Název: Krajina „Studené války“ na okrese Tachov Autoři: Michal Rak - Lenka Starková - Jan Čibera
Předkladatel: Západočeská univerzita v Plzni Projekt: DF12P01OVV008 – Sídelní a krajinný prostor jako odraz kulturního dědictví a paměti národa (2012-2014, MK0/DF)
Anotace Mapa zachycuje předpokládaný průběh zařízení ženijně-technického zabezpečení státní hranice (tzv. železná opona) nedaleko obce Lesná (okr. Tachov), přesněji u zaniklých obcí Pavlův Studenec, Jedlina a Hraničky. Na základě analýzy historických a současných leteckých snímků byly vytipován možný průběh této stavby v tomto prostoru, vybraná oblast byla následně prozkoumána moderními nedestruktivními archeologickými metodami. U Pavlova Studence byla zdokumentována linie opevnění jednotek Pohraniční stráže, včetně střeleckých bunkrů z železobetonových prefabrikátů. Oblast mezi Jedlinou a Hraničkami je pak ukázkovým příkladem krajiny „Studené války“, kde byly zdokumentovány průběhy tří fází „drátů“, objekty polního opevnění, pozůstatky dalších vojenských staveb i řada drobných artefaktů, včetně smotků ostnatých drátů, izolátorů vedení vysokého napětí či celých kůlů „železné opony“. Popis mapy a mapových vrstev Mapa analytickým způsobem popisuje vývoj krajiny „Studené války“ v pohraničních oblastech okresu Tachov na základě analýzy historických leteckých snímků a následného ověření v terénu za využití moderních, nedestruktivních archeologických metod. Mapa se skládá ze tří základních vrstev: 1) Železná opona a její artefaktuální paměť v krajině 2) Objekty obranné linie 3) Přidružené mapové vrstvy reflektující odraz krajiny ve vztahu k železné oponě
1) Železná opona a její artefaktuální paměť v krajině V této vrstvě je zachycen průběh zařízení ženijně-technického zabezpečení státní hranice, tzv. železné opony, v územním polygonu Nová Knížecí Huť – Rozvadov (* zelezna opona). Mapování „železné opony“, zejména „drátů“, tedy plotových zábran znemožňující přechod území probíhalo na základě kombinace variabilních podkladových map a datových celků. Primární podklad pro digitalizaci průběhu jednotlivých linií „drátů“ tvořily datové rastrové sady leteckého laserového skenování. Na vygenerovaném digitálním modelu terénu byly zachyceny všechny tři chronologické horizonty vývoje výstavby a modifikace typů tohoto
zařízení od let padesátých do zhruba poloviny let sedmdesátých. Nejmladší horizont této obranné linie je vymezen linií, probíhající nejblíže k hraniční čáře se Spolkovou republikou Německo.
Artefakty „železné opony“ – keramické izolátory, dřevěný sloup, smotek ostnatého drátu. Tyto předměty je možno v pohraničí nalézat v hojném počtu (Foto L. Funk)
Verifikace interpretace digitalizovaných linií jakožto reliktů „železné opony“ byla dvojího typu. Zaprvé ověřením pomocí současných leteckých ortofotomap a topografických map 1:10 000 (poskytnutých prostřednictvím WMS mapového zdroje Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního). Tyto materiály umožňují sledovat odraz přítomnosti železné opony na lesních průsekách. Druhý typ verifikace představovala terénní prospekce krajiny. Výsledkem této fáze výzkumu reprezentuje podrobná terénní dokumentace nalezených artefaktů (majících vztah k „železné oponě“) a jejich následné zanesení do mapy. Jejich typologie a lokace jsou zobrazeny v samostatné vrstvě (*artefakty zelezne opony). Rozsah území analyzovaného terénní prospekcí je vyznačen v podobě polygonu (* terenni verifikace).
Relikt „železné opony“ severně od zaniklé vesnice Jedlina (Foto L. Funk).
2) Objekty obranné linie V oblasti zaniklé obce Pavlův Studenec (okr. Tachov) byla při terénním průzkumu zachycena linie polního opevnění jednotek Pohraniční stráže. Jednotlivé objekty byly geodeticky zaměřeny a následně převedeny do mapy jako samostatné vrstva (* objekty obranne linie; * bunkry). Oba tyto podklady zobrazují podrobnou a přesnou lokaci jednotlivých typů objektů, tvořících kompaktní obrannou linii. Jednotlivé typy terénních zásahů jsou vykresleny v malém měřítku, což umožňuje sledovat jejich morfologickou variabilitu. Na linii se nachází jak střelecké bunkry s železobetonových prefabrikátů, tak objekty polního opevnění, jako jsou okopy pro těžkou techniku (např. tanky, obrněné vozy, nákladná automobily), střelecké zákopy, úkryty, okopy pro klečící střelce, a také několik objektů nejasného určení. Postavení se nachází 500 – 800 metrů od státní hranice, jeho rolí bylo zachycení prvního případného útoků armád NATO a umožnění rozvinutí sil čs. armády.
Objekty opevnění u Pavlova Studence – střelecký bunkr z železobetonových prefabrikátů a okop pro těžkou vojenskou techniku (Foto L. Funk)
3) Přidružené mapové vrstvy reflektující odraz krajiny ve vztahu k železné oponě Tato vrstva zachycuje odraz hustoty osídlení v polovině 19. století (*budovy). Na jejím základě lze sledovat vývoj osídlení, zánikové horizonty jednotlivých usedlostí i celých vesnic nejen v důsledku výstavby železné opony, ale také v důsledku projevů demografického pohybu v návaznosti na sametovou revoluci (1989). Konfrontací s mapovým podkladem topografické mapy 1:10 000 je možné toto vizuální srovnání prezentovat v rámci mapy Krajina „Studené války“ na okrese Tachov. Zároveň tato vrstva obsahuje digitalizovaný základní vodní systém analyzovaného území. Na něm je velmi dobře patrný vztah zakládání jednotlivých sídelních jednotek v blízkosti vodního toku. Tento trend je odrazem jednak dosti variabilního a nesnadno prostupného typu krajinného reliéfu a jednak časté výrobní aktivity, která území českého západního pohraničí provází již od středověku. Návrh využití výsledku Mapa může být využita v mnoha dalších rovinách – k památkové ochraně, dalším výzkumným aktivitám či rozvoji cestovního ruchu. V zahraničí, zejména na západě, jsou pozůstatky z období tzv. „studené války“ chápány jak nedílná část národní historie a je jim věnována přiměřená pozornost při památkové ochraně. V České republice tomu tak zatím bohužel není. Předložená mapa ale jasně naznačuje, že krajina v pohraničí je plná reliktů
tohoto důležitého období. Ty ovšem ale jako důležité historické památky nejsou chápány ani místním obyvatelstvem a hodně jich tak nyní mizí, aniž by byly jakýmkoliv způsobem zdokumentovány, mnoho z nich je zničeno před jejich vlastní identifikací. Současnou těžbou dřeva jsou ohroženy zejména původní průseky pro „dráty“, které jsou nyní o to cennější, že pravděpodobně neexistují přesné mapy či plány, které by přesný průběh této nejznámější součásti „železné opony“ zaznamenávaly. Stejnou činností jsou samozřejmě ohroženy i objekty polního opevnění. Co je však důležitější, zkoumané jednotlivé památky netvoří v regionu okresu Tachov osamocení solitéry, ale jsou propojeny vzájemnými prostorovými a historickými vztahy. Po čtyřicet let byla oblast prakticky nepřístupná, po roce 1989 patřila k ekonomicky slabším, což znamená, že v krajině docházelo k malým změnám. A ačkoliv většina konstrukcí, které měly souvislost s ostrahou hranice, již zmizela, ráz krajiny se změnil málo a stále odpovídá stavu přinejmenším na konci „studené války“, možná i stavu z poloviny 60. let, kdy došlo k nejrozsáhlejším destrukcím staveb v opuštěných vesnicích. Toho by se mělo co nejrychleji při studiu a dokumentaci této epochy využít. Mapa může také posloužit jako jeden ze zdrojů při dalším studiu problematiky období po roce 1948 na Tachovsku. Jen jeden vybraný polygon byl prozkoumán terénní výzkumem a jasně ukázal na velký potenciál tohoto postupu, na základě orotofoto dat byla však vytipována mnohem větší oblast s pravděpodobným průběhem „drátů“. Mapa tak může sloužit jako pramen k dalšímu historickému, archeologickému nebo antropologickému výzkumu. Poslední významnou oblastí, kde může být mapa využita je cestovní ruch. Tachovsko stále patří k ekonomicky slabším regionům a období „nesvobody“ je atraktivním turistickým tématem a jeho správná prezentace by mohla zdejší oblasti pomoci. Předkládaný výsledek tak může pomoci při plánování nových turistických tras, cyklostezek a podobně.
Seznam použité související literatury (výběr) ASTON, M. - ROWLEY, T. (1974): Landscape Archaeology: an Introduction to Fieldwork Techniques on Post-Roman Landscapes. Newton Abbot. CHAPMAN, H. (2006): Landscape archaeology and GIS. Stroud. COCROFT, W. D. – THOMAS, R. J. C. (2007): Cold War. Building for Nuclear Confrontation. Swindon. DUBÁNEK, M. – LAKOSIL, J. – MINAŘÍK. P. (2008): Utajená obrana železné opony – Československé opevnění 1945-1964. Praha. GOJDA, M. (2000): Archeologie krajiny: Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha GOJDA, M. - JOHN, J. et al.. Archeologie a letecké laserové skenování krajiny = Archaeology and Airborne Laser Scanning of the Landscape. 1. vyd. Plzeň: Katedra archeologie, Západočeská univerzita v Plzni, 2013. JÍLEK, T. - JÍLKOVÁ, A. a kol. (2006): Železná opona: československá státní hranice od Jáchymova po Bratislavu v letech 1948-1989. Praha. KOLEJKA, J. (2013): Nauka o krajině: geografický pohled a východiska. Praha. SCHAMA, S. (2007): Krajina a paměť. Praha. SCHOFIELD, J. (2005): Combat Archaeology. Material Culture and Modern Conflict. London.
