Daňový systém, dopady na příjmy a výdaje státního rozpočtu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a účetnictví

Daňový systém, dopady na příjmy a výdaje státního rozpočtu Bakalářská práce

Autor:

Lucie Chochlíková bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Miluše Korbelová

Červenec, 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

……………………………………. Jméno a příjmení Karlovy Vary dne 26. 07. 2011

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Miluši Korbelové, za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

Anotace Tato bakalářská práce na téma „Daňový systém, dopady na příjmy a výdaje státního rozpočtu“ se zabývá problematikou daňové soustavy a státního rozpočtu. Cílem práce je podat přehledný nástin základních pojmů a objasnit strukturu a systém dané problematiky. Na závěr jsou shrnuty dopady daní neboli daňového systému na příjmy a výdaje státního rozpočtu.

Klíčové pojmy Daňový systém, státní rozpočet, příjmy, výdaje, daň, poplatník, plátce, předmět daně, základ daně, sazba daně, zdaňovací období, daňové přiznání, přímé daně, nepřímé daně, dopady

Annotation This baccalauréate work themed „Tax system, impact on revenues and expenditures of state budget“ deal with questions Tax system and state budget. Aim work is hand to well - arranged outline basic conceptions and clear up structure and system given to problems. In conclusion are summarized impact taxation or tax system on receipts and expenditures state budget.

Key words Tax system, state budget, revenues, expenditures, tax, taxpayer, payer, object of the tax, tax base, rate taxation, period of taxation, tax return, assessed taxes, indirect taxes, impact

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................... 7 1. DAŇOVÝ SYSTÉM ..................................................................................... 8 1.1. Charakteristika a význam daňového systému ................................................ 8 1.2. Vývoj daňového systému ............................................................................... 8 1.3. Struktura daňového systému ........................................................................ 12 2. STÁTNÍ ROZPOČET ................................................................................. 14 2.1. Historický vývoj státního rozpočtu .............................................................. 17 2.2. Příjmy státního rozpočtu .............................................................................. 17 2.3. Výdaje státního rozpočtu ............................................................................. 19 3. DAŇ ............................................................................................................ 21 3.1. Pojem daň .................................................................................................... 21 3.2. Funkce daní .................................................................................................. 21 3.3. Přímé daně ................................................................................................... 22 3.3.1. Důchodové daně ..................................................................................... 22 3.3.1.1. Daň z příjmů právnických osob .............................................................. 22 3.3.1.2. Daň z příjmů fyzických osob .................................................................. 24 3.3.2. Majetkové daně....................................................................................... 27 3.3.2.1. Daň z nemovitosti ................................................................................... 27 3.3.2.2. Silniční daň ............................................................................................. 28 3.3.2.3. Dědická daň ............................................................................................ 29 3.3.2.4. Darovací daň ........................................................................................... 30 3.3.2.5. Daň z převodu nemovitosti ..................................................................... 31 3.4. Nepřímé daně ............................................................................................... 32 3.4.1. Daň z přidané hodnoty ............................................................................ 32 3.4.2. Spotřební daň .......................................................................................... 34 3.4.3. Ekologická daň ....................................................................................... 35 3.5. Ostatní daně ................................................................................................. 38 3.5.1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.......................................................................................... 38 3.5.2. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění .............................................. 39 3.5.3.

Cla……………………………………………………………………………. 40

4. DOPADY .................................................................................................... 43 4.1. Dopady daní na příjmy státního rozpočtu .................................................... 43 4.2. Dopady daní na výdaje státního rozpočtu .................................................... 44 ZÁVĚR................................................................................................................. 50 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ................................................................. 52 SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ ...................................................................... 55

ÚVOD Tématem mé bakalářské práce je „Daňový systém, dopady na příjmy a výdaje státního rozpočtu“. Toto téma jsem si vybrala, protoţe mě daňová problematika zajímá a v současné době je to aktuální téma. Při zpracování této práce jsem postupovala metodou studia písemných pramenů, čerpala jsem z dostupné odborné literatury, příslušných zákonných i podzákonných norem a jiných materiálů ze zdrojů ministerstva financí, jakoţ i z relevantních informací dostupných na internetu. V práci jsem se snaţila vystihnout celou problematiku daňové teorie, od jejího počátku aţ po současnost. V první kapitole mé bakalářské práce vystihnu daňový systém, zaměřím se na jeho charakteristiku, význam, vývoj a především na jeho strukturu, neboť si myslím, ţe pro pochopení dané problematiky je důleţitá. V druhé kapitole proberu problematiku státního rozpočtu. Vystihnu zde pojem státní rozpočet, jeho tvorbu a legislativní proces, ale také jeho historický vývoj od počátku aţ po současnou dobu. Zaměřím se zde především na příjmy a výdaje státního rozpočtu. Rozeberu jejich dělení a obsah. Třetí kapitola je orientovaná na daně. Zde chci charakterizovat daň, neboť podle mého názoru je pro danou problematiku velmi důleţitá. Chtěla bych se zaměřit na její funkce a hlavně vystihnout, které daně jsou v České republice vybírané. Ve čtvrté kapitole vystihnu dopady daní neboli daňového systému, kterými jsou ovlivněny příjmy a výdaje státního rozpočtu. V závěru práce shrnu celou problematiku dané bakalářské práce.

7

1. DAŇOVÝ SYSTÉM 1.1.

Charakteristika a význam daňového systému

Daňový systém České republiky je v hlavních znacích podobný systémům většiny vyspělých evropských zemí. Byl schválen zákonem o soustavě daní č. 212/1992 Sb.. Je to subsystém daňové struktury, tj. souhrn všech daní, které se vybírají na daném území. Daňový systém by měl umoţňovat v trţní ekonomice dosaţení 3 hlavních cílů: 1) zajištění příjmů 2) přerozdělení důchodů 3) napravování trţních selhání Pro mezinárodní srovnání daňových systémů slouţí makroekonomický ukazatel zvaný daňová kvóta. Představuje podíl vybraných daní na hrubém domácím produktu v procentech . Rozeznáváme daňovou kvótu jednoduchou a daňovou kvótu sloţenou. Jednoduchá daňová kvóta, vyjadřuje poměr sumy vybraných daní a cel k hrubému domácímu produktu složená daňová kvóta, vyjadřuje poměr sumy vybraných daní, cel, sociální zabezpečení a zdravotní pojištění k hrubému domácímu produktu V médiích se spíše pouţívá sloţená daňová kvóta.

1.2.

Vývoj daňového systému

Daňový systém se začal vyvíjet ve 4. stol. př. n. l. v Athénách. Jeho hlavní sloţkou byly veřejné dávky zvané leiturgie, dále cla a veřejné pokuty.1

1

leiturgie : z řečtiny, znamená sluţbu obci, státu či druh daně ukládané bohatým

8

Od roku 411 př.n.l. bylo místo poplatku zavedena zvláštní dávka zvaná desátek.2 Základem celého daňového systému bylo zeměpisné vyměření celé říše i provincií císařem Augustem. Byl ustanoven zvláštní census na jehoţ základě měli být sepsány veškeré příjmy na principu stejnoměrnosti. V České republice byl roku 1100 zaloţen hlavní celní úřad v Praze, na kterém se vybírala cla a daně. Byla to hlavně daň pozemková, která byla vybírána v určitých případech,

které

byly

později

ustanoveny

v kapitulační

listině

krále

Jana

Lucemburského (1310 – 1346). Jedním z nich byla korunovace krále a pak kdykoli se králi narodí dcera. Za účelem vybírání daně byla půda rozdělena na lány, z kaţdého lánu platili poddaní daň sněmem povolenou. Roku 1327 to činilo 16 českých grošů, statky šlechty a jejích sluţebníků byly osvobozeny. Za panování Ferdinanda I. Habsburského (1526 - 1564) byla nezávislá daň z piva, zvaná dědičné posudné. Roku 1534 byla zavedena daň z prodeje nemovitých statků v zemi, která se roku 1567 změnila na daň domovní. Vyměřovala se z počtu obydlených domů ve městech. Za vlády Marie Terezie (1740 – 1780) byl zaveden zvláštní systém berní, zvaný terezianský, který spočíval ve vybírání daní dvojího typu: 1) typem byla daň tzv. rustikální, která byla vybíraná ze selských pozemků 2) typem byla daň vybíraná z panských pozemků Josef II. vydal dne 20. 4. 1775 patent, kterým byla stanovena hlavní zásada nového upravení daně pozemkové. Ruší se rozdíl mezi pozemky selskými a panskými. Vzniká nové měření obcí, přičemţ pozemky byly prvně označovány čísly topografickými. Tento systém trval pouze do roku 1790, kdy za vlády Františka I. Habsburského bylo přikročeno opět k novému upravení daňového systému a patentem z 1. srpna 1793 byl

2

z latinského decennia, označuje zhruba desetiprocentní daň placenou náboţenské (církev) či světské (král) instituci nebo starověkému boţstvu. Tato povinnost byla běţná v mnoha starověkých kulturách a to přes celý středověk aţ do raného novověku

9

zaveden systém zvaný terezianojosefinský, jenţ spočíval v podstatě na systému josefínském, a při kterém bylo značně uvolněno poddaným. V 19. století se začínají rozeznávat daně: daň domovní třídní daň domovní činţovní čili daň z nájemného Patentem z 29. října 1849 vzniká daň z příjmů. Kromě těchto daní, zvané „přímé daně“, byly v Rakousku zavedeny daně „nepřímé“, kterými jsou: a) daň potravní, tj. z piva, vína a moštu, z výroby a prodeje lihovin, z výroby vína umělého, z masa, cukru b) daň z věcí spotřebovatelných, tj. z hraní karet, kalendářních a periodických tiskopisů. Od roku 1922 se v Československé republice připravovala důkladná reforma daňového systému, neboť stávající daňový systém byl převzat po Rakousku-Uhersku a byl jiţ zastaralý, značně roztříštěný a navíc poznamenaný dědictvím dualismu, díky čemuţ platily na území Slovenska a Podkarpatské Rusi jiné právní předpisy. Po nástupu ministra financí Karla Engliše roku 1927 se daňový systém začal modernizovat z hlediska finančně vědeckého. Byl rozdělen do tří základních skupin: 1) Přímé daně - byly nejrozsáhlejší skupinou, do které byly řazeny: daň důchodová - byla daní globální postihující veškerý příjem domácností všeobecná daň výdělková - které podléhaly osoby nebo sdruţení osob provozující výdělečný podnik zvláštní daň výdělková - jíţ podléhaly právnické osoby daň domovní – tuto daň platí kaţdý majitel domovní nemovitosti určené k bydlení daň pozemková - které byly podrobeny pozemky hospodářsky vyuţitelné

10

rentová daň - které podléhaly např. renty, úroky, licence apod. daň z tantiém - jiţ podléhaly poţitky členů představenstev akciových společností daň z vyššího služného - které podléhaly sluţební poţitky převyšující 100 tis. Kč ročně 2) Nepřímé daně, které byly tvořeny: spotřební daní - do které byly zahrnuty daně z cukru, z lihu, minerálních olejů, sodových vod, z piva, z masa, z elektrických zdrojů záření, z uhlí a z mnoha dalších daní z obratu - která byla zavedeny jiţ v roce 1919 přepychová daň – která je vybírá přímo z předmětů, které lze trvale pouţívat a neslouţí nutné potřebě burzovní daň – je placená z nákupu či prodeje obíhajících cenných papírů 3) Poplatky, které byly sloţeny z: daně z obohacení – touto daní se rozumí daň dědická či daň darovací, ale také se jedná o poplatek spojený s nemovitostí výnosů z kolků a poplatků za různé úřední výkony Výsledkem této reformy bylo jak zpřehlednění daňové soustavy, tak i zajištění rovnoměrného daňového zatíţení na celém území státu. Na konci 80. let minulého století byl daňový systém poznamenán centrálně řízenou ekonomikou s dominantním státním vlastnictvím. Neplatilo rozdělení daní na přímé a nepřímé, ale daně placené organizacemi a daně placené obyvatelstvem. Vznikem České republiky 1. ledna 1993 musela být uskutečněna globální reforma daňového systému, která obsahuje: a) daň z příjmů fyzických osob

11

b) daň z příjmů právnických osob c) daň z přidané hodnoty d) daň z nemovitosti e) daň silniční, dědickou a darovací f) daň z převodu nemovitosti g) spotřební daň, a to z piva, vína, lihu a destilátů, z uhlovodíkových paliv, maziv a tabákových výrobků h) daň k ochraně ţivotního prostředí Tato reforma daňového systému platí dodnes, byť samozřejmě prošla řadou změn vyplývajících z vývoje trţní ekonomiky a vstupu České republiky do Evropské Unie.

1.3.

Struktura daňového systému

Daňový systém je systémem pluralitním, není systémem jedné daně. Obsahuje tři základní skupiny: 1) Přímé daně Které dělíme na daně z příjmů a daň z majetku. Do daně z příjmů řadíme daně vybírané od fyzických či právnických osob. A do daní majetkových řadíme daně silniční, z nemovitostí, dědickou, darovací a z převodu nemovitostí. 2) Nepřímé daně Jsou to daně ze spotřeby, tj. z nákupu, prodeje zboţí či sluţeb. Dělíme je na daně univerzální tzv. všeobecné a daně selektivní zvané spotřební. Do všeobecné daně řadíme jen daň z přidané hodnoty.

12

Mezi daně spotřební členíme daně ze spotřeby, tj. daň z lihu, z vína, z tabákových výrobků a minerálních olejů. Do selektivních daní řadíme také cla. 3) Ostatní daně Je to systém celého pojistného, který se dělí na : pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení. Obrázek 1: schéma daňového systému ČR

Z příjmů - fyzických osob - právnických osob Přímé daně Majetkové - silniční - z nemovitosti ( z pozemků, staveb ) - z převodu nemovitosti - dědická - darovací DAŇOVÝ

Všeobecné ( univerzální )

SYSTÉM

-

daň z přidané hodnoty

Nepřímé daně Výběrové ( selektivní ) -

spotřební ( z lihu, tabákových výrobků, vína, minerálních olejů )

-

ekologická

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění Ostatní daně Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na stání politiku zaměstnanosti Cla Zdroj : Vlastní návrh grafického zobrazení schématu daňového systému ČR

13

2. STÁTNÍ ROZPOČET Státní rozpočet je základním článkem veřejných financí, poněvadţ soustřeďuje největší část příjmů rozpočtové soustavy a nejvíce se podílí na nenávratném přerozdělování značné části hrubého domácího produktu přes rozpočtovou soustavu. Státní rozpočet je centralizovaný peněţní fond, který je vytvářen, rozdělován a pouţíván především s vyuţitím nenávratného a neekvivalentního způsobu rozdělování. Základní funkcí státního rozpočtu je redistribuce národního důchodu související s plněním ekonomických, politických a sociálních úkolů státu. Je schvalován zákonodárnými sbory a to formou rozpočtového zákona. Státní rozpočet představuje bilanci příjmů a výdajů státu. Z hlediska ekonomického vyjadřuje státní rozpočet ekonomické vztahy, které vznikají při tvorbě a pouţívání peněţních důchodu státu, je centralizovaným peněţním fondem státu. Rozdíl mezi příjmy a výdaji rozpočtu v příslušném rozpočtovém období je rozpočtový deficit či přebytek. Pokladniční schodek nebo přebytek rozpočtu vzniká v průběhu rozpočtového období a vyplývá z časového nesouladu mezi běţnými příjmy a výdaji. Deficit státního rozpočtu se financuje půjčkou od centrální emisní banky nebo ostatních ekonomických subjektů (př. zahraniční i tuzemské banky, pojišťovny, ostatní finanční instituce, podniky, obyvatelstvo). Státním dluhem se rozumí závazky státu vůči ostatním ekonomickým subjektům. Státní půjčka se realizuje emisí státních dluhopisů, jejichţ prodejem získává stát potřebné peněţní prostředky. Jestliţe stát vyuţije úvěru od centrální emisní banky nebo zahraničního úvěru, vstupují do peněţního oběhu nové peníze, které nejsou vytvářeny tvorbou materiálních sluţeb a statků, coţ vede k inflačním tlakům v národní ekonomice. Od jiných ekonomických subjektů nemusí působit inflačně, protoţe se jen mění struktura poptávky. Příjmy a výdaje státního rozpočtu se člení na kapitoly, které vyjadřují okruh působnosti a odpovědnosti ústředních orgánů státní správy. Kapitolu Všeobecná pokladní správa tvoří příjmy a výdaje státního rozpočtu, které mají všeobecný charakter. Součástí je i vládní rezerva, která slouţí ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů a vytváří se ve výši 0,3 % výdajů státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Kapitolu Státní dluh tvoří výdaje státního rozpočtu spojené s obsluhou a s umořováním státního dluhu. 14

Současně s návrhem státního rozpočtu na konkrétní rozpočtový rok se zpracovává i střednědobý výhled, který je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší časové období. Finanční prostředky Národního fondu jsou ve státním rozpočtu vedeny na zvláštním účtu v rámci kapitoly státního rozpočtu. Národní fond je souhrn peněţních prostředků, které svěřují Evropská společenství České republice k realizaci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie. Návrh zákona o státním rozpočtu České republiky podává Ministerstvo financí, které spolupracuje se správci kapitol, státními fondy a územními samosprávnými celky. Výsledný návrh zákona se předkládá ke schválení vládě a vláda jej předkládá předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku. Předseda tento návrh zákona pak předá k projednání rozpočtovému výboru. V prvním čtení zákona se projednávají základní údaje návrhu státního rozpočtu jako je výše příjmů a výdajů, saldo, způsob vypořádání salda, celkový vztah k rozpočtům vyšších územních samosprávných celků a obcí a rozsah zmocnění výkonných orgánů. Poslanecká sněmovna buď tyto základní údaje schválí nebo doporučí vládě jejich změny a stanoví termín pro předloţení nového návrhu. Ve druhém čtení návrhu zákona a usnesení rozpočtového výboru se koná rozprava a předkládají se pozměňovací návrhy. Ve třetím čtení návrhu zákona o státním rozpočtu se koná rozprava, ve které je moţné navrhnout pouze opravu legislativně technických chyb, pravopisných chyb apod.. Na závěr Poslanecká sněmovna hlasuje o pozměňovacích návrzích a poté se usnáší na návrhu. Po schválení se rozpočet stává rozpočtovým zákonem. Pokud se nepodaří rozpočet schválit do začátku rozpočtového roku, hospodaří se podle rozpočtového provizoria, které představuje skutečnost stejného časového období minulého rozpočtového roku. Po schválení rozpočtu, je vyuţití prostředků jednotlivých kapitol v kompetenci vlády, ministerstev a dalších institucí. Při sestavování rozpočtu by se měli dodrţovat rozpočtové zásady, kterými jsou:

15

a) zásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu – rozpočet se sestavuje na kaţdý rok s výhledem na 5 let b) zásada reálnosti a pravdivosti – není snadné stanovit, jak velký bude výběr daní, proto by měl být odhad co nejreálnější c) zásada úplnosti a jednotnosti – státní rozpočet musí být jasný a přehledný d) zásada dlouhodobé vyrovnanosti – rozpočet by měl být vyrovnaný (příjmy = výdaje), v současné době tomu tak není e) zásada transparentnosti a publicity – rozpočet je sestaven tak, aby mu rozuměl kaţdý občan, rozpočet je veřejně dostupný Rozeznáváme 3 typy státního rozpočetu: 1) přebytkový rozpočet (příjmy jsou vyšší neţ výdaje) 2) vyrovnaný rozpočet (příjmy se rovnají výdajům) 3) schodkový též deficitní rozpočet (výdaje jsou vyšší neţ příjmy), důsledkem je ztráta efektivnosti ze zdanění, nahrazování kapitálu veřejným dluhem, zvyšování inflace, deformace importu v důsledku zahraniční zadluţenosti. Existuje několik řešení ke stabilizaci rozpočtu: zvýšení daní vyuţití prostředků z privatizace (krytí aktivy) krácení veřejných výdajů emisní financování (přímé úvěrování centrální bankou (u nás zakázané) a nebo monetizací dluhu – odkup cenných papírů vydávaných státem centrální bankou, ovšem ne přímo, ale ze sekundárního trhu) a kombinací uvedených dluhové financování (prodejem vládních obligací jak doma, tak i v zahraničí)

16

2.1.

Historický vývoj státního rozpočtu

Vznik státního rozpočtu je spojen s oddělením státního hospodářství od soukromého hospodářství panovníka na sklonku feudalismu, kdy se nastupující průmyslový kapitál3 snaţil získat vliv na státní finance a omezit náklady na financování panovníkova dvora. Původně bylo státní hospodářství málo přehledné a rozdělené na řadu fondů. S centralizací státní moci v Evropě se centralizuje i hospodaření se státními financemi a fondy se stávají jen výjimkou. První státní rozpočet byl sestaven v Habsburské monarchii roku 1766. V Anglii byla roku 1688 zavedena nutnost schvalování všech veřejných příjmů Parlamentem. Význam státního rozpočtu neustále vzrůstal v závislosti na rozšiřování působnosti státu. Kvalitativní změna v postavení a úloze státního rozpočtu nastává se vstupem státu do ekonomiky po světové hospodářské krizi ve třicátých letech 20. století. Státní rozpočet je vyuţíván jako aktivní nástroj k ovlivňování vývoje poptávky a sociálních procesů.

2.2.

Příjmy státního rozpočtu

Rozhodujícím zdrojem příjmů státního rozpočtu je daňová soustava České republiky, tj. přímé daně, nepřímé daně a ostatní daňové příjmy. a) přímé daně – platí se v závislosti na důchodech nebo majetku (důchodové daně, daně z majetku a dědické daně) b) nepřímé daně – započítávají se do cen statků a sluţeb a jsou do státního rozpočtu odváděny prodávajícími (spotřební daň, daň z přidané hodnoty) c) ostatní daňové příjmy – zde se jedná především o pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti včetně penále Příjmy státního rozpočtu se člení dle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů.

3

feudalismus : systém, zaloţený na určitých vztazích k půdě a poddanství ve vrcholném středověku

17

Příjmy rozdělujeme na:  Běžné (neinvestiční) příjmy 1) Daňové příjmy -

svěřené daně (daň z nemovitosti, z převodu nemovitosti, dědická, darovací a silniční daň)

-

sdílené daně (daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň z přidané hodnoty, spotřební daň, ekologická daň)

-

cla a celní poplatky

2) Nedaňové příjmy -

příjmy z pronájmu majetku

-

správní a soudní poplatky

-

odvody České národní banky

-

výnosy cel včetně sankcí a úhrad exekučních nákladů v celním řízení

-

přijaté sankce za porušení rozpočtové kázně

-

příjmy z prodeje nekapitálového majetku

-

přijaté splátky půjček prostředků

-

příjmy z činnosti organizačních sloţek státu a odvody příspěvkových organizací

-

úhrady spojené s realizací státních záruk

 Kapitálové (investiční) příjmy 1) z prodeje majetku 2) příjmy z emisí obligací 3) výnosy z majetkových účastí státu 18

4) příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů 5) výnosy z cenných papírů, jejichţ nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu 6) splátky návratných finančních výpomocí 7) přijaté dotace a to neinvestiční (Evropská unie, Národní fondy) a investiční (Evropská unie, veřejné rozpočty)  Ostatní příjmy 1) sociální pojištění 2) zisk ze státní účastní v podnicích, privatizace 3) prodej zpoplatněných statků a sluţeb 4) půjčky od státu 5) pokuty

2.3.

Výdaje státního rozpočtu

Výdaje jsou ovlivněny hospodářskou politikou vlády, která sestavovala státní rozpočet. Pokrývají činnosti státu, které jsou dané zákonem případně ústavou či jimiţ vláda realizuje svoji politiku. V zásadě se jedná o dvě skupiny výdajů: 1) transferové platby Peníze určené pro platby obyvatelstvu formou sociálních dávek, starobních důchodů, podpor v nezaměstnanosti atd.. V procesu přerozdělování plateb hraje významnou roli stát, kdy svůj podíl na vyrobených statcích a sluţbách (hrubý domácí produkt4) získávají i ti, kteří se z různých důvodů nemohli podílet na procesu výroby tj. děti, nezaměstnaní, fyzicky či psychicky postiţení, nemocní,

důchodci atd. a potřebují

prostředky k obţivě.

4

peněţní vyjádření celkové hodnoty statků a sluţeb vytvořených za dané období na určitém území

19

2) vládní výdaje Mezi vládní výdaje řadíme peníze vynaloţené na chod státních institucí, veřejného školství, zdravotnictví, kultura, sociální zabezpečení, obrany státu, vládní investice (např. výstavba dálnic), vládní dotační programy. Z jiného pohledu můţeme výdaje členit na: a) mandatorní neboli povinné výdaje - stát se k nim zavázal v zákonech a musí je uhradit bez ohledu na skutečnou výši svých příjmů, jinak by porušil své zákony a riskoval by rozvrat ekonomiky. Jedná se o dávky důchodového pojištění, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, ostatní sociální dávky, státní příspěvek na penzijní připojištění a stavební spoření, hypoteční úrokové podpory, kurzové ztráty při správě státního dluhu, transfery mezinárodním organizacím, apod. b) kvazimandatorní – jedná o výdaje na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání a na aktivní politiku zaměstnanosti, armádu, mzdy zaměstnanců veřejného sektoru, zahraniční pomoc, příspěvky do rozpočtů mezinárodních organizací, nákup cenných papírů, peněţní dary poskytnuté do zahraničí,úhrada závazků ze státních záruk, výdaje související s plněním závazků k Evropským společenstvím, výdaje související s dluhovou sluţbou, dotace státním fondům, dotace právnickým a fyzickým osobám, které jsou zaloţeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních sluţeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí, a to výhradně na tyto účely aj. c) nemandatorní – stát je nemusí vyplácet, ale chce realizovat. Výše výdajů závisí na aktuální hospodářské politice vlády. Jedná se o splnění vládního programu, granty, výdaje za jednorázové aktivity (např. nákup strategické suroviny, která není plánovaná). Také se jedná o dotace a návratné finanční výpomoci územním samosprávným celkům na jinou neţ podnikatelskou činnost, ale také o dotace a návratné finanční výpomoci právnickým a fyzickým osobám na podnikatelskou činnost.

20

3. DAŇ 3.1.

Pojem daň

Daň je povinná, nedobrovolná, vynutitelná, nenávratná, zákonem určená peněţní platba do veřejného rozpočtu, která se vyznačuje neekvivalentností a neúčelovostí tzn. ukládá se jako jednostranná povinnost bez nároku plátce na plnění ze strany státu. Daně jsou placené pravidelně v určitých intervalech nebo při určitých okolnostech např. dědění či darování. Tvoří více neţ polovinu veškerých příjmů, jsou tedy nejdůleţitějším příjmem státního rozpočtu. Vláda následně tyto příjmy pouţívá na administrativní zajištění chodu všech státních institucí, na státní nákupy statků a sluţeb, správné fungování systému sociálního zabezpečení a mnoho dalších nezbytných činností.

3.2.

Funkce daní

Funkce jednotlivých daní jsou odvozeny od funkcí veřejných financí, protoţe právě daňové příjmy tvoří jejich nejpodstatnější část a daně tedy plní totoţné základní funkce. Těmito základními funkcemi jsou: a) Stabilizační funkce – získané zdroje jsou pouţity pro řešení nestability a rozdílů v trţním mechanismu či ovlivňováním poptávky vyrovnávat ekonomický cyklus b) Alokační funkce – část zdrojů je uţívána pro produkci veřejných statků, které jsou poskytovány zcela zdarma či za ceny niţší, neţ jsou vynaloţené náklady na jejich produkci c) Fiskální funkce – cílem této funkce je vytvořit dostatečný objem zdrojů pro úhradu veřejných výdajů. Patří mezi nejstarší funkce a je spjata s funkcí alokační. d)

Redistribuční funkce – stát neboli vláda odebírá část vytvářených důchodů jejich vlastníků a pomocí plateb různého druhu (transferů) vyrovnává tyto rozdíly. Tato funkce by měla splňovat poţadavky vertikální spravedlnosti (poplatníci s vyšší platební schopností mají platit vyšší daň a naopak) a

21

horizontální spravedlnosti (poplatníci se stejnou platební schopností mají platit stejnou daň)

3.3.

Přímé daně

Přímé daně platí plátce přímo do státního rozpočtu prostřednictvím státních institucí. Jsou vyměřované z příjmů (výnosů) po odečtu výdajů (nákladů). U přímých daní je plátce5 a poplatník6 jedna osoba, kromě daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků.

3.3.1. Důchodové daně Důchodovými daněmi jsou daně placené právnickými, tak i fyzickými osobami z jejich důchodů. Pod pojmem důchod zde rozumíme příjem jako takový, nikoliv pojem z oblasti sociálního zabezpečení, tj. starobní důchod, invalidní důchod atd.. V daňové soustavě České republiky jsou důchodovými daněmi daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob.

3.3.1.1.

Daň z příjmů právnických osob

Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační sloţky státu. Jestliţe má právnická osoba příjmy na území více států a jejím sídlem nebo místem svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen je Česká republika, potom zdanění podléhají její veškeré příjmy. Pokud má však sídlo v zahraničí, zdaňují se pouze příjmy, které obdrţela na našem území. Poplatníci, kteří nemají na území České republiky své sídlo, daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území České republiky. Od daně je osvobozena ústřední banka České republiky a veřejná nezisková ústavní zdravotnická zařízení. Předmětem daně jsou tedy příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem. Předmětem daně nejsou příjmy plynoucí z darů, dědictví, z vlastní činnosti Správy úloţišť radioaktivních odpadů nebo příjmy plynoucí z titulu

5 6

osoba, která daň vypočítá a odvádí osoba, která nese břemeno daně, daň mu sniţuje jeho peněţní prostředky

22

spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záleţitosti před Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika zavázala uhradit. U poplatníků, kteří nejsou zaloţeni nebo zřízeni za účelem podnikání, jsou předmětem daně vţdy příjmy z členských příspěvků, z reklam a příjmy z nájemného. Pro zjištění základu daně se vychází z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vţdy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních standardů upravených právem Evropských společenství, pro účely tohoto zákona pouţije ke zjištění výsledku hospodaření a pro stanovení dalších údajů rozhodných pro stanovení základu daně zvláštní právní předpis. Při stanovení základu daně se nepřihlíţí k zápisům v knihách podrozvahových účtů, není-li v zákoně stanoveno jinak. U poplatníků, kteří nevedou účetnictví se stanoví výše základu daně z rozdílu mezi příjmy a výdaji. Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, podílů na likvidačním zůstatku, vypořádacích podílů nebo jim obdobná plnění, a to ve výši včetně daně, která se započítává nebo vyjímá v zahraničí, plynoucí poplatníkům ze zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období. Nezahrnují se příjmy osvobozené od daně. Výsledek hospodaření je upravován o položky snižující základ daně. Osvobozené jsou příjmy plynoucí z regulovaného nájemného bytů či z provozování ekologických zařízení apod.. Základ daně je dále sníţen o daňovou ztrátu, která je rozdílem mezi příjmy a výdaji, jestliţe výdaje převaţují. Ale existuje časové omezení, které se můţe uplatnit pouze do pěti zdaňovacích období následujících po období, kdy byla vyměřena. Zdaňovacím obdobím7 dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se povaţuje kalendářní, hospodářský rok nebo účetní období, pokud je toto účetní období delší neţ nepřetrţitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců.

7

Podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, se zdaňovací období shoduje s účetním obdobím. Tento zákon definuje účetní období jako dvanáct po sobě jdoucích měsíců, které se buď shodují s kalendářním rokem nebo ne, potom tedy hovoříme o hospodářském roku.

23

Přiznání k dani z příjmů právnických osob se podává nejpozději do tří měsíců od skončení zdaňovacího období. Pokud mají právnické osoby daňového poradce či povinně stanovený audit je termín podání prodlouţen o další 3 měsíce. Tyto lhůty představují i splatnost daně. Výše záloh je určená na základě výše poslední daňové povinnosti. Sazba daně z příjmů právnických osob je 19%. U podílového fondu, investičního fondu, penzijního fondu nebo u instituce penzijního pojištění činí sazba daně 5%. Dividendy, podíly ze zisku, podíly na likvidačním zůstatku společnosti a jiné podíly jsou zdaňovány 15% sazbou. Sazby se vztahují na samostatný základ daně a jsou zaokrouhlený na celé tisícikoruny dolů.

3.3.1.2.

Daň z příjmů fyzických osob

Poplatníci této daně jsou pouze fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde zdrţují. Jejich daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdrţují pouze za účelem studia nebo léčení, jejich daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, ţe se na území České republiky obvykle zdrţují, a to alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Do této lhůty se započítává kaţdý započatý den pobytu. Zpravidla se tedy jedná o daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy. Do daňové povinnosti nejsou zahrnuty příjmy z dědictví či přijaté půjčky a úvěry. Osvobozeny od daně jsou vládní transfery, sociální příjmy, náhrady škod a pojistná plnění pojišťoven. Základem daně je částka, kterou tvoří příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro daň z příjmů fyzických osob povaţuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběţně dva nebo více druhů příjmů, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů.

24

Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy, je rozdíl ztrátou. O ztrátu se sníţí úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů v následujících zdaňovacích obdobích. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy můţe odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti. Daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Příjmy ze závislé činnosti jsou příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, sluţebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichţ poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Poplatník je zde označen jako zaměstnanec, plátce příjmu jako zaměstnavatel.8 Daň se odvádí měsíční zálohou, která se vypočítává ze superhrubé mzdy zaměstnance, coţ je hrubá mzda zaměstnance navýšená o platbu sociálního a zdravotního pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance ve výši 35 %. Daň se vypočítá ze základu daně sníţeného o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné poloţky od základu daně zaokrouhleného na celé sto koruny dolů. Sazba pro výpočet daně činí 15 %. Nezdanitelnou částí jsou úroky ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory, pojistné na soukromé ţivotní pojištění, z hypotečního úvěru poskytnuté na bytové potřeby, příspěvky na penzijní připojištění a zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace, odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu a mnoho dalších. Mezi daňové slevy řadíme následující poloţky a k nim odpovídající výši slev:

8

Zaměstnanec: fyzická osoba v pracovně právním vztahu, která vykonává určitou závislou činnost pro zaměstnavatele, za kterou jí přísluší mzda či plat Zaměstnavatel: právnická či fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu

25

základní sleva na dani na poplatníka :

23.640,- Kč

sleva na dani či bonus na dítě :

11.604,- Kč

sleva na dani na manţelku či manţela s nízkým příjmem :

24.840,- Kč

sleva na dani na studenta - uplatní student/ka :

4.020,- Kč

sleva na dani na invalidního důchodce nebo drţitele ZTP/P : 2.520 – 16.140,- Kč9 Daňové přiznání je nutno podat nejpozději do 31. března následujícího roku. Jestliţe daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, termín je prodlouţen do 30. června. Příjmem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti se rozumí: a) příjmy ze ţivnosti b) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů c) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku e) příjmy z uţití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnoţování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem f) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není ţivností ani podnikáním podle zvláštních předpisů g) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů

9

Jak podnikat [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Dostupné z WWW: <www.jakpodnikat.cz/sleva-nadani.php>.

26

h) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběţného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou ţivností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu i) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku Základem daně jsou příjmy, které se sniţují o výdaje vynaloţené na jejich dosaţení, zajištění a udrţení.

3.3.2. Majetkové daně U těchto daní se nezdaňuje příjem, jak to bylo u daní důchodových, zde jde o daň z majetku. Daň se platí z nemovitostí, z jejich převodu, silniční, darů a dědictví.

3.3.2.1. Daň z nemovitosti Tuto daň je povinen platit vlastník nemovitosti, který je jako vlastník zapsán v katastru nemovitostí. Musí ji platit i osoba, která má právo hospodaření s takovou nemovitostí. Daň z nemovitostí se rozděluje na daň z pozemků a daň ze staveb. U daně z pozemků se daní pozemky na území České republiky, které jsou vedeny u katastrálních úřadů. Základem daně tedy jsou orné půdy, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty, hospodářské lesy, rybníky s intenzivním a průmyslovým chovem ryb. Nedaní se lesní pozemky, na nichţ se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení, vodní plochy s výjimkou rybníků slouţících k intenzívnímu a průmyslovému chovu ryb a pozemky určené pro obranu státu. Předmětem daní ze staveb se rozumí stavby, byty a nebytové prostory, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí či stavby uţívané před vydáním kolaudačního souhlasu. Předmětem daně nejsou stavby, v nichţ jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, stavby přehrad, stavby, jimiţ se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakoţ i stavby, určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k

27

zavlaţování a odvodňování pozemků, stavby rozvodů energií a stavby slouţící veřejné dopravě. Výše daně u pozemků závisí na výměru, druhu, umístění a účelů. U daně ze staveb je rozhodující výměr, počet nadzemních částí, druh, umístní a účel. Základ u obou daní můţe být upraven koeficientem, který je dán počtem obyvatel u různých obcí. Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daň, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíţí. Daňové přiznání se podává do 31.března běţného roku, ke změně stavu v průběhu období se nepřihlíţí.

3.3.2.2. Silniční daň Předmětem daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná a provozovaná v České republice, jsou-li pouţívána k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou pouţívána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichţ plynoucí příjmy jsou předmětem daně z příjmů u subjektů nezaloţených za účelem podnikání. Dále je daň vybíraná i z vozidel evidovaných v zahraničí, které přijíţdějí na území České republiky. Bez ohledu na to, zda jsou pouţívána k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určená výlučně k přepravě nákladů. Předmětem daně nejsou speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu, jakoţ i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu, vozidla, kterým byla přidělena zvláštní registrační značka. Poplatníkem a plátcem daně je osoba10 uvedena v technickém průkazu jako drţitel vozidla nebo zaměstnavatel pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za pouţité vozidlo zaměstnance.

10

můţe být právnická tak i fyzická osoba

28

Výše daně závisí u osobních vozidel na objemu válců v motoru a na počtu a nosnosti náprav u návěsů. Daň se platí zálohově a termín podání daňového přiznání je do 31.1. následujícího roku.

3.3.2.3. Dědická daň Poplatníkem daně je dědic11, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímţ bylo řízení o dědictví skončeno. Předmětem daně je nabytí majetku děděním ze zákona či na základě závěti. Majetkem pro účely daně dědické rozumíme věci nemovité, byty, a nebytové prostory a věci movité, cenné papíry, peněţní prostředky v české a cizí měny, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty. Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky, se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo pobyt zůstavitele. Z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá. Základem daně je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem sníţená o a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí, b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické, c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele, d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uloţených v řízení o dědictví, e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek téţ předmětem daně dědické v tuzemsku.12

11

osoba s nárokem na majetek zůstavitele Česká republika. § 4 odst.1 Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 12

29

Pro účely výpočtu daně jsou osoby zařazeny do kategorií vyjadřující vztah poplatníka k zůstaviteli : 1. kategorie : přímá linie (manţelé, rodiče, děti, vnoučata, prarodiče)13 2. kategorie : pobočná linie (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manţelé dětí nebo rodičů) a osoby, které ţily nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti 3. kategorie : ostatní fyzické a právnické osoby Osoby v první a druhé kategorii jsou osvobozeny od daně. Pro osoby ve třetí kategorii platí sazby od 7 do 40 %, dle výše základu daně a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.

3.3.2.4. Darovací daň Předmětem daně darovací je bezúplatné převod majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem, tj. darovací smlouva. Předmětem daně nejsou plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem, důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu, bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zvláštního předpisu, nebo bezúplatná nabytí majetku, která jsou předmětem daně dědické dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněţních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakoţ i z veřejných rozpočtů a jiných peněţních fondů cizího státu. To se netýká peněţních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty,prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci, prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu. Poplatníkem daně je nabyvatel, při bezúplatném poskytnutí majetku fyzickou osobou, která má trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnickou osobou, která má sídlo v tuzemsku, fyzické osobě, která nemá trvalý pobyt v tuzemsku, nebo právnické osobě, která nemá sídlo v tuzemsku, je poplatníkem daně darovací vţdy dárce. Není-li dárce poplatníkem, je ručitelem. 13

děti : děti narozené či osvojené

30

Základem daně je cena majetku sníţená o prokázané dluhy, clo a daň placené při dovozu v případě, ţe se jedná o movité věci dovezené z ciziny. Stejně jako u daně dědické jsou pro výpočet daně osoby zařazeny do kategorií dle jejich příbuzenského stavu : 1. kategorie : přímá linie (manţelé, rodiče, děti, vnoučata, prarodiče) 2. kategorie : pobočná linie (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety, manţelé dětí nebo rodičů) a osoby, které ţily nejméně po dobu jednoho roku ve společné domácnosti 3. kategorie : ostatní fyzické a právnické osoby V první a druhé kategorii jsou osoby osvobozeny od daně, ve třetí skupině platí poplatník částku, která se vypočte koeficientem a to od 7% do 40% dle výše vyměřovacího základu daně.

3.3.2.5.

Daň z převodu nemovitosti

Předmětem daně je převod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníţí hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání. Při převodu nemovitosti je poplatníkem daně prodávající (převodce) a kupující (nabyvatel) je v tomto případě ručitelem. V případě, ţe jde o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, vyvlastněním, vydrţení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné draţbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva v souvislosti s postoupením pohledávky, pak je poplatníkem nabyvatel. Jestliţe se jedná o výměnu nemovitostí, pak platí daň společně převodce i nabyvatel. Základem daně se stává cena, která je platná v den nabytí nemovitosti. V případě, ţe se cena sjednala vyšší neţ cena zjištěná, pak je základem daně cena sjednaná.

31

Sazba daně je ve výši tří procent ze základu daně. Poplatník musí podat daňové přiznání správci daně nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němţ byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí. Ke dni podání daňového přiznání se také vztahuje povinnost tuto daň uhradit.

3.4.

Nepřímé daně

Nepřímé daně, jsou daně při jejímţ uloţení se předpokládá, ţe je poplatník přenese na jiný subjekt. Nedopadají na nositele přímou formou daní, ale nepřímo - jsou zahrnuty v ceně zboţí a sluţeb. Do těchto daní řadíme daň z přidané hodnoty, spotřební daň a ekologickou daň.

3.4.1. Daň z přidané hodnoty Tuto daň upravují předpisy Evropského společenství. Je nejdůleţitější nepřímou daní našeho daňového systému. Daň se uplatňuje na zboţí, nemovitosti a sluţby za podmínek stanovených zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Předmětem daně je: dodání zboţí nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v draţbě za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku poskytnutí i přijetí sluţeb za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku pořízení zboţí z jiného členského státu Evropské unie za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla zaloţena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani dovoz zboţí s místem plnění v tuzemsku Předmětem daně však není pořízení zboţí z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboţí, které je předmětem spotřební daně. 32

Osobu povinou k dani je fyzická i právnická osoba, která uskutečňuje ekonomickou činnost, má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku, její obrat přesáhne částku 1.000.000 Kč za nejbliţších dvanáct předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Plátcem daně se pak stává od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročil obrat a musí se zaregistrovat do 15 dní od skončení měsíce, kdy obrat překročil. Registrovanému pláci je uděleno daňové identifikační číslo:  u fyzické osoby je CZ + rodné číslo  u právnické osoby je CZ + identifikační číslo Plátce je povinen přiznat daň ke dni zdanitelného plnění nebo ke dni platby podle toho, který den nastane dříve. Plnění daně je uskutečněno za úplatu na území České republiky osobou povinnou k dani. K určení DPH máme k dispozici dvě sazby: 1) základní ve výši 20% 2) sníţenou ve výši 10% Osvobozeny od daně jsou poštovní sluţby, rozhlasové a televizní vysílání, finanční činnosti, pojišťovací činnosti, výchova a vzdělávání, zdravotnické sluţby a zboţí, sociální pomoc, provozování loterií a jiných podobných her. Daňové přiznání se podává měsíčně či čtvrtletně, záleţí na obratu plátce. Nedosáhne-li obrat za předcházející kalendářní rok 10 milionů Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí, pokud obrat za předcházející kalendářní rok je vyšší neţ 10 milionů Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc. Do 25 dnů po skončení zdaňovacího období se musí podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Ministerstvem financí.

33

3.4.2. Spotřební daň Spotřební daně upravuje zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podmínky zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků, způsob značení a prodeje tabákových výrobků a způsob značení některých minerálních olejů. Předmětem daně jsou vybrané výrobky, jako jsou: a) daň z minerálních olejů, b) daň z lihu, c) daň z piva, d) daň z vína a meziproduktů a e) daň z tabákových výrobků Plátcem je právnická nebo fyzická osoba, která je provozovatelem daňového skladu, oprávněným příjemcem, oprávněným odesílatelem nebo výrobcem, jíţ vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit, a to při dovozu, v případě pouţití vybraných výrobků osvobozených od daně, pouţití vybraných výrobků, u nichţ byla vrácena daň a v případě ztráty nebo znehodnocení vybraných výrobků. Základem daně je mnoţství vybraných výrobků, které se násobí sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Daňové přiznání jsou povinni předloţit plátci, kterým vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit a to samostatně za kaţdou daň celnímu úřadu, a to do 25. Dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla. Na stáncích, trţištích (trţnicích) nebo místech, které nesplňují technické poţadavky na územně technické, účelové a stavebně technické řešení staveb, a které nejsou zkolaudovány k prodeji zboţí nebo poskytování hostinských sluţeb je zakázáno prodávat lihoviny a tabákové výrobky.

34

Kontrolu dodržování zákazu prodeje lihovin a tabákových výrobků jsou oprávněny provádět kontrolní, a to obdobným postupem jako ostatní kontrolní činnost vykonávanou podle zvláštních právních předpisů, které stanoví jejich působnost. Kontrolní nález obsaţený ve zprávě o kontrole se povaţuje za důkaz pro řízení o přestupku nebo o jiném správním deliktu. Pokud jsou při provádění kontroly zjištěny lihoviny a tabákové výrobky, vydá kontrolní orgán rozhodnutí o předběţném opatření, ve kterém stanoví zajištění těchto výrobků. Pokud je kontrolní činnost součástí kontroly prováděné v rámci správy daní, uplatní se postup pro zajištění věci při správě daní. Nelze-li rozhodnutí o zajištění lihovin a tabákových výrobků předat při kontrole jejich drţiteli, zakládá se toto rozhodnutí jako nedoručitelné ve spise. Zajištění daně můţe být poskytnuto a) sloţením převodem finančních prostředků na depozitní účet pro zajištění daně zřízený celním úřadem, přičemţ sloţiteli nevzniká nárok na úrok ze sloţené částky b) bankovní zárukou c) ručením, pokud osobu ručitele povolí celní ředitelství nebo celní úřad

3.4.3. Ekologická daň Vstupem České republiky do Evropské Unie započalo přibliţování naší země různým evropským systémům včetně toho daňového. Jedním z poţadavků na Ministerstvo financí byla i tzv. Ekologická daňová reforma. Spočívá ve zdanění zemního plynu, pevných paliv a elektřiny. Jejich smyslem krom fiskálního je omezení spotřeby produktů,

které

poškozují

ţivotní

prostředí.

Byla

zapracována

do

zákona

č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Definováním částí v zákoně došlo k plnému transponování směrnice Rady 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Předmět daně se liší v závislosti na druhu energetických produktů, vedené pod kódy nomenklatur (KN). Například u daně ze zemního plynu se jedná o zemní plyn a některé další plyny vedené jako KN 2711 11, 2711 21, 2711 29 a 2705. V případě pevných paliv jde především o černé uhlí uvedené pod KN 2701, hnědé uhlí uvedené pod KN

35

2702, koks uvedený pod KN 2704 a ostatní uhlovodíky uvedené pod KN 2706, 2708, 2713 aţ 2715. Předmětem je téţ elektřina uvedená pod KN 2716. Plátcem daně ze zemního plynu je dodavatel, který na daňovém území dodal plyn konečnému spotřebiteli provozovatel distribuční soustavy, provozovatel přepravní soustavy a provozovatel podzemního zásobníku plynu fyzická nebo právnická osoba, která pouţila plyn zdaněný niţší sazbou daně k účelu, kterému odpovídá vyšší sazba daně fyzická nebo právnická osoba, která pouţila plyn osvobozený od daně k jiným účelům, neţ na které se osvobození od daně vztahuje fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněný plyn, s výjimkou plynu osvobozeného od daně Od daně je osvobozen například plyn určený: pro výrobu tepla v domácnostech k výrobě elektřiny jako pohonná hmota pro plavby na vodách v metalurgických procesech či mineralogických postupech Sazby daně jsou stanoveny v § 6 zákona 261/2007 Sb. a liší se podle druhu plynu. Základem daně je mnoţství plynu v MWh spalného tepla, nelze-li vyjádřit spalné teplo plynu v MWh, stanoví se spalné teplo ve výši 15 MWh na tunu plynu. Plátcem daně z pevných paliv je dodavatel, který na daňovém území dodal pevná paliva konečnému spotřebiteli fyzická nebo právnická osoba, která pouţila pevná paliva osvobozená od daně k jiným účelům, neţ na které se osvobození od daně vztahuje

36

fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněná pevná paliva, s výjimkou pevných paliv osvobozených od daně Od daně jsou osvobozena například paliva určená k výrobě elektřiny k výrobě koksu jako pohonná hmota nebo palivo pro plavby na vodách na daňovém území v chemických, metalurgických či mineralogických procesech k technologickým účelům v podniku, ve kterém byla pevná paliva vyrobena Sazba daně činí 8,50 Kč/GJ spalného tepla v původním vzorku. Základem daně je mnoţství pevných paliv vyjádřené v GJ spalného tepla v původním vzorku. Plátcem daně z elektřiny je dodavatel, který na daňovém území dodal elektřinu konečnému spotřebiteli provozovatel distribuční soustavy a provozovatel přenosové soustavy fyzická nebo právnická osoba, která pouţila elektřinu osvobozenou od daně k jiným účelům, neţ na které se osvobození od daně vztahuje fyzická nebo právnická osoba, která spotřebovala nezdaněnou elektřinu, s výjimkou elektřiny osvobozené od daně Od daně je osvobozena například elektřinu, která je: ekologicky šetrná vyrobená v dopravních prostředcích (pokud je tam i spotřebována) vyrobená ze zdaněných výrobků, pokud jsou předmětem daně ze zemního plynu, daně z pevných paliv nebo spotřební daně

37

Sazba daně činí 28,30 Kč/MWh. Základem daně z elektřiny je mnoţství elektřiny v MWh. Správcem daně jsou celní orgány, které téţ vydávají dva typy povolení. Jedním z nich je povolení k nabytí osvobozených energetických produktů, které lze získat rozhodnutím celního úřadu po přezkoumání podaného návrhu. Taktéţ je tomu u povolení k nabytí energetických produktů bez daně. Právnické či fyzické osobě, která není drţitelem povolení, nesmí být energetický produkt bez daně či produkty osvobozené od daně dodány. Zdaňovacím období je kalendářní měsíc. Plátce daně má za povinnost podat návrh na registraci k dani u celního úřadu nejpozději v den vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Dále jsou plátci povinni přeloţit daňové přiznání a zaplatit daň do 25. Dne po skončení zdaňovacího období, ve kterém tato povinnost vznikla.

3.5.

Ostatní daně

Těmito daněmi se rozumí především pojistné, resp. pojistný systém, do kterého řadíme pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění.

3.5.1. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Pojistné na sociální zabezpečení je zaloţeno na pojistném principu, tj. na pravidelném placení

příspěvku

neboli

pojistného.

Toto

pojistné

je

upraveno

zákonem

č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Správcem pojistného je Česká správa sociální zabezpečení. Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje platby na: nemocenské pojištění – cílem tohoto pojištění je finančně zabezpečit ekonomicky aktivní občany v okamţiku, kdy kvůli nemoci či mateřství ztratí krátkodobě výdělek. Vyplácí se čtyři druhy dávek a to : nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněţitá pomoc v mateřství.

38

důchodové pojištění - kterým jsou osoby dle zákona o důchodovém pojištění zabezpečeny v ţivotních situacích jako je stáří, invalidita a úmrtí ţivitele. Důchody z českého důchodového pojištění jsou tedy řádné i předčasné starobní, plné i částečné invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí. příspěvek na státní politiku zaměstnanosti – toto pojistné se skládá se dvou částí a to vlastního pojistného na sociální zabezpečení, které zahrnuje pojistné na důchodové pojištění a pojistné na nemocenské pojištění a z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Pokud se jedná o výběr pojistného na sociální zabezpečení, tak jde stránku příjmovou, ale jde-li o stránku výdajovou, tj. výplata dávek ze systému důchodového pojištění a nemocenského pojištění. Poplatníci pojistného jsou: zaměstnavatelé, jimiţ se rozumějí osoby právnické tak i fyzické, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance zaměstnanci, pokud jsou účastníci nemocenského a důchodového pojištění osoby samostatně výdělečně činné osoby, které se dobrovolně účastní důchodového pojištění stát Výše pojistného se stanoví procentem z vyměřovacího základu za rozhodné období. Tím se u zaměstnanců povaţuje kalendářní měsíc a u osob samostatně výdělečně činných se jedná o kalendářní rok. Pojistné u zaměstnance je ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Zaměstnavatel si můţe od r. 2011 vybrat výši pojistného a to 25% či 26% z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců. Osoba samostatně výdělečně činná si výši pojistného určuje sama, ale nesmí být menší neţ 50 % daňového základu.

3.5.2.

Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění

Pojistné je upraveno zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Pojistné se odvádí na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

39

nebo jiné zdravotní pojišťovny provádějící všeobecné zdravotní pojištění, u níţ je pojištěnec pojištěn. Pojistné jsou povinni platit: zaměstnanci zaměstnavatelé osoby samostatně výdělečně činné stát Pojistné se u zaměstnanců stanovuje z úhrnu příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků. Výše pojistného činí 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období, za které se povaţuje kalendářní měsíc. Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance. Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, sráţkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance. Pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. U osoby samostatně výdělečně činné je ve výši 35 % příjmu z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti za rozhodné období. Rozhodným obdobím se povaţuje kalendářní rok. Osobám, kterým pojistné platí stát, hradí měsíčně pojistné Ministerstvo financí České republiky na zvláštní účet zřízený, a to do 20. dne předcházejícího kalendářního měsíce.

3.5.3. Clo Clo neboli celní poplatek, je dávka vybíraná při přechodu zboţí přes celní hranici. Státy jej pouţívají jako tzv. ochranářský prostředek (chránit svůj vnitřní trh před zboţím z okolních států) nebo jako prostředek ekonomické formy politického boje a jako prostředek jak získat peníze.

40

Celní správa (celní úřad) kontroluje vybíraní cel a zákonnou/normativní úpravou je celní zákon. Cla se dělí podle hledisek a to: a) Obchodně politické Smluvní – zde je clo určeno dle mezinárodní smlouvy (bilaterální i multilaterální) Autonomní – clo je zde stanoveno rozhodnutím státu nezávisle na mezinárodní smlouvě b) Pohybu zboží Vývozní – vztahuje se na vyvezené zboţí, není příliš běţné clo. Týká se například vývozu strategických komodit (ropa) a často je uvaleno za fiskálním účelem Dovozní – vztahuje se na dovozené zboţí Tranzitní – platí se zde za zboţí, které prochází územím státu c) Účelu Fiskální - jedná se o příjem do státního rozpočtu, avšak cla zde pro fiskální účely slouţí spíše okrajově Ochranná – účelem je chránit domácí výrobce před konkurencí ze zahraničí. Tato cla se dále dělí : 1)

Antidumpingová neboli vyrovnávací cla, jsou cly dodatečnými, které se uvalí na zboţí, jehoţ cena je niţší, neţ je běţná cena v zemi vývozu (dumping)

2)

Skleníková cla, která mají chránit nově se rozvíjející sektor domácího hospodářství před zahraniční konkurencí

3)

Prohibitivní clo, které je tak vysoké, ţe brání dovozu daného zboţí

41

4)

Preferenční clo je clem sníţeným, které se vztahuje na zboţí pocházející ze zemí, kterým bylo uděleno zvýhodnění před ostatními. Bývá poskytováno v rámci Všeobecného systému preferencí Světové obchodní organizace

Vyjednávací – clo zde slouţí jako vyjednávací prostředek při obchodněpolitických jednáních Odvetná – je uvalena na zboţí z jiného státu za jeho obchodní politiku Vyrovnávající neboli kompenzační cla - jejím účelem je vyrovnat sníţenou cenu dováţeného zboţí, které je zahraniční vládou subvencováno d) Výpočtu Valorická - výše cla se stanoví procentuální částkou z hodnoty zboţí Diferencovaná (kombinovaná) – výše cla se počítá jako kombinace valoritického a specifického výpočtu cla Specifická – je stanovena pevnou částkou za určitou fyzickou jednotku (např. za kus či za tunu) Celní politika je součástí společné obchodní politiky Evropské Unie, z které plynou povinnosti jednotlivým členským státům: 1) Pouţívat společný celní sazebník TARIC, který je závazným tarifním opatřením 2) Respektovat unií uzavřené dohody o obchodní a hospodářské spolupráci včetně zásad pro pouţívání cleních preferencí 3) V souladu s ustanovením GATT14 či WTO15 uplatňovat antidumpingová opatření a respektovat jejich uplatnění

14 15

GATT : z angl. General Agreement on Tariffs and Trade – Všeobecná dohoda na clech a obchodu WTO : z angl. World Trade Organization - Světová obchodní organizace

42

4. Dopady Na tomto místě bych se ráda věnovala problematice dopadů daní, kterými jsou ovlivněny výdaje a příjmy státního rozpočtu. Rozebrala bych zde, daně které jsou největším přínosem do státního rozpočtu, a které naopak jsou zátěţí pro rozpočet České republiky. Informaci o tom, do které ze soustavy veřejných rozpočtů plyne výnos z daně a zda je tento rozpočet jeho výhradním příjemcem nebo se rozpočty ve stanoveném poměru o výnos dělí přináší rozpočtové určení daní, které je upraveno v zákoně č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územím samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. a) u daní svěřených veškerý výnos plyne do rozpočtu územních samosprávných celků; řadí se sem daň z nemovitostí, jejíţ výnos plyne výhradně do rozpočtu obce a daň z příjmů právnických osob, jejímţ poplatníkem je obec (příjem obecního rozpočtu) nebo kraj (příjem krajského rozpočtu) b) u daní sdílených je výnos rozdělován mezi jednotlivé rozpočty v zákonem stanovených poměrech; patří sem daň z přidané hodnoty, daň z příjmů fyzických a právnických osob (s výjimkou daně, jejímţ poplatníkem je obec nebo kraj)

4.1.

Dopady daní na příjmy státního rozpočtu

Daně uspořádané do daňové soustavy jsou bezesporu nejvýznamnějším zdrojem příjmů státního rozpočtu. Daně můţeme rozdělit na příjmové, majetkové a nepřímé. A právě příjmové daně a nepřímé daně, tedy daň z přidané hodnoty a spotřební daně tvoří většinu

příjmů

státního rozpočtu. Příjmy

státního

rozpočtu

k 31.12.2010

byly

ve

výši

Z toho 507,7 mld. Kč byly daňové příjmy, kterými se rozumí: 1.

Daň z přidané hodnoty

187,8 mld. Kč

2.

Spotřební daň

130,9 mld. Kč

43

1000,4

mld.

Kč.

3.

Daň z příjmů fyzických osob

87,5 mld. Kč

4.

Daň z příjmů právnických osob

86,3 mld. Kč

5.

Majetkové daně

13,5 mld. Kč

6.

Cla

1,7 mld. Kč

Dále máme příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které bylo ve výši 355,8 mld. Kč. Zbytek příjmů tvoří nedaňové příjmy, které byly ve výši 136,9 mld. Kč.16 Tyto příjmy jsou uvedeny v zákoně 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v §6. Graf 1 : Struktura příjmů státního rozpočtu z roku 2010

DPFO 8,90% 24,60%

DPPO 8,10%

Pojistné na SZ Spotřební daně 1,70%

DPH

13,90%

33,40% 9,40%

Ostatní daně Prodej st. majetku a dotacemi z EU

Zdroj: Finace [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Státní rozpočet. Dostupné z WWW: <www.finance.cz/zpravy/finance/232678/>.

4.2. Dopady daní na výdaje státního rozpočtu Daně tedy i daňový systém je pro státní rozpočet příjmem z kterého se hradí výdaje státního rozpočtu, kterými jsou: administrativní zajištění chodu všech státních institucí 16

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_56806.html?year=2010

44

státní nákupy statků a sluţeb správné fungování systému sociálního zabezpečení a mnoho dalších nezbytných činností Kromě výše zmíněných výdajů, z daní plynou určité podíly jimiţ se daně podílejí na rozpočtu krajů, obcí, státního fondu dopravní infrastruktury, které jsou uvedeny v zákoně 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. Největší objem prostředků v rámci běţných výdajů je vynakládán na sociální dávky (tj. důchody, prostředky na podpory v nezaměstnanosti, ostatní soc. dávky, státní soc. podpora). Dále jsou čerpány na neinvestiční transfery veřejných rozpočtů územní úrovně, coţ obsahuje převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji, transfery obcím na příspěvek na péči podle zákona o sociálních sluţbách, na dávky zdravotně postiţených a na dávky pomoci v hmotné nouzi. Také se čerpá neinvestiční transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění, výdaje kapitoly státní dluh a to především úroky. Dále máme výdaje kapitálové, z které plynou transfery do státního fondu dopravní infrastruktury. Výdaje státní rozpočtu jsou uvedeny v zákoně 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech v §7. Graf 2 : Struktura výdajů státního rozpočtu za rok 2010

11,61%

3,26%

sociální dávky

11,64% Ostatní běžné výdaje

38,32%

Kapitálové výdaje Neinvestiční transféry Státní dluh

35,17%

Zdroj: Finace [online]. 2011 [cit. 2011-03-26]. Státní rozpočet. Dostupné z WWW: <www.finance.cz/zpravy/finance/232678/>.

45

I přesto, ţe máme daňový systém velmi rozsáhlý, příjmy které přináší do státního rozpočtu nestačí k úhradě všech výdajů. K 31. 12. 2010 závěrečný účet státního rozpočtu vykazoval příjmy ve výši 1000,4 mld. Kč a výdaje ve výši 1156,8 mld. Kč. Tedy státní rozpočet byl ve schodku a to ve výši 156,4 mld. Kč.17 Saldo státního rozpočtu České republiky trvá uţ delší dobu, nepřispěla ani Celosvětová ekonomická krize, která nastala roku 2008 a stále trvá. Vláda proto jedná o opatřeních ve formě úspor a reforem, která jsou plánovaná pro roky 2012 a dále : a) úspory na ministerstvu vnitra – úspory spočívají v resortu: hasičského záchranného sboru - jde o omezení strojních investic tj. zastavení obnovy techniky, nebude pořizována výšková a speciální technika, zastaví se výstavba poţárních stanic, vybavování dokončených staveb, omezí se činnost některých poţárních stanic policie - především jde o ukončení zahraničních policejních misí ÚRN, zrušení naplánovaných IT projektů či k zastavení dalších akreditací znaleckých pracovišť v Kriminalistickém ústavu a odborech kriminalisticko – technických expertíz, dále se chce ušetřit na platbách za odposlechy jednotlivým operátorům V obou resortech se sníţili příspěvky na pohonné hmoty. Také se prodávají nezbytné budovy. Další úsporným opatřením je zavedení elektronických datových schránek, které je pro právnické osoby a úřady povinné, pro fyzické osoby a podnikatele dobrovolné. b) úspory na ministerstvu financí – v tomto resortu se jedná o zdanění platu a paušálních náhrad prezidenta České republiky, stejně tak i exprezidentovi jeho renta a náhrada. Také poslanci budou danit své náhrady.

17

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_56806.html?year=2010

46

Bývalým státním zaměstnancům se zdaní výsluhy a odbytné 15 %. U státních zaměstnanců se jedná o sníţí platu o 10% či o sniţování jejich počtu. Dále se jedná o zmrazení mezd ústavních činitelů. c) úspory na ministerstvu obrany – jedná se zdanění vojenských příspěvků na bydlení, který vojáci dostávají, pokud nebydlí ve vojenském bytě. Dále se přestanou pořizovat bojové techniky jako je např. bitevní vrtulníky a protiraketové komplety. d) úspory ministerstva dopravy – které se spočívají v omezení dotací a úhrad Českým drahám. Zdraţí se silniční mýtné, dále se jedná o omezení doprovodného sociální programu pro zaměstnance Českých drah a omezí výstavby silnic. e) úspory ministerstva zemědělství – v tomto resortu dojde ke sloučení desítky úřadů a propouštění zaměstnanců. Omezí se také dotace pro zemědělce, investice. f) sociální reforma – spočívá ve sjednocení dávkového systému, změny v oblasti péče a zabezpečení zdravotně postiţených osob, změny v oblasti zabezpečení osob v hmotné nouzi, změny v legislativě pracovněprávní a v neposlední řadě také v oblasti rodinné politiky a péče o děti. Cílem je zjednodušení systému, jeho zefektivnění, rozšíření kontroly, komfortnější postup pro příjemce dávek a hlavně jde o jeho zlevnění. Zpravidla se jedná o sníţení nemocenské, a to na 60% z vyměřovacího základu a prodlouţení doby vyplacení náhrady za nemoc zaměstnavatelem. Osoby, které nechtějí přijít o část podpory nesmí odejít na vlastní ţádost nebo po dohodě. Pak totiţ dostanou podporu jen 45 procent z platu. Jinak je první dva měsíce 65 % a další dva 50 %. Dostanou-li odstupné či odchodné např. za 2 měsíce, na podporu jim vznikne nárok aţ po uplynutí této doby. Na porodné vznikne nárok jenom při prvním dítěti a musí jít o rodinu s velmi nízkými příjmy a to do 2,4 násobku ţivotního minima.

47

g) důchodová reforma – spočívá ve zvýšení důchodového věku (u muţů a ţen s jedním dítě činí 65 let, u ţen s více dětmi se důchodový věk pohybuje od 62 do 64 let), doba potřebného pojištění pro nárok na starobní důchod se zvyšuje na 35 let pojištění, byla zavedena třístupňová invalidita podle procentního poklesu pracovní schopnosti h) penzijní reforma - zde je moţnost dobrovolného fondového penzijního spoření a to ve 3 % sociálního pojištění na soukromé individuální účty občanů vedené u penzijních společností a to za další podmínky ve formě dodatečné vlastní platby v minimální výši 2 % ze základu pro výpočet odvodu na sociální pojištění i) daňová reforma – zahrnuje zrušení superhrubé mzdy a zvýšení sazby u daně z příjmů fyzických osob a to na 19% z hrubé mzdy, také se zvýší odvody zaměstnanců na zdravotním pojištění na 6,5%, ale u zaměstnavatelů se sjednotí sazby na odvodech za sociální a zdravotní pojištění a to na 32,5 %. Zruší se daňové výjimky a výhody (zrušení stravenek, zrušení moţnosti odpočtu úroků z hypotečního úvěru a ze stavebního spoření, které má být nahrazeno zaměstnaneckých paušálem). Zvýší se slevy na dítě, vznikne jedno inkasní místo. Dále se sníţí příspěvek na stavební spoření. Osoby samostatně výdělečně činné budou pojistné odvádět ze 100% vyměřovacího základu a to ve výši minimálně 6,5 %. j) reforma ve zdravotnictví – jedná se o zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici na 100 Kč za noc a slučování zdravotních pojišťoven, ale také zrušení pořizování nezbytného zdravotního zařízení Těmito reformami a úspory chce vláda omezit nezbytné výdaje a navýšit příjmy do státního rozpočtu. Reformy veřejných financí jsou nezbytné a bez jejího uskutečnění by se Česká republika dříve či později dostala do dluhové pasti, která můţe skončit jen velmi špatně. Jak jsme se mohli přesvědčit u jiných zemí, jako je např. Irsko, Řecko. Realizace reformy, ale vyţaduje především sníţení výdajů, které jsou placeny ze státního rozpočtu. A tyto změny se dotknou většiny obyvatel.

48

Reformy a úspory nejsou jediné řeší, které sníţí výdaje a navýší příjmy. Stát získá příjmy i navýšením daní, přerozdělením daní, půjčkami státu či emisí cenných papírů.

49

ZÁVĚR Cílem práce bylo seznámení s daňovým systém České republiky a jeho dopady na státní rozpočet České republiky. Vzhledem k velkému rozsahu zkoumané problematiky, kterou daňová teorie nepochybně je, byla práce rozdělena do tří hlavních bodů, které zachycují danou problematiku. Těmito body jsou daňový systém, jeho struktura a státní rozpočet. Je nepopiratelně zajímavé, ţe problematika státního rozpočtu má faktický dopad na mnoho dalších sfér ţivota kaţdého občana. Jak se na pozadí střídání historických epoch a politických reţimů odráţí veškeré dění i v systému správy daní včetně struktury a základní filozofie právních předpisů. Zachytila jsem vztah, který je mezi daňovým systémem a státním rozpočtem České republiky. Pro státní rozpočet je daňový systém klíčový. Daně, které se vybírají jsou největší poloţkou státního rozpočtu. I přesto jak je ten systém rozsáhlý nenaplňuje svým rozsahem a objemem příjmů dostatečně všechny výdaje, coţ v současné době postupného překonávání finanční krize vyvolává stále více otázek k potřebě efektivní restrukturalizace daňové soustavy a odráţí se i na pozadí aktuální politické situace. V práci jsou vystihnuty dopady daní jak na příjmovou tak i na výdajovou stránku státního rozpočtu, tj. daně které nejvíce ovlivňují rozpočet, coţ je daň z přidané hodnoty a spotřební daň a největší výdaje, které jsou poskytnuty na sociální dávky. Kaţdá vybíraná daň má svůj význam vyuţití, například pojistné na sociální pojištění se vyuţívá na vyplacení sociálních dávek jako jsou starobní důchody, prostředky na podpory v nezaměstnanosti, ostatní sociální dávky, státní sociální podpory ( prostředky na insolventnost, stavební spoření ). Z problematiky toho, ţe daně vybírané nejsou dosti objemné na to, aby pokryli výdaje, které je zapotřební z nich hradit jsem naznačila moţná řešení, které by mohli navýšit příjmy k pokrytí výdajů a tím se dostat z dluhové tísně, v které se Česká republika nachází delší dobu. Těmito řešeními je navýšení daní a jejich přerozdělí a různá opatření ve formě reforem a úspor k omezení výdajové stránky státního rozpočtu. Tato řešení postihnou všechny obyvatele naší země dosti velkými negativními dopady na jejich finanční situaci. Ale jsou nezbytnými opatřeními, poněvadţ by jsme se dostali

50

do situace, v jakých se nyní nachází např. Řecko, Španělsko, Portugalsko a Irsko, tj. situaci „bankrot“ veřejných financí České republiky. Na některé reformy, zejména důchodovou, poukazuje Evropská unie jiţ několik posledních let. Kdyby nebyly zavedeny reformy a opatření ke sníţení státního dluhu, byl by České republice sníţen rating, tj. zvýšení úrokové sazby při splácení státního dluhu. Tím by česká koruna, české zboţí byly znehodnoceny, prodávalo by se draze.

51

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY HAMERNÍKOVÁ, Bojka; MAAYTOVÁ, Alena a kol. Veřejné finance. Praha : Wolters Kluwer ( ASPI ), 2010. 340 s. ISBN: 978-80-7357-497-0. JÁNOŠÍKOVÁ, Petra; MRKÝVKA, Petr; TOMAŢIČ, Ivan et al. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk s.r.o., 2009. 525 s. ISBN 978-80-7380-155-7. LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Praha : ASPI, 2007, 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1.

OCHRANA, František; VÍTEK, Leoš a kol. Veřejný sektor a veřejné finance – Financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit . Praha : Grada, 2010. 264 s. ISBN: 978-80-247-3228-2. VANČUROVÁ, Alena; LÁCHOVÁ, Lenka. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. Praha : 1. VOX a.s., 2010. 356 s. ISBN 978-80-8632486-9.

Použité zákony Česká republika. Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), v platném znění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011

52

Česká republika. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011 Česká republika. Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011

Internetové zdroje Business.center [online]. 2011 .

[cit.

2011-03-01].

53

Dostupné

z

WWW:

Businessinfo [online]. 2011 .

[cit.

Celní správa [online]. 2011 .

2011-4-12].

[cit.

Dostupné

2011-04-15].

z

WWW:

z

WWW:

Dostupné

Finance [online]. 2011 [cit. 2011-04-14]. Dostupné z WWW: . Jak podnikat [online]. 2011 .

[cit.

2011-04-13].

Dostupné

z

WWW:

Ministerstvo dopravy České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-02-01]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo obrany České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-0315]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zemědělství České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-03-14]. Dostupné z WWW: . Sagit [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . Vláda [online]. 2011 [cit. 2011-04-01]. Dostupné z WWW: . Wikepedia [online]. 2011 .

[cit.

2011-02-13].

54

Dostupné

z

WWW:

SEZNAM OBRÁZKŮ A GRAFŮ Seznam obrázků OBRÁZEK 1: SCHÉMA DAŇOVÉHO SYSTÉMU ČR

Seznam grafů GRAF 1 : STRUKTURA PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU GRAF 2 : STRUKTURA VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU

55

ZDE BUDE VLOŽENO ZADÁNÍ BC. PRÁCE