Datové schránky: Papírování vzrostlo až o 160 %

Zaměřeno na e-government

Hlavní téma strojírenství měsíčník pro firmy a  veřejnou správu Strojírenští bossové

září 2010

E-aukce a zkušenosti s e-zakázkami

4

Povídání o letošním ročníku vína

18

14

Datové schránky: Papírování vzrostlo až o 160 % Je to tak půl na půl. Polovina úředníků si datové schránky chválí, polovina je proklíná. Většina zástupců obcí ale systém vnímá optimisticky. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu Moravského hospodářství.

Veronika Hrdá Průzkum – Ještě před rokem si zástupci obcí moc dobře nedokázali představit, že se s  datovými schránkami sžijí. Dnes

však většina z  nich přiznává: Přestože nám teď schránky komplikují práci a stojí nás hodně energie a peněz, jejich budoucnost vidíme optimisticky. „Datové schránky mají určitě smysl. Na malé obce ale kladou nároky na vzdělání zaměstnanců. Přestože teď pociťujeme nárůst práce, věříme, že se to časem poddá,“ myslí si například účetní z obecního úřadu v Dlouhé na Žďársku Pavlína Tulisová. Podobný názor má pětatřicet procent zástupců samospráv. Třicet procent z nich je dokonce se systémem spokojeno i přes počáteční obtíže. „Vlastní obsluha datových schránek je zcela jednoduchá. Celý systém však měl být odzkoušen jako pilotní projekt v  menším rozsahu. Měly se doladit návaznosti jako například časová razítka, ukládání, ochrana. Tok informací na téma

)) data v číslech Do 22. srpna 2010 odeslali uživatelé 19 215 664 datových zpráv Úředníci jich poslali nejvíc – 13 546 159 zpráv Úřady tak za poštovné ušetřily přes 284 milionů korun

,jak to bude opravdu fungovat‘ je pozvolný. Učíme se z chyb jiných,“ upozorňuje Marie Štecová z obecního úřadu ve Starém Jičíně. Přestože vedení ministerstva vnitra před rokem slibovalo obcím zejména úsporu peněz, zatím se tak neděje. Třia-

osmdesát procent obcí dokonce přiznává, že jim náklady spíše vzrostly. A to nejen proto, že musely investovat do  nových technologií nebo školení. Například v  Přerově spočítali, že za  první pololetí ušetřili více než půl milionu korun oproti loňskému pololetí. Místo 75 tisíc doporučených dopisů totiž odeslali 38 tisíc obálek. Zbylé doručili datovými schránkami. Jenže další peníze muselo vedení města uvolnit na  nákup tonerů a  papíru potřebných na  tisknutí dokumentů určených pro konverzi. „Náklady na tonery oproti první polovině roku 2009 vzrostly zhruba o třicet procent, tedy o 110 tisíc korun. Náklady na spotřebu kancelářského papíru vzrostly až o 160 procent. Tedy o 210 tisíc korun,“ vypočítává mluvčí přerovského magistrátu Bohuslav Přidal. Magistrát navíc

musel investovat více než milion korun do softwaru a potřebné techniky. Úspory za odesílání dopisů hlásí i další okresní města. Například v  Bruntále za prvních pět měsíců fungování uspořili 170 tisíc korun. Měsíčně to je 35 tisíc. Obce „prvního typu“ většinou hlásí úspory v  řádu stokorun. A  i  to se do  roka zřejmě změní. To, co obce ale vnímají jako pomoc pro svůj rozpočet, totiž není úsporou pro stát. Do poloviny srpna zaplatil stát za orgány veřejné moci a občany České poště více než 203 milionů korun. A  právě to vede vedení ministerstva vnitra k  tomu, že chce tuto výhodu veřejným institucím a fyzickým osobám odepřít. Ministerstvo se totiž obává toho, že by služba „zdarma“ mohla vést k nadužívání. Pokračování na straně 12

Jak vzniká policejní pistole Uherský Brod – Byli jsme u toho, když se v uherskobrodské zbrojovce zrodila pistole CZ 75 SP – 01. Je to nejen nejrozšířenější zbraň, kterou nosí za pasem čeští policisté nebo vojáci. Ve světě ji vlastní i další ozbrojené složky. Přestože vedení firmy nerado prozrazuje, kde všude se střílí z jejích zbraní, některé kontrakty nezatají. Například nyní Česká zbrojovka přezbrojuje nigerijskou policii a námořnictvo. Pistoli si pochvaluje i rakouské reprezentační družstvo, ačkoli v jejich vlasti sídlí zbrojovka vyrábějící Glock.

Zbraně z Uherského Brodu O technické obory není zájem Školství – V moravských krajích funguje 144 středních a  odborných škol zaměřených na  technické obory. Loni na  nich studovalo přes 37 tisíc žáků. Přesto firmy upozorňují na  to, že o  tyto obory je stále menší zájem, a  jim tak chybí kvalitní pracovníci. Na  druhou stranu se ozývají také samotní žáci: Chcete po  nás praxi, ale neumožníte nám ji získat. Proto raději vezmeme jakékoli zaměstnání. Více na straně 2

Zkrachovalí giganti

Bankrot firem – Podívali jsme se na to, jak to dnes vypadá v halách bývalého zlínského Svitu, rožnovské Tesly, skláren v  Karolince nebo Olšanských papíren.  Více na straně 6

Pošlete noviny do dalšího kola!

01_mh10_09.indd 1

Moravští podnikatelé v Iráku

))

))

Irák – V novém seriálu Moravského hospodářství „Země pro váš byznys“ se každý měsíc dočtete o  možnostech i rizicích podnikání v zemích, které jsou pro české podnikatele netradiční. Tentokrát jsme se zaměřili na  Irák. Jak se zde ujali čeští podnikatelé a jak se musí ve válečných podmínkách chovat? Proč jedna z  mála českých firem zde musí vystupovat jako slovenská společnost? 

))

Čtěte na straně 8

))

Rozhovor měsíce s Jaroslavem Mílem

Česká zbrojovka je jedním z největších výrobců ručních palných zbraní. Zbraně vyváží do 160 zemí světa, včetně USA, kde vlastní i několik dalších závodů. Ročně v továrně vyrobí přes 130 tisíc zbraní, z toho 60 tisíc pistolí s označením CZ 75 SP. Uherskobrodská firma letos plánuje výnosy 1,5 miliardy korun a zisk 89 milionů korun. Loni pro ni pracovalo 1 185 zaměstnanců. (hrd) Více na straně 8

FOTO: Jiří Sláma

88 srpen 2010

Svaz průmyslu a dopravy – Prezident největšího oborového sdružení hájící zájmy zaměstnavatelů ví, že výpověď bez udání důvodu není politicky průchozí. 

Více na straně 10

alokace otevřených výzev  objem podaných žádostí  objem schválených projektů  počet otevřených výzev  počet podaných žádostí  počet schválených projektů konzultací KB EU Point 

72,1 mld. Kč 9,0 mld. Kč 7,6 mld. Kč 77 999 320 153

Pozn.: Index vychází ze souhrnných údajů o hlavních dotačních programech určených pro běžné žadatele za předcházející měsíc.

Sledujeme kraje: Vysočina | Jihomoravský | Olomoucký | Zlínský | Moravskoslezský

2.9.10 20:14

STRANA 2

ZÁŘÍ 2010

T E C H N I C K É V Z D Ě L ÁVÁ N Í

Absolventi techniky se točí v kruhu: Nemají praxi )) kolik jich je? ZLÍNSKÝ KRAJ Počty nově přijatých žáků 2009/2010 2005/2006 střední vzdělání s výučním listem

2 097

2 741

střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou

3 111

3 317

Nejpočetnější obory 1. Ekonomika a administrativa (MZ) 2. Obecně odborná příprava (MZ) 3. Gastronomie a hotelnictví (VL) 4. Strojírenství (VL) 5. Stavebnictví (VL)

789 457 448 431 303

OLOMOUCKÝ KRAJ Počty nově přijatých žáků 2009/2010 2005/2006 střední vzdělání s výučním listem

2 614

3 143

střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou

3 010

3 080

Nejpočetnější obory 1. Strojírenství (VL) 2. Gastronomie a hotelnictví (VL) 3. Ekonomika a administrativa (MZ) 4. Zemědělství a lesnictví (VL) 5. Stavebnictví (VL)

530 516 451 325 309

VYSOČINA

3

Jeseník

6

2009/2010 2005/2006 střední vzdělání s výučním listem

2 119

2 346

střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou

2 669

2 665

Nejpočetnější obory 1. Ekonomika a administrativa (MZ) 2. Gastronomie a hotelnictví (VL) 3. Strojírenství (VL) 4. Obecně odborná příprava (MZ) 5. Gastronomie a hotelnictví (MZ)

626 471 380 358 358

JIHOMORAVSKÝ KRAJ Počty nově přijatých žáků 2009/2010 2005/2006 střední vzdělání s výučním listem

4 501

4 927

střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou

5 886

5 886

Nejpočetnější obory 1. Ekonomika a administrativa (MZ) 2. Gastronomie a hotelnictví (VL) 3. Strojírenství (VL) 4. Obecně odborná příprava (MZ) 5. Stavebnictví (VL)

1 154 920 808 729 644

6 5 4 9 11 10 3 6 5 4 4 5 6 4 6 2 8 2 3 7 7 4 5 6 Opava

O LO M O U CK Ý M O R AVSKOSLE Z SK Ý

3

Havlíčkův Brod

Počty nově přijatých žáků 2009/2010 2005/2006 střední vzdělání s výučním listem

4 905

6 459

střední odborné vzdělání s maturitní zkouškou

6 414

6 946

Nejpočetnější obory 1. Ekonomika a administrativa (MZ) 2. Strojírenství (VL) 3. Gastronomie a hotelnictví (VL) 4. Obecně odborná příprava (MZ) 5. Gastronomie a hotelnictví (MZ)

1 329 1 192 1 138 824 640

Zdroj: www.nuov.cz

Pelhřimov

Nový Jičín

Jihlava

Blansko

Prostějov

Vsetín

Kroměříž

Znojmo

Frýdek-Místek

Přerov

Vyškov

Brno

Třebíč

Zlín

ZLÍNSKÝ

Uherské Hradiště Hodonín

KOMPLETNÍ SEZNAM ŠKOL na www.moravskehospodarstvi.cz

Břeclav

Zdroj: www.atlasskolstvi.cz

TECHNICKÉ OBORY JSOU PERSPEKTIVNÍ, PŘESTO O NĚ MÁ ZÁJEM STÁLE MÉNĚ ŽÁKŮ. DŮVODEM JE NEJEN KLESAJÍCÍ DEMOGRAFICKÁ KŘIVKA, ALE TAKÉ OBAVA Z OBTÍŽNÉHO STUDIA A ŠPATNÉHO UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ.

„Nezájem o technické obory je problém, který se táhne dlouhodobě, začíná u učebních oborů a pokračuje až na vysoké školy,“ potvrzuje Jiří Vojtěch z Národního ústavu odborného vzdělávání. Podle něj odrazuje žáky při výběru středních škol náročnost studia a také nízké platy. Podle Martiny Kubínové z ostravského úřadu práce přitom firmy po absolventech škol s technickým zaměřením stále volají. „Vlivem hospodářské krize však v  mnohem menší míře než dříve. V  současné době eviduje ostravský úřad práce 153 míst

Na  druhu stranu, řada studentů nebere VUT při výběru vysoké školy jako prioritu. Jdou k nám, protože se nedostali jinam, tomu pak odpovídají znalosti i motivace.

Více než polovina absolventů středních odborných škol odchází na  vysoké školy. Diplom přesto získá jen malá část z nich. „Největší selekce se odehrává nikoliv během přijímacích zkoušek, ale při přechodu z prvního do druhého ročníku, kdy dvacet až třicet procent studentů musí odejít,“ říká rektor brněnského Vysokého učení technického Karel Rais.

Jak je tedy možné zvýšit motivaci středoškoláků, aby technické univerzity byly při jejich výběru prioritou? Tento problém má celou řadu příčin. Je to záležitost soukromého sektoru a  platů v něm, základního a středního školství, které zatím nebuduje nikterak pozitivní vztah žáků k technice ani matematice, i marketingu samotných univerzit. Je důležité ukázat studentům, že u nich mohou vyvinout letadlo, které bude skutečně létat.

Proč je „úmrtnost“ studentů na začátku studia tak vysoká? V prvé řadě je to náročnost studia. Sledujeme kvalitu, ze které nechceme ustoupit, a  studenti mají často problém se vysokoškolskému způsobu studia přizpůsobit.

Mají pak absolventi technických univerzit uplatnění na trhu práce? O absolventy univerzit s technickým zaměřením je dnes poptávka poměrně značná, zejména u klasických oborů, jako jsou strojaři a elektrikáři.

02_mh10_09.indd 2

Karviná

Žďár n. Sáz.

pro absolventy škol, z nich sedmdesát pro absolventy technicky vzdělané. Při hledání pracovního uplatnění vždy záleží na odborných znalostech a dovednostech, velkou výhodou je samotná praxe,“ uvedla Kubínová. Uchazeči s  technickým vzděláním přitom v  Ostravě tvoří patnáct až dvacet procent všech nezaměstnaných. „Počet lidí s  technickým zaměřením je poměrně velký. Značná část z  nich ale neodpovídá požadavkům ze strany zaměstnavatelů, jako jsou jazykové schopnosti, praxe, chybějící osvědčení či profesní zkoušky,“ řekla Kubínová. Podobnou zkušenost má také Pavel Skalský, který před dvěma lety absolvoval střední průmyslovou školu v Brně. „Největší překážku v hledání zaměstnání v oboru je tříletá praxe, kterou požadují skoro všude, takže je téměř nezískatelná. Kromě toho firmy často vyžadují různá kvalifikační osvědčení, která jsem neměl ve škole příležitost získat, přestože bych tu práci udělat uměl,“ stěžuje si Skalský. Právě proto je podle Vojtěcha k obnově technického vzdělávání zapotřebí účast zejména soukromého sektoru. „Střední školy dnes ze svého vlastního zájmu musí spolupracovat s firmami. Nejde jen o finanční podporu či možnosti praxe a  stáží, které

Studenti musí vědět, že dokážou sestrojit letadlo Prof. Karel Rais, rektor VUT v Brně

Ostrava

Olomouc

V YSOČINA

Hana Nečasová

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Bruntál

Šumperk

J I H O M O R AVSK Ý

Počty nově přijatých žáků

MZ – maturitní zkouška VL – výuční list

Kolik mají v okresech technických středních a odborných škol?

Je pro ně vysokoškolské studium dostatečnou kvalifikací pro praxi? Vazba na praxi je už během studia velmi těsná. Při vytváření nových studijních programů konzultujeme se soukromým sektorem, jaké mají požadavky na  absolventa. Podle našich průzkumů má minimálně polovina lidí v  pátém ročníku konkrétní vazby na praxi. Je tedy provázanost spolupráce univerzit a soukromého sektoru dobrá? Se soukromým sektorem spolupracujeme přes Hospodářskou komoru, jsme součástí projektu tzv. inovačních voucherů, který spolupráci firem s  brněnskými univerzitami podporuje. To jsou věci, které fungují. Když ale srovnám provázanost soukromého sektoru s britskými nebo americkými univerzitami, je to propastný rozdíl. (haa)

)) nástupní platy Technik

15–20 tisíc

Zámečník

13–17 tisíc

Klempíř

10–20 tisíc

Zedník

12 tisíc Zdroj: Úřad práce Ostrava

studenty motivují,“ tvrdí Vojtěch. To potvrzuje například i generální ředitel společnosti Siemens Industrial Turbomachinery Vladimír Štěpán. „Snažíme se pracovat už se studenty na střední škole. Vidíme, že jsou velmi dobře teoreticky vzdělaní, potřebujeme ale, aby tyto znalosti uměli uplatnit přímo v praxi. Často se totiž stává, že po příchodu absolventů do naší firmy je musíme mnoha věcem naučit. Z toho pro nás vznikají další náklady,“ říká Štěpán. Technické obory se snaží podporovat také kraje, a to nejen finančními příspěvky na  materiální vybavení škol, ale také stipendii pro studenty vybraných oborů. Jihomoravský kraj například letos finančně podpoří účast středních škol na  Meziná-

rodním strojírenském veletrhu v Brně. „Bezplatnou účast jsme nabídli také žákům 8. a  9. tříd základních škol, kteří mají možnost seznámit se s vzdělávací nabídkou středních škol a  poznat moderní trendy ve strojírenském průmyslu a dalších technických odvětvích. Slibujeme si od toho, že se zvýší zájem žáků o  technické obory a prohloubí se spolupráce technických firem se středními školami z jižní Moravy,“ uvedl mluvčí Jihomoravského kraje Jan Chmelíček. Do podpory technických oborů se pustila také města. Například v  Kopřivnici spustili projekt Techno 2012, do kterého se zapojily čtyři kopřivnické základní školy. Žáky druhého stupně čeká řada prezentací, workshopů a exkurzí nebo nová polytechnická učebna. Jestli ale tyto aktivity přispějí k rozvoji technického vzdělávání, není jisté. „Záležet bude hlavně na  tom, jak se bude do  budoucna vyvíjet nezaměstnanost a také platy v jednotlivých sektorech národního hospodářství,“ tvrdí Vojtěch. Trend nedostatku technických absolventů je přitom možné sledovat v celé Evropě. Zatímco v Asii chce studovat vědecké a technické obory šedesát procent patnáctiletých, v Evropě je to zhruba patnáct procent.

Vítkovické železárny si vychovávají budoucí zaměstnance Ostrava-Vítkovice – Vychováme si své budoucí zaměstnance. To je plán společnosti Vítkovice Machinery Group, která před třemi lety otevřela soukromou střední průmyslovou školu a  gymnázium ve Vítkovicích. To, že školu vlastní přímo závod, ovlivňuje podle jejího ředitele Jiřího Klocka způsob i obsah výuky. „Umožňuje totiž úzké propojení strojírenské firmy se školou, a tím zabezpečuje vzdělávání žáků podle potřeb praxe. Úspěšným absolventům pak nabízí možnost zaměstnání,“ říká ředitel Klocek. Žáci vítkovické soukromé průmyslovky se od druhého ročníku připravují v odborném výcviku přímo na provozních pracovištích. Zájem hlavně o  strojírenské obory se podle něj v  porovnání s  předcházejícími lety podstatně zvýšil. Důvodem

může být i finanční motivace. „Naše škola školné nevybírá, naopak vybraní žáci strojírenských oborů mohou pobírat stipendia od jednoho do čtyř tisíc korun,“ říká ředitel. Přitom vítkovický gigant platí i další výdaje: od  státu dostává totiž devadesát procent toho, co státní školy. Kromě toho získávají všichni žáci po nástupu do prvního ročníku jednorázový příspěvek. „Žáci strojírenských oborů získávají pět tisíc korun, žáci ostatních oborů dva a půl tisíce,“ dodává Klocek. Škola vyučuje přes třináct set studentů ve strojírenských, hutnických, elektrotechnických, autoopravárenských a  dřevozpracujících oborech. Nově také otevřela obor „letecký mechanik“ a „ekonomika a podnikání“. Škol, které by vlastnil přímo výrobní závod, není v  Česku mnoho. Na  Moravě školu s  podobným zaměřením provozují například Třinecké železárny. (haa)

2.9.10 19:53

září 2010

KB EUPoint MoravskeHosp 268x374.indd 1

03_mh10_09.indd 3

inzerce

STRANA 3

4.3.10 10:26

2.9.10 19:53

STRANA 4

ZÁŘÍ 2010

VÝROBNÍ GIGANTI

Kdo táhne moravské strojírenství a hutnictví? IND, RUS, BRŇAN A KOVOZEMĚDĚLEC Z ČESKÉHO TĚŠÍNSKA. SEZNAMTE SE S MUŽI, KTEŘÍ TÁHNOU MORAVSKÉ STROJÍRENSTVÍ A HUTNICTVÍ. VĚTŠINA Z NICH LONI UKÁZALA TO NEJLEPŠÍ ZE SVÝCH MANAŽERSKÝCH SCHOPNOSTÍ: V DOBĚ KRIZE PŘIŠLI O ZAKÁZKY ZA NĚKOLIK MILIARD KORUN, JEJICH PODNIKY ALE PŘEŽILY. PŘEČTĚTE SI, JAK VNÍMALI KRIZOVÉ CHVÍLE PRVNÍ MUŽI FIREM, JAKO JSOU ARCELORMITTAL, ČKD BLANSKO, SIEMENS INDUSTRIAL TURBOMACHINERY NEBO TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY.

))

Propouštění je to nejhorší, co musím v práci dělat do výrobních prostorů, a tak už zná stovky svých zaměstnanců také křestním jménem. Tento přístup mu prý pomohl, když musel v uplynulém roce propouštět. „Propouštění je to nejhorší, co musím ve své práci dělat,“ tvrdí šéf ocelárny. Překonat tu nejhorší krizi přitom pomohla podle něj právě motivace lidí, kteří v huti zůstali. „Přístup Čechů k práci se mi celkově moc líbí. Když to srovnám s ostatními zeměmi, ve kterých jsem působil, umíte si věci naplánovat, neradi ztrácíte čas a jste v rozhodování velmi racionální,“ pochvaluje si. Osmapadesátiletý Kochuparampil pochází původem z Indie. Už šestnáct let tam ale jezdí jen na dovolenou. Než se stal generálním ředitelem ostravského závodu ArcelorMittal, působil v pobočkách této nadnárodní ocelářské společnosti v devíti dalších zemích, například v Indonésii, Německu, Kazachstánu, Francii, Polsku či Rumunsku.

Zatím zná jen několik českých výrazů, přesto tvrdí, že komunikace je to nejdůležitější. Augustine Kochuparampil, generální ředitel společnosti ArcelorMittal Ostrava, se snaží mluvit se svými zaměstnanci, regionálními politiky, studenty ve školách i se svými sousedy. „Než jsem přijel do Ostravy, lidé mi říkali, že Češi jsou uzavření a ne příliš přátelští,“ říká Kochuparampil, který šéfuje největší české huti od loňského června. „Za ten rok jsem ale změnil názor,“ míní Kochuparampil. Právě proto se snaží netrávit mnoho času v kanceláři. Často chodí

))

„Po všech těch letech mimo svou rodnou zemi už mi ani indická kultura nijak nechybí,“ tvrdí Kochuparampil. Přesto zůstává velkým zastáncem jógy, která mu prý pomáhá udržet si kondici i disciplínu. Každý den kvůli ní vstává v pět hodin ráno. Večer po práci zase rád sleduje v televizi indické programy. „Hodně si tu ale užívám také různých kulturních událostí a výletů do okolí,“ říká. V Ostravě, kde žije se svou manželkou, se tak už prý cítí jako doma. Jeho dalším úkolem je přesvědčit, že Ostrava je domovem také pro ArcelorMittal. Společnost, která je jedním z největších znečišťovatelů ovzduší na Ostravsku, doposud nebyla v médiích ani mezi Ostravany vnímána příliš pozitivně. (haa)

ROZHOVOR O EVRAZU čtěte na www.moravskehospodarstvi.cz

Manželka si už na mé „turbomilenky“ zvykla ně už není v dílnách práce. Možná právě proto se firma stala druhou nejdynamičtější společností v anketě Czech TOP 100. „I pro nás byl však loňský rok krutý. V té nejhorší době jsme nepodepisovali žádné smlouvy. To jsme ale vyřešili tak, že jsme posílali zaměstnance na nejrůznější školení a zadali jim interní projekty,“ říká Štěpán. Podle něj už má brněnský Siemens to nejhorší za sebou. Znovu podepsal smlouvy, které byly rok u ledu. Vedení firmy zaznamenává stále více poptávek. Z Brna ročně vyvezou kamiony a lodě téměř padesát turbín. U velkých zakázek trvá technikům i osmnáct měsíců, než ocelový kolos vyrobí. Když se turbína smontuje a natře, nachystá se na expedici. „Turbínu pak zahalíme bílým plátnem. Ctí přepravních firem je dopravit turbínu tak, aby plátno nebylo na konci cesty ušpiněné. Zákazník pak má možnost si svoji krásku na místě slavnostně rozbalit,“ líčí Štěpán.

Nebýt brněnských odborníků na parní turbíny, Varšavané by se v zimě neohřáli, americký kmen Siouxů by nemohl pálit biomasu a sportovci na olympiádě v Soči by se klepali zimou. Průmyslové turbíny z brněnského závodu Siemens Industrial Turbomachinery vyrábí elektřinu a teplo už v téměř dvě stě zemích světa. Když loni v říjnu usedl devětatřicetiletý Vladimír Štěpán do křesla generální ředitele brněnského závodu, věděl, že zaměstnanci nebudou mít důvod jej nenávidět. Převzal totiž firmu, která se dokázala uživit i v době krize. Nemusel tak lidem říkat, že pro

04_mh10_09.indd 4

Když se Štěpán zamyslí nad svojí prací, zasní se. „Jsem strojař se vším všudy. To řemeslo se mi strašně líbí. Vidíte to? Ta turbína je fakt pěkná. Žena už si ze mě utahuje, že jí tady v hale zahýbám hned s několika turbomilenkami,“ směje se, když ukazuje na ocelové lopatky. Brzy budou vyrábět elektřinu také v Číně. O tom, že si ve firmě zakládají na otevřené komunikaci, svědčí i fakt, že sám Štěpán zná spoustu ze 750 zaměstnanců jménem. „Myslím, že dokážu oslovit jménem tak padesát procent z nich a určitě bych chtěl tento poměr zvýšit,“ usmívá se. Seznamování se se zaměstnanci má pro něj totiž i další výhodu: jeho vášní je totiž sport. „Proto si užívám jakoukoli příležitost, kdy s mými kolegy chodíme hrát fotbal nebo nohejbal. Před několik lety jsem se dal i na golf.“ (hrd)

))

Zastupitel ze syzraňské dumy: Přijel jsem do Blanska rozvíjet, ne rozbíjet

Jejich vodní turbíny dodávají 19 tisíc megawattů v jednatřiceti zemích světa. Podle nových majitelů ČKD Blansko, ruské společnosti Tjažmaš, má však blanenský závod na zahraničních trzích mnohem širší perspektivu. „Teď se mu otevírají nové trhy, nejen ruský, ale také latinskoamerický, ve kterém ČKD Blansko dlouho nepůsobilo, či vietnamský a čínský,“ říká nový generální ředitel holdingu ČKD Blansko Sergej Bezrukov. Do své skupiny společnost Tjažmaš, která je jedním z předních podniků v oblasti těžkého, energetického a dopravního strojírenství na ruském i celosvětovém trhu, zařadila blanenský závod na jaře. V Blansku chce rozvíjet především hydroenergetiku. „Začínáme tu psát novou historii ČKD Blansko. Přivedli jsme experty na energetiku, nové zakázky, zavedli jsme nový systém vedení podniku. Zároveň ale ctíme dlouhou, více než třísetletou tradici závodu,“ říká Bezrukov. Propouštět od svého příjezdu do Blanska nemusel, a ani to neplánuje. „Přijeli jsme s přátelskými úmysly, chceme rozvíjet, nikoliv rozbíjet,“ tvrdí. Na převzetí holdingu ČKD Blansko pracoval už v Rusku. „Věděl jsem o podniku i jeho problémech skoro všechno. Vedení mě sem pak poslalo, abych provedl finanční ozdravení podniku. Na papíru sice mohou být černá čísla, ale bez uzavřených kontraktů nemají smysl. Důležitější je perspektiva,“ říká. Z Blanska kromě závodu řídí na dálku také své spolupracovníky v domovské Syzrani, kde zasedá v městské dumě jako poslanec. „Tjažmaš a město jsou tam úzce propojeni, jeden bez druhého nemůžou existovat,“ popisuje Bezrukov důvod svého vstupu do politiky. V Česku prý pozorně sleduje, jak se řeší regionální politika. „Doufám, že pak budu moci přinést něco nového také do naší politiky,“ říká. Blanenský a syzraňský podnik si však podle Bezrukova nejsou příliš podobné. „V Syzrani pracuje přes šest tisíc lidí, v Blansku kolem pěti

))

set. Je tu jiný způsob vedení práce a lidé se tu znají navzájem mnohem více,“ říká. Právě proto se snaží Bezrukov zdokonalovat v češtině. „Běžné dennodenní řeči už trochu rozumím, ale musím zapracovat na technické terminologii. Spoustu času trávím v práci, je těžké najít si na to čas,“ dodává Bezrukov. Po čtyřech měsících se přestěhoval z blanenského hotelu, teď žije s manželkou a dvěma syny v Brně. V Česku mu prý nic z ruské kultury ani tradic nechybí. „Do Ruska jezdím na služební cesty poměrně často. Navíc, ať už v Blansku nebo Syzrani, nežiju příliš ve městě, ale v podniku,“ usmívá se Bezrukov. (haa)

Jsem typický kovozemědělec. Jen víc tvrdohlavý a odbojnější

Třinecké železárny zažívají kruté období. Po závratném zisku 1,2 miliardy korun v roce 2008 loni generální ředitel Jiří Cienciala dostal šokující zprávu: ztráta firmy byla 732 milionů korun. „Na jízdu na lochnesce jsme zvyklí. Současná krize je však daleko hlubší a potíže s nadechnutím při pohybu na sinusoidě jsou podstatně větší než dřív. Rána je hluboká a neuklidňuje mě ani fakt, že jsme v roce 2009 meziročně zvýšili podíl třinecké oceli na české produkci o deset procent,“ upozorňuje Cienciala. Z Třince tak nyní pochází každá druhá česká tuna oceli. České hutě teď na rozdíl od předchozích let válcuje zejména čínská a indická konkurence. Přestože výrobní haly byly loni vytížené na devadesát procent, klesly třineckému kolosu tržby o třetinu. Ani to však neznamenalo, že by vedení propustilo stovky lidí. „Prošli jsme velmi rozsáhlou restrukturalizací v polovině devadesátých let. Počet zaměstnanců jsme tehdy zredukovali na třetinu,“ vzpomíná. Loni tak v huti pracovalo 5 319 zaměstnanců, tedy podobně jako o rok dříve – době ocelářského boomu. „Zdejší lidé jsou charakterističtí svojí pracovitostí, skromností, loajalitou, hrdostí a pokorou. Lidé z Třineckých železáren jsou pokračovateli stosedmdesátileté tradice hutní výroby. I já jsem takovým typickým reprezentantem svého regionu. Snad ještě více tvrdohlavý a zároveň odbojnější než ostatní,“ tvrdí šedesátiletý rodák z Vendryně.

zastupuje zaměstnavatele jako člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy.

Možná právě proto před třinácti lety neodmítl nabídku stát se ředitelem tehdy čerstvě zprivatizovaného podniku, který dnes vlastní z velké části Chrenkovo impérium Moravia Steel.

Jako vyjednavač se proto často dostane do situací, u kterých postrádá logiku. „A není to pouze ve chvílích, kdy je potřeba se někomu zavděčit. Češi jsou prostě vychovaní v duchu ,nehas, co tě nepálí‘. Jenže ono už pak bývá často pozdě něco měnit. Příkladem je dlouhodobé odmítání atomové energie nebo prolomení těžebních limitů,“ kroutí hlavou.

„Kdybych měl tehdy více informací, tak bych tu práci nevzal,“ hodnotí muž, který chtěl být původně lékařem. Dnes kromě třineckého kolosu

Cienciala je vášnivým myslivcem a golfistou. Má syna Michala a vnučku Aničku. „Miluju také tanec a folklór,“ prozrazuje. (hrd)

2.9.10 19:52

září 2010

STRANA 5

N e ss T e c h n o l o g i e s

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

Krize nás donutila více myslet na zákazníky u  notáře, na  Czech POINTu dokážou jednoduše z  počítače vytisknout výpis z katastru nemovitostí. Je za tím ale neuvěřitelný kus práce.

Když se řekne v České republice Ness, možná se vám vybaví digitalizace českých katastrálních map, systémy krizových řízení nebo také elektronizace slovenského zdravotnictví.

Milan Sameš: To je třeba oblast, na  kterou může být Česká republika pyšná. V  jiných evropských zemích se to většinou nepodařilo ani zčásti. Budete chtít tento systém uplatnit i v jiných zemích? Milan Sameš: Ano, je to naše ambice. A už se nám to podařilo na Slovensku. Vždyť pozemkové knihy jsou pro půlku Evropy shodné.

Veronika Hrdá Globální firma Ness Technologies si vybrala jako své sídlo pro Evropu Českou republiku, kde realizuje zakázky za  více než jednu a  půl miliardy korun ročně. A to i v době krize. Tím víc nás zajímalo, jak funguje globální firma zaměstnávající osm tisíc lidí po  celém světě. Na otázky odpovídali dva klíčoví muži: prezident pro Evropu Milan Sameš a  generální ředitel české pobočky Mirko Kalous. V  čem přesně Ness Technologies podniká? Milan Sameš: Ness se soustředí na  několik oblastí. Jsou to energetika, státní správa, finanční instituce a  telekomunikace. Z  pohledu typu námi nabízených služeb se jedná o  dodávku včetně vývoje kompletních informačních systémů, outsourcing a  offshore. Právě offshore tvoří dnes už 20 procent obratu, a to mimo jiné vysvětluje, proč má společnost téměř 40 procent zaměstnanců v Indii. Co je to offshore a nearshore? Milan Sameš: Firmy, které sídlí v Evropě a ve Spojených státech, si tak pronajímají služby v  teritoriích, která se vyznačují levnější pracovní silou, ale stejnou mírou technologické vyspělosti. To je příklad Indie. Poptávka po  těchto službách stále roste a stále častěji se objevují klienti, pro které je vzdálenost do Indie už příliš veliká a časový posun nevyhovující. Proto jsme před pěti lety založili pobočku v  Košicích, kde dnes pracuje už tři sta IT odborníků pro zákazníky ze západní Evropy, ale také třeba z Ameriky. Vlastní Ness Technologies nějaké patenty? Milan Sameš: Nejsme výrobcem produktů. Poskytujeme služby. My jsme firma, která používá existující produkty nebo pro zákazníka vyvíjíme vlastní řešení. Mirko Kalous: Je to podobné, jako když stavíte dům. Buď se rozhodnete, že si budete architekta, zedníky, instalatéry a  další řemeslníky řídit sami, nebo to svěříte stavební firmě, které důvěřujete a na  kterou jste přenesli odpovědnost za dodání celého díla. Na  co se zaměřuje česká pobočka Nessu? Mirko Kalous: Pracujeme pro celé spektrum společností ze všech oborů podnikání. Dlouhodobě nejsilnějšími sektory jsou energetika a  finance. Ale mezi naše zákazníky patří také výrobní

Milan Sameš: Digitální katastr je oblast na kterou může být Česká republika pyšná.

Mirko Kalous: Z obratu 400 milionů korun v roce 2004 jsme vyrostli na 1,5 miliardy korun.

Kdo vede Ness v Evropě? Milan Sameš Pracuje v  Nessu od  roku 2004 s  přestávkou necelých tří let, kdy pracoval v přední softwarové společnosti Oracle jako generální ředitel pro ČR a  byl členem managementu středoevropského regionu. V červenci 2010 se do Nessu vrátil na pozici prezidenta Ness Europe. Je členem nejužšího celosvětového vedení Ness Technologies. Předtím zastával manažerské funkce ve společnostech, jako je Logica nebo Nokia. Milan Sameš je abolventem ČVUT v Praze a MBA Nottingham Trent University. Mirko Kalous Je generálním ředitelem a jednatelem Ness Czech. V Nessu pracuje od roku 2005, od roku 2007 na pozici generálního ředitele. Předtím zastával manažerské funkce ve firmách OKIN, Komerční banka nebo ASIS. Vystudoval MBA Nottingham Trent University.

společnosti, státní správa a samospráva či telekomunikační společnosti. Dlouhodobě spolupracujeme například s  Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, Českým statistickým úřadem nebo například Českou národní bankou. Dá se říct, že posledních patnáct let se aktivně podílíme na  zavádění informačních systémů ve státní správě a samosprávě. Například pro kraje je naší parketou otázka bezpečnosti a krizových systémů. Kolik lidí pracuje pro Ness Czech? Mirko Kalous: V  České republice máme kolem šesti set zaměstnanců. Patříme tak mezi pět nejvýznamnějších firem v této oblasti. Jaké jsou cíle české pobočky? Mirko Kalous: Cílem je větší růst, než je růst trhu v  oblasti IT služeb a  consultingu. Pro představu: Z  obratu 400  milionů korun v  roce 2004 jsme vyrostli na jednu miliardu v roce 2008. V současné době se pohybujeme kolem necelé 1,5 miliardy korun.

Na  kolika projektech nyní pracuje pobočka Ness Czech? Mirko Kalous: Máme asi šest set rozpracovaných projektů. Jak ustála vaše firma krizi? Mirko Kalous: Krizi jsme ustáli celkem obstojně. Pokud se podívám na jednotlivé segmenty, tak jsme si udrželi rozsah jako v  předchozích obdobích. Samozřejmě bylo vše složitější než v období před krizí. Už neexistuje dvouciferný růst. Zákazníci omezili investice a  zahajují pouze ty projekty, které jim pomůžou v  jejich byznysu a  mají jasný a měřitelný přínos. Naší prioritou je udržet si podíl na  trhu a  být efektivní. Stejně jako jiné úspěšné firmy se ještě více zaměřujeme na vnitřní efektivitu. Krize pro mnoho firem znamenala očistný proces. Prošli jste jím také? Milan Sameš: Určitě každá firma si sebou nese nějaký „tuk“. Bylo by hloupé to zastírat. Ve většině zemí to ale nebylo nic dramatického.

Mirko Kalous: Spíš nás to donutilo přemýšlet o  věcech, které jsme před krizí řešit nemuseli. Krize nás donutila mnohem víc inovovat, přizpůsobit se změněným podmínkám trhu a  novým požadavkům zákazníků. Znamenalo to orientaci na  řešení, která jim přinesou buď nový byznys nebo úsporu nákladů. Změna trhu byla veliká. Před krizí se všichni hnali hlavně za neustálým růstem. Vzpomínám si, jak jsem před rokem slyšel v rádiu analytika, který mluvil o  tom, že bude záporný růst mínus tři procenta. My už jsme byli tak připitomělí, že poklesu říkáme záporný růst... Jak vás ovlivní plánované vládní škrty? Mirko Kalous: Samozřejmě, že se jedná o naše potenciální zakázky a plánované úspory se dotknou i  Nessu. Na  druhou stranu věřím, že se s  tím dokážeme vypořádat stejně, jako jsme zvládli krizový pokles v komerční sféře. Milan Sameš: Naší výhodou je, že poskytujeme služby s vysokou přidanou hodnotou. Vlastnost tohoto segmentu je taková, že je méně náchylný na  otřesy odvětví. Těžko totiž redukujete spolupráci, která je pro vaše podnikání zásadní. To byste si obrazně řečeno odřezávala vlastní maso, nikoli tuk. Ness se podílel také na digitalizaci map českého katastrálního úřadu. Jak náročná to byla práce? Mirko Kalous: Hodně. Děláme na tom už čtrnáct let. Za tu dobu pracovníci Českého úřadu zeměměřického a  katastrálního dokázali převést papírové knihy ještě z  dob Marie Terezie do elektronické podoby. Dnes už nám přijde samozřejmé, že nám úředníci na  katastrálním úřadě,

Zaměřujete se také na systémy pro energetické společnosti. V  čem jsou dnes chytřejší než ty předchozí? Mirko Kalous: Ten trend jde dnes směrem takzvaných „chytrých elektroměrů “ a podobných řešení. Umožňují například mnohem efektivněji řídit dispečinky při živelných pohromách, odpojovat a připojovat jednotlivá zařízení. Umí efektivněji řídit alternativní zdroje energie, jako jsou solární elektrárny. Dokáží dálkově ovládat domácí spotřebiče a regulovat tak denní spotřebu podle cen energií… Nedávno jste zvítězili v tendru společnosti ČEZ. Co pro něj budete přesně dělat. A co to přinese zákazníkovi? Mirko Kalous: Mluvíme o distribučním řídicím systému.Ten přinese například snížení rizika výpadků, rychlejší reakci distributora při krizových situacích, zkrácení doby na  odstranění poruchy a další zlepšení. V jakém stádiu se nyní nachází český e-Government? Milan Sameš: Není to tak zlé. Nerad bych to srovnával s  jinými vyspělými státy světa, byť jsem mnohdy překvapený z  toho, jak i  vyspělé evropské státy dokážou být často neefektivní. Nicméně trend, který nastartovala Česká republika, je dobrý a je srovnatelný s tou lepší skupinou států. V tom máme určitě něco společného s Němci. A ti správně upozorňují: ďábel je v  detailu, v  konzistentním přístupu a  postupné implementaci. V  tom bychom se měli poučit. Jak jsme na  tom v  porovnání s  jinými státy? Milan Sameš: Asi to bude překvapující zpráva, ale v poslední době nám hodně uteklo Slovensko. Bylo by velmi nebezpečné žít v iluzi, že cokoli na východ od  nás je méně efektivní. Většina států začíná soupeřit. Proto usnout na vavřínech by bylo pro nás smrtící. V čem jsou Slováci před námi? Milan Sameš: Například právě v oblasti elektronického zdravotnictví. Ačkoli to zní jednoduše, slovenští politici prokázali hodně odvahy, když tento projekt prosadili. A  teď všichni vidí, že to byl velmi dobrý krok. Nezavedli jen informační systém. Oni změnili potřebnou legislativu a  související procesy. A  to z  nich už nyní dělá vítěze v porovnání se státy, které k  reformě zdravotnictví stále nemají odvahu.

  N e ss T e c h n o l o g i e s Společnost Ness Technologies, Inc. (NASDAQ: NSTC, TASE: NSTC) je globálním partnerem v oblasti business procesů a technologií.

zákazníků. To, že 85 procent z nich se společností Ness spolupracuje opakovaně či dlouhodobě, je důkazem strategických partnerství.

Tým téměř 600 odborníků v Praze, Brně a Ostravě je strukturován tak, aby byl vždy blízko zákazníkům a jejich potřebám.

Řešení a služby pokrývají všechny vertikály i procesy v podnikání jejích zákazníků. Pomáhají jim dosahovat strategických cílů, optimalizovat náklady a zvyšovat efektivitu, rychlost a kvalitu.

Se 7 800 lidmi v pobočkách v Severní Americe, Evropě, Izraeli a Indii má potřebnou sílu a invenci pro realizaci obchodních i technologických cílů svých zákazníků ve více než 20 zemích.

Aktuálními klíčovými projekty ve střední Evropě jsou například implementace elektronického systému zdravotnictví na Slovensku nebo digitalizace katastru nemovitostí v České republice.

Své služby staví na dlouhodobě budovaných a ověřených kompetencích, včetně nabídky outsourcingu, nearshore i offshore dodávek. Struktura společnosti, unikátní know-how i technologická partnerství slouží k dosažení cílů

Spojuje výhody globálního know-how a místních odborných i obchodních znalostí. Na českém trhu patří k leaderům v oblasti business a IT služeb (TOP 4, IDC 2008).

Ness vloni vyhrál také tendr na vybudování jednoho ze čtyř základních registrů - Registru územní identifikace a nemovitostí. Ness působí také u většiny velkých středoevropských firem v oblasti financí a telekomunikací.

05_mh10_09.indd 5

2.9.10 19:51

STRANA 6

září 2010

S l av n é t o vá rn y p o   k ra c h u

Pád podniku? Nezaměstnanost i 37 procent Svit, Tesla, moravské sklárny. Zatímco před lety zaměstnávaly tyto podniky až tisíce zaměstnanců, dnes jsou jejich areály často opuštěné nebo využívané k jiným účelům. Některé se ale dokázaly odrazit ode dna a výroba pokračuje. Linda Škrancová Morava – Učebnicovým příkladem toho horšího konce je zlínský Svit, původní Baťovy závody. Zatímco Baťa po  nástupu KSČ k  moci přesunul svou výrobu a  centrálu do  zahraničí, ve  Zlíně, tehdy Gottwaldově, se boty šily dál pod značkou Svit. V době své největší produkce zaměstnával státní podnik až pětadvacet tisíc lidí, krátce po  revoluci ale padl, a  to zejména kvůli chaotické privatizaci a neschopnosti konkurovat dováženému zboží. Ve městě, které se od ledna 1990 opět jmenovalo Zlín, tak zůstal rozsáhlý komplex budov, včetně například známé „jednadvacítky“ – mrakodrapu, ve kterém dnes sídlí krajský úřad. „V bývalém svitovském areálu dnes sídlí Technologické inovační centrum, které zde mimo jiné provozuje i Podnikatelský inkubátor,“ uvedla tisková mluvčí Zlína Marie Masaříková. Technologické inovační centrum (TIC) bylo v roce 2005 založeno Univerzitou Tomáše Bati a Zlínským krajem. Začínajícím a  inovačním firmám nabízí TIC za  výhodných podmínek moderní kancelářské prostory ve 23. budově Svitovského areálu. Objekt prošel v letech 2005 až 2006 kompletní rekonstrukcí. 

dříve 3 000 míst dnes 1 000 Dalším velkým podnikem, který neustál obtížnou porevoluční situaci, byla rožnovská Tesla. Ta v roce 1989 zaměstnávala přes tři tisíce lidí. Její nástupnické společnosti – Tesla Sezam a Terosil – až do roku 1994 bojovaly o přežití. „V  tomto období jsme od  společnosti Motorola obdrželi neformální objednávku na vzorky čipů stabilizátorů. Testy prvních vzorků překonaly očekávání a tento úspěch byl pro našeho zákazníka impulsem zadat do  Rožnova svoji první objednávku. To

Po bankrotu Areál bývalého zlínského Svitu postupně ožívá. Sklárny v Karolince už také najímají nové zaměstnance.

Kolik lidí zůstalo bez práce?

před uzavřením*

po uzavření

Světlá nad Sázavou

5 %

15 %

Karolinka

12 %

21 %

Jindřichov

20 %

37 % * nebo při znovuobnovení výroby

výrobu v Rožnově v podstatě zachránilo,“ vysvětluje Aleš Cáb, výrobní ředitel společnosti ON Semiconductor, pod kterou přešly původní Tesla Sezam a Terosil. V  současné době je rožnovská výroba největším výrobním podnikem nadnárodní skupiny ON Semiconductor a pracuje zde asi 1 100 zaměstnanců. Obavy o osud největšího zaměstnavatele v obci panují ve Světlé nad Sázavou, která je proslulá svou sklářskou výrobou. „Největší rozvoj Světlé byl v sedmdesátých letech právě díky sklárnám. Ty na rozdíl od jiných podniků přežily i privatizaci. Ukončení výroby v  září 2008 mělo pro město drtivý dopad,“ říká starostka Světlé nad Sázavou Lenka Arnotová. Na továrnu ve Světlé, jež patřila do zadlužené skupiny Bohemia Crystalex Trading, byl vyhlášen konkurz. „Pro obyvatele to bylo období nejistoty, hovořilo se o tom, že konkurz může trvat i několik let,“ vysvětluje starostka.

Po  výběrovém řízení na  nového majitele získala sklárnu společnost Crystalite Bohemia, která výrobu z  části obnovila. Zaměstnanců je ale nyní podstatně méně. Z původních dvanácti set tam nyní pracuje asi 350 lidí. „Současný majitel skláren předesílá, že bude spouštět další pece, což by mělo znamenat i nová pracovní místa,“ přeje si Arnotová. V  srpnu ale na  společnost Crystalite Bohemia přišla žaloba, platnost kupní smlouvy už podruhé napadl neúspěšný uchazeč – společnost Crystal Bohemian Company. V lidech je tedy opět nejistota. „Vůbec netušíme, jaký je účel nebo úmysl podané žaloby. Rozhodnutí bude pochopitelně na soudu. Na výrobu ale nemá žaloba žádný dopad. Nyní budeme spouštět třetí pec, což přinese 55 nových pracovních míst. O dalších investicích rozhodne až případný výsledek soudního jednání,“ uvedl ředitel Crystalite Bohemia Martin Fait.

Součástky z Rožnova mají uplatnění i v CERNu Rožnov pod Radhoštěm – V původním areálu rožnovské Tesly zabírá společnost ON Semiconductor největší plochu. Jako jedna z mála také navazuje na původní zaměření závodu. Když výrobní ředitel Aleš Cáb vzpomíná na záchranu výroby polovodičů v Rožnově, mluví o obrovském entuziasmu a houževnatosti nejen managementu, ale i samotných zaměstnanců. Co způsobilo tak strmý pád tradičního výrobce polovodičů a mikroelektroniky, závodu Tesla v Rožnově pod Radhoštěm, na začátku 90. let? Události na přelomu 80. a 90. let mohutně otřásly kolosem, jakým tehdy rožnovská Tesla byla. Zhroucení východního trhu a dovozy levných součástek vedly k tomu, že Tesla nebyla schopná ve  své tehdejší struktuře a se svým sortimentem konkurovat na světovém trhu. Pokračovateli výroby polovodičů se staly společnosti Tesla Sezam a Terosil (tyto firmy se později spojily a přešly pod nového vlastníka ON Semiconductor, pozn. red.), které prakticky až do roku 1994 bojovaly o přežití. Jak společnost ON Semiconductor navazuje na výrobu rožnovské Tesly?

06_mh10_09.indd 6

)) kdo má Teslu Majitelem ochranné známky a jediný oprávněný nástupce koncernu Tesla je Tesla a.s., bývalá Tesla Hloubětín. Její výroba je dnes zaměřena na vojenské telekomunikační technologie, vysílací techniku nebo technologii úpravy vody. ON Semiconductor je světovým výrobcem integrovaných obchodů a diskrétních polovodičových součástek, které jsou používány v  nejrůznějších elektronických zařízeních. Naše korporace ale dodává také součástky pro automobilový průmysl, spotřební elektroniku, počítačovou a komunikační techniku a podobně. Jaké výrobky putují na světový trh přímo z Rožnova? Produkce z Rožnova je velice různorodá, je určená zejména pro řízení spotřeby elektrické energie, konverzi napětí, časové reference, napájecí moduly a napájecí zdroje, lineární regulátory a mnoho dalších.

Setká se s vašimi výrobky i běžný uživatel elektroniky? Nejčastěji se lidem do  rukou dostanou již zmíněné produkty pro řízení spotřeby energie. Našimi mediálně nejznámějšími produkty z  poslední doby jsou například čipy pro herní konzoli Microsoft X-Box, který najdeme v mnoha domácnostech. Známý, ale veřejnosti nepřístupný, je detektor částic pro projekt ATLAS vyrobený pro Evropský institut pro jaderný výzkum v Ženevě (CERN). Tato součástka vybočovala ze standardních výrobních postupů a  prokázala vynikající kvalitu našeho týmu výzkumu a  vývoje, který byl za  svoji práci oceněn Průmyslovou cenou CERN. Našli bychom v týmu současných pracovníků také zaměstnance původního závodu Tesla? V  našich českých společnostech jsou samozřejmě zaměstnáni i lidé, kteří začínali ve  státním podniku Tesla Rožnov. V  této lokalitě stavíme na tradici, kterou zde toto odvětví má již od  roku 1949. V  našich řadách bychom dnes napočítali více než sto bývalých „tesláků“. (lis)

Podobný scénář zažívají obyvatelé Karolinky na  Vsetínsku, naštěstí ale bez soudních tahanic. Karolinská sklárna s více než 140letou tradicí tvořila po  celá léta zdroj obživy pro mnoho lidí v místě i okolí a  mistrovství zdejších sklářů je známé i  za  hranicemi republiky. Původní majitel skláren, firma Porcela Plus, zaměstnávala asi 625 lidí. „V dubnu 2005 byla zrušena hutní výroba skla a čtyři stovky lidí musely z továrny odejít. Zůstalo zde jen zušlechťování skla,“ vzpomíná starosta Karolinky Tomáš Hořelica. V  lednu 2009 pak byla zastavena veškerá činnost skláren.

Sklárny opět fungují „V  loňském roce koupil sklárnu nový majitel a  od  Nového roku výroba znovu funguje pod společností Crystalex CZ. Ve spolupráci s nimi jsme v srpnu pořádali tradiční Sklářský jarmark. Už tam není zaměstnáno původních 600 lidí, ale jen asi 150 zaměstnanců. Nedávno majitel přidal další leptací linku, což je pro nás jasný signál, že se v  Karolince bude dále vyrábět. Předpokládám, že sklárny budou ještě dlouho fungovat,“ říká Hořelica. Stejné nadšení už nepanuje v Jindřichově, obci ležící dvacet kilometrů od  Šumperku. Zdejší papírenský závod patřící pod krachující akciovou společnost Olšanské papírny v létě loňského roku ukončil svou

produkci kancelářského papíru, obálek a sešitů. Téměř 240 lidí bylo najednou bez práce a v Jindřichově se míra nezaměstnanosti vyhoupla na 37 procent. „O práci v papírně přišli v mnoha případech oba manželé,“ popisuje místostarosta Jindřichova a šéf papírenských odborů Josef Kozák. Bývalí zaměstnanci se tak upínali ke konkurzu, díky kterému by papírnu odkoupila jiná společnost a výroba by mohla být obnovena. Konkurz zorganizovaný v březnu insolvenční správkyní Kateřinou Martínkovou ve  spolupráci s  věřiteli byl ale k ničemu. Soutěž sice vyhrála českobudějovická společnost ASERTO, ale Krajský soud v Ostravě ji prohlásil za neplatnou. Uznal námitky dvou poražených firem CELPAP Machinery a  Vega - HSH, které označily celé klání za  zmanipulované a  požádaly o jeho zrušení a vypsání nového. „Soud má jednoznačně za  prokázané, že výběrové řízení na  prodej závodu  Jindřichov  proběhlo tak, že umožnilo úniky důležitých informací, a tím bylo způsobeno nerovné postavení zájemců,“ sdělil soudce Martin Šulák. „Majetek společnosti je již potřetí předmětem prodeje, předchozí dva prodeje byly totiž zkorumpovány. Stále věřím, že by se mohla výroba částečně obnovit. Správkyně nyní vypracovala nové podmínky prodeje, takže v  září už bychom měli znát nového majitele,“ doufá Kozák.

Kordárnu zachránil investor, chce ji ale prodat dál Velká nad Veličkou – Od  loňského května se Kordárna ve Velké nad Veličkou na  Hodonínsku, výrobce technických tkanin, potýkala s velkými dluhy. Výrobu spasil investor – Cefeus Capital patřící do  skupiny JET Investment koupila společnost Kordárna a.s. a všechny její zaměstnance a veškerou činnost převedla na  firmu Kordárna Plus a.s. Prodej povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže i věřitelé společnosti. Bývalým zaměstnancům podniku z  Velké nad Veličkou i  blízkého okolí ale tato transakce příliš velkou změnu nepřinesla. „Když začal v loňském roce původní majitel propouštět, nezaměstnanost stoupla asi na dvacet procent, ale na tomto čísle se drží dál. Nový majitel totiž o mnoho více nových míst zatím neotevřel,“ uvedl Jiří Pšurný, starosta Velké nad Veličkou. „Když jsme Kordárnu koupili, měla asi 480 zaměstnanců. V současnosti firma zaměstnance znovu přijímá tak, jak postupně roste výroba,“ řekl generální

ředitel Kordárny plus Martin Prachař. Ten také potvrdil, že pod taktovkou Cefeus Capital zůstane produkce Kordárny ve stávajícím areálu. „Investor plánuje nadále podnikat v  oboru a  předpokládá nárůst výroby,“ doplnil Prachař. Podle starosty se ale firma už od začátku netajila tím, že chce Kordárnu ekonomicky pozvednout a pak výhodně prodat. „Podle dostupných informací to vypadá, že současný majitel koupil továrnu proto, aby ji pak se ziskem prodal,“ potvrdil starosta Pšurný. Pro obec Velká nad Veličkou ležící téměř na hranici se Slovenskem to ale znamená prozatímní jistotu, že výroba bude pokračovat a nezaměstnanost neporoste. Kordárna Plus vyrábí kordové tkaniny pro pneumatikářský průmysl a technické tkaniny pro dopravní pásy. Původní Kordárna patřila do  skupiny KORD, která sdružovala textilní firmy v  České a  Slovenské republice. Pod skupinu KORD, která byla v insolvenci a dnes již neexistuje, patřili dva čeští a tři slovenští výrobci textilií.  (lis)

2.9.10 20:09

září 2010

STRANA 7

INZERCE

ČD Telematika je v poločase zásadní transformace Obávám se, že transformace společnosti je kontinuální proces, neboť i vnější podmínky a trh se neustále mění. Ale pokud se ptáte na základní strukturu a dotažení přeměny ČD Telematiky na efektivního poskytovatele ICT služeb, je pro nás milníkem rok 2011. Základním pravidlem, které chceme zavést do praxe, je jednoznačná odpovědnost za individuální výsledek, který jsme schopni měřit a podle něj odměňovat. Každý zaměstnanec by měl pochopit, jaká je jeho funkce a úloha ve firmě a jak se jeho práce promítá do jejích výsledků. Také by měl vidět jasnou souvislost mezi kvalitou odváděné práce a svojí výplatní páskou. Musíme i zjednodušit organizační strukturu a zredukovat počet manažerů ve společnosti.

Když Pavel Chleborád přišel společně s Jurajem Rakovským před necelým rokem a půl do vedení ČD Telematiky, viděli před sebou spoustu problémů, které bylo nutné bezodkladně řešit. Veronika Hrdá Od té doby ČD Telematika, která mimo jiné vlastní druhou největší optickou síť v  tuzemsku, podstupuje razantní proměnu. Všechny transformační kroky směřují k  jedinému cíli, a  to vybudovat společnost, která nejenom obstojí na trhu mimo drážní prostředí, ale udrží svou ekonomickou stabilitu i v dobách ekonomické recese Loni byla ČD Telematika v zisku. Jaký je výhled na tento rok? Ano, loni jsme i  přes útlum investic do  dopravní infrastruktury a nižší poptávku po IT službách ve skupině ČD, a.s. dokázali udržet kladné hospodaření. Přesně to bylo 3,9 milionu korun a  letošní výsledky prozatím směřují k  tomu, že kladné hospodaření si udržíme i letos. Ve vedení jste necelý rok a půl. Jak ČD Telematika fungovala před vaším příchodem, kam se za ten rok posunula? ČD Telematika vznikla sloučením dvou odštěpných závodů Českých drah a  to SŽT (Správa železničních telekomunikací), Datis (IT služby pro České dráhy) a komerční společnosti ČD Telekomunikace. Bohužel po našem příchodu jsme byli konfrontování s faktem, že stále funguje de-facto jako tři oddělené firmy vystupující pod jedním právním subjektem. Každý úsek měl své obchodní oddělení, strategii a  úplně se opomíjela možnost využít synergických efektů a nabízet zákazníkům komplexní služby. Další výzvou bylo dostat pod kontrolu finanční řízení společnosti. Myslím, že se nám tyto základní úkoly již podařilo splnit. Implementovali jsme controllingový systém

Pavel Chleborád je členem představenstva od dubna loňského roku. krycích příspěvků, aktuální manažerskou výsledovku máme k dispozici každý měsíc, pracujeme každý týden s čerstvým obchodním forecastem, centralizovali jsme obchod, nákup, správu majetku i plánování investic. Takže dnes je situace jiná? Ano, co se týče metodiky řízení společnosti tak rozhodně. Stále nám však ještě zbývá dlouhá cesta k cíli. Mimo jiné jsme do ČD Telamatiky přivedli nový top management složený z  odborníků, kteří svoje zkušenosti získávali v  komerčně úspěšných společnostech. Stále však máme rezervy v  kultivaci firemní kultury a orientaci na potřeby zákazníka. Možná to zní jako klišé, ale myslím, že pro firmu našeho zaměření je životní nutností pochopit zákazníka, jeho byznys a nabídnout řešení, které mu přinese přidanou hodnotu. Věřím, že se nám podaří vybudovat úspěšnou IT, servisní a  telekomunikační společnost, která v konkurenci obstojí. V  jakém časovém horizontu plánujete transformaci společnosti dokončit?

Bez obav do světa Klidný spánek za dvacet pět tisíc korun. Zdá se vám to hodně nebo málo? Samozřejmě záleží na tom, co za peníze dostanete. V tomto případě máte jistotu, že nepřijdete o téměř dva milióny korun. Zda se to vyplatí nebo ne, na to může mít každý svůj názor. Jeden český vývozce to viděl zcela jasně. Ano, rozhodně se to vyplatí. Získal zajímavý kontrakt v Rusku na dodávku balicí linky na potravinářské

hodnotě dosahující bezmála jedné miliardy korun. Není to sice ta rozhodující část pojištění se státní podporou, kterou poskytuje EGAP v rámci systému státní podpory exportu, tou je pojišťování velkých dlouhodobých rizik spojených s českým vývozem, ale i tak je velmi důležitá. Pomáhá především malým a  středním podnikům při vývozech nejenom do  Ruska a  dalších zemí SNS, ale všude tam, kde vývozci nenajdou pojištění svých zahraničních pohledávek proti riziku nezaplacení za  běžných tržních podmínek u komerčních úvěrových pojišťoven. Kromě uvedeného typu pojištění nabízíme celou řadu dalších pojistných produktů, rovněž dobře využitelných malými a  středními podniky, jako například pojištění úvěrů na  předexportní financování, které lze nově použít i na financování komercializace výsledků vědy a  výzkumu pro export.

Pozvánka na veletrh Pokud máte zájem dozvědět se více o  pojištění vývozu se státní podporou, můžete navštívit v  průběhu mezinárodního strojírenského veletrhu v  Brně náš stánek na  volné ploše F, případně se zúčastnit semináře o  této problematice, který se uskuteční v administrativní budově BVV, v sále 102, v úterý 14. září od 10 hodin.

zboží. Zákazník byl ochoten polovinu sjednané ceny zaplatit dopředu formou akontace a druhou polovinu v osmnácti pravidelných měsíčních splátkách. Aby měl náš vývozce jistotu, že druhou polovinu ceny opravdu ve stanoveném termínu dostane, obrátil se na nás se žádostí o pojištění vývozního dodavatelského úvěru. S ohledem na komerční i teritoriální riziko jsme stanovili pojistnou sazbu ve výši 1,32 procent z jistiny vývozního dodavatelského úvěru, tedy z dlužné částky, a z toho vyšlo pojistné pětadvacet tisíc korun. Podobných smluv na  pojištění krátkodobých vývozních dodavatelských úvěrů jsme jenom letos do konce srpna uzavřeli na český vývoz v pojistné

07_mh10_09.indd 7

Dále pojištění potvrzených akreditivů, výrobního rizika, prospekce zahraničních trhů, bankovních záruk atd. Pojištěním se státní podporou tak kryjeme celou škálu rizik, s  nimiž se může vývozce, případně i jeho banka, setkat při přípravě a realizaci vývozního kontraktu. Více se o jednotlivých pojistných produktech se státní podporou dozvíte na  našich internetových stránkách www.egap.cz, kde najdete i  kalkulačku pojistného, která vám alespoň orientačně řekne, kolik byste případně za  pojištění zaplatili. Přesná výše pojistného se pak stanovuje až na  základě údajů uvedených v žádosti o pojištění.

Co považujete za  největší konkurenční výhodu ČD Telematiky? Základy, řekněme rodinného stříbra naší firmy se dají se rozdělit do dvou oblastí. První jsou naši zaměstnanci, kteří mají hlubokou znalost železničního prostředí, disponují příslušnými certifikáty a odbornými znalostmi. V této oblasti nemáme na trhu konkurenci. Dalším fundamentem je naše optická síť, která pokrývá celé území Česka a poskytuje možnost provozovat telekomunikační služby pro širokou paletu zákazníků. V letošním roce jste investovali do upgradu optické sítě. Co můžete nově zákazníkům nabídnout? Přesněji řečeno, investovali jsme do dvou nadstavbových technologií nad optickou sítí. Jedna byla páteř datové sítě IP MPLS a druhá páteřní DWDM síť. Zákazníkům jsme teď schopni nabídnout přenosové služby s vysokou kapacitou a to jak na úrovni datového propojení, tak na úrovní pronájmu virtuálních vláken s kapacitou až 40 Gb/s. Kolik jste do  telekomunikačních služeb investovali? Celková výše investic v tomto roce dosáhla 50 milionů korun. Podařilo se nám identifikovat úspory v provozních nákladech, které jsme využili pro financování investic. Nechtěli jsme zatěžovat cash pozici společnosti. Kdo jsou vaši nejvýznamnější klienti? Přes sedmdesát procent tržeb ČD Telematiky pochází ze železničního sektoru. Nejvýznamnějším

)) ČD Telematika 2009 Obrat: 1,5 miliardy korun Zisk: 3,9 milionu korun Akcionáři: České dráhy 59 % | Nyland Holding 29 % | AŽD Praha 7,4 % | Odborové sdružení železničářů 2,5 % | OHL ŽS 1,8 % | Morávka Centrum 0,3 %

klientem je SŽDC (Správa železniční dopravní cesty). Pro ni děláme komplexní servis sdělovací, telekomunikační techniky a  kabelové sítě. Druhým největším zákazníkem je naše mateřská společnost – ČD, a.s. a třetím ČD Cargo, a.s. Jak se vás dotkne rozhodnutí ministra dopravy o zastavení některých železničních projektů? Pro naši společnost to představuje přímé ohrožení přibližně 10 % tržeb na  příští rok, které pocházejí ze subdodávek při výstavbě a  rekonstrukci železničních tratí, respektive koridorů. Na tento fakt jsme připraveni, ale na druhé straně v tom spatřujeme i šanci. Jsem přesvědčen, že úspory lze najít především v provozních kapitolách rozpočtu SŽDC, a to je oblast, kde ČD Telematika může nabídnout svoje služby a přinést reálné provozní úspory. Byly vládní škrty na investicích podle vás nevyhnutelné? Chápu snahu o udržení fiskální stability České republiky, ale mrzí mě, že stát v první řadě šetří na investicích. V  prvním kroku je to opodstatněné, neboť úspora mandatorních provozních výdajů státu vyžaduje legislativní změny, které nemohou být okamžité, ale v následujících letech bych raději viděl podstatné škrty v provozních výdajích a přelití prostředků na investice do  majetku, který bude přinášet dlouhodobý výnos a užitek, což je například dopravní infrastruktura. Pokud bych měl použít nějaký příměr, tak v  případě, že budete pekařem, nepůjčíte si na  dovolenou, ale na  dodávku, kterou budete pečivo rozvážet do  prodejen. Bohužel naše republika si dlouho půjčovala na dovolenou…

Průmyslová přehlídka míří do Brna Nejvýznamnější česká i středoevropská průmyslová přehlídka míří do Brna. Hana Nečasová Od 13. do 17. září se na brněnském výstavišti uskuteční Mezinárodní strojírenský veletrh 2010. „Letošní nabídka vypadá lépe, než jsme v této pro průmysl obtížné době očekávali. Rozšířila se výstavní plocha a bude obsazeno více hal než loni. Je znát, že vystavovatelé chápou tento veletrh jako efektivní marketingový nástroj a  šanci k  získání nových zakázek,“ uvedl ředitel projektu Jiří Rousek. Všechny výstavní haly jsou obsazeny a přihlášeno je 1500 vystavujících firem z 25 zemí. Letošního ročníku se zúčastní 540 zahraničních firem, nejvíce z Německa, Slovenska a  Rakouska. „Vystavovat se chystají nejen tradiční účastníci, ale i řada těch, kteří minulý ročník

z  důvodu krize vynechali. Koncentrace firem tak bude vyšší a letošní ročník určitě dosáhne úrovně toho loňského, v některých oborech jej i předčí,“ dodal Rousek. Vedle Mezinárodního strojírenského veletrhu se na  brněnském výstavišti uskuteční také Mezinárodní veletrh obráběcích a tvářecích strojů IMT, Mezinárodní slévárenský veletrh FOND-EX, Mezinárodní veletrh svařovací techniky WELDING, Mezinárodní veletrh pro povrchové úpravy PROFINTECH, Mezinárodní veletrh prostředků osobní ochrany, bezpečnosti práce a pracovního prostředí INTERPROTEC a  Mezinárodní veletrh investičních příležitostí, podnikání a  rozvoje v  regionech URBIS INVEST. Kromě těchto veletrhů se ve  dnech 14. a 15. září bude konat také odborné ICT & Business setkání INVEX FORUM.

Mezinárodní konference o investicích a podnikání JEDENÁCTÝ ROČNÍK PROBĚHNE 11.–12. října 2010 V Clarion Congress Hotel Ostrava (dříve hotel Atom) Cílem konference je představit významné a úspěšné projekty a aktivity, které mohou přispět k urychlení rozvoje vznikajícího hospodářského euroregionu (ESÚS – Evropského seskupení územní spolupráce) v podmínkách nové kohezní politiky Evropské unie. Program bude zaměřen na  přeshraniční spolupráci v rámci „Česko-polsko-slovenského trianglu“ hospodářsky silných regionů Slezského a  Opolského vojvodství, Žilinského a Moravskoslezského kraje. Před-

staveny budou nové iniciativy v oblasti hospodářské spolupráce, investic, vědy, výzkumu a inovací, obchodu a podnikání. Dále budou představeny projekty financované společně z veřejných a soukromých zdrojů (PPP) a finanční nástroj JESSICA pro rozvoj měst. Výstupem konference budou doporučení pro směrování strategického rozvoje spolupráce v  nově vytvářeném euroregionu s využitím přenosu nejlepších praktik v  prioritních oblastech. Konference „Investment & Business Forum“ se tak stane místem prezentace perspektivního euroregionu a  jeho rozvojových záměrů.

Ing. Vlastimil Nesrsta EGAP

2.9.10 20:11

STRANA 8

září 2010

J a k s e v y r á b ě j í m o rav s k é z b ran ě

České pistole vznikají z anglického vosku Vypadá to tady jako v areálu školy v přírodě: opravené budovy, několik nenápadných hal a kilometr a půl dlouhá rovná asfaltová cesta. Česká zbrojovka v Uherském Brodě působí na první pohled nenápadně. Zbraně odsud se ale vyváží do 160 zemí světa. Veronika Hrdá Uherský Brod – Nejznámější zbraň z Uherského Brodu se jmenuje CZ 75 SP – 01. Vyvinula se z té, kterou má u boku každý český policista. „Jsme na  ni pyšní. Důkazem toho, že tato pistole patří k nejlepším na světě, je fakt, že šest až osm závodníků na mistrovství světa ve sportovní střelbě má naši zbraň. Střílí z ní i dvojnásobný mistr světa Adam Tyc. Na  naše pistole přezbrojili i reprezentanti zemí, kde sídlí naši konkurenti (Glock, pozn. red.),“ chlubí se produktový manažer Petr Marek, který má výrobkovou řadu pistolí na starosti. Moravské hospodářství bylo u toho, když pistole vznikala. Na začátku ocelové pistole je zelený parafín. Ten slouží jako základ pro výrobu odlitku rámu. Technický vosk dovezený z  Anglie se vytvaruje do podoby součástek budoucí zbraně a zavěsí na takzvaný stromeček. Ten pak putuje do slévárny. Nejdříve se voskové zbraně musí několiksetkrát namočit v  křemičitém písku. Vypadá to podobně, jako když si namáčíte jahody do  čokoládového fondue. „Až se stromečky usuší, putují do slévárny. Tady je zahřejeme v parní

Formy z křemičitého písku se musí vypálit v peci při teplotě 800 stupňů celsia.

Zbraně s vůní parafínu Zelený vosk slouží jako základ pro formu, do které se po obalení pískem odlije ocel.FOTO: Jiří Sláma peci, vosk změkne a odteče. Následně je necháme projet průběžnou pecí s  teplotou osm set stupňů Celsia. Na  konci pak vyjedou bílé vypálené formy. Vosk pak pošleme zpět do Anglie, kde je recyklován pro další použití,“ vysvětluje Marek v  hale, která je celá provoněná zahřátým voskem.

Šedesát CNC strojů Hladké formy pro rámy pistolí jsou na světě. Do nich pak mohou slévači nalít tu nejkvalitnější ocel, která je na trhu. „Používáme zásadně materiály určené

Na CNC strojích v nově rekonstruované hale se obrábí zejména rámy a závěry.

pro nejnamáhanější strojní součásti,“ prozrazuje Marek. Když pak odlitky rámů vychladnou, převezou je na  další zpracování. Tady je očistí od vypáleného písku a naleští. Mezitím vyrábí padesát lidí ve  vedlejší hale na  šedesáti CNC strojích závěry a další součástky, které jsou pro správný chod pistole potřebné. Nejnáročnější operací je výroba kovaných hlavní. Ocelové tyče musí do  opracování „zrát“ více než rok na  dvoře. Jen tak se totiž z  nich stane materiál s vhodnými vlastnostmi. Otvor se pak provrtá speciálním vrtákem s vychýlenou špičkou. Když si jej vezmete

Srdcem zbrojovky jsou unikátní stroje na kování hlavní. Jejich cena se pohybuje v řádu mnoha desítek milionů korun.

do  rukou, v  první chvíli nevěříte tomu, že dokáže projít skrz tvrdou ocel. Jeho dlouhý nosič je totiž o h e b n ý skoro jako pevná guma. „Jen to ale zaručí, že vrtací operaci provedeme přesně,“ vysvětluje Marek. Hlavně pak přemístí dělníci do srdce zbrojovky – ke  dvěma strojům, kde se hlaveň kove. Jde o nejnákladnější technologii používanou v  sériové výrobě.

Vrtání hlavně se provádí speciálním vrtákem s neobvyklou geometrií břitu. Jen tak se zajistí dokonale přímý otvor.

Montážníci zbraní jsou elitními pracovníky.

Součástky pro montáž pistolí pak převezou prověření pracovníci do  pečlivě střežené montovny. „Pracovníci musí pistole správně smontovat, odzkoušet a pak uložit. Jednomu člověku tak denně projde rukama několik desítek zbraní. Jde o  prestižní pracovní místa,“ upřesňuje Marek. Smontované zbraně převezou na střelnici ke „zkoušce ohněm“ – tedy prvním zkušebním výstřelům. Kdo čeká, že narazí na střelce před klasickými terči, mýlí se. V  kójích obložených protihlukovými materiály sedí dva muži u počítače, před nimi je jen malý otvůrek. Když potom strčí pistoli a vystřelí, sledují na počítači přesné údaje o místě dopadu na terč a rychlosti letící střely. V  tištěné podobě se tyto informace dostávají k  zákazníkovi v  balení každé pistole. Zkouší se také bezproblémová funkce a zbraně se tormentují – třikrát se vystřelí se zesílenou náplní prachu. Tak to provedou s každou pistolí podle typu dvacetkrát až třicetkrát. Když zjistí, že je vše v pořádku, předají naleštěný „kousek“ pracovníkům Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, kteří sedí ve  vedlejší místnosti. Zbraň zaevidují a označí znakem lva. Tedy puncem značícím český původ a bezvadnou kvalitu. „CZ 75 má pak garantovanou životnost patnáct tisíc ran,“ přibližuje Marek. V  České zbrojovce aktuálně pracuje přibližně 1  200 lidí. Před revolucí to bylo dvakrát tolik. Přesto je Uherskobrodská zbrojovka jednou z největších v Evropě. Po listopadu 1989 expandovala také na  americký trh, kde má své stálé zastoupení a  dokonce vlastní, původně americkou, firmu Dan Wesson. Je majitelem značek CZ, Zbrojovka Brno, CZ-USA, Brno Rifles a Safari Classics. Čistý zisk loni dosáhl 89,953 milionu korun. Tedy dvakrát více než před dvěma lety.

Zbraně nakonec musí projít zkouškou nastřelení – zde se ověřuje bezvadná přesnost střelby.

Vyzkoušeli jsme si úplně novou CZ 75 SP-01.

Brněnský podnikatel: Iráčané by potřebovali nového Saddáma Začít podnikat v Iráku? Potřebujete hlavně kontakty a historii, na kterou navážete. Alespoň to tvrdí podnikatelé, kteří v rozbombardované zemi uspěli. Veronika Hrdá Irák – Podle čísel je to země snů: Irácká vláda před měsícem oznámila, že chce ve své zemi vybudovat čtyři ropné rafinerie. Ta nejpřipravenější – v Karbale – má být postavená do čtyř let. Investice se odhaduje na 97 miliard korun. K  podobným zakázkám se už dostaly i  české firmy. A  přestože se jim tam daří stále lépe, podnikatelé přiznávají: Je za tím několik desetiletí práce, budování kontaktů a obezřetnosti. Přitom nikdy nemáte zaručené, že peníze nakonec ze země vyvezete. „Obchod mezi Irákem a  Českou republikou se neustále rozvíjí. Jen loni české firmy uzavřely v této zemi smlouvy za více než osmdesát milionů dolarů (1,5 miliardy korun, pozn. red.). Přitom předloni to bylo dvakrát méně. Letos očekáváme ještě

08_mh10_09.indd 8

větší úspěch,“ uvedl Majid Shamas Toma ze Svazu průmyslu a dopravy.

Nejtěžší je dostat peníze ven ze země Jednou z firem, která se v Iráku prosadila, je i brněnský podnik Unis. Ten se specializuje také na projektování a dozorování ropných rafinerií. Teritorium, ve  kterém v  Iráku působí, je přitom experty označované za nejnebezpečnější. Rafinerie staví na  základě smlouvy s  iráckou vládou na  předměstí Bagdádu a  nedaleko Sad-

dámova rodiště: v  Baiji poblíž Tikrítu. „Dnes je to tam mnohem horší než dřív. A  to už tam jezdím od  osmdesátých let. Po  Kuvajtské válce v  roce 1996 jsem se tam znovu vydal a náhodou jsem potkal naši bývalou iráckou partnerku. Znovu jsme obnovili spolupráci a rozjeli několik obchodů. Bez místních lidí se tam prostě neobejdete. Přesto nám dodnes klienti nezaplatili za  první projekt. To je prostě Irák. Nejtěžší je dostat peníze ze země. Jinak tam můžete dělat skoro všechno,“

zhodnocuje situaci generální ředitel Unisu Jiří Kovář. O  Iráku nemluví se strachem v  hlase. A  to i  přesto, že si v  zemi na  severu arabského poloostrova už zažil i  krušné chvíle. Od  bombardování iránským letectvem v osmileté válce až po hrozbu zavření do tvrdého vězení kvůli nenahlášenému telefonu. „Už mám naučená základní pravidla bezpečnosti. Například do země přijíždím zásadně nenápadně. V saku a drahém autě bych si to netroufl,“ přiznává Kovář. Při cestování po zemi si ani nenajímá ozbrojené žoldáky. Podle něj nemá smysl v  Iráku vynakládat nějaké přehnané sumy za  bezpečnost. „Faktem ale je, že do Baiji jezdíme s obrněnými vozy a  ochrankou. Tu nám ale platí rafinerie. Jinak je to strašně drahé,“ prozrazuje Kovář. Firma vysílá do Iráku dva české zaměstnance a na místě spoléhá na dva Iráčany. Podle Kováře Čechům neplatí vyšší plat, než kdyby pracovali v Brně. „Raději jim dáme garance, že když se něco stane, tak budeme stát vždycky za  nimi. A  už se to osvědčilo. Jednou nám unesli člověka. Druhý den dostala rodina od únosců vzkaz, že chtějí 200 tisíc dolarů. Vykoupili jsme ho,“ říká lakonicky muž, který se setkal i  s  diktátorem Saddámem Husajnem.

„Do  kontaktu jsem s  ním přišel jednou, ještě v roce 1982. Seděl jsem zrovna v kanceláři, když se v ní objevili dva vojáci. A pak tam přišel Saddám. Byl jsem z toho v šoku. Nebyl jsem na něj připravený. Překvapilo mě ale, že se s ním dalo normálně jednat. Dokonce bych ani neřekl, že byl příliš autoritativní. Irák ještě není zralý na  demokracii. Potřebují dalšího Saddáma,“ myslí si Kovář.

češi vystupují jako slováci Přestože čeští politici tvrdí, že v Iráku má Česká republika dobrý zvuk, Kovář si to nemyslí. Podle něj Iráčané nesou špatně, když čeští politici a novináři Irák kritizují. „Jednou na  obchodní schůzce vytáhl protějšek české noviny s podtrženými pasážemi, které se jim nelíbily. Proto tam raději působíme jako slovenská firma, i když každý ví, že jsme z Brna. Toto město je zde natolik známé, že je synonymem pro jeden typ pušky,“ říká Kovář. I přes tyto zkušenosti se začínají v Iráku prosazovat i další firmy. Znovu se tady chce uplatnit například i brněnský Zetor nebo Škoda Auto. „Od roku 2003 jsme uzavřeli 32 pojistných smluv na  vývoz do  Iráku,“ uvedl mluvčí Exportní garanční a pojišťovací společnosti Vlastimil Nesrsta.

2.9.10 20:10

září 2010

P ř e d stav u j e m e pr o j e k t

STRANA 9

k o m e r č n í p r e z e n ta c e

Kunčičky se mění k lepšímu. Ne všichni si toho ale váží O Osadě Míru v Ostravě-Kunčičkách jsme v Moravském hospodářství psali před čtvrt rokem. Tehdy jsme představili projekt Lokální partnerství, který je zaměřený na revitalizaci této sociálně vyloučené lokality. Po třech měsících, které od té doby uplynuly, je jasné, že Kunčičky se jednoznačně mění k lepšímu. Bohužel, ne všichni zdejší obyvatelé si toho váží. Připomeňme si na začátek alespoň některá základní fakta. Projekt Lokální partnerství v Osadě Míru se týká zhruba čtyř set bytů a spolupracují na něm: Agentura pro sociální začleňování v romských lokalitách; městský obvod Slezská Ostrava, do jehož katastru Kunčičky patří; společnost RPG Byty, která patří do realitní skupiny RPG Real Estate a která je v Kunčičkách většinovým vlastníkem bytového fondu; Nadace OKD, Diecézní charita ostravsko-opavská a občanské sdružení Vzájemné soužití. Jejich společným cílem je nejen zlepšit vzhled této městské čtvrti, ale hlavně zapojit zdejší obyvatele do aktivní spolupráce při péči o prostředí, ve kterém žijí.

Na začátku byl velký úklid Projekt začal letos na jaře velkým úklidem. Ten byl naplánován na poslední dubnový víkend s cílem vyklidit sklepy, půdy a další společné prostory od všeho, co tam nepatří. Společnost RPG Byty tehdy nájemníkům vzkázala: Abychom mohli začít s opravami domů, musíte přiložit ruku k dílu a vyklidit nepořádek, který se tam nashromáždil. Jen málokdo si tehdy dokázal představit, kolik nepotřebných věcí se v domech najde. Za dva víkendové dny se podařilo vynosit ven několik desítek tun odpadu, který pak kontejnerové vozy odvážely celý další týden. V prvním kole se těch velkoobjemových kontejnerů z Osady Míru odvezlo osmdesát a následně pak ještě dalších čtyřicet, celkem tedy sto dvacet! „Vůbec se mi nechtělo věřit, že se zdejší lidé pustí do toho úklidu s takovou vervou. Samotného mě překvapilo, kolik se toho v těch domech nasbíralo, a je dobře, že se ten první důležitý krok udělal. Teď půjde hlavně o to pořádek udržet, aby mohl vlastník domů přistoupit k plánovaným opravám,“ hodnotil tehdy velké jarní gruntování starosta Slezské Ostravy Antonín Maštalíř. A společnost RPG Byty se do oprav domů skutečně pustila, přičemž na revitalizaci Osady Míru vyčlenila část ze 180 milionů korun, které získala formou úvěru od svých vlastníků právě na revitalizaci domů v několika sociálně vyloučených lokalitách. Tyto prostředky přitom byly poskytnuty nad rámec již dříve schváleného rozpočtu pro roky 2010-2012, kdy realitní skupina RPG Real Estate plánuje vynaložit na opravy svého bytového fondu přes 3 miliardy korun. (Celkem vlastní RPG RE téměř 44 000 bytů, převážně v Moravskoslezském kraji, a je tak největším poskytovatelem nájemního bydlení v ČR – pozn. autora).

09_mh10_09.indd 9

Domy, které již v Kunčičkách prošly opravami, jsou k nepoznání

Dnes panuje v Kunčičkách čilý stavební ruch, lešení je tu vidět na každém kroku, první domy už září novotou. Většina zdejších obyvatel změny k lepšímu vítá, ale najdou se i tací, kteří si očividně práce druhých příliš neváží.

někteří si zlepšení neváží U některých opravených domů již vandalové stihli poničit nová zvonková tabla a dveře, objevilo se i pár případů krádeží stavebního materiálu. K těm drobnějším patřila například ta, při které zloději neváhali rozházet po okolí několik desítek pytlů s omítkovou směsí jen proto, aby si odnesli dvě dřevěné palety, na kterých byly pytle složeny. Ovšem vyskytly se i závažnější případy. „Ve spolupráci s bezpečnostní agenturou, kterou jsme pro tuto lokalitu najali, i ve spolupráci s policií se snažíme, aby takovýchto případů bylo co nejméně. Místní lidé ale musí pochopit, že nesmí být k dění ve svém okolí lhostejní a že na nich samotných leží největší díl zodpovědnosti za to, v jakém prostředí budou žít. Jasně se zde totiž ukazuje, že stav domů je obrazem toho, jací lidé v nich bydlí. Pokud by se případy vandalství nebo krádeží množily, pak budeme muset přijmout ještě tvrdší opatření. V krajním případě jsme připraveni celý projekt zastavit a prostředky určené pro tuto lokalitu investovat tam, kde si toho budou lidé vážit více. Vše teď záleží jen na zdejších obyvatelích,“ říká mluvčí RPG Real Estate Petr Handl a dodává: „Revitalizaci vyloučených lokalit v současné době provádíme také v Havířově na Šumbarku nebo v části karvinského Nového Města, ale tam jsme se s podobnými problémy jako v Kunčičkách nesetkali.“

Kunčičky opět příjemným místem Zda se podaří celý projekt v Osadě Míru dokončit a zda bude zkvalitnění této lokality dlouhodobě udržitelné, záleží také na tom, jak úspěšné zde budou se svým působením neziskové organizace Vzájemné soužití a Diecézní charita ostravsko-opavská, které zde nedávno zahájily komunitní práci. Obě neziskové organizace i samotný městský obvod Slezská Ostrava se navíc budou spolupodílet i na výběru nájemníků pro obsazení volných bytů, které jsou zde k dispozici. Zároveň postupně z místních obyvatel vytipovávají ty, kteří by byli schopni a ochotni pracovat jako domovníci. Ti by totiž měli postupně převzít od soukromé bezpečnostní agentury zodpovědnost za pořádek v celé lokalitě. „Kunčičky se díky opravám, které zde společnost RPG Byty provádí, stávají opět příjemným místem. Naším společným cílem teď bude tvrdě postupovat proti všem, kdo by chtěli ostatním bydlení v této čtvrti znepříjemňovat, a zároveň sem přivést takové nové nájemníky, kteří pomohou tomu, aby se zde skutečně dobře žilo,“ říká starosta městského obvodu Slezská Ostrava Antonín Maštalíř. Pokud tedy půjde vše podle původního plánu, měla by být revitalizace Osady Míru dokončena do konce letošního roku, přičemž první noví nájemníci by se sem mohli přistěhovat už na podzim.

2.9.10 20:09

STRANA 10

ZÁŘÍ 2010

ROZHOVOR MĚSÍCE

Jsem zvědavý, jak dlouho vládě vydrží její hrdinství Teď ne. Mezi podnikateli zavládla vlna entuziazmu a nadšení. Kdyby to ale novým ministrům nevyšlo a zmařili by tu naději, kterou v  ní spousta firem vkládá, pak by k tomu došlo ve velkém.

JAROSLAV MÍL JE JEDNÍM Z TĚCH, KTEŘÍ JEDNAJÍ V TRIPARTITĚ. JAKO PREZIDENT SVAZU PRŮMYSLU A DOPRAVY HÁJÍ ZAMĚSTNAVATELE.

Kolik firem takto funguje dnes? Jsou to tisíce firem. Není těžké optimalizovat náklady přes daňové ráje. Výhodou je, že to jde i legálně a korektně.

Veronika Hrdá

Vláda přesto už teď nesplnila slib, který podnikatelům dala - nakonec zvýší daň z  příjmu o  sto korun. Nekazí vám to radost? I s tímto se dá žít. Je ale podstatné, zda žijeme v zemi, která je poctivá a přátelská k občanům a firmám. Nebo zda máte pocit, že jste permanentně okrádán. Stačí vědět, že tady nebudou fungovat zakázky, nad kterými zůstává rozum stát.

A  ti teď s  jeho prací můžou být spokojení. Programové prohlášení vlády totiž z velké části kopíruje materiál Agenda 2010, který Svaz představil letos v červenci. „Vláda teď musí naplnit očekávání, které v  ní firmy mají. Jinak naši podnikatelé budou ve  velkém přepisovat sídla firem do jiných zemí,“ říká Míl v rozhovoru pro Moravské hospodářství. Kolik procent z  vámi připraveného materiálu Agenda 2010, který shrnuje požadavky zaměstnavatelů vůči vládě a veřejné správě, se shoduje s programovým prohlášením vlády? Já bych řekl, že téměř všechno. Což mi dělá radost. Cítíte se jako vítěz? On to nikdo neocení, ale jsou věci, které mi opravdu udělaly radost. Hlavně snaha dostat všechnu legislativu na  internet. Jsem také rád, že se schválí nový občanský zákoník. To bych považoval za vítězství nás všech. Teď je to všechno pouze na papíře. Doposud reformy, nehledě na  sliby, vždy padly. Přestože máme teď výhodu silné vlády, jsem velmi zvědavý, jak dlouho toto hrdinství a vůle vydrží, když se poslanci hádají kvůli pěti procentům škrtů. Pro mě je tato snaha nedostatečná, i desetiprocentní škrty považuji za malé. Podle vašeho průzkumu plánuje letos čtvrtina podniků propouštět. Bez práce bude i část úředníků… Ano, to je realita. Nicméně to je také silný argument pro schválení pružného zákoníku práce. Pokud to totiž bude možné, budou se ve  chvíli dalšího oživení znovu nabírat lidé na kratší úvazek. Dnes nemůžete propustit člověka bez udání důvodu. To potom vede k takovým paradoxům, jaký se stal v Plzni, kdy se děkan právnické fakulty soudil o své místo, i když bylo jasné, že ji řídil špatně. Do  takových sporů půjdou i  řadoví zaměstnanci bez právního vzdělání? To asi ne. Podobných případů jsem zažil ale více. I pro zaměstnavatele je nedůstojné vymýšlet důvody pro propuštění a několikrát posílat vytýkací dopisy. Vždyť pak dehonestujete i tu druhou stranu. Je mnohem férovější říct: Tady máš odstupné, pojďme se rozloučit. Obě strany si pak zachovají tvář. Nemyslete si, že se to už dnes nedělá. Pro spoustu firem je lepší neustále prodlužovat smlouvy na dobu určitou.

TRIPARTITA NA PIVĚ S předákem odborových svazů Jaroslavem Zavadilem jsem ještě na pivě nebyl. I když s ním si to dovedu představit víc než s jeho předchůdcem Milanem Štěchem. Ten nebyl tak vtipný. FOTO: Jiří Sláma

Co je to Agenda 2010

prosazoval v ČEZu, tak mi každý říkal, že to nepůjde. Pak se ale zjistilo, že můžeme centrálně nakupovat pohonné hmoty o třetinu levněji! Na nákupu papíru jsme ušetřili stovky milionů korun ročně. To byla pro nás třetí největší nákladová položka. A teď si vezměte, kolik by jen na  takovém kroku mohl ušetřit stát. Kdyby to bylo třicet procent, tak je to minimálně miliarda dvě.

Na konci června zveřejnil Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) dokument Agenda 2010 – 10 priorit pro budoucnost ČR, v němž shrnuje klíčové směry dalšího vývoje tuzemské ekonomiky i požadavky svých členských svazů i firem. Materiál z velké části kopíruje prohlášení nové vlády.

Podívejte se na  to, jak vypadá návrh státního rozpočtu. Tomu nemůže nikdo rozumět. V tom se ztratíte, nedohledáte se pravdy. Nechápu, proč nemůže stát fungovat podle normálního výkaznictví jako jakýkoli jiný podnik. V tomto ohledu by nám pomohlo mít jednotný systém na kontrolu veřejných a státních peněz – tedy takzvaný projekt státní pokladny. V čem je problém? Jednoznačně je tu nechuť k transparentnosti. Ta je tak velká, že zabrání jakékoli změně. Když stát neudělá efektivní státní správu, tak polovina reforem skončí na pasivní rezistenci úředníků. Pro mě z  toho plyne jedno: Pokud se z vládního prohlášení podaří prosadit alespoň menší část, budeme všichni šťastní.

V  požadavcích pro novou vládu jste ale vypovězení smlouvy bez udání důvodů neprosazovali. Je to tedy pro zaměstnavatele tak podstatné? Věděli jsme, že je to politicky neprůchodné. Z  toho pojmu se stala mantra. Proto jsme si sebekriticky řekli, že na  to společnost není zralá. Mimochodem, až se potkám s  Bohuslavem Sobotkou, zeptám se ho, jakým způsobem se rozloučila sociální demokracie se svými zaměstnanci, které musela propustit kvůli škrtům uvnitř strany. Pochybuji o  tom, že vypláceli odstupné.

Dá se říci, že krize pročistila trh? Hrozí některým oborům zánik? Máme obavy, že v  Česku do  třiceti let zanikne chemický průmysl. Paradoxně to není kvůli krizi, ale kvůli tři roky starému materiálu s  názvem REACH (zkratka pro novou chemickou politiku Evropské unie, pozn. red.). Nejhorší na  tom je, že si úředníci neuvědomili, co tím způsobili. Nejde pouze o zánik oboru, ale hlavně o jeho vývojovou část. Když vám odejdou výzkumy, padnou i školy. Jen se podívejte na Německo. Před dvaceti lety schválili moratorium na výstavbu jaderných elektráren. Výsledkem je, že i  kdyby chtěli dnes stavět jaderné elektrárny, nemají lidi. Rodiče prostě přestali své děti posílat studovat neperspektivní obory.

Co jste ještě do  Agendy 2010 nedali kvůli politické neprůchodnosti?

Vaše slova: „Pokud by se vymýtila korupce, tak by tento stát mohl ušetřit až

sto miliard korun.“ Pokud tedy Kalousek seškrtal 57 miliard, myslíte, že sáhl na ty peníze, které tečou mimo? Za tím si stojím. Myslím, že ve skutečnosti to je ještě mnohem víc. Při tak velkém rozpočtu to přece nejsou zase tak velké peníze. Když začnete škrtat po jednotlivých položkách, v součtu to může udělat neuvěřitelné číslo. Navíc on neřekl, které položky musí pryč. To je odpovědností každého ministra. Opravdu si ale myslím, že nejvíc peněz ušetří na  mzdách. Pro příklad: Když nastupoval Vít Bárta do funkce, stáli všichni úředníci na  ochozech dvě hodiny. Transparentněji už nemohli ukázat, že nemají co na práci. Já bych je vyhnal. To je pro mě jako z jiného světa. Ministr dopravy teď zastavil dopravní projekty. Firmy podle něj daly „titěrné slevy“. Jak to vidíte vy? Když se bavím se stavbaři, tak ti vždy upozorňují na to, že jejich rozpočty nejsou předražené. Předražené jsou nápady, které si úředníci vymýšlí. Proč musí být na patnácti kilometrech D8 čtyři mimoúrovňové křižovatky? Proč stavíme přechody pro medvědy, když tam žádní nežijí? Nechápu také, proč Česko má nejdražší a zároveň nesmyslné mýtné. A to není jen o dopravě. Nikdo neumí spočítat, kolik dá stát za informační systémy. Za tisíce služeb, které nepotřebuje. Za  ukládání a  analýzu dat, které jsou k ničemu. Je řešením centrální nákup? Částečně. Nejdůležitější ale je, aby vláda řekla, že nebude nakupovat všechno. Spoustu věcí přece vůbec nepotřebuje. Samozřejmě, když jsem tuto myšlenku

Zastupujete vy teď vůbec firmy? Vždyť není ve vašem zájmu, aby stát nakupoval co nejlevněji… Vždycky jsem říkal, že odmítám zastupovat ty, kteří parazitují na státu a bez zakázek od něj by se neuživily. Takové firmy ať se zastupují samy. Může firmám zkomplikovat život novela zákona o veřejných zakázkách, která nepočítá v řízení s firmami, jež mají akcie na  majitele? Tedy téměř všechny velké firmy obchodované na burze? Tohle udělali poslanci pochopitelně naschvál. Je to jedna z učebnicových taktik jak zablokovat dobrý nápad a  prokázat jeho nefunkčnost. Existuje poučka o tom, že způsobů jak zabít dobrý nápad je dvaadvacet. Pokud všechny přežije, pak stojí za to ho použít. Já doufám, že nápad jak odstřihnout z férového byznysu pochybné firmy přežije všechny nástrahy. Co vše se tím vyřeší? Konečně se tím napřímí pokřivená důvěra podnikatelů ve stát. Lidé nebudou mít pocit, že nemusí nic dodržovat, aby přežili. Zmizí pochybnosti o tajných účtech ve Švýcarsku s dvoumiliardovým vkladem, ke kterému se nikdo nehlásí. Tak jak jsem to říkal bývalému premiérovi Fischerovi: Uvědomte si, že naši lidé přestali mít tenhle stát rádi. Vždyť ještě v  devadesátých letech byli ochotní mu dávat pozemky zadarmo, dnes je to nepředstavitelné. Proto mnoho podnikatelů dneska neoznačuje tuto politickou garnituru vládou rozpočtové odpovědnosti, ale naděje. Je ta nechuť tak velká, že hrozí hromadný odchod firem do daňových rájů?

Co máte na mysli? Je toho hodně. Za všechny jmenuji nákup gripenů, které nikdo z  okolních zemí nechtěl, a  jen my jsme na  ně kývli. Je to jednoduché. Lidé musí vidět, že skončila rozhazovačnost. Vláda musí prokázat, že nekrade, že ji neovládá neukojené ego ani mužský testosteron. Pokud to dokáže, pak si myslím, že za rok a půl lidé pochopí všechno. I škrty, kterých se ministři dnes tak bojí. Já totiž věřím, že u nás jsou lidé přemýšliví. Jste optimista? (Přemýšlí) Po  sedmi letech, co dělám tuto práci, jsem pesimista. Je to pro mě nepříjemné zjištění. Byl jste někdy s odborovým předákem Jaroslavem Zavadilem na pivu? Nebyl. I  když si to dovedu představit mnohem lépe než s panem Štěchem (bývalý předseda odborových svazů, pozn. red.). Zavadil je alespoň občas vtipný. Bohužel jsem ale nikdy odborové předáky neviděl hájit zájmy oněch „obyčejných lidí“ ve fabrikách. Samozřejmě, že jsem zažil i poctivé chlapy, pro které bylo důležité, aby jejich lidé měli sprchy a  teplou vodu. Těch ale na vrcholu není moc.

)) kdo je Ing. Jaroslav Míl (52) Svaz průmyslu a dopravy Je prezidentem největšího sdružení zastupujícího zaměstnavatele – Svazu průmyslu a dopravy. Narodil se v Praze, dnes žije nedaleko hlavního města. Má vystudovanou Fakultu elektrotechnickou na ČVUT. Na stejné škole pak ukončil postgraduální studium zaměřené na jaderné elektrárny a ukládání vyhořelého paliva. Od roku 1985 působil v ČEZu, kde začínal jako technik, od roku 2000 pak byl tři roky předsedou představenstva a generálním ředitelem. Poté co jej odvolala Špidlova vláda, zvolili jej zástupci zaměstnavatelů do čela Svazu průmyslu a dopravy. Zastává řadu významných funkcí – například je členem Rady vlády pro informační společnost a členem dozorčí rady Burzy cenných papírů. Je také členem správní rady Slovenských elektráren. Je ženatý, má dospělého syna a čtyřletou dceru.

INZERCE

Založte si u nás blog! Žijte na našem webu

10_mh10_09.indd 10

www.moravskehospodarstvi.cz

2.9.10 20:10

září 2010

STRANA 11

v i rt u á l n í s v ě t

Zjistěte, co se o vás píše na Facebooku „Celý den sedím doma a popíjím Kofolu“ – nevinný a nic neříkající status, který napíšete na svou zeď na Facebook. Pro společnost Kofola to ale může být jasný signál, že se o ní na síti ví a diskutuje. Pokud si ovšem nechá udělat takzvaný monitoring sociálních sítí.

Věková struktura českých uživatelů Facebooku

12 %

  13–15 let   16–17 let   18–24 let

29 %

  25–34 let

11 %

  35–44 let   45–54 let   55–64 let   65+ let

5 % 2 % 2%

30 %

9 % Zdroj: www.facebakers.com

Linda Škrancová Podmínkou samozřejmě je, aby váš profil byl nastavený jako veřejně přístupný, to znamená, že jeho obsah může číst kdokoli. Monitoring sociálních sítí jako je Facebook, Twitter, Youtube nebo stránky blogerů je v České republice zatím v plenkách, v zahraničí jde však o běžný nástroj firem.

„Tento typ monitoringu je určen všem, kteří chtějí mít přímou zpětnou vazbu od  zákazníků různých věkových a  sociálních skupin a zajímá je, jaké emoce vyvolává jejich osoba, společnost, značka, nový produkt či služba. Pro firmy je důležitým marketingovým nástrojem monitorujícím komunikaci jejich aktivit. Využijí jej mimo jiné i  politické strany pro oslovení svých

voličů před nadcházejícími komunálními volbami,“ uvádí Eva Eliášová, obchodní a marketingová ředitelka společnosti Newton Media. Právě Newton Media od  září nabízí kromě standardního monitoringu médií i sledování sociálních sítí. Nejen že tak firma či politik může zjistit, kde a kdy o nich byla informace uveřejněna, ale také jestli to

byl názor pozitivní, negativní nebo neutrální. O tom, že sledování sociálních sítí má z  pohledu firem na  českém trhu budoucnost, hovoří například i  počty uživatelů Facebooku. Aktuálně ho využívá přes 2,8  milionu českých uživatelů, přičemž za  posledních šest měsíců jich přibylo tři sta tisíc. Nejpočetnější skupinou jsou lidé ve  věku 18  až 34 let. „Sledovat a používat sociální sítě v dnešní době je ze strategického hlediska velmi důležité, protože počet lidí, kteří sociální sítě pravidelně navštěvují, rychle přibývá. Firmy začínají ve větší míře využívat sociální sítě jako marketingový nástroj na reklamní kampaně, jsou velmi účinným prostředkem pro ,testování‘ vnímání osoby, firmy, produktu, služby, konkurence,“ upozorňuje Eva Eliášová. „V Česku tuto službu zatím využívá jen pár klientů. Potenciál má ale obrovský,“ říká Jan Řežáb ze společnosti Candytech, což jsou vývojáři zaměření na aplikace pro Facebook, Google nebo Youtube. Díky monitoringu sociálních sítí mohou klienti například reagovat na  případné negativní reakce.

)) ve zkratce )) Bohumínský most nakonec bude podle plánu Moravskolezský kraj – Bohumínský most i propojení dálnic v Ostravě dostavíme. Jen v mnohem levnější verzi. Na dokončení stavby silnice mezi Opavou a  Ostravou a  prodloužené Rudné ale peníze nejsou. S takovými zprávami dorazil na konci srpna ministr dopravy Vít Bárta na  Ostravsko. Původně totiž tyto čtyři nejvýznamnější dopravní stavby v  regionu zastavil. Po  nátlaku více než deseti tisíc lidí, kteří podepsali proti jeho rozhodnutí petici, však nakonec svůj postoj přehodnotil. „Garantuji, že most v Bohumíně se dostaví. Znovu se omlouvám za jeho zastavení. Zbořit starý most a nedostavět nový, to by rozpálilo doběla každého normálního člověka,“ řekl Bárta. Podobnou reakci slyšeli i  ostravští politici, kterým ministr slíbil, že letos v listopadu dokončí práce na stavbě prodloužené Místecké, která propojí dálnice D47 a R56. Navazující silnice ale nechá zakonzervovat. Lidé z Moravskoslezského kraje si tak budou muset několik let počkat na silnici mezi Opavou a  Ostravou a  Pro(hrd) dlouženou Rudnou. 

inzerce

Spisová služba GORDIC® GINIS®: Moderní nástroj správy a řízení dokumentů Problematice řešení elektronické správy dokumentů se společnost GORDIC® intenzivně věnuje již od roku 1991. V roce 1993 na základě výsledku veřejné soutěže Ministerstva vnitra, kde řešení firmy GORDIC® zvítězilo, bylo vytvořeno komplexní řešení elektronické spisové služby. Soulad s národním standardem Současný informační systém spisové služby GORDIC® GINIS® SSL je vyvíjen a  udržován ve  shodě s  povinnými požadavky Národního standardu pro elektronické spisové služby (NSESS) vydaného na  základě zmocnění §70 odst. 2 zákona 499/2004 Sb. GINIS® SSL jako Electronic Record Management System (ERMS) není jen spisovou službou nebo pouze Document Management systémem. Integruje jejich přednosti a organizaci přináší komplexní nástroj pro řízení informačních toků a  správu všech dokumentů včetně jejich elektronických obrazů a  metadat. Je tak systémem na našem trhu zcela ojedinělým. GINIS® pracuje naprosto rovnocenně s analogovými i elektronickými dokumenty. Je možné tedy evidovat jak papírový, tak elektronický dokument i  např. obrazový nebo zvukový záznam. Systém umožňuje splnit zákonné požadavky na  řádný příjem, evidenci, rozdělování, oběh, vyřizová-

11_mh10_09.indd 11

Metody eliminace rizik prostřednictvím systému GINIS® SSL ní, vyhotovování, podepisování, odesílání, ukládání a vyřazování ve skartačním řízení. V  současné době se produkt GINIS® SSL vyznačuje zejména silnou metodickou stabilitou, která vychází právě z praxí prověřených zkušeností a několikaleté spolupráce s klienty. Klíčové postavení na trhu Systém GINIS® je úspěšně používán stovkami organizací všech velikostí. Díky škálovatelnosti systému, širokým možnostem jeho parametrizace a  jasným metodickým zásadám se jedná o  systém,

který přesně vyhoví požadavkům každého klienta. Klíčové postavení společnosti GORDIC® na  trhu IS veřejné správy ČR je toho důkazem. Spisovou službu GINIS® provozuje např. Ministerstvo obrany ČR, Ministerstvo vnitra ČR, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář veřejného ochránce práv, Magistrát hlavního města Prahy, 8 krajských úřadů a mnoho dalších úřadů a institucí. GINIS® SSL jako páteřní systém organizace Otevřenost systému díky novým technologiím (webové služby, XML) umožňuje

propojení GINIS® SSL mj. bezpečnou integraci se systémy třetích stran do  jednoho harmonicky spolupracujícího celku. V důsledku toho odpadá duplicitní práce s dokumenty a  spisy, zjednodušuje se proces příjmu a  odesílání dokumentů a  v  rámci úřadu se také metodicky sjednocuje výkon spisové služby. To vede ke zvýšení efektivity práce celé organizace. Díky klíčové roli spisové služby v tomto integračním procesu se také mění vnímání jejího dosavadního postavení. Spisová služba se dostává do role informační páteře, která vytváří přirozený most mezi jednotlivými dílčími informačními systémy. V praxi jsou realizovány např. vazby spisové služby na centrálně provozované informační systémy (Registr živnostenského podnikání, CzechPOINT), kancelářský software používaný v  organizaci (MS Office, OpenOffice) nebo agendy specifické právě pro oblast veřejné správy (např. stavební úřad, bytové hospodářství atd.). V současnosti je připravovaná také vazba na Národní digitální archiv, která umožní automatizované předávání dokumentů k trvalému uložení do tohoto archivu. Digitalizaci úřadu podporuje integrace Spisové služby GINIS® na skenovací linku. Originální analogové dokumenty je možné ihned po skenování uložit do spisovny. Vý-

hodou digitalizace je snížení objemu předávaných analogových dokumentů, zmenšení množství rozkopírovaných dokumentů, minimalizace rizika ztráty dokumentů, výrazně vyšší dohledatelnost dokumentů a  možnost provázanosti na  plnotextové prohledávání obsahu dokumentů.

)) 6 důvodů Proč zvolit řešení spisové služby GINIS® SSL  Budete disponovat moderním, prestižními institucemi provozovaným systémem, důsledně splňujícím požadavky české legislativy a řešícím kompletní životní cyklus analogových i elektronických dokumentů.  V podobě GINIS® ERMS získáte páteřní informační systém – vyřešíte problém jak propojit váš informační systém s datovou schránkou i aplikacemi jiných dodavatelů.  Snadno a rychle dohledáte všechny potřebné dokumenty a k nim související informace.  Běžné činnosti s dokumenty se zautomatizují, získáte více času na hlavní předmět Vaší činnosti.  Ušetříte čas při získávání pro vás důležitých informací o hospodaření organizace.  Budete snáze kontrolovat aktivitu vašich pracovníků.

2.9.10 20:03

STRANA 12

září 2010

P r ů z k u m m o rav s k é h o h o sp o d á ř st v í

Datové schránky: Papírování vzrostlo až o 160 % Dokončení ze strany 1

„Předpokládáme, že by mohla cena za  datovou zprávu příští rok klesnout ze současných 17,90 na 16 korun včetně DPH,“ nastiňuje mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka. Obce si také ještě nezvykly na  to, že můžou s  datovou schránkou dělat i  více věcí, než jim stanovuje zákon. Od prvního července totiž Česká pošta spustila novou službu, kdy pomocí datové schránky můžou odesílatelé posílat cokoli, bez omezení obsahu. Zjednodušeně: v datové zprávě lze posílat faktury, smlouvy ale například i  výpovědi z práce. Tuto výhodu ale zatím využívá pouze patnáct procent obcí. Například v  Přerově takto posílají úředníci podřízeným školám faktury za žáky. V Dukovanech

tak zase komunikují s úřadem práce a se správou sociálního zabezpečení. V  Kojetíně, Karviné nebo LipovéLázni už začali prostřednictvím datové schránky posílat i  faktury firmám. Ve Studénce pak prostřednictvím datové schránky komunikují se zaměstnanci, když potřebují mít jednoznačné potvrzení o doručení. Přestože loni ministerstvo vnitra apelovalo na obce, aby se na datové schránky připravily koupí spisové služby, stále je pětatřicet procent obcí, které si příjem pošty zaznamenávají ručně do  knihy nebo do excelové tabulky v počítači. Pětasedmdesát procent obcí už ale najelo na plný elektronický systém, který si chválí. Spoléhají totiž na to, že až bude za rok a půl platit zákon o archivnictví a spisové službě, nebudou muset už nic investovat.

„Letos na  podzim plánujeme ještě její rozšíření pro většinu subjektů města a  škol. Současná elektronická spisová služba bude do roku 2012 splňovat veškeré podmínky. Problém nastane pouze v nutnosti zavedení digitalizačního pracoviště,“ uvedl Michal Kolovrat, správce IT městského úřadu Bohumíně.

16 procent obcí bezpečnost nezajímá Informatici jsou také překvapení z výsledků průzkumu v  oblasti bezpečnosti. Šestnáct procent zástupců samospráv totiž odpovědělo, že otázku bezpečnosti vůbec neřeší nebo neví, jak ji mají řešit. Devětatřicet procent úředníků si myslí, že nejbezpečnější je pamatovat si heslo a jednou za tři měsíce jej změnit.

Jak jste spokojení se systémem datových schránek?

„Je to zbytečně složitá ochrana, která z 99 procent končí na tom, že při dnešním množství hesel, certifikátů a pinů si musí každý normální člověk tyto údaje někam napsat a uložit. Valná většina lidí má tyto údaje uloženy přímo v počítači nebo ve  svém psacím stole v  kanceláři. Celá složitá ochrana datových schránek pak závisí na jednom, většinou velmi lehce odhadnutelném, hesle nebo na malém zámečku od  šuplíku psacího stolu. Tak proč tolik složitostí,“ shrnuje starosta obce Písečná Petr Slovák. Před takovou praxí ale varují bezpečnostní experti. „Klíčovou problematikou pro obce by měla být také ochrana a správa elektronických dokumentů po  celou dobu jejich životnosti. Systém datových schránek neřeší problematiku archivace nebo skartace. Bohužel tyto hrozby jsou řešeny náhodně, nikoli komplexně, a  už vůbec

ne v  dlouhodobém horizontu,“ varuje Anton Zima ze společnosti T-Systems. Vážný apel na ministerstvo vnitra také zaznívá od  obcí při otázce, jak se připravují na  změny zákona o  archivnictví a spisové službě. Ten má platit už za rok a půl. Úřady se na něj přitom musí připravit mnohem dříve. Všechny své spisy totiž musí převést do digitální podoby a správně je zarchivovat. Přitom 75 procent samospráv upozorňuje na to, že neví, jak má postupovat. „Zajímám se o  tuto problematiku intenzivně, ale prozatím jsem nenarazil na  dokument popisující uceleně tento proces a jeho potřebné kroky. Chybí postup implementace převodu spisu do digitální podoby,“ upozorňuje manažer vzdělávání bruntálského eGON centra Miroslav Pizur. Podobně reagují i  další úřady.

Jak máte ošetřenou otázku bezpečnosti datových schránek?

5%

13% ne

17% ano 83% ne

9%

40% heslem

11% ostatní 10%

30% spíše ano

Zaznamenali jste pokles nákladů?

elektronický podpis

omezený přístup osob

35% optimistické ne

22% ano

5%

zálohujeme data

neřešíme

Využíváte datové schránky i k jiným než úředním povinným účelům?

20%

důvěra ve spisovou službu a správce interní počítačové sítě

Jste spokojení se svojí spisovou službou?

Připravujete se na změny vyplývající ze zákona o archivnictví a spisové službě?

12% ne

15% ano 85% ne

31% 57% nemají, rozšiřují ano

6% ne 19% ano 75% nemáme dostatek informací, vyčkáváme

Co řekli zástupci obcí o svých zkušenostech s datovými schránkami? Marcela Stoklásková, Žlutava   Dostali jsme necelých padesát tisíc na  CzechPoint. Když to srovnám například s  desetimilionovou dotací na  rekonstrukci základní školy, složka s  podklady k CzechPointu je mnohem větší. Drahomíra Dostová-Jurníková, Mikulovice   Některá zařízení, která jsme museli koupit povinně, vůbec nevyužíváme. Leží nám tady čtečka čárových kódů, sluchátka, čtečka karet, reprobedýnky. Jaroslav Vaněk, Dolní Životice   Datové schránky využíváme k  zasílání například zpráv, zápisů, usnesení členům mikroregionu, odesílání kopií na  oddělení evidence obyvatel a při přihlašování nových občanů a podobně.

12_mh10_09.indd 12

Josef Voral, Jistebník   Poslední dotační titul se realizuje včetně vyúčtování již třetí rok, a ještě není ukončen. Je to vůbec možné? My jsme museli být hotovi za týden. Vlastislav Větrovský, Pelhřimov   Projekt jsme odstartovali už loni v říjnu. Dotaci jsme ale doposud neobdrželi. Ladislav Šustr, Telnice   Systém dodnes odmítají i  některé státní instituce, ministerstva nebo například zdravotní pojišťovny. Vyzývají nás k jinému způsobu komunikace. Jiřina Páleníková, Kojetín   Vydali jsme nový Spisový a  skartační řád, který mimo jiné stanovuje podmínky a  pravidla na  převedení spisů do  elek-

tronické podoby. V  současné době jsou již některé agendy vedeny jak v papírové, tak elektronické podobě. Do roku 2012 to jistě zvládneme. Jitka Eichlerová, Andělská Hora   Pokud bude nadále odeslané zprávy hradit stát, je to v  pořádku. Jakmile bude úhrada převedena na  úřad, tak se určitě vrátíme k odesílání přes poštu. Josef Michlovský, Perná   Když se nám nepodaří zrušit povinnost datových schránek pro malé obce, vypadá to, že budeme muset zaměstnat další kancelářskou sílu. Pokud se započítají všechny související náklady, ročně stoupnou v řádu desítek tisíc korun. Náklady na hodinu práce IT odborníka včetně cestovného několikanásobně převyšují plat starosty obce.

Seidler Vojtěch, Melč   Jedním z nedostatků datových schránek je, že při zasílání nových zpráv se v adresáři nearchivují již použité adresy. Proto musí uživatel pokaždé pomocí IČO či ID schránky organizace vyhledávat znovu. Tomáš Margetík, Ostrožská Nová Ves   Hodila by se funkce administrátorovi, aby mohl měnit hesla uživatelům, kteří svá hesla zapomněli. Stačila by funkce zaslání nového automaticky vygenerovaného hesla na email. Jiří Paluřík, Uherské Hradiště   Potřebovali bychom, aby všechny povinné orgány byly důslednější ve využívání systému datových schránek. Navíc by bylo dobré prohloubit počítačovou gramotnost u  zaměstnanců veřejné správy v  oblasti

práce s  digitálními dokumenty, především s důrazem na zajištění integrity dokumentů a  autentizaci podepisujícího, jenž povede k posílení jejich důvěryhodnosti. Tomáš Ingr, Pasohlávky   Snížení nákladů za  poštovné je minimální: asi 200 korun za  měsíc. Vzhledem k  administrativní náročnosti a  nákladům na  čas zaměstnankyně nás vyjde zasílání přes datové schránky asi o  700 korun víc než poštou. Jana Gáborová, Prostějov   Pokles nákladů na  poštovné jsme zaznamenali. Přibyly ale náklady za  nákup časových razítek. V případě hromadnějšího využívání půjde o  nezanedbatelné částky. Doufáme tedy, že dojde ke snížení ceny časového razítka, jak bylo avizováno.

2.9.10 19:31

ZÁŘÍ 2010

STRANA 13

NÁZOR

Zpoplatnění schránek je krok zpět Prof. Ing. Vladimír Smejkal, CSc. LL.M., soudní znalec, člen Legislativní rady vlády Před více než rokem (1. července 2009) nabyl účinnosti zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který do našeho e-governmentu zavedl zcela nový nástroj pro komunikaci s orgány veřejné moci (dále jen OVM): datové schránky. Funkčnost a praktická bezchybnost IS DS se prokázala v praxi a jejich používání vede k řádově stomilionovým úsporám státu. Přesto jejich nasazení není zcela bez problémů.

1.

Nutnost instalovat 602XML Filler pro přístup do DS prostřednictvím webového rozhraní (tedy u většiny uživatelů mimo OVM a organizace používající systémy spisové služby) prakticky znemožňuje možnost přístupu do DS z jiného, nežli vlastního počítače (a při softwarové nekompatibilitě někdy i z něj).

2.

Vzájemné dodávání dokumentů fyzických a právnických osob mezi sebou podle § 18a zákona, které je v plném rozsahu možné od 1. 7. 2010, není příliš využíváno, a to proto, že právně (nikoliv fakticky) je dokument doručen až okamžikem, kdy jeho převzetí potvrdí odesílateli adresát prostřednictvím své DS. Jinými slovy, zatímco u veřejnoprávní komunikace je doručení prokazováno záznamy z IS DS, u dodávání dokumentů soukromého charakteru je doručeno teprve v případě, že příjemce toto doručení sám aktivně potvrdí. Toto ustanovení zcela neguje

ODBORNÁ KONFERENCE

smysl a vlastnosti datových schránek, kdy IS DS v takovém případě sice umožňuje prokázat, že datová zpráva byla dodána a přečtena, ale z právního hlediska se na ni musíme dívat jako na nedoručenou, dokud její převzetí nepotvrdí adresát. Zcela nevhodná právní úprava tedy způsobí, že soukromoprávní uživatelé budou i nadále odkázáni na pofiderní prokazování faktu, že něco odeslali prostřednictvím podacího lístku listinné pošty, zatímco zcela zřejmé důkazy nacházející se v IS DS jim jsou naprosto k ničemu.

3.

Není vyřešena otázka dlouhodobého uchovávání doručených dokumentů v čase, resp. zajištění možnosti ověřit jejich pravost po době vypršení platnosti certifikátu k časovému razítku a/nebo elektronickému podpisu (obvykle po 1-2 letech). Datový trezor České pošty tento problém neřeší, ani neobnovuje nějakým způsobem ochranu integrity dokumentu v čase, např. „přerazítkováváním“ časovými razítky. Datové schránky jsou přínosem pro Českou republiku a měli bychom být hrdi na to, že jsme v tomto rozsahu a takto rázně přistoupili k jejich zavedení. Je zde několik nedostatků a nedotažeností, ale nic z toho – kromě výše uvedeného – nepovažuje autor za fatální. O to více je šokován nápadem ministrů vnitra a financí, podle kterého by uživatelé schránek platili nově i za odeslání zprávy OVM, přičemž argumentem je, že uživatel schránky odešle datovou zprávu jen v případech, kdy ji skutečně potřebuje poslat doporučeně. V opačném případě by měl dle nich využít e-mail s elektronickým podpisem. Jde o totální krok zpět od razantního nástupu e-governmentu předchozí vlády, neboť argument „je to zadarmo“ odpadne a demotivovaní uživatelé se opět vrátí k listinné poště.

Zelená úsporám – zateplování budov 22. září 2010, Brno, hotel Voroněž, Křížkovského 47 Přednášející uvedou konkrétní příklady z praxe jak se vyvarovat chyb při podávání žádostí, co potřebují bytová družstva nebo společenství vlastníků jednotek k podání žádosti, na koho se obracet s dotazy a řadu dalších potřebných informací. Mezi přednáškami nebudou chybět ani nabídky finančních institucí a stavebních firem, které mají s poskytováním dotací bohaté zkušenosti. Účastnický poplatek: 300 Kč

Více informací na www.magnusregio.cz G E N E R Á L N Í PA RT N E Ř I

Z Á ŠT I TA

PA RT N E Ř I

M E D I Á L N Í PA RT N E R

O R G A N I Z ÁTO R

INZERCE

Máme dost prostoru pro vaše ICT Dynamické služby T-Systems vám dovolí snížit náklady na ICT až o 30%.

www.t-systems.cz

13_mh10_09.indd 13

2.9.10 19:34

STRANA 14

ZÁŘÍ 2010

ELEKTRONICKÉ AUKCE

Obcím se do stavebních e-tendrů nechce KDYŽ LONI OSTRAVA POPRVÉ NAKOUPILA ELEKTŘINU FORMOU ELEKTRONICKÉ AUKCE, NESTAČILA SE DIVIT. FAKTURA ZA ELEKTŘINU BYLA DO NĚKOLIKA MINUT O OSMNÁCT MILIONŮ KORUN LEVNĚJŠÍ NEŽ PŘED ROKEM. OSTRAVU NÁSLEDUJÍ I DALŠÍ MĚSTA A VEŘEJNÉ INSTITUCE NA MORAVĚ. Veronika Hrdá Elektronická výběrová řízení – Zní to jednoduše: Primátor Ostravy Petr Kajnar před rokem vypustil informaci o tom, kolik magistrát a dalších 180 organizací podřízených městu ročně spotřebuje elektřiny. Vyvěsil toto sdělení do elektronického systému a do několika hodin měl v ruce papír se jménem vítěze. Kritérium bylo jednoznačné. Nabídl cenu elektřiny o  osmnáct milionů levnější než předchozí dodavatel. Když Kajnar zjistil, že to funguje, nechal zřídit stránku s názvem www.npostrava.cz, prostřednictvím které dává město informace o tom, kdy potřebuje nakoupit léky, jídlo, plyn nebo například kancelářské potřeby. Úspora za necelého půl roku fungování: pětatřicet milionů korun. „Naše dosavadní zkušenosti ukazují, že elektronické nástroje ve veřejné zakázce přinášejí výrazné úspory v řádech desítek

procent a jsou antikorupční. Všichni účastníci e-aukce totiž v reálném čase vidí, jaké ceny nabízí jejich konkurence. Souhrnně jsme našim klientům touto cestou již pomohli ušetřit hodně přes půl miliardy korun,“ uvedl Vítězslav Grygar, ředitel spo-

lečnosti eCENTRE, která se na elektronické aukce specializuje. Po  vzoru Ostravy podobný systém spustila i  většina krajských úřadů. Moravskoslezský a Zlínský kraj nakupuje přímo na  Českomoravské komoditní burze v Kladně. Prostřednictvím systému nakupují jak města, tak svazky obcí. Elektřinu nakoupilo například šest obcí ve  svazku Slezská brána. „Jen naše obec ušetřila přes sto padesát tisíc korun. Společnost eCentre, která aukci zorganizovala, si pak fakturovala provizi z ušetřených peněz,“ prozradil místostarosta města Šenov Jan Blažek. Všichni, kdo aukce absolvovali, se ale shodnou na  jednom: Elektronické aukce jsou zatím zajímavé pouze pro nákup spotřebního zboží a služeb. Investiční zakázky chtějí prozatím vypisovat klasicky. „Nejnižší cena nemusí znamenat, že bude stavba provedená podle našich představ. U tak složitých tendrů vyvstává ještě mnoho otazníků,“ uvedl investiční náměstek ostravského primátora Lukáš Ženatý. S  elektronickým výběrovým řízením v  elektronickém prostředí má zkušenosti například Masarykova univerzita. Ta na  systém EZAK přešla letos v  květnu. Stihla přes něj vypsat i  některé stavební zakázky na  dostavbu pětimiliardového

Kolik ušetřili? Cena v r. 2008 Cena v r. 2009 MSK – elektřina

67, 4 mil. Kč

44, 2 mil. Kč

SO Slezská brána – elektřina 4, 536 mil. Kč

4,062 mil. Kč

23,2 mil. Kč 474 mil. Kč SO – Svazek obcí

Optika pomůže v boji s vandaly Metropolitní sítě – Optické kabely pro rychlý internet si nechává pokládat stále více měst. Na  začátku této cesty je Velká Bíteš, kde zpracovávají projektovou dokumentaci na celou oblast města. „Zatím nevíme, zda budou k  dispozici nějaké dotační tituly. Ale až budeme o  dotace žádat u  příslušných institucí, už budeme mít alespoň projekt v  ruce, což je důležité,“ vysvětluje Ladislav Rada z  investičního a  technického úseku Velké Bíteše. Na  projekční práce, jejichž celková cena byla téměř tři sta tisíc korun, využili ve  Velké Bíteši dotace z  kraje Vysočina, který zaplatil 40 procent nákladů. Systém je

Rozdíl

navržen tak, aby propojil v první fázi veškeré instituce města, aby se město mohlo připojit na krajskou páteřní síť ROWANet a aby na něj byla napojena rychlá záchranná služba, hasiči a policie. „Policie bude síť využívat také pro připojení kamerového systému, protože Velká Bíteš má v kraji druhou nejvyšší míru kriminality,“ doplnil Rada. V Humpolci už s výstavbou sítě začali. „Dokončená ale ještě není. Pokud zrovna město rekonstruuje nějakou svou část, zároveň jsou do  země přikládány takzvané chráničky. Do nich se v budoucnu mohou optická vlákna zavést,“ sdělil informatik města Humpolec Milan Kopic. (lis) Systém sdružených nákupů

univerzitního kampusu v  Brně. „Systém navíc umožní anonymním a neregistrovaným uživatelům nahlédnout do  přehledů zadávacích řízení a  s  nimi souvisejících informací. Veřejnost tak může pravidelně sledovat probíhající a  ukončené veřejné zakázky, což usnadní kontrolu,“ uvedla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Právě otázka transparentnosti je pro mnoho starostů nyní před volbami klíčová. Chtějí totiž, aby poslední tendry byly nezpochybnitelné. Do  voleb už ale těžko můžou elektronické vypisování využít. S  přijmutím systému totiž musí změnit i vnitřní předpisy úřadu. A to je záležitost měsíců, někde i několika let. O  systém má zájem například starosta Třebíče Ivo Uher. Ten se totiž obává toho, že před volbami na něj budou chtít oponenti vytáhnout informace, které jej můžou před voliči poškodit. „Původně jsem chtěl přes tento systém vypsat zakázku na rekonstrukci zámeckého křídla. To už ale asi nestihneme. K tomu je totiž potřeba změnit směrnice a vyřešit otázku kvalifikace uchazečů. Je mi také jasné, že úředníci se budou novince bránit,“ myslí si Uher. Ten proto nyní slibuje, že po volbách už bude jeho úřad transparentně zakázky vypisovat. Samotné elektronické systémy ale nezaručují, že občané vše dohledají. Systémy totiž fungují podle zákonů platných i v „normálních“ tendrech. Vždy tak záleží na tom, co bude chtít daný úřad zveřejnit, a na co uvalí informační embargo. Systém totiž vytváří prostředí pro kontrolu, archivuje data a  nabízí jednoduché dohledání požadovaných informací. Firmy, které se elektronickým výběrovým řízením zabývají, na rozdíl od zástup-

)) zajímavost Kde nakupují přes elektronickou aukci Moravskoslezský kraj – elektřina, výhledově zemní plyn, spotřební zboží od roku 2004 Kraj Vysočina – zemní plyn, elektřina Zlínský kraj – elektřina, výhledově pojištění, zakázky do dvou milionů od roku 2007 Ostrava – elektřina, zemní plyn Frýdek-Místek – zemní plyn Masarykova univerzita – vše

ců samospráv nevidí problém s doložením kvalifikace účastníků řízení. „Do systému se pustí pouze ty firmy, které od  začátku doloží potřebnou kvalifikaci. Elektronické prostředí pomůže řízení urychlit, zprůhlednit a  samozřejmě snížit cenu zakázky,“ vyjmenovává Jiří Ciboch z poradenské společnosti Renards, která se problematikou zabývá. Poskytovatelé elektronických prostředí také přiznávají, že systém nenahradí úředníky ve  všech stádiích. Stále je potřebné, aby někdo sepsal zadávací dokumentaci. Musí být ustanovena komise, která bude elektronické obálky otevírat. I přes úskalí je podle Transparency International systém elektronických zakázek jedním z důležitých nástrojů jak snižovat míru korupce v Česku. „Ani elektronická aukce nezabrání tomu, aby byly investiční zakázky podezřelé už ve  fázi příprav. Přesto si ale myslím, že zejména pro nákup zboží a komodit tento systém mnohé zprůhlední,“ komentuje ředitel české pobočky Transparency International David Ondráčka.

Náš region potřebuje jadernou elektrárnu Pavel Bartoš, prezident Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje V čele Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje stojí od  poloviny srpna nový prezident. Největší zájmovou organizací sdružující více než 180 organizací povede Pavel Bartoš. Bývalý prezident Václav Roubíček, který tuto funkci zastával od roku 2000, podlehl dlouhé nemoci 14. července letošního roku. Nový prezident je zároveň předsedou představenstva Krajské hospodářské komory MSK.

V čem by pomohlo kraji prolomení těžebních limitů? V našem kraji nejsou stanoveny těžební limity oficiálně. Tedy ve  své podstatě nic nebrání přípravě a  zahájení těžby. Moje otázka nezní „Těžit či netěžit?“, ale „Jak těžit?“. Je celkem nepochopitelné, že vyspělá společnost se brání využívání vlastních surovinových zásob, včetně zodpovědnosti za následky této těžby. Otevření ložiska pod Beskydami vidím z pohledu dalšího rozvoje jako klíčové. S tím se ale otvírá další vážný problém, a to je energetika. Řešení kvality ovzduší v kraji spatřuji v omezení spalování uhlí v energetice a elektrickou energii a teplo vyrábět v jaderné elektrárně, například v Blahutovicích.

Co je nutné pro zlepšení ovzduší v regionu? Snahy o  zlepšení čistoty ovzduší musí být provázány s komplexní restrukturalizací našeho kraje, kde hlavním problémem bude energetika. Již dnes je kraj energeticky deficitní, dokonce se musí posilovat elektrické sítě tak, aby potřebná elektřina do kraje mohla být dopravena. Zcela vážně a  zodpovědně otvírám diskusi o potřebě jaderné elektrárny v našem regionu. Přínos tohoto řešení pro čistotu ovzduší by byl zásadní. (hrd) CELÝ ROZHOVOR čtěte na www.moravskehospodarstvi.cz

INZERCE

Systém CENTRES šetří desítky miliónů

Systém sdružených nákupů

O eCENTRE, a.s.

Kontakty

Vítězslav Grygar, ředitel eCENTRE Stále více měst, obcí, krajů, ale i  komerčních subjektů využívá k  dosažení úspory Systém sdružených nákupů CENTRES společnosti eCENTRE. „Našim klientům jsme již díky tomuto systému ušetřili přes půl miliardy korun, a to při nákupech komodit, jako je silová elektřina, zemní plyn, potraviny, kancelářské potřeby, ale také telekomunikační služby či pojištění,“ říká ředitel eCENTRE Vítězslav Grygar.

KOMPLEXNÍ PRODUKT Specializací společnosti eCENTRE je tedy komplexní servis služeb u elektronických výběrových řízení. Princip je jednoduchý. Město či jiný subjekt sjednotí poptávku za sebe a zřizované organizace, například po  elektřině, a v elektronickém výběrovém ří-

14_mh10_09.indd 14

eCENTRE je moderní, dynamická a odpovědná akciová společnost založená v roce 2006 se specializací na:

a.s. zení hledá dodavatele. Výběrové eCENTRE, kromě jednotlivých nákupů zakorupční prostor,“ uvádí ředitel Systém sdružených nákupů CENTREs řízení končí elektronickou aukcí, Praha střešit i průběžné nakupování. Grygar. 1518/2, 170 00 Praha 7 Elektronická výběrová řízení která vygeneruje nejlepší nabídku Jankovcova Průkopníkem takového systétel.: +420 266 782 905 na trhu. mu se v  ČR stala právě Ostrava Elektronické aukce NÁKUPNÍ PORTÁL „Díky elektronickým nástro- Ostrava a její organizace a firmy. Dohro1243/8, 702 00 Ostrava Díky těmto nástrojům a zkušenostem šetří eCENTRE svým zákazníkům jům a  zkušenostem šetří eCEN- Brandlova mady je to na 180 subjektů. K satel.: +420 555 131 600 ve státním i soukromém sektoru v průměru 20, v některých případech ale také 45% nákladů. realizaci Pomáhá nastavitslouží transparentní TRE svým zákazníkům ve státním motné aplikace 37 miliónů korun ročně! Ta-provozních procesy a omezuje korupční prostor. [email protected] i soukromém sektoru v průměru e-mail: kový je předpoklad úspory za rok NÁKUPNÍ PORTÁL MĚSTA 20, v některých případech ale také pro statutární město Ostrava OSTRAVA, která funguje na prineCENTREjen je držitelem certifikátů: 45 % provozních nákladů. Sys- u  nákupu potravin a  kancelář- cipu internetového obchodu, ale ČSN EN ISO 9001 – management kvality tém CENTRES pomáhá nastavit ských potřeb. Systém sdružených s tím rozdílem, že statutární měsČSN ISO/IEC 27001 – management bezpečnosti informací transparentní procesy a  omezuje www.ecentre.cz to a  jeho organizace nakupují nákupů CENTRES totiž dokáže za ceny v elektroniceCENTRE je zapsána v seznamu vysoutěžené kvalifikovaných dodavatelů podle zákona o veřejných zakázkách. kém výběrovém řízení u referenčních zadavatelů. Několik organiSystém sdružených nákupů CENTRES eCENTRE používá software atestovaný dle Zákona č. 137/2006 Sb. o zadávání veřejnýchzací zakázek. s velkou poptávkou po dané Nárůst počtu projektů komoditě či službě provede výna centralizované zadávání veřejných zakázek Objem uskutečněných aukcí představuje více než 2 600 000 000 Kč. běrové řízení zakončené e-aukcí a za dosaženou cenu mohou naVeřejný sektor kupovat i další organizace řízené 23 2008 - 2009 městem. Díky strukturovaného Šetřete spřehledu eCENTRE také vy... objednávek, dodacích 50 2010 listů i faktur navíc nákupní portál slouží rovněž jako controllingový a evidenční nástroj! Komerční sektor Zmíněný předpoklad úspory 2008 - 2009 17 ve  výši 37  milionů korun je výsledkem jen krátkého fungování 2010 31 portálu, po  zařazení dalších komodit a  služeb se očekává podstatně větší.

snižuje provozní náklady omezuje korupční prostor

2.9.10 19:46

ZÁŘÍ 2010

STRANA 15

INZERCE

Aktivity společnosti EKO-KOM poskytované klientům AUTORIZOVANÁ OBALOVÁ SPOLEČNOST EKO-KOM, KTERÁ BYLA PŘED DVANÁCTI LETY ZALOŽENA PRŮMYSLOVÝMI PODNIKY (VÝROBCI A PLNIČI OBALŮ), VYTVOŘILA A PROVOZUJE CELOREPUBLIKOVÝ SYSTÉM, KTERÝ ZAJIŠŤUJE TŘÍDĚNÍ, RECYKLACI A VYUŽITÍ OBALOVÉHO ODPADU NA EVROPSKÉ ÚROVNI.

ZAPOJENÍ DO SYSTÉMU EKO-KOM +420 729 848 445, +420 261 176 256 +420 729 848 446, +420 261 176 285 [email protected]

EKO-KOM, a.s. klientské oddělení Na Pankráci 1685/17, 140 21 Praha 4 Česká Republika fax: +420-729 848 439, +420-261 176 274, -239 e-mail: [email protected] www.ekokom.cz

Šárka Nováková Systém EKO-KOM svou komplexností umožňuje zajišťovat tok obalových odpadů od jejich vzniku až po zpracování na novou surovinu. Celý systém je díky rozsahu a organizaci svých činností velmi efektivní a zároveň transparentní. Hlavní funkcí neziskové společnosti EKO-KOM je zajišťování splnění zákonných povinností za své klienty. Do systému EKO-KOM jsou zapojeny také obce, které se staly hlavními partnery pro provoz

FAKTURACE, URGENCE PLATEB +420 729 848 450 +420 729 848 451 [email protected]

EVIDENCE OBALŮ. VÝKAZY O PRODUKCI OBALŮ +420 729 848 431, +420 729 848 430 [email protected]

Výsledky společnosti V roce 2009 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 20.573 firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží a 5.861 obcí, ve kterých žije 10,39 mil., tj. 98,8 % populace ČR. Základním prostředkem sběru obalových odpadů je sběr do barevných kontejnerů, který je v současné době tvořený více než 189 tisíci kontejnery, především na tříděný sběr papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. Každý občan naší země vytřídil v roce 2009 v průměru 35,8 kilogramů odpadu (papíru, skla, plastů a nápojových kartonů). Česká republika tak patří ve třídění a recyklaci obalových odpadů k nejúspěšnějším státům v Evropě.

POŽADAVKY NA OBALY UVÁDĚNÉ NA TRH, ZNAČENÍ OBALŮ +420 729 848 460 [email protected]

celého systému tříděného sběru obalových odpadů od  občanů. Díky této spolupráci se průmyslu prostřednictvím společnosti EKO-KOM daří plnit všechny zákonné povinnosti vyplývající ze Zákona o obalech.

CO NABÍZÍME? Klienty AOS EKO-KOM jsou průmyslové podniky, mezi jejichž povinnosti vyplývajícími ze Zákona o  obalech patří bezplatný odběr obalového odpadu od  spotřebitele a  zajištění jejich využití. Právě o veškerý servis spojený se zajištěním zpětného odběru, využití obalového odpadu, vedení

Jak se třídí a recyklují odpady v České republice? EKO-KOM – Určitě obrázek barevných kontejnerů nevidíte poprvé, s  tříděním odpadů se můžete setkat prakticky kdekoliv. Někteří z  vás aktivně třídí, jiní začínáte nebo teprve tápete, proč byste měli třídit odpady a  k  čemu je to vlastně dobré. Třídění odpadů není žádná věda a občany nic nestojí. Jen je potřeba si osvojit pár pravidel. Pak to jde lehce jako s čištěním zubů. A i když se vám do třídění odpadů někdy moc nechce, ten pocit, že jste udělali aspoň něco pro to, abychom žili v čisté a krásné krajině, stojí přece za to, nebo ne? Při většině činností produkujeme odpady, se kterými se dále nakládá. Bez správného nakládání s odpady bychom nežili v domech, ale spíše na skládkách. Proto je třeba využívat a znovu recyklovat ty odpady, u  nichž je recyklace možná. O tom, zda dáme nový život odpadu, který vyhazujeme, rozhodujeme právě my. Když například vyhodíme plastový kelímek do směsného odpadu, nedáme tak použitému obalu šanci na další využití a jednoduše jej znehodnotíme. Pokud odpady už doma správně roztřídíme, čeká je další nový život v  podobě výrobků, které běžně používáme.

CO SE STANE S TŘÍDĚNÝM ODPADEM, MÁ TO VŮBEC SMYSL? Samozřejmě, že to smysl má. Celý systém nakládání s odpady má svůj daný řád a pravidla. Jak to tedy funguje? Když vyhodíte odpad do kontejneru, odsud jej odveze svozová společnost k úpravci, kde se vytříděný odpad ručně roztřídí na třídicí lince. Odpad nebo jakékoliv nežádoucí příměsi, které nepatří do tříděného odpadu, potom odvezou na skládku nebo do zařízení na energetické využití odpadu. Od úpravce putuje slisovaný odpad už jako druhotná surovina ke zpracovatelům. Ti z něj vyrobí nové výrobky, se kterými se běžně setkáváme – ať jsou to skleněné lahve, toaletní papír, sešity, časopisy, PET lahve nebo jiné plastové obaly. Není zájmem obce, svozových firem, úpravců ani recyklátorů, aby vše skončilo na skládce, jak se spousta lidí mylně domnívá. V  České republice a  nejen v  ní – je dostatek velice kvalitních zpracovatelských kapacit, které z  recyklovaného materiálu vyrábí nové výrobky. A  mnohdy byste se divili, co všechno kolem vás je z recyklátu!

15_mh10_09.indd 15

evidence obalů a  informování klientů o  legislativě se stará společnost EKO-KOM. Klientům jsou ve  všech krajských městech bezplatně nabízeny konzultace v  oblasti prevence vzniku obalového odpadu, další informace získávají prostřednictvím pravidelného klientského zpravodaje, na  seminářích nebo během osobních konzultací.

JAK SE ZAPOJIT? Zapojení do  systému EKO-KOM je velmi jednoduché: Stačí buď registrace mailem, faxem nebo osobní návštěva. Potvrzení o  registraci do  systému dostane budoucí klient už do  24 hodin a smlouvu nejpozději do týdne. S jakýmikoliv dotazy se může klient společnosti EKO-KOM obrátit na  klientské oddělení buď telefonicky nebo návštěvou přímo ve  společnosti. Osobní konzultace jsou pro klienty možné každý pracovní den od 8 do 16.30 hodin a to bez jakékoliv předchozí domluvy. Pro poradenství v  oblasti Podmínek uvádění obalu na trh, značení obalů a norem pro výrobce obalů a  baleného zboží je k  dispozici specialista na normy, pan Zbyněk Kolář. Veškerý servis spojený s  plněním zákonných povinností za  své klienty usnadňuje také elektronické zasílání výkazů. Této formy zasílání výkazů využívá dnes až 96 % klientů. V případě zájmu se klientům zasílají také elektronické faktury, aby se ušetřilo množství použitého papíru. Tato služba našla u  klientů také velký ohlas – službu využívá až 80 % klientů. V  rámci mezinárodní spolupráce se zahraničními systémy poskytuje společnost EKO-KOM poradenství o zahraničních systémech Zeleného Bodu v zemích jako je Německo, Rakousko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko nebo Švédsko. EKO-KOM je také každoročně hlavním partnerem Obalového kongresu, který se koná 18. 11. 2010 v Praze (více informací naleznete na www.syba.cz).

Pár zásad ke správnému třídění odpadů: Modrý kontejner – papír všeho druhu ANO – Hodit sem můžeme například časopisy, noviny, sešity, krabice, papírové obaly, cokoliv z lepenky nebo knihy. Obálky s fóliovými okýnky sem můžete také vhazovat, zpracovatelé si s tím umí poradit. Bublinkové obálky vhazujeme pouze bez plastového vnitřku! Nevadí ani papír s kancelářskými sponkami. Ty se během zpracování samy oddělí. NE – Do modrého kontejneru nepatří uhlový, mastný, promáčený nebo jakkoliv znečištěný papír. Tyto materiály nelze už nadále recyklovat. Pozor, použité dětské pleny opravdu nepatří do kontejneru na papír, ale do popelnice

Zelený a bílý kontejner – sklo

Co se vyrábí z tříděného papíru?

Opět papír. Dá se říci, že drtivá většina papíru, který si můžete běžně koupit, obsahuje podíl tzv. sběrového-recyklovaného papíru. Z toho se vyrábí sešity, časopisy, toaletní papíry, krabice a různé papírové obaly. Z lepenky se vyrábí také tepelné izolace nebo zatravňovací koberce, které se používají kolem dálnic.

Na co je takový vytříděný nápojový karton?

Z nápojového kartonu se vyrábí papír, protože má velmi kvalitní a dlouhé celulózové vlákno, které se dá několikrát recyklovat. Recyklací nápojových kartonů se také vyrábí stavební desky, ze kterých se staví rodinné domky.

ANO – Do zeleného kontejneru můžeme vhazovat barevné sklo, například lahve od vína, alkoholických i nealkoholických nápojů, sklenice od kečupů, marmelád či zavařenin. V některých městech sem patří také čiré sklo - je důležité sledovat značení na nádobách. Pokud jsou vedle sebe zelený a bílý kontejner, vhazujeme do bílého čiré sklo a do zeleného sklo barevné. Patří sem také tabulové sklo z oken a ze dveří. Vytříděné sklo není nutné rozbíjet, bude se dále třídit! NE – Do těchto nádob nepatří keramika a porcelán. Nepatří sem ani autosklo, zrcadla nebo třeba drátované sklo, zlacená a pokovovaná skla. Vratné zálohované sklo patří zpět do obchodu.

Žlutý kontejner – plasty ANO – Do kontejnerů na plasty patří fólie, sáčky, plastové tašky, sešlápnuté PET láhve, obaly od pracích, čistících a kosmetických přípravků, kelímky od jogurtů, mléčných výrobků, balící fólie od spotřebního zboží, obaly od CD disků a další výrobky z plastů. Pěnový polystyren sem vhazujeme v menších kusech. NE – Naopak sem nepatří mastné obaly se zbytky potravin nebo čistících přípravků, obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek, podlahové krytiny či novodurové trubky..

A k čemu je dobrý vytříděný plast nebo PET lahve?

Recyklací PET lahví se vyrábí opět PET lahve nebo silonové vlákno. Z  něj se vyrábí například interiéry do aut, výplně do spacáků a bund, fleecové mikiny nebo výplně do peřin či povlaků. Ze směsných plastů se vyrábí protihlukové stěny kolem dálnic, zatravňovací dlaždice nebo materiály, které připomínají dřevo. Ze směsných plastů se tak vyrábějí lavičky, verandy, okna nebo také plastové střešní krytiny.

A co se vyrábí z vytříděného skla?

Opět sklo. Většina skleněných lahví obsahuje více než polovinu recyklátu. Z recyklovaného skla se vyrábí nápojové sklo a další skleněné výrobky jako vázy nebo okrasné skleněné dekorace. Recyklované sklo se také přidává pro okrasu do  kuchyňských desek. Někde se používá tzv. pěnové sklo, které má skvělé tepelně-izolační vlastnosti.

Oranžový kontejner – nápojové kartony ANO – Kontejner na nápojové kartony nemusí být nutně celý oranžový, důležité je opět označení sbírané komodity oranžovou nálepkou na kontejneru. Pokud najdete oranžovou nálepku pak sem patří krabice od džusů, vína, mléka a mléčných výrobků, které je potřeba před vhozením do kontejneru řádně sešlápnout. NE – Nepatří sem „měkké“ sáčky, například od kávy a různých potravin v prášku. Neodhazujte sem ani nápojové kartony silně znečištěné zbytky potravin.

2.9.10 19:32

STRANA 16

září 2010

I n v e sti c e na  M o rav ě

Investorů je více, hodnota projektů ale klesá Spustíme svůj projekt na Moravě, tak se rozhodlo v první půlce letošního roku osmdesát firem. Linda Škrancová Morava – Díky nim přibude v krajích přes dva tisíce pracovních míst, z toho třetina pro vysokoškoláky. Investorů na  Moravě stále přibývá, ani letos ale čísla nedosáhla úrovně roku 2008. Ačkoli tehdy firem, které na Moravě spustily své projekty, bylo jen 57, výše investic dosáhla celkem 8,3 miliardy korun. Letos je to necelých 1,8 miliardy

korun na  80 společností. Původem investorů je až na několik výjimek Česká republika. Podle aktuálních statistik agentury CzechInvest přilákal v  prvním pololetí letošního roku nejvíce investorů Jihomoravský kraj. Zde vytvořili také nejvíc pracovních míst. Celkem tu vzniknou projekty za 547 milionů. Nejméně zaujala investory Vysočina – stejně jako v  loňském roce. „Nejčastěji si Jihomoravský kraj vybírali společnosti podnikající v IT a  vývoji softwaru. Šest společností investovalo do center strategických služeb a  pět firem se bude věnovat výzkumu a vývoji ve strojírenství,“ upřesnila statistiku Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. „Je to jedna z mála potěšujících zpráv v době krize, určitě to ukazuje na pro-

myšlenou a  kvalitní strategii Jihomoravského kraje v této oblasti. Škoda, že v  této situaci ruší ČSA letecké spojení Brno-Praha a  vláda škrtá kofinancování projektů z  Regionálního operačního programu EU,“ řekl Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje. „V  Ostravě vytvoří čtyřicet nových pracovních míst společnost FEI Czech Republic, výrobce vědeckých přístrojů,“ uvedla mluvčí Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková. Ze statistik CzechInvestu plyne, že nejčastěji firmy v Česku investují do informačních technologií a vývoje softwaru. Více než třetina investičních projektů pocházela právě z těchto odvětví. Druhým nejoblíbenějším sektorem je strojírenství, v němž během prvního pololetí přibylo devatenáct projektů.

Kraj/první polovina roku

Výše investic v Kč

Počet pracovních míst (z toho VŠ)

Jihomoravský 2009

1,3 mld.

736 (21)

Jihomoravský 2010

548 mil.

1 021 (393)

Zlínský 2009

521 mil.

59 (37)

Zlínský 2010

152 mil.

213 (87)

Olomoucký 2009

620 mil.

149 (50)

Olomoucký 2010

558 mil.

304 (61)

Moravskoslezský 2009

209 mil.

280 (73)

Moravskoslezský 2010

350 mil.

289 (77)

Vysočina 2009

54 mil.

32 (18)

Vysočina 2010

141 mil.

82 (49)

CELKEM 2009

2,7 mld.

1 256 (199)

CELKEM 2010

1, 755 mld.

2007 (667)

CELKEM ČR 2010

7, 022 mld.

4 561 (1 128)

inzerce

Měl jsem štěstí na dobré momenty! Když Miroslav Hošek začal před téměř dvaceti lety seřizovat favority, netušil, že se jeho jméno stane za pár let pro Jihomoravany symbolem pro luxusní vozy. Přestože začátek jeho podnikání připomínal spíše jízdu v rychlém mercedesu, dnes přiznává: „Už tolik nešlapu na plyn. Ale nohu z pedálu jsem rozhodně nesundal. Nemohu, bylo by to proti mé přirozenosti,“ říká muž, který chce nyní uplatnit své zkušenosti jako senátor.  Rozjezd z nuly na sto trvá sportovním modelům značky, kterou obchodně zastupujete, několik sekund. Jak dlouho trvalo vašemu podnikání prosadit se? „V byznysu měří časomíra na roky, možná na generace. Podnikavost, chuť a schopnost něco vytvořit není okamžitý nápad. To v člověku zraje dlouho. Vzpomínám, jak jsem se vlastně už v jedenácti ve dvanácti letech snažil být nezávislý na rodičích. Brigáda střídala brigádu. Krmení krav, třešňové plantáže, byla to zabíračka, ale zase se nějaká koruna dala vydělat. Aniž jsem si to uvědomoval, v té době jsem se učil pracovat a s vydělanými prostředky hospodařit.“  Vy vnímáte počátky podniku, v němž sedíme, až v tak vzdálené minulosti? „Jednoznačně. Touha být svým pánem je jeden z nejsilnějších motorů v podnikání… Ale vraťme se k motorům skutečným. Po gymnáziu jsem na sociální stýpko vystudoval VUT v Brně, katedru spalovacích motorů a motorových vozidel, a pak jsem narukoval. Vojna – to byla přípravka pro vedení lidí naprosto ideální! Jako četař absolovent jsem musel krotit zdivočelou jednotku novodobých PéTéPáků, kterým

k obchodnímu zastoupení značky Seat, tehdy ještě pod koncernem Fiat. O pár let později už se naše Motorcentrum stalo největším prodejcem vozů Seat v České republice!“  Oproti dnešní době se zdají být počátky kapitalismu v Čechách hotovou idylou. „Máte pravdu. Tehdy bylo méně konkurence a také podmínky a prostředí pro podnikání byly příznivější. Všechno šlo rychle. V polovině devadesátých let jsme na brněnských Vinohradech postavili nový, moderní autosalon a zhruba ve stejné době získali zastoupení německé značky MercedesBenz pro Jižní Moravu. V roce 1995 jsem pak založil akciovou společnost Hošek Motor. Když se podívám zpětně jakým vývojem jsme prošli během pouhých pěti let, je to neuvěřitelné. To by dnes nešlo. Všechno se teď déle promýšlí, zvažuje a více hledí na rizika.“

lidová armáda radši nesvěřila zbraň! Získat si respekt a autoritu u takových výtečníků, to vyžadovalo odvahu a rozhodnost. Ale taky pochopení, schopnost vcítit se do těch kluků. Právě schopnost najít v každém nějakou špetku schopností, dát mu šanci je projevit se vám při vedení firmy hodí náramně. Já jsem se to naučil v dost drsném prostředí dost drsným způsobem.“  Počkejte, toto měl být rozhovor s podnikatelem o podnikání, a zatím to spíš vypadá na vyprávění dobrodruha… „Podnikání také dobrodružství svého druhu určitě je! Riskantní, ne vždy se vyplácející. Jeden spisovatel napsal, že kdyby obchodování přinášelo jen zisk, obchodoval by každý. A právě většina lidí vidí podnikatele

pouze jako dobře oblečenho muže v luxusním voze, který večeří v luxusních restauracích. Do začátků mé první živnosti, kdy jsem na ulici seřizoval favority, by se už ale každý za mnou nehrnul! A do mé první skutečné firmy asi taky ne.“  To byla jaká firma? „Brňáci si možná vzpomenou na Motorcentrum na Kolišti. V roce 1991 jsem ji založil s dalšími dvěma společníky. Malá plechová dílna, která šlapala, práce jsme měli nad hlavu. Třikrát do týdne jsme v dílně i přespávali. Už v té době se mi ale rodila v hlavě myšlenka na rozšíření podnikání. Nahrála mi šťastná náhoda – koneckonců, bez šťastné hvězdy nad hlavou nemáte šanci uspět. Peripetiemi osudu jsem se dostal

 Kam jste tedy vy i vaše firma došli v roce 2010? „Když použiji vaši paralelu ze začátku našeho rozhovoru, dnes už tolik ,nešlapu na plyn‘. Ale nohu z pedálu jsem rozhodně nesundal! Nemohu, bylo by to proti mé přirozenosti. Jen jsem své nasazení rozdělil do více oblastí. Souvisí to určitě s věkem a tendencí hledat nové cesty, nové výzvy. Ve společnosti Hošek Motor, která se v průběhu let stala jedním z největších prodejců mercedesů v České republice a zaměstnává okolo sto třiceti lidí, jsem místopředsedou dozorčí rady. Stále více se orientuji na veřejný sektor, mám snahu zúročit své zkušenosti ve veřejném zájmu. Aktuálně kandiduji do Senátu České republiky. Věřím, že tam případně zúročím osobní zkušenost zejména se živnostenskými a podnikatelskými zákony. Tak bych rád napomohl všem, kteří v téhle zemi poctivě a tvrdě pracují – ať už v dílně nebo za manažerským stolem!“

Software pro Váš úřad i firmu má 5P eGovernment: Spisová služba, datové schránky, elektronická podatelna, datová úložiště, digitalizace, archivace a další. Reference: Ministerstvo financí, vnitra, průmyslu a obchodu, školství, zemědělství, kultury a další. Ekonomické IS: Majetek, sklady, čárové kódy, fakturace, logistika, adresáře, plánovače, kontrola úkolů a další. Reference: Kotle Loos (Bosch), ToiToi sanitární systémy, Lucerna-Barrandov, a další. 5P, s.r.o.

Web: http://www.5p.cz

Mail: [email protected]

Nádraží v Brně bude stát nejdříve za deset let Brno – Dvacetimiliardový sen o novém nádraží v Brně utrpěl další ránu. A tentokrát asi nejsilnější ze všech. Na  stavbu nebudou peníze ani do  roku 2013. Přitom mělo nádraží v jižní poloze podle původních plánů stát už za pět let. „V žádném případě,“ tak odpověděl nový ministr dopravy Vít Bárta na otázku, zda bude brněnské nádraží stát do roku 2015. Tedy podle původního

16_mh10_09.indd 16

plánu, který před třemi lety oznámil investor – Správa železniční dopraní cesty. Primátor Brna Roman Onderka i bývalý ministr tento termín dlouho prosazovali proto, že chtěli využít štědrého balíku evropských peněz. Přesně: 7,3 miliardy korun. Ty teď poputují na jiné projekty. Brno spoléhá na to, že evropské peníze nakonec získá až v dalším programovém období.  (hrd)

2.9.10 20:04

ZÁŘÍ 2010

STRANA 17

INZERCE

TRIKAYA posouvá standardy v bydlení zase o kousek dál SNEM VĚTŠINY Z NÁS JE POŘÍDIT SI VLASTNÍ BYDLENÍ, KDE BYCHOM V KLIDU TRÁVILI SVŮJ ČAS S RODINOU. PŘEDSTAVY O TOM, JAK BY NÁŠ DOMOV MĚL VYPADAT, MÁ ALE KAŽDÝ JINÉ. PŘESTO SE SHODNEME, ŽE BY MĚL POSKYTOVAT POCIT BEZPEČÍ, KLIDU A MAXIMÁLNÍHO POHODLÍ. Nela Parmová

B

Každému Brňákovi je dobře známý nevyužívaný průmyslový areál Hády. Budovy bývalého areálu Ergon brzy nahradí rezidenční bytový komplex Hády, který slibuje skutečně nadstandardní bydlení. „Na tento projekt máme v plánu vypsat veřejnou architektonickou soutěž. Stávající brownfield obklopený zelení dává ty nejlepší předpoklady pro umístění rezidenčního projektu splňujícího dvě základní kritéria: klidné bydlení v  přírodě a  bezprostřední blízkost centra s  výbornou dopravní dostupností. Investujeme mnoho prostředků do  odstranění nedokončených továrních budov, aby mohl vzniknout projekt parkového typu,“ přiblížil Alexej Veselý zodpovědný za řízení projektů ve  společnosti TRIKAYA. Nevzhledné tovární budovy by tak brzy měly nahradit mnohem nižší siluety obytných domů se zelení či solárními panely na  střechách. V  residenčním bydlení Hády bude například recepce zajišťující domovnické služby svým nájemníkům. Laminátové podlahy v interiéru nahradí daleko trvalejší dřevo, při samotné stavbě se zvolí takové materiály a komponenty, aby spotřeba energií byla co nejnižší. Využití alternativních zdrojů energie je tak jako v  mnoha evropských zemích důležitým aspektem už při samotném projektování. Této strategie se TRIKAYA hodlá držet u všech svých projektů.

Tovární budovy bývalého průmyslového brzy nahradí výjimečný projekt Hády.

TVOŘÍME SPOLU SE ZÁKAZNÍKEM Jedná se o  otevřený informační systém, jehož klíčovou složkou je vedle standardní ekonomiky s rozpočtem multiagendový systém AGENDIO. Řešení se prostřednictvím centralizovaných evidencí opírá o  registry a  vytváří sjednocenou datovou základnu celého úřadu či organizace.

17_mh10_09.indd 17

O dotace z evropských fondů mohou žádat nejenom malé a střední podniky. Podpora je určena také pro podniky velké, tedy s  více než 250  zaměstnanci. Strojírenské firmy jsou navíc mezi poskytovateli dotací v oblibě. Hlavním dotačním programem pro firmy je Operační program Podnikání a inovace (OPPI). Můžete kombinovat více titulů, vždy je však nutné respektovat pravidlo, že na žádný náklad nelze o dotaci požádat dvakrát.

INOVACE – PROJEKT v OPPI (registrační žádosti do 30.9.2010) Dotovány jsou projekty s cílem vylepšit (inovovat) výrobek či službu, případně i zefektivnit výrobní proces. Projekt by měl využívat výsledků výzkumu a vývoje, měl by přinášet něco nového na trh. Pro rok 2010 jsou k dispozici 4 mld. Kč. ICT A STRATEGICKÉ SLUŽBY v OPPI (registrační žádosti do 15.10.2010) Dotaci v programu ICT a Strategické služby lze získat na dva typy projektů: jednak na tvorbu nových řešení a aplikací informačních systémů (obvykle vývoj softwaru), za druhé pak na vytváření center služeb, která jsou poskytovatelem dotace označena za strategická. Aktuálně je připraveno 1,5 mld. Kč. POTENCIÁL v OPPI

(registrační žádosti do 30. 9. 2011)

Dotace jsou určeny na vznik nebo rozšíření vývojového centra (oddělení) zaměřeného na výzkum, vývoj a inovaci výrobků, spočívající v pořízení pozemků, budov, strojů/zařízení a dalšího vybavení. V aktuální výzvě jsou žadatelům k dispozici 3 mld. Kč. EDUCA v OPLZZ

V současné době vzniká ve Slezské Ostravě rezidenční bydlení Františkov.

www.trikaya.cz

V

 Ostravě se už zase staví

Přerušený projekt Františkov (dříve Siesta) ve  Slezské Ostravě už opět pokračuje. Společnost TRIKAYA převzala závazky společnosti Orco, a brzy tak vznikne řada nových domů s rozlehlou zahradou a výhledem na lesopark a historické centrum Ostravy. Přitom lokalita se nachází přibližně jen pět set metrů od hlavního ostravského náměstí. Už brzy tak budou k prodeji byty v bezesporu v jedné z nejlepších lokalit v Ostravě.

P

řispívá k rozvoji ekonomiky v regionech

TRIKAYA ČR si zvolila za své sídlo moravskou metropoli Brno. Mateřskou společností je však TRIKAYA Lucembursko v samotném srdci Evropské unie. Důvodem, proč sídlí právě v Brně, je snaha o ekonomický rozvoj v moravských regionech, kde hodlá v příštích několika letech investovat více

než jednu miliardu korun. Na  svých projektech spolupracuje výhradně s  tuzemskými dodavateli, a přispívá tak k vytváření dalších pracovních míst. Svým klientům pak nabízí kompletní servis při pořizování svého nového domova. Zajišťuje své projekty od  A  do  Z  a  zákazníkům poskytuje poradenství jak při financování, tak při samotném plánování interiéru. Při jednom z  prvních projektů, na  kterém se TRIAKYA podílí, vznikla myšlenka podpořit děti bez domova. Z každého prodaného bytu rezidence ERASMUS se částka pět tisíc korun věnuje na  projekt, který nese název Dobrý skutek. Samotný ERASMUS vznikl ve spolupráci s Vysokým učením technickým v  Brně a  mají zde najít svůj domov například zahraniční profesoři vyučující právě na VUT v Brně. Díky ERASMU vzniklo pro místní obyvatele i zbrusu nové moderní parkoviště a odpočinková zóna. Společnost TRIKAYA od začátku přemýšlí v širších souvislostech a chápe, že pokud chceme vytvořit příjemné místo pro život, nestačí jen postavit dům. Je třeba nabídnout něco víc.

pro Vás „ušije“ řešení na míru Informační systémy – Některým z vás jsou systémy PROXIO , KEVIS nebo třeba portál ePUSA dobře známé. Málokdo však ví, že za nimi stojí vývojová a konzultační společnost MARBES CONSULTING s. r. o. MARBES CONSULTING není žádným nováčkem ve  vývoji informačních technologií, a  to především systémových integrátorů a softwarových řešení. Svědčí o  tom více než dvanáctiletá praxe a  řada zákazníků z  oblasti státní správy i  soukromého sektoru. Řešení společnosti MARBES CONSULTING jsou založena na ověřených informačních systémech a řadě speciálních aplikací vyvinutých speciálně pro prostředí samosprávy využívající registry, rozsáhlé centralizované evidence, multiagendový systém AGENDIO, portál ePUSA a podobně. Mezi nejvýznamnější zákazníky patří jistě veřejná správa. Právě pro ně vznikl unikátní produkt , jež nabízí komplexní řešení informačního systému, ušité „na míru“ právě pro potřeby veřejné správy.

Peníze pro strojírenství

Aktuálně jsou velkým podnikatelům v oborech hutnictví a strojírenství (mimo ocelářství) otevřeny tyto programy:

Developerská společnost TRIKAYA přináší do  oblasti bydlení nový pohled. Jejich strategií je do  puntíku naplnit výše uvedené. Při projektech je prvním a  téměř nejdůležitějším krokem výběr lokality, kde by v budoucnu měl vyrůst obytný dům. Doby, kdy za městy, daleko od center, škol i dopravy vyrůstaly nekonečné řady zdánlivě luxusních domů, jsou dávno pryč. TRIKAYA nabízí možnosti moderního bydlení v blízkosti centra, přesto však volí taková místa, kde je dostatek zeleně a výhledy nekončí na střechách fabrik. Jedním z projektů, který by měl splnit požadavky i těch nejnáročnějších klientů, je residenční bydlení Hády. rownfield Hády brzy změní svou tvář

)) dotační poradna

Ing. Jiří Zbranek – ředitel brněnské pobočky

Petr Minster – obchodní ředitel brněnské pobočky

Spolehlivý partner firem a organizací veřejné správy při řešení jejich potřeb v oblasti informačních technologií MARBES CONSULTING s. r. o. www.marbes.cz | www.proxio.cz

Pro komerční sféru vyvinula společnost MARBES CONSULTING řadu nástrojů, které podporují jejich rozvoj, strategii a obchodní cíle. Během své dlouholeté praxe dokázala společnost sestavit zkušený tým odborníků, který všem svým klientům nabízí řešení od počátečních analytických a konzultačních služeb, přes projekci, vývoj potřebného aplikačního software, dodávku hardware, implementaci informačních systémů, až po poimplementační podporu a servis. Důkladné poznání potřeb každého jednotlivého obchodního partnera tak umožňuje navrhnout a re-

alizovat takové informační systémy, aby se zákazníci mohli zcela soustředit na vlastní obchodní činnosti a cíle. Společnost Marbes consulting svým zákazníků zajišťuje pronájem potřebných licencí, vzdálenou správu systémového prostředí i  provoz systému mimo prostředí zákazníka. Společnost MARBES CONSULTING je ryzí českou společností stoprocentně vlastněná mateřskou firmou Marbes holding a.s. Společnost rozšiřuje své aktivity také na  Moravě. Vedle plzeňské a  pražské

(podávání žádostí v režimu blokové výjimky do 31. 10. 2011)

Dotace až 35 % nákladů na odborné vzdělávání zaměstnanců. Velké firmy musí navíc doložit Motivační prohlášení. Žádosti přijímá agentura CzechIsnvest, k dispozici je celkem 750 mil. Kč. Omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik: XXII. Výzva v OPŽP (podávání žádostí do 15. 10. 2010)

Dotace až 200 mil. Kč na nákup technologií pro omezení či monitoring průmyslového znečištění. V aktuální výzvě je připravena 1 mld. Kč, žádosti přijímá Státní fond životního prostředí (SFŽP). Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí: XVIII. výzva OPŽP

(žádosti jsou přijímány kontinuálně do 30. června 2011)

V této výzvě jsou přijímány pouze žádosti o dotace na velké projekty (nad 25 mil. EUR, tj. cca 620 mil. Kč). Pro velké firmy je vhodná část 2.2., která je zaměřena na omezování emisí oxidů dusíku a prachu ze zdrojů znečišťování ovzduší. Také zde se žádosti podávají na SFŽP.

Jan Rosen analytik Komerční banky

)) naši klienti Magistrát hl. m. Prahy: Městská část Praha 1, 2, 3, 4, 8, 11, 14, 15, 17, 18, 20, 21, 22 Magistráty měst: České Budějovice, Hradec Králové, Liberec, Pardubice, Plzně Městské úřady: Příbram, Klášterec nad Ohří Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo vnitra ČR Krajské úřady: Jihočeského kraje, Jihomoravského kraje, Karlovarského kraje, kraje Vysočina, Královéhradeckého kraje, Libereckého kraje, Moravskoslezského kraje, Olomouckého kraje, Pardubického kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje, Ústeckého kraje, Zlínského kraje Ostatní zákazníci: COPY GENERAL s.r.o., CREMER BOHEMIA s.r.o., Královský pivovar Krušovice, a.s., NH Car k.s., Plzeňské městské dopravní podniky a.s., STOCK Plzeň a.s., Univerzita Palackého Olomouc, VAHAL s.r.o., Západočeská univerzita v Plzni

pobočky vznikla také jedna v Brně, které se stará především o moravské zákazníky. MARBES CONSULTING dnes dává práci více než stovce zaměstnanců a  může se pochlubit více jak třemi desítkami významných klientů z řad státní správy i soukromého sektoru, kteří potvrzují dobrou pověst a maximální spolehlivost společnosti. MARBES CONSULTING s.r.o. pobočka Brno Hněvkovského 30/65 617 00 Brno tel.:+420 378 121 500 tel.:+420 511 120 905 [email protected]

2.9.10 20:07

STRANA 18

září 2010

P u t o vá n í z a v í n e m

Se sommeliery o víně

Se sommeliery o víně O tom, jaké bude letošní víno či jak jej správně vychutnat jsme si povídali se sommeliery Václavem Šmachem a Rudolfem Prchalem.

Jaký tedy bude ten letošní ročník? RP: Hroznů je všeobecně méně, ale i přes těžkosti spojené s obrovským tlakem houbových chorob očekáváme dobrý ročník. O tom, zda bude tento ročník dobrý, rozhodne až podzim. Říká se, že slunný podzim dokáže vše zachránit. Letošní rok byl hodně deštivý, ale bylo i mnoho slunných dnů. Jak se to projevuje na víně? VŠ: Vše začalo už v zimě, kdy přišla tuhá zima s velmi nízkými teplotami, které klesaly až k –25 stupňům. Způsobila poškození některých plodných oček. Mnoho srážek na jaře přineslo problémy s plísněmi. Z důvodu nestabilního letního počasí a předchozího vývoje mají dozrávající hrozny zpoždění. Tento fakt nám posune vinobraní minimálně o dva týdny a také kvalita úrody bude závislá na průběhu počasí v měsíci září.

Novinka

Vinařství Kovacs Rudolf Prchal, sommelier Vinařství Baloun

Máte oproti loňskému roku nějakou novinku? Nebo se držíte ověřené tradice? RP: V současné době přichází z našeho vinařství postupně na trh vína ročníku 2009. VŠ: V letošním roce přicházíme na trh s novinkou, která uspokojí milovníky polosladkých směsných vín, která jsme vyrobili ve dvou rozdílných cuveé. Obě dvě vína máme v přívlastkové kvalitě a naleznete je pod názvem Bisencii cuvée. Která z vašich vín byste obzvláště doporučil? VŠ: Určitě by vás nezklamal Chardonnay No. 70, kde původ hroznů z Vracova garantuje svěží, ale zároveň tropicky omamné víno. Z ročníku 2008 mohu jen doporučit Tramín červený No. 77 z řady EGO-Vin, který získal zlatou medaili na kultovní výstavě Vinalies v Paříži a další vína z řady Herbarium Moravicum. RP: Nedá se vyzdvihnout pouze jeden druh, sortiment je velice pestrý a kvalita vynikající, důkazem je spousta ocenění na zahraničních výstavách.

Václav Šmach, sommelier Vinařství Mikrosvín Mikulov

Cuvée Amálie 2009 Cuvée Miroslav 2009

Kam doporučujete vyrazit za dobrými víny u nás, ale třeba i v zahraničí? RP: V těchto dnech se chystá spousta akcí spojená s ochutnávkou vynikajících vín, namátkou vinobraní ve Velkých Pavlovicích, burčákové slavnosti v Hustopečích. VŠ: Osobně si myslím, že za dobrými víny na Moravě můžete vyrazit kamkoliv. Co se týká zahraničí, třeba pro začínající znalce vína bych určitě doporučil srovnání s našimi nejbližšími sousedy. Stejné geografické podmínky, rozdílný charakter vín. Užitečná zkušenost. Jak nejlépe si vychutnat dobré víno? Co doporučujete? RP: Dobré víno si člověk vychutná hlavně v příjemném prostředí. VŠ: První předpoklad je ten, abychom si na víno udělali čas. Vybrali vhodné a kvalitní sklo a správně natemperovali víno samotné. Po otevření je důležité nechat vínu trochu času, aby se nám trochu více otevřelo. Víno je třeba vychutnávat všemi smysly. Potom přijde i intenzivní zážitek. (par)

K vínu se musí dospět Nemusela jsem se dlouho rozmýšlet koho z laiků oslovit, aby povyprávěl o svém vztahu k vínu. Nakonec jsem zvolila osobu nejpovolanější. Spolumajitele brněnské restaurace Borgo Miroslava 8 Vymazala, který je opravdovým gourmetem. , 200 běr zdní s rii ký, po rvé v histo s n ý r k p   Jaká byla vaše cesta k vínu? o n i p l í z n R Ry rod l pro Č í m orldmladý ezinátakže W Jsme zkrátka země, jako získapivařská stižn y Decanter e r p jsem pil spíše pivo. Za komunismu ani nebylo h p 0 ro 201 nal T Avíno, wardpokud jste nemohli moc kde koupit e Regio dobré n i W

vyjet do zahraničí. Až později, když už jsem mohl vycestovat, ochutnal jsem španělské víno z oblasti La Rioja, kam jsem služebně jezdil. Přes zahraniční vína jsem se tak postupně dostal k těm místním. Pak už se začala objevovat první dobrá vína i u nás. Prostě jsem k nim nějak dospěl. Dneska už zůstávám výhradně u vína.

SONBERK Víno všemi smysly

  Vybíráte si spíše vína zahraniční nebo tuzemská? Myslím, že moravská bílá vína patří ke špičce. Jsou vynikající. S červenými víny už je to malinko horší. Jsou vinařství, která mám rád, protože po těch letech je to už i o osobních vazbách. Na druhou stranu mě ale baví objevovat i nové chutě. Nechávám se rád překvapit. Dříve se kupovala vína italská nebo francouzská. Dneska už tomu tak není. Proměnila se výroba, ale i konzumenti. Za posledních deset let se tuzemští vinaři hodně zlepšili. Všímám si, že s narůstající kvalitou se zvyšuje i počet konzumentů. Myslím, že víno tak místy vytlačuje i náš národní mok pivo.   Jakým vínům dáváte přednost? Dříve jsem preferoval červená vína, ale postupem času přecházím spíše na bílé. Vybírám si raději

polosuchá nebo polosladká vína. Občas si na závěr dopřeju sklenku sladšího slámového vína nebo výběr z cibéb.   Kterého vína z vaší vinotéky si nejvíce ceníte? Asi italského červeného, ročník 1960, z oblasti Verony – Valpolicella Boscaini. Dostal jsem jej k padesátinám. Je pro mě příliš symbolické, takže si jej zatím schovávám. Třeba se naskytne příležitost, kdy láhev otevřu, ale zatím na to nespěchám. (par)

Říká se, že všechno má svůj čas a nemá cenu

DRŽITEL OCENĚNÍ N A S V Ě T O V Ý C H V Ý S TA V Á C H

sk v vín se totiž už rozkřiklo, že ceny ve vioprvé milovníky nk rýn í Ryzli l pro ČR p inárodnnařství SONBERK jsou příznivé a kvalita vysoká. d l or získa stižní mez canter W Ryzlink rýnský ze SONBERKU získal jako e pre phy D 201jediný 0 z  tuzemských vinařství titul Prague Preo r T l rd mium Gold a dostal se tak do čela mezi více než na a o i w g e A R Wine devadesát vzorků dalších ryzlinků z  Rakouska, Francie, Německa a dalších. Ryzlink rýnský ze SONBERKU ročník 2008 chutnal degustátorům i  v  zahraničí. V  největší

www.sonberk.cz

Pěšky nebo na kole2008

2. 10. – Zavírání sezóny na vinařských stezkách – na kole , r ě b i dní s 11. 9. – Putovánískza burčákem ý, poz vé v histori mezi vinohrady, Uherské Hradiště. n ý r nk r ČR p3.opročník Putování za poznáním vinařství, vinic po Modrých –dní Ryzli lhorách, pro ináro r Worlda památek Uherskohradišťska. Start zBořetice, e m í Velké Pavlovice, získa Němčičky, e restižn hy Decant v 10:00 hodin. Kobylí, Vrbice. pZačátek ropv 9:00rdhodin. 010 T 2 l a n a o www.vinarske.stezky.cz i w g e A e Těšit se můžete na burčák i ochutnávky R Win vín. www.modrehory.cz 9. 10. – Pochod slováckými vinohrady – 34. Ročník, Rohatec, 18. 9. – Mezi vinohrady Vacenovice, Milotice, Dubňany, 3. ROČNÍK CYKLISTICKÉHO Mutěnice. Turistický pochod na trasách MARATONU, sportovní areál Němčičky. km. D R Ž I T E L9,O17 C Ea 25  NĚN Í Start z železniční stanice Trať cyklistického maratonuNjeAplná S V Ě T O V Ý CRohatec H V Ý Sod 7:00 TA V Á Cdo 10:00 H hodin, cíl nekonečných stoupání, divokých sjezdů na železniční stanici Mutěnice–zastávka World Wine Awards Decanter i úžasných přírodních scenérií. Wine Challenge od 14:00 do 17:00 hodin. London Brusel www.mezivinohrady.cz Víno všemi smyslyMondialwww.turistihodonin.webnode.cz

SONBERK Víno všemi smysly &

SONBERK

Vinalies Paris International Wine and Spirit Competition London Concourse Cidade do Porto Mundus Vini Germany International Concourse Ljubljana

The Royal Wine Challenge Praha 2010 Cuvée Amálie 2009 – zlatá medaile Cuvée Miroslav 2009 – stříbrná medaile

San Francisco International Wine Competition

Cuvée Amálie 2009 - stříbrná medaile Cuvée Miroslav 2009 – stříbrná medaile Cuvée Amálie 2009 – stříbrná medaile Cuvée Miroslav 2009 – stříbrná medaile

a dlouhodobě uznávané soutěži Decanter World Wine Award jej porota odměnila titulem Regional Trophy, tedy cenou za nejlepší víno v regionu střední Evropy. Ocitl se tak mezi devětadevadesáti oceněnými vzorky z celkového počtu více než jedenácti tisíc vín. Ocenění Silver získala i  další vína vinařství SONBERK, a  to Rulandské šedé výběr z  hroznů 2007, Rulandské šedé 2008 a  Slámové víno 2008. SONBERK bodoval i v zámoří, odkud si odvezl zlatou medaili za  víno Pálava 2008. V  největší severoamerické soutěži Sélections Mondiales des Vins Canada porazilo více než 1789 vzorků od 600 vinařů z 32 zemí.

Muvina Prešov

Cuvée Amálie 2009 – zlatá medaile

Vinoforum Ostrava

Cuvée Amálie 2009 – stříbrná medaile

�������������������������

www.vinarstvi-kovacs.cz

Tak neváhejte, stačí jen popřát „Na zdraví!“

Pro celou rodinu 10.–11. 9. Znojemské historické vinobraní, Znojmo – městská památková rezervace a přilehlé okolí. Tradiční slavnosti vína a burčáku s bohatým kulturním programem. www.znojmocity.cz 10.–12. 9. Pálavské vinobraní 2010, Mikulov – náměstí, zámecká zahrada a nádvoří, Kozí hrádek, Amfiteátr Pod Turoldem. Tradiční slavnost vína spojená s bohatým kulturním programem.

slaví úspěchy na mezinárodních soutěžích.

Festwine Brno

Není nad & lepší dárek nejen pro milovníky vín Ryzlink rýnský, World Wine Awards Decanter spěchat. Dvojnásob to může platit i o víně. V lepozdní sběr, 2008 Wine Challenge London tošním roce sklízí vinařství SONBERK úspěchy Mondial Brusel získal pro ČR poprvé v historii Vinalies Paris na prestižních tuzemských i zahraničních soutěInternational Wine and Spirit Competition London prestižní Concourse Cidade do Porto žích se svými víny z předloňských i starších ročmezinárodní Mundus Vini Germany níků. Ljubljana International Concourse Regional Trophy Decanter World 08 tedy kam spěchat ani s jejich konzuma0Není Wine Award sběr,cí.2 Každopádně í si ale pospěšte s nákupem. Mezi n d ii z 2010 ý, po histor

Vína z limitované rodinné edice

Historický průvod, řemeslná tržnice, degustace vín, burčák, vinařské městečko, atrakce pro děti, soutěže a další. www.palavske–vinobrani.cz

Košty

15.–19. 9. Slavnosti vína Brno – náměstí Svobody. Můžete se těšit na degustace vína 20 vybraných vinařství, tradiční řemesla, doprovodný program (folklór, cimbálka, vinařská osvěta, divadlo, soutěže), bohaté občerstvení. www.slavnosti–brno.cz

10. 9. – Královský košt vín, Hodonín. Královský košt vín představuje soutěž a výstavu vín vinařů z regionu Hodonínska. Slavnostní akt představení vítězných vzorků a vinařů proběhne 11. září od 14:00 hodin na Masarykově náměstí. www.dkhodonin.cz

25.–26. 9. – Dny valtických burčáků, Valtice – jízdárna valtického zámku. Ochutnávka valtických burčáků, folklórní program a gastronomické speciality. 20. 10. – Řízená degustace vín – odrůda Cabernet Sauvignon, Brno-Slatina – Přemyslovo náměstí 26. Degustace deseti vzorků odrůdy Cabernet Sauvignon spojená s komplexním výkladem zkušeného sommeliera. Začátek degustace v 19 hodin, cena 270,–Kč. www.slunecnidvur.cz

&

DRŽITEL OCENĚNÍ N A S V Ě T O V Ý C H V Ý S TA V Á C H

18_mh10_09.indd 18

World Wine Awards Decanter Wine Challenge London

2.9.10 19:32

září 2010

Halda se promění v market

)) ve zkratce )) Holešov získal pátého investora Holešov – Do holešovské průmyslové zóny míří další investor. Pátou firmou, která se na konci srpna rozhodla v Holešově usadit, je společnost MITAS. Ta chce v Holešově vybudovat nový závod, kde bude vyrábět především zemědělské pneumatiky. Společnost teď připravuje projektovou dokumentaci, s plnou výrobou se počítá v roce 2014. Nový závod, do kterého chce firma investovat asi jednu miliardu korun, by měl zaměstnat více než pět set lidí. „Do finiše spějí jednání i  s  dalšími dvěma investory,“ potvrdil Jakub Černoch, výkonný ředitel společnosti Industry Servis ZK, která pozemky v Holešově nabízí. Další investory by mohl odlákat plán nového ministra dopravy Víta Bárty. Ten zastavil stavbu silnice R49, která měla na průmyslovou zónu přímo navazovat. (haa)

Ostravská halda JerEmenko se mění ve staveniště, za pár měsíců si tam ale vybavení na stavbu pořídí domácí kutilové. Hana Nečasová Společnost Hornbach se totiž rozhodla, že na  tomto území zasaženém dlouhodobou činností těžebního a hutního průmyslu postaví svůj druhý ostravský hobbymarket. V Ostravě se tak promění další brownfield v komerční areál. „Zajímá nás v prvé řadě kvalita lokality a méně účel, ke kterému byl areál v minulosti využíván,“ uvedl Jiří Ťoupal, manažer výstavby Hornbach. Nový hobbymarket

Rejstřík firem ABL 14 ArcelorMittal Ostrava 4 ASERTO 6 AWT Rekultivace 19 Bohemia Crystalex Trading 6 Borgo 18 Candytech 11 Cefeus Capital 6 CELPAP Machinery 6 Crystal Bohemian Company 6 Crystalex CZ 6 Crystalite Bohemia 6 CzechInvest 16 Česká pošta 12 Česká zbrojovka 1, 8 ČKD Blansko 4 ČSA 16 Dan Wesson 8 eCentre 14 FEI Czech Republic 16 FITE 19 Hornbach 19 Industry Servis ZK 19 JET Investment 6

STRANA 19

Aktuálně

bude podle něj výborně doplňovat lokalitu prvního Hornbachu v Ostravě-Svinově. „Rádi jsme výzvu stavět na  obtížnějším podkladu přijali,“ dodal Ťoupal. Postavit hobbymarket na místě bývalé haldy ale není vůbec snadné. „Na  rozdíl od  běžné výstavby bylo nutné vypořádat se s  termickou aktivitou a vysokým podílem spalitelných látek, který hrozil opětovným zahořením bývalého odvalu,“ uvedl Petr Jonák ze společnosti

)) z historie Data z historie Dolu Jeremenko 1891 – založení dolu Nová jáma 1958 – důl organizačně spojen jako závod 2 s Dolem Hlubina 1992 – ukončena těžba uhlí

V příštím čísle Moravského hospodářství se dočtete:

Seznam Inzerentů Kofola 11 Kordárna Plus 6 MITAS 19 Newton Media 11 Olšanské papírny 1.6 ON Semiconductor 6 Porcela Plus 6 PVT Centrum 14 Renards 14 Siemens Industrial Turbomachinery 2.4 SONBERK, vinařství 18 Svit 1.6 Škoda Auto 8 Technologické inovační centrum 6 Tesla 1.6 Transparency International 14 Třinecké železárny 2.4 T-Systems 12 Unis 8 Vega - HSH 6 Vinařství Baloun 18 Vinařství Mikrosvín Mikulov 18 Vítkovice Machinery Group 2 Zetor 8

Komerční banka, a. s. – 3 GORDIC spol. s. r. o. – 11 EKO-KOM, a. s . – 15, 20 ČD Telematika a.s. – 7 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. – 7 MARBES CONSULTING s. r. o. – 17 eCENTRE, a.s. – 14 RENARDS protender, s. r. o. RPG RE Management, s. r. o. – 9 „5P“, s. r. o. – 16 Omnis Olomouc, a.s. – 16 T-Systems Czech Republic a. s. – 13 NESS Czech a. s. – 5 Fr. Hanák – klenotnictví Trikaya Czech Republic a. s. – 17 Kapsch s. r. o. – 11 Vinařství SONBERK – 18 Vinařství KOVACS – 18 Regionální hospodářská komora Brno – 19

AWT Rekultivace, která haldu Jeremenko odstraňovala. Z prostoru stavby se muselo odtěžit celkem 270 tisíc metrů krychlových navážky složené z důlní hlušiny a ze strusek z blízkých železáren, navézt bylo zapotřebí asi 90 tisíc metrů čtverečních zeminy. „Práci komplikovaly nejen důlní plyny, ale také různá kvalita zemin. Celou dobu jsme museli vyhledávat a eliminovat veškerá možná ložiska záparů a odvézt ze stavby materiál s  vysokým obsahem spalitelných látek,“ dodal Jonák. Hornbach investoval do  nového ostravského hobbymarketu více než 25 milionů eur, tedy přes 625 milionů korun. „Částka zahrnuje i  přípravné práce, které byly u této lokality nejnáročnější,“ vysvětlil Ťoupal. Dokončení stavby odhaduje na jaro příštího roku. Hobbymarket, který bude mít prodejní plochu o rozloze osmnáct tisíc metrů čtverečních, nabídne 130 nových pracovních míst.

)) Proč nový ministr dopravy zastavil významné železniční stavby. Jaké bude mít jeho rozhodnutí dopady na regiony? )) Jakým teplem se zahřejeme tuto zimu a za kolik? Co chtějí teplárny udělat pro bezpečnou dodávku tepla na Moravě. )) Hrozí Moravě další povodně? Jak se kraje brání před velkou vodou a proč tak dlouho trvá stavba protipovodňových opatření? )) Kde a v jakých podmínkách budou žít důchodci? Kdo se o ně postará? )) Pozveme vás na nejzajímavější kulturní a společenské akce. Máte zájem získávat zdarma Moravské hospodářství? Objednejte si další číslo na adrese: [email protected] Říjnové číslo Moravského hospodářství dostanete na Váš stůl do 8. října 2010.

Zviditelněte se a ukažte, že se umíte prezentovat. Zjistěte, jak vaši identitu a webové stránky hodnotí odborníci a jak působíte na své potenciální zákazníky. Uzávěrka přihlášek je už 15. září.

Co můžete získat?

VYDAVATEL: Magnus Regio, s. r. o., Dvořákova 14, 602 00 Brno, telefon: 542 425 210 e-mail: [email protected] • www.magnusregio.cz

JEDNATELKA SPOLEČNOSTI: Magda Slaninová e-mail: [email protected] REDAKCE: šéfredaktorka: Bc. Veronika Hrdá, gsm: 774 112 671, e-mail: [email protected] redaktorky: Mgr. Hana Nečasová, e-mail: [email protected] a Bc. Linda Škrancová, e-mail: [email protected] foto: Jiří Sláma / FOTO SLÁMA OBCHODNÍ ODDĚLENÍ: obchodní ředitelka: Monika Syslová, tel: 542 425 237, gsm: 774 112 239 e-mail: [email protected] obchodní manažeři: Ing. Simona Šedivá, tel: 542 425 237 gsm: 725 006 094, e-mail: [email protected] Milan Slanina jun., tel: 542 425 239, gsm: 728 004 983 e-mail: [email protected] Eva Dosedlová, tel: 542 425 237 gsm: 774 010 541, e-mail: [email protected] Mgr. Jan Starý, tel: 542 425 239 gsm: 774 010 540, e-mail: [email protected] PRODUKCE: Nela Parmová, tel.: 542 425 231, gsm: 774 112 139, e-mail: [email protected] SAZBA: JONATÁN, grafické sdružení, Dvořákova 13, 602 00 Brno, www.jonatan.us

)) Představíme vám nejkrásnější náměstí a náves na Moravě.

Soutěž

UZÁVĚRKA OBJEDNÁVEK INZERCE: do 24. 9. 2010

TISK: Tiskárna Helbich, a. s., Valchářská 36, 614 00 Brno, www.helbich.cz REGISTRACE: MK ČR E 18141

inzerce

Od kontaktu ke kontraktu KONTAKT → KONTRAKT 2010. To je název osvědčeného setkání, které už osmým rokem organizuje Regionální hospodářská komora ve spolupráci s Veletrhy Brno, sítí Enterprise Europe Network a dalšími partnery v rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu. Akce KONTAKT → KONTRAKT 2010 proběhne na brněnském výstavišti i letos ve dnech 14. až 15. září. Kontraktační akce je určená především malým a středním podnikům z oblasti strojírenství, elektrotechniky, zpracování plastů, slévárenství a  dalších průmyslových oborů. Brněnský KONTAKT → KONTRAKT je součástí širšího mezinárodního projektu b2fair (Business to Fairs). Jeho koncepce vznikla na velkých odborných veletrzích v západní Evropě s cílem zintenzivnit možnosti vytváření nových obchodních vztahů. Princip je velmi jednoduchý: firma se zaregistruje na  www.b2fair.com, uhradí účastnický poplatek a  vyplní svůj profil plus nabízený či poptávaný typ spolupráce. Registrační profily jsou následně zve-

řejněny v  elektronickém katalogu firem, ze kterého si účastníci vyberou potenciální partnery k jednání, a  výsledek obdrží v  podobě individuálního harmonogramu obchodních schůzek. Firmy si toto účelné spojení veletrhu a matchmakingu rychle oblíbily. „Účastníkům zaručuje dva dny obchodních schůzek s předem vybranými partnery, takže přináší maximální efekt při minimálních nákladech,“ uvedl ředitel Regionální hospodářské komory Brno Petr Bajer. Aktuálně je přihlášeno přes 110 zájemců. Účinnost koncepce b2fair potvrzují zkušenosti i  z  minulých ročníků této akce. „Pro naši firmu to znamenalo skvělé rázové posunutí obchodního stylu a  injekci do  běžné každodenní podnikatelské činnosti,“ konstatoval Rostislav Bártek, obchodní ředitel společnosti HELPTEAM, a. s.  Více informací o akci KONTAKT → KONTRAKT 2010 získáte u Ing. Šárky Kusákové, tel: 532 194 927, e-mail: [email protected] | www.rkhbrno.cz

 Prezentaci v měsíčníku a na webu Moravského hospodářství zdarma  Konzultaci odborníků na image corporate a webovou prezentaci zdarma  Dlouhodobou prezentaci na webu Moravského hospodářství – hlasování veřejnosti (s prolinkem na stránky vaší společnosti)  Vítězové získají ocenění „Moderní firma 2010“ a tedy odpovídající prezentaci v Moravském hospodářství (min. ½ strany) a dalších médiích  Předání věcných cen na Galavečeru společnosti Magnus Regio v Národním divadle Brno  Zpětnou vazbu od potenciálních klientů  Nezávislé ocenění ekonomického měsíčníku

Nový harmonogram soutěže Uzávěrka zasílání podkladů: do 15. září Hlasování o vítězi: od 1. října – do 15. listopadu Vyhlášení: v prosincovém čísle Moravského hospodářství, na Galavečeru Magnus Regio

Podrobnosti o soutěži naleznete na www.moravskehospodarstvi.cz

19_mh10_09.indd 19

2.9.10 19:31

STRANA 20

INZERCE

ZÁŘÍ 2010

V roce 2009 zajistil systém EKO-KOM využití a recyklaci pro

71%

obalů prodaných v ČR.

www.ekokom.cz EKOKOM ruka inz A4.indd 1

20_mh10_09.indd 20

26.5.2010 14:56:26

2.9.10 19:33