MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav účetnictví a daní
Daňové úlevy u osobní důchodové daně Bakalářská práce
Brno 2007
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracovala:
Ing. Jarmila Fojtíková
Zuzana Létalová
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci na téma Daňové úlevy u osobní důchodově daně vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použité literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně dne 20. 5. 2007
Podpis ………………………………..
Poděkování: Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Jarmile Fojtíkové za odborné vedení, připomínky a cenné rady, při zpracování mé bakalářské práce.
ANOTACE
Létalová Z., Daňové úlevy u osobní důchodové daně. Bakalářská práce. Brno, 2007. Tato bakalářská práce se zabývá daňovými úlevami, kterými si může poplatník snížit svou daňovou povinnost. Je zaměřena především na nezdanitelné části základu daně, odpočitatelné položky a slevy na dani. Jednotlivé daňové úlevy jsou vysvětleny z hlediska zákonného. V souvislosti s nahrazením nezdanitelných částí základu daně slevami na dani je zjišťován dopad na daňové zatížení poplatníka. Dále je zde uveden přehled daňových úlev v zemích EU. V poslední části porovnávám daňové zatížení u českého a slovenského poplatníka, který má příjmy ze závislé činnosti.
ANNOTATION
Létalová, Z., Tax Relieves by the Personal Tax, Bachelor Thesis. Brno, 2007.
This bachelor thesis addresses tax-relieves by them taxpayer can reduce his tax-liability. In particular is focused to nontaxable sum of tax base tax-deductible items and tax discounts. Individual tax allowances are clarified from law point of view. In connection with replacement nontaxable amounts of tax base by tax discounts is investigated impact of taxpayer burden. Further is there stated abstract of tax relieves in EU countries. In the last chapter author compares the tax burden of Czech and Slovak taxpayer who has incomes from dependent earning activity.
Obsah 1
ÚVOD ............................................................................................................................ 7
2
CÍL A METODIKA PRÁCE ...................................................................................... 8
3
4
2.1
CÍL PRÁCE ................................................................................................................................8
2.2
METODIKA PRÁCE ...................................................................................................................8
LITERÁRNÍ PŘEHLED........................................................................................... 10 3.1
POJMOVÝ APARÁT .................................................................................................................10
3.2
DAŇOVÁ SOUSTAVA V ČR ..................................................................................................12
3.3
STRUKTURA A VLASTNOSTI OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ ................................................13
3.4
ZDANITELNÝ DŮCHOD ..........................................................................................................15
3.5
ÚPRAVA ZDANITELNÉHO DŮCHODU ...................................................................................16
3.6
JEDNOTKA ZDANĚNÍ .............................................................................................................18
3.7
DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB V ČR .............................................................................18
3.7.1
Předmět daně..................................................................................................18
3.7.2
Metodika stanovení základu daně fyzické osoby ............................................18
3.7.3
Sazba daně......................................................................................................20
3.7.4
Metodika výpočtu daňové povinnosti..............................................................21
PROBLEMATIKA DAŇOVÝCH ÚLEV ČR ......................................................... 22 4.1
SLEVY NA DANI NAHRAZUJÍCÍ NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ (§ 35BA ZÁKONA) ...............................................................................................................................22
4.1.1
Sleva na dani na poplatníka ...........................................................................22
4.1.2
Sleva na dani na manželku (manžela) ............................................................23
4.1.3
Sleva na dani – invalidita poplatníka .............................................................24
4.1.4
Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P ............................................................25
4.1.5
Sleva na dani u poplatníků soustavně se připravující na budoucí povolání ..25
4.2
KLASICKÉ SLEVY NA DANI (§ 35 ZÁKONA) .......................................................................26
4.3
AKČNÍ SLEVY NA DANI .........................................................................................................26
4.4
SLEVA NA DANI Z TITULU POSKYTNUTÍ PŘÍSLIBU INVESTIČNÍ POBÍDKY ......................27
4.5
DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ (§ 35C, 35D ZÁKONA) ..........................27
4.6
NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ PODLE § 15 ZÁKONA (ROČNÍ) .........................30
4.6.1
Odpočet darů na vymezené účely ...................................................................30
4.6.2
Odečet úroků z úvěru......................................................................................32
4.6.3
Odpočet platby příspěvků na penzijní připojištění .........................................35
4.6.4
Odpočet nezdanitelné částky na poplatníka, který platí pojistné na soukromé životní pojištění...............................................................................................35
4.6.5
Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace ......................................................................................................36
4.6.6 4.7
6
ODČITATELNÉ POLOŽKY ......................................................................................................37
4.7.1
Daňová ztráta .................................................................................................37
4.7.2
Výdaje vynaložené na výuku žáků...................................................................38
4.7.3
Výdaje vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje ..........................38
4.7.4
Částky vypořádané oprávněným osobám .......................................................39
4.8 5
Odpočet nezdanitelné částky za úhradu ověřující výsledky dalšího vzdělání.37
OSTATNÍ DAŇOVÉ ÚLEVY V ČR..........................................................................................40
DAŇOVÉ ÚLEVY U OSOBNÍ DŮCHODOVÉ DANĚ V ZEMÍCH EU ............. 41 5.1
SLOVENSKO............................................................................................................................41
5.2
DAŇOVÉ ÚLEVY OSTATNÍCH ZEMÍ EU ...............................................................................44
VLASTNÍ PRÁCE ..................................................................................................... 47 6.1
POSOUZENÍ VLIVU ZMĚNY ZÁKONA NA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ U POPLATNÍKA .................47
6.1.1
Posouzení změny NČZD na slevu na dani u poplatníka .................................49
6.1.2
Posouzení změny NČZD na slevu na dani u studenta.....................................50
6.1.3
Posouzení změny NČZD na slevu na dani na manželku .................................52
6.1.4
Posouzení změny NČZD na slevu na dani u částečně invalidního poplatníka53
6.1.5
Posouzení změny NČZD na slevu na dani u plně invalidního poplatníka......55
6.1.6
Posouzení změny NČZD na slevu na dani u poplatníka držitele průkazu ZTP/P ........................................................................................................................56
6.2
KOMPARACE DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ U ČESKÉHO A SLOVENSKÉHO POPLATNÍKA .........58
7
DISKUZE A ZÁVĚR................................................................................................. 64
8
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................... 66
9
SEZNAM ZKRATEK................................................................................................ 67
10
PŘÍLOHY ................................................................................................................... 67
7
1 Úvod Většina obyvatel se v současné době snaží jak o maximalizaci svých příjmů, tak o minimalizaci svých odvodů ve formě různých daní a poplatků. Daňové zákony se dotýkají výše finančních prostředků prakticky všech obyvatel. Není snad občana, který by nebyl poplatníkem daní. Z tohoto důvodu získává oblast daní na atraktivitě a v souvislosti s tím se zvyšuje nejen zájem studentů, ale i odborné veřejnosti. Většina z nás potřebuje informace o daních, o tom jaké jsou naše daňové povinnosti a také naše práva. Jednou z daní, jejíž výši občané pociťují a jejíž dopad má vliv na jejich rozhodnutí o ekonomických aktivitách, je osobní důchodová daň, která je snad nejdůležitější a nejznámější daní daňového systému. V České republice je osobní důchodovou daní daň z příjmů fyzických osob. Výši této daně lze ovlivnit hned několika zákonnými způsoby. Tato bakalářská práce se zabývá daňovými úlevami, a to konkrétně nezdanitelnými částmi základu daně, slevami na dani a odčitatelnými položkami, které budou charakterizovány a jejichž zákonné použití bude vysvětleno. Kromě těchto úlev existuje mnoho dalších způsobů, jak lze snížit základ daně a tím pádem i svou daňovou povinnost. Vzhledem k tomu, že se bakalářská práce úzce zaměřuje na daňové úlevy v zemích EU, a rozsah bakalářské práce neumožňuje bližší zaměření, nejsou zde rozebrány další možné způsoby daňových úlev v ČR. Ve většině vyspělých zemí patří výnosy daně z příjmů mezi rozhodující příjmy veřejných rozpočtů. Z hlediska daňového určení nelze přehlédnout ani skutečnost, že výnosy daně z příjmů jsou nejen zdrojem pro příjmovou stránku státního rozpočtu, ale především tvoří objemově významnou část příjmů místních rozpočtů. Je tomu tak i v České republice, kde podle rozpočtových pravidel je část výnosu daně z příjmů fyzických osob příjmem rozpočtů obcí a krajů. To je hlavní důvod, proč vláda klade velký důraz právě na tuto daň a proto se snaží zákon přizpůsobit reálným podmínkám života v ČR, čímž dochází k neustálým novelizacím.
8
2 Cíl a metodika práce 2.1 Cíl práce Cílem bakalářské práce na téma „Daňové úlevy u osobní důchodové daně“ je objasnění problematiky uplatňování daňových úlev u daně z příjmů fyzických osob v ČR a komparace se zeměmi EU. V důsledku změny zákona budu posuzovat vliv změny na daňové zatížení poplatníka, kde došlo k nahrazení nezdanitelných částí základu daně slevami na dani. Dílčím cílem je i komparace daňového zatížení u českého poplatníka s poplatníkem z určité země EU.
2.2 Metodika práce Zpracování
této
práce
probíhalo
v průběhu
akademického
roku
2006/2007
v následujícím etapách:
zadání bakalářské práce
prosinec 2006;
studium odborné literatury
leden 2007 – březen 2007;
konzultace s vedoucím bakalářské práce
leden 2007 – květen 2007;
zpracování teoretické části
únor 2007 – březen 2007;
zpracování praktické části
březen 2007 – květen 2007;
konečné zpracování a vyvázání
květen 2007.
Mým prvním krokem bylo opatřit si dostupnou odbornou literaturu z dané oblasti. Problematika daně z příjmů je v podmínkách ČR řešena především zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění (dále jen zákon). Vzhledem k široké dimenzi otázek souvisejících se zdaňováním příjmů je zapotřebí kromě tohoto hmotněprávního předpisu pracovat s celou řadou dalších předpisů nezbytných pro zvládnutí této odborně poměrně náročné oblasti. Je zapotřebí věnovat i pozornost procesněprávním předpisům, zejména problematice zakotvené v zákonu č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění, neboť správa daní upravuje závazná pravidla jednání jednotlivých subjektů v průběhu daňového řízení a je zastřešujícím a integrujícím prvkem celé daňové soustavy. Další právní předpisy potřebné
9 ke zvládnutí problematiky daní z příjmů jsou zákony, nařízení vlády, vyhlášky, opatření ministerstva financí (dále jen MF), pokyny a sdělení MF. Práce je rozdělena na čtyři základní části. První část specifikuje literární přehled, ve kterém je vysvětlena osobní důchodová daň z teoretického hlediska a zčásti literární přehled obsahuje i daň z příjmu fyzických osob, ve které jsou uvedeny informace potřebné pro mou vlastní práci. Je zde použita metoda deskripce. Nejdůležitější část práce tvoří problematika daňových úlev v ČR, která je dopodrobna rozebrána a vysvětlena, kdy a za jakých okolností může být využita. Při této části zpracování práce je použita metoda deskripce a analýzy. Třetí část se zabývá daňovými úlevami v rámci EU (25). S nováčky EU, tj. Bulharskem a Rumunskem, se v práci nezabývám, z důvodu nedostupnosti publikací o jejich daňových systémem na našem trhu. Z důvodu omezeného rozsahu se práce podrobněji zaměřuje na daňové úlevy uplatňované na Slovensku. Pro ostatní země EU je vytvořena přehledná tabulka, ze které je patrné, jaké jsou možnosti pro snížení daňové povinnosti dané země. Pro vlastní část práce je využita metoda komparace, ze které vychází výsledky pro posouzení vlivu změny zákona. Pro odvozování výsledků je zvolena metoda indukce, tj. odvození obecných závěrů z jednotlivých jevů. Komparace je jednou z mnoha metod poznání. Významným aspektem pro její použití je srovnatelnost získaných informací. Pro porovnání a výpočet daňového zatížení, ve srovnání s totožným poplatníkem Slovenské republiky, mají vybrané fyzické osoby pouze příjmy ze závislé činnosti na území České republiky. Daňové zatížení bude vypočteno jako poměr daňové povinnosti k hrubým příjmům, a ne k základu daně, jelikož každá země má pro výpočet základu daně jiný metodický postup. V závěru je využita metoda analýzy, kterou jsou interpretovány získané poznatky. Pro závěrečnou fázi, jejímž úkolem je jednotlivé dílčí poznatky spojit, podat v logickém celku a vyvodit závěry, je nezbytná metoda syntézy.
Práce je zpracována programem Microsoft Word, pro výpočty a grafické znázornění je použit program Microsoft Excel.
10
3 Literární přehled 3.1 Pojmový aparát Dříve než se začnu zabývat problematikou daňových úlev u osobní důchodové daně, měla bych nejdříve upřesnit určité pojmy, týkající se oblastí daní, které se budou objevovat v této bakalářské práci. Určitě nejvýznamnějším pojmem je daň. Každý tohle slovo určitě slýchává několikrát do roka, ale co vůbec daň je? Široký daň definuje jako povinnou, zákonem předem stanovenou částku, kterou se odčerpává na nenávratném principu část nominálního důchodu ekonomickému subjektu. Jedná se o platbu určenou do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností. Neúčelovostí daně se rozumí skutečnost, že konkrétní daň v určité výši nemá financovat konkrétní vládní projekt, nýbrž že se stane součástí celkových příjmů veřejného
rozpočtu,
z něhož
se
budou
financovat
různé
veřejné
potřeby.
Neekvivalentnost pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě.[Kubátová, 2006] Daň se skládá z několika konstrukčních prvků, které jsou vždy vyjádřeny v zákoně. Mezi základní prvky patří objekt, subjekt, základ daně, sazba daně a zdaňovací období.
Daňový objekt neboli předmět daně je označení pro skutečnost, na kterou se podle zákona vztahuje daňová povinnost. Předmět daně může mít věcnou podobu (osobní automobil, pozemek) nebo peněžní podobu (cena darovaného majetku, příjem z pronájmu).
Daňovým subjektem je ta osoba, které je ze zákona uložena daňová povinnost. Subjektem daně je poplatník nebo plátce daně.
Poplatník daně je fyzická nebo právnická osoba, která má příjmy nebo majetek podléhající dani a nebo provádí činnost, která podléhá daňové povinnosti.
11 Daňový rezident je poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Jedná se o poplatníka, který má bydliště na území ČR nebo se na území ČR obvykle zdržuje 183 dní v roce.
Daňový nerezident je poplatník, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR. Jsou to poplatníci, kteří na území ČR nemají bydliště, zdržují se méně než 183 dní v roce nebo se zdržují na území ČR z důvodu studia či léčení (i když se zdržují déle než 183 dní v roce).
Plátce daně je také fyzická nebo právnická osoba, která je ze zákona povinna odvést daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností.
Základ daně je daňová kategorie neboli základna, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka.
Sazba daně je algoritmus, podle kterého se ze základu daně stanoví daňová povinnost.
Zdaňovací období představuje časový interval, za který se stanovuje základ daně a celková výše daňové povinnosti. Zdaňovacím obdobím fyzické osoby může být pouze kalendářní rok, tj. období od 1.1. do 31.12.
12
3.2 Daňová soustava v ČR Daňová soustava je definována jako souhrn všech daní, které se na státním území vybírají, přičemž daňová soustava zabezpečuje zdrojově pokrytí potřeb výdajů veřejných rozpočtů.
Tab. č. 1 Daňová soustava České republiky od 1. 1. 1993 Přímé daně Důchodové: daň z příjmů fyzických osob daň z příjmů právnických osob Majetkové: daň z nemovitostí daň silniční daň dědická daň darovací daň z převodu nemovitostí Nepřímé daně Všeobecné: daň z přidané hodnoty Selektivní: spotřební daň
= =
osobní důchodová daň daň ze zisku společnosti
Zdroj: Zpracováno autorkou podle daňových zákonů.
Přímé daně platí poplatník na úkor svého příjmu, břemeno daně dopadá přímo na poplatníka a daň nelze přenést na jiný subjekt.
Nepřímé daně jsou daně postihující objekt daně nepřímo, neboť se vybírají jako část ceny výrobku (při jeho výrobě či prodeji) či služby (při jejím poskytnutí), přičemž daňové břemeno nedopadá na plátce daně, ale na kupujícího (spotřebitele). Placená daň tedy nepochází z vlastního příjmu plátce daně, ale je přenášena na jiný subjekt.
Dále se již budu zabývat přímou daní, a to konkrétně daní z příjmů fyzických osob, která je předmětem mé bakalářské práce.
13
3.3 Struktura a vlastnosti osobní důchodové daně Jak uvádí Kubátová, pro lepší pochopení teoretické diskuse o osobní důchodové dani, si musíme uvědomit, jakou strukturu má daň z technického hlediska. Stručně se dá říci, že daňová povinnost (tj. výše daně) vzniká následujícím postupem:
1) zdanitelné důchody ze všech zdrojů se sečtou, čímž vznikne tzv. základ daně; 2) od této částky se odečtou úlevy ve formě odčitatelných položek (například na nezaopatřené děti), vznikne veličina zvaná upravený základ daně; 3) výsledný daňový základ se zdaní podle předpisu tak, že sazba daně je progresivní, tj. vyšší důchody mají vyšší průměrné zatížení; 4) vypočtená daň může být ještě snížena o úlevy ve formě slevy na dani a výsledkem je daň, která bude zaplacena, u nás nazývaná daňová povinnost.
Celý proces je ovšem ještě mnohem komplikovanější. Především do bodu 1. nepatří důchody tzv. nezahrnované nebo osvobozené. Důchody se sčítají až poté, co byly upraveny podle pravidel pro jednotlivé druhy. Některé důchody jsou naproti tomu zdaňovány srážkou u zdroje, zpravidla jednotnou sazbou, takže tato daň ztrácí charakter daně osobní a narušuje původně uvažovanou progresivitu systému. Osobní důchodová daň si během pouhých dvou set let své existence vydobyla význačné postavení, protože svými vlastnostmi podporuje spravedlnost i efektivnost daňového systému. Za nejdůležitější dobré vlastnosti této daně se považují zejména následující.
Daň odpovídá principu platební schopnosti. Princip platební schopnosti je hlavním principem spravedlivého zdanění a prakticky se projevuje v progresivním daňovém břemenu. Jedině u osobní důchodové daně lze progresivní dopad vložit přímo do její konstrukce. Pomocí progresivní osobní důchodové daně lze potom přerozdělovat důchody mezi členy společnosti a získávat tak jejich rovnoměrnější rozdělení. Zdanění podle velikosti důchodu se však v posledních desetiletích stalo předmětem kritiky s tím, že spravedlivou
14 základnou pro zdanění podle principu platební schopnosti je spotřeba (výdaje) poplatníků. Tito kritici navrhují nahradit osobní důchodovou daň osobní výdajovou daní.
Výnosy daně jsou pružné. Pružnost výnosů osobní důchodové daně znamená, že hospodářský růst se projevuje růstem osobních důchodů a také posunem poplatníků do vyšších daňových pásem, takže výnosy daně rostou poměrně rychle. Tuto vlastnost poplatníci nepovažují za výhodnou, jelikož přicházejí o stále vyšší podíl na svých výdělcích. Veřejným rozpočtům však přináší větší stabilitu a vládě větší rozhodovací prostor.
Daň nezpůsobuje distorze v cenách. Daň ukládaná na důchody nemá primárně vliv na cenové relace zboží a služeb a nezpůsobuje neefektivnost tohoto druhu. Je však často kritizována, že vyvolává distorze mezi cenou práce a volného času.
Daň je dobrým makroekonomickým stabilizátorem. Z hlediska keynesiánské hospodářské politiky progresivní důchodová daň nejlépe odpovídá představám o automatickém přizpůsobování relativních daní hospodářského cyklu. Daň je proto dobrým makroekonomickým stabilizátorem.
Daň je „průhledná“: velikost daňového břemene poplatníka je zřejmá. Na rozdíl od nepřímých daní - o nichž mají poplatníci jednak málo informací, protože je sami neodvádějí do veřejných rozpočtů a jednak není jasné, kdo je ve skutečnosti nese - jsou osobní důchodové daně jako daně přímé mnohem průhlednější. Jsou to jediné daně, u nichž si může prakticky každý vypočítat břemeno z jakéhokoliv hypotetického důchodu, takže může porovnat vlastní představu o spravedlivém přerozdělení s tím, co mu nabízí vláda.
Není problém se zdrojem platby daně. Velkou výhodou u osobní důchodové daně je, že se vznikem předmětu daně – důchodu – vzniká současně zdroj jejích placení. Proto může být tato daň placena v relativně vysoké výši a zabezpečovat dostatečné zdroje veřejných rozpočtů, neboť poplatníci nemají problém se solventností. Nejvýrazněji se tato vlastnost projevuje u srážkové daně nebo u daně z příjmů ze zaměstnání, která je placenou formou srážení záloh.
15
3.4 Zdanitelný důchod Předmětem osobní důchodové daně je důchod dosažený za zdaňovací období. Cílem spravedlivého zdanění je, aby jedinci, jimž plynou důchody z různých zdrojů byli zdaněni stejně. Tento požadavek, zdůrazňovaný již Adamem Smithem („Nezáleží na tom, zda je důchodem renta, zisk či mzda“), se projevuje ve snaze daňově postihnout ekonomickou definici důchodu. V nejširším slova smyslu je osobním důchodem chápán přírůstek schopnosti uspokojovat osobní potřeby za určité období. Skládá se z přírůstku bohatství a ze spotřeby za toto období. Ovšem toto pojetí zahrnuje i jiné než peněžní formy důchodu, neboť i ty znamenají „schopnost uspokojovat potřeby“.
Hlavní výnosy osobní důchodové daně plynou z následujících druhů důchodů:
důchody pracovní (tvoří asi 3/4 všech zdanitelných příjmů);
důchody z podnikání;
nájemné;
veřejné penze;
kapitálové výnosy realizované.
Veřejné penze jsou na rozdíl od České republiky zdaňovány ve všech zemích OECD. Soukromé penze jsou téměř vždy ze zdanění vyloučeny. Nepovažují se za příjem, stejně jako se příspěvky na ně nepovažují za výdaj vyňatý ze zdanění, neboť se zde nemění vlastnictví. Penze zůstávají totiž stále ve vlastnictví účastníků penzijního pojištění. Předmětem daně mohou však být i úroky získané z takto odložených prostředků. Zdanění sociálních transferů není jednotné: v některých zemích jsou ze zdanění vyjmuty, v jiných se zahrnují do základu daně. Zdaleka největší podíl zdanitelných důchodů tvoří důchody pracovní, a možná by bylo zajímavé vědět, jak se na poměru těchto důchodů ke zdanitelným důchodům z podnikání podílí možnost podnikatelů „manipulovat“ svým daňovým základem. Zaměstnancům totiž strhává daně zaměstnavatel (resp. zaměstnavatel strhává měsíční zálohy na daň a na konci roku se provede vyúčtování daně), což omezuje daňové úniky různého druhu. Kapitálové výnosy jsou v některých zemích zdaňovány zvláštní daní z kapitálových výnosů. V jiných zemích – také v ČR – jsou zahrnuty do celkových příjmů poplatníka. [Kubátová, 2006]
16
3.5 Úprava zdanitelného důchodu Obecně je základnou osobní důchodové daně celkový zdanitelný důchod snížený o odčitatelné položky (resp. nezdanitelné části základu daně). Odčitatelné položky jsou vedle slevy na dani a nulové sazby pro nejnižší daňové pásmo hlavními způsoby poskytování daňových výhod (úlev). V některých zemích je jako způsob poskytnutí daňové úlevy používán důchodový splitting (tj. zdanění manželů nebo členů domácnosti tak, jako by všichni měli stejný důchod; odstraní se tím nespravedlnosti mezi domácnosti s různou strukturou příjmů, způsobené progresivní daní), dále jiné odčitatelné položky nebo jiné daňové tabulky pro ženaté a svobodné, nebo přepočítací koeficienty pro domácnosti s různým počtem členů a s různou strukturou. U osobních důchodových daních je zahrnuto většinou několik takových úlev zohledňujících sociální poměry poplatníka a jeho rodinnou situaci. Setkáváme se také se zvláštními úlevami na půjčky, investice nebo na jiné výdaje.
Daňové úlevy mohou být dvojího druhu:
standardní;
nestandardní.
Za standardní úlevu je považována taková, která nezávisí na skutečných výdajích poplatníků a vztahuje se na všechny poplatníky, splňující pravidla pro její poskytnutí. Zpravidla se jedná např. o základní odčitatelnou položku nebo slevu na dani. Standardní odčitatelné položky slouží daňové progresi. Prakticky totiž znamenají velikost důchodu s nulovou sazbou. Většinou jsou stanoveny pevnou částkou.
Běžně používanými standardními úlevami jsou:
základní úleva pro poplatníka;
odečtení skutečných nebo paušálních nákladů na dosažení důchodu;
úlevy u pracovních důchodů;
úlevy na manželku (manžela) bez vlastních příjmů nebo úlevy na rodinný stav;
odčitatelné položky nebo jiné úlevy na vyživované děti;
úlevy na invaliditu;
odečitatelné příspěvky na sociální pojištění;
úlevy pro staré lidi;
17
úlevy na hospodyně a pečovatelky o děti;
úlevy na závislé osoby.
Nestandardní úlevy závisí na skutečných výdajích, a jsou určeny stropem své hodnoty, jsou limitovány do určité výše. Nestandardní úlevy slouží ke stimulaci poplatníků k určitému
chování,
například
ke
spoření,
k účasti
v důchodových
fondech,
k investování do určitých oblastí apod.
Nestandardní úlevy jsou zejména:
odčitatelnost úroků placených z určitých druhů úvěrů;
příspěvky na penze;
úlevy při výplatách pojistného na dožití;
úlevy na lékařské výdaje;
úlevy při poskytnutí příspěvků na charitativní účely;
úlevy na investice;
úlevy na pořízení bydlení;
úlevy na provádění výzkumu;
úlevy na studium poplatníka nebo jeho dětí;
úlevy na pracovní důchody.
Když jsou úlevy poskytovány prostřednictvím odpočtu určité skutečné nebo paušální položky od základu daně, snižuje se tak základ, z něhož je daň vypočítána, a vzniká rozdíl mezi zdanitelným důchodem a daňovým základem. U pracovních důchodů jsou často využívanými úlevami úlevy spojené s náklady na zaměstnání, na penzijní fondy, na některé zaplacené úroky, vyskytují se i úlevy na dopravu do zaměstnání a jiné. U této skupiny poplatníků jsou již méně využívané odpočty na dary na veřejně prospěšné účely a vůbec zde nejsou investiční pobídky. Konstrukce úlev jedny zvýhodňuje a pro druhé je nevýhodou. Zároveň vede některé poplatníky k chování, díky němuž je úlevu možno uplatnit. Často jsou kritizovány nestandardní úlevy, neboť je zejména realizují ti, kdo mají vyšší příjmy, neboť úlevy vyplývají z takových aktivit jako sponzorství, obchodní investice, hypotéky na rodinné domy, různé druhy úspor a investice do podnikání, na něž chudší poplatníci nemají prostředky.
18
3.6 Jednotka zdanění Z různých důvodů se může uvažovat o nahrazení individuálního zdanění zdaněním manželů, dvojic nebo rodin. Názor na to, zda jedinec má mít ve zdanění úlevy nebo zda jsou to naopak rodiny, jimž se má úleva poskytnout, není jednotný. Hledání neutrálního zdanění pro osamoceně žijící osoby a pro osoby žijící ve větší domácnosti není jednoduché. V některých zemích existuje individuální zdanění. Časté je společné zdanění pro manžele nebo rodinu, v některých zemích si poplatníci mohou jednotku zdanění vybrat. V mnoha zemích existují úlevy pro ženaté a vdané a v některých zemích se tyto úlevy mohou týkat i jedinců opačného či stejného pohlaví, kteří spolu žijí. [Kubátová, 2006]
3.7 Daň z příjmů fyzických osob v ČR 3.7.1
Předmět daně
V České republice jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (osobní důchodové daně) jednotlivé druhy příjmů, rozděleny do 5 skupin, a to:
příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6);
příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7);
příjmy z kapitálového majetku (§ 8);
příjmy z pronájmu (§ 9);
ostatní příjmy (§ 10).
3.7.2 Metodika stanovení základu daně fyzické osoby Jak uvádí Vybíhal, při stanovení základu daně fyzické osoby je nejprve třeba stanovit dílčí základy daně. Vycházíme-li z jednotlivých druhů příjmů, pak se dílčí základy daně (DZD) stanoví takto:
19 DZD ze závislé činnosti a funkčních požitků:
DZD§6 = Pc – (Pz + Ps), (DZD§6 > 0); DZD z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti:
DZD§7 = P – Vdzu, (DZD§7 = 0, > 0, < 0); DZD z kapitálového majetku:
DZD§8 = P, (DZD§8 = 0, > 0); DZD z pronájmu:
DZD§9 = P – Vdzu, (DZD§9 = 0, > 0, < 0); DZD z ostatních příjmů:
DZD§10 = P – Vd, (DZD§10 ≥ 0). Kde:
Pc je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda); Pz je zdravotní pojistné; Ps je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období; Vdzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů; Vd jsou výdaje na dosažení příjmů, maximálně do výše příjmů.
ZD = DZD§6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10
20
3.7.3
Sazba daně
K posouzení vlivu změn nezdanitelných částek základu daně nahrazenými slevami na dani budu potřebovat sazby daně pro rok 2005 a 2006 (platná i pro rok 2007). Uvedené sazby daně se počítají z ročních příjmů.
Tab. č. 2 Sazby daně z příjmů fyzických osob za rok 2006/2007 Upravený ZD od Kč
Daň
Ze základu daně přesahujícího
do Kč
0
121.200
12 %
0 Kč
121.200
218.400
14.544 Kč + 19 %
121.200 Kč
218.400
331.200
33.012 Kč + 25 %
218.400 Kč
331.200
a více
61.212 Kč + 32 %
331.200 Kč
Zdroj: Zákon č. 586/1992, ve znění pro rok 2007
Tab. č. 3 Sazby daně z příjmů fyzických osob za rok 2005 Upravený ZD od Kč
Daň
Ze základu daně přesahujícího
do Kč
0
109.200
15 %
0 Kč
109.200
218.400
16.380 Kč + 20 %
109.200 Kč
218.400
331.200
38.220 Kč + 25 %
218.400 Kč
331.200
a více
66.420 Kč + 32 %
331.200 Kč
Zdroj: Zákon č. 586/1992, ve znění pro rok 2005
21
3.7.4
Metodika výpočtu daňové povinnosti
Základ daně (DZD§6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10) - uplatňovaná výše ztráty = ZD po odečtení ztráty - odpočet nezdanitelných částek ročně (dle § 15 zákona): - odpočet odčitatelných položek (dle § 34 zákona): = ZD snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od ZD = ZD zaokrouhlený na celá sta Kč dolů * sazba daně = daň podle § 16 odst. 1 zákona - slevy na dani dle § 35 odst. 1 zákona
- slevy dle § 35 odst. 6, 7, 8 zákona (registrační pokladna) - sleva dle § 35ba zákona: = daň po uplatnění slev dle § 35 a 35ba - daňové zvýhodnění na vyživované dítě → z toho: - formou slevy na dani - daňového bonusu = daňová povinnost nebo daňový bonus
22
4 Problematika daňových úlev ČR 4.1 Slevy na dani nahrazující nezdanitelné části základu daně (§ 35ba zákona) 4.1.1 Sleva na dani na poplatníka Roční sleva na dani u každého poplatníka činí 7.200 Kč. Nemají na ni nárok pouze poživatelé starobního důchodu, kteří jsou poživateli tohoto důchodu již na počátku roku, anebo jim byl v průběhu roku přiznán zpětně tak, že za celý leden obdrželi důchod zpětně. Při velmi nízkém celoročním úhrnu starobního důchodu (do 38.040 Kč) existuje nadále možnost v ročním zúčtování nebo daňovém přiznání uplatnit slevu na dani v nezkrácené výši 7.200 Kč. Starobní důchodce nárok na slevu na dani prokazuje rozhodnutím o přiznání starobního důchodu a každoročně nejpozději do 15. 2. dokladem o výplatě důchodu, nečiní-li jeho důchod v uplynulém zdaňovacím období více než 38.040 Kč ročně. Pokud byl poplatníkovi přiznán starobní důchod, jehož výplata však byla k počátku roku pozastavena, pohlíží se v tomto roce na takového poplatníka jako na poplatníka, který na počátku roku poživatelem starobního důchodu nebyl. Základní sleva na poplatníka se v plné výši odečte od celkové roční daně u poplatníka (kromě starobního důchodce), jehož základ daně je tvořen příjmy dosaženými ze zaměstnání dle § 6 zákona, tak i z daňových příjmů dle § 7 – 10 zákona, jen za část roku. To znamená, že pokud má poplatník příjmy jen po část daňového období, má nárok na nezkrácenou slevu na dani ve výši 7.200 Kč, kterou uplatní buď v ročním zúčtování daně u zaměstnavatele nebo podáním daňového přiznání. Pokud zaměstnanec nebude po část roku pobírat mzdu (např. z důvodu nemoci nebo pro nezaměstnanost) ani jiné příjmy, např. (bez ohledu na to, zda je či není uchazečem o zaměstnání u úřadu práce), a jiné příjmy zahrnované do daňového přiznání mít nebude, vznikne zaměstnanci po skončení roku při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění zpravidla přeplatek na dani. Pro výpočet daňové zálohy z měsíčního základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků se u zaměstnance, který má podepsáno prohlášení k dani, použije jedna dvanáctina slevy podle § 35ba, tj. 600 Kč měsíčně.
23
4.1.2 Sleva na dani na manželku (manžela) Slevu 4.200 Kč může uplatnit poplatník, který žije ve společné domácnosti s manželkou, která nemá žádné vlastní příjmy, nebo její vlastní příjmy nepřesáhnou částku 38.040 Kč. Částka roční slevy na dani na manželku se zdvojnásobuje na 8.400 Kč, je-li manželka, s vlastními příjmy do 38.040 Kč, držitelkou průkazu ZTP/P. Roční sleva 4.200 Kč, příp. 8.400 Kč, by se krátila pouze v případě, že celoroční vlastní příjem manželky v roce sice nepřesáhl 38.040 Kč, ale manželkou poplatníka se stala až v průběhu kalendářního měsíce. Nárok na slevu na dani se prokazuje poplatník dokladem prokazujícím totožnost manželky a průkazem ZTP/P, pokud je manželka jeho držitelem. Pro posouzení, zda příjmy manželky nepřesahují stanovenou částku, se přihlíží ke všem příjmům, jako např. k výši hrubé mzdy, k hrubým příjmům (tržbám) z podnikání, z pronájmu apod., dále i k důchodu ze sociálního zabezpečení (starobní, invalidní
apod.),
k nemocenským
dávkám,
mateřským
dávkám
a
dávkám
v nezaměstnanosti. Nepřihlíží se zejména k rodičovskému příspěvku ani ke všem dávkám státní sociální podpory, ke zvýšení důchodu pro bezmocnost, ke stipendiu poskytovanému po dobu soustavné přípravy na budoucí povolání a k dávkám sociální péče. V případě, že manželka je účastníkem penzijního připojištění nebo stavebního spoření, nezahrnuje se do jejího příjmu ani státní příspěvek k těmto produktům. V případě manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů. V průběhu roku tuto slevu z daňových záloh z měsíčního základu daně nelze uplatnit. Sleva se uplatní až po skončení zdaňovacího období, tj. kalendářního roku v rámci ročního zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání. Výše uvedené slevy platí i v případě, kdy poplatnice – manželka žije v domácnosti s manželem, který má vlastní příjem do 38.040 Kč za rok. Rovnost mužů a žen před zákonem je zajištěna, i když těchto případů je v praxi podstatně méně.
24
4.1.3 Sleva na dani – invalidita poplatníka Poskytují se jen na vlastní invaliditu poplatníka. Slevy se uznávají ve výši 1/12 již po výpočtu daňových záloh z měsíční mzdy, a to:
125 Kč měsíčně (tj. 1/12 ze 1.500 Kč roční slevy), jestliže:
a) poplatník pobírá částečný invalidní důchod; b) došlo k souběhu nároku na starobní a částečný invalidní důchod.
250 Kč měsíčně (tj. 1/12 z 3.000 Kč roční slevy), jestliže: a) pobírá plný invalidní důchod; b) pobírá jiný důchod, jehož jednou z podmínek pro přiznání je plná invalidita; za jiný důchod, u něhož jednou z podmínek přiznání je plná invalidita, se považuje podle § 50 odst. 2 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, vdovský (vdovecký) důchod, na který má plně invalidní vdova (vdovec) nárok po dobu jednoho roku od smrti manžela (manželky); c) je podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o invalidní důchod byla
Českou
správou
sociálního
zabezpečení
(Úřadem
důchodového
zabezpečení) sice zamítnuta, ale z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní.
Nárok na slevu na dani prokazuje poplatník rozhodnutím o přiznání plného nebo částečného invalidního důchodu a každoročně nejpozději do 15. 2. dokladem o výplatě důchodu, uplatňuje-li slevu na dani z důvodu, že pobírá plný nebo částečný invalidní důchod. Pokud poplatník pobírá jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je plně invalidní, nebo mu zanikl nárok na částečný nebo plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu částečného nebo plného invalidního důchodu a starobního důchodu, anebo je-li poplatník podle zvláštních právních předpisů invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní, tak se poplatník prokazuje potvrzením správce daně příslušného podle místa bydliště poplatníka.
25
4.1.4 Sleva na dani držitele průkazu ZTP/P Jestliže je poplatník držitelem průkazu ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce), má nárok na slevu na dani 800 Kč měsíčně (tj. 1/12 z 9.600 Kč roční slevy). Tato sleva se uplatní, i když poplatník nepobírá invalidní důchod. Pokud držitel průkazu ZTP/P pobírá současně invalidní důchod nebo částečný invalidní důchod, slevy se kumulují, např. poplatník je držitelem průkazu ZTP/P spolu s plným invalidním důchodem má nárok na slevu 1.050 K4 měsíčně (800 Kč + 250 Kč), tj. 12.600 Kč ročně (9.600 Kč + 3.000 Kč). S připočtením základní slevy 600 Kč je to celkem 1.650 Kč měsíčně, tj. 19.800 Kč za rok. Nárok na slevu se prokazuje předložením průkazu ZTP/P.
4.1.5 Sleva na dani u poplatníků soustavně se připravující na budoucí povolání Sleva činí 2.400 Kč ročně. Částka 200 Kč, tj. ve výši jedné 1/12 z 2.400 Kč, se použije navíc vedle základní slevy po výpočtu daňové zálohy z měsíčního základu u plátce (zaměstnavatele), u kterého žák či student předložil prohlášení k dani. Důležitá je podmínka soustavné přípravy na budoucí povolání a dodržení věkové hranice, 26 let. Jde-li o prezenční formu v doktorském studijním programu na VŠ, platí vyšší věková hranice 28 let. Pro tyto slevy je poplatník (vedle předložení prohlášení k dani) povinen pro stanovení daňové zálohy z měsíční mzdy zaměstnavateli předložit potvrzení školy nebo učiliště, že se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem. Potvrzení je nutné předložit při nástupu do zaměstnání, nejpozději do 30 dnů po nástupu. Potvrzení o studiu na střední škole se vydává na školní rok, a tudíž platí pro školní rok, na který bylo vydáno. Potvrzení na vysoké škole se vydává na semestr, na akademický rok nebo obdobně vymezený úsek studia (v praxi se často uplatňuje o 1. října do 30. září). Pokud soustavná příprava na budoucí povolání skončí dříve, než lze odvodit z potvrzení VŠ, je to zaměstnanec povinen zaměstnavateli včas ohlásit změnou v prohlášení.
26
4.2 Klasické slevy na dani (§ 35 zákona) Klasické slevy na dani jsou poskytovány fyzickým osobám z titulu zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností. Fyzická osoba, která zaměstnává zaměstnance se změněnou pracovní schopností si může snížit daňovou povinnost o 18.000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností nebo slevu ve výši 60.000 Kč za každého zaměstnance se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením, přičemž pro uplatnění slevy na dani je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižení.
Průměrný roční počet zaměstnanců se zdravotní pracovní schopností se vypočítá jako celkový počet hodin odpracovaných zaměstnanci se ZPS, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek práci a pracovní neschopnosti vydělený celkovým ročním fondem pracovní doby připadající na plnou pracovní dobu.
4.3 Akční slevy na dani Poplatník, který je povinným subjektem podle zákona č. 215/2005 Sb., o registračních pokladnách, a do 30. 6. 2006 zahájil provoz registrační pokladny, může uplatnit slevu na dani. Daň za zdaňovací období, ve kterém tuto registrační pokladnu pořídil, se snižuje o polovinu její pořizovací ceny, maximálně o 8.000 Kč na jednu pokladnu. Tuto slevu lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. Pokud poplatník provedl technické zhodnocení dosud používané pokladny za splnění podmínek stanovených v zákoně o registračních pokladnách, se daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno, snižuje o 30 % hodnoty technického zhodnocení max. o 4.000 Kč. Pokud poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než je sleva, lze slevu nebo zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve 3 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období ve kterém nárok na slevu vznikl.
27
4.4 Sleva na dani z titulu poskytnutí příslibu investiční pobídky Jde o slevu na dani pro poplatníky s příslibem investiční pobídky podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, kdy poplatníci využívají za podmínek uvedených v § 35a a 35b zákona po dobu 10 let tzv. „daňové prázdniny“, resp. slevu na dani z příjmů. [Vybíhal, 2006]
4.5 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c, 35d zákona) Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou:
slevy na dani;
daňového bonusu;
slevy na dani a daňového bonusu.
Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti ve výši 6.000 Kč za rok. Poplatník s příjmy podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků) může při výpočtu zálohy na daň uplatnit 1/12 roční částky, tj. 500 Kč za každý kalendářní měsíc. Počet dětí, na něž poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění, není omezen. Je-li dítě poplatníka držitelem průkazu ZTP/P, částka daňového zvýhodnění se zvyšuje na dvojnásobek. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daňové povinnosti vypočtené za příslušné zdaňovací období. V případě, že je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 30.000 Kč ročně. Měsíční daňový bonus náleží poplatníkovi, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, maximálně 2.500 Kč. V případě, že je dítě poplatníka držitelem průkazu ZTP/P, částka měsíčního daňového bonusu se nemění. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo 9 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanové pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy, přičemž u poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů
28 se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně nebo příjmy, u nichž je uplatněná sazba podle § 16 odst. 2 (tj. 15 % nebo 20 % z příjmů plynoucích ze zahraničí a zdaňovaných v samostatném základu daně). Vyživuje-li dítě v jedné domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. Uzavře-li dítě manželství a žije-li v domácnosti s manželem (manželkou), může uplatnit manžel (manželka) slevu na dani. Nemá-li manžel (manželka) příjmy, z nichž by mohl (mohla) uplatnit slevu na dani, může daňové zvýhodnění uplatnit rodič dítěte nebo poplatník, u něhož jde ve vztahu k dítěti o péči nahrazující péči rodičů, pokud dítě s ním žije v domácnosti.
Za vyživované dítě v domácnosti považuje:
vlastní dítě poplatníka;
dítě převzaté do péče rodičů, tj. dítě osvojené;
dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, přičemž tato péče nahrazuje péči rodičů;
vnuk nebo vnučka, pokud jeho rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli snížení na dítě uplatnit, nebo jsou jejich příjmy tak nízké, že by odpočet na dítě nemohl být proveden,
dítě nezletilé (zletilosti se nabývá dovršením věku 18 let nebo svatbou);
dítě zletilé do dovršení věku 26 let, pokud nepobírá plný invalidní důchod a soustavně se připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, nebo se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu není schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.
29 Druh a družka mohou uplatnit daňového zvýhodnění na dítě žijící v domácnosti pouze:
na dítě vlastní, jehož jsou společnými rodiči, za stejných podmínek jako manželé, tj. jeden z druhů;
na dítě, jehož vlastním rodičem je jen jeden z druhů, pouze tento druh, pokud druhému z druhů není dítě svěřeno do péče soudním rozhodnutím.
Daňové zvýhodnění na dítě náleží poplatníkovi:
v měsíci, kdy se dítě narodilo, uplatní-li poplatník nárok na odečet ve lhůtě do 30 dnů po narození; pokud tuto lhůtu poplatník zmešká, náleží mu odečet od měsíce následujícího, kdy tuto skutečnost prokázal, za zmeškané měsíce nárok na odečet uplatní až v ročním zúčtování;
na nezletilé dítě včetně měsíce, kdy dítě dosáhne zletilosti;
na zletilé dítě již v měsíci, kdy se začalo soustavně připravovat na budoucí povolání studiem;
na zletilé nemocné dítě;
naposledy v měsíci, kdy dítě dovršilo věku 26 let;
v měsíci, ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.
Nonrezident může daňové zvýhodnění uplatnit za podmínky, že úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, které jsou předmětem daně a nejsou osvobozeny.
Nárok na daňové zvýhodnění se prokazuje předložením těchto dokladů:
úředním dokladem prokazující totožnost dítěte, např. rodným listem nebo občanským průkazem dítěte;
předložením průkazu ZTP/P, pokud je vyživované dítě jeho držitelem;
u zletilých dětí: o potvrzením o studiu; o potvrzením finančního úřadu, že poplatník vyživuje ve společné domácnosti zletilé dítě až do dovršení 26 let věku, které nepobírá plný invalidní důchod a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,
30 anebo
z důvodu
dlouhodobě
nepříznivého
zdravotního
stavu
je neschopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost;
průkazem ZTP/P pro zvýšenou částku daňového zvýhodnění;
jsou-li oba manželé zaměstnáni, potvrzením od zaměstnavatele manželky (manžela), že nárok současně neuplatňuje druhý z manželů.
4.6 Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona (roční) 4.6.1 Odpočet darů na vymezené účely Jedná se o hodnotu darů uvedených v § 15 odst. 1 zákona, které poplatník poskytl obcím,
krajům,
organizačním
složkám
státu,
pořadatelům
veřejných
sbírek
a právnickým osobám se sídlem na území České republiky na vymezené účely, a to zejména::
na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury a školství;
na policii;
na požární ochranu;
na podporu a ochranu mládeže;
na ochranu zvířat a jejich zdraví;
na účely sociální,
zdravotnické,
ekologické,
humanitární,
charitativní,
tělovýchovné a sportovní;
na účely náboženské pro státem uznané církve a náboženské společnosti;
politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost;
na odstraňování následků živelní pohromy na území České republiky, za kterou se pro účely daní z příjmů považuje povodeň, záplava a další katastrofy uvedené v § 24 odst. 10 zákona.
Dále se odečte i hodnota darů fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozující zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných nebo ohrožených druhů zvířat, a to na financování těchto zařízení (nikoliv jako odměnu za zdravotnický úkon). Mezi dary na vymezené účely se dostaly i dary fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, kteří jsou poživateli částečného nebo plného invalidního
31 důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadující mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů, na zdravotnické prostředky
nejvýše
do
částky
nehrazené
zdravotními
pojišťovnami
nebo
na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Úhrnná hodnota všech darů za zdaňovací období musí přesáhnout 2 % ze souhrnu dílčích základů daně nebo musí činit alespoň 1.000 Kč. Maximálně lze odečíst 10 % z celoročního daňového základu. Bezpříspěvkové dárcovství krve jako dar na zdravotnické účely zákon ohodnocuje pro účely odpočtu u daně z příjmů částkou 2.000 Kč za jeden odběr krve. Rozumí se tím i odběr složek krve, např. plazmy, odběr krevních destiček, kostní dřeně, provedený v jeden den. Stačí předložit potvrzení transfuzní stanice o počtu odběrů krve v příslušném roce (nebo více potvrzení téhož dárce – poplatníka). Rozumí se tím české transfuzní stanice, protože zákon daňově zohledňuje dary právnickým osobám se sídlem na území České republiky. Poplatníci podávající daňové přiznání uplatní odpočet v daňovém přiznání. Poplatník, jemuž bude výpočet daně z celoročního daňového základu provádět zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování záloh (tj. poslední zaměstnavatel v roce, u kterého bude mít předloženo prohlášení k dani a které po uplynutí roku do 15. února požádá o roční zúčtování záloh), uplatní odpočet darů u tohoto zaměstnavatele. K žádosti o roční zúčtování předloží zaměstnavateli potřebné potvrzení, jímž darování prokáže, tj. potvrzení příjemce daru o hodnotě daru v Kč a o účelu daru. Charakter takového potvrzení má i řádně uzavřená darovací smlouva. V případě veřejných sbírek jde o potvrzení pořadatele sbírky. Odpočet darů mohou uplatnit i daňoví nerezidenti, musí se však jednat o dar poskytnutý v České republice na vymezené účely.
32
4.6.2 Odečet úroků z úvěru Od roku 1998 se při výpočtu celoroční daně používá též zvláštní odpočet částky úroků zaplacených z úvěrů ze stavebního spoření nebo z hypotečních úvěrů na financování zákonem stanovených bytových potřeb. Při aplikaci, která je vzhledem k rozsahu podmínek poměrně složitá, je třeba mít zejména na zřeteli, zda:
jde o úroky z úvěru ze stavebního spoření, popřípadě jiného úvěru poskytnutého stavební spořitelnou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření (např. tzv. překlenovací úvěr);
jde o úroky z hypotečního úvěru banky (ve smyslu zákona o bankách), popř. jiného úvěru poskytovaného bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem (např. předhypoteční úvěry) a nově i zahraniční bankou; hypoteční úvěr je úvěr, jehož splácení včetně příslušenství je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, i rozestavěné; úvěr se považuje za hypoteční úvěr dnem vzniku právních účinků zástavního práva.; nemovitosti se musí nacházet na území České republiky, členského státu EU nebo jiného státu, tvořící EHP; EHP tvoří státy EU a dále Island, Norsko, Lichtenštejnsko;
je úvěr použit na financování bytových potřeb (nemůže se jednat o výstavbu, koupi, údržbu a změnu stavby prováděnou poplatníkem pro účely podnikání nebo pro účely pronájmu); novela k 1. lednu 2001 umožnila pro případy, kdy je koupený rodinný dům např. užíván zčásti k vlastnímu bydlení a zčásti k pronájmu, uplatnit jako odpočet podle § 15 poměrnou část úroků podle vhodného kritéria (např. podlahové plochy); takto uplatněný odpočet by měl být uplatněn prostřednictvím daňového přiznání, i když by např. přijaté nájemné uplatňovala ve svém daňovém přiznání manželka a odpočet poměrné části úroků manžel, jako jeden z účastníků úvěrové smlouvy;
jde o bytovou potřebu, kterou se pro účely daně z příjmů rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního předpisu nebo změna stavby (např. nástavby, přístavby provedené vlastníkem); b) koupě pozemků; zde musí být s využitím úvěru (alespoň zčásti) zahájena výstavba bytového domu, rodinného domu nebo bytu do čtyř let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, a dále jsou zde zahrnuty
33 i pozemky pořízené v souvislosti s bytovými potřebami uvedenými v následujícím písmenu c); c) koupě bytového domu, rodinného domu, a to i rozestavěného bytového domu nebo rodinného domu nebo bytu; d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě, jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu nebo bytu; e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního předpisu a dále i údržba nebo změna stavby bytů v nájmu nebo užívání; f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců, je-li předmětem vypořádání úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, nebo splacení jiného úvěru (předhypotečního úvěru hypotečním úvěrem nebo překlenovacího úvěru úvěrem ze tavebního spoření) poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou; g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nebo nájmu nebo jiného užívání bytu; h) splacení úvěru nebo půjčky požitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g) .
Mezi „bytové potřeby“ pro účely odpočtu nepatří úvěry na nájemné, na úhradu příspěvku budoucího nájemníka vlastníkovi obytného domu apod. Možnost odpočtu u účastníka (účastníků) úvěrové smlouvy v případě „výstavby“ a „koupě“ bytové potřeby je však podmíněna vlastnictvím nebo alespoň spoluvlastnictvím bytové potřeby po celé zdaňovací období, resp. alespoň ke konci zdaňovacího období v roce nabytí vlastnictví. Dále tím, že bytový dům, rodinný dům nebo byt užíval poplatník ke svému trvalému bydlení nebo k bydlení manžela, svých potomků, rodičů nebo prarodičů. Úhrnná částka úroků odčitatelných od základu daně ze všech úvěrů u poplatníků v téže domácnosti nesmí překročit 25.000 Kč za každý měsíc placení úroků, tj. 300.000 Kč při placení úroků po celý kalendářní rok. Při placení splátek úvěru jen
34 po část roku jde o 1/12 za kalendářní měsíc (např. při splácení úvěru počínaje květnem jde o 8/12 z celoroční částky, tj. 200.000 Kč.) V případě, že je účastníky smlouvy o úvěru na financování bytových potřeb více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich anebo každá z nich a to rovným dílem. Odečet úroků nemohou uplatňovat osoby, které jsou ve smlouvě úvěru uvedené jako ručitelé. Poplatník může odečet úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru uplatnit v ročním zúčtování. Odečet nelze uplatnit v jednotlivých měsících při výpočtu záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Plátce daně přihlédne k této částce tehdy, pokud poplatník podepsal nejpozději do 15. 2. na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani o tom: a) v jaké výši zaplatil v uplynulém zdaňovacím období úroky z úvěru; b) zda a v jaké výši z takového úvěru uplatňuje současně jiná osoba nárok na odpočet úroků ze základu daně; c) že předmět bytové potřeby, na který uplatňuje odpočet úroků z poskytnutého úvěru, používán v souladu s § 15 odst. 4; d) že částka úroků, o kterou se snižuje základ daně podle § 15 odst. 3 a 4, v úhrnu u všech účastníků smluv o úvěrech žijících v jeho domácnosti, nepřekročila v uvedeném zdaňovacím období částku 300.000 Kč.
Nárok na odečet této nezdanitelné části základu daně prokazuje poplatník plátci daně nebo správci daně:
smlouvou o úvěru;
stavebním povolení a po kolaudaci výpisem z listu vlastnictví;
výpisem z listu vlastnictví;
výpisem z listu vlastnictví, nájemní smlouvou nebo dokladem o trvalém pobytu (občanským průkazem);
potvrzením právnické osoby o členství;
pravomocným kolaudačním rozhodnutím;
po skončení zdaňovacího období do 15. 2. roku následujícího potvrzením o skutečně zaplacené částce úroků z úvěrů.
35
4.6.3 Odpočet platby příspěvků na penzijní připojištění Od základ daně ve zdaňovacím období lze odečíst platbu příspěvků zaplacených poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Poplatník může odpočtu využít tehdy, pokud za zdaňovací období úhrn zaplacených příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem přesáhne 6.000 Kč. Odpočet smí činit nejvýše 12.000 Kč. Tudíž maximálního odpočtu dosáhne poplatník, který za rok zaplatí na příspěvcích na své připojištění alespoň 18.000 Kč. Odpočet je celoroční v rámci ročního zúčtování nebo v daňovém přiznání bez ohledu na to, zda poplatník bude penzijně připojištěn celý rok, nebo jen část roku. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 zákona ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen.
Nárok na odpočet poplatník prokazuje:
smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřenou mezi poplatníkem a penzijním fondem;
potvrzením penzijního fondu o příspěvcích na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaplacených poplatníkem za uplynulé zdaňovací období.
4.6.4 Odpočet nezdanitelné částky na poplatníka, který platí pojistné na soukromé životní pojištění Odpočty zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění jsou postaveny na částečně odlišných principech, než úlevy při placení příspěvků na penzijní připojištění. Důležitá je i zde legislativní zkratka“ soukromé životní pojištění“, která zahrnuje tři druhy pojištění:
na dožití určitého věku,
na smrt a dožití určitého věku,
na důchodové pojištění.
36 Pro uplatnění nezdanitelné částky základu daně, musí být splněny základní podmínky:
jde o pojistnou smlouvu sjednanou zaměstnancem s pojišťovnou;
v této smlouvě je sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících (tj. po pěti letech) a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let.
Poplatník po skončení roku může uplatnit nezdanitelnou částku odpovídající pojistnému, které v souladu s pojistnou smlouvu na zdaňovací období zaplatil, nejvýše však lze odečíst 12.000 Kč. Dále poplatník musí splňovat podmínku minimální pojistné částky pro možnost uplatnění odpočtu pojistného jako nezdanitelné částky. Pro pojistné smlouvy s pojistnou dobou od 5 do 15 let jde o částku alespoň 40.000 Kč a s pojistnou dobou na 15 let jde o částku alespoň 70.000 Kč. Možnost uplatnění odpočtu není u poplatníka závislá na okolnosti, zda uplatňuje současně i odpočet při placení příspěvků na penzijní připojištění se stáním příspěvkem. Uplatnit lze obojí, takže daňově optimální je pro poplatníka platit 18.000 Kč ročně na penzijní připojištění a 12.000 Kč ročně na zmíněné životní pojištění. Při zániku pojištění má však poplatník povinnost odpočty od základu daně zohledněné do zániku pojištění sečíst a za rok, ve kterém došlo k zániku pojištění, tento součet přiznat jako příjem podle § 10, tedy patřící do daňového přiznání.
Nárok na uplatnění odpočtu se prokazuje:
smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou mezi poplatníkem a pojišťovnou;
potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění za zdaňovací období.
4.6.5 Odpočet nezdanitelné částky při placení členských příspěvků členem odborové organizace Dále lze uplatnit nezdanitelnou částku u zaměstnance, který je členem odborové organizace a platí členské příspěvky této organizaci v souladu se stanovami této organizace, která obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu zákoníku práce. Nejdůležitější jsou dva roční limity pro odpočet v roce zaplacených členských příspěvků.
37 Poplatník si může od základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 zákona. Maximálně však lze odečíst 3.000 Kč. U zaměstnance jde prakticky o roční úhrn zdanitelných příjmů podle § 6 zákona (příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků), tedy úhrn hrubé mzdy, odměn a dalších zdanitelných plnění. Nárok na odpočet poplatník prokazuje potvrzením odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku.
4.6.6 Odpočet nezdanitelné částky za úhradu ověřující výsledky dalšího vzdělání Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24zákona (pokud již nebyly odečteny od základu daně jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů s příjmy podle § 7 zákona, nejvýše však 10.000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13.000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15.000 Kč. Tato nezdanitelná část základu daně nabývá účinnosti 1. srpna 2007.
4.7 Odčitatelné položky Položky odčitatelné od základu daně snižují základ daně fyzické osoby.
4.7.1 Daňová ztráta Od základu daně lze odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Daňovou ztrátu lze odečíst nejdéle v 7 zdaňovacích obdobích, pokud vznikla a byla vyměřena za zdaňovací období do roku 2003.
38 U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem . Poplatník, který je komplementářem komanditní společnosti, si daňovou ztrátu upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti.
4.7.2 Výdaje vynaložené na výuku žáků Dále lze od základu daně odečíst 30 % výdajů (nákladů) vynaložených na výuku žáků ve studijních a učebních oborech středních odborných učilišť a učebních oborech učilišť, které jsou součástí výchovně vzdělávací soustavy a tyto obory jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu. Jestliže nelze odpočet nebo jeho část uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně snížený o nezdanitelné částky dle § 15 zákona a o daňovou ztrátu nižší než odpočet, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně snížený o nezdanitelné částky dle § 15 zákona a o daňovou ztrátu.
4.7.3 Výdaje vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje Od základů daně může poplatník odečíst 100 % výdajů (nákladů), které vynaložil v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, při realizaci projektů výzkumu a vývoje, které mají podobu experimentálních či teoretických prací, projekčních či konstrukčních prací, výpočtů, návrhů technologií, výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. Souvisejí-li vynaložené výdaje (náklady) s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, je možné od základů daně odečíst pouze tuto jejich část. Výdaje (náklady), které lze odečíst od základu daně, musí být výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka.
39 Odpočet nelze uplatnit na služby, licenční poplatky a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob s výjimkou výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje, a dále na ty výdaje (náklady), na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. Pokud nelze-li odpočet uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky a o daňovou ztrátu) nižší než odpočet, pak lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky a o daňovou ztrátu), nejvýše však ve 3 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
4.7.4 Částky vypořádané oprávněným osobám Dále může poplatník od základu daně odečíst 50 % částky, kterou vypořádal v peněžní, případně v nepeněžní formě v období 1993 až 2005 oprávněným osobám jejich majetkový podíl podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, nebo kterou poplatník v období 1993 až 2005 uhradil oprávněným osobám za postoupení jejich pohledávky na vypořádání majetkového podílu podle zákona č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Odpočet lze uplatnit po dobu 5 let počínaje zdaňovacím obdobím 2005.
40
4.8 Ostatní daňové úlevy v ČR Poplatník pro minimalizaci základu dani, tedy snížení své daňové povinnosti, může dále využít: a) rozdělení příjmů a výdajů na spoluvlastníky a účastníky sdružení fyzických osob (§ 11 zákona); b) rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osoby (§ 13 zákona); c) společného zdanění manželů (§ 13a zákona); d) rozdělení příjmů dosažených za více zdaňovacích období (§ 14 zákona); e) uplatnění paušálních výdajů.
Podmínky pro zákonné použití těchto úlev nebudu vysvětlovat, jelikož nejsou předmětem mé bakalářské práci.
41
5 Daňové úlevy u osobní důchodové daně v zemích EU Schémata zdanění osobní důchodovou daní jsou v Evropské unii různorodá, a to jak z hlediska možností zohledňovat při výpočtu daňové povinnosti sociální aspekty poplatníka (počet vyživovaných dětí, invalidita) buď ve formě odčitatelných položek od základu daně či přímo slevou na dani, tak z hlediska počtu daňových pásem a daňových sazeb v nich a progresivitou daňové sazby. V Evropské unii k 31.12.2005 nacházíme 17 daňových pásem u Lucemburska, ale také jedinou sazbu v Estonsku, Lotyšsku a na Slovensku. Nejvyšší marginální sazba existuje v Dánsku (59 %), nejnižší, devatenáctiprocentní na Slovensku. Je nutné však dodat, že nominální sazby o skutečné míře zdanění vypovídají málo. U osobní důchodové daně musíme zohledňovat velikost nezdanitelných částí základu daně a ostatních odpočitatelných položek, různých slev na dani a osvobození od daně. [Široký, 2006]
5.1 Slovensko Daň z příjmů fyzických osob je upravena v zákoně č. 595/2003 Z.z., o dani z príjmov v znení neskorších predpisov. Nezdanitelné části základu daně NČZD na poplatníka, který má příjmy do 100 násobku životního minima (do 498.000 Sk), je částka odpočtu odpovídající 19,2 násobku sumy životního minima platného k 1. lednu příslušného zdaňovacího období. K 1.1. 2007 činí měsíční životní minimum 4.980 Sk. Tedy pro rok 2007 činí NČZD na poplatníka 95.616 Sk. V případě, že má poplatník ZD vyšší jak 100 násobek sumy životního minima (nad 498.000 Sk), nezdanitelná částka základu daně činí 44,2 násobek sumy životního minima, pro rok 2007 je ve výši 220.116 Sk, snížená o ¼ ZD. Pokud je rozdíl menší než nula, NČZD se rovná nule. Jestliže poplatník pobírá na začátku zdaňovacího období starobní důchod a úhrnná částka jeho důchodu nepřesahuje sumu 95.616 Sk, nemůže si snížit základ daně. Pokud ale úhrnná částka důchodu nepřesahuje sumu 95.616 Sk, sníží se základ daně o rozdíl mezi úhrnnou částkou důchodu a NČZD. Pokud má poplatník příjem za zdaňovací období roven nebo nižší 176,8 násobku sumy životního minima (do 880.464 Sk), má nárok na nezdanitelnou částku základu
42 daně na manželku ve stejné výši, jako je NČZD na poplatníka, tedy pro rok 2007 ve výši 95.616 Sk. Jestliže má poplatník ZD za zdaňovací období vyšší jak 176,8 násobek sumy životního minima (nad 880.464 Sk), nezdanitelná částka základu daně činí pro rok 2007 315.732 Sk snížená o ¼ základu daně. V případě, že je rozdíl menší jak nula, potom je NČZD rovna nule. Podmínka pro uplatnění nároku je ta, že manželka (manžel) musí žít s poplatníkem v domácnosti a nemá v příslušném zdaňovacím období vlastní příjem, nebo její příjem nepřesahuje NČZD na poplatníka. NČZD je pak rozdílem mezi touto částkou a vlastním příjmem manželky (manžela). NČZD na manželku (manžela) je stanovena ve stejné výši jako NČZD na poplatníka. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnuje daňový bonus, zvýšení důchodu pro bezvládnost, státní sociální dávky a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujících na budoucí povolání. Poplatník si dále může odečíst od základu daně příspěvky na doplňkové důchodové spoření, příspěvky na účelové spoření a pojistné na životní pojištění v prokázané výši za zdaňovací období, ale maximálně v úhrnu 12.000 Sk. Pro uplatnění zaplacených příspěvků na doplňkové důchodové pojištění musí poplatník dodržet podmínky uvedené v zákoně č. 650/2004 Z.z., o doplnkovom dôchodkovom sporení v znení neskorších predpisov. Na uplatnění zaplacených příspěvků na účelové spoření jako nezdanitelné části základu daně musí být splněny tyto podmínky:
dohodnutá doba placení je nejméně 10 let, přičemž poplatníkovi není vyplaceno plnění před uplynutím této doby a současně
plnění z účelového spoření nastane nejdřív dovršením 55. roku života poplatníka.
Pro uplatnění zaplaceného pojistného na životní pojištění jako nezdanitelné části základu daně musí být splněny následující podmínky:
dohodnutá pojistná doba je nejméně 10 let, přičemž výplata pojistného plnění pro případ dožití je konec pojistné doby dohodnuta v pojistné smlouvě nejdříve pro rok, ve kterém poplatník dovrší 55 let anebo
pojistná doba je dohodnutá na dobru neurčitou, přičemž výplata pojistného plnění nastane nejdříve po uplynutí 10 let od uzavření životního pojištění a nejdříve v roce, ve kterém poplatník dovrší 55 let věku.
43 Odčitatelné položky od základu daně Jedinou odčitatelnou položkou od základu daně je odpočet daňové ztráty. Poplatník si může snížit svůj ZD o daňovou ztrátu po dobu nejvýše 5 let v bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích, počínaje zdaňovacím obdobím bezprostředně po zdaňovacím období, za které byla daňová ztráta vypočtena a vyměřena.
Daňový bonus Poplatník, který měl ve zdaňovacím období zdanitelné příjmy ze závislé činnosti alespoň ve výšce šestinásobku minimální mzdy nebo dosáhl zdanitelných příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu rovněž alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy a současně vykázal dílčí základ daně z těchto příjmů, si může uplatnit daňový bonus v hodnotě 9.480 Sk ročně na každé vyživované dítě žijící s poplatníkem v jedné domácnosti. O sumu daňového bonusu se snižuje vypočtená daň. Jestliže je v jedné domácnosti více poplatníků, může si daňový bonus uplatnit pouze jeden z nich. Daňový bonus je možné uplatnit maximálně do výše daňové povinnosti, pokud je daňová povinnost nižší než možný daňový bonus může poplatník požádat správce daně o vyplacení rozdílu. Daňový bonus si může uplatnit jen poplatník s neomezenou daňovou povinností.
Dále zde uvádím další údaje, které jsou potřebné pro komparaci, při které budu zjišťovat daňové zatížení českého a slovenského poplatníka s příjmy ze závislé činnosti.
Od 1. 1. 2004 existuje na Slovensku rovná daňová sazba, která činí 19 % ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a ztrátu.
Zaměstnanci jsou povinni platit následující příspěvky sociálního pojištění, které jsou sráženy zaměstnavateli z jejich hrubých mezd (sazby platné pro rok 2007):
důchodové starobní pojištění – sazba 4 % z max. měsíčního základu 51.822;
zdravotní pojištění – sazba 4 % z max. měsíčního základu 51.822 Sk;
důchodové pojištění invalidní – sazba 3 % z max. měsíčního základu 51.822 Sk;
nemocenské pojištění – sazba 1,4 % z max. měsíčního základu 25.911 Sk;
pojištění pro případ nezaměstnanosti – 1 % z max. měsíčního základu 51.822 Sk.
44
5.2 Daňové úlevy ostatních zemí EU
Dánsko
O
Estonsko
O O
Finsko
O
Francie
O
Irsko
O
O
Lotyšsko
O
O
O
O
S
N
O
O
Úpis akcií
Náklady na domácnost
Členské poplatky do zam. odborů
Náklady spojené s cestou do zam.
Výdaje na internetové připojení
Výdaje na nájem bytu
Životní pojištění
Penzijní připojištění
Výdaje na léčení
Úleva pro invaliditu
Úleva pro studenta
O
S
O
O
S
O O
O
N
N
O
N
O
N
S
S
S
O
N
N
O
O
O
S
O
O
S
S O
O
O
O
O
O
O
O
S
S
O
O
O
O
O
N
O S
O O O
O
S
Rakousko
O
Řecko
S
O
S O
Španělsko
S N
S
S
S
S
O
O
N
N
N O
N
S
S
S
S
S
S
O
O
O
O
O
S
O S
O S
Slovinsko
Velká Británie
S
N
Portugalsko
Švédsko
O
O
N
Německo
Polsko
O
N
Maďarsko
O
O
S
Litva
Nizozemí
N
N
O
O
O
N
O
Kypr
Malta
N
S
S
O
N
O
Itálie
Lucembursko
Úleva na vyživovanou osobu
O
Úleva na vyživované dítě
O
Úleva na poplatníka
Úroky z hypoték
O
Ztráta
Výdaje na péči o dítě
Belgie
Výdaje na vzdělání
Země
Zaplacené výživné
Daňová úleva
Dary
Tab. č. 4 Přehled daňových úlev v zemích EU
S S
O S
O O N
S
Zdroj: ŠIROKÝ J., Daně v Evropské unii, KUBÁTOVÁ K., Harmonizace daňových systémů v zemích Evropské unie
Vysvětlivky: S – sleva na dani, O – osobní odpočet, N – nezdanitelná část základu daně, zam. – zaměstnání.
S
45 Tabulka názorně ukazuje, že v Evropské unii existuje mnoho daňových úlev, které nejsou ani v české legislativě zavedeny. Každá země zahrnuje jak základní tak i své specifické daňové úlevy. Základní odpočet na poplatníka využívá většina zemí. Jsou uplatňovány v podobě osobních odpočtů, nezdanitelných částí základu daně nebo slevami na dani. V některých zemích je tento odpočet konstruován podle věku poplatníka (např. Velká Británie), dle dosaženého příjmu nebo na svobodnou osobu (např. Itálie) či manželský pár (ve Francii je daň uložena na domácnost, manželé se nezdaňují samostatně ). S ohledem vlivu inflace je nejspravedlivější řešení stanovit NČZD buď ve vazbě na jinou pravidelně zákonem stanovenou částku, jako je tomu na Slovensku, kdy se NČZD stanovuje jako 19,2 násobek životního minima, která se právě s ohledem na vnější vlivy mění, nebo ji každoročně vyhlašovat samostatně. Samostatně vyhlašovaná měsíční NČZD je v Lotyšsku. Kypr a Malta uplatňují základní odpočet ve formě nulové sazby daně až do určité výše příjmu. Odpočet na vyživované děti vychází buď z pevně dané částky, která se s počtem dětí násobí nebo pro každé další vyživované dítě je stanovena specifická částka na odpočet (např. Slovinsko, Francie). V Německu existuje zvláštní úprava NČZD na vyživované dítě, kdy se v případě společného zdanění tato částka zdvojnásobuje. Odpočet darů je obvykle možné uplatnit na zákonem vymezené účely, nebo zákonem stanoveným organizacím, přičemž jejich výčet se rozsahem v jednotlivých zemích liší. Maximální výše daru jako odpočitatelná položka bývá stanovena procentem ve vazbě na základ daně (např. Estonsko 5 %, Francie 20 % , Nizozemí 10 %), příjem poplatníka (např. Polsko 6 %) či daňovou povinnost (např. Portugalsko 15 %). Specifickou daňovou úlevou je odpočet výdajů na bydlení. U určitá část tohoto odpočtu je v české legislativě uplatňována formou zaplacených úroků z úvěru na bydlení. Jedná se především o výdaje spojené se stavbou vlastního domu nebo bytu. V Portugalsku je možné snížit vypočtenou daňovou povinnost o 30 % kvalifikovaných výdajů na bydlení až do výše 549 EUR, mezi takto kvalifikované výdaje patří i platby nájemného. V Německu lze vypočtenou daňovou povinnost snížit z určitých výdajů vynaložených na pomoc v domácnosti do limitu 2.400 EUR. Úroky z hypotečního úvěru lze uplatnit v mnoha zemích, které jsou většinou limitovány pevnou částkou. Zcela překvapující daňové úlevy, které se nevyskytují v daňovém systému České republiky jsou výdaje na zdravotnictví a lékařské služby, či výživné. Výdaje na zdravotnické a lékařské služby je možné uplatnit např. v Itálii, kde si poplatník může uplatnit slevu na dani
ve výši 19 %
výdajů na chirurgické zákroky, zdravotní
46 specialisty a zubní protézy z částky převyšující 129,11 EUR. V Portugalsku lze odečíst od vypočtené daňové povinnosti 57 EUR nebo 2,5 % u zdravotních výdajů na lékařský předpis. Jako velmi zvláštní je uváděn odpočet na zaplacené výživné poskytované rozvedenému manželovi, nebo jakékoliv osobě na základě soudního rozhodnutí. Tento odpočet můžeme najít např. v Belgii, Finsku, Francii či Nizozemí. Velmi zajímavou daňovou úlevou, která určitě přispívá ke gramotnosti a k zlepšení životní úrovně, je odpočet výdajů na internetové připojení. V Litvě si může poplatník uplatnit odpočitatelnou položku na výdaje až do výše 4.000 LTL na pořízení osobního počítače či softwaru a internetového připojení. Tento odpočet lze uplatnit maximálně jednou za tři roky. Tento druh odpočtu se objevuje i v Polsku, kdy lze odečíst od základu daně náklady na internetové připojení až do výše 760 PLN za rok. Určitě zcela populární by se stala i v České republice daňová úleva na výdaje z titulu dopravy do zaměstnání. S takovou formou úlevy se můžeme setkat v Německu, kde si zaměstnanci mohou uplatnit odpočitatelnou položku za dojíždění do zaměstnání ve výši 0,30 EUR za km bez ohledu na druh použitého dopravního prostředku a bez ohledu na to, zda tyto výdaje byly skutečně vynaloženy. Maximální částka odpočtu však činí 4.500 EUR za rok. Dalšími zeměmi, kde se tato úleva vyskytuje, je Rakousko a Lotyšsko. V dnešní době má mnoho zemí v legislativě zakotven odpočet na zaplacené příspěvky na životní a penzijní připojištění, kterým si poplatník zabezpečuje svou finanční situaci ve věku, kdy už nebude ekonomicky aktivním. Odpočet se v zemích Evropské unie uplatňuje formou odpočitatelných položek (Rakousko, Řecko) nebo slev na dani (Portugalsko). V Portugalsku si poplatník může odečíst i zaplacené příspěvky na pojistné pro případ invalidity nebo pozůstalostní důchod. Lze tedy říci, že existuje velké množství úlev, které ani Česká republika nedovoluje zákonně uplatnit. Dá se ale konstatovat, že čím více daná země uplatňuje daňových úlev, tím dochází k neprůhlednosti a komplikovanosti daného daňového zákona. Vzhledem k tomu, že úlevy jsou stanoveny určitými podmínkami, při kterých musí probíhat další výpočty pro správnost použití, se může stát, že veřejnost uplatní odpočet neoprávněně nebo vůbec z obavy špatného uplatnění. V tomto případě můžou poplatníci využívat služeb daňových poradců, aby si byli jisti z oprávněnosti použití dané daňové úlevy.
47
6 Vlastní práce 6.1 Posouzení vlivu změny zákona na daňové zatížení u poplatníka V roce 2006 došlo k nahrazení nezdanitelných částek na dani slevami na dani, které jsou uvedeny v následující tabulce.
Tab. č. 4 Přehled změn daňových úlev Daňová úleva
NČZD (Kč)
Sleva na dani (Kč)
Poplatník
38.040
7.200
Student
11.400
2.400
Manželka
43.440
4.200
7.140
1.500
Plný invalidní důchod
14.280
3.000
ZTP/P
50.040
9.600
Částečný invalidní důchod
Zdroj: Vlastní práce
Důvod, proč došlo k zaměnění NČZD slevami na dani byl ten, že daňové úlevy ve formě odpočtu určitých položek od základu daně jsou výhodnější pro poplatníky s vyššími důchody. I když nominální výše odpočitatelné položky je stejná, absolutní ušetřená částka na dani je rozdílná. Tenhle fakt zobrazuje tabulka č. 5.
48 Tab. č. 5 Porovnání vlivu NČZD u poplatníků s různými příjmy Poplatník Upravený ZD Sazba v příslušném daňovém pásmu Základní nezdanitelná část daně Efektivní úleva jako procento této nezdanitelné částky Efektivní úleva
A
B
2.000.000 Kč
90.000 Kč
32 %
15 %
38.040 Kč
38.040 Kč
32 %
15 %
38.040 x 0,32 =
38.040 x 0,15 =
12.172,80 Kč
5.706 Kč
Zdroj: Vlastní práce podle zákon č. 586/1992, ve znění pro rok 2005.
Mým cílem této podkapitoly je zjistit, jaké roční daňové úspory může poplatník dosáhnout v závislosti změny NČZD na slevy na dani. Ve výpočtech je brána i změna daňových sazeb, které vstoupily v platnost spolu s uvedenými slevami na dani. Komparace vychází z následujících předpokladů:
poplatník má příjmy jen dle § 6 zákona, tedy příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků;
podepsal prohlášení k dani z příjmů fyzických osob pro možnost uplatnění NČZD/slev na dani;
příjmy jsou konstruovány od minimální mzdy stanovené ke dni 1. 1. 2007, která činí rovných 8.000 Kč, dále jsou navyšovány po 1.000 Kč do 10.000 Kč následně po 5.000 Kč až do 50.000 Kč měsíčně; výpočty jsou provedeny z těchto částek v ročním pojetí;
v případě posuzování změn jiných NČZD/slev na dani než na poplatníka, je tato NČZD/sleva na dani uplatňována za samozřejmou.
49
6.1.1 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u poplatníka Tab. č. 6 Porovnání daňové povinnosti po přeměně základní NČZD slevou na dani Hrubý příjem 96.000 108.000 120.000 132.000 144.000 156.000 168.000 180.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 6.885 2.880 8.460 4.140 10.035 5.400 11.610 6.660 13.185 8.256 14.760 10.251 16.335 12.246 18.420 14.241
Hrubý příjem 240.000 300.000 360.000 420.000 480.000 540.000 600.000
Úspora 4.005 4.320 4.635 4.950 4.929 4.509 4.089 4.179
Daňová povinnost 2005 2006/2007 28.920 24.216 39.720 36.837 52.845 49.962 65.970 65.628 82.644 82.428 99.444 99.228 116.244 116.028
Úspora 4.704 2.883 2.883 342 216 216 216
Zdroj: Vlastní výpočty
Z tabulky je patrné, že na dani ušetří všichni daňoví poplatníci. Poplatník s minimální roční mzdou ušetří po provedené změně 4.005 Kč. Největší úsporu pocítí poplatník s hrubým ročním příjem 132.000 Kč, kdy je daňová úspora 4.950 Kč. V momentě, kdy se poplatník uplatňující slevu sám na sebe objeví v nejvyšším daňovém pásmu, tj. 32 %, tak se již rozdíl daňové povinnosti nemění, je konstantní, přičemž daňová úspora činí 216 Kč. Bod zlomu tedy nenastává a nejvyšších úspor dosahují poplatníci s nízkými a středními platy, což je lépe viditelné v následujících grafech.
Graf č. 1 Komparace daňového zatížení po přeměně základní NČZD slevou na dani 20% 18%
rok 2005
17%
rok 2006/2007
daňové zatížení
15% 14% 12% 11% 9% 8% 6% 5% 3% 2%
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
00
00
60 00
00
54 00
00
48 00
00
42 00
00
36 00
00
30 00
00
24 00
00
18 00
00
16 80
00
15 60
00
14 40
00
13 20
00
12 00
10 80
96 00
0
0%
50 Graf č. 2 Úspora na dani po změně základní NČZD 6000 4635
5000 4005
4950 4929
4704
4509
4320
4089 4179
úspora
4000 2883 2883
3000 2000 1000
342
216
216
216
00
00 60 00
00
54 00
00
00
48 00
42 00
00
36 00
00
00
00
30 00
24 00
18 00
00
00
00
00
16 80
15 60
14 40
13 20
00
12 00
10 80
96 00
0
0
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
6.1.2 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u studenta Tab. č. 7 Porovnání daňové povinnosti po změně zákona u studenta Hrubý příjem 91.000 92.000 93.000 94.000 95.000 96.000 108.000 120.000 132.000 144.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 0 0 0 60 0 156 0 264 0 372 5.175 480 6.750 1.740 8.325 3.000 9.900 4.260 11.475 5.856
Úspora 0 -60 -156 -264 -372 4.695 5.010 5.325 5.640 5.619
Hrubý příjem 156.000 168.000 180.000 240.000 300.000 360.000 420.000 480.000 540.000 600.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 13.050 7.851 14.625 9.846 16.200 11.841 26.640 21.816 37.140 34.437 49.995 47.562 63.120 63.228 78.996 80.028 95.796 96.828 112.596 113.628
Úspora 5.199 4.779 4.359 4.824 2.703 2.433 -108 -1.032 -1.032 -1.032
Zdroj: Vlastní výpočty
Pro posouzení této změny jsem začala již od hrubé výše ročního příjmu 91.000 Kč z důvodu nulové daňové povinnosti. Až od této částky se začíná daňová povinnost měnit. Jak je vidět, změna má negativní dopad v případě, kdy poplatník nedosahuje minimální mzdy. Bod zvratu nastává také od částky 420.000 Kč. Od 480.000 Kč poplatník ztrácí na čisté mzdě 1.032 Kč, kdy tahle ztráta je již konstantní pro všechny poplatníky s vyšší mzdou. Daňová úspora nastává u příjmu od 96.000 Kč, tj. minimální mzdy, do částky 360.000 Kč. Největší dopad, a to v pozitivním smyslu, pociťuje poplatník s příjmem 144.000 Kč, kdy ušetří na dani 5.619 Kč. Tato tvrzení jsou zobrazena i v následujících grafech.
51 Graf č. 3 Komparace daňového zatížení po přeměně NČZD slevou na dani u studenta 18% rok 2005
17%
rok 2006/2007
15%
daňové zatížení
14% 12% 11% 9% 8% 6% 5% 3% 2%
10 0 80 00 12 00 00 13 20 00 14 40 0 15 0 60 00 16 80 00 18 00 00 24 00 0 30 0 00 00 36 00 00 42 00 00 48 00 0 54 0 00 00 60 00 00
0
96 00
0
95 00
0
94 00
0
93 00
92 00
91 00
0
0%
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
Graf č. 4 Úspora na dani po změně NČZD slevou na dani u studenta 6000
56405619 5325 5199 5010 4824 4779 4695 4359
5000 4000
2703 2433
úspora
3000 2000 1000 0
91 00 0 92 00 0 93 00 0 94 00 0 95 00 0 96 00 10 0 80 0 12 0 00 0 13 0 20 0 14 0 40 0 15 0 60 0 16 0 80 0 18 0 00 0 24 0 00 0 30 0 00 0 36 0 00 0 42 0 00 0 48 0 00 0 54 0 00 0 60 0 00 00
0 -1000
-1032 -108 -1032-1032
-60 -156 -264 -372 -2000
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
52
6.1.3 Posouzení změny NČZD na slevu na dani na manželku Tab. č. 8 Porovnání daňové povinnosti po změně zákona na manželku Hrubý příjem 96.000 108.000 120.000 132.000 144.000 156.000 168.000 180.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 3.630 0 5.205 0 6.780 1.200 8.355 2.460 9.930 4.056 11.505 6.051 13.080 8.046 14.655 10.041
Úspora 3.630 5.205 5.580 5.895 5.874 5.454 5.034 4.614
Hrubý příjem 240.000 300.000 360.000 420.000 480.000 540.000 600.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 24.580 20.016 35.080 32.637 45.420 45.762 58.545 61.428 75.700 78.228 92.500 95.028 109.300 111.828
Úspora 4.564 2.443 -342 -2.883 -2.528 -2.528 -2.528
Zdroj: Vlastní výpočty
Zde jasně provedená komparace ukazuje, že změna je nejvýhodnější pro poplatníky nízko a středně příjmové. Nejvyšší úspory 5.895 Kč dosahuje poplatník v případě příjmu 132.000 Kč a dále má úspora klesající tendenci. Bod zlomu nastává v bodě příjmu 360.000 Kč, kdy změna pro poplatníka má negativní dopad a ztrácí 342 Kč. Od ročního příjmu 420.000 Kč dochází ke ztrátě 2.528 Kč, která je pro všechny poplatníky s vyššími příjmy konstantní. Tvrzení potvrzují i uvedené grafy.
Graf č. 5 Komparace daňového zatížení po přeměně NČZD slevou na dani na manželku 18%
rok 2005
17%
rok 2006/2007
15%
daňové zatížení
14% 12% 11% 9% 8% 6% 5% 3% 2%
Zdroj: Vlastní práce
00
00
00
00
00 60 00
54 00
48 00
42 00
00
hrubý příjem
36 00
00
00
00
00
00
00
00
00
30 00
24 00
18 00
16 80
15 60
14 40
13 20
12 00
10 80
96 00
0
0%
53 Graf č. 6 Úspora na dani po změně NČZD slevou na dani na manželku 7000 6000
5205
5580
5895 5874
5454
5034
5000
4614 4564
4000 3630
úspora
3000
2443
2000 1000
00
00
60 00
00
54 00
00
48 00
00
42 00
00
36 00
00
30 00
00
24 00
00
18 00
00
16 80
00
15 60
00
14 40
00
13 20
00
12 00
-2000
10 80
96 00
-1000
0
0
-342
-3000
-2528-2528-2528 -2883
-4000
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
6.1.4 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u částečně invalidního poplatníka Tab. č. 9 Porovnání daňové povinnosti po změně zákona u částečně invalidního poplatníka Hrubý příjem 96.000 108.000 120.000 132.000 144.000 156.000 168.000 180.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 5.820 1.380 7.395 2.640 8.970 3.900 10.545 5.160 12.120 6.756 13.695 8.751 15.270 10.746 17.000 12.741
Úspora 4.440 4.755 5.070 5.385 5.364 4.944 4.524 4.259
Hrubý příjem 240.000 300.000 360.000 420.000 480.000 540.000 600.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 27.500 22.716 38.000 35.337 51.070 48.462 64.195 64.128 80.372 80.928 97.172 97.728 113.972 114.528
Úspora 4.784 2.663 2.608 67 -556 -556 -556
Zdroj: Vlastní výpočty
V souvislosti se zavedením změny to má negativní dopad pro poplatníky s ročními příjmy od 420.000 Kč. Tito poplatníci zaplatí na dani o 556 Kč více. Nejvyšší úspory dosahuje poplatník s příjmem 132.000 Kč, jejíž výše činí 5.385 Kč. Názorně je vše ukázáno v grafu č. 7 a 8.
54 Graf č. 7 Komparace daňového zatížení po přeměně NČZD slevou na dani u částečně invalidního poplatníka 20% rok 2005
18%
rok 2006/2007
16%
daňové zatížení
14% 12% 10% 8% 6% 4% 2%
00 60 00
54 00
00
00
00
48 00
42 00
36 00
00
00
00
30 00
00
24 00
18 00
00
00
16 80
00
15 60
14 40
13 20
00
00
00
12 00
10 80
96 00
0
0%
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
Graf č. 8 Úspora na dani po změně NČZD slevou na dani u částečně invalidního poplatníka 6000
5385 5364
5500
5070
4500
4944
4755
5000
4784
4524
4440
4259
4000
úspora
3500 3000
2663 2608
2500 2000 1500 1000 500
67
Zdroj: Vlastní práce
00 60 00
00 54 00
00 48 00
00 42 00
00
00
roční hrubý příjem
36 00
30 00
00 24 00
00 18 00
00 16 80
00 15 60
00 14 40
00 13 20
00
00 12 00
-1000
10 80
96 00
-500
0
0
-556 -556
-556
55
6.1.5 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u plně invalidního poplatníka Tab. č. 10 Porovnání daňové povinnosti po změně zákona u plně invalidního poplatníka Hrubý příjem 96.000 108.000 120.000 132.000 144.000 156.000 168.000 180.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 4.740 0 6.315 1.140 7.890 2.400 9.465 3.660 11.040 5.256 12.615 7.251 14.190 9.246 15.765 11.241
Úspora 4.740 5.175 5.490 5.805 5.784 5.364 4.944 4.524
Hrubý příjem 240.000 300.000 360.000 420.000 480.000 540.000 600.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 26.060 21.216 36.560 33.837 49.270 46.962 62.395 62.628 78.068 79.428 94.868 96.228 111.668 113.028
Úspora 4.844 2.723 2.308 -233 -1.360 -1.360 -1.360
Zdroj: Vlastní výpočty
Poplatník s příjmem na úrovni minimální mzdy nemá po zavedení slevy na dani žádnou daňovou povinnost oproti roku, kdy ještě platila NČZD. V tomto případě poplatník ušetří na dani 4.740 Kč. Nejvyšší úspory však dosáhne poplatník s příjmem 132.000 Kč, která je ve výši 5.805 Kč. Bod zlomu samozřejmě nastává také, protože jsou slevy na dani dvojnásobné, než u poplatníka pobírající částečný invalidní důchod. Negativní efekt nastává u příjmu 420.000 Kč, kdy musí poplatník odvést finančnímu úřadu o 233 Kč více. Poplatníci příjmových skupin od 480.000 Kč zaplatí na dani o 1.360 Kč více. Pro přehlednost jsou tyto fakta zobrazena v grafu č. 9 a 10. Graf č. 9 Komparace daňového zatížení po přeměně NČZD slevou na dani u plně invalidního poplatníka 20% rok 2005
18%
rok 2006/2007
16%
daňové zatížení
14% 12% 10% 8% 6% 4% 2%
Zdroj: Vlastní práce
00
00 60 00
54 00
00
00
00 48 00
42 00
00
00
roční hrubý příjem
36 00
30 00
24 00
00
00
00
00
00 18 00
16 80
15 60
14 40
13 20
00
00 12 00
10 80
96 00
0
0%
56 Graf č. 10 Úspora na dani po změně NČZD slevou na dani plně invalidního poplatníka 7000 6000 5175 5000
5490
5805 5784 5364 4944
4740
4524
4844
úspora
4000 2723
3000
2308 2000 1000
00
00
00
60 00
54 00
00
00
00
00
00
48 00
42 00
36 00
30 00
24 00
00
18 00
00
16 80
00
00
00
15 60
14 40
13 20
00
12 00
-1000
10 80
96 00
0
0
-233 -1360 -1360 -1360
-2000
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
6.1.6 Posouzení změny NČZD na slevu na dani u poplatníka držitele průkazu ZTP/P Tab. č. 11 Porovnání daňové povinnosti po změně zákona u držitele průkazu ZTP/P Hrubý příjem 96.000 108.000 120.000 132.000 144.000 156.000 168.000 180.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 0 0 960 0 2.535 0 4.110 0 5.685 0 7.260 651 8.835 2.646 10.410 4.641
Úspora 0 960 2.535 4.110 5.685 5.685 6.189 5.769
Hrubý příjem 240.000 300.000 360.000 420.000 480.000 540.000 600.000
Daňová povinnost 2005 2006/2007 18.920 14.616 29.420 27.237 40.345 40.362 53.470 56.028 66.644 72.828 83.444 89.628 100.244 106.428
Úspora 4.304 2.183 -17 -2.558 -6.184 -6.184 -6.184
Zdroj: Vlastní výpočty
Po provedení komparace je zřejmé, že poplatníci s průkazem ZTP/P a příjmy do 144.000 Kč, nemají žádnou daňovou povinnost, oproti tomu, kdy ještě byly zavedeny nezdanitelné částky základu daně. Od toho bodu již má poplatník povinnost platit daň, ale přesto dochází k úspoře na dani. Nejvyšší úspora činí 6.609 Kč pro poplatníka s příjmem 156.000 Kč, od této hodnoty dochází k poklesu úspory. Negativní dopad pro poplatníka nastává v případě příjmu nad 300.000 Kč, kdy dochází
57 ke ztrátě 17 Kč. Největší dopad, a to v negativní smyslu to má pro poplatníky s příjmy vyššími jak 420.000 Kč, kdy zaplatí na dani o 6.184 Kč více. Musím zde ale připomenout, že na úsporách daně se podílela i změna daňové sazby, proto došlo i k výraznému snížení daňové povinnosti pro nízko a středně příjmové poplatníky. Graf č. 11 Komparace daňového zatížení po přeměně NČZD slevou na dani u držitele průkazu ZTP/P 20,00% rok 2005
18,00%
rok 2006/2007
daňové zatížení
16,00% 14,00% 12,00% 10,00% 8,00% 6,00% 4,00% 2,00%
00
00
60 00
00
54 00
00
48 00
36 00
42 00
00
00
00
30 00
24 00
18 00
00
00
00
16 80
15 60
14 40
00
00
00
13 20
00
12 00
10 80
96 00
0
0,00%
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
Graf č. 12 Úspora na dani po změně NČZD slevou na dani u držitele průkazu ZTP/P 8000
6609
6189
5685
6000
5769 4304
4110 4000
2535
2183
960 0
-17 00
00 60 00
00
54 00
00
00
00
48 00
42 00
36 00
30 00
00
00
00
00
00
00
00
00 24 00
18 00
16 80
15 60
14 40
13 20
12 00
-2000
10 80
0
0 96 00
úspora
2000
-2558 -4000
-6000
-6184 -6184 -6184 -8000
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
58
6.2 Komparace daňového zatížení u českého a slovenského poplatníka Pro porovnání daňového zatížení jsem si vybrala ze států EU právě Slovenskou republiku, proč tomu tak je, je vysvětleno v následujícím odstavci. Do roku 1993 byly tyto dvě země součástí jedné republiky, kde existoval jeden daňový systém. Od rozdělení republik se každá země rozhodovala samostatně, což způsobilo postupné vzdalování legislativy, organizace a samozřejmě jejich daňových systémů. Rozdílnost daňových systémů obou zemí značně vzrostal v roce 2004, kdy na Slovensku začal platit nový zákon o daních z příjmů, který zde podstatně zjednodušil zdaňování, zavedl rovnou daň. Při komparaci bude popsána a prakticky znázorněna rozdílnost daňové zatížení v obou zemích. Budu zde posuzovat daňové zatížení u poplatníka, který má příjmy jen ze zaměstnání (v ČR § 6 zákona, na Slovensku § 5 zákona o dani z príjmov). Abych docílila ucelené komparace, musím zohlednit mzdy v takové výši, aby byly použity všechny progresivní daňové sazby v ČR. Jak už bylo uvedeno dříve, Slovenská republika má zavedenou jednotnou sazbu daně 19 %. Proto jsou zde vypočteny právě čtyři příklady, z důvodu čtyř daňových sazeb v daňových podmínkách ČR, které mi umožní posoudit právě požadované daňové zatížení u obou zemí. Pro komparaci u minimální daňové sazby jsem si zvolila příjem, který zohledňuje minimální mzdu pro rok 2007 v ČR. Minimální mzda je 8.000 Kč, která je platná od 1. ledna 2007, roční příjem tedy činí 96.000 Kč. Druhá daňová sazba vychází z průměrné měsíční mzdy pro rok 2006 v ČR, která je ve výši 20.211 Kč, roční činí 242.532 Kč. Pro posouzení ostatních sazeb byly příjmy zvoleny tak, aby právě spadaly do potřebné výše daňové sazby. V následujícím tabulkách jsou vypočteny daňové zatížení u obou poplatníků, kteří mají stanovou stejnou výši příjmů v českých i slovenských korunách. Budu zde posuzovat poplatníka, který uplatňuje základní NČZD/slevu na dani a vyživuje 2 děti. Je zde i názorně ukázán výpočet daně/daňového bonusu, ze kterého můžeme zjistit rozdílnost daňové problematiky obou zemí.
59 Tab. č. 12 Komparace daňového zatížení při použití nejnižší daňové sazby v ČR HM SZ (8%) ZP (4,5 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 100 Kč dolů daň sazba daň sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus Daňové zatížení
96.000 Kč 7.680 Kč 4.320 Kč 84.000 Kč 84.000 Kč 12% 10.080 Kč 7.200 Kč 2.880 Kč 12.000 Kč 9.120 Kč 0%
HM SZ (9,4 %) ZP (4 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 1 Sk dolů daň sazba daň (na 1 Sk dolů) sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus
96.000 Sk 9.024 Sk 3.840 Sk 95.616 Sk -12.480 Sk 0 Sk 19% 0 Sk 12.960 Sk 12.960 Sk
Daňové zatížení
0%
Zdroj: Vlastní práce
Na první pohled je zřejmé, že daňové zatížení, jak u poplatníka slovenského tak českého, je nulové. Pokud se ale srovnám výplatu daňového bonusu, je na tom slovenský poplatník lépe o 3.840 Sk. Slovenský poplatník má nárok na celý daňový bonus, který může uplatnit, protože při výpočtu daně uplatňuje NČZD na poplatníka, čímž došlo k nulové sazbě daně a tím pádem i nulové daňové povinnosti. Zatímco český poplatník uplatňuje odpočet na poplatníka formou slevy na dani. Tím mu vznikl i kladný ZD a proto musela být vypočtena daň ve výši 10.080 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani 7.200 došlo ke snížení daňové povinnosti na 2.880 Kč. Nakonec uplatnil daňové zvýhodnění, kdy v konečném důsledku došlo k záporné daňové povinnosti, tzn. bude poplatníkovi vyplacen daňový bonus, který činí 9.120 Kč. (2.880 Kč – 12.000 Kč). Tab. č. 13Komparace daňového zatížení při společné daňové sazbě 19 % HM SZ (8%) ZP (4,5 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 100 Kč dolů daň sazba daň sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus Daňové zatížení Zdroj: Vlastní práce
242.532 Kč 19.403 Kč 10.914 Kč 212.215 Kč 212.200 Kč 19 % 31.834 Kč 7.200 Kč 24.634 Kč 12.000 Kč 12.634 Kč 5,21 %
HM SZ (9,4 %) ZP (4 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 1 Sk dolů daň sazba daň (na 1 Sk dolů) sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus Daňové zatížení
242.532 Sk 22.798 Sk 9.701 Sk 95.616 Sk 114.417 Sk 114.417 Sk 19% 21.739 Sk 12.960 Sk 8.779 Sk 3, 62 %
60 Zde již dochází k odlišnosti daňového zatížení, kdy je český poplatník zdaněn o 1,59 % více. A to i přesto, že slovenského poplatníka zatěžuje pojistné o 0,59 % více a daňovou sazbu mají společnou 19 %. Hlavní příčina vyššího daňového zatížení je zapříčiněna metodou stanovení základu daně, kdy slovenský poplatník má základ daně snížen ještě o nezdanitelnou částku základu daně a český poplatník uplatňuje tenhle odpočet až po vypočtené dani formou slevy na dani, kdy tedy dochází u českého poplatníka ke vyššímu základu daně.
Tab. č. 14 Komparace daňového zatížení českého a slovenského poplatníka při použití sazby 25 % v podmínkách ČR HM SZ (8%) ZP (4,5 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 100 Kč dolů daň sazba daň sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus Daňové zatížení
360.000 Kč 28.800 Kč 16.200 Kč 315.000 Kč 315.000 Kč 25% 57.162 Kč 7.200 Kč 49.962 Kč 12.000 Kč 37.962 Kč 10,55 %
HM SZ (9,4 %) ZP (4 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 1 Sk dolů daň sazba daň (na 1 Sk dolů) sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus Daňové zatížení
360.000 Sk 33.153 Sk 14.400 Sk 95.616 Sk 216.831 Sk 216.831 Sk 19% 41.197 Sk 12.960 Sk 28.237 Sk 7,84 %
Zdroj: Vlastní práce
Pozoruji, že dochází k stále většímu prohlubování daňového zatížení, způsobené vyšší daňovou sazbou o 6 %. V tomto případě došlo ke zvýšení daňového zatížení o 2,71 %. U slovenského poplatníka dochází k postupnému snižování pojistného. Jedná se o výši nemocenského pojištění 1,4 %, kde je stanoven max. vyměřovací základ 310.932 Sk. Pokud by nebyl stanoven max. vyměřovací základ u pojistného, docházelo by dále k růstu rozdílnosti daňového zatížení. Je to dáno skutečností, že se pojistné odečítá od základu daně, a proto by došlo i k vypočtení menší daňové povinnosti. V České republice není pojistné ze mzdy omezeno žádným max. vyměřovacím základem.
61 Tab. č. 15 Komparace daňového zatížení českého poplatníka s nejvyšší daňovou sazbou 32 % se slovenským HM SZ (8%) ZP (4,5 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 100 Kč dolů daň sazba daň sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus Daňové zatížení
600.000 Kč 48.000 Kč 27.000 Kč 525.000 Kč 525.000 Kč 32% 123.228 Kč 7.200 Kč 116.028 Kč 12.000 Kč 104.028 Kč 17,34 %
HM SZ (9,4 %) ZP (4 %) NČZD na poplatníka ZD ZD zaokr. 1 Sk dolů daň sazba daň (na 1 Sk dolů) sleva na poplatníka daň po slevě daň. zvýhodnění (2 děti) daň/daň.bonus Daňové zatížení
600.000 Sk 52.353 Sk 24.000 Sk 89.205 Sk 434.442 Sk 434.442 Sk 19% 82.543 Sk 12.960 Sk 69.583 Sk 11,6 %
Zdroj: Vlastní práce
Zde si můžeme povšimnout, že českému poplatníkovi se daňové zatížení poměrně od slovenského zvýšilo, a to o 5,74 %. Pokud by se ale poplatníkovi příjmy dále zvyšovaly, docházelo by stále k přibližně stejné rozdílnosti v daňovém zatížení. Je to dáno právě skutečností, že na Slovensku existují maximální vyměřovací základy pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění, ale také od 1. ledna 2007 došlo k novému výpočtu NČZD. Jelikož poplatník v tomto případě dosáhl vyšších ZD pro výpočet NČZD na poplatníka jak 498.000 Sk, tak NČZD se vypočítala jako rozdíl 44,2 násobku životního minima (220.116 Sk) a ¼ ZD. ZD pro výpočet NČZD je 523.647 Sk (HM – SZ – ZP). Tedy NČZD u slovenského poplatníka činí 89.205 Sk (220.116 Sk – ¼ z 523.647 Sk). V případě vyšších příjmů bude sociální a zdravotní pojištění neměnné, způsobené maximálním vyměřovacím základem. To znamená, že se poplatníkovi bude základ daně zvyšovat, čímž bude docházet k vyšší daňové povinnosti. Na druhou stranu v České republice existuje progresivní daňová sazba, která způsobuje vyšší daňovou povinnost. Proto se dále rozdílnost v daňovém zatížení nebude nadále viditelně měnit.
Všechny posudky uskutečněná u komparace daňového zatížení českého a slovenského poplatníka jsou znázorněny v grafech č. 13 a 14.
62 Graf č. 13 Komparace daňového zatížení českého a slovenského poplatníka 18%
17,34% ČR
16%
SK
daňové zatížení
14%
10,55%
12%
11,60%
10% 8%
7,84%
5,21%
6% 4%
3,62% 2%
0%
0%
0% 96000
242532
360000
600000
roční hrubý příjem Zdroj: Vlastní práce
Graf č. 14 Komparace daňové povinnosti českého a slovenského poplatníka 8 02 4 10
120000 ČR 100000
SK
3 58 9 6
daň
80000 60000 40000
4 63 79 2 1 87
20000 0
0
2 96 7 7 3 23 8 2
0
96000
242532
360000
600000
roční hrubý příjem
Zdroj: Vlastní práce
Shrnutí: Po provedení komparace u poplatníka uplatňující základní odpočet a daňové zvýhodnění/daňový bonus na 2 děti, můžu říci, že je na tom slovenský poplatník o poznání lépe než český. S vyšším příjmem se rozdílnost daňového zatížení markantně zvyšuje.
63 Rozdílnost je dána především metodikou stanovení daně a uplatňování daňových úlev, kdy v České republice dochází k těmto úlevám až po vypočtení skutečné daňové povinnosti, kdežto u slovenského poplatníka formou nezdanitelných částek základu daně, čím dochází k nižšímu ZD a tím pádem i k nižší daňové povinnosti, ale nesmím opomenout, že tento důsledek je i dán výší NČZD. Beze sporu je výhodná jednotná sazba daně, která nezvýhodňuje žádného poplatníka. Pokud se ale podívám, jaké veškeré daňové úlevy se dají uplatnit v těchto zemích, tak určitě Česká republika je na tom lépe, i když má mnohem složitější daňový systém, který není moc přehledný pro veřejnost a proto neví, jakým způsobem si může svou daňovou povinnost snížit.
64
7 Diskuze a závěr Ve své bakalářské práci věnované problematice daňových úlev, tedy možností snížení daňového zatížení a optimalizace daňového základu, jsem se pokusila naznačit možnosti, jak pomocí různých mechanizmů zakotvených v zákoně o daních z příjmů lze v mnoha případech velmi významně ovlivnit daňové zatížení jedince. Zákon nabízí velmi mnoho daňových úlev, přesto daňový systém u nás je velmi komplikovaný a nepřehledný a proto veřejnost někdy ani neví, jakým způsobem svou daňovou povinnost snížit. Proto jsem se rozhodla rozebrat alespoň část daňových úlev. Zaměřila jsem se na veškeré nezdanitelné části základu daně, slevy na dani a odčitatelné položky, které jsem podrobně vysvětila pro legální uplatnění. Ostatní daňové úlevy v České republice jsou jen pro přehlednost a ucelenost vypsány, ale není zde objasněno zákonné použití. Nezdanitelné částky základu daně se odečítají od základu daně, čímž dochází k nižšímu základu daně pro samotný výpočet daňové povinnosti. U většiny nezdanitelných částí základu daně došlo k nahrazení slevami na dani. Toto nahrazení jsem posuzovala ve vlastní práci, kdy jsem zjišťovala, jaký dopad měla tato změna na daňovou povinnost u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. Po provedené komparaci jsem zjistila, že všechny změny byly výhodné pro nízko a středně příjmové poplatníky. Naopak u poplatníka s vysokým příjmem, tedy který spadal do posledního pásma daňových sazeb, došlo k vyšší daňové povinnosti. Slevy na dani se odečítají již od vypočtené daňové povinnosti. V ČR jsou slevy na dani používány od 1. 1. 2006, i když za slevu na dani se dá také požadovat daňové zvýhodnění na dítě, které vstoupilo v platnost 1. 1. 2005. Odpočitatelné položky jsou spíše věcného charakteru a aby si je poplatník mohl uplatnit, musí sám aktivně vynaložit určité peněžní prostředky na zákonem stanovený účel, aby si poté mohl o tyto prostředky snížit základ daně. Rozdíl mezi odpočitatelnými položkami a nezdanitelnými částkami základu daně je ten, že poplatník odpočitatelné položky může uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích, pokud v daném zdaňovacím období má natolik nízký základ daně, že nemůže danou odpočitatelnou položku uplatnit. Jak nezdanitelné části základu daně, tak odpočitatelné položky je možné uplatnit maximálně do výše dosažených příjmů po odečtení výdajů. Za určitou formu daňové úlevy se dá požadovat i sazba daně. V České republice je používána progresivní daňová sazba, která má za příčinu vyššího zdanění u vysokých
65 příjmů. V případě zavedení rovné daně by byli poplatníci ochotni více pracovat a podnikat, protože se sazba daně nebude zvyšovat s jejich rostoucím příjmem a ti pracovitější nebudou znevýhodňováni oproti méně pracovitým. Daňových úlev v zemích Evropské unie je nepřeberné množství. Od základních úlev až po specifické úlevy dané země. Jako velmi zvláštní, přesto však poměrně často se objevující úleva, je uváděno výživné poskytované rozvedenému manželovi, nebo jakékoliv osobě na základě soudního rozhodnutí. Některé státy umožňují odečíst výdaje na studijní účely, tedy výdaje na další vzdělání nebo školení poplatníka. Takovou úpravu mají např. v Maďarsku a Portugalsku. Další úleva, která není zakotvena v našich zákonech, je odpočet na vynaložené náklady na připojení internetu. Tento odpočet se
mi zdá velmi dobrým nápadem, který by mohla ČR zahrnout také do svých
daňových úlev, jelikož v dnešní době internet využívá většina domácností. Při posuzování daňového zatížení u českého a slovenského poplatníka, který na sebe uplatňuje dvě vyživované děti, jsem zjistila, že je na tom slovenský poplatník lépe. Pokud poplatník dosahuje minimálních příjmů, mají poplatníci obou zemí daňové zatížení nulové. Avšak daňový bonus u slovenského poplatníka je o 3.840 Sk vyšší. Při příjmu 600.000 Kč (Sk), kdy český poplatník spadá do nejvyššího daňového pásma, se rozdíl v daňovém zatížení zvětšil už na 5,74 % a tento rozdíl bude s rostoucím příjmem přibližně stejný. Na Slovensku existuje maximální vyměřovací základ pro výpočet sociálního a zdravotního pojištění a současně dochází ke snižování NČZD na poplatníka, která je způsobena výpočtem v případě vyššího základu daně jak 498.000 Sk. V tomto případě se NČZD rovná rozdílu 44,2 násobku sumy životního minima a ¼ základu daně. V konečné fázi dochází k postupnému zvyšování základu daně a tím pádem i k vyšší daňové povinnosti. Zatímco u nás existuje progresivní zdanění, které způsobuje vyšší daňovou povinnost s rostoucím příjmem. Proto již nebude docházet k viditelné rozdílnosti daňového zatížení daných zemí s rostoucím příjmem. Při porovnání výše zdanění u nás a na Slovensku jsem tedy dospěla k závěru, že i přes to, že občané s nižšími příjmy jsou zdaňovány 19 % sazbou daně, je takto stanovené zdanění výhodnější na Slovensku, a to právě díky odpočitatelným položkám od základu daně.
66
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1]
Daňové zákony – úplná znění platná v roce 2007. 1. vydání. Beroun: vydavatelství NEWSLETTER. 140 s. ISBN 80-7350-072-6
[2]
Daňové zákony – uplné znenia platné v roku 2007. 1. vydanie. Beroun: vydavatelství NEWSLETTER. 92 s. ISBN 80-7350-074-4
[3]
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357-205-2
[4]
MARKOVÁ, H. Daňové zákony : úplná znění platná k1. 1. 2005. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 164 s. ISBN 80-247-1045-5
[5]
NERUDOVÁ, D. Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie. Praha: ASPI, 2005. 233 s. ISBN 80-7357-142-0
[6]
PELECH, P. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2006. 1. vyd. Olomouc: ANAG, 2006. 367 s. ISBN 80-7263-324-4
[7]
ŠIROKÝ, J. Daňová teorie s praktickou aplikací. Vydání 1., Praha Nakladatelství C. H. Beck, 2003, 249 s. ISBN 80-7179-413-9
[8]
ŠIROKÝ, J. Daně v Evropské unii. Linde, 2006. 250 s. ISBN 80-7201-593-1
[9]
VYBÍHAL, V. Zdaňování příjmů fyzických osob 2006 : praktický průvodce. 2. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 214 s. Účetnictví a daně. ISBN 80-2471577-5
[10]
http://www.mfcr.cz
[11]
http://www.finance.cz
[12]
http://www.businessinfo.cz
[13]
http://www.finance.sk
[14]
http://www.drsr.sk/wps/portal
67
9 SEZNAM ZKRATEK ČR
Česká republika
DZD
dílčí základ daně
EU
Evropská unie
EUR
euro
HM
hrubá mzda
Kč
koruna česká
LTL
lotyšská lit
MF
ministerstvo financí
NČZD
nezdanitelná část základu daně
PLN
polský zlotý
Sk
slovenská koruna
SZ
sociální zabezpečení
ZD
základ daně
ZP
zdravotní pojištění
ZPS
změněná pracovní schopnost
10 PŘÍLOHY Příloha č. 1
Tabulka vývoje standardních nezdanitelných částek do roku 2005
Příloha č. 2
Tabulka transformace standardních nezdanitelných částek na daňové slevy v roce 2006
