Závěrečná zpráva z pobytu

Závěrečná zpráva z pobytu

KVĚTA VEJSADOVÁ Informační Management 5.ročník e-mail: [email protected] přijímající VŠ: University of Westminster, Londýn, Velká Británie kontaktní osoba na vysílající VŠ: Ing. Lenka Petrášková ([email protected]) kontaktní osoba na přijímající VŠ: Exchange Co-ordinatorAini Siu ([email protected]) International Exchange Coordinator Zsofia Guczi ([email protected])

University of Westminster, London

Květa Vejsadová, 2008

Příprava pobytu O programu Erasmus/Socrates jsem se dozvěděla již na začátku studia na FIM. S konkrétním výběrem univerzity mi pomohly oficiální stránky programu Erasmus včetně zpráv z cest minulých studentů. Bližší informace jsem našla přímo na stránkách jednotlivých univerzit. Před odjezdem jsem vyplnila formulář s výběrem předmětů, žádost o ubytování na kolejích, koupila oboustrannou jízdenku na autobus u Student Agency (www.studentagency.cz) a cestovní pojištění od Allianz rovněž u Student Agency. Cena letenky a jízdenky na autobus se moc neliší, ale autobusem lze vzít za méně peněz víc zavazadel a autobus navíc přijíždí do centra Londýna. Zavazadla je však nutné odvést z nádraží na ubytování, takže se to nedá přehánět. V informacích, které mi z univerzity přišly ještě před odjezdem bylo napsané: “Try not to bring too much stuff with you – the general rule when packing is to pack everything you think you will need, and then take half out.“ Možná jsem jim měla víc věřit ☺.

Univerzita Vyučovacím

jazykem

je

samozřejmě

angličtina. Speciální jazykovou přípravou jsem neprošla. Stejně tak jak je multikulturní Londýn, tak ani škola na tom není jinak. Je zde spousta zahraničních studentů nejen přes stipendijní pobyty. Předměty, které jsem absolvovala nebyly přednášeny „složitou angličtinou“. University of Westminster se skládá ze čtyř campusů (Marylebone, Regent, Cavendish a Harrow). Studenti z naší univerzity mohou studovat na Wesminster Business School (WBS), která se nachází na Marylebone Campus naproti Madame Tussauds (zastávka Baker Street). Můžeme si vybrat i studium jednoho jazyku na Polylangu, který je na Regent Campusu (poblíž Oxford Circus). Před samotným začátkem semestru (pro nás 14.ledna) univerzita zorganizovala orientation week, kde nás seznámily se spoustou důležitých informací kolem studia na univerzitě. Během tohoto týdne se rovněž upřesňuje rozvrh. Nemusí se na vás totiž dostat místo na předmětu, který jste si zvolili. Já jsem se na jeden z vybraných předmětů nedostala a byl mi vyměněn za jeden z náhradních (až čtvrtý v pořadí). Univerzita má komplikovanější organizační strukturu než naše a některé postupy odlišné od těch na které jsme zvyklí. Seminární práce musí být odevzdány (vhozeny do schránky v campusu) do stanoveného termínu. Zpoždění o maximálně den je penalizováno snížením bodového hodnocení o deset procent. Pokud nemůže student z vážných důvodů odevzdat práci



ve stanoveném termínu může požádat o „mitigating circumstances“.Termíny zkoušek si student nemůže vybrat, jsou stanoveny univerzitou. U zkoušek není přítomen „seminar/modul leader“, ale pouze „dohlížitelé“, kteří se starají o to, aby zkoušky proběhli tak, jak mají. Probíhá více zkoušek najednou v jedné místnosti. Studovala jsem předměty Systems and Databases (2 courseworky), Creating a Web Site (coursework a zkouška), Business Information Systems II (coursework a zkouška) a Software Development (dva testy a zkouška). Úkolem na Creating a Web Site bylo vytvoření www stránek v programu Homesite a sepsání reportu. Mohli jsme si vybrat jednu z osobností uvedených na seznamu. Na Business Information Systems II jsme vytvářeli systém pro podporu rozhodování v MS Excel a/nebo v MS Acces. Součástí courseworku byla i dokumentace. V prvním courseworku na Systems and Databases jsme kreslili Data Flow Diagramy, sestavovali seznam problémů a požadavků a navrhovali řešení pro firmu podle zadaného interwiew s jejími zaměstnanci. V druhém projektu jsme prováděli normalizaci dat a sestavili několik SQL příkazů. Hlavní náplní Software Development byla Java. Na FIMu je ve většině případů pro podobné projekty zadáno, co všechno mají obsahovat a konkrétní téma je na studentech. Na WBS (2 předměty a ve třetím možnost vybrat si ze seznamu) je však zadání velice konkrétně stanoveno, všichni řeší to samé, ale samostatně tedy, pokud se nejedná o skupinovou práci. Zkoušky se skládaly z jedné či dvou částí. V jedné z nich bylo zadáno např. pět otázek, ze kterých se měly tři zodpovědět. U všech zkoušek jsem měla jednu část (zkouška ze Software Development měla jen tuto část), ve které bylo napsáno vyberte si z pěti otázek tři a na ně odpovězte. Zkouška z Creating a Web Site byla „open book“, mohli jsme si tedy sebou přinést materiály. „Open book“ zkouška, ale pokud vím, moc častá nebývá. Systems and Databases byl dobře vedený předmět, ale jedna věc mě překvapila. Někdy byl celkem velký problém dostat odpověď na otázku týkající se konkrétního řešení problému v projektu. Otázka tedy musela být přeformulována tak obecně, aby byla zodpovězena. Na ostatních předmětech jsem se s tím nesetkala, ale v některých předmětech se o courseworcích prý nediskutuje vůbec a tady, že se naopak snažily odpovídat. Co se mě u tohoto předmětu na druhou stanu líbilo je, že odpovědi na písemné dotazy nedostali jen ti studenti, kteří se zeptali, ale byly vystaveny, tak aby si je mohli přečíst všichni. Je celkem obtížné srovnávat systémy výuky předmětů na FIM a na WBS. Přednášky a semináře jsou organizovány přibližně stejně. Na 1,5 hodinových přednáškách se probírá především teorie a na 1,5 hodinových semináře se většinou prakticky něco zkouší. Bodová hranice ve Velké Británii je posunuta oproti té naší výš. Za svoji práci dostanete nižší hodnocení než byste získali v Čechách, ale má větší hodnotu. Zaměření na praxi se mi nezdálo větší než u srovnatelných



předmětů na FIM. Rozdíl je možná spíš v tom, že se od studentů neočekává pouze naučení toho, co bylo odpřednášeno a může se tedy zdát, že té teorie se učí méně. Celkově si myslím, že obtížnost WBS a FIM je srovnatelná. Kromě

možnosti

účastnit

se

akcí

pořádaných

pro

mezinárodní studenty (Boat Party, Welcome Drink, Bowling a na závěr Gala Farewell Reception) je zde i možnost účastnit se akcí pořádaných International Student House. Já jsem s ISH byla na jednodenním výletu na Stonehenge a Salisbury.

Ubytování Před odjezdem do Londýna jsem posílala žádost o koleje, ale ubytování mi bylo nabídnuto až na konci ledna za 80liber na týden. Prvních pět měsíců jsem byla ubytovaná na dvojlůžkovém pokoji přes agenturu Czechia ltd poblíž stanice metra Leyton. S jejími službami jsem nebyla stoprocentně spokojená, ale přesto se mi tato varianta zdá lepší než shánění ubytování přes inzerát z Čech. Nabízené ubytování na koleji jsem nevzala, protože tam není téměř žádné vybavení a platí se i za praní. Na jízdence bych neušetřila, protože jízdenku na metro jen na první zónu stejně koupit nelze a nebylo by to ani moc praktické. Zbytek pobytu jsem bydlela na maličkém jednolůžkovém pokoji v domku na Charltonu za 70 liber na týden. Měla jsem tři spolubydlící – Australanku, Angličana a Poláka. Ubytování jsem si našla přes www.gumtree.com. V jedné cenové hladině lze najít různé ubytování. Téměř vždy je zde požadavek na měsíční, výjimečně čtrnáctidenní vratný deposit.

Doprava Hromadné prostředky v Londýně jsou metro, autobusy, vlaky, DLR a lodě. Londýn je rozdělen do devíti zón, Marylebone Campus se nachází v první zóně. Jízdenka na první dvě zóny se studentskou slevou, která je třetina plného jízdného, stála na měsíc 65 liber. S touto jízdenkou lze využívat metro, vlaky, DLR v zónách 1-2 a autobusy ve všech zónách. Podrobné informace k dopravě po Londýně včetně konkrétních spojů lze najít na stránkách www.tfl.gov.uk.Výpadků metra bylo minimálně, ale spoléhat se na to nelze a je potřeba počítat s časovou rezervou. Doporučuji svést se Thames Clipperem. Jízdenka není drahá a s Travelcard dostanete navíc třetinovou slevu.



Strava Nejvíc se vyplatí nakupovat ve velkých obchodech jako je Lidl, Asda, Tesco, Sainsbury’s, Marks & Spencer (od levnějších k dražším) a připravovat si jídlo doma. Na Marylebone kampusu je Cafeteria. Na obrázku je část jednoho z poledních menu. Sama jsem jejich jídlo neochutnala, ale pokud vím, tak moc navštěvovaná nebyla.

Zájemcům o netradiční anglické chutě bych doporučila ochutnat chipsy s octovou příchutí, určitě nebudete litovat :-D.

Finanční náklady V polovině ledna jsem obdržela stipendium 2 615 eur. Jízdenka Praha-Londýn(obousměrná) a cestovní pojištění Allianz cca 6000Kč Měsíční náklady Bydlení 280 liber Doprava 65 liber Jídlo

cca 60-70 liber

Ostatní… Částku, kterou nepokrylo stipendium jsem hradila z prospěchových stipendií a brigády v ČR. Práci jsem se v Londýně nepokoušela hledat. Na obtížnost shánění práce existují dva protichůdné názory – buď je to velmi jednoduché nebo velmi složité. Možná to je i trochu o štěstí.

Hodnocení pobytu Pobyt hodnotím jednoznačně jedničkou a děkuji všem, kteří mi umožnili do Londýna odjet. Dlouho jsem váhala, jestli mám této

příležitosti

využít,

ale

naštěstí

jsem

se

rozhodla

na poslední chvíli (před pátým ročníkem) přihlášku podat. Londýn je obrovské město, jak rozlohou tak možnostmi. Je vždycky, kam se jít podívat. Konají se tu i oslavy nového čínského roku a St Patrick’s Day, běžel se zde také London Marathon. Nemá smysl vyjmenovávat všechna místa, která lze navštívit, ale ani pár jich vybrat - je velmi obtížné některá upřednostnit před jinými.



Závěrečná zpráva z pobytu

Recommend Documents