Daňový subjekt a jeho reakce na změny daňových zákonů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování

Daňový subjekt a jeho reakce na změny daňových zákonů Bakalářská práce

Autor:

Milena Nováková Ekonomie a management malého a středního podnikání

Vedoucí práce:

Ing. Miluše Korbelová

Praha

Duben 2012 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne 25. 4. 2012

Milena Nováková

2

Poděkování Děkuji paní Ing. Miluši Korbelové za odborné vedení práce, za její vstřícnost a ochotu, za čas, který mi při konzultacích věnovala, a za její cenné rady. Dále děkuji Panu Ing. Indráčkovi a panu Ing. Semerádovi za umožnění nahlédnout do interních materiálů a pracovníkům Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu za vstřícný přístup a ochotné zodpovězení dotazů.

3

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na posouzení vlivu legislativních změn na chování daňových subjektů v České republice. Dopady daňového břemene jsou zkoumány u spotřební daně z minerálních olejů, konkrétně u automobilového benzínu a motorové nafty. Práce se zabývá reakcí spotřebitelů na zvýšení cen pohonných hmot, na kterém se částečně podílí zvýšení sazby spotřební daně na palivo určené pro dopravu, a to jak obyvatel a podnikatelů operujících na území České republiky, tak společností zajišťujících mezinárodní přepravu. Zvláštní pozornost pak věnuje aktivitám některých provozovatelů čerpacích stanic a dodavatelů pohonných hmot, jejichž důsledkem jsou daňové úniky, které znevýhodňují poctivé podnikatelské subjekty a stát připravují o výnos z nepřímých daní. Zjištění bakalářské práce dávají možnost navrhnout následnou úpravu sazeb spotřebních daní v návaznosti na sazby v Evropské unii.

Klíčová slova: daň, daňový subjekt, spotřební daň z minerálních olejů, daň z přidané hodnoty, daňové úniky, sazba daně, pohonné hmoty

Annotation The bacalory is focused on analysis of the influence on the taxpayer behaviour by tax law changes in the Czech Republic. The impact of the tax burden is set by excise duty on mineral oils in concrete on unleaded petrol and gas oil. The theses deal with the reaktion on fuel price increase in the period of the change in the excise duties rates. The consequenses of the high rates take all groups of business and citizens, also international transport companies. The tax evasions favor deceitful entrepreneurs and cause that the state loses revenues from indirect taxes.The result of the thesis enable to set the possibility of the recommendation for the future development of excises duties rates continuig the rates in the European Union.

Key words tax, taxpayer, excise duty on mineral oils, value- added tax, VAT Fraud, tax rate, car fuel

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.

Vývoj cen pohonných hmot na českém trhu ....................................................................... 8

2.

Metody zpracování .............................................................................................................. 9

3.

Základní pojmy ................................................................................................................. 10 3.1

Daň ............................................................................................................................. 10

3.2

Daňový subjekt .......................................................................................................... 10

3.3

Daně přímé a nepřímé ................................................................................................ 13

3.4

Daně ze spotřeby ........................................................................................................ 14

3.4.1

Daň z přidané hodnoty........................................................................................ 14

3.4.2

Spotřební daně .................................................................................................... 15

4. Dopady spotřební daně na spotřebitele pohonných hmot a reakce spotřebitelů na vyšší ceny …………………………………………………………………………………………...18 4.1

Dopady spotřební daně na obyvatelstvo, domácnosti a podnikatele ......................... 19

4.1.1 4.2

Alternativní paliva a možnosti jejich využití...................................................... 20

Dopady spotřební daně pohonných hmot na dopravce .............................................. 25

5.

Vliv zvýšené spotřební daně na prodej a obchodování provozovatelů čerpacích stanic .. 26

6.

Dopad výše spotřební daně a daně z přidané hodnoty na dodavatele pohonných hmot . 29 6.1 Reakce některých dodavatelů pohonných hmot a provozovatelů čerpacích stanic na změnu spotřební daně a DPH, daňové úniky........................................................................ 29 6.1.1

Daňové podvody a daňové úniky ....................................................................... 29

7.

Přínos zvýšení spotřební daně státu .................................................................................. 37

8.

Návrh řešení ke zlepšení situace pro daňové subjekty i pro stát ...................................... 41 8.1

Snížení spotřební daně ............................................................................................... 42

8.2

Zavedení pružné plovoucí sazby spotřební daně ....................................................... 44

8.3

Zavedení profesionální nafty ..................................................................................... 44

Závěr ......................................................................................................................................... 45 Seznam použité literatury ..................................................................................................... 46 Tištěné monografie ............................................................................................................... 46 Články v tištěných periodikách ............................................................................................ 46 Dizertační a diplomové práce ............................................................................................... 47 Příspěvek ve sborníku........................................................................................................... 47 Zákony, směrnice.................................................................................................................. 47 5

Rozhovor v TV ..................................................................................................................... 48 Elektronické dokumenty ....................................................................................................... 48 Přednášky, konference .......................................................................................................... 49 Seznam grafů ............................................................................................................................ 50 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 50

6

Úvod Od 1. ledna 2010 byla novelizací zákona o spotřebních daních zvýšena sazba spotřební daně na pohonné hmoty o jednu korunu na litr paliva. V současné době činí sazba spotřební daně na jeden litr automobilového benzínu 12,84 Kč a na jeden litr motorové nafty 10,95 Kč, čímž se Česká republika umístila na jednom z předních míst v Evropě v pořadí států s nejvyšším zdaněním spotřeby motorové nafty. Zvýšení spotřební daně se projevilo na ceně pohonných hmot, zvláště když došlo od 1. ledna 2010 k novelizaci zákona o dani z přidané hodnoty a tím ke zvýšení sazby daně z přidané hodnoty o jeden procentní bod z 19 % na 20%. Změna těchto dvou daňových zákonů má výrazný vliv na cenu pohonných hmot a tím dopadá nejen na spotřebitele – obyvatelstvo, podnikatele, dopravce, ale i na provozovatele čerpacích stanic a dodavatele pohonných hmot. Jediný, kdo z těchto dvou zákonů profituje, je stát, neboť ten má příjem jistý. Zvýšení DPH má minimální vliv na cenu paliva pro autodopravce, protože ti jsou většinou registrováni jako plátci DPH a tudíž mají nárok na odpočet, ale značný dopad má na cenu pro obyvatelstvo, domácnosti a uživatele, kteří nejsou plátci DPH. Vysoká cena nafty v důsledku vysoké spotřební daně zvyšuje inflaci a brzdí růst hrubého domácího produktu. Současné ceny pohonných hmot nemají v České republice obdoby, druhým rokem rostou přibližně o deset až dvanáct procent, nafta, která je pro ekonomiku rozhodující, zdražila během roku o čtyři koruny a nikdo nedokáže odhadnout, jak se ceny budou vyvíjet nadále.

Na čerpacích

stanicích pohonných hmot dochází stále častěji k vyjadřování nespokojenosti s výší ceny paliva, ke slovnímu napadání pracovníků čerpacích stanic mylně považovaných za „viníky“ vysoké ceny benzínu a nafty, což je ještě podporováno a rozdmýcháváno médii.

Spotřební

daň je pouze jednou z položek tvořících cenu motorového paliva, na výslednou sumu mají vliv ještě další faktory, z nichž nejvýznamnější je cena na rotterdamské burze. Daňové subjekty mají snahu se platbě zvýšené daně vyhnout, ať už legálně omezením spotřeby, vyhledáváním dodavatelů za nižší ceny, nahrazováním pohonných hmot zatížených vysokou spotřební daní alternativními palivy, nebo nelegálně, dodavatelé například pančováním pohonných hmot nebo nezákonným dovozem a nepřiznáním daně a spotřebitelé vědomým nakupováním těchto protizákonně dodaných pohonných hmot. Tato práce se zaměří na analýzu dopadu zvýšené spotřební daně u pohonných hmot na změnu chování spotřebitelů, prodejců a dodavatelů pohonných hmot a na přínos zvýšené spotřební daně pro stát. 7

1. Vývoj cen pohonných hmot na českém trhu Ceny pohonných hmot se již třetím rokem šplhají nahoru a jejich růst se nezastavuje. V první polovině dubna 2012 dosáhla průměrná suma za jeden litr benzínu rekordu 37.70 korun za litr, což je téměř o tři koruny více než na začátku roku, nafta zdražovala pomaleji, přibližně o 1,30 Kč. Při porovnání nynějších cen paliv s cenami v roce 2009 se projevuje výrazný rozdíl: v lednu 2009 stál litr benzínu průměrně 24,50, jeho cena tedy vzrostla o více než třináct korun. Vysoké ceny za pohonné hmoty platí nejen zákazníci u českých čerpacích stanic, ale náklady na pohonné hmoty rostou i v okolních státech. V dubnu 2012 se dal benzín pořídit přibližně o třicet haléřů za litr levněji v Rakousku, výhodněji v Polsku, kde benzín i nafta stály v přepočtu na české koruny průměrně 35.20 Kč, na Slovensku se ceny šplhaly ke čtyřiceti korunám za litr a nejdráže bylo z okolních zemí v Německu, tam řidiči tankovali v průměru za 41 korun. Cenu pohonných hmot určuje několik faktorů. Z globálního hlediska jsou to náklady na těžbu ropy a především její cena na světových trzích ovlivňovaná poptávkou, zásobami a v poslední době situací v Iránu. V případě propuknutí válečného konfliktu v Iránu hrozí, že by se barel ropy mohl vyšplhat až nad 140 dolarů oproti nynějším 122 (cena barelu ropy Brent v únoru 2012), což by podle Petra Čermáka, analytika společnosti Colloseum mohlo zvýšit litr benzínu až na čtyřicet korun.1 Na cenu ropy reaguje rotterdamská burza, která určuje cenu benzínu a nafty v západní a střední Evropě. Z cen obchodovaných na burze se vypočítávají ceny pohonných hmot. Od začátku roku 2012 do konce března vzrostla cena benzínu na komoditní burze v Rotterdamu téměř o 250 dolarů za tunu na 1200 USD. Nafta podražila o něco méně, na konci prvního čtvrtletí roku 2012 stála jedna tuna nafty přibližně 1040 amerických dolarů. Sumu, za jakou se nakupují pohonné hmoty, určuje i kurs české koruny vůči americkému dolaru. Vliv na cenu má i vzdálenost rafinerie od pobřeží, tzv. inland prémie, kde je zohledněna doprava suroviny do vnitrozemí. Ta se pohybuje mezi padesáti až sedmdesáti dolary za tunu. Čím dále od pobřeží, kde je možno získávat ropu přímo z tankerů, tím výše může cena základní suroviny růst. České čerpací stanice nakupují pohonné hmoty v rafineriích v České republice nebo v sousedních státech. Cena pohonných hmot bez daní se v západní a střední Evropě liší minimálně, rozdíl způsobuje právě položka za dopravu. Pohonné hmoty jsou v jednotlivých státech zatíženy odlišnou sazbou spotřební daně, která má výrazný vliv na cenu benzínu a nafty. K součtu ceny za naftu a benzín na rotterdamské burze a spotřební daně v dané zemi je ještě nutno 1

ČERMÁK, P. Interview. In: Studio ČT24. TV, ČT24, 23. února 2012, 23:06. Dostupné z http://www.ceskate levize.cz/ct24/ekonomika/165636-pohonne-hmoty-v-cesku-nebyly-nikdy-tak-drahe /.

8

připočítat DPH. Zatímco daň spotřební je fixní, daň z přidané hodnoty se mění, v současné době zvyšuje cenu pohonných hmot o dvacet procent. Poslední faktor, který určuje cenu paliva je marže čerpacích stanic, která v sobě zahrnuje i dopravu na čerpací stanici z rafinerie.

2. Metody zpracování V bakalářské, práci jsou použity metody deskripce, pozorování, rozhovorů, analýzy, syntézy, indukce, komparace, definice. Tyto jednotlivé metody byly vzájemně kombinovány a doplňovány. Metodou deskripce byly popsány jednotlivé zjištěné a vypozorované skutečnosti a jejich vztahy, souvislosti, návaznost a důsledky. Pozorování a rozhovory byly používány soustavně

při získávání informací z primárních

zdrojů, při zjišťování cen pohonných hmot v různých částech České republiky a v některých evropských zemích, rozhovory byly vedeny s majiteli, nájemci, zaměstnanci a zákazníky čerpacích stanic, majitelů automobilů a autoservisů, majiteli a vedoucími pracovníky dopravních společností a odborníky z oblasti petrolejářského průmyslu. Metoda analýzy byla využívána při objektivním a systematickém zkoumání daňového dopadu na subjekty. Pomocí syntézy byly závěry z rozborů jednotlivých prvků a jevů. Metodou indukce bylo postupováno při sběru jednotlivých dat týkajících se údajů o množství nakoupených a prodaných pohonných hmot od jejich deskripce a komparace až po zevšeobecnění. Metodou komparace byly porovnávány prodeje pohonných hmot v různých částech České republiky, ve velkých městech, ve vnitrozemí, na venkově, v pohraničí. Použitím definice byly vysvětleny některé pojmy a zkratky. Informace byly čerpány i ze sekundárních zdrojů – z odborné literatury, článků v oborových magazínech, na přednáškách, konferencích, z rozhovorů s odborníky, na webových stránkách různých institucí, z denního tisku a dalších médií.

9

3. Základní pojmy 3.1 Daň Od 1. ledna 2011 vešel v platnost zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád, kterým byl nahrazen zákon o správě daní a poplatků. Tento zákon upravuje postup při správě daní a práva a povinnosti daňových subjektů a jelikož předmětem správy daní jsou podle tohoto zákona daně, definuje zákon daň i daňový subjekt. Daní je podle § 2 odst. 3 písm. a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. Podrobněji definuje daň Květa Kubátová: „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní“.2 Neúčelovost znamená, že vybraná daň není určena k financování konkrétního výdaje nebo projektu, ale že je součástí příjmů veřejného rozpočtu a z tohoto rozpočtu jsou posléze financovány různé veřejné potřeby, proto je prvotní funkcí daně fiskální funkce, to znamená schopnost naplnit veřejný rozpočet.3 To, že je daň neekvivalentní znamená, že ten, kdo daň platí, nemá nárok na protislužbu v hodnotě daně, kterou zaplatil.

3.2 Daňový subjekt „Daňovým subjektem je osoba, kterou za daňový subjekt označuje zákon, jakož i osoba, kterou zákon označuje jako poplatníka nebo jako plátce daně.“ 4 Na pojem „daňový subjekt“ byl zaveden dvojí pohled a to subjekt evidovaný v agendách správců daní a subjekt ekonomicky aktivní ve sledovaném období. Evidovaný počet daňových subjektů lze interpretovat jako víceméně reálný počet subjektů spravovaných správcem daně. „Daňový subjekt je podle zákona osoba povinná strpět, odvádět nebo platit daň.“5 Daňové subjekty rozlišujeme na poplatníky a plátce podle toho, zda daň pouze odvádí, aniž by jí byl

2

KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 15. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 11. 4 ČESKÁ REPUBLIKA. § 20 odst. 1 zákona č. 280 ze dne 22. července 2009 Sb. daňového řádu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 87, s. 4038-4104. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2009/09280.htm. 5 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 13. 3

10

zatížen, nebo zda daňové břemeno nese a zároveň daň platí. Za aktivní počet daňových subjektů lze považovat počet skutečně aktivních daňových subjektů v sledovaném období.6 „Poplatník je daňový subjekt, jehož předmět (zejména příjem nebo majetek) je dani podroben.“7 „Plátce daně je daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností.“8 Tabulka č. 1: Účastníci daňového řízení.

Zdroj:VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 62.

6

ČESKÁ REPUBLIKA.MINISTERSTVO FINANCÍ. Informace o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2010.č. j. 25/46 603/2011-252 .s. 35. Dostupné z http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx. 7 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 13. 8 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 14.

11

Poplatník je tedy ten, kdo je daní zatížen a kdo ji zpravidla také sám platí, nepřenáší ji na jiný subjekt, pokud ji nezahrne do ceny svých služeb a tím ji pak nepřenese na zákazníka, např. majitel taxíku platí silniční daň a náklady na daň zahrne do ceny jízdného a tak přenese tuto částku na cestující. Naopak u plátce daně se už předem počítá s tím, že odvede daň vybranou od jiných subjektů tak, že tuto daň zahrne do ceny svých produktů a tudíž ji přenese na jiné subjekty. Plátce odvádí státu daně ze spotřeby (spotřební daň, DPH, clo), které zahrnuté do cen zaplatili poplatníci. Daňový subjekt, ať poplatník nebo plátce, je jedním ze základních účastníků daňového řízení.9 Ten jedná s druhým účastníkem daňového řízení – správcem daně. Správcem daně je správní orgán nebo jiný státní orgán v rozsahu, v jakém mu je zákonem nebo na základě zákona svěřena působnost v oblasti správy daní10 Daňový subjekt nemusí jednat se správcem daně osobně, může být zastupován svým zástupcem. Při daňovém řízení mohou vystupovat i třetí osoby, například svědci, soudní znalci, tlumočníci. I tyto třetí osoby jsou účastníky daňového řízení. Účastníci daňového řízení provádějí úkony, jejichž soubor chápeme jako správu daní.11 Správa daně je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.12

9

VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 62. 10 ČESKÁ REPUBLIKA. § 10 odst. 1 zákona č. 280 ze dne 22. července 2009 Sb. daňového řádu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 87, s. 4038-4104. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2009/09280.htm. 11 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 62. 12 ČESKÁ REPUBLIKA. § 1 odst. 2 zákona č. 280 ze dne 22. července 2009 Sb. daňového řádu. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2009, částka 87, s. 4038-4104. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2009/09280.htm.

12

3.3 Daně přímé a nepřímé Z hlediska daňového subjektu rozdělujeme daně na daně přímé a nepřímé. Daně přímé platí poplatníci jako daně z příjmů a majetkové daně, poplatník a plátce je u přímých daní tentýž subjekt. Přímé daně jsou adresné, poplatníkem citlivěji vnímány než daně nepřímé, které platí poplatníci v ceně produktů i plátci, kteří tuto daň vybranou od poplatníků odevzdávají finančnímu úřadu. U daní nepřímých plátce není tatáž osoba, na niž daň dopadá. Charakteristiku daňového systému a význam jednotlivých daní pro státní rozpočet může poskytnout daňový mix, který znázorňuje podíl jednotlivých typů daní na celkovém daňovém výnosu státu. Graf č. 1: Daňový mix

Zdroj: PETR, J. Analýza daňové politiky v České republice. Diplomová práce. Pardubice 2011.Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. s. 48

13

Z grafu je patrné, že klesá podíl daní z příjmů, roste podíl daní ze spotřeby. Je pro to jednoduché vysvětlení. Daně ze spotřeby jsou daněmi nepřímými, platí se z prodeje zboží. Pro stát je snazší je zvyšovat a vybírat než daně přímé, protože jsou pro daňové subjekty snesitelnější než daně přímé.13 Poplatník si více uvědomuje placení daní přímých než daní nepřímých.

3.4 Daně ze spotřeby Vzhledem k tomu, že se tato práce pokouší zaznamenat reakce daňových subjektů na zvyšování sazeb DPH a spotřební daně z minerálních olejů, bude se nadále zabývat pouze daněmi nepřímými. Mezi nepřímé daně patří především daň z přidané hodnoty a daně spotřební. Jedná se o jedny z historicky nejstarších daní. Tyto daně byly původně zaměřeny na zisky obchodníků, ale protože se postupně přesouvaly do cen zboží, staly se jejich faktickými plátci spotřebitelé.14 V současnosti se dá vypozorovat tendence k přesouvání daňového zatížení od zřejmých přímých daní k nenápadnějším nepřímým daním.

3.4.1 Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby. Podléhá jí zboží i služby. Je povinnou daní v Evropské unii. Pojem přidaná hodnota znamená, že daň je vybírána na každém stupni zpracování produktu, ale ne z celého obratu, nýbrž jen z toho, co bylo na daném stupni přidáno, tedy z nové hodnoty. Tím, že dochází k řetězení plátců, se snižuje možnost daňových úniků, neboť všichni plátci mají zájem prokázat, že daň zaplatili, aby si mohli uplatnit odpočet daně.15 Daň z přidané hodnoty je vyměřována z peněžní hodnoty zboží. Většina evropských zemí má dvě sazby DPH – základní a sníženou, aby se předešlo dopadu daně na méně majetné vrstvy obyvatel. Z toho důvodu je na objekty základní potřeby uvalena tzv. snížená sazba, například na potraviny.

13

HOLMAN,R. Ekonomie. 3., aktualizované vydání. Praha: C H Beck, 2002, s. 633 – 635. KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s.221. 15 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 229. 14

14

3.4.2 Spotřební daně Spotřební daně neboli akcízy (původ slova akcíz byl odvozen z anglického výrazu excese duty = spotřební daň) byly významným zdrojem státního rozpočtu už v dávné minulosti, patří mezi nejstarší daně. Spotřební daně jsou daně selektivní, je jimi cíleně zatěžována určitá skupina výrobků. Selektivní spotřební daně bývají uvalovány na zboží s nízkou elasticitou poptávky, a tudíž se stávají významným přínosem státního rozpočtu. Plní tedy funkci fiskální a zároveň funkci stabilizační, neboť stát uvaluje tyto daně na výrobky těžko nahraditelné jinými, a proto může snadno předvídat, kolik peněz do státní pokladny přinesou. Navíc zboží, které podléhá spotřební dani, bývá většinou zařazeno do zvýšené sazby daně z přidané hodnoty, a to v současnosti znamená, že stát získá dalších dvacet procent z tohoto zboží navíc. Základem daně je určitá fyzická jednotka, proto jsou chápány jako daně jednotkové. Na území Evropské unie jsou spotřební daně harmonizovány, je pevně stanoveno, které produkty spotřební dani povinně podléhají a které jsou od této daně osvobozeny. Pro jednotlivé skupiny zboží jsou stanoveny minimální sazby spotřební daně. Jsou vypracovány směrnice, které určují povinnost daň přiznat a zaplatit, aby se předešlo daňovým únikům. Jelikož se sazba spotřební daně u jednotlivých vybraných skupin výrobků liší stát od státu v Evropské unii, uplatňuje se princip zdanění v zemích spotřeby, to znamená, že daň se platí v zemi, kde je zboží prodáno poslednímu zákazníkovi. Spotřební daní je zatíženo pět skupin výrobků – minerální oleje, tabákové výrobky, pivo, víno a meziprodukty, líh. Důvodem uvalování spotřební daně na tyto skupiny výrobků má být jejich výchovná funkce - odradit lidi od škodlivých návyků – kouření, konzumace alkoholu, ale ve skutečnosti by bylo pro stát velice svízelné, kdyby lidé přestali kupovat tabákové výrobky a konzumovat alkohol, neboť by se výrazně snížil příjem do státní pokladny. Spotřební daň je vybírána z jednotky zboží, např. z litru benzínu, vína nebo krabičky cigaret. Největší podíl na příjmu do státního rozpočtu přináší státu daň z minerálních olejů, kolem 60 procent. Přibližně jedna desetina této částky připadne Státnímu fondu dopravní infrastruktury. Sotva někdo podezírá stát, že by vysokou sazbou spotřební daně na minerální oleje sledoval její regulační funkci, protože spotřeba minerálních olejů v dopravě škodí životnímu prostředí a tudíž by se měla omezit. Zde stát sleduje jediný cíl – maximální přínos do rozpočtu. Protože při obchodování s minerálními oleji dochází velice často k daňovým únikům, snaží se stát omezovat daňové úniky barvením minerálních olejů (např. motorové nafty nažluto, automobilové benzíny namodro). Dalším významným přínosem do státního rozpočtu je daň z tabákových výrobků, která tvoří přibližně jednu třetinu výnosu ze spotřebních daní. Na rozdíl od DPH vzniká povinnost přiznat a zaplatit spotřební daň při uvedení zboží do volného daňového oběhu na daňovém území 15

České republiky a při dalších činnostech uvedených v § 9 zákona o spotřebních daních, platí se tedy jednorázově. Je však rozdíl mezi vznikem povinnosti spotřební daň přiznat a zaplatit a mezi vznikem daňové povinnosti. Daňová povinnost je výše daně, kterou je nutno přiznat a zaplatit, vzniká v okamžiku výroby nebo dovozu. V období mezi těmito dvěma fázemi se zboží nachází v režimu podmíněného osvobození od daně a je umístěno v daňovém skladu, kde podléhá daňovému dohledu, který vykonávají celní orgány. Daňový sklad je objekt (prostorově ohraničené místo), ve kterém se vybrané výrobky vyrábějí, zpracovávají, skladují, přijímají nebo odesílají. Je zabezpečen proti daňovým únikům.16 Provozovatelé daňových skladů jsou plátci spotřebních daní. Dále jsou plátci spotřební daně oprávnění příjemci, oprávnění odesílatelé nebo výrobci, jimž vznikla povinnost daň přiznat a zaplatit v souvislosti s uvedením vybraných výrobků do volného daňového oběhu, a další právnické nebo fyzické osoby vyjmenované v § 4 zákona

o spotřebních daních. Plátce spotřební daně je povinen

zahrnout daň do ceny produktu. Spotřební daně jsou ale součástí základu pro výpočet DPH, tudíž kupující platí ještě další daň z daně. Výši spotřební daně tvoří součin základu daně a příslušné sazby pro vybraný výrobek. Graf č. 2: Spotřební daně

Zdroj: DANIELOVÁ. J. Boj proti páchání daňových deliktů při dovozu, distribuci a skladování minerálních olejů. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10.2011.Dostupnéz http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp .

16

VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010, s. 247.

16

Tabulka č.2: Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní Rok 2011 81,4 6,5 4,3 0,3 42,5

% 60,3 4,8 3,2 0,2 31,5

Produkty minerální oleje líh pivo víno tabák

Zdroj: DANIELOVÁ. J. Boj proti páchání daňových deliktů při dovozu, distribuci a skladování minerálních olejů. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10.2011.Dostupnéz http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp .

Spotřební daň se státu velice snadno vybírá, protože je uvalena na takové zboží, jež nemohou spotřebitelé lehce nahradit – substituovat. Těžko nahradí alkohol, tabák nebo pohonné hmoty jiným druhem zboží. Při zvýšení ceny se sníží poptávka po zboží a spotřebitelé se snaží nahradit toto zboží jiným zbožím nebo se pořizování tohoto daňově nadměrně zatíženého zboží vyhnout. Vzniká tzv. substituční efekt, který je tím vyšší, čím vyšší je daň.17 Pokud zvýšení ceny produktu vede k poklesu výdajů spotřebitele na toto zboží, hovoříme o pružné neboli elastické poptávce. Pokud však zvýšení ceny vede k růstu výdajů za daný produkt, hovoříme o poptávce neelastické.18 „Čím je poptávka elastičtější, tím větší část daně nese prodávající, čím je poptávka méně elastická, tím větší část daně nese kupující.“19 Na elasticitu poptávky má vliv to, jak jsou jednotlivé druhy zboží nahraditelné. Pokud je možné snadno jeden druh zboží nahradit jiným, jedná se o poptávku elastickou, ale u některých druhů zboží je velice obtížné je nahradit jinými druhy zboží, pak se bude jednat o poptávku neelastickou.

3.4.2.1 Spotřební daň z minerálních olejů Základem spotřební daně z minerálních olejů je množství minerálních olejů vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15 stupňů Celsia kromě těžkých topných olejů a zkapalněných ropných plynů, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti. Pro výpočet daně je rozhodující množství minerálních olejů okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit. Vypočtené množství minerálních olejů, u kterých vznikla daňová povinnost, se 17

KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 49. HOLMAN,R. Ekonomie. 3., aktualizované vydání. Praha: C H Beck, 2002, s. 36. 19 KUBÁTOVÁ,K. Daňová teorie a politika.5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010, s. 71. 18

17

zaokrouhluje na dvě desetinná místa.20Sazbu spotřební daně z minerálních olejů udává § 48 zákona 353/2003.Tato práce se bude zabývat dvěma skupinami minerálních olejů: středními oleji a těžkými plynovými oleji se sazbou 10 950,- Kč/1000 l, z nichž je nejvýznamnější pro výběr spotřební daně motorová nafta, a motorovými benzíny zdaňovanými sazbou 12 840 Kč/1000 l. Motorová nafta a motorový benzín jsou nejčastěji používané pohonné hmoty pro dopravu.

4. Dopady spotřební daně na spotřebitele pohonných hmot a reakce spotřebitelů na vyšší ceny Nejvýznamnější skupinou spotřebitelů pohonných hmot, přesněji motorové nafty, jsou dopravci zajišťující přepravu osob a nákladu. Spotřebovávají kolem 60% konečné spotřeby motorové nafty v České republice a tím se podílejí i na větší části výnosů spotřební daně z motorové nafty pro stát. Nezanedbatelnou skupinou spotřebitelů jsou osoby podnikající v zemědělství a lesnictví a nejmenší skupinu spotřebitelů tvoří obyvatelstvo a domácnosti.21 Pokud se zvýší cena pohonných hmot, zvýší se i výdaje spotřebitelů za tuto komoditu, neboť jen velmi těžko ne-li vůbec naleznou vhodný substitut.

Pohonné hmoty jsou těžko

nahraditelné a tudíž poptávka na trhu s pohonnými hmotami je do značné míry neelastická. Pohonné hmoty jsou těžko nahraditelné jiným substitutem v krátkém časovém období. Proto je poptávka v krátkém období méně elastická než v období dlouhém. Elasticita poptávky se mění v čase. Pokud spotřebitelé nemohou pohonné hmoty nahradit jiným substitutem, musí za ně vydat vyšší částky. Velikost daňového výnosu tedy zaplatí spotřebitelé. O co se zvýší výnosy státního rozpočtu, o to se sníží koupěschopnost spotřebitelů.22

20

ČESKÁ REPUBLIKA. § 47, odst. 1, 2, 3 zákona č. 353 ze dne 26. září 2003 o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2003, částka 118, s. 5730-5788. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2003/03-353.htm. 21 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 15. 22 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 20.

18

4.1 Dopady spotřební daně na obyvatelstvo, domácnosti a podnikatele Na spotřebitele dopadá výše spotřební daně přímo i nepřímo. Přímo zvýšením výdajů za pohonné hmoty a tudíž snížením možností pořídit si za svůj příjem jiné statky, nepřímo zvyšováním cen za zboží a služby, neboť někteří podnikatelé promítají zvýšení vstupů do konečných produktů. Tyto možnosti jsou však v konkurenčním prostředí velmi omezené, a tak se výše spotřební daně projevuje spíše ve snížených maržích podnikatelů, což má za následek nižší odvody ze zisku. Nejméně elastická je poptávka po automobilovém benzínu, neboť pro tento produkt se těžko nahrazuje substitutem. Následkem vysoké ceny benzínu klesají disponibilní výdaje domácností. Mnozí lidé přestali nakupovat nepotřebné věci, omezili jízdu automobily i jednostopými motorovými vozidly, obrátili se na málo důvěryhodné čerpací stanice, které prodávají palivo za extrémně nízké ceny nebo dojíždějí za čerpáním do okolních států v pohraničních oblastech. Výhodné bylo například v roce 2011 čerpání paliva v Polsku, pokud nebyli motoristé přistiženi příslušníky celní správy. Celníci prováděli denně kontroly na silnicích a pokud přistihli motoristy, jak převážejí v kanystrech více než dvacet litrů, doměřili jim spotřební daň za nadlimit. Podle § 4 odst. 5) zákona o spotřební dani se smí přivážet pro osobní spotřebu kromě plné nádrže vozidla maximálně dvacet litrů pohonné hmoty v kanystru. (Na základě vlastního šetření autorky práce v dubnu 2010 v Libereckém kraji pokračovala nákupní turistika za pohonnými hmotami, řidiči se celníků neobávali, neboť se s nimi ani při opakovaných cestách do Polska nesetkali.) V posledních dvou letech dostává Česká obchodní inspekce stále více podnětů od občanů, kteří si stěžují na nízkou kvalitu pohonných hmot na českých čerpacích stanicích. Zatímco v roce 2010 obdržela přibližně tři sta stížností, o rok později jich bylo o sto více.23 Obyvatelé i drobní podnikatelé reagují na zvýšení cen pohonných hmot stále častěji přestavbou dopravních prostředků na alternativní paliva. Přestože v řadě nejen evropských zemí probíhají rozsáhlé výzkumy zaměřené na vývoj alternativních pohonných hmot, není předpoklad, že by v blízkých desetiletích nahradily používání benzínu a nafty.

23

PĚKNÝ, J. Kontrola kvality pohonných hmot jako nástroj ochrany zákazníka a prevence daňových úniků. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10. 2011. Dostupné z http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp.

19

4.1.1 Alternativní paliva a možnosti jejich využití Z alternativních paliv spotřebitelé volí LPG, zemní plyn, E85 a elektřinu. Do roku 2030 se očekává růst spotřeby zemního plynu, vodíku, a elektřiny. 4.1.1.1 LPG LPG (Liquified Petroleum Gas = zkapalněný ropný plyn) je u nás i ve světě nejrozšířenějším alternativním palivem, v České republice jezdí auta poháněná LPG už dvacet let. Osobní auta poháněná LPG tvoří více než jednu desetinu z celkového počtu osobních automobilů a mají možnost dočerpat palivo na přibližně osmi stech plnicích stanicích. Zatímco v posledních několika letech spotřeba LPG na rozdíl od ostatních alternativních paliv klesala, v roce 2011 zaznamenaly servisy zvýšený zájem o přestavbu osobních automobilů na LPG pohon. Je to pochopitelné, LPG se prodává přibližně za polovinu ceny benzínu, i když je jeho spotřeba zhruba o 15% vyšší než spotřeba benzínu. Vlivem zvýšení cen benzínu a nafty došlo ke zvýšení zájmu o přestavbu aut na LPG. Zatímco v roce 2009 bylo na LPG přestavěno přibližně 6000 aut, v roce 2010 jich bylo více než 10000 a v roce 2011 téměř 15000. Mnozí lidé často zaměňují pojmy LPG a CNG. Zatímco CNG je stlačený zemní plyn, tedy plyn přírodní, LPG není přírodní plyn, v České republice vzniká jako vedlejší produkt v rafinérii při rafinaci ropy, ve světě se také vyrábí ze zemního plynu, je tekutý, i v plynném skupenství je těžší než vzduch, proto se hromadí při zemi. Není jedovatý, ale se vzduchem tvoří výbušnou směs a z toho důvodu je označován za látku nebezpečnou, extrémně hořlavou. Na rozdíl od CNG stát prodej čerpaného LPG pro dopravu dostatečně nepodporuje , LPG je znevýhodněno vyšší spotřební daní než CNG (3933 Kč /t) a ani česká státní správa LPG nezařazuje do kategorie alternativních paliv. 4.1.1.2 CNG CNG ( Compressed Natural Gas = stlačený zemní plyn pro dopravu) zaznamenává postupný růst tak jako žádné jiné alternativní palivo. Vzhledem k dostatečným světovým zásobám, efektivitě těžby a rozvoji infrastruktury, která umožňuje vést plyn z místa těžby až ke konečnému spotřebiteli, se zemní plyn stává nejvýznamnějším substitutem ropy. Spotřeba zemního plynu v automobilech každoročně roste o čtvrtinu a představuje pro provozovatele čerpacích stanic významnou alternativu k benzínu a naftě, což se projevuje růstem počtu plnicích stanic i růstem počtu vozů jezdících na zemní plyn. Stát i plynárenské firmy spotřebu CNG podporují ( roku 2006 uzavřel stát s dodavateli plynu smlouvu o vzájemné podpoře stlačeného zemního plynu, plynárenské podniky měly vybudovat dostatečné množství 20

plnicích stanic na hlavních tazích a stát na čas snížil spotřební daň u CNG na nulu, zároveň stát a plynárenské společnosti dohromady dotovaly do roku 2010 nákup autobusů na CNG), což se projevuje i v možnosti pořídit si domácí plničku. V polovině roku 2011 bylo možno doplnit si zemní plyn u padesáti plnicích stanic, z nichž třicet čtyři bylo veřejných. Nízký počet plnicích stanic brzdí rychlejší rozvoj prodeje CNG. Do roku 2020 plánují plynárenské firmy vybudovat dalších přibližně dvě stě padesát CNG stanic. Otázka je, zda se tento plán podaří naplnit, neboť podle zástupců plynárenských společností je počet aut jezdících na CNG nízký a poptávka po stlačeném zemním plynu nedostatečná.. Prodejci aut naproti tomu namítají, že malý zájem o koupi aut na CNG je způsoben řídkou sítí plnicích stanic. Zemní plyn je využíván především pro autobusovou dopravu, vhodný je i pro místní dopravu – pro drobné živnostníky a podnikatele, kteří najedou velký počet kilometrů na nepříliš rozsáhlém prostoru a mají možnost si doplnit zásoby na veřejných plnicích stanicích nebo vlastních plničkách. Jeden metr krychlový CNG se energeticky rovná přibližně jednomu litru benzínu a stojí přibližně 17 Kč. Do konce roku 2011 nebyl CNG zatížen spotřební daní. Od roku 2012 byla nulová spotřební daň na CNG zrušena a od začátku roku 2012 je na metr krychlový CNG uvalena daň 36 haléřů, v roce 2015 by měla vzrůst na dvojnásobek a do roku 2020 by měla vzrůst přibližně ještě o dvě koruny na úroveň daně, která bude v tu dobu platná v Evropské unii. Přesto se prodejci zemního plynu neobávají zpomalení růstu spotřeby CNG. Předpokládá se, že spotřební daň u CNG bude v roce 2020 čtyřikrát nižší než u benzínu, a proto nelze vyloučit reakci státu na stále vzrůstající prodeje stlačeného zemního plynu, jenž se stane jedním ze substitutů benzínu, neboť mu budou chybět příjmy ze spotřební daně uvalené na benzín. Výše spotřební daně uvalená na ropné produkty podporující růst spotřeby zemního plynu by mohla mít do budoucna i vliv na zatížení životního prostředí v důsledku čerpání břidličného plynu, neboť i plyn z břidlice by bylo možno využít v dopravě. Proto se dnes setkáváme se snahami některých zahraničních společností o získání povolení k těžbě břidličného plynu, jehož zásoby se v Evropě odhadují na šedesát let. Výhodou vozů poháněných stlačeným zemním plynem je jednak cena – auta ujedou jeden kilometr za částku lehce převažující jednu korunu, jezdí lépe než na benzín - mají vyšší zrychlení, což platí ale jen pro auta původně vyrobená s plynovým motorem, u aut původně benzinových, přestavěných na spalování plynu, se tento rozdíl stírá.24

24

Redakce. Současnost a perspektivy CNG v dopravě. Nejrychleji rostoucí alternativa. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011,č. 4, s. 18-28.

21

Graf č. 3: Vývoj spotřeby CNG a počtu plnicích stanic v ČR 12 10 8 Spotřeba CNG

6

Počet plnících stanic 4 2 0 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj: Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011, č. 4, s. 26.

4.1.1.3 E85 E85 = ethanol (etylalkohol), líh kvasný, bezvodý je nejlevnější biopalivo. Obsahuje 85% ethanolu a 15 % benzínu Natural 95. Zatímco dříve bylo nejdostupnějším alternativním palivem vůči benzínu LPG, dnes se derou do popředí biopalivové směsi, např. E85 nebo bionafta, i když prodejní cenou ani efektivitou provozu výhod LPG nedosahují. Výhodou směsí biopaliv s naftou je oproti LPG, že se mohou používat pro vozidla jezdící na naftu bez zvláštních úprav. Palivo E85 je vyráběno z českých surovin a v českých podnicích a tudíž se ho výrazné zdražování klasických pohonných hmot dotýká jen zčásti. Jeho cena je přibližně o 10 korun nižší než cena benzínu Natural 95, přestavba auta s motorem na klasické pohonné hmoty na E85 stojí přibližně 7000 korun. Další výhodou je až o 70 % méně emisí než u klasických fosilních paliv, což však pro spotřebitele, kteří chtějí ušetřit na pohonných hmotách, nehraje roli. Motor spalující E85 má o 10 až 15 % vyšší výkon, ale také nepatrně vyšší spotřebu než motor na klasická paliva. Palivo E85 se od svého uvedení na trh v červnu 2009 těší vzrůstající oblibě. Průměrný měsíční prodej v roce 2009 činil 59 000 litrů, v roce 2010 176 000 litrů a v roce 2011 600 000 litrů. Za dva a půl roku tedy vzrostly měsíční prodeje paliva E85 desetinásobně.

22

Graf č. 4: Růst počtu čerpacích stanic nabízejících palivo E85

Počet ČS nabízejících E85 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

Počet ČS nabízejících E85

Zdroj: Hradiský, J. Řidiči stále více jezdí na palivo E85. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2012, č. 1, s. 34.

4.1.1.4 Elektřina Vozidlům poháněným plynem u nás poslední dobou začínají konkurovat elektromobily. Elektromobily jsou v České republice méně rozšířené než v západní Evropě, v současné době jich u nás jezdí asi 400, v loňském roce se jich prodalo 56O a výrobci odhadují, že v roce 2020 bude na každých sto prodaných vozidel pět až patnáct elektromobilů, což by znamenalo tisíce prodaných vozů ročně. Mezistupněm jsou vozidla hybridní, v nichž je kombinován spalovací motor s elektrickým pohonem. S plánovaným rozvojem elektromobilů je potřeba vytvořit síť dobíjecích stanic. Vliv na rozvoj elektromobilů má především jejich vysoká cena, která může být až čtyřikrát vyšší než cena vozidel vybavených spalovacím motorem. Vzhledem k pořizovacím nákladům na elektromobily to jsou z daňových subjektů především firmy, které je pořizují a nabíjejí je ve vlastních dobíjecích stanicích. Většinu elektromobilů v současné době kupuje společnost ČEZ, která s plánovaným rozvojem elektromobilů v rámci projektu Elektromobilita hodlá zprovoznit v letech 2012 – 2013 ve větších městech desítky dobíjecích stanic pro rychlé i normální dobíjení.

Nyní je v České republice řidičům

k dispozici asi tři sta veřejných míst k dobíjení, ale předpokládá se, že do roku 2015 jich bude kolem jednoho tisíce. Výhodou dobíjecích stanic je, že nemusí být instalovány pouze na čerpacích stanicích pohonných hmot, ale i na parkovištích, v obchodních centrech, u supermarketů. Zákazníci, kteří chtějí využívat služeb dobíjecích stanic společnosti ČEZ, musí uzavřít s touto společností smlouvu, na jejímž základě budou moci po dobu dvou let za symbolický poplatek pro rok 2012 100 Kč měsíčně, v roce 2013 150 Kč měsíčně neomezeně 23

dobíjet na všech dobíjecích stanicích skupiny ČEZ. Rozvoj elektromobility v České republice podporuje i společnost Pražská energetika projektu E-mobilita. Na území Prahy vybudovala nabíjecí stanice ePoint, kde je možné bezplatně si nabít nejen elektromobil, ale i elektromotocykl a elektrokolo až do 30. 6. 2012. Dalším problémem, který brání rozšíření počtu elektromobilů, je omezený dojezd, zapříčiněný nízkou kapacitou baterií, která je navíc ovlivněna počasím. Za mrazu ujede auto na baterii až o polovinu méně oproti provozu při teplotě nad nulou. Počet elektromobilů by se ale měl v České republice příští rok zvýšit, neboť na náš trh se chystá vstoupit německý koncern Volkswagen se svým vozem e-Up! Společnost plánuje prodat až dvě stě kusů ročně, což je přibližně čtyřikrát více, než se prodalo loni elektrovozů všech značek dohromady. V roce 2014 by se měl na našem trhu objevit další typ elektromobilu, a to minivůz Škoda Citigo. Jak už z názvu vyplývá, bude se jednat o auto vhodné do měst, neboť bude malé, dobře se s ním zaparkuje a nebude se podílet na znečišťování ovzduší. Důvodem pro optimismus výrobců při odhadu počtu prodaných elektrovozů je zvýšený dojezd a především snížení ceny – e-Up! by mělo stát o sto padesát tisíc

korun

méně

než

srovnatelné

vozy

Peugeot

iOn

nebo

Citroën

Zero.

Přesto zůstanou prodeje elektrovozů na výrazně nižší úrovni, než je tomu u vozů na propanbutan nebo na zemní plyn.25Nevýhodou vozů poháněných elektřinou na rozdíl od vozů poháněných plynem je jejich malý výběr – nabídka elektromobilů na našem trhu je dosud značně omezená na rozdíl od nabídky vozů na plyn, jichž je u nás k mání kolem pětadvaceti typů. Rovněž doba nabití baterie je nepoměrně delší než načerpání plynu. Zatímco naplnit plynovou nádrž trvá stejně dlouho jako načerpat benzín nebo naftu, baterii je potřeba nabíjet nejméně půl hodiny.

25

ŠITNER, R.VW chce v Česku prodávat stovky elektromobilů ročně. Hospodářské noviny. Praha: Economia, 1. 3. 2012, s. 17, ISSN-0862-9587.

24

4.2 Dopady spotřební daně pohonných hmot na dopravce Desetiprocentní meziroční cenový nárůst nafty představuje velké potíže pro zemědělce i dopravce. Prudce jim rostou náklady, ale nemohou si je promítnout do konečných cen, protože konkurence, odběratelé i obchodní řetězce vyvíjejí tlak na co nejnižší ceny. Nižší zisky nedovolují firmám potřebné investice. Těžko odhadnout, zda se tento stav udrží i v letošním roce. Pokud zemědělci a dopravní firmy zakalkulují zvýšené náklady do svých cen, dá se očekávat řetězová reakce zdražování zboží i služeb navázaných na dopravu. Vzrůst ceny nafty o deset procent zvýší dopravním firmám celkové náklady na jeden ujetý kilometr přibližně o jednu korunu. Dopravní náklady na jeden ujetý kilometr činí dvacet až třicet korun a nafta se na nich podílí z více než 35 procent. Subjekty, které přepravují osoby a náklad se na celkové spotřebě motorové nafty podílejí nejvýznamněji. Již třetím rokem (od roku 2010) čerpají v České republice řidiči jednu z nejdražších naft v Evropě. Protože cena nafty je ve většině evropských států nižší, přestaly tankovat v České republice nejen kamiony, které používají naše území pouze pro tranzit, ale i čeští dopravci, pokud provozují mezinárodní dopravu, přesunuli tankování na zahraniční ČS. „Produkt motorová nafta pocházející z různých zemí Evropy lze totiž označit jako dokonalý substitut.“ 26 V současné době přibližně 35% českých autodopravců čerpá 90% nafty v zahraničí, což činí přibližně 4000 litrů na jeden kamion za měsíc. Kamiony mohou ujet na plnou nádrž až dva tisíce kilometrů, s přídavnou nádrží dvojnásobek, tím mohou na jedné nádrži ušetřit několik tisíc korun, proto jejich řidiči nebo provozovatelé nemají důvod nechávat peníze v České republice, ale podílejí se na zvyšování zahraničních rozpočtů. Český státní rozpočet tak ročně přichází o šest až osm miliard korun, které unikají do zahraničí. Ty daňové subjekty, které používají motorovou naftu k podnikání, můžeme rozdělit do dvou skupin podle toho, zda se zaměřují na mezinárodní dopravu, případně zda mají možnost čerpat v zahraničí, a na ty, kteří působí pouze ve vnitrozemském regionu, odkud nemají možnost bez dalších zvýšených nákladů dojíždět tankovat k zahraničním čerpacím stanicím . Autodopravci, kteří mají přístup na zahraniční trh, se rozhodují podle ceny, ve které zemi pohonnou hmotu nakoupí. Dopravní společnosti, které nemají přístup na zahraniční trhy, se musí vyrovnávat se zvýšenými náklady. Těžko přenesou své náklady na odběratele, jelikož si toto v u nás silně konkurenčním prostředí nemohou dovolit, proto zavádějí úsporná opatření. Velmi často dochází k omezování počtu zaměstnanců včetně řidičů, což má za následek porušování 26

ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 21.

25

zákoníku práce, překračování povolené pracovní doby řidičů při nezvyšování mzdy, nedodržování bezpečnostních přestávek, únavu řidičů a z ní vyplývajících dopravních nehod. Dopravcům se snižuje zisk, tím pádem odvádějí nižší daň ze zisku, a nezřídka se stává, že jsou nuceni ukončit činnost, což následně vede k nezaměstnanosti.

5. Vliv

zvýšené

spotřební

daně

na

prodej

a

obchodování provozovatelů čerpacích stanic Ke konci roku 2011 bylo v České republice evidováno celkem 6 690 čerpacích stanic, z toho 4114 veřejných a 2576 neveřejných.27Snaha odlišit se od konkurence, posílit svou pozici na trhu a přitáhnout k sobě stálé zákazníky vede provozovatele čerpacích stanic k zavádění privátních značek. Nejvíce se působení privátních značek projevuje v názvech paliv. Ti provozovatelé, kteří nevlastní rafinerii a nevyrábějí oleje, zavádějí své privátní značky paliv, aby mohli konkurovat známým palivům nadnárodních olejářských společností. Zákazníci se běžně setkávají s různými typy věrnostních programů, věrnostních karet, odměn za množství natankovaného paliva, nabídek doplňkových služeb zdarma za načerpání určitého počtu litrů a podobně. To nejpodstatnější, čím si benzínové pumpy konkurují, je však cena. Začátek roku 2010 odstartoval pokles příjmů příhraničních čerpacích stanic, což mělo vliv na jejich hospodaření. Proto se často stává, že i značkové čerpací stanice prodávají v pohraničí benzín a naftu za ceny, za jaké je nabízejí i malé neznámé čerpací stanice. A nejen v příhraničních oblastech, nadnárodní společnosti přizpůsobují ceny pohonných hmot cenám některých obzvláště „levných“ čerpacích stanic, pokud se vyskytují v jejich blízkosti, například čerpací stanice Shell v Mělníku prodává za téměř stejné ceny jako pouze několik desítek metrů vzdálené Tank Ono. Za našimi hranicemi však tytéž značkové čerpací stanice prodávají ještě levněji. Pozoruhodnou mezi čerpacími stanicemi je síť „levných pump“ Tank Ono. V dubnu 2012 jí patřilo 29 čerpacích stanic a měsíční průměrný prodej na jednu stanici pětkrát převyšoval průměr prodaných pohonných hmot na jednu čerpací stanici lídra českého trhu Benziny, která v únoru 2012 vlastnila 338 benzínových pump. Objem jejích prodejů se tak blíží deseti 27

ČESKÁ REPUBLIKA. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Bilanční přehled za rok 2011. Ropa, ropné produkty. Dostupné z http.//www. mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/.

26

procentům všech prodaných pohonných hmot v České republice. Zajímavé je i porovnání tržeb. Za rok 2011 měla síť Tank Ono tržby nad 12 miliard korun za 400 milionů litrů paliva, zatímco společnost Benzina utržila 16 miliard. Vysoké prodeje spočívají v extrémně nízkých cenách, až o dvě koruny nižších, než za jaké prodávají jiné čerpací stanice, dokonce nižších, než za jaké většina čerpacích stanic palivo nakupuje. Dokonce i ty sítě, které mají vlastní rafinérie, nedokážou nakoupit levněji. Filosofie společnosti spočívá v nízkých maržích v řádu desetihaléřů na jeden litr paliva a vysokých prodejích. Přestože se občas objevilo podezření, že firma nakupuje od nespolehlivých dodavatelů, nikdy jí toto nebylo prokázáno.28 Další možností pro čerpací stanice, jak přitáhnout zákazníky, je nabídka paliva E85, které se prodává už na více než 170 benzínových pump. Provozovatelé mají možnost použít nádrže původně určených na Special 91 bez výrazných nákladů na úpravu – stačí pouze vyčistit a nabídnout zákazníkům, kteří dříve kupovali nejlevnější palivo, převážně na venkově. Provozovatelé čerpacích stanic doplácejí na vysoké ceny nafty, neboť na profesionální dopravě závisí podstatná část jejich příjmů. Kamiony díky předražené naftě přestaly v České republice tankovat, ale nepřestaly přes republiku jezdit. S tím je spojeno i parkování a dodržování povinných přestávek. Řidiči parkují se svými vozy na mnohých čerpacích stanicích, které využívají pouze k odpočinku, používají zdarma sociální zařízení a produkují odpady. Provozovatelé čerpacích stanic pak musí vynakládat prostředky na udržování parkovišť i na úklid vnitřních prostor čerpacích stanic, platit za odvoz odpadů, ale vůči těmto fixním nákladům chybí výnosy – marže za prodané litry, která činí přibližně dvě koruny z každého litru paliva. Z marže se musí zaplatit doprava pohonných hmot, náklady na provozování čerpací stanice, energie, platy zaměstnanců, marže distributora a zbytek tvoří zisk nájemce nebo provozovatele benzinové pumpy. Marží je „rozdíl mezi prodejní „totemovou“ cenou na čerpací stanici a cenou za pohonnou hmotu naloženou do cisterny v místě výroby.“29 Marže se tedy prodejcům zvyšuje nebo snižuje podle ceny na totemu. Jelikož smyslem a účelem podnikání je dosažení zisku, musí si majitel čerpací stanice spočítat, jak nízko s totemovou cenou může jít, aby se nedostal do ztráty. V současné době se průměrná výše marže v evropských státech pohybuje kolem 0,08 EUR na litr, což odpovídá dvěma korunám. Tyto dvě koruny nemá však každý provozovatel čerpací stanice. Je rozdíl mezi majiteli benzínové pumpy a mezi nájemci, kteří tvoří většinu a kteří mají marži 28

PETR. M. Malá síť pump Tank Ono dohání velkou trojku. Hospodářské noviny . Praha: Economia, 20. 4. 2012, s. 19, ISSN-0862-9587. 29

INDRÁČEK, I. Tisková zpráva Představenstva Společenství čerpacích stanic (SČS) k výši a možným úpravám spotřebních daní. Dostupné z http://www.scs.cz/kcms_data/soubory/tiskova_zprava-snizeni_s.dane.pdf.

27

počítanou na desetihaléře. Na dálnicích a významných dopravních tazích jsou obvykle dražší pohonné hmoty a tím i vyšší marže, což souvisí s cenou pozemků u těchto stěžejních dopravních tepen. Není výjimkou, že totemová cena jen o minimální částku převyšuje cenu nákupní z důvodu existence konkurenční čerpací stanice v dosahu. Provozovatele čerpacích stanic tak převážně „živí“ takzvané „suché zboží“, doplňkový sortiment, musí se zaměřovat na další rozšiřování služeb. Obraty v prodejnách čerpacích stanic zvyšují impulsivity nákupu. S tím počítají provozovatelé, a proto do oblasti pokladních zón umísťují zajímavé zboží, například cukrovinky, žvýkačky, lákadla pro děti, neboť prostor u pokladny je posledním místem, kde má zákazník ještě možnost nakoupit. Využívá se také takzvaný crossmerchandising, to znamená kombinaci zboží, které se hodí k sobě, slané pečivo a brambůrky k vínu, barevné cukrovinky ke hračkám, bonboniéry ke květinám, nápoje k bagetám a podobně. Následující tabulka znázorňuje průměrný počet prodaných litrů pohonných hmot (jeden metr krychlový = tisíc litrů) u vybraného vzorku padesáti čerpacích stanic na různých místech České republiky. Jsou patrné klesající výtoče benzínu ve prospěch nafty. Tabulka č. 2: Průměrné výtoče v letech 2008 - 2011 Oblast

Praha Brno Obce Dálnice Hraniční přechody

2007 BA (m3) 1 330 1 120 840 1 060

2007 N (m3) 1 300 1 600 1 210 2 880

2008 BA (m3) 1 100 1 190 810 1 050

2008 N (m3) 1 445 1 750 1 340 2 550

2009 BA (m3) 950 1 090 740 920

2009 N (m3) 1 370 1 800 1 190 2 430

2010 BA (m3) 900 980 680 970

2010 N (m3) 1 590 1 810 1 330 2 450

2011 BA (m3) 790 830 630 930

2011 N (m3) 1 460 1 740 1 370 2 490

2 780

5 010

2 280

4 040

1 870

3 630

1 400

2 870

1 090

2 610

Zdroj: vlastní výpočty na základě údajů poskytnutých provozovateli čerpacích stanic.

28

6. Dopad výše spotřební daně a daně z přidané hodnoty na dodavatele pohonných hmot 6.1 Reakce

některých

dodavatelů

pohonných

hmot

a provozovatelů čerpacích stanic na změnu spotřební daně a DPH, daňové úniky Pohonné hmoty patří vzhledem k DPH a spotřební dani mezi pro stát nejvýnosněji zdaňované komodity. Nejenže se odvádí pevná sazba spotřební daně z každého litru nafty 10,95 Kč a benzínu 12,84 Kč, ale DPH zvyšuje ceny pohonných hmot o dalších 20 %. To nahrává snahám o daňové úniky. Ochrana trhu před působením podvodníků s pohonnými hmotami a boj proti daňovým únikům byla hlavní témata pátého ročníku Petrolsummitu, setkání odborníků v oboru petrochemie, výroby a distribuce pohonných hmot a čerpacích stanic, které se konalo 20. října 2011.

6.1.1 Daňové podvody a daňové úniky Daňové podvody a daňové úniky mohou vznikat už v daňových skladech, kde dochází ke krácení základu daně z přidané hodnoty o výši spotřební daně při vyskladnění. Další aktivitou podvodníků je fiktivní fakturace. Firma zaplatí dodavateli v zahraničí cenu paliva bez daní. Na jedné faktuře vyčíslí spotřební daň, tu zaplatí, na druhé faktuře uvede cenu paliva bez spotřební daně, za kterou zaplatí daň z přidané hodnoty. Ušetří tak přibližně tři koruny na litru, protože nevypočítává daň z přidané hodnoty jako součet ceny zboží bez spotřební dane a spotřební daně. V současné

době

převládají

daňové

podvody

na

dani

z

přidané

hodnoty.

Daňové úniky vznikají na spotřební dani z minerálních olejů pančováním pohonných hmot nebo na dani z přidané hodnoty při podnikání společností, které před úhradou DPH skončí v insolvenci.

29

6.1.1.1 Pančování Pančování pohonných hmot je proces, při kterém dochází k zásahu do chemického složení paliva tím, že se přimíchávají chemické látky s podobnými vlastnostmi, ale s nižší spotřební daní nebo nepodléhající spotřební dani, například lehké topné oleje.30 Velké množství technických, čisticích a mazacích olejů i olejů sloužících k vymývání nádob ve stavebnictví se do České republiky dováží z Polska a ty se buď fiktivně vyvezou do zahraničí (a nezaplatí se DPH) nebo se fiktivně spálí, ale ve skutečnosti se jimi ředí motorová nafta. Lidé, kteří nemají obavy koupit si levný benzín nebo naftu, pak riskují poškození svých automobilů a navíc tyto podvodné praktiky podporují. Kromě nezdaněných olejů se do pohonných hmot přidávají biopaliva, což je velmi jednoduché, neboť tato paliva jsou běžně dostupná už z toho důvodu, že v České republice je přidávání biosložek do paliva povinné. Do benzínu se musí přidávat kolem čtyř procent bioetanolu a do nafty šest procent metylesteru řepkového oleje. Pavel Semerád z Ústavu účetnictví a daní Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně definuje pančování takto: „Pančování pohonných hmot lze definovat jako proces, při kterém dochází k úmyslnému pozměňování chemického složení a fyzikálně-technických vlastností pohonné hmoty, který není v souladu platnými zákonnými ani technickými normami. Probíhá bez vědomí a souhlasu státních institucí, především pak daňové a celní správy, za účelem obchodu a konečného prodeje, s cílem vybrat od spotřebitele daň, tuto nepřiznat a řádně neodvést. Obvykle jsou přimíchávány chemické látky, sloučeniny a směsi s podobnými technickými vlastnostmi, avšak s nižší sazbou spotřebních daní, nebo které jsou vyňaty od zdanění zcela nebo za určitých podmínek, tzn., že jsou určeny k jinému způsobu užití nebo k likvidaci. Může tak dojít k ohrožení zdraví a života spotřebitelů, k poškození majetku a znečištění životního prostředí.“31Kontrolou kvality pohonných hmot je od roku 2001 zákonem pověřena Česká obchodní inspekce.(zákon stanoví minimálně 1800 vzorků ročně.) Od toho roku se kvalita paliv postupně zlepšovala až do roku 2009. V roce 2010 došlo ke zvratu, podíl závadných vzorků vystoupal na 7,9 % a z toho podíl vzorků se závažným pochybením dosáhl 2,1 %. Na čtyři zjištěné závady připadla jedna závada s vážným rizikem poškození vozu.32 Oproti roku 2009 se zvýšil podíl závad u automobilového benzínu na dvojnásobek. Nejvíce nedostatků bylo zjištěno v prosinci 2010, tehdy nevyhovělo 13,9% odebraných vzorků. Na vysokém procentu závad se podílelo alternativní palivo E85. 30

SEMERÁD, P. Podvodníci stále o krok napřed. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011,č. 6, s. 24-25. SEMERÁD, P. Value added tax evasion and excise duty fraud on fuel market in the Czech Republic. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2012. sv. LX, č. No. 2, s. 335-340. ISSN 1211-8516. s. 336. 32 MIKŠOVSKÝ, T., ROŠKANIN, M. Kvalita paliv byla loni nejhorší za šest let. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia 2011, č.1, s. 22. 31

30

Z osmnácti testovaných vzorků této směsi biolihu a benzínu jich nevyhovělo patnáct, to znamená 83 procent. Důvod nesplnění požadované kvality byl u všech stejný – nedostatečná těkavost par, která způsobuje potíže při startování motoru. Bylo to způsobeno tím, že v roce 2010 se prodávalo méně tohoto alternativního paliva než v současné době a v zimě byly v nádržích ještě zásoby letní varianty tohoto paliva, která nižší tlak par vyžaduje. Nejednalo se tedy o pančování na rozdíl od 5,2% vzorků nafty, kde se v jednom případě jednalo o špatný průběh destilace a to znamená pančování paliva. Nepřekvapující je původ nevyhovujících vzorků. U „značkových“ čerpacích stanic sdružených do uskupení ČAPPO (Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu) nevyhovělo v roce 2010 1,5 % vzorků paliva, u zbývajících 2500 čerpacích stanic, které nejsou členy ČAPPO to bylo 11,4 %. 33 Tabulka č. 3: Porovnání kvality paliv firem ČAPPO a ostatních Porovnání kvality paliv v rámci monitoringu ČOI u čerpacích stanic firem ČAPPO a ostatních monitorovaných stanic

Leden až

Celkem

Benziny

Nafty

LPG

prosinec

počet vzorků

počet vzorků

počet vzorků

počet vzorků

2011

celkem nevyhovuje

%

celkem nevyhovuje

ČAPPO

768

7 0,9

357

Ostatní

1531

95 6,2

632

19

Celkem

2299

102 4,4

989

%

2 0,6

celkem nevyhovuje

%

celkem nevyhovuje %

364

4 1,1

36

0 0

3

650

57 8,8

134

0 0

21 2,1

1014

61

170

0 0

6

Zdroj: Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia,2012, č. 1, s. 56.

V roce 2011 nevyhovělo 4,4% vzorků zkoumaných paliv, především nafty, kde některé ukazatele neodpovídaly české technické normě, což opět svědčilo o pančování nedefinovatelnými palivy. Čerpací stanice sdružené v asociaci ČAPPO vykázaly nedostatky v 0,9% odebraných vzorků.34 Zákon o pohonných hmotách ukládá povinnost zveřejňovat výsledky kontrol kvality.35Česká obchodní inspekce pokračuje v monitorování kvality i v roce 2012. V únoru v období silných mrazů dostávala opakovaně podněty od zákazníků, kteří se domnívali, že natankovali nekvalitní pohonné hmoty. Kromě plánovaných kontrol tedy všechny inspektoráty ČOI kromě plánovaných odběrů odebíraly i vzorky z čerpacích stanic, o kterých se zákazníci domnívali, že jim prodaly nevyhovující pohonné hmoty. Bylo odebráno

33

ROŠKANIN,M. ČOI zjistila rekordní podíl závad. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011,č. 1, s. 59. PODRAZIL,M. Zásadní obrat letos neočekávejme. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia 2012, č. 1, s. 30. 35 ČESKÁ REPUBLIKA. § 7, odst. 4 zákona č. 91 ze dne 3. března 2011, kterým se mění zákon č. 311/2006 o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011, částka 34, s. 922-926. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2011/11-091.htm. 34

31

celkem 260 vzorků různých druhů paliva – benzínů (89), nafty (132), směsné motorové nafty (4), biopaliva (1), LPG (30), CNG (3) a etanolu E85 (1) a z tohoto počtu nevyhovělo pouze šest vzorků, a to pouze u nafty a směsné motorové nafty. Pětadvacetiprocentní neúspěšnost kvality u směsné motorové nafty byla zapříčiněna nízkým počtem odebraných vzorků, neboť toto palivo se prodává na malém počtu čerpacích stanic. V únoru se tedy nepotvrdily obavy zákazníků, že čerpají nekvalitní palivo. Zimní palivo prodávané v České republice

je

nastaveno na teplotu do mínus dvaceti stupňů a v extrémních mrazech, jaké panovaly koncem ledna a v únoru, toto palivo může tuhnout a pak působit problémy automobilistům. Pančování pohonných hmot probíhá v jednotlivých článcích distribučního řetězce. Buď v daňových skladech přimícháváním do pohonných hmot, nebo mícháním v cisternách při přepravě mezi daňovým skladem a čerpací stanicí, nebo na čerpacích stanicích přidáváním většího podílu biosložek do paliv. Proto

se kontrola ČOI

začala zaměřovat nejen na

odebírání vzorků na čerpacích stanicích, ale také na dodavatele a dopravce. Zatímco dříve byl výsledek odběru k dispozici za 8 – 14 dní, v současnosti Česká obchodní inspekce má k dispozici mobilní laboratoř, která umožní kontrolu paliva přímo na místě a ČOI tak může okamžitě zakázat prodej paliva, jak v únoru 2012 učinila. Zatímco v roce 2010 uložila ČOI za prodej nekvalitního paliva pokutu za celkem 8, 2 milionů korun, v roce 2011 to bylo za více než 11 milionů.36 Výsledky kontrol České obchodní inspekce od roku 2009 znázorňuje následující tabulka.

36

PĚKNÝ, J. Kontrola kvality pohonných hmot jako nástroj ochrany zákazníka a prevence daňových úniků. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10. 2011. Dostupné z http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp.

32

Tabulka č. 4: Výsledky zjišťování kvality pohonných hmot v letech 2009 - 2012 Výsledky monitoringů kvality pohonných hmot v roce 2009, 2010 , 2011 a 2012 leden až únor Monitoring

2009

Produkt

2010

počet

%

vzorků

nevyhovujících vzorků

počet

2011

%

počet

nevyhovujících

vzorků

2012 počet

% nevyhovujících vzorků

% nevyhovujících

automobilové

769

1,8

757

5,7

989

2,1

89

2,3

nafty

866

8,9

877

9,6 1014

6

132

3,8

LPG

201

4

186

0,5

170

0

30

0

7,9 2299

4,4

251

3,1

benziny motorové

ČOI celkem (vč. SMN, FAME, E85, CNG)

1847

5,6 1866

Zdroj: : Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia 2011, č.1, s. 59, Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia 2012. č. 1, s. 56

6.1.1.2 Nelegální dovoz z jiných států na tzv. oprávněného příjemce Tento typ podvodů při přepravě převládá pohonných hmot převládá od roku 2010. Společnosti mohou dovážet ze zahraničí minerální oleje místo do daňového skladu k takzvanému oprávněnému příjemci. Poté, co byly zrušeny hraniční přechody, se velmi těžko kontroluje provoz autocisteren převážejících nelegálně pohonné hmoty. U dovozů například z Rakouska není možné zkontrolovat cisterny mýtným systémem, protože se pohybují na nezpoplatněných úsecích. Denně do České republiky přijíždějí kromě aut zavedených dodavatelů i desítky neoznačených cisteren, odborníci jich odhadují až na sto. Jsou různé objemy cisteren, pokud vezmeme v úvahu

cisternu o kapacitě 30 000 litrů,

přibližně spočítat, o kolik peněz přijde stát na neodvedení daně z přidané hodnoty

dá se u

jedné cisterny. Při průměrné sumě šest korun DPH na jeden litr činí cena daně na jednu cisternu třicet tisíc krát šest což je sto osmdesát. Neodvedení DPH z jedné autocisterny přijde stát na 180 tisíc korun. Kdyby majitel tzv. „tříměsíční společnosti“ dovezl denně jen jednu cisternu, což je málo pravděpodobné, ošidil by stát za dobu trvání společnosti, 92 dní, o 180 000 x 92 = 16 560 000 korun. U benzínu je tato částka ještě vyšší. Na základě těchto

33

údajů lidé z oboru odhadují, že podíl nelegálně dovezených a tudíž nezdaněných pohonných hmot na prodeji v České republice činí 10 – 15 %.37

Ing. Pavel Semerád z Mendelovy univerzity v Brně nabízí řešení, jak úniky daně z přidané hodnoty při obchodování s pohonnými hmotami omezit. Navrhuje změnu v zákoně o DPH: „Povinnost subjektu registrovat se jako měsíční plátce daně v první den zahájení činnosti, u které lze předpokládat povahou a rozsahem překročení obratu 10 milionů korun nejvýše do prvních dvanácti měsíců od začátku činnosti.“38 Domnívá se, že je jen málo společností, které by neprodaly za tři měsíce dvě cisterny, protože obchod s pohonnými hmotami je činností, při které bývá limit pro registraci překročen už při prodeji druhé cisterny. Kdyby plátce musel podávat přiznání k DPH každý měsíc, i v případě nevymožení daně by měl stát nad touto společností kontrolu.39

6.1.1.3 Karuselové podvody Daňové úniky na DPH spočívají v takzvaných „karuselových“ podvodech takzvaných „tříměsíčních společností“.40 Princip je v tom, že více společností se řetězově podílí na prodeji pohonných hmot, vystavují si doklady a nárokují si odpočty DPH. Postup je následující: Je založena společnost s ručením omezeným, u finančního úřadu zaregistrovaná jako čtvrtletní plátce DPH a u celního úřadu jako prodejce pohonných hmot. Během čtvrtletí úspěšně podniká, prodává pohonné hmoty za nižší ceny než jiní prodejci, má vysoké příjmy, na konci čtvrtletí podá daňové přiznání a pokračuje v obchodování. Jakmile se přiblíží termín, kdy má společnost zaplatit daň z přidané hodnoty, má mimořádný výdaj, musí zaplatit smluvní pokutu nebo odměnu za poradenskou činnost a přestane být likvidní, tudíž nemůže zaplatit daň, protože na ni nemá prostředky. Pak je pozdě i na exekuci, protože se zjistí, že společnost nejen nemá žádný majetek, ale vlastí ji nemajetná osoba, nastrčený tzv. „bílý kůň“. Původní majitel pak podniká v oboru dál s nově založenou obchodní společností. Tyto podvodné 37

PETR, M.,INDRÁČEK, I. Pumpaři si kapsy na palivech nemastí. Hospodářské noviny. Praha: Economia, 3. 2. 2012, s. 18, ISSN-0862-9587. 38 SEMERÁD,P. Daňový pohled na prodej pohonných hmot v České republice: Brno. AKADEMIE STING. 2011. s. 81. 39 SEMERÁD, P. Value added tax evasion and excise duty fraud on fuel market in the Czech Republic. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2012. sv. LX, č. No. 2, s. 335-340. ISSN 1211-8516. 40 KULKOVÁ,R. VAT Fraud at Fuel Market. Konference UPEI 14. 10. 2011 Praha. Dostupné z http://www.scs.cz/fuel.php?cat=danove_uniky.

34

společnosti poté nacházejí odbyt u některých čerpacích stanic, které pak mohou prodávat za bezkonkurenčně nízké ceny nebo získávat nadstandardní marže. Často se stává, že dvě benzínové pumpy vzdálené od sebe jeden kilometr prodávají palivo s cenovým rozdílem dvou korun na litr. Poctiví provozovatelé se pak nedokážou vyrovnat s konkurencí a stává se, že někteří z nich přijmou zásilku od nekalých dodavatelů, jiní sotva přežívají nebo prodají čerpací stanici. Česká daňová správa odhaduje, že za rok 2009 tvořil únik na DPH u pohonných hmot 5, 1 miliardy korun, což tvoří jednu pětinu všech odhadovaných úniků DPH. Od 1. dubna do 31. srpna 2011 nebyla odvedena DPH ve výši 104 miliardy korun. Tyto úniky souvisely pouze s dovozem pohonných hmot z jiných členských států Evropské unie.41 Odborníci odhadují, že z celkového objemu prodaných produktů tvoří 15% prodej nezdaněných benzínů a nafty. Proto bylo novelou zákona o DPH od 1. dubna 2011 zavedeno ručení za nezaplacenou daň. „Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že a) daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, b) plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu na takové plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo c) dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody. Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny.“42 Zároveň byl v polovině dubna roku 2011 novelou zákona 91/2011 o pohonných hmotách zřízen registr distributorů pohonných hmot, subjektů, které nakupují a dále prodávají pohonné hmoty kromě čerpacích stanic. Provozovatelé čerpacích stanic i distributoři pohonných hmot smějí nakupovat pohonné hmoty pouze od dodavatelů registrovaných u celního úřadu místně příslušného podle sídla nebo místa pobytu. Registr distributorů pohonných hmot je veřejný seznam a vede ho Generální ředitelství cel. Pokud nakoupí pohonnou hmotu od neregistrovaného prodejce, vystavují se nebezpečí udělení pokuty až do výše 5 000 000

41

KULKOVÁ, R. Podvody na DPH při obchodech s PHL. Konference Upei 14. 10. 2011 Praha. Dostupné z http://www.scs.cz/fuel.php?cat=danove_uniky. 42 ČESKÁ REPUBLIKA. § 109, odst. 1, písm. a, b, c a odst. 2 zákona č. 47 ze dne 9. února 2011, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011, částka 17, s. 418-441. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2011/11-047.htm.

35

korun.43 Za nezaplacenou daň z přidané hodnoty ručí tedy konečný prodejce v řetězci, což bývá nejčastěji čerpací stanice, nejen pokud nakoupí s podezřením, že daň nebude zaplacena, ale i pokud nakoupí za neobvykle nízkou cenu. Určit, jaká cena je neobvykle nízká, je však obtížné. Za orientační se považuje cena společnosti Čepro, státního distributora paliv. Tato společnost má na našem trhu dominantní postavení ve skladování paliv a čtvrtinový podíl na velkoobchodu s benzínem a naftou. Palivo prodává i prostřednictvím vlastní sítě 192 čerpacích stanic. Za cenu neobvykle nízkou se mezi dodavateli pohonných hmot a provozovateli čerpacích stanic považuje cena „koruna pod Čepro.“ Pracovníci Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně pracují na projektu výzkumu „Ručení za nezaplacenou daň – je možné stanovit cenu obvyklou u pohonných hmot? Navrhují šestitýdenní sledování cen, porovnávání jich s cenou Čepra a zveřejňování cen obvyklých například na webových stránkách ministerstva financí.44 Vymáhání nezaplacených daní se však finančním úřadům nedaří. Daňová správa odhaduje, stát ročně přichází o deset až patnáct miliard korun za neodvedenou daň z přidané hodnoty a až o osm miliard kvůli podvodům s pohonnými hmotami. Způsoby zastírání daňových úniků jsou stále propracovanější. Jedním z nich je financování přes účty třetích osob. Tyto třetí osoby se prezentují jako inkasní společnosti, které provádějí platby na příkaz obchodníků s pohonnými hmotami. Předstírají, že se zaměřují na správu dluhů, na jejich vymáhání, odkupování a odprodej. Většina těchto inkasních společností neprovozuje žádnou ekonomickou činnost, bývají založeny pouze za účelem zastření těchto finančních transakcí. Inkasní agentury nepodléhají zvláštnímu finančnímu dozoru, proto se jim daří vyvádět peníze zpět na podvodný nákup buď pohonných hmot nebo látek, které jsou do paliv následně přimíchávány. Často probíhají platby v hotovosti, aby se předešlo zmrazení podezřelých účtů. Protože

finanční kontroly provádějí

kromě pracovníků finančního úřadu stále častěji

specialisté z ministerstva financí, kteří mají právo nahlížet do účtů daňových subjektů bez jejich vědomí, skrývají podvodníci s pohonnými hmotami své finance právě na účtech inkasních agentur. Od roku 2009 provedla Česká daňová správa stovky kontrol, při kterých doměřila daň z přidané hodnoty do konce roku 2010 11, 3 miliardy korun,45 v roce 2011

43

ČESKÁ REPUBLIKA. § 9, odst. 10, písm. b zákona č. 91 ze dne 3. března 2011, kterým se mění zákon č. 311/2006 o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011, částka 34, s. 922-926. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2011/11-091.htm. 44 SEMERÁD, Pavel. Ručení za nezaplacenou daň. Skutečný bič nebo jen strašák?. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2012, č. 1, s. 10. 45 Petrolmagazín. Praha: Pertolmedia, 2012, č, 1, s. 7.

36

doměřila 3,2 miliardy korun a za leden 2012 činilo doměření daně z přidané hodnoty 1,1 miliardy korun.46 Skutečně vybrat DPH se ale podařilo mnohem méně, kolem jedné miliardy. Podvody se však objevují i při obchodování s LPG. Děje se tak přimícháváním rafinátu, čímž se snižuje kvalita LPG, ale hrozbou jsou daňové podvody. Princip je podobný jako u klasických pohonných hmot – LPG určený pro pohon motorových vozidel se zaměňuje za propan-butan určený k vytápění, kde je spotřební daň nulová, nebo dochází k neodvedení DPH.

7. Přínos zvýšení spotřební daně státu Podle ministerstva financí se zvýšení daně z přidané hodnoty od 1. ledna 2010 státu vyplatilo. Ministerští úředníci tak usoudili z údajů, které srovnávaly výběr spotřební daně za rok 2009 a za rok 2010. Za rok 2010 bylo vybráno na spotřební dani z minerálních olejů o téměř dvě miliardy korun více než za rok 2009. To ovšem nebyl vládní plán, vláda počítala s tím, že do státní pokladny získá o sedm miliard více. Vodítkem, jak zjistit, jestli navýšení spotřební daně vedlo k vyšším státním příjmům, je nahlédnout do předpisů k zaplacení daně. Z předpisu daně je patrné, jaké množství paliv bylo v daném zdaňovacím období uvedeno do volného oběhu, ať už daň byla zaplacena nebo ne. Inkaso spotřební daně je vůči daňovému výměru posunuto o splatnost daně. V daňovém inkasu není vidět možnost odložení splatnosti daně, které může být až dvouměsíční. Z toho důvodu může údaje za rok 2010 zkreslovat fakt, že se většina obchodovatelů s pohonnými hmotami, vědoma si zvýšení spotřební daně od 1. ledna 2010, předzásobila ještě koncem roku 2009 a v lednu 2010 prodávala palivo pořízené levněji. Spotřební daň z minerálních olejů vyměřená za prosinec 2009 byla splatná čtyřicet dní po skončení zdaňovacího období, inkaso této daně bylo tedy inkasem za únor 2010. Odložené zaplacení spotřební daně se pak projevilo pozitivně v roce 2010 a tím vylepšilo inkasní bilanci. Z následujících dvou grafů vyplývá, že ačkoli se v roce 2010 zvýšil objem nákladní dopravy na území České republiky, což je vidět z předpisu mýtného, snížil se počet prodaných litrů motorové nafty.

46

GINTER, J.Vymahači dluhů kryjí machinace s benzínem. Právo. 16. 4. 2012. http://www.novinky.cz/finance/264891-vymahaci-dluhu-kryji-machinace-s-benzinem.html16.4.

37

Dostupné

z

Graf č. 5: Porovnání předpisu mýtného v letech 2009 - 2010 600 500 400 300 mýtné 2009 200

mýtné 2010

100 0

Zdroj: INDRÁČEK, I.. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011, č. 1, s.12.

Graf č. 6: Porovnání předpisu daně z nafty v letech 2009 - 2010 5000000 4500000 4000000 3500000 3000000 2500000

2009 SD

2000000

2010 SD

1500000 1000000 500000 0

Zdroj: INDRÁČEK, I.. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011, č. 1, s.12.

38

Ministerstvo financí uveřejnilo údaje o výnosu spotřebních daní z pohonných hmot v Informacích o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2010:47 Spotřební daň z minerálních olejů Skutečný přínos spotřební daně z minerálních olejů za rok 2009………..79 464,6 mil. Kč Skutečný přínos spotřební daně z minerálních olejů za rok 2010………….81 415,6 mil. Kč Rozdíl oproti roku 2009…………………………………………………….1 951,0 mil Kč Odhad celkového výnosu uvedený ve státním rozpočtu 2010…………….88 600,0 mil. Kč Rozdíl oproti odhadu ze státního rozpočtu 2010………………………….-7 184,4 mil. Kč Rozdíl oproti roku 2009……………………………………………………..…………….2, 5% Rozdíl oproti odhadu státního rozpočtu 2010………………………………..……..…-8,1% Do státního rozpočtu za rok 2010 přibylo za spotřební daně celkem 138,2 miliardy korun, z toho za minerální oleje zinkasoval stát v roce 2010 celkem 81,41 miliard korun, což představovalo nárůst o 1,96 miliardy korun oproti inkasu v roce 2009 (+ 2,47%). Přesto navzdory tomuto skutečnému meziročnímu nárůstu inkasa se nepodařilo dosáhnout odhadovaného výnosu

88, 60 miliard korun (-7,19 miliard korun), i když podle záznamů

z mýtného systému došlo k mírnému vzrůstu kamionové dopravy oproti roku 2009.

Tabulka č. 5: Vyměřená daň za pohonné hmoty a inkaso v letech 2008 – 2011 Rok 2008 2009 2010 2011

Daňové výměry a inkaso v letech 2008 až 2011 Vyměřená daň za PHM Inkaso 83 538 832 976 82 064 435 503 82 024 988 416 79 452 800 596 81 997 419 543 81 403 732 437 82 208 234 117 80 936 842 737

Zdroj: statistika celní správy

Důvodů nedosažení příjmů státu předpokládané výše spotřební daně je několik. Za hlavní důvod považuje ministerstvo financí nepředpokládaný vývoj v okolních státech, především neočekávané snížení spotřební daně z motorové nafty na Slovensku o 23,5% od 1. února 2010.48 Nejpravděpodobněji se jeví navýšení spotřební daně na pohonné hmoty v období 47

ČESKÁ REPUBLIKA. MINISTERSTVI FINANCÍ Informace o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2010.č. j. 25/46 603/2011-252 . Dostupné z http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx. 48 MINČIČ, L.: Spotřební daň z minerálních olejů v České republice, prezentace k diskusnímu fóru „Spotřební daň z motorové nafty“ 1. března 2011, Liberální institut – Praha.

39

stagnace ekonomického růstu. Vysoká cena pohonných hmot zapříčinila trvalý přesun nákupu pohonných hmot pro nákladní dálkovou dopravu do okolních států, kde jsou ceny motorové nafty podstatně nižší, například na Slovensko, do Polska, Rakouska nebo Švýcarska. Důsledkem odlivu tankujících kamionů do zahraničí stát přichází o více než 16 korun z každého litru nafty, sečteme-li spotřební daň a DPH. Dále stát přichází i o část daně z příjmů provozovatelů čerpacích stanic na neprodané pohonné hmoty a tudíž za nízký zisk. Vzhledem k tomu, že pohonné hmoty jsou v naší republice dražší než v některých sousedních zemích, čerpají dopravci provozující mezinárodní přepravu, tranzitující kamiony i obyvatelé v pohraničí pohonné hmoty tam. Každý takto nenačerpaný litr nafty stojí 10, 95 Kč a litr benzínu 12,84 Kč státní pokladnu na neinkasované spotřební dani.49 Tabulka č. 6 : Spotřebitelské ceny pohonných hmot vybraných zemí Evropské unie Ceny pohonných hmot ve vybraných zemích EU (v EUR/1000 l) platné 2. 4. 2012 bez daně s daní Země Benzín Nafta Benzín Nafta Rakousko 735,41 767,63 1 513,00 1 445,00 Německo 776,59 801,87 1 703,00 1 514,00 Polsko 742,96 778,05 1 407,74 1386,12 Slovensko 741,50 826,45 1 493,00 1 479,00 Francie 770,94 766,94 1 654,60 1 442,90 Belgie 793,54 777,60 1 702,60 1 458,40 Španělsko 819,89 825,82 1 498,13 1 392,56 Slovinsko 749,50 773,29 1 493,00 1 365,00 Itálie 818,68 843,32 1 842,69 1 738,19 Česká republika 737,70 807,33 1 507,21 1 499,21 Zdroj: European Commission–Energy Policy Dostupné z: http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/energy_products/rates/excise_ duties-part_ii_energy_products_en.pdf.

Na výběr spotřební daně mají vliv i daňové úniky způsobené nelegálním dovozem jak motorové nafty,tak motorového benzínu a jejich následným uváděním na trh i daňové úniky vzniklé nepovoleným dovozem různých olejů – základových nebo formových, na něž se nevztahuje spotřební daň a které se poté přimíchávají do motorové nafty společně s biopalivy taktéž nezatíženými spotřební daní. Toto nízce kvalitní palivo je pak nabízeno některým vybraným čerpacím stanicím, jejichž provozovatelé mnohdy neodolají nabídce levných pohonných hmot, neboť jediná jejich konkurenční výhoda na trhu je nízká cena. Levné palivo je magnetem pro mnohé majitele vozidel, i když ti často riskují poškození svých motorů. 49

PETR, M.,INDRÁČEK, I. Pumpaři si kapsy na palivech nemastí. Hospodářské noviny. Praha: Economia, 3.2. 2012, s. 18, ISSN-0862-9587.

40

Následkem pak je, že kvalitní, legálně distribuovaná zdaněná a tudíž dražší nafta je prodávána v nižších objemech a z toho vyplývají i nižší daňové odvody. Na výšku daňového inkasa měly vliv i vratky, jež byly oproti roku 2009 vyšší přibližně o 119 miliónů korun.50 Příčinou nedosažení očekávaného výnosu ze spotřební daně za rok 2010 může být nedostatečná nebo nepřesná analýza stavu v sousedních a tranzitních zemích. Česká republika nevyužila své možnosti uspokojit poptávku po motorové naftě, jež vyplývá jednak ze skutečnosti, že se nachází ve středu Evropy a tudíž přes její území projíždějí tisíce kamionů, které zatěžují ovzduší i silnice, jednak z ekonomického zaměření podnikatelských subjektů orientujících se na export a import. Spotřební daně z motorové nafty v jedné zemi podle autorů Roda a Ševčíka ovlivňují daňový výnos v druhé zemi. Země s nižší sazbou spotřební daně vydělají vyšším daňovým výnosem na vyšších sazbách země sousední, aniž by musely vyvinout aktivitu.51Jednotlivé země si takto navzájem konkurují.

8. Návrh řešení ke zlepšení situace pro daňové subjekty i pro stát „S ohledem na požadavek fiskální disciplíny a potřebu snižování schodku veřejných rozpočtů je žádoucí využít intenzívní nákladní dopravy na našem území k dosažení rostoucích rozpočtových příjmů bez růstu objemu dopravních výkonů – přeměnit současný stav v komparativní výhodu.“52 „Zvyšování sazeb spotřební daně z minerálních olejů vede ke zvyšování míry inflace a ta paradoxně zpětně snižuje reálnou hodnotu sazby spotřební daně, respektive všech spotřebních daní. Z uvedených důvodů je vhodné v následujících letech sazby spotřební daně z minerálních olejů příliš nezvyšovat a reagovat pouze na případné změny minimálních sazeb akcízů dle požadavků Evropské unie.“53

50

ČESKÁ REPUBLIKA. MINISTERSTVI FINANCÍ. Informace o činnosti daňové a celní správy České republiky za rok 2010.č. j. 25/46 603/2011-252 s. 98. Dostupné z http://www.celnizprava.cz/cz/dane/spotrebnidane/mineraly/Stranky/default aspx, 51 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia 2010, s. 22. 52 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 7. 53 DAVID, P. Teoretické a praktické aspekty daňové incidence v České republice. Brno, 2006. Doktorská disertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. s. 165.

41

8.1 Snížení spotřební daně Autoři studie došli k závěru, že snížení sazby spotřební daně u motorové nafty by napomohlo zvýšení výnosů z těchto daní do státního rozpočtu. Je však třeba přizpůsobit výši spotřební daně sazbám u sousedních zemí a zemí tranzitních, kterými projíždějí kamiony vezoucí české zboží do zahraničí a zahraniční zboží do České republiky. Tyto země konkurují České republice, neboť pokud bude natankováno do kamionů v těchto zemích, bude tam zaplacena v ceně nafty i spotřební daň a tyto peníze přijdou do rozpočtu dané země.54 Evropské předpisy umožňují plošné snížení spotřební daně v České republice, pokud daň neklesne pod určenou minimální úroveň, která činí 330 eur na tisíc litrů. Je zde tedy možnost manipulovat s částkou až 140 eur. Podle odborníků je způsobem, jak zastavit ztrátu, snížit výši spotřební daně. Zatímco na podzim roku 2010 by plošné snížení spotřební daně o 2, 50 Kč by oživilo prodej pohonných hmot u tuzemských čerpacích stanic,55dnes, po změnách daňových sazeb v některých evropských zemích, by stačilo snížení o 1,50 až 2 koruny na litr paliva.56 Výhodami plošného snížení spotřební daně u motorové nafty by podle autorů Roda a Ševčíka57 byla administrativní jednoduchost, přínos veřejným financím z hlediska spotřební daně i z hlediska DPH, snížení míry zdanění obyvatel i vyšší disponibilní důchod v ekonomice. Dalšími výhodami by byla vyšší cenová konkurenceschopnost motorové nafty s okolními státy, pozitivní vliv na zvýšení spotřeby motorové nafty na území ČR, nižší náklady distributorů pohonných hmot a autodopravců a vyšší zisky provozovatelů čerpacích stanic, na nichž by se podílely i tržby z doplňkových služeb. Nevýhodou případného snížení sazby spotřební daně z motorové nafty je předpoklad, že pokles cen nebude přesně odpovídat poklesu sazby daně, a tudíž nevykompenzuje pokles příjmů, neboť cenu určuje i kurs koruny, cena ropy a marže distributorů.58 Následující tabulka ukazuje dopad snížení sazby spotřební daně z nafty o 1 Kč – 2,50 Kč se zohledněním změny spotřeby (nákupů) motorové nafty.

54

ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 60. 55 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 60. 56 PETR, M.,INDRÁČEK, I. Pumpaři si kapsy na palivech nemastí. Hospodářské noviny. Praha: Economia, 3.2. 2012, s. 18, ISSN-0862-9587. 57 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010, s. 64. 58 MINČIČ,L. Spotřební daň z minerálních olejů v České republice. Prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011, Liberální institut – Praha.

42

Tabulka č. 7: Dopad snížení spotřební daně na výnos Zvýšení spotřeby

na výnos daně

Dopad

V mld. Kč

Snížení sazby SD o

0%

5%

10%

15%

20%

25%

1,0 Kč

-4,4

-2,2

0,0

2,2

4,4

6,6

1,5 Kč

-6,6

-4,5

-2,4

-0,4

1,7

3,8

2,0 Kč

-8,8

-6,9

-4,9

-2,9

-0,9

1,0

2,5 Kč

-11,0

-9,2

-7,3

-5,4

-3,6

-1,7

Zdroj: KODEROVÁ, J. Spotřební daň z minerálních olejů – sazba spotřební daně z motorové nafty. Prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011, Liberální institut – Praha.

Pracovníci Ministerstva financí se obávají, že propad inkasa veřejných rozpočtů uvedený v tabulce ještě není konečný, neboť spotřební daň vstupuje do základu pro výpočet DPH, takže by došlo k propadu ještě v případě DPH. Proto nepovažují plošné snížení spotřební daně u motorové nafty za v současné době vhodné, i když lze předpokládat, že dopravci budou nadále tankovat v zahraničí. „Prozatím se nejeví jako vhodné opatření snížení sazby spotřební daně z nafty, neboť nelze s jistotou předpokládat, že by takovéto opatření ve svém důsledku nakonec neznamenalo negativní dopad na veřejné rozpočty. V případě, že se sazba spotřební daně z motorové nafty nesníží, pravděpodobně nadále bude přetrvávat situace přesunu nákupů mimo území České republiky, ačkoliv pro dopravce to znamená například časovou prodlevu, než se vyřídí vrácení DPH. Řešením situace by rovněž bylo, pokud by Slovensko a Rakousko zvedly sazbu spotřební daně z minerálních olejů. Tento možný krok byl již oběma státy zmiňován, je to však podmíněno tím, že tento krok udělají oba státy. Nebezpečí nastalé situace spočívá také v tom, že může vyvolat tzv. „závod ke dnu“ ve středoevropském regionu, kdy ostatní státy budou následovat příkladu a začnou své sazby také snižovat. Tím bude potlačen jeden ze smyslů uvalení spotřební daně – tedy zvýšit cenu komodit s negativním dopadem na životní prostředí a tím způsobit buď snížení její spotřeby či zefektivnění nakládání s ní.59

59

KODEROVÁ, J. Spotřební daň z minerálních olejů – sazba spotřební daně z motorové nafty. Prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň z motorové nafty 1. března 2011, Liberální institut – Praha.

43

8.2 Zavedení pružné plovoucí sazby spotřební daně Inženýr Aleš Rod z Liberálního institutu navrhuje zavedení pružné plovoucí sazby spotřební daně, která by byla upravována podle potřeby trhu, ekonomického vývoje v zemi nebo podle aktuálních sazeb v okolních zemích pomocí vyhlášek v krátkých intervalech jeden až dva týdny. Tento způsob se osvědčil v některých evropských zemích, např. v Belgii nebo Slovinsku.60

8.3 Zavedení profesionální nafty Podle Ondřeje Pavlíka, výkonného ředitele české pobočky společnosti DKV Euro Service, jedné z největších společností sdružujících autodopravce, by mohl český stát získat ročně o tři až deset miliard korun více, pokud by zavedl tzv. profesionální naftu. Jedná se o vratku části spotřební daně, kdy stát podobně jako u vratky daně z přidané hodnoty vrací předem určenou část, obvykle deset procent, zpátky dopravcům, kteří používají automobily nad 7,5 tuny nebo autobusy s minimálně osmi místy. To by snížilo náklady dopravců a nenutilo by je to čerpat pohonné hmoty v zahraničí., neboť v současnosti přibližně třicet pět procent českých autodopravců tankuje devadesát procent motorové nafty v zahraničí. U jednoho kamionu, který dováží zboží do různých států Evropy, se jedná průměrně o čtyři tisíce litrů za měsíc. Profesionální naftu zavedlo šest evropských států – Španělsko, Francie, Belgie, Slovinsko, Itálie a Maďarsko. Je zde ale podmínka, podle pravidel Evropské unie 61státy nesmějí vracet více, než činí v konkrétním státě rozdíl mezi současnou úrovní spotřební daně a úrovní před jeho vstupem do Evropské unie, což by v České republice odpovídalo jedné koruně. V České republice byla sazba spotřební daně k 1. květnu 2004 9,94 Kč na jeden litr nafty, to znamená přibližně 305 EUR na tisíc litrů podle tehdejšího kursu koruny vůči euru. K 1. lednu 2012 činila spotřební daň v České republice 440, 15 eur na tisíc litrů nafty, zatímco minimální sazba v Evropě 330 eur. Zavedení profesionální nafty by mohlo navrátit část kamionů k českým čerpacím stanicím, ale zisky jejich provozovatelů by se nezvýšily o tolik, aby došlo k výraznému přílivu peněz do státního rozpočtu. Ministerstvo financí na jaře loňského roku zavedení profesionální nafty zamítlo z obavy poklesu příjmu ze spotřební daně s odůvodněním, že by se zvýšily administrativní náklady.

60

ROD, A.: Zaveďme konečně plovoucí sazby spotřebních daní z pohonných hmot. Dostupné z http://libinst.cz/clanky.php?id=983. 61 EU.Směrnice Rady 2003/96/ES, ze dne 27. října, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Článek 7, odstavec 2. Dostupné z http://eur-lex.europa.eu/L exUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:09:01:32003L0096:CS:PDF.

44

Závěr Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak daňové subjekty reagují na změnu daňových zákonů v souvislosti s tím, zda jsou pro ně změny výhodné nebo nevýhodné. Změna zákona o spotřební dani, která s sebou přinesla zvýšení sazby spotřební daně u pohonných hmot, měla vliv na zvýšení ceny motorového paliva. Zatímco poptávka po automobilovém benzínu je málo elastická v čase, neboť pro tuto komoditu daňové subjekty těžko během krátké doby naleznou vhodný substitut, aniž by jim vznikly vícenáklady ( přestavba stávajících nebo pořizování nových automobilů na alternativní paliva), poptávka po motorové naftě se z hlediska autodopravců, hlavních spotřebitelů motorové nafty, ukázala mnohem elastičtější, než předpokládali tvůrci novely zákona o spotřební dani. Tuto poptávku dopravců uspokojily zahraniční čerpací stanice a plátci daně přispěli do českého státního rozpočtu mnohem nižší částkou, než bylo v souvislosti s účinností zákona o spotřební dani očekáváno. Úbytek tankujících kamionů se projevil na obratech čerpacích stanic, jejichž majitelé a provozovatelé se snaží tento deficit dorovnat buď zvýšenou nabídkou doplňkových služeb nebo, což je nežádoucí, přijímáním nabídek podezřele levných paliv. Negativa takovýchto nákupů spočívají v tom, že se velmi často jedná o zboží, ze kterého nebyla odvedena daň z přidané hodnoty, nebo o zboží nekvalitní, pančované. Tímto jsou následně postihováni a znevýhodňováni poctiví prodejci, kterým se snižují zisky, a proto zaplatí méně na daních z příjmů, i zákazníci, pokud načerpají nekvalitní palivo a poškodí si tak automobil. Neplnění nebo nedostatečné plnění daňových povinností a ředění pohonných hmot jinými látkami s podobnými vlastnostmi jsou hlavní problémy na trhu s pohonnými hmotami. Tyto negativní jevy nejsou přímým důsledkem posledních změn zákonů o spotřební dani a o dani z přidané hodnoty, vyskytovaly se na českém trhu už v minulých letech, ale v současné době, kdy ceny pohonných hmot jsou tak vysoko jako ještě nikdy v historii, výrazně zesílily. Nejvýznamnějším faktorem pro daňové subjekty je cena. Zdražení pohonných hmot se projevilo poklesem prodeje především automobilového benzínu v letech 2010 a 2011 oproti roku 2009, kdy byla nižší spotřební daň, ale i nižší cena ropy. Pokud se budou ceny pohonných hmot udržovat i nadále vysoko, je předpoklad, že bude trh zaplavován nekvalitními palivy, která budou mít vyšší podíl na znečišťování životního prostředí. Lze též očekávat neutuchající příliv nezdaněných produktů. Zde je výzva pro celní správu i pro Českou obchodní inspekci, aby se aktivněji a častěji zaměřovaly na kontroly všech subjektů zapojených do obchodu s pohonnými hmotami. 45

Seznam použité literatury Tištěné monografie HOLMAN,R. Ekonomie. 3., aktualizované vydání. Praha: C H Beck, 2002. ISBN 80-7179681-6. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 5., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. ISBN 978-80-7357-574-8 ŠEVČÍK, M., ROD, A. Spotřební daň v České republice – když více znamená méně. Praha: Ekonomia, 2010. 72 s. ISBN 978-80-245-1739-1. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém 2010. 10., aktualizované vydání. Praha: 1. VOX a. s., 2010. ISBN 978-80-86324-86-9.

Články v tištěných periodikách Hradiský, J. Řidiči stále více jezdí na palivo E85. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2012, č. 1. MIKŠOVSKÝ, T., ROŠKANIN, M. Kvalita paliv byla loni nejhorší za šest let. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011, č.1. PETR, M., INDRÁČEK, I. Pumpaři si kapsy na palivech nemastí. Hospodářské noviny. Praha: Economia, 3.2. 2012. ISSN-0862-9587. PETR. M. Malá síť pump Tank Ono dohání velkou trojku. Hospodářské noviny . Praha: Economia, 20. 4. 2012, s. 19, ISSN-0862-9587. PODRAZIL, M. Zásadní obrat letos neočekávejme. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2012, č. 1. Redakce. Současnost a perspektivy CNG v dopravě. Nejrychleji rostoucí alternativa. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011, č. 4. Redakce. Nezaplacené daně se státu nedaří vymáhat. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2012, č. 1. ROŠKANIN, M. ČOI zjistila rekordní podíl závad. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia ,2011, č. 1. 46

SEMERÁD, P. Podvodníci stále o krok napřed. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2011, č. 6. SEMERÁD, P. Ručení za nezaplacenou daň. Skutečný bič nebo jen strašák?. Petrolmagazín. Praha: Petrolmedia, 2012, č. 1. ŠITNER, R.VW chce v Česku prodávat stovky elektromobilů ročně. Hospodářské noviny. Praha: Economia, 1. 3. 2012, s. 17, ISSN-0862-9587.

Dizertační a diplomové práce DAVID, P. Teoretické a praktické aspekty daňové incidence v České republice. Brno, 2006. Doktorská disertační práce. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. PETR, J. Analýza daňové politiky v České republice. Pardubice 2011. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. Fakulta ekonomicko-správní. SEMERÁD, P. Daňový pohled na prodej pohonných hmot v České republice: Brno, 2011. Diplomová práce. Akademie Sting.

Příspěvek ve sborníku SEMERÁD, P. Value added tax evasion and excise duty fraud on fuel market in the Czech Republic. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2012. sv. LX, č. No. 2, s. 335-340. ISSN 1211-8516.

Zákony, směrnice ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 47 ze dne 9. února 2011, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011, částka 17, s. 418-441. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2011/11047.htm.

47

ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 280 ze dne 22. července 2009 Sb. daňový řád. In Sbírka zákonů,

Česká

republika.

2009,

částka

87,

s.

4038-4104.

Dostupný

také

z

http://www.sbirka.cz/2009/09-280.htm. ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 353 ze dne 26. září 2003 o spotřebních daních ve znění pozdějších předpisů. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2003, částka 118, s. 5730-5788. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2003/03-353.htm ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 91 ze dne 3. března 2011, kterým se mění zákon č. 311/2006 o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot. In Sbírka zákonů, Česká republika. 2011, částka 34, s. 922-926. Dostupný také z http://www.sbirka.cz/2011/11091.htm. EU.Směrnice Rady 2003/96/ES, ze dne 27. října, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Článek 7, odstavec 2. Dostupnézhttp://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:09:01:32003L0096:CS :PDF.

Rozhovor v TV ČERMÁK, P. Interview. In: Studio ČT24. TV, ČT24, 23. února 2012, 23:06. Dostupné z http://www.ceskate levize.cz/ct24/ekonomika/165636-pohonne-hmoty-v-cesku-nebyly-nikdytak-drahe /.

Elektronické dokumenty ČESKÁ REPUBLIKA. MINISTERSTVO FINANCÍ. Informace o činnosti daňové a celní správy

České

republiky

za

rok

2010.č.

j.

25/46

603/2011-252

.

Dostupné

z http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/Stranky/vyrocni-zpravy.aspx ČESKÁ REPUBLIKA. MINISTERSTVO PRUMYSLU A OBCHODU. Bilanční přehled za rok 2011. Ropa, ropné produkty. Dostupné z http.//www. mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/. European

Commission

–

Energy

Policy.

Dostupné

z

http://ec.europa.eu/taxation_customs/resources/documents/taxation/excise_duties/energy_pro ducts/rates/excise_duties-part_ii_energy_products_en.pdf. 48

GINTER, J. Vymahači dluhů kryjí machinace s benzínem. Právo. 16. 4. 2012. Dostupné z http://www.novinky.cz/finance/264891-vymahaci-dluhu-kryji-machinace-sbenzinem.html16.4 INDRÁČEK, I. Tisková zpráva Představenstva Společenství čerpacích stanic (SČS) k výši a možným

úpravám

spotřebních

daní.

Dostupné

z http://www.scs.cz/kcms_data/soubory/tiskova_zprava-snizeni_s.dane.pdf. ROD, A.: Zaveďme konečně plovoucí sazby spotřebních daní z pohonných hmot. Dostupné z http://libinst.cz/clanky.php?id=983.

Přednášky, konference DANIELOVÁ. J. Boj proti páchání daňových deliktů při dovozu, distribuci a skladování minerálních olejů. Petrolsummit 11, Praha, 20. 10.

2011.

Dostupné

z http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp. KODEROVÁ, J. Spotřební daň z minerálních olejů – sazba spotřební daně z motorové nafty. Prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň

z motorové nafty 1. března 2011, Liberální

institut – Praha. KULKOVÁ, R. Podvody na DPH při obchodech s PHL. Konference Upei 14. 10. 2011 Praha. Dostupné z http://www.scs.cz/fuel.php?cat=danove_uniky. MINČIČ, L. Spotřební daň z minerálních olejů v České republice. Prezentace k diskusnímu fóru Spotřební daň

z motorové nafty 1. března 2011, Liberální institut – Praha.

PĚKNÝ, J. Kontrola kvality pohonných hmot jako nástroj ochrany zákazníka a prevence daňových

úniků.

Petrolsummit

11,

Praha,

z http://petrol.cz/summit/petrolsummit2011.asp

49

20.

10.

2011.

Dostupné

Seznam grafů Graf č. 1: Daňový mix Graf č. 2: Spotřební daně Graf č. 3: Vývoj spotřeby CNG a počtu plnicích stanic v ČR Graf č. 4: Růst počtu čerpacích stanic nabízejících palivo E85 Graf č. 5: Porovnání předpisu mýtného v letech 2009 - 2010 Graf č. 6: Porovnání předpisu daně z nafty v letech 2009 - 2010

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Účastníci daňového řízení. Tabulka č. 2: Podíl výnosu jednotlivých spotřebních daní Tabulka č. 3: Průměrné výtoče v letech 2008 - 2011 Tabulka č. 4: Porovnání kvality paliv firem ČAPPO a ostatních Tabulka č. 5: Výsledky zjišťování kvality pohonných hmot v letech 2009 - 2012 Tabulka č. 6: Vyměřená daň za pohonné hmoty a inkaso v letech 2008 – 2011 Tabulka č. 7 : Spotřebitelské ceny pohonných hmot vybraných zemí Evropské unie Tabulka č. 8: Dopad snížení spotřební daně na výnos

50