T-ball – finálové utkání text Renata Hrušková
Dne 14. íjna 2005 se uskute nilo finálové utkání v T-ballu (pro neználky n co jako baseball). Sout žilo 6 nejlepších tým ze základních škol t ebí ského regionu. Tohoto finálového utkání se ú astnilo 6 sout žních tým a výsledky jsou následující: 1. místo - ZŠ Benešova 2. místo - ZŠ Domamil 3. místo - ZŠ Hrotovice
Dar pro d tské odd lení t ebí ské nemocnice text & foto Renata Hrušková (foto p íloha)
Dne 28. listopadu 2005 v 10:00 hodin se sešli zástupci Studentského parlamentu m sta T ebí e, Hospodá ské komory a Soukromé SOŠ a SOU, s. r. o. s primá em d tského odd lení t ebí ské nemocnice MUDr. Janem Kozákem, aby mu p edali dar ve výši 7.238,-- K . Jedná se o ástku, která byla vybrána na dobrovolném vstupném na mezinárodním veletrhu vzd lávání DIDACTA 2005, kterého se studentský parlament zú astnil jako spolupo adatel. V lo ském roce byl za dobrovolné vstupné zakoupen digitální fotoaparát pro d ti z D tského domova v Hrotovicích.
V knihovn prob hlo pasování prv á k text & foto Renata Hrušková
V úterý 29. listopadu 2005 prob hlo v prostorách M stské knihovny na Mod ínov ulici v T ebí i pasování prv á k ze Základní školy Benešova na nové tená e knihovny. Pasování se ujal starosta m sta T ebí e p. Miloš Mašek za p ítomnosti editelky knihovny pí Marie Do ekalové. D ti obdržely pr kaz do knihovny a drobné dárky. Doufáme, že se jim v knihovn bude líbit a knížka se jim stane „dobrým p ítelem“.
politika
I studentský parlament se ú astnil konference LEHAP
zoom
St ed i na internetu! Za rybníkem je živo!
téma reportáže
Tane ní 2005 Útok na technickou aneb CVVZ 2005
Didacta 2005
rozhovory
Škwor není Šwár! Vypsaná fiXa: "Každý podstatný jméno m že bejt brutální."
zoom
Le Parkour - FreeRun
Belgie Výcvik sociálních dovedností Studenti Mikulášem jazykový koutek kultura
As a homeless
Corpse Bride GEO vychází už i u nás
sport
XVI. Horácká rallye
zábava
Zbran z PC her a skute nost samopaly
Váno ní vtipy Nové sout že + vyhlášení vít z z minulého ísla
Bu me rádi, že jsme rádi... 12/2005 Šéfredaktorka Zuzana Mráziková Redakto i Politika SPMT Zuzana Hobzová Ve ejné d ní Nikola Tesa ová Jakub Nahodil Kultura Jana Polá ková Sport Barbora N mcová Zábava Vla ka Hajná Miroslav Božejovský Jazykový koutek Marek Hovorka iRozhraní Gabriela Malenová Design & grafika Jakub Nahodil Koordinátorka Ing. Renata Hrušková Eviden ní íslo MK R MK R E 15766 Uzáv rka ísla 2. 12. 2005 Datum vydání 12. 12. 2005 Periodicita dvoum sí ník Vydavatel, místo vydání Soukromá SOŠ a SOU, s.r.o. Znojemská 1027, T ebí 674 01 I O 253 255 31 Redakce
[email protected] WWW www.icm-trebic.cz/rozhrani Obálka Jakub Nahodil
[email protected] Tisk obálky Amaprint, s.r.o. Sponzor ísla UNICODE SYSTEMS, s.r.o. Partne i ísla Tento projekt je podpo en Fondem Vyso iny v programu Volný as 2005 a Grantovým systémem m sta T ebí e v programu Prevence kriminality a drogové problematiky.
Letošní rok pomalu kon í a my všichni máme o pár starostí víc nebo mí . Spíš asi víc. Nejinak je tomu na celém sv t – hrozba teroru sílí, rozviklaná západní civilizace se zase chystá utratit astronomické ástky za váno ní dárky, protože to p ekonání každoro ního rekordu už tak jako tak cítí jako svou povinnost, pe ené husy a krocana na mnohých váno n prost ených stolech vyst ídají ryby a b hví co ješt , protože pandemie pta í ch ipky taky není žádná sranda. Místo Ježíška se na nás z televizních obrazovek sm je obtloustlý sta ík v erveném a v reklam na Eurotel je to dokonce jeho ženský a mnohem mladší prot jšek v latexovém oble ku. V tšina lidí zmaten pobíhá okolo a po ád dokola hraje to profláklé divadlo „Já-ješt -nemám-v becžádný-dárky-panebože-panebože“. Jak kdyby Vánoce nebyly pravidelným svátkem a nedalo se na n tudíž v dostate ném p edstihu p ipravit a pak si v klidu vychutnat tu opojnou atmosféru rozsvíceného nám stí obaleného do bílé pe iny. Opravdu jsme natolik hloupí, abychom se ostatn jako každý rok tla ili v obcho áku s tisíci nám podobnými v p edve er Št drého dne? Statistiky dokazují, že ano. Proto vám všem p eji, abyste si p edváno ní as vychutnali a neopomn li jedinou p íležitost ud lat svým bližním aspo táááááákhle mali kou radost. A v bec tím nemyslím dárky pod strome ek. Vždy to, po em toužíme, vždycky závisí na situaci, v jaké se nacházíme. Takže si užívejte všeho krásného a p edevším faktu, že vaší nejv tší a nejhorší starostí je nedostatek imaginace p i shán ní dárk pro široké p íbuzenstvo. Vždy je to krásná starost. A na záv r bych vám cht la jménem celé redakce pop át co nekrásn jší Vánoce, p íjemné po tení v tomhle ísle a nový rok p esn takový, jaký ho chcete mít.
Za celou redakci Zuzana Mrazíková, šéfredaktorka
I studentský parlament se ú astnil konference LEHAP text Renata Hrušková foto Renata Hrušková (+foto p íloha)
Naše m sto m lo est stát se organizátorem konference LEHAP, která prob hla 24. listopadu 2005 v baletním sále divadla Pasáž. Co je to vlastn LEHAP? Celý název zní: Local Environmental and Healthy Action Plan a v p ekladu to znamená: Místní ak ní plán zdraví a životního prost edí. Protože se tato konference konala pod záštitou Zdravého m sta T ebí , poprosila PhDr. Jindra St íbrská Studentský parlament m sta T ebí o vzájemnou spolupráci. Tém vždy je úkolem SPMT postarat se o organiza ní stránku akce tj. prezence, uvád ní host a jejich „pohodlí“. Konferenci zahájil nejvýznamn jší host, a to místohejtmanka kraje Vyso ina Ing. Marie erná. O úvodní slovo se dále postaral zástupce m sta T ebí e Ing. Radek íhal (pro ty z Vás, kte í nev dí kdo tento pán je místostarosta m sta T ebí e). Konferenci m li navštívit i zástupci ministerstva zdravotnictví, ale bohužel jim to sou asná Pro naše m sto je velmi povzbuzující zpráva, situace nedovolila. B hem konference byla že v analýze mediální publicity Zdravých m st, p edstavena internetová hra o podpo e zdraví obcí a region se T ebí umístila na pod názvem dataplan, kterou si m žete 2. míst z 20 m st a kraj Vyso ina se umístil na prohlednout na internetových stránkách 3. míst ze 14 kraj . Nej ast ji se píše www.nszm.cz/dataplan. Tento projekt umí o školství, bezpe nosti, mén však o životním nap íklad porovnávat Zdravá m sta mezi prost edí a zdravotnictví. Nejvíce publikovaným sebou, m žete si zde nalistovat komunitní projektem byl „Pásovec“. Program, který je plánování jednotlivých zdravých m st, zam ený na p ipásání malých d tí rozpo ty m st, obcí a region . do autoseda ek. D tem byly rozdány gumové Ú astníci zde byli seznámeni s výsledky hra ky, které m ly jim i jejich rodi m analýzy pro mediální spolupráci. p ipomenout pás na seda ce.
St ed i na internetu! text Barbora N mcová foto Vladimíra Hajná
Znáte ob anské sdružení ST ED??? Víte, že se s jejich inností m žete seznámit i na internetu? Ano, je to tak! Sdružení t ebí ských dobrovolník rozjelo své webové stránky. ST ED je nestátní neziskovou organizací, jejímž hlavním cílem je vyhledávání dobrovolník ochotných pomáhat d tem a hendikepovaným lidem v problémových životních situacích. Funguje na území bývalého okresu T ebí od roku 2000. Sdružení je mimo jiné od roku 2002 partnerem m sta T ebí p i realizaci
díl ích projekt zam ených do Programu prevence kriminality a drogové problematiky. Tuto neziskovku m žete navštívit v prostorech Klubu mládeže Hájek, kde od lo ského roku sídlí. V sou asné dob ST ED nabízí 5 aktivních program . Tím asi nejznám jším je program P t P (podpora, p átelství, prevence, pé e, pomoc), zam ený na pomoc d tem ve v ku 6 – 15 let. Zasahuje široké spektrum „problémových“ d tí, a už ze sociáln slabých rodin, hyperaktivní nebo „pouze“ s problémy najít si své místo ve spole nosti. Práv t mto d tem se v nuje vždy jeden proškolený dobrovolník. Schází se s ním minimáln jednou do týdne, vymýšlí mu program, u í se s ním, sportuje, pomáhá i radí. A práv vztah navázaný mezi touto dvojicí m že pozd ji „postiženému“ jedinci napomoci. A práv ke školení dobrovolník (nejen t ch z P t P) slouží další z aktivit ST EDu - „Dobrovolnické centrum.“ Zajímavé jsou také programy zam ené na v kovou skupinu 12 – 20 let, bez jakéhokoliv sociálního, vzd lanostního i jiného rozlišení. Snahou programu je nabízet d tem, mládeži a mladým lidem zdarma nejr zn jší aktivity, které jsou jim svým zam ením blízké. A už jsou to pravidelné klubové aktivity, jednorázové akce i víkendové pobyty a letní tábory. Opomenuté nesmí z stat ani „Internetové sociáln -právní a psychologické poradenství“, ve kterém chce ST ED poskytovat lidem základní poradenství z oblasti sociální, právní a psychologické problematiky o nárocích, službách a možnostech, které mohou vy ešit nebo zmírnit obtížnou situaci lidí. A k tomuto programu jsou nezbytné nové internetové stránky, které byly 28. listopadu 2005 spušt ny. Najdete na nich veškeré informace o ST EDu, ale i mnoho zajímavých nám t . Jejich adresa zní: www.stred.info
Za rybníkem je živo! text Barbora N mcová foto Jakub Nahodil
DDM Hrádek otev el novou pobo ku v Borovin . Jak to tam vypadá??? Borovina už dlouhé roky volá po otev ení jakéhokoliv volno asového za ízení pro d ti a mládež. To ví snad v tšina t ebí ských obyvatel. Vyplynulo to i z projektu Studentského parlamentu „Komunitní plánování volno asových aktivit.“ Blýská se na dobré asy? Doufejme, že ano. DDM Hrádek 1. listopadu 2005 slavnostn otev el na bývalé ZŠ Za Rybníkem (dnes ZMVŠ) další „v tev“ své innosti. Nabízí zde za jednotný poplatek 20 K /den pravidelné innosti jako nap . keramika, sportovní, deskové hry i po íta e. Pevn v ím, že se do budoucna nabídka ješt dále rozší í a již dnes vám m žu slíbit, že se Studentský parlament pokusí v této v ci s DDM spolupracovat a uplatnit výsledky výše zmín ného projektu vztahující se práv na Borovinu.
Tane ní 2005 … aneb za átek spole enského života A máme tu erstv vyškolený tým tane ník . Já jsem jedním z nich, a tak vám p ináším takový p ehled, co jsme se b hem 12 týdn nau ili. Kurzy probíhaly jednou týdn ve t ech termínech - v úterý od 17:00 do 19:00 a od 19:30 do 21:30, ve st edu pak od 17:00 do 19:00. Je úterý, 20.zá í, a po T ebí i se za ínají pohybovat nezvykle od ní ti, které normáln potkáváme s ba ohem na zádech, jak si to pádí do školy. Ano, správn , za aly tane ní! A za aly velice svižn . Hned v prvním kurzu se nám po p edstavení tane ního mistra – pana Šime ka a jeho asistent – Pavlínky, Anetky a Vaška, za aly motat nožky a špinit botky. Pan Šime ek nás ut šoval, že tan it se nau í každý, kdo umí chodit. Nicmén p i pohledu na záv re ný kurz te m žu íct, že m l pravdu. Nejprve jsme se u ili nejzákladn jší kroky k val íku, waltzu a mazurce. Prozatímní jednoduchost v nás vzbudila dojem, že to nebude tak „hrozný“.
text & foto Jakub Nahodil (+ foto p íloha)
Následující kurzy za alo pochopiteln p itvrzovat. Jive, cha-cha, polka, pak se p idaly další kroky a už se tomu dalo íkat tanec. Standardní kurzy probíhaly v klasickém tempu „pan Šime ek p edvede, zašprýmuje“ a následuje pánská & dámská volenka. Volenky probíhaly v obvyklém, hektickém tempu, zvlášt pro nás - mladé muže, jelikož narozdíl od ostatních kurz zde p evládala mužská populace. Ti chudáci (nebo š astlivci?), na které se nedostalo, pojmenoval pan Šime ek „sloupoví“ - podle toho, že ur itá skupinka se schovávala za sálovými sloupy. Každopádn pro ty, co si chvilku po kali za sloupy, ekala výhoda toho, že další tanec si mohli vybrat jakoukoliv partnerku. Tomu íkám komfort! Nejproblemati t jším místem, na které si všichni st žovali, byl ovšem tane ní parket. Ten p eci jen nevyhovoval po tu tane ník . Ne, že by to po adatelé nedomysleli, ale zkrátka si na tane ní kurzy chodil každý kdy cht l,
takže na rozdíl od st edy, kde bylo volno, byl úterní ve erní kurz narván k prasknutí. Poslední ty i tane ní se pom rn dost odlišovaly. Nejd íve jsme mohli p edvést sv j um svým rodi m a známým na prodloužené. Ta se konala pro každý termín zvláš v jeden den od 18 do 22 hodin. Oproti p edchozím kurz m zde hrála živá muzika – M.Fialová a J.Švarc. Krom p ehlídky všemožných tanc , které jsme si zatan ili i maminkami, tatínky, a t eba i prarodi i, byl p ipraven doprovodný program v podob vystoupení profesionálního tane ního páru – sourozenc Zajícových. Na tom by ješt nebylo nic moc zajímavého, kdybych vám ne ekl, že tane nici bylo jedenáct a tane níkovi trnáct let. To, jak zvládali ty nejt žší skladby, bylo úžasné (video www.zurnalista.net). Inu, jsme trochu pozadu. Ješt pro nás byla p ipravena tzv.balónková sout ž, kdy jsme si navzájem ušlapávali balónky, p ivázané na partnerov noze. Taky legrace :o). Po prodloužené nás ekaly country tance, p i nichž jsme kone n nemuseli jít do tane ních v kvádru a šatech, ale mohli jsme mít cokoliv, co p ipomíná divoký západ… mimochodem – m li jsme tam i jednu rudou tvá . Velice jsme se pobavili p i tancích letkis (n co jako rock&roll hopsání, p i n mž se
držíte v ad za pas :o) ) a p i tverylce. O výuku a ukázky tanc se postaral country tane ní sbor xy (kterému se te omlouvám, pa jsem zapomn l název). Na záv r si pro nám pan Šime ek p ipravil „sebedestruk ní tanec“ v podob mazurky, akorát vše probíhalo v kle e, brr… Další, p edposlední návšt va byla ve znamení pest e prost ených stol – ili raut. Po napln ní našich b íšek se uvolnil sál a mohli jsme tan it. Tentokrát to ale nebylo klasické tan ení, pon vadž sálem se rozléhaly tóny hudebního dua Amadeus. Jejich písn od skupin Karma, O-Zone apod. nenechaly nikoho sed t a za okamžik to zde bylo jak na diskotéce. A nastalo vyvrcholení naších kurz – zkrátka záv re ná. Tentokrát vše probíhalo jako na prodloužené, akorát s tím rozdílem, že zde probíhala sout ž tane ních pár . Té se ú astnilo zhruba 12 pár (dle kurzu), z kterých se poté vybralo 5-6 nejúsp šn jších, jenž se potom utkaly ve finále. T i nejlepší páry byly potom vyhlášeny.
Jedna v c, co m zaráží, je to, že dva úterní termíny byly narozdíl od st ede ního termínu slou eny p i rautu a záv re né do sebe. No, aspo nám tam nebyla zima :o). Ke konci se pustilo n kolik ploužák a pan Šime ek a jeho asistenti se s námi rozlou ili. Suma sumárum jsme se nau ili: waltz, tango, slowfoxtrot, quickstep, val ík, polku, mazurku, jive, rock&roll, blues, slowrock, sambu, cha-chu, letkis a country tance – nap . tverylku. Celkov tedy p es 15 tanc , což do za átku spole enského života ur it sta í. Jsem zv dav, zda toho využijeme a budeme za átkem roku chodit na plesy. Ale jedno je jisté – um t tancovat se hodí vždycky!
Útok na technickou aneb CVVZ 2005 text Barbora N mcová foto Oficiální CD CVVZ (+ foto p íloha)
www.cvvz.cz Všimli jste si o víkendu 18. – 20. listopadu 2005, že se v „našem m st “ n jak záhadn a rychle rozmnožilo obyvatelstvo? Bylo vám divné, když jste v tšinou v okolí SPŠT potkávali lidi po ád v tomtéž tri ku? Opravdu nevíte pro to všechno??? Vysv tlení je celkem jednoduché! T ebí se totiž letos stala po adatelským m stem Celostátní velké vým ny zkušeností (CVVZ). Po ád z stáváte v mžitkách a ptáte se, co to vlastn ta CVVZka je a k emu slouží? Odpov doufám naleznete v tomto lánku. Pro za átek však prost a jednoduše. CVVZ = Setkání organizátor , vedoucích nejr zn jších organizací, instruktor , ale i naprostých „laik “, kte í mají blízko k d tem, práci s nimi, i organizaci v jakémkoliv slova smyslu. Sjíždí se na ni každoro n víc a víc lidi ek z celé eské republiky i Slovenska a rok od roku se m ní celý nám t této dnes již „gigantické akce“. Už máte alespo p edstavu?
T ebí ští organizáto i letos nabídli obrovsky pestrou paletu program rozd lenou do n kolika kategorií. Mezi nejatraktivn jší dílny nap íklad pat ilo malování na tvá i no ní výsadek. V seminá ích jste si zase mohli poslechnout p ednášky „ost ílených borc “, kte í mají s danou tématikou dlouholeté zkušenosti, zatím co v diskusních fórech se k ožehavým otázkám mohl vyjád it naprosto každý. Ani v dob tzv. osobního volna nemusel nikdo trp t nudou. Velká herna deskových her, ajovna, filmový festival, bufety i „pouhé“ stánky jednotlivých organizací jste mohli navštívit tak ka 24 hodin denn . Po ve erech jste mimo jiné mohli posed t p i trošce folku s Hankou Hložkovou i Pavlem Pokorným. „Návrat ke ko en m“, to bylo motto pro T ebí 2005. Návrat k atmosfé e, která všem m la p ipomenout, že práce s d tmi není jen zábavou, ale p edevším d ležitým posláním. P ipomenout, že všech zhruba 1300 lidí, kte í na tuto t ídenní akci p ijeli,
se snaží ctít Mikin v výrok z Bud jovic, kde Mikin pronesl: „Nevypl ujeme volný as d tí, formujeme jejich budoucnost.“.
V rámci letošní CVVZky se pro ve ejnost otev el i t ebí ský „V trník“. Návšt vníci si mohli po dobu t í týdn prohlédnout výstavu pod názvem „ST ÍPKY ZE ŽIVOTA A DÍLA JAROSLAVA FOGLARA“, kterou p ipravil studentský klub katolického gymnázia Halahoj. Moc m mrzelo, že jsem vám nestihla zdokumentovat, jak vypadá, když se takhle v ned li v poledne naplní t ebí ské vlakové nádraží k prasknutí (tak tak, že se nástupišt neprobo í), poté p ijede brn nský rychlík a ta masa nadšených lidí se doslova cpe dovnit ! Ten pohled je neuv itelný…však netrvá dlouho a fo áky, jak jist všichni známe, bývají obvykle až naspod batohu =).
Jelikož se CVVZka koná každoro n v jiném m st R, pat il záv re ný ceremoniál p evážn volb po adatelského m sta pro rok 2007 a p edání „Organizátorského pádla“ Ostravák m, jež budou hostitelé v roce 2006. Krutý boj nakonec dopadl smutn pro P erov a proto se za dva roky setkáme v Jihlav . Záv re ným p ekvapením Jí a s Honzou zasko ili asi každého. Koncert skupiny Kamelot jen pro „CVVZáky“ ekal opravdu málokdo.
Významnost CVVZky podpo ili i Ministryn školství, mládeže a t lovýchovy JUDr. Petra Buzková, hejtman kraje Vyso ina RNDr. Miloš Vystr il a starosta m sta T ebí Miloš Mašek, kte í nad akcí p evzali záštitu. Setkání podpo ila i ada sponzor a grant . Bez této pomoci by se totiž v tšina ú astník ani nenajedla.
Na záv r mi dovolte pod kovat všem cca. 150 organizátor m, a už z OS Kadet, Junáka, Sokola, Skautu, studentského klubu KG Halahoj i jiné organizace za práci, kterou nejenom daný víkend odvád li. Ale také vedení škol, na kterých se CVVZka odehrávala, tzn. SPŠT, ZŠ Kpt. Jaroše a ZŠ TGM. DODATEK: V úterý jsem probírala CVVZku s jedním svým kamarádem a utkv la mi v hlav jedna krásná v c. Na otázku: „A co se ti nejvíc líbilo?“ mi jen tak, mezi e í, odpov d l asi takto: „Víš co? Ta hymna. To, jak stáli všichni v té velké hale a zpívali. Nikdy jsem si ani nemyslel, že státní hymna v tolika lidech m že znít tak krásn !“ Tento Míš v komentá myslím nepot ebuje nic dalšího, snad jen, že i takováto vzpomínka m že z stat po CVVZce. A není to krásné?
Didacta 2005 text Gabriela Malenová foto Gabriela Malenová, Jakub Nahodil (+ foto p íloha)
Jako každoro n stojí v t chto m sících žáci devátých t íd p ed životním rozhodnutím ohledn volby st ední školy. V tšina z nich však svou laxností a nerozhodností spíše p ivádí k šílenství rodi e, kte í mají z výb ru mnohdy t žší hlavu, než jejich d ti. Z pr zkum vyplývá, že t i m síce p ed p ijíma kami (které budou 24. 2. 2006) není o své budoucnosti ješt rozhodnutá celá t etina devá ák . Jejich volbu jim mohl usnadnit již 10. ro ník mezinárodního veletrhu vzd lávání DIDACTA organizovaný Hospodá skou komorou T ebí , který se konal 2.-3. 11. v prostorách SPŠT. Jak ekl editel Didacty Karel Vaverka: „Didacta pat í k podzimu stejn jako padající listí.“ Oproti lo sku nedoznala krom nového prost edí výrazn jších zm n, takže návšt vníci si mohli jako tradi n prohlédnout n kolik desítek stánk s prezentacemi škol nejen
z T ebí ska, ale nap íklad i z rakouského Retzu, zkusit si p ijíma ky nane isto i anketu z oblasti ekologie, zahrát si fotbálek v t locvi n atd.
Zatímco prostory školy se za ínaly plnit davy, v sále se st íhala páska, pronášely se pochvalné a apelující e i, vtipkovalo se. Úvodní e níci ( asto velké ryby- nap . nám stkyn ministryn školství Alena Šterbová, místostarosta T ebí e pan Karas nebo hejtman Miloš Vysko il) se vícemén opakovali, v projevech zazn lo to samé, jen v jiných verzích- chvála na Didactu, stížnosti p edevším na odliv mozk , kladení d razu na vzd lání jako investici do budoucnosti („Duševní bohatství nám nikdo neukradne.“). Není mi však moc jasné, jaký význam m lo sm rovat tyto bezesporu hluboké a naléhavé myšlenky obecenstvu,
složenému p evážn z dosp lých- editel škol, zástupc m sta, noviná … pro ty, kte í už dávno nemusí v této problematice tápat.
Krátce po oficiálním zahájení už byla budova plná pobíhajících lidí, úzké chodby byly asto p í inou dopravní zácpu a u nejprestižn jších stánk byla hlava na hlav . A jak zú astn ní hodnotili nové prostory? „Já si myslím, že kde jinde by žáci m li poznávat nové v ci než zase ve škole. Takže pro by se ta akce nemohla odehrávat v prost edí, které žáci bezprost edn znají?“ ekl editel Gymnázia T ebí Radek Blažek. Stejného názoru byla v tšina dotázaných. Jen starosta T ebí e Miloš Mašek se sv il, že minulé prostory mu vyhovovaly víc: „V Pasáži mi p išlo, že to bylo víc pohromad . Tady se mi to zdá takový nep ehledný. lov k se tam leh eji vracel do míst, který si cht l prohlídnout znova. Ale organizáto i holt museli vycházet toho, co je v možnostech a tam to prost nešlo zrealizovat.“
Ale nebu me naivní. I když je Didacta bezesporu hojn navšt vovaná, ne všichni studenti se sem ženou za vzd láním a informacemi. Co t sem p ivedlo? zeptala jsem se patnáctileté dívky. Škola, výb r školy, odpov d la. A usnadní ti to rozhodování, co myslíš? Ne. Takže už máš n jakou školu vybranou? Jo. Takže sem jdeš jenom aby ses ulila ze školy. Jo. Má Didacta tedy pro žáky v bec význam? „To záleží na t ch d tech. Když d ti navštíví Didactu a budou se po ádn dívat, tak jim to rozhodování ur it usnadní. Pokud sem p jdou jenom z povinnosti, tak jim to stejn nepom že. Je to vždycky na konkrétním lov ku, aby se rozhodl, aby v d l, co chce a potom po informacích, které chce zjistit, vypátrat. A Didacta je tady proto, aby potom m la ty informace k dispozici na co nejlepší úrovni. A to si myslím, že se Didact poda ilo. Je to jen na t ch mladých lidech, aby si uv domili, že to nejcenn jší, co te m žou získat, navíc zadarmo, je vzd lání, což je moc nezajímá, protože mají tendenci bavit se n ím jiným, co není zadarmo, ale je to pro n zajímav jší.“ ekl nám hejtman kraje Vyso ina Miloš Vysko il. Suma sumárum- za dva dny navštívilo Didactu n kolik tisíc lidí. N kte í z nich ze zájmu, jiní z nudy. Jak ekl jeden z Rakouských vystavovatel z Gmündu (bohužel jsem si nezapamatovala jméno): „ eští studenti jsou ti nejlepší studenti a mají výbornou budoucnost.“ Záleží pouze na nich (no dob e, ob as taky hlavn na rodi ích), kterou cestu si vyberou a do kterých lavic v zá í usednou.
text Jakub Nahodil foto Jakub Nahodil (+ foto p íloha)
Na letošním 15.ro níku veletrhu informa ních technologií, konaném v Brn , jsem nemohl chyb t. Ten byl oproti minulým zkrácen „pouze“ na ty i dny – 24. -27. íjna. Do kal se ovšem také ješt jedny podstatné zm ny – byl k n mu p ipojen 1.ro ník veletrhu Digitex, který od Invexu p ebral odv tví spot ební elektroniky a po íta ových her. A tak v tšinu mladých návšt vník zajímal práv Digitex. Oba veletrhy ale m ly spole nou vstupenku, a tak rozd lení veletrhu bylo vícemén jen pro ur itou p ehlednost. Celkem navštívilo veletrh zhruba 110.000 platících návšt vník a po et vystavovatel byl 635. Nejen kv li t mto údaj m se veletrh oborov adí na 4.místo na sv t . Snad nejv tšího zájmu se do kala digitální fotografie. Nejlépe byla na tom firma Canon, kde krom klasické p edvád ky byla možnost vyfotit si v ateliéru profesionální modelky. Neváhal jsem a mé dílko naleznete na mých www. Zajímavá také byla výstava historických po íta , kde na pár desítkách 2 m jste si prohlédli spousty vymožeností (dnes už šrotu) minulého století. Za firmu Eurotel p edstavoval moderátor Aleš Háma novou
generaci komunikace – videotelefonování (UMTS). Microsoft p edvád l v praxi nový opera ní systém Windows Media Center. Prý to má spravovat vymoženosti domácnosti. Nedokáži si p edstavit, že p i vybírání jídla z lednice by nasko ilo „Máte nadváhu, lednice je zablokována“. Hlavním tahákem pro teenagery bylo
Mistrovstní R v po íta ových hrách a kvalifika ní turnaj na herní „olympiádu“ World Cyber Games. Hned vedle turnaj probíhaly akce herních asopis Gamestar a Doup .
Klasicky jste zde mohli dostat do hlavy rozhazujícími cédé ky, nebo t eba 0,5 l nápojem. Tzv. sb ra propisek a leták zde bylo žel zase požehnan . Ve st edu si zde firma Olympus p ipravila ješt takový bonbónek – mezi pavilony hrála živ (a taky hodn nahlas) DJ Lucca. Mám tu možnost porovnat všechny ty i dny – nejvíc se mi líbilo pond lí – odborný den, kde kv li vstupnému 500 K zde bylo doslova
jen pár lidí. Oba veletrhy byly letos velice povedené, ovšem na rozdíl od konkurent se zde moc nep edstavují nové hardwarové produkty, což je škoda. Nicmén , pokud jste letos p ijeli, neud lali jste chybu. K vid ní toho bylo spousty a ani já jsem nesta il za ty i dny projít všechny expozice. P íští rok je Invex – Digitex naplánován na 23. -27. íjna.
Škwor není Šwár! text Nikola Tesa ová foto www.skwor.cz
Již každoro n k nám vítá kapela Škwor, ale ješt zde nikdy nebyli v rámci turné.. V pátek 14.10.2005 k nám p ijeli ke svému novému CD Amerika. Zavítali k nám v plné sestav : Petr Hrdli ka, Leo Holan, Tomáš kmec a Martin Pelc. Všem nám zde ukázali, že jsou výborná kapela a že jdou po ád nahoru… JAK JSTE SE DALI DOHROMADY? My jsme se znali už od mali ka. Jsme tak r zn zpytlíkovaní dohromady. Z hospod i jiných kapel… JAK VÁS NAPADL NÁZEV ŠKWOR? No, napadlo to našeho bývalého bubeníka. On to nebyl Škwor, ale Skwar. Pokaždé, když jsme n kam p ijeli, tak jsme byli Šwár, Šwára. Tak jsme si ekli, že dáme eský název Škwor.
MÁTE PO ÁD STEJNÉ SLOŽENÍ OD VAŠEHO ZA ATKU? Nemáme, došlo tam ke zm nám na bubenickém postu. Dneska je tady Martin Pelc, který je jakoby v 3. po adí a myslim si, že stav se stává setrva ným. JAK DLOUHO UŽ HRAJETE? V téhle sestav hrajeme už 7 let. KDE BERETE INSPIRACI NA VAŠE TEXTY? Dá se íct, že tak r zn , prost sedím doma a n co m napadne. A také když si t eba ve er pustím zprávy a nebo si ráno p e tu noviny. Je po ád o em psát. POSLOUCHÁTE SVOJI MUZIKU? Ne. No takhle, v dob p ed natá ením, p i natá ení a lehce po natá ení ano. Pak samoz ejm jenom p i produkci… KDE RAD JI HRAJETE, VENKU NEBO UVNIT ? My hrajeme rádi všude tam, kde jsou dob í lidi. CO ÍKÁTE TADY NA PUBLIKUM U NÁS? Publikum tady bylo vždycky v pohod , ale musím bohužel íct, že loni bylo víc lidí než dnes. Na druhou stranu si myslím, že jsme jim n co ukázali, že i ta kapelka jde nahoru a snaží se t m lidem dát n co víc než b žnou show... JAK SE VÁM TADY HRÁLO V SRPNU NA WIMSU? Jasn motorká skej sraz. My je v tšinou nevyhledáváme, oni nás taky ne. Nicmén musím íct, že kdekoliv jsme letos byli, tam to bylo vesm s v elé a dobré, takže jsme s tím nem li problém. A taky jsem si všiml, že na motosrazech je hodn lidí, kte í tam jdou vyložen kv li tý muzice a podívat se na motorky a jsou tam i b žní lidi.
Vypsaná fiXa: "Každý podstatný jméno m že bejt brutální." text Gabriela Malenová, Jan Kolá
foto Jakub Nahodil, Medo, Chestra (+ foto p íloha)
P iznám se, že jsem nev d la, co ekat od autora text jako "Rozto íme mrtvýho ápa nad hlavou ..." nebo "Te e mi, te e po ruce má vlastní ranní poluce ...". Ale Márdi - zp vák skupiny VYPSANÁ FIXA m mile p ekvapil, je to inteligentní lov k, který má v život jasno, je možná jen malinko výst edn jší. 3. listopadu koncertovala tahle stále oblíben jší kapela i u nás v T ebí i. P ed vystoupením jsme Márdiho ješt trochu zdrželi a povídali si- o poluci, hudb , drogách a alkoholu... Tady je výb r toho nejlepšího.
M by zajímalo, jak vznikl název Vypsaná fiXa. Já nechápu, jak tohleto m že n koho napadnout. :-) To normáln vymyslel m j brácha. My jsme spolu m li bytovou kapelu, když nám bylo asi 10, a nahrávali jsme t eba zvuky záchodu nebo prd ní. A potom jsme vydali desku a te jsme p emejšleli, jak to pojmenovat. A brácha se podíval na st l a tam byly takový vypsaný fixy. To je originální. A pak jsme se jakoby s bráchou rozpadli a když jsme pozd ji zakládali kapelu, tak jsme po tom zase sáhli, že to je dobrý jméno. Máte t i vydaný alba. Který z nich je komer n nejúsp šn jší a na který jste nejvíc pyšní? Tak m se líbí všecky, já žádný nevypichuju- tohle je dobrý, tohle špatný. Všechny mám rád. No… ale je fakt, že to poslední si doma taky ob as pustím. Co rádi pijete? Já tady mám houbu, což je kola s vínem, to je docela dobrý… A pive ko si taky dáte ur it . No já t eba p ed koncertem ne, protože mi to vždycky slepí hlasivky a já pak nem žu zpívat. Po vín se mi zpívá dob e, ale že bysme se ožírali p ed koncertem, tak to ne. A jakej máte vztah k drogám? Tak já jsem si n jaký ty leh í prozkoumal a myslím, že to nemám zapot ebí. Vzpomínáte na sv j první koncert? No, to jsme hráli v kravín . V takový vesnici za Pardubicemi. A n jaký perli ky z koncertu, n jaká p íhoda… T eba taky na tom koncert jsem p išel k mikrofonu, že za nu poprvý zpívat, a on m hrozn probil. Dostal jsem strašnou ránu elektrickým proudem a od tý doby to tak n jak za alo. Od tý doby zvládáš vysoký tóny :-) No všechno. Od tý doby jsem si íkal, že je to m j osud. Jakej se vám na koncert stal nejv tší trapas? Nejv tší trapas? Jednou Pítrs (bubeník, pozn. autora) zlomil všechny pali ky a už žádný nem l. Vedle klubu byl sklep a on tam asi 20 minut hrabal a n jaký hledal. Ale našel. Na koncert na Bé ku, asi p ed 2 rokama, jste na sebe p i vystoupení plivali. D láte to asto? No tak ješt n kdy jo, ale my jsme od sebe pak chytali ch ipku a tak. Zrovna minule jsme na sebe plivali a kytarista s náma tady te není, protože má tu ch ipku, takže hrajeme t i.
A co to znamená, to plivání? To je zvláštní. To znamená, že si v íme navzájem, že na sebe dokážeme i flusnout. To je takovej spojovací moment. Musíš po ád držet kytaru, takže nem žeš p ijít a poplácat ostatní po rameni: „To je dobrý.“ Takže na n j plivneš a on na tebe plivne zpátky. Znamení d v ry. Ale normáln to ned láme. B hem koncertu mi to p ijde dobrý, ale kdyby na m flusnul n kde mimo, tak by mi to vadilo. Jsou to vlastn takový body: bod kytarista plive na bod basista ten plive na bod bubeník. Ale te už to d láme mí , protože ony nám potom nadávají kapely, který hrajou po nás, že je tam všude zaflusáno a že mají t eba na klávesách plivanec. Vy hodn jezdíte i za hranice, hrajete t eba v Polsku a N mecku. Jak vás bere publikum, který nerozumí text m, eštin ? Dob e. Ono t eba ani na koncertech v esku moc nerozumíš text m. V Polsku nemáme žádný problémy, možná je to tam i lepší. Co všechno je pro tebe brutální? Tak vlastn každý podstatný jméno m že bejt brutální. Brutální… k eslo, lov k… cokoli. Záleží na tom, v jaký fázi toho p ídavného jména se ta v c nachází. Ono se to tak st ídá, n kdy to brutální je, n kdy ne. Vaše poslední album se jmenuje Krása nesmírná. etls tu pohádku? M to etla máma. Když jsem byl malej, tak jsem byl po ád nemocnej, tak se u m s babi kou st ídaly a etly mi pohádky. Pro m to bylo takový strašidelný v tý dob . A te ? Když jsem to doma našel, tak jsem si to p e etl znova do konce a bylo to takový nostalgický. Vzpomínal jsem na to období, kdy jsem byl malej. Poznávají vás lidi na ulici? Tak n kdy t eba n kdo p ijde a ekne, že byl na koncert , a že se mu to líbilo, to je docela p kný. A nebo nedávno jsem ekal na vlak a p išel n jakej borec a ekl, že m l blbý období a ta deska že mu pomohla. To bylo dobrý. Ale že by na nás n kde vali, to ne. Tak zas špatn na tom nejsem :-)
Máš n jaký životní období, na který bys nejradši zapomn l? Je jasný, že v život jsou i špatný období. Ta sinusoida furt n jak jede a nem žeš bejt jenom naho e. M l jsem takový období, když m zt ískali skinheadi p ed nádražím. M l jsem natrženou celou elist a musel jsem ležet asi 3 m síce v nemocnici. Pro t zmlátili? Jen tak ze srandy? Jen tak. Prost jdeš a oni t zmlátí, protože je to baví. To jsem m l strach, že už nikdy nebudu moct zpívat, byl jsem takovej celej zdrátovanej… Tys d lal vejšku- pajdák- eština, d jepis. Máš ješt as se tomu v novat? M t eba ta historie po ád zajímá, ob as si t eba zajdu do archivu a hrabu se tam v n jakých v cech. Píšu knížku o takovým m st , souvisí to s Pardubicema, takže tam hledám materiál. Umíš si p edstavit, že až skon íš v kapele, tak p jdeš n kam u it? To bych necht l. Protože já jsem potom pracoval t eba s postiženejma d tma, chvíli jsem d lal i ve výchovným ústavu a n jak m ta u itelská vize potom opustila.
Le Parkour - FreeRun text Petr Sýkora foto 3run.co.uk
Všimli jste si už n kdy v televizi i venku na ulici, jak se skupina blázn prohání po st echách dom , ská e ze zdi na ze , vrhá se z nemalých výšek dol k zemi a za letu se to í a rotují všemi sm ry? Zajímá Vás, co je to za lidi a ím se to asi baví? Le Parkour, neboli dnes již ast jší užití „Freerun“, je pom rn mladý sport, který v 80. letech minulého století založil David Belle a jehož mate skou zemí je Francie, odkud také pochází samotný název Le Parkour.
Ale co to vlastn Le Parkour je? Když David Belle zakládal s hrstkou kamarád tento nový extrémní sport, cht l se odlišit od všech ostatních a mít v tomto sm ru úplnou svobodu pohybu. Inspiroval se hlavn asijskými a samurajskými bojovými um ními, které skloubil s ješt n kolika dalšími prvky a vytvo il úpln novou aktivitu spo ívající v p ekonávání r zných p ekážek po celém m st i v p írod . Smysl Le parkour znamená ve své podstat : „nakresli rovnou áru na map m sta z bodu A do bodu B a pak d lej co umíš. Nehled na p ekážky nic neobcházej a jdi p ímo k cíli.“ Pro efekt se p i p ekonávání p ekážek d lají r zné triky v p eskoku i vylezení, jiné jsou pouze akrobatické ( salta, p emety, vruty, backflipy…), asto spojené v jediném skoku. To aby se bylo taky na co dívat. A na tom všem hodn záleží. Um ní pohybu – Freeruning. To je to s ím se budeme na ulicích tém s jistotou setkávat stále ast ji. Tento druh sportu láká po ád více mladých lidí ve v ku od 15 do 25 let po celém sv t , a tak se není emu divit. Avšak nesta í um t jen triky, jde hlavn o to, aby všechny navazovaly plynule jak v rychlosti, tak v esteti nosti. Jedná se svým zp sobem o hodn kreativní sport ve kterém je skute n neomezené množství variací a zp sob jak ukázat co ve vás je. Každý Freeruner se po ase za ne na v tšinu ulic dívat jako malí na isté plátno, na kterém m že vzniknout úžasná podívaná. A protože se Freerun provozuje hlavn na ve ejných místech, vždy se najde n kdo, kdo bude se zájmem a uznáním sledovat Vaše originální kousky. Myslím, že v této chvíli si už všichni zajisté uv domujete, že Freerun není pro každého. A je to skute n tak. Freerun vyžaduje velmi dobrou fyzickou kondici a hlavn hodn trénování v t locvi n se zkušenými a zasv cenými lidmi. Trénink za áte ník na vlastní p st mimo t locvi nu by nemusel dob e skon it! Já se tomuto sportu v nuji už asi p l roku a v te, že u ení není otázkou n kolika týdn , stejn tak jako riziko zran ní, které je zna né.
Belgie text Gabriela Malenová foto Gabriela Malenová
Kodrcali jsme si to autobusem na sever. Sedadla nebyla ideálním místem na spaní a 17-ti hodinovou cestu nám ješt zp íjem oval astý budí ek kv li racím p estávkám. Zmuchlaní a poma kaní jsme vylezli v Antverpách- skupince belgických hoch chvilku trvalo, než je napadlo pomoci funícím holkám s t žkými kufry. Kone n jsme byli v Belgii- zemi okolády, piva, vaflí, hranolek, Rubense a Evropské unie. První setkání s našimi hostiteli bylo rozpa ité, proto jsem uvítala sraz s ostatními v centru m sta. Když belgické dívky napsaly do dotazník , že jejich neoblíben jší inností je nakupování, nev ila jsem tomu. Te jsem to ale zažila na vlastní k ži- holky b haly od obchodu k obchodu a všichni kluci je jako pejsci poslušn následovali. Namítali jsme, že bychom si šli rad ji n kam sednout =) na kafe, do restaurace). Tak jsme sed li. Na lavi ce na nám stí. Mým nejlepším kamarádem se na následujících 14 dní stal anglický slovní ek. Ú edním jazykem je sice vlámština (taková chrochtavá n m ina), ale málokdo neumí anglicky. Hodn rozší ená je francouzština a n m in Belgi ané rozumí asi jako my slovenštin . Moje rozhovory s host-rodi i v tšinou probíhaly v mixu angli tiny, n m iny… a eských nadávek. eské nadávky byly mimochodem první, co se Belgi ané nau ili. Když nám došla zásoba eských vulgarism , u ili jsme je prost citov zabarvená oslovení. Belgi ané nic netuše na sebe potom pok ikovali: “Ty beruško!“ nebo „Brou ku!“ v domn ní, že si nadávají, takže byli spokojení. Jako dárek jsem rodin p ivezla slivovici. Rodi m se rozzá ily o i, náš tradi ní alkohol evidentn znali. V Belgii se totiž d ív jezdilo na
povinné exkurze do Prahy a je vid t, že jsou v ci, na které se ani po dvaceti letech nezapomíná :-) esko pro Belgi any není úpln neznámou
zemí. V tšina lidí ihned za ala vyjmenovávat známé fotbalisty a hokejisty, n kdy i tenisty i jiné sportovce, rodi e si asto vzpomn li na Dvo áka a Smetanu, n kdy i Kafku. O to horší bylo, když nás paní pr vodkyn v Antverpské radnici uvítala se slovy: „Tak jsem se dozv d la, že tu máme i studenty z eskoslovenska.“ nebo když host-maminka mojí kamarádky zabodla prst do mapy, ukázala
na Polsko a nadšen ekla: “Tohle je tvoje zem , že?“. Ani 12 let od rozd lení nebo spole né soužití v EU asi nedokáže zm nit zažité p edstavy o jakési bezvýznamné zemi ce na východ . A i když nejste fanoušky fotbalu, v tu chvíli byste nejradši objímali všechny ty Baroše, Nedv dy, echy a Poborské, díky kterým nejsme jen jedna ze stovek bezejmenných skvrn na map . Zkuste se zeptat kteréhokoli echa, kdo má nejlepší pivo na sv t . Dostanete ur it jednozna nou odpov . Problémem je, že stejn jako eši, tak i Belgi ané se rádi chlubí a tvrdí o svém pivu, že je nejlepší na sv t . To jejich je mnohem siln jší a nedá se proto pít po p llitrech. Má sv j zvláštní rituál a speciální skleni ky. Pro naše pivo však hovo í mimo jiné i cena- pro si to nep iznat, R je jednou z mála zemí, kde je tenhle nápoj levn jší než t eba cola nebo minerálka. Rozhodnutí pro m není jednozna né- každé pivo má svoje pro i proti. Pivo je také jedna z v cí, na kterou se belgi tí studenti nejvíc t ší do eska. V tšina z nich ale narazí na bariéru eských zákon . Oproti Belgii, kde je spodní hranice 16 let , se u nás totiž m že nalévat pouze zletilým. Zvláštní jsou taky r zné d sledky pití alkoholu. Zatímco u nás vidí opilci bílé myšky, belgickým alkoholik m ská ou p ed o ima r žoví sloni. :-) Nejv tším problémem pro nás bylo zvyknout si na odlišný zp sob stravování. V Belgii totiž není hlavním jídlem ob d, ale ve e e, kdy se rodina schází po celém dni u jednoho stolu. Na rozdílné zvyky- absenci sva in a odbyté ob dy, nejvíc doplácela naše kru ící b íška. Typické belgické jídlo jsou hranolky, bagety a sendvi e, vafle, okoláda. Málokdo ví, že hranolky nevznikly ani v Americe ani ve Francii, ale práv v Belgii. Jsou proto v této zemi jakýmsi univerzálním
jídlem stejn jako všudyp ítomné sendvi e, které nám maminky p ipravovaly k snídani, sva in , ob du … Musím p iznat, že po týdnu mi lezly i ušima. R je jedinou zemí, kde se slaví Velikonoce tradi ní pomlázkou a malovanými vají ky. V Belgii se d tem schovávají okoládová vejce do zahrady. Proto byli kluci nadšení naším unikátním zp sobem slavení tohoto svátku. asto pak íkali: „Povídejte nám ješt jednou tu pohádku o bití holek. We love this story!“ :-) Není tajemstvím, že na eské studenty jsou ve vzd lání kladeny v tší nároky než na ostatní národnosti. Možná proto nás tolik šokovaly „znalosti“ Belgi an . Za alo to v autobuse, když jsme jeli kolem kavárny Hemingway. Po chvilce jsme s p ekvapením zjistili, že v tšina Belgi an v bec netuší, že n kdo toho jména v bec žil. Když se nechytali ani u jmen jako Goethe, Remarque a Hugo, zkusili jsme u itele. Ti na tom nebyli o moc líp. Korunu tomu nasadili kluci, kte í o melodii hymny Evropské unie prohlásili, že tuhle písni ku p ece znají, že ji zpívají o Vánocích :-) A pak najednou p išlo lou ení a my jsme zjistili, že ti Belgi ané vlastn nejsou tak špatní a že nám asi budou chyb t i se svými mouchami, Hemingwayem a vlámským žvatláním stejn jako jejich rodi e, škola i ty všudyp ítomné sendvi e :-) P esto jsem se t šila dom . Za t ch 14 dní se z vás stanou hrozní patrioti, jste hrdí na každi kou v c, která je tam, 1000 km na výchd . A navíceští fotbalisté postoupili z baráže na mistrovství sv ta. Kluci, d kujem! Ani nevíte, co d láte pro naši malou zemi ku. Možná si pak n kde v Belgii eknou: „Aha, Baroš, Koller- to jsou eši. Ale vždy R je s náma v Evropský unii! A nebyli oni d ív eskoslovensko?“
Výcvik sociálních dovedností text & foto Renata Hrušková
Letošní výcvik sociálních dovedností ur ený pro 2. ro ník oboru ve ejnoprávní innost se konal v RS Drak K ižanov ve dnech 10. – 12. íjna 2005. Byl zam ený p edevším na sociální percepci, sebepoznávání, silné a slabé stránky, komunikaci, sebeúctu a posilování vlastní odpov dnosti. Na základ záv re ného dotazníku byly pozitivn vyzdvihovány aktivity zam ené p edevším na „sílu“ osobnosti, dále to byl „Soud zlomyslného vlka“ a aktivity prokazující d v ru v t ídní kolektiv. Zajímavá byla také v dnešní dob velice aktuální témata a to Big Brother, Vyvolení a Vým na manželek. Z psychologického hlediska se rozvinula široká diskuse nad významem po ad , chování jednotlivých „vyvolených“, reakce okolí apod. Ne ekanou akcí bylo vyhlášení výb rového ízení pro zajímavé pracovní místo. P ípravu na p ijímací pohovor a prezentaci vlastní osoby vzali n kte í ú astníci velmi vážn . Bohužel, n kte í nenašli v sob tolik odvahy, aby p edstoupili p ed výb rovou komisi. Nejv tším ocen ním byla v záv ru výcviku hra „Místo po pravici je volné“, která m la ukázat na klady jedinc , které byly odhaleny v pr b hu výcviku. Na výcviku vznikla kniha s názvem „To jsme my…“ Myslím si, že výcvik m l pozitivní vliv na utvá ení pozitivního klima t ída, a že se zde stmelil kolektiv.
Studenti Mikulášem text & foto Zuzana Hobzová
Studentská spole nost VESKA p i Soukromé SOŠ a SOU, s. r. o. uspo ádala pro d ti v pátek 2. prosince 2005 mikulášskou besídku plnou her a p ekvapení. A myslíte si, že p išel i Mikuláš s ertem? Na soukromé SOŠ a SOU, s. r. o. studenti t etího ro níku zakládají studentskou spole nost v rámci projektu Junior Achievement. Studenti svoji spole nost nazývají „Veska“ a každodenn zajiš ují pro svoje spolužáky v budov školy ob erstvení. Mimo této innosti se studenti rozhodli v letošním roce uspo ádat n kolik zábavných akcí pro d ti. Jednou z nich byla mikulášská besídka, která prob hla na konci minulého týdne v budov školy. Studenti si celý týden pe liv p ipravovali nejr zn jší sout že pro své malé návšt vníky. P ed za átkem besídky vyzdobili dv t ídy, aby navodili tu pravou váno ní atmosféru.
V jedné místnosti se nacházelo n kolik herních stanoviš , kde d ti mohly vyzkoušet svoji šikovnost. Nejvíce se líbilo chytání rybi ek a lepení váno ního et zu. Dále si návšt vníci mohli vyzkoušet jak rychle složí puzzle a také si m li možnost vyrobit papírového and lí ka nebo si vybarvit obli ej erta. Svoji rychlost a p esnost si vyzkoušeli p i navlékání korálek a také p i házení mí ku do otev ené tlamy lva. Když už byly d ti nedo kavé, p esunuli jsme se všichni spole n do druhé místnosti, která byla p ipravena na návšt vu tolik o ekávaného Mikuláše. Ty nejmenší se p irozen bály, ale skoro všechny d ti p ednesly p ipravenou básni ku a za to od and la dostaly malou pozornost. Aby to nebylo ostatním líto, p inesl ertík ve svém pytli pro všechny balí ky se sladkým p ekvapením. Celá naše spole nost tímto d kuje všem rodi m, kte í p ivedli svoje ratolesti a doufáme, že se všichni dob e bavili a svoji p íze nám zachovají i v p íštím roce.
As a homeless text Marek Hovorka foto homepages.stuy.edu
What are people able to do to see one of their idols?? Read... I don´t envy tramps , was the response of 22 year old Shaw, who spent one day in front of the Odeon cinema, Leicester square, London.. You might think I am speaking about a new reality show, but the truth is, that November 6th was actually a great day for all Harry Potter fans: it was the day the latest Harry Potter movie world premiere – Harry Potter and the Goblet of fire - took place. But now, back to Shaw. She wanted to get one of the good places by the red carpet and see all the film protagonists. She did not sleep, however this fact could not destroy her feelings of expectation and enthusiasm. Her friend from Oxford said Doing something like this makes you have a little bit more realisation about what goes on after dark.. We saw a drunk – driver run over some pedestrians. But it is not only Shaw and her friend – crowds of about more than 7000 fans, who were hiding under their umbrellas in the rain and cold , were waiting in front of the cinema. At last their time came and they could see not only actors playing in Harry Potter films, but Madonna and Claudia Schiffer too. It is really interesting to watch what people are able to do to be just a few metres from their idols.
Corpse Bride
text Zuzana Mrazíková foto film
Ješt jsme si ani nesta ili ot ít okoládu z pusy a Tim Burton už na nás úto í znovu. Tentokrát ale s filmem animovaným a ne jen tak ledajakým. Hodil za hlavu všechny trendy a konvence a místo veleúsp šné po íta ové 3D animace vsadil na n co mnohem klasi t jšího – p kn postaru si hraje s loutkami. A jak to tentokrát dopadlo?
Láska až za hrob... Neš astný Viktor (Johnny Depp) má velké trápení – jeho neuv iteln krutí a škrobení rodi e se ho rozhodli oženit i p es jeho v li. Jeho nastávající se má stát ušlápnutá Viktorie (Emily Watson), dcera zchudlých šlechtic , kte í tajn doufají, že si s atkem finan n polepší. Jenže ejhle, mladý pár zjistí, že ta svatba nakonec nebude tak hrozná, jak si mysleli, protože si padnou do oka. Popleta Viktor ale naprosto nezvládne nácvik svatebního ob adu, a tak je potupn vyhozen starým kn zem (Christopher Lee) a zahanben utíká do lesa, kde si p e íkává svou manželskou p ísahu. Jenže ve chvíli, kdy cvi n navlékne svatební prsten na suchou v tvi ku, zjistí, že to nebyla žádná v tvi ka, nýbrž vysušený prst vdavekchtivé zombie nev sty Emily (Helena Bonham Carter), která se svého nového manžílka nehodlá jen tak vzdát... Mrtvá nev sta má všechno, co jen fanoušek m že od burtonovského filmu o ekávat; viktoriánskou vesni ku s mnoha podivnými existencemi, morbidní humor, tuny tlející organické hmoty, malebné prost edí, nepostradatelnou bizarnost a p edevším tu pravou záhrobní atmosféru. Jeden by ekl, že po tolika stejných filmech už Burton nem že
ni ím p ekvapit ani zaujmout. Omyl, i tentokrát je to „boží“ podívaná. A když eknu „boží“, tak to ani zdaleka nevystihuje, jak moc „boží“ to opravdu je. Velký risk s loutkovou animací se nakonec ukáže být jedním z nejv tších klad filmu. Perfektn propracované postavi ky, které vás skoro nenechají uv it, že se jim p ece jen ob as nepomohlo po íta em, zleh ují vážnost celého p íb hu. Nep irozené t lesné proporce, šílené ú esy a groteskní mimika obli ej podtrhuje celkovou karikaturu viktoriánské doby. Hlavní hrdina Viktor, p esn šitý na míru dvornímu herci Tima Burtona - Johnny Deppovi, je stoprocentním burtonovským hrdinou tolik podobným St ihorukému Edvardovi nebo vyprav i p íb h s nezdrav p ebujelou fantazií z Velké ryby. Je uzav ený sám do sebe, žije jen sv j vnit n bohatý život a co nejvíc se snaží izolovat od nechápajícího okolí, které se na n j dívá skrz prsty. I p es veškerou snahu však z stává nešikovným oumou až do konce, spíše než vlastním rozumem se ídí svou ctí a instinktem. Nicmén si dokáže podmanit diváka a získat jeho sympatie, stejn jako jeho dv potenciální budoucí partnerky, takže sami do konce filmu nevíte, kterou dvojici byste u oltá e vid li
rad ji. A v ím, že kdyby Mrtvá nev sta nebyla myšlena více mén jako pohádka, režisér by Viktora klidn nechal zem ít.
P ízna ný je i kontrast mezi sv tem živých a záhrobím. Zatímco ti živí tam naho e trpí šedivostí skute nosti, nudou a pr m rností plnou upjatých p edsudk , nebožtíci se dole
pod zemí divoce baví. Pestrý záhrobní sv t je plný opileckých rva ek, oplzlých žert a barevných kabaretových scén. A sám Viktor nakonec zjiš uje, že to tam dole není tak špatné. Potká spoustu zesnulých p átel, tam jší obyvatelé jsou tolerantn jší a radostn jší a když se k tomu p idá ješt Emily, která konec konc není tak špatná....Jen kdyby nekrofilie nebyla tak t žkým h íchem :-) Celkov vzato, Mrtvá nev sta je filmem, který je d tem ur it mnohem p ístupn jší než bláznivá výprava do okoládové továrny, nicmén p ímo mladšímu publiku ur ena taky není. Burton nenato il rodinný film, ale dílko pro své fanoušky. Jeho velkorysost ale byla taková, že si Corpse Bride užije každý, takže není d vod nerozb hnout se hned zítra do kina – ta vydaná energie se vám ur it vyplatí.
GEO vychází už i u nás text Zuzana Mrazíková foto www.geo-magazin.cz
Pro ty, kdo se sice považují za tená e, ale ne zase až tak náruživé, je ideálním ešením asopis. A vás všechny, kte í se každý m síc t šíte na p ísun nového tiva, by mohla zajímat následující novinka. Píše se rok 1976 a v N mecku vychází první íslo nového asopisu, který se jmenuje Geo. Zárove za íná toto periodikum vycházet i ve Francii, Špan lsku a Rusku. Netrvá dlouho a Geo se stává jedním z nejpopulárn jších a nejprestižn jších asopis pojednávajících o p írod , lidech a naší planet v bec. K tomu všemu se p idává i barevný tisk a skv lé fotografie, které spole n s fotodokumentací lánk z National Geographic pat í k sv tové špi ce ve svém oboru v bec. Geo vychází v náklad padesát šest tisíc výtisk a 140 až 160 celobarevných stran se dá za 89 korun bez problému sehnat i trafice v T ebí i. "M sí ník Geo je populárn nau ný magazín, ur ený inteligentním, zvídavým tená m, které zajímá p íroda, v da, cestování, psychologie a vše, co souvisí s lov kem a sv tem, ve kterém žije," uvedla Markéta Šmídová z marketingového odd lení vydavatelství MotorPresse Bohemia, které Geo vydává. V p íštím ísle, které vyjde 22. prosince, se m žete t šit na letecké snímky Austrálie, návšt vu do Dubaje, expedici do minulosti lov ka a šimpanze a mnoho dalšího. A t ch 89 korun ur it stojí za to, protože Geo je v deckým asopisem prov eným n kolika dekádami existence v r zných zemích. Ve vzduchu visí jen jediný otazník – Pro až te ?
XVI. Horácká rallye text Nikola Tesa ová foto www.rally-foto.cz
Ve dnech 21. - 22. íjna. 2005 se v T ebí i a okolí jela záv re ná sout ž Mezinárodního mistrovství R v automobilových sout žích, Horácká rallye. Na sout žní posádky ekalo celkem 8 rychlostních zkoušek, které byly projížd ny dvakrát v pátek a t ikrát v sobotu. Prostor startu a cíle byl jako obvykle umíst n na Karlov nám stí. O absolutním titulu sice již bylo rozhodnuto, ale ú ast t í posádek s vozy specifikace WRC nebo Karla Trojana, který usiloval o druhé místo v kategorii produk ních voz , slibovala zajímavou podívanou. Atraktivitu sout že zvyšovalo i to, že letošní Horácká byla kandidátským podnikem Evropského poháru rallye. Hned v první rychlostní zkoušce bohužel kv li technickým problém m odstoupili už jistí vít zové šampionátu, posádka Fordu Focus WRC, Václav Pech - Petr Uhel. O vít zství tak mezi sebou bojovali Emil Triner a Karel Trn ný, oba s Octavií WRC. Za ob ma t mito jezdci se od za átku sout že pohyboval Karel Trojan s produk ním Mitsubishi, t sn následován Pavlem ervenkou na stejném voze. V sobotu se na rychlostních zkouškách usadila hustá mlha, což náro nou sout ž ješt ztížilo. O obtížnosti sv d í velké množství odpadlých posádek, mezi které se za adili i Karel Trn ný s Václavem Pritzlem na Octavii WRC, nebo domácí dvojice David Komárek - Zden k Roupec s Mitsubishi Lancer EVO VI. Kone né výsledky : 1. Emil Triner / Miloš H lka (Škoda Octavia WRC) - viz.foto 2. Karel Trojan / Petr ihák (Mitsubishi Lancer EVO VII) 3. Pavel ervenka / Ji í Wolf (Mitsubishi Lancer EVO VIII)
Zbran
z PC her a skute nost - samopaly
text Miroslav Božejovský foto to jsem se nedozv d l, on to ale asi nebude (pozn.grafik)
Jedním z velmi oblíbených kategorií jsou krátké lehké automatické zbran na pistolové náboje, obecn známé jako samopaly (d íve též „strojní pistole“, n mecky Machinenpistole – MP). Byly považovány p evážn za policejní zbran . Využití u armády vadil zejména malý dost el a v n kterých p ípadech se obávali nadm rné spot eby munice. Nakonec se však ukázaly jako velmi vhodná zbra do budov, klikatých zákop a jiných akcí s p ekvapivým útokem, kde neúsp ch první rány zp sobil, že na op tovné natažení opakova ky už jaksi nebyl as (samo inné pušky tehdy neexistovaly a tahat s sebou kulomet bylo nemyslitelné). Pro samopaly
hovo ila také nízká hmotnost a cena, takže se staly jednou z vojenských zbraní. Dnes je používá policie, armáda, zvláštní jednotky a samoz ejm teroristé.
Thompson Sv toznámý Tommy Gun byl jeden z prvních samopal p ijatých do výzbroje armády. Navrhl jej d stojník US Army John Tagliaferro Thompson. Stal se zbraní americké armády, policie i zlo inc . Do podv domí spole nosti se zapsal jako zbra mafie, za což je odpov dný hlavn Hollywood. To byl jeden z d vod , pro touto kategorií n které armády opovrhovaly. D ležité je, že se osv d il a samopaly ady Thompson se vyráb ly až do 60. let. Za tu dobu prod lal mnoho modernizací, hlavn úpravu záv ru, odstran ní p ední pistolové rukojeti a nahrazení bubnového zásobníku spolehliv jším krabicovým. V hrách potkáte dv nejrozší en jší verze, a to p edvále ný M1921 používaný mafií a vojenská verze M1 používaná v druhé sv tové válce.
Vlastnosti: Náboj : .45 ACP Délka: 875mm (M1921), 857mm (M1) Hmotnost: 4.88kg (ob verze) Kadence: 700r.z.m Zásobník: 18, 20 nebo 30náboj krabicový, 50 nebo 100 náboj bubnový Zem p vodu: USA Kde ho potkáte: V n kterých hrách z p edvále ného období (MAFIA), tém ve všech z 2. sv. války (Call of Duty, Medal of Honor, Hidden and Dangerous, Commandos) a používal se i v Koreji a ve Vietnamu (Forgotten conflict, Vietcong).
Heckler a Koch MP5 Slavná „empép tka“, mistrovský kousek zbrojního inženýrství. Používá ho armáda, policie, jednotky SAS a mnoho jiných organizací. Vyrábí se od roku 1965 ve velkém množství verzí. Je proslulý svou p esností a vysokou kvalitou výroby. Co dodat, N mci zase ukázali svoji d slednost a posedlost dokonalostí. Musím ale íct, že ne všude je vyveden reáln . P esto je to mnohdy nejlepší zbra , jakou ve h e seženete. Asi potkáte verzi MP5A3 se zasouvací pažbou, možná zkrácenou kompaktní verzi MP5K pro skryté nošení. Vlastnosti: Náboj : 9mm Luger, vzácn .40 SW Délka: 680mm (MP5A3), 325mm (MP5k) Hmotnost: 2.55kg (MP5A3), 2.1kg (MP5k) Kadence: 800r.z.m. Zásobník: 15 nebo 30náboj Zem p vodu: N mecko Kde ji potkáte: skoro všude a na obou stranách zákona.nap .: Rainbow six Rawen shield, GTA, Tomb Raider 5, Max Payne, Counter Strike, Soldiers of Anarchy.
UZI Další velmi oblíbená zbra , která se vyrábí v mnoha zemích, a už legáln , nebo jako kopie. Navrhl ho izraelský poru ík jménem Uziel Gal. Vlastence pot ší, že vycházel ze samopalu Z 23 se záv rem nasouvaným na hlave . Tato konstrukce umož uje zkrácení zbran p i stejné hlavni i hmotnosti záv ru (ta je d ležitá kv li udržení náboje v komo e). UZI se vyrábí i ve zmenšených verzích Mini-Uzi a Micro-Uzi. Nejznám jší je asi Micro-Uzi. Dá se snadno schovat, a pokud má lov k opravdu silné ruce, dá se z n j (špatn ) st ílet jednoru . St ílet dávkou ze dvou naráz je ale úplný nesmysl. Malé verze mají v tší kadenci a jsou proto h e ovladatelné p i st elb dávkou. Vlastnosti: Náboj : 9mm Luger, Délka: 640mm (voj. verze), 360mm (Mini UZI) Hmotnost:3.7kg (voj. verze), 2.7kg (Mini UZI) Kadence: 600r.z.m. (voj. verze) 950r.z.m. (Mini UZI) Zásobník: 20,25 nebo 32náboj Zem p vodu: Izrael Kde ji potkáte: dá se íci, že tam, kde MP5, nebo je také oblíbená na obou stranách zákona. nap .: Rainbow six Rawen shield, GTA, Tomb Raider 5, Max Payne, Counter Strike, Soldiers of Anarchy.
:o) =) 8D
Váno ní vtipy vybírala Vladimíra Hajná
Asi vám už vánoce, z t ch v
ných reklam, lezou krkem, nicmén vtipy pot ší vždycky…
Blíží se Vánoce a na policejní stanici jsou na stáži policisté z jedné nejmenované východoasijské zem . A protože ná elník je lidumil, navrhne, aby si ty t i rákosníky vzali chlapi dom . Našli se i tací. V novém roce se velitel ptá t ch t í, co je m li doma, jak to probíhalo. 1. policajt: dobrý, dobrý po ád n co žvatlal, v bec jsme mu nerozum li, ale jinak fajn 2. policajt: dobrý, dobrý - šikovný kluk, televizi opravil, ledni ku opravil i s úklidem pomohl... 3. policajt: dobrý, dobrý, ale kapr je kapr...
Jožka se modlí p ed Vánocemi a na konci modlitby zak i í. - Ježíšku, dones mi kolo! Ježíšek není hluchý, domlouvá mu sestra. - Ale babi ka jo. Víš co cht jí naše d ti k Vánoc m? Jana chce panenku, Pepí ek vojáka .... No to je dneska, za pár let to budou chtít obrácen ! O Vánocích íká maminka Pepí kovi: "Pepí ku, zapal váno ní strome ek." Za chvíli p ijde Pepí ek a íká: "A sví ky taky?"
Malý, p tiletý chlape ek se ptá maminky: "Mami, mami, co dostanu letos na Vánoce?" "No, to máš tak, zlobil jsi a nedostaneš v bec nic. Leda, že bys napsal Ježíškovi, že budeš celý p íští rok hodný." Tak se chlape ek zav e do pokoje, a za ne psát: "Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý p íští rok hodný..." Chvíli se na to kouká, pak to roztrhá a za ne znovu: "Milý Ježíšku, slibuji ti, že budu celý p íští m síc hodný..." Zase to roztrhá a tak pokra uje ke dni, p ldni, hodin , až nakonec rezignuje. V ned li jde s maminkou do kostela a tam ukradne sošku Panny Marie. P ijde domu, položí p ed sebe sošku a za ne psát: "Ježíšku, jestli chceš ješt n kdy vid t svou matku..."
Výherci lístk
na koncert Petra Bende
text Gabriela Malenová
asopis Rozhraní v íjnu vyhlásil sout ž o dva lístky na koncert Petra Bendeho. Zájem o vol ásky byl velký a množství odpov dí nás p ekvapilo. Vít zce Kate in Timkové tímto gratulujeme. Správná odpov : Manažer Petra Bendeho se jmenuje Luboš Denner. Poznámka: Koncert byl pro Petrovu ú ast na Zlatém Slavíkovi p esunut na jaro.
Výherci sport kvízu text Barbora N mcová foto www.hcrabatkladno.cz
Pro ty, kte í nev í našim sout žím, zde máme vyhlášení vít z Sport kvízu z 1. ísla letošního ro níku: Petr Sýkora – Soukromá SOŠ a SOU Daniel Buršík – SPŠT a SOUT T ebí Ceny si mohou výherci vyzvednout bu to osobn v kancelá i zástupkyn Soukromé st ední odborná škola a St edního odborného u ilišt , s. r. o. Ing. Renaty Hruškové, nebo po osobní domluv na tel. 605 253 977.
Nejorigináln jší fotografie – vyhlášení + zadání nového kola o nej.makrofotografii text Jakub Nahodil
vítezný a další sout žní snímky na vedlejší stran
Fotek došlo opravdu požehnan . Co se týká hodnocení, tak jak jsem psal minule, nehodnotila se profesionalita snímku, ale nápad, zachycený okamžik. Jako vít ze jsem tedy vybral Petra Sýkoru a jeho „3run salto vzad“. Ceny si m že vyzvednout po domluv na tel. ísle 737 927 847.
Pro úsp ch následuje další kolo této fotosout že, tentokrát o nejkrásn ji zachycený detail, ili makrofotografii. Zde bych vyzdvihl, že fotka už musí být obrazov na úrovni a ím více p iblížený detail, tím lépe. Fotografie posílejte na e-mail
[email protected]. Posílejte v originálním rozlišení. Úpravy v PC jsou povoleny. Zárove p ipište svoje jméno, adresu, kontakt a školu. Zasláním souhlasíte s publikováním fotky.
Tipovací sout ž, ke které si vezm te tužku a papír text Jakub Nahodil
Tentokrát se v naší sout ži ptáme:
„Kolik by bylo pot eba asopis Rozhraní, aby ho dostala každá t ída 2.stupn základních škol a každá t ída st edních škol, v etn u iliš a gymnázií v T ebí i?“ Trochu pop emýšlejte, zkuste si n co na mrkat na papír, a Váš nejp esn jší odhad (nebo chcete-li výpo et) odm níme. Odpov di pište na e-mail
[email protected], nebo pište sms na 737 927 847. Samoz ejm uve te jméno, školu, kontakt… T šíme se na vaše pestré ísla a v p íštím Rozhraní se dozvíte správný výsledek a výherce.
