou (např. publikace, odborný seminář, apod). Časový harmonogram (cronograma) se stavujete na základě
Vašich představ studia a bádání. Nebojte se uvézt např. studijní cesta po vědeckých institucí, knihoven, návštěva konference, pro Váš výzkum zajímavých lokalit, čímž třeba odůvodníte Vaše cestování po Mexiku a tím i pozdějšího odůvodnění zasílání finančních potvrzení přes internet (v případě že bydlíte v DF). Uveďte i případné plánované pobyty mimo Mx. Pamatujte, že projekt i harmonogram nepíšete pro vědecké publikum, ale pro byrokraty, proto by měl být srozumitelný, asi ne tak fundovaný a zbytečně dlouhý (stačily mi dvě stránky). To se týká i raportů a závěrečné zprávy (stejně to po Vás nikdo detailně nečte, jde pouze o splnění požadavků). V případě projektu ke konkurzu si dejte trochu více záležet. Vše pište ve španělštině. TYP STUDIJNÍHO POBYTU: Ve formuláři stipendia doporučuji vybrat záměr pobytu jako investigacion, tedy badatelský pobyt, který dává naprostou svobodu studentského podnikání. Záleží sice na dohodě s Vaším mexickým školitelem, ale v podstatě to znamená volné pole působení, není potřeba absolvovat přednášky, ani prakticky být na universitě. Můj vědecký záměr byl terénní výzkum u indiánů Nahuů, takže jsem se na universitě v Xalapě ukázala první týden po příjezdu a pak ten poslední a prakticky celý pobyt jsem trávila u svých indiánů nebo v různých dalších místech zajímavých pro mé studium.
Finanční záležitosti Stipendium hradí pro české stipendisty mexická strana. Máte nárok na pravidelné měsíční stipendium, zdravotní pojištění ve státních nemocnicích, cestovné z D.F. do místa Vaší university, pokud je mimo . Měsíční doktorandské stipendium od SRE činilo v roce 2005 přes 7 tisíc pesos, přibližně 21.000. Kč. Magisterské stipendium je asi o tisíc peso méně. Magisterské stipendium na pobyt v DF a větších městech to stačí na normální studentský život. Záleží, kolik utratíte za bydlení. Já jsem se pohybovala mezi Xalapou a nahuaskými indiány, takže ve městech jsem při přejezdech bydlela po hotelích (noc od 100 – 200 peso v levných hotelích), pak po známých, u indiánů jsem bydlela většinou zdarma či za skromný poplatek. Dopřála jsem si měsíční cestování po Mexiku, kde jsem bydlela po levných hotelích. Myslím si, že jsem vůbec neutrácela, za bydlení jsem spíš ušetřila, ale stipendium mi vyšlo s odřenýma ušima. Měla jsem nejvíce výdajů za cestování (o prázdninách a ve dnech státních svátků lze díky studentské kartě jezdit za polovinu), jídlo a za publikace. V případě seriozního a finančně náročného výzkumu možná stojí za úvahu požádat ještě o badatelský grant UK, pokrývající náklady spojené s vlastním výzkumem. Viz grantové agentury či účelová stipendia jednotlivých universit či fakult. LETENKA není zahrnuta ve vládním stipendiu, ale na základě dohody mezi Ministerstvem školství a jednotlivými českými universitami cestu většinou proplácí fakulta (nutné se u Vaší školy podrobně informovat). Na FFUK stačí dojít na zahraniční oddělení a tam je odpovědný člověk, kterému odevzdáte účet za letenku a vše je proplaceno. Cestovné lze i žádat přes jiné nadace a fondy. Cena zpáteční letenky do Mexika se pohybuje od 18.000 – 25.000. Na FFUK se vyplácí letenka max do výše 30.000 Kč. Vše si ale zjistěte, praktické je si koupit o něco dražší letenku, u které můžete změnit zdarma datum odletu či příletu. Mě se to velmi osvědčilo, právě z důvodu, že jsem se musela z Mexika ze zdravotních důvodu na pár týdnu vrátit zpět do Čech. Druhou letenku jsem si už ale musela platit sama.
JAK DLOUHO a KDY STUDOVAT: SRE nabízí stipendijní pobyty maximálně na 10 měsíců a standardně se také preferují desetiměsíční pobyty. Lze studovat i kratší dobu, třeba jen polovinu doby. Časové rozpětí stipendia závisí na vlastním uvážení. V roce získání stipendia lze nastoupit od začátku následujícího kalendářního roku (nejdříve od února) a nejpozději v listopadu téhož roku. Začít se musí stipendium v roce následujícím po jeho přidělení a může přesahovat do dalšího kalendářního roku. Absolvovala jsem konkurz v létě 2004 a nastoupila jsem v listopadu 2005, původně jsem si myslela, že lze nastoupit jen na začátku akademického roku, tak jsem původně žádala o září 2005, ale pak jsem ze studijních důvodu byla nucena posunout nástup na poslední možný termín, a to byl listopad. Nedoporučuje se nastoupit na pobyt v Mexiku od unora následujícího roku od konkurzu, to většinou mexická byrokracie nemá vše spracováno, čím pozdějc tím asi lépe. Poslední měsíc nástupu je listopad téhož roku. Posuny času nástupu na stipendium nedoporučuji měnit (stanovíte si je v projektu a potvrdí přijímací universita). SRE bere tyto termíny za skálopevné a velmi neochotně je mění. Je k tomu třeba písemný souhlas mexické přijímací university nejpozději snad 14 před nástupem. Naivně jsem si myslela, že to stačí jen oznámit mailem. Snažte se vyvarovat jakýkoliv změn, stojí to jen nepříjemné papírování. Dejte si také pozor na příjezd do Mexika - podle harmonogramu Vašeho stipendia smíte přijet do Mexika mezi prvním a 10. dnem uvedeného měsíce začátku stipendia. Musíte se nahlásit na centrále SRE v hlavním městě, pokud přijedete po 10. dnu v měsíci, ztrácíte nárok na stipendium prvního měsíce a možná tím i riskujete propadnutí celého stipendia. Dejte si pozor i na skutečnost, že svůj pobyt v Mexiku musíte začít přes D.F., tam navštívit kancelář SRE, strávit tam pár hodin podepisováním dokumentů a pak jste volní odjet do místa Vaší university. Totéž platí i při odjezdu, na centrále SRE v DF musíte odevzdat závěrečný raport a podškrábnout pár dokumentů, jinak nedostanete šek na poslední měsíční stipendium. Odevzdání závěrečných dokumentů je stanoveno na poslední dny v měsíci, takže tak plánujte i zpáteční letenku. Nelze zmizet třeba uprostřed měsíce.
KDE V Mexiku STUDOVAT: Jednoznačně doporučuji vybrat si universitu mimo hlavní město, a to z jednoho praktického důvodu. Každý měsíc je třeba vyplnit potvrzení o příjmu měsíčního stipendia. Je-li Vaše universita v DF, musíte se povinně dostavit na ministerstvo zahraničí v centru města a podepsat jim tam jeden papír. Kdo však sídlí mimo DF, posílá potvrzení přes internet. Jedná se o jeden z byrokratických počinů ministerstva, bez kterého Vám však nepošlou peníze. Každý měsíc je přesně stanovený den, kdy se musí potvrzení poslat či se dostavit do centrály SRE, pokud tak neučiníte, vyhrožují, že příští měsíc peníze už nedostanete. Musíte tedy počítat s tím, že jeden den v měsíci ztratíte cestou na ministerstvo a koncem měsíce musíte být vždy v DF (myslím, že výjimečně jednou za Váš pobyt můžete poslat potvrzení přes internet). Pokud plánujete terénní výzkumy či delší pobyt mimo , raději zvolte „provinční“ universitu. Je možné, že se v budoucnu toto byrokratické otravování zruší a bude se vše posílat přes net, i když o tom pochybuji, jelikož pro ministerstvo je mnohem jednodušší, aby se dvě stovky zahraničních studentů dostavilo na ministerstvo, než aby muselo tisknout emailem poslané potvrzení.
Seznam mexických universit a kontaktních osob je on-line na stránkách SRE či v tištěné podobě ho má k dispozici i AIA. Kontakt s univerzitou. Asi nejschůdnější se zdá zkontaktovat konkrétního profesora či badatele prostřednictvím Vašeho českého učitele. Na FFUK nejlépe vypomůže prof. Opatrný, popřípadě vyučující z hispanistiky. Nicméně doporučuji, jak jsem to také udělala, zkontaktovat přímo odborníky na Vaše téma. Zajímala mě otázka indiánských jazyků, konkrétně jazyk nahuatlu, tak jsem si na internetu našla, kde se konají kurzy tohoto jazyka a z četby jsem znala pár jmen odborníků na toto téma. Jednoduše jsem ve vyhledávačích našla na ně emailové odkazy a oslovila. Z pěti oslovených mi tři hnedka odpověděli a zprostředkovali kontakt na vyšší instance university k získání zvacího dopisu. Je třeba počítat, že pokud máte zájem studovat na UNAMu, CIESASu či dalších velkých a prestižních vědeckých centrech, zvací dopis Vám nenapíší jen tak ze dne na den, ale možná po Vás budou chtít přeposlat projekt výzkumu, vyjádření mexického školitele, a to může trvat pěkných pár týdnů (to se stalo v mém případě CIESAS). Vše ale závisí na flexibilitě Vašeho mexického školitele či zahraničního oddělení. Universita Vás má přijmout jako investigador / estudiante visitante a napsat zvací dopis je to pouze formální záležitostí, kterou se ale universita zavazuje, že budete moci studovat/bádat. Případné školné hradí SRE. Během zařizování zvacího dopisu si dejte pozor na prázdniny, které na některých školách začínají už v květnu, to bývá dost vyučujících i úředníků nedostupných. Totéž platí i při nástupu na universitu, nejezděte uprostřed prázdnin, aby Vám pak měl kdo podepsat dokumenty a raporty.
Vaše konkrétní OTÁZKY A ODPOVĚDI Za stipendia je odpovědná mexická ambasáda. Praktické otázky bych spíše směrovala na mexickou ambasádu, AIA je odpovědná pouze za administrativu stipendia. Nikdo však eorganizuje informativní schůzku ohledně stipendia a prakticky se ani nevyžadují feedback absolventů stipendií, takže, zkrátka řečeno, zodpovědní netuší, do čeho české studenty vysílají.(prý toto se má na AIA od příštího roku změnit). Nečekejte však překotné informace ani na mexické ambasádě, referent na ambasádě pouze předává povely z mexické SRE, nemá žádnou moc rozhodování, základní informace poskytne kompetentněji než česká AIA. Možná je dobré je kontaktovat přes mail a domluvit si schůzku přímo na ambasádě. V Mexiku je velmi důležitý osobní kontakt, tak zapracujte a zúčastněte se i kulturních akcí, co spolupořádá mexická ambasáda, což dává skvělou možnost neformálně navázat kontakt s osobou odpovědnou za akademickou výměnu.
Před odjezdem Ohlídejte si také typy stipendia. Pro doktorské a badatelské pobyty jsou stipendia vyšší než pro magisterské, nicméně SRE toto někdy nerespektuje a přiděluje nižší stipendia. To se stalo mě osobně i několika mým kolegům. Toto nutné ohlídat už v Čechách při akceptování stipendia mexickým ministerstvem zahraničí na podzim a neprodleně kontaktovat ambasádu nebo asi nejlépe českou AIA. Po příjezdu do Mexika už máte stipendium stvrzené a nic s tím neuděláte. Byrokraté jsou s tímto neoblomní a je jím prakticky jedno, že tak obírají studenty o finance, na které mají dle
mezivládní dohody a vlastních regulí nárok. Doktroské /badatelské stipendium ideálně pokrývá veškeré náklady, avšak s magisterským už musíte dost šestřit. Je třeba si na mexickou ambasádu dojít těsně před odjezdem pro vízum. Dle posledních zvyklostí Vám samotná ambasáda vystaví studentské vízum s migračním dokumentem FM3. Je třeba ambasádu kontaktovat s dostatečným předstihem, čekají totiž na schválení SRE a vím, že jedna kolegyně odjíždějící na začátku roku ho nedostala v Praze a pak velmi složitě i za dost velkou úplatu si ho musela zařizovat v Mexiku. Vízum je vydáváno v Praze zdarma. Je třeba tam donést pas a pak čekat pár týdnů, než se Vám ozvou s uděleným vízem. V požadavcích SRE se žádá potvrzení lékaře 14 dní před odjezdem, zda netrpíte nakažlivou chorobou. Nicméně na SRE v Mexiku pak po mě nic nechtěli. Potvrzení jsem měla napsané v angličtině. Je-li Vám nad 26 let, odhlaste se ze zdravotní pojišťovny, nebudete muset platit měsíční poplatky. Po příjezdu předložíte potvrzení pojištění z Mexika a budete znova pojištěni. Zpětně není možné se odhlásit. Zpětně je ale možné se přihlásit v případě nutného příjezdu a lékařského ošetření.
Příjezd do Mexika Dle stanového prvního měsíce pobytu v Mx je povinnost osobně se ohlásit na SRE v Mexiku. Toto je nutné splnit během prvních 10 dnů během prvního měsíce. Veškeré informace o nutných dokumentech Vám řeknou přímo při první schůzce na SRE, domluvte si ji však předem. Od začátku se musíte o sebe postarat sami. Nečekejte, že se o Vás SRE postará jako většina zahraničních odděleních jiných hostujících universit, jak je zvykem při jiných studentských výměnách v Evropě a USA. SRE Vás potřebuje ke splnění svých byrokratických požadavků, komunikuje s Vámi za účelem splnění všech podmínek, nad rámec neudělá pro stipendisty vůbec nic. SRE je kulturní oddělení ministerstva zahraniční, plná byrokratů, kteří mají na starosti asi dvě stovky zahraničních stipendistů. Musíte s nimi komunikovat, jelikož oni Vám platí stipendium. K tomuto účelu od Vás budou chtít vyřídit spoustu formulářů, zásobovat je pravidelnou dávkou dokumentů a na základě splnění Vám měsíčně na konto pošlou měsíční stipendium. Jednou velkou výhodou je, že SRE Vám zřídí zdarma bankovní konto u banky HSBC, kam posílají měsíční stipendium. Ke kontu dostanete i platební kartu. SRE neorganizuje žádné kulturní či seznamovací aktivity pro stipendisty, možná by to bylo zajímavé, jelikož právě v DF studují lidé z celého světa. Odůvodněno je to faktem, že studenti studují i mimo DF a v různých obdobích. Maximálně Vám přepošlou maily na české stipendisty. Nicméně to nevysvětluje smutnou realitu, že neexistuje solidní informační servis (ani na webu či letáku), jak jednoduše zvládnout byrokratické vyřizování zápisu na migraci, sepsat formuláře a raporty ani základní informace o přežití v Mexiku tak stěžejní pro začátek. Situace je podobná i na Vaší hostitelské universitě. Závisí prakticky na ochotě a libovůli Vašeho osloveného školitele (supervisor). Jelikož oni sami netuší, co s Vámi, tak nečekejte žádný servis. Vše si pravděpodobně budete muset zařídit sami - bydlení, kontakty na lidi, seznam přednášek a podobně. Jelikož pro školitele z Vašeho pobytu neplynou žádné výhody, a vlastně ani žádné výrazné povinnosti, tak závisí na Vás, co po nich budete požadovat a jak budete spolupracovat. V mém
případě se jednalo o podepsání podrobnějšího výzkumného záměru, který po Vás vyžaduje v prvních týdnech SRE a následné podepsání tří raportů zasílaných v průběhu pobytu SRE. V konečné fázi pobytu můj školitel na moji žádost zorganizoval přednášku, kde jsem prezentovala výsledky výzkumu. Jinak jsme byli párkrát na kafi a obědě, dále v písemném kontaktu, ale jinak se naše spolupráce neodvíjela. Myslím, že většina stipendistů je na tom podobně. Česká ambasáda: Současné osazenstvo se jeví vůči stipendistům velmi laxně. V podstatě ani nemá smysl se tam stavovat, i když SRE Vám vystaví prohlášení pro ambasádu o Vaší přítomnosti v Mx. Stačí to přeposlat mailem, či zavolat a oznámit konzulovi či sekretáři o nástupu na stipendiu. Dřívější osazenstvo ambasády pracovalo aktivněji vůči stipendistům, vyzvedávali je z letiště, zajistili ubytovaní v prvních dnech pobytu přímo na ambasádě a pomohli s vyřízením formalit. Bylo možné si zanechat i dokumenty (letenku, kopie pasu i některá zavazadla) v prostorách ambasády. Žádné z těchto služeb mi nebyly ze strany ambasády nabídnuty, i když jsem s ní intenzivně spolupracovala na projektu o Češích žijících v Mexiku. Nicméně můžete zkusit štěstí Vy, za vážnou úvahu stojí zanechat si tam třeba zpáteční letenku a kopie pasu, ale i nechat si poradit s vyřizováním formalit (jak dojedu na migrační apod.) V každém případě je ambasáda za tuto akademickou výměnu formálně odpovědná a nastanou-li nějaké obtíže, neváhejte se na ni obrátit. DOKUMENTY k vyřízení během prvního měsíce ·
sepsat podrobný záměr výzkumu podepsaný a schválený Vaším školitelem. Podrobněni rozepíšete Váš původní návrh výzkumu. Není udáno kolik stránek, měla jsem to asi na 7.
·
nestudujete-li v DF, zkontaktovat pobočku SRE v hlavním městě provincie, odevzdat dopis z centrální SRE, jízdenku na proplacení jízdného, podepsaný projekt od školitele; přes pobočku by se měly odevzdávat i raporty, já jsem vše posílala přes web přímo do DF
·
MIGRACE: je třeba nahlásit se v místě studia. Je to asi to nejhorší, co Vás čeká. Je třeba se dostavit v ranních hodinách a vyplnit řadu formulářů (někde to chtějí vyplnit na stroji – k tomu např v DF je vedle migračního několik soukromých kanceláří, kde Vám to na počkání vypíšou – vřele toto doporučuji), dále je třeba doložit potvrzení o bydlišti (to je dost nepříjemná záležitost, buď Vám napíšou na hotelu či Vaši noví pronajímatelé, že u nich bydlíte a je třeba to doložit i účtenkou za plyn (recibo del gas y agua), kde je uvedeno jméno dotyčné osoby a přesná adresa. Mě toto napsali na hotelu v DF, kde jsem zrovna pár dní bydlela. Dále je třeba v bance zaplatit jakýsi poplatek, zakoupit nějaký oficiální formulář, a vše minimálně 2x či 3x okopírovat. Mě se podařilo dát vše dohromady až napotřetí. Přesné požadavky Vám řeknou až na migračním, na SRE dají jen dopis o tom, že v Mx studujete. Podaří-li se Vám zvládnout všechny dokumenty, odevzdají se v podatelně i s migračním dokumentem FM3 a pak čekáte minimálně dva týdny, než se to vyřídí.(někde to trvá i několik měsícíů). Vlastně jde jen o to, že Vás zapíší do registru cizinců pobývajících v Mexiku. Pokud nemáte vízum v pase už z ČR, proces je mnohem složitější. Už si nepamatuji přesně, zda se neodevzdává i pas. K nahlášení máte 30 dnů od příjezdu do Mexika, je to ale dost šibeniční termín, než získáte všechny dokumenty, zvláště pokud čekáte s potvrzením o bydlišti, až si najdete vlastní stále bydlení. Úřad taky nefunguje každý den a jsou tam, zvláště v DF, šílené fronty. Výhoda v DF je, že tam mají ty soukromé sekretářky vedle budovy migrace, které Vám formuláře vyplní na stroji. Musíte tam například uvádět, jestli Váš nos je krátký, zahnutý či veliký a zda Vaše obočí je husté či řídké nebo zda Vaše tvář je oválná,
kulatá či co. A vy vlastně nevíte, zda to posuzovat z evropského nebo mexického hlediska.... (no, jsou to šílenosti..) Je nutné uvést i dvě či tři kontaktní osoby s adresou (napsala jsem školitele a českého konzula). Také požadují i několik fotografii – nemá však cenu si brát z ČR, musí splňovat mexické parametry, tj. mít určitý rozměr, hlavu mít z profilu i přímý pohled – to nechte na místní fotografy. Navštívila jsem celkem tři migrační úřady (v DF, Xalapě a Zacatecas) a každý úřad měl různé požadavky i poplatky. V DF je to kolos, kde Vás ale zachrání soukromé písařky i fotografové, kteří Vám na počkání (někdy je tam dost dlouhá fronta) a za úplatu pomůžou splnit část požadavků. V provinciích budou mít na Vás čas a ochotně Vám někde vypomůžou přímo na úřadě, hůře se ale shání fotograf a formuláře. Přihlásit byste se měli v místě university. Migrační úřady jsou jen v hlavních městech jednotlivých států.
POBYT V MEXIKU: Po absolvování papírování a vyřizování migrace Vás čeká pohodové studium a pobyt v Mexiku. Jediná komunikace s SRE je podepsání (či zasílání) měsíčního potvrzení o přijetí stipendia a každé tři měsíce sepsání raportu o průběhu výzkumu. Komunikace s mexickými úřady Potvrzení o přijetí stipendia se v případě studia mimo DF posílá přes internet. Sídlí-li Vaše universita v DF, musíte se dostavit ve stanovený den do centrální SRE v centru města. Formulář k vyplnění pošlou internetem, od toho roku si usmysleli, že musí obsahovat i Váš podpis. Takže podepsaný formulář se posílá faxem či oskenovaný internetem. V tomto případě se mi velmi osvědčil digitální fotoaparát, kdy jsem si všechny formuláře předem s podpisem ofotila a pak dle požadovaných termínů posílala jako fotku. To platilo i pro posílání raportů. Nakonec ubylo i zbytečného kopírování studijních materiálů, které si tak archivuji digitálně. Právě tradiční kopírování bývá paradoxně nedostupné v různých institucích i knihovnách. SRE požaduje přesné termíny posílání finančních potvrzení, většinou předposlední den v měsíci. Pokud se chystáte na terénní výzkumy a pobyty v menších městech, budete mít někdy problémy dostat se na internet nebo zajistit přeposlání. Osvědčilo se mi dát předem všechny vyplněné a podepsané formuláře na web do rozepsaných mailů a pak jsem to jen přeposílala v daný den, občas i den předem. FINANCE: Pravidelně budete dostávat na konto stipendium koncem měsíce. První dostanete až koncem měsíce nástupu. Je proto velmi vhodné mít na první měsíc vlastní zdroje. V minulých letech se dostávala první měsíc dvojitá částka stipendia na zabydlení, ale úsporná opatření vlády to našemu ročníku nedala. Tyhle věci si hlídejte, jelikož ve smlouvě o přijetí to slibují. Poslední stipendium dostanete šekem po odevzdání závěrečného raportu, tehdy už musíte mít zrušené své konto (podmínka SRE). Je to dost nepraktické, protože v následujících dnech se obvykle odjíždí a vy najednou máte v ruce velkou částku peněz.
Jinak na začátek si přivezte hotovost v dolarech, šeky moc dobře v Mexiku nefungují,a po otevření konta po první návštěvě SRE si je tam můžete uložit. Jen ve velkých městech se dá platit platebními kartami a ve venkovských oblastech jsou banky a bankomaty téměř nedostupné.
Proplácení cestovného na universitu a zpět Pokud nesídlí Vaše přijímací instituce v hlavním městě ale v provincii, jak to nazývá SRE, má být cestovné dle bilaterální úmluvy proplaceno. Po příjezdu do místa Vaší university se musíte dostavit do nejbližší provinční pobočky SRE, kde odevzdáte dopis od centrální SRE, seznámíte se s odpovědným referentem a na tomto úřadě bystě měli vyřizovat veškeré formality pro SRE. Tam můžete odevzdat originál jízdenky (hlavně si ji pro jistotu ofoťte), která je Vám po několika měsících proplacena. Na vyúčtování zpáteční jízdenky mi bylo řečeno v SRE, že se to vyřídí při odevzdání posledního raportu. To skončilo tak, že i když jsem donesla jízdenku a žádala proplacení, tak mi bylo řečeno, že proplacení potřebují úředně zpracovat dva týdny a že mi peníze stejně nemají kam poslat, jelikož podmínkou ukončení Vašeho pobytu je i zrušení konta, kam se veškeré peníze posílají. Na můj dotaz, jak tuto situaci řeší u jiných stipendistů, jsem se setkala jen s lhostejným a zároveň soustrastným pohledem velkého byrokrata Dominga, toho samého, co mě tak mile na začátku ujistil, že mi zpáteční jízdenku proplatí poslední den. Poučení pro Vás, včas, nejlépe dva měsíce před odjezdem, si zjistěte, jak vyúčtovat zpáteční jízdenku (letenky neproplácí). Pokud studujete ve vzdálenější oblasti, bude se jednat o dost značnou částku. Pokud studujete v blízkosti, za to handrkování o pár peso to nestojí za námahu. RAPORTY a zprávy z výzkumu SRE poskytne formulář ke zprávě o průběhu výzkumu (raporte trimestral del avanze de la investigacion), který musí podepsat i Váš školitel. K tomu dodáváte i psaný text zprávy z výzkumu. Není dán přesný limit stránek, obvykle jsem psala asi 5 stránek. Závěrečná zpráva (raporte final de la investigacion) z výzkumu by měla být už výsledek výzkumu. Opět k tomu není žádný předepsaný počet stránek. Natáhla jsem to asi na 20 stránek. K tomu musí být přiložen i dopis Vašeho školitele o absolvování Vašeho pobytu a o výsledcích výzkumu. Celkem za 10 měsíční badatelský pobyt píšete: úvodní projekt, 3x trimestrální raporty a závěrečný raport. Vše se píše ve španělštině.
Češi v Mx V Mexiku žije asi dvě stě Čechu, většinou Češek provdaných za Mexičany. Sdružují se v rámci Masarykovy společnosti, která organizuje několik sešlostí za rok. Také ambasáda organizuje pár kulturních akcí a slezinu na 28.října. Pokud výslovně netoužíte sdílet osudy mexických Čechů a ani nesídlíte v DF, snad nemá cenu se akcí účastnit. Je třeba však podotknout, že tímto se můžete setkat se zajímavými lidmi s ještě zajímavějšími kontakty a možností výpomoci. Část svého výzkumu jsem věnovala současné české komunitě v Mexiku a bylo to opravu příjemné odpočinutí od indiánského světa a nalezení českého zázemí. S kontakty na Čechy v Mexiku vypomůže česká ambasáda.
V každém případě stojí za to být v kontaktu s ostatními stipendisty, i když každý nastupuje v jiném termínu a v různých částí Mexika, určitě podají nejnovější informace o jednání se SRE a zkušenosti v Mexiku.
TIPY: studentská karta a slevy: V Mexiku uznávají studentské karty, avšak většinou jen vydané místními universitami. V SRE dostanete kartičku Credencia del becario del SRE, kterou jsem hrdě a drze používala jako mexickou studentskou kartu při vstupech zadarmo do muzeí, v den otevřených dveří muzeí (každá neděle a svátek) a během cestování autobusem. Cestovat za poloviční cenu jako student lze jen o letních prázdninách a v době dalších prázdnin během školního roku. Zjistěte si prázdniny na základních a středních školách a doporučuji podle toho naplánovat delší cestování po Mexiku, ušetříte značné částky. Universitní prázdniny prodejci neuznávají. Nárok na slevu máte jen při zakoupení jízdenky v pokladně po předložení Credencia, přímo v autobusu Vám řidič slevu nedá. Na autobus je rezervováno asi jen 8 míst pro studenty, tak ne vždy se to podaří. Pravidlem ale je čím luxusnější autobus, tj. první třída (ADO), tím větší šance na studenské lístky. Je vlastně výhodnější jezdit luxusními autobusy s klimatizací, občerstvením, kde je šance na studentskou slevu, než v autobusech 2.třídy, kde jsou studentské lístky často vyprodané. Obecně lze však říci, že pokud se nestrefíte do začátku a konce prázdnin, tak jsou autobusy volné a jezdí velmi často, právě díky mexickému stamilionovému obyvatelstvu, které neustále někam cestuje. Mezinárodní studentské karty jsou uznávané jen v některých muzeích a ke slevě na autobus Vás neopravňují. Nebojte se mexickou studentskou kartu používat, a i když není sleva inzerovaná, tak do všech státních muzeí mají studenti vstup zdarma či výrazné slevy. Nicméně doporučuji si pořídit studentskou kartu Vaši hostitelské instituce, uspějete se slevami na více místech a u více pokladních. (osvědčený trik: nechce-li Vám prodat jeden prodejce lístků na autobus studentskou jízdenku, jdetě ke druhému nebo ke konkurenci).
Zdravotní pojištění v Mexiku SRE je odpovědná za poskytnutí zdravotního pojištění zahraničním studentům/badatelům. Má to však spoustu zapeklitostí. Jednak zdravotní pojištění (seguro social) s Vámi uzavírá SRE během první návštěvy na ministerstvu, kde podškrábnete několik dokumentů, nicméně platnost nabude až od třetího měsíce Vašeho pobytu. To se pak musíte stavit na pobočku SRE či centrálu a vyzvednout si pojištěneckou kartičku. To znamená, že první tři měsíce jste vlastně nepojištěni !!!!! Zdravotní pojištění zahrnuje ošetření akutních případů u státních lékařů a ve státních nemocnicích. V Mexiku do státních zdravotních zařízení chodí pouze ten, kdo nemá na soukromého lékaře. Kvalita je sporná a hlavně jsou střediska obvykle natřískaná a čekací doba je šílená. V akutním a vážném případě doporučuji kontaktovat Českou ambasádu a nechat si poradit od nich. Jeden mexický lékař mi doporučil v případě nezávažných onemocnění navštívit soukromé ordinace (médico particular) a vše zaplatit (konzultace od 300 pesos), v případě vážných situací využít státní nemocnice. Léky se vždy platí a výběr v lékárnách je bohatý. Při lékárnách často fungují i ordinace
lékařů, kteří však předepisují léky propagující ve vedlejší lékárně, za konzultace se platí od 10 pesos. Většina Mexičanů právě z důvodu nedůvěry státních lékařů či nedostupnosti soukromých doktorů si samo ordinuje a kupuje léky a v lékárnách mají tak dobrou zkušenost naordinovat Vám a prodat potřebné léky, včetně antibiotik. V Mexiku nehrozí žádné větší zdravotní problémy, záleží, kde se přesně budete pohybovat. Ve větších městech nehrozí nic a ve venkovských oblastech závisí na ročním období a nadmořské výšce. V každém případě na začátku si budete zvykat na místní pálivé jídlo, a pokud se začnete stravovat na ulici, můžou hrozit střevní problémy. Na cestu jsem byla vybavena solidní lékárničkou z ČR obsahující základní léky a moc jsem ji nevyužila. Párkrát jsem sice u Indiánů onemocněla ze špatného jídla, nemoc ale probíhala úplně jinak než v ČR a naše léky nezabíraly, jak jsem očekávala. Více mi pomohly léky, co mi dali Indiáni. Pohybovala jsem se v oblastech, kde se občas vyskytne cholera a denge, ale oblasti byly monitorovány venkovskými lékaři a informace dostupné, stačilo se jen zeptat. V případě obavy před odjezdem do Mexika doporučuji zkonzultovat Centrum cestovní medicíny (Na Bulovce, Hygienické stanice). Nemá však smysl se nechat zbytečně očkovat proti všemu možnému (do Mexika žádné očkování není vyžadováno), očkování proti žloutence B doporučuji. Skvělé rady ohledně cestování do exotických a tropických zemích a zdravotní rizika podává cestopis Cesta na Východ od Březinových. Na konci pobytu doporučuji udělat si testy ohledně parazitů buď v Mexiku (tam to funguje velmi rychle, ale něco to stojí) a nebo v ČR na Bulovce na oddělení tropické medicíny. Závěrem lze tedy říci, že mexické pojištění zaručuje poskytnutí zdravotní péče, avšak na její kvalitu a dostupnost nelze úplně spoléhat, zvláště v provinčních a venkovských oblastech. Navíc první 3 měsíce pojistka neplatí. Z toho vyplývá, že je třeba míti vlastní pojištění na začátek. O ničem takovém jsem na začátku nevěděla, ale měla sem cestovní pojištění u platební karty ČSOB. Toto pojištění je platné celoročně a hradí základní akutní případy, při studentském kontu stojí asi 600 Kč ročně. To se zdá být levnější variantou, než si připlácet časově omezené cestovní připojištění u pojišťoven.
VÝJEZD Z Mexika během stipendia ·
hodláte-li během stipendijního pobytu opustit Mexiko, připravte se na várku byrokratických komplikaci. Nic takového jsem neplánovala, ale těsně před svým odjezdem mi byla doporučena operace. Měla jsem možnost se na Mexiko vykašlat a nebo se vrátit a v podstatě nenáročný zákrok udělat během vánočních prázdnin. Tímto jsem si prošla peripetie ohledně výjezdu z Mexika během svého stipendia. SRE stanovuje dle délky pobytu limit na výjezd mimo Mexiko. Na 10 měsíců se jedná o 14-21 dní. Závisí to na důvodu odjezdu a vstřícnost byrokrata. K opuštění Mx však musí být souhlas SRE, o který musíte předem písemně požádat. Máte-li výjezdů více, dny se sčítají. Aby mohl být Váš zahraniční pobyt sledován a kontrolován, už před odjezdem jste vybaveni mexickým migračním průkazem FM3, který při vstupu do Mx celníci uvedou v platnost. Do tohoto dokumentu, sloužícího v Mx jako občanka i cestovní pas, je Vám při každém výjezdu a příjezdu dáno razítko. Pokud opustíte zemi a uvědomíte o tom SRE, zpětně po Vás chce kopii výjezdního a příjezdního razítka. Můžete vyjet i bez uvědomění SRE, ale ta hrozí, že pokud na to přijde, tak končíte se
stipendiem. Pokud se mimo Mexiko zdržíte déle, než je limit, přicházíte o jedno až dvě měsíční stipendia. ·
Rada nad zlato: prostě v Mexiku zůstaňte a nic nemusíte řešit
ZÁVĚREM: Doufám, že jsem Vás svým krásným výčtem mexickým peripetií s úřady od pobytu v tak úžasné zemičce neodradila. Moje situace byla o kapku více komplikovaná, a to díky posunu nástupu na stipendium, následným opuštěním Mexika a trošku netradičním pojetím studia v terénu a hlavně pevným přesvědčením, že já ty byrokraty dostanu. Tímto jsem byla vystavena trošku většímu kontaktu s byrokraty a bohužel mou filosofií všechno jde, jen když se chce jsem byrokraty nepřesvědčila, navíc díky výborné znalosti španělštiny jsem se jen tak nedala, takže místo abych vše poslušně splnila, tak jsem se snažila pochopit důvod, proč to tak chtějí. Největší byrokratický oprus čekejte první měsíc, pak se z toho hezky vzpamatujete a za pár měsíců tomu nebudete chtít věřit a ke konci si při závěrečné návštěvě SRE už jen připomenete, že jste se holt na začátku nemýlili. Teď si uvědomují, že jsem nezažila žádné byrokratické obstrukce na universitě, to asi proto, že jsem se tam prakticky nevyskytovala a po nikom nic nechtěla. K mexické společnosti bohužel byrokracie patří (pokud nevládnete tučnými úplatky a známostmi), a pokud byste rádi tuto společnost, její kulturu a přírodní bohatství poznali, tak musíte podstoupit i tuto zkušenost. Myslím, že příští studijní projekt zaměřím na studium tohoto velmi zajímavého celospolečenského fenoménů – ono je to opravdu něco fascinujícího – teda až s odstupem času a na jiném kontinentu.
Mnoho štěstí při získávání stipendia do Mexika a hezký pobyt v Mexiku přeje
Vendula HINGAROVÁ
V případě komentářů či otázek, zvláště uchazeči v oblasti indiánských etnik mě můžete kontaktovat na emailu:
[email protected]