160

NÁŠ ČASOPIS Prosinec 2014 / 160 Milosrdenství Hospodinovo budu připomínat, Hospodinovy chvályhodné činy, všechno, jak Hospodin nás odměňoval, velkou jeho dobrotu k izraelskému domu. On je odměňoval podle svého slitování, podle svého velikého milosrdenství. Prohlásil: „Vždyť oni jsou můj lid, synové, kteří nebudou klamat. Stal jsem se jim spasitelem.“ Každým jejich soužením byl sužován a anděl stojící před jeho tváří je zachraňoval; svou láskou a shovívavostí je vykupoval, bral je na svá ramena a nosil je po všechny dny dávné. Oni se však vzpírali a trápili jeho svatého ducha, proto se jim změnil v nepřítele, sám bojoval s nimi. Pohlédni z nebes a podívej se ze svého svatého, proslaveného obydlí! Kde je tvé horlení a bohatýrská síla? Tvé cituplné nitro a tvé slitování jsou mi uzavřeny? Jsi přece náš Otec! Abraham nás nezná, Izrael, ten o nás neví. Hospodine, tys náš Otec, náš vykupitel odedávna, to je tvé jméno. Proč jsi nás nechal zbloudit, Hospodine, ze svých cest? Zatvrdil jsi naše srdce, aby se tě nebálo. Navrať se kvůli svým služebníkům, kvůli kmenům svého dědictví! Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely. (Proroctví Izajášovo 63,7-10.15-17) A v té krajině byli pastýři pod širým nebem a v noci se střídali v hlídkách u svého stáda. Náhle při nich stál anděl Páně a sláva Páně se rozzářila kolem nich. Zmocnila se jich veliká bázeň. Anděl jim řekl: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro chen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude ním: Naleznete děťátko v Obr. Jan Tkáčik, 14 let

plenkách, položené do jeslí.“ A hned tu bylo s andělem množství nebeských zástupů a takto chválili Boha: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj mezi lidmi; Bůh v nich má zalíbení.“ (Evangelium podle Lukáše 2,8-14) Milí přátelé, členové i příznivci meziříčského evangelického sboru, sestry a bratři, vstoupili jsme do adventu. Advent znamená příchod. V dnešní vypjaté době s válkami, vražděním nevinných, politickou korupcí a s dalším lidským neštěstím nás mnohokrát napadne, že by bylo lepší, kdyby už Bůh vstoupil do našeho světa s mocí a silou, učinil přítrž všemu zlu a nastolil své království lásky a pokoje. Možná nás překvapí, že lidé před 3000 lety vnímali svou situaci podobně, jako velmi naléhavou. Věděli o Boží lásce, shovívavosti i péči. Dobře věděli, že neštěstí a zlo je náš, lidský problém, a nesvalovali za něj na Boha odpovědnost. Přesto si troufli být k Hospodinu velmi otevření, sdělovali mu svou nespokojenost, neštěstí, zoufalství a bezradnost. Byli si vědomi toho, že jejich bloudění je jejich chybou a důsledkem špatně uchopené svobody, kterou Bůh lidem daroval. A přesto si dovolili říci: Proč jsi nás nechal zbloudit, Hospodine, ze svých cest? Chtěli být Bohu blízko a dovolávali se jeho otcovské lásky: Jsi přece náš Otec! Říkám si, jak jsme na tom dnes podobně! A přece už se něco změnilo: Bůh splnil prosbu, kterou vyjadřuje Boží lid u proroka Izajáše: Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů… To je ve starověkém světě něco nemožného. Nebe lidé vnímali jako místo, kam se nedostanou (tehdy se nelétalo ani letadly, natož raketami). A protože měli zkušenost, že kam lidská noha vstoupí, tam vstupuje i zlo a hřích, nebo se aspoň něco pokazí, proto umisťovali Boha ve svém obrazu světa do nebe, kam nedosáhli, kam nikdo z nich nevstoupil. Proto i Ježíš mluví o nebeském Otci (kterého nelze vidět ani manipulovat) a nebeském království (o prostoru, kde vládne Bůh, chráněném před lidskou svévolí). V Ježíši Kristu se stalo něco neočekávaného: Bůh sám prolomil hranici mezi nebem a zemí. Ve starověkém obrazu světa „sestoupil“ k nám lidem a stal se jedním z nás. Odkryl svou zranitelnost, narodil se jako bezbranné dítě v extrémní chudobě a o 33 let později se nechal popravit tehdy nejpotupnějším způsobem. Nedávno měl v našem městě přednášku Marek Orko Vácha, biolog a teolog v jedné osobě. Kdysi jsem od něj četl článek o Vánocích, ze kterého mi utkvělo, že když v kázáních mluvíme o tom, jak Bůh vstupuje do svého světa, máme obvykle na mysli malé zázraky našeho všedního dne, taková ta drobná Boží pohlazení. Jenomže zázrak v Písmu svatém je něco jiného, to je vpád Božího tajemství, nevysvětlitelný fyzikálními ani jakýmikoli jinými zákony: Lazar vstává z hrobu a mládenec naimský z pohřebního průvodu. Vykládat to jen symbolicky a říkat že to znamená jen to či ono, je velké zploštění. Bůh přichází a lidé se děsí, Bůh řekne a ono se stane, promluví a jeho slovo je jako dvousečný meč (Žd 4,12), který se nevrátí bez užitku a vykoná svou práci (Iz 55,11) - od Božího rozkazu „Budiž světlo!“ až po Slovo, které se stalo tělem. Apoštol Pavel říká, že Bůh k lidem promlouval mnohokrát a mnohými způsoby, 2

č.160

Prosinec 2014

a poslední slovo, které vyslovil, je Ježíš. A to Slovo se doslova „ubytovalo“ mezi námi, svítí v temnotě a tma ho nemůže pohltit. Vánoce jsou vlastně velmi zneklidňující když je člověk vezme vážně… Bůh nám dává pokoj, ale ne klídek. Ve vánoční scéně s pastýři můžeme také vidět vpád nebe na zem: když Bůh sestupuje, jakoby se dynamitem roztrhla přehrada mezi nebem a zemí, s anděly je tu „najednou“ množství nebeských zástupů. To pochopitelně působí bázeň, a proto říkají andělé: „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově. Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ Milí přátelé, přeju Vám i sobě, abychom o Vánocích prožili v našem životě dotyk nebe, tedy něčeho, co není naše, co neznáme, co neovládáme, co nemáme „zmáknuté“, v čem se neumíme pohybovat, ale o čem tušíme, že to je Božím darem pro náš život. Srdečně zdraví Váš Daniel Heller

Jubilanti ——————————————————————— Jan Vychopeň Jaroslava Otáhalová Matylda Hříbková Drahomíra Pastušková Drahomíra Křižanová Olga Ligasová

Anna Škařupová Pavel Hromádka Jana Hurtuková Jan Melichařík Anna Dempírová

Staršovstvo —————————————————————  Bratr farář Heller informoval o jednání konventu, zejména o prodeji střediska Sola Gratia. Hodnotily se bohoslužby 17.11.2014, kde bratr farář ukázal pronásledování křesťanů na Blízkém východě. Vydařil se sborový večer s bratrem Moravetzem. Staršovstvo velice kvituje aktivity (letní tábory apod.), které byly prezentovány na sborovém dni. Dílna dobrovolníků se osvědčila. Bratr farář informoval o instalaci sestry farářky Alexandry Prčíkové v Hrubé Vrbce. Bratr Fojtů informoval o setkání kurátorů našeho seniorátu v Jasenné. Bohu známou sestrou bylo velmi kvitováno nedělní posezení při kávě a čaji 30.11.2014.  Pokračovala debata o bohoslužebném pořadu našeho sboru. Bratr Mikš referoval o tom, nakolik je náš pořad bohoslužeb obsažen Agendě ČCE. Na poslední lavici v kostele bude umístěna krabička, kam budou členové sboru vhazovat svoje názory na pořad bohoslužeb. Těmito názory se bude staršovstvo zabývat.  Žádosti, které staršovstvo schválilo: - benefiční koncert 11.12. v 18.30hod pro Kubíka Guryše, pořádá Marta Gerlíková - svatba Michaely Helimanové a Marka Böhma v sobotu 20.12.2014 v 11.00hod - žádost o mezioborovou praxi sestry Lenky Oravcové z Rožnova p. Radhoštěm, studentky naší teologické fakulty ETF UK, v našem sboru - staršovstvo souhlasí, termín bude upřesněn Prosinec 2014

č.160

3

 Stavba pódia pro vánoční hru bude v sobotu ve 12.00 hod., generálka dětské vánoční slavnost bude od 14.00 hod.  Zprávy ze středisek Diakonie - Diakonie - Hospic Citadela: dozorčí rada byla seznámena s účetnictvím střediska, byla konstatována spokojenost s koncertem Marty Kubišové, na střechu hospice budou instalovány solární kolektory na ohřev vody - Diakonie - domácí péče: pí. Cibulcová skončila ze zdravotních důvodů v dozorčí radě, bratr farář Heller končí z důvodu střetu zájmů (ve středisku je zaměstnána Alenka Hellerová). Stávající dozorčí radě končí mandát 1.2.2015. Byl schválen rozpočet na rok 2015. Do správní rady střediska byla zvolena ekonomka Petra Parmová. - Nominace nových členů dozorčí rady Diakonie - domácí péče: 6 členů dozorčí rady, 1 zaměstnanec střediska, 3 náhradníci. Nominaci přijali: Ludmila Fuksová, Milena Hrtusová, Tomáš Jelínek, Karla Palátová z Pržna, Alena Frňková z Krhové, Eva Žambochová z Hošťálkové, Jan Tkáčik z Jarcové. Nominace bude doplněna na příští poradě staršovstva.  Sestra Eva Janírková zaslala finanční informace k 1. prosinci 2014: Pokladna: 17 812,-Kč, bankovní účet:148 337,-Kč, saláry hotově listopad: 6 320,-Kč, saláry bankou listopad:27 900,-Kč, sbírky celkem listopad: 7 521,- Kč, z toho 2 331,- Kč účelová sbírka, 2 510,- Kč na Jubilejní toleranční dar, 2 680,- Kč pro potřebu sboru. Sbírka na Ukrajinu 4 225,-Kč  Hospodářské záležitosti: - Pojištění - je vypovězena stávající smlouva, od léta 2015 budeme pojištěni pod rámcovou smlouvou uzavřenou s celou ČCE. Rozsah pojištění prozkoumá sestra Janírková. - Zůstává úkol ošetření varhan proti červotoči - řeší bratr Mikš a Heller. Ing. Závada: červotoč by se měl řešit zaplynováním, to však musí odsouhlasit varhanář. - Krov kostela: Ing. Závada napíše vyjádření, aby se mohla opravit podlaha. Je třeba zajistit větrání půdy. - Úprava sborového sálu: Arch. Alena Vráželová připraví začátkem roku 2015 návrh řešení. Arch. Renata Odstrčilová předložila návrh řešení, které může být realizováno v etapách. Zadání pro architektku: zůstává pianino, harmonium nebude, řešit osvětlení, nábytek pro stolování cca 40 osob, stoly umožní jednoduché přeskupení do větších stolů či dočasné uklizení, podlaha?, dřevěné obložení stěn?, nátěry?  Různé - vítací služba bude zajišťovat zamčení dveří do dvora během bohoslužeb. ze zápisu Tomáše Jelínka

Z časopisu Český bratr ———————————————— „Když je kázání dlouhé, nudné nebo než začnou bohoslužby, můžeme třeba přemýšlet o věcech, které nás v kostele obklopují.“ To v letošním ročníku motto ustálené u prvních kapitolek vepředu, ve sloupku „Řeč míst, kde se scházíme“. Než by někomu měla klimbat hlava, raději přemýšlejme: o svém kostele, kazatelně, stolu Pá4

č.160

Prosinec 2014

ně, křtitelnici (je-li), lavicích (na Velké Lhotě protestantsky sporých a tvrdých), o varhanách (víte, že v našich opět hlodá červotoč?), pokladničkách. U nás miskách, ale i „papírových krabičkách“, ke sbírkám úctyhodným, leč přece jen – „krabičkovým“. Rozmýšlejme třeba o svícnu a plaménku na něm, pamětní desce (a my ji máme!), Bibli samotné a v posledu, v čísle 11, o dveřích, u nás taky velmi slušných, a víte-li, že se nabízí i ty do dvora, zcela nové? Všechno to je vskutku lepší než úplná nepozornost a úlet mimo prostor kostela. Když už někdy nesedne „přednášené“, zůstaňme alespoň „uvnitř“ nedělního prostoru. Velmi pomáhá také zpěv. Jaké my máme v některých písních texty! Skvělé modlitby v písních krásně melodických. Máme i některé, které v souvislosti s kázáním v neděli 16.11. bychom asi zpívat nechtěli (neměli?): Kdož jste Boží bojovníci (č. 467). Zejména z této písně jaksi nebrat doslovně text (však si jej připomeňte), protože to bychom opravdu byli v tom středověku, ve kterém „jakoby byli“ dnešní ortodoxní vyznavači islámu (zmínka br. Hellera v kázání). Mimochodem pro filmové pamětníky: Tato píseň byla právě pro komunisty vhodná k řadě barevných velkofilmů o husitství a pozdějším vojevůdci Žižkovi. Tak vidíte, příklad toho, co jen jeden sloupek Řeč míst.... nabízí. Ale to je již více než úvod. Ještě z čísla 10: Josef Souček 1864 – 1938, 150. výročí narození, Lydie Roskovcová (str. 2124). Na str. 24 úryvek z kázání, kde br. Souček uvažuje, k čemu je určen sbor i celá církev: „Je tu pro pěstování náboženství Kristova, to jest života z Krista a dle Krista. Žádného jiného cíle a účelu nemá a přes všechny slabosti sbor náš jiného účelu nehledal. A cíl tento je nade všechny jiné lidské snahy, pro které se lidé spolčují a organizují. Ale jest tomu tak ?....“ Rozhovor církve o hospodářské soběstačnosti sborů a samofinancování, usnesení 4. zasedání 33. synodu, informace br. Stolaře v článku na str. 33 a 34 ČBr. č. 10. Synod přijal na základě široké a odpovědné diskuse ve sborech desetibodové usnesení, v němž mimo jiné zakotvil názvy „restituční prostředky“ a „diakonické a rozvojové projekty“. Na financování diakonických a rozvojových projektů by se mělo vyčlenit 15 až 25% restitučních prostředků. Při tom rozsah procent v celocírkevní diskusi byl od 100% (všechny), přes 50%, také ovšem jen 8%, i velmi opatrný názor, že na takové projekty by měl být spotřebováván pouze „výnos“ z uložených prostředků. Mám i dotaz: Rozvojovým projektem může snad být i rekonstrukce našich církevních objektů. Chybí mi při tom nějaká rozumná vazba k prostředkům Jeronýmovy jednoty (JJ), jistě zachované. Asi se vytvoří. Zde uvedené je obsahem pouze 1 bodu (bod 3) tohoto usnesení. Ostatní je obsaženo v jiných bodech: Vývoj Personálního fondu s ohledem na shora uvedený fakt (bod 4), projednání na konventech (bod 5), odškodnění Diakonie ČCE za její vlastní ztráty (bod 6), odsouhlasení časového plánu přechodu k finanční soběstačnosti (bod 7), úprava dosavadní solidarity sborů – solidárních prostředků (bod 8), půjčky na investiční účely sborů (bod 9) a stanovení pravidel pro správu a rozdělování části restitučních prostředků na diakonické a rozvojové projekty (bod 10). Prosinec 2014

č.160

5

Bible má dva konce, Pavel Říčan, teolog a psycholog (str. 38 a 39 nahoře). Byl kdysi i u nás na sborovém odpoledni: První konec – studium textů, jejich pisatelů a jejich tehdejších posluchačů či po zapsání tehdejších čtenářů – více méně práce teologa s několika lidmi na „biblické“ (a více lidmi při nedělním kázání?). To je ale otázka do rozhovorů, zda tak, či jinak. Druhý konec – Bible jako živá kniha pro dnešní církev, sbor a nás, její čtenáře. Řada dnešních otázek je docela jiných, než měli tehdejší pisatelé i jejich tehdejší čtenáři. Myslíme a cítíme jinak. A vzdálenost od tehdy živé doby se jen a jen prodlužuje a tolik se toho stále mění. Namátkou otázky: úloha křesťana v demokratické společnosti, v obci, na pracovišti, úloha žen ve společnosti, jejich emancipace, výchova dětí, jejich trestání, sexuální výchova, předmanželský život, jiné náboženské kultury – kam patří toto? Do náboženství, rozhovorů s nastávajícími manželi, součást rozhovorů s rodiči před křtem dítěte, na víkendovky starší mládeže, ale také i do biblických hodin! Bratr Říčan další kapitolu přímo nazývá Biblické hodiny. A říká, že často při nich zůstáváme zejména na tom „prvním konci“ a někdy pak „smutně konstatujeme, že biblické hodiny „netáhnou“ (citace). Pavel Hromádka

Událo se ve sboru

—————————————————

Vzpomínání na prázdniny – sborový den 23.11. Prvním bodem bylo vzpomínání na vodácký výlet, který se konal 21.26.6.2014. Podrobné informace nám podal Štěpán Matalík (Bobr). Deset mládežníků sjíždělo řeku Dunajec. Účastníci se rozdělili do dvojic a do prvního kempu Spišská Stará Ves se dopravili stopem čtyřmi – čtrnácti auty. Lodě i barely si účastníci vypůjčili v kempu. Dvě lahůdky byly Pieninský národní park a Pieninský hrad. Po večeři měla každá dvojce pobožnost, jak filosoficky, tak i duchovně zaměřenou. Potkali vory, tzv. pltě, na kterých se Dunajec sjíždí. Štěpán k tomu dodal: „Je to taková místní tradice.“ Tento rok se kytaře poprvé podařilo přežít bez úhony. Poslední den propršel. Velký dík za perfektní organizaci patří Aleně Jelínkové. Druhým bodem byl malý tábor. Vyčerpávající informace podala Marta Jelínková. Termín konání 29.6. 5.7.2014. Téma - Život v zaslíbené zemi. Tábor začíná v kostele společně s velkým táborem. Poté se malý tábor odděluje a vyráží směr Police. Cestou děti hrály různé hry a říkaly si základní pravidla pro tábor. Tábořily v Podolí, v chatkách byly tři děti a jeden vedoucí. Papání bylo v jídelně. Skupinky byly Jozue, Debora, Gedeon a Samson. Každý den se hrála VTH (velká táborová hra) s jedním ze soudců. Poslední VTH se všemi soudci. Táborový den vypadal následovně: rozcvička, ranní nástup, dopolední program, oběd, po obědě odpolední klid, VTH, večerní nástup, vyhodnocení jednotlivých aktivit, hodnocení dne a porada vedoucích. Tábor obsahoval celodenní výlet, kdy velký tábor přepadl malý tábor. 6

č.160

Prosinec 2014

Třetím bodem byl velký tábor. Termín 29.6.2014 – 12.7.2014, vzpomínal David Jelínek. Téma - Robin Hood. Začínal společně spolu s malým táborem. Po bohoslužbách odchod do Abácie, kde se utvořily skupinky: Cromwell, Clipstone, Dronfield a Oakwood. Skupiny se rozbíhají na vlakové nádraží, kde zjistí své vedoucí. Po příjezdu do Jablůnky, jdou do Pržna, na Lázy a do stodoly na končinách, kde už čeká kuchařka Marek - s pečenými kuřaty. Odchod do Hošťálkové na faru, kde spíme a sušíme věci. Rozdělení vedoucích: Dan Bosák: Robin Hood, hlavní vedoucí, Pavla Krupová: zdravotník, Klára Kubičná: Mariana, šéfkuchařka, Marek Matalík: Allan, pomocný kuchař, Ben Fojtů: Will Scarlett, skupinkový vedoucí, Kryštof Fojtů: skupinkový vedoucí, Jana Jelínková: skupinková vedoucí, Ester Koňařová: skupinková vedoucí, David Jelínek: Malý John, sporťák. Druhý den cesta na tábořiště. Plán dne: budíček, rozcvička, ranní nástup, snídaně, pobožnost, služby, svačina, dopolední program, volný čas, oběd, polední klid, plnění, svačina, velká táborová hra (VTH), čaj o páté, volný čas, večeře, večerní nástup, večerní program u ohně, večerka, porada vedoucích. Jednoho dne po VTH jsme zjistili, že unesli a popravili Willa Scarletta. Vzápětí došla dobrá zpráva: Pepa nám přišel ukázat svůj závodní kladkový luk. Nechal z něj vystřelit Dana Bosáka. Ostatní si mohli luk potěžkat a položit pár otázek. Čtvrtým bodem – akce zvaná Potáborák. Termín 30.-31.8.2014, vzpomínal Matěj Hýža. Po srazu na faře jsme odešli na vlakové nádraží, odkud jsme se vydali vlakem do Jablůnky. Z Jablůnky jsme jeli do Hošťálkové autobusem. Cestou na tábořiště jsme hráli hru „klíšťata“. Po svačině jsme šli pro dřevo a chrastí na oheň. Našli jsme i opatův dostavník z velkého tábora. Následoval večerní nástup, který byl trochu parodován. Poté jsme zažehli oheň, zpívali, jedli a pili. Na louce opodál byl kozel Franta. Spali jsme tam pouze ve čtyřech lidech. Brzy ráno odešli David a Jindra Jelínkovi. O několik hodin později přijel Marek Matalík. Povídali jsme si a pouklízeli tábořiště. Okolo dvanácté hodiny jsme se vydali na autobus domů. Pátým bodem – sjezd mládeže v Kroměříži. Temín konání: první víkend v říjnu. Akce se zúčastnilo cca 400 účastníků a přiblížil nám ji David Jelínek. Sjezd se konal v prostorách kulturního domu, které byly ozdobeny fotografiemi z minulého sjezdu mládeže. Téma sjezdu bylo – Spatřujeme světlo. K tomuto tématu byly přednášky a diskuse. Volný čas byl vyplněn workshopy a deskovými hrami, pro které byla vyčleněna hala. Přítomen byl i celocírkevní farář pro mládež Pavel Jun. K závěrečné bohoslužbě byl sestaven orchestr a pěvecký sbor. Účastníci si mohli zakoupit trika s logem seniorátního sjezdu mládeže v Kroměříži. Šestým bodem-sborový zájezd, který se konal 13. a 14. září 2014. Cílem prvního dne bylo zdolání vrcholu hory Praděd. Z Valašského Meziříčí vyrazil konvoj aut, vedený Tomášem Jelínkem přes kotěhůlky, o nichž jsem do toho dne neměl ani tušení. Cesta vedla na hráz přehrady Prosinec 2014

č.160

7

Kružberk, kde byla první zastávka. Dále na hráz přehrady Slezská Harta. Odtud už na Ovčárnu. Tam jsme nechali auta a vydali se pěšky na Praděd. Cíl byl stále v nedohlednu, neboť vrchol byl neustále zahalován mlhou. Touhou nás všech bylo nechat se vyfotit s rozhlednou, která se vždy na krátký okamžik vynořila z mlhy. Když se vynořila a než se stačila zformovat nějaká skupinka k záběru, byla zase v pozadí mlha. Cesta nahoru uběhla velice rychle. Rozhledna byla z nepochopitelných důvodů uzavřena (vždyť byla tak krásná všudypřítomná mlha). Vnitřní prostor rozhledny jsme využili k odlehčení svých batohů. Cesta dolů nám utekla velmi rychle. Z Ovčárny jsme se přesunuli do Karlovy Studánky, kde jsme si chtěli dopřát sladké odměny. Myšlenka to byla dobrá, avšak našli jsme jednu cukrárnu. Byla téměř prázdná, obsluha vzorná (co se týče počtu personálu), avšak neměli co nabídnout. Ve druhé, nával hostů, všeho dostatek, avšak jako obsluha jedna uštvaná a nervózní dívenka, která nestíhala, a bylo na ní vidět, že by ráda vyvěsila cedulku ZAVŘENO!. Myslím, že na nové hosty bude dlouho vzpomínat. Někteří členové našeho sboru při pohledu na tu nešťastnici si vyhrnuli rukávy a odnášeli použité nádobí, jiní je umývali, utírali a ukládali. Rázem se jí změnil výraz ve tváři. I hosté se začali usmívat, a ti, kteří čekali na kávu půl hodiny, se dočkali. Až bylo po frontách, tak jsme se vzájemně obsloužili, zkasírovali, peníze odevzdali a pohodu vychutnali. Po prohlídce Karlovy Studánky jsme se jeli ubytovat do Malé Morávky k manželům Kielarovým. Po večeři jsme měli program, který byl doprovázen diapozitivy a výkladem bratra Košťála. Následujícího dne jsme se zúčastnili bohoslužeb v Bruntále, kde jsme činili většinu osazenstva. Členové bruntálského sboru nás pozvali na malé občerstvení. Pak jsme se vydali na Uhlířský vrch nad Bruntálem, kde jsme si prohlídli křížovou cestu. Na oběd jsme byli v kostele na Nové Pláni. Následoval přejezd na letní sídlo Jelínků, pobřeží Slezské Harty s přístavištěm. Tam nás seznámili s historií, pohostili nás a dětem umožnili plavbu po přehradě. Pak už následovala cesta domů. Obdiv patří všem dříve narozeným, kteří nás mlaďochy strčili do kapsy. Jindřiška, Matěj, Martin

Košt s Ladislavem Moravetzem Ve čtvrtek 27.11.2014 byl naším milým hostem na sborovém večeru celocírkevní kantor Ladislav Moravetz, amicus subhostinensis (přítel podhostýnský). Přijel nám přednést „košt“ dalších písní, které budou v novém evangelickém zpěvníku, který očekáváme v roce 2018. Během večera jsme si vyzkoušeli některé nové formy bohoslužebného zpěvu. Bratr Moravetz nás opravdu „vtáhl“ do písňové tvorby, tak jako tomu bylo již na minulém setkání (viz Náš časopis 146/2013). Dozvěděli jsme se jak o vzniku textů těchto písní, tak o vzniku melodií. Je to úplné „detektivní“ pátrání. Víte například, že píseň 367 Studně nepřevážená má svůj biblický základ v žalmu 36? A že nápěv prošel od 16. století téměř půl Evropy - Itálii, Francii, Německo, Česko? Cituji bratra Moravetze: „V proměnách času, kdy se střídají různé generace, je přirozený jev, že některé písně se stále zpívají, jiné se přestávají zpívat a další písně vznikají. Důležité je, že se zpěv stále obnovuje. V tomto procesu občas dojde ke zno8

č.160

Prosinec 2014

vuobjevení písně, jež doposud nebyla oblíbená a téměř upadla v zapomnění.“ Tuto skutečnost jsme si ověřili na písni 522 s nápěvem Magdaleny Horké a novým textem Zdeňka Svobody. Vyzkoušeli jsme novou melodii Žalmu 18 od Miloše Rejchrta, která navozuje příjemnou atmosféru „nebeské kavárny“. Zpívali jsme další nové písně s neopakovatelným klavírním doprovodem a zpěvem bratra Moravetze, nechyběly melodie i z jeho dílny. Např. píseň V noci té, kde slova ustanovení večeře Páně přebásnil Tomáš Adámek. A jak je to se zpíváním dnes? „V dřívějších dobách se při rodinném cestování autem či na zájezdu autobusem zpívalo (to nám krásně předvedl bratr Pavel Hromádka na písni Jak nám dupou králíci). Dnes si mládež takové okamžiky často zpříjemňuje hrami na tabletu, sledováním filmů na notebooku, poslechem hudby ve sluchátkách, kterou umožňují moderní mobily. Všudypřítomné vyzvánění mobilních telefonů je zjevným příznakem změny vztahu člověka k hudbě, k užívání zvuků … Na druhé straně je nutno vidět, že nikdy nebylo posloucháno tolik vokální hudby různých žánrů jako dnes. Při poslechu oblíbené písně si člověk často prozpěvuje, brouká nebo klepe do rytmu a prožívá hudbu.“ Děkujeme bratru Moravetzovi za příjemný a nadějí naplněný večer. Tomáš Jelínek

Děti, dorost, mládež ————————————————— Víkendovka malých podzim 2014 Jeli jsme dlouho autobusem, potom jsme šli lesem pěšky a vedoucí nám rozhazovali hořčičná semínka a my jsme je museli sbírat. Potom jsme hráli na cukr, káva, limonáda a šli jsme dál, až jsme došli do cíle. V kuchyni jsme viděli Janču, jak vařila

Prosinec 2014

č.160

9

večeři, a Alen nám potom otevřela. Potom jsme si nachystali věci, rozbalili jsme si spacáky, a potom jsme si šli umýt ruce a šli jsme večeřet. Potom jsme si ještě před spaním zazpívali pár písniček, a potom jsme měli modlitbu a šli jsme spát. Další den jsme vstali a vedoucí ještě spali, a potom jsme měli ranní budíček a převlékli jsme se a šli jsme na ranní rozcvičku ven. Měli jsme zasadit semínko hořčičné, a pak jsme si ještě zahráli pár her. Potom jsme si šli umýt ruce a šli jsme snídat. Potom jsme hráli různé hry, a pak jsme se vrátili dolů na farní zahradu. Pak jsme dělali dubové, javorové a lipové stromy, pak jsme si šli umýt ruce od lepidla a měli jsme svačinu, a potom oběd. Pak jsme šli do lesa a tam jsme hráli hry, a pak jsme se vrátili zpátky na faru a už skoro byla tma a šli jsme si umýt ruce a večeřet. Pak jsme šli na nástup. A potom jsme se šli převléct do pyžama a vyčistit zuby, a pak jsme zase měli modlitbu a zpívali jsme, a pak jsme šli spát. Potom jsme se museli sbalovat a obléct se a Bobr ostatní vzbudil, a pak jsme šli jíst, a pak jsme si tašky dali nahoru k botám, a pak jsme šli ven a tam s Jančou jsme si hráli hry a pak vedoucí zapískali na píšťalku a všichni jsme se seřadili na nástup podle skupinek Dub, Javor a Lípa. Pak jsme šli do kostela a tam jsme zazpívali svojí víkendovkovou hymnu, a potom jsme měli nedělku, a potom jsme si vykreslovali obrázek, a potom si pro některé přišli rodiče a pro některé si přijeli rodiče ve Valašském Meziříčí. A potom jsme se seřadili a šli jsme na autobus a tam pro nás přijel autobus a jeli jsme do Valmezu a to je vše. Štěpánka Trčková

Domácí péče – Žerotínova 319 757 01 Valašské Meziříčí telefon: 737 966 347 č.účtu:1855020319/0800 [email protected] www.diakonievm.cz

Hospic Citadela - Žerotínova 1421 recepce: 571 629 084 fax: 571 629 085 č.účtu: 94-2556380247/0100 [email protected] www.citadela.cz

Poděkování z Diakonie – Střediska ve Valašském Meziříčí Milé sestry a bratři, se závěrem roku bych ráda jménem Diakonie – střediska ve Valašském Meziříčí poděkovala Vašemu společenství za podporu, kterou nám projevujete. Věřte, že je pro nás velmi důležitá. Vážíme si Vašich finančních i materiálních darů, stejně jako Vaší dobrovolnické činnosti. Ceníme si zázemí, které nám poskytujete ve Vašem sboru při nejrůznějších akcích našeho střediska. Zvláště bych chtěla poděkovat všem dobrovolnicím, které trpělivě už mnoho let zajišťují chod šatníku Diakonie. Při této příležitosti bych chtěla povzbudit ženy, které 10

č.160

Prosinec 2014

uvažují o tom, že by svůj volný čas mohly věnovat dobrovolnické činnosti, aby se neostýchaly se přihlásit. V šatníku přivítají každou ochotnou ruku, tedy nejlépe dvě. A nejen v šatníku. Také ve stacionáři potěší klienty a pracovníky každá nová usměvavá tvář. S někým se projít po chodbě, popovídat si o jeho mládí, přečíst kousek z knížky… I zdánlivě obyčejné věci, které jsme schopni vykonat, mohou přinést hodně dobrého. Ráda bych také poděkovala hospodyňkám, které ochotně pečou nejrůznější dobrůtky například na Den Diakonie či na benefiční koncert pro účinkující. Nemohu opomenout též mnohdy očím skryté věrné umývače nádobí a mistra kuchaře, který i letos připravil pro pracovníky Diakonie skvělý oběd. Děkuji také všem dobrovolníkům, kteří se s úžasnou chutí pustili do výroby papírových tašek, které budou prodávány nejen na benefičním koncertě, ale také každou neděli po bohoslužbách až do Vánoc. Jejich zakoupením přispějete na nákup auta pro ošetřovatelskou službu Diakonie. Můžete si být jisti, že dárek zabalený do těchto tašek potěší dvojnásob!  Dovolte mi ještě připojit ještě několik informací: Stalo se: SECONDHELP oslavil 1. narozeniny! Je to neuvěřitelné, ale sociální podnik, jehož je Diakonie zřizovatelem, oslavil své první narozeniny. V SECONDHELPU můžete nalézt velmi pěkné a originální kousky oblečení za příznivou cenu. Vše je vyprané a čisté, pěkně roztříděné. Příjemně Vás také překvapí milá obsluha. Má velký podíl na tom, že se sem lidé rádi vrací a přivádí nové zákazníky. Pokud jste SECONDHELP ještě nenavštívili, srdečně Vás zveme k prosincovým nákupům, které přináší vítané slevy. Připravujeme:

Dne 16. prosince 2014 proběhne na faře Vánoční setkání pracovníků a klientů denního stacionáře Diakonie a jejich rodinných příslušníků. Dne 22. ledna 2015 se ve Schlattauerově kavárně uskuteční posezení pro dobrovolníky Diakonie. Prosím všechny dobrovolníky, aby si „rezervovali“ tento den – odpoledne. Pozvánky s přesným časem setkání budou rozeslány na konci prosince. Máme připraveny malé dárečky jako symbolické poděkování za Vaši službu. Dne 16. ledna připravujeme novoroční setkání zaměstnanců Diakonie. Společné povídání bychom chtěli zpestřit „kolem štěstí“, a tak také symbolicky zaměstnancům poděkovat za práci, kterou odvádí. Pokud by někdo z Vás mohl věnovat nějaký hodnotný, pěkný nebo vtipný dárek, nechť se na mne neváhá obrátit. (Fantazii se meze nekladou – může to být sáček ořechů, pytel brambor, kniha, obraz nebo poukaz na seskok padákem). Děkuji, že jste dočetli až sem. Přeji Vám všem pokojný advent, čas k zastavení a naslouchání… Těším se na setkávání s Vámi a spolupráci v příštím roce. Alena Hellerová, tel. 739 324 816 marketing, koordinace dobrovolníků Diakonie – středisko ve Valašském Meziříčí Prosinec 2014

č.160

11

Bohoslužby: 7.12. neděle

9.30

2. adventní, pravidelné bohoslužby

14.12. neděle

9.30

3. adventní, pravidelné bohoslužby

21.12. neděle

9.30

4. adventní, pravidelné bohoslužby

16.00

vánoční divadelní hra dětí a dorostu

24.12. středa

16.00

Štědrý den

25.12. čtvrtek

9.30

Boží hod vánoční, večeře Páně

26.12. pátek

9.30

mučedníka Štěpána, večeře Páně – farář Mojmír Blažek

28.12. neděle

9.30

pravidelné bohoslužby

31.12. středa

16.00

1.1. čtvrtek

9.30

Nový rok, večeře Páně

4.1. neděle

9.30

pravidelné bohoslužby

poděkování za Starý rok

– farář Josef Hurta

Další program v našem kostele:

kdykoli dle dohody Farář Daniel Heller mobil: 777 342 910 pevná linka: 571 161 561 [email protected] Pastorační pracovnice Věra Tyralíková mobil: 723 981 253

Pokladník Eva Janírková mobil: 777 344 994

Adresa sboru:

8.45

nácvik sborového zpěvu

Blahoslavova 3 757 01 Val. Meziříčí telefon do kanceláře: 571 161 560 e-mail: [email protected] číslo účtu u Poštovní spořitelny: 190396260/0300 http://valasskemezirici.evangnet.cz

9.30

bohoslužby

NÁŠ ČASOPIS

16.12. úterý

18.00 – sborový večer s Velkou Lhotou

Pravidelný týdenní program: Středa

18.00

biblická hodina

Čtvrtek

15.30

náboženství

Pátek

18.00

mládež (dle dohody)

Neděle

Úřední hodiny:

Bohoslužby v domově důchodců v Podlesí: Neděle co 14 dní ve 14.00 hod. farář Daniel Heller 7.12., 21.12., 4.1. - pro zájemce sraz u kostela ve 13.30 hod.

Vydáno 7. 12. 2014 Příspěvky, ohlasy a připomínky přijímá: Anna Jelínková Palackého 420/21 757 01 Val. Meziříčí mobil: 721 935 185 [email protected]