Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov

Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov

Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií ze Společného regionálního operačního programu v rámci Grantového schématu Středočeského kraje ve spolupráci měst Benešov, Vlašim a Votice

Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov verze 1.0

Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy Na Václavce 46 150 00 Praha 5–Smíchov

1

Úvodní slovo .......................................................................................................5

2

Proces zpracování KPSS......................................................................................6

3

2.1

Metodologie zpracování KPSS .....................................................................6

2.2

Harmonogram procesu................................................................................ 7

2.3

Organizační struktura..................................................................................8

2.4

Triáda .........................................................................................................11

2.5

Pracovní skupiny ....................................................................................... 12

Socio-demografická analýza okresu Benešov .................................................... 14 3.1 Okres Benešov ........................................................................................... 14 3.1.1 Benešov .................................................................................................................15 3.1.2 Vlašim....................................................................................................................15 3.1.3 Votice.....................................................................................................................15 3.1.4 Obecná charakteristika okresu............................................................................. 16 3.2 Obyvatelstvo .............................................................................................. 17 3.2.1 Vývoj počtu obyvatel .............................................................................................17 3.2.2 Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku ........................................................... 19 3.2.3 Rodinný stav obyvatelstva.................................................................................... 20 3.2.4 Národnostní složení obyvatelstva (národnostní struktura) a státní občanství.... 20 3.2.5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Benešov ........................................21 3.2.6 Ekonomická aktivita obyvatelstva........................................................................ 22 3.3

Bytová situace ............................................................................................23

3.4

Nezaměstnanost ........................................................................................24

3.5

Aktivní politika zaměstnanosti ..................................................................26

3.6 Demografická prognóza.............................................................................28 3.6.1 Předpoklady projekce........................................................................................... 28 3.6.2 Výsledky projekce................................................................................................. 29 3.7 Sociální oblast ...........................................................................................30 3.7.1 Problematika dětí a mládeže ................................................................................ 33 3.7.2 Bezbariérové bydlení............................................................................................ 35 3.7.3 Školství v kontextu sociálních služeb ................................................................... 35 3.7.4 Osoby se zdravotním postižením ......................................................................... 36 3.7.5 Ústavní a terénní péče v okrese............................................................................ 36

3.7.5.1 3.7.5.2 3.8 4

Pobytové služby ........................................................................................... 36 Terénní služby .............................................................................................. 38

Informovanost o sociálních službách.........................................................39

Shrnutí analýz realizovaných v rámci procesu ..................................................42 4.1

Shrnutí analýzy dotazníkového šetření pro širokou veřejnost ...................42

4.2

Shrnutí analýzy dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb ....43

4.3

Shrnutí analýzy poskytovatelů sociálních služeb .......................................44

1

5

Doporučení .......................................................................................................46

6

Struktura strategické části ................................................................................48

7

SWOT analýza systému sociálních služeb na okrese Benešov............................49 7.1 Prioritní oblasti rozpracované do jednotlivých opatření............................50 7.1.1 Priorita 1. Zlepšení informovanosti...................................................................... 52 7.1.2 Priorita 2. Podpora rodiny a jejich blízkých......................................................... 54 7.1.3 Priorita 3. Plnohodnotný život pro osoby se zdravotním postižením..................60 7.1.4 Priorita 4. Rozvoj pobytových služeb pro seniory................................................ 65 7.1.5 Priorita 5. Rozšíření terénních služeb.................................................................. 67 7.1.6 Priorita 6. Zajištění mobility / bezbariérovosti.................................................... 69 7.1.7 Priorita 7. Podpora zaměstnávání znevýhodněných osob ....................................71

8

Návrh činnosti pracovních skupin a Triády pro příští období 2008 – 2010 ....... 74

9

Seznam manažerů a kontaktních osob .............................................................. 74

10 Přílohy zmíněné v dokumentu .......................................................................... 74 11

Zápůjční list ...................................................................................................... 75

12 Seznam podpořených projektů ......................................................................... 77

2

Tabulky:

Tabulka 1: Harmonogram projektu ...................................................................................... 8 Tabulka 2: Účastníci setkání pracovních skupin .............................................................. 12 Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel ve městech a ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001 ............................................................................................ 17 Tabulka 4: Vývoj počtu obcí v okrese Benešov.................................................................. 18 Tabulka 5: Obyvatelstvo okresu Benešov podle pohlaví a základních věkových skupin .......................................................................................................................................... 19 Tabulka 6: Obyvatelstvo podle národnosti (rok 2001) .................................................... 21 Tabulka 7: Obyvatelstvo podle ukončeného vzdělání (rok 2001)................................... 21 Tabulka 8: Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity (rok 2001) .................. 22 Tabulka 9: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické aktivity (rok 2001)......................................................................................................... 23 Tabulka 10: Základní údaje o domovním fondu (rok 2001)........................................... 23 Tabulka 11: Stav k 31. 12. – okres Benešov ........................................................................ 25 Tabulka 12: Uchazeči a volná pracovní místa – Úřad práce Benešov ............................ 25 Tabulka 13: Struktura uchazečů – Úřad práce Benešov .................................................. 25 Tabulka 14: Aktivní politika zaměstnanosti k 30. 9. 2006 .............................................. 27 Tabulka 15: Očekávaná úroveň plodnosti v krajích v roce 2050 ve srovnání s rokem 2002................................................................................................................................. 28 Tabulka 16: Očekávaná naděje dožití při narození v krajích, 2001–02 a 2050............ 29 Tabulka 17: Očekávaný počet obyvatel a přirozený přírůstek v krajích, 2002 a 2050 29 Tabulka 18: Očekávaná procentní struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin a index stáří, 2002 a 2050............................................................................... 30 Tabulka 19: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 v Benešově ......................................................................................................................... 31 Tabulka 20: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 ve Vlašimi ............................................................................................................................ 32 Tabulka 21: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 ve Voticích ........................................................................................................................... 32 Tabulka 22: Počty klientů obce s rozšířenou působností Benešov ................................. 34 Tabulka 23: Počty klientů sociálního odboru ve Vlašimi................................................. 34 Tabulka 24: Počty klientů sociálního odboru ve Voticích................................................ 34 Tabulka 25: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Benešov....... 34 Tabulka 26: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Vlašim ......... 34 Tabulka 27: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Votice .......... 35 Tabulka 28: Kriminalita dětí a mládeže na území okresu Benešov za rok 2006 ......... 35 Tabulka 29: Držitelé průkazu TP, ZTP A ZTP/P za územní jednotku Benešov............ 36 Tabulka 30: Počet nově přiznaných průkazek v roce 2005 ............................................. 36 Tabulka 31: Držitelé průkazu TP, ZTP A ZTP/P v jednotlivých městech ...................... 36 Tabulka 32: Domovy důchodců na území okresu Benešov ............................................. 37 Tabulka 33: Domy s pečovatelskou službou na území okresu Benešov......................... 37 Tabulka 34: Pobytová zařízení pro zdravotně postižené.................................................. 37 Tabulka 35: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Benešov .......................................................................................................................................... 37 Tabulka 36: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Vlašim38 Tabulka 37: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Votice 38 Tabulka 38: Počet čekatelů na umístění za rok 2005....................................................... 38 Tabulka 39: Pečovatelská služba ......................................................................................... 38 3

Tabulka 40: Pečovatelská služba – počty ošetřovaných v roce 2005............................. 38 Tabulka 41: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti sociální prevence .......................................................................................................................... 46 Tabulka 42: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 93 tis. obyvatel ........................................................................................................................... 46 Tabulka 43: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 93 tis. osob celkem.................................... 46 Tabulka 44: Údaje vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislosti a věku osob vyššího věku................................................................................................. 47 Tabulka 45: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu ........................................................................................................................... 47

4

1

Úvodní slovo

Komunitní plánování sociálních služeb je obecně moderní metodou, která směřuje k zmapování současných sociálních služeb na okrese Benešov a směřuje ke zjišťování potřeb občanů a chybějících článků v systému sociálních služeb. Výsledkem by měly být služby, které by v rámci možností měly být kvalitnější, efektivnější, návazné a reagovat na potřeby v daném regionu. Nejde o vytvoření obrovského systému služeb, ale o vytvoření systému, který tu bude pro občany a bude jim užitečný a hlavně dosáhnou na něj v situacích, kdy ho budou potřebovat. Hlavním charakteristickým znakem komunitního plánování je důraz kladený na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, na partnerství, dialogu a vyjednávání a na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků. Komunitního plánování sociálních služeb se účastní zejména obec nebo kraj, jako zadavatelé služby a dále poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a celá veřejnost. Celým procesem se prolíná spolupráce třech důležitých subjektů v oblasti sociálních služeb, a to veřejné samosprávy, poskytovatelů sociálních služeb a široké veřejnosti. Širokou veřejností pro potřeby komunitního plánování sociálních služeb je myšlena nejen veřejnost jako taková, ale i uživatelé sociálních služeb. Komunitní plánování sociálních služeb je tedy procesem, který se nevytváří „shora“, ale od občanů, tedy od všech, kteří se k této tématice chtějí vyjádřit, ať již z důvodů, že jsou přímými uživateli sociálních služeb nebo se jich tato problematika dotýká, třeba zprostředkovaně. Komunitní plánování sociálních služeb na okrese Benešov probíhalo v partnerství tří obcí s rozšířenou působností Benešov, Vlašim a Votice. V rámci tohoto projektu bylo pokryto území celého bývalého okresu Benešov, což čítá zhruba území o 115 obcí. Tento přístup byl zvolen zejména z důvodu historického vývoje okresu a provázanosti sociálních služeb na tomto území a v neposlední řadě z důvodu udržitelnosti procesu. Přesto se často objevují názory, že se některých tato tématika netýká. Pravdou však je, že právě sociální služby jsou velmi těsně spojeny s každodenním životem člověka, neboť se váží na neodvratitelné životní události, jako je např. narození, stáří a stejně tak na neočekávané životní události, které se v životě každého ve větší či menší intenzitě objeví, a to např. krizové situace, obtížné životní situace, invalidita…atd. Je tedy velmi důležité budovat sociální služby, které budou pro člověka, který je zrovna potřebuje, dostupné a efektivní. Pojďte je budovat společně, když ne třeba aktuálně pro svou potřebu, ale třeba pro solidaritu člověka s člověkem, s tím, který potřebuje pomoc sociálních služeb.

5

2 2.1

Proces zpracování KPSS Metodologie zpracování KPSS

Principy metody komunitního plánování Principy metody komunitního plánování vyjadřují hodnoty, které přináší metoda komunitního plánování a ke kterým je třeba se v praxi plánování sociálních služeb vztahovat. Hodnoty zachycené v principech odlišují metodu komunitního plánování od jiných plánovacích postupů. Nově do sféry plánování sociálních služeb přináší: důraz na aktivní roli uživatelů sociálních služeb a zastoupení jejich zájmů v procesu plánování, zapojení širokého okruhu lidí a spolupracovníků do tvořivé práce, opakované ověřování závěrů s přáním lidí, důraz na vyjednávání a zplnomocnění veřejnosti kontrolovat postup rozhodování i uskutečňování. Princip triády V rámci metody komunitního plánování spolu plánují a spolupracují minimálně tři strany: uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé. Princip rovnosti 1. Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Metoda komunitního plánování propojuje aktivitu občanů s rozhodováním na úřadě. 2. Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Je legitimní mluvit za sebe samotného i bez pověření, funkce či mandátu od zájmové skupiny. 3. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Organizace a procesy plánování musí zajistit všem účastníkům rovnost postavení a hlasu v průběhu všech jednání. Jedině pak je možná spolupráce, při níž jsou ke společnému prospěchu využity jedinečné znalosti, zkušenosti, dovednosti a nakonec i formální a mocenská postavení jednotlivců. Legitimitu sociálním službám dávají přání a potřeby uživatelů (budoucích uživatelů). Uživatelům je nutné vytvářet podmínky, aby mohli vyslovovat svá přání a potřeby a tam, kde to jde, je i sami zkoumat. Užitečný je i princip pozitivní diskriminace. Cílem pro uživatele je: „Už nikdy o nás bez nás.“ Princip skutečných potřeb Analýzy popisující stav sociálních služeb a jejich porovnání s normativy mohou být užitečnou pomůckou pro plánování rozvoje sociálních služeb. Nemohou však nahradit aktivní zjišťování skutečných (ne domnělých) potřeb všech zúčastněných stran. Princip dohody Výsledný plán je svého druhu smlouva, ve které se (přinejmenším) tři strany (viz princip triády) navzájem zavazují. Svobodný a informovaný souhlas musí být výsledkem svobodné rozpravy a demokratické spolupráce. Dohoda musí být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit. V komunitním plánování má přednost souhlasné rozhodnutí tj. „dokud nesouhlasí všichni, není odsouhlaseno nic“. Hlasování je nouzový prostředek, jímž přiznáváme, že se neumíme dohodnout.

6

Princip „Vše je veřejné“ Plánování sociálních služeb se zabývá věcmi veřejnými. Informace o dění v něm jsou veřejně dostupné a jednání jsou otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování jsou veřejnosti aktivně předávány. Princip dosažitelnosti řešení Plánování sociálních služeb může být zaměřeno na jeden nebo více problémů v sociální oblasti. Šíře záběru musí být přiměřená místnímu společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským imateriálním zdrojům. Princip cyklického opakování Komunitní plánování tvoří spirálu, v níž se fáze, témata a mnohé problémy cyklicky opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Princip kompetence účastníků V řízení plánování sociálních služeb musí být profesionalita, kompetentní lidé s jasnými zodpovědnostmi a pozicí. Demokratické spolupráci, efektivní rozpravě, uzavírání dohod účinně napomáhá dobrá koordinace, mediace, koučování a řízení stejně jako dovednost budovat týmy, projektově řídit a plánovat. Princip přímé úměry Kvalitně probíhající proces plánování je pro komunitu a její občany stejně přínosný jako výstup plánování vlastní plán. Kvalita výstupů plánování je přímo úměrná kvalitě jeho průběhu.1 2.2

Harmonogram procesu

Příprava projektu Komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov byla zahájena v roce 2004. V průběhu května 2005 proběhlo veřejné setkání poskytovatelů sociálních služeb na území bývalého okresu Benešov a zástupců z řad zadavatelů. Došlo k představení záměru projektu Komunitního plánování sociálních služeb a tento záměr se shledal z pozitivním ohlasem a organizace přislíbily účast na projektu. Tento proces byl zahájen na základě několika podnětů subjektů působících v sociální oblasti i na základě podnětu Krajského úřadu Středočeského kraje. V přípravné fázi byl zpracován materiál 02_Popis akce.pdf dostupný nyní na webových stránkách projektu. Tento materiál byl zpracováván za účasti zadavatelů (tj. zástupců měst) a vybraných aktivních zástupců poskytovatelů sociálních služeb z regionu. Zpracováním bylo pověřeno oddělení regionálního rozvoje, které připravilo tento materiál pro podání žádosti o finanční podporu projektu. V této fázi projektu také došlo ke kontaktování potencionálních dodavatelů metodiky komunitního plánování sociálních služeb a zjištěné informace byly použity ve výše uvedeném materiálu. Po schválení projektu došlo k výběru dodavatele metodiky komunitního plánování sociálních služeb standardním způsobem výběrového řízení. Následně bylo provedeno výběrové řízení na obsazení pracovní pozice místního koordinátora komunitního plánování sociálních služeb a tří spolupracovníků pro jednotlivá města. Tato struktura pracovního týmu dokázala zabezpečit případnou nutnou zastupitelnost v pracovním týmu.

Metodiky pro plánování sociálních služeb, vzniklé v rámci projektu „Zajištění místní a typové dostupnosti sociálních služeb“ 1

7

Následně byl proces komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov zahájen v červnu 2006. První komunitní plán sociálních služeb byl naplánován na květen 2007. Aktivity probíhaly v tomto horizontu: Tabulka 1: Harmonogram projektu ROK 2006

VI.

VII. VIII.

IX.

X.

ROK 2007

XI.

XII.

I.

II.

III.

IV.

V.

zahájení KPSS vytvoření jednotného vizuálního stylu dotazníkové šetření pro širokou veřejnost dotazníkové šetření pro poskytovatele sociálních služeb dotazníkové šetření pro uživatele sociálních služeb setkání triády setkání spolupracovníků SWOT analýza systému sociálních služeb veřejné setkání Benešov veřejné setkání Vlašim veřejné setkání Votice socio-demografická analýza setkávání pracovních skupin Benešov setkávání pracovních skupin Vlašim setkávání pracovních skupin Votice tvorba dokumentu katalog poskytovatelů a webových stránek informování o průběhu procesu

2.3

Organizační struktura

V roce 2004 se zrodila myšlenka komunitě plánovat sociální služby v rámci území bývalého okresu Benešov. Začal postupně vznikat tým lidí, kteří se snažili uvést tuto myšlenku v život. Začali probíhat jednání mezi obcemi s rozšířenou působností Benešov, Vlašim a Votice. Po dohodě o partnerství těchto měst začala skupina složená z projektového specialisty Miroslava Babického DiS., a vedoucích odborů sociálních věcí a zdravotnictví jednotlivých měst s rozšířenou působností (Benešov, Vlašim a Votice), PhDr. Jožky Machačové, Bc. Pavly Kovalské a Ilony Benákové pracovat na přípravě samotného projektu, který se začal realizovat 1. června 2006.

8

Pro zahájení procesu vznikl tento tým lidí: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Benešov: PhDr. Jožka Machačová vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Zajišťovala organizaci a zpracování projektu v přípravné fázi, úzce spolupracovala se zástupci partnerů. Dohlížela na průběh projektu a předkládání hodnotících zpráv včetně závěrečné hodnotící zprávy. Průběžně informovala vedení partnerů. Vlašim: Bc. Pavla Kovalská vedoucí odboru sociálního a zdravotního Podílela se na přípravné fázi projektu. Při realizaci projektu působila jako spojovací článek s městem Vlašim. Dále se pak podílela na organizování veřejného setkání, pracovních skupin a aktivně se účastnila na jednotlivých činnostech spojených s realizací projektu – připomínkování, sběr dat. Votice: Ladislava Trachtová vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2006 paní Ilona Benáková vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, (později vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí) Paní Ilona Benáková se podílela již na přípravě projektu. Dále se pak obě, pí. Ilona Benáková od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2006 a pí. Ladislava Trachtová od 1. 1. 2007 do 30.5.2007, působily jako spojovací článek s městem Votice. Dále se pak podílely na organizování veřejného setkání, pracovních skupin a aktivně se účastnily na jednotlivých činnostech spojených s realizací projektu – připomínkování, sběr dat. Oddělení regionálního rozvoje Benešov Miroslav Babický, DiS. specialista projektové přípravy Zajišťoval organizaci a zpracování projektu v přípravné fázi a následně zabezpečoval výběrová řízení na dodavatele a na personální obsazení projektu. V realizační fázi spolupracoval s ostatními zástupci odborů žadatele a se zástupci partnerů. Po celou dobu projektu se podílel na jeho průběhu. Zajišťoval kontrolu činností, plnění ukazatelů a plnění plánu projektu z hlediska přidělených finančních zdrojů. Současně zpracovával a zajišťoval předkládání hodnotících zpráv včetně závěrečné hodnotící zprávy. Po ukončení projektu bude podporovat realizaci jednotlivých aktivit uvedených v prioritních oblastech, kapitola 6.1. Prioritní oblasti. Veronika Frauenterková místní koordinátor komunitního plánování sociálních služeb Zajišťovala každodenní činnost spojenou s komunitním plánování sociálních služeb . Zajišťování informační kampaně, formování pracovních skupin, sběr podkladů pro socio-demografickou analýzu a její zpracování, praktické zajištění všech dotazníkových akcí, sběr údajů, organizace setkávání Triády a pracovních skupin, facilitace jejich jednání, běžné administrativní práce, písemné zpracování všech výstupů z KPSS a archivace materiálů, příprava textů pro katalog sociálních služeb, příprava podkladů pro webové stránku v rámci oficiálních internetových stránek 9

města, kompletace dokumentu KPSS, organizační zajištění veřejných projednání KPSS, zpracování monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy. Spolupracovníci: • Petra Povolná pro region Benešov • Lenka Švábová pro region Vlašim • Jan Dlab pro region Votice Spolupracovníci se podíleli na realizaci dotazníkových šetření, veřejných setkání, setkávání pracovních skupin, přípravě katalogu poskytovatelů sociálních. Stejně tak přispívali svými postřehy a názory v připomínkování jednotlivých materiálů, které vznikaly v průběhu procesu komunitního plánování sociálních služeb na okrese Benešov. Finanční odbor Linhartová Olga vedoucí finančního odboru města Benešov Město Benešov jako konečný uživatel zabezpečuje veškeré procesy, které jsou v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. Kancelář tajemnice Slaninová Zdeňka vedoucí personální agendy města Benešov V rámci projektu zajišťovala personální záležitosti projektu. Ostatní subjekty Činnost zpracování webových stránek probíhalo externím subjektem. Zpracování katalogu probíhalo z interních lidských zdrojů. Dodavatel metodického vedení projektu: Centrum pro komunitní práci střední Čechy: • metodické vedení procesu • zpracování socio-demografické analýzy za okres Benešov • konzultace při tvorbě katalogu poskytovatelů sociálních služeb • tvorba dotazníku a návrh jeho distribuce pro dotazníkové šetření • zpracování komunitního plánu sociálních služeb • konzultace při tvorbě a vedení pracovních skupin • koordinace triády • spolupráce při tvorbě informační kampaně • vedení místního koordinátora komunitního plánování sociálních služeb Organizační struktura je nástroj pro zapojení všech účastníků. Partnerská města vynakládají finanční prostředky na zabezpečení sociálních služeb a zajišťují občanům jejich co nejširší nabídku. Partnerská města jsou iniciátory zahájení procesu KPSS na okrese Benešov a jsou jeho důležitou součástí. Dále jsou zde poskytovatelé sociálních služeb, kteří přinášejí znalosti ohledně problematiky jednotlivých služeb i ohledně samotného poskytování služeb, mají znalosti o uživatelích služeb, jejich potřebách a přinášejí do systému sociálních služeb na území okresu finanční prostředky z dalších národních i zahraničních zdrojů. Uživatelé služeb jsou dalšími 10

velmi důležitými členy partnerství. Jen uživatelé mohou nejlépe seznámit ostatní členy partnerství se svými potřebami a přáními v oblasti sociálních služeb, a proto jsou nepostradatelní. Důvodem pro zapojení veřejnosti do tvorby komunitního plánu sociálních služeb je jejich znalost místního prostředí. Široká veřejnost přináší zajímavé postřehy, nápady a nové pohledy.

Zastupitelstva měst Benešov, Vlašim a Votice Rady měst Benešov, Vlašim a Votice Triáda Pracovní skupina Benešov

2.4

Pracovní skupina Vlašim

Místní koordinátor komunitního plánování

Organizační struktura na okrese Benešov

Pracovní skupina Votice

Triáda

Složení Triády bylo stanoveno na základě principu partnerství – zastoupení zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb. Zadavatelé:

PhDr. Jožka Machačová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, Benešov Bc. Pavla Kovalská, vedoucí odboru sociálního a zdravotního, Vlašim Ladislava Trachtová, vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí, Votice, od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2006 paní Ilona Benáková Poskytovatelé:

Ing. Pavlína Hradečná, o.s. Rytmus, Agentura pro podporované zaměstnávání, Benešov Dana Lučanová, Diakonie ČCE - středisko ve Vlašimi, Vlašim Jiřina Olmrová, o.s. Villa Vallila, Votice Veřejnost/uživatelé:

Petra Povolná, Benešov/uživatel Veronika Havlová, Vlašim/veřejnost Helena Pěkná, Votice/uživatel Triáda realizovala tyto aktivity: • •

monitorovala postup realizace projektu, připomínkovala závěry jednotlivých pracovních skupin, 11

• • • •

2.5

dávala podněty k realizaci jednotlivých aktivit procesu podílela se na specifikaci zaměření pracovních skupin a stanovení priorit připomínkovala průběžné výsledky jednotlivých částí komunitního plánu sociálních služeb, schvalovala části komunitního plánu sociálních služeb Pracovní skupiny

V pracovních skupinách byl zastoupen zadavatel, poskytovatelé a uživatelé sociálních služeb a široká veřejnost. Pracovní skupiny v průběhu procesu byly otevřené všem zájemcům. Pracovní skupiny pracovali na stanovení návrhu prioritních oblastí, jejich rozpracování do opatření a aktivit a vytipovávání realizátorů. Aktivitami pracovních skupin bylo rozpracování prioritních oblastí do opatření a aktivit. Těmito prioritními oblastmi byly: • • • • • • •

podpora rodiny a jejich blízkých plnohodnotný život pro zdravotně postižené pobytové služby pro seniory terénní služby sociální služby pro osoby v nepříznivé sociální situaci zaměstnávání znevýhodněných osob bezbariérovost – mobilita

Tabulka 2: Účastníci setkání pracovních skupin Datum 27.11.

4.12.

14.12.

Benešov Rok 2006 J.Marková L.Králová M.Rýdlová J.Machačová I.Benáková P.Povolná R.Matoušková V.Frauenterková H.Machuldová J.Marková D.Čermáková A.Králíčková K.Roubych H.Urbanová P.Povolná J.Kukurová J.Machačová V.Frauenterková J.Vzorná J.Roháčová A.Syslová M.Syslová J.Smyková J.Svitáková Z.Bramborová Z.Böhmová N.Stibůrková L.Hurtová Adamová

Datum

Vlašim

Datum

Votice

28.11.

L.Švábová M.Babický P.Kovalská B.Ptáčková V.Frauenterková P.Kovalská B.Ptáčková

30.11.

J.Bažantová J.Košařová M.Šustrová L.Kočí J.Petranová V.Liška D.Hronová

7.12. Schůzka se nekonala 2007 4.1.

2007 9.1.

V.Frauenterková P.Kovalská V.Kofroňová J.Sátrová M.Bělohlásková J.Srbová B.Ptáčková L.Němcová Z.Buchalová J.Ryndová J.Beránková K.Roubych V.Kružíková V.Frauenterková L.Švábová B.Ptáčková L.Němcová M.Noháčová J.Ryndová Z.Buchalová K.Roubych J.Zajíčková

12.12.

2007 2.1.

J.Vaňková L.Trachtová J.Kocurová M.Vrzalová I.Benáková M.Kuželová A.Čapková M.Chrpová L.Šišková F.Chrpa P.Kumšta L.Kočí J.Petranová M.Vrzalová J.Kocurová I.Benáková V.Frauenterková L.Trachtová S.Janoušová M.Vrzalová J.Dlab J.Petranová

12

11.1.

18.1.

6.2.

15.2.

Pesetová J.Machačová P.Povolná L.Švábová V.Frauenterková L.Hurtová I.Vlčková J.Matoušková M.Šimůnková J.Trusinová J.Machačová Karel Roubech J.Zajíčková P.Hradečná V.Frauenterková P.Povolná J.Trusinová J.Mažgútová H.Slámová A.Krchová J.Machačová V.Frauenterková E.Šindelářová P.Pešoutová V.Frauenterková J.Trusinová P.Povolná M.Šimůnková L.Švábová L.Švábová J.Zajíčková K.Roubych J.Machačová J.Tulach R.Tichovský V.Frauenterková M.Babický

23.1.

1.2.

8.2.

V.Kružíková J.Zábranská P.Kovalská V.Frauenterková D.Lučanová J.Zajíčková K.Roubych J.Ryndová P.Doubrava J.Beránková B.Ptáčková L.Švábová V.Frauenterková M. Průchová L.Švábová B.Ptáčková V.Havlová P.Kovalská V.Frauenterková J.Zajíčková K.Roubych B.Ptáčková J.Beránková R.Broir A. Krchová Z.Polčák J.Polčáková P.Kovalská V.Frauenterková

16.1.

25.1.

30.1.

13.2.

L.Kočí V.Frauenterková J.Homolková F.Chrpa M.Chrpová V.Liška L.Trachtová J.Vaňková D.Hronová M.Vrzalová A.Hromadová A.Čapková V.Frauenterková J.Počepický L.Šišková H.Pěkná L.Trachtová J.Bažantová J.Petranová L.Kočí V.Frauenterková J.Počepický S.Janoušová J.Bažantová L.Trachtová J.Petranová L.Kočí V.Frauenterková L.Trachtová L.Šišková D.Hroníková F.Chrpa M.Chrpová A.Hromadová J.Zajíčková K.Roubych S.Janoušová V.Frauenterková

13

Analytická část procesu 3

Socio-demografická analýza okresu Benešov

Sociálně-demografická analýza vznikla jako podkladový materiál pro tvorbu komunitního plánu sociálních služeb v okrese Benešov. Je rozdělena na dvě části. Na část demografickou a na část sociální. Demografická část popisuje současné demografické trendy okresu Benešov, a jeho nadřazených územních jednotek, jako je Středočeský kraj a celá Česká republika. Na základě projekce obyvatelstva ve výhledu do roku 2050 se snaží určit početní a strukturální charakteristiku obyvatelstva. 3.1

Okres Benešov

kraj: Středočeský obce s rozšířenou působností:

Benešov Vlašim Votice

obce s pověřeným obecním úřadem:

Benešov Sázava Týnec nad Sázavou Vlašim Votice

Obr. č. 1: Mapa okresu, zdroj: http//mesta.obce.cz

obce:

Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Bukovany, Bystřice, Čakov, Čechtice, Čerčany, Červený Újezd, Český Šternberk, Ctiboř, Čtyřkoly, Děkanovice, Divišov, Dolní Kralovice, Drahňovice, Dunice, Heřmaničky, Hradiště, Hulice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chlum, Chmelná, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Jankov, Javorník, Ješetice, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Křivsoudov, Kuňovice, Lešany, Libež, Litichovice, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Lštění, Maršovice, Mezno, Miličín, Miřetice, Mnichovice, Mrač, Načeradec, Nemíž, Nespeky, Netvořice, Neustupov, Neveklov, Olbramovice, Ostrov, Ostředek, Pavlovice, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Pravonín, Přestavlky u Čerčan, Psáře, Pyšely, Rabyně, Radošovice, Rataje, Ratměřice, Řehenice, Řimovice, Šetějovice, Slověnice, Smilkov, Snět, Soběhrdy, Soutice, Stranný, Strojetice, Struhařov, Střezimíř, Studený, Tehov, Teplýšovice, Tichonice, Tisem, Tomice, Trhový Štěpánov, Třebešice, Václavice, Veliš, Vodslivy, Vojkov, Vracovice, Vranov, Vrchotovy Janovice, Všechlapy, Vysoký Újezd, Xaverov, Zdislavice, Zvěstov

14

3.1.1

Benešov2

obec s rozšířenou působností (Benešov) obec s pověřeným obecním úřadem (Sázava, Týnec nad Sázavou)

části obce:

Baba, Bedrč, Benešov, Boušice, Buková Lhota, Červený Dvůr, Dlouhé Pole, Chvojen, Konopiště, Mariánovice, Okrouhlice, Pomněnice, Radíkovice, Úročnice, Vidlákova Lhota správní obvod obce s rozšířenou působností Benešov:

Benešov, Bukovany, Bystřice, Čakov, Čerčany, Český Šternberk, Čtyřkoly, Divišov, Drahňovice, Hvězdonice, Chářovice, Chleby, Chlístov, Chocerady, Choratice, Chotýšany, Chrášťany, Kozmice, Krhanice, Krňany, Křečovice, Lešany, Litichovice, Lštění, Maršovice, Mrač, Nespeky, Netvořice, Neveklov, Ostředek, Petroupim, Popovice, Poříčí nad Sázavou, Postupice, Přestavlky u Čerčan, Pyšely, Rabyně, Řehenice, Sázava, Soběhrdy, Stranný, Struhařov, Teplýšovice, Tisem, Třebešice, Týnec nad Sázavou, Václavice, Vodslivy, Vranov, Vysoký Újezd, Xaverov 3.1.2 Vlašim

obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem části obce: Bolina, Domašín, Hrazená Lhota, Nesperská Lhota, Polánka, Vlašim, Znosim správní obvod obce s rozšířenou působností Vlašim:

Bernartice, Bílkovice, Blažejovice, Borovnice, Čechtice, Ctiboř, Děkanovice, Dolní Kralovice, Dunice, Hradiště, Hulice, Chlum, Chmelná, Javorník, Kamberk, Keblov, Kladruby, Kondrac, Křivsoudov, Kuňovice, Libež, Loket, Louňovice pod Blaníkem, Miřetice, Mnichovice, Načeradec, Nemíž, Ostrov, Pavlovice, Pravonín, Psáře, Radošovice, Rataje, Řimovice, Šetějovice, Slověnice, Snět, Soutice, Strojetice, Studený, Tehov, Tichonice, Tomice, Trhový Štěpánov, Veliš, Vlašim, Vracovice, Všechlapy, Zdislavice 3.1.3 Votice

obec s rozšířenou působností obec s pověřeným obecním úřadem

části obce:

Amerika, Beztahov, Bučovice, Budenín, Hory, Hostišov, Javor, Kaliště, Košovice, Lysá, Martinice, Mladoušov, Mysletice, Nazdice, Nezdice, Otradovice, Srbice, Střelítov, Větrov, Votice, Vranov, Zdeboř správní obvod obce s rozšířenou působností Votice: Červený Újezd, Heřmaničky, Jankov, Ješetice, Mezno, Miličín, Neustupov, Olbramovice, Ratměřice, Smilkov, Střezimíř, Vojkov, Votice, Vrchotovy Janovice, Zvěstov 2

Zdroj: http://portal.gov.cz

15

3.1.4 Obecná charakteristika okresu

Okres Benešov se rozkládá v jižní části Středočeského kraje na předělu mezi střední a jižní částí Čech. Na západě sousedí s okresy Příbram a Praha-západ, na severu s okresy Praha-východ, Kolín a Kutná Hora, na východě s okresem Havlíčkův Brod z kraje Vysočina, na jihu pak s okresy Pelhřimov (kraj Vysočina), Tábor a Písek (kraj Jihočeský). Povrch převážné části okresu tvoří Středočeská pahorkatina v povodí střední Vltavy a dolní Sázavy. Terén okresu je členitý, lesnatý, s mnoha rybníky. Nadmořská výška kolísá od 200 do 700 metrů nad mořem. Pro hornatost okresu je typický táhnoucí se hřeben s Českou Sibiří, Sedleckou kotlinou, nejvyšším bodem okresu je vrch Mezivrata (712 m n.m.). Část přirozených hranic okresu tvoří na severozápadě tok Vltavy až po Slapskou nádrž a z východní strany do Vltavy přitékající Sázava. Vybudováním Slapské přehrady na Vltavě a nádrže Švihov na Želivce změnila část těchto vodních toků zcela svůj charakter. Slapská vodní nádrž o ploše zhruba 1 390 ha (při naplnění) představuje nejen rezervoár užitkové vody, ale stala se jedním z nejvýznamnějších center hromadné i individuální rekreace ve Středních Čechách. Nádrž Švihov o ploše 1 400 ha slouží jako zásobárna pitné vody. Svojí rozlohou 1 523 km2 zaujímá okres 2. místo ve Středočeském kraji a 13,8 % z jeho rozlohy. Hustotou osídlení 61 obyvatel na km2 patří mezi nejméně osídlené okresy kraje. K 1. lednu 2004 náleželo do okresu Benešov 115 obcí, ve kterých žilo 93 392 obyvatel, 46 011 mužů a 47 381 žen. V sedmi městech okresu – Benešově, Vlašimi, Voticích, Týnci nad Sázavou, Sedlci-Prčicích, Bystřici a Sázavě žilo 52,2 % všech obyvatel, přičemž v největším městě Benešově počet obyvatel přesahuje 16 tisíc. Nad dvanáct tisíc obyvatel má Vlašim. Průměrný věk obyvatel okresu Benešov činil 39,7 roku, což odpovídá průměru kraje, hodnota indexu stáří 96,9 je vyšší než průměr kraje. Území okresu mělo dříve vysloveně zemědělský charakter. Dnes je okres v rámci kraje významným producentem brambor a obilovin. Významným hospodářským odvětvím je i lesní hospodářství. Postupné zprůmyslnění oblasti nastalo po roce 1960 a důležitým odvětvím ekonomické činnosti se stal i průmysl. Největší podíl patřil strojírenské, potravinářské, kovodělné a elektrotechnické výrobě. V současné době patří v okrese k největším zaměstnavatelům podniky Sklárny Kavalier, a.s. Sázava, Sellier & Bellot, a.s. ve Vlašimi, TRW Autoelektronika, s.r.o. v Benešově a RABBIT Trhový Štěpánov, a.s. Školství je v okrese zastoupeno sítí základních škol, učilišť, středních i vyšších škol. Střední odborné vzdělání lze získat v 8 školách, střední všeobecné vzdělání na gymnáziu v Benešově nebo Vlašimi. Jsou zde i 2 vyšší odborné školy, jedna se zemědělským zaměřením, absolventi druhé jsou diplomovanými očními techniky. Benešovsko představuje jednu z nejzachovalejších oblastí po stránce přírodovědné. Rozmanitá krajina s vodními toky dává široké možnosti pro rekreaci, turistiku i návštěvy kulturních památek. V jižní části okresu Benešov se nachází chráněná krajinná oblast „Blaník“ o rozloze 4 000 ha. Jejím účelem je chránit typ staré kulturní zemědělské krajiny. Ve vyvážené harmonické krajině dominují Velký a Malý Blaník. Chráněná krajinná oblast je bohatá na historické a archeologické památky. Za přírodní rezervaci je vyhlášen například Podhrázský rybník u Bystřice – největší na okrese – kde hnízdí několik desítek druhů ptáků a je též vyhledávanou zastávkou tažných ptáků. Národní přírodní rezervace Ve Studeném 2 km od města Sázavy má zachovány porosty pralesovitého charakteru. 16

K nejvýznamnějším kulturním památkám patří bezesporu zámek Konopiště. Patří k nejnavštěvovanějším v Čechách a jsou v něm umístěny významné uměleckohistorické sbírky, zbrojnice, v rozsáhlém parku sochy ze 17.-19. století. Dále je v okrese gotický hrad Český Šternberk, barokní zámek Jemniště, renesanční zámek Komorní Hrádek a zámek Líšno. Zámky jsou i v řadě dalších obcí, nachází se zde i řada kostelů a kaplí s nesmírnou historickou cenou. 3.2

Obyvatelstvo

3.2.1 Vývoj počtu obyvatel

Podle výsledků sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001 zaujímal okres Benešov 7. místo z okresů Středočeského kraje s počtem 93 156 obyvatel a v celé České republice dokonce až 51. místo. V hustotě obyvatel na 1 km2 se zařadil okres Benešov až na 11. místo ve Středočeském kraji, a to docela hluboko pod krajským průměrem, který byl 101,7 obyvatele na km2, kdežto v okrese Benešov pouze 61,2 obyvatele na km2. Tabulka 3: Vývoj počtu obyvatel ve městech a ostatních obcích podle správního vymezení obcí k 1. 3. 2001 obyvatelstvo celkem 1961

podíl na obyvatelstvu okresu v % (2001)

1970

1980

1991

2001

2006

95 468

96 996

94 419

93 156

93 516

100

okres Benešov

99 285

z toho města:

37 336

40 711

47 787

49 157

48 814

48 528

52,4

9 774

10 769

14 258

15 892

16 323

16 245

17,5

Benešov Bystřice

4 642

4 241

3 845

3 803

3 872

4 016

4,2

Sázava

2 285

2 780

3 637

3 688

3 728

3 755

4,0

Sedlec-Prčice

3 810

3 569

3 403

3 202

2 946

2 883

3,2

Týnec nad Sázavou

4 500

4 790

5 473

5 249

5 213

5 092

5,6

Vlašim

8 747

10 515

12 613

12 809

12 270

12 103

13,2

Votice ostatní obce:

3 578

4 047

4 558

4 514

4 462

4 434

4,8

61 949

54 757

49 209

45 262

44 342

44 988

47,6

Zdroj: Český statistický úřad

Okres Benešov jako samostatný územní a správní celek, jak ho známe v dnešní podobě, vznikl v roce 1960 sloučením okresu Benešov a Vlašim a přičleněním dalších obcí z okresů Votice, Sedlčany, Ledeč nad Sázavou a Jílové. Ovšem od roku 1960 procházel neustálými změnami v počtu obcí, to je také jedno z vysvětlení změny počtu obyvatel v okrese. Obce, které přibyly tzv. meziokresní územní změnou jsou například Pyšely (1996) a Sázava (2000). K častým změnám docházelo i uvnitř hranic okresu. V průběhu sedmdesátých let docházelo k integraci obcí, takže v roce 1980 bylo na okrese celkem jen 76 obcí. Proti roku 1970 ubylo tedy 95 obcí, ale následně docházelo nejen k územním přesunům, ale i postupné dezintegraci3. Před komunálními volbami v roce 1991 došlo k rozsáhlé dezintegraci, osamostatnilo se 25 obcí. V době Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo v okrese Benešov 115 obcí a tento stav trvá dodnes.

3

dezintegrace = rozpad, rozklad, rozpolcení, rozdělení celku

17

Od .1.2007 Sedlec Prčice se všemi svými částmi již není součástí bývalého okresu Benešov. Tabulka 4: Vývoj počtu obcí v okrese Benešov

1. 3. 1961 1. 12. 1970

obcí 184

počet částí obcí 554

obyvatel 99 285

175

562

95 468

1. 11. 1980

76

529

96 996

3. 3. 1991

106

507

94 419

1. 3. 2001

115

569

93 156 zdroj: Český statistický úřad

Zajímavý je také vývoj počtu obyvatel ve městech a na vesnici. Trvalý odliv obyvatel venkovských obcí se začal ovšem v 90. letech zmírňovat. Oproti roku 1961, kdy ve venkovských obcích bydlelo 62,3 % obyvatel okresu, v roce 1970 to bylo 57,3 %, v roce 1980 už jen 50,7 %, při sčítání v roce 1991 poklesl podíl venkovského obyvatelstva o další téměř 3 procentní body na 47,9 %. Kdežto do roku 2001 se tento podíl snížil jen o 0,3 procentního bodu, takže podíl obyvatel ve venkovských obcích byl 47,6 %. V 90. letech došlo, na rozdíl od let předcházejících, k mírnému úbytku obyvatel ve městech. Ovšem počet obyvatel v jednotlivých městech se příliš nezměnil. Největší úbytek obyvatel zaznamenalo město Vlašim (-539), došlo zde k osamostatnění Řimovic, které původně patřily pod Vlašim, a největší přírůstek zaznamenalo město Benešov (+431). Pokud vývoj obyvatelstva v okrese Benešov shrneme v průběhu celého minulého století, došlo na tomto území k úbytku obyvatel, a to zhruba o jednu pětinu. V roce 1900 měl totiž okres Benešov v dnešních hranicích celkem 118 558 obyvatel a od té doby, s výjimkou let 1970 a 1980, kdy počet obyvatel mírně vzrostl, pokračoval klesající trend počtu obyvatel až do roku 2001, kdy proběhlo poslední sčítání a počet obyvatel v okrese byl 93 156. To znamená úbytek o 25 402 obyvatele.4 V letech 1991-2000 se narodilo celkem 8571 dětí (téměř o 34,9 % méně, než v předchozím desetiletí), naproti tomu zemřelo celkem 11 300 osob. Znamená to, že přirozený úbytek činil 2729 osob. V uvedeném období se do okresu přistěhovalo celkem 9854 osob a 9196 osob se z okresu vystěhovalo. Migrací došlo tedy k přírůstku obyvatel o 658 osob, ale v důsledku vysokého přirozeného úbytku došlo k celkovému úbytku obyvatel okresu. Nepříznivou skutečností je, že úbytek obyvatelstva přirozenou měnou je v podstatě trvalého charakteru, protože ani v jednom z posledních sledovaných deseti roků nebyl zaznamenán přirozený přírůstek obyvatel.5 Dlouhodobý trend poklesu úhrnné plodnosti pokračoval i v uplynulém desetiletí mezi sčítáními 1991 a 2001. Úhrnná plodnost6 v okrese poklesla z 1,72 na jednu ženu na počátku 90. let na 1,17 na konci devadesátých let. V roce 2001 byla úhrnná plodnost ve Středočeském kraji 1,16 na jednu ženu, tzn. srovnatelná s okresem Benešov.

4

Zdroj: Český statistický úřad – Sčítání lidu, domů a bytů 2001

5

Citace: Český statistický úřad – Sčítání lidu, domů a bytů 2001

6

úhrnná plodnost – průměrný počet dětí připadající na jednu ženu v průběhu jejího reprodukčního

období

18

3.2.2 Struktura obyvatelstva dle pohlaví a věku

Přibližně vyrovnané přírůstky mužů a žen s mírnou převahou mužů způsobují, že asi do věku 58 let trvá početní převaha mužů nad příslušným ročníkem žen. Ovšem ve vyšším věku postupně narůstá převaha žen, která se směrem k vyšším věkovým skupinám stále zvyšuje, vzhledem k vyšší úmrtnosti mužů. Počet žen ve věku nad 60 let je na okrese Benešov téměř o polovinu vyšší než počet mužů ve stejném věku.7 Tabulka 5: Obyvatelstvo okresu Benešov podle pohlaví a základních věkových skupin v tom období

podle pohlaví

obyvatelstvo celkem muži

podle věkové skupiny

%

ženy

%

0-14

%

15-59

%

60 a více

%

Ø věk v letech

1970

95 468

46 610

48,8

48 858

51,2

19 475

20,4

52 668

55,2

23 325

24,4

37,3

1980

96 996

47 443

48,9

49 553

51,1

22 501

23,2

53 328

55,0

21 167

21,8

36,1

1991

94 419

46 189

48,9

48 230

51,1

20 167

21,4

56 446

59,8

17 806

18,9

36,7

2001 1. 7. 2005

93 156 93 384

45 836 46 081

49,2 49,3

47 320 47 303

50,8 50,7

14 865 13 799

16,0 14,8

60 385 60 755

64,8 65,0

17 906 18 830

19,2 20,2

39,0 ---

1 150 128

563 506

49,0

586 622

51,0

172 736

15 ,0

748 997

65,1

228 395

19,9

---

Střed. kraj 1. 7. 2005

zdroj: Český statistický úřad

Když porovnáme složení obyvatel podle základních věkových skupin, zjistíme, že k pozitivnímu nárůstu obyvatel ve věkové skupině 0-14 došlo v průběhu sedmdesátých let, ale ostatní roky už pro nárůst nebyly tak příznivé. Nárůst v sedmdesátých letech se rovněž projevil nárůstem obyvatel v produktivním věku v průběhu devadesátých let. Ovšem u věkové skupiny 0-14 došlo oproti roku 1991 v roce 2001 k poklesu o 5302 obyvatel, což na celkovém počtu obyvatel znamená pokles o 5,4 %. Nepříznivý populační vývoj osmdesátých a především devadesátých let se projevuje stárnutím populace. Průměrný věk obyvatel se tak zvýšil z 37,3 let v roce 1970 na 39 let v roce 2001 a v roce 2004 až na 40 let. Došlo tedy ke zvýšení průměrného věku obyvatel od roku 1970 do roku 2004 o 2,7 roků. Průměrný věk mužů dosáhl podle České statistického úřadu v roce 2004 38,5 roku, průměrný věk žen byl o 2,9 roky vyšší.

7


19

Graf č. 1: Strom života okresu Benešov, 1. 7. 2005 95+ 90-94 85-89 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 1-4 0 4 000

3 000

2 000

1 000

0

1 000

2 000

3 000

4 000

muži ženy


3.2.3 Rodinný stav obyvatelstva

I v tomto okrese se v posledních letech projevuje moderní trend v uzavírání manželství, který posunuje tento krok do pozdějšího věku a rovněž také zvyšující se procento nesezdaných párů. Podle údajů, které uvádí statistický úřad je mnohem více vdov, což potvrzuje předešlé výsledky o vyšší úmrtnosti mužů viz. Strom života okresu Benešov. Například v roce 2001 bylo ve věkové skupině 60 a více let 1019 ovdovělých mužů, kdežto ve stejné věkové skupině u žen bylo 5594 ovdovělých žen, což je 5,5krát více. 3.2.4 Národnostní složení obyvatelstva (národnostní struktura) a státní občanství

Největší zastoupení obyvatel je české národnosti, a to 96,6 %. Druhou nejvíce zastoupenou skupinou je národnost slovenská – 0,8 %. U ostatních národností 20

nepřevyšuje jejich počet více než 0,3 %. K romské národnosti se přihlásilo 118 občanů, tj. 0,1 % z celkového počtu obyvatel. Je to pravděpodobně údaj podhodnocený, neboť podle poznatků sčítacích komisařů značná část Romů neuvedla žádný údaj o národnosti, nebo se přihlásila k národnosti české, nebo slovenské. Státní občanství České republiky má 99 % obyvatel.8 Tabulka 6: Obyvatelstvo podle národnosti (rok 2001) počet obyvatel 93 156 89 985 790 212 187 135 118 117 87 68 53 7 2 1 145 250

celkem z toho: česká slovenská ukrajinská polská moravská romská vietnamská maďarská německá ruská slezská řecká ostatní nezjištěno


3.2.5 Vzdělanostní struktura obyvatelstva v okrese Benešov

V oblasti vzdělání došlo ke zlepšení vzdělanostní úrovně. Oproti roku 1991, kdy při sčítání uvedlo 27 382 obyvatele pouze základní vzdělání, došlo do roku 2001 k poklesu na 19 254 obyvatele, což z celkového počtu obyvatel tvoří 24,6 % oproti předcházejícím 36,9 %. Především došlo ke zvýšení vzdělanostní úrovně u žen. V oblasti vysokoškolského vzdělání došlo u obyvatel k nárůstu o 1,5 procentního bodu mezi obdobím 1991 až 2001. Především ve vysokoškolských ekonomických oborech, kde došlo k nárůstu ze 7,1 % v roce 1991 na 14 % v roce 2001. Tabulka 7: Obyvatelstvo podle ukončeného vzdělání (rok 2001) počet 1991 celkem obyvatelstvo celkem v tom vzdělání: základní včetně neukončeného vyučení bez maturity střední odborné bez maturity vyučení s maturitou úplné střední všeobecné s maturitou úplné střední odborné s maturitou nástavbové studium vyšší odborné vysokoškolské z toho bakalářské

2001

muži

ženy

muži

ženy

74 252

35 832

38 420

celkem 78 291

38 209

40 082

27 382 23 883 3 622 --2 772 12 652 --49 3 439 ---

9 858 15 425 1 407 --938 5 832 --26 2 120 ---

17 524 8 458 2 215 --1 834 6 820 --23 1 319 ---

19 254 17 215 14 193 1 227 3 764 14 126 1 639 857 4 752 319

6 499 10 900 8 057 839 1 172 6 434 540 401 2 667 151

12 755 6 315 6 136 388 2 592 7 692 1 099 456 2 085 168

zdroj: Český statistický úřad 8


21

3.2.6 Ekonomická aktivita obyvatelstva

Podle výsledků SLDB 2001 činil podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel 51,3 %, míra ekonomické aktivity u mužů (69,6 %) i žen (52,8 %) byla pod průměrem kraje (ekonomická aktivita u mužů 70,5 % a u žen 54 %). Během devadesátých let klesl počet pracujících důchodců z 3,2 % z celkového počtu ekonomicky aktivních v roce 1991 na 1,7 % v roce 2001, což je téměř o polovinu. Dále došlo k poklesu osob na mateřské dovolené a to více než o 70 %. Počet osob hledajících zaměstnání se více jak ztrojnásobil. V důsledku horší věkové struktury proti roku 1991, výrazně poklesl podíl dětí, žáků, studentů, učňů a ostatních závislých osob z 27,5 % na 23,2 %. Tabulka 8: Obyvatelstvo podle pohlaví a ekonomické aktivity (rok 2001) celkem ekonomicky aktivní celkem

muži 26 609

ženy 21 149

45 597

25 505

20 092

51,1

48,9

1 548

810

738

3,2

1,7

z toho: pracující důchodci dovolené9

838

---

838

3,0

0,9

2 161

1 104

1057

0,7

2,3

44 988

18 968

26 020

48,2

48,3

21 050

7 835

13 215

20,0

22,6

1 215

112

1 103

0,1

1,3

21 633

11 021

10 612

27,5

23,2

1 090

---

1 090

0,5

1,2

hledající zaměstnání ekonomicky neaktivní celkem

celkem (podíl v %) 1991 2001 51,8 51,3

47 758

v tom: pracující osoby na mateřské

v tom

v tom: nepracující důchodci ostatní s vlastním zdrojem obživy děti, žáci, studenti, učni, závislé osoby osoby v domácnosti


Největší počet ekonomicky aktivních osob působil v průmyslu. Připadlo na něj 28,9 % ekonomicky aktivních, tento podíl měl v porovnání s předchozími lety mírně klesající tendenci. V zemědělství za posledních deset let klesl podíl pracujících přibližně o 14 procentních bodů až na 8,2 % z ekonomicky aktivních, ale i přesto je na okrese podíl ekonomicky aktivních v tomto odvětví druhý nejvyšší ve Středočeském kraji, první místo zaujímá okres Kutná Hora s 8,5 % . Stoupající podíl ekonomicky aktivních vykazuje terciální sféra. Relativně nejvyšší podíl žen pracuje v odvětvích školství, kultury, zdravotnictví a sociální činnosti. Podíl žen na celkovém počtu ekonomicky aktivních osob v těchto odvětvích přesahuje téměř 82 %.

9

v roce 1991 včetně osob na rodičovské dovolené

22

Tabulka 9: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle pohlaví a odvětví ekonomické aktivity (rok 2001) celkem ekonomicky aktivní celkem v odvětví: zemědělství a lesnictví průmysl

47 758

v tom muži ženy 26 609 21 149

celkem (podíl v %) 1980 1991 2001 100,0 100,0 100,0

3 917

2 702

1 215

22,4

22,4

8,2

13 787

8 045

5 742

33,4

33,1

28,9

4 666

4 315

351

9,5

7,4

9,8

6 394

2 929

3 465

8,9

9,1

13,4

stavebnictví obchod, stravování, ubytování doprava, pošty, telekomunikace sociální činnosti10

3 340

2 355

985

5,8

2,7

7,0

5 085

926

4 159

11,5

11,6

10,6

ostatní odvětví

7 867

3 952

3 915

5,7

12,7

16,5

nezjištěné odvětví

2 702

1 385

1 317

0,8

1,0

5,7


Z celkového počtu 45 597 zaměstnaných osob má druhé nebo další zaměstnání 2 364 osob, to je 5,2 %. Žen s druhým nebo dalším zaměstnáním je 774. Mezi osobami s druhým nebo dalším zaměstnáním převažují samostatně činní, jichž je 1 456 a podílí se na celkovém počtu téměř 62 %. Z celkového počtu zaměstnaných vyjíždí za prací mimo obec bydliště celkem 22 294 osob, to je téměř polovina ze všech pracujících. Téměř 83 % z vyjíždějících mimo obec bydliště vyjíždí za zaměstnáním denně. 3.3

Bytová situace

V roce 2001 při sčítání lidu, domů a bytů bylo v okrese Benešov zjištěno celkem 26 980 domů. V těchto domech měl někdo trvalé bydliště nebo byly určeny k bydlení či ubytování. Trvale obydlených z nich bylo 19 784 (tedy 73,3 %) a neobydlených 7 196 (tj. 26,7 %). Oproti roku 1991 se zvýšil počet domů o 1509, tj. o 5,9 %. Zvýšení celkového počtu domů je důsledek vysokého nárůstu neobydlených domů. Počet neobydlených domů vzrostl proti roku 1991 o 1 665 domů, to znamená o téměř 30 %, zatímco počet obydlených domů přibližně o 1 % (156 domů) poklesl. Pokles trvale obydlených domů byl zaznamenán jak u rodinných, tak i u bytových domů. Tabulka 10: Základní údaje o domovním fondu (rok 2001) trvale obydlené domy

trvale obydlené byty

z toho celkem 1. 3. 1961 1. 12. 1970 1. 11. 1980

21 556 21 378 20 997

3. 3. 1991

19 940

1. 3. 2001

19 784

rodinné domy 19 700 10 747 19 236

z toho v domech

bytové domy

celkem

603 983 1 407

28 450 28 673 31 748

18 159

1 475

18 044

1 337

rodinných

bytových

23 612 22 021 21 239

3 563 5 849 10 032

32 383

19 891

12 063

33 212

20 348

12 403


Pokud jde o neobydlené domy v roce 2001, nejvíce se na jejich celkovém počtu podílely rodinné domy (více než 97 %). Nejčastějším důvodem neobydlenosti domů je jejich využívání k rekreaci - 4 771 domů, tj. 66,3 % z celkového počtu neobydlených domů. Zhruba 10 % neobydlených domů je obydleno přechodně, necelých 9 % 10

školství, kultura, zdravotnictví, sociální činnosti

23

neobydlených domů není způsobilých k bydlení a 3,4 % domů je neobydleno z důvodu přestavby. 3.4

Nezaměstnanost

Okres Benešov patří do Středočeského kraje, který se řadí velikostí, počtem obcí i obyvatel mezi největší kraje České republiky. Poloha Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho ekonomickou charakteristiku. Úzká vazba s hlavním městem a hustá dopravní síť činí polohu kraje mimořádně výhodnou. Naopak zřejmá nevyváženost vztahu Prahy (jako metropole celorepublikového významu) a středních Čech (jako periferie Prahy) je pro kraj nevýhodou. Tato skutečnost, stejně jako absence krajského města jako správního centra, limitují rozvoj kraje. Pražská středočeská aglomerace, do níž spadá téměř 38 % obcí kraje s více než 46 % obyvatel, tvoří zázemí hlavního města. Středočeský kraj je pro Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje metropoli svůj rekreační potenciál. Intenzita sociálně-ekonomických vztahů je nejvíce ovlivněna dojížďkou za prací, která je z hlediska sociálně-geografické regionalizace nejfrekventovanějším pohybem (procesem) v území. 11 Ilustrace 1: Míra nezaměstnanosti v České republice k 30. září 2006 DC LB TP

UL

JN

CL

MO

SM

CV

CH

SO

LT

KV

KL RA

PM

RO

PZ

PY

PI

UO

OP OL ZR

PE

PV

JH

KA FM

PR

JI

VS BM BO

TR

CB

KM

VY

ZL UH

ZN CK

NJ

BK

ST

PT

OT

SY

HB

TA

BR

SU

CR

KH BN

JE

RK

PU

KO

PJ

KT

NA HK

NB

PB DO

TU

JC

AB BE

PS TC

MB

ME

LN

HO BV

M í r a n e z a m ě s t n a n o s t i (v % ) 0- 5 5- 1 0 10 - 1 5 15 - 2 0 >20


Podle setřídění úřadů práce k 30. září 2006 byla míra nezaměstnanosti v okrese Benešov 3,9 %, oproti tomu v Praze 2,9 %. Nejlépe na tom byla Praha-východ s 2,3 %. Tato míra nezaměstnanosti znamená pro Benešov 6. místo mezi úřady práce v České republice. Meziměsíční přírůstek nezaměstnanosti byl 2,9 %, oproti tomu Praha má -0,9 %. Meziměsíční nárůst nezaměstnaných zaznamenalo 21 úřadů práce – největší nárůst byl v okresech Praha-západ (o 4,0 %), Benešov (o 2,9 %), Rakovník (o 2,7 %) a Brnovenkov (o 1,3 %).

11

http://www.noviny-mpsv.cz

24

Počet zaměstnanců na jedno volné pracovní místo byl v okrese Benešov 2,6 uchazečů, v Praze to byl 1,1 uchazeč, oproti třeba Karviné, kde počet zaměstnanců na jedno pracovní místo je 29,6 uchazečů. 12 Tabulka 11: Stav k 31. 12. – okres Benešov 2002 13 621 1 935 354 3,86

průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance (Kč) uchazeči o zaměstnání (osoby) volná pracovní místa (místa) míra registrované nezaměstnanosti (%)

2003 14 636 2 239 437 4,67

2004 15 511 2 566 525 4,70


Tabulka 12: Uchazeči a volná pracovní místa – Úřad práce Benešov 12/05

uchazeči volná místa míra nezaměstn anosti (%)

1/06

2/06

3/06

4/06

5/06

6/06

7/06

8/06

9/06

10/06

2 447

2 636

2 624

2 575

2 277

2 108

1 989

1 997

2 019

2 077

2c26

612

523

592

659

711

796

598

719

769

793

844

4,58

4,91

4,86

4,80

4,17

3,85

3,64

3,71

3,75

3,88

3,77

zdroj: Úřad práce Benešov

Tabulka 13: Struktura uchazečů – Úřad práce Benešov z toho celkem

31. 3. 2006 30. 6. 2006

2575 1989

OZP13

plně invalidní

436 377

částečně invalidní 3 2

378 333

abs. VŠ do 30 os. zdrav. let znevýhodn. 55 42

17 19

ženyos. pečuj. těhot., o dítě do kojící, 15 matky 9 m 35 286 20 232

osoby potřebuj. zvl. pomoc 18 14

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat

Obce s rozšířenou působností Benešov

Zaměstnanost v jednotlivých odvětvích odpovídá průměru za kraj, nadprůměrná je zaměstnanost ve stavebnictví. Nadprůměrný je také podíl samostatně výdělečně činných osob. Obvod se vyznačuje nízkou mírou nezaměstnanosti, pozitivní je jeden z nejnižších podílů osob dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) v kraji a druhý nejvyšší počet obsazených pracovních míst na 1000 zaměstnaných. Problémem je naopak jeden z nejvyšších podílů nezaměstnaných absolventů v kraji. V obvodě se nacházejí významní zaměstnavatelé – SKLÁRNY KAVALIER a.s. v Sázavě, Masterfoods kom. spol. v Poříčí nad Sázavou, TRW Autoelektronika s.r.o. a Danone a.s. v Benešově. Vlašim Ekonomická základna je založena na zemědělství a průmyslu. V těchto dvou sférách je zaměstnán nadprůměrný podíl pracujících oproti kraji a naopak zaměstnanost ve službách je výrazně podprůměrná. V případě odvětví činnosti ekonomických subjektů stojí vlašimský obvod dokonce na prvním místě v kraji s nejvyšším podílem subjektů 12

13

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Správa služeb zaměstnanosti OZP – osoby se zdravotním postižením

25

působících v průmyslu a na třetím místě v podílu subjektů působících v zemědělství. Nejvýznamnějším a největším zaměstnavatelem je Sellier & Bellot a.s. působící v oblasti zbrojařského průmyslu. Votice Nejvíce lidí je zaměstnáno v zemědělství, dvojnásobně to převyšuje krajský průměr. Pozitivní je druhá nejnižší míra nezaměstnanosti a nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných v kraji. Největším zaměstnavatelem je TESLA TECH s.r.o. 3.5

Aktivní politika zaměstnanosti

V rámci aktivní politiky zaměstnanosti byla v podmínkách úřadu práce v Benešově uplatněna metodika: Diagnostika profesní orientace a studijních předpokladů14. Rozhodli se zde řešit problémy s počtem dlouhodobě nezaměstnaných v souladu s Opatřením 1.4 Národního akčního plánu zaměstnanosti 2003 aplikací poznatků metodiky semináře „Diagnostika profesní orientace a studijních předpokladů“, který je součástí projektu „Regionální informační centrum dalšího vzdělávání programu Phare 2000 – Fond rozvoje lidských zdrojů pro region Severozápad“. Vlastní aplikace metodiky v podmínkách ÚP v Benešově Vzhledem k tomu, že v rámci Pilotního projektu – semináře byl dán volný prostor frekventantům k využití metodiky při poradenské práci, je její využití možné doložit následujícími výsledky. V průběhu 1. pololetí roku 2003 byla tato metodika použita při poradenské práci s 20 uchazeči o zaměstnání, převážně se zdravotními handicapy, z nichž 15 později našlo uplatnění na trhu práce. Ve 2. pololetí roku 2003 s metodikou pracovalo 60 uchazečů o zaměstnání, z nichž následně 49 se opět uplatnilo na trhu práce. Úspěšně je metodika využívána i v rámci skupinového poradenství (JOB – CLUBU). Protože JOB – CLUB není jednodenním kontaktem se skupinou klientů, vytváří práce s dotazníky a jejich následné vyhodnocení tematickou náplň práce v průběhu 3 skupinových setkání. Ve 2. pololetí roku 2003 se skupinové práce v JOB – CLUBU zúčastnilo 25 uchazečů o zaměstnání, z nichž 14 po absolvování těchto setkání a za pomoci dalšího individuálního poradenství úspěšně vstoupilo na trh práce. Další možnosti využití metodiky „Diagnostika profesní orientace a studijních předpokladů“ se ověřilo při poradenské činnosti v rámci Informačních poradenských středisek (IPS). Zejména na besedách s tematikou volby povolání se žáky 8. a 9. ročníků a obdobně při besedách na středních školách a SOU. Tato metodika se také uplatnila při individuálním poradenství v rámci výběru vhodné rekvalifikace ke změně povolání. Rozvoj klíčových dovedností pro další vzdělávání Dalším výstupem projektu Regionálního informačního centra dalšího vzdělávání je motivačně vzdělávací program „Rozvoj klíčových dovedností pro další vzdělávání“, tematicky rozčleněný do pěti modulů nazvaných: Jak pozitivně komunikovat a prezentovat sám sebe, Jak efektivně pracovat s informacemi, Jak se efektivně učit, Jak správně psát, Jak se připravovat na zkoušky. Tento manuál určený uchazečům 14

http://www.noviny-mpsv.cz, Chalupecký Luboš, Mgr., Fialová Helena – 14. 6. 2004

26

o zaměstnání (zejména mladší věkové kategorie – absolventům středních a vyšších odborných škol), zaměřený na dovednosti a návyky potřebné pro celoživotní vzdělávání, nachází opět úspěšně uplatnění při poradenských aktivitách zejména při setkáních JOB – CLUBU. IAP (Individuální akční plán) je jednou z poradenských technik, která má přispět ke zvýšení možnosti uplatnění uchazeče o zaměstnání na trhu práce a k prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti. Jde o dlouhodobý proces poradenských aktivit směřující k aktivizaci uchazeče o zaměstnání a vytvoření prostoru pro to, aby mohl převzít odpovědnost sám za sebe. IAP vychází z každoročních Národních akčních plánů zaměstnanosti. V zásadě se jedná o postupné zavádění preventivních programů k omezení přílivu uchazečů o zaměstnání do dlouhodobé nezaměstnanosti do 6 měsíců evidence mladých do 25 let (program první příležitost) a do 12 měsíců evidence dospělých nad 25 let (program Nový start). V okrese Benešov bylo v rámci aktivní politiky například vytvořeno od počátku roku 2006 212 míst pro veřejně prospěšné práce, umístěno bylo 175 uchazečů. Společensky účelných pracovních míst bylo vytvořeno 99 a až na jedno místo bylo od počátku roku obsazeno. Naopak nebyly uděleny následující příspěvky – příspěvek při přechodu na nový podnikový program, překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu, příspěvek na zapracování. Stejně tak nebyla vytvořena místa u SÚPM15 u zaměstnavatele a chráněná pracovní místa – zřízení. Tabulka 14: Aktivní politika zaměstnanosti k 30. 9. 2006

veřejně prospěšné práce

počet vytvořených míst: stav k 30. 9. 2006 celkem od počátku roku počet umístěných uchazečů: stav k 30. 9. 2006 celkem od počátku roku

SUPM16 – vyhrazená místa

chráněná pracovní místa – SVČ občanů se ZP18

chráněné dílny – zřízení

SVČ17

příspěvek na provoz CHPD19, CHPM20 a CHPM – SVČ

187

59

---

6

---

---

212

99

---

1

---

---

153

53

2

5

3

20

175

98

0

0

2

20

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Správa služeb zaměstnanosti

15 16 17 18 19 20

společensky účelné pracovní místo společensky účelné pracovní místo samostatně výdělečná činnost zdravotní postižení chráněné pracovní dílny chráněné pracovní místo pro osobu se zdravotním postižením

27

3.6

Demografická prognóza

Tato demografická prognóza byla sestavena pro účely komunitního plánování sociálních služeb v okrese Benešov. Měla by tedy především odpovídat na otázky spojené s vývojem celkového počtu obyvatel a s hrubou věkovou strukturou populace. Tyto odpovědi by pak zodpovědným osobám ve městě měly umožnit lépe přizpůsobit strukturu sociálních služeb na území města potřebám současného i budoucího obyvatelstva. Projekce obyvatelstva ve Středočeském kraji21

Výpočet byl proveden bez uvažování vnitřního i zahraničního vlivu na populační vývoj. Důvodem byla skutečnost, že při odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů a její vývoj závisející zejména na celkové hospodářské situaci (pracovní příležitosti, bytová výstavba) a tím atraktivnost regionu je prakticky nepředvídatelná. Jedná se tedy o údaje prezentující hypotetický vývoj počtu a věkového složení obyvatelstva kraje ovlivněné pouze přirozenou měnou, tzn. vývojem porodnosti a úmrtnosti. 3.6.1 Předpoklady projekce

Očekávaný vývoj plodnosti Středočeský kraj se ve vývoji plodnosti neliší od ostatních krajů, ke změně nedošlo ani během devadesátých let, tedy v období zásadních změn reprodukčního chování obyvatelstva České republiky. Tabulka 15: Očekávaná úroveň plodnosti v krajích v roce 2050 ve srovnání s rokem 2002 úhrnná plodnost 2002 Středočeský kraj Hlavní město Praha ČR – střední varianta

průměrný věk matek při porodu

2050 1,20 1,08 1,17

1,65 1,76 1,62

2002 27,80 29,50 27,80

2050 29,40 30,90 29,50


Předpoklad budoucího vývoje plodnosti vycházel ze současné celkové úrovně plodnosti a její struktury podle věku ženy a z předpokladu vývoje zakomponovaného ve střední variantě projekce celorepublikové. Vzhledem k dnešní velmi nízké intenzitě plodnosti ve všech krajích, byl vzestup předpokládán po celém území republiky. Stejně tak jako pokračování v trendu, započatému po roce 1989, a sice posunu nejvyšší plodnosti do vyššího věku. Očekávaný vývoj úmrtnosti Rozdíly ve vývoji úmrtnosti jsou dány především skladbou obyvatelstva v jednotlivých regionech podle vzdělání, socioekonomického postavení, rodinného stavu, národnosti (podíl Romů) aj. Nezanedbatelnou roli hraje rovněž dostupnost rychlé zdravotní péče, která je důležitá především při náhlých srdečních a mozkových příhodách. V průběhu devadesátých let se intenzita úmrtnosti snížila, stejně jako v případě plodnosti, ve všech krajích, a to v zásadě stejnou měrou.

21

Zdroj: Český statistický úřad, www.czso.cz

28

Projekce předpokládala pokračování procesu zlepšování úmrtnosti ve všech krajích, spolu se zachováním současného základního územního rozložení rozdílů. Ani v hypotézách změn úmrtnosti podle věku se jednotlivé kraje od sebe příliš nelišily. Budoucí trendy jsou jednoznačně dány možnými rezervami dalšího zlepšování úmrtnosti, zejména ve vyšším a vysokém věku. Tabulka 16: Očekávaná naděje dožití při narození v krajích, 2001–02 a 2050

Středočeský kraj Hlavní město Praha ČR – střední varianta

muži 2001–02 2050 72,1 78,9 73,7 80,2 72,122 78,9

ženy 2001–02 2050 78,3 84,2 78,9 85,0 78,52 84,5

rozdíl ženy-muži 2001–02 2050 6,2 5,4 5,2 4,8 6,52 5,6 Zdroj: Český statistický úřad

3.6.2 Výsledky projekce

Očekávaný vývoj celkového počtu obyvatel Jak již bylo uvedeno, projekce za kraje (a oblasti) byla vypočtena bez uvažování vlivu migrace. Prezentovaná čísla o početní velikosti se tak týkají pouze změn na základě vývoje přirozené měny obyvatelstva jednotlivých krajů. Přírůstek obyvatel České republiky přirozenou měnou byl naposledy zaznamenán v roce 1993. Od roku 1994 byl roční počet zemřelých vždy vyšší než počet živě narozených. Pro Středočeský kraj jsou ale trvalé úbytky obyvatel přirozenou měnou charakteristické již na přelomu 70. a 80. let. Projekce obyvatel nepočítá, že by se ještě někdy do roku 2050 roční počet živě narozených dětí převýšil počet zemřelých. Počet obyvatel přirozenou měnou by se neměl zvyšovat, naopak úbytky se budou postupně prohlubovat. Tabulka 17: Očekávaný počet obyvatel a přirozený přírůstek v krajích, 2002 a 2050 počet obyvatel (v tis., k 31. 12.)

1 128,7 1 161,9

896,4 898,4

absolutně (v tis.) -232,3 -263,6

10 203,3

8 129,9

-2 073,4

2002 Středočeský kraj Hlavní město Praha ČR – střední varianta bez migrace

změna počtu obyvatel

2050

index 2050/2002 79,4 77,3 79,7

přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel 2002

2050

-1,7 -3,1

-7,2 -7,2

-1,5

-6,7


22

rok 2002

29

Očekávaný vývoj věkového složení Věková struktura obyvatel je k danému okamžiku výsledkem vývoje porodnosti, úmrtnosti a migrace v uplynulých přibližně sta letech. Příznivému věkovému složení napomáhá populace migrantů, protože zde platí, že se stěhují převážně mladí lidé. Tabulka 18: Očekávaná procentní struktura obyvatelstva podle hlavních věkových skupin a index stáří, 2002 a 2050 0–14 2002

15–24 2050

2002

25-54

2050

2002

55-64

2050

2002

2050

Středočeský kraj

15,6

13,0

13,73

9,21

44,33

32,31

12,22

13,53

Hlavní město Praha ČR – střední varianta bez migrace

13,0

13,9

12,96

8,94

44,50

31,12

13,57

11,74

15,6

12,45

14,11

8,95

44,29

32,11

12,12

13,74

65-79 2002

index stáří23

80+

2050

2002

2050

2002

2050

Středočeský kraj

11,53

22,06

2,68

9,89

92

245

Hlavní město Praha ČR – střední varianta bez migrace

12,44

22,85

3,53

11,45

123

246

11,17

22,38

2,72

10,36

89

252


Budoucí celkový počet obyvatel a věkové složení bude do větší či menší míry ovlivněno vývojem vnitřní i zahraniční migrace. Projekce tak ukazuje, že bez přírůstků stěhováním bude úbytek obyvatel hluboký a povede k ještě výraznějšímu zhoršení věkové struktury. 3.7

Sociální oblast

V sociální oblasti plní nezastupitelnou úlohu odbory sociálních věcí. Jejich náplní práce je péče o ty nejpotřebnější, tj. rodiny s dětmi, staré a zdravotně postižené osoby a osoby ohrožené sociálním vyloučením. Odbory zajišťují zejména terénní sociální práci, sociálně právní poradenství a vyplácení dávek sociální péče. V oblasti péče o děti sociální pracovnice vykonávají funkci opatrovníka nezletilých dětí a zastupují děti při jednání u soudu, na notářství, při úkonech policie atd. Poskytují výchovnou a poradenskou péči manželům, rodičům, dětem i těhotným ženám při řešení jejich osobních, rodinných a sociálních problémů. Podávají návrhy k soudu dle zákona o sociálně právní ochraně, zejména návrhy na vydání předběžného opatření. Provádějí dohled nad dětmi a jejich rodinami a sledují vývoj dětí umístěných v ústavní péči a náhradní rodinné výchově. Zprostředkovávají náhradní rodinnou péči – tj. osvojení a pěstounskou péči. Na úseku sociální prevence se pracovnice zaměřují na prevenci sociálně patologických jevů a jejich nápravu. Zúčastňují se úkonů v přípravném trestním řízení proti mladistvým, zúčastňují se hlavního líčení a veřejného zasedání, spolupracují a zúčastňují se řízení přestupkových komisí. S osobami ohroženými sociálním vyloučením pracuje sociální kurátor.

23

Počet osob ve věku 0–14 a 65 a více let na 100 osob ve věku 15–64 let

30

V péči o staré a zdravotně postižené občany odbory rozhodují o přiznání mimořádných výhod (průkazky TP ZTP a ZTP/P), o přiznání příspěvků na provoz motorového vozidla, na opatření zvláštních pomůcek a i zakoupení auta. Sociální pracovnice doporučuje umístění občanů do domovů pro seniory, do DPS a zjišťuje jejich další potřeby. Nově odbor poskytuje dávku příspěvek při péči a dále vyplácí dávky hmotné nouze. Jedním z důležitých statistických ukazatelů v sociální oblasti je počet vyplácených sociálních dávek. V následujícím přehledu uvádíme vyplácené dávek poskytované rodinám v jednotlivých městech. Tabulka 19: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 v Benešově Dávky do životního minima Rodiny s nezaopatřenými dětmi /průměr za měsíc/ Nezaměstnaní /průměr za měsíc/

37 163

Staří a zdravotně postižení /průměr za měsíc/

0

Do životního minima dítěte – příspěvek na výživu /průměr za měsíc/

19

Ostatní dávky sociální péče Jednorázové dávky rodinám s dětmi /celkem za rok/ Jednorázový příspěvek starým a zdravotně postiženým

18 0

Příspěvek při péči o osobu blízkou – dítě /průměr za měsíc/

67

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu – dospělí /průměr za měsíc/

70

Příspěvek na provoz motorového vozidla /celkem ročně/ Příspěvek na individuální dopravu /celkem ročně/

920 9

Příspěvek na zakoupení, opravu a úpravu motorového vozidla /celkem ročně/

19

Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek /celkem ročně/

21

Příspěvek na úpravu bytu /celkem ročně/

7

Opakovaný příspěvek na zvýšené životní náklady /průměr měsíčně/ Opakovaný příspěvek na úhradu bezbariérového bytu /průměr měsíčně/ Opakovaný příspěvek na provoz telefonní stanice /průměr měsíčně/ Opakovaný příspěvek nevidomým /krmení pro vodícího psa/

218 1 86 1

Zdroj: Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Benešov

31

Tabulka 20: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 ve Vlašimi Dávky do životního minima Rodiny s nezaopatřenými dětmi /průměr za měsíc/

35

Nezaměstnaní /průměr za měsíc/

95

Staří a zdravotně postižení průměrně měsíčně

1

Do životního minima dítěte – příspěvek na výživu průměrně měsíčně

3

Ostatní dávky sociální péče Jednorázové dávky rodinám s dětmi za rok

63

Jednorázový příspěvek starým a zdravotně postiženým za rok

0

Příspěvek při péči o osobu blízkou – dítě průměrně měsíčně

35

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu – dospělí průměrně měsíčně

82

Příspěvek na provoz motorového vozidla za rok

553

Příspěvek na individuální dopravu za rok

0

Příspěvek na zakoupení, opravu a úpravu motorového vozidla za rok

17

Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek za rok

21

Příspěvek na úpravu bytu za rok

7

Opakovaný příspěvek na zvýšené životní náklady průměrně měsíčně

108

Opakovaný příspěvek na úhradu bezbariérového bytu průměrně měsíčně

6

Opakovaný příspěvek na provoz telefonní stanice průměrně měsíčně

54

Opakovaný příspěvek nevidomým průměrně měsíčně

0 Zdroj: Odbor sociální a zdravotní Vlašim

Tabulka 21: Počty obyvatel, jimž jsou vypláceny dávky sociální podpory 2005 ve Voticích Dávky do životního minima Rodiny s nezaopatřenými dětmi /průměr za měsíc/

35

Nezaměstnaní /průměr za měsíc/

54

Staří a zdravotně postižení

0

Do životního minima dítěte – příspěvek na výživu

3

Ostatní dávky sociální péče Jednorázové dávky rodinám s dětmi/za rok/

41

Jednorázový příspěvek starým a zdravotně postiženým

0

Příspěvek při péči o osobu blízkou – dítě /průměr za měsíc/

19

Příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu – dospělí /průměr za měsíc/

47

Příspěvek na provoz motorového vozidla /ročně/

270

Příspěvek na individuální dopravu /celkem ročně/

2

Příspěvek na zakoupení, opravu a úpravu motorového vozidla /celkem ročně/

3

Příspěvek na opatření zvláštních pomůcek /celkem ročně/

4

Příspěvek na úpravu bytu /celkem ročně/

1

Opakovaný příspěvek na zvýšené životní náklady /průměr za měsíc/ Opakovaný příspěvek na úhradu bezbariérového bytu /průměr za měsíc/ Opakovaný příspěvek na provoz telefonní stanice /průměr za měsíc/ Opakovaný příspěvek nevidomým /průměr za měsíc/

69 3 98 1

Zdroj: Odbor školství, kultury a sociálních věcí Votice

32

Tabulka č. 23: Orientační výskyt jednotlivých typů postižení zrakové postižení z toho těžce sluchové postižení z toho zcela hluchých poruchy řeči mentální postižení dospělí vyžadující ústavní péči mládež vyžadující ústavní péči vady pohybového ústrojí dospělí vyžadující ústavní péči mládež vyžadující ústavní péči tělesné postižení dospělých s přidruženým mentálním postižením vyžadující ústavní péči tělesné postižení mládeže s přidruženým mentálním,popř. dalším postižením vyžadujícím ústavní péči smyslové postižení dospělých vyžadující ústavní péči vozíčkáři diabetici na inzulínu duševně nemocní Epileptici psoriatrici chronicky nemocní toxikomani a alkoholici vyžadující ústavní péči poživatelé invalidního důchodu poživatelé částečného invalidního důchodu Příplatek k přídavkům na invalidní děti do r. 1995 držitelé mimořádných výhod I. stupně II. stupně III. stupně chronicky nemocné děti

na 93 tis. obyvatel 530,1 148,8 883,5 134,85 530,1 2650,5 41,85 93 2659,8 3,72 9,3 3,72 4,65 2,79 306,9 4696,5 613,8 883,5 1236,9 1767 0,93 3720 1032,3 208,32 651 1413,6 567,3 4873,2

Zdroj: Obce, města, regiony a sociální služby, Socioklub, Praha 1997

3.7.1 Problematika dětí a mládeže

Na sociálních odborech každého města pracují kurátoři pro mládež a dospělé, kteří se věnují problematické mládeži a dospělým po výkonu trestu. V Benešově se počet klientů od roku 2003 do roku 2006 snížil o 21 klientů. Počet rodin v péči sociálních terénních pracovníků se zvýšil o 184 rodiny (tabulka č. 22). Ve Vlašimi se počet dětí evidovaných kurátory pro mládež zvýšil z počtu 55 v roce 2003 na počet 85 v roce 2006. Nejvyšší nárůst je zaznamenán mezi roky 2003 a 2004, kdy z 55 dětí je v péči kurátora 93 děti. Počet rodin sociálních pracovníků se snížil od roku 2003 do roku 2006 o 129 rodin. (tabulka č. 23) Prudký nárůst je způsoben změnou evidence po zrušení Okresních úřadů. Ve Voticích se v těchto letech zvýšil počet dětí v péči kurátora o 9 dětí a počet rodin sociálních pracovníků se zvýšil o 32 rodiny. (tabulka č. 24).

33

Tabulka 22: Počty klientů obce s rozšířenou působností Benešov děti a mladistvých evidovaných kurátory počet rodin evidovaných sociálních pracovníků

2003

do 15 let

2004

do 15 let

2005

do 15 let

2006

106

61

108

62

102

50

85

1822

1852

1942

do 15 let 35

2006


Tabulka 23: Počty klientů sociálního odboru ve Vlašimi děti a mladistvých evidovaných kurátory počet rodin sociálních pracovníků

2003

do 15 let

2004

do 15 let

2005

do 15 let

2006

do 15 let

55

39

93

44

109

65

85

38

817

805

658

688

Zdroj: Odbor sociální a zdravotní Vlašim

Tabulka 24: Počty klientů sociálního odboru ve Voticích děti a mladistvých evidovaných kurátory počet rodin sociálních pracovníků

2003

2004

2005

2006

30

38

33

39

340

358

371

372


Následující tabulky uvádějí počty případů trestné činnosti dětí a mládeže, jak jsou evidovány jednotlivými sociálními odbory ve městech. Tabulka 25: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Benešov trestná činnost trestná činnost přestupky výchovné problémy dohledy návrh na předběžné opatření návrh na ústavní výchovu

2003

2004

2005

2006

55 11 92 5 0

48 4 39 12 7

31 16 50 2 3

24 10 44 1 9

6

3

3

4


Tabulka 26: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Vlašim trestná činnost

trestná činnost u mladistvých 15-18let přestupky 15-18let výchovné problémy dohledy návrh na předběžné opatření návrh na ústavní výchovu

2003

2004

2005

2006

10 6 34 8 0 4

3 10 65 5 0 3

13 11 85 2 0 0

20 9 56 4 0 1

Zdroj: Odbor sociální a zdravotní Vlašim

34

Tabulka 27: Kriminalita dětí a mládeže z obec s rozšířenou působností Votice trestná činnost trestná činnost přestupky výchovné problémy dohledy návrh na předběžné opatření návrh na ústavní výchovu

2003

2004

2005

2006

11 2 19 1 2

10 24 3 -

13 4 26 5 1 1

15 6 29 6 1 1


Tabulka 28: Kriminalita dětí a mládeže na území okresu Benešov za rok 2006 trestné činy násilné mravnostní majetkové ostatní kriminální činy zbývající kriminalita hospodářské celková kriminalita

celkem 102 11 1333 137 272 213 2068

nezletilý 1 – 14 let 0 o 7 1 0 1 9

mladiství 15 - 18 let 7 3 39 13 14 1 77 Zdroj: Statistiky české policie

V kompetenci sociálních odborů je též participace na rozhodnutí o umístění dítěte do ústavní péče. Tyto údaje jsou uvedeny v části pobytové služby v tabulkách č. 35, 36 a 37. V tabulkách jsou uváděny počty dětí, které musely být umístěny z důvodu výchovných problémů a děti, které musely být umístěny do ústavní péče z důvodu jejich ochrany. 3.7.2 Bezbariérové bydlení

Kapacita bytů pro občany se speciálními potřebami je v jednotlivých městech následující. Jedná se zejména o byty pro zdravotně postižené. Kategorie sociálních bytů 24a chráněné bydlení ve zmiňovaných městech neexistuje. Ve Vlašimi jsou 4 bezbariérové byty v obytném domě a 6 bezbariérových bytů v domě s pečovatelskou službou jde o tzv. byty zvláštního určení. Ve Voticích existují 4 bezbariérové byty. V Benešově je bezbariérových 13 bytů s v Domech s pečovatelskou službou. Dále jsou v běžné bytové zástavbě 2 byty a 4 byty budou v novém domě, který se staví v Žižkově ulici, jeho dostavba je plánovaná na konec roku 2007. Pro doplnění informací o zvláštním typu bydlení uvádíme existující ubytovny ve Vlašimi. Jde o ubytovnu TESKO, která má kapacitu cca 10 osob a jsou zde ubytováni muži. Bude otevřena nová ubytovna v Lidické ulici s přibližně stejnou kapacitou a stejně jako v předchozím případě jde o ubytovací zařízení se soukromým majitelem. 3.7.3 Školství v kontextu sociálních služeb

V okrese Benešov celkově působí 19 asistentů pedagogů. Na benešovských základních školách jich působí 8, ve votických školách 5 a na školách, které spadají pod Vlašim 24

Pojem sociální bydlení je myšlen jako podpora bydlení a to v různých formách - bezbariérové byty pro zdravotně postižené, malometrážní byty nebo ekonomicky zvýhodněné byty.

35

působí 4 asistenti pedagogů na základních školách a jeden osobní asistent při mateřské škole v Čechticích. Na okrese jsou 3 speciální školy , v Benešově, ve Vlašimi a ve Voticích. V Benešově funguje speciální škola s 11 třídami pro 93 děti, jde zejména o děti s mentálním postižením. Ve Vlašimi funguje speciální škola s 1 třídou pro 6 žáků, jde zejména o děti se středně těžkým mentálním postižením. Ve Voticích funguje speciální škola se 3 ročníky, které jsou sloučené po třech třídách pro 24 dětí, jde o děti s mentálním postižením. Dále jsou zde děti integrované do běžných základních škol. To jsou děti se smyslovým postižením, tělesným postižením či s postižením řeči. V rámci obce s rozšířenou působností funguje 14 škol, které integrují děti s postižením. 3.7.4 Osoby se zdravotním postižením

Počty zdravotně postižených občanů. Jsou zde předloženy v tomto směru zjistitelné údaje za oblast benešovska, voticka a vlašimska. Tabulka 29: Držitelé průkazu TP, ZTP A ZTP/P za územní jednotku Benešov TP do 18let dospělí

ZTP

ZTP/P

2004

2005

2004

2005

2004

2005

2 689

2 661

15 2 118

21 2 219

95 776

93 782

Zdroj: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí za rok 2005

Tabulka 30: Počet nově přiznaných průkazek v roce 2005 TP ZTP ZTP/P

Vlašim

Benešov

Votice

11 190 34

11 190 34

10 40 8 Zdroj:Sociální odbory jednotlivých měst

Tabulka 31: Držitelé průkazu TP, ZTP A ZTP/P v jednotlivých městech TP Benešov Vlašim Votice

2005 331

ZTP 2006 411

2005 1101

2006 1158

ZTP/P 2005 2006 404 428

Celkem 2005 1836 1188 281

2006 1997 1188 294

Zdroj:Sociální odbory jednotlivých měst

3.7.5 Ústavní a terénní péče v okrese 3.7.5.1 Pobytové služby

Pobytové služby zabezpečují zejména domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou a ústavy sociální péče. V okrese existují i další zařízení, která škálu poskytovaných služeb doplňují, takovým poskytovatelem je například Villa Vallila, která funguje jak domov nejen pro lidi s postižením. Zařízení pro pacienty se specifickými potřebami, vyplývajícími z onemocnění Alzheimerovou chorobou působí v Čerčanech. Domovů důchodců je v okrese 8, v Benešově ještě funguje dům s pečovatelskou službou, kde je 13 bytů.

36

Tabulka 32: Domovy důchodců na území okresu Benešov kapacita 112 100 106 60 62 440

zařízení domov důchodců Vojkov domov důchodců Benešov domov důchodců Vlašim domov pro seniory Pyšely domov důchodců Jankov celkem zařízení: 5

Zdroj: Dotazníkové šetření

Tabulka 33: Domy s pečovatelskou službou na území okresu Benešov lokalita Benešov Benešov Benešov Benešov Týnec nad Sázavou Týnec nad Sázavou Čerčany Neveklov Bystřice Divišov Vlašim Vlašim Čechtice Načeradec Votice Votice Heřmaničky

adresa M. Kudeříkové 1556 Tyršova Malé náměstí 2006 F.V. Mareše 2226 Okružní 1 Okružní 2 Sukova

Lidická Severní

Pražská Husova Arnoštovice

počet bytů 95 43 73 31 43 39 13 12 17 42 36 24 23 9 30 36 9

Celkem:

575 Zdroj: Sociální odbory měst

Zařízení, která poskytují své služby zdravotně postiženým jsou v okrese 4, každé z nich se soustředí na jinou část uživatelů a nabídka služeb je různorodá podrobně v příloze tohoto dokumentu: „Analýza poskytovatelů sociálních služeb okresu Benešov“. Tabulka 34: Pobytová zařízení pro zdravotně postižené název zařízení Rehabilitační ústav Kladruby Ústav sociální péče Ratměřice Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově Diakonie ČCE – středisko Vlašim, Exodus Zdroj: Dotazníkové šetření

Pro doplnění jsou uvedeny počty dětí, které jsou umístěny v zařízeních ústavní péče. Tabulka 35: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Benešov 2003

2004

2005

ústavní výchova – ochrana dítěte

1

7

7

2006 11

ústavní výchova – děti s výchovnými problémy

3

3

4

11

celkem

4

10

11

22

Zdroj:Odbor sociálních věcí a zdravotnictví Benešov

37

Tabulka 36: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Vlašim 2003 5

2004 4

2005 2

2006 2

ústavní výchova - děti s výchovnými problémy

2

5

5

5

celkem

7

9

7

7

ústavní výchova - ochrana dítěte

Zdroj:Odbor sociální a zdravotní Vlašim

Tabulka 37: Ústavní výchova dětí a mládeže umístěných sociálním odborem Votice 2003

2004

2005

ústavní výchova - ochrana dítěte

2

2

2

2006 2

ústavní výchova - děti s výchovnými problémy

10

4

4

4

12

6

6

6

celkem

Zdroj:Odbor školství, kultury a sociálních věcí Votice

Tabulka 38: Počet čekatelů na umístění za rok 2005 územní jednotka

z toho – čekatelé přednostní a naléhaví celkem 0

domovy důchodců celkem

Benešov

389

Domovy-penziony pro důchodce celkem 0


3.7.5.2 Terénní služby

Terénní služby poskytují v okrese: • Agentura domácí péče Jana, Benešov • Pečovatelská služba Benešov • Farní charita Vlašim – ošetřovatelské služby • Mobilní hospicová služba – Hospic Dobrého pastýře • O.s. Rytmus Podrobněji v příloze: „Analýza poskytovatelů sociálních služeb“ Podle sledovaných statistik je možné srovnat údaje o pečovatelské službě na okresní úrovni v letech 2004 a 2005. Tabulka 39: Pečovatelská služba územní jednotka

Benešov

výše příjmů na úhradách za pečovatelskou službu v tis. Kč 2004 2005 1 192 1 547

výdaje na pečovatelskou službu v tis. Kč

počet návštěv sociálních pracovníků

2004 12 590

2004 2 850

2005 13 973

2005 3 242

počet sociálně potřebných občanů, kterým byla poskytnuta peč. sl. 2004 2005 2 9

počet obcí poskytujících pečovatelskou službu 2004 2005 38 35


Tabulka 40: Pečovatelská služba – počty ošetřovaných v roce 2005

územní jednotka

Benešov

občané, jimž byla poskytnuta peč. služba krajský celkem typ zařízení 1 324 1 324

z toho v domech s peč. službou celkem 408

krajský typ zařízení 408

z toho jen dovážka obědů celkem 405

krajský typ zařízení 405

počet neuspokojených žadatelů o: pečovatelskou službu

přidělení bytu

0

662


38

3.8 Informovanost o sociálních službách

Dotazníkové šetření prokázalo, že v oblasti informovanosti o sociálních službách v okrese Benešov se většina respondentů – skoro tři čtvrtiny – cítí neinformována. Pouze 26 % respondentů na otázku „Máte dostatek informací o sociálních službách v okrese Benešov?“ odpovědělo kladně. Graf č. 2: Máte dostatek informací o sociálních službách v okrese Benešov? 26 %

ano ne

74 %

Ovšem na otázku „Víte, kde můžete získat informace o sociálních službách?“ odpovědělo 63 % respondentů kladně, což se rozchází z informovaností. Pokud ovšem porovnáme otázku „Máte dostatek informací o sociálních službách?“ s věkem respondentů, zjistíme, že nejméně informovanou věkovou skupinou se cítí respondenti ve věku do 18 let a respondenti od 45 do 60 let. V obou těchto skupinách uvádí pouze 24 % respondentů, že má dostatek informací o sociálních službách. Ovšem z porovnání věkových skupin s otázkou „Víte, kde můžete získat informace o sociálních službách?“ je patrné, že 63 % respondentů z výše stanovených věkových skupin ví, kde informace o sociálních službách může získat. Neinformovanost respondentů tedy nepramení z neexistence informací o sociálních službách, nýbrž pravděpodobně z momentální nepotřebnosti sociálních služeb. V případě nutnosti využít nějakou sociální službu 63 % respondentů ví, kde má hledat informace. Graf č. 3: Procentuelní vyjádření kladných odpovědí na otázku – „Máte dostatek informací o sociálních službách v okrese Benešov?“

24 %

25 %

do 18 let 19 až 35 let 36 až 45 let 24 %

27 %

45 až 60 let v íce než 61 let

33 %

39

Graf č. 4: Procentuelní vyjádření kladných odpovědí na otázku – „Víte, kde můžete získat informace o sociálních službách?“

63 %

67 %

do 18 let 1 9 až 35 let 36 až 45 let 62 %

64 %

45 až 60 let v íce než 61 let

72 %

Nejdůležitějším zdrojem informací je pro více než třetinu respondentů internet. Velká část respondentů ale informace čerpá také prostřednictvím úřadů nebo místního tisku. Za zmínku stojí, že 13 % respondentů uvedlo, jako zdroj informací, leták. Jako jiné zdroje informací respondenti uvedli například přímo oslovení poskytovatele sociálních služeb, místního koordinátora KPSS, informační tabuli v Psářích nebo radu od známých či rodiny. Každý z respondentů měl možnost uvést více zdrojů informací, proto se konečný součet odpovědí nerovná počtu dotazníků. Graf č. 5: Jaký zdroj informací upřednostňujete? 2%

6%

23 %

úřady místní tisk

34 %

informační letáky internet neziskov é organizace 22 %

městské informační centrum

13 %

V porovnání věkových skupin respondentů a zdroje informací je patrné, že internet je jako zdroj informací užíván nejvíce věkovými skupinami respondentů do 18 let a od 19 do 35 let. Zajímavé je také to, že se internet stal nejpoužívanějším zdrojem informací pro věkovou skupinu od 45 do 60 let. Místní tisk jako zdroj informací používá podobně jako internet věková skupina do 18 let a respondenti od 19 do 35 let. Úřady tvoří nejstabilnější zdroj informací pro všechny věkové skupiny, nejvíce jsou však používány věkovou skupinou od 19 do 35 let. Stejně tak tato skupina ze všech věkových skupin jako zdroj informací používá informační letáky. Městské informační centrum nepatří k příliš využívaným zdrojům, jak ukazuje i následující graf a jeho služby nejvíce využívají respondenti ve věku od 45 do 60 let. Neziskové organizace tvoří zanedbatelné procento ve využívání zdrojů. Nejvíce informací zde ze všech věkových skupin čerpá skupina od 36 do 45 let.

40

Graf č. 6: Zdroj informací s ohledem na věk respondentů 45 úřady místní tisk informační letáky internet městské informační centrum neziskové organizace

40 35 30 25 20 15 10 5 0 do 18 let

19 až 35 let

36 až 45 let

45 až 60 let

více než 61 let

Pokud porovnáme zdroj informací s místem, tedy městem nebo vesnicí, kde respondenti žijí zjistíme, že pro respondenty bez rozdílu, zda žijí ve městě či na vesnici, je nejdůležitějším zdrojem informací internet. Největší rozdíl ve získávání informací ve městě či na vesnice je u úřadů a informačních letáků. Toto je pochopitelné, protože dosažitelnost těchto dvou zdrojů je pro respondenty z města mnohem snazší, než pro respondenty z vesnice. Žádný jiný rozpor zde není patrný. Graf č. 7: Zdroj informací s porovnáním bydliště respondentů – město, vesnice 70 60 50 40

v esn ic e m ěst o

30 20 10 0

úřady1

místní2tisk

3 informační letáky

4 internet

5 neziskové organizace

6 městské informační centrum

41

4 4.1

Shrnutí analýz realizovaných v rámci procesu Shrnutí analýzy dotazníkového šetření pro širokou veřejnost

Do dotazníkového šetření se více zapojily ženy, a to vzhledem k tématu, které bylo předmětem šetření. Vzhledem k tomu, že byly dotazníky distribuovány do škol, tak se šetření zúčastnili nejvíce respondenti do 18 let. Druhou nejpočetnější skupinou se stali respondenti ve věku od 36 do 45 let. Cílem dotazníkového šetření bylo postihnout všechny věkové kategorie, a tento cíl byl naplněn. Dotazníkové šetření proběhlo v celém okrese Benešov. Nejvíce respondentů bylo z oblasti benešovska. Více než polovina respondentů pochází z města. V otázce informovanosti o sociálních službách v okrese Benešov dochází k zajímavému zjištění. 74 % respondentů se cítí neinformováno, ovšem 62 % respondentů ví, kde informace o poskytovaných sociálních službách hledat. Neinformovanost tedy nepramení z nemožnosti získat informace o sociálních službách, ale z momentální nepotřebnosti služeb. Nejvíce neinformovanou věkovou skupinou se cítí respondenti ve věku do 18 let a od 45 do 60 let, pouze 24 % z každé skupiny uvádí, že má dostatek informací o sociálních službách, ovšem 63 % respondentů z obou skupin uvádí, že ví, kde si informace obstarat. Nejdůležitějším zdrojem informací je pro více než třetinu respondentů internet, na druhém místě jsou to úřady následované místním tiskem. Internet se stal nejpoužívanějším zdrojem informací pro respondenty mladší 18 let až po respondenty do 60 let. Co se týká přímého využití některé ze sociálních služeb v minulosti, jednalo se především o dávky státní sociální podpory, dále pak o pečovatelskou službu a zdravotní péči. Důvodem ukončení využívání sociálních služeb je převážně jejich momentální nepotřebnost. Nejvíce uváděným sdělením k sociálním službám je, aby lépe o svých poskytovaných službách informovali veřejnost. Jako služby, které by mohly být respondentům užitečné, zazněly ve větší mírou četnosti - funkční domácí péče a stacionář pro seniory. Z dotazníkového šetření také vyplynulo, že respondenti jsou ochotni si za potřebnou službu platit. Nejvíce respondentů uvedlo částku do 500 Kč. Ovšem tato otázka nelze zobecnit, a tedy učinit z ní jednotný závěr, každý z respondentů si např. představil jinou službu apod. Největší sociální problémy v okrese Benešov jsou pro přehlednost rozděleny podle cílových skupin. Pro seniory to je nedostatek míst v domovech důchodců a domovech s pečovatelskou službou a také péče o staré lidi. Pro lidi se zdravotním postižením je to především nedostatečná domácí péče, nedostatečná péče o postižené děti a o zdravotně postižené vůbec, a také bezbariérovost. Ve skupině lidí v nepříznivé situaci je to převážně nezaměstnanost a s tím nedostatek pracovních příležitostí, problémem jsou také bezdomovci a Romové – etnické spory, agresivita. Pro rodiny s dětmi je problémem bytová situace a také chybí nabídka volnočasových aktivit pro děti. Další fakt, který vyplynul z odpovědí, a nelze ho zařadit do žádné z výše jmenovaných skupin, je především neinformovanost obyvatel o sociálních službách. Za nejvíce sociálně znevýhodněnou skupinou považují respondenti seniory, rodiny s dětmi, zdravotně postižené nebo nemocné lidé a neúplné rodiny s dětmi.

42

Benešovsko Respondenti z oblasti benešovska v 76 % případů uvádějí, že nemají dostatek informací o sociálních službách, nic méně skoro 70 % nich ví, kde tyto informace získat. Nejčastějším zdrojem informací je pro ně internet, úřady, místní tisk, ale také informační letáky. Respondenti by chtěli lepší informovanost přímo od poskytovatelů sociálních služeb. A jako užitečnou službu uvádějí stacionář pro seniory a funkční domácí péči. Jako největší sociální problém vidí respondenti nedostatek míst v domovech důchodců a domech s pečovatelskou službou, nedostatek agentur, které zprostředkovávají domácí péči, péči o zdravotně postižené, nezaměstnanost a s ní související nedostatek pracovních příležitostí, bezdomovce, chybějící volnočasové aktivity pro děti a bytovou situaci. Vlašimsko Ohledně informovanosti o sociálních službách je tu podobná situace jako na benešovsku. 74 % respondentů není informováno, ale 60 % ví, kde potřebné informace získat. Nejdůležitějším zdrojem informací je internet, pak následuje místní tisk a úřady. V možnosti sdělení něčeho k sociálním službám byly zaznamenány odpovědi - péče o staré lidi a osamělé matky a středisko výchovné péče o děti. Jako užitečná služba zazněl azylový dům pro dospělé a pro dospělé s dětmi, nízkoprahové zařízení pro děti a pomoc mladým v nouzi. Největším sociálním problémem je pro respondenty z vlašimska nedostatečná péče o staré a nemocné, nedostatek míst v domovech důchodců, chybí stacionář pro mentálně nebo zdravotně postižené děti, dále pak nezaměstnanost, malá zaměstnanost tělesně postižených, nedostatek pracovních příležitostí, Romové – etnické spory, agresivita a kriminalita, neinformovanost a bytová situace. Voticko Nedostatek informací pociťuje 75 % respondentů, ovšem už ne tak vysoké procento jako u výše uvedených oblastí ví , kde informace najít. Na voticku je to „pouze“ 55 % respondentů, a naopak 40 % respondentů uvedlo, že neví, kde informace hledat. Nejvíce využívaným zdrojem informací je místní tisk, internet a shodně úřady a informační letáky. K možnosti sdělit něco k sociálním službám a uvést nějakou užitečnou službu nebyly zjištěny relevantní odpovědi. Největším sociálním problémem je péče o staré a nemocné a o postižené děti a rovněž nezaměstnanost v regionu. Podrobná analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost je přílohou tohoto dokumentu. 4.2

Shrnutí analýzy dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb

Dotazníkového šetření probíhající mezi uživateli sociálních služeb se skoro ze ¾ účastnily ženy. Vzhledem k zaměření dotazníku je to i pochopitelné, protože ženám je obecně téma sociálních služeb bližší. Stejně tak je toto téma bližší určitým věkovým skupinám, a proto je také nejvíce respondentů mezi seniory, kteří sociální služby hojně využívají. Šetření probíhalo po celém okresu, čímž byly zastoupeny názory obyvatel ve všech jeho částech. Ze 70 % byli respondenti z vesnice. Nejvíce respondentů využívá pečovatelskou službu, vyplývá to také z velkého zastoupení seniorů v dotazníkovém šetření. Další z nejvíce využívaných sociálních služeb je terapeutická služba, domov důchodců a chráněné dílny. Uživatelé si služby 43

vybírají převážně na základě zkušeností svých známých či na doporučení odborníka. Důležitým faktorem je též dopravní dostupnost dané služby. Uživatelé jsou ve většině případů s poskytovanými službami spokojeni. Důvodem nespokojenosti je pro několik málo uživatelů místo, kde se daná služba poskytuje, špatná otevírací doba a také špatné chování ze strany poskytovatele. V doporučeních na zlepšení sociálních služeb ze strany uživatelů zaznělo mimo jiné lepší výběr personálu, poskytování pečovatelské služby i o víkendu, jednolůžkové pokoje v domovech důchodců a zřízení linky důvěry. Sociální služby využívalo v minulosti 20 respondentů, více než polovina z nich ale uvedla, že službu již nevyužívá z důvodu nespokojenosti, nebo proto, že poskytovaná služba byla nedostatečná. Respondenti, kteří odpověděli na otázku, zda se aktivně zajímají o informace o sociálních službách, byli ve stejném poměru jako ti, kteří se o informace nezajímají. Nejvíce informací získávají respondenti od svých známých, v mnohem menší míře od lékařů a přímo od poskytovatelů sociálních služeb, v poslední řadě je zdrojem informací tisk a internet. Respondenti by rádi využívali některé služby, ale nejsou jim dostupné. Důvodem nedostupnosti je špatné dopravní spojení nebo finanční náročnost služby. Mezi takto nedostupné služby zařadili uživatelé azylový dům, osobní asistenci, volnočasové zařízení pro matky s dětmi a nízkoprahové centrum. Uživatelé uvedli i služby, které postrádají, důvodem ovšem může být i špatná informovanost uživatelů. Mezi postrádané služby patří azylové domy, asistenční a pečovatelská služba s nepřetržitým provozem, raná péče, volnočasové aktivity pro děti se specifickými potřebami, speciální školy a školky, pobytová zařízení pro seniory, stacionář a možnost mobility v rámci města. Podrobná analýza dotazníkového šetření mezi uživateli sociálních služeb je přílohou tohoto dokumentu. 4.3

Shrnutí analýzy poskytovatelů sociálních služeb

Z výsledků dotazníkového šetření nemůžeme říci, že nejvíce poskytovatelů se zaměřuje na tu či onu skupinu uživatel. Počty jednotlivých poskytovatelů jsou ovlivněny jednotlivými potřebami jejich uživatelů. Můžeme ovšem říci, že nejvíce poskytovatelů je v oblasti sociálních služeb pro skupinu osob s kombinovaným postižením, s tělesným postižením a s mentálním postižením. Podle kapacity jednotlivých poskytovatelů je ale zřejmé, že pro skupiny: uživatelé drog, rodiny s dětmi, z části i pro skupinu zdravotně postižení, z poloviny pro skupinu seniory, stejně tak pro skupinu lidé v obtížných životních situacích, pro národnostní menšiny a z třetiny pro skupinu lidé znevýhodnění na trhu práce, je kapacita poskytovaných služeb nedostatečná. Kvalifikace pracovníků je pro poskytovatele sociálních služeb převážně dostatečná. Většina poskytovatelů pracuje rovněž s dobrovolníky, které získává například ze spolupráce s dobrovolnickým centrem charity, VOŠ Jabok v Praze, s občanskými sdruženími a s charitativními organizacemi. Doba spolupráce s jednotlivými dobrovolníky je různá průměrně se pohybuje okolo 2 h/týden a počet je v rozmezí 110 dobrovolníků na jednoho poskytovatele. Poskytovatelé mimo sociální služby nabízejí například konzultace, přednášky, rekvalifikační kurzy a psychosociální diagnostiku. Tyto mimo sociální služby nabízí více než polovina poskytovatelů sociálních služeb. Poměr těchto služeb je 44

k nabízeným sociálním službám v poměru 10-30 % mimo sociálních služeb ku 90-70 % sociálních služeb. Vyskytly se i služby, které by uživatelé uvítali, ale nejsou poskytovány, tento nedostatek uvedlo 61 % poskytovatelů. Jedná se především o služby: nízkoprahové zařízení pro mládež, denní stacionář pro děti se specifickými potřebami, stacionář pro seniory, osobní asistence a linku důvěry. Dopravní dostupnost poskytovatelů je ve většině případů dobrá. Stejné je to s přístupností služeb, nejvíce je jich přístupných po vzájemné dohodě mezi poskytovatelem a uživatelem a dále volně přístupných (37 %). Hlavní spádovou oblastí pro poskytování sociálních služeb je okres Benešov (61 %) a Středočeský kraj (22 %). Věková struktura uživatelů sociálních služeb zahrnuje všechny věkové skupiny, nejvíce je zastoupena skupina uživatelů mezi 19-35 lety. Poskytovatelé sociálních služeb spolupracují s jinými poskytovateli ve svém okresu, s poskytovateli mimo toto území, a to například formou různých stáží, exkurzí nebo supervizí. Standardy kvality sociálních služeb má zavedeny pouze 37 % poskytovatelů. Jako plány do budoucna poskytovatelé uvedli např.: zřídit stacionář pro seniory nebo mentálně postižené, zkvalitnění služeb, akreditace linky důvěry a rozšíření programů podporujících sociální prevenci. Sami poskytovatelé postrádají některé sociální služby, např. chráněné bydlení v oblasti Votic a Benešova, v rámci okresu chybí zařízení pro umístění tělesně postižených jen s malou vadou mentálního postižení – jedná se především o dospělé uživatele, chybějící zázemí pro děti odcházející z dětského domova a nedostatek hospicových lůžek. Podrobná analýza poskytovatelů sociálních služeb je přílohou tohoto dokumentu.

45

5

Doporučení

Následující tabulka 41 nám dává přehled o potřebě sociálních služeb v oblasti sociální prevence. Tabulka 42 nám udává orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových domech. Ukazatele jsou stanoveny k roku 2010. Dle analýzy poskytovatelů sociálních služeb nám vyplývá, že v okrese Benešov nejsou místa, která by poskytovala azylové bydlení pro bezdomovce, pro propuštěné z výkonu trestu. Azylové ubytování pro lidi závislé na drogách, je také nedostatečné, v malé míře je poskytováno v rámci domovů pro seniory (domov důchodců), převážně pro lidi závislé na alkoholu. Ve skupině matky s dětmi je azylové bydlení poskytováno méně než z poloviny která je doporučená pro sociální prevenci. Tabulka 41: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti sociální prevence (osoby vyžadující azylové ubytování) na 93 tis. ob. 93 41,85 176,7 112-223

bezdomovci matky s dítětem po propuštění z výkonu trestu z důvodu závislosti na drogách


Tabulka 42: Orientační ukazatele vybavenosti místy v azylových zařízeních na 93 tis. obyvatel počet míst v azylových domovech pro matky s dětmi počet míst v azylových domovech pro bezdomovce počet míst v noclehárnách

2010 55,8 65,1 65,1


Doporučené ukazatele vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany nám ukazuje tabulka 43. Počet míst v zařízeních pro staré občany by měl být 669,6 a dle údajů Domovů pro seniory (Domovy důchodců) je kapacita míst na území okresu Benešov 436, což je o 233,6 míst méně. Větší problém spíše je v uspořádání těchto míst, které je často ve více než dvoulůžkových pokojích. Pečovatelská služba, která působí v rámci okresu se zdá, vzhledem k počtu 1288 klientů, podle návrhů ukazatelů dostatečná. Ústav sociální péče (ÚSP) pro zdravotně postižené je dle zjištěných informacích na území okresu Benešov pro začlenění osob s mentální retardací a poruchami vývoje, jehož kapacita je 153 osob. Podle navrhovaných ukazatelů by toto číslo mělo být 223,2. Tabulka 43: Návrh doporučených ukazatelů vybavenosti službami pro staré a zdravotně postižené občany v relaci na 93 tis. osob celkem vybavenost místy v zařízeních pro staré občany celkem: z toho: v domovech důchodců v domovech-penzionech pro důchodce v bytových jednotkách v DPS počet osob, kterým je poskytována pečovatelská služba vybavenost místy ÚSP pro zdravotně postižené dospělé osoby vybavenost místy v ÚSP pro zdravotně postiženou mládež

2010 669,6 325,5 116,25 227,85 930 102,3 120,9


46

Tabulka 44 udává potřebu sociálních služeb ve vazbě na míru závislosti a věku osob. Z tabulky například vyplývá, že z celkového počtu obyvatel, žijících v okrese Benešov, je 10,5 % obyvatel ve věku od 75 do 79 let, z nichž 4 % potřebují minimální pomoc při sebeobsluze, 3 % jsou lehce závislá na pomoci druhých, rovněž 3 % už ale mají střední míru závislosti na cizí pomoci a 0, 5 % lidí tohoto věku, jsou těžce závislí na pomoci ostatních. Tabulka 44: Údaje vymezující potřebu sociálních služeb ve vazbě na míře závislosti a věku osob vyššího věku věk osoby 65-69 let

podíl osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze, podle míry závislosti Celkem minimální lehká střední těžká 3% 1,50 % 1,50 % -----

70-74 let 75-79 let

7% 10,50 %

3% 4%

2% 3%

2% 3%

--0,50 %

80-84 let 85-89let

15,50 % 27 %

6,50 % 9%

4% 8%

4% 8%

1% 2%

80 %

20 %

20 %

20 %

20 %

90 a více let


Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu nám udává tabulka 45. Tabulka 45: Orientační údaje o výskytu potřeby sociálních služeb v oblasti péče o děti a rodinu na 93 000 obyvatel

sociální skupina

u nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci rodiny s dětmi (0-18 let), které potřebují sociálně-právní ochranu nebo jiný druh sociální pomoci

které potřebují trvalou pozornost u nichž vznikne v průběhu roku potřeba pomoci

děti, které jsou ohroženy syndromem CAN (týrané a zneužívané děti)

které potřebují trvalou pozornost v důsledku CAN

744

2511 186 3162


47

Strategická část 6

Struktura strategické části

Struktura strategie odpovídá standardní struktuře strategií tohoto typu. Je stupňovitě členěna do 4 základních úrovní: vize

prioritní oblasti

opatření

aktivity Vize je dlouhodobý konkretizovaný cíl, stanovení stavu „kam chceme dlouhodobě směřovat“ a jaký je náš „cílový stav“. Prioritní oblasti korespondují s celkovou vizí koncepce a jejich definování je odvislé od definice vize. Vize je tedy naplňována prostřednictvím jednotlivých prioritních oblastí. Jde o hlavní dílčí oblasti zájmu, které je potřeba řešit. To znamená, že jednotlivé části popisují konkrétní prioritní oblasti, kterými je nezbytné se zabývat pro úspěšné naplnění vize koncepce. Každá prioritní oblast má definované obecné základní principy, kterými se má řídit interpretace nižších rovin dokumentu. Opatření rozpracovávají prioritní oblasti. Opatření upřesňují a vymezují soubor aktivit, které je nutné vykonat k naplňování prioritních oblastí. Každé opatření má stanovenou vlastní strukturu: o Stručný popis situace – stručně informuje o problému, který bude řešen navrženým opatřením a zdůvodňuje konkrétní opatření. o Cíl opatření – cíl, kterého chceme dosáhnout navrženým opatřením. Když realizujeme dané opatření, dosáhneme tohoto cíle. Aktivity jsou návrhem možných činností realizovatelných v rámci opatření. Pokud se realizují navržené aktivity dochází ke splnění cíle opatření. Pod úrovní aktivit si můžeme představit typy konkrétních projektů naplňující cíle opatření. U aktivit se nejedná o definitivní výčet všech možností, ale spíše o soupis návrhů a aktuálních potřeb. Jednotlivé prioritní oblasti, opatření i aktivity jsou z praktických důvodů číslovány, to ovšem neznamená, že by toto označení určovalo jejich důležitost nebo pořadí.

48

7

SWOT analýza systému sociálních služeb na okrese Benešov

SWOT analýza je nástroj, který nám pomohl shrnout a stručně zaznamenat silné, slabé stránky, příležitostí a ohrožení systému sociálních služeb na tomto území. • silné a slabé stránky jsou z pohledu SWOT analýzy ty skutečnosti, které lze přímo ovlivnit (např. typy služeb, způsob a formy jejich poskytování…) • příležitosti a ohrožení jsou ty, které vstupují z vnějšku, jsou jen těžko ovlivnitelné (např. legislativa) Tato SWOT analýza byla zpracovaná na základě podnětů z jednání pracovní skupiny, která proběhla 26. října 2006. SILNÉ STRÁNKY

SLABÉ STRÁNKY

• •

• • • •

• • • • • • • • • •

Domovy s pečovatelskou službou ve městech, dostatek domovů důchodců ve městech s kvalitními službami a příjemným prostředím, bezbariérové komunikace v centru některých měst, fungující pečovatelská služba na území ORP 3, domácí zdravotní péče, mobilní hospic, K-centrum – nyní transformováno pod společnost Magdaléna Mníšek pod Brdy, Rytmus – kvalitní služby, aktivní sdružení zdravotně postižených, Rachel – organizace starající se o děti menšin, fungující zařízení/organizace pro děti při minimálních provozních nákladech, sociální cítění pracovníků pohybujících se v sociální oblasti.

• • • • • • • • • • •

v informovanost o sociálních službách nedostatek terénních pracovníků a osobní asistence neexistenci občanského poradenství ubytovací služby chráněné bydlení ÚSP pro dospělé a děti zařízení pro psychicky nemocné azylové domy pro matky s dětmi, pro lidi bez přístřeší domy na půli cesty Nízkometrážní byty krizová lůžka malá kapacita domovů pro seniory Stacionáře pro dospělé a děti chráněné dílny soustava služeb pro zaměstnávání lidí s postižením malá kapacita domácí péče Pečovatelská služba v malých obcích Bariérovost Odlehčovací služby, Hospic Středisko rané péče zařízení pro předškolní děti nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Středisko výchovné péče

PŘÍLEŽITOSTI

OHROŽENÍ

•

• • •

• • • • • • • •

Partnerství obcí s rozšířenou působností - Benešov, Vlašim a Votice, Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov, realizace výstupů KPSS poskytovateli, zadavateli, uživateli sociálních služeb, spolupráce s médií k informování o sociálních službách, spolupráce poskytovatelů a dalších organizací informování zaměstnavatelů v oblasti nabídky práce pro zdravotně postižené, blízkost hlavního města Prahy – poskytovatele v přilehlých regionech, zapojení zastupitelů a ostatní regionálních politiků do problematiky sociálních služeb, využití dobrovolníků.

•

Blízkost hlavního města Prahy, nepřipravenost a nezájem regionálních politiků o KPSS, náročná administrativa pro poskytovatele při získávání finančních prostředků, vyhoření „počátečního“ nadšení z projektu, pokud nebude dosaženo brzkých výsledků.

49

7.1

Prioritní oblasti rozpracované do jednotlivých opatření

Na základě výstupů analytické fáze byli stanoveny čtyři cílové skupiny, na které se KPSS okresu Benešov zaměří jedná se o osoby se zdravotním postižením, osoby v nepříznivé životní situaci, rodiny s dětmi a seniory. Triádou byli na základě SWOT analýzy stanoveny tyto prioritní oblasti na, které se komunitní plán na okrese Benešov zaměří: 1. Zlepšení informovanosti v oblasti sociálních služeb 2. Podpora rodiny a jejích blízkých 3. Zajištění plnohodnotného života pro osoby se zdravotním postižením 4. Rozvoj pobytových služeb pro seniory 5. Rozšíření terénních služeb 6. Zajištění mobility/ bezbariérovosti 7. Podpora zaměstnávání znevýhodněných osob

Priorita Priorita 1. Zlepšit informovanost v oblasti sociálních služeb Priorita 2. Podpora rodiny a jejich blízkých

Priorita 3. Zajištění plnohodnotného života pro osoby se zdravotním postižením

Přehled priorit a opatření Opatření 1.1. Pravidelné informování o sociálních službách na okrese Benešov 1.2. Aktualizace „Katalogu poskytovatelů sociálních služeb“ 1.3. Aktuální internetové stránky 2.1. Podpora a rozvoj nízkoprahových zařízení pro děti a mládež 2.2. Rozšiřování volnočasových aktivit pro děti a mládež 2.3. Zajištění sociálně aktivizačních služeb 2.4. Zřízení azylového dům pro matky s dětmi 2.5. Azylový dům (pro osoby v nepříznivé životní situaci) 2.6. Ubytovna/noclehárna (pro lidi v nepříznivé životní situaci) 2.7. Dům na půl cesty 2.8. Podpora a rozvoj odlehčovacích služeb/Respitní péče 2.9. Krizová pomoc 3.1. Podpora a rozvoj stacionářů pro děti se zdravotním postižením a jejich rodin 3.2. Stacionář pro dospělé se zdravotním postižením – nerozpracováno na jednání pracovní skupiny 3.3. Zajištění volnočasových aktivit pro děti se zdravotním postižením 3.4. Podpora center denních aktivit/sociálně terapeutické činnosti 3.5. Pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce 3.6. Podpora dětí se zdravotním postižením v běžných

50

3.7. 3.8. Priorita 4. Rozvoj pobytových služeb pro seniory

4.1. 4.2. 4.3.

Priorita 5. Rozšíření terénních služeb

5.1. 5.2. 5.3. 6.1. 6.2. 6.3.

Priorita 6. Zajištění mobility/ bezbariérovosti

Priorita 7. Podpora zaměstnávání znevýhodněných osob

6.4. 7.1. 7.2. 7.3. 7.4.

školách Podpora bydlení pro osoby se zdravotním postižením Sociálně aktivizační služby pro ZP – nerozpracováno na jednání pracovní skupiny Navýšení kapacit Domů pro seniory Vznik stacionáře pro seniory Zkvalitnění a rozšíření služeb Domů s pečovatelskou službou Rozšíření pečovatelské služby Zřízení telefonická krizová pomoc Rozvoj osobní asistence Zajištění bezbariérovosti veřejných staveb Zajištění bezbariérovosti komunikací Zajištění dostatečného počtu parkovacích míst ve městech Zajištění bezbariérové dopravy Zvýšit informovanost zaměstnavatelů o možnosti zaměstnávat znevýhodněné osoby Podpora sociálně terapeutických dílen Předcházení nezaměstnanosti u absolventů Vytvářet vhodné rekvalifikační kurzy

51

7.1.1

Priorita 1. Zlepšení informovanosti

Opatření 1. 1. Pravidelné informování o sociálních službách na okrese Benešov 1. 2. Aktualizace „Katalogu poskytovatelů sociálních služeb“ 1. 3. Aktuální internetové stránky Opatření 1.1. Pravidelné informování o sociálních službách na okrese Benešov Popis opatření: V rámci okresu Benešov je důležité zajistit kvalitní informační síť, kterou uživatelé sociálních služeb budou moci při potřebě využít. Je důležité zajistit kvalitní informování o sociálních službách a zabránit tak neinformovanosti v této oblasti a neopomenout všechny cílové skupiny a to potencionální uživatele – širokou veřejnost. Důležitou součástí toku informací je zapojení poskytovatelů sociálních služeb do informování o službách. Vytvořit řetězec článků, propagačních materiálů, v kterých budou jednotlivý poskytovatelé představeni. Pravidelně v regionálním tisku informovat o svých aktivitách na své náklady. Dopad opatření na cílovou skupinu: Nabídka kvalitních informací pro uživatele sociálních služeb. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování

1.

Nastavení pravidel spolupráce a vzájemné informovanosti mezi poskytovateli sociálních služeb, 2. informační články do regionálního tisku, 3. informování o sociálních službách všechny cílové skupiny, 4. propagační materiály poskytovatelů sociálních služeb, 5. zapojení do distribuce informačních materiálů ORP 3 - 1 6. využívání úředních desek k informování občanů o sociálních službách. Poskytovatelé sociálních služeb a obecní úřady. Poskytovatelé sociálních služeb a obecní úřady. Průběžně Humanitární fond Středočeského kraje

52

Opatření 1. 2. Aktualizace „Katalogu poskytovatelů sociálních služeb na okrese Benešov“ Popis opatření: V rámci projektu je zpracován Katalog poskytovatelů sociálních služeb. Katalog představuje poskytovatele sociálních služeb působící na území okresu Benešov a jeho aktualizace je důležitou součástí informovanosti o službách a o možnosti poskytovatelů prezentovat své služby. Katalog je důležitý nejenom v tištěné podobě, ale i v elektronické přístupný na webových stránkách. Na webových stránkách bude probíhat pravidelná aktualizace (1x za 3 měsíce), v elektronické podobě katalogu bude vyhledávání podle klíčového slova a možnost vytvoření odkazů na webové stránky poskytovatelů. U tištěné podoby katalogu je důležité zajistit jeho pravidelný tisk a distribuci mezi cílové uživatele prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb, zajistit jeho dostupnost na veřejných institucích. Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktuální informace o poskytovaných sociálních služeb. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátoři Partneři Harmonogram

1. Aktualizace katalogu poskytovatelů sociálních služeb, 2. webová podoba katalogu, 3. dostupnost katalogu ve veřejných institucích, 4. tisk katalogu poskytovatelů sociálních služeb, 5. distribuce katalog mezi cílové uživatele. Poskytovatelé okresu Benešov. obecní úřady Tištěná podoba aktualizovaná 1x ročně. Webová podoba +x za 3 měsíce.

Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 1. 3. Aktuální internetové stránky Popis opatření: V rámci projektu došlo k vytvoření internetových stránek. Stránky obsahují především elektronický adresář poskytovatelů okresu Benešov. Na webových stránkách bude probíhat pravidelná aktualizace (1x za 3 měsíce). Odkaz na tyto webové stránky obdrží každá obec na území okresu Benešov a měla by zabezpečit jeho umístění na webové stránky svoje či webové stránky mikroregionu. Udržitelnost aktualizace webových stránek bude zajištěna mezi zpracovatelem webu a sponzory, kteří budou využívat reklamní banner jako nabídku na jejich služby. Sponzoři by měli být vybráni z řad firem či osob, které nabízení např. zdravotnické pomůcky apod. Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktuální informace o poskytovaných sociálních služeb.

53

Aktivity vedoucí k naplnění opatření

Realizátoři Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování

1. Vytvoření internetových stránek, 2. vyhledání potencionálních sponzorů, 3. zajištění aktualizace v měsíčních intervalech. Zpracovatel webových stránek. Zadavatelé a obce. Internetové stránky – dle potřeby. Reklamní příspěvky od obchodních zástupců, organizací apod.

7.1.2 Priorita 2. Podpora rodiny a jejich blízkých

Opatření 2.1. Podpora a rozvoj nízkoprahových zařízení pro děti a mládež 2.2. Rozšiřování volnočasových aktivit pro děti a mládež 2.3. Zajištění sociálně aktivizačních služeb 2.4. Zřízení azylového domu pro matky s dětmi 2.5. Azylový dům (pro osoby v nepříznivé životní situaci) 2.6. Ubytovny (pro osoby v nepříznivé životní situaci) 2.7. Dům na půl cesty 2.8. Podpora a rozvoj odlehčovacích služeb/Respitní péče 2.9. Krizová pomoc Opatření 2. 1. Podpora a rozvoj nízkoprahových zařízení pro děti a mládež Popis opatření: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež poskytující ambulantní služby dětem a mládeži ohrožených sociálním vyloučením a v důsledku pak i sociální patologií. Klienty tvoří rizikové a neorganizované děti a mládež, kteří jsou ohroženi sociálně patologickými jevy nebo mají specifický životní styl odlišný od většinové společnosti. Pro zajištění prevence a řešení sociálně patologických jevů je důležitá kvalitní síť těchto zařízení na území okresu Benešov. Základním prostředkem kontaktu je nabídka volnočasových aktivit, odpovídajících mentalitě dětí a mládeže a jejich potřebám dostupných finančně i místně. Důležitou součástí je kvalitní vyškolený počet terénních pracovníků, kteří budou působit přímo v pouličních komunitách dětí a mládeže a nabízejí ohroženým osobám účast na aktivitách nízkoprahového zařízení. Je důležité podpořit současné poskytovatele nízko-prahových služeb – např.: K-centrum, „Déčko“, Ráchel, Sluníčko a jiné. Rozšíření jejich kvalitní nabídky a podpořit rozvoj nových. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvýšení kvality života dětí a mládeže, umožnění lepší orientace v sociálním prostředí, ve kterém žijí, větší připravenost na řešení krizových situací a rozvoj komunitního života. Prevence sociálně patologických jevů.

54


1. 2. 3. 4.

Podpora současných aktivit nízkoprahových zařízení, podpora rozvoje nízkoprahových zařízení na území okresu Benešov, spolupráce na společných projektech, terénní sociální práce.


Opatření 2. 2. Rozšiřování volnočasových aktivit pro děti a mládež Popis opatření: Rozšiřováním a podporou nesociálních služeb volnočasových aktivit pro děti a mládež na celém území okresu je žádaným preventivním opatřením sociálně-patologických jevů. Podporováním současných aktivit zařízení zaměřených na tyto aktivity využijeme zkušeností, které tito poskytovatelé mají. Součástí těchto aktivit musí být programy zaměřené na rodiče s dětmi, které vedou k prevenci sociální izolace. Programy je potřeba rodičům dětem a mládeži nabízet atraktivní formou, zajistit jejich kvalitní propagaci zaměřenou na cílového uživatele. Do informačního toku je potřeb zapojit i školská zařízení, rodiny, poskytovatele sociálních služeb, městské úřady. Dopad opatření na cílovou skupinu: Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže prostřednictvím plnohodnotného využité volného času. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1.

Vytipovávání vhodných prostor pro rozšíření volnočasových aktivit, 2. zmapování situace v oblasti mimoškolních aktivit pro děti a mládež na území okresu, 3. dotování nákladů na mimoškolní aktivity nejrizikovějších a ekonomicky nejslabších rodin, 4. prostorová, časová i informační dosažitelnost volnočasových aktivit, 5. podpora současných aktivit, 6. programy pro rodiče dětmi na MD. Dům dětí a mládeže, K-centrum, Rachel

55

Opatření 2. 3. Zajištění sociálně aktivizačních služeb Popis opatření: Opatření sleduje poskytování bezplatného poradenství a terapeutických služeb občanům v náročných životních situacích. Ambulantní pomoc rodinám a dětem nacházejících se v situaci ohrožení vývoje, nebo vývoj je ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, kterou rodiče nedokáží sami zvládnout. Obsaženy jsou jak výchovné, vzdělávací tak aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

zřízení „Občanské poradny“, zřízení sociálně aktivizačního centra, informování o službě, podpora poradny pro rodinu a mezilidské vztahy v Benešově, 5. spolupráce s poskytovateli mimo území okresu Benešov.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 2. 4. Zřízení azylového domu pro matky s dětmi Popis opatření: Podpora vzniku Azylového domu pro matky s dětmi je důležitou součástí návaznosti poskytování sociálních služeb v rámci okresu Benešov. Dojde k zajištění pobytové služby na přechodné období matkám v nepříznivé sociální situaci související se ztrátou bydlení. Součástí služby je nejenom ubytování, ale i pomoc při zajištění stravy a pomoc při uplatňování svých práv. Dopad opatření na cílovou skupinu: Řešení akutní potřeby bydlení pomocí dočasného ubytování za současné intenzivní sociální práce s klientem především na stabilizaci jeho životní situace. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4. 5.

Vytipovat vhodné prostora v rámci okresu Benešov na vznik azylového domu, spolupráce obcí na území okresu Benešov, zajištění informovanosti o poskytovaných službách, podpora v současné době vznikajícího Azylového domu pro ženy s dětmi ve Vlašimi, zajištění provizorních azylových lůžek.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování 56

Opatření 2. 5. Azylový dům (pro osoby v nepříznivé životní situaci) Popis opatření: Podpora vzniku azylového domu pro lidi v nepříznivé situaci je podstatným aspektem v návaznosti sociálních služeb na okrese Benešov. Dojde tak k zajištění určitého zázemí pro lidi, kteří se ocitnou v nepříznivé sociální situaci zejména spojené se ztrátou bydlení. Součástí služby je zajištění dočasného ubytování, stravy, hygieny a pomoci v překonání nepříznivé sociální situace. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zachování důstojného života člověka v nepříznivé sociální situaci a pomoc při stabilizování jeho životní situace. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Vytipovat vhodné prostora v rámci okresu Benešov na vznik azylového domu, 2. spolupráce obcí na území okresu Benešov, 3. zajištění informovanosti o poskytovaných službách 4. zajištění provizorních azylových lůžek.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 2. 6. Ubytovna /noclehárna(pro lidi v nepříznivé životní situaci) Popis opatření: Vybudování ubytovny/noclehárny na okrese Benešov bude směřovat k poskytnutí ambulantní služby osobám bez přístřeší, které mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Služba obsahuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu,poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, poskytnutí nebo zprostředkování informací. Dopad opatření na cílovou skupinu: Podpora lidí bez přístřeší. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. . Vytipovat vhodné prostoru v rámci okresu Benešov na vzniku ubytovny/noclehárny, 2. spolupráce obcí na území okresu Benešov, 3. zajištění informovanosti o poskytovaných službách

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 2. 7. Dům na půl cesty

57

Popis opatření: Podpora stávajících poskytovatelů sociálních služeb poskytujících služby domu na půl cesty popř. vybudování dalších zařízení, Dopad opatření na cílovou skupinu: Zjednodušení životního startu pro lidi opouštějící ústavní výchovu. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3.

Podpora činnosti stávajících poskytovatelů Vybudování domu na půl cesty zajištění informovanosti o poskytovaných službách


Opatření 2. 8. Podpora a rozvoj odlehčovacích služeb/Respitní péče Popis opatření: Zřídit několik lůžek odlehčovacích služeb, potřebných pro pečující osoby v případě zdravotních a jiných potíží, potřeby odpočinku, načerpání nových sil. Dopad opatření na cílovou skupinu: Podpora rodiny a jejich blízkých v péči v domácím prostředí. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

Podpora mobilního hospice, podpora rozvoje nového zařízení v Čerčanech, spolupráce s domovy pro seniory, hledání dalších možností.


58

Opatření 2. 9. Krizová pomoc Popis opatření: Zpřístupnit obyvatelům okresu Benešov krizovou pomoc jakožto neodkladnou krátkodobou pomoc lidem, kteří nejsou schopni vlastními silami a nebo z vlastních zdrojů zvládnout v potřebném čase svou životní situaci. Neopomenout informovanost o dosažitelných zařízeních specializující se na krizovou pomoc. Dopad opatření na cílovou skupinu: Podpora lidí, kteří se ocitnou v náročné životní situaci, jež sami nedokážou zvládnout. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Informace o službách v Katalog poskytovatelů sociálních služeb, 2. zapracování kontaktů pro krizovou pomoc, 3. krizové linky.


59

7.1.3 Priorita 3. Plnohodnotný život pro osoby se zdravotním postižením

Opatření 3.1. Podpora a rozvoj stacionářů pro děti se zdravotním postižením a jejich rodin 3.2. Stacionář pro dospělé se zdravotním postižením – nerozpracováno na jednání pracovní skupiny 3.3 Zajištění volnočasových aktivit pro děti se zdravotním postižením 3.4. Podpora center denních aktivit/sociálně terapeutické činnosti 3.5. Podpora zdravotně postižených děti v běžných školách 3.6. Podpora bydlení pro osoby se zdravotním postižením 3.7. Sociálně aktivizační služby pro ZP– nerozpracováno na jednání pracovní skupiny

Opatření 3. 1. Podpora a rozvoj stacionářů pro děti se zdravotním postižením a jejich rodin Popis opatření: Péči o děti se zdravotním postižením ve větší míře zajišťuje rodina a rodinní příslušníci. Případně ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb. Podpora vzniku stacionářů pro děti se zdravotním postižením, se sníženou soběstačností, s chronickým či duševním onemocněním potřebující pravidelnou pomoc druhé osoby, zajistí nabídku rodinám pečujícím o tyto děti. Zajistí nabídku služeb v oblasti výchovné, vzdělávací aktivizační činnosti, zprostředkování velmi potřebného kontaktu se společenským prostředím a sociálně terapeutické činnosti. Pro rodiny, pečující o osoby se zdravotním postižením jsou současně odlehčovací službu. Dopad opatření na cílovou skupinu (efekt): Plnohodnotný život pro děti se zdravotním postižením. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Vytipovat vhodnou lokalitu, prostor na území okresu Benešov, 2. spolupráce obcí, 3. hledání finančních prostředků, 4. vznik denního stacionáře.


60

Opatření 3. 2. Stacionář pro dospělé se zdravotním postižením – nerozpracováno na jednání pracovní skupiny Popis opatření: Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktivity vedoucí k naplnění opatření Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 3. 3. Zajištění volnočasových aktivit pro děti se zdravotním postižením Popis opatření: Vytvoření prostor pro smysluplné využití volného času dětí se zdravotním postižením. Volnočasové aktivity jsou pro děti se zdravotním postižením stejně důležité, jako pro děti bez postižení. Podpora v této oblasti vytváří prostor pro zapojení handicapovaných dětí mezi zdravé, sociální interakci s vrstevníky, získávání nových zkušeností, samostatnosti, seznámení s odlišným přístupem k životu. Osobní asistence – podpora i ve volnočasových aktivitách běžně nabízených – školy, DDM (možnost využívat běžné zdroje, integrace – kontakty s vrstevníky bez postižení…) Děti mají výběr z celé řady aktivit, kterých se mohou účastnit ve svém volném čase – samostatně nebo s asistencí. Jsou to aktivity, které je baví, přinášejí jim příjemné pocity a zážitky. … Rozvíjejí jejich osobnost, sociální kompetence atd. Rozšiřují spektrum jejich zkušeností. … Mají možnost se na aktivitách podílet s dětmi bez postižení. Dopad opatření na cílovou skupinu: Přirozené zapojení zdravotně postižených dětí. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Podpora v oblasti prostorového zázemí pro realizaci, 2. posoudit možnost využití bývalých kasáren v Benešově, 3. bezbariérovost současných mimoškolních aktivit, 4. osobní asistence, 5. finanční podpora těchto aktivit. Pramen, občanské sdružení

61

Opatření 3. 4. Podpora center denních aktivit/sociálně terapeutické činnosti Popis opatření: Podpora vzniku a využívání chráněných dílen je důležitou podporou psychosociální aspektů života zdravotně postižených. Do těchto aktivit je důležité zapojit i zaměstnavatele a informovat je o možnostech zapojení do pracovního procesu zdravotně postižených. Navázat spolupráci v této oblasti a informovat o podmínkách této formy zaměstnávání. Vytvořit prostředí pro klienty se zdravotním postižením, kteří jsou schopni pracovat ve velmi omezené míře, může se jednat i o přípravu pro práci v chráněné dílně. Dopad opatření na cílovou skupinu: Lidé se ZP mají možnost pracovního uplatnění v prostředí, jež v prvé řadě respektuje specifika jejich ZP. Získávají a upevňují pracovní návyky a dovednosti. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

Podpora chráněných dílen, navázání spolupráce se zaměstnavateli, spolupráce poskytovatelů sociálních služeb, spolupráce s Úřadem práce.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 3. 5. Pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením na otevřeném trhu práce Popis opatření: Právo na práci patří k základním lidským právům, stejně jako právo využívat běžné zdroje. Pracovní příležitosti osob se zdravotním postižením zvyšují úroveň jejich dovedností jak pracovní, tak sociální oblasti a rozšiřují přirozené sociální kontakty. Nabyté zkušenosti celkově zvyšují jejich míru samostatnosti, což se pozitivně promítá i do ostatních oblastí jejich života. Důležitá je systematická práce s mladistvými se zdravotním postižením, absolventy základních případně středních škol, směřovaná k přípravě na zaměstnání na otevřeném trhu práce. Součástí je spolupráce poskytovatelů sociálních služeb, Úřadu práce v oblasti rekvalifikačních kurzů pro osoby se zdravotním postižením. Nedílnou součástí je informování potencionálních zaměstnavatelů o podmínkách zaměstnávání osob se zdravotním postižením a spolupráce s dobrovolníky jako pracovními asistenty. Dopad opatření na cílovou skupinu: Srovnatelné podmínky v pracovním uplatnění pro osoby se zdravotním postižením.

62



1. Podpora poskytování služby - sociální rehabilitace/pracovní rehabilitace, 2. dobrovolníci – pracovní asistenti, 3. spolupráce s Úřadem práce, 4. spolupráce se zaměstnavateli – podpora informovanosti, 5. nabídka rekvalifikačních kurzů pro osoby se zdravotním postižením, 6. spolupráce s poskytovateli sociálních služeb. Rytmus ÚP, Česká unie pro PZ

Opatření 3. 6. Podpora děti se zdravotním postižením v běžných školách Popis opatření: Podpora zapojení dětí se zdravotním postižením do sítě školských zařízení a spolupráce v oblasti vzdělávání dětí se zdravotním postižením na území okresu je důležité pro zapojení osob se zdravotním postižením. K realizaci tohoto opatření je nutná databáze asistentů a spolupráce s nimi, zapojení pedagogů a spolupráce se speciálně pedagogickými centry. Dopad opatření na cílovou skupinu: Děti se mají možnost účastnit výuky v běžných třídách škol. Mají možnost navazovat běžné sociální kontakty, přátelství. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4. 5.

Spolupráce se školskými zařízeními při vzdělávání dětí se zdravotním postižením, podpora zapojení dětí se zdravotním postižením běžných škol, středisko podpory zapojení dětí se zdravotním postižením do běžných škol, vznik databáze asistentů, spolupráce s pedagogicko-psychologickou poradnou.


63

Opatření 3.7. Podpora bydlení pro osoby se zdravotním postižením Popis opatření: Zdravotně postižení lidé potřebují bezbariérové bydlení nebo bydlení se stálou asistencí. Je důležité zajištění těchto služeb na území okresu Benešov. Podpora tohoto typu bydlení umožní v co největší míře plnohodnotné zapojení osob se zdravotním postižením do běžného života. Cílem tohoto opatření je vytvořit nabídku bydlení pro osoby se zdravotním postižením a pro osoby těžce zdravotně postižené vyžadující stálou asistenci. Je důležité zajištění dostatečné nabídky služeb, které umožní výběr typu bydlení odpovídající potřebám osob se zdravotním postižením. Dopad opatření na cílovou skupinu: Plnohodnotné zapojení osob se zdravotním postižením do běžného života. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4. 5. 6.

Hledání vhodných lokalit, objektů, podpora vzniku bezbariérových bytů v běžné zástavbě, podporovat vznik chráněných bytů, zajištění kvalitní asistenční služby, podpora podporovaného bydlení pro těžce ZP, podpora samostatného bydlení u těžce zdravotně postižených.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 3.8. Sociálně aktivizační služby - nerozpracováno na jednání pracovní skupiny Popis opatření: Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktivity vedoucí k naplnění opatření Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování

64

7.1.4 Priorita 4. Rozvoj pobytových služeb pro seniory

Opatření 4.1. Navýšení kapacit Domů pro seniory 4.2. Vznik stacionáře pro seniory 4.3. Zkvalitnění a rozšíření služeb Domů s pečovatelskou službou

Opatření 4. 1. Navýšení kapacit Domovů pro seniory Popis opatření: Skupina seniorů je jednou z důležitých skupin občanů okresu Benešov. Na území okresu jsou poskytovány kvalitní služby kapacitně nedostačující potřebám občanů okresu Benešov. Je potřeba podporovat stávající stav, podporovat zkvalitnění služeb poskytované této cílové skupině a rozšíření kapacity. Důležité je při navyšování kapacit myslet na kvalitu služeb, navýšení kapacity zajistit budováním nového domova pro seniory s menší kapacitou a odpovídající potřebám seniorů a neopomenout venkovské oblasti s rozvojem nízkokapacitních zařízení. Uspokojení nabídky uživatel je důležité i v oblasti osob kontraindikačních – např.: lidí po léčbě závislostí, lidé s epilepsii, lidé s mentálním či smyslovým postižením, ale i lidé chronicky nemocní. Součástí kvalitních služeb je i prostředí, ve kterém domovy pro seniory stojí, jejich nejbližší okolí, kde jsou služby poskytovány. Dopad opatření na cílovou skupinu: Kvalitní nabídka pobytových služeb v domovech pro seniory. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4. 5.

Navýšení kapacity v domovech pro seniory, výstavba nového domovu pro seniory, zajištění lůžek pro kontraindikační skupiny, zkvalitnění prostředí, v které Domovy pro seniory sídlí, podpora stávajících zařízení.


65

Opatření 4. 2. Vznik stacionáře pro seniory Popis opatření: Stacionáře pro seniory podporují možnost seniorům setrvat v domácím, rodinném prostředí a v průběhu den se účastnit aktivit odpovídajícím možnostem každého uživatele. Vzhledem k rozsáhlosti regionu je důležité zajistit autodopravu pro jednotlivé uživatele služeb a umožnit rodině tohoto zařízení využívat. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvýšení kvality života seniorů a možnost i v pozdním věku setrvat v rodinném prostředí. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Podpora vzniku denního a týdenního stacionáře pro seniory, 2. využít ke vzniku zařízení stávajících objektů, 3. zajištění autodopravy pro uživatele služby, 4. finanční spolupráce obcí.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 4.3. Zkvalitnění a rozšíření služeb chráněného bydlení – Domy s pečovatelskou službou Popis opatření: Rozšířit nabídku bydlení pro seniory a zdravotně postižené v domech s pečovatelskou službou. Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvýšení kvality života klientů, úspora času pro pečovatelskou službu. Aktivity vedoucí k naplnění opatření


1. Spolupráce obcí při vyhledávání vhodné lokality pro vybudování nové DPS, 2. výstavba nové DPS, 3. rekonstrukce stávajících, 4. rozšíření nabídky služeb ve stávajících zařízeních, 5. úprava okolí ve stávajících zařízeních. Město Sázava

66

7.1.5 Priorita 5. Rozšíření terénních služeb

Opatření 5.1. Rozšíření pečovatelské služby 5.2. Zřízení telefonická krizová pomoc 5.4. Osobní asistence Opatření 5. 1. Rozšíření pečovatelské služby Popis opatření: Je nutné zajistit rozšíření kvalitní pečovatelské služby poskytované na celém území okresu Benešov a neopomenout venkovské části okresu. Proto je potřeba zaměřit se i na zvýšení mobility pečovatelek – zajištěním kvalitních aut. Zajištěním nepřetržitých služeb docílíme širokou nabídku služeb pro uživatele, v době a místě jejich potřeby. Je vhodné zapojit do poskytování služeb dobrovolné pečovatelky/y. Důležitou součástí je spolupráce obcí, kde se pečovatelská služba poskytuje. Dopad opatření na cílovou skupinu: Kvalitní pečovatelská služba na celém území okresu Benešov. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Spolupráce obcí při poskytování pečovatelské služby, 2. podpora rozvoje pečovatelské služby na celém území okresu Benešov, 3. rozšíření nabídky na celém území dle nového zákona o sociálních službách, 4. zajištění nepřetržitého i víkendového provozu, 5. spoluúčast obcí na financování, 6. posílení mobilitu pečovatelských služeb, 7. podpora dobrovolných pečovatelek/ů.


67

Opatření 5. 2. Zřízení telefonické krizové pomoci Popis opatření: Jedná se o službu pro osamělé seniory, osoby se zdravotním postižením a ostatní klienty. Služba by měl nabízet na přechodnou dobu osobám nacházejících se v situaci ohrožení života nebo v obtížné životní situaci telefonické spojení do místa, kde jim bude zajištěna pomoc. Pro využívání služby je důležité průběžně vytipovávat potřebné osoby, do vytipovávání zapojit poskytovatele sociálních služeb, obecní úřady a zdravotníky. Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Zavedení telefonické krizové pomoci, 2. zvážit spolupráci s linkami veřejné ochrany, 3. vytipovávání potřebných osob ve spolupráci se sociálními odbory jednotlivých měst, 4. spolupráce poskytovatelů, uživatelů obcí a ostatních zařízeních.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 5. 3. Rozvoj osobní asistence Popis opatření: Cílem tohoto opatření je rozvoj osobní asistence na území okresu. Vzhledem ke změnám zákona o sociálních službách je důležitá kvalitní databáze vzdělaných osobních asistentů. Osobní asistence je důležitá ve vztahu ke zdravotně postiženým dospělým i dětem, u občanů dlouhodobě nemocných apod. Součástí rozvoje asistenční je vzdělávání osobních asistentů. Dopad opatření na cílovou skupinu: Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

Podpora rozvoje asistenčních služeb, vznik databáze asistentů, zajištění informovanosti o osobní asistenci, vzdělávání osobních asistentů.


68

7.1.6 Priorita 6. Zajištění mobility / bezbariérovosti

Opatření 6.1. Zajištění bezbariérovosti veřejných staveb 6.2. Zajištění bezbariérovosti komunikací 6.3. Zajištění dostatečného počtu parkovacích míst ve městech 6.4. Zajištění bezbariérové dopravy Opatření 6. 1. Zajištění bezbariérovosti veřejných staveb Popis opatření: Pro zajištění bezbariérového území je důležité provést analýzu současného stavu, analýzy současných bariérových staveb v rámci regionu, které by se měly stát bezbariérovými. Na základě této analýzy stanovit priority v odstraňování stavebních bariér. Do celého procesu zapojit zúčastněné strany, hledat jejich potřeby a priority. Pro osoby se zdravotním postižením, pro seniory a pro rodiny s dětmi je důležitá dostupnost veřejně prospěšných budov, patří mezi ně zejména zdravotnická zařízení, úřady, obchody a kulturní zařízení. Při stanovování priorit spolupracovat s odborníky a zodpovědnými osoby jednotlivých obecních úřadů. U staveb, které budou vznikat spolupracovat s odborníky a uživateli a nevytvářet bariéry nové. Dopad opatření na cílovou skupinu: Stavební bezbariérovost na území okresu Benešov. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4. 5.

Analýza bariérových staveb, plán odstraňování stavebních bariér, stanovení priorit, zapojení těch, kteří bariéry zdolávají, spolupráce s odborníky a zodpovědnými osobami, předcházení vzniku nových.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 6. 2. Zajištění bezbariérovost komunikací Popis opatření: Provést revizi bezbariérovosti značených přechodů pro chodce. Zapojit zástupce cílové skupiny – vozíčkáře, seniory a osoby s dětskými kočárky. Zahájit odstraňování bariér. Dopad opatření na cílovou skupinu: Plnohodnotné využívání veřejných komunikací i osobami se zdravotním postižením. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

Provedení revize stávajícího stavu, zapojení cílové skupiny, návrh opatření, plán postupu prací, zajištění potřebné dokumentace, 69

5. zajištění finančních prostředků, 6. realizace nápravných opatření. Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 6. 3. Zajištění dostatečného počtu parkovacích míst pro tělesně postižené Popis opatření: Z důvodu neexistence dostatečného počtu parkovacích míst je potřeba provést analýzu současného stavu, navázat vytipováním vhodných parkovacích míst navazujících na místa, kde lze očekávat jejich největší potřebnost. Při vytipovávání spolupracovat nejenom s odborníky v oblasti stavebních bariér, ale i s uživateli těchto míst. Dopad opatření na cílovou skupinu: Lepší dopravní dostupnost služeb pro zdravotně postižené Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Analýza současného stavu, 2. vytipování vhodných parkovacích míst ve spolupráci s uživateli a odborníky na danou problematiku, 3. zajištění finančních prostředků.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 6. 4. Zajištění bezbariérové dopravy Popis opatření: Zajištění dopravní obslužnosti v rámci okresu vhodnými bezbariérovými dopravními prostředky, tak aby pro všechny občany dostupné služby, které potřebují. Dopad opatření na cílovou skupinu: Občané se budou moci dopravit, dle svých potřeb. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

Monitorovat síť bezbariérové dopravy, podpora bezbariérových autobusů na území okresu, zavedení individuální bezbariérové doprava, spolupráce s autodopravci v regionu.


70

7.1.7

Priorita 7. Podpora zaměstnávání znevýhodněných osob

Opatření 7.1. Zvýšit informovanost zaměstnavatelů o možnosti zaměstnávat znevýhodněné osoby 7.2. Podpora sociálně terapeutických dílen 7.3. Předcházení nezaměstnanosti u absolventů 7.4. Vytvářet vhodné rekvalifikační kurzy

Opatření 7.1. Zvýšit informovanost zaměstnavatelů o možnosti zaměstnávat znevýhodněné osoby Popis opatření: Cílem tohoto opatření je dávat možnost pracovního uplatnění osobám se zdravotním postižením v prostředí, jež respektuje specifika jejich zdravotního postižení. Důležité je informovat zaměstnavatele o možnostech zaměstnávání osob se zdravotním postižením, zdůraznit potřeby zdravotně postižených osob a jejich přednosti. Jednotlivé články, by měli spolupracovat na výměně informací o zájemcích o zaměstnání a vhodných pracovních místech. Spolupracovat s Úřadem práce v jehož kompetenci tato priorita je. Důležitý je aktivní vyhledávání pracovních míst, oslovování zaměstnavatelů s konkrétními nabídkami k zaměstnání osob znevýhodněných na trhu práce. Informovat zaměstnavatele o možnostech, jak vytvořit podmínky pro zaměstnání těchto osob. Vznik chráněných dílen, jejich podpora a provázanost s otevřeným trhem práce je jednou cestou jak vytvořit podmínky pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Důležitou součástí je poskytování právní a poradenských služeb. Dopad opatření na cílovou skupinu: Větší příležitost pro osoby znevýhodněné na trhu práce v získání zaměstnání při čemž jsou respektována jejich specifické potřeby. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Aktivní oslovení zaměstnavatelů, 2. informování zaměstnavatelů o možných formách spolupráce v závislosti na cílové skupině, 3. spolupráce s Úřadem práce, 4. vytvoření databáze vhodných pracovních míst na otevřeném trhu práce, 5. pravidelné zveřejňování příkladů dobré praxe, 6. podpora agentur pro podporované zaměstnávání, 7. rekvalifikační kurzy pro osoby se zdravotním postižením, 8. spolupráce s poskytovateli sociálních služeb, 9. podpora chráněných dílen, 10. podpora přechodu z chráněných dílen na otevřený trh práce, 11. podpora poskytování sociální a pracovní rehabilitace služby PZ (sociální rehabilitace/pracovní rehabilitace), 12. podpora tranzitních programů.

71


Rytmus ÚP, Česká unie pro PZ

Opatření 7. 2. Podpora sociálně terapeutických dílen Popis opatření: Pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení vytvářet prostředí, které by jim umožňovalo osvojit si základní pracovní návyky a zvyšovat si dovednosti s prací přímo i nepřímo související. Vytvořit podmínky pro vznik přechodného zaměstnávání. Dopad opatření na cílovou skupinu: Pracovní uplatnění pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu zdravotního postižení. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. 2. 3. 4.

Vznik sociálně terapeutických dílen, spolupráce s ÚP, spolupráce se zaměstnavateli, zapojení poskytovatelů sociálních služeb.


72

Opatření 7. 3. Předcházení nezaměstnanosti u absolventů Popis opatření: Ve spolupráci s Úřadem práce a vzdělávacími institucemi připravit mladého člověka na vstup na otevřený trh práce. Zprostředkovávat exkurze u zaměstnavatelů. Pro mladistvé, kteří mají jen základní vzdělání zajistit dovzdělávání vhodnými rekvalifikačními kurzy. Kurzy by měly vést k vytvoření pracovních návyků u mladých lidí, kteří zakončili základní školní docházku. V oblasti volnočasových aktivit podporovat rozvoj těch, které se zaměřují na vznik pracovních návyků a pracovních dovedností. Dopad opatření na cílovou skupinu: Snížení počtu nezaměstnaných absolventů. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Podpora rekvalifikačních kurzů pro absolventy základního vzdělání, 2. tréninkové zaměstnávání, 3. výchovné poradenství na půdě školy, 4. spolupráce Úřadů práce a školských institucí.

Realizátor Partneři Harmonogram Předpokládané náklady Předpokládané zdroje financování Opatření 7. 4. Vytvářet vhodné rekvalifikační kurzy Popis opatření: Ve spolupráci s Úřadem práce vytvářet podmínky, pro existenci vhodných rekvalifikačních kurzů, které odpovídají poptávce pracovního trhu a zároveň motivují občany k absolvování. Spolupracovat a podporovat další poskytovatele rekvalifikačních kurzů (pro specifické skupiny). Dopad opatření na cílovou skupinu: Zvýšení kvalifikace a tím i zvýšení možnosti uplatnění na trhu práce. Aktivity vedoucí k naplnění opatření

1. Spolupráce s Úřadem práce, 2. nabídka rekvalifikačních kurzů odpovídající potřebám trhu práce, 3. nabídka respektující specifické potřeby zájemců o ně, 4. podpora služby podporované zaměstnávání – rekvalifikační kurzy.


73

8

Návrh činnosti pracovních skupin a Triády pro příští období 2008 – 2010

Na základě smlouvy o partnerství uzavřené mezi městy Benešov, Vlašim a Votice budou minimálně probíhat pravidelné setkání jednou za tři měsíce (každé z měst zajistí jedno setkání). Cílem těchto setkání bude vyhodnocování a navrhování realizace jednotlivých opatření. Dalším cílem bude zahrnutí dalších poskytovatelů do tohoto setkávání a tím klesne zátěž jednotlivých měst. 9

Seznam manažerů a kontaktních osob

Jméno a příjmení PhDr. Jožka Machačová Bc. Pavla Kovalská Ladislava Trachtová Miroslav Babický, DiS Veronika Frauenterková

Funkce Zástupce zadavatele (Benešov) Zástupce zadavatele (Vlašim) Zástupce zadavatele (Votice) Manažer projektu Místní koordinátor sociálních služeb

Kontakt [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

10 Přílohy zmíněné v dokumentu

Analýza poskytovatelů sociálních služeb Analýzy uživatelů sociálních služeb Analýza široké veřejnosti

74

11 Zápůjční list

Zápůjční list je používán v následujících případech: • • •

K nahlédnutí do balíčku materiálů „Komunitní plánování sociálních služeb na okrese Benešov“ Čerpání informací z balíčku materiálů „Komunitní plánování sociálních služeb na okrese Benešov“ Při poskytnutí nechráněné verze dokumentů ve formát pdf, z které lze kopírovat údaje

Datum

Jméno / příjmení

Organizace / občan

Kontaktní údaje

Telefon

Email

Důvod zájmu (např. opatření apod.)

Podpis

75

76

12 Seznam podpořených projektů

Identifikace projektu pořadové číslo / město

Kdo žádá o vyjádření k projektu:

Stručný popis projektu:

Schváleno kým:

Dne:

77

Komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov

Recommend Documents