Zemědělství na okrese Tachov

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta Katedra historie

Zemědělství na okrese Tachov 1949 - 1960 Diplomová práce

Brno 2009

Vedoucí diplomové práce: prof. PhDr. Jaroslav Vaculík, CSc. Vypracoval: Bc. Tomáš Voldřich

1

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne 2. 4. 2009

………………………......................... podpis

2

Poděkování

Děkuji vedoucímu práce prof. PhDr. Jaroslavu Vaculíkovi, CSc., za odborné vedení a poskytnutí cenných rad a informací při tvorbě mé diplomové práce.

3

Obsah Úvod ……………………………………………………………………………

1

1.) Československé zemědělství 1945-1960 …………………………………..

3

2.) 1949-1953: Počátky socialistického zemědělství na okrese Tachov ………

7

3.) 1954-1956: Vrchol družstevního hospodaření …………………………….

12

4.) 1957-1960: Úpadek družstev, vzestup státních statků …………………….

36

Závěr ………………………………………………………………………….

62

Seznam pramenů a literatury …………………………………………………

63

Seznam zkratek ……………………………………………………………….

64

Resumé …………………………………………………………………….....

65

Seznam příloh ………………………………………………………………..

66

Přílohy ……………………………………………………………………….

70

4

Úvod Cílem magisterské diplomové práce bylo zachytit a popsat stav a vývoj zemědělské výroby na okrese Tachov v letech 1945–1960, tj. před správní reformou, po níž okres Tachov získal dnešní hranice. Práce se opírá z největší části o archivní materiály Okresního archivu Tachov, z menší pak o dobový okresní tisk, publikované dokumenty věnované zemědělství, archivní materiály Muzea Tachov a rozhovory s pamětníky. Magisterská diplomová práce Zemědělství na okrese Tachov 1945–1960 je rozdělena do čtyř hlavních částí. První část tvoří stručná charakteristika zemědělství ČSR v letech 1945-1960. Následující tři kapitoly (tj. kapitoly 2., 3. a 4.) popisují chronologicky vývoj zemědělství na okrese Tachov. Následují závěr a přílohy, kde jsou pro lepší názornost uvedeny tabulky k popisovanému tématu. Okres Tachov (myšlen před správní reformou roku 1960) byl již za první republiky výrazně zemědělského charakteru. Pokud uděláme srovnání v rámci Plzeňska, pak zjistíme, že v zemědělství pracovalo 57 % obyvatelstva okresu Tachov, naopak na opačném pólu se nacházel Stod s pouhými 18 %.1) Základ tohoto rozdělení byl již dán v 19. století s rozvojem průmyslu a souběžně se zakládáním uhelných dolů. Zemědělství pak na Tachovsku determinoval fyzickogeografický charakter – vyšší nadmořská výška a poměrně velký úhrn srážek. Po osvobození ČSR bylo hlavním úkolem překonat následky války, zabezpečit dodávky pro obyvatelstvo a surovin pro průmysl. V této době na události v pohraničí měla obrovský vliv KSČ. Tato se snažila získat malého a středního rolníka pro svou politiku a na tomto základě pak upevňovat své mocenské postavení. V neposlední řadě se na vývoji zemědělství v okrese též podílela jeho příhraniční poloha s Německem. Tento fakt znamenal silné německé osídlení. Po skončení války bylo toto obyvatelstvo odsunuto, což znamenalo hluboký úbytek obyvatelstva, jehož ani pozdější dosídlení nebylo nikdy zcela schopno nahradit. Tachovsko jako původně čistě německý okres dopadl nejhůře – z původní hustoty 66 obyvatel na km2 v roce 1930 se po novém osídlení roku 1947 tato hodnota snížila na 26 obyvatel na km2.

2)

Zvýšit počet obyvatel v republice a zvláště v okresech

s kritickým nedostatkem pracovních sil měla pomoci reemigrace zahraničních Čechů 1)

Topinka, J.: Kolektivizace venkova v Plzeňském kraji 1949 - 1953. In: Minulostí Západočeského kraje, XLI-1/2006, s. 405. 2) Slezák, L.: Zemědělské osídlování pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno 1978, s. 183.

5

a Slováků. Na Tachovsko tak přicházeli vyjma lidí z vnitrozemí (zejména z okresů Milevsko, Tábor), též lidé ze zahraničí – volyňští Češi (880 rodin), rumunští Slováci (1771)3) a blíže nezjištěný počet Romů. Z tohoto hlediska byl okres národnostně nejpestřejší v kraji. Tento demografický vývoj znamenal velké obtíže při zajištění obdělávání půdy. Byla snaha tyto problémy řešit pastvinářskými družstvy, která však svůj úkol ne zcela zvládla. Mnohdy ani nemohla, protože do vedení družstev se vloudilo nemálo lidí, kteří sledovali především své osobní zájmy. Tato družstva byla nakonec roku 1949 zrušena a převedena pod správu státních statků. Zemědělská výroba byla zaměřena především na živočišnou, zejména pak na chov skotu. Tento stav se neudržel z celé řady příčin, jakými byly např. nedostatečné osídlení a tudíž nedostatek pracovních sil, nedostatečné zkušenosti hospodářů a časté změny majitelů půdy. Další zhoršení nastalo po katastrofálním suchu roku 1947 a následné neúrodě, kdy v následujícím roce poklesly stavy skotu o 46 % oproti roku 1945. Za této situace byl vypracován návrh dvouletého plánu na obnovu národního hospodářství na léta 1947–1948. Rozhodující ve vývoji státu, a potažmo i zemědělství, byl únorový převrat 1948. Během druhé poloviny roku 1948 byl připraven zákon o jednotných zemědělských družstvech, který byl parlamentem přijat dne 23. února 1949. Důležité bylo, že zákon výslovně nepředpokládal společnou rostlinou a živočišnou výrobu. To byl rozdíl mezi československou podobou a sovětským modelem budování kolchozů. Strana si uvědomovala, že velká část rolníků se nestaví k myšlence kolchozů příliš vstřícně. K tomuto se mělo dospět postupně. Rok 1948 znamenal na Tachovsku také velký problém v zásobování a nezřídka se mezi lidmi objevovaly názory, že taková bída nebyla ani za války. Zemědělcům se též příliš nezamlouvaly stále intenzivnější hospodářské kontroly a řada osídlenců odcházela pryč. Toho využila strana, která vyzvala k omezování a zatlačování kapitalistických živlů. To neznamenalo nic jiného, než jejich postupnou hospodářskou eliminaci.

3)

Vaculík, J.: Reemigrace a osídlování volyňských Čechů v letech 1945 – 1948. Brno 1984, s. 208 – 209.

6

1.) Československé zemědělství 1945 – 1960 Po skončení druhé světové války prodělalo československé zemědělství hluboké změny. Ty byly způsobeny odsunem převážně německého obyvatelstva z Československa, pozemkovými reformami a konečně únorovou změnou režimu v roce 1948. První etapa, uskutečněná během roku po skončení války, zahrnovala konfiskaci zemědělského majetku Němců, Maďarů a kolaborantů. Takto získaná půda byla přidělována především malým rolníkům a bezzemkům, a to za velmi nízké ceny. Následující fáze reformy byla již namířena proti velkým vlastníkům půdy. Na základě zákona z července 1947 o revizi předválečné pozemkové reformy mělo dojít k přezkoumání výjimek, které byly v jejím rámci uděleny. Případný další výkup se však nesměl týkat půdy o výměře menší než 50 ha. Třetí etapa byla zahájena těsně po únoru 1948. Zákon o nové pozemkové reformě z března téhož roku zaváděl nucený výkup pozemků nad 50 ha, zároveň však umožňoval výkup půdy i pod touto hranicí, pokud na ní její majitel sám nepracoval nebo nezajistil její obhospodařování. Tato reforma již probíhala zcela v režii komunistické strany. V období let 1945–1948 hlásala KSČ teorii o specifické cestě Československa k socialismu a v rámci této koncepce odmítla uplatňování sovětských postupů socializace vesnice. Rozhodující zlom však nastal v souvislosti se sovětsko-jugoslávskou roztržkou v polovině roku 1948. Rezoluce Informačního byra komunistických stran z června 1948 obvinila jugoslávskou stranu z odklonu od sovětského

modelu

výstavby

socialismu,

projevujícího

se

mimo

jiné

v nerespektování teorie o zostřování třídního boje při socialistické přestavbě venkova. Následný souhlas KSČ s rezolucí tak znamenal definitivní opuštění této cesty a zahájení budování systému zemědělství po vzoru SSSR. Nový směr zemědělské politiky byl projednán na zasedání předsednictva a pléna ÚV KSČ na podzim 1948. V souvislosti s přijetím teorie o zostřování třídního boje se strana rozhodla zahájit politiku omezování a zatlačování vesnických kapitalistů, pro které se začalo užívat pojmenování vesničtí boháči nebo též kulaci. Nástroje protikulacké politiky se v jednotlivých fázích kolektivizace lišily. Do roku 1951 se jednalo především o omezení přístupu sedláků k zemědělské technice a neméně důležitý rozpis dodávkových povinností na základě třídní příslušnosti zemědělců.

7

Kromě výše uvedených opatření týkajících se kulaků byla na podzimních jednáních strany řešena i otázka získávání drobných a středních zemědělců pro socialistickou velkovýrobu. Odrazovým můstkem pro zahájení kolektivizace se mělo stát slučování dosavadních zemědělských družstev v družstva jednotná, která však zpočátku neměla mít výrobní charakter. Zemědělská propaganda zahájila již v počátcích roku 1949 optimisticky laděnou kampaň o perspektivách přechodu k vyšším, tj. kolektivním formám hospodaření. Usnesení IX. sjezdu KSČ z roku 1949, orientující politickou a organizátorskou práci na přechod vesnice k socialismu cestou zakládání JZD. Závěry IX. sjezdu KSČ vytvořily předpoklady k budování JZD v duchu hesla: „Směleji a rychleji vykročit na cestě budování socialismu v naší vlasti“. Původní předpoklad o rychlém vytváření JZD se však brzy ukázal jako mylný. Na tomto sjezdu tak zaznělo doporučení, aby byla JZD zakládána hlavně v místech, kde jsou pro jejich činnost vytvořeny vhodné podmínky. Předsednictvo ÚV KSČ pak na svém zasedání v červenci 1949 rozhodlo o přednostní podpoře tzv. vzorových JZD, která měla zemědělce přesvědčit o výhodách nového způsobu družstevní spolupráce. V únoru 1950 byly vymezeny tři základní typy JZD. Pro I. typ byla charakteristická společná organizace polních prací, přičemž každý člen družstva dostával sklizeň z vlastních pozemků. V JZD II. typu již bylo přistoupeno k rozorání mezí a zavedení společné rostlinné výroby, úroda se družstevníkům rozdělovala podle výměry vložené půdy. III. typ představovala družstva se společnou rostlinnou i živočišnou výrobou. Jejich členové byli odměňováni v první řadě podle vykonané práce, částečně podle velikosti vložených pozemků. Na zasedání bylo projednáno i zakládání JZD IV. typu vyznačujících se odměňováním členů výhradně na základě vykonané práce. Právě JZD III. a IV. typu se od roku 1950 stala upřednostňovanými formami družstevního hospodaření. Jestliže doposud, a to i přes již schválenou rezoluci Informačního byra z roku

1948,

zde

byla

snaha

o

specifickou

československou

cestu

k

zemědělskému socialismu, pak o dva roky později byly tyto představy definitivně pohřbeny, neboť se neslučovaly se stalinským pojetím. Kolektivizace tak v roce 1951 nabírala rychlost a nadále se měla zvyšovat. Za hlavní překážku takto orientovaného vývoje zemědělství označilo zasedání ÚV KSČ vesnické boháče jako poslední přežívající kapitalistickou třídu disponující i po odebrání rozhodujících strojů a traktorů takovým vybavením (kvalitní zemědělská půda, hospodářské budovy, 8

koňské potahy, plemenná stáda dobytka), jaká většina JZD ve svých počátcích postrádala.4) Dalšími zbraněmi v boji proti kulakům bylo scelování rozdrobených pozemků pro společné hospodaření JZD. V jejich rámci byly velkým zemědělcům vyčleňovány pozemky s horší bonitou půd, ležící na okraji katastrů. Sedláci byli rovněž postupně zbavováni možnosti zmenšovat výměru své půdy prostřednictvím nabídek na její výkup nebo převodem pozemků na blízké příbuzné. Byli tak nuceni k převodu veškeré půdy do rukou JZD nebo státu, a to bez jakékoliv náhrady. Byly též zhotovovány kulacké seznamy, které sloužily jako podklad pro určování výše povinných dodávek. Hlavním projevem zesíleného protikulackého kurzu v letech 1951 – 1953 však bylo zpřísnění postupu při stíhání trestných činů proti státní zemědělské politice. Stranická opatření předchozích let neměla negativní dopad pouze na kulacká hospodářství. Nástup k masivnímu zakládání JZD na základě Usnesení strany a vlády o upevnění a dalším rozvoji JZD z června 1952 neblaze postihl i menší rolníky, kteří byli ke vstupu do JZD nuceni prostřednictvím přímého i nepřímého nátlaku. Zhoršení zásobování obyvatelstva spolu s výše uvedenými praktikami a měnovou

reformou

obyvatelstva.

z května

K odstranění

1953

způsobovalo

příznaků

hrozící

narůstající

krize

zvolili

nespokojenost představitelé

komunistického režimu ústupovou strategii. Zápotockého projev na Klíčavské přehradě v srpnu 1953 obsahoval sdělení, že nikdo nebude rolníkům bránit v odchodu z JZD. To se stalo impulsem k značnému snižování členské základny a následnému zániku některých družstev. V prosinci pak byl dán pokyn ke zrušení kulackých seznamů a k vyšším státním investicím do zemědělství. Po určitém období uvolnění tlaku byla pak opět roku 1955 zahájena další fáze kolektivizace. Za hlavní předpoklad úspěšného rozvoje zemědělské výroby označili členové ústředního výboru strany organizované zakládání nových JZD a rozšiřování členské základny stávajících družstev. Zatímco drobní a střední zemědělci měli být pro vstup do JZD získáváni prostřednictvím rozsáhlé přesvědčovací kampaně, v případě velkých zemědělců mělo být přikročeno k důslednému uplatňování politiky jejich omezování a zatlačování.

4)

Jech, K.: Soumrak selského stavu 1945–1960. Praha 2001, s. 37–38.

9

V této době se již většina selských usedlostí nacházela v kategorii tzv. úpadkových hospodářství, neschopných dlouhodobě čelit hospodářskému tlaku zejména v podobě vysokých dodávkových povinností. Podle vládního nařízení ze září 1955 měl kulak neschopný zajistit řádné obhospodařování své půdy na výběr dvě možnosti – nabídnout státu, aby jeho usedlost převzal do vlastnictví, nebo dát souhlas, aby byla dána do užívání zemědělskému závodu socialistického sektoru. Drobní a střední zemědělci, kteří se ocitli v podobné situaci, měli možnost vstoupit do JZD (tato varianta byla upřednostňována) nebo uzavřít se závodem socialistického sektoru smlouvu o užívání části jejich půdy nebo i celého hospodářství za náhradu. Pod vlivem XX. sjezdu KSSS z února 1956 byly represe vůči velkým zemědělcům dočasně zmírněny. V individuálních případech bylo sedlákům dokonce umožněno vstupovat do JZD. Diskuze, která v Československu na téma XX. sjezdu KSSS proběhla, však k demokratickým změnám nevedla, což se v průběhu roku 1957 projevilo i v opětovném vyostření protiselské politiky. XI. sjezd KSČ, který se sešel v červnu 1958, vyhlásil, že v Československu bylo v podstatě odstraněno vykořisťování a vybudovány základy socialismu. Mezi úkoly, které ještě zbývalo dokončit, bylo zařazeno získání zbývajících soukromě hospodařících zemědělců – malovýrobců pro vstup do JZD a zlikvidování kulaků jako třídy. K uskutečnění druhého cíle mělo být užíváno stejných metod jako v předchozích letech. Tak byl do konce padesátých let kolektivizační proces v Československu v podstatě dokončen. V roce 1960 se socialistický sektor podílel na obdělávání zemědělské půdy 88 %, z toho JZD 66,5 % a ČSSS 15,6 %. Selský stav byl v průběhu kolektivizace téměř úplně zlikvidován, v soukromém hospodaření pokračoval v následujících letech jen nepatrný počet sedláků. Na celostátní konferenci KSČ v roce 1960 tak mohlo být proklamováno, že socialismus v Československu plně zvítězil.

10

2.) 1949-1953: Počátky socialistického zemědělství na okrese Tachov Rok 1949 znamenal počátek zakládání JZD na okrese. Byla založena JZD v Třískolupech a Kurojedech. Ve Ctiboři, Damnově, Malých Dvorcích, Pavlíkově, Starém Sedlišti, Studánce a Tachově byly vytvořeny přípravné výbory. V roce 1950 bylo založeno 28 nových JZD a přípravných výborů JZD. Vedle JZD hrály v socialistické zemědělské výrobě svoji úlohu i Československé státní statky. Státní statky na okrese vznikly dle rozhodnutí strany a vlády v roce 1949 převzetím horských pastvinářských družstev, bývalých knížecích dvorů a půdy FNO bez hospodáře. Charakteristickým rysem vývoje statků na okrese bylo přebírání půdy horší kvality vzhledem k přírodním podmínkám okresu. Více jak polovina půdy se nacházela v hraničním pásu, které bylo vysídleno. Tato půda zde ležela několik let ladem a mnohdy byla silně zaplavena. Půda byla přebírána bez odpovídajících hospodářských budov, bez potřebných pracovních sil a mechanizace. V pozdějších letech socializace vesnice bylo převzato velké množství půdy z opuštěných usedlostí, po úpadkářích apod. V některých případech byly přebírány celé vesnice jako Kumpolec, Žebráky, Hoštka, Lhota, Svatá Kateřina, Svobodka a jiné. S rozšiřováním půdního fondu však nedocházelo k rozšiřování stavu skotu, protože přebíraná hospodářství byla téměř bez dobytka a pokud nějaký byl, vozil se rovnou na jatky. Při budování statků docházelo v podstatě k neustálému převodu půdy mezi statky, JZD, soukromníky a také v případě Čečkovic k nucenému přesídlení pod heslem „Posílení JZD“.5) V roce 1949 byla zřízena ředitelství Československých státních statků v Tachově, Boru, Halži a Velkých Dvorcích a podřízena generálnímu ředitelství v Praze. V roce 1952 však vzhledem k nepružnosti takovéhoto zřízení a celkové roztříštěnosti pozemků byla provedena reorganizace ČSSS a v roce 1953 ustaveny samostatné národní podniky Státní statek v Tachově pro severní část okresu a Státní statek v Boru pro jihozápadní část okresu.6) Počátky hospodaření byly skutečně obtížné. Pracovních sil byl nedostatek, natož pak odborníků. Zemědělské objekty byly mnohdy nevyhovující a tomu odpovídalo i ustájení dobytka. Močůvka tekla na náves, zemědělské objekty byly v dezolátním stavu. Častokráte nebyly v uspokojivém stavu ani obytné budovy.7) 5)

Státní okresní archiv Tachov (dále SOkA Tachov), Okresní výbor KSČ (dále OV KSČ) Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. 6) 20 let Státních statků v Tachově, oborového podniku, nositele Řádu práce. Státní statek v Tachově, 1982, s. 4. 7) Rozhovor s Annou Pacourkovou, dne 2. 9. 2008.

11

Navíc se vyskytovaly i případy, kdy někteří zemědělci chtěli vystoupit z JZD a hospodařit soukromě. Odpovědní funkcionáři si také ve velkém stěžovali na špatnou pracovní morálku družstevníků a vyskytly se první případy vyloučení. V oblasti dodržování plánu stavu hospodářského zvířectva byla kladně hodnocena JZD Částkov, Ctiboř, Pernolec, Újezd, Damnov, Maršovy Chody, Ostrov. Tato JZD měla splněna plán z vlastního odchovu. Naopak JZD neplnící plán vlastním odchovem byla: Lom, Souměř, Úšava, Staré Sedliště. Tato JZD musela ke splnění plánu nakupovat dobytek od JZD, která měla nadplán, od soukromníků nebo z vnitrozemí. Proti těmto nákupům se některá JZD stavěla záporně, neboť to znamenalo finanční zatížení a mnohdy neměla k předepsaným stavům ani dostatečnou krmivovou základnu. Byla i JZD, která se zaměřila na chov prasat, kterých pak měla nadplán. Důvod byl prostý – vyšší výkupní ceny prasat oproti skotu. Takový přístup k plnění plánu byl funkcionáři kritizován, neboť se ukázalo, že i komunista se může chovat jako kapitalista reagující na trh, nedbající pokynů shora. Nespokojenost panovala i s prací komunistů JZD Starého Sedliště, kde dle průzkumu vyšlo najevo, že družstevní organizace KSČ nebyla příkladem pro bezpartijní družstevníky. Pod palbou největší kritiky se ocitl tamní tajemník MNV Ťumpach a někteří další funkcionáři. Pracovní jednotka v tomto JZD klesala a tito činitelé neměli zájem situaci řešit, neboť tajemník podléhal často vlivu alkoholu a obklopoval se lidmi podobného ražení. Tím byla podkopávána autorita jeho a funkcionářů JZD a KSČ. Organizace strany byla zde početně slabá a většina členů neuvědomělá. Pod těmito vlivy byla chabá i pracovní morálka.8) Celková situace se mnoho nezměnila ani v následujících obdobích. V roce 1951 existovalo na okrese 41 JZD9) a drtivá většina družstev byla podporována velkými sumami státních peněz. Celkové hodnocení říkalo, že provozní úvěry JZD se nevyvíjely příznivě a návratnost u většiny z nich byla ohrožena, což dokumentuje tabulka č. 2. Bezprostředně byl ohrožen úvěr u JZD Darmyšl a Souměř a nadměrně proti rozpočtu čerpaly v 1. polovině roku 1952 JZD Velký Rapotín a Nové Sedliště. U ostatních byl stav úvěrů shledán poněkud příznivější. Funkcionáři samozřejmě učinili závěr, který se v podstatě nelišil od závěrů předchozích. Špatná pracovní morálka, snaha družstevníků povrchní prací docílit co nejvíce pracovních jednotek

8) 9)

SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 3. 1.– 31. 1. 1950. Tamtéž, Rada OV KSČ, zápis z listopadu 1952.

12

bez ohledu na kvalitu odvedené práce. Úvěry JZD pak byly dále zatěžovány nadměrnými náklady na nákup krmiv. Některá družstva nakupovala nadměrné množství umělých hnojiv, která pak nespotřebovala a nechala je povalovat vystavené mnohdy nepříznivému počasí. Dále pak řada JZD, aby udržela plánovaný stav hovězího dobytka, nemohla dobytek dodávat na trh, tudíž neměla příjmy, jimiž by se provozní úvěr snížil.10) Na chůzích byl opětovně kritizován stav mnoha družstev. Tři příklady za všechny: 1.

V Dlouhém Újezdě brzdila rozvoj družstevního hospodaření opozice

bývalých funkcionářů Trusky, Švábka, Kubíčka a jiných, kteří rozšiřovali zprávy, že příchodem nových družstevníků v minulém roce (tj. 1951) přišla do JZD bída, Těmito zprávami se značně narušovala pracovní morálka ostatních družstevníků a podkopávala se autorita předsedy JZD. Hlavní věcí bylo pro tamní vedení údajné snižování dodávek místo řešení problémů. 2.

V JZD Studánka bylo shledáno, že stagnace družstva je způsobena vztahy

mezi družstevníky. Rodinní příslušníci družstevníků, kteří nepracovali v JZD, požívali stejných výhod, čímž měli nepoměrně vyšší příjem a nebyli zainteresováni na výsledcích JZD. Dále pak MNV v obci nemělo potřebnou autoritu a dle hodnocení pracovalo povrchně a nezodpovědně. Funkcionáři neřešili nadměrná záhumenková hospodářství, a to proto, že i sám předseda MNV Blahout a ostatní funkcionáři měli větší záhumenky, než jim příslušelo dle stanov JZD. 3.

JZD Dubec pak mělo špatnou evidenci. Nebyl přehled o zásobách, čímž byly

vytvořeny podmínky k rozkrádání družstevního majetku. Tato možnost byla v JZD často probírána s tím, že se někteří jednotlivci obohacují na úkor družstva. Hlavní příčiny všech stávajících nedostatků byly shledány v lidech, a to především ve funkcionářích MNV, JZD a v malém zájmu komunistů. Ti neuplatňovali vliv strany na řízení družstev. Nedbali na včasné informování revizních komisí a představenstev o výsledcích hospodaření a zjednání nápravy. Spokojenost nepanovala ani s dosavadní pomocí ze strany zemědělského odboru ONV v Tachově, strojních a traktorových stanic a patronátních závodů.11) Investiční výstavba neprobíhala také zcela hladce. Mnohdy stavby stájí a dalších zemědělských objektů probíhaly svépomocí. Pokud již byly zajištěny 10) 11)

Tamtéž, Rada OV KSČ, zápis z července 1952. Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis z 6. 8.– 27. 8. 1952.

13

odborné pracovní síly, tak nebylo výjimkou, že nebyl k dispozici materiál. Než se potřebný materiál sehnal, tak pracovníci byli převedeni jinam, kde bylo vše připraveno ke stavbě. Stávalo se též, že stavba byla za pomoci brigádníků započata a po jejich odchodu nebyla dokončena. V tomto stavu byla ponechána po různě dlouhou dobu, než vedení družstva zajistilo další brigádníky. Po tuto dobu nedokončená stavba mnohdy začala chátrat. Družstvo pak muselo vynaložit další prostředky na její opravu, když chtělo stavbu dokončit.12) Družstva k červnu 1953 obhospodařovala celkem 12 550 ha zemědělské půdy, v čemž byla zahrnuta i půda Národního pozemkového fondu a MNV o celkové výměře 2 441 ha, z toho orné 1 395 ha. Na těchto výměrách se JZD podílela obhospodařováním různou měrou. Celkově však nebylo v jejich silách celou tuto plochu zvládnout. Navíc docházelo k odlivu pracovníků z okresu, většinou pocházejících ze Slovenska.13) Například v Klíčově leželo ladem 41,64 ha zemědělské půdy. Jednalo se o půdu obecní a dvou zemědělských usedlostí po utečencích na Slovensko. Taktéž Bezděkov měl obdobný problém. Zde se jednalo celkem o 90,12 ha obecní půdy a půdy po osídlencích, kteří usedlosti již opustili. V tom bylo zahrnuto i 7 ha půdy zemědělce Rota. Tomu byla přidělena půda o výměře 20 ha, ale protože nestačil celou výměru obdělávat bylo mu uvedených 7 ha půdy odebráno. Tuto půdu převzal Státní statek Bor. Vyskytly se i případy, kdy družstva žádala o navrácení občanů do zemědělství. Dokladována je žádost JZD Částkov, aby se do družstva vrátil Rudolf Pahorecký, který t. č. konal vojenskou službu. Při návštěvě obce na dovolené před skončením služby tvrdil zástupcům JZD, že se po vojně vrátí, ačkoliv již věděl, že chce trvale zůstat na vojně. Jelikož veškeré žádosti JZD i opatření ONV Tachov byly bezvýsledné, vyloučilo JZD v Částkově v dubnu 1953 jeho rodiče z družstva a vrátilo jim jejich pozemky o výměře 13 ha a veškerý živý a mrtvý inventář. Protože jeho rodiče byli již staří a částečně neschopní práce a neměli dostatečnou krmivovou základnu pro navrácený dobytek, rada ONV rozhodla o propuštění Rudolfa Pahoreckého z vojenské služby k zajištění řádného chodu hospodářství.14) Ve Lhotě byl zas nedostatek stálých pracovníků. Pro jejich případné dosídlení nebyly k dispozici vyhovující obytné prostory. Výstavba bytových jednotek zde nebyla prováděna a po několika urgencích výboru závodní

12)

Tamtéž, Rada OV KSČ, zápis z listopadu 1952. Tamtéž, Rada OV KSČ, zápis ze srpna 1953. 14) Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 24. 9. 1953. 13)

14

organizace ČSSS Bor - Lhota bylo ředitelstvím ČSSS sděleno, že se chystá výstavba celé Lhoty. Taktéž bylo členy výboru poukazováno na pracovníky romské národnosti a na jejich nesvědomitou práci. Dojivost na ustájenou dojnici totiž dosahovala 4,77 l a pololetní plán byl splněn jen na 55 %. Obdobná situace byla i u prasnic, kde z počtu 227 narozených selat uhynulo 10,87 kusů. Přes neustálé projednávání na schůzích se situace nikterak nezlepšila.15) Na okrese bylo poměrně velké množství soukromě hospodařících rolníků, kteří vlastnili značný počet dobytka, což dokladují tabulky č. 3 a 4.16) Ale i přes všechny uvedené nedostatky bylo toto období charakteristické budovatelským nadšením. Dokonce i členské schůze byly ukončovány zpěvem Písně práce a Internacionály. Tento entuziasmus však již brzy měl začít ustupovat, když se stále nedařilo zajistit bezproblémový přísun spotřebního zboží obyvatelstvu a odpovídající platové ohodnocení. Období let 1949 – 1953 bylo charakteristické hromadným zakládáním družstev, mnohdy bez ohledu na předpoklady jejich následného efektivního fungování. Proto se již na konci tohoto období začaly projevovat první vážnější příznaky nadcházejících problémů, které celé tachovské hospodářství provázelo po celou existenci JZD.

15) 16)

Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 18. 8. 1954. Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis ze srpna 1953.

15

3.) 1954-1956: Vrchol družstevního hospodaření V předchozích letech bylo založeno v budovatelském zápalu 42 JZD a dva státní statky. Nicméně v tomto období se vyskytly první případy rušení některých JZD, ve kterých byl již celkový stav neudržitelný. Takto rušená družstva byla přebírána státními statky či slučována s jinými JZD. To postihlo vůbec jedno z nejhorších JZD na okrese - družstvo Březí. Družstvo bylo poznamenáno velmi špatnou pracovní morálkou. Většina členů holdovala alkoholu a finanční prostředky si opatřovala nezákonným způsobem, a to prostým rozprodáváním družstevního majetku. Navíc bylo JZD přetíženo investičním a zejména konsolidačním úvěrem, jehož hodnota činila 106 000 Kčs. Aby tyto ztráty dále nenarůstaly, bylo rozhodnuto o jeho likvidaci. Členové družstva měli přejít jako zaměstnanci do Státního statku Tachov a

JZD Studánka, které mělo velkou členskou základnu a nedostatek

zemědělské půdy (na jednu pracovní sílu cca 3 ha), pak mělo zajistit obdělávání převedené půdy v celkové výměře 115 ha.17) Tato likvidace byla oddalována a družstvo fyzicky zaniklo až v roce 1957. Přesto všechno se v zasedací síni OV KSČ v Tachově rozplývali nad směrnicemi, které ukazovaly jakého vzestupu životní úrovně bylo dosaženo. To mělo být jasnou odpovědí těm, kteří věřili západnímu rozhlasu v tom, že u nás došlo ke snížení životní úrovně. Dále pak bylo pronášeno, že u nás naopak dojde k neustálému zvyšování této úrovně.18) Celkové hodnocení v upevňování JZD a rozšiřování členské základny během roku 1954 nebylo uspokojivé. Členská základna byla rozšířena pouze o pět zemědělských závodů. Naproti tomu bylo vyloučeno nebo vystoupilo 25 závodů. Hlavní důvod funkcionáři spatřovali v nedodržování a neuplatňování vzorových stanov JZD a domácích řádů v praxi. To mělo zapříčiňovat špatnou pracovní morálku, nedostatečnou organizaci a kontrolu práce jednotlivých pracovníků, a tím špatný přehled vedoucích funkcionářů JZD o chodu

družstva. Důsledkem byly

špatné hospodářské výsledky a finanční otázka jednotlivých členů. Opět byla zmiňována otázka záhumenků, a to v souvislosti s nízkým stavem prasnic. Ten byl způsoben nedostatečným zástavem v soukromém sektoru, částečným uhynutím a chováním značného množství prasat nad plán v záhumenkovém hospodaření. Nebyly dodržovány vzorové stanovy, byla zcizována krmiva JZD a někteří družstevníci tak 17) 18)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z června 1954. Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis z 28. 5. 1954.

16

získávali značný vedlejší příjem. Nesplnění stavu skotu bylo zapříčiněno malým přírůstkem a dále značným hynutím telat. Nutno podotknout, že ve 3. čtvrtletí roku 1954 docházelo k výraznějšímu zlepšení veterinární a zootechnické péče. Nové zootechnické metody byly využívány ve 20 JZD vcelku s dobrými výsledky. Dojivost krav byla v Čečkovicích 7 l, Borovanech 6,2 l, Částkově 6,9 l, Málkovicích 6,5 l na jednu ustájenou dojnici. Uhynutí zvířat ve srovnání s 2. čtvrtletím se snížilo a činilo u krav 49 ks, telat 132 ks, býků 18 ks, koní čtyři ks, ovcí 55 ks, prasat 180 ks, prasnic 17 ks a selat 159 ks. Značný úhyn byl zaznamenán v soukromém sektoru. Nejčastější příčinou byly uváděny nedostatečná hygienicko-veterinární opatření, která pak byla příčinou různých nemocí jak u hovězího tak vepřového dobytka. Velkým problémem na okrese byl i obrovský výskyt tuberkulózy dobytka. Toto zamoření se vyskytovalo prakticky již od konce války a jen pozvolna se situace zlepšovala. K jejímu vyřešení se nedostávalo potřebných kvalifikovaných lidí k ošetření hospodářského zvířectva, a pokud se zajistili, pak nebylo příliš velkým překvapením, že dotyčný svoji práci neodváděl tak jak měl. Zmiňován byl často alkohol a celkový nezájem o práci. Na likvidaci zvířectva postižených tuberkulózou či obrnou si družstva musela zažádat často o státní podporu, neboť nebylo v jejich silách vystačit si s vlastními finančními zdroji.19) Na základě vládního prohlášení ze dne 15. září 1953 bylo dosídleno do okresu Tachov následující počet zemědělských pracovníků: Na ČSSS Tachov 42, na ČSSS Bor 52, na STS Tachov 13, na JZD a soukromé závody 16 zemědělců. Ne všichni dosídlenci chápali povinnost pracovat na okrese, a proto někteří odešli, ať již ze zdravotních důvodů nebo bez jeho udání. Tabulka č. 5 dokumentuje počet dosídlenců dle sektorů ke konci roku 1954.20) Dosídlencům, kteří vstoupili do JZD byly svěřeny krávy v celkové finanční hodnotě 16 149 Kč, poskytnuty úvěry ve výši 2 000 Kčs a na nábytek bylo vydáno novomanželům 12 poukazů v celkové hodnotě 3 000 Kčs. Pro přechodné ubytování a stravování bylo vynaloženo 1 660 Kčs. Na stěhovacích výlohách a cestovném byla vyplacena částka 11 730 Kčs. Při dosídlování okresu se projevily závažné nedostatky ve špatné spolupráci s vnitrozemskými okresy, které se zakládaly ve většině případů v nepřesných informacích o podmínkách dosídlení. Dosídlenci často požadovali různé výhody, na které vůbec neměli nárok.21)

19)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis ze září 1954. Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z listopadu 1954. 21) Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 21. 1. 1955. 20)

17

Odpovědní funkcionáři si stěžovali, že vnitrozemské okresy předem neohlásily příjezd pracovníka na okres za účelem prohlídky pracoviště (zejména se to týkalo okresu Košice). Vznikaly pak zbytečné komplikace s ubytováním a pracovník se vracel zpět bez předchozího sjednání nástupu na okres Tachov. Volalo se též po důslednější kádrové prověrce osob vysílaných do pohraničí, neboť osídlenec, který nebyl přesvědčen, odcházel po vyplacení výhod zpět bez předchozího jednání s MNV. To bylo vytýkáno zejména lidem ze Slovenska.22) Ani tento přísun však neřešil stálý nedostatek pracovních sil. Bylo apelováno, aby se urychleně prováděla adaptace zemědělských usedlostí např. v Dolech, Lužné, Starém Sedlišti a ty pak mohly být dosídleny. V průběhu roku se taktéž zlepšilo vybavení STS. Podíl ruční práce byl v zemědělství stále značný. Přísun nové mechanizace a zajištění kvalifikovaných osob na její obsluhu a údržbu bylo stále nedostatečné. Nicméně roku 1954 měly STS 11 středisek traktorových brigád a jedno středisko rostlinolékařské.23) Traktorové brigády byly umístěny v Tachově, Vítkově, Újezdě, Pernolci, Starém Sedlišti, Mlýnci,

Bernarticích,

Bezděkově,

Starém

Sedle,

Stráži

a

Třískolupech.

Rostlinolékařské středisko bylo zřízeno pouze v Tachově. STS obdělala ve 3. čtvrtletí roku 1954 celkem 993 ha půdy, která ležela ladem, z toho 298 ha v Karlovarském kraji ve vojenském statku Tři prameny. Celkem bylo vyplaceno na prémiích zaměstnancům STS za obdělání této půdy 29 720 Kčs. Strojový park se rozrostl o dva přidělené traktory určené pro JZD Rácov a Čečkovice. 24) Počet JZD v okrese nezaznamenal během roku 1954 žádné zvýšení, naopak nastal úbytek členské základny vystoupivšími 59 členy. Rovněž došlo k rozchodu dvou JZD III. typu (Olešná, Staré Sedlo) a jednoho JZD II. typu (Tisová), kde zemědělci přešli zpět k soukromému hospodaření. Rozchod byl zapříčiněn špatnou pracovní morálkou některých členů JZD, stálými nesváry mezi nimi a hlavní důvod viděli funkcionáři KSČ v nedodržování vzorových stanov JZD a naprosté nezodpovědnosti vedoucích JZD. Během roku 1954 vstoupilo do JZD pět zemědělských závodů, a to vesměs v těch obcích, kde JZD zaznamenávalo dobré výsledky hospodaření. Na okrese Tachov bylo koncem roku 1954 celkem 46 JZD, 22)

Tamtéž. Ve středisku pracovalo 5 pracovníků, kteří postupně navštěvovali traktorové brigády a zemědělské závody v okrese v době hubení mandelinky bramborové, postřiku stromů a za účelem instrukcí při hubení ostatních škůdců rostlin a zemědělských kultur. 24) Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z listopadu 1954. 23)

18

z toho 44 III. a dvě IV. typu, v kterých bylo dohromady sdruženo 776 zemědělských závodů. JZD ve společné výrobě obdělávala 10 609 ha zemědělské půdy, z toho orné 6 609 ha, členskou základnou 1 298 pracovních sil. Průměrně tak připadlo na jednoho pracovníka 8,17 ha půdy. Přesto však v některých JZD, kde byla menší členská základna a méně pracovních sil byl poměr půdy větší a dosahoval na pracovníka v průměru 11,2 ha. Vzorové stanovy JZD v okrese celkově nebyly dodržovány v žádném družstvu, neboť v osobním vlastnictví členů byly vesměs drženy větší záhumenky a větší stav hospodářského zvířectva jako prasat, koní, koz, někde i větší počet mladého dobytka. Dále také podle stanov nebyla prováděna organizace práce a nebyl členům jmenovitě přidělen inventář a nářadí k užívání. Tento nedostatek byl odstraňován přesvědčováním a dále projednáváním v zimní kampani na členských schůzích. Celkem během roku 1954 bylo odpracováno 521 165 PJ. Nejlepšími družstvy v dosažené hodnotě PJ byla JZD Stráž 28 Kčs, Malé Dvorce 18 Kčs, Damnov 18 Kčs, Boječnice 17,70 Kčs, Částkov 15,50 Kčs a Borovany 14 Kčs. Nejhoršími pak JZD Souměř, Březí, Doly, Vítkov, Dubec, Staré Sedliště s hodnotou PJ 1,60 Kčs. Dále pak Skviřín 1,30 Kčs a Pavlovice 1,04 Kčs. Rozdělení důchodů družstev za rok 1954 ukazuje tabulka č. 6. Po ustálení držby půdy mezi ČSSS a JZD došlo během roku 1954 k utvoření uceleného hospodářství a byl proveden přesun půdy do ČSSS ve výměře 1 065 ha zemědělské půdy, z toho 602 ha orné. Předání půdy nastalo v deseti obcích okresu, kde byly ČSSS hospodářem a dále v obcích, se kterými hospodářsky ČSSS bezprostředně sousedily. Plán osevních ploch byl celookresně v roce 1954 splněn na 107,4 %. Osev lnu byl splněn na 100 %, a to zásluhou ČSSS, které plánovanou plochu lnu překročily.Vesměs všechny sektory přesely obiloviny, a to hlavně krmné obilí, kterými byla zajištěna krmná základna v jadrných krmivech. Horší situace nastala v krmných okopaninách a pícninách, kde byly osety krmné okopaniny z plánované plochy jen na 85 % a pícniny na orné půdě jen na 83,8 %, což se projevilo i v nedostatečné krmivové základně. Plán nebyl splněn v sadbě brambor, kde bylo plnění na 95,5 %. Z toho JZD na 90,4 %, soukromý sektor na 91,8 % a ČSSS na 104,1 %. Nedostatečné plochy brambor s přihlédnutím k neúrodnému roku zapříčinily jednak nízkou krmnou základnu a dále i neplněné dodávky brambor, které byly v rámci okresu splněny jen na 86,39 %, z toho JZD 85,5 % a soukromý sektor 19

na 74,8 %. Potíže při plnění úkolů roku 1954 v dodržení plánovaných ploch se projevily hlavně u brambor a krmných okopanin, neboť ošetření a sklizeň těchto plodin vyžadovala značnou ruční práci, pro kterou bylo v některých JZD nedostatek pracovních sil. V době žní na polích JZD v okrese bylo nasazeno 25 kombajnů, které posekaly celkem 1 400 ha. Velmi kladně byla hodnocena práce kombajnérů a brigádníků z jiných okresů. Brigády při žních a sklizni brambor byly zajišťovány ze škol plzeňského kraje, kdy vypomáhaly na okrese po dobu čtyř týdnů po 180 až 200 žácích. Stavy hospodářského zvířectva v porovnání od roku 1951 zaznamenávaly stálé snižování, zejména u základních druhů hospodářských zvířat. Hlavní příčiny byly shledány ve špatném ošetření a nedodržování hygienicko-veterinárních opatření o čemž svědčil značný počet uhynulých telat. Do zemědělství byly zaváděny nové metody ze SSSR. Pro JZD byly stanoveny akčními budovatelskými plány a byly plněny viz. tabulka č. 10. Jak je z tabulky patrné, metoda Malininové25) byla plněna pouze ve velmi malém měřítku. Tato metoda byla zavedena v několika JZD. Těmto družstvům nebyla v počátcích věnována patřičná pozornost ze strany obvodních zootechniků, kteří by prakticky ukázali její provádění. Proto došlo k tomu, že metoda byla prováděna neúplně a jen v některých úkonech, tím se pochopitelně nedostavily očekávané výsledky a dojičky přestaly tuto metodu provádět. Daleko lepších výsledků bylo dosaženo ve výkrmu prasat metodou Šurikovou, která byla splněna na 200 %. a to v JZD Částkov a Damnov. Dosažené denní přírůstky byly velmi dobré, a to 1,2 kg na kus a den. Od této metody bylo v zimních měsících upuštěno jednak proto, že JZD neměla k dispozici přípravny pro pečení chleba a za druhé, že zemědělský odbor rady ONV nesplnil usnesení v zajištění pekárny pro tyto účely. Vzdušný chov telat byl prováděn u 15 JZD s velmi dobrými výsledky. Nesplnění plánu v užitkovosti zvířat bylo způsobeno nedostatkem statkových krmiv a špatným ošetřením dobytka. Další podstatným důvodem bylo to, že ošetřovatelé a zootechnici nebyli zainteresováni prémiovými odměnami za dosaženou užitkovost. Informace o užitkovosti přibližuje tabulka č. 11. V JZD na okrese byly též vypracovány tříleté plány rozvoje do roku 1957, které měly zajistit zlepšení zemědělské výroby, jak rostlinné tak živočišné. Při vypracování plánů v některých JZD se dobře angažovali všichni funkcionáři, naproti

25)

Metoda spočívala ve správném masírování vemen při dojení, tím měl být získán vyšší výnos.

20

tomu v JZD Dubec, Svobodka, Mchov, Úšava funkcionáři vůbec neprojevili o vypracování plánů zájem. V uvedených JZD byla hospodářská situace velmi špatná a pro zlepšení stavu byly do uvedených obcí vysílány politické brigády. Další JZD, které odmítlo vypracovat plán rozvoje bylo ve Ctiboři a družstevníci jako důvod uváděli, že pro jejich JZD vypracovával plán ing. Sláma z KNV Plzeň a trvali na tom, aby plán také dokončil. STS se poměrně dobře zapojily do vypracování plánů, nedostatečně se však zapojily do jejich kontroly. Plány rozvoje byly vypracovány i pro soukromý sektor. Jako první byly vypracovány ve dvou obcích Skviřín a Vysočany a to ve formě závazků. Do investiční výstavby bylo během roku 1954 nasměrováno celkem 18 808 500 Kčs. Tato částka byla v převážné většině zaměřena na sektor zemědělské výroby a na akci dosídlení pohraničí. Menší objem výstavby tvořily STS a průmyslová výroba. Z celé částky bylo vyčerpáno jen 41 %, a to z důvodu nedostatku stavebních kapacit. Stavby také nebyly dostatečně projekčně připraveny. Rozsah investičních prací byl poměrně vysoký. Bez citelného zásahu a pomoci z vnitrozemských okresů kraje ji nebylo možné zajistit stávající kapacitou stavební výroby Okresního stavebního podniku v Tachově. Svépomocí mezi sezónními pracemi byly stavěny účelové stavby JZD. Takto prováděné stavby trpěly značnou rozestavěností a s tím spojenými případnými škodami. Docházelo též k prodlevám v žádostech o kolaudaci postavených budov. Dle vládních směrnic pro výstavbu byli povinni o kolaudaci zažádat investoři. Odbor pro výstavbu rady ONV však neučinil nic proto, aby se tato ustanovení směrnic plnily.26) X. sjezd KSČ roku 1954 vytýčil směrnici jak na zemědělském úseku zajišťovat zvýšení rostlinné i živočišné produkce. Toto usnesení bylo na okrese plněno tak, že bylo rozpracováno na jednotlivé krajsky plánované zemědělské závody. Směrnice ukládala postupné rozšiřování orné půdy z málo výnosných luk a pastvin, a ty využít k trvalé přeměně na ornou půdu. Na okrese měla být takto do roku 1955 rozšířena orná půda o 176 ha. To se podařilo pouze o 130 ha. Dobře si ve splnění tohoto úkolu vedli ku příkladu v JZD Ctiboř 13 ha, Rájov 7 ha, Darmyšl 10 ha, Souměř 6 ha, Kurojedy 5 ha, Damnov 5 ha, Ostrov, Bernartice. Vyskytly se však případy, kdy JZD i soukromý sektor říkaly, že neměly vhodné pozemky k orbě. To se týkalo JZD Částkov, Dubec, Pavlíkov a dalších. Dále směrnice ukládala, aby

26)

SOkA Tachov, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 21. 1. 1955.

21

veškerá ornice, tam kde byly prováděny stavební práce, byla sejmuta a převezena jinam k zužitkování. Skutečnost byla ale taková, že národní výbory tento bod ne zcela dobře zajišťovaly. Například MNV v Boru jen přihlížel jak zemědělské závody prováděly stavby a ornici neodklízely. Dalším úkolem bylo obdělání veškeré ladem ležící půdy. Tento úkol nebyl v praxi dodržován, jako např. ve Svobodce, Ctiboři a Pavlovicích. V roce 1954 měla být provedena meliorace v okrese na 20 % luk. Avšak i tento úkol nebyl splněn, protože meliorační brigáda, která tuto práci měla provádět, nebyla na okres vůbec přesunuta. Odvodněna byla proto jen nepatrná část luk, a to pouze povrchovými strouhami na 48 ha. Vápnění polí a luk v socialistickém sektoru bylo prováděno bez větších komplikací, poukazováno bylo na soukromý sektor. Soukromí zemědělci prostě neměli dostatek vápna a celkově ani o vápnící postupy nejevili zájem. Taktéž plán pro rok 1954 ukládal u všech novostaveb vybudovat močůvkové jímky a hnojiště jako zdroj přírodního hnojiva. U staveb, kde tato zařízení nebyla vybudována, se náprava měla zjednat nejpozději do následujícího roku. Nebylo totiž žádnou výjimkou, že močůvka volně vytékala ze zemědělských areálů, například na náves a v podstatě to nikomu v obci ani příliš nevadilo. V některých JZD družstevníci pochopili, že není možné rozvíjet živočišnou výrobu při dosavadním ustájení a rozhodli se ke stavbě praktických a po všech stránkách vyhovujících stájových prostorů. Byli to družstevníci v Malých Dvorcích, kteří v tomto roce svépomocí vystavěli moderní výkrmnu prasat, dále ve Ctiboři, kdy vystavěli novou odchovnu mladého dobytka a vepřín s porodnicí a

Velkém

Rapotíně, kde si rovněž svépomocí vystavěli vepřín s porodnicí.27) Do roku 1955 tak vstupovalo zemědělství – a nejen zemědělství, ale celá republika – dle X. sjezdu KSČ s velkými úkoly, které vyzvedlo vládní prohlášení ze dne 13. prosince 1954. Vláda ve svém programu ukázala jak velký význam měl mít rozvoj, zejména zemědělské výroby, z hlediska zajištění míru a obranyschopnosti ČSR. Zajištění těchto úkolů mělo vyžadovat, aby NV a zvláště pak MNV obrátily během zimního období celou svoji pozornost k vesnici, k zorganizování mohutné kampaně, jejíž výsledky se měly stát základem úspěšného splnění velikých úkolů na poli zemědělství. Tato kampaň měla na vesnici probíhat ještě v únoru a březnu. Během tohoto období měl být vypracován plán technicko-organizačních opatření k zajištění plánu na rok 1955 v každé obci bez ohledu na to, bylo-li v obci JZD či

27)

Tachovská jiskra, 17. 7. 1954.

22

nikoliv a zajistit rozpracování směrnic X. sjezdu strany k rozvoji zemědělské výroby v nejbližších dvou až třech letech. Zimní kampaň na vesnicích byla vedena pod heslem „Zvýšení zemědělské výroby – vlastenecký úkol všech družstevníků a rolníků“. Rozpracované směrnice X. sjezdu se tak měly stát mobilizující silou všech družstevníků a rolníků za zvýšení zemědělské výroby. Pro splnění plánovaných úkolů mělo mít velký význam i to, do jaké míry se podaří vyvolat mezi družstevníky a rolníky bojovou náladu za splnění svých plánů. Toho se mělo dosáhnout shrnutím plánu opatření k zajištění výrobních a dodávkových úkolů v každé obci do závazků celé obce, jehož součástí měly být závazky jednotlivců, JZD a národních výborů. Vzorová obec, kde se toto uskutečnilo, byl Částkov.28) Ten na svém zasedání 23. ledna 1955 se zabýval touto otázkou a usnesl se na takových opatřeních, aby zajistil a popřípadě překročil splnění směrnic X. sjezdu. Také MNV ve Starém Sedle, kde hospodařili soukromníci, se tímto úkolem zabýval a zavázal se, že překročí dodávkové úkoly a upraví vlastní a veřejné budovy. Výsledek celé této kampaně se měl projevit v rozšiřování kolektivních forem spolupráce zemědělců a v zapojení co největšího počtu obyvatelstva do budovatelského úsilí. Nezbytný předpoklad pro úspěch této akce měla být rozsáhlá agitace, která měla zasáhnout každého občana.29) Nicméně problémy, které se vyskytovaly v předchozích letech nevymizely. V Maršových Chodech byly třenice mezi členy MNV a JZD ohledně vystupujících členů z družstva a navrácení půdy. Předseda MNV Dvořák navíc neoplýval přílišným diplomatickým nadáním

a

jeho

jednání

s družstevníky

tomu

odpovídalo.

Vyskytovaly se zde tendence k rozbití družstva a opětovnému navrácení se k soukromému hospodaření. Na zasedání OV KSČ v Tachově, které se konalo 14. května 1955 hovořil jeho člen Petrůň o tzv. kovozemědělcích. U nich bylo třeba vyřešit to, že: „Neobdělávají-li půdu a přitom chodí do továrny. STS se starají o obdělání a oni se smějí“. Dle jeho slov bylo třeba: „Aby si podniky uvědomily, proč pracující v průmyslu musí platit stále tak draho zemědělské produkty. Je to také v lidové správě, že nezhodnotí, kdo plní a kdo neplní a podle toho je nutno postupovat na 28)

Tachovská jiskra, 7. 5. 1955. V Částkově bylo JZD vyhodnoceno za 1. čtvrtletí 1955 jako nejlepší JZD na okrese. Zde prováděli odchov telat ve Štejmanových boudách s denním přírůstkem až 80 dkg za den a u chovu prasat prováděli Šurikovovu metodu s denním přírůstkem také 80 dkg za den. Průměrná dojivost na jednu ustájenou dojnici za den byla 6 litrů. Družstvo hospodařilo na 236,85 ha zemědělské půdy a na jednoho pracovníka jí připadalo 5,38 ha . V družstvu byla dobrá pracovní morálka, dodržovaly se stanovy JZD a domácí pracovní řád. 29) Tamtéž, Okresní národní výbor (dále ONV) Tachov, zápis ze zasedání z 28. 1. 1955.

23

závodech. Dělnická třída má za úkol plnit diktaturu proletariátu. Proto se nesmíme ohlížet na jedince, co tomu řekne, bude-li trochu poškozen, ale vidět zájem o zvyšování životní úrovně celku“.30) Stranické organizace se častokrát nestaraly dostatečně o brigádníky. Uváděn byl případ Písařovy Vesce, kde byli brigádníci ubytování ve škole. Učitel této školy si stěžoval na ministerstvu školství, že si chlapci a děvčata večer zpívají a přímo uvedl, že sem poslali „takový dobytek nevychovaný“. Tento učitel byl členem strany a výboru organizace. Když zjišťoval jak se organizace strany stará o práci skupiny mládeže, zjistil, že většina organizací KSČ výborům organizací ČSM nepomáhala. Závěr byl takový, že pokud se brigádníci nechovali správně, byla to vina všech komunistů v okrese.V Kundraticích zas zemědělci měli snahu obdělávat půdu lepší bonity, ale ne tu o které se vědělo, z ní by totiž museli plnit dodávky. ČSSS převzaly od Kundratic půdu, ale rolníci na ní nadále pásli dobytek, a to po celý rok a nezajišťovali si krmnou základnu. Celé Kundratice byly v hospodářském úpadku. Zemědělci spoléhali na pomoc státu a někteří na to, že bude JZD převedeno pod státní statky. Dále bylo činovníkům na okrese trnem v oku to, že odsud zemědělci jezdili do zaměstnání do továren. JZD Doly bylo hodnoceno průměrně, avšak připouštělo se, že pokud by přišla větší hospodářská krize, nevypadala by situace příliš růžově. Bylo podotýkáno, že družstevníci zde pracují, protože z toho mají hmotný zisk, ale jako celek ještě nebyli politicky přesvědčeni. Stále byla věnovaná malá pozornost bydlení pro dosídlence. V Pernolci mladí lidé chtěli zůstat, ale nebylo v čem, protože stávající domy nebyly opravovány a chátraly. 31) Dne 1. července 1955 se v kanceláři předsedy ONV Tachov Ročňáka konala schůze rady ONV, kde předseda podal přítomným vysvětlení

k nové formě

plánování zemědělské výroby a dodávek na rok 1956. Vláda rozhodla, že okres Tachov byl vybrán jako jeden z pěti okresů z celé republiky, kde se měl tento nový model vyzkoušet a postupně zavádět do okresů dalších. Smysl nového plánování byl v tom, že pro rok 1956 se neměla výroba plánovat pro JZD ani soukromý sektor shora. Tím se měla uvolnit veškerá iniciativa rolníků a družstevníků. Podkladem pro sestavení výrobního plánu měly být tříleté hospodářské plány. Základem k celkovému plánování měla i nadále zůstat výměra orné půdy. Předseda Ročňák též

30) 31)

Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 14. 5. 1955. Tamtéž.

24

varoval před kulaky a spekulanty, kteří si budou nový způsob plánování vykládat po svém a nabádal k důslednému sledování.32) Situaci v zemědělství v okrese Tachov a to v oblasti výroby

a výkupu

živočišných výrobků projednal na svém zasedání i Krajský národní výbor v Plzni. Hodnocení nebylo pro zdejší zemědělce příliš lichotivé. Ve výrobě a výkupu živočišných výrobků na okrese za 1. pololetí roku 1955 byly zjištěny nedostatky. Plnění plánu výkupu hlavních živočišných výrobků dokumentuje tabulka č. 12. V plnění plánu zaostávali jednotlivě hospodařící zemědělci, ale i JZD. Svědčila o tom ta skutečnost, že k 31. květnu 1955 neplnilo dodávky hovězího masa 855 zemědělských závodů, z toho 15 zemědělců s výměrou nad 15 ha, 107 zemědělců s výměrou od 10-15 ha, 134 zemědělců s výměrou od 5-10 ha zemědělské půdy a dvě JZD. Vepřové maso neplnilo 406 zemědělců, z toho pět s výměrou nad 15 ha, 51 s výměrou od 10-15 ha a 117 s výměrou od 5-10 ha zemědělské půdy. Mléko pak k 31. květnu 1955 neplnilo 389 zemědělců a vejce 142 zemědělců. Na okrese měli rozhodující úlohu v dodávkách zemědělci v JZD s výměrou od 10-15 ha. JZD se podílela na celkovém plnění úkolu okresu v hovězím mase 57,1 % a pololetní úkol tak k 31. květnu 1955 splnily na 73 %. Zemědělci s výměrou od 10-15 ha zemědělské půdy podílející se na celkovém úkolu 22,2 % pololetní úkol splnili jen na 62 %. Ještě horší byla situace v dodávkách mléka. Tam se JZD podílela na celkovém úkolu okresu 46 % a pololetní úkol byl splněn na 61,2 %. Zemědělci s výměrou od 10 – 15 ha zemědělské půdy, jejichž podíl byl 26,1 %, splnili pololetní úkol na 26,1%. Kritika však nekončila. Podrobný rozbor zemědělského odboru ukazoval, že u rolníků s výměrou od 5-10 ha bylo na 100 ha zemědělské půdy chováno 77,5 ks skotu. U rolníků s výměrou od 10-15 ha 66,4 ks skotu, s výměrou nad 15 ha zemědělské půdy již jen 30 ks skotu a JZD chovala na 100 ha 43,7 ks skotu. Podobně tomu bylo i u prasat. Zemědělci s výměrou od 5-10 ha chovali na 100 ha 44,5 ks prasat, s výměrou od 10-15 ha 58,3 ks, s výměrou nad 15 ha zemědělské půdy již jen 34,2 ks prasat a JZD chovala na 100 ha 51,5 ks prasat. Na základě těchto údajů bylo konstatováno, že rozložení stáda neodpovídalo výrobním možnostem zejména u větších rolníků a JZD, která měla chovat daleko více skotu a prasat. Skutečností tak zůstávalo, že JZD chybělo do plánu 1 479 ks skotu, rolníkům s výměrou nad 15 ha 245 ks skotu a s výměrou od 10-15 ha zemědělské půdy 206 ks skotu. KNV v Plzni

32)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 1. 7. 1955.

25

dále zjistilo, že byla věnována malá pozornost doplňování stavu dobytka a prasat a správnému rozmístění stád. Dále pak byla vytýkána poměrně vysoká úmrtnost telat – 149 ks a selat – 172 ks a nedostatečná politická organizace práce zemědělců a výkupních pracovníků na vesnici.33) KNV v Plzni byla též vypracována hodnocení ČSSS na okrese. Státnímu statku Bor byl zejména vytýkán stav v živočišné výrobě, kde byl nedostatek zástavy dojnic a skotu. Tyto nedostatky vznikly zejména kvůli nedostatečnému ustájení dobytka, kdy prostory pro tyto účely byly nedostatečné a mnohdy zcela nevyhovující. Nová investiční výstavba se realizovala pomalu a s adaptacemi to bylo obdobné. Dalším nedostatkem bylo, že odpovědná místa byla doposud obsazena i neodborníky. Nedostatečná byla veterinární a zootechnická služba, která se promítala v poměrně vysoké úmrtnosti dobytka a nedostačující dojivosti krav. U Státního statku Tachov byla hlavní kritika též směřována do živočišné výroby. Plán skotu celostatkově byl plněn jen na 81 %. Důvodů se našlo hned několik: Nezajištění přísunu z nákupu, velké brakování dojnic, velké úmrtí telat a dodávání telat na jatky. Kritika se nevyhnula ani STS, kdy nebyl splněn úkol za 1. pololetí roku 1955. Příčiny byly shledány v tom, že část prací prováděli družstevníci svými koňskými potahy a pro nedostatek sadby brambor nebylo možné plánované hektary splnit. Senoseč nebyla splněna kvůli špatnému počasí. Špatné počasí byl poměrně častý důvod, kterým odpovědní funkcionáři ospravedlňovali nedodržování plánu rostlinné výroby.34) V důsledku dosavadního vývoje si soudruzi povšimli, že ne vše jde s takovým zápalem jako v počátečních letech. A tak na zasedání OV KSČ dne 13. srpna 1955 zazněly věty, že: „Vývoj od roku 1952 byl daleko agilnější, tenkrát šli lidé sami s elánem do práce a věděli, že je to jejich povinnost a šli pracovat i v noci. Žně byly zvládány bez brigád. V roce 1953, když přistoupili noví družstevníci, začalo se ochabovat v práci, někteří začali narušovat práci a jiní třeba chodili na borůvky.“35) Nejvíce kritiky sklidily opět Třískolupy. Na jejich adresu přistála nejedna kritika. Spory mezi tamními členy družstva nebyly samotným problémem. Ošetřovatel živočišné výroby Kučera si bral mléka kolik chtěl a totéž prováděly dojičky. O družstevním kováři se říkalo, že dělal pro každého z družstevního materiálu, 10 %

33)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 22. 7. 1955. Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 5. 8. 1955. 35) Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis z 13. 8. 1955. 34)

26

odvedl družstvu a ostatní si ponechal. Avšak prohlášení se často nezakládala na pravdě a řídící orgány se o nich dozvěděly různými cestami – nejčastěji anonymními udáními. Důvodem byly často pouze osobní spory mezi jednotlivými obyvateli vesnice či členy družstva. To dokladuje výše uvedená zmínka o třískolupském kováři. Jeho syn František Dvořák ml. potvrdil, že 10 % zisku skutečně odváděl družstvu, avšak materiál a veškeré výdaje si hradil ze zbytku výdělku.36) Kritiku sklidili opět někteří zootechnici a veterináři, kteří se více zajímali o své odměny než o práci a stejně tak opět nezůstali ušetřeni ani někteří dosídlenci. O nich byly proneseny věty, že na okres byli posíláni neprověření a že to byla nezodpovědnost ONV, potažmo politické komise. Ta měla vědět kdy, odkud a proč dosídlenec přichází a kdy, kam a proč dosídlenec opět odchází. Konkrétně bylo hovořeno o dosídlenci z Mýta, „který chtěl jen získat peníze a pak odešel s tím, že neměl ani na cestu zpět. Na náměstí pak nepěkně hovořil o vylákání a dělal nepěkné scény.“37) Na tomto zasedání ONV předseda Ročňák mimo jiné apeloval na přítomné, že má-li se zlepšit práce na vesnicích, družstvech, MNV atd., musí se zlepšit především práce vedoucích funkcionářů. Podnětem k této kritice byla návštěva předsedy KNV Plzeňského kraje u náměstka předsedy vlády. Na této návštěvě bylo Plzeňskému kraji vytýkáno, že zaostává v tzv. masově organizační práci. V některých národních výborech nepracoval dobře ani předseda, ani tajemník a mnohdy shazovali odpovědnost za řešení problému jeden na druhého. Projednávána byla též otázka romského obyvatelstva. Jejich integrace do společnosti a do výrobního procesu byla vzhledem k jejich mentalitě a životnímu stylu přece jen poněkud obtížná. Přesně bylo o nich předsedou Ročňákem hovořeno takto: „Otázka cikánů na našem okrese – to je vážná věc. Je pravda, že na mnohé z nich jsou naše zákony slabé a příliš mírné. Avšak kdyby se věc vzala příliš silně, jak se říká hlava nehlava, cikáni by se přestěhovali do jiného okresu a výsledek by byl, že bychom z nich udělali zase psance jakými byli kdysi, ale my chceme z nich udělat platné členy naší společnosti. Musíme je vychovat a s výchovou musíme začít od těch nejmenších, od dětí, protože u těch starších je to mnohem těžší. Soudruh Býbut se podívá blíže, nemohlo-li by se postupovat podle návrhu soudruha Broužka, udělat pro cikánské děti zvláštní třídu. Ve Svaté Kateřině bych pak navrhoval, aby se udělala prověrka na MNV i na ČSSS na farmě, kde jsou cikáni většinou zaměstnaní a 36) 37)

Rozhovor s Františkem Dvořákem ml., dne 27. 9. 2008. SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis z 13. 8. 1955.

27

jistě i tam se najde nějaký způsob řešení.“ V projevu byl též vyhrazen prostor pro plnění dodávek: „Náš okres je socialistický na 60 %, 40 % zůstává soukromý sektor. Můžeme říci, že převážná část soukromě hospodařících rolníků se státem vyrovnává. Soukromý sektor má veliké dodávky a můžeme říci, že plní asi na 85 %. Když rozebereme jednu obec za druhou, vidíme, že to jsou hlavně úpadková hospodářství, která neplní svoje povinné dodávky. Můžeme neplniče předvolat na pohovor nebo pokutovat. Mnohem lepší než neplniče pokutovat nebo předvolávat na pohovor, je odepřít mu některou z jeho výhod. Například domácí porážku. To bude mít určitě větší význam. Vždyť musíme uvážit, zda by za doby nepřítomnosti tohoto rolníka – neplniče, se staral národní výbor o jeho hospodářství – myslím, že by to bylo jen ve velmi malém množství obcí. Hlavní ovšem je přesvědčování a vysvětlování, přesvědčování malých a středních rolníků ke vstupu do JZD. Výsledky družstev na našem okrese ukazují, že družstevní velkovýroba je jedinou správnou cestou.“38) Statistický přehled o stavu jednotlivých družstvech na okrese za 3. čtvrtletí 1955 a jejich rozdělených do třech skupin dle bonity nám dává tabulka č. 13. 1. skupina: Boječnice, Částkov, Dehetná, Doly, Dubec, Lužná, Malé Dvorce, Maršovy Chody, Mchov, Nové Sedliště, Pavlíkov, Pernolec, Staré Sedliště, Strachovice, Třískolupy, Velký Rapotín. JZD Boječnice bylo hodnoceno jako jedno z nejlepších na okrese po stránce finanční, zejména v tržbách, kterých docílilo díky dobrým hektarovým výnosům. V JZD se doporučovalo rozšířit členskou základnu, a to proto, aby hektarové výnosy nebyly docilovány jen v JZD, ale v celém katastru. JZD Doly byly vytýkány nízké stavy živočišné výroby, které zapříčiňovaly nedostatečné příjmy i malou výrobu chlévské mrvy. Prověrka hospodaření byla ze strany ONV několikrát provedena, s družstevníky nedostatky projednány, ale nepodařilo se je přimět k lepšímu plnění jednotlivých úkolů. Doslovně bylo řečeno: „Do obce je nutné vrátit několik mladých lidí, dosídlit obec a zavést v JZD tvrdou disciplínu“. JZD Dubec bylo v hospodaření vyhodnoceno jako jedno z nejhorších v této skupině. Ohrožení PJ bylo o 2 Kčs, a to proto, že zástav a hektarových výnosů nebylo docíleno, a to hlavně u brambor. V zimním období pak bylo přes členské schůze a školy práce působeno na družstevníky k zavedení doplňkových odměn v živočišné a rostlinné výrobě. Dále pak bylo uloženo, aby agrotechnická služba STS častěji navštěvovala JZD a radila po dobu zimní kampaně s přípravou kompostů

38)

Tamtéž, ONV Tachov, zápisy z 1. 9. 1955.

28

a ošetřením luk. Ostatně k zavedení doplňkových odměn bylo nabádáno a postupně prováděno u všech JZD. Maršovy Chody se potýkaly s malým počtem pracovníků a v celkovém hodnocení toto bylo uváděno jako nejzásadnější fakt, který může ohrozit plánovanou výrobu. Úkolem pak bylo vesnici dosídlit a rozšířit členkou základnu. Nedostatek pracovních sil v této skupině se ale týkal i JZD Mchov, Pavlíkov a Velký Rapotín. 2. skupina: Bonětice, Bernartice, Bor, Ctiboř, Čečkovice, Darmyšl, Kosov, Kurojedy, Lom, Málkovice, Mlýnec, Ostrov, Rájov, Skviřín, Souměř, Stráž, Tachov, Úšava. Družstvu Ostrov byla vytýkána nízká schůzová činnost a nezvání žen na schůze v družstvu. 3. skupina: Borovany, Březí, Damnov, Dlouhý Újezd, Mýto, Oldřichov, Pavlovice, Racovy, Studánka, Újezd pod Přimdou, Vítkov.39) Na družstvo v Damnově však moc chvály pěno nebylo. Na schůzích byla malá účast a usnesení na nich přijatá nebyla povětšinou plněna, mezi členy organizace byly spory. V JZD se příliš neřešilo uhynutí dobytka a špatné zacházení s ním. Vyčítán byl nedostatek sebekritiky zdejších odpovědných funkcionářů. Dodávky byly sice plněny, ale práce nebyla organizována a sami členové chodili po vzoru skupináře pozdě do práce. Předseda JZD Chaloupka například hovořil na zasedání byra OV KSČ Tachov dne 27. prosince 1957 k situaci v obci, JZD a stranické organizaci Damnov o špatných podmínkách ve stájích, nezodpovědném chování krmičů a zootechnika, který dle jeho slov byl často opilý. Dále pak zmiňoval velké hospodářské ztráty JZD, jako byly zmrzlá řepa, uhynulá kráva a utopené prase.40) Pro lepší plánování výroby bylo třeba znát i přesnou výměru půdy. Navíc nejednou docházelo ke sporům mezi družstvy a soukromě hospodařícími zemědělci o výměru pozemků. Akce evidence půdy byla zajišťována na MNV již v roce 1954 a to tak, že na MNV byly obnovovány tiskopisy pro evidenci půdy, které měly být založeny již k 15. únoru 1954, ale na třetině obcí ku dni 1. listopadu 1954 již tyto tiskopisy nebyly. Buďto se ztratily nebo nebyly vůbec založeny. Do konce roku 1954 se podařilo na všech MNV okresu evidenční listy založit a zavést. Pro zajištění správného vedení evidence půdy byli pozváni na den 9. listopadu 1954 do zasedací síně ONV v Tachově odpovědní pracovníci všech MNV. Z celkového počtu 74 MNV se na tuto instruktáž nedostavilo 52 zástupců MNV, což byly plné dvě třetiny. 39) 40)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 18. 11. 1955. Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis z 17. 12. 1955.

29

O tom byla rada ONV informována přípisem ze dne 10. listopadu 1954. V něm bylo žádáno, aby zástupci zbývajících MNV byli pozváni na den 16. listopadu 1954. Ale i na tuto poradu se nedostavili zástupci z obcí Velké Dvorce a Žebráky. Tuto neúčast projednal na příslušných MNV odpovědný pracovník ONV osobně. Laxní přístup k této akci bylo možno pozorovat po celou dobu jejího trvání. K vlastnímu zpřesňování výměr uvedených v evidenčních listech bylo přikročeno dne 18. března 1955. Tento den byl stanoven tajemníkem ONV Čadkem, na který byli pozváni zástupci MNV. Na této poradě měli převzít potřebné elaboráty pro jednotlivé MNV za účasti zástupce Okresního měřičského střediska a byli informováni jak dále postupovat. Ani na tuto poradu se však nedostavil plný počet. Z celkového počtu 74 MNV nevyslalo své zástupce 38 MNV. O výsledku této porady byla taktéž podána zpráva radě ONV přípisem ze dne 18. března 1955 a bylo žádáno o náhradní termín. Náhradní instruktáž pro zbývající obce se konala 22. března 1955. Zpřesnění mělo být hotové do 31. března 1955. Dalším doplňujícím usnesením ministerstva zemědělství byl termín zpřesnění prodloužen do 31. června 1955 a bylo stanoveno, že na MNV bude vyslána technická pomoc. Konečné zpřesnění si nakonec vyžádalo prodloužení až do 10. července 1955 a výsledek byl následující: 1. Soukromý sektor: Dle směrnice ministerstva zemědělství byl složen ze soukromě hospodařících zemědělců a ze záhumenkově hospodařících družstevníků. Množství půdy dle složení v tomto sektoru po zpřesnění přibližuje tabulka č. 14. U soukromého sektoru bylo celkem 74 případů odmítnutí podepsání evidenčního listu. Jednalo se o tyto důvody: a) Zemědělec vyloučený nebo vystoupivší z JZD nesouhlasil s přidělenými pozemky. Vzhledem k tomu, že pozemky měl přiděleny oprávněně dle směrnic, neměla jeho námitka oprávněného účinku. b) Zemědělci nesouhlasili s kulturou jim vedenou v evidenčním listu. Žádali uvedení louky nebo sadu tam, kde si jej sami zřídili po roce 1947 bez povolení ONV. Toto povolení jim nebylo vydáváno, neboť se tím mnohdy docilovalo menší výměry orné půdy. c) Zemědělec neměl zájem o zemědělskou usedlost (Dlouhý Újezd). 2. Charakteristika JZD:

30

U JZD se jevil značný úbytek orné i zemědělské půdy vzhledem k jejímu předávání ČSSS. Se zpřesněním souhlasila všechna JZD na okrese a po jejím zpřesnění byl stav, který je uveden v tabulce č. 15. 3. Ústředně plánovaný sektor: a) ČSSS: U ČSSS došlo k přírůstkům orné a zemědělské půdy, kterou převzaly od JZD. Po zpřesnění hospodařily statky na 7 693,61 ha orné, 12 609,15 ha zemědělské půdy. Celková výměra ČSSS na okrese pak činila 13 008,56 ha. U statků byly likvidovány úhory tím, že veškeré půdy vyšší bonity byly rozorány a nižší byly převedeny do různých užitných kultur. b) ministerstvo lesů a dřevařského průmyslu: Toto ministerstvo bylo zastoupeno Správou lesního hospodářství Přimda, která po zpřesnění dle Okresního měřičského střediska obhospodařovala 396,39 ha zemědělské půdy. c) zemědělské závody ministerstva zemědělství: Do této skupiny patřily inseminační stanice ve Vysočanech, které užívaly 8,34 ha orné a 11,27 ha zemědělské půdy. Celková výměra pak činila 11,62 ha půdy. d) závody ministerstva potravinářského průmyslu: Do této skupiny patřil lihovar Krumpolec a Fruta Velké Dvorce, které celkem užívaly 6,57 ha orné půdy, 9,57 zemědělské půdy, celkem 16,14 ha půdy. 4. Půda nepatřící zemědělským závodům: V této skupině je vedena půda staveb, podniků a ležící ve vojenském pásmu o výměrách: 1 281,41 ha orné půdy, 2 789,49 zemědělské půdy, celkem 4070,90 ha. 5. Půda bez hospodáře: Do této skupiny byly zařazeny pozemky, o kterých odpovědní zástupci rad MNV prohlásili, že nejsou nikým užívány. Jednalo se většinou o půdu horší bonity a o bývalé obecní pastviny. Její výskyt byl v 69 obcích a celkem činila viz. tabulka č. 17. Hospodářská plocha okresu po zpřesnění byla 20 698,92 ha orné půdy, což bylo o 310,78 ha méně oproti stavu dřívějšímu. Dále pak 33 448,70 ha zemědělské půdy, což bylo o 488,46 ha méně oproti dřívějšímu stavu. Celková plocha okresu se po zpřesnění nezměnila a byla 65 998,48 ha.41) Do konce roku 1955 nedošlo ke změně v počtu JZD, těch bylo nadále 46. Rozšířena však byla členská základna, a to z 1 087 členů k 31. prosinci 1954 na 1 174 členů k 30. červenci 1955. Rozšiřování počtu JZD neustalo ani v následujícím

41)

Tamtéž, Rada OV KSČ, zápis z 29. 12. 1955.

31

roce 1956, ale je nutno podotknout, že největší vlna zakládání již pominula. V 1. čtvrtletí vznikla další dvě družstva Kundratice a Staré Sedlo. V této době již všechna JZD pracovala dle III. typu výroby vyjma JZD Kurojedy a Třískolupy, kde se hospodařilo podle nejvyššího IV. typu. Těchto 48 JZD hospodařilo na zemědělské půdě o celkové výměre 9 564,53 ha, z toho na 6 633,06 ha orné, takže družstevní sektor tak tvořil 63,61 %. V JZD pracovalo celkem 1 418 stálých pracovníků a na 1 stálého pracovníka připadlo 6,74 ha půdy. Údaje o rostlinné výrobě JZD za rok 1956 jsou uvedeny v tabulce č. 19. V rostlinné výrobě se dosáhlo lepších výsledků oproti roku 1955. U obilovin bylo docíleno následujících hektarových výnosů: Pšenice 22,3 q, žito 21 q, oves 21 q, ječmen 21 q, brambory 160 q, len 22,4 q a sena 32 q. Nejlepších ha výnosů u obilovin dosáhly JZD Boječnice, které u pšenice dosáhlo 27,5 q, žita 30 q, ječmene 27 q a ovsa 25 q. Dále pak JZD Částkov, Bernartice a Maršovy Chody. Naopak nejmenší hektarové výnosy zaznamenalo JZD Březí, které dosáhlo u pšenice 2,2 q, žita 7,3 q, ječmene 4,45 q, ovsa 6,45 q. Dále pak JZD Vítkov a JZD Pavlíkov. Zvýšení hektarových výnosů oproti roku 1955 činilo u pšenice 2 q, ječmene také 2 q, u ovsa 0,5 q

Hodnocení dosažených výsledků v živočišné tak uspokojivé nebylo.

K 31. prosinci 1956 chovala JZD celkem: 4 624 ks skotu, z toho 1 830 krav dále 4 021 prasat, z toho 458 prasnic a 289 ovcí a 14 096 slepic. Průměrná dojivost na jednu ustájenou dojnici činila 1 456 litrů mléka za rok, průměrná snůška na jednu nosnici činila 84,2 kusy vajec, přírůstek u hovězího dobytka činil 0,46 kg/kus a den u vepřového dobytka pak 0,34 kg/kus a den. Nejlepších výsledků v živočišné výrobě dosáhlo JZD Boječnice, Částkov a Strachovice, která dosáhla průměrnou dojivost více jak 2 000 l za rok na ustájenou dojnici a Boječnice dosáhlo dokonce 2 632 l za rok na ustájenou dojnici. Rovněž tak denní přírůstky u hovězího a vepřového dobytka vysoko překračovaly okresní průměr. Nejhorších výsledků docílilo JZD Březí, Vítkov, Dubec, Mchov a Lhota, kde průměrná dojivost nedosahovala 1 200 l na jednu ustájenou dojnici. Celkové příjmy činily 17 038 000 Kčs což bylo o 1 881 000 Kčs více než stanovil plán. Na překročení plánu se nejvíce podílela rostlinná výroba. Příjmy z této výroby dosáhly ze smluvních dodávek 3 343 000 Kčs, tj. o 239 000 Kčs více než stanovil plán a příjmy za státní nákup činily 2 648 000 Kčs, tj. o 521 000 Kčs více než předpokládal plán. Tohoto výsledku bylo docíleno hlavně nadsmluvní dodávkou brambor a sladového ječmene. Ostatních příjmů bylo 32

docíleno ve výši 2 541 000 Kčs, tj. o 475 000 Kčs více než předpokládal plán. Na tomto výsledku se nejvíce podílely náhrady škod od státní pojišťovny za uhynulý dobytek. Menší částkou se podílela na překročení příjmů tržby za rostlinné výrobky z minulého roku, kde při sestavování bilance v roce 1955 tvořila JZD rezervy na příští rok. Horší výsledek se projevil v příjmech za živočišnou výrobu. Celkových příjmů bylo dosaženo 9 493 000 Kčs, tj. o 394 000 Kčs méně než stanovil plán. Jediné překročení plánovaných příjmů se projevilo v tržbách za zvířata základního stáda. Docíleno bylo 890 000 Kčs, tj. o 367 000 Kčs více než předpokládal plán. Tento jev se každoročně opakoval což pro upevňování JZD a pro zvýšení živočišné výroby mělo velmi škodlivé následky, vzhledem k tomu, že se jednalo zejména o brakování krav. Ukazovalo-li se, že se stav krav poněkud zvětšil, nebylo to zásluhou vlastního odchovu, ale nákupem. Ostatní tržby živočišné výroby splněny nebyly ani v jednom druhu. To znamenalo, že na jedné straně dodávkové úkoly v mase vepřovém a hovězím byly překročeny, ale jen co do kvantity. Kvalita pak byla velice špatná a to hlavně u hovězího masa. Největší schodek se projevoval u tržeb za mléko a vejce, kde bylo dosaženo 3 062 000 Kčs, což znamenalo o 441 000 Kčs méně než se předpokládalo. Porovnáme-li poměr tržeb ze živočišné výroby k tržbám z rostlinné výroby, zůstávala živočišná výroba značně pozadu. Celkové náklady na výrobu činily 8 695 000 Kčs, což bylo o 1 077 000 Kčs více než se plánovalo. Největší podíl na překročení plánovaných nákladů měla spotřeba nakoupených osiv a sadby celkem o 243 000 Kčs. Dále spotřeba nakoupených krmiv o 170 000 Kčs, úbytky zvířat celkem o 240 000 Kčs. Nutno zmínit opět JZD Březí, jehož hospodaření skončilo schodkem ve výši 96 000 Kčs a JZD Lhota, které vykazovalo přeplatek záloh na PJ ve výši 66 000 Kčs. Dobrých výsledků docílila JZD Strachovice, Lom, Bernartice, která patřila v minulých letech k průměrným. Také JZD Oldřichov vykazovalo zlepšení.42) V 39 JZD se prováděla řádná kontrola hospodaření a to tím způsobem, že revizní komise spolu s účetním a zootechnikem zjistila stav zásob, čerpání pracovních jednotek, provedla vážení všeho dobytka a kontrolu užitkovosti ostatního hospodářského zvířectva. Po provedení kontroly sepsala revizní komise zprávu, kterou předložila představenstvu JZD a členské schůzi ke schválení, případně k doplnění nebo k předložení návrhů, jak odstranit některé nedostatky ve výrobě. 42)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 1. 3. 1957.

33

Tuto pravidelnou kontrolu v družstvech (jak v rostlinné, tak v živočišné výrobě) neprovádělo dosud šest JZD – Bonětice, Dubec, Kosov, Pavlíkov, Pavlovice a Souměř. V těchto družstvech byl nedostatek pracovních sil, špatná úroveň funkcionářů

JZD a celkový přístup k hospodaření v družstvu byl nevalný.

Nedostatkem při měsíčních kontrolách hospodaření bylo mimo jiné, že se projednávání nezúčastňovali obvodní zootechnici a úsekoví agronomové STS. Tím se zužoval možný okruh řešení některých problémů. Pravidelný styk mezi předsedy JZD, úsekovými agronomy, obvodními zootechniky a výkupními pracovníky byl zajištěn přes střediskové rady STS, které se prováděly 1x týdně. Je možno říci, že účast na těchto poradách byla celkem dobrá. Pro každé JZD byl určen jeden pracovník zemědělského odboru rady ONV nebo pracovníci ostatních závodů na okrese, kteří byli zodpovědní za řádný chod družstva a odstraňování nedostatků ve výrobě, které se v JZD vyskytly. Tento úkol prováděla dobře jen polovina pracovníků. Ostatní, zvláště pak pracovníci jiných závodů, tuto práci zanedbávali. V důsledku opětovné a prakticky neustálé změny držby půdy mezi JZD a ČSSS se opět změnily výměry jednotlivých úseků. Celková výměra zemědělské půdy v JZD činila na počátku roku 1956 8 802 ha a celková výměra orné půdy 6 420 ha. Sdruženo pak v JZD bylo celkem 707 zemědělských závodů a 1 234 členů. Jak již bylo výše zmíněno, založena byla dvě nová JZD. V nich bylo sdruženo 20 zemědělských závodů s 39 členy, 222,16 ha zemědělské půdy a 161 ha půdy orné. V těchto JZD byly sdruženy tři zemědělské závody do 5 ha, pět zem. závodů do 10 ha, osm zem. závodů do 15 ha a čtyři zem. závody do 20 ha zemědělské půdy. Do stávajících JZD pak přistoupilo 34 členů, kteří se sdružovali ve 28 zemědělských závodech s 258 ha zemědělské a 182 ha orné půdy. Celkem pak trvale pracovalo v JZD 1 216 členů, z toho 615 žen, 176 příslušníků rodin, z toho 98 žen, osm cizích zaměstnanců, z toho dvě ženy. Občas pracovalo v JZD 39 členů, z toho 25 žen, 44 příslušníků rodin, z toho 27 žen. Z členů družstva nepracovalo 63 osob, z toho 24 žen. Trvalých práce neschopných bylo v družstvech 43 osob, z toho 14 žen. Z celkového počtu stálých pracovníků, kteří přešli trvale do zemědělství z průmyslu je 32. Celkem bylo v JZD ke konci 1. čtvrtletí 1956 sdruženo 735 zemědělských závodů, z toho 41 do 0,5 ha, 15 do 2 ha, 102 do 5 ha, 280 do 10 ha, 294 do 15 ha a tři do 20 ha zemědělské půdy. Během čtvrtletí nedošlo k vyloučení ani k vystoupení žádného člena družstev. Nově přistoupivší členové byli zčásti dosídlenci, dělníci získaní z průmyslu a ostatní výkonní zemědělci od 2 do 15 ha zemědělské půdy. 34

Zemědělci získaní do JZD byli většinou malí a střední rolníci s dobrou pracovní morálkou a na svoji výměru vloženou do JZD měli většinou dostatek pracovních sil. Rovněž stav osiva a krmiva byl u těchto zemědělců zajištěn. K počátku roku 1956 zůstávalo na okrese již jen šest vesnic se soukromě hospodařícími zemědělci. Konkrétně šlo o obce Trnová, Malý Rapotín, Borek, Jadruž, Olešná a Vysočany. Ve všech těchto obcích se prováděly různé akce, ať ze strany zemědělského odboru prostřednictvím přednášek a politických brigád, tak ze strany ostatních odborů rady ONV propagací a agitací pro získání rolníků pro založení JZD. V obci Kosov, Borovany, Dehetná, Mchov, Pavlovice, Rácovy a Vítkov, kde byla malá členská základna rolníků sdružených v JZD, byly prováděny přesvědčovací akce pro rozšíření členské základny. Výsledkem bylo, že v 1. čtvrtletí roku 1956 se podařilo rozšířit členskou základnu JZD Rácovy o osm zemědělských závodů, v JZD Vítkov o čtyři zemědělské závody a v JZD Mchov o dva zemědělské závody. V těchto obcích pak dosáhl socialistický sektor převahy nad soukromým. Na úseku výstavby společných staveb JZD v 1. čtvrtletí 1956 byly vážné nedostatky, které byly způsobeny: Špatným plánování výstavby a dodávek materiálu, pomalým pořizováním stavební dokumentace, nedostatkem odborných pracovních sil, změnami staveb a nedodržení původních plánů výstavby. Např. JZD plánovalo určitou stavební akci, na kterou si opatřila potřebnou finanční částku. Stavební akce se však neprováděla a JZD žádalo nákladnější stavbu, pro kterou však už nemělo investiční částku. Žádosti o projektovou a rozpočtovou dokumentaci byly zasílány na okresní středisko Agroprojektu v Plzni. Vypracování těchto dokumentací bylo velmi pomalé a

částečně brzdilo započetí stavebních prací. V 1. čtvrtletí 1956 bylo

vyčerpáno 240 000 Kčs a to na čtyři kravíny: Bonětice 5 000 Kčs, Lom 100 000 Kčs, Pernolec 125 000 Kčs a Újezd pod Přimdou 20 000 Kčs. Dále pak na jednu odchovnu mladého dobytka v Oldřichově 10 000 Kčs, na deset vepřínů 145 000 Kčs, čtyři drůbežárny 40 000 Kčs. V zimní kampani roku 1955-1956 byla pracovníky zemědělského odboru ONV Tachov prováděna ve všech JZD přesvědčovací kampaň o zavedení lepšího výrobního způsobu rostlinné a živočišné výroby, dodržování stanov JZD, domácího pracovního řádu a hlavně zavedení doplňkových odměn v rostlinné i živočišné výrobě. Organizace práce v rostlinné výrobě byla zajištěna 44 pracovními skupinami, 50 četami a 658 stálými pracovníky. V 17 JZD byl inventář protokolárně předán výrobním skupinám nebo jednotlivým pracovníkům v rostlinné výrobě. V živočišné 35

výrobě bylo celkem 52 skupin, 56 čet a 421 pracovníků. Dále bylo organizováno 11 stavebních skupin, 11 čet a 30 pracovníků. Ve třech případech byl těmto skupinám protokolárně předán inventář. Zaznamenávání práce do pracovních knížek se provádělo u jednotlivých pracovníků denně a převedení práce na pracovní jednotky prováděli vedoucí živočišné i rostlinné skupiny 1x týdně. Práce prováděné STS byly přejímány podle pracovních výkazů traktoristů a podepisoval je po přezkoumání jakosti vykonané práce předseda JZD a vedoucí polní pracovní skupiny. Na pracovních výkazech STS poznamenával předseda JZD, zda se jednalo o půdu fondovou nebo půdu bez hospodáře převzatou JZD a zároveň zaznamenával případné nedostatky nebo opakování práce. Doplňkové odměny v rostlinné výrobě byly projednány a schváleny členskými schůzemi ve 35 JZD, v živočišné výrobě ve 44 JZD a odměňování podle užitkovosti v živočišné výrobě bylo zavedeno u všech JZD. Pro zvyšování produktivity práce byla zavedena mezi JZD socialistická soutěž. Kontrola plnění uzavřených závazků byla prováděna pravidelně 1x měsíčně. Plnění závazků za zvýšení dodávek zjišťoval pracovník ONV a zpráva o plnění byla vždy podávána do 5. dne měsíce na KNV v Plzni. Celkem soutěžilo 14 JZD ve dvojicích, dvě ve trojicích a soutěž byla prováděna pouze v družstvech s větší členskou základnou, kde byly ustaveny pracovní skupiny a čety. U ostatních JZD byla soutěž zavedena pouze mezi jednotlivci za okopaniny a silážní pícniny. Hodnocení soutěže se pak provádělo měsíčně, čtvrtletně nebo pololetně za účasti zástupců nejlepších JZD. 43) Při kontrole čtvrtletního hospodaření se zjistilo, že náklady na výrobu po finanční stránce nebyly dodrženy a na druhé straně důchody JZD byly ve většině případů překročeny. Náklady na výrobu překročilo pouze jedno družstvo. A výnosy překročilo celkem 16 družstev. Když se porovnal celoroční rozpočet nákladů a celoroční rozpočet výnosů, došlo se k následujícímu závěru: Celoroční rozpočet nákladů činil u JZD 7 015 000 Kčs a celoroční rozpočet výnosů činil 14 236 000 Kčs. Odečetl-li se rozpočet nákladů od celoročního rozpočtu výnosů, činily výnosy JZD 7 221 000 Kčs. Plánované PJ na výrobu JZD nebyly vyčerpány. Z celkového počtu PJ plánovaných na rok 1956 bylo rozděleno na 1. čtvrtletí 112 473 PJ. Vyčerpáno bylo do konce čtvrtletí 91 425 PJ. Nevyčerpané jednotky nebyly

43)

Socialistické soutěžení probíhalo i u státních statků mezi jednotlivými odděleními. S výzvami k socialistickému soutěžení a jejich výsledky byla seznamována veřejnost v okresním tisku Tachovská jiskra.

36

vyčerpány vzhledem k nepříznivému počasí, které neumožnilo provést některé polní práce.44) K 20. únoru 1956 bylo na okrese 44 hospodářství, která byla hodnocena jako úpadková. Přídělci těchto usedlostí po dobu několika let soustavně neplnili dodávkové úkoly a také nezajišťovali všechny osevní plochy na půdě, která jim byla přidělena. V mnohých případech tito zemědělci byli již staří. Jejich děti uzavřely sňatek a opustily usedlost, čímž na nich zůstávali nejvíce dva lidé. Tito pak nemohli zajišťovat řádný chod hospodářství. Zemědělský odbor rady ONV tak navrhoval opatření pro likvidaci a tyto usedlosti pak byly přiděleny do akce dosídlení. Na majitele těchto usedlostí pak bylo působeno menším či větším nátlakem, aby se usedlosti vzdali. Státní statky v minulých letech začaly hospodařit na katastrech v blízkosti hranic a během doby rozšiřovaly svá hospodářství směrem do vnitrozemí a to především

na

úkor

zemědělských

družstev.

Státní

statky

v roce

1950

obhospodařovaly v okrese 37,4 % zemědělské půdy a v roce 1956 již 47,4 %. Státní statky zaujímaly v celém okrese význačné místo a byly popisovány ve zprávě OV KSČ jako nejvyšší forma socialistického vlastnictví, vlastnictvím všelidovým. JZD pak byla charakterizována jako nižší forma socialistického vlastnictví, vlastnictví skupinové. Posláním státních statků bylo, aby se staly vzorem vysoce rentabilní mechanizované socialistické zemědělské velkovýroby s vysokou intenzitou výroby a produktivitou práce, s vysokou tržní produkcí při nízkých nákladech na jednotku výroby. V roce 1955 se státní statky podílely celostátně 14,5 % na dodávkách pšenice, 26,3 % na dodávkách olejnin, 14,5 % na dodávkách cukrovky. Státní statky pak celkově dodaly v uvedeném roce 25,3 % vepřového masa, 14,6 % mléka z celkově vykoupeného množství. Samotnými funkcionáři ale bylo poukazováno na vysoké výrobní a investiční náklady.45) Státní statky mimo to měly důležité politické poslání pomáhat procesu združstevňování vesnice. Měly názorně ukazovat rolníkům a družstevníkům přednosti socialistické zemědělské velkovýroby. Navíc měly statky přímo pomáhat JZD, drobným a středním rolníkům zejména tím, že jim měly radit a pomáhat při výstavbě, při zavádění nových metod obdělávání půdy, chovu hospodářských zvířat a produkci nejkvalitnějších osiv a plemenného dobytka. Zdůrazňována byla též vyšší politická a ekonomická důležitost na okrese oproti 44) 45

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 8. 3. 1956. Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis ze 17. 5. 1957.

37

celostátnímu měřítku, protože k polovině roku 1957 obhospodařovaly statky 48,2 % zemědělské půdy okresu. Na dodávkách se pak v rámci okresu statky podílely v roce 1956 45,2 % vepřového masa, 32,1 % hovězího masa, 35,3 % mléka, 16,8 % vajec, 32,7 % pšenice, 31,7 % žita, 20,8 % ječmene, 29,7 % ovsa, 11,6 % brambor. Apelováno pak bylo na vysokou zodpovědnost komunistů i bezpartijních na státních statcích od ředitele po hlídače za řádný chod hospodaření. Každý pracovník statku si musel uvědomit význam úseku zemědělství a tak plně pochopit odpovědnost a důležitost této práce. Takové byly pokyny strany. Z toho vyplývala i vysoká zodpovědnost okresního výboru KSČ a ONV, aby docenily význam státních statků v rámci okresu, aby se soustavně zabývaly situací a otázkou jejich hospodaření, aby vedly základní organizace a NV k starostlivé péči o jejich řádný chod a tím pomáhaly hospodářským orgánům zvládnout jejich složité a náročné úkoly. Zároveň však bylo poznamenáno, že pocit vysoké zodpovědnosti stranických a státních orgánů však neznamenal nahrazování ředitelů a ostatních hospodářských vedoucích, kteří byli plně zodpovědní straně a lidu za tehdejší stav hospodaření. Problémy se nevyhnuly ani brigádníkům, jak se zjistilo při kontrole brigád mládeže u ČSSS a jejich ubytovacích prostorů. V Labuti se brigáda doslova rozkládala. Měla málo uhlí, protože pracovníci státních statků ho vozili, když nebyl nikdo k dispozici a vesničané tak měli ideální možnost uhlí rozkrást. V Hoštce byl problém s hygienou v přípravě jídla. V Olešné dokonce 14 dnů nikdo brigádníkům nevařil, prodejna Jednoty zde byla zavřená a tak museli jezdit pro nákup až do Bernartic. Celkově pak v ubikacích byly zjištěny mnohdy naprosto nevyhovující hygienické podmínky a jen velmi malé procento jich bylo odstraněno. Proto ústřední výbor Československého svazu mládeže rozhodl o rozpuštění některých brigád, čímž se ale dostal do rozporu s plánovací komisí. Tyto a podobné problémy na celém okrese zapříčiňovaly přílišný odliv brigádníků na což poukazovali samotní funkcionáři. Bylo proto rozhodnuto o patronátech osvětových pracovníků nad jednotlivými brigádami, kteří měli pomáhat a organizovat kulturní a sportovní život těchto brigád. Tímto způsobem bylo zajištěno 14 brigád, kde se prováděl průzkum. Mládežnickým brigádám se dostávalo malé odborné rady a pomoci. Mnozí z nich se zemědělstvím nepřišli dosud do styku a bylo tedy pochopitelné, že přiděleným úkolům příliš nerozuměli.46)

46)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 31. 8. 1956.

38

Etapovým zpřesňováním půdy v předchozích letech nebyl uspořádán stav půdy žádoucím způsobem. Počítalo se s novým důkladnějším prošetřením katastru a definitivní úpravou katastrálních map ke konečnému objasnění skutečné držby půdy, neboť zůstávaly stále sporné případy. Dosud docházelo ke značným mezisektorovým přesunům v etapách sumarizace a soupisu. Jako příklad poslouží průběh některých změn v držbě půdy s porovnáním rozšiřování půdní základny JZD jak ukazuje tabulka č. 17. Plán rozšiřování osevních ploch rozoráním byl splněn minimálně. Po rozsáhlých HTÚP zůstávala po rozrušeném režimu spodní vody na částech pozemků mokrá, nevysychající místa, která ztěžovala využití mechanických prostředků a dodržování agrotechnických lhůt. Nedostatek pracovních sil a organizační potíže pak bránily podstatnějšímu rozšíření osevních ploch u plodin vyžadující ve zvýšené míře ruční práci. Doposud tak přetrvávaly ve větší míře extenzivní způsoby hospodaření. Živočišná výroba byla ovlivněna nedostatkem výstavby a mechanizace stájí a někde rovněž nedostatkem pracovních sil. Pro tyto skutečnosti nebyla často samotná obsluha, technika krmení a ošetřování dobytka na patřičné úrovni a i při poněkud nižších stavech trvala ve značné míře nízká užitkovost.47) Rozšiřování počtu JZD a členské základny v letech 1954–1956 již rozhodně nebylo tak masivní jako v předchozím období. Ba naopak, vyskytly se případy vystoupení některých zemědělců z družstev. Ti přešli zpět k soukromému hospodaření nebo hledali práci jinde. Naplno se začaly projevovat hospodářské těžkosti některých družstev a z nich plynoucí nižší finanční ohodnocení družstevníků.

47)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 29. 3. 1957.

39

4.) 1957-1960: Úpadek družstev, vzestup státních statků Roku 1957 obhospodařovaly oba Státní statky v okrese 14 126,23 ha, zatím co v roce 1950 hospodařily na 10 661 ha. Pohyb půdy však zdaleka nekončil. Jen v roce 1957 přebral Státní statek Bor 248 ha a předal 89 ha půdy. Státní statek Tachov pak přebral 454 ha půdy. Pohyb půdy ztěžoval vypracování generálního plánu investiční výstavby a vůbec celkové zemědělské práce. Tato skutečnost se samozřejmě funkcionářům příliš nezamlouvala, a tak z podnětu komunistů z ČSSS a na doporučení ministerstva zemědělství se touto otázkou zabývalo byro OV KSČ. V předloženém návrhu na usnesení doporučoval OV vymezení sfér mezi státními statky a JZD, aby mohl být stabilizován půdní fond a aby mohlo být určeno výrobní zaměření JZD i státních statků. Tak měly být vytvořeny podmínky pro generální investiční výstavbu a zintenzivnění rostlinné a živočišné výroby. Organizační struktura státních statků v roce 1957 byla taková, že každý státní statek byl samostatnou bilanční jednotkou. Ty se dále dělily na jednotlivá oddělení, a pak na provozovny. Státní statek Tachov měl v té době pět oddělení a to Tachov, Kočov, Tisová, Lučina a Žebráky. Státní statek Bor měl tři oddělení – Bor, Velké Dvorce a Rozcestí. Státní statek Tachov měl celkem 17 provozoven, Státní statek Bor 18. V čele obou státních statků pak byly dva celozávodní výbory s uvolněnými předsedy a 17 závodních organizací s počtem 185 členů a 31 kandidáty. ZO KSČ nebylo možno ustanovit jen na odděleních vzhledem k roztříštěnosti jednotlivých provozoven a velké vzdálenosti. Proto byly vytvářeny ZO i na jednotlivých provozovnách, kde k tomu byly podmínky. Tím se měl prohloubit dozor a agitace komunistů u pracovníků. V hospodaření státních statků bylo shledáno, že největším problémem výroby byla velká disproporce mezi rostlinnou a živočišnou výrobou, mezi celkovou výměrou půdy a celkovými stavy skotu. Zatímco v republice na 100 ha zemědělské půdy připadlo k 1. červnu 1957 57 ks skotu, z toho 29,3 krav, na borském statku to bylo ke stejnému datu v průměru 29,9 ks skotu, z toho 12,1 ks krav a na tachovském statku pak 27 ks skotu, z toho 9 ks krav. Jednotlivá oddělení a provozovny pak byly zatíženy velmi nerovnoměrně, dle toho jak to dovolovaly stájové prostory. Například na provozovně Žebráky bylo na celkovou výměru 834 ha zemědělské půdy 46 ks krav, tj. asi 5,5 ks/100 ha. Podobně tomu tak bylo i na jiných provozovnách jako Rozvadově, Lučině, Kočově atd. Neúměrně nízké stavy skotu na 100 ha znamenaly

40

nízkou produkci chlévské mrvy, která tak nestačila ani k minimálnímu hnojení pozemků. Takové hnojení pozemků pak přispívalo k nízké a stagnující úrodnosti půdy, nízkým výnosům, neplnění plánů rostlinné výroby a nedostatku objemných a jadrných krmiv pro skot. Nejkatastrofálnější situace byla v Žebrákách, kde za této situace bylo možno hnojit pozemky jednou za 20-25 let. Tabulky č. 20 až 25 ukazují podrobnější výrobní charakteristiky Státních statků Bor a Tachov. Z tabulek je zřejmé, že rok co rok se náklady na výrobu neustále zvyšovaly, a proto rostlinná výroba nebyla hodnocena kladně a navíc nebyl chronicky plněn ani státní plán. Zajištění krmivové základny nebylo do roku 1955 věnována náležitá pozornost, zejména loukám, pastvinám, podsevům na orné půdě (jetelům a vojtěškám) a malá pozornost byla věnována i silážním plodinám. Okresní konference KSČ proto orientovala celou okresní organizaci, tedy i komunisty na státních statcích na podstatné zvyšování krmivové základny. Usnesení okresní konference potvrdilo a zdůraznilo i únorové plénum ústředního výboru KSČ k efektivnosti výroby národního hospodářství. Zvýšenou pozornost věnovala vedení státních statků a jejich organizace strany ošetření luk, pastvin a úpravě vodních poměrů. U Státního statku Tachov bylo odvodněno 330 ha luk průměrným nákladem 140 Kčs/ha. Z vyorané zeminy pak založil 3 700 m3 kompostů. Zamokřené pozemky provozovny Kočov a Tisová byly odvodněny úplně, na malé výjimky byly odvodněny pozemky v Třídvoří, Písařovce a Janově. Oba statky disponovaly v roce 1957 celkem s 3 890 ks skotu, z toho 1 523 ks krav, 4 749 ks prasat, z toho 439 ks prasnic, 4 312 ks ovcí, 318 ks koní a 5 993 ks drůbeže. Přes vzrůstající počet pracovních sil, mechanických prostředků a tím i růstu vlastních nákladů se výroba přesto nezvyšovala potřebným tempem, spíše stagnovala a u některých produktů byla dokonce pod úrovní roku 1953. Ani užitkovost živočišné výroby nebyla uspokojující, neboť její průměrná hodnota byla velmi nízká. I zde bylo dosahováno vzestupných výdajů stejně jako u výroby rostlinné a jak bylo poznamenáno v hodnotící zprávě za rok 1957 – některé druhy výroby dosahovaly fantastických výší nákladů. Navíc klesala i produktivita práce a to i přes zvýšení počtu pracovních sil. Snad nejvíce byl soudruhům trnem v oku lajdácký přístup pracovníků, neúměrné plýtvání materiálem a rozkrádání státního majetku na statcích. Například traktorista Hrdlička se opil, usnul při řízení pásového traktoru a jedoucí traktor rozdrtil pětiradlicový pluh. Na polích se válely pluhy, brány a jiné nářadí, mnohé zarostly travou a občas se stalo, že byly znovuobjeveny při sečení. Na Vilémově 41

dokázali traktoristé jezdit přes brány traktorem, ačkoliv byly hřeby nahoru a byly dobře viditelné. Pro ilustraci uvedu příklad Čečkovic, kde ztrátami a rozkrádáním lopat, krumpáčů a podobného náčiní, činila celková roční ztráta na tomto drobném nářadí 15 000 Kčs. Stav hospodářských budov a zařízení byl ve většině případů pro zemědělské potřeby nevyhovující, ať co do velikosti nebo zchátralosti. Na mnohých místech ustájovací prostory nebyly vůbec. Řada stájí převzatých od pastvinářských družstev byla dřevěná provizoria, mnohdy prohnilá a na spadnutí. Nejkritičtější situace byla u stájí ve Mchově, Rácově, Lukavci, Bažantově a v Tachově, kde se zdi rozlézaly a střechy hrozily každou zimu sesunutím. Na provozovně Hoštka byly všechny stáje adaptovány z malých usedlostí. Podobně tomu bylo na provozovnách Lučina, Žebráky a jiných. Situaci také moc nepomohlo to, že finanční prostředky na generální opravy nebyly v předchozích letech plně vyčerpány pro nedostatek pracovních a hlavně kvalifikovaných sil na stavby. Tím budovy nadále chátraly a v pozdějších letech se již finančních prostředků na zlepšení tohoto stavu příliš nedostávalo. Nová výstavba slibovaná ministerstvem zemědělství a lesního hospodářství se neuskutečňovala. Byly vypracovány projekty na provozovnu Hoštka a Jemnice a dokonce byla uskutečněna celostátní propagace, kdy ve filmových zpravodajích a tisku bylo ukazováno jak bude po výstavbě v roce 1958 komplex v Hoštce vypadat. Rok před plánovaným dokončením stavby však na místech plánovaných staveb nebylo hnuto ani kamenem. Na tachovském státním statku nebyla situace o mnoho lepší. Zde se škrtla výstavba bytových jednotek.48) Vraťme se však k JZD. Celkové hospodaření JZD za 1. pololetí roku 1957 bylo hodnoceno kladně. Plánované příjmy byly překročeny o 768 000 Kčs, naproti tomu plánované výdaje byly překročeny o 482 000 Kčs. To znamenalo, že čistý důchod se zlepšil o 286 000 Kčs. 18 JZD však nesplnilo plánovaný čistý důchod a 28 JZD ho překročilo. Za stejné období roku 1956 bylo v roce 1957 v porovnání dosaženo o 590 000 Kčs větších výnosů a náklady roku 1957 byly překročeny jen o 181 000 Kčs. Nejhůře pak bylo opět hodnoceno JZD Březí, které bylo dokonce nejhorší na celém Plzeňsku a za roky 1956 a 1957 mělo neplánovaný schodek celkem 160 000 Kčs.49) Špatné výsledky hospodaření družstvo vykazovalo už od svého založení. Dle hodnocení byla na vině špatná pracovní morálka družstevníků, neustálá jejich fluktuace a velmi špatné řízení JZD. Jen za rok 1956 skončilo 48) 49)

Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis z 29. 6. 1957. Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis z 28. 7. 1957.

42

hospodaření schodkem 96 790 Kčs a při vypracování CVP na rok 1957 nemohlo být následkem toho plánováno se zálohou na PJ, naopak musel být CVP vypracován tak, že na 1 PJ připadl 6,16 Kčs schodek. Následkem neuhrazeného schodku z minulého roku v důsledku překračování nákladů za 1. pololetí ve výši 18 700 Kčs se ocitlo JZD ve velké finanční tísni. Tržby za 1. pololetí nebyly splněny o 1 600 Kčs z důvodu nízké sklizně v roce 1955, která byla jen zčásti kryta zajištěním a příspěvkem z KNV v Plzni, zvýšením nákladů na krmiva a poklesem užitkovosti dobytka. Sestupnou tendenci zaznamenávalo také JZD Mchov. Prvotní příčinou byly neustálé roztržky a fluktuace zemědělců. V 1. pololetí 1957 nesplnilo JZD tržby o 4 200 Kčs. Nedodržení smlouvy na státní nákup, nesplnění dodávek ostatních zvířat a

nesplnění povinné dodávky rostlinných výrobků se ve výsledku projevilo v

nesplnění tržeb. Jako poslední nejproblematičtější družstvo se jevilo JZD Vítkov. Družstvo sestávalo hlavně z přestárlých členů. V obci existovali ještě 4 samostatně hospodařící zemědělci. Ustájení dobytka bylo nevyhovující a nebyly ani žádné vhodné budovy k jeho rozšíření. Většina dětí družstevníků pracovala v jiných odvětvích nebo se odstěhovala a navíc družstvo bylo zatíženo velkým úvěrem. S ostatními družstvy a jejich hospodařením panovala na okrese spokojenost. Samozřejmě, že v některých JZD se vyskytly výtky na poměry mezi vedením družstva a družstevníky samotnými, ale i tak tato družstva hospodařilo s vyrovnanou nebo pozitivní bilancí.50) Pojďme se blíže podívat na situaci v JZD Vítkov, JZD Březí a JZD Damnov. 1.

JZD Vítkov obhospodařovalo celkem 266,35 ha zemědělské půdy, z toho

153,22 ha orné, 93,03 ha luk a 20,54 ha pastvin. V JZD bylo sdruženo 14 zemědělských závodů, z nichž dva byly s výměrou od 2 do 5 ha, čtyři závody od 5 do 10 ha, sedm závodů od 10 do 15 ha a jeden závod od 15 do 20 ha zemědělské půdy. Celkem pak bylo v družstvu 27 stálých pracovníků, jejichž přesné věkové složení bylo následující: 1 člen ve věku do

20 let

2 členové ve věku do

30 let

3 členové ve věku do

50 let

15 členů ve věku do

60 let

6 členů ve věku přes

60 let

50)

Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis ze 14. 8. 1957.

43

Počet a věk dětí družstevníků pak nedával příliš velké naděje na zlepšení věkového složení: Bílý Jan, č.p. 3 - tři děti školou povinné a čtyři dospělé děti a to syn Jan traktorista na STS Tachov, dcera Zdeňka prodavačka Jednoty v Tachově, syn František dělník na pile v Tachově a syn Karel na vojně. Zelenka Karel, č.p. 8 - jedna dcera Božena členka JZD, druhá dcera Jiřina vyšla školu a v té době nepracovala. Doucha Karel, č.p. 15 - jedna dcera provdána, syn svobodný a zaměstnán jako topič v Mariánských Lázních. Holoubek Václav, č.p. 19 - dcera provdána, dva synové v zahraničí, syn Bohuslav 17tiletý číšník v Českém Lese v Tachově. Chromík Michal, č.p. 21- dvě dcery provdané, syn Pavel zaměstnán u OSP v Tachově jako elektrikář a syn Josef t.č. na vojně. Suk Jan, č.p. 26- dvě děti ve věku 8 a 10 let. Pikl Jan, č.p. 29- tři provdané dcery mimo Vítkov Oleksinčina, č.p. 30 - 3letý syn Ladislav, 12tiletá dcera Anna a 16tiletý syn Jan zaměstnán u OSP jako zedník. Suk František, č.p. 35- syn František školou povinný a dvě provdané dcery Chýna Jan, č.p. 39- dcera provdaná a syn Josef traktorista u STS Holoubek Rudolf, č.p. 42-: syn Rudolf brigadýr STS Královská, č.p. 44- syn Jícha Zdeněk ženatý, horník v Kladně Boček č.p. 53- syn Jaroslav ženatý v Tachově, bývalý řidič TLP – invalida Králík Jaroslav, č.p. 16- 18ti měsíční dítě V živočišné výrobě pracovalo celkem 11 pracovníků.. Tito pracovníci, většinou manželky družstevníků, pracovali výhradně v živočišné výrobě a v rostlinné nepomáhali ani ve špičkových pracích. Pracovní morálka byla velice špatná a většina družstevníků jevila pramalý zájem o celkovou prosperitu, pracovní domácí řád JZD nebyl vypracován. JZD Vítkov od počátku roku patřilo mezi zaostávající družstva a hodnota PJ v roce 1956 činila 2,50 Kčs. Při výměře 266,35 ha pak připadlo na jednoho pracovníka 9,6 ha zemědělské půdy a vzalo-li se v úvahu, že někteří členové po celý rok nepracovali, připadla na jednoho pracovníka výměra 10 ha. Tím nebylo zajištěno dostatečné zajištění obdělávání půdy ani za pomoci brigád. V roce 1956 bylo brigádníkům vyplaceno celkem 16 000 Kčs kromě 100 q brambor a různého obilí, což činilo více než 1,50 Kčs na 1 PJ. Dále pak vzhledem k nezájmu 44

družstevníku o práci bylo nutné využívat více služeb STS, takže místo plánovaných výdajů na STS 14 000 Kčs byly v roce 1956 náklady přes 20 000 Kčs. Obdělání zemědělské půdy bylo průměrné, louky nebyly vůbec ošetřovány. V živočišné výrobě mělo JZD celkem 113 ks skotu, z toho 43 ks krav, devět koní, 55 ks prasat, z toho deset prasnic, 17 selat, 25 běhounů, tři krmníky nad 100 kg, jednoho kance. Dále 365 ks slepic, deset kohoutů a 260 ks kuřat. Ustájení dobytka bylo absolutně nevyhovující k tomu na pěti místech, což vyžadovalo větší počet pracovníků. Běhouni a prasata byli ustájeni ve studeném kamenném chlévě, prasnice byly v kůlně adaptované ze stodoly, kde bylo vhodné ustájení pouze pro letní období. V roce 1956 byl úhyn telat

20%. Celkový stav dobytka pak nebyl hodnocen vůbec kladně

s výjimkou zemědělce Holoubka, který měl hospodářské zvířectvo v dobrém stavu. Za 1. pololetí 1957 bylo dosaženo příjmů v hodnotě 40 406 Kčs oproti plánovaným 41 198 Kčs. Náklady plánované k pololetí částkou 60 097 Kčs byly v překročeny na částku 67 251 Kčs. Na běžném účtu mělo JZD k 30. červnu 1957 pouze 2 164 Kčs a bylo tudíž prakticky bez finančních prostředků. Ztráty se rok co rok zvyšovaly. V čerpání PJ byly shledány též nedostatky. Za 1. pololetí roku 1957 bylo přečerpáno 1 730 PJ. Úspory pak byly u staveb, kde nebyly PJ čerpány vůbec oproti plánovaným 350 PJ. Kritickému hodnocení samozřejmě neuniklo ani vedení JZD, kde předseda JZD Bílý byl kritizován za špatné organizační schopnosti a za podceňování administrativních prací. Taktéž účetní Králík byl kritizován za špatné vedení evidence a celkové administrativy. Kritice se nevyhnul ani zootechnik. Naopak práce skupináře Holoubka byla hodnocena kladně. Schůzová činnost členů a představenstva se konala pravidelně a to jen přičiněním soudruha Kadlece z ONV, který často do obce docházel. Většina družstevníků však neměla naprosto žádný zájem v JZD hospodařit a měli snahu předat hospodářství státním statkům. 2.

JZD Březí vykazovalo nejhorší výsledky v rámci okresu a ba dokonce i

v rámci Plzeňského kraje. Hlavní příčiny funkcionáři shledali v katastrofální neúrodě obilí. U pšenice bylo dosaženo hektarových výnosů pouze 2,20 q, u žita 7,30 q, u ječmene 4,54 q, u ovsa 6,45 q a u brambor 135 q. Dosažení takto nízkých hektarových výnosů bylo způsobeno tím, že družstvo nemělo z roku 1955 žádné osivové fondy a osiva sháněla jak se dalo. Vlhký rok 1956 pak ještě neúrodu zvýšil. K 31. prosinci 1956 chovalo JZD 70 ks skotu, z toho 38 krav , 44 prasat, z toho osm prasnic, 16 ovcí a 205 slepic. Vzhledem k průměrné dojivosti v 1. pololetí 1956, 45

která činila 2,2 l mléka na jednu dojnici a den, nebyl splněn pololetní dodávkový úkol o 1 700 l mléka. Za 1. pololetí se narodilo 16 telat, což odpovídalo plánu. Dodávkové úkoly v rostlinné výrobě roku 1956 nebyly splněny vůbec a ani naturoplaty k výše uvedené neúrodě nemohly být zaplaceny. Celková sklizeň stačila krýt jen podzimní osev u žita a minimální naturální dávky členům na PJ – 1,40 kg chlebového obilí a 1 kg krmného obilí. Povinné dodávky v živočišné výrobě byly sice splněny, ale plánovaný státní nákup nebyl splněn. Místo 115 q vepřového masa bylo splněno pouze 62,50 q a místo 17 200 l mléka bylo splněno pouze 8 599 l a taktéž dodávkový úkol vajec nebyl splněn. Podle CVP mělo být docíleno tržeb za rostlinné výrobky včetně státního nákupu 66 910 Kčs a dosaženo bylo jen 6 088 Kčs a to byla tržba za dodané brambory. Za živočišné výrobky včetně státního nákupu mělo být utrženo 287 650 Kčs, avšak skutek byl jen 207 905 Kčs. Navíc byly překročeny náklady na výrobu a to celkem o 80 000 Kčs. Nejpodstatnější překročení bylo u různých věcných nákladů, kam JZD zahrnulo stravování brigádníků, diety a stravování členů a funkcionářů při stavbě kravína o 28 000 Kč, dále úbytek zvířat ve výši 23 368 Kčs a nezaplacené naturoplaty STS ve výši 13 562 Kčs.51) Překročení u různých věcných nákladů bylo vzhledem k rozsahu hospodaření JZD neúměrné, což bylo zjištěno revizí. Předseda nepostupoval s péčí řádného hospodáře, protože proplácel částky, na které neměli pracovníci nárok (útraty v hostincích při nakládání a skládání stavebních materiálů, nákup potravin pro brigádníky, kdy se zároveň stravovali i družstevníci atd.). Další příčina špatného hospodaření byla ve velmi špatné organizaci práce. Všechno úsilí bylo věnováno jen výstavbě kravína a ostatní hospodářské úkoly stály v pozadí. Předseda JZD zastával současně funkci řidiče nákladního automobilu, byl stále na cestách a řízení JZD se téměř nevěnoval. Prováděl rovněž různé machinace a opatřování peněz nedovoleným způsobem, jako např. prodej stavebního dříví soukromníkům, prodej družstevních koní, vykonával dopravu družstevním nákladním automobilem pro soukromé osoby a příjem peněz z těchto činností nezaznamenával řádně do účetní evidence. Družstevníkům pak vyplácel zálohy na PJ bez řádných dokladů. Ti pak k němu s ohledem na jeho iniciativy neměli důvěru a pracovní morálka v družstvu tím značně utrpěla. Do podzimu roku 1955 tvořilo členskou základnu 11 členů, to byly čtyři rodiny. Na 51)

Tachovská jiskra, 1. 7. 1954. Zavedení naturálního placení za práce STS bylo jedním z četných opatření strany a vlády, která směřovala k dalšímu rozvoji a zvýšení zemědělské výroby, k upevňování vzájemných vztahů mezi STS a JZD a k pomoci malým a středním rolníkům.

46

podzim vstoupily do JZD

čtyři rodiny s devíti pracovními silami, které se

přistěhovaly do obce z Čečkovic a na jaře 1956 ještě dvě rodiny dosídlenců se čtyřmi pracovními silami. Ke konci roku 1956 tak pracovalo v JZD celkem 24 družstevníků. JZD Březí obhospodařovalo celkem 213,07 ha zemědělské půdy, z toho 131,11 ha orné. V JZD pracovalo celkem 18 stálých pracovníků a občas vypomáhal jeden důchodce. V průběhu 1. pololetí 1957 odešlo z JZD osm stálých pracovníků. Všechen hovězí a vepřový dobytek byl ustájen v nevyhovujících stájích bez jakékoliv stájové mechanizace, ani napáječky nikde nebyly zavedeny. Z celkové výměry 51 ha luk bylo cca 27 ha zamokřených s převládajícím porostem ostřic. Jednalo se o louky jednosečné, které nebyly dosud ošetřovány mechanicky ani hnojivy. Zbytek luk byl sladkokyselých a rovněž doposud neošetřovaných. Většinu z 39 ha pastvin tvořila prakticky neplodná půda, kterou pro močály a skalnatý povrch nebylo možno vůbec ošetřovat. Při HTÚP v roce 1950 byl stanoven sedmi honný osevní postup, který se však ani jeden rok nedodržel. Dluh družstva k 28. srpnu 1957 byl ve výši 89 000 Kčs, z toho splátky dlužných přídělů a úroky z minulého roku cca. 50 000 Kčs a zbytek 39 000 Kčs byly závazky provozní povahy vesměs z minulého roku. Mimo to bylo JZD dlužno STS 20 208,61 Kčs. V družstvu byla prováděna stavba kravína pro 96 ks hovězího dobytka, která vyžadovala dostavbu močůvkové jímky, vodovodu, přípravny krmiv, hnojiště a vnější omítnutí. Stav čerpaného úvěru ke dni, kdy stavba byla zastavena pro nedostatek cementu a řemeslníků, byl 711 000 Kčs. Rovněž zaostávala stavba mostní váhy, kde byl proveden výkop, ale nedostávalo se cementu. Mimo plán svépomocí byla prováděna stavba lesní salaše. Na základě rozhodnutí zástupců ONV, OV KSČ, KNV a KV KSČ z porady dne 12. července 1957 měl být vzhledem ke zlepšující se situaci v JZD Březí uhrazen schodek za léta 1956 a 1957 v hodnotě 160 000 Kčs ze státního rozpočtu. Avšak dne 7. srpna 1957 se konala mimořádná porada na OV KSČ z podnětu KNV v Plzni. Zástupci KNV a KV KSČ oznámili výsledek jednání předsedy Pelnáře s ministrem Bakulou. Ministerstvo zemědělství a financí a ani předsednictvo vlády neměly finanční prostředky pro úhradu ztráty a nemohly je s ohledem na situaci v plnění státního rozpočtu zajistit. Výsledkem jednání v Praze tak bylo doporučení k provedení likvidace družstva předáním státnímu statku.52)

52)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 16. 8. 1957.

47

3.

Za pozornost stojí i další JZD, a to v Damnově, kde byla finanční

situace nadále neutěšená. Obratový účet vykazoval 10 953 Kčs a nesplacený provozní úvěr činil 19 382 Kčs což znamenalo, že hotovost nestačila krýt provozní úvěr. Sestavený plán na rok 1957 nebyl vůbec dodržován. Do konce 3. čtvrtletí 1957 mělo JZD dosáhnout celkových hrubých příjmů 399 000 Kčs, ale do konce srpna bylo dosaženo jen 282 000 Kčs. Nezdravě pak působil fakt, že tržby za dobytek základního stáda byly proti celoročnímu plánu překročeny skoro 3x. Plán předpokládal 11 000 Kčs a docíleno bylo 32 000 Kčs, naproti tomu rozpočet za povinné dávky masa a dodávky na státní nákup plněn nebyl. Plán ha výnosů nebyl splněn u žádné plodiny a zejména nízký výnos byl dosažen u brambor. V živočišné výrobě nebyl splněn plán výroby mléka o 33 000 l, vajec o 16 000 ks, hovězího masa o 50 q a vepřového masa o 16 q. Je až nepochopitelné, že při tak malé výrobnosti byly překročeny náklady o celých 120 000 Kčs, z toho za práce STS 51 000 Kčs a náklady za brigády 13 000 Kčs.53) Zaměstnanci například místo orby či jiné práce spíše raději vysedávali v hostincích – a to i někteří funkcionáři a členové představenstva JZD. Velké škody způsobovala záhumenková zvířata na porostech JZD. V živočišné výrobě zootechnik Štěpánek nemohl zajistit plně výrobu pro vysoké stáří a také proto, že svoji funkci vykonával nezodpovědně a nedůsledně kontroloval pracovníky. Pracovníkům pak bylo dáváno za vinu, že nedostatečnou péči zapříčiňovali vysoký úhyn mláďat, kdy nejčastější příčinou bylo zalehnutí, které činilo 20 % z celkového počtu 52 ks. Zbytek uhynutí byl způsoben katary střev, která selata prodělala. Při odchovu došlo k jednomu z nejvyšších hynutí telat a selat na okrese. Ve vepříně pracoval totiž pouze jeden zaměstnanec. Ten pak nestačil na všechnu práci. Krmítka pro selata nebyla vůbec čištěna a nalézala se v nich zkažená kyselá krmiva a kyselé mléko.54) Sklady nebyly dostatečně zajištěny, takže byla dána a usnadněna možnost rozkrádání družstevního majetku. Shrneme-li rok 1957 pak zjistíme, že na počátku roku hospodařilo na okrese 48 JZD s výměrou 9 693 ha zemědělské, z toho 6 768 ha orné půdy. Během tohoto roku byla založena dvě nová družstva s 25 zemědělskými závody a s výměrou 285 ha zemědělské půdy a celkem pět JZD bylo předáno státním statkům s celkovou výměrou 1 200 ha zemědělské, z toho 630 ha orné půdy. Státní statek Bor převzal

53) 54)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 28. 2. 1958. Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 13. 9. 1957.

48

JZD Lhotu a JZD Bonětice, což dohromady činilo 371 ha zemědělské a 282 ha orné půdy. Státní statek Tachov převzal JZD Březí, Tachov a Vítkov, celkově se jednalo o 829 ha zemědělské, z toho 384 ha orné půdy. Ve 24 JZD došlo k rozšíření členské základny o 80 zemědělských závodů a výměrou dalších 838 ha zemědělské půdy. Nově založená družstva byla v Malém Rapotíně a Jadruži. Celookresní hodnota PJ za rok 1957 činila 11,04 Kčs a plán byl stanoven na 11,07 Kčs, takže dosažená hodnota se příliš neodkláněla. Hodnotu PJ dodržela čtyři JZD, překročilo 17 JZD a nedodrželo 22 JZD. Dle docílené hodnoty činila tato u osmi JZD do 5 Kčs, u pěti JZD do 8 Kčs, u 15 JZD do 12 Kčs, u šesti JZD do 16 Kčs, u pěti JZD do 20 Kčs a jen u čtyř JZD do 25 Kčs – a sice JZD Boječnice 21 Kčs, JZD Částkov 21 Kčs, JZD Čečkovice 20 Kčs a JZD Malé Dvorce 25 Kčs. Celkové příjmy pak činily 16 716 000 Kčs, což bylo o 2 061 000 Kčs více oproti plánu. Z toho příjmy ze živočišné výroby činily 10 502 000 Kčs, tj. o 1 920 000 Kčs více než stanovil plán. Plánované příjmy však nebyly docíleny v rostlinné výrobě a místo plánovaných 4 418 000 Kčs bylo dosaženo jen 4 054 000 Kčs. Výrobní náklady pak činily celkem 6 900 000 Kčs a to znamenalo jejich překročení o 2 107 000 Kčs. Nicméně finance stále nedostačovaly na obnovu základních prostředků, na výstavbu, na stroje, na nářadí a na generální opravy. To znamenalo, že JZD tak byla i nadále závislá na přímé pomoci státu ve formě, levných investičních úvěrů.. Že tento stav není udržitelný si uvědomovali i odpovědní pracovníci na vyšších místech. Navíc stát poskytoval JZD i pomoc ve formě 5 % odpisů z vyčerpaných úvěrů na základní výrobní prostředky a ve formě subvencí za provedenou výstavbu. V roce 1957 činila tato pomoc v celookresním měřítku 2 058 000 Kčs. V roce 1957 bylo dosaženo nižších výsledků v rostlinné výrobě než v letech minulých, viz tabulka č. 30, přičemž nejlepší JZD na okrese v ha výnosech jsou uvedena v tabulce č. 29. V hospodaření živočišné výroby byly dosaženy poněkud lepší výsledky oproti minulému roku. Problémem, jež nadále zůstával, bylo poměrně vysoké hynutí telat – celoročně 11,6 % . Nejvyšší hynutí bylo zaznamenáno u JZD Rájov, kde z 28 narozených telat uhynulo 8, tj. 28 % a bylo zapříčiněno nedostatečným ošetřováním. Rovněž v Borovanech, Dubci a Pavlíkově došlo k vyššímu uhynutí z podobných příčin. Značný úhyn byl rovněž u selat a celoročně činil 14 % z narozených. Nejvyšší hynutí selat vykázalo JZD Damnov, kde uhynulo 100 ks z 328 narozených. Příčinou bylo špatné krmení, ošetřování a zima. V mnohých družstvech nebyla dostačující opatření pro docílení přiměřené snůšky 49

slepic a muselo dojít k likvidaci chovu k v Kosově a částečně i Dolech. Velmi malá snůška byla také v Mchově, kde chov trpěl nepravidelností v ošetřování, nevyhovujícím ustájením a chov trpěl tuberkulózou. Celkově v rámci okresu a JZD pak v roce 1957 nejlepších výsledků dosáhla JZD Malý Dvorec, Boječnice, Částkov, Strachovice, Čečkovice, Stráž u Tachova, Lom u Tachova, Bor u Tachova, Újezd pod Přimdou a Velký Rapotín. Dobrých výsledků dosáhlo i JZD Staré Sedlo, které hospodařilo od září 1956 dle stanov III. typu. Na jednoho stálého pracovníka připadlo 11,1 ha zemědělské půdy, přesto si dovedlo efektivním způsobem organizovat práci. Půda byla včas a řádně obdělána a sklizeň provedena beze ztrát, což na tehdejší poměry byl jev skutečně málo vídaný. V živočišné výrobě dosáhlo ještě lepších výsledků a zvýšilo vlastním odchovem stav skotu a překročilo plán v dodávce hovězího. Zvýšilo stav prasnic a překročilo dodávku vepřového masa. Velkým povzbuzením pro zemědělce na okrese byla návštěva prezidenta republiky Antonína Zápotockého v srpnu roku 1957.55) Pojďme se nyní podívat na vývoj věkové struktury osob trvale činných v zemědělství na okrese. Největším problém v tomto ohledu byl zpočátku snižující se podíl stálých pracovníků v zemědělství do 40ti let. V mnoha případech tito lidé odcházeli z vesnic po té, co byly JZD předány státním statkům. Ti pak odcházeli především do průmyslu, případně do jiných oborů. Tomu mělo být zabráněno akcí k trvalému získání mladých lidí do zemědělství vycházejících ze zemědělských škol a též pořádáním mládežnických brigád. Od roku 1947, tj. zhruba po dokončení akce dosídlení, byl příchod mladých lidí do zemědělství minimální. Později se tato situace díky organizované akci náboru ze škol zlepšila. Věková struktura, srovnáme-li ji s některými okresy v kraji, ukazuje, že nejlepší situace byla v pohraničních okresech a to tím, že věkové skupiny byly silnější ve středních letech. Příčinou byl osídlovací proces, neboť do pohraničních okresů nastoupili z větší části mladí zemědělci. Věkovou strukturu obyvatel na Plzeňsku charakterizuje tabulka č. 30. Z této tabulky je zřejmé, že v tachovském okrese byla dobrá věková struktura z dlouhodobější perspektivy vývoje obyvatelstva. Avšak jak již bylo řečeno, spousta mladých lidí z okresu odcházela. To bylo třeba nutné změnit a tento nepříznivý vývoj zastavit. Přehledy pracovních sil v zemědělství, počítající s přírůstky ze škol a dosídlení a úbytky díky úmrtnosti a invalidizace, ukazovaly, že se stav zhoršoval. Ve srovnání 55)

Růžička, M.: Z historie mládežnické brigády v Labuti. In: Sborník okresního muzea v Tachově, 14/1981.

50

činných v zemědělství na výměru půdy byl stav oproti vnitrozemským okresům daleko nepříznivější a to u všech sektorů. Dle přehledu věkové struktury pracovníků v zemědělství z 1. února 1956 bylo vidět, že situace nebyla všude příznivá. Jako příklad v následující tabulce poslouží obce Kosov, Oldřichov, Souměř, Studánka a Málkovice. U těchto obcí byla jasná převaha osob ve věku od 41 do 60 let (viz tabulka č. 35). V tabulce č. 36 vidíme, že v některých obcích, jako např. v Boru, Kosově, Rácově, Stráži a Tachově bylo v roce 1955 získáno 27 mladých osob ze škol a za půl roku se v zemědělství neobjevily. Poklesu počtu mladých pracovníků v zemědělství nebyla doposud věnována náležitá pozornost. Za šest roků od roku 1952 vyšlo ze škol v okrese celkem 1 617 žáků, z nichž bylo 824 dětí zemědělských rodičů. Z tohoto počtu bylo včleněno do zemědělství 65 %, tj. 549 dětí a plných 35 % bylo uvolněno na jiná pracovní místa. Z těchto 65 % bylo dále rozmístěno 394 absolventů do zemědělství jako přímo činní pracovníci, tj. 72 % a 155, tj. 28 % do zemědělských škol na učební místa. V některých obcích se nedostávalo pracovních sil celkově jako např. v Třískolupech a Borovanech, kde bylo snahou řešit tento stav dosídlováním a přesídlováním. Avšak byly zde opět potíže s adaptací objektů pro bydlení či přímo novou výstavbou odpovídajících ubytovacích kapacit.56) Statistický soupis osob trvale činných v zemědělství, který byl proveden ku dni 1. února 1958, zaznamenal oproti poslednímu stavu k 1. lednu 1956 zlepšení a to zvýšením počtu pracovníků, kteří byli získáni jednak náborem a přírůstkem v dosídlení. Stav se zvýšil o 233 osob trvale činných v zemědělství. Rok 1957 také znamenal značný úbytek v počtu pracovníků mezi jednotlivými sektory. Přírůstky nastaly u státních statků, JZD a úbytky u soukromého sektoru vlivem vzestupu socialismu na vesnici. Přesto však počet osob trvale činných v zemědělství v jednotlivých obcích v uvedené době nebyl uspokojující. Nejvíce postiženy nevhodnou věkovou strukturou byly JZD Borovany, Kurojedy, Lužná, Oldřichov, Ostrov, Souměř, Staré Sedlo, Třískolupy a Rájov, kde výměra zemědělské půdy na jednu trvale činnou osobu v zemědělství byla přes 8 ha. Obdobně tomu bylo v Kundraticích u soukromého sektoru a dalších obcích jako Nové Sedliště, Oldřichov, Strachovice, Studánka a Tachov. Zde byl stav takový, že na šest osob trvale činných v zemědělství do 20ti let bylo 24 osob přestárlých. Ve Vysočanech u JZD byl jeden pracovník do 20ti let na tři přestárlé.57) Tomuto problému se věnovaly i články v Tachovské jiskře, kde bylo možno číst 56) 57)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 3. 1. 1958. Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 13. 5. 1958.

51

hesla: „Tachovsko zve k trvalému dosídlení zemědělce a pracovníky v lesním hospodářství s celými rodinami“ či „Spokojenost a dobrý výdělek naleznete na Tachovsku.“58) Tento exkurz nám tak pomáhá dotvářet obraz vývoje zemědělství na okrese Tachov. Nyní se však vraťme zpět k hospodaření družstev, nyní již roku 1958. Uvedu příklad hospodaření JZD Třískolupy, které bylo v předchozím textu zmíněno jako jedno z nejlepších v rostlinné výrobě, ale naopak zaostávalo v živočišné. JZD Třískolupy obhospodařovalo celkem 276 ha zemědělské půdy, z toho 197 ha orné. Z této půdy bylo kolem 45 % nečlenské a to proto, že po požáru v roce 1950, kdy vyhořela velká část vesnice, se velká část zemědělců odstěhovala. JZD chovalo ke konci roku 1957 154 ks hovězího dobytka, z toho 60 krav a do plánovaného stavu tak chybělo 30 ks, z toho 20 ks krav. Dále pak chovalo 91 ks prasat, z toho deset prasnic a do plánu chyběly čtyři ks prasnic. Sdruženo bylo 15 zemědělských závodů a čtyři závody byly mimo družstvo. Jednalo se o usedlosti nedosídlené nebo se z nich dosídlenci odstěhovali v průběhu roku. V JZD pracovalo 31 zaměstnanců, kteří během roku 1957 odpracovali více než 300 PJ a kromě toho dalších sedm pracovníků odpracovalo od 20–46 PJ. Na jednoho stálého pracovníka připadlo 8,9 ha zemědělské půdy, z toho 6,35 ha orné. V rostlinné výrobě byly utvořeny dvě pracovní skupiny a vedoucími těchto skupin byl v první skupině František Horáček a ve druhé skupině Václav Horáček, který pro rodinné a družstevní nesrovnalosti tuto funkci vzdal. Místo něho pak vedoucího druhé skupiny vykonával předseda družstva František Dvořák. Předseda za tuto funkci dostával PJ, mimo PJ za funkci předsedy družstva. Mezi oběma skupinami v rostlinné výrobě byla vyvolána soutěž, která během roku vyvrcholila v nezdravou řevnivost, což nepřispělo k upevnění družstva. Naopak, vytvořily se dva tábory mezi kterými docházelo k nedorozuměním a někdy dokonce k hádkám. Vedoucí funkcionáři se nesnažili rozpory odstranit a tak až do konce roku zůstali družstevníci rozpolceni. Jedna z hlavních příčin rozporu tkvěla v tom, že v první skupině byli vesměs manželky funkcionářů. V druhé skupině byli ostatní, kteří neměli tak velký vliv na chod družstva. V první skupině se Horáček staral o dobrou organizaci práce, kdežto druhá skupina již nebyla tak dobře řízena a předseda Dvořák vykonával funkci skupináře nepřímo a to přes soudruha Ryšavu. Se členy družstva se přímo nestýkal a tak se někdy stávalo, že tato skupina byla bezradná a 58)

Tachovská jiskra, číslo 19, ročník IX, 1958.

52

chyběla jí řádná organizace práce. Protože soudruh Dvořák vykonával současně funkci předsedy družstva, nemohl se své skupině vždy náležitě věnovat. U pracovníků druhé skupiny tak vznikal pocit, že se první skupině nadržuje všude, kde se naskytla možnost jako např. přednostní právo na potahy, přednostně a ve větším množství přidělování hnojiv a dokonce padl i takový názor, že jí byly přiděleny i lepší hony. Vedoucí funkcionáři si těchto připomínek pracovníků druhé skupiny nevšímali a nedokázali je přesvědčit o tom, že jejich názor byl buď mylný nebo nedokázali vyřešit poměr těchto dvou skupin tak, aby takové domněnky nemohly vůbec vzniknout. Na schůzích nebylo o těchto problémech hovořeno a tím zodpovědní funkcionáři jen utvrzovali pracovníky ve druhé skupině v tom, že jejich domněnky byly správné. A navíc František Horáček svým jednáním sám ještě podporoval rozkol mezi skupinami, když se pracovníků druhé skupiny vůbec nevšímal, nepromluvil s nimi a nic jim nevysvětlil. Největší slabinou v Třískolupech byla živočišná výroba, pro kterou nebyla určena stálá pracovní skupina a nebylo zavedeno odměňování dle užitkovosti. U hovězího dobytka např. čtyři muži krmili a 11 žen z rostlinné výroby chodilo 2x denně dojit. Krmiči byli odměňováni paušálně, dostávali 1,5 PJ za den bez ohledu přírůstku u jalovic a na dojivosti. Jen u odchovu telat byl zemědělec Kučera straší odměňován podle přírůstků a dosahoval dobrých výsledků, které se však při přechodu do stáje úplně ztrácely. Tato organizace byla příčinou, že krmiči Dočkal, Lajdat a Městka nevykonávali řádně svoji práci jako bylo krmení, čištění dobytka, dodržování krmného plánu, což následně přispělo k nesplnění plánu výroby masa a mléka a ke snižování dojivosti. Dalším nedostatkem bylo nepravidelné dojení, kdy pracovnice z rostlinné výroby docházely k dojení pokaždé v jinou dobu. Ani chov vepřového dobytka nebyl na výši a rovněž v drůbežárnách se nedocilovaly výsledky, které by zaručovaly splnění státního plánu. Ve vepříně se často měnili pracovníci. Navíc např. krmič Prolík měl sklony k požívání alkoholu a na pracovišti pak měl nepořádek. Představenstvo konalo během roku 1957 od poslední výroční schůze v březnu celkem 14 schůzí představenstva a sedm členských schůzí, na kterých byly pokusy jak situaci v živočišné výrobě řešit, ale v konečném důsledku se toho příliš mnoho nezměnilo. Nedostatkem členských schůzí pak také byla nízká účast, která se pohybovala mezi 50-60 %, takže téměř polovina družstevníků se nezúčastňovala na rozhodování a řízení družstva. 59)

59)

SOkA Tachov, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 26. 2. 1958.

53

Výsledky hospodaření v rostlinné výrobě JZD za 1. pololetí 1958 v celém okresu přibližuje tabulka č. 35. V živočišné výrobě byl plán zástavu skotu splněn jen na 96,6 %, plán zástavu krav na 101,4 %, plán zástavu prasnic na 103 %, plán chovu nosnic jen na 88,2 %. Plán zástavu skotu překročilo celkem 11 JZD, čtyři JZD splnila a 30 JZD plán nesplnilo. Zástavy skotu nejvíce překročilo JZD Rácovy a JZD Doly. Nejhůře plnila plán zástavu skotu JZD Úšava, Ctiboř, Oldřichov, Dubec a Mchov. Přesto, že plán zástavu krav za 1. pololetí byl překročen, nikterak se to neprojevilo ve výrobě mléka. Výroba mléka byla celkově splněna na 88,8 %. Nejvyšší dojivost dosáhlo JZD Boječnice, Částkov, Velký Rapotín a Borovany. Výroba vajec vykazovala podobně nelichotivé procento splnění a to 86,8 %. Plánované výrobní úkoly za 1. pololetí opět nebyly splněny ani v jednom produktu živočišné výroby. Odůvodněno to bylo špatnou krmivovou základnou špatným ošetřením a péčí a to zejména v chovu prasat a slepic. Vysoká hynutí zejména

selat, lze přičítat jen

špatnému ošetřování ať už v přípravě krmiv nebo péči o čistotu. Např. zootechnik JZD Dubec Říha se nezajímal ani o to, zda měla narozená selata podestláno. V JZD Úšava nikdo nekontroloval jak krmič prasat připravuje krmení a jak udržuje čistotu jak u prasat, tak u slepic a zejména kuřat. Pak se stalo, že všechna prasata zastavena na výkrm onemocněla chřipkou a musela být všechna nutně poražena bez ohledu na váhu a z nakoupených 350 ks kuřat zůstalo jen 40 ks. Porovnají-li se výsledky v živočišní výrobě za 1. pololetí tohoto roku se stejným obdobím minulého roku 1957, došlo v roce 1958 k určitému zlepšení co do zvýšení stavů, ale ne co do výroby. Neuspokojivé výsledky v živočišné výrobě se plně odrážely v plnění celoročního rozpočtu. Když byly celkové příjmy za 1. pololetí splněny na 111 %, pak to bylo zásluhou tržeb z mimovýrobních činností jako z tržeb za práce a služby, které byly splněny na 125 % a ostatních výnosů do nichž byly zahrnuty tržby za výrobky z předešlého roku, náhrady škod od pojišťovny, které byly splněny na 801 %. Náhrady škod od pojišťovny, zejména za škody vzniklé krupobitím tvořily podstatnou část ostatních příjmů. Tržby ze živočišné výroby byly splněny na 93 %. Tržby za zvířata ze základního stáda včetně státního nákupu byly splněny na 166 %, tržby za ostatní zvířata včetně státního nákupu byly splněny na 88 % a rovněž tak tržby za živočišné výrobky včetně státního nákupu. Výrobní náklady byly čerpány na 103%. Největší podíl na překročení výrobních nákladů měla spotřeba ostatního materiálu na 142 % a to z důvodu proúčtování spotřeby zásob z minulého roku. Dále spotřeba nakoupených osiv, která byla plněna na 126 %, protože musela být 54

nakoupena osiva a sadba na plochy zničení krupobitím, s čímž se v CVP nemohlo počítat. Zvýšena byla i spotřeba nakoupených krmiv, protože nebyly dostatečně zajištěny krmné fondy JZD v předešlém roce. Největší úspora výrobních nákladů byla ve spotřebě umělých hnojiv, která byla splněna jen na 77 % a to z toho důvodu, že nebyla hnojiva včas k dispozici. U ostatních položek výrobních nákladů byly rozdíly celkem nepatrné. Od počátku roku 1958 nebyly vypláceny zálohy na PJ v JZD Pavlovice a v JZD Jadruž pro nedostatek finančních prostředků. Z téhož důvodu musely být během 1. pololetí přepracovány CVP v JZD Damnov, Dubec, Doly a Dlouhý Újezd. Ze zaostávajících JZD, kterým byla navržena a radou ONV doporučena přímá finanční podpora se podstatně zlepšila finanční situace v JZD Vysočany a Staré Sedliště. Naproti tomu došlo ke zhoršení situace v JZD Dubec. Finanční situaci navíc ještě zhoršilo krupobití z 3. června 1958. Tím vznikly ztráty na obilovinách a ostatním porostu ve výši 3 389 300 Kčs. Z toho na Státním statku Bor 2 905 600 Kčs a u Státního statku Tachov 483 700 Kčs, kdy nejvíce poškozena byla úroda na oddělení Žebráky.60) Naopak v některých, dříve zaostávajících družstvech, byl vidět vzestup jako v Dehetné, Damnově, Souměři, Starém Sedlišti a Kundraticích. Zlepšující se hospodářská bilance Damnova se samozřejmě projevila ve vyšších příjmech, a tak JZD překročilo plán příjmů za 1. pololetí 1958 o 65 000 Kčs a náklady byly sníženy o 5 000 Kčs. JZD Staré Sedliště patřilo k nejhorším na okrese po řadu let. Navíc zima 1957/1958 probíhala v JZD přímo katastrofálně, kdy nebylo krmiv a v dobytku byly velké ztráty. Vedle družstev předních a družstev, jež zaznamenávala vzestup, byla na okrese samozřejmě družstva, jež působila funkcionářům starosti. Byla to JZD v Úšavě, Mchově, Pavlovicích, Dubci, Dlouhém Újezdě. V Dubci a Pavlovicích se situace oproti předešlému roku navíc dále zhoršovala. Vedle této skupiny ještě existovala družstva, která nebyla dle hospodářských výsledků nejhorší, ale kde konsolidace nepostupovala vpřed pro různé problémy a hlavně rozpory mezi členy družstva. Mezi tato družstva patřila Nové Sedliště, Pavlíkov, Mýto, Studánka, Rájov a Třískolupy. Každé JZD samozřejmě mělo své zvláštnosti, které determinovaly jeho vývoj, avšak některé faktory byly společné, platné pro všechny uvedená družstva. Dobovou rétorikou to byla zejména nedostatečná politická činnost základní 60)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 29. 8. 1958.

55

organizace strany, její povrchní a formální činnost. Odpovědným komunistům se vytýkalo, že nepracovali podle stanov strany. Neupevňovali jednotu stranických řad, sami často nešli vzorem na pracovišti a v důsledku takové práce nebyla pak organizace skutečnou vedoucí silou v obci. Hodnocení pak dále uvádělo, že špatná práce základní organizace strany měla vliv na celý život obce. Nepracovalo pak dobře ani MNV, ani představenstvo JZD, ani ZO ČSM, o kterou se stranické organizace vůbec nestaraly. Příčiny v neúspěchu hospodaření některých JZD byly shledány také v nedodržování vzorových stanov JZD. Představenstva dobře neorganizovala práci, trpěla

lajdáctví,

porušování

pracovní

disciplíny,

nadměrná

záhumenková

hospodářství často i rozkrádání družstevního majetku. Nebylo výjimkou, že si jednotlivec na členské schůzi prosadil požadavky výhodné pro něj nebo jemu podobné proti zájmům a chodu JZD. Představenstva nerespektovala usnesení a pokyny vyšších orgánů ani rad odborníků ONV a STS. Nerespektovaly ve většině případů ani svá vlastní usnesení a často vědomě porušovala státní plán. V takových družstvech pak samozřejmě existoval nepořádek, chaos a nespokojenost jednotlivých družstevníků. V tomto prostředí se dařilo mnoha lajdákům, darebákům a sabotérům zemědělské výroby beztrestně páchat škody, ničit usedlosti a nakonec utéct ze zemědělství. Vedle toho však odešli i jedinci, kteří nemohli prorazit proti nepořádkům v družstvu. Další příčinou pak byla nevíra v družstevní způsob hospodaření a nechuť pracovat v zemědělství. To se pak projevovalo ve snahách vyhnout se povinnosti pracovat v zemědělství, k čemuž se sháněla různá lékařská potvrzení. Zajímavé bylo, že nedůvěra v družstevní zemědělství se v těchto letech neprojevovala ve snaze propustit děti ze zemědělství, nýbrž v tom, že rodiče – a to i komunisté – pěstovali záměrně nechuť k práci v zemědělství u vlastních dětí. Také toto přispívalo k nemožnosti výrazně omladit JZD. Zaostávání družstev pak mělo za následek, že výroba byla na nízké úrovni, neplnila se povinnost vůči státu, družstvo se dostávalo do tíživé finanční situace, z kolektivního hospodaření plynula nízká odměna, životní úroveň členů byla nízká. Východisko z této situace se pak hledalo v přechodu ke státním statkům nebo požadavkem za zvýšení cen výkupu. Družstva byla rozdělena do tří skupin dle povahy problémů: Do prvé skupiny patřila družstva, která potřebovala komplexní řešení. Byla to JZD Úšava, Nové Sedliště, Dlouhý Újezd, Studánka, Dubec a Mýto. Zaostávání v JZD Úšava trvalo prakticky od založení a v roce 1958 nadále upadalo. Nedařilo se plnit 56

výrobní plány a to zejména v živočišné výrobě v chovu prasat. Následkem špatného ošetřování prasata onemocněla a celý zástav jatečních prasat musel být dodán na nutné porážky bez ohledu na váhu. Tato nucená porážka měla vliv na nesplnění příjmů a zálohy na PJ tak nemohly být vyplaceny. To mělo samozřejmě neblahý vliv na smýšlení družstevníků a dřívější rozpory mezi nimi se ještě více prohloubily. V JZD se tak vytvořily dva tábory, kdy na jedné straně byl předseda JZD Šťovíček ml., předseda ZO KSČ Šimandl a tajemník MNV Šťovíček st.. Na druhé straně byli ostatní družstevníci, které vedl bývalý předseda JZD Jurista, který propagoval přechod ke státním statkům. V JZD panoval chaos a nepořádek, bylo porušováno kolektivní vedení a vznikala nedůvěra vůči představenstvu. V Novém Sedlišti se v tomto období zhoršilo jak řízení družstva, tak i organizace práce. Předseda JZD zastával funkci vedoucího rostlinné výroby a prakticky celá tíha vedení JZD spočívala na něm. Zootechnik Rada málo pečoval o živočišnou výrobu a nezajišťoval potřebná opatření ke zvýšení produkce. MNV, který zodpovídal za splnění výrobních úkolů v obci, neřešil účinně pomoc družstvu a v mnohých případech podporoval odchod dětí zemědělců z obce. Mezi funkcionáři stranické organizace, MNV a JZD byly vážné rozpory, které značně ovlivňovaly vnitřní život družstva a celé obce. V Dlouhém Újezdě brzdila rozvoj družstva opozice bývalých funkcionářů Trusky, Švábka, Kubíčka a jiných, kteří rozšiřovali zprávy, že s příchodem nových družstevníků v předchozím roce přišla do JZD bída, čímž se narušovala pracovní morálka ostatních družstevníků a podkopávala se autorita předsedy JZD. MNV problémy v družstvu neřešil z pozice orgánu státní moci a nechával se mnohdy vést družstvem. Stranická organizace i MNV v převážné většině řešily staré chyby a nedostatky některých funkcionářů a přemýšlely o tom, jak docílit větších slev v dodávkách. To bylo považováno jako za jedinou možnost jak zvýšit cenu PJ i za cenu snížení stavů dobytka, tak jak tomu bylo v předešlém roce a velmi málo se zabývaly perspektivním vývojem družstva. To mělo za následek, že u mnohých družstevníků vznikaly názory, že bude lepší přejít ke státním statkům. Družstvo v Dlouhém Újezdě bylo také jedno z mála družstev, které porušovalo usnesení okresní konference strany v zajišťování krmivové základny. Suchá píce byla zajištěna jen na 50 % a otavu spásaly záhumenkové krávy družstevníků. JZD Studánka bylo jedno z družstev, kde bylo nejmenší zatížení půdy na jednoho družstevníka v okrese. Z 83 družstevníků bylo schopných práce 50 na 340 ha zemědělské půdy, což znamenalo 6,80 ha na pracujícího. Stranická organizace, MNV 57

i představenstvo JZD viděly situaci ve zlepšení hospodaření v navrácení odešlých zemědělců do průmyslu. Avšak družstvu nebylo ku prospěchu vyšší stavy záhumenkového zvířectva a větší výměry záhumenek a to i těch, kteří v družstvu nepracovali. Další příčinou stagnace družstva byly tradičně vztahy mezi družstevníky. Rozpory byly v tom, že rodinní příslušníci družstevníků, kteří pracovali mimo JZD využívali výhod družstevníků a měli nepoměrně vyšší příjmy a nebyli zainteresováni na výsledcích JZD. Ti družstevníci, kteří byli odkázáni pouze na výsledky hospodaření družstva tak měli mnohem menší příjmy, protože hodnota PJ nepřesáhla po dobu hospodaření hodnotu 10 Kčs. Tento stav se přitom rok co rok prohluboval a zvyšoval ještě více rozkol. MNV v obci nemělo potřebnou autoritu, pracovalo

povrchně

a

nezodpovědně.

Funkcionáři

neřešili

záhumenkové

hospodářství a to proto, že i sám předseda Blahout a ostatní funkcionáři měli větší záhumenky než jim příslušela dle stanov JZD. Díky tomu neřešili ani další problémy v obci a JZD a občané tak ztráceli sympatie k MNV. V JZD Dubec se od roku 1954 několikrát vyměnili dosídlenci. V roce 1958 bylo v družstvu téměř polovina nových dosídlenců, kteří svými příbuzenskými vztahy tvořili jednu rodinu. Protože podle jejich názorů končilo tříleté období v pohraničí, chtěli se z Dubce odstěhovat. Ovšem to se funkcionářům nelíbilo a argumentovali vysokými náklady státu na jejich dosídlení a že jejich závazek byl trvalý. Nejhorších výsledků dosahovalo družstvo v živočišné výrobě, kde se často měnil zootechnik a družstvo soustavně přehlíželo nedostatky na tomto úseku. V JZD byla špatná evidence, nebyl přehled o zásobách a tak se mohlo zvesela rozkrádat. V JZD se hovořilo o tom, že se někteří jedinci obohacovali na úkor družstva. Na schůzích stranické organizace, MNV a JZD se neřešily ani nedělaly potřebná rozhodnutí ani závěry. Stranická organizace pak nebyla vedoucí silou v obci a MNV neplnilo svoji funkci a v mnohých případech svým povrchním jednáním porušovalo směrnice a pokyny vyšších orgánů. JZD Mýto poměrně dobře hospodařilo i přes malý počet pracovních sil, ale docházelo ke sporům mezi usedlíky a dosídlenci. Slabá stranická organizace a nedostatečná práce MNV byly příčinou toho, že družstevníci hledali hlavní zdroj příjmů ze záhumenek a neřešili tak další rozvoj družstva a neustále se projevovaly snahy přejít ke státním stakům. Ve druhé skupině byla JZD Mchov, Pavlíkov, Pavlovice, Staré Sedliště, Doly, Damnov, Souměř, Racovy, Darmyšl a Rájov. Byla to JZD, kde byly dobré předpoklady k rychlému rozvoji zemědělské výroby. Tato JZD však potřebovala 58

odbornou soustavnou pomoc. Bylo zdůrazněno, že pomoc těmto družstvům se musela stát každodenní starostí středisek STS, odboru ZLH i rady ONV a byra OV KSČ. Ve třetí skupině byla JZD Ctiboř, Dehetná, Oldřichov, Kundratice, Třískolupy, Málkovice, Boječnice, Kosov, Stráž, Velký Rapotín, Staré Sedlo. Tato JZD měla vcelku dobré hospodářské výsledky a hospodařili zde ještě soukromí rolníci. Jejich získání do řad družstva se stalo jednou z hlavních náplní stranických organizací obcí. Pro JZD uvedená v první skupině byly vytvořeny skupiny pracovníků STS, odborů ONV, banky, patronátních závodů. Se skupinami pracovali i instruktoři ONV a OV, přičemž skupiny byly řízeny předsedou ONV. Družstvům druhé skupiny byla přidělena zvýšená odborná pomoc STS a pro třetí skupinu, kde šlo v podstatě pouze o rozšíření členské základny, byly ustaveny politické brigády na pomoc ZO strany, NV a představenstvům JZD pod přímým dohledem tajemníka ONV Vogeltanze.61) Shrneme-li zemědělství za rok 1958 pak v okrese Tachov hospodařilo 45 JZD, která obhospodařovala 10 174,40 ha zemědělské půdy, z toho 7 067,55 ha orné. Členská základna byla rozšířena celkem o deset JZD a to Bernartice, Kundratice, Stráž, Velký Rapotín, Doly, Oldřichov, Strachovice, Újezd, Kosov a Lom. Do JZD celkem přistoupilo 5 zemědělských závodů s výměrou 567 ha zemědělské půdy. Vyloučeno pak bylo 6 závodů o výměře 54 ha zemědělské půdy a to v Kosově, Úšave, Vysočanech, Mchově a Rácovech. Plnění výroby a dalších ukazatelů ukazují tabulky č. 50 až č. 61. Z tabulkových údajů je patrno mírné zvýšení živočišné výroby, vyjma slepic, kde došlo ke zhoršení. Plánované příjmy byly překročeny jen na základě náhrady škod od pojišťovny jednak za krupobití a jednak uhynulá zvířata. Náhrada těchto škod činila 2 400 000 Kčs. Neplnění plánu tržeb za živočišné výroby bylo zaviněno hlavně nesplněním dodávek vepřového masa na státní nákup. Na překročení tržeb za živočišné výrobky měly největší podíl dodávky mléka na státní nákup. Plánované tržby za vejce splněny nebyly. Neplnění tržeb z rostlinné výroby bylo zaviněno jednak krupobitím a dále nesplněním dodávek brambor, jak na povinnou dodávku, tak na státní nákup. Na překročení režijních nákladů (daně, pojistné úroky a splátky na konsolidační úvěry) mělo hlavní podíl pojistné a to z toho důvodu, že v minulém roce některá JZD připojistila dobytek na chovanou hodnotu. 61)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 30. 8. 1958.

59

Na překročení výrobních nákladů se nejvíce podílela spotřeba nakoupených osiv následkem krupobití a to 301 000 Kčs, tj. o 47,1% více. Spotřeba nakoupených krmiv o 210 000 Kčs, tj. o 14,5 % více. Spotřeba ostatního materiálu o 197 000 Kčs, tj. o 47,2 % více, odměny specialistům o 74 000 Kčs, tj. o 27,7 %. Naproti tomu spotřeba hnojiv vykazovala úsporu o 371 000 Kčs, tj. o 33,3 %. Na překročení ostatních nákladů měl největší podíl úhyn zvířat v hodnotě 1 335 000 Kčs a změny ve stavu výrobků o

213 000 Kčs. Růst základních prostředků k úvěrovému zatížení

byl o 12,2 % větší než růst úvěrového zatížení. To znamenalo, že základní prostředky byly pořizovány v daleko větší míře z vlastních prostředků družstev a ne ze státních prostředků. Porovnáme-li peněžní důchod a jeho rozdělení roku 1958 s rokem 1957, můžeme konstatovat navýšení částek, což ukazuje tabulka č. 62. Z uvedených tabulek je patrné zvýšení výrobních nákladů, na čemž se velkou měrou podílelo vyplácení odměn STS v penězích a již ne v naturáliích. Největší překročení se projevovalo ve spotřebě nakoupených zvířat včetně rostlinných výrobků a pak inventáře. V roce 1957 se spotřebovalo na 1 ha zemědělské půdy 25 Kčs, kdežto v roce 1958 již 69 Kčs. Toto vysoké překročení nastalo tím, že na jaře nebylo dostatek zástavu prasat na výkrm, která musela být nakoupena. Rok 1959 započal v okrese Tachov prověrkou na odděleních Státního statku Tachov v Písařově Vestci a Lučině, kterou provedl kontrolní odbor rady ONV na požádání ministerstva vnitra pod vedením Čestmíra Staňka. Tato prověrka byla prováděna od 19. ledna do 28. února 1959. Prověrkou bylo zjištěno porušování předpisů v oboru prvotní evidence, neúplné záznamy v době po 1. říjnu 1958. Hrubé porušení zásad pro účetní evidenci ze strany Jaroslava Vanaty, což byl bývalý účetní oddělení a nedostatečnou kontrolu účetního oddělení ze strany ředitelství (např. rozdíl v evidenci osiv a krmiv dosáhnul hodnoty 77 120,60 Kčs). Spálení záznamů před provedením ročních inventur, nedoložené výdaje ve skladu. Porušení zásad pro provádění inventarizace, zejména provedení inventury bez zjištění skutečného množství podle příkazu vedoucího oddělení a v číslech předem stanovených. Neprovedení kontroly inventarizace ze strany ředitelství statku. Přeplatky mezd 9 607,54 Kč, zjištěné namátkovou kontrolou, vzniklé chybami, nesprávnými sazbami a normami a úmyslným zvyšování mzdy některému z pracovníků. Zatajené zásoby žita, neevidované manipulace se zrnem, různila se čísla sklizně, přemrštěné údaje o sklizeném množství obilí kombajnéry a to až osminásobně. Nevykázané plochy žita ke sklizni (zatajeno 62 ha). Na povolení ONV odepsáno 40 ha žita jako zaorávka ač 60

zaorání nebylo provedeno a sklizeň byla provedena. Zkrmování plesnivého a spečeného žita ve značném množství u dobytka. Nerespektování příkazu veterináře a odboru ZLH k nutným opatření při zkrmování závadného obilí. Neevidované manipulace se setbovým žitem. V důsledku zjištěných závad se neoprávněně zvýšila neplánovaná ztráta oddělení o 138 442,42 Kčs v bilanci za rok 1958. Obdobnými nedostatky v evidenci a manipulaci s pšenicí vzrostla neoprávněná ztráta o 21 828,27 Kčs. Oddělení při zahájení prověrky vykazovala určité množství ječmene na skladě s poznámkou „ve slámě“. Inventurou prověrkové komise zásoba zjištěna nebyla. Z vysvětlivek odpovědných pracovníků vyplynulo, že neexistující zásoba měla být papírově zkrmována současně s ječnou slámou. Těmito a dalšími nedostatky u ječmene a ječného šrotu vznikla škoda 19 862,98 Kčs. Rozdíly v údajích ve sklizni ovsa dosahovaly 132 q, tj. 23 %. Sklizeň byla rovněž zvýšena o obilí „ve slámě“. Neevidované přesuny ovsa a šrotu, škoda za 24 349,44 Kčs U brambor byla dodatečně zvýšena sklizeň a spotřeba o 803 q. Nedostatky

v evidenci, zkažení

brambor ve větším rozsahu a škoda byla vyčíslena na 60 064,83 Kčs. V zásobách sena bylo zjištěno manko 1 346 q a škoda 116 193,41 Kčs. Dále byly zjištěny nevídané nesrovnalosti v evidenci hospodářských zvířat. Machinacemi v dokladech poškodilo statek nejméně o šest ovcí a prasat v hodnotě 3 309,03 Kčs. Neoprávněný prodej prasat zaměstnancům, prodej ve vyšší než účtované váze to byla další škoda 523,60 Kčs. Nedostatkům a prohřeškům však zdaleka nebylo konec, následovaly: Krácení daně ze mzdy, zneužití dopravních prostředků, nedostatečná péče o stroje. překročení fondu naturálií pro odprodej zaměstnancům na úkor krmivového fondu, nezaplacený výdej naturálií a porušení zákona o pracovním poměru. Navíc na oddělení Lučina bylo prověrkou zjištěno, že u sklizně obilí bylo vykázáno o 20 vagonů více než byla skutečnost. V prověrkovém období byli odpovědnými pracovníky v Písařově Vestci od 1. října 1958 vedoucí oddělení František Nečaz, vedoucí provozovny Josef Duchoň a účetní oddělení Jaroslav Vaneka. Na oddělení Lučina od stejného data vedoucí oddělení František Zlanbor, vedoucí provozovny František Mocer a účetní Věra Mocerová. Zjištění všech těchto skutečností doslova otřáslo celou revizní komisí, něco takového se v socialistickém zřízení nečekalo. Ředitel statku rozvázal dne 15. května 1959 pracovní poměr s Františkem Mocerem a

61

vedoucím oddělení byl jmenován vedoucí tachovského oddělení Bohumil Koza a obě oddělení tak byla spojena.62) V hodnocení zemědělství za rok 1958 pak bylo konstatováno, že úroveň zemědělské výroby v JZD a státních statcích na okrese vykázalo zlepšení. Zlepšil se poměr v zajišťování krmivové základny, ve větší míře bylo započato s úpravou i ošetřením luk a poprvé ve větší míře bylo započato s pěstováním kukuřice. Nebylo však dosaženo plánovaných hektarových výnosů i když ojedinělá družstva a provozovny státních statků plánované výnosy překročily. V živočišné výrobě došlo k celkovému zvýšení stavu skotu o 970 ks, z toho krav 367 ks. Dosažené výsledky v užitkovosti nebyly však dostatečné a u většiny družstev byly podprůměrné a jak bylo dále konstatováno – nedocházelo v dostatečné míře k odstraňování extenzivních prvků v zajišťování výroby, v krmné technologii a v péči o řádný odchov mláďat. Hynutí mláďat bylo sníženo jen nepatrně a porážkové váhy jatečního dobytka vykazovaly značnou rezervu. V chovu prasat došlo k příznivějšímu zástavu prasnic i produkci selat, avšak mnoho JZD neudržovalo stálý zástav prasat, což přispělo k neplnění tržního množství vepřového masa. Vážné nedostatky byly shledány u chovu slepic a produkci vajec. Tomuto úseku byla všeobecně věnována pramalá pozornost. Na státních statcích pak celkově nedošlo v podstatě k žádné změně v intenzitě a množství výroby, což se ostatně předpokládalo. Problémem však nadále zůstávaly vysoké finanční náklady na výrobu a neplánované ztráty. Statek Tachov vykázal neplánovanou ztrátu neskutečných 8 260 000 Kčs a statek Bor nezůstal pozadu. Ba naopak a výdaj tak dosáhl 8 639 000 Kčs. STS v roce 1958 pak v praxi uvedla nový způsob řízení zemědělské výroby. Plně převzala odpovědnost jak za rostlinnou, tak za živočišnou výrobu v JZD a prostřednictvím výrobních středisek řídila práci v JZD. Přenesením zodpovědnosti a řízení výroby na STS se změnily vztahy mezi STS a JZD. Těžištěm těchto vztahů se staly střediskové rady, na kterých se projednávaly komplexní problémy a úkoly JZD. Často se však stávalo, že vázla komunikace mezi jednotlivými radami, MNV a odborem zemědělství rady ONV. Posuňme se nyní již do roku 1959. Stav skotu k 1. březnu 1959 činil u JZD 5 867 ks a u Státního statku Bor 2 642 ks a Státního statku Tachov 2 735 ks. Stav prasat ke stejnému datu byl 4 907 ks. Nadále pak zůstávalo problémem vysoké 62)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis z 27. 2. 1959.

62

hynutí selat, které dosahovalo 20 %. V JZD Mýto uhynulo 31 %, v Oldřichově 23 %, v Souměři 30 %, Dolech 29 %, Kundraticích 30 %, Málkovicích 40 %, Pavlovicích 46 %. Naopak nejnižší procento hynutí vykazovala JZD v Pernolci 4 %, Maršových Chodech 8 %, Boječnicích 5 %, Strachovicích 5 % a Částkově 6 %. Stav slepic též k 1. březnu 1959 byl 12 052 ks a na záhumenkách chovali družstevníci dalších 17 067 ks a v soukromém sektoru mimo držitelů půdy do deseti arů chovali 29 625 ks, nezemědělci a chovatelé do deseti arů měli přibližně stejný počet slepic jako JZD, tj. 11 098 ks. Za 1. čtvrtletí 1958 byla průměrná dojivost v JZD 3,31 l mléka, na statku Tachov 3,53 l a Bor 4,56 l na jednu dojnici a den. V roce 1959 pak bylo v JZD docíleno průměrné dojivosti za stejné období 3,44 l, na statku Tachov 3,98 a na statku Bor 4,80 l mléka na jednu dojnici a den. Za 1. čtvrtletí 1959 tak bylo nadojeno o 181 000 l mléka více. Značně se však zaostávalo ve výrobě vepřového masa, což se projevovalo v plnění dodávek. Za stejné období roku 1959 bylo dodáno o 575 q méně masa než v roce předchozím.63) V reakci na zasedání ÚV KSČ, které jednalo o dalším rozvoji socialistické zemědělské velkovýroby byla při zhodnocení stavu zemědělské výroby na okrese připravována rajonizace, ve které byla jednotlivá JZD rozdělena do výrobních skupin. Těchto skupin bylo ustanoveno pět na základě přibližně stejných půdních podmínek, zatížení skotu na 100 ha, stavem pracovních sil atd. Do první skupiny byla zařazena JZD Bor, Čečkovice, Lom, Lužná, Malé Dvorce, Malý Rapotín, Maršovy Chody, Staré Sedlo, Stráž, Velký Rapotín, Boječnice64), Částkov. To byla JZD s nejlepšími podmínkami i když intenzita výroby byla rozdílná. Tato JZD však byla hodnocena jako disponujícími všemi předpoklady, aby během následujícího roku 1960 jejich hospodaření bylo vysoce intenzivní. Do druhé skupiny byla zařazena JZD Borovany, Darmyšl, Dehetná, Doly, Kosov, Oldřichov, Ostrov, Pernolec, Rácovy, Souměř, Staré Sedliště, Strachovice, Vysočany, Bernartice. Tato družstva měla přibližně stejné podmínky jako JZD první skupiny, ovšem s nižší intenzitou výroby ovlivněnou organizací práce, nedostatečnou výstavbou, nižšími stavy dobytka apod. Tato JZD pak měla při změně organizace výroby dosáhnout během roku 1960 intenzity výroby družstva první skupiny.

63)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis ze 17. 4. 1959. Rozhovor s Josefem Krasanovským, dne 22. 6. 2008. Dotyčný potvrdil výborné výsledky JZD Boječnice, kdy srovnával výsledky jednotlivých družstev v okolí. 64)

63

Třetí skupina zahrnovala JZD Damnov, Jadruž, Kurojedy, Málkovice, Mchov, Pavlíkov a Třískolupy. JZD v této skupině byla zaměřena především na pěstování ovsa s nízkým počet pracovních sil, větší vzdáleností k odbytišti zemědělských produktů apod. Do čtvrté skupiny byla zařazena JZD Dubec, Kundratice, Mýto, Nové Sedliště, Rájov a Úšava, která byla zaměřená na pěstování brambor. Pátou skupinu tvořila JZD Ctiboř, Dlouhý Újezd, Mlýnec, Pavlovice, Studánka a Újezd pod Přimdou, u kterých byl omezený osev pšenice a výroba měla odpovídat podhorským oblastem.65) Z celkové výměry 33 285 ha zemědělské půdy okresu Tachov v roce 1959 bylo 20 194 ha orné, která byla obdělávána z větší části státními statky, JZD a 5 % státními lesy a vlast. socialistickým sektorem a 7 % zbytku sektorem soukromým. Od roku 1945 úrodnost půdy klesala vlivem nedostatku pracovních sil a s tím související nedostatečné obdělávání půdy. Obdělávání hlavně zaostávalo na lučních porostech, kde porosty sena a otavy nebyly vysekány a jen v řídkých případech v pohraničních oblastech vypásány dobytkem. V důsledku nesklízení, se takové louky stávaly vlhké, uchytil se na nich mech a potom se uvádělo, že jsou neskliditelné z důvodu zamokření. Do tohoto stavu se louky dostaly během 14-15 let. Zamokřené louky podmáčely i konce honů polí, takže v roce 1959 bylo celkem zamokřeno 6 525 ha pozemků, z toho orné 2 186 ha, luk 3 788 ha a ostatních půd 551 ha. Nejvážnější situace se jevila u JZD Staré Sedliště, Staré Sedlo, Lom, Darmyšl, Stráž, Mchov, ale ohrožena byla i další družstva. U státních statků bylo největší zamokření v pohraničních obcích. Proto byly urychlovány meliorační práce pod heslem: „Meliorace – nejvýnosnější investice do půdy“.66) Dne 16. ledna 1960 na společné členské schůzi ve Starém Sedlišti došlo ke schválení sloučení JZD Staré Sedliště, Nové Sedliště a Úšava v jeden hospodářský celek. Sloučením vzniknul celek o výměře 781,47 ha zemědělské půdy, z toho 521,59 ha orné. Hospodářská základna k 1. lednu 1960 je uvedena v tabulce č. 63. Na jednu pracovní sílu tak připadlo 7,3 ha zemědělské půdy. O několik dnů později 22. ledna 1960 byla projednána na společné členské schůzi otázka sloučení JZD Bernartice, Strachovice a Dehetná. O sloučení požádala všechna tato tři JZD. Žádosti podaly na místně příslušné MNV, které žádosti družstev projednaly a postoupily ke 65) 66)

Tamtéž, Rada OV KSČ Tachov, zápis ze 17. 4. 1959. Tamtéž, OV KSČ Tachov, zápis z 10. 9. 1959.

64

schválení ONV. Ten je následně schválil. Hospodářská základna k 1.lednu 1960 je uvedena v tabulce č. 65. Pracovní síly a stavy zvířat pak v tabulkách č. 68, respektive č. 69. Na jednoho pracovníka připadalo 6,21 ha zemědělské půdy.67) V předchozím textu jsem uvedl JZD, která byla navržena na konsolidaci. Jejich situace byla celkově vzato nadále špatná. Pravda je, že některá JZD vykazovala v určité oblasti výroby menší či větší zlepšení, ale ostatní výroba značně pokulhávala. Tato družstva tak např. překročila nepatrně plán tržních dodávek masa a mléka, ale již nebyla schopna splnit plán v dodávkách vajec. Obdobný stav panoval i v rostlinné výrobě. V plánu konsolidace na rok 1960 tak nadále byly evidovány družstva Dlouhý Újezd, Doly, Dubec, Mchov, Pavlovice, Souměř, Málkovice, Ostrov, Rájov. Snad všem vedoucím orgánům muselo být jasné, že finanční situace družstev v letech 1957 – 1960 byla stále více tíživá a u mnohých doslova katastrofická. Nebýt velkorysé finanční pomoci státu, mnohá družstva by byla zrušena již dříve. Tento stav byl řešen slučováním družstev či jejich předáváním státním statkům. Ostatně předávání státním statkům nakonec postihl všechna JZD.

67)

Tamtéž, Rada OVKSČ Tachov, zápis z 29. 1. 1960.

65

Závěr V roce 1949 došlo na okrese Tachov k horečnému zakládání JZD a dvou státních statků. Při tomto hromadném zakládání se nebraly ohledy na to, zda nově vzniklá družstva budou vůbec schopna efektivně fungovat. Zda budou mít odpovídající zemědělské vybavení a dostatek pracovních sil. Již od počátku se tak družstva potýkala s mnoha problémy a těžkostmi, které vedly k nespokojenosti členů. Jeden problém tak ventiloval a umocňoval další a i přes vysoké státní finanční dotace bylo hospodaření řady družstev odsouzeno k zániku. Okres Tachov na přelomu 50. a 60. let 20. století patřil v zemědělské výrobě mezi nejhorší v republice a likvidace družstev hrozila každým okamžikem. Jen v roce 1960 dostala JZD okresu bezmála 13 000 000 Kčs na dotacích, které se však v podstatě nepromítly ve výsledcích hospodaření. Družstevníci žádali o převod do státních statků již několik let, ale to se setkávalo u stranických orgánů se značným nepochopením. V roce 1960 se kvůli stranické kampani za zrušení záhumenkových hospodářství a zavádění pevných odměn situace výrazně zhoršila. Družstevníci, téměř výhradně bývalí osídlenci, vesměs neschopní sami hospodařit, odpověděli útěkem z vesnic, a to bez ohledu na trestní stíhání. Likvidací družstev se nepatrně zlepšila sociální situace bývalých družstevníků. Státu zůstalo na památku 35 000 000 Kčs nesplacených dluhů tachovských družstevníků, bývalých osídlenců, které měli zaplatit za své příděly usedlostí a půdy z let 1945-1948. Jejich splacení se totiž vyhnuli právě vstupem do JZD. Převod všech JZD do ČSSS si vlastně vynutili sami družstevníci, mnohdy proti vůli svých předsedů, dosazených do funkcí stranou jako „odborníci“, protože ti pobírali nadstandardní platy, o které samozřejmě převodem přišli. Převod všech tachovských družstev do státních statků byl zároveň základem koncepce, jež měla z nejhoršího zemědělského okresu v republice učinit vzorový. Do tachovských státních statků začaly plynout obrovské investice a během 60. let zde vyrostly moderní agrokombináty, jakožto snaha režimu o industrializaci zemědělství a ekonomické vyrovnání tohoto odvětví s průmyslem nejpozději do roku 1970.

66

Seznam pramenů a literatury Prameny 1) Archivní prameny Státní okresní archiv Tachov Muzeum Tachov

2) Periodika Tachovská Jiskra, 1953-1960.

3) Publikované prameny 20 let státních statků v Tachově - oborového podniku, nositele řádu práce 1962– 1982. Tachov 1962.

4) Vzpomínky pamětníků Rozhovor s Josefem Krasanovským, bytem Bor 462, z 13. srpna 2008. Rozhovor s Annou Pacourkovou, bytem Kurojedy 61, z 2. září 2008. Rozhovor s Františkem Dvořákem ml., bytem Třískolupy 20, z 27. září 2008.

Literatura 1) Monografie Čapka, F., Slezák, L., Vaculík, J.: Nové osídlení pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno 2005. Jech, K.: Soumrak selského stavu 1945 – 1960. Praha 2001. Slezák, L.: Zemědělské osídlování pohraničí českých zemí po druhé světové válce. Brno 1978. Vaculík, J.: Reemigrace a osídlování volyňských Čechů v letech 1945 – 1948. Brno 1984.

2) Příspěvky ve sbornících Topinka, J.: Kolektivizace venkova v Plzeňském kraji 1949 - 1953. In: Minulostí západočeského kraje, XLI-1/2006. Růžička, M.: Z historie mládežnické brigády v Labuti. In: Sborník okresního muzea v Tachově, 14/1981.

67

Seznam zkratek CVP – Celoroční výrobní plán ČSSS – Československé státní statky FNO – Fond národní obnovy HTÚP – Hospodářsko-technická úprava půdy JZD – Jednotné zemědělské družstvo ks - Kus KNV – Krajský národní výbor MNV – Místní národní výbor OV KSČ – Okresní výbor Komunistické strany Československa PJ – Pracovní jednotka q – Metrický cent s.s. – Soukromý sektor STS – Strojní a traktorová stanice SÚS – Státní úřad statistický ZLH – Zemědělské a lesní hospodářství ZO – Závodní organizace

68

Resumé V roce 1949 došlo na okrese Tachov, tak jako v celém Československu, k zakládání JZD a státních statků. Při tomto zakládání se mnohdy nebraly ohledy na to, zda nově vzniklá družstva budou schopny efektivně fungovat. Okres Tachov patřil na přelomu 50. a 60. let 20. století patřil v zemědělské výrobě mezi nejhorší v republice a likvidace družstev hrozila každým okamžikem. Jen v roce 1960 dostala JZD okresu bezmála 13 000 000 Kčs na dotacích, které se však v podstatě nepromítly ve výsledcích hospodaření. Situace nakonec dospěla tak daleko, že všechna družstva byla zrušena a převedena do státních statků. Převod všech tachovských družstev do ČSSS byl zároveň základem koncepce, jež měla z nejhoršího zemědělského okresu v republice učinit okres vzorový.

In 1949 agricultural cooperatives and state farms were established in the district of Tachov, as well as in the all Czechoslovakia. In these establishing it was rarely consulted whether the newly originated cooperatives would be able to work effectively. The district of Tachov ranked at the turn of the 5th and 6th decade of the 20th century among the worst districts in the republic concerning the agricultural production, and liquidation of cooperatives was imminent at every moment. Only in 1960 the district agricultural cooperatives received subsidies amounting to almost 13 million Czechoslovak crowns, however the subsidies did not reflect in the economic results virtually. The situation finally resulted in liquidation of all cooperatives and their merger with state farms. The merger of all Tachov cooperatives with the Czechoslovak state farms was, at the same time, the basis of the conception which had to make the worst agricultural district in the republic a model one.

69

Seznam příloh Tabulka č. 1: Plnění plánu stavu hospodářských zvířat u JZD typu II.- IV. v okrese Tachov k 1. 7. 1950. Tabulka č. 2: JZD okresu Tachov, která překročila provozní úvěr k 30. 6. 1952. Tabulka č. 3: Stavy hospodářských zvířat dle jednotlivých sektorů v okrese Tachov k 29. 6. 1952. Tabulka č. 4: Stavy hospodářských zvířat v JZD a s.s. v okrese Tachov za rok 1953. Tabulka č. 5: Počet dosídlenců dle sektorů k listopadu 1954 v okrese Tachov. Tabulka č. 6: Rozdělení důchodů JZD okresu Tachov za rok 1954. Tabulka č. 7: Stav zemědělské půdy v okrese Tachov dle sektorů k 1. 1. 1954 a 31. 12. 1954. Tabulka č. 8: Hektarové výnosy v průměru za rok 1954 v okrese Tachov. Tabulka č. 9: Stavy hospodářského zvířectva v okrese Tachov v letech 1951–1954. Tabulka č. 10: Plnění nových metod v JZD okresu Tachov za rok 1954. Tabulka č. 11: Užitkovost hospodářských zvířat v okrese Tachov za rok 1954. Tabulka č. 12: Plnění výkupu hlavních živočišných výrobků k 10. 6. 1955 v rámci okresu Tachov. Tabulka č. 13: Statistický přehled o stavu jednotlivých JZD okresu Tachov za 3. čtvrtletí 1955 rozdělených do třech skupin dle bonity. Tabulka č. 14: Plocha půdy po zpřesnění v soukromém sektoru v okrese Tachov k 10. 7. 1955. Tabulka č. 15: Plocha půdy po zpřesnění ve vlastnictví JZD okresu Tachov k 10. 7. 1955. Tabulka č. 16: Plocha půdy bez hospodáře v okrese Tachov po zpřesnění k 10. 7. 1955. Tabulka č. 17: Změna v držbě půdy po zpřesnění v okrese Tachov. Tabulka č. 18: Hustota zástavu na 100 ha zemědělské půdy v okrese Tachov dle stavu k 1. 10. 1956. Tabulka č. 19: Údaje o rostlinné výrobě JZD okresu Tachov za rok 1956. Tabulka č. 20: Produkce plodin v ČSSS Bor za roky 1953 a 1956. Tabulka č. 21: Produkce plodin v ČSSS Tachov za roky 1953 a 1956. Tabulka č. 22: Náklady na 1 q plodiny u ČSSS Bor za roky 1953–1956. Tabulka č. 23: Náklady na 1q plodiny u ČSSS Tachov za roky 1953–1956.

70

Tabulka č. 24: Průměrná porážková váha skotu u ČSSS okresu Tachov za roky 1953 a 1956. Tabulka č. 25: Průměrná porážková váha jatečních prasat u ČSSS okresu Tachov za roky 1953 a 1956. Tabulka č. 26: Náklady na měrnou jednotku výrobku v živočišné výrobě dle produktů u ČSSS Tachov za roky 1953 a 1956. Tabulka č. 27: Náklady na měrnou jednotku výrobku v živočišné výrobě dle produktů u ČSSS Bor za roky 1953 a 1956. Tabulka č. 28: Hektarové výnosy dle plodin za rok 1957 u JZD okresu Tachov. Tabulka č. 29: Nejlepší JZD okresu Tachov v hektarových výnosech za rok 1957. Tabulka č. 30: Věková struktura osob trvale činných v zemědělství k 1. 2. 1956 u vybraných okresů Plzeňska v %. Tabulka č. 31: Věková struktura osob trvale činných v zemědělství k 1. 2. 1952 v okrese Tachov. Tabulka č. 32: Věková struktura osob trvale činných v zemědělství k 1. 2. 1955 v okrese Tachov. Tabulka č. 33: Věková struktura pracovníků v zemědělství u vybraných obcí okresu Tachov k 1. 2. 1955. Tabulka č. 34: Osoby získané do zemědělství ze škol u vybraných obcí okresu Tachov v letech 1955 a 1956. Tabulka č. 35: Plnění osevního plánu JZD okresu Tachov za 1. pololetí roku 1958. Tabulka č. 36: Semenářské dílce u JZD okresu Tachov za 1. pololetí roku 1958. Tabulka č. 37: Obdělávaná půda ČSSS v okrese Tachov k 30. 6. 1958. Tabulka č. 38: Ošetření luk u ČSSS okresu Tachov k 30. 6. 1958. Tabulka č. 39: Stav sklizené píce u ČSSS okresu Tachov k 31. 7. 1958. Tabulka č. 40: Stavy hospodářských zvířat u ČSSS okresu Tachov k 31. 12. 1958. Tabulka č. 41: Denní užitkovost u ČSSS Tachov k 31. 12. 1958 Tachov. Tabulka č. 42: Narození telat a selat u ČSSS okresu Tachov k 31. 12. 1958. Tabulka č. 43: Hynutí telat a selat u ČSSS okresu Tachov k 31. 12. 11958. Tabulka č. 44: Plnění dodávek ČSSS okresu Tachov k 30. 6. 1958. Tabulka č. 45: Náklady CSSS okresu Tachov na výrobu za 1. pololetí 1958. Tabulka č. 46: Hospodářské výsledky v živočišné výrobě JZD Dehetné k 1. pololetí roku 1957 a 1958.

71

Tabulka č. 47: Přírůstky v živočišné výrobě JZD Dehetné za 1. pololetí roku 1957 a 1958. Tabulka č. 48: Hospodářské výsledky v živočišné výrobě JZD Staré Sedliště za 1. pololetí roku 1957 a 1958. Tabulka č. 49: Přírůstky v živočišné výrobě JZD Staré Sedliště za 1. pololetí roku 1957 a 1958. Tabulka č. 50: Plnění osevního plánu hlavních plodin u JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 51: Hektarové výnosy u JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 52: Sklizeň a dodávky u JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 53: Plnění plánu stavu hospodářských zvířat u JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 54: Užitkovost na 1 ha zemědělské půdy u JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 55: Užitkovost na 1 ha orné půdy u JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 56: Výsledky v živočišné výrobě JZD okresu Tachov za roky 1957 a 1958, index růstu. Tabulka č. 57: Plnění plánu příjmů JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 58: Plnění plánu nákladů JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 59: Čistý důchod na rozdělení u JZD okresu Tachov za rok 1958. Tabulka č. 60: Vzrůst základních prostředků na 1 ha zemědělské půdy u JZD okresu Tachov v letech 1957 a 1958. Tabulka č. 61: Vzrůst nedělitelných fondů JZD okresu Tachov v letech 1957 a 1958. Tabulka č. 62: Rozdělení peněžního důchodu na 1 ha zemědělské půdy JZD okresu Tachov v letech 1957 a 1958. Tabulka č. 63: Hospodářská základna sloučením JZD Staré Sedliště, Nové Sedliště a Úšava k 1. 1. 1960. Tabulka č. 64: Pracovní síly JZD Staré Sedliště, Nové Sedliště a Úšava k 1. 1. 1960. Tabulka č. 65: Stavy hospodářských zvířat JZD Staré Sedliště, Nové Sedliště a Úšava k 1. 1. 1960. Tabulka č. 66: Hospodářská základna sloučením JZD Bernartice, Strachovice a Dehetná k 1. 1. 1960. Tabulka č. 67: Pracovní síly v JZD Bernartice, Strachovice a Debetní k 1. 1. 1960. Tabulka č. 68: Stavy zvířat v JZD Bernartice, Strachovice a Debetní k 1. 1. 1960. 72

Tabulka č. 69: Propagační leták. Příloha č. 70: Propagační leták.

73

Přílohy Tabulka č. 1 Plnění plánu stavu hospodářských zvířat u JZD typu II.- IV. v okrese Tachov k 1. 7. 1950: plán v ks skutečný stav v ks % skot 6 869 6 392 93,05 krávy 3 433 2 715 79,09 prasata 3 577 5 505 153,9 prasnice 571 615 107,71 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 3. 1.-31. 1. 1950. Tabulka č. 2 JZD okresu Tachov, která překročila provozní úvěr k 30. 6. 1952: JZD stav úvěru k 30. 6. 1952 v Překročeno v Kčs Kč Březí 485 000 98 000 Bor 743 000 40 000 Kurojedy 414 000 50 000 Mlýnec 560 000 181 000 Mýto 519 000 86 000 Rájov 377 000 38 000 Staré Sedliště 1 405 000 253 000 Újezd pod Přimdou 583 000 167 000 Úšava 373 000 30 000 Zdroj: SOkA Tachov, Rada červenec 1952. Tabulka č. 3 Stavy hospodářských zvířat dle jednotlivých sektorů v okrese Tachov k 29. 6. 1952: JZD II. – IV. typu plán v ks k 31. 12. 1952 stav v ks rozdíl v ks skot 7 023 6 412 - 611 prasata 3 572 5 539 + 1 967 soukromý sektor skot prasata

plán v ks k 31. 12. 1952 5 014 2 718

stav v ks 5 673 3 418

rozdíl v ks + 659 + 700

v rámci okresu plán v ks k 31. 12. 1952 skot 12 037 prasata 6 290 Zdroj: SOkA Tachov, Rada červenec 1952.

stav v ks 12 085 8 957

rozdíl v ks + 48 + 2 667

Tabulka č. 4 Stavy hospodářských zvířat v JZD a s.s. v okrese Tachov za rok 1953: JZD v ks soukromý sektor v ks skot 7 160 3 828 prasata 5 122 2 110 ovce 791 728

74

Zdroj: SOkA Tachov, Rada srpen 1953. Tabulka č. 5 Počet dosídlenců dle sektorů k listopadu 1954 v okrese Tachov: ČSSS Tachov 36 osídlenců, z toho 13 svobodných ČSSS Bor 50 osídlenců, z toho 16 svobodných JZD 12 rodin soukromý sektor 2 rodiny STS 13 osídlenců, z toho 11 svobodných Zdroj: SOkA Tachov, Rada listopad 1954. Tabulka č. 6 Rozdělení důchodů JZD okresu Tachov za rok 1954: Kčs 13 052 000 7 500 000

JZD měla peněžní důchody z toho živočišné výroby výdaje na výrobu příděl nedělitelnému fondu příděl sociálnímu a kulturnímu fondu členům PJ k rozdělení naturálie hodnota cca. Zdroj: SOkA Tachov, Rada 21. 1. 1955.

7 294 000 920 000 400 000 4 458 000 1 825 000

Tabulka č. 7 Stav zemědělské půdy v okrese Tachov dle sektorů k 1. 1. 1954 a 31. 12. 1954: % z celkové výměry % z celkové výměry zemědělské půdy okresu zemědělské půdy okresu k k 1.1.1954 31.12.1954 státní statky 40 41 JZD 36 35 soukromý sektor 19 20 záhumenky 1,3 1,2 ostatní sektor 3,7 2,8 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 21. 1. 1955. Tabulka č. 8 Hektarové výnosy v průměru za rok 1954 v okrese Tachov: žito pšenice oves ječmen brambory len stonky Zdroj: SOkA Tachov, Rada 21. 1. 1955.

75

22 q 14 q 21 q 22 q 70 q 28 q

Tabulka č. 9 Stavy hospodářského zvířectva v okrese Tachov v letech 1951–1954: k 1. 10. 1951 v k 1. 10. 1952 v k 1. 10. 1953 v k 1. 10. 1954 v ks ks ks ks skot 11 180 12 072 10 383 9 596 krávy 4 934 5 187 5 154 4 758 prasata 6 554 9 467 7 579 8 161 prasnice 938 1 050 732 814 ovce 647 1 222 1 200 1 286 drůbež 33 036 57 579 56 088 55 578 slepice 28 778 24 518 30 170 34 097 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 21. 1. 1955. Tabulka č. 10 Plnění nových metod v JZD okresu Tachov za rok 1954: plán ks metoda Malininové 110 metoda Šurikova výkrmu 50 prasat vzdušný odchov selat 200 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 21. 1. 1955. Tabulka č. 11 Užitkovost hospodářských zvířat v okrese Tachov za rok 1954: plán porážková váha skotu v kg 384 porážková váha prasat skutečnost v kg 105 přírůstky u skotu kg 0,45 přírůstky u prasat kg 0,50 dojivost krav l 1 470 odchov telat od 100 krav v ks 80 odchov selat od 100 prasnic v ks 11 nosnost slepic v ks 110 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 21. 1. 1955.

skutečnost ks 2 100 252

skutečnost 290 85 0,25 0,35 1 070 62 7,5 98

Tabulka č. 12 Plnění výkupu hlavních živočišných výrobků k 10. 6. 1955 v rámci okresu Tachov: skot 97,35 % prasata 107,63 % vejce 98,5 % mléko 80,7 % Zdroj: SOkA Tachov, Rada 22. 7. 1955. Tabulka č. 13 Statistický přehled o stavu jednotlivých JZD okresu Tachov za 3. čtvrtletí 1955 rozdělených do třech skupin dle bonity: zem. půda na 1 plánovaný výnos skutečný výnos I. skupina pracovníka v ha v Kčs na 1 ha v Kčs na 1 ha Boječnice 4,60 2 693 3 575

76

Částkov Dehetná Doly Dubec Lužná Malé Dvorce Maršovy Chody Mchov Nové Sedliště Pavlíkovice Pernolec Staré Sedliště Strachovice Třískolupy Velký Rapotín II. skupina Bernartice Bonětice Bor Ctiboř Čečkovice Darmyšl Kosov Kurojedy Lom Málkovice Mlýnec Ostrov Rájov Skviřín Souměř Stráž Tachov Úšava III. skupina Borovany Březí Damnov Dlouhý Újezd Mýto Oldřichov Pavlovice Racovy Studánka

4,90 7,00 6,20 8,50 8,80 6,60 10,30 4,50 7,30 8,20 8,10 6,90 6,90 9,50 5,70

2 094 1 401 634 859 955 902 1 219 544 917 994 982 928 1 250

1 644 1 075 540 1 249 1 375 892 984 594 1 044 908 1 041 943 1 200

zem. půda na 1 pracovníka v ha 9,60 7,90 6,20 6,50 7,00 8,80 8,60 9,50 9,60 6,60 5,00 9,30 5,90 7,30 8,40 7,40 7,30 6,50

plánovaný výnos v Kčs na 1 ha 1 519 706 1 549 1 049 1 351 794 616 592 838 1 485 1 259 896 861 1 357 683 1 428 893 786

skutečný výnos v Kčs na 1 ha 1 775 793 1 491 1 242 2 079 728 675 845 1 055 1 007 1 246 862 1 587 605 1 223 1 082 987

zem. půda na 1 pracovníka v ha 6,70 5,50 8,00 6,40 9,70 7,60 5,10

plánovaný výnos v Kčs na 1 ha 1 390 836 516 666 419 768 845

skutečný výnos v Kčs na 1 ha 1 118 801 650 888 572 961 1 002

77

Újezd pod Přimdou 4,40 Vítkov Zdroj: SOkA Tachov, Rada 18. 11. 1955.

1 007 -

928 -

Tabulka č.14 Plocha půdy po zpřesnění v soukromém sektoru v okrese Tachov k 10. 7. 1955: zem. výměra orná půda zahrady v louky v pastviny půda závodů v ha ha ha v ha celkem v celkem v ha ha soukromý 4 753,24 105,51 1 616,20 250,14 6 725,09 6 842,82 sektor záhumenky 286,93 58,94 17,81 4,05 367,73 431,27 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 23. 12. 1955. Tabulka č. 15 Plocha půdy po zpřesnění ve vlastnictví JZD okresu Tachov k 10. 7. 1955: orná půda v ha

zahrady v ha

louky v ha

6 186,08 68,60 2 014,35 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 23. 12. 1955.

pastviny v ha

zem. půda celkem v ha

508,73

5 771,76

výměra závodů celkem v ha 8 906,92

Tabulka č. 16 Plocha půdy bez hospodáře v okrese Tachov po zpřesnění k 10. 7. 1955: zem. půda orná půda v ha zahrady v ha louky v ha pastviny v ha celkem v ha 214,73 122,20 346,24 116,81 799,98 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 23. 12. 1955. Tabulka č. 17 Změna v držbě půdy po zpřesnění v okrese Tachov: ČSSS zem. půda orná půda v ha v ha SÚS k 15. 12. 1955 12 512,11 7 504,32 SÚS k 31. 5. 1956 (osev. pl.) 8 065,69 SÚS k 1. 8. 1956 13 285,35 7 905,59 oprava rozpisu k 20. 10. 1956 13 527,35 8 089,41 výkaz z ČSSS k 30. 12. 1956 13 403,26 8 192,53 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 20. 2. 1957.

JZD zem. půda orná půda v ha v ha 8 802,28 6 220,18 6 463,10 9 127,07 6 386,19 9 564,52 6 655,06

Tabulka č. 18 Hustota zástavu na 100 ha zemědělské půdy v okrese Tachov dle stavu k 1. 10. 1956: JZD JZD se záhumenkou ČSSS skot v ks celkem 49,4 55,5 27,7 z toho krav v ks 19,2 25,5 10,4 prasata v ks celkem 73,7 91,8 73,2 z toho prasnice v ks 7,1 5,5

78

ovce v ks 3,0 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 23. 12. 1955.

39,9

Tabulka č. 19 Údaje o rostlinné výrobě JZD okresu Tachov za rok 1956: ha % z orné půdy obilovin zaseto na 3 626 56,1 brambor zasázeno na 898 13,8 technických plodin zaseto na 203 3,1 krmných okopanin zaseto na 80 1,2 pícnin na orné půdě na 1529 ha 23,6 pšenice pěstována na 702 10,8 žito pěstováno na 1 238 19,1 ječmen pěstován na 656 10,1 oves pěstován na 1 030 15,9 luštěniny na zrno pěstovány na 115 1,7 Technické plodiny pak tvořil převážně len, který byl pěstován na 180 ha. Zdroj: SOkA Tachov, Rada 1. 3. 1957. Tabulka č. 20 Produkce plodin v ČSSS Bor za roky 1953 a 1956: 1953 1956 celkem t na 1 ha celkem t pšenice 253,5 16 484 žito 621 13,3 789 ječmen 680 15,61 466,2 oves 907 14,3 1 344 brambory 364,4 99,8 7 559 len stonky 165,5 222 víceleté 33 pícniny seno z luk 10 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 21 Produkce plodin v ČSSS Tachov za roky 1953 a 1956: 1953 1956 celkem t na 1 ha celkem t pšenice 34 11 329 žito 440 13 757 ječmen 529 14 709 oves 478 10 837 brambory 1 753 60 4 725 len stonky 85 217 víceleté 21 pícniny seno z luk 8 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957.

79

na 1 ha 18,5 15,11 13,65 15,84 138,4 41,23 22

na 1 ha 13 14 14 15 112 40 20

Tabulka č. 22 Náklady na 1 q plodiny u ČSSS Bor za roky 1953-1956:

ozim. obil. jar. obil. řepka brambory louky

1953 plán v skutečn. Kč v Kč 67,60 122,50 65,20 114,50 201,60 1 651,30 38,30 65 24 20

1954 skutečn. v Kč 191,04 155,45 1 033,40 88,98 46,36

plán v Kč 127 90,53 345 51,90 42,04

1955 plán v skutečn. Kč v Kč 108,16 208,50 97,95 200,41 323,10 497,02 48,69 118,98 42,37 94,24

1956 plán v skutečn. Kč v Kč 114,04 197,36 108,22 192,10 407,91 593,70 57,93 84,42 34,06 76,23

Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 23 Náklady na 1q plodiny u ČSSS Tachov za roky 1953-1956:

ozim. obil. jar. obil. řepka brambory louky

1953 plán v skutečn. Kč v Kč

plán v Kč

1954 skutečn. v Kč

1955 plán v skutečn. Kč v Kč

1956 plán v skutečn. Kč v Kč

76,60

97,90

90,30

139,90

99,85

163,65

126,00

181,00

65,80 201,80 58,20 22,50

104,90 619,90 106,90 32,30

82,70 311,70 49,50 33,50

154,20 1 196,20 119,70 27,70

112,80 323,73 53,02 42,22

299,37 739,25 160,15 84,27

118,19 490,00 74,78 35,49

181,01 575,71 81,51 57,52

Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 24 Průměrná porážková váha skotu u ČSSS okresu Tachov za roky 1953 a 1956: 1953 1956 Státní statek Bor 343 kg 327,41 kg Státní statek Tachov 335 kg 266 kg Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 25 Průměrná porážková váha jatečních prasat u ČSSS okresu Tachov za roky 1953 a 1956: 1953 1956 Státní statek Bor 95,1 kg 85,86 kg Státní statek Tachov 101 kg 86 kg Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 26 Náklady na měrnou jednotku výrobku v živočišné výrobě dle produktů u ČSSS Tachov za roky 1953 a 1956: 1953 1956 skutečnost v skutečnost v plán v Kčs plán v Kčs Kčs Kčs kg hovězího 8,74 26,95 12,91 28,13 masa kg vepřového 7,70 9,83 12,09 16,82 masa

80

litr mléka 1,67 2,39 2,19 vejce – 1 ks 0,86 1,29 1,01 sele – 1 ks Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957.

3,31 1,55 518,34

Tabulka č. 27 Náklady na měrnou jednotku výrobku v živočišné výrobě dle produktů u ČSSS Bor za roky 1953 a 1956: 1953 1956 skutečnost v skutečnost v plán v Kčs plán v Kčs Kčs Kčs kg hovězího 9,54 16,20 14,59 25,75 masa kg vepřového 6,80 9,20 11,31 15,35 masa litr mléka 1,65 2,08 2,11 3,43 vejce – 1 ks 0,96 sele – 1 ks 220 517,95 361 679,48 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 28 Hektarové výnosy dle plodin za rok 1957 u JZD okresu Tachov: plán v q skutečnost v q pšenice 20 20,1 žito 21 20 ječmen 20,7 18 oves 21 16,2 brambory 146 155 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 29 Nejlepší JZD okresu Tachov v hektarových výnosech za rok 1957: pšenice v q/ha žito v q/ha brambory v q/ha JZD plán skutečnost plán skutečnost plán skutečnost Malé Dvorce 24 28 25 28 180 200 Nové Sedliště 20 24 22 25 140 140 Třískolupy 21 29 23 24 160 235 Částkov 21 24 21 23,4 160 170 Boječnice 24 28 23 25 210 209 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 29. 6. 1957. Tabulka č. 30 Věková struktura osob trvale činných v zemědělství k 1. 2. 1956 u vybraných okresů Plzeňska v %: okres do 20 let 21 – 40 41 - 50 51 - 60 přes 60 Tachov 15,9 29,0 27,7 20,9 6,5 Blovice 4,9 23,5 26,3 26,8 18,5 Horažďovice 5,2 24,7 27,6 27,8 15,5 Klatovy 5,5 25,3 27,6 26,8 15,6

81

Plzeň 3,5 20,7 Rokycany 2,8 20,7 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 3. 1. 1958.

29,9 26,7

29,3 29,8

16,6 20,0

Tabulka č. 31 Věková struktura osob trvale činných v zemědělství k 1. 2. 1952 v okrese Tachov: sektory do 20 let 21 – 40 41 - 50 51 - 60 přes 60 let celkem JZD 155 1 174 934 564 197 3 024 stát. statky 89 280 128 71 26 594 celkem 244 1 454 1 062 635 223 3 618 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 3. 1. 1958. Tabulka č. 32 Věková struktura osob trvale činných v zemědělství k 1. 2. 1955 v okrese Tachov: sektory do 20 let 21 – 40 41 - 50 51 - 60 přes 60 let celkem JZD 466 850 812 613 189 2 930 stát. statky 415 442 160 106 43 1 166 celkem 881 1 292 972 719 232 4 096 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 3. 1. 1958. Tabulka č. 33 Věková struktura pracovníků v zemědělství u vybraných obcí okresu Tachov k 1. 2. 1955: obec do 20 let 21 – 40 41 - 50 51 - 60 přes 60 let Kosov 22 14 7 Oldřichov 7 16 22 14 5 Souměř 4 11 6 11 2 Studánka 4 1 20 32 9 Málkovice 3 18 7 12 9 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 3. 1. 1958. Tabulka č. 34 Osoby získané do zemědělství ze škol u vybraných obcí okresu Tachov v letech 1955 a 1956: obec září 1955 1. 2. 1956 Bor 5 4 Kosov 1 Rácovy 2 1 Stráž 4 5 Tachov 15 8 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 3. 1. 1958. Tabulka č. 35 Plnění osevního plánu JZD okresu Tachov za 1. pololetí roku 1958: plán v ha splněno v ha pšenice jarní 131,50 133 žito jarní 5 6 ječmen jarní 665 689 oves 1 045 1 050

82

plnění v % 101 120 103,5 100

len 173 brambory 917 kukuřice na siláž 240 žito ozimá 1 290 pšenice ozimá 654 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958.

179 918 246 1 290 677

103 100 102 100 102

Tabulka č. 36 Semenářské dílce u JZD v okrese Tachov za 1. pololetí roku 1958: výměra v ha % z oseté plochy pšenice 125 16 žito 161 12,5 ječmen 87 13 oves 139 13,6 brambory 172 28 jetel 122 28 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958. Tabulka č. 37 Obdělávaná půda ČSSS v okrese Tachov k 30. 6. 1958: zemědělská půda v ha Státní statek Tachov 8 363 Státní statek Bor 8 045 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958. Tabulka č. 38 Ošetření luk u ČSSS okresu Tachov k 30. 6. 1958: Státní statek Tachov plán v plnění v % ha ha ošetření luk 1 200 1 397 116,4 hnojení luk 900 916 101,7 z toho statkovými 80 80 100 hnojivy odvodnění luk 344 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958.

orná půda v ha 4 844 4 829

Státní statek Bor plán v plnění v % ha ha 1 063 921 86,6 895 847 94,6 158

250

158,2

-

536

-

Tabulka č. 39 Stav sklizené píce u ČSSS okresu Tachov k 31. 7. 1958: Státní statek Tachov Státní statek Bor plán v q plnění v q % plán v q plnění v q % seno z luk + orné 53 647 42 692 79,5 43 169 39 490 91,4 půdy Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958.

83

Tabulka č. 40 Stavy hospodářských zvířat u ČSSS okresu Tachov k 31. 12. 1958: Státní statek Tachov Státní statek Bor plán v ks skutečnost v ks plán v ks skutečnost v ks skot 2 754 2 655 2 615 2 406 krávy 969 1004 1 026 963 prasata 2 455 2336 3 453 2 524 prasnice 200 202 250 230 ovce 2 030 1 796 3 035 2 663 drůbež 4 462 5 730 9 700 5 905 slepice 2 609 3 043 2 950 3 021 koně 585 377 274 253 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958. Tabulka č. 41 Denní užitkovost u ČSSS okresu Tachov k 31. 12. 1958: Státní statek Tachov Státní statek Bor Plán v l Skutečnost v l Plán v l Skutečnost v l dojivost 5,5 4,55 5,99 5,42 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958. Tabulka č. 42 Narození telat a selat u ČSSS okresu Tachov k 31. 12. 1958: Státní statek Tachov Státní statek Bor skutečnost skutečnost plán v ks zvýšení % plán v ks zvýšení % v ks v ks telata 381 510 133 442 452 102 selata 1 254 1 126 94,5 1 415 1 275 90 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958. Tabulka č. 43 Hynutí telat a selat u ČSSS okresu Tachov k 31. 12. 1958: Státní statek Tachov Státní statek Bor skutečnost skutečnost plán v ks zvýšení % plán v ks zvýšení % v ks v ks telata 50 92 184 10 21 200 selata 228 99 45,4 110 134 121 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958. Tabulka č. 44 Plnění dodávek ČSSS okresu Tachov k 30. 6. 1958: Státní statek Tachov Státní statek Bor plán skutečnost % plán skutečnost % mléko v l 480 000 459 046 94 673 535 642 099 95,3 hovězí 1 100 1 118 100,6 1 396 1 025 73,4 prasata 900 729 81 1 383 1 214 87,7 telata 35 26 74 30 15 50 ovce 7 4 65 10 17 170 drůbež 10 25 250 14 -

84

vejce v ks 126 000 141 950 112,6 vlna 20 24 120 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958.

180 000 67

204 500 53

Tabulka č. 45 Náklady CSSS okresu Tachov na výrobu za 1. pololetí 1958: Státní statek Tachov Státní statek Bor skutečnost skutečnost plán v Kč % plán v Kč v Kč v Kč skot 1 513 000 2 556 000 188,9 1 439 000 2 126 000 dojnice 2 066 2 803 159,7 2 174 2 611 prasata 1 039 1 339 128,6 1 191 1 479 prasnice 422 574 136 397 496 na 1 l mléka 2,47 3,45 139,6 2,29 2,8 na 1 kg 15,68 26,49 168,9 16,07 23,7 hovězího na 1 kg 11,79 15,58 132,1 11,18 16,6 vepřového na 1 sele 427,65 576,30 134,7 419,8 596,3 Zdroj: SOkA Tachov, Rada 29. 8. 1958.

113 80

% 147,7 121 124,2 124,9 122,3 147,4 148,5 142

Tabulka č. 46 Hospodářské výsledky JZD Dehetné k 1. pololetí roku 1957 a 1958: 1. pololetí 1957 1. pololetí 1958 plán v ks plnění v ks plán v ks plnění v ks skot 96 95 102 105 z toho krávy 37 39 46 49 prasnice 10 10 12 13 slepice 162 102 275 285 narozená telata 24 18 22 24 narozená selata 75 50 71 42 připuštění krav a 28 38 27 25 jalovic Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 30.8.1958. Tabulka č. 47 Přírůstky v živočišné výrobě JZD Dehetné za 1. pololetí roku 1957 a 1958: 1. pololetí 1957 1. pololetí 1958 plán plnění plán plnění prasata v dkg 40 36 40 40 skot v dkg 50 37 40 45 mléko v l 24 890 20 153 31 850 35 118 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 30. 8. 1958.

85

Tabulka č. 48 Hospodářské výsledky v živočišné výrobě JZD Staré Sedliště za 1. pololetí roku 1957 a 1958: 1. pololetí 1957 1. pololetí 1958 plán v ks plnění v ks plán v ks plnění v ks skot 175 156 185 175 z toho krav 73 71 64 65 prasnice 20 17 22 18 slepice 675 475 484 409 narozeno telat 25 22 48 39 narozeno selat 120 140 132 105 připuštění 60 46 43 47 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 30. 8. 1958. Tabulka č. 49 Přírůstky v živočišné výrobě JZD Staré Sedliště za 1. pololetí roku 1957 a 1958: 1. pololetí 1957 1. pololetí 1958 plán plnění plán plnění prasata v dkg 40 45 50 47 skot v dkg 40 30 43 32 mléko v l 53 220 38 265 48 270 41 738 Zdroj: SOkA Tachov, OV KSČ Tachov, zápis ze zasedání 30. 8. 1958. Tabulka č. 50 Plnění osevního plánu hlavních plodin u JZD okresu Tachov za rok 1958: plán v ha plnění v ha plnění v % obiloviny 3 829,03 3 849,51 100,5 brambory 950,61 906,45 97,4 technické plodiny 197,67 209,59 106 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 51 Hektarové výnosy u JZD okresu Tachov za rok 1958: plán v q plnění v q plnění v % pšenice 21 18,27 87 žito 21,80 19 88,3 ječmen 21 17,60 83,8 oves 21 16,77 78,8 brambory 160 95,80 59,8 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 52 Sklizeň a dodávky u JZD okresu Tachov za rok 1958: dodáv příděl sklizeň ky % ze % ze fondu vq státu v sklizně sklizně osiv q pšenice žito

15 597 22 004

4 041 10 593

29,7 47,2

2 005 2 748

86

14,7 12,4

příděl fondu krmiv 2 491 3 154

rozděl % ze eno na sklizně PJ 18,3 14,3

5 040 5 709

ječmen oves brambory

12 273 17 840 86 860

3 911 1 754 27 199

31,8 9,8 31,9

1 621 4 327 24 466

13,2 24,2 28,1

5 130 9 928 25 490

41,7 55,6 29,3

1 611 2 831 9 765

Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 53 Plnění plánu stavu hospodářských zvířat u JZD okresu Tachov za rok 1958: plán v ks plnění v ks plnění v % skot 5 832 5 820 99,7 z toho krávy 2 206 2 256 102,2 prasata 4 794 4 592 95,7 z toho prasnic 548 619 112,9 slepice 17 542 13 041 74,3 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 54 Užitkovost na 1 ha zemědělské půdy u JZD okresu Tachov za rok 1958: plán plnění v% výroba mléka l 343 l 328 l 95,6 výroba hovězího masa v kg 50 kg 48,5 kg 97 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 55 Užitkovost na 1 ha orné půdy u JZD okresu Tachov za rok 1958: plán plnění v% výroba vepřového masa v kg 66 61,5 93,1 výroba vajec v ks 156 123,5 79,1 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č.56 Výsledky v živočišné výrobě JZD okresu Tachov za roky 1957 a 1958, index růstu: 1957 1958 index růstu v % stavy skotu na 100 ha zem. Půdy v ks 51 56,6 + 10,9 z toho krav v ks 20,2 21,9 + 8,4 stavy prasat na 100 ha orné půdy v ks 56,3 64 + 11,3 z toho prasnic v ks 6,8 8,6 + 12,6 stavy slepic na 100 ha orné půdy v ks 186,5 181,9 - 2,5 výroba mléka na 1 ha zem. Půdy v l 290,8 328 + 12,7 výroba hov. masa na 1 ha zem. Půdy 40,6 48,5 + 19,4 v kg výroba vepř. masa na 1 ha orné půdy 50 61,5 + 2,5 v kg výroba vajec na 1 ha neorné půdy v 128,8 123,5 - 4,2 ks Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959.

87

Tabulka č. 57 Plnění plánu příjmů JZD okresu Tachov za rok 1958: plán v tis. plnění v tis. v% Kčs Kčs tržby za živ. výr. celkem 11 997 11 888 99 z toho za zvířata zákl. stáda včetně stát. 447 861 179,2 nákupu z toho za ostatní zvířata včetně stát. nákupu 7 166 6 557 91,5 z toho za živ. výr. včetně stát. nákupu 4 384 4 550 103,3 tržby z rostl. výr. včetně stát. nákupu 6 048 4 538 75 ostatní příjmy 892 3 639 407,9 příjmy celkem 18 937 21 134 111,6 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 58 Plnění plánu nákladů JZD okresu Tachov za rok 1958: plán v tis. Kčs plnění v tis. Kčs v% režijní náklady celkem 1 502 1 649 109,7 výrobní náklady celkem 7 688 8 461 110 ostatní náklady 512 942 183,9 náklady celkem 9 702 11 052 113,9 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 59 Čistý důchod na rozdělení u JZD okresu Tachov za rok 1958: plán v Kčs plnění v Kčs v% příděl NF 1 509 1 819 120,5 splátky na investiční zápůjčky 190 196 103,1 příděl zajišťovacímu provoznímu 44 250 568,1 fondu příděl sociálnímu fondu 564 635 112,5 příděl kulturnímu fondu 178 202 113,4 prémie členům na rozdělení na PJ 6 741 6 863 101,8 důchod na rozdělení celkem 9 235 10 082 109,1 potřeba PJ 637 000 631 000 99 hodnota 1 PJ v penězích 10,58 10,87 102,7 hodnota 1 PJ v naturáliích 5,79 5,68 98,1 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 60 Vzrůst základních prostředků na 1 ha zemědělské půdy u JZD okresu Tachov v letech 1957 a 1958: 1957 1958 přírůstek v % základní stádo v Kč 653 727 11,10 stavby v Kč 1 643 1 943 18,20 stroje a dopravní prostředky v Kč 616 703 14,20 nářadí a zařízení v Kč 139 142 3,60 rozestavěné stavby v Kč 926 1 064 14,90 ostatní zvířata v Kč 510 527 3,30

88

hodnota zákl. prostředků ostat. zvířat 4 487 5 099 13,60 celkem v Kč Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 61 Vzrůst nedělitelných fondů JZD okresu Tachov v letech 1957 a 1958: přírůstek v % NF združstevnělý majetek v Kč 192 195 1,5 NF důchody z p. důchodu v Kč 451 581 28,8 NF přírůstky zvířat v Kč 161 186 15,5 NF přírůstky investice v Kč 202 296 46,5 NF subvence a dary v Kč 512 708 38,2 Fond osiv v Kč 174 182 4,5 Fond krmiv v Kč 377 421 11,6 Provozní zajišťovací fond v Kč 14 34 142,8 Kulturní fond v Kč 32 41 28,1 Sociální fond v Kč 55 67 21,8 Úvěry na základní prostředky v Kč 2 449 2 484 1,4 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. 1957

1958

Tabulka č. 62 Rozdělení peněžního důchodu na 1 ha zemědělské půdy JZD okresu Tachov v letech 1957 a 1958: přírůstek v 1957 1958 % celkové příjmy v Kč 1 765 2 077 17,6 z toho ze živočišné výroby v Kč 993 1 168 17,6 z toho z rostlinné výroby v Kč 428 446 8,2 z ostatní tržby v Kč 227 462 103,5 náklady celkem v Kč 871 1 086 24,6 z toho režijní náklady v Kč 139 162 16,5 z toho náklady na výrobu v Kč 698 831 19,0 z toho ostatní náklady v Kč 70 90 31,4 důchody na rozdělení celkem v Kč 857 990 15,5 z toho příděl NF 125 178 42,4 z toho na PJ včetně prémií v Kč 655 686 5,0 hodnota 1 PJ v penězích v Kč 11,33 10,87 95,9 hodnota 1 PJ v naturáliích v Kč 7,09 5,68 80,1 spotřeba PJ na 1 ha zem. půdy v Kč 57,6 PJ 62 PJ 107,6 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 27. 2. 1959. Tabulka č. 63 Hospodářská základna sloučením JZD Staré Sedliště, Nové Sedliště a Úšava k 1. 1. 1960: zemědělská půda v ha orná půda v ha Staré Sedlišti 389,87 277,16 Nové Sedlišti 200,38 137,75 Úšava 191,27 111,68

89

celkem 781,52 526,59 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 29. 1. 1960. Tabulka č. 64 Pracovní síly JZD Staré Sedliště, Nové Sedliště a Úšava k 1. 1. 1960: mužů žen Staré Sedlišti 51 26 Nové Sedlišti 28 12 Úšava 27 13 celkem 106 51 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 29. 1. 1960. Tabulka č. 65 Stavy hospodářských zvířat JZD Staré Sedliště, Nové Sedliště a Úšava k 1. 1. 1960: Staré Sedliště Nové Sedliště Úšava celkem skot v ks 219 136 143 498 krávy v ks 74 48 43 165 prasata v ks 190 163 104 457 prasnice v ks 70 18 10 98 slepice v ks 493 595 110 978 Zdroj: Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 29. 1. 1960 Tabulka č. 66 Hospodářská základna sloučením JZD Bernartice, Strachovice a Dehetná k 1. 1. 1960: zemědělská půda v ha orná půda v ha Bernartice 299,81 199,49 Strachovice 177,33 132,98 Dehetná 214,44 150,95 celkem 691,58 483,42 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 29. 1. 1960. Tabulka č. 67 Pracovní síly v JZD Bernartice, Strachovice a Debetní k 1. 1. 1960: mužů žen Bernartice 56 27 Strachovice 25 14 Dehetná 27 12 celkem 108 53 Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 29.1.1960. Tabulka č. 68 Stavy zvířat v JZD Bernartice, Strachovice a Debetní k 1. 1. 1960: Bernartice Strachovice Dehetná skot v ks 193 132 130 krávy v ks 75 56 57 prasata v ks 101 152 107 prasnice v ks 19 15 14 slepice v ks 450 260 360

90

celkem 455 188 360 48 1 070

Zdroj: SOkA Tachov, Zpráva pro zasedání rady ONV Tachov ze dne 29. 1. 1960. Příloha č. 69 Propagační leták

Zdroj: Muzeum Tachov.

91

Příloha č. 70 Propagační leták

Zdroj: Muzeum Tachov.

92