NEZAMĚSTNANOST, JEJÍ VÝVOJ A DŮSLEDKY NA OKRESE ZNOJMO

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

NEZAMĚSTNANOST, JEJÍ VÝVOJ A DŮSLEDKY NA OKRESE ZNOJMO BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Veronika DROZDOVÁ, DiS.

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. PhDr. Kamil FUCHS, CSc.

Znojmo, 2011

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat mému vedoucímu bakalářské práce prof. PhDr. Kamilu Fuchsovi, CSc. za cenné rady a odborné připomínky, které mi poskytoval během vypracování mé bakalářské práce.

Abstrakt Bakalářská práce „Nezaměstnanost, její vývoj a důsledky na okrese Znojmo“ je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na historii nezaměstnanosti, její definici, členění a na důsledky, které způsobuje. V závěru se věnuji aktivní a pasivní politice zaměstnanosti a jejím nástrojům. Praktická část se specializuje na analýzu vývoje nezaměstnanosti na okrese Znojmo za sledované období 2000-2010. Dále jsem pouţila dotazníkovou metodou, abych zjistila, jak lidé dnes nezaměstnanost vnímají a jaké má pro ně ekonomické a psychologické důsledky. Klíčová slova: Nezaměstnanost, psychologické a ekonomické důsledky nezaměstnanosti, okres Znojmo, analýza nezaměstnanosti

Abstract My bachelor paper „Unemployment, its progress and consequences in Znojmo district” is divided into two parts – theoretical and practical. The theoretical part deals with the history of unemployment, its definition, division and the consequences that arise from it. At the end I discuss the active and passive policy of unemployment and its instruments. The practical part specializes in the analysis of the progress of unemployment in Znojmo district within the period from 2000 to 2010. I used the questionnaire method to find out how is unemployment perceived today and which economic and psychological consequences it carries. Key words: Unemployment, psychological and economic consequences of unemployment, Znojmo district, analysis of unemployment

OBSAH 1

ÚVOD .......................................................................................................................... 10

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ..................................................................................... 12

3

TEORETICKÁ ČÁST ............................................................................................... 13 3.1

CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI ......................................... 13

3.1.1

Přirozená míra nezaměstnanosti ................................................................. 14

3.1.2

Měření nezaměstnanosti .............................................................................. 15

3.1.3

Historie nezaměstnanosti ............................................................................. 16

3.2

KLASIFIKACE A ČLENĚNÍ NEZAMĚSTNANOSTI .............................. 18

3.2.1

Dobrovolná nezaměstnanost ....................................................................... 18

3.2.2

Nedobrovolná nezaměstnanost ................................................................... 19

3.2.3

Frikční nezaměstnanost ............................................................................... 19

3.2.4

Strukturální nezaměstnanost ...................................................................... 19

3.2.5

Cyklická nezaměstnanost ............................................................................ 20

3.3

NEZAMĚSTNANOST A JEJÍ DŮSLEDKY ................................................ 21

3.3.1

Psychologické důsledky nezaměstnanosti .................................................. 21

3.3.2

Ekonomické důsledky .................................................................................. 24

3.4

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ................................................................... 25

3.5

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI ................................................ 26

3.5.1

Rekvalifikace ................................................................................................ 27

3.5.2

Investiční pobídky ........................................................................................ 27

3.5.3

Veřejně prospěšné práce (VPP) .................................................................. 28

3.5.4

Společensky účelná pracovní místa ............................................................ 28

3.5.5

Překlenovací příspěvek................................................................................ 29

3.5.6

Příspěvek na zapracování ........................................................................... 29

3.5.7

Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program ........................ 29

3.6

PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI.................................................. 30

3.6.1

Nárok na PvN ............................................................................................... 30

3.6.2

Nepřiznání nároku na PvN ......................................................................... 30

3.6.3

Doba poskytování PvN ................................................................................ 31

3.6.4

Výše PvN ....................................................................................................... 31

3.7

SHRNUTÍ ......................................................................................................... 32

PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................. 33

4

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZNOJEMSKA.......................................... 33

4.1

4.1.1

Silné stránky okresu ........................................................................................ 35

4.1.2

Slabé stránky okresu ....................................................................................... 35

4.1.3

Mikroregiony ................................................................................................... 35

4.2 VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI NA OKRESE ZNOJMO V OBDOBÍ 2000 – 2010 .................................................................................................................................. 37 4.2.1

Vývoj nezaměstnanosti v roce 2000 ............................................................... 37

4.2.2


4.2.3


4.2.4


4.2.5


4.2.6


4.2.7


4.2.8


4.2.9


4.2.10


4.2.11


4.2.12

Závěrečné shrnutí nezaměstnanosti za období 2000-2010 ........................... 48

4.2.13

Průměrná výše podpory v jednotlivých letech .............................................. 49

4.2.14

Průměrný počet hlášených volných pracovních míst v letech 2000 – 2010 50

4.2.15

Shrnutí .............................................................................................................. 51

DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI................................................................... 53

4.3 4.4

PSYCHOLOGICKÉ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI ...................... 54

4.4.1

Vnímání ztráty zaměstnání ......................................................................... 54

4.4.2

Obavy při hledání nového zaměstnání ....................................................... 54

4.4.3

Vliv nezaměstnanosti na psychiku a zdraví ............................................... 55

4.5 4.5.1

FINANČNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI ...................................... 56 Řešení finanční dopadů nezaměstnanosti .................................................. 56

4.6

ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ. ....................................... 57

4.7

VLASTNÍ PŘÍSTUP K NEZAMĚSTNANOSTI ......................................... 58

4.7.1

Očekávání od spolupráce s úřadem práce ................................................. 58

4.7.2

Vyuţívání aktivní politiky zaměstnanosti .................................................. 59

4.7.3 práce.

Co jsou lidé ochotni udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh 59 SHRNUTÍ ......................................................................................................... 61

4.8

VNÍMÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V RAKOUSKU .......................................... 62

4.9

4.9.1

Vnímání nezaměstnanosti ve Znojmě a v Hollabrunnu ............................... 62

4.9.2

Obavy při hledání zaměstnání ........................................................................ 63

4.9.3

Finanční důsledky nezaměstnanosti .............................................................. 63

4.9.4

Zodpovědnost za ztrátu zaměstnání .............................................................. 64

4.9.5

Činnost úřadu práce ........................................................................................ 65

4.9.6 Co jsou lidé ve Znojmě a v Hollabrunnu ochotní udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh práce ........................................................................................ 66 4.10

SHRNUTÍ ......................................................................................................... 67

5

ZÁVĚR ........................................................................................................................ 68

6

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ...................................................................... 71

SEZNAM ZKRATEK ....................................................................................................... 73 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK .............................................................. 74 7

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................... 76

1

ÚVOD

Nezaměstnanost patří mezi největší celosvětové problémy. Existují různé nástroje, které se snaţí výši nezaměstnanosti eliminovat. Jedná se především o podpory ze státního rozpočtu, které slouţí k získávání různých dotací, rekvalifikací nebo jsou to peníze z Evropského sociálního fondu, které se pouţívají na realizaci projektů, které by měli zvýšit zaměstnanost, a to zejména osob, které jsou ohroţeni dlouhodobou nezaměstnaností. Pokud se ohlédnu do historie, velice zlá situace byla ve 30. letech 20. století, kdy došlo ke krachu na Newyorské burze. V té době ukázala nezaměstnanost svoji sílu. Muţi se nedokázali smířit s myšlenkou, ţe jsou bez práce a nemohou zabezpečit svoji rodinu, docházelo k velkému přírůstku sebevraţd. Nejpozoruhodnější na celé situaci bylo, ţe lidé nedávali vinu vládě, zaměstnavateli, ekonomické situace, ale brali to jako vlastní selhání. Tato informace mě přivedla na myšlenku, zda s postupem času chápou lidé ztrátu zaměstnání také tak. Důsledky jsou velice subjektivní, kaţdý člověk vnímá jinak ztrátu svého zaměstnání. Záleţí na okolnostech, finanční situaci a na zdraví člověka. Tento stav neovlivňuje pouze jedince, ale i jeho okolí, zejména nejbliţší rodinu. Má nejen psychologické důsledky, kdy dochází např. ke ztrátě osobnosti, objevují se deprese, stres a zhoršení zdravotního stavu, ale také ekonomické dopady, kdy se člověk nemůţe zapojit do produktivního ţivota, podílet se na výrobě statků nebo poskytování sluţeb a brát za odvedenou práci plat. Stát musí vynakládat více prostředků na státní politiku zaměstnanosti. Měli bychom si uvědomit, ţe nezaměstnanost tady byla, je a bude. Záleţí na tom, jak se k ní člověk, který se v této situaci ocitne, postaví. V tomto případě přichází na řadu i stát, který by se měl do jisté míry postarat o to, aby taková osoba byla na určitou dobu zajištěna a podpořena při hledání zaměstnání. Zde je ale ta tenká hranice, kde si pokládáme otázku, zda je poskytování podpory v nezaměstnanosti a jiných sociálních dávek efektivním vynakládáním prostředků nebo zda se vyplácí zbytečně vysoké dávky, při kterých lidem práce nechybí a nemají motivaci se do ní vracet. Pro zjištění vývoje nezaměstnanosti, jsem provedla analýzu na okrese Znojmo, a to v období roku 2000 - 2010, která dokazuje, ţe nezaměstnanost u nás má od roku 2009 vzrůstající tendenci. Nejvíce nezaměstnaných je tradičně evidováno v zimních měsících, zejména kvůli sezónnosti některých pracovních oborů např. zemědělství a stavebnictví. 10

Sezónní práce jsou pouze jedním z důvodů zvyšování nezaměstnanosti na okrese Znojmo, ale jak vyplývá z mé analýzy, existuje mnoho dalších důleţitých faktorů, které mohou tento jev ovlivnit.

11

2

CÍL PRÁCE A METODIKA

Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy vývoje nezaměstnanosti na okrese Znojmo od roku 2000 aţ do roku 2010. V práci jsem dále zkoumala psychické a ekonomické důsledky nezaměstnanosti. V teoretické části jsem vymezila základní definici nezaměstnanosti, její členění a důsledky. Dále se zaměřuji na aktivní politiku zaměstnanosti a její nástroje a pasivní politiku zaměstnanosti. Veškerá teorie vychází z deskriptace odborné literatury, publikací, vyhlášek, dat získaných z úřadu práce a platných zákonů. Cílem praktické části bylo provedení analýzy vývoje nezaměstnanosti na okrese Znojmo v období roku 2000 – 2010 a zjištění příčin nezaměstnanosti v jednotlivých letech. Zde jsem vycházela ze statistik prováděných na úřadu práce, z informací Českého statistického úřadu, výročních zpráv Úřadu práce ve Znojmě a z internetových stránek Ministerstva práce a sociálních věcí. Poslední část mojí bakalářské práce se zaměřuji na důsledky, které nezaměstnanost způsobuje. V první řádě uvádím vnímání dopadů nezaměstnanosti uchazečů evidovaných na úřadu práce ve Znojmě v dnešní době a v druhé řadě jsem provedla srovnání dopadů nezaměstnanosti na okrese Znojmo a v rakouském Hollabrunnu. Pro zjištění důsledků nezaměstnanosti a jejího současného vnímání jsem spojila kvalitativní a kvantitativní metodu. Sestavila jsem dotazník, který obsahoval otevřené, uzavřené, polootevřené a sugestivních otázky. Pro přehledné a jednoznačné vyjádření problematiky a závěrů jsem pouţila sloupcové grafy a tabulky.

12

3

TEORETICKÁ ČÁST

3.1

CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI

Cílem této kapitoly je vysvětlit základní pojmy spojené s nezaměstnaností. Jedním z nich je samotná nezaměstnanost a její prvotní členění. Nezaměstnanost není ţádný nový jev. V moderní ekonomii je jí věnována zvýšená pozornost.1 Sledují se zejména její příčiny, důvody, vývoj a důsledky, které mohou mít dopad ekonomický nebo sociální. „K fenoménu nezaměstnanosti je moţné přistoupit z různých hledisek. Lze ji povaţovat za výraz toho, jak je organizováno a řízeno zaměstnávání lidí v zemi, lze ji povaţovat za odraz nepersonálních sil, kterými je ovládán lidský faktor, lze ji ale také povaţovat za důsledek určitých schopností, dispozic a postojů jedinců. Nezaměstnanost je sloţitým jevem a nelze ji hodnotit pouze globálně. K jejímu řešení je třeba mít k dispozici celou informační síť potřebných dat, např. koho se nezaměstnanost týká, kde se vyskytuje, jak dlouho trvá, jaká je její míra, jaké jsou předpoklady pro její řešení, včetně finančních zdrojů.“2 V evidenci úřadu práce se jako nezaměstnané uvádí všechny osoby, které splňují předpoklady, ţe mohou a chtějí pracovat, ale nemohou najít vhodné zaměstnání. 3 V uvedeném předpokladu je zdroj zkreslení registrované nezaměstnanosti, protoţe zahrnuje i ty osoby, které jsou v evidenci úřadu práce, mohou pracovat, ale nechtějí. Na druhé straně nezahrnuje ty osoby, které práci nemají, aktivně si ji hledají, ale nejsou vedeni jako uchazeči o zaměstnání. Opravdový rozsah nezaměstnanosti není přesný a bagatelizuje se. Skutečný rozsah se zmenšuje.4 Ve smyslu zákona o zaměstnanosti se v České republice povaţuje za nezaměstnanou ta osoba, která nemá ţádné zaměstnání či jiný zaměstnanecký vztah, nevykonává samostatně

1

BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s.57. 2 KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. s. 290-291. 3 KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. s. 290-291. 4 BELZ, Horst, SIEGRIST Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. s. 23.

13

výdělečnou činnost, soustavně se nepřipravuje na povolání a písemnou formou zaţádá o zprostředkování zaměstnání.5 Kaţdá nezaměstnanost nemusí být nutně chápána jako zlo pro společnost. Z hlediska sociálního pohledu má pouze negativní dopad, ale z hlediska ekonomického toto tvrzení není tak jednoznačné. „Nezaměstnanost je totiţ také projevem mikrostrukturální adaptace ekonomiky. Je projevem a důsledkem vzniku, zániku a omezování či naopak podpory některých výrob a činností, a tedy i pracovních míst. Určitá výše nezaměstnanosti je přirozená, je spojena s mobilitou pracovní síly a je výrazem toho, ţe část pracovních sil se přizpůsobuje technologickým změnám (rekvalifikuje se, hledá si nové pracovní místo, stěhuje se za prací apod.). Tuto nezaměstnanost nelze povaţovat za zlo, neboť je předpokladem adaptačních procesů, usnadňuje strukturální změny a odstraňuje strnulost ekonomiky, a je tedy symptomem rozvíjející se ekonomiky a společnosti. Proto nepřekročí-li nezaměstnanost „určitou mez” jde v dnešních vyspělých trţních ekonomikách o přirozený průvodní jev, svým způsobem ekonomicky nezbytný, který je zvládnutelný různými makroekonomickými opatřeními a politikou zaměstnanosti.”6 3.1.1 Přirozená míra nezaměstnanosti „Je to taková úroveň nezaměstnanosti, při níţ jsou jednotlivé segmenty trhu práce v průměru v rovnováze, tj. některé vykazují převahu poptávky volných pracovních míst, jiné naopak převahu nabídky a tudíţ nezaměstnanost. Je to míra, při níţ síly působící na mzdy a ceny jsou ve svém celku v rovnováze.“7 Segmentace trhů práce vyplývá z enormní rozdílnosti mezi lidmi (např. jejich dispozice) a pracovními místy (např. rozdílnost kvalifikačních nároků) a z územní alokace trhů práce. Segmentace trhu práce má za následek sníţení konkurence a rozdílů ve mzdách různých profesí a na různém území.8

5

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění, §25. KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. s. 293. 7 KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. s. 293. 8 KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. s. 289. 6

14

Přirozená míra je nejniţší mírou nezaměstnanosti, kterou můţe stát akceptovat, aniţ by zde bylo riziko zrychlování inflace.9 Přirozenou míru nezaměstnanosti můţeme sníţit například, kdyţ zlepšíme sluţby, které jsou spojeny s úřadem práce, nabízením rekvalifikačních programů, pomáhat zdravotně znevýhodněným hledat práci, vytvořit přetlakovou ekonomiku, coţ znamená udrţet hrubý národní produkt co nejvýše a zároveň sniţovat míru nezaměstnanosti co nejníţe.10 3.1.2 Měření nezaměstnanosti Pomocí ekonomického ukazatele nezaměstnanosti sledujeme stav a vývoj na trhu práce.11 Rozsah nezaměstnanosti je v ekonomické praxi vyjadřován mírou nezaměstnanosti: počet nezaměstnaných osob Míra nezaměstnanosti = Pracovní síla Míra nezaměstnanosti je tedy pracovní síla, která je nezaměstnaná. Do pracovní síly se započítávají všechny osoby, které pracují nebo si vhodné pracovní místo aktivně hledají. Do řad zaměstnaných počítáme i ty osoby, které jsou na dovolené nebo nemocenské. Do pracovní síly patří tedy pouze aktivní obyvatelstvo.12 Obyvatelstvo v produktivním věku dělíme na ekonomicky aktivní a na ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. Aktivní obyvatelstvo tvoří: 

Zaměstnaní – lidé vykonávající jakoukoliv práci.



Nezaměstnaní – osoby, které nejsou zaměstnané, aktivně si práci hledají a jsou evidované na úřadu práce.

9

WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9. s. 8. 10 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9. s. 18. 11 MUSIL P., aj. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 97880-7380-126-7. S 343. 12 SCHILLER, R. Bradley. Makroekonomie dnes. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 412 s. ISBN 80-2510169-X. s. 106.

15

Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo tvoří: 

Osoby, které nemají zaměstnání a ani ho nehledají.13

Od roku 1996 se v ČR vyvíjí úroveň a míra nezaměstnanosti nepříznivě. Dochází k počtu zvyšování ekonomicky neaktivního obyvatelstva, narůstá nezaměstnanost ţen a starších lidí. Mezi nejzávaţnější jevy, které souvisí se zvyšováním míry nezaměstnanosti, dále patří, výrazná územní koncentrace a diferenciace, rozmach dlouhodobé nezaměstnanosti, nedostačující úroveň vzdělání.14 3.1.3 Historie nezaměstnanosti Co se týká historie nezaměstnanosti, nemohu opomenout 30. léta 20. století, ve kterých se rozpoutala Velká hospodářská krize. Došlo k velkému propadu akcií na americké burze, který měl za následek hospodářský kolaps v roce 1929. Newyorská burza vyhlásila v pátek dne 25. října krach. Tento den je označován jako černý pátek a je brán jako den vypuknutí krize. Poté docházelo ke krachu velkých společností, které neměly dostatečný kapitál, coţ způsobilo velký nárůst nezaměstnanosti.15 Celková výše nezaměstnanosti v té době byla odhadována na 30 - 40 milionů lidí. Ve srovnání s dnešní situací nevyhlíţí toto číslo příliš katastrofálně, ale prakticky ani jeden stát nebyl připraven na řešení masové nezaměstnanosti, neměl ani účinné prostředky ani řešení. Velká hospodářská krize nepostihla pouze Ameriku, ale téměř celý svět. Dotkla se také celé Evropy včetně tehdejšího Československa. 16 Jak vyplývá z knihy Österreich Dokumentationen, Die Erste Republik 1918 – 1938, bylo v roce 1931 v sousedním Rakousku podporováno více jak 300 000 nezaměstnaných osob. V roce 1933 dosáhla nezaměstnanost smutného rekordu na 600 000 nezaměstnaných.17 Ve Velké Británii bylo v roce 1931 tři miliony lidí bez práce, v Československu to bylo v tom samém roce 291 000 osob bez práce a v roce 1933 se počet vyšplhal na 738 000 13

VLČEK, Josef, aj. Ekonomie a ekonomika. 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003. 512 s. ISBN 80-7226195-9. s. 236. 14 BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 334 s. ISBN 80-210-3722-9. s. 67. 15 WIKIPEDIA. Velká hospodářská krize (online). Poslední revize 2011 (cit. 2011-26-04). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velká_hospodářská_krize. 16 BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8.. s. 36. 17 BUNDESKANZLERAMT, aj. Österreich dokumentationen. Die Erste Republik 1918 – 1938. Vyd. Wien: Bundespressedienst, 1988. 67 s.. S 23.

16

nezaměstnaných. Skutečný počet byl jistě vyšší, protoţe tak zvaní vyřazení, kteří neobdrţeli ţádnou finanční podporu, nebyli statisticky zachyceni 18 Nejednalo se pouze o chvilkovou záleţitost, po třech letech trvání hospodářské krize stále zůstával např. kaţdý třetí Američan bez práce a bez peněz. Problém nebyl v tom, ţe by lidé nechtěli pracovat, právě naopak. Obsluhu výtahů dělali vysokoškoláci, profesoři jezdili za volantem taxíků, lidé zapalovali lesy, aby si vydělali při hašení poţárů, muţi stáli u bran továren celé noci a čekali na práci, která bohuţel nepřicházela. Ale nikdo si veřejně nestěţoval, a to z jediného důvodu, lidé věřili, ţe je to jejich vina, ţe nesou odpovědnost sami za sebe, vinili sebe ze svých nedostatků, bylo to pro ně osobní selhání a za tuto situaci, ve které se ocitli, se styděli. V tomto období vzrostl i počet sebevraţd, hlavními důvody byla právě nezaměstnanost, muţi nemohli zabezpečit své rodiny, pro některé bylo poniţující chodit si pro podporu, dostávat peníze za nic, stát dlouhé hodiny na jídlo.19 V období Velké hospodářské krize se projevily všechny důsledky, které můţe nezaměstnanost mít, například deprese, které vedly k sebevraţdám, rozvrácení rodiny, alkoholismus, ztráta sebevědomí, psychické potíţe, nedostatek prostředků a mnoho dalších problémů.20

18

VODIČKA, Milan. Den, kdy došly prachy. Jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. 1. vyd Praha: Práh, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7252-260. s. 14. 19 VODIČKA, Milan. Den, kdy došly prachy. Jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. 1. vyd Praha: Práh, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7252-260. s. 19. 20 VODIČKA, Milan. Den, kdy došly prachy. Jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. 1. vyd Praha: Práh, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7252-260.

17

3.2

KLASIFIKACE A ČLENĚNÍ NEZAMĚSTNANOSTI

Cílem této části je uvést základní formy nezaměstnanosti, kterou můţeme členit dle různých faktorů, funkcí a účelu. V prvotním členění se setkáváme s nezaměstnaností dobrovolnou a nedobrovolnou, která je dána zejména přístupem lidí, které nezaměstnanost postihla. V prvním případě se jedná o nezaměstnané, kterým tato situace vyhovuje, pobírají dávky v nezaměstnanosti a vhodnou práci si nehledají. Ve druhém případě se jedná především o uchazeče o zaměstnání, kteří by chtěli pracovat, ale v daném regionu nebo oboru není nabízeno vhodné místo. V 50. letech 20. Století byla z důvodu sloţitosti struktury trhu práce rozlišena nezaměstnanosti na 4 typy, s nichţ lze odvozovat její příčiny, závaznost a nacházet moţné způsoby řešení.21 Ekonomická teorii rozlišuje následující typy nezaměstnanosti: 

frikční nezaměstnanost



strukturální nezaměstnanost



cyklickou nezaměstnanost



sezónní nezaměstnanost22

3.2.1 Dobrovolná nezaměstnanost O dobrovolné nezaměstnanosti hovoříme tehdy, pokud část práce schopných obyvatel není při daných mzdových podmínkách ochotna pracovat. Nezaměstnaný upřednostňuje svoje aktivity před špatně placenou prací. Ţije ze sociálních dávek, podpor v nezaměstnanosti, dávek státní sociální podpory poskytovaných úřadem práce a z občasných přivýdělků, které jsou umoţněny při evidenci na úřadu práce, a to do 4000,-Kč hrubého. Další moţností můţe být péče o rodinu nebo odchod do předčasného starobního důchodu. „Pro

21

WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9. s. 13. 22 BELZ, Horst, SIEGRIST Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. s. 24.

18

moderní ekonomiky je typické, ţe mohou produktivně fungovat a přitom současně vytvářet značný rozsah tohoto typu nezaměstnanosti.23 3.2.2 Nedobrovolná nezaměstnanost Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká nedostatkem volných pracovních míst. Lidé jsou ochotni pracovat za nabízených podmínek, ale existuje více kvalifikovaných pracovníků, neţ je počet pracovních pozic. Tahle situace tedy vzniká, kdyţ je poptávka po práci niţší neţ celková nabídka.24 3.2.3 Frikční nezaměstnanost Bývá označována jako normální. Vzniká, kdyţ se zaměstnaná osoba rozhodne ukončit dosavadní zaměstnání, protoţe si hledá nebo našla jiné. Důleţitou roli přitom nehraje důvod ukončení pracovního poměru, nezáleţí na tom, jestli opustila zaměstnání z finančních důvodů, hledání místa s lepší kvalifikací, moţnosti postupu nebo zlepšení ţivotních podmínek. Dalším důvodem vzniku můţe být stěhování obyvatel z místa na místo, vracení ţen po mateřské dovolené nebo zapojení absolventů do pracovního procesu. Pokud zaměstnaná osoba dobrovolně mění své pracovní místo, můţe to znamenat, ţe na trhu práce existují dobré pracovní podmínky pro zaměstnání. nezaměstnanosti je poměrně krátká, měla by trvat 6 – 12 týdnů.

Délka frikční

25

3.2.4 Strukturální nezaměstnanost „Objevuje se tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad můţe vzniknout proto, ţe se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se sniţuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Proto vzniká často nerovnováha u jednotlivých povolání nebo oblastí, protoţe určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Kdyby se mzdy plynule přizpůsobovaly měnícím se vztahům mezi nabídkou a poptávkou, potom by nerovnováhy u jednotlivých trhů práce zmizely, protoţe by mzdy poklesly v oblastech, kde je pracovních sil nadbytek,

23

KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1. s. 292. 24 KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-807357-276-1.. s. 292. 25 KNOLL, Oto. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Vyd Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s. s. 9.

19

a vzrostly v oblastech, kde je jejich nedostatek. Mzdy však reagují na ekonomické šoky pomalu.“ 26 Další příčiny strukturální nezaměstnanosti jsou: 

Prostorová imobilita pracovních sil.



Poptávka po práci klesá v důsledku technologických změn, které se snaţí ušetřit práci.



Pokles zájmu o pracovní sílu v důsledku poklesu poptávky po vyráběném zboţí nebo poskytovaných sluţbách.



Poklesne poptávka po pracovní síle určité kvalifikace.



Roste nabídka pracovní síly, která můţe být ovlivněna politickými příčinami, např. demografické vlny uvnitř daného státu.27

3.2.5 Cyklická nezaměstnanost Tímto pojmem označujeme nezaměstnanost, která je způsobena poklesem agregátní poptávky po pracovní síle a to zejména v důsledku hospodářské krize nebo útlumem národního hospodářství. Tento typ nezaměstnanosti je řešitelný pomocí vhodné monetární a fiskální politiky. 28 3.2.6 Sezónní nezaměstnanost Jedná se v převáţné míře o krátkodobou nezaměstnanost, která se vyskytuje v odvětvích, které jsou závislé na počasí (stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybolov, v oblasti cestovního ruchu) a na střídání ročních období (konfekční průmysl, obuv). Jednou z příčin tohoto druhu nezaměstnanosti mohou být i výkyvy ve spotřebě, např. v období vánočních a velikonočních svátků. 29

26

WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9. s. 14. 27 KNOLL, Oto. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Vyd Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s.s. 9. 28 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9. s. 78. 29 KNOLL, Oto. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Vyd Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s. s. 10.

20

3.3

NEZAMĚSTNANOST A JEJÍ DŮSLEDKY

Jak vyplývá z historie nezaměstnanosti, důsledky a její dopady na obyvatele jednotlivých zemí a sociálních vrstev jsou různé. Práce je jednou z nejdůleţitějších podmínek pro existenci člověka. Přináší mu nejen materiální prospěch, ale také seberealizaci, pocit uţitečnosti, ctiţádostivost. Práce neslouţí pouze k výrobě statků a sluţeb, ale dává člověku pocit, ţe někam patří, potkává jiné lidi, uzavírá nová přátelství a zvyšuje svoji kvalifikaci. Můţeme říct, ţe práce určuje začátek a konec ekonomického ţivota. Má nejen ekonomické důsledky, které postihují naši peněţenku, ale i psychologické, které trápí naši duši.30 Důsledky nezaměstnanosti můţeme členit na psychologické a ekonomické. 3.3.1 Psychologické důsledky nezaměstnanosti Ztráta zaměstnání je sociální i psychický problém, zvláště, trvá-li dlouho. Dochází k narušení ţebříčku hodnot, sníţení sebevědomí, narušení vztahů v rodině a k depresím. S dlouhodobou nezaměstnaností přichází zdravotní problémy, větší sklon k patologickým jevům, zejména alkoholismu a drogám.31 Pro kaţdého člověka, který přijde o zaměstnání je velmi těţké a frustrující oznámit tuto věc rodině. Rezignace je potom velká a působí nejrůznějšími formami na okolí. Jak společnost, tak i sám postiţený nezaměstnaností vnímá tuto situaci jako určité odchýlení od normy a je často spojováno s nízkou společenskou prestiţí.32 Typy reakcí na zprávu o výpovědi mohou být různé. Nejčastější reakcí bývá prvotní psychický šok, dále pasivita a rezignace, která se projevuje hlavně u zaměstnání s dvou měsíční výpovědní lhůtou, po dobu které ztrácí pracovník chuť k práci a motivaci. Dalším typem můţe být obranný postoj, který se projevuje zejména u muţů, kteří se snaţí diskutovat o svém propuštění, nesmíří se direktivním rozhodnutím organizace. Podle nich se jedná o nedocenění jejich vlastností a schopností. Posledním typem je výzva k hledání

30

BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 31 BUCHTOVÁ BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. 32 BELZ, Horst, SIEGRIST Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. s. 23.

21

práce, která se projevuje spíše u mladší skupiny lidí, kde se objevuje snaha vyuţít svých znalostí a najít si co nejdříve novou práci.33 Jak vyplývá z níţe uvedeného schématu, po prvotním šoku následují další tři fáze. Jsou to fáze optimismu, pesimismu a fatalismu. Obrázek č.1 Schéma účinků nezaměstnanosti dle R. Harrisona

Pramen: Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě, školící středisko Ministerstva práce a sociálních věcí. Fáze psychického vývoje dlouhodobě nezaměstnaných.: 

První fáze se nazývá optimismus - finanční situace je zajištěná. Pro nezaměstnaného není tato situace vysloveně nepříjemná, člověk doufá, ţe brzy najde práci. Tato fáze trvá krátkou dobu.



Druhá fáze se nazývá pesimismu - naděje na úspěch se stále zmenšuje, vyvstává pocit viny, méněcennosti, nastává radikální pokles aktivity. Nezaměstnaná osoba se stahuje do pozadí, do fáze rezignace.



Třetí fáze se nazývá fatalismus - začínají se zde vyvíjet psychosomatická onemocnění, sociální kontakty upadají, nastupuje osamělost. Víra v získání nového zaměstnání se rovná nule. V této fázi přibývá sebevraţedných pokusů. Dalšími

33

BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s 85.

22

důsledky můţe být špatné zacházení se zdravím, nedostatek spánku, velký přísun alkoholu, nikotinu a nedostatek sportovní aktivity.34 Dopady nezaměstnanosti se u kaţdého jedince liší. Záleţí na jeho finanční situaci, psychické stabilitě, rodinném zázemí a samozřejmě na délce nezaměstnanosti. Čím déle je uchazečem o zaměstnání, tím méně je aktivní v hledání zaměstnání, propadá bezradnosti

a ztrácí motivaci. Rozdílné dopady má propuštění ze zaměstnání na

jednotlivce a na skupinu zaměstnanců. Pokud dojde k vzestupu hromadné nezaměstnanosti, projevují se zejména následující důsledky: 

U mladistvých dochází k růstu kriminality.



Růst drogové závislosti, deprese, stoupá i počet pokusů o sebevraţdu.



Narůstá počet pacientů s psychosomatickým onemocněním (srdeční choroby).



Zhoršují se psychické poruchy, dochází k častějšímu vyhledávání psychologů.35

Jiné dopady bude mít ztráta práce u jednotlivce: 

Častěji se projevují deprese.



Klesá sebedůvěra, dochází ke sníţení pocitu vlastní hodnoty.



S dlouhodobou nezaměstnaností souvisí také ztráta sociálního postavení ve společnosti, problémy v rodině, manţelství, dochází k obviňování rodiny ze ztráty zaměstnání.



Při dlouhodobé nezaměstnanosti dochází ke ztrátě motivace, pocitu selhání.



Projevují se větší sklony k sebevraţdám nebo alkoholismu.36

34

BELZ, Horst, SIEGRIST Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. s. 25-26. 35 BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s. 82. 36 BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s. 82.

23

Jak bylo výše uvedeno, ztráta zaměstnání má negativní dopad i na rodinu nezaměstnaného: 

U dětí se mohou projevovat vývojové poruchy, zhoršení prospěchu ve škole.



Narůstají konflikty v důsledku odchodu člena rodiny z pracovního a společenského ţivota.37

V dnešní době existují různé podpůrné programy, které poskytuje úřad práce, nebo jsou dotovány z ESF. Jedná se zejména o různé rekvalifikační kurzy, ať uţ nespecifické, které pomáhají absolventům získat praxi, tak profesní a doplňkové. K dispozici jsou také motivační kurzy, které směrují nezaměstnané k novým moţnostem hledání práce a snaţí se vtáhnout dlouhodobě nezaměstnané zpět na trh práce. 3.3.2 Ekonomické důsledky „Ekonomické důsledky vyplývají stručně řečeno z toho, ţe ekonomika nevyrábí tolik produkce, kolik je schopna vyrábět. Dochází k mrhání společenské práce ţivé i neţivé. Hrubý národní produkt je svou úrovní pod hodnotou potenciálního hrubého národního produktu. Ztráty lze ekonomicky vyčíslit jako náklady stagnace (rozdíl mezi HNP potenciálním HNP). Propad HNP samozřejmě ovlivňuje nejen rozvojové moţnosti ekonomiky, ale i moţnosti sociálních transferů.“38

37

BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. s. 82. 38 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9. s. 20.

24

3.4

POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Cílem druhé kapitoly je popsat jednotlivé druhy politiky zaměstnanosti, poukázat kdo tuto politiku vykonává a jakým zákonem se daná problematika řídí. Politika zaměstnanosti se začala rozdělovat v první polovině 30. let v Evropě. V této době se začal řešit problém s masovou nezaměstnaností, která vznikla v důsledku hospodářské krize. Byly kompenzovány ztráty mezd v době nezaměstnanosti (pasivní politika zaměstnanosti) a začaly se rozvíjet cílené státní programy, které měly vést ke sníţení nezaměstnanosti (aktivní politika zaměstnanosti).39 Politika zaměstnanosti se zaměřuje zejména na následující aktivity: 

Na rozvíjení infrastruktury trhu práce - prostřednictvím specializovaných institucí, tj. úřad práce a zprostředkovatelna, poskytuje lepší a podrobnější informace o volných pracovních místech a uchazečích o práci.



Podporuje vytváření nových pracovních příleţitostí – poskytuje dotace a finanční prostředky pro nově začínající podnikatele, veřejně prospěšné práce, přispívá na mzdy zaměstnavatelům při zřízení nového pracovního místa a usnadňuje zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněným a absolventům.



Klade důraz na zvýšení adaptability pracovní síly - zde vyuţívá jednoho z nástrojů aktivní politiky, kterým jsou rozmanité rekvalifikace.



Pomocí dávek a podpory v nezaměstnanosti zabezpečuje ţivotní podmínky těm, kteří dočasně přišli o práci.40

Jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou upraveny v Zákoně o zaměstnanosti 435/2004 Sb, ze dne 13. května 2004. Je jí věnována pátá část zákona § 104 - §120. Nástroj pasivní politiky zaměstnanosti je vymezen v Zákoně o zaměstnanosti 435/2004 Sb. v § 39 - § 57.

39

WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.s. 65. 40 WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.s. 50.

25

3.5

AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Máme různé moţnosti jak sniţovat nezaměstnanost, ať uţ se jedná o poskytování nenávratných dotací, dotací na nově zřízené místo nebo příspěvek na mzdu, všechny tyto prostředky a mnoho dalších se řadí k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem jednotlivých opatření je dosaţení maximální zaměstnanosti. Zabezpečuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a jednotlivé úřady práce. Zaměřuje se především na uchazeče o zaměstnání, kterým je dle §33 zákona o zaměstnanosti věnována zvýšená pozornost,

protoţe

kvůli

uvedeným

překáţkám

jsou

ohroţeni

dlouhodobou

nezaměstnaností. Jedná se zejména o fyzické osoby do 20 let věku, osoby se zdravotním postiţením, osoby starší 50 let, těhotné a kojící ţeny, osoby, které pečují o dítě do 15 let věku, matky do devátého měsíce po porodu, o uchazeče o zaměstnání, kteří jsou vedeni v evidenci nepřetrţitě déle neţ 5 měsíců a o osoby, které zvláštní pomoc potřebují. Jsou to například osoby, které byly propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody nebo jiných nápravných zařízení, společensky nepřizpůsobivé osoby nebo osoby, které ţijí ve společensky znevýhodněném prostředí.41 S těmito uchazeči o zaměstnání sepisují pracovníci úřadu práce individuální akční plány, ve kterých je uveden postup, jenţ vede ke zvýšení uplatnění uchazeče na trhu práce. Obsah individuálního akčního plánu je tvořen s ohledem na dosaţenou kvalifikaci, zdravotní stav, schopnosti a podle dovedností nezaměstnaného. Vzniká zde tedy doporučení vhodného nástroje APZ.42 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti: 

Rekvalifikace,



investiční pobídky,



veřejně prospěšné práce,



společensky účelná pracovní místa,



překlenovací příspěvek,

41 42

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §33. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §33 odst. 2.

26



příspěvek na zapracování,



příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.43

3.5.1 Rekvalifikace Jedná se o získávání nových znalostí, zvyšování, rozšiřování nebo obnovování kvalifikace. Při určování druhu a rozsahu kvalifikace se přihlíţí k následujícím kritériím: zdravotní stav, dosaţené kvalifikace, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má o danou aktivitu zájem.44 Rekvalifikační kurzy mohou poskytovat pouze instituce s akreditovaným vzdělávacím programem, dále instituce podle zvláštního právního předpisu 52d), školy v rámci oboru vzdělávání, který je zapsaný v rejstříku škol, vysoká škola s akreditovaným programem podle zvláštního právního předpisu 52f) a ostatní zařízení se vzdělávacím programem podle právního předpisu 52g). Poţadované akreditace uděluje a odejímá Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy na základě písemné ţádosti o akreditaci, ke které se musí vyjádřit do 90 dnů ode dne doručení. Akreditace můţe být odejmuta na vlastní ţádost vzdělávacího zařízení, při porušení poţadovaných podmínek, nebo pokud není rekvalifikační zařízení schopno plnit odpovídající úroveň vzdělávání.45 Rekvalifikace se realizuje na základě dohody mezi příslušným úřadem práce podle místa bydliště a uchazečem nebo zájemce o zaměstnání. Vzdělávací aktivitu hradí uchazeči úřad práce, můţe mu poskytnout i příspěvek na náklady, které s rekvalifikací souvisí (cestovné). Pro zařazení do vzdělávací aktivity není podmínkou určitá délka evidence. Neprodleně se do ní zařadí zájemci a uchazeči o zaměstnání nebo zaměstnanci, pokud se tím zvýší šance na získání zaměstnání nebo se zabrání ztrátě stávajícího místa.46 3.5.2 Investiční pobídky Jedná se o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který hmotně podporuje zaměstnavatel při vytváření nových pracovních míst, rekvalifikaci nebo školení svých zaměstnanců.

43

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §104. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §108. 45 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §108. 46 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §108 – 109. 44

27

Hmotnou podporu poskytuje ministerstvo, daná částka musí být pouţita pouze na účely uvedené v dohodě.47 3.5.3 Veřejně prospěšné práce (VPP) „Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příleţitosti spočívající zejména v údrţbě veřejných prostranství, úklidu a údrţbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění do zaměstnání. Pracovní příleţitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který na ně můţe zaměstnavateli poskytnout příspěvek. Příspěvek lze poskytnout aţ do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance“48 3.5.4 Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa (dále jen SÚPM) jsou dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, u kterého má zaměstnavatel moţnost podáním ţádosti na úřadu práce získat příspěvek na částečnou úhradu mzdových nákladů, pokud zaměstná uchazeče, kterému nelze jiným způsobem zajistit pracovní místo.49 V době schvalování ţádosti musí být poţadovaný uchazeč veden v evidenci úřadu práce, coţ je základní podmínka pro získání příspěvku. O přiznání příspěvku rozhoduje ředitel úřadu práce, na základě doporučení komise, která zasedá většinou kaţdý týden. Na dotaci není právní nárok, tudíţ rozhodnutí komise je konečné a zaměstnavatel se proti němu nemůţe odvolat.50 Úřad práce ve Znojmě v současné době poskytuje finanční příspěvek po dobu 2 měsíců na jedno vyhrazené pracovní místo.

47

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §111. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §112. 49 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §113. 50 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění 48

28

3.5.5 Překlenovací příspěvek Tento příspěvek poskytuje úřad práce osobě samostatně výdělečně činné, která se vyřadila z evidence uchazečů o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek dle § 113 odst. 1. Je pouţíván na úhradu provozních nákladů, které vznikly v období, na které je příspěvek poskytován. Za provozní náklady se povaţuje například nájemné, náklady na opravu, na údrţbu budov, dopravu materiálu a hotových výrobků.51 3.5.6 Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování se poskytuje zaměstnavateli, který s úřadem práce uzavřel dohodu a pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru nezaměstnanou osobu, která je vedena na úřadu práce a které je dle zákona o zaměstnanosti věnována zvýšená péče.52 3.5.7 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Uvedený příspěvek náleţí zaměstnavateli, který ve své činnosti přechází na nový podnikatelský

program

a

nemůţe

svým

zaměstnancům

zabezpečit

práci

ve

stanovené týdenní pracovní době. Musí být sepsána písemná dohoda mezi úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský plán se poskytuje maximálně 6 měsíců a činní nejvýše polovinu minimální mzdy na jednoho zaměstnance.53

51

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §114. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §116. 53 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §117. 52

29

3.6

PASIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

Mezi nástroje pasivní politiky zaměstnanosti patří především podpora v nezaměstnanosti (dále jen PvN), na kterou má nárok uchazeč o zaměstnaný, který splní určitá kritéria. 3.6.1 Nárok na PvN V první řadě musí uchazeč získat v rozhodném období, které je 3 roky, zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v rozsahu alespoň 12 měsíců. Tahle podmínka můţe být splněna i výkonem náhradní doby zaměstnání, kterou je např. osobní péče o dítě ve věku do 4 let, příprava osoby se zdravotním postiţením k práci nebo pobírání plného invalidního důchodu, v dnešní době je to invalidní důchod ve III.stupni. V druhé řadě musí uchazeč poţádat úřad práce o poskytnutí PvN a poslední podmínkou je, ţe ke dni, k němuţ je podpora přiznána, nepobírá starobní důchod (včetně předčasného starobního důchodu).54 „Uchazeč o zaměstnání, kterému v rozhodném období uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí celé podpůrčí doby získal zaměstnání nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce 6 měsíců. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání“55 Uchazeči, který nevyčerpal celou podpůrčí dobu, např. z důvodu nástupu do zaměstnání, stačí získat alespoň 3 měsíce důchodové pojištění, a to ze zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.56 3.6.2 Nepřiznání nároku na PvN Podpora v nezaměstnanosti nemusí být uchazeči přiznána, i přesto, ţe splňuje výše uvedené podmínky. Nárok na PvN ztrácí ten uchazeč, se kterým byl v posledních šesti měsících od zaevidování ukončen pracovní poměr pro porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Dále je to ten ţadatel, který v posledních šesti měsících opakovaně ukončoval vhodné zaměstnání, které mu zprostředkoval úřad práce nebo ţadatel, kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek, který je vyšší neţ by byla PvN, pokud pobírá starobní důchod, dávky nemocenského pojištění a dále po dobu vazby. Nově

54

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. § 39 odstv.1. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §49. 56 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §48. 55

30

od 01. 01. 2011 platí, ţe PvN se neposkytne uchazeči, který ke dni podání ţádosti o PvN vykonává nekolidující zaměstnání, pobírá odstupné, odbytné nebo odchodné.57 3.6.3 Doba poskytování PvN Doba poskytování PvN činí: a) U uchazeče o zaměstnání do 50 let 5 měsíců. b) U uchazeče o zaměstnání nad 50 let a do 55 let 8 měsíců. c) U uchazeče nad 55 let věku 11 měsíců.58 3.6.4 Výše PvN Základní sazby výše podpory v nezaměstnanosti činí první dva měsíce 65%, další dva měsíce 50% a zbytek podpůrčí doby 45% z průměrného čistého měsíčního výdělku, který byl potvrzen posledním zaměstnavatelem, pokud se jednalo o samostatnou výdělečnou činnost, vychází se z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období. V případě, ţe poslední činností uchazeče o zaměstnání byla náhradní doba nebo pokud uchazeč bez svého zavinění nemůţe doloţit průměrný čistý výdělek z posledního zaměstnání, počítá se PvN z průměru mzdy v národním hospodářství. První dva měsíce PvN činí 0,15 násobek, další dva měsíce 0,12 násobek a po zbývající dobu 0,11 násobek. Od 01. 01. 2011 došlo ke změně zákona i v této oblasti. Výše podpory uchazeče o zaměstnání, který ukončil poslední pracovně právní vztah sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, pokud se nejednalo o váţné důvody, např. zdravotní problémy, má nárok na podporu v nezaměstnanosti ve sníţené sazbě 45% z průměrného čistého měsíčního výdělku, a to po celou podpůrčí dobu.59

57

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §39 odst. 2. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §43 odst. 1. 59 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v platném znění. §50. 58

31

3.7

SHRNUTÍ

V této části bakalářské práce jsem se zaměřila na vymezení jednotlivých pojmů, které s nezaměstnaností úzce souvisí. Byla to tedy její definice, členění, příčiny a její důsledky, které postihují nejen člověka, ale i ekonomiku daného státu. Pozornost jsem věnovala také historii nezaměstnanosti, která se projevila nejvíce v 30. letech 20. století a to za Velké hospodářské krize. V této době se projevily snad všechny důsledky, které můţe nezaměstnanost napáchat, jako např. hladovění, ohroţení zdraví, psychické potíţe, ztráta sociálního postavení, chudoba a v nejkrajnějších případech to byl nárůst sebevraţd. Miliony lidí byly bez práce. Nezaměstnanost je jeden z největších strašáků i dnešní doby. Dále jsem se zaměřila na politiku zaměstnanosti a její pasivní a aktivní nástroje. Aktivní politiku zaměstnanosti stát vyuţívá pro umístění uchazečů na trh práce. Snaţí se podporovat uchazeče v jejich aktivitě, zvyšovat jim kvalifikaci a moţnost najít si vhodné zaměstnání. Přičemţ, jak vyplývá z přílohy č. 1, nejvíce nákladů je vynakládáno na veřejně prospěšné práce a na společensky účelná pracovní místa. Co se týká pasivní politiky zaměstnanosti, tedy poskytování podpory v nezaměstnanosti, vyplácí stát téměř trojnásobek peněţních prostředků neţ na aktivní politiku zaměstnanosti.

32

4

PRAKTICKÁ ČÁST

4.1

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ZNOJEMSKA

Jak je naznačeno v mapce níţe, spadá Znojmo do Jihomoravského kraje. Co se týče rozlohy, která činí 159 039 ha, patří Znojmo mezi největší okresy v České republice, ale s počtem 72 obyvatel na 1 km2 k nejméně osídleným. Celkový počet obyvatel tedy činí 114 286.60 Obrázek č. 2 Mapa České republiky

Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010. Na severní straně okres Znojmo sousedí s okresem Brno-venkov a na východní s okresem Břeclav, na severozápadě je to okres Třebíč z kraje Vysočina, krátkou hranici má na západě i s okresem Jindřichův Hradec z Jihočeského kraje. Znojmo je příhraničním městem, v délce 105 km sousedí svou jiţní hranicí s Rakouskem.61 Na soutoku Dyje a Jevišovky se nachází nejniţší místo s nadmořskou výškou 175 m a nejvyšší místo okresu tvoří Suchá hora u Zblovic, která dosahuje výšky 521 m nad mořem. Průměrná teplota činí 7 aţ 8,5°C. Roční úhrn sráţek je mezi 300 – 550 mm, sráţky jsou rozloţeny nepravidelně a vzhledem k průměrné roční teplotě jsou nedostatečné. Podnebí je zde teplé a suché. 62

60

Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010. Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010. 62 Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010. 61

33

Celé území spadá do povodí řeky Dyje, která je nejvýznamnější řekou okresu. Ve třicátých letech minulého století na ní byla vystavěna Vranovská údolní nádrţ, která slouţí jako zásobárna vody pro část okresů Znojmo a Třebíč.63 Okres Znojmo se skládá ze 144 obcí, přičemţ z toho 5 obcí má statut města - Miroslav, Moravský Krumlov, Znojmo, Jevišovice a Hrušovany nad Jevišovkou, a 13 obcí má statut městyse - Běhařovice, Blíţkovice, Lukov, Mikulovice, Olbramkostel, Olbramovice, Oleksovice, Prosiměřice, Šatov, Štítary, Vémyslice, Višňové, a Vranov nad Dyjí. Samotné Znojmo se skládá celkem z 9 částí.64 Obrázek č. 3 Mapa okresu Znojmo

okres Znojmo Rozkoš Hostim

Moravský Krumlov

Tavíkovice

Blíţkovice Pavlice Bítov

Vratěnín

Štítary

Bojanovice

Horní Dunajovice

Šumná Kravsko

Stálky

Hostěradice

Mikulovice

Výrovice

Vranov nad Dyjí

Miroslav

Únanov

Šafov

Oleksovice

Mašovice

Lechovice Tasovice

Znojmo Šatov Chvalovice

Hodonice

Mackovice

Boţice

Hrušovany nad Jevišovkou

Strachotice

Hrádek

Šanov

Dyjákovice Jaroslavice Hevlín

Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010. Na okresu Znojmo působí 2 obce s rozšířenou působností (ORP) – jsou to Moravský Krumlov a Znojmo. Podle správního území byly narovnány od 1. 1. 2007 hranice okresu, to znamenalo zmenšení okresu o 4 obce – Branišovice, Loděnice, Šumice a Troskotovice, které nyní spadají do okresu Brno-venkov. Správní obvod Znojmo disponuje rozlohou 1243 km2, správní obvod Moravský Krumlov má rozlohu 348 km2 a 33 obcí.65

63


34

4.1.1 Silné stránky okresu Začínají vznikat celé řady menších podniků, rozvíjí se zemědělství. Některé podniky se transformovaly do velkých celků, začínají se zakládat rodinné farmy. K rozvoji došlo také v oblasti poskytování sluţeb, byla vystavěna celá řada supermarketů. Všechny tyto vlivy se odrazily na trhu práce.66 4.1.2 Slabé stránky okresu Bohuţel je na tomto okresu málo průmyslových firem a velkých podniků. Naopak převládají sezónní práce, kvůli kterým v zimních měsících dosahuje okres Znojmo vysoké nezaměstnanosti. Jedná se zejména o práci v zemědělství, stavebnictví a sluţbách. Sezónnost se nejvíce projevuje v okrajových mikroregionech Vranovska a Hrušovanska.67 4.1.3 Mikroregiony Do okresu Znojmo patří tři mikroregiony – Vranovsko, Moravsko - Krumlovsko a Hrušovansko. Obrázek č. 4 Mapa mikroregionů okresu Znojmo

Mikroregiony Mor. Krumlov

Vranov

ZNOJMO Hrušovany

Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010.

66 67

Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010. Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010.

35

Vranovsko – tvoří je celkem 21 obcí, z toho 3 čítají více neţ 500 obyvatel. Z celkového počtu 6 tis. obyvatel je pouze 2 800 práceschopných. Sousedí s okresy Třebíč a Jindřichův Hradec a vně s příhraniční oblastí Rakouska. V jiţní části se rozkládá Národní park Podyjí, který kvůli přísným ochranářským předpisům nedovoluje rozvoj průmyslu a podnikání v této oblasti.68 Hrušovansko - patří k nejproblémovějším mikroregionům. Sousedí s okresem Břeclav a vně s Rakouskem. Hrušovansko čítá 11 obcí, z toho 4 obce mají více neţ 1 tisíc obyvatel. Ţije zde 12 000 obyvatel, z nich je zhruba 5 900 práceschopných.69 Moravsko – Krumlovsko – Je nejméně problémovým mikroregionem. Charakter má zemědělsko průmyslový, co se týká pracovních příleţitostí, hraje důleţitou roli blízkost Brna a jaderné elektrárny v Dukovanech.70

68


36

4.2

VÝVOJ

NEZAMĚSTNANOSTI

NA

OKRESE

ZNOJMO

V OBDOBÍ 2000 – 2010 V této části analyzuji vývoj nezaměstnanosti v uvedených letech. Nejprve je znázorněna nezaměstnanost za jednotlivé roky a její příčiny, poté je provedena její celková analýza. 4.2.1 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2000 V průběhu celého roku 2000 bylo nově zaevidováno 10 562 uchazečů a 11 040 jich bylo vyřazeno. Ve srovnání s rokem 1999 klesl počet nezaměstnaných o 995 uchazečů. Věkový průměr uchazečů o zaměstnání byl 36 let a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 2 698,- Kč. Průměrný měsíční počet hlášených volných pracovních míst činil 336, tj. 27 uchazečů na jedno volné místo.71 Graf č. 1 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

8 452

8 308

7 738

6 506 7 379 6 934 6 351 6 000 6 061 6 082 6 157 6 106

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2000 Úřadu práce ve Znojmě. V první polovině roku 2000 došlo k historicky největšímu nárůstu nezaměstnanosti. Ke konci měsíce ledna bylo v evidenci Úřadu práce ve Znojmě 8 452 osob. Díky sezónnosti na trhu

práce

začíná

docházet

v měsíci

březnu

k postupnému

sniţování

počtu

nezaměstnaných. Uchazeči jsou umísťování zejména v zemědělství, na veřejně prospěšné práce a ve stavebnictví. Ve druhé polovině roku 2000 začíná nezaměstnanost pozvolna narůstat, je to dáno příchodem absolventů ze škol a končícími sezónními pracemi.72

71 72

Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2000. Interní materiál Úřadu práce ve Znojmě. Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2000.

37

4.2.2 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2001 V průběhu roku 2001 bylo zaevidováno 10 252 osob, coţ je o 300 méně neţ v minulém roce. Vyřazeno bylo 10 301 uchazečů o zaměstnání. Průměrný věk nezaměstnaného byl 36 let a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 2 905,- Kč. 73 V roce 2001 byl průměrný měsíční počet volných pracovních míst 377, coţ je o 41 míst více, neţ v předešlém roce. Na jedno volné místo připadalo 22 uchazečů. Nové pracovní příleţitosti vznikaly např. ve firmě Elektrokov a.s. Znojmo, Haas Profile s.r.o. Znojmo, Sklářské stroje Znojmo s.r.o., Egston System Elektronic s.r.o. a LAC s.r.o. Důvodem bylo převáţně rozšíření výroby.74 Graf č. 2 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2001 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

7 938 7 757

7 330

7 042 6 366

6 378 5 817 5 488 5 488 5 700 5 830 5 964

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2001 Úřadu práce ve Znojmě. V měsíci lednu byl počet nezaměstnaných nejvyšší. Od měsíce února dochází k pomalému sniţování evidovaných uchazečů. Od měsíce března se začíná projevovat vliv sezónní nezaměstnanosti, přičemţ se v 1. pololetí sníţí počet nezaměstnaných cca o 2 – 2,5 tisíce, protoţe jsou uchazeči umísťování na dotovaná místa, veřejně prospěšné práce, práce v zemědělství, stavebnictví a v cestovním ruchu. Z grafu dále vyplývá, ţe od měsíce listopadu dochází k radikálnímu nárůstu nezaměstnanosti a to díky výše zmíněné sezónnosti, která nejvíce ovlivňuje mikroregiony Vranovsko a Hrušovansko.75

73


38

4.2.3 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2002 V průběhu roku 2002 bylo nově vzato do evidence 11 211 osob, coţ je o 959 více neţ v minulém roce. Vyřazeno bylo 9 961 uchazečů o zaměstnání. Průměrný věk nezaměstnaného byl 37 let a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 3 086,- Kč.76 Průměrný počet volných pracovních míst v roce 2002 činil 315, oproti minulému roku se počet sníţil o 62 míst. Na jedno volné místo připadá 30 uchazečů. Ke zvýšení nezaměstnanosti došlo zejména z důvodu propouštění velkých firem, které museli sníţit nebo zefektivnit výrobu. Jednalo se zejména o firmu Obalex Znojmo a.s., která propustila 46 pracovníků, dále firmy Zeman shoe s.r.o. Znojmo a Simone style s.r.o. Velký dopad mělo ukončení činnosti firmy Keramické závody a.s., která propustila 156 zaměstnanců.77 Graf č. 3 Počet uchazečů o zaměstnání nákrese Znojmo v roce 2002 10000 8 580 9000 7 946 7 777 7 673 7 291 8000 6 699 6 444 6 496 6 859 7 002 7000 6 157 6 294 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2002 Úřadu práce ve Znojmě. Vysoký nárůst nezaměstnaných byl zaznamenán v měsících lednu, poté díky dobrým klimatickým podmínkám, které přispívají k včasnému zahájení zemědělských sezón a turistického ruchu, začíná nezaměstnanost výrazněji klesat jiţ od měsíce března. Konec roku nebyl příznivý jako ten loňský. Počet nezaměstnaných byl dokonce vyšší neţ v měsíci lednu. Podíl na vysokém čísle nezaměstnaných měl také krach nebo finanční nestabilita firem.78

76


39

4.2.4 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2003 V roce 2003 se nově zaevidovalo 10 318 uchazečů o zaměstnání, coţ je o 1 738 více neţ v roce 2002. Vyřazeno bylo 10 995 osob. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl 38 let a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 3 081,- Kč. 79 V průměru bylo hlášeno 324 volných pracovních míst měsíčně, tj. 24 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Velkým problémem, zejména v prvním pololetí roku 2003, bylo propouštění u významných firem např. ve firmě Hutní montáţe a.s. Ostrava, divize Moravský Krumlov, Promipex spol. s.r.o., Moravský Krumlov, Saint-Gobain Vertex a.s. Litomyšl, závod Moravský Krumlov a Fruta a.s. Znojmo. Za první pololetí bylo zrušeno 195 pracovních míst.80 Graf č. 4 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2003 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

9 251 9 183 8 655

7 821 7 321

7 100 7 091

7 177 7 192 7 384 7 759 7 903

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2003 Úřadu práce ve Znojmě. Na první pohled je zřejmé, ţe nezaměstnanost v prvním pololetí roku 2003 oproti minulému roku vzrostla. Je to dáno zejména propouštěním firem z důvodu organizačních změn. V jarních měsících ovlivňují výši nezaměstnanosti sezónní práce a přivýdělky v zahraničí. Na základě mezivládní dohody mezi ČR a SRN úřady práce zajišťují občanům ČR povolení k práci v Německu. V druhé polovině roku 2003 se nezaměstnanost sniţuje. V prosinci je dokonce o 677 uchazečů menší neţ v loňském roce.81

79


40

4.2.5 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2004 V průběhu tohoto roku bylo Úřadem práce ve Znojmě zaevidováno 11 504 osob, v průměru bylo měsíčně zaevidováno 959 uchazečů o zaměstnání. Oproti minulému roku se počet evidovaných uchazečů o zaměstnání zvýšil o 1186 osob. Vyřazeno bylo 10 807 uchazečů a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 3 690,- Kč. 82 Průměrný počet volných míst v roce 2004 činil 499, v loňském roce to bylo o 175 míst méně. V roce 2004 ohlásilo Úřadu práce ve Znojmě celkem 16 firem propouštění z organizačních důvodů. Celkem se jednalo o 427 zrušených pracovních míst. Důvodem bylo převáţně zefektivnění výroby a ve dvou případech šlo o úplné zrušení pobočky na Znojemsku. Mezi postiţenými firmami byl např. Elektrokov, a.s. Znojmo, zde byl skončen pracovní poměr se 115 zaměstnanci, firma Romika Industries, a.s. a Územní vojenská správa Znojmo byly nuceny ukončit svoji činnost.83 Graf č. 5 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2004 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

9 312 9 248 8 643

8 662 7 706 7 226 6 980 7 055 7 243

7 274 7 098 7 539

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2004 Úřadu práce ve Znojmě. Nejvíce nezaměstnaných bylo přihlášeno jako kaţdý rok v měsíci lednu a to 2054 osob. Od měsíce února dochází k pozvolnému sniţování nezaměstnanosti díky sezónním pracem na Znojemsku a v přilehlých mikroregionech. Ve druhém pololetí se projevu dopad hromadného propouštění ve významných firmách. 84

82


41

4.2.6 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2005 V průběhu roku 2005 se na Úřadu práce ve Znojmě zaevidovalo celkem 10 473 osob, coţ je o 1031 méně neţ v loňském roce. Hlavním důvodem byl růst ekonomiky a přísnější pravidla registrace na úřadech práce. V průměru bylo měsíčně zaevidováno 872 osob. Vyřazeno bylo 10 441 uchazečů o zaměstnání. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl 39 let a průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 3 861,- Kč.85 Průměrný počet volných pracovních míst v roce 2005 činil 636, coţ je o 137 více neţ v loňském roce. Jednalo se zejména o poptávku po profesi stolař, truhlář, kuchař – číšník, šička a švadlena. Dalším pozitivním faktorem bylo, ţe nedošlo k ţádnému hromadnému propouštění, naopak firma Zenza Znojmo, a.s. začala nabírat nové zaměstnance.86 Graf č. 6 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2005 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

9 590 9 500

9 129

8 046 7 505

7 144 7 134

7 238 7 316 7 350 7 795

8 694

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2005 Úřadu práce ve Znojmě. V měsíci lednu byl zaevidován nejvyšší počet osob, a to 1 472. Nejčastějším důvodem bývá propouštění stavební firem a ukončování podnikatelské činnosti, kterou nelze vykonávat v zimních měsících. Pro Znojemsko zůstává charakteristická sezónní nezaměstnanost. Lidé vyuţívají práce v zemědělství, stavebnictví, v turistickém ruchu veřejně prospěšné práce. Rozvíjejí se sezónní práce v zahraničí. Problémem dále zůstává umísťování absolventů a uchazečů, kteří jsou ohroţeni dlouhodobou nezaměstnaností.87

85


42

4.2.7 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2006 V průběhu roku 2006 bylo nově zaevidováno 10 400 uchazečů o zaměstnání, tj. o 73 osob méně neţ v loňském roce. Z evidence ÚP ve Znojmě bylo vyřazeno 10 439 uchazečů. Průměrný věk byl 40 let a průměrná podpora v nezaměstnanosti činila 4 201,- Kč.88 Rok 2006 je charakteristický zvyšující se poptávkou po pracovní síle. Průměrně bylo nahlášeno 911 volných pracovních míst měsíčně, oproti roku 2005 se počet zvedl o 275 míst. Počet pracovníku na jedno volné pracovní místo stále klesal, během roku se sníţil z 13 na 8,4. Převaţují nabídky pro pracovníky vyučené s praxí, jedná se zejména o textilní průmysl, kovovýrobu, strojírenství a dřevovýrobu.89 Graf č. 7 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2006 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

9 503

8 592 9 047 9 047

7 969 7 343

6 931 6 961

6 936

7 339 8 050

3 880

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2006 Úřadu práce ve Znojmě. V měsíci lednu byl zaevidován nejvyšší počet uchazečů, a to 1 391 osob. V roce 2006 se viditelněji začaly projevovat účinky sezónní nezaměstnanosti aţ od měsíce dubna. Lidé vyuţívají moţnost přivýdělku i v Rakousku, zejména v oblasti zemědělství a stavebnictví. V měsíci srpnu je nezaměstnanost rekordně nejniţší, tento jev je dán nejen sezónností, ale také stabilitou velkých firem a vytvářením nových pracovních míst. Konec roku tradičně znamená návrat osob, které pracovali na místech závislých na počasí.90

88


43

4.2.8 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2007 V roce 2007 bylo nově zaevidováno 9 480 uchazečů o zaměstnání, tj. o 920 méně neţ bylo v předešlém roce. Průměr činil 790 uchazečů měsíčně. Nejvíce bylo zaevidováno v měsíci lednu, a to 1 485. Vyřazeno z evidence Úřadu práce ve Znojmě bylo 11 003 osob. Průměrný věk uchazečů byl 41 let a průměrná výše PvN činila 4 528,- Kč.91 V roce 2007 bylo průměrně měsíčně hlášeno 1 311, coţ je o 400 více neţ v roce 2006. Počet pracovníku na jedno volné pracovní místo během roku klesal ze 7,8 na 5,4. Vývoj nezaměstnanosti v tomto roce ovlivnilo zrušení 60 míst ve firmě Holzindustrie Donau s.r.o. Pozitivní vliv mělo rozšíření výroby u firem Plastové přepravní obaly s.r.o. a PEGAS – NW a.s. Celkem vytvořily 112 pracovních míst.92 Graf č. 8 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2007 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

8 679 8 640

8 005 7 018 6 572

6 074 6 075 6 021 5 974 5 856

6 134 6 810

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2007 Úřadu práce ve Znojmě. Celková nezaměstnanost v tomto roce byla niţší neţ v roce 2006, bylo to zejména díky stabilní situaci na trhu práce a rozšiřování výroby nejvýznamnějších firem. Od tohoto roku se začínají realizovat pendlerské smlouvy s Rakouskem. Tyto smlouvy umoţňují zájemcům pracovat v Rakousku, většinou se jedná o sezónní práce zejména v zemědělství. Na sníţení a zároveň i zvýšení nezaměstnanosti má vliv stále se opakující sezónní nezaměstnanost, díky které na jaře nezaměstnanost klesá a na podzim roste.93

91


44

4.2.9 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2008 Během roku 2008 se zaevidovalo celkem 9 270 uchazečů o zaměstnání, coţ je o 210 méně neţ v předešlém roce. Průměrný věk uchazeče byl 41 let. Z evidence bylo v roce 2008 vyřazeno 9 733 osob. Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti činila 5 015,- Kč.94 Průměrný počet hlášených volných pracovních míst v roce 2008 činil 1 319, coţ je o 8 víc neţ v roce 2007. Na jedno volné pracovní místo připadne 4,4 uchazečů o zaměstnání. V posledním čtvrtletí tohoto roku došlo k hromadnému propouštění ve firmě Weisser+Griesshaber s.r.o., která z důvodu zániku firmy byla nucena propustit 77 zaměstnanců a firma HJV s.r.o. ukončila svoji činnost a tím přišlo o práci 94 zaměstnanců. Sniţování počtu zaměstnanců kvůli hospodářské recesi hlásí i firma Egston system elektronic, spol. s.r.o., závod Znojmo.95 Graf č. 9 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2008 10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

7 246 7 203 6 523

5 695

6 348 5 255 4 894 4 964 4 956 4 954 4 963

5 500

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2010 Úřadu práce ve Znojmě. I přes hromadné propouštění významných firem je nezaměstnanost niţší neţ v loňském roce. Je to dáno zejména tím, ţe se zvyšuje poptávka po pracovní síle. V roce 2008 bylo nahlášeno nejvíce volných pracovních míst v historii. Důleţitým, ale stále se opakujícím faktorem je sezónní nezaměstnanost, kterou pociťují zejména mikroregiony. Stále častě je vyuţívána práce v zahraničí.96

94


45

4.2.10 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2009 V průběhu roku 2009 bylo na Úřadu práce ve Znojmě nově zaevidováno 12 563 uchazečů o zaměstnání. Průměrně bylo měsíčně evidováno 1 047 uchazečů. Vyřazeno bylo 9 827 osob, tj. o 94 více jak v roce 2008. Průměrná výše PvN činila 5 256,- Kč. 97 Průměrný počet volných pracovních míst v roce 2009 byl 413, coţ je o 906 méně neţ v předešlém roce. V lednu 2009 bylo evidováno 939 pracovních míst, ale v měsíci březnu se počet sníţil o 539 míst. Toto sníţení bylo důsledkem útlumu nabídky sezónních prací v oblasti sluţeb, stavebnictví a zemědělství. Ve 2. a 3. čtvrtletí se počet drţel na hranici 400 volných míst, ale v prosinci se projevilo sniţování nabídky pracovních míst a počet se zatavil na čísle 137. V lednu 2009 připadalo na jedno volné pracovní místo 7,85 uchazečů, ale v prosinci uţ to bylo 65,37 osob. Došlo k hromadnému propouštění ve firmách: Interia Znojmo – 18 osob, ROHDE, spol. s.r.o. – 16 osob, LAUFEN CZ s.r.o. – 78 osob a ČAS – SERVICE a.s. – 45 osob.98 Graf č. 10 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2009 10000 8000

7 344 7 800 7 848

7 039 6 684 6 581 6 615 6 816 6 808

7 323 7 853

8 956

6000 4000 2000 0

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2009 Úřadu práce ve Znojmě. Finanční krize způsobila koncem roku 2008 hospodářskou krizi. Ta měla za následek odbytové problémy mnoha firem. V dubnu se sice projevuje vliv sezónní zaměstnanosti, bohuţel nedochází k takovému sníţení nezaměstnanosti jako v minulých letech.99

97


46

4.2.11 Vývoj nezaměstnanosti v roce 2010 V roce 2010 se na Úřad práce ve Znojmě nově zaevidovalo 12 149 uchazečů o zaměstnání, v průměru je to 1 012 uchazečů měsíčně. Oproti minulému roku přišlo do evidence o 414 uchazečů méně. Vyřazeno bylo celkem 12 042 osob. Oproti roku 2009 se počet vyřazených zvýšil o 2 215 osob. Průměrná výše podpory činila 5 296,-Kč.100 V roce 2010 bylo průměrně hlášeno 403 volných pracovních míst měsíčně, coţ je o 10 míst méně, neţ v předešlém roce. Na jedno volné místo připadlo v měsíci lednu 79,49 uchazečů, v prosinci došlo k sníţení počtu uchazečů o to na 42,44. Hromadné propouštění nahlásila firma ZEMOS Lesná, spol. s.r.o. – 13 zaměstnanců, firma ČAS – SERVICE a.s. – 54 osob a firma AGRODRUŢSTVO JEVIŠOVICE – 39 pracovníků. Naopak firma Egston system electronic, spol. s.r.o. zvýšila počet pracovníků o 233 a LAUFEN CZ s.r.o. o 29 osob.101 Graf č. 11 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2010

10000 9000 8000 7000 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

10 05610 2129 629 9 040

8 322 7 525

7 294 6 762 6 640 6 547 6 450 6 611

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za rok 2010 Úřadu práce ve Znojmě. V tomto roce byl protrţen jeden nelichotivý rekord, a to počet nezaměstnaných v měsíci lednu, který přesáhl hranici 10 000 uchazečů o zaměstnání. Je to způsobeno nejen sezónností, ale i hospodářskou krizí a rozšiřování tzv. nekolidujících zaměstnání.102

100


47

4.2.12 Závěrečné shrnutí nezaměstnanosti za období 2000-2010 Z výše uvedeného vyplývá, ţe jedním z hlavních problémů, které postihují Znojemsko, je sezónní nezaměstnanost. Je to jev, který se kaţdým rokem opakuje. Od měsíce března se pozvolna začíná počet uchazečů sniţovat. Lidé vyuţívají prací v zemědělství, stavebnictví, v oblasti cestovního ruchu a především veřejně prospěšných prací, které jsou dotované úřadem práce. Jelikoţ jsou všechny tyto práce závislé na počasí, v podzimních měsících se uchazeči vrací do evidence a jejich počet dosahuje stejných, ne – li vyšších hodnot, neţ tomu bylo v zimě. Největší nezaměstnanosti bývá pravidelně dosahováno v měsících leden, únor a prosinec. Ovšem nejen sezónní nezaměstnanost bývá příčinou nárůstu počtu uchazečů o zaměstnání, bohuţel v minulých letech došlo k hromadnému propouštění z důvodu ukončení činnosti velkých firem. Graf č. 12 Průměrná nezaměstnanost v letech 2000 - 2010 9000

7832 8037 7633

8000 7000

6993

6912

7416

7924 7306

6822

6287

5708

6000 5000 4000 3000 2000 1000 0

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za roky 2000 - 2010 Úřadu práce ve Znojmě. Jak vyplývá z grafu, nejniţší nezaměstnanost byla v roce 2008, a to i přesto, ţe došlo k hromadnému propouštění ve firmách HJV a Weisser+Griesshaber s.r.o. Je to dáno zejména tím, ţe bylo k dispozici velké mnoţství volných pracovních míst. Naopak nejvyšší počet byl v roce 2005, bylo to zejména následkem roku 2004, kdy začaly hromadně propouštět významné firmy, jako v kaţdých letech byl problém umístit absolventy, uchazeče nad 50 let věku a ţeny po mateřské dovolené. 48

Dne 01. 10. 2004 bylo zavedeno tzv. nekolidující zaměstnání, které umoţňuje uchazečům o zaměstnání přivýdělek při evidenci do poloviny minimální mzdy, coţ v dnešní době činí 4 000,- Kč hrubého. Potvrzení výdělku dokládá uchazeč na úřad práce, pokud je jeho částka vyšší neţ 4 000,- Kč hrubého, je vyřazen z evidence úřadu práce. I tato okolnost můţe ovlivňovat dnešní výši nezaměstnanosti, a to zejména z toho důvodu, ţe pro zaměstnavatele je výhodnější stálého zaměstnance propustit a dát mu práci pouze na dohodu o provedení práce, u které nemusí hradit odvody za zaměstnance. Tenhle způsob můţe být zneuţit jak ze strany uchazeče o zaměstnání, tak ze strany zaměstnavatele, a to například při uvádění výši výdělku. Pokud by byl tento nástroj zrušen, zaměstnavatelům by nezbylo nic jiného, neţ tyto osoby zaměstnat na plný pracovní poměr. 4.2.13 Průměrná výše podpory v jednotlivých letech S narůstajícím počtem nezaměstnaných, rostla i průměrná výše vyplácených podpor v nezaměstnanosti. Dalšími důvody bylo zvyšování minimální mzdy a vůbec platů samotných. Od roku 2007 tuto skutečnost ovlivnilo i vyuţívání práce v zahraničí. Zde většina lidí dosahoval takových výdělků, ţe měla nárok na nejvyšší moţnou částku vyplácené podpory. Graf č. 13 Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti za období 2000 - 2010 6000 5015 5000 3690 3861

4000 3000

5256 5296

4201 4528

3086 3081 2698 2905

2000 1000 0

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů ze Zprávy o situaci na trhu práce za roky 2000 - 2010 Úřadu práce ve Znojmě.

49

4.2.14 Průměrný počet hlášených volných pracovních míst v letech 2000 – 2010 Co se týká vývoje hlášení volných pracovních míst, mělo aţ do roku 2008 vzrůstající tendenci. Zejména vývoj v roce 2005, kdy vzrůstala nabídka volných pracovních míst převáţně u sezónních prací, dále se jednalo o číšníky, servírky, kuchaře, soustruţníky, zámečníky, krupiéry, svářeče, řidiče a zedníky. I přesto, ţe nabídka volných míst se také v roce 2006 rapidně zvyšovala, byla situace na trhu práce nadále neuspokojivá. Převaţovaly volná místa pro uchazeče vyučené a s praxí a se zkušenostmi v oboru. Poměrně malou skupinu tvořily pracovní příleţitosti pro osoby bez kvalifikace. K nárůstu docházelo i v letech 2007 a 2008, tentokrát se ale změnila i skladba volných pracovních míst, která prezentovala všechny oblasti ekonomické činnosti. Graf č. 14 Průměrný počet volných pracovních míst v letech 2000 - 2010 1400

1311 1319

1200 1000

911

800

636

600 400

499 336

377 315

413

324

403

200 0

Pramen: Vlastní zpracování na základě údajů Výročních zpráv Úřadu práce ve Znojmě z roku 2000 – 2010. Jak vyplývá z výše uvedeného grafu, v roce 2009 došlo k velkému sníţení pracovních příleţitostí. Hlavní důvodem byla krize, která ovlivnila mnoho firem koncem roku 2008. Největší dopad měla v 1. čtvrtletí roku 2009, kdy se počet sníţil o 539 volných míst. Docházelo ke sniţování poptávky po pracovní síle, převáţně ve stavebnictví, v zemědělství a dalších sezónních pracech. Ve 2. a 3. čtvrtletí se nabídka drţela na počtu kolem 400 volných míst. K dalšímu sníţení došlo na konci roku 2009, kdy se nabídky zastavila aţ na čísle 137.

50

Během roku 2012 by měl být schválen zákon, který ruší povinnost zaměstnavatelů hlásit volná pracovní místa na Úřad práce České republiky. Větší poţadavky se tedy nyní kladou na spolupráci mezi jednotlivými úřady práce a zaměstnavateli, aby došlo k co největšímu zachování vazeb a pracovní příleţitosti byly hlášeny i nadále. Počítá se také s větší aktivitou uchazečů a zájemců o práci, kteří se budou muset zapojit do procesu hledání zaměstnání převáţně sami. 4.2.15 Shrnutí Od roku 2009 dochází k nárůstu počtu nezaměstnaných a od roku 2000 roste i výše podpor v nezaměstnanosti. Pouze počet volných míst začal mít od roku 2009 klesající tendenci. Jak uţ bylo výše řečeno, chystají se další změny v zákoně o zaměstnanosti, jednou z nich je i zrušení povinnosti hlášení volných pracovních míst, které bude od roku 2012 dobrovolné. Cílem je sníţení administrativní zátěţe zaměstnavatelů. Stát se snaţí sniţovat různými postupy a nástroji další nárůst nezaměstnanosti a zamezit nelegální práci. Pro rok 2012 se chystají novely, které by měly tyto předsevzetí podpořit. Novinkou by měl být výkon veřejné sluţby v rozsahu max. 20 hodin týdně. Sluţba je poskytována bezplatně a uchazeči můţe být uloţena v případě, ţe je veden v evidenci nepřetrţitě déle neţ 2 měsíce a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Pokud někdo tuto nabídku odmítne, bude vyřazen z evidence úřadu práce.103 Jelikoţ se stát snaţí umístit uchazeče na trh práce co nejrychleji, mluví se o moţnosti sdíleného zprostředkování zaměstnání, a to prostřednictvím agentury práce. Takové zprostředkování by mělo fungovat následujícím způsobem. Uchazeč bude vybrán na základě individuálního akčního plánu a s jeho předchozím písemným souhlasem. Poté následuje uzavření písemné dohody mezi agenturou práce a úřadem práce, na jejímţ základě můţe agentuře práce poskytnout příspěvek na zprostředkování zaměstnání na kaţdého uchazeče, kterému bude agentura hledat nové zaměstnání. Pokud se agentuře povede uchazeče umístit do zaměstnání, budou následovat další příspěvky, které budou posuzovány podle délky pracovního poměru.104

103

Ministerstvo práce sociálních věcí. Co přináší novela zákona o zaměstnanosti? Poslední revize 14. 06. 2011 (cit. 2011-09-01). Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/10939. 104 Eprávo. Novela zákona o zaměstnanosti. [online] Poslední revize 25. 03. 2011 (cit. 2011-01-09). Dostupné zhttp://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakona-o-zamestnanosti-soucast-socialni-reformy-201172727.html.

51

Vyskytuje se zde ještě jedno téma a tím je boj s nelegální prací, kterou se stát snaţí co nejvíce eliminovat, proto by měl být zaveden systém kontroly nezaměstnanosti DONEZ, neboli docházka nezaměstnaných. Cílem je znesnadnit výkonu pracovní činnosti, která se uskutečňuje v rámci šedé ekonomiky. Systém spočívá na zavedení mechanismu vůči uchazečům o zaměstnání, kteří budou mít povinnost dostavovat se v náhodně zvoleném čase na kontaktní místo veřejné správy, kde dojde k uskutečnění samotného kontaktu a k obdrţení vhodného volného pracovního místa. Návštěvy na kontaktních místech by mohly být 2x – 3x týdně v náhodném čase. Uskutečnění nebo neuskutečnění návštěvy bude mít příslušný pracovník úřadu práce k dispozici prakticky ihned. Absenci je moţné doloţit omluvenkou. Pokud se uchazeč ke kontaktu na CzechPOINT nedostaví, bude vyřazen z evidence úřadu práce.105 Jelikoţ tohle jsou pouze základní návrhy zákona o zaměstnanosti pro rok 2012, nemůţeme s jistotou říct, jestli se jedná o krok špatným směrem, zbytečnost nebo přínos, který povede ke sníţení nezaměstnanosti a k zefektivnění práce úředníků.

105

Interní materiál úřadu práce.

52

4.3

DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI

Pro zjištění důsledků nezaměstnanosti v praxi jsem se rozhodla vyuţít dotazníkové metody. Na výběr jsem měla kvantitativní nebo kvalitativní metodu. Rozhodla jsem se ke kombinaci těchto dvou metod a to z důvodu získání přesných informací k uvedenému problému. Kvantitativní výzkum má za cíl měření, vychází ze statistických modelů. Obvykle jsou jednotky sledovány identickým postupem, aby je bylo moţné rychle porovnat. Jde o velký počet respondentů, můţeme zde provádět statistickou analýzu pomocí tabulek a grafů. Mezi hlavní metody patří pozorování, písemné, telefonické a osobní dotazování.106 Naproti tomu kvalitativní výzkum není strukturovaný, je prováděn na menších skupinách respondentů a to zejména pomocí individuálních a skupinových rozhovorů a projekčních technik. Umoţňuje nám hlubší pohled do problému a jeho lepší porozumění.107 Sestavila jsem dotazník, který je uveden v příloze č. 2 a obsahuje uzavřené, otevřené, polootevřené a sugestivní otázky. Pro přesné vyjádření myšlenky jsem dala respondentovi moţnost, aby se ke klíčovým otázkám vyjádřil vlastními slovy. Po schválení ředitele úřadu práce jsem umístila dotazníky na kontaktní pracoviště ve Znojmě a poţádala respondenty různých věkových skupin o vyplnění. Celkem jsem oslovila 100 respondentů, z toho 60 ţen a 40 muţů různých věkových skupin. Délka současné evidence: Méně jak 5 měsíců

36 osob, 6 měsíců – 2 roky 51 osob, déle jak dva roky

13 osob

Dotazník byl rozdělen do 4 pomyslných částí: 1)

Psychologické důsledky nezaměstnanosti.

2)

Finanční důsledky

3)

Odpovědnost za ztrátu zaměstnání.

4)

Vlastní přístup k nezaměstnanosti.

106

PIVODA O. a kol., CIMA A Marketing management. 1. vyd. Praha: CIMA Český institut pro marketing, 2006. ISBN 80-239-8388-1. 107 PIVODA O. a kol., CIMA A Marketing management. 1. vyd. Praha: CIMA Český institut pro marketing, 2006. ISBN 80-239-8388-1.

53

4.4

PSYCHOLOGICKÉ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI

K této části se vztahují otázky číslo 1, 6, 7, a 8. 4.4.1 Vnímání ztráty zaměstnání Kaţdý člověk vnímá ztrátu svého zaměstnání jiným způsobem, má na ní jiný pohled, který se můţe během doby evidence měnit. Odlišně se na ni dívají muţi neţ ţeny, proto je v níţe uvedené tabulce počet rozdělen a uveden v procentech. Tabulka č. 1 Vnímání ztráty zaměstnání Odpovědi

Ţeny v % Muţi v %

Psychické problémy

6,45

9,52

Strach, ţe si novou práci nenajdu

22,58

19,05

Optimisté, věří, ţe si brzy najdou nové zaměstnání

33,87

50,00

Jedná se pouze o dočasnou ztrátu zaměstnání

30,65

16,67

Ostatní

6,45

4,76

Pramen: [vlastní zpracování] Jak vyplývá z mého šetření, nejvíce osob uvedlo, ţe jsou optimisté a věří, ţe si novou práci najdou. Jednalo se převáţně o uchazeče, kteří jsou v evidenci 5 měsíců – 2 roky. Zajímavé zjištění bylo, ţe někteří lidé svoji ztrátu berou jako dočasnou, a to i přesto, ţe jsou v evidenci déle neţ 2 roky. Ovšem 22,58% ţen a 19,05% muţů zuţuje strach, ţe si novou práci nenajdou. Nejčastěji uváděnými důvody byl věk, chybějící praxe, vysoká nezaměstnanost, zdravotní znevýhodnění nebo obava ţen po mateřské dovolené, která nemají hlídání pro své dítě. Psychické problémy jako deprese, stavy úzkosti a bezmocnost uvedlo nepatrně více muţů neţ ţen. Ţeny nejvíce trápila ztráta jistoty, klidu a pevné půdy pod nohama, chybí jim kontakt s lidmi a cítí se méněcenné. Mezi ostatní důvody patřilo zejména překlenutí doby, neţ nastoupí do starobního důchodu. 4.4.2 Obavy při hledání nového zaměstnání Z důvodu odlišnosti odpovědí u muţů a ţen je tato otázka opět hodnocena dle pohlaví.

54

Tabulka č. 2 Obavy při hledání zaměstnání Odpovědi

Ţeny v %

Muţi v %

Diskriminace

33,33

7,14

Vhodnou práci nenajdu

21,21

35,72

Nebudu vykonávat zaměstnání dle mé kvalifikace

15,15

33,33

Špatné zacházení ze strany zaměstnavatele

22,73

23,81

Jiné

7,58

0,00

Pramen: [vlastní zpracování] Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, ţeny se nejvíce obávají diskriminace, a to kvůli pohlaví a starání se o malé děti. Pouze 7,14% muţů uvedlo, ţe se cítí diskriminování kvůli svému věku. Téměř 36% muţů a 22% ţen se obávají, ţe si vhodnou práci nenajdou a 33,33% muţů má strach, ţe nebude pracovat dle své kvalifikace. Větší obavy panují ze špatného zacházení ze strany zaměstnavatele, a to 22,73% a 23,81% muţů. Jiné moţnosti odpovědi vyuţili pouze ţeny, které se obávají, svých zdravotních problémů. 4.4.3 Vliv nezaměstnanosti na psychiku a zdraví V níţe uvedeném grafu můţeme vidět vliv nezaměstnanosti na zdravotní a psychickou stránku. U muţů i ţen byl tento výsledek velice vyrovnaný. Kladnou odpověď uvedli zejména uchazeči, kteří jsou v evidenci déle neţ 5 měsíců, opakovaně a vyšší věkové hranice. Naopak zápornou odpověď označili absolventi a uchazeči, kteří jsou v evidenci úřadu práce poprvé nebo krátkou dobu. Téměř 52% ţen uvádí zdravotní potíţe. Graf č. 15 Vliv nezaměstnanosti na psychiku a zdraví 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

50,00 50,00

51,67

48,33

Mám zdravotní problémy Nemám zdravotní problémy

Muži %

Ženy %

Pramen: [vlastní zpracování] 55

4.5

FINANČNÍ DŮSLEDKY NEZAMĚSTNANOSTI

Hodnocení této části výzkumu se týkají otázky číslo 5, 8 a 9. 4.5.1 Řešení finanční dopadů nezaměstnanosti Nezaměstnanost nemá pouze psychické dopady, ale v mnoha případech s sebou přináší také finanční tíseň. Tabulka č. 3 Řešení finančních dopadů nezaměstnanosti Odpověď

Ţeny v %

Muţi %

Mám vlastní úspory

16,67

32,50

Spoléhám na pomoc státu

13,33

7,50

Mám vlastní úspory a nárok na podporu

26,67

20,00

Nemám ţádné finanční prostředky

43,33

40,00

Pramen: [vlastní zpracování] Skoro 44% ţen a 40% muţů, kteří jsou poznamenaní nezaměstnaností, zůstali bez finančních prostředků. Nemají tedy ţádné svoje rezervy ani nárok na podporu v nezaměstnanosti či jiné dávky státní sociální podpory. Jak dále můţeme vyčíst z tabulky, pouze malé mnoţství muţů a ţen spoléhají na pomoc od státu. Téměř 33% muţů má vlastní úspory a 20% jich ještě pobírá podporu v nezaměstnanosti. U ţen jsou tyto hodnoty opačné 16,67% ţen si spořilo peníze na horší časy a k tomu ještě 26,67% ţen pobírají dávky od úřadu práce. Lidé měli moţnost hodnotit situaci v otevřených otázkách. Muţi, kteří uvedli, ţe nemají ţádné finanční prostředky, se obávají, ţe přijdou o bydlení, protoţe platí hypotéku nebo nejsou schopni splácet nájem. Nemohou zaplatit běţné výdaje. Někteří jsou závislí na svých dětech a rodinných příslušnících. Špatná finanční situace ničí jejich rodinný ţivot. Muţi, kteří ţijí ze svých úspor, se obávají doby, kdy peníze dojdou. Jiţ nyní kupují pouze to nejnutnější. Nepojedou na dovolenou, děti nemohou chodit o prázdninách na koupaliště nebo jezdit na tábory. Ţeny mají podobné problémy jako muţi, nejsou schopné platit nájem, dluhy a různé půjčky od banky. Musí odkládat finančně nákladné nákupy např. věcí do domácnosti na pozdější dobu.

56

ODPOVĚDNOST ZA ZTRÁTU ZAMĚSTNÁNÍ.

4.6

Graf č. 16 Zodpovědnost za ztrátu zaměstnání nese

60

53,26

50

45,24

40 30 20

28,57

26,19

29,00

Muži v % Ženy v %

17,74

10 0 Stát

Zaměstnavatel

Já sám

Pramen: [vlastní zpracování] Z grafu vyplývá, ţe nejčastěji je vina kladena na zaměstnavatele a to jak ze strany muţů 45,24%, tak ze strany ţen 53,26%. Nejvíce uváděnými důvody bylo sniţování počtu zaměstnanců, pracovní poměr na dobu určitou, zhoršování pracovních podmínek, nespolupráce ze strany zaměstnavatele, nízké mzdové ohodnocení, nerovné zacházení se zaměstnanci, bossing a protiprávní jednání. Také byla ze strany respondentů kritizována situace na trhu práce – je hodně nezaměstnaných a zaměstnavatel si můţe vybírat. Co se týká muţské části dotazovaných 28,57% označilo stát za příčinu jejich nezaměstnanosti. Nelíbí se jim dnešní vláda, nedostatečná právní ochrana, korupce, prodaly se a zavřely podniky, které lidem dávaly práci. Téměř 18% ţen se přiklonilo k této odpovědi, odůvodnění bylo stejné jako u muţů – špatná vláda a ekonomika celého státu. Pokud jsem čekala, ţe někdo označí sám sebe zodpovědného za ztrátu zaměstnání z důvodu nízké kvalifikace, vlastní chyby nebo nezvládnutí náplně práce, spletla jsem se. Je pravdou, ţe 26,19% muţů a 29% ţen označili sami sebe, ale důvody byly převáţně rodinné.

57

4.7

VLASTNÍ PŘÍSTUP K NEZAMĚSTNANOSTI

Tento tematický okruh se skládá z otázky číslo 2, 4, 10, 11, 12 a 13. 4.7.1 Očekávání od spolupráce s úřadem práce Očekávání od evidence na úřadu práce jsou různá. Někteří jsou zde pro placení sociálního, zdravotního a podpory v nezaměstnanosti, někteří zde opravdu hledají pomoc při zprostředkování zaměstnání a vyuţívání moţnosti různých dotací. Tabulka č. 4 Očekávání od spolupráce s úřadem práce Odpovědi:

Ţeny v % Muţi v %

Najde mi nové zaměstnání

6,25

4,25

Pomůţe mi při hledání nového zaměstnání

50,00

44,69

Bude mi platit zdravotní, sociální a podporu

13,75

25,53

Překlenutí doby přestupu do nového zaměstnání

30,00

25,53

Pramen: [vlastní zpracování] Výsledky šetření nám jasně ukazují, ţe 50% ţen a 44,69% muţů očekávají pomoc při hledání nového zaměstnání. Druhou nejčastější odpovědí bylo překlenutí přestupu do nového zaměstnání nebo do starobního důchodu. Naopak pouze 6,25% ţen a 4,25% muţů očekává, ţe jim úřad práce najde zaměstnání bez jejich součinnosti. V této věci musím připomenout, ţe tato instituce volná místa pouze nabízí, a to při osobních jednání, zasíláním nových informací do mailu, na vývěskách na úřadu práce a pomocí portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Další aktivita zůstává v reţii uchazečů o zaměstnání. Platbu zdravotního a sociálního pojištění a podpory v nezaměstnanosti očekává 25,53% muţů a 13,75% ţen. Z praxe vím, ţe se můţeme setkat i s takovými případy, ţe lidé zaţádají pouze o podporu a o zprostředkování zaměstnání nemají zájem. V tomto případě nejsou osoby zařazené do evidence uchazečů o zaměstnání a podle zákona o zaměstnanosti nemají ani nárok na podporu v nezaměstnanosti.

58

4.7.2 Vyuţívání aktivní politiky zaměstnanosti Tato otázka úzce souvisí s předešlou, protoţe je to další moţnost, jak zařadit uchazeče na trh práce nebo poskytnou rozšíření kvalifikace. Někteří uchazeči jdou do evidence i za tímto účelem. Graf č. 17 Vyuţívání aktivní politiky zaměstnanosti 60

53,97

50,00 50 40

34,92 27,27

30

Muži v %

20 10

Ženy v %

13,64

9,09

6,35

4,76

0 Veřejně Společensky prospěšné práce účelná pracovní místa

Rekvalifikace

Dotace na podnikání

Pramen: [vlastní zpracování] Z výše uvedeného grafu je zřetelné, ţe největší zájem je o zvyšování kvalifikace pomocí rekvalifikačních kurzů a poskytování dotací na nově zřízená pracovní místa. O vzdělávací aktivity projevilo zájem 53,97% ţen a 27,27% muţů. Naopak více muţů – 50% by dalo přednost dotacím na společensky účelná pracovní místa. Nejméně zajímavé jsou pro dotazované veřejně prospěšné práce, o které mělo zájem 4,76% ţen a 9,09% muţů. O dotace na podnikání by poţádalo pouze 6,35% ţen a 13,64% muţů. 4.7.3 Co jsou lidé ochotni udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh práce Jelikoţ je nezaměstnanost na Znojemsku vysoká, musí lidé podnikat nové kroky k tomu, aby se mohli vrátit na trh práce. Někteří lidé jsou ochotni se za prací přestěhovat nebo dojíţdět, a to do okolních měst nebo do zahraničí, v našem případě většinou do sousedního Rakouska. Jak jsme mohli vidět, velký zájem je i o zvyšování nebo změnu kvalifikace. V níţe uvedeném grafu je znázorněno, co jsou osoby udělat pro to, aby získaly vhodné zaměstnání.

59

Graf č. 18 Co jsou lidé ochotní udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh práce 90 80

77,50 83,33 72,50

70 60

51,67

52,50

50 40

30,00

30

Muži %

32,50 26,67

Ženy v %

20 10 0 Zvýšení kvalifikace

Dojíždění

Stěhování za prací

Práce v zahraničí

Pramen: [vlastní zpracování] Nejvíce lidí je ochotno se dále vzdělávat. Můţe se jednat jak o vyuţití rekvalifikací doplňkových tak i těch, které zcela změní kvalifikaci člověka. Do této kategorie je zařazeno i další studium, např. dálkové na vysokých školách nebo dodělání maturity. Čím dál větší zájem je o práci v zahraničí a to 72,50% muţů a 51,67% ţen. Vyuţívají se zejména sezónní práce v Rakousku. Téměř 53% muţů je ochotno do zaměstnání dojíţdět dále jak 50 km, u ţen je zájem niţší - 30%, ale není se čemu divit, jelikoţ se starají o domácnost a děti. Pouze 32,50% muţů a 26,67% ţen je ochotno se za prací přestěhovat. U nás tento trend ještě není tak zavedený jako v jiných zemích, kde lidé shledávají celkem za normální jev, se za prací stěhovat i do jiného státu.

60

4.8

SHRNUTÍ

Z mého výzkumu vyplývá, ţe v dnešní době jsou lidé optimističtější, zatím neberou ztrátu zaměstnání jako katastrofu, ale věří, ţe si nové místo brzo najdou a jsou schopni se situaci na trhu práce přizpůsobit, ať uţ zvyšováním kvalifikace, prací v zahraničí nebo vyuţíváním nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Málo lidí myslí na zadní vrátka, vlastní úspory mají k dispozici většinou muţi. Lidé bez práce zůstávají závislí především na rodině a pomoci státu, který jim hradí sociální a zdravotní pojištění, poskytuje podporu v nezaměstnanosti nebo další dávky státní sociální podpory. Pokud porovnám dopady nezaměstnanosti dnes a za období Velké hospodářské krize, nevnímají lidé nezaměstnanost tak černě, jako tomu bylo dříve. Někteří jsou s tímto stavem dokonce spokojeni. Mají spíše obavy o to, ţe budou v zaměstnání diskriminováni, ţe nebudou vykonávat práci dle své kvalifikace, ţe s nimi bude zaměstnavatel špatně zacházet. Tyhle věci se ve 30. letech 20. století vůbec neřešily. Vysokoškoláci pracovali jako dělníci, obsluhovali výtahy, ale nikdo tuto situaci neřešil, byli rádi, ţe práci mají. Ztrátu zaměstnání vnímali jako svoji chybu, a to i přesto, ţe tomu tak ve většině případu nebylo. V mém průzkumu mi ani jeden respondent neuvedl, ţe by za ztrátu zaměstnání mohl sám z důvodu vlastní chyby. Většinou byl na vině zaměstnavatel nebo stát. V některých případech je tomu ale skutečně tak. V dnešní době mají lidé na výběr z více moţností, neţ tomu bylo dříve. Situace není tak tíţivá, ţe by museli brát první volné místo, které se objeví. Ze začátku spotřebují své úspory, vyuţijí pomoc státu, mohou si najít přivýdělek a čekají, dokud se neobjeví místo, které by jim plně vyhovovalo. Ovšem tahle situace není u všech lidí stejná, ti kteří zůstávají bez prostředků, jsou ochotni přijmout i takové volné místo, které neodpovídá jejich kvalifikaci.

61

4.9

VNÍMÁNÍ NEZAMĚSTNANOSTI V RAKOUSKU

Pro upřesnění vnímání nezaměstnanosti jsem provedla stejný výzkum i v sousedním Rakousku, konkrétně na Arbeitsamt v Hollabrunnu. Dotazník příloha č.3. Počet respondentů:

40

Počet ţen: 20 Počet muţů: 20 4.9.1 Vnímání nezaměstnanosti ve Znojmě a v Hollabrunnu V grafu jsem srovnala, jak vnímají nezaměstnanost občané Hollabrunnu a Znojma, jednotlivá data nejsou dělena podle pohlaví. Jak nám ukazuje graf, jsou lidé v dnešní době spíše optimisté a věří, ţe si práci najdou. Rakušané dokonce větší neţ Češi. Graf č. 19 Vnímání nezaměstnanosti ve Znojmě a v Hollabrunnu 70

60,00

60 50

40,39

40 25,00

30 17,50

20 10

Hollabrunn %

21,15

7,50 7,69

Znojmo %

10,00

5,77 5,00

0 Psychické Strach, že si Optimisté, Dočasná problémy práci práci si brzy ztráta nenajdu najdu zaměstnání

Jiné

Pramen: [vlastní zpracování] Z oslovených respondentů v Hollabrunnu uvedlo pouze 7,5% uchazečů psychické problémy. Strach, ţe si práci nenajdou, měli zejména starší uchazeči a lidé s niţší kvalifikací. Ale jak bylo uvedeno v ostatních důvodech, někteří Rakušané jsou s touto situací plně spokojeni. Pokud srovnáme vnímání nezaměstnanosti jako celek, výsledky v ČR a Rakousku jsou téměř totoţné.

62

4.9.2 Obavy při hledání zaměstnání Pouze 10% Rakušanů se obává diskriminace, u nás je toto číslo vyšší o 13,5%. Naopak největší strach – 42,5% osob má, ţe vhodnou práci vůbec nenajdou. Tuhle obavu má téměř o 20% víc nezaměstnaných neţ u nás, a to i přesto, ţe míra nezaměstnanosti v České republice je vyšší neţ v Rakousku. Jak dále vyplývá z níţe uvedené grafu, mají Rakušané stejný strach ze špatného zacházení ze strany zaměstnavatele a ţe budou vykonávat práci mimo svoji kvalifikaci a dosaţené vzdělání. Graf č. 20 Obavy při hledání zaměstnání ve Znojmě a v Hollabrunu 45

42,50

40 35 30 25

23,15

22,22

23,15 20,00

20 15

26,85

Hollabrunn %

15,00

12,50

Znojmo %

10,00

10

4,63

5 0 Diskriminace Vhodnou práci Zaměstnání nenajdu mimo kvalifikaci

Špatné zacházení

Jiné

Pramen: [vlastní zpracování] Jako jiné důvody nejčastěji uváděli nedostačující kvalifikaci. Dále je trápí chybějící sociální uznání, odkázanost na stát, psychická zátěţ, pocit bezmocnosti, zdravotní zatíţení, pocit méněcennosti a vyřazení ze společnosti. 4.9.3 Finanční důsledky nezaměstnanosti Ani Rakušané příliš nemyslí na zadní vrátka. Pouze 17,5% má vlastní úspory, ale 45% má nárok na podporu v nezaměstnanosti, která je časově omezená a našetřené úspory také nevydrţí věčně.

63

Graf č. 21 Finanční důsledky nezaměstnanosti ve Znojmě a v Hollabrunnu 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

45,00

42,00

27,50 23,00 17,50

24,00 Hollabrunn % 15,00

Znojmo %

11,00

Vlastní úspory Pomoc státu

Úspory a Žádné finance nárok na PvN

Pramen: [vlastní zpracování] I zde jsou lidé ve finanční tísni, nemohou platit nájemné, pravidelné poplatky, hypotéku. Mladí lidé nemají peníze na organizování svého volného času, ţiví je většinou rodiče. Ale pokud srovnám celkovou situaci, jsou na tom Rakušané lépe neţ Češi. Bez jakéhokoliv finančního zabezpečení zůstane 27,5%, oproti tomu u nás je to 42% respondentů. 4.9.4 Zodpovědnost za ztrátu zaměstnání Jak můţeme vidět v níţe uvedeném grafu, stát nemá v Rakousku takový podíl na ztrátě zaměstnání jako u nás. Dokonce jsem se nesetkala s ţádnou odpovědí, která by stát nebo vládu kritizovala za špatné zákony, korupci a prodej podniků jako je tomu u nás. Zřejmě se tam tohle neděje nebo to lidé tolik nepociťují. Stejně jako tomu je na Znojemsku, lví podíl na ztrátě zaměstnání má zaměstnavatel. Tuto odpověď zvolilo 60% dotázaných osob. Mezi nejčastější důvody uváděli mobing, problém s vedoucími zaměstnanci, neschopnost vyplácet mzdy, osobní neshody, špatné zacházení se zaměstnanci.

64

Graf č. 22 Zodpovědnost za ztrátu zaměstnání 70

60,00

60

50,00

50 40

32,50

30 20

27,88

22,12

Hollabrun % Znojmo %

7,50

10 0 Stát

Zaměstnavatel

Já, sám

Pramen: [vlastní zpracování] Celkem 32,5% respondentů označili sami sebe za příčinu ztráty pracovního místa. V mnoha případech kvůli zdravotním problémům, nástupu na vojenskou sluţbu a rodinných důvodů. 4.9.5 Činnost úřadu práce Stejně jako v České republice jsou i uchazeči v Rakousku zváni k pravidelným schůzkám na úřad práce. Jejich návštěvy nejsou tak časté jako u nás, protoţe Rakušané mohou vyuţívat internet k hledání zaměstnání. Jedná se o tzv. program eAMS-konto, který je propojen s databází pracovního úřadu, který můţe sledovat aktivitu uchazeče při hledání zaměstnání. Tabulka č. 5 Očekávání od spolupráce s úřadem práce ve Znojmě a v Hollabrunnu Odpověď

Hollabrunn % Znojmo %

Najde mi nové zaměstnání

17,24

5,51

Pomůţe mi při hledání nového zaměstnání

41,38

48,03

Bude mi platit zdravotní, sociální a podporu

24,14

18,11

Překlenutí doby přestupu do nového zaměstnání

17,24

28,35

Pramen: [vlastní zpracování] Jak vyplývá z výše uvedené tabulky, nejvíce osob, ať uţ ze Znojma nebo Hollabrunnu očekávají od úřadu práce, ţe jim najde nebo pomůţe hledat nové zaměstnání. Samozřejmě

65

očekávají placení sociální a zdravotního pojištění a podpory v nezaměstnanosti, pokud splňují podmínky pro její získání. 4.9.6 Co jsou lidé ve Znojmě a v Hollabrunnu ochotní udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh práce Při hledání zaměstnání je 90% respondentů z Hollabrunnu a 81% ze Znojma ochotno pro dobré místo zvýšit nebo doplnit svoji kvalifikaci. S dojíţděním se lépe vyrovnají Rakušané. Je to dáno i tím, ţe je moţno vyuţívat pohodlnou a rychlou ţelezniční dopravu mezi Hollabrunnem a Vídní. Naopak nemají potřebu hledat si nové zaměstnání v zahraničí. Tuto moţnost zvolilo pouze 35%, zatímco u nás 60% osob. Můţe to být dané zejména spokojeností s výší výdělků, se sociální politikou a celkovou situací v Rakousku. Ani nezaměstnanost není v Rakousku tak vysoká jako v jeho okolních státech. Graf č. 23 Co jsou lidé ve Znojmě a v Hollabrunnu ochotní udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh práce 100

90,00 81,00

80

60,00

55,00

60

39,00

40

29,00 22,50

35,00

Hollabrunn % Znojmo %

20 0 Zvýšení kvalifikace

Dojíždění

Stěhování za prací

Práce v zahraničí

Pramen: [vlastní zpracování] Co se týká stěhování za prací, mají Rakušané na věc stejný názor. Přestěhovat se bylo ochotno pouze 22,5%, coţ je dokonce o 6,5% méně neţ ve Znojmě.

66

4.10 SHRNUTÍ Celkové porovnání mého dotazníkového průzkumu poukazuje na to, ţe lidé jak u nás, tak v sousedním Rakousku jsou při hledání zaměstnání spíše optimisté. Objevují se zde také negativní dopady nezaměstnanosti. Jedná se o zdravotní problémy a špatnou finanční situaci. Ani občané na Znojemsku ani v Hollabrunu příliš nemyslí na zadní vrátka. Rakušané jsou na tom ale o něco lépe, disponují svými úsporami a mají nárok na peněţitou pomoc při nezaměstnanosti. Lidé obou zemí spoléhají na pomoc úřadu práce při hledání vhodného zaměstnání, očekávají také zajištění od státu a to tím, ţe za ně bude hradit potřebná pojištění a poskytne podporu v nezaměstnanosti. Jsou odhodláni pro získání zaměstnání zvýšit nebo pozměnit svoji kvalifikaci, dojíţdět do práce nebo jít pracovat do zahraničí. Tu poslední moţnost preferují spíše Češi. Překvapil mě pohled na otázku, která se týká odpovědnosti za ztrátu zaměstnání. Nikdo z dotazovaných neuvedl svoje vlastní pochybení při ztrátě své práce, většinou nesl vinu zaměstnavatel. Z průzkumu na Znojemsku dále vyplývá, ţe zde lidé nejsou spokojeni se situací v České republice, konkrétně poukazují na špatnou činnost vlády a nedostačující zákony. Naopak v sousedním Rakousku tuto moţnost nikdo nezvolil, nikdo nekritizoval stát ani vládu. Můţe to být i tím, ţe stát je dobře zabezpečí při sociálních problémech, coţ u nás moc neplatí. Celková situace se oproti 30. let 20. století velice liší. Lidé nejsou tak sebekritičtí, spíše hledají chybu u druhých neţ u sebe. Většina z nich není ochotna pracovat mimo svoji kvalifikaci. Co se týká finanční situace, důsledky zůstávají stejné. Je nedostatek finančních prostředků na ţivobytí a splácení půjček. Naopak co se týká psychologických důsledků, nejsou dopady, tak hrozné jako za hospodářské krize.

67

5

ZÁVĚR

Prvním cílem této bakalářské práce bylo provedení analýzy nezaměstnanosti za roky 2000 – 2010 a přiblíţit její příčinu. Z mého šetření vyplývá, ţe nezaměstnanost má bohuţel rostoucí tendenci, v roce 2010 dokonce překročil počet 10 000 evidovaných uchazečů o zaměstnání. Mezi hlavní příčiny patří ekonomická krize, která byla v roce 2008, nestabilita firem na Znojemsku, sezónní práce a značný podíl má umoţnění výkonu nekolidujícího zaměstnání. Sezónní práce ovlivňují nezaměstnanost příznivě i nepříznivě. V jarních měsících počet evidovaných uchazečů klesá z důvodu nástupu do zaměstnání, zejména do zemědělství, stavebnictví, cestovního ruchu a na veřejně prospěšné práce. Od měsíce listopadu se tito lidé vracejí zpět do evidence a nezaměstnanost se opět zvyšuje. Dne 01. 10. 2004 bylo zavedeno nekolidující zaměstnání, je to vlastně umoţnění přivýdělku lidem, kteří jsou v evidenci úřadu práce. Jeho výše můţe být maximálně polovina minimální mzdy, tj. 4 000,-Kč hrubého. Tenhle nástroj je v posledních letech ve velké míře vyuţíván hlavně zaměstnavateli. Je pro ně snadnější lidi propustit a zaměstnat je pouze brigádně. Nemusí tak odvádět ţádné dávky státu. Bohuţel se stává i to, ţe potvrzené výdělky často nejsou pravdivé. Podle mého názoru, pokud by stát nekolidující zaměstnání zrušil, byli by zaměstnavatelé nuceni přijímat nové zaměstnance na plný pracovní poměr. S ekonomickou nestabilitou firem klesá počet volných pracovních míst, zejména v posledních letech. Od roku 2003 začal počet volných pracovních příleţitostí pozvolna růst. V tomto roce jich bylo hlášeno 324, coţ znamenalo 24 uchazečů na jedno volné místo. V roce 2008 byl hlášen rekordní počet míst, a to 1 319, tj. 4,4 uchazeče na jedno místo. Od roku 2009 začal počet klesat a zastavil se v roce 2010 na čísle 403 počet volných pracovních míst. Při tak vysoké nezaměstnanosti byl počet na jedno místo 79,49 uchazečů o zaměstnání. Od května 2012 můţe být toto číslo ještě vyšší, protoţe bude zrušena povinnost zaměstnavatelů, hlásit volné místo úřadu práce. Druhým cílem bylo poukázat na důsledky a vnímání nezaměstnanosti v dnešní době. Tento cíl jsem porovnávala s vnímáním nezaměstnanosti za Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století. Důsledky nezaměstnanosti v této době byly hrozivé, lidé trpěli různými psychickými a zdravotními problémy, finanční prostředky neměly téměř ţádné. 68

Nejtragičtější případy končili sebevraţdou. V dnešní době se takové fatální důsledky nezaměstnanosti objevují jen opravdu zřídka. Pro získání konkrétních skutečností jsem vyuţila dotazníkovou metodu. Dotazníky jsme umístila na Úřad práce ve Znojmě a pro upřesnění výzkumu i na AMS Hollabrunn. Na Úřadu práce ve Znojmě jsem oslovila 100 respondentů různých věkových skupin. Z jejich odpovědí jasně vyplynulo, ţe nezaměstnanost v dnešní době není vnímána tak tragicky, lidé jsou spíše optimisté a věří, ţe si novou práci brzo najdou. U ţen se vyskytuje obava z diskriminace při hledání zaměstnání a strach ze špatného zacházení ze strany zaměstnavatele. Z psychologických důsledků se nejčastěji objevovali zdravotní problémy, deprese, ztráta společenského postavení, vyčlenění z kolektivu a rodinné problémy. Oslovené osoby uváděly větší finanční problémy při ztrátě zaměstnání, protoţe lidé nemyslí na zadní kolečka a většina z nich zůstane v tomto období úplně bez prostředků. Jsou závislí na rodině a příbuzných. Nejsou schopni splácet hypotéky a různé úvěry. Je problémem financovat školní aktivity dětí a kupovat draţší věci do domácností, v některých rodinách je problémem i obstarání základních potravin. Za ztrátu zaměstnání podle respondentů většinou nese zodpovědnost zaměstnavatel, a to hlavně z důvodu nedostatečného mzdového ohodnocení, špatného zacházení se zaměstnanci, špatných pracovních podmínek, protiprávního jednání a bossingu. Stát má také svůj podíl na ztrátě jejich pracovního místa. Někteří napadali špatnou vládu, která chudým bere a bohatým dává, korupci, a prodej a zavírání podniků, které lidem dávaly práci. Příčinu v sobě hledal menší počet lidí, ale ani jednou to nebylo kvůli jejich nedostatečné kvalifikaci. Jako důvod uváděli zdravotní nebo rodinné problémy. Z toho vyplývá, ţe nehledají příčinu sami u sebe, aby mohli případné chyby odstranit, ale hledají, na koho by zodpovědnost přenesli. Na druhou stranu jsou ochotni vyuţívat nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a dotace z ESF ke zvýšení svojí kvalifikace, mají zájem za prací dojíţdět nebo zkusit své štěstí v zahraničí, kde je čeká především větší výdělek. Na AMS v Hollabrunnu vyplnilo dotazník 40 respondentů. Po vyhodnocení dotazníků jsem porovnala výsledky mezi respondenty v okrese Znojmo a právě v Hollabrunnu. Ve většině případů berou Rakušané nezaměstnanost stejně jako Češi. Jsou optimisté, psychologické důsledky pociťují pouze okrajově, ale stejně tak jako 69

u nás se jich dotýkají finanční problémy. I kdyţ u této části jsou na tom Rakušané lépe neţ my. Značné mnoţství lidí má vlastní úspory nebo nárok na podporu v nezaměstnanosti, jsou tedy lépe zajištěni. Při ztrátě zaměstnání také označují za viníka zaměstnavatele, ale nikdo z dotazovaných nevyjádřil konkrétní nespokojenost s vládou, její korupcí nebo se špatnými zákony. Lidé jsou zde více spokojeni se sociálním zabezpečením od státu, který se o ně v těţkých chvílích dokáţe postarat. Jejich dávky dokonce vyuţívají i občané ČR, kteří v Rakousku pracují nebo delší dobu pracovali. Občané Hollabrunnu nemají zájem odcházet do zahraničí, protoţe jsou se situací ve státě a s výdělky spokojeni. Díky dobrému dopravnímu, zejména vlakovému, spojení jsou ochotni za prací dojíţdět. Různé vnímání nezaměstnanosti a činnosti státu můţe být dáno zcela odlišných systém u nás a v Rakousku. Výše nezaměstnanosti je v Hollabrunnu mnohonásobně niţší neţ ve Znojmě, takţe lidé nejsou pod takovým tlakem a necítí zde hrozbu z velké konkurence.

70

6

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY

BAŠTÝŘ, Ivo a kol. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 334 s. ISBN 80-210-3722-9. BELZ, Horst, SIEGRIST Marco. Klíčové kompetence a jejich rozvíjení. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 375 s. ISBN 80-7178-479-6. BUCHTOVÁ, Boţena, aj. Nezaměstnanost: Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240 s. ISBN 80-247-9006-8. BUNDESKANZLERAMT, aj. Österreich dokumentationen. Die Erste Republik 1918 – 1938. Vyd. Wien: Bundespressedienst, 1988. 67 s. KNOLL, Oto. Druhy nezaměstnanosti a příčiny jejich vzniku. Vyd Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 1993. 17 s. KREBS, Vojtěch, aj. Sociální politika. 4. přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007. 504 s. ISBN 978-80-7357-276-1. MUSIL P., aj. Ekonomie. Plzeň: Aleš Čeněk, 2008. 412 s. ISBN 97880-7380-126-7. S 343. PIVODA, Otakar, aj. CIMA – A Marketing management, 1. vyd. Praha: CIMA Český institut pro marketing, 2006. ISBN 80-239-8388-1. SCHILLER, R. Bradley. Makroekonomie dnes. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2004. 412 s. ISBN 80-251-0169-X. VLČEK, Josef, aj. Ekonomie a ekonomika. 2. vyd. Praha: ASPI Publishing, 2003. 512 s. ISBN 80-7226-195-9. VODIČKA, Milan. Den, kdy došly prachy. Jak velká krize ve 30. letech změnila životy lidí a na co se máme připravit my. 1. vyd Praha: Práh, 2009. 247 s. ISBN 978-80-7252-260. WINKLER, Jiří, WILDMANNOVÁ, Mirka. Evropské pracovní trhy a průmyslové vztahy. 1.vyd. Brno: Computer Press, 1999. 143 s. ISBN 80-7226-195-9.

71

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Právní předpisy o zaměstnanosti. 7. Vyd. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2009. 156 s. ISBN 978-80-8687892-8. Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004.

INTERNÍ MATERIÁL ÚŘADU PRÁCE VE ZNOJMĚ, Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2000 - 2010. INTERNÍ MATERIÁL ÚŘADU PRÁCE VE ZNOJMĚ, školící středisko Ministerstva práce a sociálních věcí. R. Harrison – Účinky dlouhodobé nezaměstnanosti.

STOJANOVÁ, D. Možnosti řešení nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji se zaměřením na Znojemsku. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2010. 60 s. Vedoucí bakalářské práce Ing. Mirka Wildmanová, Ph.D.

EPRÁVO. Novela zákona o zaměstnanosti. Poslední revize 25. 03. 2011 (cit. 2011-01-09). Dostupné

z

http://www.epravo.cz/top/clanky/novela-zakona-o-zamestnanosti-soucast-

socialni-reformy-2011-72727.html. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Co přináší novela zákona o zaměstnanosti? Poslední revize 14. 06. 2011 (cit. 2011-09-01). Dostupné z http://www.mpsv.cz/cs/10939. WIKIPEDIA. Velká hospodářská krize (online). Poslední revize 2011(cit. 2011-26-04). Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Velká_hospodářská_krize.

72

SEZNAM ZKRATEK AMS

Arbeitsmarkservis

APZ

Aktivní politika zaměstnanosti

a.s.

Akciová společnost

ČR

Česká republika

ČSR

Československá republika

ESF

Evropský sociální fond

HNP

Hrubý národní produkt

CHD

Chráněné dílny

ORP

Obce s rozšířenou působností

PvN

Podpora v nezaměstnanosti

SRN

Spolková republika Německo

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

SÚPM

Společensky účelná pracovní místa

ÚP

Úřad práce

USA

Spojené státy americké

VPP

Veřejně prospěšné práce

73

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Grafy Graf č. 1 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2000 Graf č. 2 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2001 Graf č. 3 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2002 Graf č. 4 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2003 Graf č. 5 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2004 Graf č. 6 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2005 Graf č. 7 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2006 Graf č. 8 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2007 Graf č. 9 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2008 Graf č. 10 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2009 Graf č. 11 Počet uchazečů o zaměstnání na okrese Znojmo v roce 2010 Graf č. 12 Průměrná nezaměstnanost v letech 2000 - 2010 Graf č. 13 Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti za období 2000 - 2010 Graf č. 14 Průměrný počet volných pracovních míst v letech 2000 - 2010 Graf č. 15 Vliv nezaměstnanosti na psychiku a zdraví Graf č. 16 Zodpovědnost za ztrátu zaměstnání nese Graf č. 17 Vyuţívání aktivní politiky zaměstnanosti Graf č. 18 Co jsou lidé ochotní udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh práce Graf č. 19 Vnímání nezaměstnanosti ve Znojmě a v Hollabrunnu Graf č. 20 Obavy při hledání zaměstnání ve Znojmě a v Hollabrunu Graf č. 21 Finanční důsledky nezaměstnanosti ve Znojmě a v Hollabrunnu 74

Graf č. 22 Zodpovědnost za ztrátu zaměstnání Graf č. 23 Co jsou lidé ve Znojmě a v Hollabrunnu ochotní udělat pro zvýšení svých šancí při vstupu na trh práce Obrázky Obrázek č. 1 Schéma účinků nezaměstnanosti dle R. Harrisona Obrázek č. 2 Mapa České republiky Obrázek č. 3 Mapa okresu Znojmo Obrázek č. 4 Mapa mikroregionů okresu Znojmo Tabulky Tabulka č. 1 Vnímání ztráty zaměstnání Tabulka č. 2 Obavy při hledání zaměstnání Tabulka č. 3 Řešení finančních dopadů nezaměstnanosti Tabulka č. 4 Očekávání od spolupráce s úřadem práce Tabulka č. 5 Očekávání od spolupráce s úřadem práce ve Znojmě a v Hollabrunnu

75

7

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 Přehled výdajů za rok 2010 na aktivní politiku zaměstnanosti Příloha č. 2 Dotazník pro okres Znojmo Příloha č. 3 Fragebogen – AMS Hollabrunn

76

Příloha č. 1 Přehled výdajů za rok 2010 na aktivní politiku zaměstnanosti

Přehled výdajů za rok 2010 na aktivní politiku zaměst. v tis. Kč 45000

40758

VPP

40000

SÚPM

35000

SVČ Rekvalifikace

30000

CHD

23024

25000

ostatní

20000 15000 8967

10000

6253

5704

3650

SVČ

Rekvalifikace

CHD

5000 0 VPP

SÚPM

Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce za rok 2010 Úřadu práce ve Znojmě.

ostatní

Příloha č. 2 Dotazník pro okres Znojmo Dotazník Dobrý den, chtěla bych Vás poprosit o vyplnění anonymního dotazníku, který bude sloužit k vypracování bakalářské práce s názvem Nezaměstnanost, vývoj a důsledky na okrese Znojmo. Předem Vám mockrát děkuji za řádné vyplnění dotazníku. Veronika Drozdová Pokyny: Popište situaci či označte vhodnou odpověď 1. Jak vnímáte ztrátu zaměstnání? a) Mám psychické problémy (deprese, stavy úzkosti, bezmocnost) b) Mám strach, ţe si novou práci nenajdu. Proč? c) Jsem optimista, věřím, ţe si brzy najdu nové zaměstnání d) Jedná se pouze o dočasnou ztrátu zaměstnání (např. mám příslib do zaměstnání) e) Jinak (prosím uvést) 2. Co očekáváte od spolupráce s úřadem práce? (můžete být i více možností) a) Najde mi nové zaměstnání b) Pomůţe mi při hledání nového zaměstnání c) Bude mi platit zdravotní pojištění a podporu v nezaměstnanosti d) Umoţní mi překlenout dobu přestupu do nového zaměstnání 3. Kdo podle Vašeho názoru nese zodpovědnost za ztrátu Vašeho zaměstnání a proč? a) Stát, důvod: b) Zaměstnavatel, důvod: c) Já sám, důvod: 4. Kterou z možností byste rádi využili? a) Veřejně prospěšné práce b) Společensky účelná pracovní místa c) Rekvalifikace d) Dotace na podnikání 5. Jaký dopad má nezaměstnanost na Vaši finanční stránku? Prosím uveďte ……………………………………………………………………………………………..… ……………………………………………………………………………………………….

6. Čeho se při hledání zaměstnání obáváte nejvíce? a) Diskriminace (např. věk, pohlaví, děti…) b) Vhodnou práci nenajdu c) Nebudu vykonávat zaměstnání dle mé kvalifikace d) Špatné zacházení ze strany zaměstnavatele e) Jiné (uveďte) 7. Ovlivňuje nezaměstnanost Vaši zdravotní nebo psychickou stránku? a) Ano 8.

b)

ne

Ztráta zaměstnání pro mě znamená (uveďte)

………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………… 9. Jak budete řešit Vaši finanční situaci během nezaměstnanosti? a) Mám vlastní úspory b) Spoléhám na pomoc státu c) Mám vlastní úspory a zároveň nárok na podporu v nezaměstnanosti d) Nemám ţádné finanční prostředky 10. Máte zájem se dále vzdělávat nebo měnit svoji kvalifikaci? a) Ano

b)

ne

11. Jste ochotni za prací dojíždět dále než 50 km? a) Ano

b)

ne

12. Jste ochotni se za prací přestěhovat? a) Ano

b)

ne

13. Využili byste možnosti pracovat v zahraničí? a) Ano

b)

ne

b)

Muţ

b)

26 - 50 let

14. Pohlaví: a) Ţena 15. Věk uchazeče: a) Do 25 let

c)

51 a více

c)

Déle jak 2 roky

16. Jste v evidenci úřadu práce poprvé? a) Ano

b)

ne

b)

6 měsíců – 2 roky

17. Délka současné evidence: a) Méně jak 5 měsíců

Děkuji za vyplnění

Příloha č. 3 Dotazník pro okres Hollabrunn Fragebogen Sehr geehrte Damen und Herren, im Rahmen meiner Abschlussarbeit führe ich eine Umfrage über die Arbeitslosigkeit, ihre Entwicklung und ihre Folgen durch. Ich möchte Sie bitten, folgenden Fragebogen auszufüllen. Die Angaben erfolgen anonym und werden nur zur Auswertung dieser Umfrage herangezogen. Ich danke Ihnen für die Mitarbeit Veronika Drozdová

1. Wie nehmen Sie den Arbeitsplatzverlust wahr a) Ich leide unter psychischen Problemen (Depresion, Beklemmungen, Hilflosigkeit) b) Ich habe Angst, dass ich keine neue Arbeit finde. Warum? c) Ich bin optimistisch, glaube, dass ich bald eine neue Arbeitsstelle finde. d) Es geht nur um zeitweiligen Arbeitsplatzverlust (z.b. Zusagen neuer Anstellung) e) Andere (bitte anführen): 2. Was erwarten Sie von der Zusammenarbeit mit der Arbeitsagentur? (mehrere Anworten möglich) a) Sie findet mir neuen Arbietsplatz b) Sie hilft mir bei der Suche nach neuem Arbietsplatz c) Sie bezahlt mir Krankenversicherung und Arbeitslosengeld d) Sie ermöglicht mir, den Zeitraum bis zum Stellenantritt zu überwinden 3.

Wer ist Ihrer Meinung nach für Ihren Arbeitsplatzverlust verantwortlich und warum?

a) Der Staat, Grund: b) Der Arbeitsgeber, Grund: c) Ich selbst, Grund: 4.

Welche Auswirkung hat der Arbeitsplatzverlust auf Ihre Finanzlage. Bitte beschreiben Sie:

……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 5.

Wovor haben Sie bie der Arbeitssuche am meisten Angst?

a) Diskriminierung (z.B. Alter, Geschlecht, Kinder,…) b) Ich finde keine geeignete Arbeit c) Ich werde einen anderen Beruf ausüben als ich gelernt/studiert habe d) Schlechte Behandlung seitens meinen Arbeitsgebers e) Andere (bitte einführen):

6. a) 7.

Beeinflusst die Arbeitslosigkeit Ihre Gesundheit oder Psyche? ja

b)

nein

Der Arbeitsplatzverlust bedeutet für mich (bitte beschreiben Sie):

……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 8.

Wie werden Sie Ihre finanzielle Situation während der Arbeitslosigkeit lösen?

a) Ich habe eigene Ersparnisse b) Ich verlasse mich auf Hilfe vom Staat c) Ich habe eigene Ersparnisse und gleichzeitig Anspruch auf Arbeitslosengeld d) Ich habe keine Finanzmittel 9.

Um neue Arbit zu finden, sind Sie bereit sich weiterzubilden oder Ihre Qualifikation zu ändern?

a)

ja

b)

nein

10. Sind Sie bereit wegen der Arbeit weiter als 50Km fahren? a)

ja

b)

nein

11. Sind Sie bereit wegen der Arbeit umzuziehen? a)

ja

b)

nein

12. Würden Sie die Möglichkeit nutzen, im Ausland zu arbeiten? a)

ja

b)

nein

b)

Mann

b)

26 – 50 Jahren

13. Geschlecht: a)

Frau

14. Alter: a)

unter 25 Jahren

c)

ab 51 Jahren

c)

länger als 2 Jahre

15. Sind Sie zum ersten Mal in der Evidenz der Arbeitsagentur? a)

ja

b)

nein

16. Länge aktueller Evidenz a)

kürzer als 5 Monate

Vielen Dank

b)

6 Monate – 2 Jahre

NEZAMĚSTNANOST, JEJÍ VÝVOJ A DŮSLEDKY NA OKRESE ZNOJMO

Recommend Documents