ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZE STUDIJNÍHO POBYTU POD PROGRAMEM ERASMUS Evidenční číslo studenta:
!!!Vyplňujte pouze šedě označená políčka!!! (uvedeno na Prohlášení studenta, které jste podepsali) XVI/2/2004-2005
Domácí univerzita:
Univerzita Karlova, Evangelická Teologická fakulta
Katedra:
katedra oboru Teologie Křesťanských Tradic
Erasmus koordinátor:
Peter Stephens
Jméno studenta:
Svatopluk Nevrkla
Trvalé bydliště: Telefon: Hostitelská škola:
E-mail:
[email protected] University of Leeds
Název:
Theology and Religious Studies
Erasmus koordinátor:
Sarah Stavrakakis
Kontaktní osoba na katedře:
Martin, Cornwell
Adresa:
Department of Theology and Religious Studies, University of Leeds Leeds, West Yorkshire LS2 9JT United Kingdom
Telefon: +44 (0)113 343 3627 Fax: +44 (0)113 343 3654 E-mail:
[email protected] Pobyt od: 10.9.2004
Do:
19.6.2005
Výše přiděleného příspěvku v EURO celkem:
Délka celkem: 4000
Skladbu příspěvku vyplní Evropská kancelář.
Z programu Erasmus:
Hodnocení studijního pobytu:
Z MŠMT ČR:
344 dní
1. Studium : Uveďte stručně informace o organizaci studia na zahraniční univerzitě, registraci do kurzů a o dosažených výstupech (zkoušky, zápočty):
Co se týče administrativních formalit, jako je registrace ke studiu, zápis modulu a podobně, je nejlepší se co nejdříve obrátit na zahraniční oddělení, kde vám rádi poradí ohledně potřebného postupu a dodají vám potřebné brožury. Až budete zaregistrováni, získáte vaši studentskou kartu, na kterou budete moci kupříkladu vstupovat do knihoven, půjčovat si knihy, kupovat kredity na tisknutí, nebo se logovat do počítačového sytému v tzv. ”clusters”. Těchto možností využijete opravdu hodně, jelikož anglo-americký vzdělávací model je hodně postaven na samostudiu. Při maximálním počtu kreditů, které si můžete zapsat na semestr (šedesát), budete mít týdně zhruba od šesti do osmi hodin lekcí a seminářů dohromady. Při celkovém počtu zhruba desíti týdnů na semestr, budete opravdu většinu informací získávat z knih a trávit nejvíce času psaním esejů, seminárních paperů a přípravou na diskuse. Zde musím upozornit, že ačkoliv knihovny v Leedsu jsou vskutku ohromné (až dva a půl milionu svazků), nemůžete počítat s tím, že vždy seženete potřebnou literaturu. I docela zásadní a ústřední knihy v oboru se vykytují maximálně ve třech až pěti exemplářích, což může být problém, pokud je tato kniha ústřední knihou kurzu o padesáti lidech. Jelikož se bez ní během tohoto kurzu neobejdete, bude od vás očekáváno, že si ji koupíte. Počítejte s tím, že ceny knih se pohybují od 5-25 liber a pokud si literaturu nezajistíte včas, necháte za knihy až 100-200 liber! Je proto dobré knihy si vypůjčit s předstihem a stále si prodlužovat výpujční lhůtu (ta je buď, 1,3,7, maximálně 14 dnů a dá se prodloužit přes internet), avšak pozor, lhůty jsou krátké penále jsou vysoké. Alternativou je úmyslné vybrání kursů s dostupnou literaturou, jak jsem to udělal já. Naštěstí počítačových ”clusters” je po kampusu jako máku a není problém strávit celé dny na internetu, nebo ťukáním eseje do Wordu. Co se týče esejů, obecně se od studentů neočekává žádná příliš důsledná a hloubková analýza užitých pramenů. Co se naopak očekává jsou vlastní myšlenky studentů, jakkoliv banální a neoriginální většinou mohou být. Proto není třeba v esejích příliš rozebírat argumenty autorit, porovnávat je a citovat z mnoha pramenů. Pro esej o 1000 slovech bude obvykle bohatě stačit jeden primární pramen a jeden sekundární. Tento fakt je poněkud matoucí s ohledem na to, jak přísně je postihován plagiarismus. Ten je definován jako úmyslné, či neúmyslné užívání formulací, vět, myšlenek, či názorů někoho jiného, bez uvedené patřičného odkazu. Neznalost pramenů údajně neomlouvá. Je patrné, že podle téhle definice je každá práce plagiátem, jelikož přijít s nějakou opravdu novou a ne zcela stupidní myšlenkou na téma ”Anselmův důkaz Boží existence” a neužít neúmyslně stejnou myšlenku, která by byla v nějaké z desítek tisíc publikovaných pojednání na toto téma, je zcela nad možnosti studenta prvního ročníku bakalářské teologie. Ani vedoucí kurzu nemají šanci se orientovat ve veškeré literatuře. Tuto strašáckou definici doporučuji zcela ignorovat. Pokud nebudete doslova kopírovat celé odstavce textu z internetu, nebo bezostyšně parafrázovat ústřední myšlenky ze zásadních knih k tématu probraných na kurzu, plagiarismu se nedopustíte. Klidně uvádějte vlastní myšlenky za vlastní a nestarejte se o to, že je pravděpodobně zformulovalo již několik generací lidí před vámi a pokud vám vyskočí na mysli nějaká myšlenka z knihy, kterou jste přečetli před lety k jinému tématu, uveďte ji možná jen s odkazem na autora a nikoliv přesně na dílo, edici a stránku citátu. Neudělejte stejnou chybu jako já při psaní první eseje, kdy jsem v křečovité snaze vyhnout se plagiarismu vystopoval každou myšlenku užitou v eseji až ke svému zdroji a doložil ji odkazem na zcela přesný citát. Bylo mi vyčteno, že nemám vlastní názor. Eseje jsou hodnoceny od 0-90, přičemž minimum pro akceptování eseje je 40 a maximum, které může student dostat je 80. Ze 120 maximálních kreditů (60 ECTS) jsem jich dosáhl 80 z těchto předmětů a s těmito známkami: Semestr I: Introduction to Philosophy of Religion Religion in Modern britain Theology, Philosophy and Contemporary culture I Semestr II: Key Texts in religion Theology, Philosophy and Contemporary culture II
10 kreditů, 53 bodů 20 kreditů, 64 bodů 20 kreditů, 63 bodů (TPCC I) 10 kreditů, 61 bodů 20 kreditů, 75 bodů (TPCC II)
V prvním semestru se mi nepodařilo napsat v termínu esej na předmět English Evangelicalism (10 bodů) Ve druhém semestru jsem se rozhodl navštěvovat pouze polovinu přednášek, z důvodu mé soustavné práce na bakalářské práci, jak jsem plánoval v žádosti o přidělení grantu. Výsledkem bylo zvládnutí základní literatury, potřebné k napsání práce, pod supervizí Dr. Stewart, která přednášela i kursy ”TPCC I,II” a která mi laskavě vystavila potvrzení o této mé činnosti.
bakbakalářsképráci pro
2. Ubytování: (druh, kvalita, způsob zajištění, možnost využít studentské koleje univerzity, případně stravování v menze): Na ubytování je nejlepší začít myslet co nejdříve. Ihned jak obdržíte od Univerzity v Leedsu dopis stvrzující vaše přijetí, přihlaste se do ubytovacího systému, který najdete na stránkách: http://www.leeds.ac.uk/accommodation/apply.htm s použitím čísla, jenž vám dojde spolu s dopisem a vyplňte on-line dotazník k zaslání žádosti o ubytování. Potom vyčkejte, až univerzita vaši žádost zpracuje a zašle vám potvrzení na vaši domácí adresu. To může chvíli trvat, ačkoliv jsem se přihlásil co nejdříve to šlo (musel jsem ještě čekat několik týdnů, než byl systém zpřístupněn), potvrzení mi přišlo domů až dva dny po mém odjezdu. Faktem ale je, že jsem odjížděl už desátého, abych stihl všechny orientační programy. Doporučuji žádat o ubytování ve ”smaller properties” (příjemné rodinné prostředí ve srovnání s tzv. ”Halls”, které připomínají naše koleje, navíc levnější.) poblíž univerzity (sice dražší, ale pohodlnější, bezpečnější a ušetříte na dopravě, která je drahá a neefektivní) a s vlastní stravou (daleko levnější, stravovacích služeb stejně nevyužijete, jelikož jídlo je opravdu špatné). Připravte se však, že v “smaller properties” nebude žádná výbava, kromě elektroniky. Budete si muset nakoupit vlastní kuchyňské náčiní (příbory, talíře, hrnce, sklenice, hrníčky, pánve, atd.) a dokonce i peřinu s povlečením. V ubytovací kanceláři sice máte možnost objednat si kompletní ”beding pack” a bude vám přičteno 35 liber k první splátce, ve městě se však dá vše koupit již za 20 liber. Po nastěhování do bytu také budete muset ihned vyplnit dotazník a nahlásit škody na zařízení vašeho ubytování. Doporučuji nebrat si servítky a nahlásit na své předchůdce, co se dá. Jinak bude škoda na zařízení přičtena vám a přijdete o zálohu. Pokud přijedete do Anglie dříve kvůli orientačním programům (doporučuji – zcela určitě si také zažádejte o uvítací službu Meet & Greet), budete asi muset bydlet chvíli v dočasném ubytování, než se vaše trvalé ubytování zpřístupní. Pravděpodobně budete ubytováni v Charles Morriss hall, přímo v centru kampusu. Za to sice budete muset doplatit 100 liber, výhodou je, že máte o stravu postaráno a jste v centru všeho dění a můžete poznat spoustu lidí. Dalších 100 liber budete muset složit jako zálohu za ubytování. Takže do začátku pobytu v Anglii doporučuji mít alespoň 250-300 liber k dispozici (nejlépe v hotovosti). Ubytování se dá sehnat už od 1400 liber za rok, ale počítejte s náklady kolem 2000.
3. Volný čas: (zabezpečení volného času, účast ve studentských organizacích, služby pro studenty, přístup do knihoven…): Volný čas se dá trávit v Anglii různými způsoby. Angličtí studenti rádi po večerech chodí do klubů a hospod popíjet pivo a dovádět, ale to je zábava poněkud monotónní, finančně náročná a kvůli kvalitě dostupného piva ani příliš uspokojující. Dobré je využít veškerých akcí, které nabízí univerzita. K nim patří různé společnosti a kluby studentské unie (od sportovních, přes kulturní, RPG hry, karetní hry, politické – vše na co jen pomyslíte). Studentská unie také pořádá různé programy, výlety a dílny. Určitě se informujte. Další možnost je chodit na setkání, které pořádá místní ekumenické kaplanství, zahraniční kancelář a křesťanské společenství. Výhodou je, že jsou zdarma. V Language center a v knihovně můžete také zdarma sledovat DVD a videokazety všech možných jazyků. Také mezinárodní studenti často organizují neformální akce, které jsou mnohem zajímavější, než akce domácích studentů, kvůli pestrému národnostnímu složení lidí, kteří se objeví. Moje nejdůležitější rada na závěr: Neudělejte stejnou chybu jako já, neškrťte peníze a nevysedávejte jen za učením. Je to jen jednou za život, tak se koukejte podívat po Anglii, poznat zajímavé lidi a něco si užít. I na to dostáváte grant, studovat většinu předmětů můžete dost dobře i v Čechách. Knihovny a clusters viz. kapitola studium.
4. Finance: (problémy se založením účtu, orientační ceny ubytování a stravy, doprava a další náklady na studijní potřeby): Finance: Připravte se na to, že Anglie je drahá. Nejvíce peněz dáte asi za ubytování, ale jsou další náklady, které si nemůžete dovolit ignorovat. Zejména cigarety (za krabičku dáte 5 liber) jsou drahé a stejně tak alkohol. Pokud kouříte krabičku denně a nedokážete si svůj den představit bez sklenice piva, Anglie není pro vás. Pokud nemáte zbytečných 150.000, pobyt v Anglii si raději dvakrát rozmyslete. Jídlo se dá nejlevněji nakoupit v supermarketu Morrisons, zelenina a čerstvé potraviny na městském tržišti, vybavení domácnosti v řetězci Wilkinsons, drobnosti a hygienické potřeby ve ”One pound shopu”… Celkové náklady se pohybují od 20-35 liber za týden. Jako způsob financování je vhodné mít účet v Čechách a z něho čerpat peníze kreditní kartou. Buďte ovšem opatrní jakou kartu máte. Například s kartami Visa, Matercard, Solo nebudete mít v Anglii potíže. Můžete jimi vybírat peníze z bankomatu a platit kartou v obchodě. Na kartu Maestro sice můžete vybírat peníze z některých bankomatů, ale nemůžete s ní nic platit, což je nevýhodné. Ostatní karty mají omezené použití. Také důrazně doporučuji nastavit si v bance vysoké limity na možnou denní/týdenní platbu. Na kartu maestro můžete vybrat (pokud si dobře pamatuji) až 20.000 týdně, z toho 10.000 za den, pokud si nastavíte maximální limity. To by vám mělo stačit na běžné živobytí, v případě větších plateb (za ubytování), však budete potřebovat efektivnější nástroj. Doporučuji zařídit si internetové bankovnictví. S jeho pomocí budete moci zadávat své bance příkazy přes internet s pomocí speciálního klíče na CD (doporučuji si soubory nahrát i na disk počítače, CD jsem ztratil). Zeptejte se na tuto slu bu ve své bance. Na Anglické banky se příliš nespoléhejte, protože otevřít účet v jedné ze tří bank, které vedou speciální účty pro studenty (NatWest, Barclays, HSBC) trvá asi čtrnáct dní a další měsíc můžete čekat až vám pošlou kartu. Navíc tyto účty jsou spíše účty spotřebitelské, než spořící a nevyplatí se na ně ukládat. Pokud budete chtít pracovat, počítejte s tím, že sehnat práci není vůbec snadné. Doporučuji obrátit se na nějakou agenturu (GILDS), nebo na Jobcentrum.Univerzitní služba Joblink není příliš užitečná. K tomu aby jste však mohli začít pracovat budete muset: 1) Uvést alespoň dvě pracovní reference. Pokud jste ještě nepracovali, nějaké si vymyslete. 2) Zaregistrovat se jako pracovník z nové země EU (poplatek za registraci je 50 liber, ale pokud nevyděláte více jak 100 liber týdně, je vám vrácen) 3) Udat ”national insurance number”. To vám ale bude přiděleno až během pracovního procesu a proto budete muset udat číslo dočasné. Tím je TNrrmmddM/F (kde TN znamená ”temporary number”, rrmmdd je datum vašeho narození a M nebo F podle toho zda jste muž ale, či žena – female) Moje číslo tudíž bylo TN8103050087M Obvykle seženete práci jako uklízeč, nebo jako číšník, barman, či pomocný kuchař. Minimální mzda činí 5 liber na hodinu. Pokud vyděláte méně jak 100 liber týdně nemusíte platit žádné sociální ani zdravotní pojištění. Cestování MHD je taktéž velice drahé (nejvýhodnější měsíční jízdenka přijde na 45 liber), nemluvě o cestování mimo Leeds, ale pokud dostanete ubytování v centru, jak jsem vám doporučil, tento náklad vám odpadne. Musel jsem doplatit asi 40.000 z úspor, jeliko jsem sehnal pouze poměrně drahé ubytování. Dá se vyjít i z nulou.
5. Uznání zahraničního studia domácí univerzitou: (uveďte prosím, zda-li Vám studium v zahraničí bylo domácí univerzitou uznáno, případně jakým problémům jste musel (a) čelit): Z důvodu specifické náplně mého studijního programu v Čechách a omezené nabídce předmětů na univerzitě v Leedsu (některé avizované kurzy nebyly otevřeny, jiné jsem si nesměl zapsat) mi nebylo a asi nebude uznáno nic. Zažádal jsem však o opakování ročníku, což podmínky studia v mém případě umožňují. Přínosem ze zahraničního studia pro mě a mou univerzitu byla nejen příležitost pracovat soustavně a se supervizí na bakalářské práci, jaký byl původní záměr mého výjezdu, ale i rozšířit si vzdělání o některé předměty, které se u nás nepřednáší (zaměřené na specifická náboženská a teologická témata ve Velké Británii, či vycházející z typicky ostrovních filozofických východisek) a věnovat se osobě filosofa Ludwiga Wittgensteina (TPCC II), ale i seznámit se s jinou kulturou, jiným univerzitním systémem, poznat lidi z jiných zemí a zlepšit si znalost anglického jazyka.
6. Rady a tipy pro ostatní studenty: (s jakými problémy jste se setkal při přípravě cesty a během zahraničního studia, informace o nejlepší dopravě na univerzitu apod.): Přijeďte v orientačním týdnu a navštivte všechny orientační programy. Rozhodně zažádejte o službu Meet & Greet.
7. Další komentáře: Příjemné studium.
