SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.
Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:
Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb
Dávky státní sociální podpory v okrese Znojmo BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Autor:
Martina HAVLÍKOVÁ
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Milan VENCLÍK, MBA
Znojmo, 2014
Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma Dávky státní sociální podpory v okrese Znojmo jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další zdroje jsem řádně označila a uvedla v seznamu literatury.
Ve Znojmě dne 30. 4. 2014 ................................................. Martina Havlíková
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Milanu Venclíkovi, MBA, za cenné připomínky a odborné rady, které mi poskytoval při zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali a poskytovali rady při vypracování bakalářské práce.
Abstrakt Bakalářská práce analyzuje strukturu a výši jednotlivých vyplacených dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo a zjišťuje spokojenost příjemců s výší dávek, které pobírají a materiálním zajištěním ze strany státu. Teoretická část definuje základní pojmy týkající se státní sociální podpory a charakterizuje jednotlivé dávky. Praktická část se nejprve zabývá analýzou struktury a výší vyplacených dávek v letech 2008 – 2012 v okrese Znojmo. Dále se praktická část zaměřuje na příjemce dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo. Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, jak jsou příjemci dávek státní sociální podpory spokojeni s finanční výší dávky, kterou pobírají a materiálním zajištěním ze strany státu. Posledním krokem v praktické části, bylo navrhnutí vlastních doporučení. Klíčová slova: sociální zabezpečení, státní sociální podpora, rodičovský příspěvek, okres Znojmo Abstract The bachelor thesis analyses the structure and amount of individual social security benefits paid out in the district of Znojmo and finds out how satisfied the receivers are with the amount of benefits they get and the material securing from the state. The theoretical part defines basic terms related to state social security and describes individual benefits. Firstly, the practical part deals with the analysis of the structure and the amount of benefits which were paid out between the years 2008 and 2012 in the district of Znojmo. Secondly, it focuses on the receivers of social security benefits in the district of Znojmo. The questionnaire survey showed how satisfied the receivers are with the amount of the benefit they get and with the material securing from the state. Finally, the practical part contains the author’s own suggested recommendations. Key words: social security, state social security benefits, parental allowance, district of Znojmo
OBSAH 1
ÚVOD ........................................................................................................................... 9
2
CÍL A METODIKA .................................................................................................. 10
3
TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 11 3.1
Sociální zabezpečení v České republice ............................................................... 11
3.2
Základní pojmy v systému státní sociální podpory .............................................. 13
3.2.1
Životní minimum ........................................................................................... 13
3.2.2
Příjem rozhodný ............................................................................................ 14
3.2.3
Rozhodné období ........................................................................................... 15
3.2.4
Nezaopatřené dítě .......................................................................................... 15
3.2.5
Okruh oprávněných osob ............................................................................... 16
3.2.6
Rodina a společně posuzované osoby ........................................................... 16
3.3
3.3.1
Utváření a zavedení systému státní sociální podpory .................................... 18
3.3.2
Informační systém státní sociální podpory .................................................... 19
3.4
Řízení o dávkách státní sociální podpory ............................................................. 20
3.4.1
Nárok na dávku a její výplatu ........................................................................ 20
3.4.2
Zahájení řízení ............................................................................................... 20
3.4.3
Žádost o dávku .............................................................................................. 21
3.4.4
Rozhodnutí o dávce ....................................................................................... 22
3.4.5
Vyplácení dávek ............................................................................................ 22
3.4.6
Kontrolní činnosti .......................................................................................... 23
3.5
Jednotlivé dávky státní sociální podpory .............................................................. 24
3.5.1
Přídavek na dítě ............................................................................................. 24
3.5.2
Příspěvek na bydlení ...................................................................................... 25
3.5.3
Porodné .......................................................................................................... 25
3.5.4
Rodičovský příspěvek ................................................................................... 26
3.5.5
Pohřebné ........................................................................................................ 28
3.6
4
Systém státní sociální podpory ............................................................................. 16
Marketingový výzkum .......................................................................................... 29
3.6.1
Kvantitativní a kvalitativní marketingový výzkum ....................................... 30
3.6.2
Dotazování ..................................................................................................... 30
PRAKTICKÁ ČÁST ................................................................................................. 32 4.1
Charakteristika okresu Znojmo ............................................................................. 32
4.2
Analýza vyplacených dávek v okrese Znojmo v letech 2008 - 2012 ................... 34
4.3
Dotazníkové šetření .............................................................................................. 38
4.4
Výsledky dotazníkového šetření ........................................................................... 39
4.5
Shrnutí dotazníkového šetření .............................................................................. 49
4.6
Doporučení ............................................................................................................ 50
5
ZÁVĚR ....................................................................................................................... 52
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 54
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ A ZKRATEK ........................................ 58 PŘÍLOHY
1
ÚVOD
V České republice je sociální politika realizována jedním z nástrojů, který je nazýván „sociální zabezpečení“. Sociální zabezpečení je tvořeno třemi pilíři, mezi které patří kromě sociálního pojištění a sociální pomoci také státní sociální podpora. Každý z těchto pilířů se liší organizací, instituty, financováním a je zaměřen na zabezpečení jiného sociálního rizika. Cílem sociálního zabezpečení je u lidí, kteří čelí některé z tíživých sociálních situací, zabránit pádu do chudoby. Oblast státní sociální podpory je upravena zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.1 Zákon měl dělenou účinnost. Z části nabyl účinnosti dnem 1. října 1995 (ustanovení upravující dávky netestované tj. poskytované bez ohledu na výši příjmu) a v plném rozsahu pak dnem 1. ledna 1996. Za dobu existence tohoto zákona došlo k řadě významných změn. Jednalo se především o změny v organizaci státní sociální podpory, podmínkách nároku na dávky a také v okruhu poskytovaných dávek. Systém státní sociální podpory poskytuje dávky, které jsou určeny především rodinám s nezaopatřenými
dětmi.
Ve
většině
případů
jsou
oprávněnými
osobami
rodiče
nezaopatřených dětí nebo přímo děti. V současné době je ze systému státní sociální podpory vypláceno celkem pět dávek. Dávky jsou rozděleny na dvě skupiny. První skupinu tvoří dávky, které jsou poskytovány nezávisle na výši příjmu tj. přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Druhou skupinou jsou dávky závislé na výši příjmu rodiny, a sice: příspěvek na bydlení a pohřebné. Jednotlivé dávky se vzájemně liší v tom, k jakému účelu jsou poskytovány a za jakých podmínek mají oprávněné osoby nárok na konkrétní dávku. Vzhledem k faktu, že výdaje na dávky státní sociální podpory tvoří značnou část výdajů ze státního rozpočtu, v roce 2013 to bylo 36,9 mld. Kč, bylo by třeba, aby byla ze strany státu prováděna kontrola, zda jsou dávky, které oprávněná osoba neboli příjemce pobírá, využívány k tomu účelu, ke kterému jsou určeny a také vypláceny.
1
dále jen zákon o státní sociální podpoře
9
2
CÍL A METODIKA
Cílem bakalářské práce je analyzovat strukturu a výši jednotlivých vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 2008 – 2012 v okrese Znojmo. Dalším cílem je identifikovat spokojenost příjemců s výší dávky a materiálním zajištěním ze strany státu, a to prostřednictvím dotazníkového šetření. Dílčím cílem práce je navrhnout opatření, která by měla vést ke zlepšení sledované problematiky. K získání potřebných informací bude provedeno dotazníkové šetření. Dotazníkové šetření bude provedeno na Úřadu práce ve Znojmě a zároveň na veřejném prostranství v okolí Úřadu práce ve Znojmě. Respondenti budou své odpovědi zaznamenávat do dotazníků (příloha č. 2). Takto získané informace budou vyhodnoceny a zpracovány v podobě grafů a tabulek. Na základě zhodnocení provedeného dotazníkového šetření budou navrhnuta možná doporučení. Mezi další metody, které budou využity v práci, patří pozorování, deskripce a syntéza poznatků.
10
3
TEORETICKÁ ČÁST
3.1 Sociální zabezpečení v České republice Pojmy chudinská péče, sociální správa a sociální péče byly historickými předchůdci pojmu sociální zabezpečení. Péči o chudé převzala nejprve svobodná města tím, že regulovala žebrání chudých lidí a později pro tyto osoby organizovala azyly. Tuto péči postupem času převzaly na sebe obce a stát. Vznikaly tak systémy pomoci chudým, které se pozvolna vyvíjely v soudobé systémy sociální pomoci. Pojem chudinská péče zahrnoval soustavu komunálních a státních opatření na pomoc chudým, kterými nejprve obec a poté stát navázal na církevní filantropickou charitu v době, kdy kvůli rozpadu feudalismu přibývalo chudých. Sociální správou se rozuměla soustava veřejnoprávní administrativy, která poskytovala chudinskou pomoc. Pojem sociální péče představoval soustavnou péči státu a obce o občany sociálně slabší. Samotný pojem sociální zabezpečení vznikal až ve 20. století. (Tröster, 2013, s. 1) Sociální zabezpečení je považováno za nejdůležitější nástroj, prostřednictvím kterého se realizuje sociální politika. (Galvas, 2000, s. 22) Nositeli sociální politiky jsou kromě státu také další instituce a orgány např. správa sociálního zabezpečení, úřady práce, různé nadace, charitativní organizace, atp. (Kliková, 2006, s. 236) Obecně můžeme sociální zabezpečení chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření, prostřednictvím kterých lze předcházet sociálním událostem občanů a zmírňovat a odstraňovat jejich následky. (Krebs, 2010, s. 175) Sociálními událostmi se rozumí různé tíživé situace občana, které jsou zpravidla spojeny i s nepříznivými ekonomickými dopady, které občan buď vůbec anebo obtížně může překonat sám bez vnější pomoci. Mezi tyto události řadíme narození a následnou výchovu dítěte v rodině, ztrátu zaměstnání či živitele. Také ale nezaměstnanost, nemoc, úraz, stáří nebo invaliditu. (Galvas, 2000, s. 22) Přesto však nelze všechny tíživé sociální situace, které se v životě člověka vyskytují, považovat za sociální události, s nimiž je spojeno nějaké plnění ze sociálního zabezpečení. (Galvas, 2000, s. 22-23) „Z hlediska poskytování plnění jsou významné jen ty sociální události, jejichž tíživost a nezbytnost pomoci zvenčí je všeobecně uznávána a zakotvena jako součást sociálního zabezpečení.“ (Galvas, 2000, s. 23) 11
Sociální zabezpečení může být vnímáno jako orgán opatření, která formují solidaritu s lidmi, kteří čelí nedostatku příjmů, nebo jim hrozí nedostatek příjmů. (Pieters, 2006, s. 2) Jde o ochranu, která je poskytována prostřednictvím řady veřejných opatření proti hospodářské a sociální nouzi, které by byly způsobeny buď zcela anebo částečným snížením výdělku v důsledku sociálních událostí. (Midgley, Tracy, 1996, s. 3) S pojmem sociální zabezpečení souvisí i právo sociálního zabezpečení, které je v právním řádu České republiky relativně samostatným odvětvím. Jeho samostatnost lze odůvodnit jeho předmětem, metodou právní úpravy a také zájmem státu na jeho kodifikaci. Relativní samostatnost práva sociálního zabezpečení znamená, že je nedílnou součástí celého správního řádu a navazuje tak i na další právní odvětví. (Galvas, 2000, s. 26) Právo sociálního zabezpečení představuje „soubor právních předpisů, které upravují hmotné zabezpečení a služby, jež stát zabezpečuje, reguluje nebo poskytuje oprávněným občanům, kteří v důsledku sociální události nemohou být výdělečně činnými a jejichž nezadatelná sociální práva zaručená ústavou jsou ohrožena sociálním vyloučení.“ (Tröster, 2013, s. 14) Právo sociálního zabezpečení je vnitřně velmi členité a také bohatě strukturované. Jeho složitost a komplikovanost je dána množstvím sociálních událostí, při nichž se poskytuje hmotné zabezpečení či realizuje jiná pomoc. Tato složitost práva sociálního zabezpečení vyžaduje, aby bylo pro přehlednost rozčleněno do určitého systému. (Galvas, 2000, s. 31) Do systému právní úpravy sociálního zabezpečení patří v České republice tři základní systémy, pilíře, jimiž jsou: sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální péče resp. pomoc. (Kliková, 2006, s. 245) Tyto systémy se od sebe liší ve třech aspektech: jakou řeší sociální situaci; způsob, jakým jsou dávky v jednotlivých systémech financovány a jakým způsobem jsou tyto systémy zajištěny z organizačního hlediska. (Krebs, 2000, s. 177) Sociální pojištění, řeší sociální situace, na které je možné se připravit předem formou odložení části
finančních
prostředků
k řešení
budoucí
sociální
situace.
Jde
o
pojištění
v nezaměstnanosti tj. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nemocenské, důchodové, zdravotní či úrazové pojištění. (Arnoldová, 2013, s. 9) Státní sociální podpora, řeší ty sociální situace, které jsou státem obecně uznané za potřebné k řešení. Jde o mateřství, výchovu dítěte v rodině, péči o zdravotně postiženou osobu, 12
sociálně-právní ochranu dítěte a rodiny a také o sociální prevenci před patologickými jevy. (Arnoldová, 2013, s. 10) Státní sociální podpora bude více rozebrána v samostatné kapitole č. 3.3 Sociální pomoc, řeší situace sociální nebo hmotné nouze. Sociální nouze je situace, kdy se člověk nemůže nebo nedokáže o sebe postarat. Může se jednat o bezmocnost fyzickou, duševní nebo jejich kombinace. Hmotná nouze je taková situace, kdy člověk žije pod hranicí životního minima a nemůže si příjem zvýšit především vlastní prací. (Arnoldová, 2013, s. 11) Sociální zabezpečení může být financováno dvojím způsobem. První způsob financování je ze státního rozpočtu. Druhý, ze zdrojů vytvořených z přímých účelově určených plateb stanovených subjektů, které jsou od státního rozpočtu odděleny. V případě, že je sociální zabezpečení financováno přímo ze státního rozpočtu, pak hovoříme o tzv. státním zabezpečení. (Galvas, 2000, s. 30) Prostředky na vyplácení dávek vytváří stát rozdělováním a přerozdělováním státního rozpočtu. Tímto způsobem je v našem systému plně financována státní sociální podpora a převážně financována sociální pomoc. (Galvas, 2000, s. 30-31) Pokud je sociální zabezpečení financováno ze zvláštních fondů, které jsou od státního rozpočtu odděleny a vytvářeny z přímých účelově určených plateb od pojištěnců a příp. dalších subjektů, pak se jedná o sociální pojištění. Shrnutí: Sociální zabezpečení je nástroj, kterým se realizuje sociální politika. Jeho cílem je u lidí, kteří čelí tíživé sociální situaci, zabránit pádu do chudoby. Sociální zabezpečení je tvořeno třemi pilíři, a sice: sociálním pojištěním, státní sociální podporou a sociální pomocí. Každý pilíř je zaměřen na řešení jiného sociálního rizika a liší se organizací a financováním.
3.2 Základní pojmy v systému státní sociální podpory 3.2.1 Životní minimum Životní minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu a je stanoveno jako minimální hranice peněžních příjmů osob k zajištění potřebné výživy a dalších základních osobních potřeb. (Tröster, 2013, s. 187) Spirit (2009, s. 378) ve své publikaci uvádí, že „životní minimum je společensky uznanou 13
minimální hranicí příjmů, pod níž nastává stav hmotné nouze.“ V systému státní sociální podpory má životní minimum velký význam, protože u dávek závislých na příjmu, ovlivňuje násobek životního minima stanovený zákonem okruh osob, které budou v závislosti na výši příjmu v rodině dávku pobírat. Je stanoveno jednou částkou, která závisí na pořadí posuzované osoby a jejím fyzickém věku a také na tom, zda jde o nezaopatřené dítě. Rozhodující je věk, kterého osoba dosáhne v kalendářním měsíci, za který je životní minimum zjišťováno. (Tröster, 2013, s. 188) Tabulka č. 1 – Částky životního minima platné od ledna 2012 (v Kč/měsíčně) Jednotlivec
3 410
První osoba v domácnosti
3 410
Druhá a další osoba v domácnosti, která není nezaopatřeným dítětem
2 830
Nezaopatřené dítě: od 15 do 26 let
2 450
od 6 do 15 let
2 140
do 6 let
1 740
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z http://www.mpsv.cz/cs/11852 Příklad: Tříčlenná rodina (otec 39 let, matka 35 let, nezaopatřené dítě 13 let) ŽM otce
3 410 Kč
ŽM matky
2 830 Kč
ŽM dítěte
2 140 Kč
ŽM rodiny celkem:
8 380 Kč
3.2.2 Příjem rozhodný Příjem rozhodný se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období. „Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.“ (Černá, 2007, s. 135) Pro účely státní sociální podpory není u žadatele o dávku rozhodující majetková situace, ale pouze příjmy, které se zjišťují i u osob společně posuzovaných. Výše příjmů, které jsou pro přiznání dávky rozhodné, vychází z předpisů o daních z příjmů a zákon o státní sociální podpoře se na uvedený předpis odvolává. (Tröster, 2013, s. 185) V zákoně o státní sociální podpoře je taxativně vymezeno, co se považuje za příjem pro účely 14
stanovení rozhodného příjmu. Jedná se např. o příjem za závislé činnosti, příjem z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z pronájmu apod. Dále jsou zde uvedeny dávky nemocenského, důchodového pojištění, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, obdobné příjmy ze zahraničí a dále je to v některých případech rodičovský příspěvek, přídavek na dítě. (Břeská, 2012, s. 24-26) 3.2.3 Rozhodné období Pro posouzení nároku na dávku poskytovanou v závislosti na výši příjmu, se příjmy započítávají v tzv. rozhodném období. U přídavku na dítě je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku tj. do kterého spadá počátek období, před jehož počátkem je třeba prokázat rozhodný příjem. Např. pokud se prokazuje rozhodný příjem pro nárok na přídavek na dítě pro období od 1. 10. 2012 do 30. 9. 2013, je rozhodným obdobím, ze kterého se zjišťuje příjem, kalendářní rok 2011. Tedy kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku 2012, do kterého spadá počátek uvedeného období. (Břeská, 2012, s. 47) Pro příspěvek na bydlení je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí za které se nárok na dávku prokazuje nebo uplatňuje. Jde-li o porodné, pak je to kalendářní čtvrtletí, které předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž se dítě (děti) narodilo. (Břeská, 2012, s. 46) 3.2.4 Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se považuje dítě do skončení povinné školní docházky a poté, nejdéle však do 26. let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední či vysoké škole, nebo se nemůže z důvodu nemoci či úrazu soustavně připravovat na budoucí povolání. Za nezaopatřené dítě se také považuje dítě, které je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu trvajícího déle než jeden rok. (Spirit, 2009, s. 378) Nezaopatřeným dítětem je i dítě do 18. roku věku, které je v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně, nelze také považovat za nezaopatřené dítě. (Tröster, 2013, s. 186) 15
3.2.5 Okruh oprávněných osob Jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem o státní sociální podpoře, pak dávky státní sociální podpory náleží pouze fyzické osobě za předpokladu, že tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky. (Spirit, 2009, s. 377) Za trvalý pobyt se považuje také pobyt cizince na území České republiky ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení. Podmínku trvalého pobytu může Ministerstvo práce a sociálních věcí v odůvodněných případech prominout. (Tröster, 2013, s. 184) 3.2.6 Rodina a společně posuzované osoby Za rodinu se pro účely státní sociální podpory považuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby. Není-li společně posuzovaných osob, je za rodinu také považována sama posuzovaná osoba. Společně posuzovanými osobami jsou nezaopatřené dítě, nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí, manželé či partneři nebo druh a družka. Jde také o nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou dětmi nezaopatřenými a jsou osamělí. Žádná z osob nemůže být posuzována jako oprávněná osoba nebo společně posuzovaná osoba společně ve více rodinách. (Břeská, 2012, s. 48) Shrnutí: Státní sociální podpora pracuje se základními pojmy, které jsou pro její oblast podstatné. K těmto pojmům patří kromě jiných také: životní minimum, rozhodný příjem, rozhodné období, nezaopatřené dítě, okruh oprávněných osob, rodina a společně posuzované osoby. Každý z těchto pojmů má v systému státní sociální podpory svůj význam. Např. pojem nezaopatřené dítě nám charakterizuje, koho lze nebo nelze považovat za nezaopatřené dítě. Pojem rozhodné období je období, za které se zjišťuje příjem rozhodný pro nárok na dávku.
3.3 Systém státní sociální podpory Základním právním předpisem, který upravuje oblast státní sociální podpory je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Zákon částečně nabyl účinnosti dnem 1. října 1995, kdy nabyla účinnosti ustanovení upravující zvláště dávky netestované tj. dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu. V plném rozsahu pak zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. (Tröster, 2013, s. 182) „Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích.“ (Břeská, 2012, s. 14) 16
Celý systém státní sociální podpory je upraven zákonem o státní sociální podpoře komplexně. Jednak obsahuje věcnou úpravu podmínek vzniku nároku na dávky, jejich výši a výplatu, ale také se zabývá organizací a řízením. (Tröster, 2013, s. 182) Státní sociální podpora je systém dávek poskytovaných státem a určených především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Jedná se o státem organizovanou sociální solidaritu mezi bezdětnými rodinami a rodinami s dětmi, a rodinami dosahujících vyšších příjmů a rodinami dosahujících nižších příjmů. (Tröster, 2013, s. 181) Náklady na státní sociální podporu jsou hrazeny státem ze státního rozpočtu. (Černá, 2007, s. 134) Orgány, které provádějí, státní sociální podporu jsou: • krajské pobočky Úřadu práce České republiky a pobočka pro hlavní město Prahu • Ministerstvo práce a sociálních věcí Pobočky Úřadu práce ČR mají svá kontaktní pracoviště v řadě větších obcí a rozhodují o dávkách. Ministerstvo práce a sociálních věcí vykonává působnost ve druhém stupni, zejména jako odvolací orgán. (Tröster, 2013, s. 183) O dávkách původně rozhodovaly okresní úřady a poté obecní úřady obcí s rozšířenou působností. Od 1. dubna 2004 byly těmito orgány úřady práce a odvolacími orgány, krajské úřady. Výjimku tvořila Praha, kde do konce roku 2008 o dávkách rozhodovaly a poskytovaly je úřady městských částí. Kompetence na ně byla převedena Statutem hlavního města Prahy. Působnost přešla na úřady práce od 1. ledna 2009. Odvolacím orgánem Úřadu práce hlavního města Prahy zůstal Magistrát hlavního města Prahy. Ke zrušení úřadů práce a vzniku Úřadu práce České republiky došlo 1. dubna 2011. Rozhodnutí vydaná krajskými pobočkami Úřadu práce přezkoumává Ministerstvo práce a sociálních věcí. (Břeská, 2012, s. 7) Ke změnám nedošlo pouze u orgánů, které o dávkách rozhodují, ale také v okruhu poskytovaných dávek. V průběhu let byly některé z poskytovaných dávek zrušeny z důvodů úsporných opatření. Nejdříve byl zrušen příspěvek na dopravu2 a dále zaopatřovací příspěvek náležející při výkonu vojenské základní služby nebo civilní služby.3
2
od 1. července 2004
3
od 1. ledna 2005
17
V systému byla určitou dobu4 nesystémově poslaneckou iniciativou zařazena dávka, která náležela dětem umístěných do zařízení pro okamžitou pomoc. Příspěvek na školní pomůcky5 tzv. pastelkovné byla dávka určená dětem nastupujícím do první třídy. S účinností od 1. ledna 2011 došlo ke zrušení sociálního příplatku a to v rámci úsporných opatření. Výjimku tvořily rodiny se zdravotně postiženým rodičem nebo dítětem, kterým tato dávka náležela do 31. prosince 2011. Po této době bylo zrušení kompenzováno zvýšením příspěvku na péči. (Břeská, 2012, s. 7) S účinností od 1. ledna 2013 byl systém dávek pěstounské péče převeden ze zákona o státní sociální podpoře do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. (Tröster, 2013, s. 201) Tröster (2013, s. 183) uvádí, že ke změně v poskytování dávek státní sociální podpory, došlo 1. května 2004 vstupem České republiky do Evropské unie. Tímto dnem začalo mít přednost právo Evropské unie před právem vnitrostátním a to i ve státní sociální podpoře. Jde o to, že občané členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru a jejich rodinný příslušníci jsou ve vztahu k některým dávkám posuzováni tak, jako by šlo o občany České republiky. 3.3.1 Utváření a zavedení systému státní sociální podpory Dávky dnes poskytované v rámci systému státní sociální podpory, byly až do roku 1995 poskytovány z různých složek sociálních systémů. Právní úprava těchto systémů byla nepřehledná a v mnoha případech neodpovídala potřebám tehdejšího vývoje. Proto byly v první polovině 90. let postupně měněny základní principy jejich konstrukce tak, aby zavedení systému státní sociální podpory do praxe bylo co nejjednodušší. (Průša, 2002, příloha s. 1) Můžeme hovořit o třech cílech tohoto postupu. Prvním, bylo sjednocení dávek občanům a rodinám s dětmi do jednoho systému. V systému byly nově definovány ty dávky, které byly dříve součástí systému nemocenského pojištění, důchodového zabezpečení a sociální pomoci. Dále šlo o zavedení nových sociálních dávek reagující na do té doby neřešené sociální situace (např. příspěvek na bydlení). V neposlední řadě bylo nutné změnit koncepci v té době nejvýznamnějších peněžitých dávek 4
od 1. října 2005 do 1. ledna 2007
5
náležel pouze v roce 2007
18
rodinám a navrhnout transformaci. Přídavek na dítě – rozlišený podle věku dítěte. Sociální příplatek – rozlišený podle příjmu rodiny a podle sociální situace konkrétní rodiny. V systému státní sociální podpory byly zavedeny nové principy: • komplexnost, • jednotnost, • sociální spravedlnost, • skladebnost, • valorizace, • dostupnost, • operativnost, • nenáročnost. (Krebs, 2010, s. 270-271) Samotné zavedení systému státní sociální podpory bylo po administrativní i finanční stránce velmi náročné. Zejména bylo nutné proškolit zaměstnance okresních úřadů a zřídit tzv. kontaktní místa. Jednalo se o referáty okresních úřadů, které měli především usnadnit kontakt žadatelů o dávky s okresními úřady. (Tröster, 2013, s. 182) 3.3.2 Informační systém státní sociální podpory Správcem informačního systému je Ministerstvo práce a sociálních věcí. V tomto informačním systému jsou zpracovávány údaje o dávkách státní sociální podpory a jejich výši, o poživatelích dávek a žadatelích o dávky a osobách s nimi společně posuzovaných. Údaje sděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ostatním orgánům státní sociální podpory v souvislosti s řízením o dávkách státní sociální podpory. Tyto údaje sděluje v rozsahu nezbytném pro provádění státní sociální podpory. Veškeré údaje uvedené v informačním systému o dávkách státní sociální podpory, jsou součástí jednotného informačního systému práce a sociálních věcí. „Orgány státní sociální podpory jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o dávkách státní sociální podpory a jejich výplatu včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.“ Orgány státní sociální podpory jsou povinny zajistit uložení veškerých údajů z informačního systému, které byly získány zpracováním údajů o státní sociální podpoře. Dále jsou povinny zajistit uložení všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních 19
řízení o dávkách státní sociální podpory. Doba uložení je 15 kalendářních let následujících po kalendářním roce, ve kterém došlo k pravomocnému ukončení správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému. (http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/evidinf) Shrnutí: Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.
Dávky
vyplácené
z
tohoto
systému
jsou
určeny
především
rodinám
s nezaopatřenými dětmi. O dávkách rozhodují krajské pobočky Úřadu práce České republiky a pobočka pro hlavní město Prahu. Odvolacím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Zákon o státní sociální podpoře obsahuje věcnou úpravu podmínek vzniku nároku na dávku a jejich výši. Zabývá se, ale také organizací a řízením. Ze systému poskytovaných dávek byly některé z dávek zrušeny. Byl to např. příspěvek na dopravu, příspěvek na školní pomůcky nebo sociální příplatek. Původně do systému dávek státní sociální podpory patřily i dávky pěstounské péče. Ty však byly ze zákona o státní sociální podpoře převedeny do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí.
3.4 Řízení o dávkách státní sociální podpory 3.4.1 Nárok na dávku a její výplatu Pro vznik nároku na dávku musí být splněna řada podmínek. Tyto podmínky jsou stanoveny zákonem o státní sociální podpoře. Jedná se především o trvalý pobyt na území České republiky a výši příjmů v tzv. rozhodném období. Pro poskytnutí některých dávek je také rozhodující nezaopatřenost dítěte. (Tröster, 2013, s. 184) V případě, že jsou splněny všechny podmínky nároku, pak vzniká nárok na dávku státní sociální podpory. Splněním všech podmínek a podáním žádosti o dávku vzniká nárok na její výplatu. (Břeská, 2012, s. 136) 3.4.2 Zahájení řízení Řízení o přiznání dávky lze zahájit na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Řízení nelze zahájit z moci úřední. Žádost se podává na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí a lze ji podat nejdříve 60 dnů přede dnem, od kterého oprávněná osoba žádá. V řízení o dávkách se postupuje podle správního řádu.6 (Břeská, 2012, s. 171)
6
500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů
20
3.4.3 Žádost o dávku Žadatel o dávku státní sociální podpory je povinen v žádosti uvést všechny údaje, které jsou nezbytné pro posouzení nároku na dávku, její výši a výplatu. (Břeská, 2012, s. 174) Jde samozřejmě o základní osobní údaje tj. jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého bydliště apod. V případě dávky poskytované v závislosti na výši příjmu v rodině, se v žádosti uvádí, kromě údajů o žadateli, také údaje týkající se osob společně posuzovaných. Pro vznik nároku na dávku je nutné uvést písemný souhlas oprávněné osoby i osob společně posuzovaných. Bez písemného souhlasu nárok na dávku nevznikne. V žádosti se kromě základních údajů uvádí i celá řada dalších údajů. Ty se vždy vztahují ke konkrétní dávce, o kterou je žádáno. To znamená, že v žádosti se uvádějí jen ty údaje, které jsou potřebné pro posouzení nároku na dávku, o kterou žadatel žádá. Potřebné údaje lze prokazovat různými způsoby. Může se jednat o různá potvrzení, osobní doklady žadatele a osob společně posuzovaných, z nichž lze zjistit potřebné údaje. Skutečnosti lze také prokázat výslechem svědků, záznamem z jiných úředních jednání, rozhodnutím jiných orgánů nebo čestným prohlášením. Forma jednotlivých potvrzení není předepsána zákonem a nepředepisuje ani, že je potřeba některé skutečnosti prokazovat na určitých tiskopisech. Přesto je vhodné příslušné tiskopisy pro účely prokazování rozhodných skutečností používat. Zajistí to, že v potvrzení budou uvedeny všechny potřebné údaje a zároveň to přispívá ke zjednodušení správního řízení. Pokud lze některé skutečnosti prokázat z jiných dokladů, pak není nové samostatné potvrzení vyžadováno. Použijí se údaje z již existujícího dokladu. Předkládají se doklady pouze o skutečnostech, které existují, a nelze v řízení o dávkách státní sociální podpory požadovat prokázání skutečností, které neexistují. Např. v řízení o rodičovském příspěvku nelze požadovat potvrzení o tom, že dítě nenavštěvuje některé ze zařízení pro děti předškolního věku, když matka uvede, že takové zařízení dítě nenavštěvuje. (Břeská, 2012, s. 175) Pokud v budoucnu dojde ke změně skutečností, které byly potřebné pro rozhodování o dávce a byly uvedeny při podávání žádosti, má příjemce povinnost ohlásit změnu do 8 dnů příslušnému úřadu státní sociální podpory. Zákon však v některých případech ukládá, aby příjemce dávky prokázal některé skutečnosti vždy, bez ohledu na to, zda došlo k nějaké změně. Skutečnosti musí prokázat v termínech, které zákon stanoví. (Břeská, 2012, s. 176) 21
3.4.4 Rozhodnutí o dávce Pro vydávání rozhodnutí v řízení o dávkách platí zvláštní úprava, podle které se písemné rozhodnutí vydává pouze ve stanovených případech. Písemné rozhodnutí se nevydává, pokud je žádosti vyhověno a dávka je přiznána. V takovém případě se žadatel o přiznání dávky dozví z písemného oznámení o dávce a její výši. V případě, že je vydáváno rozhodnutí, pak musí obsahovat náležitosti stanovené v § 68 a § 69 správního řádu. Ve výrokové části se uvádí řešení otázky, která je předmětem řízení, dále právní ustanovení podle kterých bylo rozhodováno a uvádí se zde také účastníci. V odůvodnění se uvádí důvody rozhodnutí, podklady pro jeho vydání a úvahy správního orgánu, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů. Rovněž se zde uvádí informace o vypořádání správního orgánu s návrhy, námitkami a vyjádřením účastníků k podkladům rozhodnutí. V poučení se uvádí, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání. V jaké lhůtě je možné tak učinit a od kterého dne se tato lhůta počítá. Dále je v poučení uvedeno, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého se odvolání podává. (Břeská, 2012, s. 182) V § 71 správního řádu jsou stanoveny lhůty pro vydání rozhodnutí a správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu. Pokud nelze vydat rozhodnutí bezodkladně, je správní orgán povinen učinit tak nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. (Břeská, 2012, s. 183) 3.4.5 Vyplácení dávek Dávky vyplácí krajská pobočka Úřadu práce, která je oprávněná o dávce rozhodovat tj. podle místa trvalého bydliště oprávněné osoby. Oprávněná osoba si může nechat dávku vyplácet ve formě, kterou si zvolí. Jedná se o formu poštovního poukazu nebo na účet banky v České republice. Způsob, jakým má být dávka vyplácena,7 musí uvést oprávněná osoba v žádosti o dávku. Příjemce může způsob výplaty dávky kdykoliv změnit. Orgán státní sociální podpory je povinen změně vyhovět a změnu způsobu výplaty provést od následujícího kalendářního měsíce po měsíci, kdy byla doručena žádost o změnu. Dávky se do ciziny nevyplácejí, avšak splní-li se podmínky nároku na dávku, mohou být
7
u jednorázových dávek vyplacena
22
vypláceny popř. vyplaceny na bankovní účet v České republice. A to i v době, kdy je oprávněná osoba v cizině nebo zpětně po jejím návratu z ciziny. (Tröster, 2013, s. 197) Opakující se dávky se vyplácejí měsíčně, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Dávka však musí být vyplacena nejpozději do konce následujícího kalendářního měsíce. Jednorázové dávky musí být nejpozději vyplaceny do konce následujícího kalendářního měsíce po měsíci, v němž byly dávky přiznány. (Tomeš, 2002, s. 213) V rámci Sociální reformy I. byly od 1. července 2012 nově vypláceny nepojistné sociální dávky a dávky z oblasti státní politiky zaměstnanosti prostřednictvím Karty sociálních systému neboli tzv. sKarty. Tyto sKarty byly vydávány ve dvou variantách: základní a speciální, která zároveň sloužila jako průkaz TP, ZTP či ZTP/P. Podobný systém je zaveden i v několika evropských zemích jako je Itálie, Velká Británie a další. Mimo EU tento systém využívá také USA. (http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/3) Tato Karta sociálních systémů byla v České
republice
ze
zákona
k 30.
dubnu
2014
zrušena.
(http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_ukonceni) 3.4.6 Kontrolní činnosti Kontrolní činnost mohou vykonávat orgány státní sociální podpory, které o dávce rozhodují nebo ji vyplácejí. Tyto orgány při kontrolní činnosti přezkoumávají pouze správnost a úplnost podkladů, které předložily právnické a fyzické osoby. Podklady, které předložily jiné státní orgány, nejsou oprávněny přezkoumávat. Pokud jsou v předloženém dokladu pochybnosti nebo patrné nepřesnosti, mohou jiný státní orgán na uvedené údaje v dokladu upozornit. Zaměstnanci orgánů státní sociální podpory mají oprávnění ke kontrolní činnosti u právnických nebo fyzických osob ve vztahu k údajům, které jsou tyto osoby povinny sdělovat. (Břeská, 2012, s. 167) Shrnutí: Tato kapitola se věnovala řízení o dávkách státní sociální podpory. Pro vznik nároku na dávku je nutné splnit řadu podmínek stanovených zákonem o státní sociální podpoře. Pokud jsou podmínky splněny, pak vzniká nárok na dávku státní sociální podpory. Řízení lze zahájit pouze na základě písemné žádosti, kterou podá oprávněná osoba na předepsaném tiskopise MPSV. Žádost musí obsahovat veškeré údaje nezbyté pro posouzení nároku na dávku a také její výši a výplatu. V řízení o dávkách se vydává písemné rozhodnutí, pouze pokud je dávka žadateli nepřiznána. V opačném případě se žadatel o přiznání dávky a její výši dozví z písemného oznámení. 23
3.5 Jednotlivé dávky státní sociální podpory Dávky státní sociální podpory můžeme rozdělit do dvou skupin podle toho, zda se jedná o dávky poskytované v závislosti na výši příjmu či nikoli. Cílem této kapitoly je podrobněji charakterizovat jednotlivé dávky státní sociální podpory, dle právní úpravy platné k 31. 12. 2013. Dávky poskytované v závislosti na výši příjmu, tzv. testované dávky: -
přídavek na dítě
-
příspěvek na bydlení
-
porodné
Ostatní dávky poskytované nezávisle na výši příjmu, tzv. netestované dávky: -
rodičovský příspěvek
-
pohřebné
3.5.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní dlouhodobou dávkou pro rodiny s dětmi. Tato dávka rodinám s dětmi pomáhá krýt náklady, které jsou spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí. (Spirit, 2009, s. 380) Je nejdůležitější a nejposkytovanější dávkou z dávek testovaných ze systému státní sociální podpory. (Tröster, 2013, s. 189) Nárok na dávku závisí na příjmu rodiny. Příjem rodiny nesmí převyšovat součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Tato dávka je nárokem dítěte i v případě, kdy za nezletilé dítě uplatňuje nárok jeho zákonný zástupce. (Břeská, 2012, s. 84) O přídavek na dítě žádá zákonný zástupce dítěte do dosažení jeho zletilosti a vyplácí se tomu, kdo o dítě osobně pečuje. Po dosažení zletilosti musí samo nezaopatřené dítě o přídavek na dítě požádat. Poté je tato dávka vyplácena přímo tomuto dítěti. (Tröster, 2013, s. 189) Výše přídavku na dítě je stanovena pevnými částkami, které se odvíjí od věku dítěte. (Ochrana, 2010, s. 166) Tabulka č. 2 - Výše přídavku na dítě za kalendářní měsíc do 6 let
500 Kč
od 6 do 15 let
610 Kč
od 15 do 26 let
700 Kč
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z BŘESKÁ. 2012, s. 85
24
3.5.2 Příspěvek na bydlení Další dávkou je příspěvek na bydlení. Tato dávka má přispět rodinám i jednotlivcům na náklady spojené s bydlením. (Břeská, 2012, s. 90) Každá rodina nebo osoba může na bydlení vynaložit pouze část svých příjmů. Hranice nákladů spojených s bydlením je 30 % a v Praze 35 % příjmů osoby nebo rodiny. Nárok na dávku má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, pokud: „a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy 0,35 a b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30 a na území hlavního města Prahy 0,35 není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.“ Pro stanovení nároku na dávku se za rodinu považují všechny osoby, které jsou ve stejném bytě hlášeny k trvalému pobytu. (Tröster, 2013, s. 190) Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení. Výše nákladů je odstupňována podle velikosti obce a počtu osob v domácnosti. (Tröster, 2013, s. 189) Doba poskytování příspěvku na bydlení je stanovena na dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Podmínka neplatí, pokud jde o byt, který: • užívá osoba, která dostala příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením • je užívaný osobou, jejíž zdravotní stav vyžaduje zvláštní úpravu • kde tvoří rodinu osoby starší 70 let. (Břeská, 2012, s. 100) 3.5.3 Porodné Porodné je další dávkou ze systému státní sociální podpory, která patří mezi jednorázové peněžité dávky. Účelem této dávky je přispět na náklady související s narozením dítěte. Dávka je závislá na výši příjmu a poskytuje se pouze ženám, které porodily první živě narozené dítě. Tímto se omezil okruh žen, které mají na dávku nárok. Na porodné má nárok žena, která porodila své první živé dítě nebo žena, které se s prvním 25
živě narozeným dítětem narodilo další živé dítě nebo děti a jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40. Nárok na porodné vzniká dnem porodu. (Tröster, 2013, s. 191) Na porodné má také nárok otec dítěte, pokud žena, která dítě porodila, zemřela, a v případě, že porodné nebylo vyplaceno jí ani jiné osobě. (Černá, 2007, s. 153) Nárok na porodné vznikne i osobě, která převzala dítě do jednoho roku věku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Nárok na dávku lze rozdělit do dvou skupin. První skupinou jsou případy, kdy osoba převezme dítě do 1 roku jeho věku do trvalé péče, která nahrazuje péči rodičů. Zároveň musí jít o osobu, která dosud neporodila dítě, ani nepřevzala jiné dítě do své péče, tzn., že jí nikdy nevznikl nárok na porodné. Do druhé skupiny patří případy, kdy osoba převzala do trvalé péče nahrazující péči rodičů dvě či více současně narozených dětí. Pokud tyto děti byly pro ženu, která je porodila prvními živě narozenými dětmi. Výše porodného na první živě narozené dítě je 13 000 Kč. V případě, že se s prvním živě narozeným dítětem narodí další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného 19 500 Kč. (Tröster, 2013, s. 191) 3.5.4 Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je jednou z dávek, které jsou poskytovány nezávisle na výši příjmu. Je to opakující se peněžitá dávka, která je poskytována za účelem zlepšení podmínek rodin, které pečují o malé děti. (Tröster, 2013, s. 191) Touto dávkou se stát podílí na nákladech, které jsou potřebné k zajištění výživy a dalších základních osobních potřeb rodiče a to v době, kdy osobně celodenně pečuje o dítě do čtyř let věku. Rodičovský příspěvek náleží rodiči, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině nedéle do 4 let věku dítěte nebo do doby vyplacení celkové částky 220 000 Kč. Rozhodující pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte dle zákona o nemocenském pojištění. „Rodič může volit výši rodičovského příspěvku, jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % třicetinásobku denního 26
vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč až do částky 11 500 Kč měsíčně s tím, že zvolená výše rodičovského příspěvku nesmí přesáhnout 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu.“ Z toho vyplývá, že výše denního vyměřovacího základu určuje měsíční výši rodičovského příspěvku, kterou si rodič může zvolit. Měsíčně může maximální výše dávky činit 11 500 Kč. (Tröster, 2013, s. 192) V případě, že ke dni narození dítěte lze u každého z rodičů stanovit vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho, který je vyšší. (Tröster, 2013, s. 192-193) Rodič si může zvolit výši rodičovského příspěvku 7 600 Kč měsíčně, pokud lze: • k datu narození nejmladšího dítěte alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit 70 % třicetinásobku denního vyměřovacího základu nepřevyšující částku 7 600 Kč, • ke dni narození nejmladšího dítěte, nelze stanovit denní vyměřovací základ z toho důvodu, že v průběhu pobírání rodičovského příspěvku poskytovaného na dříve narozené dítě v rodině uplynula podpůrčí doba pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství a nárok na rodičovský příspěvek, který náležel na starší dítě, vzniká nárok na rodičovský příspěvek na nejmladší dítě v rodině. I zde platí, pokud lze u každého z rodičů stanovit ke dni narození dítěte vyměřovací základ, vyhází se z toho vyššího. Nelze-li k datu narození dítěte žádnému z rodičů v rodině stanovit denní vyměřovací základ, náleží rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce 9. měsíce nejmladšího dítěte a následně ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. Rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek je oprávněn provést volbu výše rodičovského příspěvku. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl vyplácen. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné žádosti oprávněné osoby. Písemná žádost se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o příspěvku rozhoduje. (Tröster, 2013, s. 193) Nárok na rodičovský příspěvek, který byl přiznán z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině, zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém se 27
v rodině stalo nejmladším dítětem jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek. To platí, i pokud nebyla vyplacena celá částka 220 000 Kč. (Tröster, 2013, s. 194) V případě, že v kalendářním měsíci má jeden z rodičů nárok na dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek nenáleží, pouze pokud jsou nemocenské dávky vyšší. Jsou-li nižší než rodičovský příspěvek, pak rodičovský příspěvek náleží ve výši rozdílu mezi ním a dávkami nemocenského pojištění. Není rozhodující, zda nárok na dávky nemocenského pojištění náleží po celý měsíc nebo pouze po jeho část. Také není podstatné, zda nárok na tyto dávky uplatňuje rodič, kterému byl přiznán rodičovský příspěvek nebo druhý z rodičů. (Tröster, 2013, s. 195) 3.5.5 Pohřebné Pohřebné je druhou dávkou, která je poskytována nezávisle na výši příjmu. Účelem této dávky je přispět osobám na náklady, které souvisí s vypravením pohřbu. Na pohřebné má nárok osoba, která vypravila pohřeb: • dítěti, které bylo ke dni smrti dítětem nezaopatřeným, nebo • osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte, jestliže dítě nebo osoba měli trvalý pobyt na území České republiky. (Tröster, 2013, s. 195) V případě, že splňuje podmínky nároku na dávku více osob, náleží tato dávka pouze jednou. Náleží osobě, která jako první uplatní nárok na dávku. (Černá, 2007, s. 154) Nárok na pohřebné může vzniknout pouze fyzické osobě, nikoli např. ústavu, který vypravil pohřeb nezaopatřenému dítěti zemřelému v tomto zařízení. Pokud ale vypravil pohřeb např. některý ze zaměstnanců tohoto zařízení, může uplatnit nárok na pohřebné. „Na nárok na dávku nemá vliv příbuzenský ani jiný vztah k zemřelému.“ Dnem pohřbení vzniká nárok na pohřebné.8 (Břeská, 2012, s. 135) Pohřebné není částkou odpovídající nákladům spojených s vypravením pohřbu, ale je pouze příspěvkem na tyto náklady. Výše pohřebného je stanovena pevnou částkou, která činí 5 000 Kč. (Břeská, 2012, s. 136) Shrnutí: Poskytované dávky státní sociální podpory jsou určeny především rodinám 8
podle zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, pohřebních službách a hřbitovech, ve znění pozdějších předpisů,
se pohřbením rozumí uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu
28
s nezaopatřenými dětmi. V současnosti je ze systému poskytováno celkem pět dávek. Tři dávky jsou poskytovány v závislosti na výši příjmu, a sice: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Zbylé dvě dávky jsou poskytovány nezávisle na výši příjmu a to rodičovský příspěvek a pohřebné. Poslední kapitola teoretické části pojednává o marketingovém výzkumu, protože součástí praktické části je analýza založená na dotazníkovém šetření jako součásti marketingového průzkumu.
3.6 Marketingový výzkum V literatuře se můžeme setkat také s pojmem marketingový průzkum a v praxi se často tyto pojmy zaměňují. Pojmy mají stejný cíl, ale jejich rozdíl je spatřován v dlouhodobosti trvání. „Marketingový výzkum se využívá k poznávání názorů a přání zákazníků nejen v případě komerčních, podnikatelských subjektů, ale stále častěji také u institucí neziskového sektoru a veřejné správy.“ (Foret, 2008, s. 3) Marketingový průzkum je chápán jako jednorázová záležitost, probíhá v kratším časovém horizontu a nezachází do takové hloubky jako výzkum. (Kozel, Mynářová a Svobodová, 2011, s. 13) Naproti tomu marketingový výzkum je dlouhodobější prací a navíc kombinuje najednou více výzkumných postupů, provádí náročnější statistické zpracování a vyvozuje hlubší souvislosti a poznatky. (Foret, Stávková, 2003, s. 13) Hlavními charakteristikami marketingového výzkumu jsou jeho jedinečnost, protože informace má k dispozici pouze zadavatel výzkumu. Dále je to vysoká vypovídací schopnost, protože se výzkum zaměřuje na konkrétní skupinu respondentů, a také jde o aktuálnost získaných informací. (Kozel, Mynářová a Svobodová, 2011, s. 13) Marketingový výzkum lze v základě rozlišit na primární a sekundární marketingový výzkum. Primární výzkum zahrnuje vlastní zjištěné hodnoty, které se týkají vlastností samotných jednotek. Jde o tzv. terénní sběr informací, který je možné realizátory uskutečnit vlastními silami nebo k této činnosti najmout spolupracující instituci – tazatele, kteří budou funkci vykonávat.
Naproti
tomu
sekundární
výzkum
znamená
dodatečné
využití
dříve
shromážděných a zpracovaných dat pro jiné cíle nebo zadavatele. (Foret, 2008, s. 10)
29
3.6.1 Kvantitativní a kvalitativní marketingový výzkum Marketingový výzkum lze dále rozdělit na kvantitativní a kvalitativní. U kvantitativního výzkumu jsou zkoumány rozsáhlejší soubory stovek i tisíců respondentů, který se snaží zachytit názory a chování lidí. Tyto výzkumy jsou časově i finančně náročnější. Mezi techniky patří osobní rozhovory, pozorování, experiment a písemné dotazování. Dále také obsahová analýza textů a jiných symbolických projevů. Kvalitativní výzkum umožňuje hlouběji poznat motivy chování lidí, souvislosti jejich názorů, určení preferencí a postojů, případně se snaží najít příčiny. Soubor respondentů je velmi malý a jeho výsledky nelze zobecnit na celou populaci, protože vzorek dotazovaných je nereprezentativní. Mezi základní techniky patří individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory. • Individuální hloubkové rozhovory – tazatel jasně formulovanými otázkami podněcuje respondenta k jeho vlastním výpovědím, kterým pozorně naslouchá a zaznamenává a poté celý rozhovor zpracovává a vyhodnocuje. (Foret, 2008, s. 14) • Skupinové rozhovory – v nich se sdružuje více lidí na jednom dotazovacím místě. Jde o skupinovou interakci mezi účastníky a samotným moderátorem (tazatelem) nebo mezi účastníky navzájem. (Kozel, Mynářová a Svobodová, 2011, s. 168) 3.6.2 Dotazování Dotazování patří mezi tři základní techniky marketingového výzkum. Dotazování je uskutečňováno pomocí dotazníků nebo záznamových archů, a vhodně zvolené komunikace tazatele a dotazovaného (respondenta). Tento kontakt je možné rozdělit na přímý a zprostředkovaný. (Foret, 2008, s. 41) U přímého dotazování chybí zprostředkující osoba – tazatel, kterého by měl dotazník maximálně nahradit. Naopak u zprostředkovaného dotazování vstupuje mezi výzkumníka a dotazovaného vyškolený a instruovaný tazatel, kterému stačí stručnější záznamový arch. (Foret, 2008, s. 42) 3.6.2.1 Dotazník Nástrojem techniky dotazování je dotazník. Při jeho sestavování je nutné si dávat pozor, aby získané informace korespondovaly s potřebami a cíli výzkumu. Dotazník musí na první pohled respondenta upoutat svojí grafickou úpravou. Toho lze dosáhnout formátem 30
dotazníku, vhodnou úpravou první stránky, barvou a kvalitou papíru. Respondenta musí dotazník lákat k tomu, aby nám věnoval svůj čas a měl chuť zabývat se našimi dotazy. Velmi důležitý je také úvodní text, který by měl u respondenta vzbudit zájem, požádat o spolupráci a vysvětlit její význam a způsob vyplnění dotazníku. Úvodní text by měl také určit termín a způsob odevzdání vyplněného dotazníku a ujistit respondenty o anonymitě dotazníku. (Foret, 2008, s. 43-44) 3.6.2.2 Typy otázek Hlavním požadavkem jsou jednoznačné a srozumitelné otázky. Při dotazování je možné používat různé typy otázek. Rozlišují se tři základní typy otázek: otevřené, uzavřené a polouzavřené. (Foret, 2008, s. 50) Otevřené otázky nenabízí žádnou variantu odpovědi. Respondent sděluje svými slovy, vše co uzná za vhodné ke konkrétní otázce. Výhodou tohoto typu otázek je, že respondent není ve svých odpovědích nijak omezován a má prostor k vyjádření vlastního názoru. Naopak nevýhodou je, že zodpovězení trvá delší dobu, odpovědi mohou být nečitelné a získaná data mohou být obtížně zpracovatelná. (Kozel, Mynářová a Svobodová, 2011, s. 214) Uzavřené otázky nabízí předem vyznačené varianty možných odpovědí, ze kterých respondent označuje jednu nebo více odpovědí. Mezi výhody patří rychlé a jednoduché vyplnění odpovědi či větší ochota respondentů spolupracovat. Nevýhodou je, že umožňují nahodilé vyplnění. (Kozel, Mynářová a Svobodová, 2011, s. 215) Otázky polouzavřené jsou pak kompromisem mezi oběma výše uvedenými skupinami otázek. Respondentovi je spolu s uzavřenými otázkami nabídnuta i tzv. úniková varianta (jiné, další, ostatní, atd.), která nabízí doplnění konkrétní odpovědi vlastními slovy. (Kozel, Mynářová a Svobodová, 2011, s. 213) Shrnutí: Jako technika marketingového výzkumu byla vybrána metoda dotazování, neboť se jedná o nejčastěji využívaný způsob ke sběru dat. Tato technika, na rozdíl od ostatních působí jako snadno realizovatelná a jednodušší. Pro úspěšné dotazníkové šetření jsou důležité jasné a stručné otázky. Důležitý je také úvodní text dotazníku a především osoba tazatele, pokud je přítomna.
31
4
PRAKTICKÁ ČÁST
Praktická část je nejprve zaměřena na charakteristiku okresu Znojmo. Dále se věnuje analýze struktury a výši vyplacených dávek státní sociální podpory. Analýza byla provedena za období 2008 – 2012 v okrese Znojmo. Další část se zabývá vyhodnocením provedeného dotazníkového šetření týkající se spokojenosti příjemců s výší dávek a materiální zajištěním ze strany státu. Na základě zhodnocení provedeného dotazníkového šetření jsou navrhnuta možná doporučení.
4.1 Charakteristika okresu Znojmo Okres Znojmo se nachází v jihozápadní části Jihomoravského kraje, tak jak je naznačeno v mapce níže. Okresním městem je Znojmo. Svojí rozlohou 1590 km² patří mezi největší okresy České republiky. Na severu sousedí s okresem Brno-venkov, na východě s okresem Břeclav, na severozápadě s okresem Třebíč z kraje Vysočina, na západě má krátkou hranici i s okresem Jindřichův Hradec. Jižní hranicí sousedí v délce 105 km s Rakouskem. Obrázek č. 1 Mapa ČR s vyznačením okresu Znojmo a Jihomoravského kraje
Zdroj: vlastní zpracování obrázku z http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Map_CZ__district_Znojmo.PNG
32
Okres Znojmo náleží ke dvěma geomorfologickým celkům. V západní části je to Český masiv a ve východní části Karpatská soustava. Podnebí je teplé a suché. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 7 až 8,5°C. Roční úhrn srážek se pohybuje mezi 300 – 500 mm. Nejvýše položeným místem je Suchá hora u Zblovic, která leží 521 metrů nad mořem. Naopak nejnižším místem je soutok řeky Dyje a Jevišovky ve výšce 175 metrů nad mořem. Celé území okresu spadá do povodí řeky Dyje, která je nejvýznamnější řekou tohoto okresu. Na jejím horním toku se nachází Vranovská údolní nádrž, která slouží jako zásobárna vody pro část okresů Znojmo a Třebíč. Později byla také na okraji Znojma na řece Dyji vybudována vodní nádrž, která je zásobárnou vody pro město. Příjemné klima, přírodní prostředí a mnoho historických památek spolu vytváří dobrý předpoklad k rozvoji rekreace a turistice v regionu. Můžeme zde navštívit Národní park Podyjí nebo okolí řek Jevišovky a Rokytné. V těchto oblastech nalezneme rekreační střediska a velké množství značených cest pro turisty a cyklisty, které jsou napojeny na sousední okresy a také Rakousko. Mezi další formy turistiky, které se zde rozvíjí a vychází z tradic a charakteru regionu patří vinařská turistika. Po celém okrese se během roku pořádá mnoho kulturních, sportovních a také společenských akcí. Některé z těchto akcí získali i nadregionální charakter. Jde především o Znojemský Hrozen a Znojemské historické vinobraní. Počet obyvatel žijících v okrese Znojmo je více než 113 000. Tento počet je srovnatelný s okresem Břeclav. Nižší počet obyvatel mají okresy Vyškov a Blansko. Okres Znojmo je z hospodářského hlediska okresem zemědělsko-průmyslovým, neboť téměř 68 % výměry okresu tvoří zemědělská půda. Okres Znojmo se člení na 144 obcí a dále na 170 částí obcí. Statut města má celkem 5 obcí Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo, Hrušovany nad Jevišovkou a Jevišovice. Obcí, které mají statut městyse je 13 – Běhařovice, Blížkovice, Lukov, Mikulovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Šatov, Štítary, Vémyslice, Višňové a Vranov nad Dyjí. Podle správního území těchto obcí byly od 1. 1. 2007 narovnány hranice okresu. To znamenalo zmenšení území okresu o 4 obce – Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice, které nyní patří do okresu Brno-venkov. Na území okresu působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) a to Moravský Krumlov 33
a Znojmo. Do správního obvodu Znojmo patří 111 obcí a má rozlohu 1 243 km². Správní obvod Moravský Krumlov má 33 obcí a rozlohu 348 km². K nižšímu správnímu členění jsou v rámci ORP Znojmo celkem 3 pověřené obecní úřady – Hrušovany nad Jevišovkou, Vranov nad Dyjí a Znojmo. V rámci ORP Moravský Krumlov jsou celkem 2 pověřené obecní úřady – Miroslav a Moravský Krumlov. (http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_znojmo)
4.2 Analýza vyplacených dávek v okrese Znojmo v letech 2008 - 2012 Tato kapitola je zaměřena na analýzu struktury a výši vyplacených dávek státní sociální podpory v letech 2008 – 2012 v okrese Znojmo. Jednotlivé dávky státní sociální podpory, které byly vyplaceny ve sledovaném období, jsou uvedeny v tabulce, která je v příloze č. 1. Pro názorné zobrazení jsou data z této tabulky uvedeny v grafech. Uvedené částky jsou v tis. Kč. Graf č. 1 Vývoj výše vyplaceného přídavku na dítě (v tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 Z grafu č. 1 je patrné, že vývoj výše vyplacených finančních prostředků u přídaveku na dítě se v jednotlivých letech snižuje. Zatímco v roce 2008 bylo na přídavek na dítě vyplaceno v okrese Znojmo 90 994 000 Kč, v roce 2010 to bylo 58 719 000 Kč a 49 435 000 Kč bylo na dávky vyplaceno v roce 2012.
34
Graf č. 2 Vývoj výše vyplaceného příspěvku na bydlení (v tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 Graf č. 2 ukazuje objem vyplacených finančních prostředků v jednotlivých letech. Vývoj výše vyplacených dávek se postupně v jednotlivých letech zvyšuje. Oproti roku 2008 se v roce 2012 výše vyplacených dávek zvýšila o trojnásobek. Pokud tento vývoj bude pokračovat tzn., dále zvyšovat, tak se bude navyšovat potřeba peněžních prostředků ze státního rozpočtu na výplatu této dávky. Graf č. 3 Vývoj výše vyplaceného porodného (v tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 V grafu č. 3 je zobrazeno, že od roku 2008 do roku 2010 došlo k mírnému poklesu výše finančních prostředků vyplacených na porodné v okrese Znojmo. Naopak velmi výrazný 35
pokles výše vyplacených finančních prostředků na porodné nastal v roce 2011. Důvod, který vedl k tomuto snížení, byl ten, že porodné se stalo dávkou závislou na příjmu a byl omezen okruh žen, které mají na dávku nárok. Počet živě narozených osob měl na snížení dávky, pouze minimální vliv. Oproti roku 2010 se v roce 2011 narodilo o 48 dětí méně, tak jak ukazuje tabulka č. 3. Tabulka č. 3 Vývoj natality v letech 2008 – 2012 v okrese Znojmo
Živě narození
2008
2009
2010
2011
2012
1 241
1 251
1 165
1 117
1 083
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ze Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2009 - 2013 Graf č. 4 Vývoj výše vyplaceného rodičovského příspěvku (v tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 Graf č. 4 ukazuje, že výše vyplaceného rodičovského příspěvku oproti roku 2008 v roce 2009 mírně stoupla. Po roce 2009 dochází k postupnému snižování rodičovského příspěvku. V roce 2009 bylo vyplceno 300 348 000 Kč a v roce 2012 to bylo 250 208 000 Kč. Na pokles výše vyplacených dávek měl pravděpodobně vliv, že rok od roku rodí méně dětí.
36
Graf č. 5 Vývoj výše vyplaceného pohřebného (v tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 V grafu č. 5 je zřejmý strmý propad ve výši vyplacených finančních prostředků na pohřebné. Důvodem strmého pádu je, že došlo k omezení osob, které mají nárok na pohřebné. Od roku 2008 má nárok na pohřebné osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti nebo rodiči nezaopatřeného dítěte. Tímto omezením došlo k výraznému snížení výše vyplacených prostředků na dávky, takže se i snížily výdaje na tuto dávku ze státního rozpočtu. Graf č. 6 Vývoj výše vyplaceného sociálního příplatku (v tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 V roce 2009 došlo k poklesu objemu vyplacených finančních prostředků na sociální příplatek. Naopak v roce 2010 došlo k mírnému nárůstu. V roce 2011 a 2012 došlo ke strmému poklesu. 37
Výše vyplacených dávek je v roce 2011 takto nízká, protože od 1. ledna 2011 došlo k jeho zrušení. Výjimkou byly rodiny se zdravotně postiženým rodičem nebo dítětem. Těmto rodinám náležela dávka až do konce roku 2011. V roce 2012 byly vyplaceny pouze dávky zpětně přiznané. Graf č. 7 Vývoj výše vyplacených dávek pěstounské péče (v tis. Kč)
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 K mírnému poklesu ve výši vyplacených finančních prostředků na pěstounskou péči došlo v roce 2009, ale od roku 2010 docházelo k růstu výše vyplacených dávek a to až do roku 2012. Ve srovnání s rokem 2009, kdy bylo vyplaceno 4 762 000 Kč, bylo v roce 2012 vyplaceno 8 002 000 Kč, což je skoro dvojnásobek výdajů na pěstounskou péči.
4.3 Dotazníkové šetření Dotazníkové šetření zaměřené na příjemce dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo bylo realizováno pomocí dotazníků. Dotazníky byly k vyplnění na Úřadu práce ve Znojmě. Osloveni k vyplnění dotazníku byli také náhodně vybraní respondenti na veřejném prostranství v okolí Úřadu práce ve Znojmě. Dotazování probíhalo v období 19. 2. - 10. 3. 2014 v dopoledních hodinách. Dotazník obsahoval celkem 12 otázek, z nichž 3 byly identifikační (příloha č. 2). Dotazník obsahoval otevřené, uzavřené, ale i polouzavřené otázky. Celkem bylo vyplněno 116 dotazníků. Odpovědi z těchto dotazníků byly vyhodnoceny a zpracovány pomocí grafů a tabulek, které budou popsány v následující kapitole. 38
4.4 Výsledky dotazníkového šetření Následující tři otázky patřily mezi identifikační otázky. Jednalo se o otázky, které zjišťovaly pohlaví respondentů, jejich věk a nejvyšší dosažené vzdělání. Z celkového počtu 116 oslovených respondentů bylo 34 mužů a 82 žen. Graf č. 8 Pohlaví respondentů
Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 9 Věk respondentů
Zdroj: vlastní zpracování Nejvíce dotazovaných uvedlo, že jsou ve věku od 30 – 39 let, kde tuto možnost vybralo 33 % respondentů. Věkovou skupinu 18 – 29 let uvedlo 30 % oslovených a v rozmezí věkové skupiny 40 – 49 let odpovědělo 23 % respondentů. Nejméně uváděnou možností byla věková
39
skupina 50 a více let, která byla uvedena u 14 % dotazovaných. Tabulka č. 4 Věkové kategorie 18 – 29
30 – 39
40 – 49
50 a více
ŽENY
27
32
18
5
MUŽI
8
6
9
11
Celkem
35
38
27
16
Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 10 Nejvyšší ukončené vzdělání
Zdroj: vlastní zpracování Z celkového počtu oslovených respondentů bylo nejvíce zastoupeno středoškolské vzdělání bez maturity, které uvedlo 60 % dotazovaných. Druhým nejvíce uvedeným bylo středoškolské vzdělání s maturitou, které uvedlo 24 %. Respondentů, kteří měli základní vzdělání, bylo 10 %. Vysokoškolské vzdělání uvedli 4 % oslovených. Nejméně početnou skupinu tvořilo vyšší odborné vzdělání, kde 2 % respondentů mělo toto vzdělání. Tabulka č. 5 Nejvyšší ukončené vzdělání Základní
SŠ vyučen
Vyšší odborné 1
Vysokoškolské
48
SŠ maturita 22
ŽENY
7
MUŽI
5
22
6
1
0
Celkem
12
70
28
2
4
4
Zdroj: vlastní zpracování 40
Graf č. 11 Počet členů v domácnosti
Zdroj: vlastní zpracování Z výše uvedeného grafu vyplývá, že největší zastoupení tvoří tříčlenné domácnosti. Tuto možnost uvedlo 43 % respondentů. Celkem 23 % oslovených uvedlo, že jejich domácnost tvoří 2 členové. Těsně za dvoučlennými skončili čtyřčlenné domácnosti s 21 % a domácnost, která je tvořena pouze jedním členem, uvedlo 10 % respondentů. K nejméně zastoupeným patřili pětičlenné domácnosti se 3 %. Tabulka č. 6 Počet členů v domácnosti 1
2
3
4
5
ŽENY
5
14
41
20
2
MUŽI
7
13
9
4
1
Celkem
12
27
50
24
3
Zdroj: vlastní zpracování Následující otázky zjišťovali, jaké dávky státní sociální podpory respondenti pobírají, jak dlouho dávku pobírají, jestli jsou spokojeni s výší dávky, o jakou částku by jim vyhovovalo navýšení současné výše dávky. Dále uvedené otázky zjišťují, zda příjemcům vyhovuje finanční příspěvek nebo by jim vyhovovalo materiální zajištění. Poslední otázka zjišťuje, co si příjemci představují pod materiálním zajištěním.
41
Graf č. 12 Jaké dávky státní sociální podpory pobíráte?
Zdroj: vlastní zpracování Největší zastoupení pobírané dávky tvoří přídavek na dítě, kdy tuto dávku uvedlo 58 respondentů. Druhou, nejvíce pobíranou dávkou mezi oslovenými respondenty byl příspěvek na bydlení, který pobírá 33 oslovených. Na třetím místě se umístil rodičovský příspěvek, kde tuto dávku pobírá 25 oslovených. Dávku porodné uvedlo, že pobírali 4 respondenti, kteří zároveň uvedli, že současně pobírají rodičovský příspěvek. Žádný z respondentů neuvedl, že by pobíral, dávku pohřebné. Tabulka č. 7 Jaké dávky státní sociální podpory pobíráte? Příspěvek na bydlení 10
Rodičovský příspěvek 25
Porodné
Pohřebné
ŽENY
Přídavek na dítě 47
4
0
MUŽI
11
23
0
0
0
Celkem
58
33
25
4
0
Zdroj: vlastní zpracování Z tabulky č. 7 vyplývá, že zatímco ženy (47) nejvíce uváděly, že pobírají přídavek na dítě, u mužů to byl naopak příspěvek na bydlení (23). Z oslovených respondentů se nepodařilo získat ani jednoho muže, který by pobíral rodičovský příspěvek. Tuto dávku naopak uvedlo 25 žen. Dávku porodné uvedly 4 ženy, které současně pobíraly rodičovský příspěvek. Muži ani ženy neuvedli, že by pobírali dávku pohřebné.
42
Graf č. 13 Jak dlouho, pobíráte dávku?
Zdroj: vlastní zpracování Z grafu č. 13 vyplývá, že více než polovina respondentů 59 % uvedlo, že dávku pobírá 4 a více let. Možnost doby pobírání dávky 2 – 4 roky vybralo 28 % respondentů. Nejméně dotazovaných, 13 % uvedlo, že dávku pobírá do 2 let. Tabulka č. 8 Doba pobírání dávky do 2 let
2 – 4 roky
4 a více let
ŽENY
7
24
51
MUŽI
8
8
18
Celkem
15
32
69
Zdroj: vlastní zpracování Na grafu č. 14 jsou uvedeny důvody pobírání dávky. Více než polovina respondentů (54 %) odpověděla, že dávku pobírají z důvodu nízkého příjmu. Druhým nejvíce uváděným důvodem, který uvedlo 17 % oslovených, byla ztráta zaměstnání. Celkem 16 % dotazovaných uvedlo, že důvodem k pobírání dávky je nástup na rodičovskou dovolenou. Respondentů, kteří uvedli, že pobírají dávku z důvodu, že jsou samoživitelé/samoživitelky, bylo 6 %. K nejméně zastoupeným důvodům patřilo se 4 % invalidní důchod I. stupně a 3 % respondentů uvedlo, že důvodem je propuštění z výkonu trestu.
43
Graf č. 14 Z jakého důvodu dávku pobíráte?
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 9 Důvod pobírání dávky Samoživitel/ka
Ztráta zaměstnání
Nízký příjem
Nástup na RD
Propuštění z výkonu trestu
Invalidní důchod I. stupně
ŽENY
7
8
46
19
0
2
MUŽI
0
12
17
0
3
2
Celkem
7
20
63
19
3
4
Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 15 Jste spokojeni s výší pobírané dávky?
Zdroj: vlastní zpracování 44
Většina respondentů (84 %) uvedla, že není spokojena s výší pobírané dávky. Z oslovených respondentů uvedlo 16 %, že je spokojeno s výší dávky, kterou pobírají. Tabulkua č. 10 Spokojenost s výší pobírané dávky Ano
Ne
ŽENY
13
69
MUŽI
5
29
Celkem
18
98
Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 16 O jakou částku by Vám vyhovovalo navýšení současné výše dávky, kterou pobíráte?
Zdroj: vlastní zpracování Na tuto otázku odpovídali pouze respondenti, kteří v předchozí otázce (Jste spokojeni s výší pobírané dávky?) odpověděli, že nejsou spokojeni s výší pobírané dávky. Takových to respondentů bylo 98. Nejvíce respondentů 23 % uvedlo, že by jim vyhovovalo navýšení dávky o 500 Kč. Dále 16 % respondentů uvedlo, že by jim vyhovovalo navýšení o 1 000 Kč a 14 % dotazovaných uvedlo o 300 Kč. Navýšení částky o 1 500 Kč by vyhovovalo 11 % respondentů a o 2 000 Kč 9 % oslovených. Celkem 8 % respondentů uvedlo částku 700 Kč. Částka 800 Kč by vyhovovala 7 % dotazovaných, 6 % respondentů uvedlo, že by bylo spokojeno s částkou o 400 Kč vyšší a stejné procento uvedlo částku 3000 Kč.
45
Tabulka č. 11 Částka, o jakou by chtěli příjemci navýšit současnou výši dávky 300,-
400,-
500,-
700,-
800,-
1000,-
1500,-
2000,-
3000,-
ŽENY
14
5
19
6
4
7
6
6
4
MUŽI
0
1
3
2
3
8
5
3
2
Celkem
14
6
22
8
7
15
11
9
6
Zdroj: vlastní zpracování Graf č. 17 Jaké další dávky ze systému pobíráte?
Zdroj: vlastní zpracování Tato otázka byla položena z důvodu, že současně s dávkami státní sociální podpory lze pobírat i jiné dávky. Nejvíce respondentů 84 % uvedlo, že nepobírá žádné další dávky ze systému. Avšak 11 % oslovených odpovědělo, že pobírá doplatek na bydlení a 5 % příspěvek na živobytí. Možnost mimořádná okamžitá pomoc bohužel nebyla uvedena žádným respondentem. Tabulka č. 12 Další dávky, které respondenti pobírají Příspěvek na živobytí
Doplatek na bydlení
Mimořádná okamžitá pomoc
Žádné
ŽENY
1
6
0
75
MUŽI
5
7
0
22
Celkem
6
13
0
97
Zdroj: vlastní zpracování 46
Graf č. 18 Orientujete se v systému dávek?
Zdroj: vlastní zpracování Z grafu č. 18 je viditelné, že 60 % respondentů se v systému dávek orientuje částečně. V systému dávek se neorientuje 35 % oslovených a pouze 5 % uvedlo, že se v systému dávek orientuje. Z níže uvedené tabulky zároveň vyplývá, že ženy se v systému orientují více než muži. Celkem 50 žen a 19 mužů odpovědělo, že se v systému dávek orientuje částečně. Celkem 6 žen uvedlo, že se v systému orientuje, ale ani jeden muž. Tabulka č. 13 Orientace příjemců v systému dávek Ano
Ne
Částečně
ŽENY
6
26
50
MUŽI
0
15
19
Celkem
6
41
69
Zdroj: vlastní zpracování
47
Graf č. 19 Vyhovuje Vám finanční příspěvek nebo by Vám vyhovovalo materiální zajištění?
Zdroj: vlastní zpracování Z grafu jasně vyplývá, že více než 3/4 respondentů (88 %) vyhovuje finanční příspěvek. Zbylím 12 % oslovených by vyhovovalo materiální zajištění. Tabulka č. 14 Spokojenost s finančním příspěvkem nebo materiálním zajištěním Finanční příspěvek
Materiální zajištění
ŽENY
77
5
MUŽI
25
9
Celkem
102
14
Zdroj: vlastní zpracování Poté co respondenti odpověděli na předchozí otázku, zda jim vyhovuje finanční příspěvek nebo by jim vyhovovalo materiální zajištění, následovala otázka, která měla za úkol zjistit, co si respondenti představují pod materiálním zajištěním. Jak můžeme vidět na grafu č. 20, dotazovaní si nejvíce pod materiálním zajištěním představují částečné vybavení domácnosti, kde tuto možnost vybralo 80 respondentů a 41 vybralo možnost zaplacení obědů pro dítě. Další nejčastější odpovědí, kterou uvedlo 32 respondentů bylo levné bydlení. Celkem 13 respondentů označilo také nákup potravin a 11 oslovených uvedlo školní pomůcky pro dítě. V možnosti „Jiné:” napsali 3 respondenti vaření a dovoz jídla, jesle a 2 oslovení nákup oděvů pro dítě. 48
Graf č. 20 Co si představujete pod materiálním zajištěním?
Zdroj: vlastní zpracování Tabulka č. 15 Co si představujete pod materiálním zajištěním? Nákup Jesle Vaření Nákup Školní Zaplacení Levné Částečoděvů a potravin pomůcky obědů bydlení né pro dovoz pro dítě pro dítě vybavedítě jídla ní domácnosti ŽENY
2
3
2
6
9
32
20
52
MUŽI
0
0
1
3
2
9
12
28
Celkem
2
3
3
9
11
41
32
80
Zdroj: vlastní zpracování
4.5 Shrnutí dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplynulo, že respondenti nejčastěji pobírají přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek. Dávku porodné pobírali pouze 4 respondenti a pohřebné nepobíral žádný z oslovených. Respondenti nejčastěji uváděli, že pobírají dávky 4 a více let, kde tuto možnost označilo 59 %. Naopak nejméně (13 %) uváděli, že dávku pobírají v časovém horizontu do 2 let. Možnost délky pobírání dávky 2 – 4 roky, uvedlo 28 % respondentů. Dále se dotazovalo, z jakého důvodu příjemci dávku pobírají a 54 % respondentů uvedlo jako 49
důvod nízký příjem a 17 % ztrátu zaměstnání. K nejčastěji uváděným důvodům patřil také nástup na rodičovskou dovolenou, kde tuto možnost uvedlo 16 % respondentů. Další otázkou bylo zjištěno, že příjemci dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo nejsou spokojeni s výší dávky, kterou pobírají. A o jakou částku by respondentům vyhovovalo navýšení současné výše dávky? Nejvíce z nich (23 %) uvedlo, že by rádi pobírali o 500 Kč více než je jejich současná výše dávy. Dále to bylo o 1 000 Kč, kde tuto možnost zvolilo 16 % respondentů a třetí nejčastěji uváděnou částkou bylo 300 Kč (14 %). Z oslovených respondentů se 60 % v systému dávek orientuje částečně. Celkem 35 % oslovených se v systému dávek neorientuje, ale naopak 5 % respondentů se orientuje. Respondentů, kterým vyhovuje, poskytování finančního příspěvku bylo celkem 88 %. Materiální zajištění by vyhovovalo 12 % oslovených. A co si respondenti představují pod materiálním zajištěním? Nejvíce dotazovaných uvedlo, že si pod materiálním zajištěním představuje částečné vybavení domácnosti. Druhou nejvíce vybíranou možností bylo zaplacení ibědů pro dítě. Možnost levné bydlení vybralo celkem 32 respondentů. K nejméně uváděným možnostem patřilo školní pomůcky pro dítě, jesle nebo nákup oděvů pro dítě.
4.6 Doporučení Vzhledem k tomu, že z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejvíce respondentů (graf č. 12) pobírá přídavek na dítě, zaměřila jsem doporučení také na tuto dávku. Na základě toho, že jde o dávku, která je užívána pro účely dítěte, doporučila bych, aby byly místo současných dávek poskytovány dávky ve výši 1 500 Kč, která by byla určena pro děti do 12 let a 2 000 Kč pro děti od 13 let do 26 let (nezaopatřené). Toto zvýšení bych doporučila na základě změny právní úpravy pohřebného. Dávka by se vyplácela pouze v případě, že by nezaopatřenému dítěti zemřel rodič. Tím by došlo ke snížení počtu vyplacených dávek na pohřebné a výše finančních prostředků, které by se použily na zvýšení přídavku na dítě. Zároveň bych podpořila rodiny s dětmi, prostřednictvím programu, který by je podporoval v době letních prázdnin. Rodiče v době prázdnin, kteří chodí do zaměstnání, mají často problémy s hlídáním dětí, pokud oni sami zrovna nemohou a nebo nemají nikoho, kdo by se o ně postaral. Proto bych navrhovala, aby bylo rodinám s dětmi, které jsou výdělečně činnými a zároveň nemají dostatek financí, nabídnuto prostřednictvím programu na poměrnou část 50
prázdnin hlídání dětí v době, kdy budou v zaměstnání. Tento projekt by byl zajišťován ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Také dále navrhuji, aby byly rodiny podporovány ze strany firem. A to tak, že by bylo ze zákona uplatněno, aby firmy, které budou poskytovat 5 % z celkového počtu míst, jako job sharing, což znamená, že zaměstnanci mohou sdílet pracovní místo a rozvrhnout si tak dobu, aby se mohli starat o své děti, měli daňové zvýhodnění. Na základě zjištěných údajů z grafu č. 18 vyplývá, že se lidé v systému dávek orientují především částečně nebo vůbec. Na základě toho doporučuji, aby se zaměřila více pozornost na to, aby lidé byly dostatečně informováni a to jednak o systému dávek, tak na druhé straně také o výdajích na tyto dávky, protože je třeba, aby lidé věděli, jaké jsou výdaje na dávky státní sociální podpory. Tím, že žádají zvýšení dávek se zvyšují i výdaje ze státního rozpočtu na tuto sociální oblast.
51
5
ZÁVĚR
Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat strukturu a výši jednotlivých vyplacených dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo za období 2008 – 2012. Dále zjistit spokojenost příjemců s výší dávek, které pobírají a materiálním zajištěním ze strany státu. V praktické části byla nejprve provedena analýza struktury a výše vyplacených dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo v letech 2008 – 2012. Vzhledem k tomu, že v některých letech došlo ke zrušení určitých dávek, nebylo možné provést analýzu za všech pět let. Z analýzy vyplynulo, že výše vyplacených dávek u přídavku na dítě, porodného, rodičovského příspěvku, pohřebného a sociálního příplatku se ve zmíněných letech každoročně snižuje. Naopak u příspěvku na bydlení a pěstounské péče se výše vyplacených dávek zvyšuje. Zatímco v roce 2008 bylo na příspěvek na bydlení vyplaceno 16 341 000 Kč, v roce 2010 bylo vyplaceno 34 001 000 Kč a v roce 2012 to bylo již 50 671 000 Kč. Dále bylo provedeno dotazníkové šetření, kterého se zúčastnili příjemci dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo. Získané informace byly vyhodnoceny a na jejich základě navrhnuta doporučení, která by mohla vést ke zlepšení spokojenosti příjemců dávek státní sociální podpory. Nedílnou součástí jsou grafy, které jsou popsány a okomentovány. Součástí jsou také tabulky, které rozdělují odpovědi mužů a žen. Z dotazníkového šetření bylo zjištěno, že oslovení respondenti nejčastěji pobírají přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a rodičovský příspěvek. Důvodem, proč příjemci dávku pobírají, většina uvedla (54 %), že je to nízkým příjmem, 17 % respondentů uvedlo ztrátu zaměstnání a 16 % rodičovskou dovolenou. Pomocí dotazníkového šetření bylo dále zjištěno, že příjemci dávek státní sociální podpory v okrese Znojmo nejsou spokojeni s výší dávky, kterou pobírají. Takto odpovídalo celých 84 %. Takový to výsledek jsem očekávala, ale do budoucna je nemožné, aby byla všem příjemců dávek zvýšena jejich výše. Příjemci nejčastěji uváděli, že by jim vyhovovalo, aby se jim navýšila současná výše dávky o 500 Kč, 1000 Kč a 300 Kč. Překvapilo mě, že respondenti nejčastěji uváděli částky, o které by jim vyhovovalo navýšení současné výše dávky takto nízké. Předpokládala jsem, že příjemci budou uvádět částky vyšší. K nejvyšším uvedeným patřila částka 3000 Kč, kterou uvedli 4 ženy a 2 muži. 52
Celkem 60 % respondentů uvedlo, že se v systému dávek orientuje částečně a 35 % se neorientuje vůbec. Ze strany systému je chyba minimální neboť informace vysvětlí pracovníci Úřadu práce České republiky. Dále bylo z dotazníkového šetření zjištěno, že příjemci dávek jsou spokojeni s finančním příspěvkem a pouze malé skupině respondentů by vyhovovalo materiální zajištění. Na otázku: Co si představujete pod materiálním zajištěním? vybralo 80 respondentů variantu částečné vybavení domácnosti. Druhou nejvíce značenou variantou bylo zaplacení obědů pro dítě a levné bydlení. Příjemci si pod materiálním zajištěním představují také nákup potravin, školní pomůcky pro dítě, vaření a dovoz jídla nebo obstarání jeslí. Dle mého názoru je finanční příspěvek vhodnější, avšak materiální zajištění by bylo lépe kontrolovatelné. Na základě zjištěných informací jsem doporučila, že místo současné výše poskytovaných dávek na přídavek na dítě, by byly poskytovány dvě dávky. Jedna ve výši 1 500 Kč, která by byla pro děti do 12 let a druhá, 2 000 Kč pro děti od 13 do 26 let. Zvýšení této dávky, bych zvolila na základě změny právní úpravy dávky pohřebné. Dávka by byla vyplácena pouze pokud by nezaopatřenému dítěti zemřel rodič. Tak by se snížil počet vyplacených dávek na pohřebné, a tyto zdroje by se použily na zvýšení přídavku na dítě. Další doporučení je zase zaměřeno na rodiny s dětmi a to na dobu letních prázdnin. Rodičům, kteří v době letních prázdnin nemohou hlídat své děti, z důvodu, že jsou zaměstnaní nebo nemají možnost zajistit si pro děti hlídaní, mohli by využít programu, který by se na poměrnou část letních prazdnin o ně postaral. Rodiny s dětmi by také mohli být podporovány ze strany firem, kdy by bylo ze zákona uplatněno, že firmy, které budou poskytovat 5 % míst jako job sharing, budou mít daňové zvýhodnění.
53
6
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
Knižní zdroje ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I. 1. vyd. Praha: Grada Publishing a.s., 2012. 352 s. ISBN 978-80-247-3724-9. BŘESKÁ, Naděžda a kol. Státní sociální podpora. 5. aktualizované a doplň. vyd. Olomouc: ANAG, 2000. 198 s. ISBN 80-7363-028-8. BŘESKÁ,
Naděžda
a
kol.
Státní
sociální
podpora:
s komentářem
a
příklady.
14. aktualizované a doplň. vyd. Olomouc: ANAG, 2012. 224 s. ISBN 978-80-7263-739-3. ČERNÁ, Jana a kol. Právo sociálního zabezpečení. 2. rozšířené vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 230 s. ISBN 978-80-7380-019-2. FORET, Miroslav. Marketingový průzkum: Poznáváme svoje zákazníky. 1. vyd. Brno: Computer Press, a. s., 2008. 121 s. ISBN 978-80-251-2183-2. FORET, Miroslav; STÁVKOVÁ, Jana. Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a. s., 2003. 160 s. ISBN 80-247-0385-8. GALVAS, Milan; GREGOROVÁ, Zdeňka. Sociální zabezpečení. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000. 239 s. ISBN 80-210-2292-2. KLIKOVÁ, Christiana; KOTLÁN, Igor a kol. Hospodářská politika: teorie a praxe. 2. vyd. Ostrava: SOKRATES, 2006. 341 s. ISBN 80-86572-37-4. KOZEL, Roman a kol. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-247-3527-6. KREBS, Vojtěch a kol. Sociální politika. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-80-7357-585-4. MIDGLEY, James; TRACY, Martin B. Challenges to social security: An International Exploration. 1. vyd. United States of America: Greenwood Publishing Group, 1996. 160 s. ISBN 0-86569-244-0.
54
OCHRANA, František. Veřejný sektor a veřejné finance. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 264 s. ISBN 978-80-2473-228-2. PIETERS, Danny. Social security: An Introduction to the Basic Principles. The Netherlands: Kluwer Law International, 2006. 137 s. ISBN 90-411-2496-9. SPIRIT, Michal a kol. Pracovní právo a právo sociálního zabezpečení v ČR. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2009. 415 s. ISBN 978-80-7380-189-2. TOMEŠ, Igor a kol. Sociální správa. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 304 s. ISBN 80-7178-560-1. TRÖSTER, Petr a kol. Právo sociálního zabezpečení. 6. podstatně přepracované a aktualiz. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013. 290 s. ISBN 978-80-7400-473-5.
Zdroje z odborných časopisů PRŮŠA, Ladislav. Vývoj systému dávek státní sociální podpory ve druhé polovině devadesátých let. Veřejná správa. 2002, roč. 13, č. 7, příloha s. 1. ISSN 0027-8009.
Internetové zdroje Odbor 65. MPSV.CZ : Životní a existenční minimum. [online]. Poslední aktualizace 4. 1. 2013 [cit. 2013-11-14]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/11852 MPSV odbor 23. Evidované informace. [online]. Poslední aktualizace 5. 9. 2012 [cit. 2013 11-14]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssp/evidinf Sociální reforma – změny 2012 : Karta sociálních systémů (sKarta). [online]. [cit. 2014-0227]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/3 Skontakt: Informace ke zrušení sKaret [online]. [cit. 2014-02-27]. Dostupné z: http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_ukonceni Wikipedia: Okres Znojmo [online]. Poslední revize 11. srpna 2012 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/wiki/Okres_Znojmo ČSÚ v Brně: Charakteristika okresu Znojmo [online]. Aktualizováno 1. 2. 2013 [cit. 2014 03-12]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_znojmo
55
MPSV.CZ : Vývoj sociálních výdajů MPSV v roce 2010 [online]. Poslední aktualizace 17. 5. 2011 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10800 MPSV. CZ : V loňském roce vzrostly výdaje na sociální dávky o 12,1 miliardy Kč [online]. Poslední aktualizace 14.6.2013 [cit. 2014-03-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/15483 Veřejná
databáze
ČSÚ
[online].
[cit.
2014-02-29].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=16&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz =1&cislotab=SZB0080PU_OK&childsel0=1&voa=tabulka&cas_1_29=2008&str=tabdetail.js p Veřejná
databáze
ČSÚ
[online].
[cit.
2014-02-29].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=16&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz =1&childsel0=1&childsel0=1&cislotab=SZB0080PU_OK&voa=tabulka&cas_1_29=2009&st r=tabdetail.jsp Veřejná
databáze
ČSÚ
[online].
[cit.
2014-02-29].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=16&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz =1&childsel0=1&childsel0=1&cislotab=SZB0080PU_OK&voa=tabulka&cas_1_29=2010&st r=tabdetail.jsp Veřejná
databáze
ČSÚ
[online].
[cit.
2014-02-29].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=16&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz =1&childsel0=1&childsel0=1&cislotab=SZB0080PU_OK&voa=tabulka&cas_1_29=2011&st r=tabdetail.jsp Veřejná
databáze
ČSÚ
[online].
[cit.
2014-02-29].
Dostupné
z:
http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=16&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zobraz =1&childsel0=1&childsel0=1&cislotab=SZB0080PU_OK&voa=tabulka&cas_1_29=2012&st r=tabdetail.jsp Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2009 - 3. OBYVATELSTVO [online]. [cit. 2014-0229]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-09-2009-03 Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2010 - 4. OBYVATELSTVO [online]. [cit. 2014-0229]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-10--04
56
Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2011 - 4. OBYVATELSTVO [online]. [cit. 2014-0229]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-11-r_201104 Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2012 - 4. OBYVATELSTVO [online]. [cit. 2014-0229]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-12-r_201204 Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2013 – 4. OBYVATELSTVO [online]. [cit. 2014-0229]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-13-r_201304
Zákony ČESKO. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. ČESKO. Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. ČESKO. Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. ČESKO. Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. ČESKO. Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, pohřebních službách a hřbitovech.
57
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ, OBRÁZKŮ A ZKRATEK Tabulky: Tabulka č. 1 – Částky životního minima platné od ledna 2012 (v Kč/měsíčně) Tabulka č. 2 – Výše přídavku na dítě za kalendářní měsíc Tabulka č. 3 – Vývoj natality v letech 2008 – 2012 v okrese Znojmo Tabulka č. 4 – Věkové kategorie Tabulka č. 5 – Nejvyšší ukončené vzdělání Tabulka č. 6 – Počet členů v domácnosti Tabulka č. 7 – Jaké dávky státní sociální podpory pobíráte? Tabulka č. 8 – Doba pobírání dávky Tabulka č. 9 – Důvod pobírání dávky Tabulka č. 10 – Spokojenost s výší pobírané dávky Tabulka č. 11 – Částka, o jakou by chtěli příjemci navýšit současnou výši dávky Tabulka č. 12 – Další dávky, které respondenti pobírají Tabulka č. 13 – Orientace příjemců v systému dávek Tabulka č. 14 – Spokojenost s finančním příspěvkem a materiálním zajištěním Tabulka č. 15 – Co si představujete pod materiálním zajištěním
Grafy: Graf č. 1 – Vývoj výše vyplaceného přídavku na dítě (v tis. Kč) Graf č. 2 - Vývoj výše vyplaceného příspěvku na bydlení (v tis. Kč) Graf č. 3 - Vývoj výše vyplaceného porodného (v tis. Kč) Graf č. 4 – Vývoj výše vyplaceného rodičovského příspěvku (v tis. Kč) Graf č. 5 - Vývoj výše vyplaceného pohřebného (v tis. Kč) Graf č. 6 - Vývoj výše vyplaceného sociálního příplatku (v tis. Kč) Graf č. 7 - Vývoj výše vyplacených dávek pěstounské péče (v tis. Kč) Graf č. 8 – Pohlaví respondentů
58
Graf č. 9 – Věk respondentů Graf č. 10 – Nejvyšší ukončené vzdělání Graf č. 11 – Počet členů v domácnosti Graf č. 12 – Jaké dávky státní sociální podpory pobíráte? Graf č. 13 – Jak dlouho, pobíráte dávku? Graf č. 14 – Z jakého důvodu dávku pobíráte? Graf č. 15 – Jste spokojeni s výší pobírané dávky? Graf č. 16 – O jakou částku by Vám vyhovovalo navýšení současné výše dávky, kterou pobíráte? Graf č. 17 – Jaké další dávky ze systému pobíráte? Graf č. 18 – Orientujete se v systému dávek? Graf č. 19 – Vyhovuje Vám finanční příspěvek nebo by Vám vyhovovalo materiální zajištění? Graf č. 20 – Co si představujete pod materiálním zajištěním?
Obrázky: Obrázek č. 1 - Mapa ČR s vyznačením okresu Znojmo a Jihomoravského kraje
Seznam použitých zkratek: ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EU – Evropská unie MPSV - Ministerstvo práce a sociálních věcí Kč – Česká koruna TP – tělesně postižený ZTP – zvlášť tělesně postižený ZTP/P – zvlášť tělesně postižený s průvodcem ORP – obce s rozšířenou působností
59
PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Tabulka výše jednotlivých vyplacených dávek v období 2008 – 2012 v okrese Znojmo (v tis. Kč) Příloha č. 2 – Dotazník Příloha č. 3 – Výdaje na státní sociální podporu (v mld. Kč) Příloha č. 4 – Sociální příplatek Příloha č. 5 – Dávky pěstounské péče
Příloha č. 1 - Tabulka výše jednotlivých vyplacených dávek v období 2008 – 2012 v okrese Znojmo (v tis. Kč) 2008
2009
2010
2011
2012
Přídavek na dítě
90 994
72 407
58 719
51 965
49 435
Příspěvek na bydlení
16 341
23 216
34 001
42 524
50 671
Porodné
17 526
16 432
15 873
3 029
1 762
Rodičovský příspěvek
298 923
300 348
291 706
263 746
250 208
725
195
205
185
155
Sociální příplatek
43 379
40 255
41 121
10 332
620
Pěstounská péče
4 913
4 762
6 850
7 117
8 002
11
-
-
-
-
Pohřebné
Příspěvek pomůcky
na
školní
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Veřejné databáze ČSÚ 2008 - 2012 Příloha č. 2 - Dotazník Vážení respondenti, dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku k mé bakalářské práci na téma „Dávky státní sociální podpory v okrese Znojmo“. Dotazník je zcela anonymní a získané informace mi poslouží jako podklad k vytvoření praktické části mé bakalářské práce. Hodící odpověď, prosím, označte křížkem, případně dopište Vaši odpověď. Předem děkuji za Váš čas věnovaný vyplnění dotazníku. Martina Havlíková Studentka SVŠE Znojmo 1. Jste: muž žena
2. Váš věk: 18 – 29 30 – 39 40 – 49 50 a více 3. Vaše nejvyšší ukončené vzdělání je: základní středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vyšší odborné vysokoškolské 4. Kolik členů má Vaše domácnost? ....................................... 5. Jaké dávky státní sociální podpory pobíráte? přídavek na dítě příspěvek na bydlení rodičovský příspěvek porodné pohřebné 6. Jak dlouho, pobíráte uvedenou dávku? do 2 let 2-4 roky 4 a více let 7. Z jakého důvodu dávku pobíráte? samoživitel/samoživitelka ztráta zaměstnání nízký příjem nástup na rodičovskou dovolenou jiný: …………………………………………………
8. Jste spokojeni s výší pobírané dávky? ano ne (pokud jste odpověděli ano, pokračujte otázkou č. 10) 9. Uveďte prosím, o jakou částku by Vám vyhovovalo navýšení současné výše dávky, kterou pobíráte. (částku zaokrouhlete) ……………………………….. 10. Jaké další dávky pobíráte? příspěvek na živobytí doplatek na bydlení mimořádná okamžitá pomoc žádné 11. Orientujete se v systému dávek? ano ne částečně 11. Vyhovuje Vám finanční příspěvek nebo by Vám vyhovovalo materiální zajištění? finanční příspěvek materiální zajištění 12. Co si představujete pod materiálním zajištěním? levné bydlení částečně vybavení domácnosti zaplacení obědů pro dítě poskytnutí školních pomůcek pro dítě jiné:………………………………………………………………………………… Zdroj: vlastní zpracování
Příloha č. 3 - Výdaje na státní sociální podporu (v mld. Kč) 2009
2010
2011
2012
2013
41,1
40,8
36,0
35,5
36,9
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z www.mpsv.cz Příloha č. 4 - Sociální příplatek Nárok na sociální příplatek měl rodič, který pečoval o nezaopatřené dítě a pokud příjmy rodiny v předchozím kalendářním čtvrtletí byly nižší než 2,00 násobek životního minima. Přídavek na dítě a rodičovský příspěvek byly považovány za příjem. Cílem sociálního příplatku bylo pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady, které byly spojeny se zabezpečením potřeb dětí v rodině. (Spirit, 2009, s. 380-381) Příloha č. 5 - Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče byly ze zákona o státní sociální podpoře převedeny do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Tento převod byl součástí rozsáhlé reformy pěstounské péče a měl přispět ke sjednocení právní úpravy. Dávkami pěstounské péče jsou: • příspěvek na úhradu potřeb dítěte, • odměna pěstouna • příspěvek při převzetí dítěte • příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla • příspěvek při ukončení pěstounské péče. (Tröster, 2013, s. 201)
