Vyšší odborná škola, střední odborná škola a základní škola MILLS, s.r.o.
Dávkový systém státní sociální podpory přídavek na dítě Sociální práce
Vedoucí práce: Ing. Ilona Mydlářová
Vypracovala: Dominika Dvořáková
Čelákovice 2012
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.
Jičín, 1. 5. 2012
Dominika Dvořáková 2/45
Poděkování Ráda bych tímto poděkovala paní Ing. Iloně Mydlářové, která svým vstřícným a především věcným přístupem vedla mou absolventskou práci. Dále bych také ráda poděkovala paní Danuši Maternové, která mi umožnila nasbírat cenné informace, které jsem následně využila ve své práci.
3/45
Obsah Úvod................................................................................................................................. 5 1 Cíle práce.......................................................................................................................7 2 Teoretická část...............................................................................................................8 2.1 Sociální ochrana v České republice po roce 1989.................................................... .8 2.2 Systém státní sociální podpory................................................................................ 10 2.3 Dávky státní sociální podpory................................................................................. 12 2.4 Dávka přídavek na dítě............................................................................................ 15 2.5 Podmínky nároku na přídavek na dítě.................................................................... 16 2.5.1 Oprávněná osoba a okruh oprávněných osob........................................................17 2.5.2 Příjem rozhodný pro přiznání dávky.....................................................................18 2.5.3 Nezaopatřené dítě..................................................................................................20 2.5.4 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání.....................................................21 2.6 Výše přídavku na dítě.............................................................................................. 22 2.6.1 Životní minimum............................................................................................. .....22 2.7 Výplata přídavku na dítě.......................................................................................... 24 2.8 Neprávem přiznána či vyplácena dávka přídavek na dítě........................................ 25 2.9 Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie............................... 26 3 Praktická část...............................................................................................................28 3.1 Cíl výzkumu............................................................................................................. 28 3.2 Volba výzkumné metody a výzkumného nástroje................................................... 28 3.3 Získání dat pro výzkum........................................................................................... 29 3.4 Rozbor dat................................................................................................................ 29 3.4.1 Vývoj dávky přídavek na dítě.......................................................................... .....29 3.4.2 Finanční náklady na dávku přídavek na dítě.........................................................33 3.4.3 Vývoj počtu oprávněných osob s nárokem na přídavek na dítě............................36 3.5 Vyhodnocení výsledků výzkumu............................................................................. 37 4 Diskuze........................................................................................................................ 39 Závěr...............................................................................................................................41 Peзюмe........................................................................................................................... 43 Bibliografie.....................................................................................................................45
4/45
Úvod Při výběru tématu absolventské práce mi přišlo nejvhodnější, vzhledem k mé profesi, analyzovat oblast dávkových systémů sociální politiky, konkrétně oblast dávkového systému státní sociální podpory – přídavek na dítě. S problematikou v agendě dávkového systému státní sociální podpory se setkávám více jak patnáct let, kdy jsem začala pracovat na odboru státní sociální podpory v Jičíně. Koncept státní sociální podpory, který se podílí na krytí nákladů spojených s potřebami rodin s nezaopatřenými dětmi, mateřství, ale i bydlení vznikl v roce 1995 a byl zakotven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. října 1995 a v plném rozsahu dnem 1. ledna 1996. S ohledem na skutečnost, že se jednalo o zcela novou legislativní právní úpravu vedly zkušenosti a poznatky z praxe často k parametrickým změnám zákona. Tento postupný vývoj jsem měla možnost sledovat. Má práce bude soustředěna na jednu z dávek státní sociální podpory, a to konkrétně na dávku přídavek na dítě. V teoretické části absolventské práce se budu podrobně věnovat sociální ochraně v České republice po roce 1989 a zaměřím se blíže na dávkový systém státní sociální podpory. Hlavní úkolem bude přiblížení problematiky dávky přídavek na dítě. Postupně se budu zabývat podmínkami nároku, výší a výplatou dávky. V praktické části absolventské práce se budu zabývat poskytováním přídavku na dítě Úřadem práce v Jičíně v praxi. Smyslem praktické části absolventské práce bude zpracování získaných dat z území okresu Jičín. Pomocí porovnání časových řad budu zkoumat vývoj systému se zaměřením na přídavek na dítě. Zaměřím se na změnu výší finančních prostředků poskytnutých do systému, která se týkala především ekonomické situace státu tzv. úsporného balíčku. Rozeberu postupný vývoj počtu oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě.
5/45
V samém závěru absolventské práce se zaměřím na konečné výsledky, které byly rozebrané a zpracované při analyzování dávky přídavek na dítě.
6/45
1
Cíle práce
Podrobit průzkum dávky přídavek na dítě, především jako finanční pomoc rodinám s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální situace. Zpracovat získaná data z území okresu Jičín.
7/45
2
2.1
Teoretická část
Sociální ochrana v České republice po roce 1989
V roce 1989 se česká společnost skokově přiblížila západoevropským modelům, a proto byla nutná transformace s výraznými strukturálními změnami. Transformace se týkala především českého hospodářství, ekonomiky a sociální politiky. Vzhledem k tomu, že probíhala současně politická, ekonomická a sociální reforma byl vývoj nového státu velmi komplikovaný. Občané České republiky byly doposud pod vlivem mocenské politiky komunistické strany a
převládal u nich mýtus starostlivého
socialismu, který poskytoval dávky podle rovnosti potřeb a byl pro mnohé symbolem sociálních jistot. Během celých 90. let byl základním principem sociální politiky koncept záchranné sociální sítě. Prioritním charakterem vzniku záchranné sociální sítě bylo vytvoření souboru legislativních norem upravujících sociální politiku, která by garantovala občanům určitou minimální úroveň pomoci v případě, že se ocitnou v krizi. Navzdory tehdejšího politického vývoje nebylo možné změny sociálního systému provést současně. V celém procesu tedy bylo nutné stanovit priority. Hlavní prioritou sociální reformy se stala politika zaměstnanosti, politika v oblasti pracovních příjmů, rodinná politika a politika sociálního zabezpečení. Vyústěním tohoto byla provedena v polovině 90. let sociální reforma. Základním znakem moderního státu měl být fungující systém sociální ochrany obyvatel. Smyslem sociálního zabezpečení bylo řešení a odstranění nepříznivých důsledků různých sociálních situací, a to všechno v rámci celospolečenské solidarity. Občané České republiky byly v případě potřeby zabezpečeni (chráněni) třemi systémy. Vznikly tři na sebe navazující pilíře sociálního zabezpečení, a to sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc. Každý z těchto systémů byl zaměřen na jinou oblast pomoci v sociální sféře, upraven zvláštními zákony a každý byl prováděn jinou institucí. V pořadí, v jakém byly výše uvedené systémy uvedeny, byly postupně řešeny sociální situace, do kterých se mohl kterýkoli občan během svého života dostat. 8/45
V rámci sociálního pojištění jsou řešeny ty sociální události, na které se může občan předem připravit (pojistit) formou odložení současných prostředků. Jedná se o nemocenské pojištění, důchodové pojištění a penzijní připojištění. „Systém sociálního pojištění řeší takové sociální situace, na které je možné se dopředu připravit ve smyslu odložení části finančních prostředků k řešení budoucí sociální situace. Do systému patří pojištění v nezaměstnanosti, pojištěné nemocenské a pojištění důchodové. Sociální pojištění je financováno z příspěvků zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. Mimo jiné tento systém dále doplňuje pojištění úrazové a zdravotní.“ [Účelová neperiodická publikace státní sociální podpory - stručný průvodce dávkami státní sociální podpory, 2005, s. 9] Prostřednictvím dávek státní sociální podpory se stát podílí na krytí nákladů spojených s potřebami rodin s nezaopatřenými dětmi, mateřství, ale i bydlení. Sociální pomocí stát zajišťuje pomoc občanům, jejichž životní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z výdělečné činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popř. jinými příjmy. Jedná se o nejjemnější pilíř, který řeší individuálně obtížné životní situace člověka pomoci dávek hmotné nouze, sociálních služeb, sociální prevence a sociálně – právní ochrany. Každá strategie sociálního zabezpečení, určuje rozsah a vliv sociálních programů do jaké míry stát má a smí zasahovat do života obyvatel zvláště ve chvílích, kdy procházejí těžkými životními zkouškami. Každý osudem znevýhodněný člověk má mít právo na úctu , důstojnost a na svobodné rozhodování o vlastním osudu. Míra zásahů státu musí co nejlépe korespondovat s principem sociální solidarity zdravých s nemocnými, mladších se staršími, bezdětných s rodinami s dětmi, zaměstnaných s nezaměstnanými.
9/45
Výraznou změnu v oblasti sociálního zabezpečení přinesl 1. leden 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky vypracovalo návrh změn a následně zahájilo legislativní proces sociální reformy. Cílem reformních kroků bylo zjednodušení systému, jeho zlevnění a zefektivnění. Z původních třech pilířů sociálního zabezpečení vznikly nové dva pilíře, a to systém nepojistných sociálních dávek a systém pojistných dávek. Systém nepojistných sociálních dávek zahrnuje státní sociální podporu sociální pomoc Systém pojistných dávek zahrnuje sociální pojištění
2.2
Systém státní sociální podpory
Vytvoření státní sociální podpory byl další krok v transformaci sociální oblasti a spolu s důchodovým pojištěním, nemocenským pojištěním a sociální péčí vytváří základní komplexní sociální systém. Řada sociálních dávek poskytovaných z různých sociální systémů byla tranformována do státní sociální podpory. Systém vznikl v roce 1995 a byl zakotven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dne 1. října 1995 a v plném rozsahu dnem 1. ledna 1996. S ohledem na dělenou účinnost zákona byly sociální dávky transformované do státní sociální podpory zařazeny do dvou skupin. Důvodem tohoto dělení bylo ujednocení postupu při posuzování nároků před 1. říjnem 1995, popř. před 1. lednem 1996, a sjednocení výplaty dávek. 10/45
Státní sociální podpora je zcela nový nepříspěvkový systém, který je financován ze státního rozpočtu a jehož administrací jsou pověřeny státní orgány prostřednictvím Ministerstva práce a sociálních věcí. Základním cílem bylo sjednocení dosavadních dávek poskytované rodinám do jednoho celku a potřeba změny koncepce dosavadních peněžitých dávek. [BŘESKÁ, 1995] Do této doby zajišťovalo výplatu několik institucí a zaměstnavatelských organizací. Dávky vznikaly často nahodile, nesystémově bez ohledu na skutečný vývoj nákladů a mezd. Výplata dávek byla poskytována plošně bez ohledu příjmů v rodině. Prostřednictvím
státní
sociální
podpory
stát
přispívá
především
rodinám
s nezaopatřenými dětmi v případě uznané sociální situace, pomáhá uspokojovat na společensky přijatelné úrovni jejich potřeby, na které rodina vlastními silami a prostředky nestačí. Mezi další principy státní sociální podpory patří sociální spravedlnost, jednotnost (chápána ve smyslu stejných pravidel pro všechny), skladebnost (dávky na sebe navazují, například při narození dítěte = porodné – přídavek na dítě – rodičovský příspěvek). Jednalo se o zcela nový typ peněžitých dávek, než na jaký jsme byli doposud zvyklí. Velkou změnou bylo především to, že se přestalo jednat o dávky, které by měly vazbu na jakýkoliv pojistný systém. Což v praxi znamená, že nárok na dávky státní sociální podpory může uplatnit každý, aniž by si platil nějaké pojištění. Každá změna se potýká s vlnou reakcí, ať kladných nebo záporných. V době, kdy se tento systém rozeběhl, byla ještě naše široká veřejnost zvyklá na velkorysost státu a stále spoléhala na paternalistický přístup státu (očekávání od státu), to se ale změnilo. Současná sociální politika začala klást důraz na vlastní zodpovědnost a solidaritu. Celospolečenská solidarita je chápána v rámci financování dávek ze státního rozpočtu bohatší vrstvy jsou solidární k vrstvám chudším, bezdětné rodiny k rodinám s dětmi. „Systém státní sociální podpory sleduje životní cyklus nezaopatřeného dítěte od jeho narození po ukončení jeho vzdělávacího procesu, poskytuje pomoc rodinám s dětmi v různých obtížných životních situacích, jako je například nedostatečný příjem, péče o 11/45
novorozené nebo malé dítě, péče o dítě se zdravotním postižením, neúplnost rodiny apod.“ [Účelová neperiodická publikace státní sociální podpory - stručný průvodce dávkami státní sociální podpory, 2005, s. 10] Tímto způsobem pomáhá systém státní sociální podpory snižovat ekonomické riziko a zlepšuje situaci rodiny s dětmi. V případě státní sociální podpory se jednalo o zcela novou legislativní právní úpravu a to jak z hlediska věcného, tak i z hlediska organizace a řízení. S ohledem na tuto skutečnost je zřejmé, že zkušenosti s prováděním státní sociální podpory a další poznatky z praxe vedly v určitých obdobích k legislativním změnám. Parametrické úpravy se zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších
předpisů,
převážně
dotkly
od
1.1.2011.
Důvodem
byla
především ekonomické situace státu a vše vyústilo celkovým snížením objemu finančních prostředků ze státního rozpočtu v sociální oblasti. Opatření jsou součástí tzv. úsporného balíčku, jehož podstatou je snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu tak, aby se Česká republika co nejméně zadlužovala.
2.3
Dávky státní sociální podpory
Píše se rok 1995 a na úplném začátku systému státní sociální podpory stálo celkem devět dávek. Některé nahradily obdobné dávky již dříve existující (myšleno před rokem 1989), jiné dávky byly zcela nově zavedeny. Kompletní ucelený přehled dávek je znázorněn v tabulce 1. Po mnohých legislativních úpravách současný systém státní sociální podpory zahrnuje celkem šest dávek. Dávky systém rozděluje na dvě skupiny, a to na dávky poskytované adresně podle výši příjmu v rodině a na dávky poskytované každé osobě bez ohledu na výši jejího příjmu za předpokladu splnění ostatních podmínek zákona. 12/45
Z hlediska posuzování nároků na dávky státní sociální podpory nejsou zkoumány majetkové poměry rodiny. Testované dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny
porodné
přídavek na dítě
příspěvek na bydlení
Netestované dávky poskytované bez ohledu na příjem rodiny
rodičovský příspěvek
dávky pěstounské péče – příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, odměna pěstouna ve zvláštních případech, příspěvek při převzetí dítěte a příspěvek na zakoupení motorového vozidla
pohřebné
13/45
Přehled dávek státní sociální podpory v roce 1995 název dávky
přeměna dávky /
název dávky před
státní sociální
nově vzniklá dávka
rokem 1995
podpory Přídavek na dítě
nahradila
Přídavky na dítě
obdobnou
Výchovné k důchodům
existující dávku nahradila
Příplatek k přídavkům na dítě
obdobnou
Příplatek k výchovnému
existující dávku
Státní vyrovnávací příspěvek
Sociální příplatek
Část dotací na koleje a menzy Část dotací na žákovské jízdné Rodičovský příspěvek
Rodičovský
nahradila
příspěvek
obdobnou
Porodné
existující dávku nahradila
Podpora při narození dítěte
obdobnou
Příspěvek při narození tří a více dětí
Zaopatřovací
existující dávku nahradila
Zaopatřovací příspěvek
příspěvek
obdobnou
Dávky pěstounské
existující dávku nahradila
Opakující se dávky pěstounské péče
péče
obdobnou
Jednorázové dávky pěstounské péče
Pohřebné
existující dávku nahradila
Pohřebné
obdobnou Příspěvek na
existující dávku nahradila
Příspěvek na úhradu bytu vojáka
bydlení
obdobnou
příspěvek na nájemné
Příspěvek na
existující dávku zcela nová dávka
dopravu Tabulka 1: Přehled dávek státní sociální podpory v roce 1995 – na počátku systému státní sociální podpory [vlastní] 14/45
2.4
Dávka přídavek na dítě
Když se narodí malé dítě, tak se předpokládá, že vyrůstat bude v rodině. Většinou to tak i je. Rodina je malá společenská skupina, v níž hlavní úlohu hraje otec a matka. Otec a matka tvoří vlastně jádro rodiny. Rodina patří již po staletí k nejpevnějším životním jistotám každého člověka. Je místem, kde člověk hledá a většinou nalézá jistotu a zázemí. Je jedinečná, má svá nepsaná pravidla, své vzpomínky, rodinné tradice, předky a každý od ní očekává něco jiného. Tak jako je každý člověk jiný, je i každá rodina jiná. Současná česká rodina se v dnešním světě potýká s řadou komplikací při zabezpečování svých potřeb a slaďování pracovních a rodinných rolí. Opomenout nemůžeme ani společenské tlaky, vysoké nároky na péči a výchovu dětí a v neposlední řadě i ekonomické překážky. Všechny tyto skutečnosti bezesporu ovlivňují bezproblémové fungování rodiny. Pokud se rodina ocitne ve složité, a zejména pak v krizové situaci měl by v takových případech umět nabídnout účinnou pomoc stát. Neoddiskutovatelná role státu je především v oblasti rodinné a sociální politiky. Základním principem sociální politiky je koncept státní sociální podpory, který je schopen reagovat formou rodinných dávek nejen na potřeby rodin, ale i na vývoj a změnu životních nákladů u dětí různého věku. Mimořádně významnou rodinnou dávkou je přídavek na dítě. Jedná se o dávku pro rodiny s dětmi, která přispívá ke krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. Podle současné právní úpravy mají na tento příspěvek nárok rodiny s nezaopatřenými dětmi, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřesáhne 2,40 násobek životního minima.
15/45
2.5
Podmínky nároku na přídavek na dítě
Přídavek na dítě je základní dávkou pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, která přispívá na krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. Před rokem 1996 přídavky na dítě náležely rodiči dítěte z titulu jeho účasti na nemocenském pojištění (popřípadě z titulu účasti na důchodovém zabezpečení náleželo na dítě výchovné). V praxi se často používal výraz, že přídavky na dítě náleží „plošně“, náležely „všem“ ve stejné výši, bez ohledu na věk dítěte. V případě účasti na nemocenském pojištění vyplácel dávku zaměstnavatel, v případě účasti na důchodovém pojištění pak tuto dávku vyplácela příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. [BURDOVÁ, 1995] Dne 1. ledna 1996 došlo k zásadní právní úpravě, která se promítla v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, a dávka přídavek na dítě začala být vyplácena ve formě dávky státní sociální podpory. Tato právní úprava přinesla značné změny v podmínkách nároku na dávku. Významná změna nastala především v tom, že dávka přídavek na dítě přestala náležet rodiči dítěte, ale stala se dávkou dítěte. Další podstatnou změnou se stala skutečnost, že se dávka přídavek na dítě začala poskytovat v závislosti na výši příjmu v rodině. Tento příjem se srovnává s výší částky životního minima rodiny vynásobeným stanoveným koeficientem. Aby dávka přídavek na dítě nabyla současné podoby prošla mnoha novelami. Změny se promítly především v násobku životního minima a koeficientů. V současné době má nárok na přídavek na dítě nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,4. Dávka je vyplácena v pevné výši, která je diferencována věkem dítěte. K samotnému vyhodnocení nároku je třeba znát řadu další rozhodných skutečností, které mají na dávku a její výši vliv.
16/45
2.5.1 Oprávněná osoba a okruh oprávněných osob Pojem, oprávněná osoba, je v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, vymezen v § 3. Tento paragraf specifikuje oprávněnou osobu jako osobu fyzickou nikoli osobu právnickou. Z výše uvedeného vyplývá, že nárok na dávky státní sociální podpory má pouze fyzická osoba a s ní společně posuzované osoby, které jsou hlášeny k trvalému pobytu na území České republiky. U cizince se za trvalý pobyt na území České republiky považuje pobyt, který je ode dne hlášení k pobytu delší než 365 dní. Od 1. května 2004, kdy se Česká republika stala členským státem Evropské unie, je sociální oblast, a tedy i státní sociální podpora, regulována právními předpisy Evropského společenství, převážně Nařízením Rady EHS 1408/71 a Nařízením Rady EHS 1612/68. Obecně tedy platí, že při splnění všech daných podmínek vzniká nárok na dávky státní sociální podpory také občanům Evropské unie. [BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2005] Oprávněná osoba a osoby společně s ní posuzované jsou v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, podle § 7 odst.1 označeny za rodinu. Rodinou se pro účely výše uvedeného zákona rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Vedle rodiny je v § 7 zákona dále obsažen taxativní výčet společně posuzovaných osob. Je třeba zdůraznit, že zákon vymezuje okruh společně posuzovaných osob pro jednotlivé dávky jiným způsobem. Budeme-li hovořit o dávce přídavek na dítě považuje se za okruh rodiny oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby.
17/45
Společně posuzované osoby jsou:
nezaopatřené děti
nezaopatřené děti a jejich rodiče
manželé, partneři nebo druh a družka, nejde-li o rodiče nezaopatřených dětí
nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů
Rodičem se v prvé řadě rozumí biologická matka a biologický otec. Vzhledem k tomu, že v životě dochází k situacím, kdy dítě nemůže žít a vyrůstat se svými „pravými“ rodiči, zákon vymezuje okruh osob, které se za rodiče pro účely nároku na dávku přídavek na dítě považují. Takovým rodičem může být například osoba, která si převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů, a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu (blíže specifikuje § 7 odst.11 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře). V praxi se v takových případech nejčastěji setkáváme s pěstouny, poručníky a s rodiči, kteří si dítě osvojili. [BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 1998]
2.5.2 Příjem rozhodný pro přiznání dávky Jak už víme, při posuzování nároku na dávky státní sociální podpory se netestuje majetek rodiny, ale pouze příjmy, a to také pouze u některých dávek. Příjmově testovanými dávkami jsou přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné. Bez ohledu na příjem rodiny se poskytují rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče a pohřebné. Dávky státní sociální podpory zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytnuto. Z tohoto vyplývá, že rodina může pobírat více dávek státní sociální podpory souběžně. 18/45
Základem pro určení hranice příjmů osoby či rodiny a tím stanovení nároku a výše dávky je životní minimum. Veškerý výčet započitatelných příjmů je stanoven v § 5 odst. 1 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Jiné, než uvedené příjmy nelze do rozhodného příjmu zahrnout. V ostatních odstavcích § 5 je uvedeno, jakým způsobem se tyto příjmy započítávají. Už na první pohled je to poměrně dlouhý paragraf plný odkazů na zákon o daních z příjmů a prokousat se jím není zrovna snadné. Samotné započitatelné příjmy lze rozdělit do několika základních okruhů. Rozhodné příjmy pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy, které jsou uvedeny v tabulce 2. S těmito příjmy se v praxi také nejčastěji setkáváme. Započitatelné příjmy podle § 5 zákona č. 117/1995 Sb.,
o státní sociální podpoře Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z pronájmu a ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmu Dávky nemocenského nebo důchodového pojištění Podpora v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci Příjmy z ciziny Příjem přijatý v rámci vyživovací povinnosti Zápočet dávek státní sociální podpory - rodičovský příspěvek
- přídavek na dítě Tabulka 2: Započitatelné příjmy podle § 5 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře [vlastní] „Systém státní sociální podpory pracuje s tzv. čistým příjmem, tj. příjmem po odečtu nákladů na získání a udržení příjmů, po odečtení příspěvků na sociální pojištění, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zdravotní pojištění, daně z příjmu.“ [Účelová neperiodická publikace státní sociální podpory - stručný průvodce dávkami státní sociální podpory, 2005, s. 13]
19/45
2.5.3 Nezaopatřené dítě Celá řada sociálních nároků a především dávky státní sociální podpory jsou určeny pro děti nebo jsou na péči o dítě vázány. Proto je velmi důležité vymezení okruhu dětí, jimž takové nároky náleží nebo k nimž se při posuzovaní sociálních nároků přihlíží. V souladu s těmito principy se často setkáváme s termínem nezaopatřené dítě. Pojem nezaopatřené dítě je klasifikován v § 11 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Za nezaopatřené dítě se považuje vždy dítě do skončení povinné školní docházky a není rozhodující, jak dlouho povinná školní docházka trvá, ani v jakém věku dítě povinnou školní docházku ukončí. Po ukončení povinné školní docházky se dále dítě považuje za nezaopatřené jen za zákonem stanovených podmínek, a to buď nejdéle do dovršení :
18 let věku,
jestliže je dítě vedeno v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu
26 let věku,
jestliže se dítě připravuje na budoucí povolání nebo se na budoucí povolání nemůže soustavně připravovat nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo takové dítě, které není schopno z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu vykonávat soustavnou výdělečnou činnost . Z okruhu nezaopatřených dětí se podle výše uvedeného paragrafu a zákona vylučuje pouze dítě, které je poživatelem plného invalidního důchodu. Poživatelem důchodu se dítě považuje ode dne, kdy mu byl poprvé vyplacen plný invalidní důchod z důchodového pojištění (který v zásadě nahrazuje plně příjem z výdělečné činnosti). [BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2007]
20/45
2.5.4 Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání Důležitou roli, při stanovení nezaopatřenosti dítěte po ukončení povinné školní docházky, hraje soustavná příprava dítěte na budoucí povolání. „Při vymezení soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání se vychází ze školského zákona, jde-li o střední vzdělání, a ze zákona o vysokých školách, jde-li o studium na vysokých školách v České republice.“ [BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2007, s. 63] Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání studiem se pro účely státní sociální podpory rozumí gymnázia střední odborné školy střední školy střední odborná učiliště konzervatoře vyšší odborné školy bakalářský studijní program magisterský studijní program vysoké školy doktoranský studijní program Tabulka 3: Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání [vlastní] Na budoucí povolání je možné se připravovat i studiem na střední nebo vysoké škole v cizině. Tento typ studia lze považovat za přípravu na budoucí povolání v případě, pokud Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne, že je studium v zahraničí postaveno na roveň studia na středních nebo vysokých školách v České republice. V uvedené věci vydává Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodnutí. Soustavné přípravě dítěte na budoucí povolání na střední a vysoké škole jsou blíže věnovány §12, §13 a §14 zákona č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Uvedené paragrafy specifikují dobu zahájení a ukončení studia, řeší školní rok, který se dělí na období školního vyučování a školních prázdnin, a jiné rozhodné skutečnosti, které mají na soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání vliv.
21/45
2.6
Výše přídavku na dítě
Výše přídavku na dítě je zákonem stanovena za kalendářní měsíc pro rodiny s nezaopatřenými dětmi, jejichž rozhodný příjem (dále jen RP) za kalendářní rok nepřesahuje součin životního minima rodiny (dále jen ŽMR) a koeficientu 2,40. Rovnice :
RP < ŽMR x 2,40
podmínka pro přiznání přídavku na dítě Přídavek na dítě je opakující se dávkou, která se vyplácí měsíčně ve třech pevně stanovených částkách podle věku nezaopatřeného dítěte. Věk nezaopatřeného dítěte
Výše přídavku na dítě měsíčně
v rodině
v Kč
do 6 let od 6 do 15 let od 15 do 26 let Tabulka 4: Výše přídavku podle věku dítěte [vlastní]
500 610 700
2.6.1 Životní minimum Jednou z rozhodných skutečností pro vyhodnocení nároku na dávku přídavek na dítě je životní minimum. Samotné životní minimum definuje zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, kde se životním minimem rozumí minimální hranice peněžních příjmů fyzické osoby k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tento zákon rozlišuje životní minimum jednotlivce a životní minimum společně posuzovaných osob. Dále je důležité vědět, že částky životního minima se zvyšují nařízením vlády v závislosti na skutečném růstu nákladů na výživu a na ostatní základní potřeby vyjádřeném růstem příslušného indexu spotřebitelských cen. 22/45
K zásadní změně v koncepci životního minima došlo k 1. lednu 2007, kdy podle nové úpravy je částka životního minima stanovena jednou částkou, která je rozlišena na základě pořadí posuzované osoby a věku této osoby. Nově také životní minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému státní sociální podpory poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení. Částky životního minima pro účely státní sociální podpory jsou uvedeny v tabulce 5.
Částky životního minima platné od 1. ledna 2012 v Kč za měsíc
pro jednotlivce
3 410
pro první dospělou osobu v domácnosti
3 140
pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti
2 830
pro nezaopatřené dítě ve věku do 6 let
1 740
6 až 15 let
2 140
15 až 26 let (nezaopatřené)
2 450
Tabulka 5: Částky životního minima platné od 1. ledna 2012 v Kč za měsíc [vlastní] Částky životního a existenčního minima platné od 1.1.2012 jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o navýšení částek životního minima a existenčního minima
23/45
2.7
Výplata přídavku na dítě
V této souvislosti je třeba připomenout, že výplata dávky přídavek na dítě může proběhnout pouze při splnění všech zákonných podmínek nároku a podáním žádosti o dávku. Žádost musí být podána na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí a musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. Žádosti o přiznání dávky státní sociální podpory přídavek na dítě se podávají na kontaktních pracovištích Úřadu práce České republiky podle místa trvalého pobytu dítěte. Hovoříme-li o přídavku na dítě, nárok se přiznává na období od 1. října jednoho roku do 30. září následujícího roku. „Dávka se vyplácí vždy za kalendářní měsíc a to tak, že musí být vyplacena nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po měsíci, za který dávka náležela.“ [BURDOVÁ, 1995, s. 120] Otázka výplaty dávky je samostatně řešena v ustanovení § 19 zákona č. 117/1995., o státní sociální podpoře. Paragraf blíže specifikuje příjemce dávky a komu má být přídavek na dítě vyplacen. Výplata dávky je prováděna ve dvou rovinách, a to jedná-li o nezletilé či zletilé nezaopatřené dítě. V případě, že se jedná o zletilé dítě, vyplácí se dávka jemu. Jde-li o nezletilé dítě, vyplácí se přídavek na dítě osobě, která má dítě v přímém zaopatření. Pod slovy „přímé zaopatření“ je třeba rozumět osobní péči o dítě. Zpravidla to jsou rodiče, kteří jsou zákonnými zástupci dítěte. V některých případech to může být i jiná osoba, které bylo dítě svěřeno do péče nahrazující péči rodičů, a to na základě rozhodnutí příslušného orgánu. V těchto případech se převážně setkáváme s pěstounskou péčí. [BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 1998] Jak je výše uvedeno, nejčastěji je přídavek na dítě poskytován dítěti žijícímu v rodině s vlastními rodiči, popř. s osobami, které rodiče nahrazují. 24/45
V praxi se také setkáváme s případy, kdy děti nevyrůstají ve vlastní rodině, ale vyrůstají v ústavech (zařízeních) pro děti a mládež. V situaci, kdy je dítě na základě rozhodnutí v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, se vyplácí přídavek na dítě tomuto ústavu (zařízení).
2.8
Neprávem přiznána či vyplácena dávka přídavek na dítě
U dávek státní sociální podpory a přídavku na dítě nevyjímaje může být po přiznání nároku zjištěno, že rozhodnutí bylo nesprávné. Při rozhodování o nároku na dávku nebo její výši může dojít k chybnému posouzení nároku nebo k přiznání dávky v jiné výši, než v jaké má správně tato dávka náležet. Pokud se zjistí, že přídavek neměl být přiznán nebo byl přiznán a byl vyplácen ve vyšší výši než náležel, správní orgán zjišťuje, z jakého důvodu k této situaci došlo. Důvody chybného přiznání mohou být různé. V praxi se nejčastěji setkáváme s tím, že v době rozhodování o dávce nejsou dostatečně zjištěny všechny potřebné skutečnosti, které mají vliv na dávku nebo její výši. K pochybení může dojít jak ze strany žadatele tak k omylu úřadu, který o dávce rozhoduje. Bez ohledu na důvod nesprávného posouzení nároku nebo nesprávného určení výše dávky je nutno, nárok nově posoudit a výši dávky nově stanovit. Úpravu lze provést jak z podnětu oprávněné osoby tak i z podnětu úřadu. [BURDOVÁ, 1995] Pokud se následně zjistí, že klient přijal dávku neprávem ve vyšší částce, než v jaké náležela, je vyčíslen přeplatek. Vzniklý přeplatek je příjemce dávky povinen v zákonem stanovené lhůtě vrátit příslušné krajské pobočce úřadu práce.
25/45
2.9
Sociální zabezpečení osob migrujících v rámci Evropské unie
„Od 1. května 2004, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie, je sociální oblast, a tedy i státní sociální podpora, regulována právními předpisy Evropských společenství, zejména Nařízením 1408/71 a Nařízením 1612/68; tato nařízení jsou přímo závazná a bezprostředně, sociální oblasti, orgány odpovědnými za provádění sociální oblasti, přímo aplikovaná proto, že mají přednost před ustanoveními národních předpisů. Vzhledem k této skutečnosti je nutno od 1. května 2004 při posuzování nároku na dávky státní sociální podpory, při zkoumání plnění podmínky hlášení k pobytu rozlišovat, zda se jedná o státního příslušníka něktrého z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru či nikoliv.“ [BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 2007, s. 21 – 22] Nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a 1612/68 a také Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EHS) č. 883/2004 a 987/2009 upravují postupy k určení příslušnosti a pravidla použitelnosti právních předpisů jednoho z členských států, podle kterých se bude rozhodovat o dávkách státní sociální podpory. Smyslem jejich aplikace je zajistit, aby osoba migrující ve více zemích Evropské unie neztratila své nároky na sociální zabezpečení z důvodu svého občanství či bydliště. Nároky bezprostředně souvisí s právem občanů na svobodný pohyb. Z dávek státní sociální podpory podléhají koordinaci Nařízení Rady (EHS) 1408/71 dávky, které jsou terminologicky označovány jako rodinné dávky. Mezi rodinné dávky patří přídavek na dítě rodičovský příspěvek opakující se dávky pěstounské péče – odměna pěstouna, příspěvek na úhradu potřeb dítěte
26/45
Další dávkou státní sociální podpory podléhající koordinaci je pohřebné. Ostatní dávky státní sociální podpory spadají pod režim Nařízení Rady (EHS) č. 1612/68 o volném pohybu pracovníků uvnitř Společenství a označují se jako sociální výhody. Mezi sociální výhody patří dávky příspěvek na bydlení porodné jednorázové dávky pěstounské péče – příspěvek na převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla K tomu, aby bylo možné migrující osobě poskytkou rodinnou dávku či sociální výhodu z českého systému státní sociální podpory, je nejprve třeba zjistit, zda je Česká republika pro výplatu dávky kompetentní. Celý proces je velmi náročný a představuje mnoho složitých vyjednávání jak s migrující osobou tak s institucemi členských států. O určení příslušnosti státu, ve kterém vznikne nárok na rodinné dávky či sociální výhody rozhoduje mnoho faktorů. Rozhodujícím je v prvé řadě místo výkonu zaměstnání (závislé činnosti, samostatně výdělečné činnost, včetně situací, které jsou těmto činnostem postaveny na roveň). Pokud daná osoba nevykonává výdělečnou činnost, je příslušný stát, ze kterého je jí vyplácen důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní) nebo podpora v nezaměstnanosti. Jestliže osoba nevykonává výdělečnou činnost, nepobírá podporu v nezaměstnanosti ani důchod, pak je rozhodující místo bydliště (ve smyslu střediska zájmů rodiny).
27/45
3
3.1
Praktická část
Cíl výzkumu
Cílem praktické části absolventské práce bylo objektivní zpracování získaných dat z území okresu Jičín se zaměřením na dávku státní sociální podpory přídavek na dítě. Hodnocení dat se týkalo především výše finančních prostředků poskytovaných do systému státní sociální podpory. Analyzovaná data: výše finanční prostředků poskytnutých do systému státní sociální podpory výše finančních prostředků vyplacených na dávce přídavek na dítě postupný vývoj počtu oprávněných osob s nárokem na přídavek na dítě
3.2
Volba výzkumné metody a výzkumného nástroje
Praktická část absolventské práce se zabývala poskytováním dávky státní sociální podpory přídavek na dítě Úřadem práce v Jičíně. Smyslem praktické části bylo analyzovat získaná data a porovnat postupný vývoj přídavku na dítě, především jako finanční pomoc rodinám s nezaopatřenými dětmi. Sběr kvalitních dat měl zásadní vliv na spolehlivost získaných informací a jedinečnost projektu. Ke zhodnocení údajů byla využita analýza časový řad.
28/45
3.3
Získání dat pro výzkum
Důležitým kritériem pro výzkum byl sběr kvalitních dat, který byl proveden v měsících únor a březen 2012 na Úřadu práce v Jičíně. Spolehlivé informace k vyhodnocení dat poskytl Úřad práce České republiky, krajská pobočka v Hradci Králové, kontaktní pracoviště Jičín. Aplikovaná data byla opatřena z výkazů o výdajích na státní sociální podporu a z přehledů vyplacených a vrácených dávek. Další potřebné skutečnosti byly čerpány z počítačového systému OK dávky, konkrétně z modulu rozhodování o dávkách a modulu statistika dat.
3.4
Rozbor dat
K analýze byla shromážděna data z území okresu Jičín, která se promítla v časových řadách výzkumu. Pro názornou představu a celkovou přehlednost byly údaje zaprocovány do tabulek a grafů.
3.4.1 Vývoj dávky přídavek na dítě Dávkový systém státní sociální podpory je financován státním rozpočtem České republiky. Cílem výzkumu bylo zjistit finanční částky vyjadřující výdaje na dávku přídavek na dítě, a to od počátku existence státní sociální podpory (zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, nabyl účinnosti zčásti dnem 1. října 1995 a v plném rozsahu dnem 1. ledna 1996).
29/45
Studie se blíže zaměřuje na změny, které se promítly ve výši finančních prostředků vyplacených na dávce přídavek na dítě, a to podle stávajících právních úprav. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, byl ke dni 1. lednu 2012 již mnohokrát novelizován. Některé změny měly pouze upřesňující charakter, jiné znamenaly významný zásah do původního znění zákona. Ke změnám došlo jak v okruhu poskytovaných dávek, tak při jejich výpočtu. V rámci těchto změn došlo k následnému přehodnocení nároku, které vedlo často ke změně výše dávky. Změny, které nastaly u přídavku na dítě jsou ve výzkumu analyzovány. Pro dávku přídavek na dítě obecně platí, že se poskytuje v návaznosti na výši příjmu v rodině, tj. v závislosti na výši příjmu nezaopatřeného dítěte jako oprávněné osoby a osob s ním společně posuzovaných. Nárok na přídavek na dítě závisí též na věku dítěte a na výši částek životního minima. „Vzhledem k tomu, že se částky životního minima zvyšují formou Nařízení vlády v závislosti na růstu spotřebitelských cen, je třeba brát v úvahu, že se výše dávky může v důsledku zvýšení částek životního minima zvýšit.“ [BŘESKÁ, BURDOVÁ, VRÁNOVÁ, 1998, s. 69] Na samém počátku systému státní sociální podpory byla dávka přídavek na dítě poskytována v závislosti na výši příjmu v rodině, který se pak srovnával s výší součinu životního minima rodiny a stanoveného koeficientu. Výše přídavku na dítě je odstupňována ve třech základních výměrách. Podle výše příjmů v rodině se přiznává přídavek na dítě buď ve zvýšené výměře, základní výměře nebo ve snížené výměře. Tento model vyplácení přídavku na dítě trval až do konce kalendářního roku 2006.
30/45
Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.1996 do 31.12.2006 výměra
koeficient
zvýšená výměra
příjem rodiny nesmí převýšit součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10
základní výměra
příjem rodiny převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,10, avšak není vyšší než koeficient 1,80
příjem rodiny převyšuje součin životního snížená výměra minima rodiny a koeficientu 1,80, avšak není vyšší než koeficient 3,00 Tabulka 6: Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.1996 do 31.12.2006 [vlastní] S účinností od 1. ledna 2007 došlo ke změně příslušných koeficientů k posouzení nároku na dávku a její výši. Dosud přídavek na dítě náležel při příjmu rodiny nepřesahující 3násobek životního minima této rodiny. Nově přídavek na dítě náleží při příjmu nepřesahující 4násobek životního minima.
Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.2007 do 31.12.2008 výměra
koeficient
zvýšená výměra
příjem rodiny nesmí převýšit součin životního minima rodiny a koeficientu 1,50
základní výměra
příjem rodiny převyšuje součin životního minima rodiny a koeficientu 1,50, avšak není vyšší než koeficient 2,40
příjem rodiny převyšuje součin životního snížená výměra minima rodiny a koeficientu 2,40, avšak není vyšší než koeficient 4,00 Tabulka 7: Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.2007 do 31.12.2008 [vlastní]
31/45
Výraznou změnu v nároku na dávku přídavek na dítě přinesl rok 2009, kdy se sjednotil koeficient pro posouzení nároku. Od 1. ledna 2009 náleží přídavek na dítě rodině s rozhodným příjmem nižším než je 2,4násobek životního minima rodiny. Dávka je vyplácena v pevné výši, která je diferencována podle věku dítěte. Tato změna proběhla v souvislosti s úsporným opatřením tzv. vládního balíčku opatření. Hlavním cílem tohoto opatření bylo snížení celkových výdajů ze státního rozpočtu. Tento vládní krok poznamenal v negativním mnoho rodin, kterým z výše uvedeného nárok na dávku přídavek na dítě zanikl. Vzhledem k velké nevoli občanů došlo v září roku 2009 k tomu, že Poslanecká směnovna Parlamentu České republiky přehlasovala veto prezidenta republiky a přijala zákon č.326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability. Díky změně právního předpisu se se zpětnou platností od 1. července 2009 zvýšila hranice příjmu rozhodná pro nárok na přídavek na dítě, a to z 2,4násobku částky životního minima rodiny na 2,5násobek. V praxi to podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí znamenalo, že nárok na přídavek na dítě nově vznikl cca 32 tisícům dětí. Změna byla pouze dočasná, a to do 31. prosince 2010. Od 1. ledna 2011 se opět nárok na přídavek na dítě odvíjel od koeficientu 2,40.
Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.2009 do 30.6.2009 koeficient
příjem rodiny nesmí převýšit součin životního minima rodiny a koeficientu 2,40
Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.7.2009 do 31.12.2010 koeficient
příjem rodiny nesmí převýšit součin životního minima rodiny a koeficientu 2,50
Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.2011 doposud příjem rodiny nesmí převýšit součin koeficient životního minima rodiny a koeficientu 2,40 Tabulka 8: Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.2009 do 30.6.2009, Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.7.2009 do 31.12.2010, Podmínky nároku na přídavek na dítě platné od 1.1.2011 doposud [vlastní]
32/45
rok 1996 41,3
celková výše finančních prostředků finanční prostředky vynaložené na přídavek na dítě
Graf 2: Procentuální znázornění finančních prostředků vynaložených na přídavek na dítě v roce 1996 [vlastní]
rok 2007 22,15 celková výše finančních prostředků finanční prostředky vynaložené na přídavek na dítě
Graf 3: Procentuální znázornění finančních prostředků vynaložených na přídavek na dítě roce 2007 [vlastní]
34/45
10,45
rok 2009 celková výše finančních prostředků finanční prostředky vynaložené na přídavek na dítě
Graf 4: Procentuální znázornění finančních prostředků vynaložených na přídavek na dítě v roce 2009 [vlastní]
10,87
rok 2011 celková výše finančních prostředků finanční prostředky vynaložené na přídavek na dítě
Graf 5: Procentuální znázornění finančních prostředků vynaložených na přídavek na dítě v roce 2011 [vlastní] Zpracovaná data umožnila porovnání postupných změn ve výši vynaložených finančních prostředků do systému státní socální podpory a výši finančních prostředků vynaložených na dávku přídavek na dítě v letech 1996, 2007, 2009 a 2011. Sledovaná období byla zachycena v tabulce 9 a grafu 1. Vývoj výdajů na dávku přídavek na dítě s ohledem na celkové výdaje sytému byl procentuálně znázorněn v grafech 2, 3, 4 a 5.
35/45
3.4.3 Vývoj počtu oprávněných osob s nárokem na přídavek na dítě Dalším krokem výzkumu bylo porovnání počtu oprávněných osob, kterým vznikl nárok na dávku přídavek na dítě, a to konkrétně v letech 1996, 2007, 2009 a 2011. Porovnání opět probíhalo v souvislosti se změnami v zákoně. Cílem bylo zachytit důsledky těchto změn a přehledně je analyzovat. Celkový vývoj a počet oprávněných osob s nárokem na dávku v jednotlivých letech byl opět pro přehlednost zaznamenán v tabulce a následně znázorněn grafem. V případě přídavku na dítě je oprávněnou osobou nezaopatřené dítě.
Porovnání počtu oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě období (rok)
počet oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě
1996
19 681
2007
12 765
2009
4 576
2011 3 958 Tabulka 10: Porovnání počtu oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě [vlastní]
Vývoj počtu oprávněných osob 25000 20000 15000
počet oprávněných osob
10000 5000 0 1996
2007
2009
2011
Graf 6: Vývoj počtu oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě [vlastní]
36/45
Zpracování dat počtu oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě v letech 1996, 2007, 2009 a 2011 bylo zaznamenáno v tabulce 10. Grafem 6 byl následně vyhodnocen a zaznamenám postupný vývoj počtu oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě.
3.5
Vyhodnocení výsledků výzkumu
Hlavním úkolem praktické části bylo objektivně zpracovat a analyzovat získaná data z území okresu Jičín, konkrétně Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Hradci Králové, kontaktního pracoviště Jičín. Výzkum byl zaměřen na dávku státní sociální podpory přídavek na dítě. Rozbor získaných dat se týkal především celkové výše finančních prostředků poskytovaných do systému státní sociální podpory a celkové výše finančních prostředků vyplacených na dávce přídavek na dítě. V souvislosti s čerpáním finančních prostředků byl také výzkum zaměřen na vývoj počtu oprávněných osob s nárokem na dávku přídavek na dítě. Vyhodnocení výsledků probíhalo v časových řadách, a to v letech 1996, 2007, 2009 a 2011. V těchto letech došlo ke změnám v zákoně č. 117/1195 Sb., o státní sociální podpoře, které měly zásadní vliv na dávky státní sociální podpory. Úkolem praktické části bylo analyzovat změny týkající se především nároku na dávku přídavek na dítě. Zpracovaná data z výkazů o výdajích státní socální podpory (v letech 1996, 2007, 2009 a 2011) umožnila porovnání celkových výdajů na dávku přídavek na dítě z celkové výše čerpaných finančních prostředků ze systému. Výdaje na přídavek na dítě se v jednotlivých letech pohybují v řádech stovek miliónů korun.
37/45
Výzkum ukázal, že v roce 1996 byl na dávku přídavek na dítě vyplacen největší objem prostředků. S touto skutečností souvisí i fakt, že v tomto období mělo nárok na dávku nejvíce oprávněných osob (nezapatřených dětí). Důvodem byly relativně příznivé podmínky nároku na dávku. Tento trend přetrvával až do roku 2007, kdy systém využívalo mnoho rodin s nezaopatřenými dětmi. K výraznému poklesu vynaložených prostředků na přídavek na dítě došlo v letech 2009 a 2011. S touto souvislostí byl zaznamenán i znatelný pokles počtu oprávněných osob (nezaopatřených dětí), kterým vznikl nárok na dávku. Příčinou byla nová právní úprava zákona o státní sociální podpoře, která se promítla i na dávce přídavek na dítě. Došlo k poklesu a sjednocení koeficientu (přídavek na dítě náleží rodině s rozhodným příjmem nižším než je 2,4násobek životního minima rodiny) a přídavek na dítě se začal vyplácet v pevné částce, která je diferencována podle věku dítěte. Úprava zákona citelně zasáhla mnoho rodin, které doposud přídavek na dítě nárokovaly. Tato legislativní změna přišla v souvislosti s opatřením tzv. úsporného balíčku, jehož podstatou bylo snížení výdajů a zvýšení příjmů státního rozpočtu tak, aby se Česká republika co nejméně zadlužovala.
38/45
4
Diskuze
Hlavním cílem mé práce bylo seznámení s oblastí dávkových systémů sociální politiky, konkrétně s oblastí dávkového systému státní sociální podpory – přídavek na dítě. S problematikou v agendě dávkového systému státní sociální podpory se setkávám více jak patnáct let, kdy jsem začala pracovat na odboru státní sociální podpory. Během mé praxe jsem mohla sledovat postupný vývoj celého systému, a to jak z hlediska věcného, tak i z hlediska organizace a řízení. V úvodu praktické části absolventské práce jsem část pozornosti věnovala sociální ochraně v České republice po roce 1989. Záměrem bylo přiblížení tehdejší sociální situace a sociálních reforem, které vedly v 90. letech k výrazným strukturálním změnám v procesu záchranné sociální sítě. Tehdejším hlavním cílem bylo vybudování fungujícího systému sociální ochrany obyvatel. Souhlasím s názorem, že prioritou v transformaci sociální oblasti bylo vytvoření komplexního sociálního systému, kterým by byly občané České republiky v případě potřeby zabezpečeni. Vyústěním celého procesu transformace vznikly tři systémy sociální ochrany, a to sociální pojištění, státní sociální podpory a sociální péče. Snahou teoretické části bylo především přiblížit problematiku dávkového systému státní sociální podpory, konkrétně dávky přídavek na dítě. Dávkový systém státní sociální podpory představuje ucelený systém, který je určen převážně rodinám s nezaopatřenými dětmi. Celý systém prochází neustálým vývojem. Cílem většiny změn bylo upřesnění některých ustanovení zákona v návaznosti na poznatky z praxe a v neposlední řadě též úpravy zaměřené na zjednodušení právní úpravy. Dalším cílem reformních kroků bylo zjednodušení systému, jeho zlevnění i zefektivnění. S ohledem na legislativu, metodiku, zkušenosti a poznatky získané z praxe jsem se snažila podrobně a srozumitelně popsat jednu ze základních rodinných dávek, kterou je
39/45
přídavek na dítě. Význam této dávky spočívá především v krytí nákladů spojených s výchovou a výživou dítěte. Praktická část absolventské práce byla vyhrazena především výzkumu a analýze finančních prostředků poskytovaných do systému státní sociální podpory a finančních prostředků vyplacených na dávce přídavek na dítě v letech 1996, 2007, 2009 a 2011. Po srovnání výše uvedených údajů došlo následně ještě k porovnání počtu oprávněných osob s nárokem na přídavek na dítě. Materiály, podklady a informace potřebné k vyhodnocení výzkumu, byly získány v měsících únor a březen 2012 na Úřadu práce České republiky, krajské pobočky v Hradci Králové, kontaktního pracoviště Jičín. Dostupnost materiálů byla poměrně snadná, a to především díky kvalitnímu a přehlednému archivování výkazů o výdajích na státní sociální podporu. Tyto sestavy obsahují veškeré informace o všech vyplácených dávkách státní sociální v daném období. Další zdroje byly získané z počítačového systému OK dávky, konkrétně z modulu rozhodování o dávkách a modulu statistika dat. Rozbor dat srovnává jak vývoj finančních prostředků vynaložených na dávku přídavek na dítě a tak vývoj v počtu oprávněných osob s nárokem na přídavek na dítě. Výsledky šetření ukazují na celkový pokles čerpaných finančních prostředků na dávku přídavek na dítě a na pokles v počtu oprávněných osob s nárokem na dávku v letech 2009 a 2011. K výraznému poklesu došlo díky právním úpravám, které proběhly v souvislosti s úsporným opatřením tzv. vládního balíčku opatření. Hlavním cílem tohoto opatření bylo snížení celkových výdajů ze státního rozpočtu.
40/45
Závěr
V absolventské práci jsem se zabývala systémem státní sociální podpory a blíže pak dávkou přídavek na dítě. Snahou bylo především vysvětlit jak systém státní sociální podpory funguje a následně charakterizovat dávku přídavek na dítě, zdůraznit podmínky nároku, kdo je oprávněn dávku pobírat a v jaké výši. Celý systém sleduje životní cyklus nezaopatřeného dítěte od jeho narození až po ukončení vzdělávacího procesu, poskytuje pomoc rodinám s dětmi v různých obtížných životních situacích jako je například nedostatečný příjem, nepříznivý zdravotní stav nebo neúplnost rodiny. Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, za dobu svého trvání zaznamenal velké množství legislativních změn. Domnívám se, že tyto časté změny mohly vést k dezorientaci žadatelů o dávky, a proto jsem se snažila ve své práci poskytnout aktuální informace zaměřené především na dávku přídavek na dítě. Vzhledem k tomu, že se jedná o mimořádně významnou dávku, která náleží nezaopatřeným dětem je nutné, aby se o ní dozvědělo co nejvíce rodin. Mou snahou bylo přiblížit jednoduše a srozumitelně problematiku výše uvedené dávky, tak aby byla snadno pochopitelná pro širokou věřejnost. Současně se domnívám, že má práce může být i dobrým pomocníkem pracovníkům pomáhajících profesí, a to nejen pracovníkům v oblasti sociálních dávek. Cíle, které jsem si na začátku absolventské práce stanovila, se mi dle mého názoru podařilo splnit. Průzkum byl zaměřen na dávku přídavek na dítě, především jako finanční pomoc rodinám s nezaopatřenými dětmi v uznané sociální situaci. Bohužel výzkum ukázal, že finanční prostředky vynakládané na tuto dávku mají klesající tendenci. Tento klesající trend bohužel koresponduje i s počtem oprávněných osob
41/45
(nezaopatřených dětí), které mají nárok na dávku přídavek na dítě. Veškerá získaná data jsou pečlivě zaznamenána a vyhodnocena v tabulkách a grafech. Závěrem bych ráda uvedla k významu a smyslu přídavku na dítě, že by bylo vhodné pojmout tuto dávku jako univerzální, netestovanou – tedy pro všechny děti bez ohledu rozdílu příjmů jejich rodičů. Dávka by měla význam pro příjemce zejména v její pravidelnosti a zároveň by se tak snížily nároky na administrativu. Plošné vyplácení přídavku na dítě se vládě i přes několikrát vyjádřený příslib nepodařilo prosadit.
42/45
Peзюмe Пакетная система государственной социальной поддержки-пособие на ребёнка Выпускная работа направлена на область социальной политики, в частности, на областьи пакетной системы государственой социальной поддержки - пособие на ребёнка. Исследование представляет собой обзор, пособия на ребёнка особенно в качестве финансовой помощи семьям с детьми в признанной социальной ситуации. Обработка данных полученных в районе Йичин. Работа состоит из двух частей
теоретическая часть практическая часть Теоретическая часть подробно занимается социальной защитой в Чешской Ресрублике после 1989-ого года и далее указывает на пакетную систему государственной социальной поддержки. Основной задачей является подход пособия на ребёнка в соответствии с Законом № 117/1995 Сб. о государственной социальной поддержке. Внимание на условия для получения права на пособия на ребёнка уровень детских пособий выплату пособия на ребёнка
43/45
Практическая часть занимается предоставлением пособия на ребёнка. Значением практической части обработка данных на территории района Йичин. Мониторинг и сравнения разработка системы изменения в объеме финансовых средств в системе развитие числа претендентов на пособие на ребёнка
Ключевые слова : государсвенная социальная поддержка разработка системы пособие на ребёнка семья
44/45
Bibliografie Monografie 1. BURDOVÁ, E. Státní sociální podpora komentář k zákonu. Ostrava : Sagit, 1995. 158 s. ISBN 80-85789-57-4. 2. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora 1998. 2. aktualizované vydání. Olomouc : Anag, 1997. 183 s. ISBN 80-85646-63-3. 3. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora podle právního stavu k 1.7.2005. 10. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc : Anag, 2005. 215 s. ISBN 80-7263-288. 4. BŘESKÁ, N., BURDOVÁ, E., VRÁNOVÁ, L. Státní sociální podpora s komenářem a příklady k 1.5.2007. 11. aktualizované a doplněné vydávní. Olomouc : Anag, 2007. 207 s. ISBN 978-80-7263-402-6. 5. Účelová neperiodická publikace. Státní sociální podpora stručný průvodce dávkami státní sociální podpory. vydání 1. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2005. 72 s. ISBN 80-86878-28-7. 6. Sociální zabezpečení osob ohyb v rámci Evropské unie. vydání 1. Praha : Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2009. 282 s. ISBN 978-80-7421-0099.
Elektronické dokumenty 1. Portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Informace z oblasti státní sociální podpory. [online]. [2012-03-28]. Dostupné z WWW:
Zákon 1. Česko. Zákon č. 177/1997 Sb., o státní sociální podporě. ASPI.
45/45
