Potravinář č. 2/2010
POTRAVINÁŘ SLOVO MÁ JUDr. Alexander Štěpánek Ohlédnutí za V. sjezdem ČMKOS Ve dnech 9. a 10. dubna 2010 se konal V. sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů za účasti 373 delegátů z 32 odborových svazů. Za náš odborový svaz se jednání zúčastnilo devět delegátů s hlasem rozhodujícím, kteří byli zvoleni na poradách regionálních sekcí. První den jednání, mimo nezbytné procedurální otázky, byl věnován především zhodnocení činnosti konfederace od roku 2006 a volbě nového vedení. Ve zprávě Rady ČMKOS se konstatovalo, ţe úkoly IV. sjezdu byly realizovány ve sloţitém období. V období politické nestability ve společnosti, ekonomického růstu a dopadu globální finanční a hospodářské krize na naší společnost. Realizace části projektu Modrá šance ze strany ODS především za vlády Mirka Topolánka, za podpory KDU/ČSL a SZ, byla hodnocena jako pokus o největší redukci sociálního státu v n o v od o b é h i s t or ii Č e sk é republiky. Opatření přijatá pod záminkou nutnosti reformy veřejných financí a zvýše ní hospodářského růstu měla opačný efekt. Zvýhodnila bohaté na úkor občanů se středními a nízkými příjmy. Neumoţnila hospodářský růst, sníţila příjmy státního rozpočtu, coţ následně prohloubilo i dopad světové krize na ekonomiku a hospodaření státu. Před negativním dopadem těchto změn a nerovnoměrném rozloţení zátěţe reformy ve ř e jný c h r o z poč tů varovala ČMKOS jak vládu, tak i veřejnost. Vývoj dal za pravdu
odborníkům konfederace, jejich prognózy se bohuţel naplnily. Přes uvedené skutečnosti se podařilo zabránit snahám o oslabení právního postavení zaměstnanců a odborů, privatizaci veřejných sluţeb především zdravotnictví, části důchodového systému a dalším připravovaným opatřením, která by dopadla především na bedra zaměstnanců, ţivnostníků, důchodců a rodin s dětmi. K tomu napomohly i protestní akce poř ád ané konfed erací, které podpořila nebo se jich zúčastnila i řada z vás. Do nového vedení konfederace byl jako předseda zvolen pan Jaroslav Zavadil a do funkcí místopředsedů paní Radka Sokolová z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a pan Pícl Václav z Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. Účastníci sjezdu poděkovali za práci ve vedení ČMKOS a v odborovém hnutí panu Milanu Štěchovi a Zdeňku Málkovi. Druhý sjezdový den byl zaměřen na následující období a hlavní úkoly, které stojí před ČMKOS - nejsilnější odborové centrály v České republice. Schválený program je zaměřen zejména na obhajobu zájmů zaměstnanců v období překonávání důsledků finanční a hospodářské krize, na zamezení sniţování úrovně sociálního zabezpečení občanů, a na spravedlivé rozloţení dopadů krize na všechny občany, nejen na nízkopříjmové skupiny obyvatel. K naplnění uvedených cílů jsou moţné dvě cesty. První z nich je konstruktivní sociální dialog, coţ na úrovni konfederace představuje především tripartitní jednání se zástupci zaměstnavatelů a vládou. Druhou cestou je hájení práv členů odborů a zaměstnanců formou protestních akcí, pokud sociální 1
dialog nefunguje. Jakou cestou zvolit určí především výsledky květnových voleb do poslanecké sněmovny. Ty rozhodnou zda nová vláda bude schopna naslouchat a hledat řešení přijatelná pro všechny občany naší společnosti. Je proto zapotřebí, aby kaţdý z nás přistoupil k volbám se vší váţností a odpovědností, seznámil se s programy politických stran a volil tu, která bude hájit jeho zájmy.
Hlas účastníků V.sjezdu ČMKOS Útoky na odbory jsou útokem na demokracii a svobodu občanů České odbory stojí před osudovou zkouškou. Globální krize odstartovala ekonomicky nebezpečné a sociálně bolestivé jevy. Ţivotní perspektivy zaměstnanců se ocitly ve velké nejistotě. Stále více někteří zaměstnavatelé zneuţívají strach lidí ze ztráty zaměstnání. Bývalá vládnoucí reprezentace tváří v tvář nové situaci ekonomické krize selhala. Nejprve nebyla schopna připustit existenci krize a poté na ni adekvátně reagovat. Organizace, která umí pochopit pocity a potřeby lidí, kteří se stávají oběťmi krize a pomáhat jim, jsou odbory. Jako první poukazovaly na nebezpečí útoku na zaměstnanecká práva, na existenci lichvy, na hazardování s důchodovým systémem a na hrozbu likvidace veřejných sluţeb. Jedinou společenskou organizací, která váţně varovala před zneuţíváním krize vůči lidem, kteří ji nezavinili, byla ČMKOS – 30 tisíc lidí loni v květnu v Praze vyzvalo na demonstraci politiky, aby z krize nedělali záminku k bezdůvodnému omezování práv v zaměstnání. O to více jsou odbory solí v očích
Potravinář č. 2/2010
některých politiků, kteří se sniţují aţ k nenávistným výpadům, a označují je za vyděrače jenom proto, ţe si „dovolily“ obhajovat základní zaměstnanecké benefity. „Odborům je třeba zatnout tipec“, zní paradoxně z úst těchto politiků v roce 21. výročí generální stávky, kterou odborové stávkové výbory dovedly k definitivní tečce za totalitním reţimem. Kdo útočí na odbory, útočí na demokracii a občanskou společnost! Váţení občané, odboráři, zaměstnanci! Ohlédnutí za dvaceti lety dává odborům plné oprávnění prohlásit, ţe především díky jejich vlivu nedošlo v této zemi k devastaci zaměstnaneckých a sociálních práv. Bez od b or ů a kole kti vníh o vyjednávání by mzdy a platy byly v České republice výrazně niţší.Nemusíte být velkými příznivci odborů, ale stačí, kdyţ k jejich práci budete přistupovat jako demokraté a budete respektovat, ţe obhajují legitimní práva lidí v zaměstnání a i těch, kteří práci ztratili. Moţná jednou budete potřebovat odbory i vy. Všímejte si a sledujte politiky, kterým postavení 4,5 milionu zaměstnanců nestojí ani za zmínku! V Praze dne 10. dubna 2010
Komuniké z jednání V. sjezdu ČMKOS Praha se stala dějištěm jubilejního V. sjezdu ČMKOS v roce 2010, kdy si připomíná i dvacet let nezávislých odborů. Na sjezd, který proběhl ve dnech 9. – 10. dubna 2010 v TOP HOTELU PRAHA bylo pozváno 373 delegátů s hlasem rozhodujícím, kteří reprezentovali 32 OS sdruţených v ČMKOS. Skutečná účast na sjezdu byla 1. den 370 delegátů, tj. 99,19 %, 2. den 350 delegátů, tj. 93,83 %. Úvod sjezdu byl věnován sugestivní videoprojekci dokumentující klíčové události dvacetileté historie ČMKOS. Slavnostní části sjezdového jednání se zúčastnili významní hosté: Miloslav V lče k , p ře d se d a P o sl a ne c ké
sněmovny Parlamentu ČR, Petr Šimerka, ministr práce a sociálních věcí, Zdeněk Škromach, předseda Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Richard Falbr, poslanec Evropského parlamentu. Na sjezd zavítala i řada zahraničních hostů, byli mezi nimi John Monks, generální tajemník Evropské odborové konfederace, předseda DGB Michael
Část delegace NOS PPP při jednání V.sjezdu ČMKOS
Sommer, který na sjezdu zastupoval generálního tajemníka Mezinárodní odborové konfederace, dále Miroslav Gazdík, předseda KOZ Slovenska, polskou NSZZ Solidarność reprezentoval její předseda Janusz Śniadek, přítomen byli také zástupce Odborového poradního výboru při OECD Roland Schneider a Erich Foglar, předseda Rakouského svazu odborů. Pozvání na sjezd také přijali zástupci bývalých stávkových výborů. Mezi hosty byli i před-stavitelé sociálních partnerů – Svazu průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských svazů. Prezident ČR Václav Klaus pozdravil jednání osobním dopisem, ve kterém se omluvil za svou nepřítomnost a zdůraznil v něm, ţe v době, kdy Česká republika neproţívá příznivé období, je více neţ kdy jindy zapotřebí rozumných a odpovědných postojů při udrţování sociálního smíru. První z vystupujících hostů Petr Šimerka, pozdravil delegáty jménem premiéra Jana Fischera, ocenil roli konfederace v tripartitě a přínos jednotlivých odborových svazů při řešení rezortních otázek. Miloslav Vlček připomněl, ţe předsedá Poslanecké sněmovně, ve 2
které byly díky přeběhlíkům prosazeny zájmy proti většině společnosti. Vyzval odboráře, aby hodnotili nejen jednotlivé politické strany, ale i jednotlivé poslance a podle jejich činů se rozhodovali u voleb. Uvedl, ţe konzervativci se připravují na další demontáţ sociálního státu, vadí jim odbory a zákoník práce. Před seda DGB Michal Sommer zdůraznil, ţe sjezd se schází na pozadí bezprecedentní krize, která je globální a mohou ji ukončit vlády, které budou jednat globálně. Hrozí však, ţe se vlády nepoučí a bude jen otázkou času, kdy udeří nová krize. Krize je ovšem také příleţitostí, aby vznikl nový hospodářský model, který vytvoří pracovní místa a sociální jistoty. Vyjádřil velké uznání ČMKOS na poli mezinárodním i osobní přínos Milana Štěcha a Zdeňka Málka. Miroslav Gazdík zdůraznil, ţe odbory v Evropě čelí stejným problémům a o to více by měly být solidární. John Monks řekl, ţe lehkomyslný lačný kapitalismus ve stylu kasina dostal infarkt, který však nebyl smrtelný, ale je velmi váţný z hlediska dopadů na obyčejné lidi. Uvedl, ţe finanční sanace bankovního sektoru bude stát tři biliony USD a splácení britského finančního sektoru se prodlouţí aţ do roku 2032. Stanovisko EOK je jednoznačné, proč by pracující měli nést náklady za chamtivost bank? Richard Falbr, kritizoval české politiky a prezidenta Václava Klause za protiodborové výroky a útoky na odboráře hájící základní zaměstnanecké benefity. Pracovní část sjezdu zahájil dosavadní předseda ČMKOS Milan Štěch vystoupením k obsáhlé písemné zprávě o činnosti odborové centrály za čtyřleté období. Jeho vystoupení doplnili zastupující místopředseda Vít Samek a Zdeněk Málek, místopředseda ČMKOS. Dále byla projednána zpráva o hospodaření ČMKOS, návrh změn Statutu ČMKOS a zpráva revizní komise.
Potravinář č. 2/2010
Závěr prvního dne jednání sjezdu patřil volbám nového vedení konfederace a členů revizní komise. Do funkce předsedy ČMKOS byl zvolen Jaroslav Zavadil, místopředsedy byli zvoleni Václav Pícl a Radka Sokolová. Zvoleno bylo rovněţ 7 členů revizní komise a 1 náhradník. V úvodu druhého dne jednání Milan Štěch a Zdeněk Málek, končící ve vedení ČMKOS, poděkovali všem za týmovou práci a ocenili působení odborného a profesionálního zázemí ČMKOS. Klíčovým bodem druhého dne jednání bylo přijetí nového Programu ČMKOS do roku 2014, který představil nově zvolený předseda Jaroslav Zavadil. Program se zaměřuje na obhajobu zájmů zaměstnanců při překonávání důsledků globální hospodářské krize, chce hlavně důsledně čelit tlaku na sniţování mezd, obcházení pracovního práva, úpravy pracovní doby a omezování úrovně sociálního zabezpečení. Sjezd schválil usnesení a Odborové memorandum, kterým se obrací na zaměstnaneckou veřejnost, aby více vnímala legitimnost kroků a úsilí odborů v době, kdy zaměstnanci jsou a budou pod hrozbou krize vystavováni tlaku nejistých pracovních poměrů a zhoršování pracovních podmínek. Sjezd vyzval odboráře k účasti ve volbách. (m)
Portrét nového předsedy Jaroslav Zavadil se narodil v roce 1944. Absolvoval Střední odborné učiliště ČKD, obor elektromontér a vystudoval Střední p r ů m y sl o v o u šk o l u elektrotechnickou v Dobrušce. Od dubna 1997 působil jako místopředseda ČMKOS. Profesní kariéru začínal jako elektrotechnik v ČKD Trakce Zkušebna lokomotiv (1961 aţ 1968). V letech 1968 aţ 1989 působil ve Stavostroji a. s. v Novém Městě nad Metují (obchod ně tec hnické sluţby , zkušebna strojů).
opatřením, která v únoru přijala vláda Jana Fischera a předtím se na nich shodla i tripartita. Vystupuje také v médiích. (mi)
Komentář k tiskové zprávě: Řešení ODS pro pracovní místa
Kariéru odborového předáka zahájil jako předseda ZO OS KOVO Stavostroj a.s., Nové Město nad Metují (od prosince 1989). V letech 1994 aţ 1997 zastával funkci místopředsedy OS KOVO, který sdruţuje pracující v kovoprůmyslu a je největším svazem v ČMKOS. V dubnu 1997 se stal místopředsedou nejsilnější odborové centrály ČMKOS, kterou tehdy vedl Richard Falbr. Funkci obhájil dvakrát (v roce 2002 a 2006), kdy uţ v čele ČMKOS stál Milan Štěch. Jaroslav Zavadil nemá ţádné funkce v odborových ani v mimoodborových majetkových orgánech a společnostech. Není členem ţádné politické strany, ani se jím stát nehodlá. Jako nově zvolený šéf ČMKOS se stal prvním, který není napojen na ČSSD, jako tomu bylo u Falbra a Štěcha. To bylo odborům často vyčítáno a kritika zaznívala i zevnitř z odborů. Sám J. Zavadil však propojení odborů s ČSSD odmítl. "Vedení ČMKOS tvoří lidé z různého politického spektra. Jestli se to někdy jevilo tak, ţe jsme vycházeli ČSSD vstříc, tak to bylo z jejich blízkých programových věcí. Levicové strany nám totiţ v některých věcech vycházely vstříc, ale není to propojenost s ČSSD." Jaroslav Zavadil byl aţ doposud také častým a oblíbeným moderátorem odborářských protestů a demonstrací. Zúčastňuje se jednání tripartity. Mimo jiné se vyjadřoval ke 38 krátkodobým protikrizovým 3
ODS na základě doporučení Ekonomické skupiny odborníků (ESO) představuje sadu opatření zlepšujících podmínky pro zaměstnance i zaměstnavatele. Tato opatření vytvoří za jeden rok prostor pro vznik aţ 170 tisíc nových pracovních míst v soukromém sektoru. Celosvětové zkušenosti ukazují, ţe čím pruţnější je trh práce, tím niţší je nezaměstnanost. Pracovní místa vytváří hlavně soukromý sektor, proto chceme firmy motivovat k jejich nabízení a udrţení.
Komentář: Základní filozofie návrhů ODS v oblasti trhu práce je zřejmá. Jejich osou je podpora podnikatelů a redukce práv zaměstnanců opřená o falešnou ideu, ţe tyto tzv.úspory pro firmy povedou k vyšší investiční činnosti a budou mít kladný efekt i na zvýšení ochoty podnikatelů najímat nové pracovní síly. Návrh ig nor uje n ega tivn í e fe kty předkládaných opatření, jako je sníţení příjmů do státního rozpočtu s následným dopadem na schopnosti státu reagovat odpovídající hospodářskou a sociální politikou na situaci na trhu práce. Tvrzení, ţe existuje úměra mezi vyšší pruţností trhu práce a niţší nezaměstnaností je mýtus, který nemá oporu v ţádných mezinárodních statistikách. Rozhodující pro zaměstnanost je efektivní investiční činnost nejen soukromého sektoru, ale i státu, stabilní pracovní prostředí a rovněţ stabilní příjmová úroveň „průměrných“ občanů. Útoky na
Potravinář č. 2/2010
pracovněprávní jistoty zaměstnanců vedou k opačnému efektu, k jejich znejistění a zhoršení úrovně jejich zejména dlouhodobější spotřeby. Navíc umoţňuje podnikatelům vyvíjet větší tlak na jejich mzdovou úroveň. Pro existenci i soukromého sektoru jsou navíc velmi důleţité i státní investice zejména v oblasti infrastruktury, které jsou další redukcí příjmů státu ohroţené Je zřetelné, ţe ODS si představuje trh práce jako prostor, kde jednozn ačně převaţují práva zaměstnavatelů nad právy zaměstnanců a kde zaměstnanci mají být vděčni za jakýkoliv, i krátkodobý pracovní úvazek. Tato filozofie vede k tomu, ţe proces tvorby pracovních míst je v pojetí ODS závislý na úlevách po firmy (lépe řečeno pro jejich majitele) a na redukci práv zaměstnanců. V této souvislosti je na místě připomenout, ţe strategie většiny členských zemí Evropské unie je zaloţena na poznání, ţe je třeba udrţet zaměstnanost (tj. co nejvíce zaměstnanců v jejich současných pracovních vztazích) i za cenu přímé podpory státu poskytované jak zaměstnancům (např. formou „kurzarbeitgeld“ v Německu či Rakousku, či formou „podpory v nezaměstnanosti poskytované při tzv. částečné nezaměstnanosti v Nizozemsku ad. zemích). Tato pomoc státu je přitom podmíněna zákazem výpovědi dané zaměstnancům ze strany jejich zaměstnavatelů, pokud jde o takto podporovaná pracovní místa a to buď po dobu, po kterou je pomoc v důsledku dočasného poklesu zakázek způsobeného krizí poskytována, popř. po dobu delší. Vzhledem k tomu, ţe z vyjádření ekonomických expertů bez ohledu na jejich „původ“ vyplývá, ţe nárůst nezaměstnanosti se stále ještě v České republice nezastavil (konečně i sama ODS v předloţeném materiálu v bodě 5 vychází z biblických „sedmi
hubených let“, kdyţ předpokládá po jiţ uplynulých dvou letech krize,, ţe k úplnému odeznění krize dojde aţ za pět let), je na místě kombinovat jak zaměstnaní směřující k udrţení současných míst, tak opatření podporující vznik nových míst. Návrhy ODS v podobě, ve které byly prezentovány umoţňují nahrazování současných pracovních míst (výpovědní doba bude zkrácena na jeden měsíc) „novými“ pracovními státem podporovanými místy nebo ţivnostmi. Obecně je na místě předeslat, ţe většina navrhovaných opatření vyţaduje legislativní řešení formou zákona (novela zákona o zaměstnanosti a zákoníku práce), a ţe jejich ekonomické propočty a odhady uvedené v tabulce nelze s oh l e d e m n a n e j as n os t podmínek, za kterých by byla realizována, prověřit (uţ vůbec není jasné, proč v tabulce nejsou náklady a výnosy navrhovaných opatření odděleny a proč jsou uvedeny jen jako pololetní).
1. Motivace pro vznik nových pracovních míst Zaměstnavatel, který vytvoří nové pracovní místo na dobu neurčitou pro nezaměstnaného, absolventa nebo rodiče po skončení rodičovské, dostane na jeden rok slevu 3 600 Kč na sociálním pojištění. Stát za něj na dva roky převezme garanci výplaty 75 % případného čtyřměsíčního odstupného s měsíční výpovědní lhůtou.
Komentář Toto opatření má své úskalí ve výpadku příjmů sociálního pojištění. Je otázkou, do jaké míry by mohl být tento výpadek kompenzován úsporami na nevyplacených podporách. Další otázkou je stabilita vytvořených pracovních míst, kdyţ návrh opatření sice hovoří o pracovním poměru na dobu neurčitou, ale 4
jedním dechem počítá s brzkým propuš těn ím za městn ance, k němuţ zaměstnavatele dokonce motivuje tím, ţe za něj stát zřejmě zaplatí (jak jinak lze rozumět slovům „převezme garanci“) 75 % čtyřměsíčního odstupného (tj. celkem trojnásobek průměrného měsíčního výdělku propuštěného zaměstnance). U tohoto opatření chybí nutné omezení výpovědi ze strany zaměstnavatele výměnou za poskytnutou státní podporu, bez něhoţ se otevírá prostor pro „opakovanou recyklaci navrhované státní podpory“) a nekontrolovaný nárůst veřejných výdajů na navrhované opatření provázené propouštěním ostatních, tj. návrhem „ n e c h r á n ě n ý c h zaměstnanců“.Navrţené řešení je spojeno i s nezanedbatelnými právními problémy. Ve své podstatě se jedná o tzv. pozitivní diskriminaci, která je přípustná pouze v případě, ţe má dočasný charakter, tj. ţe se uplatní jen do doby, kdy je dosaţeno vyrovnání původní „negativní“ diskriminace určité skupiny zaměstnanců (uvedených výslovně v návrhu ODS). Současně je třeba upozornit na standardní námitky MPSV při všech návrzích týkajících se poskyt ování jakékoliv formy finanční podpory státem, ţe je třeba posoudit, zda v navrhovaném opatření se nejedná o nedovolenou (zakázanou) podporu podnikatelů v rámci hospodářské soutěţe, a dále, ţe je třeba uvést, z jakých zdrojů by měla být zaměstnavatelům uvedená podpora (dotace?) poskytována, a který státní orgán by ji poskytoval.
2. Podpora pro nezaměstnané, kteří začnou podnikat Nezaměstnanému, který začne podnikat jako ţivnostník, zůs ta ne pl ná výše po d pory v nezaměstnanosti po celou podpůrčí
Potravinář č. 2/2010
dobu. Toto opatření lze vyuţít zabezpečení a zdravotního bylo zajištěno, ţe půjde jednou za 10 let. pojištění, tak pro poskytování o vytvoření nových, nikoliv
Komentář Je otázkou, nakolik je navrhované opatření motivující. Uchazeči o zaměstnání se dnes v naprosté většině snaţí si nové zaměstnání sehnat. Tam, kde jsou „natlačeni“ zaměstnavatelem z důvodu úspory jeho nákladů do podnikání (tj. přijetí statusu zaměstnavatele), přijímají dnes tuto změnu bez zvláštní finanční podpory státu. Navrhované opatření tak v sobě obsahuje velký potenciál pro zneuţívání prostředků vynakládaných na pasivní politiku zaměstnanosti, kdyţ v uvedeném případě stát těmto OSVČ nově „připlatí“ plnou výši podpory vedle jejich příjmu z podnikání v situaci, kdy skutečně nezaměstnaným osobám byla v uplynulých letech podpora v nezaměstnanosti sniţována. Skutečná motivace, aby se uchazeč o zaměstnání rozhodl pro přechod do podnikatelské činnosti tak zaloţena navrhovaným (z pohledu veřejných financí, jejichţ úspory ODS vytrvale poţaduje, velmi marnotratným) není, protoţe jiţ stávající OSVČ se v důsledku krize ocitají ve stejné situaci, jako zaměstnavatelé propouštějící své zaměstnance – klesá počet zakázek a zákazníků; ve sluţbách zejména v důsledku růstu nezaměstnanosti, poklesu mezd a tedy i koupěschopné poptávky, s jejímţ nárůstem zatím ještě nelze počítat). Navrhované opatření rovněţ můţe nahnat za vidinou získání určitého startovacího kapitálu do podnikání osoby, které nemají k podnikání vlohy, a které se pak při nezdaru podnikání mohou dostat do velkých osobních potíţí (dluhy, osobní bankroty). Navíc je zde skryta tendence a motivace k posílení tlaku na přechod zaměstnanců do statutu OSVČ se všemi známými negativními důsledky (švarcsystém) jak pro financování sociálního
příslušných dávek těmto osobám. rozdělení současných pracovních míst). 3. Více částečných úvazků I zde je rovněţ na místě připomenout vše, co bylo uvedeno S t á t u l ev í f i r má m n a o pozitivní diskriminaci shora sociálním pojištění 7 200 Kč ročně u opatření č. 1. Zrušení za kaţdý částečný úvazek pro rodiče minimálního odvodu pojistného s dětmi do 12 let, lidi starší 55 let, na zdravotní pojištění prohloubí absolventy, studenty, zdravotně hrozící nedostatek prostředků ve postiţené nebo pro pečující veřejném zdravotním pojištění na o handicapované. Odstraníme financování zdravotní péče. diskriminaci částečných úvazků zrušením minimálního odvodu zdravotního pojištění.
Komentář Především je třeba uvést, ţe sjednávání částečných úvazků dnes nic z právního hlediska nic nebrání, důvodem pro jejich větší nevyuţívání je především malý zájem ze strany zaměstnavatelů a jejich nízký přínos z hlediska úrovně příjmů vyplácených v těchto případech zaměstnancům (mohou tedy hrát pouze doplňkovou roli), které se následně promítají i do nízké úrovně nemocenských a důchodových dávek zaměstnanců). Současně praxe ukazuje, ţe ze strany zaměstnavatelů není o vyuţívání částečných úvazků mimořádný zájem, protoţe i v těchto případech nese zaměstnavatel řadu fixních nákladů, které se neliší od zaměstnanců pracujících na plný úvazek (stůl, počítač, kancelářské vybavení apod.). Navrhované opatření však představuje motivaci pro další atak na uzavírání pracovních poměrů na dobu neurčitou s plným pracovním úvazkem zaměstnavatelé budou motivováni rozdělovat existující plné úvazky mezi více zaměstnanců za účelem získání státní podpory, neţ aby vytvářeli nová pracovní místa (z pohledu veřejných financí, jejichţ úspory ODS vytrvale poţaduje, se i zde jedná o velmi marnotratné vynakládání veřejných prostředků, aniţ by 5
4. Výhodnější práce na dohodu Prodlouţíme maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin.
Komentář Uţ dnes je v krizi zaměstnávání na základě dohod o provedení práce masivně zneuţíváno k nahrazování pracovního poměru (plných pracovních úvazků); navrhované opatření nesměřuje ke zvýšení skutečné zaměstnanosti, ale spíše opět k rušení z pohledu z a m ě s t n a v a t e l e „draţš ích“ prac ovn ích m íst a k jejich nahrazování „levnějšími“ dohodami o provedení práce. Nedojde tak s vysokou mírou pravděpodobnosti k vytváření nových pracovních příleţitostí a ke sniţování nezaměstnanosti, v jehoţ zájmu je opatření navrhováno, ale spíše jen pokrytí stávajícího stavu, kdy firmy často vykazují u dohod o provedení práce niţší počet odpracovaných hodin a vyplácejí za ně vyšší odměnu. Je třeba zdůraznit, ţe v těchto případech tzv. prekérního zaměstnání nejsou zaměstnanci nemocensky ani důchodově pojištěni a při větším vyuţívání této moţnosti by se prohlubovala jejich újma na právech plynoucích z těchto systémů, která by mohla vyvolat potřebu poskytování finanční pomoci z jiných sociálních systémů.
Potravinář č. 2/2010
Na druhé straně zvýšení počtu hodin vyvolá nepochybně tlak ze strany Ministerstva financí na zavedení povinnosti odvádět z dohod o provedení práce pojistné na sociální pojištění stejně jako je tomu u dohod o pracovní činnosti, a to by mohlo vést k likvidaci tohoto pracovněprávního institutu, který má ve své současné časově velmi omezené podobě (nepřesahuje 1 měsíc výkonu práce) své opodstatnění – slouţí k plnění dílčích úloh nikoliv soustavnějšímu výkonu práce. Hledat proto v tomto institutu vyšší zaměstnanost není věcně důvodné.
5. Uvolnění smluv na dobu určitou Úplně uvolníme řetězení a délku smluv u nově vzniklých pracovních míst na dobu určitou (na období 5 let do úplného odeznění krize).
Komentář Především je třeba předeslat, ţe příslušná evropská směrnice neumoţňuje České republice „úplně uvolnit řetězení pracovních poměrů na dobu určitou“. Je zřejmé, ţe realizace tohoto opatření, které by jistě řada zaměstnavatelů přivítala, by bylo na úkor zvýšení právní a ţivotní nejistoty zaměstnanců, kteří v takových situacích nemohou např. splnit podmínky pro získání hypotéky apod. Stále více zaměstnanců by ztratilo perspektivu získání pracovního poměru na dobu neurčitou a s tím spojenou ochranu, včetně případného nároku na odstupné při rozvázání takového pracovního poměru z organizačních důvodů. Věcně pak toto opatření směřuje opět k podpoře tzv.prekérních, tj. neplnohodnotných forem zaměstnání (bez odpovídající pracovněprávní a sociální ochrany), navíc s poněkud
komickým časovým údajem, který předpokládá, ţe strukturální finanční, hospodářská a sociální krize, vyvolaná neprůhlednými machinacemi ve finančním sektoru nejvyspělejších zemí světa a asociálními opatřeními v oblastí daní apod. v uplynulých dvaceti letech, odezní jaksi sama, bez zásadních změn v ekonomické struktuře a rozdělování vytvořeného bohatství.
6. Pruţnější pracovní doba Zavedeme pruţnější konta pracovní doby a umoţníme její flexibilnější nerovnoměrné rozloţení.
úroveň a tedy i koupěschopnost zaměstnanců, navíc ovlivňují i vyměřovací základy v oblasti sociálních systémů za jednotlivé kalendářní roky a mohou tak zaměstnance velmi poškodit v jeho právech náleţejících z těchto systémů. S délkou vyrovnávacího období narůstá z pohledu zaměstnance i riziko nedoplacení části mzdy (a její výše) v případě finančních potíţí či bankrotu zaměstnavatele.
7. Alternativní modely zaměstnávání
Rozšíříme vyuţití alternativních modelů zaměstnávání Komentář (částečné úvazky, práce doma…) I zde je třeba upozornit, ţe a zavedeme rekvalifikační projekty příslušná evropská směrnice určené speciálně pro osoby měnící neumoţňuje České republice zaměstnání.
pruţnost kont pracovní doby, kterou má návrh zřejmě na mysli (t j . z e j m én a n ě k ol ika l e t é vyrovnávací období). V ţádném případě nelze konstatovat, ţe současné právní úprava kont je „velmi přísná“ jak uvádí materiál ODS, spíše je moţné konstatovat, ţe je spojena s určitou administrativní zátěţí, která však vyplývá ze samotné podstaty tohoto institutu – je nutné vést přesný přehled o odpracované pracovní době za delší období, včas signalizovat změny týkající se rozvrhu práce a na závěr doplácet popř. dluţnou část mzdy. To vše na druhé straně zbavuje zaměstnavatele finančních nákladů spojených s přesčasovou prací, a proto tam, kde zaměstnavatel vnímá svoji ekonomickou výhodnost konta pracovní doby, přistupuje k němu i za současných podmínek. Opatření však bude moţné posoudit teprve p o jeho upřesnění. Opatření tohoto typu obecně směřují proti ochraně zaměstnanců v oblasti pracovní doby a odměňování – příliš dlouhé vyrovnávací období a příliš nízká stálá mzda sniţují mzdovou 6
Komentář Opatření bude moţné posoudit teprve po jeho upřesnění. K částečným úvazkům viz výše komentář k bodu 3. Jinak obecně jsou tyto formy podle zákoníku práce moţné, navíc zcela běţně v praxi vyuţívané, zajímavé by bylo zjistit, jak má dojít k jejich širšímu vyuţívání, vzhledem k tomu, ţe jejich uplatnění je především věcí smluvní svobody (autonomie) ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatele při sjednávání konkrétního pracovněprávního vztahu, o které ODS jinak ráda hovoří. O tom návrh opatření nehovoří, stejně tak jako nenabízí představu o případných finančních pobídkách ze strany státu ve prospěch většího vyuţívání těchto moţností. Opět je zde nebezpečí, ţe tyto pracovní vztahy, pokud by byly modifikovány více do podoby prekérní formy bez náleţité ochrany, budou prosazovány jako rovnocenná náhrada za plnohodnotné pracovní poměry a tedy oslabovat pozici zaměstnanců v oblasti pracovněprávních vztahů, i jejich ochranu.
Potravinář č. 2/2010
8. Dočasná práce u jiného zaměstnavatele Obnovíme moţnost dočasného přidělení zaměstnance k práci u jiného zaměstnavatele.
V tomto bodě by bylo moţné s navrhovaným opatřením souhlasit v zájmu snah o omezení příliš velkého rozsahu agenturního zaměstnávání a omezení velmi vysokého počtu agentur práce působících na českém trhu práce, kde dochází často k porušování povinností vyplývajících z příslušných právních předpisů na úkor pracovních podmínek a odměňování agenturních zaměstnanců, které nejsou schopny početně poddimenzované inspektoráty práce postihovat. Bylo by však zapotřebí velmi přesně stanovit podmínky pro uplatnění tohoto opatření v zájmu ochrany „půjčovaných“ zaměstnanců (souhlas zaměstnance, pracovní podmínky odpovídající jeho pracovní smlouvě, zachování přinejmenším současné mzdy apod.), jinak hrozí stav, kdy by tento institut byl zneuţíván k obcházení povinností zaměstnavatele vyplývajících z uzavřené pracovní smlouvy ke škodě zaměstnance.
9. Kdo z vlastní vůle podá výpověď, nebude mít plnou výši podpory Pokud zaměstnanec dá výpověď sám z vlastní vůle, nebude mít nárok na plnou výši podpory v nezaměstnanosti.
Komentář Obecně takto formulované opatření je zcela nepřijatelné, protoţe zaměstnanec často rozvazuje pracovní poměr u zaměstnavatele z důvodu, ţe s ním bylo zacházeno způsobem, kdy na něm nelze spravedlivě poţadovat setrvání v tomto pracovním poměru. Tyto případy nelze v ţádném případě postihovat odnětím podpory v nezaměstnanosti, která plní
funkci náhrady mzdy (její odnětí by vedlo jak k diskriminaci zaměstnanců, tak k sociálnímu vyloučení). Toto opatření by znamenalo další zhoršení pozice uchazečů o zaměstnání, zvýšení moţnosti šikany zaměstnavatelů a bránilo by (diskriminujícím způsobem) uplatnění zákonného práva zaměstnance na výpověď.
10. Sociální dávky jen pro aktivní Podmíníme výplatu podpory v nezaměstnanosti a dávek hmotné nouze účastí ve veřejně prospěšných pracích, veřejné sluţbě, rekvalifikacích nebo vzdělávacích kurzech.
Komentář Toto opatření je v situaci, kdy extrémně přibylo nezaměstnaných, kteří přišli o práci prokazatelně bez vlastní viny, a kdy úřady práce, obce ani zaměstnavatelé nemají potřebné finanční prostředky, popř. kapacity pro realizaci těchto prací či vzdělávání, poněkud cynické, a bez podstatné finanční podpory ze strany státu prakticky nerealizovatelné (s tím ale návrh ODS ve své finanční bilanci nepočítá). Je třeba současně upozornit na riziko posouzení navrhovaného opatření jako „nucených prací“ – Česká republika ratifikovala příslušnou úmluvu Mezinárodní organizace práce, která ji zavazuje takové práce potírat. Je třeba spíše pouţít motivační nástroje a zabývat se podporou ekonomického růstu i prostřednictvím státních zakázek.
11. Udrţíme pracovní místa Umoţníme firmám s ned ostatkem zakázek zvyšovat zaměstnancům kvalifikaci. Vzdělávací kurzy budou nadále financovány z evropských fondů.
ţe svůj program má jiţ splněn. Toto opatření je jiţ dnes realizováno.
12. Zabráníme zvýšení daní Nepřipustíme zvýšení sociálního pojištění a daní z příjmů pro firmy a ţivnostníky. Pokud tomu nezabráníme, přijde o práci 60 tisíc lidí.
Komentář Naopak, má-li Česká republika vybřednout ze svých současných rozpočtových potíţí a z krize, je třeba neprodleně zavést progresivní zdanění příjmů fyzických osob a vyrovnat podmínky pro odvod pojistného za zaměstnance a za osoby samostatně výdělečně činné. Redukce daní a pojištění a omezování role státu byla jednou z příčin současného ekonomického výpadku a poklesu zaměstnanosti a následně i rozpočtové krize. Nerovné podmínky odvodu pojistného a daní mezi OSVČ a zaměstnanci vytvářejí nerovné soutěţní podmínky na trhu práce, které vedou ve svých důsledcích k ohroţení finanční stability veřejných financí, rozmachu prekérních forem práce, zejména švarcsystému a v konečném důsledku i k poškozování OSVČ v jejich sociálních právech. Zpracovali: Sociálně ekonomické oddělení ČMKOS, Právní oddělení ČMKOS
Odbory podle názoru většiny brání výraznému sniţování platů
Jak ukázal exkluzivní bleskový průzkum společnosti Komentář SANEP, nadpoloviční většina Nejde o nové opatření. V tomto dotázaných se domnívá, ţe nebýt bodě můţe ODS směle prohlásit, o d b o r ů , b y l y b y d n e s 7
Potravinář č. 2/2010
zaměstnanecké platy celkově mnohem niţší. Tento názor podporují zejména voliči ČSSD a KSČM, ale i např. i třetina lidí podporujících pravicové strany. Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl ve dnech 6.-8. dubna 2010 proveden na reprezentativním vzorku 3,803 dotázaných ve věkové kategorii 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci panelu 145 tisíc registrovaných uţivatelů, 7,971 dotázaných. Podle názoru v souhrnu 57,1% dotázaných by bez činnosti odborů a kolektivního vyjednávání byly zaměstnanecké mzdy a platy v České republice výrazně niţší neţ jsou dnes. Tento názor sdílí více jak 70% voličů ČSSD, ale např. i téměř jedna čtvrtina voličského elektorátu ODS. Pochopitelně, ţe vliv odborů na tvorbu platových ohodnocení vnímají velice pozitivně zejména zaměstnanci, jejichţ zájmy hájí podnikové, či profesní odborové organizace. Opačně je tomu v případě zaměstnanců, kteří nejsou součástí ţádné odborové struktury. Negativní postoj vůči činnosti odborů zaujímají také podnikatelé. Z pohledu pohlaví, lze říci, ţe nepatrně více vnímají pozitivně vliv odborů na výši platů muţi. Celkově lze z výsledků průzkumu společnosti SANEP vyvodit, ţe vliv odborů na zájmy zaměstnanců v otázce výši platů je vnímán většinově velice pozitivně, coţ svědčí o narůstající pozici jednotlivých odborových svazů v očích většiny domácí populace. Na tomto pozitivním postoji většiny domácí populace se podílí i např. mediálně monitorované výstupy jednotlivých odborových subjektů s následnými organizovanými stávkami za zájmy zaměstnanců apod. Odborové masové aktivity mají v posledním monitorovaném období rovněţ podle dřívějších průzkumů společnosti SANEP většinovou podporu široké veřejnosti.
Myslíte si, ţe bez odborů a kolektivního vyjednávání by byly zaměstnanecké mzdy a platy v České republice výrazně niţší? ANO ............................ 25.9% SPÍŠE ANO ............... 31.2% NE ................................ 18.7% SPÍŠE NE ................... 14.1% NEVÍM ....................... 10.1% (mm)
Průzkum: Krize nesemknula vedení firem se zaměstnanci i s odbory Praha - Globální ekonomická krize příliš nesemknula vedení českých firem se zaměstnanci a s odbory. Vyplývá to z průzkumu Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), který má ČTK dispozici. Průzkum ale naznačil, ţe vedoucí pracovníci českých firem nyní vidí u svých zaměstnanců větší zájem o dění ve firmě a větší snahu p od p oři t in o vace a ú s pěch společnosti. Více neţ v polovině podniků je cítit větší loajalita zaměstnanců k firmě, i kdyţ v převáţné míře jde o posun "mírný" a jenom osm procent manaţerů tento růst sounáleţitosti se zaměstnavatelem hodnotí jako "výrazné zlepšení". Zřejmě obava ze ztráty zaměstnání vedla k tomu, ţe 61 procent vedoucích pracovníků hlásilo větší nebo menší růst zájmu zaměstnanců o firmu a její budoucnost. Větší ochotu přispět k prosperitě firmy například účastí na inovačních procesech nebo vlastními inovačními přístupy vidí u zaměstnanců manaţeři ve 40 procentech společností. "Tento rozpor jsme při formulaci dotazů do jisté míry očekávali," uvedla vedoucí katedry podnikové ekonomiky na VŠE Eva Kislingerová. Podle ní jsou manaţeři mnohdy přesvědčeni, ţe zaměstnanci se o společnost zajímají pouze z obavy o ztrátu svých jistot. To se odráţí i v názorech českých manaţerů na vývoj vztahů se zaměstnanci a odbory. Drtivá většina je přesvědčena, ţe se v této oblasti 8
v podstatě nic nestalo a krize ji nijak neovlivnila. Podle Kislingerové průzkum od halil, ţe uvnitř společností spolu jednotlivé skupiny v rozhodovacích a ve výkonných pozicích vlastně vůbec nemluví. (mm)
Správná cesta Počátkem dubna jsem se jako host zúčastnila konference ZO Opavia -LU – přesněji nyní uţ závodu firmy KRAFT v Lovosicích. Letošní kolektivní vyjednávání bylo pro odboráře specificky obtíţné právě onou změnou majitele. Čeští zaměstnanci firmy KRAFT jsou totiţ odborově organizováni nikoli ČMKOS, ale u ASO (Asociace svobodných odborů) a lovosická Opavia jako nová akvizice, měla u našeho NOS PPP kolektivní smlouvu formulovanou značně odlišně. Od odborů se ovšem ţádá, aby postupovaly ve vzájemném souladu a to byl právě jistý kámen úrazu. Nutno otevřeně říci, ţe kolegové z ASO to těm našim nejen neulehčili, ale spíše jim dokonce, hlavně zpočátku, házeli klacky pod nohy, především svou málo pochopitelnou pasivitou.
předseda ZO NOS PPP p. Miloslav Borovička
Nakonec se ale přece jen našemu týmu vyjednavačů, za vydatné pomoci předsedy a právníka NOS PPP v jedné osobě JUDr. Štěpánka a odborné argumentace Ing. Voráčkové , podařilo vyjednat se společností KRAFT podmínky v poměrech letošního krizového roku víc neţ slušné. To, ţe vyjednávači v tomto případě (stejně, jako v mnoha jiných) dali a dávají do své práce vše, je podle mých osobních zkušeností vcelku obvyklé. Přesto se ne vţdy
Potravinář č. 2/2010
podaří dosáhnout dobrého výsledku a podaří-li se přece, leckdy sporné a nejčastěji jen ojedinělé bývají reakce ostatních členů „základky“, kteří pak onen slušný vyjednávací výsledek jen „sklízejí“. Na zmíněné odborářské konferenci v Lovosicích mě nejvíc potěšil přístup právě opačný. Nejen, ţe se na samotné schůzi sešlo poměrně hodně lidí, ale vypadalo to, ţe se scházejí s vědomím, jako by oním vyjednávacím týmem byli oni všichni; pozorně vyslechli zprávu předsedy M.Borovičky a pak se stalo něco, co bývá v našich základkách k vidění bohuţel opravdu zřídka: ţe totiţ část členů jménem všech přítomných poděkovala vyjednavačům včetně pracovníků svazu za dobře odvedenou práci. Moţná, ţe vám to připadá jako banální příběh ze ţivota současných odborářů. Ujišťuji vás, ţe mně samotné, která účastí při často vícekolovém vyjednávání, plném kliček, odboček, zdrţování, odkládání , úhybných manévrů a leckdy bohuţel ze strany zaměstnavatelů i nátlaku a vyhrůţek, tráví mnoho hodin v roce, to jako banální a obyčejné nepřipadá vůbec. Naopak: jsem přesvědčena, ţe je to správná cesta. Eva Mašková Region Ústí nad Labem
letošního roku do další fáze. K poslednímu březnu ukončil činnost region Olomouc a jeho základní organizace přešly pod nový region Morava se sídlem v Brně. Protoţe za vším jsou lidé i tato změna se lidí dotýká. Bc. Pavel Pliska - předseda regionální sekce a vedoucí pracoviště a Iveta Pospíšilová, administrativní pracovnice jsou ti s kterými jsme se v této souvislosti rozloučili. Pavel stál v čele regionu od roku 1992, Iveta
s ním spolupracovala od roku 1996. Oběma děkujeme za dlouholetou práci pro odbory, za péči o naše ZO a přejeme Pavlovi hodně zdraví a spokojených let v důchodu a Ivetě hodně štěstí na trhu práce.
Jarko, Pavle a Iveto – díky!
V souvislosti s organizačními změnami v období od 1.ledna dosud skončil pracovní poměr řady našich Reorganizace odborového dlouholetých kolegů. K 31. 1. 2010 svazu potravinářů vstoupila v březnu jsme se rozloučili s paní Marcelou
Hrabačkovu z regionu Plzeň a Aničkou Veřmiřovskou z regionu Ostrava – poděkovali jsme jim v prvním vydání Potravináře letošního roku. V březnu se s námi rozloučila kromě Pavla Plisky a Ivety Pospíšilové také naše starostlivá ekonomka, paní Jaroslava Kuncová, která pracovala na ústředí svazu od 1.12.1993. Po dobu 4 měsíců na ESU a od 1.4.1994 na HFO jako vedoucí oddělení. Dovolte, abych touto cestou a jménem všech poděkoval jmenovaným ještě jednou za jejich dlouholetou obětavou práci pro svaz a členskou základnu. JUDr. Alexander Štěpánek předseda NOS PPP za regionální výbor Oldřich Tureček
SOCIÁLNÍ POLITIKA Experti se shodují: vyvedení části peněz do fondů důchody nevyřeší Ačkoli reformu penzí kvůli stárnutí populace a rostoucím výdajům v různé míře provedla jiţ řada evropských zemí, recepty, jak zajistit seniorům dostatečné příjmy a nezruinovat státní kasu, se různí.
Na jednom se však evropští experti shodují. Opt-out, tedy vyvedení části peněz z veřejného sociálního pojištění do soukromých penzijních fondů, který se u nás snaţí prosadit například ODS, je riskantní a neřeší důchody většiny populace, ale spíše lidí s vysokými příjmy. „Ze starých členských států nešel cestou opt-outu kromě Velké 9
Británie, kde se neosvědčil, nikdo,“ řekl Právu švýcarský odborník na reformu penzí Giuliano Bonoli. „Soukromé penze lze organizovat i jinak,“ dodal. „Opt-out je výhodný jen pro lidi s vysokými příjmy. Současně ale sniţuje příjmy veřejného důchodového systému. Je proto velmi riskantní,“ potvrdil Právu Fritz von Nordheim Nielsen z Evropské komise.
Potravinář č. 2/2010
Britský systém důchodů, který opt-out zavedl jiţ v padesátých letech, podle něj zkolaboval právě proto, ţe neplnil sociální funkci. „Britové ale jiţ od opt-outu ustoupili,“ dodal. Čerstvé zkušenosti s ním naopak mají některé nové členské země, například Slovensko. „Na Slovensku vyvedli devět procent, nikde jinde to nebylo tolik. Teď jim to ale generuje obrovské deficity rozpočtu,“ řekl Právu Vít Samek z Českomoravské konfederace odborových svazů. „Naštěstí je o tom u nás určité povědomí na obou stranách politického spektra. ODS se ale přesto snaţí opt-out prosadit,“ dodal. Český důchodový systém je podle něj po zvýšení důchodového věku na 65 let stabilizován tak na patnáct let. „Určité turbulence teď zaţívá kvůli krizi, uvidíme, jak dlouho potrvají,“ uvedl Samek, který se podílí na práci expertní skupiny k důchodům iniciované ministrem financí Eduardem Janotou. Důleţitá je konkrétní podoba reformy penzí, ne jen kontrast mezi státním a soukromým pilířem, shodují se experti. Reformy penzí byly nedávno provedeny například v Itálii nebo ve Švédsku. Švédsko šlo cestou úpravy průběţného systému, která zaručila větší zásluhovost, ale zároveň i určitou minimální úroveň penzí. „Náš systém je nastaven tak, ţe se nemůţe dostat do deficitu. Penze jsou vázány na průměrnou mzdu. Pokud by klesala, sníţí se i důchody“ řekla Právu Anna Hedborg, autorka švédské reformy. „Snaţili jsme se vytvořit něco, co se můţe líbit oběma stranám, jak těm, co chtějí jistotu veřejného systému, tak těm, co volají po zásluhovosti,“ doplnil ji expert na penze Joakim Palme. Odbory a akademici byli pro, ostatní zainteresované strany včetně těch politických byly při vytváření reformy drţeny na míle daleko, prozrazují Švédové, jak se jim podařilo dosáhnout shody široké veřejnosti.
„Příprava reformy ve Švédsku trvala asi deset let. S tímhle ale vydrţíme do další doby ledové. Místo vratké dohody byla nastolena pevná mezigenerační shoda,“ dodal Palme. Radikální změny důchodů schválila v devadesátých letech například Itálie. „Podařilo se je prosadit také proto, ţe začnou plně platit aţ po čtyřiceti letech,“ řekl Právu Matteo Jessoula z univerzity v Miláně. „V Itálii odbory nikdy nedovolí opt-out,“ dodal. (mi)
Noví kolegové: iniciativa k návrhu zákona o otevírací době Na podzim roku 2009 se konalo v Pardubicích setkání zaměstnanců obchodních řetězců s poslanci parlamentu České republiky ing. Miroslavem Váňou a Mgr. Ladislavou Zelenkovou, které zorganizovala předsedkyně ZO NOS PPP Kaufland, v.o.s. Pardubice Marcela Jelínková (na snímku V.Rohlíka).
v iniciativě uzákonění zákazu prodeje o státních svátcích v České republice. Pro upřesnění upozorňuji, ţe se jedná skutečně pouze o státní svátky, coţ je 11 kalendářních dní v roce. Naší iniciativě nejde v ţádném případě o omezení otevírací doby o sobotách a nedělích, coţ by mohlo zvýšit procento nezaměstnanosti. Spolu se zástupci o d b o r o vé h o s va z u j s me se opakovaně zúčastnili pracovních schůzek s poslancem ing. Váňou, který přislíbil spolupráci, abychom projednali další postup v celé záleţitosti. S tím souvisí i anketa, která probíhá od března 2010 na všech 92 filiálkách společnosti Kaufland ČR. Tato akce byla náročná jak na přípravu – obálky, plakáty, anketní lístky – tak i na distribuci, kterou bylo třeba provést ve vymezeném krátkém čase. V anketě měli všichni zaměstnanci moţnost vyjádřit svůj názor na případné uzákonění zákazu prodeje o státních svátcích a po vyplnění zaslat na filiálku Kaufland Pardubice, kde se anketa za spolupráce předsedy ZO NOS PPP, zástupců odborového úseku a regionálního pracoviště průběţně vyhodnocuje. V současné době jsou k dispozici vrácené anketní lístky z poloviny filiálek. Předpokládám, ţe celá akce bude vyhodnocena nejpozději do konce dubna 2010. Obchodní řetězec Kaufland je největší v ČR, takţe příprava a distribuce materiálů byla opravdu náročná. Závěrem mi dovolte, abych jménem svým a našich zaměstnanců poděkovala vedení společnosti za to, ţe nám umoţnilo anketu uskutečnit a všem zaměstnancům odborového svazu, kteří se na celé akci jakýmkoliv způsobem podíleli a jejichţ práce si velmi váţíme.
Diskuze mimo jiné poukázala na neuspokojivý stav, týkající se neomezené otevírací doby obchodních řetězců v České republice o státních svátcích. Ukazuje se nutnost ošetřit zmíněnou záleţitost zákonem o otevírací době, tak jak je tomu i v některých členských zemích Evropské Unie. V ý s l e d e k a n k e ty b ud e Z á s t u p c i o d b o r o v é důleţitý jako podklad pro naši další organizace pardubického Kauflandu společnou práci a věřte, ţe to nebude (fakticky čerství členové NOS PPP) jednoduché. poţádali o spolupráci předsedu NOS PPP Judr. A. Štěpánka a regionálního Marcela Jelínková, pracovníka p. Václava Rohlíka, aby předsedkyně ZO NOS PPP byl konzultován další postup Kaufland, v.o.s. Pardubice 10
Potravinář č. 2/2010
Firmy zkouší, co jim projde: máte padáka - na odstupné zapomeňte… Firmy, které nemají dost zakázek a práce pro své zaměstnance, se snaţí šetřit i na propouštění. Pod pohrůţkou výpovědi za hrubé porušení kázně pak nutí své zaměstnance podepsat nevýhodné dohody. "Tyhle situace se dějí skutečně poměrně často. Zaměstnavatelé se snaţí zaměstnance zastrašit nebo je prostě dotlačit k tomu, aby podepsali dohodu o ukončení pracovního poměru bez uvedení důvodu. Vyhnou se tak vyplácení odstupného a propuštění je nevyjde draho," vysvětluje Lucie Pilousová z karlovarského poradenského centra pro zaměstnance. Tuto praktiku potvrzují i pracovníci dalších regionálních poraden. Shodují se přitom, ţe se to děje kvůli hospodářské krizi, kdy podniky nemají peníze a snaţí se šetřit, kde se dá. Takové chování některých zaměstnavatelů potvrzují i inspektoráty práce, které se setkávají se stíţnostmi na tyto praktiky. "Počet dotazů a podání na způsob ukončení pracovního poměru, kdy zaměstnavatel nutí zaměstnance k dohodě o skončení pracovního pomě ru namísto ukončení pracovního poměru pro zaměstnavatele nevýhodným způsobem, poslední dobou vzrůstá," sdělila Alena Švecová z oblastního inspektorátu práce. Lidé ale často nejprve smlouvu podepíší a teprve následně se obracejí na inspektoráty práce nebo na poradny a hledají pomoc. Po podpisu smlouvy je ale jiţ pozdě. Lidé se pak mohou obrátit se svou stíţností jiţ jen na soud. "Doporučujeme, aby zaměstnanci v případech jakékoliv nejistoty nepodepisovali dokumenty bez předchozí konzultace s odborníky," radí náměstek generálního inspektora ze Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
dobu PN delší 6 měsíců Některé firmy se ovšem nárok vzniká splněním podmínek. zaměstnanců zbavují jen naoko. Jak říká například předseda odborového sdruţení Kovo Josef Středula, 3. PŘÍSPĚ VEK V NEZ A podniky nejprve přinutí zaměstnance MĚSTNANOSTI (čl. 4) k dohodě o ukončení pracovního ţádost člena potvrzená členem výboru organizace poměru. A následně je najmou zpět na provádění určité práce. Pro firmy kopie dokladu potvrzující dobu evidence člena na je takový systém výhodný. "Protoţe Úřadu práce delší 6 měsíců jiţ nejsou zaměstnanci, firmy za ně rodinný stav a počet neodvádějí pojištění. A ještě jim nezaopatřených dětí vyplácejí mnohem méně peněz, doloţení výše příjmu člena protoţe takto najímaní pracovníci jiţ (rodiny člena) v době pobírají podporu v nepobírání příspěvku zaměstnanosti," řekl nedávno Josef v nezaměstnanosti Středula. Podle něj stát kvůli tomuto doloţení výše příjmu člena způsobu, kdy jsou jak firmy, tak (rodiny člen) po ukončení i pracovníci, kteří si přivydělávají při výplaty příspěvku pobírání dávek v nezaměstnanosti, v nezaměstnanosti v kontroverzní situaci, přišel loni další skutečnosti významné přibliţně o deset miliard korun. pro poskytnutí soc. výpomoci Ministr financí Eduard Janota o nároku rozhoduje P NOS. o problému ví. Podle něj stát přichází ročně o okolo stovek milionů korun. Jak uvedl, je na ministerstvu práce 4. SOCIÁLNÍ PODPORA PŘI a sociálních věcí, aby situaci řešilo. STÁVCE (čl. 5) To připravuje novelu zákona ţádost člena potvrzená členem výboru organizace o zaměstnanosti. Otázkou ale potvrzující účast ţadatele na zůstává, zda by ji ještě stihla stávce uvedenou projednat tato sněmovna. v kalendářních dnech, (mi) rodinný stav a počet nezaopatřených dětí VÝHODY PRO VÁS: doloţení výše příjmu člena PODPŮRNÝ FOND (rodiny člena) před stávkou další skutečnosti významné pro poskytnutí soc. výpomoci Potřebné podklady pro projednání ţádostí o podpory podle o nároku rozhoduje P NOS. Statutu podpůrného fondu při jednání P NOS nebo pro přiznání 5. ÚMRTÍ V SOUVISLOSTI podpory (vznik nároku je uveden S PRACOVNÍM ÚRAZEM u jednotlivých podpor): NEBO NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ (čl. 6) 1. P Ř I S P Ě V E K P ŘI ţádost člena nebo pozůstalého potvrzená NAROZENÍ DÍTĚTE (čl. 6) členem výboru organizace ţádost člena potvrzená záznam o úrazu, případně členem výboru organizace protokol inspekce práce nebo rodný list dítěte potvrzení oddělení nemocí potvrzení ZO o vyplacení z povolání o vzniku nemoci podpory z povolání nárok vzniká splněním podmínek. kopie úmrtního listu r od i n n ý s t a v a p o če t 2. DLOUHODOBÁ PRACOVNÍ nezaopatřených dětí a jejich věk NESCHOPNOST ČLENA (čl. 6) kopie dokladu o skutečných ţádost člena potvrzená nákladech pohřbu členem výboru organizace doloţení průměrného kopie neschopenky potvrzující měsíčního příjmu pozůstalého 11
Potravinář č. 2/2010
další skutečnosti významné pro poskytnutí soc. výpomoci
kopie záznamu o pracovním úrazu, ne bo p otvr zen í oddělení nemocí z povolání o vzniku nemoci z povolání ro zh od nut í o př i zná n í invalidního důchodu r o d i n n ý s t a v a p o če t nezaopatřených dětí a jejich věk průměrný měsíční příjem člena (rodiny člena) další skutečnosti významné pro poskytnutí soc. výpomoci o nároku rozhoduje P NOS.
výměr, potvrzení obecního úřadu, potvrzení pojišťovny, p ř í p a d n ě n a v í c fotodokumentace) rozsah poškození vnitřního zařízení bytu v osobním vlastnictví, druţstevního bytu, nájemního bytu nebo obytných částí domu v osobním vlastnictví * (potvrzení obecního úřadu, potvrzení pojišťovny, p ř í p a d n ě n a v í c fotodokumentace) další skutečnosti významné pro poskytnutí soc. výpomoci o nároku rozhoduje P NOS.
6. DLOUHODOBÁ PRACOVNÍ NESCHOPNOST V DŮSLEDKU PRACOVNÍHO ÚRAZU NEBO NEMOCI Z POVOLÁNÍ (čl. 6) ţádost člena potvrzená členem výboru organizace kopie záznamu o pracovním úrazu, ne bo p otvr ze n í oddělení nemocí z povolání o vzniku nemoci z povolání kopie neschopenky r o d i n n ý s t a v a p o č e t 8. PODPORA PŘI ÚMRTÍ nezaopatřených dětí a jejich STÁLÉHO ČLENA věk DLOUHOLETÉHO průměrný měsíční příjem FUNKCIONÁŘE (čl. 6) 10. JINÁ TÍŢIVÁ SITUACE rodiny člena před vznikem ČLENA NEUVEDENA V Čl. 6 ţádost výboru organizace PN a v průběhu PN s uvedením data úmrtí stálého ţádost člena nebo potvrzená další skutečnosti významné člena funkcionáře, členem výboru organizace pro poskytnutí soc. výpomoci stanovisko regionálního příjem člena (rodiny člena) o nároku rozhoduje P NOS. pracovníka počet nezaopatřených dětí a jejich věk 7. PŘIZNÁNÍ INVALIDNÍHO 9. P O D P O R A P Ř I doklady potvrzující tíţivou DŮCHODU V DŮSLEDKU POVODNÍCH A JINÝCH situaci člena (rodiny člena) PR A C O VN ÍH O Ú R A ZU Ţ I V E L N Ý C H další skutečnosti významné NEBO NEMOCI Z POVOUDÁLOSTECH pro poskytnutí soc. výpomoci LÁNÍ o nároku rozhoduje P NOS. ţádost člena nebo potvrzená ţádost člena nebo potvrzená členem výboru organizace členem výboru organizace rozsah poškození (demoliční
TÉMA: BENEFITY Firmy šetří na výhodách Finanční benefity dostává letos o 6 % méně zaměstnanců neţ loni. Jejich průměrná výše navíc klesla z loňských 15 tisíc na 14 200 korun. U nefinančních benefitů je pak situace ještě horší. Ukázal to průzkum Merces.cz, do kterého se zapojilo téměř 100 tisíc zaměstnanců. Dovolenou nad zákonem stanovené minimum jiţ nemá k dispozici 38 % zaměstnanců, ale jen 26,5 %. Přibliţně deset procent zaměstnanců pak přišlo o nápoje zdarma, příspěvek na důchodové pojištění, moţnost vzdělávat se na náklady zaměstnavatele nebo vyuţívat flexibilní pracovní dobu. N e jv íc e se o me z o vá n í
benefitů projevilo v malých firmách do 50 zaměstnanců, nejméně naopak podniků s více neţ 250 zaměstnanci. Největší úspory v oblasti nefinančních benefitů zaznamenalo odvětví poštovních sluţeb, účetnictví a těţby nerostů. Nejmenší naopak státní správa, IT a elektrotechnický průmysl. Zaměstnavatelé reagují na ekonomickou krizi také tím ţe omezují benefity pro své zaměstnance. Ukázala to analýza společnosti a portálu Profesia. Minulý rok byla bez benefitů asi přibliţně čtvrtina zaměstnanců, dnes je to více neţ třetina. Počet zaměstnanců s moţností čerpat dovolenou navíc klesl v první polovině letošního roku z 39 na 30 12
procent. Nápoje na pracovišti má z původní čtvrtiny jiţ jen třetina zaměstnanců a vzdělávání či pruţnou pracovní dobu vyuţívá o 6 procent méně zaměstnanců. K poklesu nabízených benefitů dochází v soukromých i státních organizacích. (mim)
Jak komunikovat o benefitech v ekonomické krizi Omezování komunikace o benefitech v obtíţných ekonomických časech se můţe negativně podepsat na fluktuaci a produktivitě zaměstnanců, coţ má přímý vliv na celkové hospodářské
Potravinář č. 2/2010
výsledky firem. Článek proto shrnuje několik základních kroků, které by měli manaţeři lidských zdrojů dodrţovat. Vytvořte strategii. Uvědomte si, co řídí obchodní výsledky. Zároveň se dobře seznamte se svými zaměstnanci a tím, co je pro ně důleţité. Pak si ujasněte, jak vaše benefity spojují dohromady oba tyto faktory. Upoutejte pozornost. Propagujte své benefity stejně agresivně, jako se propaguje celá vaše firma. Vyčnívejte. V komunikaci se zaměstnanci není vaší konkurencí jen vnější prostředí, ale také vnitřek firmy informace, které vaši zaměstnanci získávají kaţdý den. Jednejte se zaměstnanci jako se zákazníky. Strategie benefitů určená pro jednu skupinu zaměstnanců nemusí vyhovovat jiným skupinám. Proto je třeba segmentovat zaměstnance a upravit komunikaci na míru jednotlivým skupinám. Začněte u toho, kdo
jsou vaši zaměstnanci a co chtějí. se zaměstnanci zvolte raději celkový přístup. Integrujte tuto Seznamte se s jejich rodinami. ko mu nikac i, aby s te sv ým Řada zaměstnanců si vybírá zaměstnancům usnadnili přehled. benefity podle potřeb své rodiny. Získávejte proto informace B u ď t e k o n z i s t e n t n í . o rodinách svých zaměstnanců Komunikujte během celého roku a upravte komunikaci na míru a vyuţívejte k tomu všechny jejich potřebám. dostupné prostředky. Trpělivě učte své zaměstnance, jak Poskytujte přístup. Neskrývejte nabízené benefity lépe vyuţívat. informace o benefitech. Ujistěte se, ţe jsou jednoduše přístupné Zachovejte jednoduchost. všem, kteří je potřebují. Místo obsáhlých knih s benefity a právních dokumentů nabízejte Udrţujte celostní přístup. praktické seznamy rad Koord inování komunikace a informace o benefitech, které v obtíţných a rychle se měnících mohou zaměstnanci snadno dobách můţe být obtíţné. Ke pouţít. Upravte své informace na komunikaci se všemi zaměstnanci míru věku zaměstnanců, rodinné byste přesto měli přistupovat situaci apod. jako ke vztahu 1) komunikační strategie vaší firmy a jednotlivých Umoţněte zaměstnancům jejích částí, 2) kontextu současné reagovat. Dejte jim moţnost ekonomické situace a 3) sdílet myšlenky a otázky. individuálním benefitům. Jednoduše k tomu můţete vyuţít například sociální méd ia. Integrujte. V závislosti na své Oboustrannou komunikací si velikosti můţe mít firma i desítky získáte větší respekt a loajalitu dodavatelů benefitů pro své zaměstnanců. zaměstnance. Místo individuální komunikace kaţdého dodavatele (mi)
POTRAVINÁŘSTVÍ Podpora regionálním značkám Kromě uţ známé a zavedené Klasy signalizující zákazníkovi zaručenou kvalitu se na trhu objevují různé značky pro regionální potraviny. Vzdor malému objemu prostředků na propagaci si také vesměs získávají spotřebitelské sympatie a i kdyţ jde většinou jen o místní výrobky, zájem o ně projevují i některé obchodní řetězce. Kaţdá regionální značka má svůj název a také vlastní pravidla, podle nichţ ji mohou potraviny získat. O záměru vytvořit jednotnou značku Regionální potravina jsme hovořili s Hugo Roldánem, ředitelem odboru komunikace a styku s veřejností ministerstva zemědělství. Jednotlivé regionální značky pro kvalitní potraviny se
zřejmě osvědčily. Proč tedy navíc jednotná značka? V poslední době se hodně mluví o kvalitě potravin. Na trh přichází spousta výrobků, o nichţ spotřebitel často neví, odkud pocházejí, kdo je vyrobil a jejichţ kvalita je – v některých případech diskutabilní. Zákazník má přitom plné právo na podrobné informace o zboţí. Říká se, ţe kvalita se prosadí sama, ale mnohdy je to běh na dlouhou trať, zejména v dnešní době, kdy ekonomická krize tlačí dolů kupní sílu obyvatelstva. To je jeden z důvodů, proč chce ministerstvo zemědělství nastartovat nový projekt podporujíc spotřebu regionálních potravin a jejich zviditelnění. Cílem informační kampaně na podporu regionálních potravin je tedy zvýšení zájmu lidí o to, co se vyrábí v jejich okolí, a jejich motivace k preferování regionálních potravin a snad i posílení jejich 13
hrdost na kraj, ve kterém ţijí. Nakupovat místní potravinářské výrobky by mělo být samozřejmostí, tak, jak je to to v řadě evropských zemí. Koneckonců, tyto potraviny jsou díky krátkým distribučním cestám mnohem čerstvější neţ ty, které k nám putují z velké dálky; mají proto obvykle lepší chuť i cennější nutriční vlastnosti. Čím blíţ jsou potraviny ke spotřebiteli, tím méně je také zatíţeno ţivotní prostředí při jejich dopravě. A konečně pádným důvodem je i podpora zaměstnanosti v daném regionu. Prosperující zemědělci, zpracovatelé i prodejci představují záruku udrţení, nebo dokonce rozšíření počtu pracovních míst. Značka Regionální potravina v ţádném případě nemá nahradit existující regionální značky, ale naopak má pomoci v jejich propagaci. Tyto značky – například Pardubický mls, Chutná hezky
Potravinář č. 2/2010
jihočesky či Zlatý hrnek Jiţní Moravy - mají uţ na trhu svoji nepopiratelnou hodnotu. Nejde nám tedy o to, je zastiňovat, ale naopak je zastřešit novou značkou. Účelem je dát nové značce stejná pravidla a podpořit existující značky kvality větším obnosem peněz, neţ jsou kraje schopny dát na tento účel. Jednotná pravidla pro novou značku vypracujeme společně s Potravinářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR a Asociací krajů. Je taky nutné říci, ţe kaţdý kraj nemusí nezbytně mít svou značku pro místní kvalitní potraviny. Je to dobrovolná iniciativa. Předpokládáme, ţe kraje, které se zatím k regionálním značkám kvality potravin staví opatrně, se přidají tehdy, kdy budou vidět, ţe propagační kampaň má nějaké výsledky. Touto kampaní nechceme tak říkajíc „objevit Ameriku“, naše země se tímto krokem chce připojit k řadě vyspělých států, které podobné podpůrné programy delší dobu úspěšně vyuţívají. Mluvíte o podpoře značky. Znamená to, ţe uţ jsou j pro tento účel vyčleněny nějaké prostředky? Na regionální značku je vyčleněno 50 milionů korun, na nichţ se shodli poslanci. O mechanismu správy a distribuci těchto peněz v současné době jednají zainteresovaní partneři. Ministerstvo zemědělství navrhne společně s Potravinářskou komor ou, Agrár ní komorou a Asociací krajů potřebnou propagační kampaň. Peníze jsou zatím pro letošní rok, ale snaţíme se, aby je bylo moţné je zajistit i napřesrok. Budou pod přísnou kontrolou zmíněných organizací. Značku Regionální potravina a pravidla pro její udělování pravděpodobně představí ministr zemědělství Jakub Šebesta na letošním veletrhu Salima. Jaké bude mít značka vyuţití? Najdeme ji jen na obalech potravin? Výrobce bude mít na obalu svého produktu nadále jiţ zavedenou regionální značku, tedy například Chutná hezky jihočesky, a kromě ní pouţije, bude-li chtít a bude-li mít
značku udělenu, i jednotné logo Regionální značky. Tímto logem mohou být označeny i v prodejnách regály, kde se budou prodávat výrobky oceněné jednotlivými regionálními značkami. Logo bude moţné dát ve velkých prodejnách i do stop, které na zemi vedou k místu, kde se budou potraviny s těmito značkami prodávat, apod. Také obchodník, který tyto potraviny prodává, můţe mít příslušné logo například na dveřích obchodu. Není tedy nutné, aby se na nějakém výrobku vršily značky, ale jednotné logo by mělo slouţit tomu, aby se spotř e bitel v obchod ě lépe orientoval, kde najde kvalitní regionální potraviny. Přesnější informace a později i pravidla naleznou zájemci na internetové stránce www.regionalnipotravina.cz. (mi)
Řetězce drtí dodavatele Antimonopolní úřad šetří první stíţnosti na podnákladové ceny. Dodavatelé tvrdí, ţe zákon o trţní síle v praxi nic nevyřešil. Plány na ochranu dodavatelů před ostrými lokty obchodních řetězců pomocí nového zákona zatím v praxi nefungují. Dodavatelé se totiţ shodují, ţe situace je v mnoha případech ještě horší obchodníci našli cesty jak zákon obejít a tlak na cenu je dokonce větší neţ dříve. V době, kdy maloobchodní trţby uţ patnáctý měsíc v řadě klesají, se totiţ řetězce nechtějí vzdát ţádných peněz, a to ani z poplatků, které zákon zakazuje. Ty nepovolené typu "regálného" tak rychle nahradily poplatky fixní či růstové. S jinými body zákona si pak řetězce ani pod hrozbou pokuty nelámou hlavu vůbec. Problémem jsou hlavně ceny. Přestoţe řetězce nesmějí prodávat pod cenou, za kterou zboţí od dodavatele nakoupí, v praxi se to děje. Právě na akční ceny totiţ nalákají do svých prodejen nejvíce lidí. Podle informací HN jde například o Kaufland. "Naše zboţí prodávají o pět procent levněji, neţ za kolik ho 14
fakturujeme. Ke stejné ceně nás pak nutí i další řetězce a tak nízko jít nemůţeme," říká jeden z dodavatelů, který si nepřál být jmenován. Kaufland se sice brání, ţe firma respektuje legislativu a zákony vţdy dodrţuje, ale uplatňování podnákladových cen řetězci uţ šetří i antimonopolní úřad. "ÚOHS obdrţel několik podnětů týkajících se obecně problematiky podná kladových cen," potvrzuje Hynek Brom místopředseda ÚOHS s tím, ţe ţádné správní řízení v oblasti zákona o významné trţní síle však zatím zahájeno nebylo. Obchodníci si ovšem hledají cesty jak obejít zákon i jinde. Podle zákona mají například zaplatit fakturu za zboţí do třiceti dnů, ale stále častěji to protahují a v případě "včasného" splacení p o ţ ad u jí sk o n t o z f a kt ury . V souvislosti s fakturami nyní antimonopolní úřad prověřuje společnost Tesco. Nevyhráli ani pekaři, kteří podle zákona nemají dostávat zpět neprodané zboţí. "To jsme vyřešili tak, ţe se spočítala vratka z Velikonoc a Vánoc, zprůměrovala se na celý rok a to jim odečítáme z marţe," přiznává zástupce jednoho z pěti největších obchodníků na trhu. Kromě toho se největší hráči pojistili proti stíţnostem tím, ţe nechali dodavatele podepsat smlouvy stvrzující, ţe na nich nejsou závislí. "Zabývali jsme se tím u Makra, Aholdu a Kauflandu. Z našeho šetření ale vyplývá, ţe i kdyţ to dodavatelé podepíší, právně je to jen cár papíru," míní Jan Levora z Českého sdruţení pro značkové výrobky. "Raději smlouvu respektujeme, velké řetězce jsou pro nás ţivotně důleţité,"říká anonymně další dodavatel. Potravinářská komora, která zákon vypracovala, jeho znění brání. "Zatím je předčasné říct, ţe zákon nefunguje. ÚOHS dostal podněty a my čekáme na jeho vyjádření. Připravujeme ale novelu zákona," říká mluvčí komory Dana Večeřová. Také obchodníci však uţ chystají stíţnosti k Ústavnímu soudu a Evropské komisi. "Uţ byla vybrána advokátní kancelář," dodává Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.
Potravinář č. 2/2010
Co nařizuje zákon o trţní síle: maloobchodníci nes mějí prodávat zboţí za niţší cenu, neţ za jakou ho nakoupili zákon pevně stanovuje, ţe za zboţí musí být zaplaceno nejdéle do 30 dnů od jeho dodání, jinak řetězce budou platit úroky z prodlení řetězcům hrozí za zneuţití trţní síly pokuta aţ 10 milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu
nejvyšší pokles produkce farmáři z Libereckého kraje, a to téměř čtvrtinu. Průměrné výkupní ceny jatečného skotu se loni v ČR zvýšily u býků o 2,1 procenta, avšak aţ o 2,3 procenta méně se platilo za jalovice a krávy. U býků v nejlepší kvalitě dostávali chovatelé v průměru 39,95 Kč za kilogram ţivé hmotnosti. Za prasata chovatelé dostávali při výkupu v průměru o 0,8 procenta niţší ceny. U nejkvalitnějších zvířat to bylo v ţivé hmotnosti 29,91 (mm) koruny za kilogram. (mm)
Výroba masa na Hradecku klesla V Královéhradeckém kraji loni klesla výroba masa bez drůbeţího o osm procent na 23.629 tun. Propad produkce byl mírně niţší neţ v celé Českí republice, kde výroba masa klesla o devět procent. Na celorepublikové produkci jatečního masa se hradecký kraj podílel asi 6,5 procenta. Informovala o tom hradecká pobočka Českého statistického úřadu. Pokles produkce v hradeckém regionu u všech tradičních druhů masa. Podle farmářů se na poklesu produkce nejvíce projevilo sniţování stavů prasat, a to kvůli nízkým výkupním cenám vepřového. Produkce vepřového masa loni v regionu meziročně klesla o 8,2 procenta na 18 611 tun. Výroba hovězího klesla o sedm procent na 5000 tun. Ještě většímu sníţení produkce hovězího zabránilo to, ţe zemědělci kvůli nízkým výkupním cenám mléka sniţují stavy krav a více neţ v minulosti je posílají na jatka. Čísla statistiků to potvrzují. V kategorii krav poráţky loni vzrostly o 16 procent na 7378 kusů. Naopak u býků poráţky klesly o pětinu na 7371 kusů. Celková výroba masa vyjma drůbeţího dosáhla loni v Česku 361.814 tun. Téměř čtyři pětiny produkce tvořilo vepřové, zbytek připadl na hovězí a telecí. Mezi kraji zaznamenali
Madeta: má polovinu chybějícího mléka Mlékárně Madeta přestane od dubna dodávat Mlékařské druţstvo Jih dvě stě tisíc litrů mléka denně. Dosud druţstvo Madetě dodávalo polovinu její denní spotřeby mléka, která je kolem milionu litrů. Ke sníţení dodávek přistoupilo druţstvo Jih z důvodu, ţe se s mlékárnou nedohodlo na nastavení ceny pro další období. Madeta si smluvně zajistila necelou polovinu chybějícího objemu. Náhradní dodávky budou činit 90 000 litrů mléka denně. Nové dodávky z Třebíčska získá aţ od srpna. Informovala o tom mluvčí Madety Barbora Daňková. Podle generálního ředitele Milana Teplého by společnost mohla bez 200 000 litrů mléka denně přeţít jeden aţ dva měsíce. Jak řekl před týdnem, podnik by byl nucen uzavřít závody v Českých Budějovicích, Strakonicích a Prachaticích. Práci by ztratilo 250 aţ 300 lidí. O uzavření strakonické provozovny se uvaţuje uţ více neţ dva roky a provoz je uţ nyní utlumen. Provoz v Plané nad Luţnicí by měl fungovat dál, protoţe do něj firma v současnosti výrazně investuje. Druţstvo Jih bude od dubna Madetě dodávat denně kolem 320 000 aţ 340 000 litrů mléka. Podniku se však hlásí noví dodavatelé mléka
15
Jihočeská mlékárna Madeta má rozjednané nové dodávky na 160 000 litrů mléka. Ty by měly nahradit sníţení dodávek hospodářským druţstvem Jih o 200 000 litrů denně. Noví dodavatelé jsou z Vysočiny a jiţní Moravy. Informoval o tom generální ředitel Madety Milan Teplý. Dováţení mléka od dodavatelů ze vzdálenějších oblastí ovšem zvýší dopravní náklady a Madeta bude muset zvýšit ceny výrobků, připustil Teplý. Dále uvedl, ţe Madeta bude usilovat o návrat mléka od druţstva Jih. Prý bude schopna nabídnout lepší podmínky neţ jiné zahraniční mlékárny. Podle Teplého Madeta platí nyní 7,20 aţ 7,50 Kč za litr mléka, a to i druţstvu Jih. Klatovská mlékárna, kam bude směřovat část mléka od tohoto druţstva, podle Teplého platí méně. Loňské průměrné výkupní ceny v Madetě byly kolem 6,14 Kč za litr. (mk)
Školní mléko i pro jídelny Jak pomoci evropskému mléku? Propagací, inovací, správným a zřetelným značením a také rozšířením školního mléka o další produkty i konzumenty. O těchto námětech mluvili představitelé zastřešujících organizací evropských zemědělců a jejich druţstev COPA/ COGECA v expertní skupině na vysoké úrovni ustanovené komisí. Generální tajemník organizací Pekka Pesonen upozornil na to, ţe evropští chovatelé dojnic musí splňovat přísné poţadavky dané správnou hygienickou praxí, welfare a environmentálními standardy. Proto by bylo třeba, aby jejich výrobky byly na trhu zřetelně odlišené od těch, které přicházejí ze třetích zemí, kde neplatí přísná legislativa Evropské unie. „Produkt musí být zřetelně označen, aby umoţnil konzumentům výběr při nákupu, a tím přinesl produkci
Potravinář č. 2/2010
evropských výrobců přidanou ekonomickou hodnotu,“ uvedl Pesonen. Pochvalně se přitom vyjádřil o legislativě umoţňující chránit regionální speciality před náhraţkami a imitacemi. Za přínos a tradiční i efektivní nástroj propagace označil program školní mléko. Ten by podle něj měl nejen nadále pokračovat, ale jeho rozsah by se měl rozšířit tak, aby se týkal více
produktů i příjemců. Například, jak navrhl, by mohl zahrnout i mléko, které se pouţívá ve školních jídelnách. Henri Brichart, šéf pracovní skupiny COPA/COGECA pro mléko a mléčné výrobky upozornil na důleţitost výzkumu a inovací pro mléčný sektor, pokud by měl zůstat konkurenceschopným i v budoucnu. Další investice v této oblasti jsou
proto podle něj nezbytné. Zlepšit by se, jak navrhl, měla opatření pro stimulaci inovace, která jsou unijní politice rozvoje venkova. Silná společná zemědělská politika s dostatečně velkým rozpočtem je podle Bricharta nezbytná pro zachování evropského mléčného sektoru. (ma)
EKONOMICKÁ DATA Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých měsících roku 2009 a 2010 2010
2009 4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
1.
2.
3.
Předchozí měsíc = 100
99,9
100,0
100,0
99,6
99,8
99,6
99,8
100,2
100,2
101,2
100,0
100,3
Stej.obd.min.roku = 100
101,8
101,3
101,2
100,3
100,2
100,0
99,8
100,5
101,0
100,7
100,6
100,7
Průměr roku 2005 = 100
113,7
113,7
113,7
113,3
113,1
112,7
112,5
112,7
112,9
114,3
114,3
114,6
101,2
101,2
101,4
100,9
100,8
100,7
Průměr roku 2009 = 100 Roční klouzavý prům
104,6
104,1
103,7
103,1
102,6
102,1
101,6
101,3
101,0
Vývoj indexu spotřebitelských cen v jednotlivých čtvrtletích roku 2010 Čtvrtletí Úhrn
1.
2.
1 - 2.
3.
1 - 3.
4.
100,7
Pramen: Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů), ČSÚ, březen 2010 – tabulka č. 5 – domácnosti celkem
16
1 - 4.
Potravinář č. 2/2010
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI 31.3.2010 Kraj Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj
Míra nezaměstnanosti v% 4,0 7,6 8,3
Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj
8,5 11,5 14,1 11,5 8,5 10,3 10,7 11,1
Olomoucký kraj Zlínsky kraj Moravskoslezský kraj
12,7 11,4 12,7
Celkem ČR
9,7
17
Potravinář č. 2/2010
VÝVOJ MEZD V 1.- 4. ČTVRTLETÍ 2009 tab. č. 207
Zaměstnanci a průměrné mzdy (přepočtené osoby) podniky s 20 a více zaměstnanci 1. - 4. čtvrtletí 2009 Průměrná měsíční mzda
Index nominální mzdy 09/08
Index reálné mzdy 09/08
Výroba potr. výrobků a nápojů, tabákových výrobků
21 468
105,3
104,3
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
23 072
103,6
102,6
PRŮMYSL CELKEM
23 766
103,8
102,8
CELKEM ČR
25 131
104,0
103,0
tab. č. 192
Zaměstnanci a průměrné mzdy (přepočtené osoby) celkem včetně podlimitních subjektů 1. - 4. čtvrtletí 2009 Průměrná měsíční mzda
Index nominální mzdy 09/08
Index reálné mzdy 09/08
Výroba potr. výrobků a nápojů, tabákových výrobků
20 476
105,8
104,8
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL
22 204
103,7
102,7
PRŮMYSL CELKEM
22 888
104,0
103,0
CELKEM ČR
23 598
104,0
103,0
Index: stejné obd. min. roku=100 Zdroj: ČSÚ Tabulka č. 192 odpovídá novému konceptu, kdy jsou výsledky o průměrných mzdách publikovány za celou populaci podniků se zvýšeným důrazem na průměrné mzdy zaměstnanců přepočtené na plně zaměstnané, které zohledňují délku pracovního úvazku. Z důvodu srovnatelnosti časových řad budou údaje po omezenou dobu publikovány i v původním konceptu, tj. v podnikatelské sféře bez ekonomických subjektů do 20 zaměstnanců (tzv. podlimitní ekonomické subjekty)
18
Potravinář č. 2/2010
PRŮMĚRNÁ NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ MZDA PODLE KRAJŮ ROK 2008
ROK 2009
INDEX NM09/08
INDEX RM09/08
Praha
30 169
31 471
104,3
103,3
Středočeský
23 561
24 461
103,8
102,8
Jihočeský
21 013
21 715
103,3
102,3
Plzeňský
22 189
23 443
105,7
104,6
Karlovarský
20 073
20 848
103,9
102,8
Ústecký
21 556
22 661
105,1
104,1
Liberecký
21 642
22 348
103,3
102,2
Královehradecký
20 850
21 777
104,4
103,4
Pardubický
20 684
21 316
103,1
102,0
Vysočina
21 087
21 382
101,4
100,4
Jihomoravský
22 321
23 300
104,4
103,4
Olomoucký
20 606
21 449
104,1
103,1
Zlínský
20 931
21 083
100,7
99,7
Moravskoslezský
22 093
22 745
103,0
101,9
Celkem
24 159
25 131
104,0
103,0
Legenda: Index NM - index nominální mzdy Index RM - index reálné mzdy /zpracováno z podkladů ČSÚ, přepočtený počet zaměstnanců u subjektů s 20 a více zaměstnanci/
19
