ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZE STUDIJNÍHO POBYTU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZE STUDIJNÍHO POBYTU 1. Osobní údaje Jméno: Martin Šrám ([email protected]) Délka pobytu: 5 měsíců (únor – červen 2008) Vysílající VŠ: Univerzita Hradec Králové, Fakulta informatiky a managementu (FIM) Kontaktní osoba na vysílající VŠ: Ing. Lenka Petrášková ([email protected]) Přijímající VŠ: University of Malta, Faculty of Economics, Management and Accountancy (FEMA) Kontaktní osoba na přijímající VŠ: Angele Patiniott ([email protected])

2. Příprava pobytu, studium 2.1. Příprava Obecné informace o studijním programu Erasmus jsou dostupné jak na nástěnkách v škole, tak i na internetu. S informacemi o přijímající vysoké škole, respektive fakultě je to o poznání horší, web University of Malta (UOM) je zmatečný a ne moc dobře přehledný, systém kontaktů není kompletní a aktualizovaný, navíc FEMA má velmi nedostatečnou webovou prezentaci, a to i v porovnání s ostatními fakultami UOM. Přičteme-li k tomu fakt, že před námi na UOM nikdo z naší fakulty nestudoval, a tudíž se nebylo možné informovat od předchozích erasmáků ani na „Modré fakultě“, byl to tak trošku dobrodružný krok do neznáma. Tím spíše, že maltská strana dlouho nereagovala nejen na naše emailové dotazy, ale ani na emaily paní Petráškové, takže ani ona nám nemohla podat žádné bližší informace. Vše se začalo mlhavě rýsovat až na poslední chvíli. Jasně jsme v podstatě jen věděli, kde se UOM nachází, kdy začíná výuka, kdy jsou prázdniny a kdy výuka končí. Například seznam předmětů jsem musel páčit pomocí minimálně dvaceti emailů cca. deseti sekretářkám či jiným činitelům kateder – někteří neodpověděli vůbec, někteří až na několikátý email, nicméně vše, co mi přišlo, bylo nekompletní, a jak jsem po příjezdu na Maltu zjistil, i neaktuální, protože nabídka předmětů se za tu dobu částečně změnila (přesun do jiného semestru, změna prerekvizit, apod.) Co se týče jazyka, byl jsem dostatečně sebevědomý ohledně své jazykové vybavenosti a nabízený jazykový kurz angličtiny jsem nevyužil. Na Maltě se takřka v 99% domluvíte anglicky (ač každý Malťan mluví a preferuje svůj mateřský jazyk maltštinu, která je ale dost obtížným jazykem, takovou směsicí arabštiny, angličtiny a italštiny, ze které jsem za celou dobu pobytu pochytil pouze pár triviálních slůvek). Skutečně výjimečně narazíte na Malťana (nejčastěji hodně starší generaci, či obyvatele trochu zaostalejšího jihu ostrova nebo z ostrova Gozo), který není schopen dát dohromady alespoň základní anglické věty. Navíc výuka na UOM probíhá výhradně v angličtině.

2.2. Studium Jak jsem již uvedl, na UOM se vyučuje výhradně v angličtině, a to i pro místní studenty. Proto chodíte na přednášky i tutoriály s Malťany, což je celkem zážitek, protože to -1-

často vypadá jak v židovské škole, studenti čile debatují a mají zábavu, zatímco přednášející je buď ignoruje, anebo se s nimi začne dohadovat – není nad jižanskou náturu. Učitelé musí přednášet v angličtině (ačkoliv občas se rozvášní nebo hluboce zamyslí a plynule přejdou do maltštiny, ale stačí je na to upozornit a opět přejdou ochotně zpět na angličtinu). Obecně se dá říci, že učitelé jsou k zahraničním studentům přívětiví a vycházejí jim vstříc (pokud požádáte o nějaké vysvětlení či pomoc, v drtivé většině je vám vyhověno). Co mě překvapilo, byl systém výuky, u většiny předmětů existují jen klasické přednášky (lectures), kdy třeba v jedné aule zasedne na dvě hodiny každý týden přes dvě stovky studentů, a veškerá látka je odříkána tam – většinou se jedná o pouhopouhou teorii. Na některých přednáškách se také kontroluje docházka. Pakliže je u předmětu zadáván nějaký assignment (například esej či prezentace), zapisují se studenti během prvních dvou týdnů do jednotlivých cvičení (tutorials), kde se ovšem nic nevyučuje, ale pouze se určí zadání assignmentu, případně složení týmů, a pak už se na těchto tutoriálech jen prezentují a následně hodnotí jednotlivé práce. Rozhodně to není tak pohodlné jako na FIM, protože tutoriály probíhají většinou v menších místnostech bez IT vybavení, museli jsme například my prezentovat bez možnosti užití PowerPoint, pouze s pomocí zpětného projektoru a fólií, na kterých byla prezentace vytištěna. Stejně tak předpotopní systém vládne v celé organizaci studia. Žádný internet (nebo jen velmi zřídka a okrajově), pouze informace na nástěnkách, tzv. noticeboards. Tyto informace jsou ale někdy zveřejňovány na poslední chvíli, nepřesně, velmi často se mění, anebo nejsou třeba zveřejněny vůbec, takže člověk se leccos nedoví. A i když běháte po fakultě a dotazujete se (na první pohled) kompetentních osob, povětšinou ani ty vám nejsou schopné odpovědět a jen si vás posílají mezi sebou (opět ta jižanská mentalita). Nejhorší je, že nástěnkový informační systém nehraje roli pouze při změnách ve výuce, ale i na úplném začátku při vypisování rozvrhů jednotlivých předmětů a také v závěru při vypsání termínů zkoušek, a tak člověk musí neustále obíhat velké množství nástěnek prakticky po celém areálu kampusu. Pro našince navyklého najít všecko hezky přehledně na internetu opravdu velký šok. Když už jsem u zkoušek, pro každou je vypsán pouze jeden jediný termín, na který se prostě musíte dostavit, jinak máte smůlu. Lehce se tak dostanete do situace jako my, že máte pět zkoušek během pouhých osmi dní, navíc dvě nejrozsáhlejší třeba během jediného dne. Opět je nutné neustále sledovat nástěnky – data, časy i místa zkoušek se mění, občas i těsně před samotnou zkouškou. Co se typů zkoušek týče, nesetkal jsem se s ústní, naopak velmi časté jsou multiple choice testy, přičemž správně bývá pouhá jedna možnost ze čtyř nebo pěti. A potom zřejmě nejpopulárnější essay questions, při kterým se vám stane, že na tak abstraktní témata jako je management nebo informatika popíšete anglicky devět A4 stránek. S výsledky zkoušek ale jen tak nepočítejte, já sám mám již skoro tři týdny po poslední zkoušce, ale ještě nemám výsledek ani jedné, dokonce ani těch na opravení ne obtížných testů. Učitelé na Maltě prostě začnou s opravou až v druhé půlce léta, přičemž výsledky bývají k dispozici (dle tvrzení ostatních erasmáků a dokonce i učitelů UOM) až někdy v závěru srpna, tedy více než po dvou měsících po skončení zkouškového. Ještě nevím, jaké mi to způsobí komplikace na mé vysílající fakultě, ale věřím, že k tomu přistoupí s porozuměním. Systém hodnocení je od A (tedy od jedničky), přičemž neověřené zdroje říkají, že i čtyřka je prospěl – sám zatím ale bohužel osobní zkušenost s hodnocením nemám. FEMA, stejně jako všechny ostatní fakulty UOM, plně využívá kreditový systém ECTS. Kreditové ohodnocení předmětu vcelku úměrně odráží jeho náročnost. UHK požadovala úspěšně absolvovat minimálně 3 libovolné (avšak vysílající fakultou schválené) předměty, anebo získat alespoň 10 ECTS. V tom případě je pak zahraniční jednosemestrální studium uznáno, a ohodnoceno 30 kredity (nehledě na to, zda splníte víc předmětů či kreditů, než je požadováno).

-2-

3. Ubytování, strava, doprava, ostatní 3.1. Ubytování Sama UOM nabízí zahraničním studentům ubytování na University Residence v Lije. Každý pracovní den jezdí mezi Lijou a Msidou (sídlo UOM) v pravidelných intervalech autobus, který je pro studenty zdarma. Nicméně osobně jsem zhodnotil University Residence jako poměrně nákladné ubytování na Maltě. Cena sice zahrnuje internet, energie, vodu, navíc máte možnost setkat se s velkým množstvím zahraničních studentů z jiných zemí a procvičit tak svou angličtinu, ale zase podléháte celkem přísnému dohledu, Lija je celkem z ruky od Msidy a od moře vůbec, a hlavně, obýváte nikterak veliké pokoje, o které se dělíte navíc ještě s jedním dalším člověkem. Vzhledem k tomu, že tuto variantu ubytování jsem zavrhl, a na kolejích se byl podívat snad jen dvakrát, nemůžu poskytnout více informací, ale leccos (včetně ceníku) se dá nalézt na webových stránkách http://www.universityresidence.com/. Se spolužačkou jsme se rozhodli jít do rizika a najít si byt. Jenže po sáhodlouhé komunikaci s realitními agenturami na Maltě jsme došli k situaci, že byt si vybereme až po příletu na Maltu. Nevím, zda bych vám toto rozhodnutí doporučil, je to totiž velký stres hned v den příletu, najít tu agenturu, se kterou jsme vše domlouvali, zjistit jaká je nabídka bytů, kde jsou situovány (my preferovali přímo Msidu), jak vypadají a kolik stojí. Byty jsou na Maltě taky poměrně drahá záležitost (my sehnali takový malý byteček za €282 za měsíc bez energií a vody – ty činily měsíčně okolo €50 – byt měl základní vybavení plus pračku, naopak neměl internet, ale je zde velké množství bezdrátových sítí, některé nezabezpečené, do kterých se dá připojit, nebo je možnost se seznámit s nějakými sousedy a poptat se jich, zda nějakou zabezpečenou nemají právě oni a neřekli by vám heslo, anebo je možnost nechat si internet zavést, což podle mých informací nepředstavuje nikterak závratnou investici, ale musíte si to zařídit a vyběhat). Pozitivem je, že jste sami svými pány, hospodaříte si, nikdo na vás nedohlíží a nikomu nebude vadit, když za vámi někdo přijede a vy ho ubytujete. Navíc jsme to měli na univerzitu pět minut pěšky, blízko k moři, i do míst, kde se na Maltě odehrává zábava, například Paceville. A krom toho je Msida hned kousek od hlavního města Vallety a projíždí skrz ní všechny autobusy, takže dostupnost byla velmi dobrá.

3.2. Strava Jídlo na Maltě není až tak laciná záležitost, v restauracích se nejlevněji jakž takž najíte od €5. Pak existují pastizzerie, kde jsou nabízeny čerstvé tradiční maltské rychlopokrmy, některé i celkem chutné, a kde se slušně najíte za €2,5. V areálu univerzitního kampusu je také něco jako menza, nebo spíš taková jídelna, kde si jednak můžete koupit ty různé rychlopokrmy, anebo i minutky, ale pozor, chodí tam spousta lidí, a velmi brzo tam bývá vyjedeno – nikdo se nikam neregistruje ani nepřihlašuje, vše funguje systémem kdo dřív přijde, ten dřív mele. Ceny jsou úměrné ostatním stravovacím variantám.V blízkosti kampusu je ale k dispozici dost různých restaurací a posezení, kde si můžete dát něco k jídlu či k pití za relativně slušné ceny. Přesto počítejte s náklady na jídlo týdně okolo €30. Potraviny se vyplatí nakupovat v různých krámcích, vytipovat si nějaký blízký a levnější, neboť ceny se v nich občas liší. Móda supermarketů na Maltu ještě nedorazila, dá se narazit pouze na pár větších (jeden například blízko kolejí v Lije, v poslední době začal na maltském trhu působit řetězec Lidl). A pokud se vám zasteskne po domácí kuchyni, nejvíce podobné potraviny, jídla a ingredience seženete v ruských obchodech. Vzhledem k tomu, že Euro bylo zavedeno teprve v lednu 2008, ceny jsou stále uváděny jak ve staré maltské měně (1 maltská lira byla zhruba €2,26), tak i v Euru, takže pozor na záměnu, občas to nebývá právě jasně označeno. Ještě poznámka – voda z maltského vodovodu není vhodná k pití nebo přípravě jídla bez řádného převaření, takže je lepší (a zároveň i výhodnější) používat balenou vodu. -3-

3.3. Doprava Na ostrov Malta existuje prakticky pouze jeden rychlý, pohodlný a pro Erasmus studenta vhodný způsob dopravy, a to letadlem. Pro úplnost mohu zmínit cestu autem či vlakem do Itálie a následně z nějakého italského přístavu trajektem na Maltu, ale je to náročné časově i finančně. Navíc na Maltě se řídí po anglicku vlevo, tak by to s autem s volantem na levé straně nebylo úplně ono. Ale zpět k letu: Na Maltu poletíte pravděpodobně někdy koncem ledna, tedy mimo sezónu, a proto můžete na přímý let z Prahy zapomenout. Za výhodný peníz se ale dá letět přímo již z Vídně, což není nikterak daleko. Nejenže je cesta časově kratší, ale i levnější. Musíte si však letenku zabukovat v dostatečném předstihu, nejlepší je asi letět s Air Malta, ale pozor, tato společnost nepoužívá systém last minute, takže čím více se blíží den odletu, tím je cena letenky vyšší. V létě pak už začíná sezóna, a tak budete mít možnost letět rovnou do Prahy. Opět je lepší zabukovat si letenku s dostatečným předstihem (já osobně jsem tak učinil dokonce s tříměsíčním), ceny pak jdou skutečně rychle nahoru. Toto lze učinit i v areálu kampusu UOM, kde má pobočku i Air Malta a letenku vám tam na počkání vystaví. Let trvá cca. 2,5 hodiny, Air Malta povoluje jedno zavazadlo do 20 kg (o to víc musíte napěchovat zavazadlo příruční, které ale zase podléhá bezpečnostním opatřením, které se liší podle konkrétního letiště). Letenku na Maltu jsem objednával přes internet u jedné české agentury (http://www.kralovna.cz/), asi s dvouměsíčním předstihem, a vyšla mě z Vídně na krásných 2852 Kč i s poplatky a pojištěním zavazadla. Naopak letenku domů jsem bukoval v již zmíněné pobočce Air Malta na univerzitě, a ta mě přišla (již do Prahy) na €144 (v přepočtu zhruba 3600 Kč), přičemž datum odletu se odvíjelo od konce zkouškového období na UOM. Co se dopravy po Maltě týče, tak možnosti jsou dvě. Tou první, v mém případě až na jednu výjimku nevyužitou, jsou taxíky. Obzvlášť na ty bílé si dejte pozor, bývají skutečně předražené. Druhou možností jsou tradiční starobylé autobusy, které křižují celý ostrov. Všechny mají jeden jediný velký terminál ve Valletě. Není právě jednoduché se jimi naučit jezdit, je to velmi zmatečné, nikde není napsáno, který autobus kam jede, kudy jede, odkud jede, kdy jede, a podobně. Autobusy mají číslo pouze na předním skle, takže je obtížné je i identifikovat, pokud kolem vás projedou. Proto je dobré navštívit ve Valletě informační centrum pro turisty, vzít si tam letáček a řádně si ho prostudovat. Sice z toho nebudete moc moudří, ale aspoň zjistíte, které číslo kam jede. Vždycky je ale stejně dobré, optat se řidiče, zda autobus skutečně jede tam, kam potřebujete. Malta je rozdělena na tři různá pásma, já osobně jsem se nejvíce pohyboval v jednom pásmu, kde jízdenka stála €0,47. Některé autobusy jsou však speciální „rychlíky“ anebo pozdní, a jízdné mívají vyšší. Jízdenka se kupuje přímo u nástupu u řidiče. Často jsou v autobusech k potkání i revizoři, jejichž význam mi poněkud uniká, a kteří vás v případě přistižení jízdy načerno údajně donutí pouze k zakoupení jízdenky. Na čas se na Maltě nehraje, a tak vám nezbude než čekat, zda něco přijede. Když přijede, musíte mu dát jasným znamením ruky najevo, že máte zájem právě tímto autobusem jet, aby vám zastavil. A naopak když chcete vystoupit, musíte zatáhnout za provázek nebo stisknout čudlík, a zapípat tak řidičovi, že na příští zastávce chcete vystoupit. Autobusy jsou v osobním vlastnictví, proto si řidič jede linku, kterou sám chce, a v případě, že se něco děje (třeba se hraje nějaké důležité fotbalové utkání v televizi), hromadná doprava na Maltě výrazně oslabí. Nevýhodou je i fakt, že po desáté večerní autobusy nejezdí. Protože Malta je malá, dá se leckam dojít pěšky, ale pozor, ve spletitých úzkých maltských uličkách se dá velmi snadno ztratit, nehledě na to, že na Maltě je na chodce brán minimální zřetel, sice vám auta na přechodu většinou zastaví, ale přechodů, podchodů, nadchodů či dokonce chodníků je velmi málo a často vám nezbývá, než jít po rušné silnici. Velmi nezvyklé je na Maltě stopování, v podstatě jsem ani nikoho stopovat neviděl, já jsem byl jednou okolnostmi donucen ke stopování, a měl jsem štěstí, hned první auto mi zastavilo a protože řidička byla ze Msidy, dovezla mě skoro až domů. Základem je asi vypadat slušně a nejlépe jako student. -4-

Na kole se na Maltě jezdí zcela výjimečně, vlastně jsem tu ani nikoho na kole moc neviděl vyjma pár cizinců, jednak jsou tu úzké silnice v děsivém stavu, a jednak jsou maltští řidiči jedni z nejhorších řidičů, co jsem kdy viděl, a tak je to i hodně nebezpečné.

3.4. Ostatní (internet, práce, pojištění) Bezplatný přístup na počítač (a tedy i na internet) mají studenti jednak na University Residence, a jednak přímo v ICT center v areálu kampusu UOM – to ale není otevřeno pořád, pouze v pracovní dny do 17 hodin. Zde je možno využívat omezený počet PC (poté případně ještě v jedné z učeben na Computer Building), pokud tam právě neprobíhá výuka. Pokud vlastníte notebook, wifi pokrytí je jednak po celé University Residence, a jednak také v ICT Center, dále na náměstíčku u Students Building (zde se dá na internet připojit kdykoliv, i o víkendech a svátcích), v knihovně a v jídelně. Překvapivě ale signál není všude dostatečně kvalitní, a hlavně není zdaleka všude v areálu kampusu (překvapí třeba jeho absence ve velkých aulách). Proto toto připojení musíte mít zřízený login a heslo do sítě UOM. V okolí areálu univerzity je mnoho restaurací, které jsou pokryty wifi sítí anebo přímo nabízí i počítače s připojením k internetu (cenu těchto služeb ale neznám), a v neposlední řadě lze využít i služeb klasických internetových kaváren. Pracovat se na Maltě dá celkem snadno, nejjednodušší je domluvit si práci jako servírka či číšník v restauraci či baru, kterých je po celé Maltě nespočet, všechny shánějí neustále personál, a navíc mezi zaměstnanci často narazíte i na Češky či Slovenky. Vůbec Čechů a Slováků je na Maltě spousta, a to nejen turistů, ale i trvale žijících a pracujících. Jistou bariérou může být neznalost maltštiny, kterou se komunikuje mezi domorodci prakticky ve všech záležitostech. Pokud by se člověk opravdu snažil a zajímal, existuje jistě i možnost najít si práci v nějaké jazykové škole, či v hotelu jako například animátor. Je i na vás, zda budete chtít pracovat „načerno“ a dostávat výplatu na ruku (což většinou funguje zvláště při práci v barech a restauracích). Na Maltu jsem vyrazil s cestovním pojištěním pro držitele platební karty ČSOB, konkrétně typ Exclusive. Většina bankovních institucí v ČR dnes obdobné služby nabízí. Naštěstí jsem po celou dobu pobytu neměl potřebu pojištění využít. Těžko říct, zda je to nejvýhodnější způsob pojištění, s jiným však zkušenosti nemám. A přijímající VŠ proti tomuto způsobu pojištění nic nenamítala, tak mám za to, že ho akceptovala. Přesto doporučuji přivézt si s sebou na Maltu běžné léky a ač se to nezdá, tak i na první dva měsíce teplejší oblečení, zvláště únor je tu chladný, přičteme-li téměř stoprocentní vlhkost, silné větry ze všech směrů a také deště, v našem bytě bylo rázem 15°C. A vzhledem k tomu, že na Maltě neseženete klasické teplé peřiny, natož něco jako topení, byli jsme šťastni za to málo teplého oblečení, co jsme měli s sebou, a malá elektrická kamínka, která nechal na bytě předchozí nájemník. V tomto období samozřejmě ve škole i venku každý sípe a chrchlá. Vzhledem k této zkušenosti, stejně jako k maltskému zvyku, mít v dobách největších letních veder klimatizaci puštěnou úplně naplno (a to všude – ve škole, v restauraci, baru, klubu, obchodě), není problém tu onemocnět, takže základní léky proti chřipce jako paralen, atd. si rozhodně přibalte, uvezete je.

4. Finanční podpora, náklady na pobyt, celkové zkušenosti 4.1. Finance Finanční podpora od UHK činila €326 na měsíc (což bylo v porovnání s ostatními, podobně drahými zeměmi EU na první pohled vcelku nižší). Rozdíl oproti letem předchozím byl ten, že nebylo možné zažádat o sociální stipendium. Finanční podpora byla tedy nakonec

-5-

vyplacena v celkové výši €1630, a to převodem na účet. Transakce byla realizována ještě před odletem na Maltu. Já osobně jsem si před odletem nechal u ČSOB zřídit speciální účet v měně Euro (což byla vzhledem k budoucímu sílení české koruny možná trošku chyba), na nějž jsem jednak nějaké peníze uložil, a jednak nechal převést finanční podporu od UHK, a dostal jsem platební kartu, s níž jsem zde na Maltě mohl bez problémů platit a vybírat z automatu (přičemž platby nebyly bankou zpoplatněny, výběry z automatu ano, nevím přesně kolik – zhruba €6 plus 1% z vybírané částky – proto se vyplatilo vybírat naráz větší množství Eur). Ještě jsem nedělal žádné hlubší finanční analýzy studijního pobytu na Maltě, ale od boku mohu říci, že vzhledem k faktu, že o nájem a energie jsme se dělili dva, vycházejí mi průměrné měsíční náklady na základní věci (nájem, doprava, stravování, potraviny) zhruba někde okolo €290, přičtu-li pak další náklady na volný čas (sport, zábava, kulturní a společenský život, cestování, mobil, nákupy), které činily měsíčně plus mínus €150, dostanu se k celkové částce zhruba €440 za měsíc. Na UOM nebylo třeba hradit žádné poplatky, to by bylo nutné pouze v případě registrace/odstranění předmětu po uplynutí lhůty (jejich výši neznám), dále samozřejmě pro služby copycentra (osobně jsem pouze hradil podíl na vytištění a svázání podnikové analýzy a související prezentace). V celkové kalkulaci mi vyplývá, že na pětiměsíční pobyt na Maltě padlo cca. €2300, takže jsem se ocitl nějakých €600 - €700 nad hranicí finanční podpory poskytované UHK. Tento převis byl financován z vlastních zdrojů.

4.2. Celkové zkušenosti Malta pro mě byla velká a příjemná zkušenost. Pokud bych se měl omezit pouze na hodnocení z pohledu výuky a vzdělání, pak bych nejspíš kvůli všem možným zmatkům, neorganizovanosti, a ve výsledku ne právě markantnímu prospěchu pro mé znalosti a vzdělanost (s výjimkou upevnění si jistoty v angličtině) pravděpodobně hodnotil dvojkou, ale protože Malta nebyla jen o škole a studiu, mé celkové hodnocení bude za jedna. Poznat naprosto odlišnou kulturu, jiný styl a tempo života, tak jinou mentalitu, to je jistě velký přínos. Navíc naučit se v takto cizím prostředí fungovat, být úspěšný a spokojený, a seznámit se s novými zajímavými lidmi, získat nové kontakty, rozšířit si obzory a v neposlední řadě naučit se starat sám o sebe a být za sebe plně zodpovědný, to jsou benefity, které bych doma určitě nezískal. Člověk si i uvědomí, proč se mu doma líbí, co mu schází a čeho by si měl doma více vážit. Netýká se to jen osobního a rodinného života, ale i například úrovně a organizovanosti naší fakulty FIM UHK, tím komfortem, mít všechno k dispozici na internetu, vědět, že když se někoho na něco zeptám, ten je mi schopen kompetentně odpovědět, atd. To vše bude mít ve výsledku jistě efekt zdokonalení se v komunikaci, trpělivosti, toleranci, snížení nervování se z maličkostí, prostě spousta zkušeností, z nichž se v budoucím životě (a to nejen tom studijním) bude jistě dát hodně těžit. Krom toho, Malta je země žijící z cestovního ruchu, a ač je rozlohou velká zhruba jako pouhé Brno, nabízí mnoho k vidění, tím spíš seznámíte-li se s někým, kdo to tu zná a kdo vám taková místa doporučí nebo vás na ně vezme. A samozřejmě pak v létě i nádherné slunečné počasí a krásné koupání v čistém moři. A ačkoliv byla spousta věcí, které mě na Maltě vytáčely a vadily mi, musím uznat, že pro Maltu budu mít slabost a díky navázaným dobrým kontaktům se sem v budoucnu určitě ještě někdy budu chtít podívat. Proto se sluší závěrem poděkovat FIM UHK za to, že mi takovouto zkušenost umožnila a podpořila mě při mém pobytu zde. Jmenovitě patří můj dík panu děkanovi fakulty (dnes už panu rektorovi UHK) Doc. RNDr. Josefu Hynkovi, MBA Ph.D., paní proděkance RNDr. Petře Poulové, Ph.D. a především paní koordinátorce Ing. Lence Petráškové za její věcné a rychlé odpovědi na mé dotazy z Malty. P.S. Fotky pro ilustraci erasmáckého studijního pobytu na Maltě můžete shlédnout na http://picasaweb.google.com/Martin.a.Lucka.na.Malte -6-