Zpráva ze studijního pobytu Kao Yuan University

Zpráva ze studijního pobytu Kao Yuan University Jméno: Martin Stodůlka Délka pobytu: 28.1. 2015 – 27.6. 2015 Kontaktní osoba na vysílající VŠ: Vendula Pourová – [email protected] Kontaktní osoba na přijímací VŠ: Dr. Kevin Liu - [email protected]

Příprava pobytu Očkování: Povinné je očkování proti žloutenkám typu A i B a břišnímu tyfu. Očkovat jsem se nechal u svého obvodního lékaře, který je rodinný blízký známý, a tuto možnost mi nabídl a vakcíny mi objednal, čímž jsem ušetřil za poplatky, které si účtují odborní lékaři, ale obecně Vám to asi obvodní lékaři nebudou chtít touto formou ulehčit. Dále jsem se nechal očkovat proti vzteklině a troj vakcínou proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli (v rámci přeočkování tetanu). Někdo některé vakcíny hůř snášel, mě po ničem špatně nebylo. Pozor na HIV testy, trvá to tuším 2 týdny a výsledky musíte mít tuším už při podávání přihlášky někdy v listopadu. Pojištění: Nechal jsem se pojistit u Uniqua pojišťovna. Bylo to drahé pojištění v hodnotě asi 5 500,- Kč. Bylo mi to ale doporučeno od několika známých, že v případě, že se něco stane, tak budu potřebovat rychle pomoci, a bude mi jedno, jestli jsem ušetřil 5 000,- Kč, když budu potřebovat nějaký transport, a nebudu ho mít z čeho zaplatit (pozor na to, že pojišťovna je dle smlouvy povinna plnit rámec pojištění ihned, ale v případě pojištění přes banku si často první musíte zranění/škodu zaplatit sami, a až následně to z nich dostávat). Nechci tím nějak strašit, ale jedna věc je jít k lékaři s horečkou a druhá se nechat transportovat vrtulníkem.

Vízum: Zařizoval jsem na ambasádě v Praze v Tchajpejské hospodářské a kulturní kanceláři: Evropská 33c, 160 00 Praha 6 – Dejvice. Je nutné nejprve vyplnit přihlášku. Samotné získání je vyřízeno za 3 dny. Zařiďte si ho včas, obecně jako ostatní povinnosti, jsou s tím pak na poslední chvíli zbytečné nervy a třeba i cestování navíc. Musíte odevzdat zvací dopis, dvě fotografie, letenku a pas. Je možné, aby za Vás vízum vyzvedl někdo jiný. Vízum typu VISITOR je na 180 dní. Nemusí se prodlužovat, neboť pokrývá celou dobu pobytu. Letenky: Tradičně přes p. Bezoušku. Je s ním dobrá komunikace. Pokud můžu něco doporučit, tak si domluvte například nějaký stop-over po cestě na Taiwan a datum zpáteční letenky. Stop-over na cestě domů domluvený již z ČR bych nedoporučoval, protože si myslím, že nikdo nedokáže odhadnout finanční situaci, případně jestli se mu vůbec bude někam chtít. Například my jsme měli po cestě zpět letět ještě na týden do Číny, ale nakonec to zhruba půlka lidí zrušila, protože na 6 čistých dní (bez letů) vycházelo vízum skoro 1000,- Kč na den a litoval jsem toho, že mám Čínu zaplacenou a nepromyslel jsem raději něco jiného během pobytu. Stejně tak například na Filipíny bych doporučil kupovat letenky až z Taiwanu a přímo u letecké společnosti. Mezinárodní řidičský průkaz: Průkaz vystaví na okresním úřadě (tam, kde Vám vystavili český řidičák). Cena je 50,- Kč, na počkání. Potřeba je jen fotka.

Ubytování Bydleli jsme ve dvou bytech po 6 lidech na Love River v centru Kaohsiungu. Je to super místo asi 10 minut na skútru od pláže, jinak je všechno u ruky. Celkem nás nájem na celou dobu pobytu vyšel včetně kauce, energií a wifi na 23 000 NT. Zařizoval to T. Juříček, byty byly podle mě slušně vybaveny (nová televize, lednička, sporák, postele, nábytek). Nebylo tam potřeba nic extra nákladného dokupovat, řekl bych, že do vybavení a údržby dal každý z bytu tak kolem 1500 NT za těch 6 měsíců. Je možnost bydlet zdarma přímo v kampusu Kao Yuan University, nicméně pokud nejste vrcholový baseballista, tak si moc nedokážu představit, co by tam člověk půl roku dělal, protože je to uprostřed polí, zhruba 20 minut na skútru na okraj Kaohsiungu. Do Tainanu je to kousek, ale tam toho mnoho nenajdete.

Doprava Pěšky je to kromě pár okolních ulic všude daleko, takže skútr je skoro povinný dopravní prostředek, a to prakticky na kteroukoliv školu chodíte. Skútr jsem měl půjčený od Kena a doporučil bych ho dále, protože opravy a výměny oleje byly v naší režii, a tak se nestalo, že při nějaké poruše bych musel den čekat, až se dostaví Louis a skútr si odveze do svého servisu a přiveze mi ho opravený. Jinak to nebyl žádný nový stroj, ale problémy žádné zásadní jsem s ním neměl. Za těch 5 měsíců jsem najel asi 4 500 km. Ken na závěr proplácí určitý počet oprav a výměn olejů. U nejbližší benzínky od bytu je servis, kde se dá v tomhle

směru ledacos domluvit, je tam mladý kluk, který umí výborně anglicky. Na Kao Yuan je to asi 45 kilometrů, takže ze začátku to jezdíte přes hodinu, časem pod 50 minut i ve špičce. Člověk musí dávat neustále pozor, protože Taiwanci jsou na skútru úplně mimo realitu a předvádějí kousky, na které nejsme v Evropě úplně zvyklí, ale dá se na to rychle zvyknout. Jinak taxíky a metro vyjdou zhruba jako u nás, možná trochu levněji.

Strava Hodně specifická část stáže, protože jsem byl zvyklý si v HK na bytě vařit, a na jídlo někde do restaurace chodit jen výjimečně. Na Taiwanu se mi nevyplatilo vůbec vařit mimo snídaní. Nejčastěji jsem jezdil na „Food street“, kde si časem vytipujete pár stánků, které točíte pořád dokola, a časem se toho přejíte, ale zvyknete si. Ceny jsou tak kolem 60-70 NT, ve škole kolem 50-60 NT. Pokud budete vařit, vyjde to minimálně na stejno. Je tam celkem drahé maso, ale hlavně mléčné výrobky a sýry. Ostatní potraviny vyjdou velmi podobně jako u nás. Obecně chvíli trvá, než si člověk vytipuje, co je dobré, co výborné a co se nedá jíst, především tam je ta „znaková“ bariéra. Tohle pomůžou vyřešit takové bufety, kde si naberete, co se Vám líbí, a na konci pokladní spočítá cenu. Občas to je nečekaně hodně, občas překvapivě málo. Od jídla jsem po celodenních hodech všeho druhu v Thajsku čekal trochu víc, ale člověk si časem najde to svoje a hlavně výběr směsí a různé zeleniny v těch bufetech a místní rýže mi docela chybí.

Studium na přijímací škole

Studium bylo obecně podobné takové průměrné střední škole v ČR s vysokoškolským systémem jako u nás. Předměty jsme absolvovali na bakalářském stupni, a lidé tu vypadají hodně mladí, v 21 letech vypadají spíše tak na 16, a často se podle toho i chovají. Na škole jsme byli jediní mimo asijští studenti, takže hlavně ze začátku na nás třeba v jídelně koukali s otevřenou pusou a po prezentacích chodili nekonečné žádosti o přátelství na Facebooku, ale člověk si to do určité doby docela užívá. Absolvovali jsme 4 předměty v angličtině, tenis a kurz čínštiny v délce 22 hodin. Celkem nás bylo 5, a tak po nás chtěli za každého člověka 2 prezentace pro místní studenty o nás, ČR a Evropě, které jsme nakonec dělali všichni dohromady, a bylo jich nakonec asi 9, z toho jedna byla v rámci nějakého školního festivalu, kdy jsme měli stánek v kampusu a vařili guláš, bramboráky a palačinky. Jako kontaktní osoba byl uveden Dr. Kevin Liu, ale klasického buddyho, jako v jiných školách, jsme neměli. Nekonečnou péči o nás měli pánové z International organization Richard a Drake. Tuto školu si vyberte, pokud se nebudete chtít školou prakticky vůbec zatěžovat. Nevýhodou je, že to je poměrně daleko z Kaohsiungu, a ty cesty na skútru nejsou tak od půlky semestru nejzábavnější.

Absolvoval jsem těch 5 předmětů: Advanced English Conversation for Tourists Předmět vedl dobře anglicky mluvící učitel, bohužel však toho musel hodně vysvětlovat čínsky, takže asi od čtvrté hodiny to vzdal a už po nás nechtěl vůbec nic, pouze odevzdat v půlce a na konci semestru esej ohledně rodného města a podobně. Probírají se tam učebnice podobná středoškolské Headway, ale podstatně pomalejším tempem, než jsem zažil na gymnáziu. Advanced English Writing Tato hodina se nám často křížila s prezentacemi, takže jsme tam byli pouze několikrát. Řeší se tam různá specifika v anglickém psaném projevu, ale nepřineslo nám to nic nového. English for Tour Guiding of World Attractions Na této hodině jsme museli nejvíce pracovat. Nebylo to obtížné, ale velká pozornost učitelky směřovala na nás, takže jsme pracovali o dost víc než místní studenty. V druhé části hodiny jsme s nimi pak měli diskutovat a odpovědět na otázky na papír. Někteří chtěli vědět něco o nás, zbytek dělal, že něco dělá, a pracovali na 5 otázkách, které jsem dal sám dohromady za pár minut. Probírala se různá zajímavá místa ze světa, psali jsme půl semestrální a semestrální test. Tourism English Reading & Discussion Tato hodina byla pouze o tom se nějak 2 hodiny zabavit, protože i přes pár pokusů akčního učitele nás zapojit do diskuze s místními studenty se to nepodařilo. Úroveň angličtiny mezi studenty byla taková, že měli problémy odpovědět učiteli na to, jestli jsou „male“ nebo „female“. Občas si s námi přišel povídat učitel. Na jakémsi zápočtu jsem byl sám, protože zbytek byl na Filipínách, a proběhl ve dvou minutách stylem: jaké to bylo na Filipínách? Co se ti tam nejvíc líbilo? Super, díky! Physical Education Tennis Od tenisu jsem vůbec nevěděl, co čekat, jestli nás nechají volně hrát, nebo se budeme učit od začátku. V ČR chodím hrát tak jednou týdně, takže jsem se toho obával, ale nakonec to bylo téměř úplně volné. Pro mě osobně bylo škoda, že učitel nemluvil vůbec anglicky, protože měl několik dobrých poznámek k mojí hře, a tak byl pak problém mi to vysvětlit a trénovat to. Nicméně se s ním dá dobře jen tak zahrát. Předmět jsme nedochodili, protože od půlky semestru bylo odpoledne na sport opravdu velké teplo, anebo tam byly po dešti kaluže. Obecně lze si zapsat nějaký sport (všechny jsou vždy v jeden čas, ve dvou dnech), a pak chodit stylem třeba jeden týden na tenis a druhý na softball, sice na konci nedostanete asi zápočet, ale je za to stejně 0 kreditů. Jinak pro nadšence do tenisu – nejhezčí kurt je ve 3. patře na střeše tělocvičny na Wenzau.

Kurz čínštiny Tento kurz jsme dostali za „odměnu“, že jsme prezentovali pro místní studenty. Kurz byl v rozsahu 22 hodin, kde jsme se učili výslovnost, jednoduché věty o sobě, Taiwanu a jídle a podobně. Končilo to natočením videa, kde mluvíme jeden po druhém zhruba minutu čínsky, a zní to přímo úměrně ke složitosti tohoto jazyka. K výběru předmětu bych jen dodal, že mě trochu zklamalo, že pouze pár předmětů bylo v angličtině, prakticky jen různé typy výuky angličtiny. Osobně bych radši nějaký předmět o Taiwanu (historie, geografie) nebo o průmyslu v JV Asii, tyto předměty ale na KYU na rozdíl třeba od Wenzao v angličtině nenajdete. Pokud budete mít příležitost mít na nějaký předmět zahraničního učitele, určitě bych jí využil, v tomto semestru tam zrovna žádný neučil. Delší absence se řeší domácími úkoly, většinou esejí na zadané téma, případně prezentacemi. Jinak jsou standartně povoleny 2-3 pro místní, pro nás 3-4. Povinné prezentace pro místní studenty probíhaly většinou ve středu pro průměrně zhruba 40-60 lidí. Témata byla domluvena předem – ČR (kultura, svátky a zvyky, sport, UHK, naše rodná města, …) a pak asi 3 prezentace o Evropských městech a památkách. Byla to určitě dobrá zkušenost a příležitost se naučit prezentovat v angličtině, protože kromě učitelů nám moc studentů nerozumělo, takže se tím člověk od druhé prezentace již vůbec nestresoval.

Finanční podpora, náklady na pobyt Začátkem února jsme obdrželi stipendium ve výši 65 000,-. Je nutné mít dopředu našetřeno na letenku a další výdaje a také pro začátek cestování, pokud plánujete odletět dříve, než dorazí stipendium. Důležité je také napsat, že náš život na Taiwanu značně prodražil měnový kurz, kdy loni byl zhruba 0,65 KČ/ 1 TWD a letos okolo 0,8 KČ/ 1 TWD. Přibližné výdaje: - před odletem:

letenka očkování fotoaparát a další vybavení pojištění:

- Thajsko (3 týdny) - Filipíny (10 dní) - Taiwan (včetně ubytování, půjčení skútru) - storno zpáteční letenky: Celkem:

cca 160 000,- Kč

21 000,cca 3 500,cca 10 000,5 500,19 000,13 500,cca 80 000,5 000,-

Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč

Zkušenosti a tipy 

Byl to jeden z nejlepších úseků mého života a určitě neváhejte, pokud se stále ještě rozhodujete



Nepřemýšlejte určitě nad půjčením skútru, nedokážu si představit být tam bez něho



Taiwanci jsou hodně rozdílní povahou proti nám. Ze začátku mi to přišlo docela všechno jedna velká sranda, časem začnou člověku některé věci vadit, především pak na skútru jsem často po cestě do školy použil všechna sprostá slova, co znám. Na to se těžko zvyká, musíte prostě dávat pozor a doufat. Jinak jsou ale velmi hodní, se vším by chtěli pomoci, i když zrovna nevědí jak. Veškeré služby fungují na super úrovni a cenově srovnatelné jako v ČR. Jinak jsou na sebe hodně opatrní, především pak mají strach z plavání a opalování, a tak nastávají komické situace, jako třeba, že plavčík Vás nechá pod kolena v moři, ale nad kolena už ne, nebo Taiwanci na pláži v 35 stupních v riflích a mikině a podobně. To nemá cenu ani moc popisovat, to musíte prostě zažít.



Pokud sportujete, je to úplně ideální půlrok, protože tolik času na sport jsem v ČR nikdy neměl. Ovzduší je sice trochu horší – smog, vysoká teplota a hlavně vlhkost. Není to podle mě tak hrozné, jako nám říkal T. Juříček na začátku, že se tam běhat atd. nedá. Na druhou stranu má každá univerzita v kampusu vlastní sportovní areál, kde není problém přes někoho, kdo tam studuje, si zdarma zapůjčit vybavení i například kurt, či se připojit k nějakému týmu (basketbal, fotbal, volejbal).



Neplánujte společné tripy v mnoha lidech. Za sebe říkám, že kromě večerních party, byl například nápad absolvovat Thajsko ve 13 lidech hodně mimo mísu. Všechno se pak hrozně komplikuje a protahuje. Argument, že se dají na pár věcí sehnat skupinové slevy, je zanedbatelný. Doporučil bych tak maximálně 5 lidí.



Nebojte se na Taiwanu jezdit trochu naslepo, objevíte pak třeba místa, kde nikdo z předchozích let nebyl. Doporučil bych hory na východ od Pingtung City – krásná příroda podobná Taroku, žádní lidé a vesničky duchů po tajfunu z roku 2009. Nebo jsme třeba několikrát spali v Kentingu pod širákem na pláži. Přejezd ze Sun Moon Lake do Taroka přes Route14 na skútru nejezděte.



Byl by to nekonečný seznam zážitků a tipů, v případě zájmu o další informace se nebojte ozvat na stodulkam(zavináč)gmail.com. Různé výběry fotek pak můžete shlédnout na: http://stodyy.rajce.idnes.cz/