Daňové, sociální a důchodové aspekty životního a penzijního připojištění

Bankovní institut vysoká škola Praha Finance

Daňové, sociální a důchodové aspekty životního a penzijního připojištění Diplomová práce

Autor:

Bc. Milada Šíchová Obor pojišťovnictví

Vedoucí práce:

Praha

doc. Ing. Miroslav Flaška, CSc

Duben, 2009

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury a s využitím mých čtrnáctiletých zkušeností s produkty pojištění osob na pojistném trhu v České republice, zejména pak s produkty Generali Pojišťovna a.s., kde pracuji na pozici manažera produktu pojištění osob.

V Praze dne 13. dubna 2009

Bc. Milada Šíchová

2

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala doc. Ing. Miroslavu Flaškovi, CSc., za odborné vedení a cenné připomínky v průběhu zpracování mé diplomové práce. Také bych ráda poděkovala celé BIVS, a.s. a společnosti Generali Pojišťovna a.s. za podporu ve studiu, vstřícnost a ochotu při rozšiřování si svých obzorů a své rodině.

3

Anotace práce: Práce na téma „Daňové, sociální a důchodové aspekty životního a penzijního připojištění“ se zabývá historií pojišťovnictví, životního pojištění a penzijním připojištěním až po současný stav. Dále strukturou produktů, daňovými aspekty při sjednání a průběhu životního pojištění a penzijního připojištění, následně sociálními aspekty, jak je vnímáno pojištění občanem České republiky, jaká je propojištěnost v životním a penzijním připojištění a jaká je současná situace důchodového systému v České republice.

Annotation to the work: The work with the topic "Tax, social and pension aspects of life and retirement supplementary insurance" is focused on the history of life insurance and retirement supplementary insurance up to the current situation. It also addresses the structure of products, tax aspects in consluding and run of life insurance and retirement supplementary insurance and consequently the social aspects, how insurance is perceived by citizens of the Czech Republic, what are the rates of occurrence insurance in life and retirement supplementary insurance and what is the current situation of pension system in the Czech Republic.

4

Obsah 1. Historie v Pojišťovnictví............................................................................. 8 1.1.

Historie životního pojištění........................................................................................8

1.2.

Historie pojišťovnictví na území České republiky...................................................8

2. Životní pojištění ......................................................................................... 12 2.1.

Základní rozdělení životního pojištění: ................................................................. 12

2.2.

Pojištění pro případ úmrtí ....................................................................................... 12

2.3.

Pojištění pro případ dožití....................................................................................... 12

2.4.

Smíšené životní pojištění........................................................................................ 14

2.5.

Skupinové pojištění................................................................................................. 14

2.6.

Modifikované podoby smíšeného životního pojištění .......................................... 14

2.7.

Připojištění k životnímu pojištění .......................................................................... 16

2.8.

Produkty životního pojištění na českém pojistném trhu....................................... 17

3. Penzijní připojištění .................................................................................. 19 3.1.

Historie penzijního připojištění .............................................................................. 19

3.2.

Současnost penzijního připojištění......................................................................... 19

3.3.

Penzijní připojištění ................................................................................................ 20

3.4.

Charakteristika penzijního připojištění v České republice ................................... 21

3.5.

Penzijní připojištění na českém pojistném trhu..................................................... 22

4. Daňové aspekty životního pojištění ........................................................ 27 4.1.

Danění v průběhu pojistné doby............................................................................. 27

4.2.

Daňové zvýhodnění životního pojištění................................................................. 30

5. Daňové aspekty penzijního připojištění................................................. 36 5.1.

Danění vyplácených dávek..................................................................................... 36

6. Sociální aspekty životního pojištění........................................................ 40 6.1.

Důvody uzavírání životního pojištění.................................................................... 40

6.2.

Vývoj trhu................................................................................................................ 42

7. Sociální aspekty penzijního připojištění ................................................ 47 7.1.

Důvody uzavírání penzijního připojištění.............................................................. 47

7.2.

Demografický vývoj v ČR...................................................................................... 47 5

8. Aktuální návrhy důchodového systému................................................. 54 8.1.

popis současného důchodového systému............................................................... 54

8.2.

Aktuální návrhy důchodové reformy ..................................................................... 64

9. Návrh koncepce penzijní reformy........................................................... 69 Výsledky………………………………………………………………………..80 Závěry a doporučení……………………………………………………………81 Seznam literatury……………………………………………………………….82 Seznam tabulek a grafů………………………………………………………...85 Přílohy………………………………………………………………………….87

6

Úvod V práci „Daňové, sociální a důchodové aspekty životní a penzijní připojištění se zabývám historií pojišťovnictví obecně, od vzniku pojišťovnictví, vývojem v českých zemích až po současný stav životního pojištění a penzijního připojištění. Ve své práci navazuji na mou bakalářskou práci. Zabývám strukturou produktů životního pojištění a penzijního připojištění v ČR obecně, následně konkrétními produkty pojišťovny Generali a penzijního fondu Generali. Jaké jsou daňové aspekty životního a penzijního připojištění v jednotlivých etapách v průběhu pojištění. Daňovými úlevami v případě že na smlouvu přispívá zaměstnanec anebo zaměstnavatel. Sociálním aspektem, tedy jaká je propojištěnost v ČR1, jak český občan vnímá potřebu se zajistit na stáří v soukromém sektoru. Aktuální důchodovou situací a vlastním návrhem reformy důchodového systému v České republice. V závěrečné kapitole jsem se pokusila o shrnutí navrhované důchodové reformy jakých možností může využít občan České republiky při zajištění na stáří.

1

Česká republika

7

1. Historie v Pojišťovnictví 1.1. Historie životního pojištění V šestnáctém století se zrodilo životní pojištění, jak je známe dnes. První zaznamenaná životní pojistka byla uzavřena 18. června 1583. Tehdy pan Richard Martin uzavřel smlouvu na život Williama Gybbonse na období 12 měsíců na pojistnou částku /nebo hodnotu / 382 liber. William zemřel 9. června 1584, právě před uplynutím dvanácti měsíců. Tato jednoduchá smluvní forma pokračovala až do 18. století, kdy byly v Anglii zavedeny dva zákony k systematičtějším základům životního pojištění. Až do té doby mohli jednotlivci uzavírat životní pojistku na kohokoliv, např. na vojáky odcházející do války, s nadějí, že osoba zemře a majitel pojistky rychle zbohatne. Roku 1708 bylo zakázáno sázet na válku a roku 1774 byl zaveden pojem pojistný zájem. Majitel pojistky musel napříště prokázat, že smrtí pojištěného finančně tratí. Posledním krokem k dotvoření základů životního pojištění byly vědecké základy výpočtu pojistného. Roku 1756 odmítli pojistit matematika Jamese Dodsona vzhledem k věku, protože v jeho 46 letech to považovali za přílišné riziko. Pustil se tedy do práce, aby vytvořil svůj vlastní plán. Musel brát v úvahu věk každého člena při vstupu do projektu a délku času, po který v něm zůstával. Dodson studoval všechny dostupné údaje o průměrné délce života, náhrobky, knihy narození, atd. a výsledkem jeho snah bylo vytvoření tabulek prémiových sazeb. Každý by mohl nechat pojistit svůj život za určitou částku peněz na určitý počet roků. Vše, co musel klient udělat, bylo zaplatit paušální roční pojistné vypočítané podle věku a pojistného období smlouvy. Dodson rozprostřel riziko na celou skupinu a riziko klienta na období smlouvy. Vysoké náklady pojištění "staršího klienta" se vyrovnaly nižšími náklady, když šlo o "klienta mladšího".

1.2. Historie pojišťovnictví na území České republiky2 Historie pojišťovnictví na území dnešní České republiky se datuje od konce 17. století. Roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek promyšlený návrh na zavedení povinného požárního pojištění budov v Čechách. Jeho návrh spočíval v zavedení protipožárního fondu, do něhož by povinně 2

Zdroj: Hradec, Zárybnická, Křivohlávek: Pojištění a pojišťovnictví, http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=394

8

přispívali všichni občané, kteří by si právě koupili dům. Ke vzniku fondu však nakonec nedošlo. V roce 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytka. Neměla však dlouhého trvání a brzy zanikla. Po roce 1822 zahájily činnost na českém území dvě „zahraniční“ pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu. Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav, od něhož se již nepřetržitě odvíjí tradice českého pojišťovnictví, vznikl v roce 1827. Svůj název později změnil na První českou vzájemnou pojišťovnu (založena 1827 v Praze). Téměř současně vznikl v Brně Císařsko-královský privilegovaný pospolný ústav pohořelný pro Moravu a Slezsko, který se následně přejmenoval na Moravsko-slezskou vzájemnou pojišťovnu. Zpočátku obě tyto pojišťovny provozovaly jen požární pojištění nemovitostí. „První česká“ začala např. provozovat krupobitní pojištění a pojištění movitostí až v roce 1864. Teprve na 81. řádné valné hromadě dne 10. května 1909 bylo rozhodnuto, že pojišťovna rozšíří svou činnost na nová pojišťovací odvětví – životní pojišťování, pojišťování proti vloupání, pojišťování zákonné odpovědnosti a úrazu. Vlna zakládání nových pojišťoven a pojišťovacích spolků se vzedmula až ve druhé polovině 19. století. K významným ústavům patřily např: ·

Asekurační spolek cukrovarníků (1862)

·

Pražská městská pojišťovna (1865)

·

pojišťovací požární spolek sv. Florian v Chebu (1868)

·

Praha, vzájemná pojišťovna (1869)

·

Rolnická vzájemná pojišťovna v Praze (1869)

·

Slavia, vzájemně pojišťovací banka, Praha (1869) – nejvýznamnější z českých pojišťoven

·

Plaňanská vzájemná pojišťovna v Plaňanech (1871)

·

První česká zajišťovací banka v Praze (1872) - zajišťovna

V sedmdesátých a osmdesátých letech devatenáctého století bylo české pojišťovnictví již tak silné, že ekonomickou stabilitou První české vzájemné pojišťovny neotřásly například ani značné škody, jako byly požáry mlýnů roku 1870 v Čejticích, ve Vojkovicích, roku 1878 v Praze – Jan Dvořák, roku 1881 v Karlíně – Jindřich Ronz. Ani největší náhrada škody v devatenáctém století poskytnutá za jednu pojistnou událost, a to krátce po požáru Národního divadla v Praze 12. srpna

9

1881, pojišťovnu neohrozila. Částka 297 869 zlatých rakouské měny umožnila téměř okamžitě zahájit práce na jeho obnově. Na přelomu století vznikly další společnosti – např. Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně (1900) a Moravská dobytčí pojišťovna v Brně (1902). Období první světové války Díky odborným znalostem a politické prozíravosti vedoucích představitelů v oblasti pojišťovnictví se i přes obtížné válečné roky 1914-1918 podařilo převést svěřené finanční prostředky pojistníků. Po vzniku samostatné Československé republiky bylo možné začít novou etapu – nyní již československého pojišťovnictví. Svou činnost zahájila řada dalších pojišťoven: Čechoslavia, lidová pojišťovna (1919), Pojišťovna průmyslu kvasného (1919), akciová dopravní a živelní pojišťovna v Praze (1920), Národní pojišťovna, a.s. (1922), aj. Kromě těchto ústavů byly

koncesovány

Saint-Germainskou

a

Trianonskou

mírovou

smlouvou

pojišťovny

Assiccurazioni generali a Riuinione Adriatica di Sicurtá. V těchto smlouvách se také podařilo prosadit, že se nástupnické státy Rakouska-Uherska musely zavázat k povolení činnosti rakouských pojišťoven na svém území po dobu dalších 10 let. Období po druhé světové válce I přes útlum pojišťovnictví, který nastal v době protektorátu za 2. světové války, bylo v roce 1945 i díky předválečnému období evidováno celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních prezentací. Tento počet subjektů byl znárodněn zestátněním Dekretem prezidenta republiky z 24. října 1945. Řízením pojišťovnictví byla pověřena Pojišťovací rada se sídlem v Praze. Od 1. ledna 1947 pak v Československu vzniklo pouze pět pojišťoven, národních podniků. Po únoru 1948 došlo ke zřízení jediného ústavu – Československé pojišťovny, národního podniku. Na několik desetiletí se tak přerušil přirozený tržní vývoj pojišťovnictví. Sedmdesátá léta v českém pojišťovnictví V souvislosti s novým federativním uspořádáním státu v roce 1968 byly z jediné Státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty: Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna poisťovňa se sídlem v Bratislavě, a to s účinností od 1. ledna 1969. Monopolní období českého, resp. československého pojišťovnictví, trvalo až do počátku devadesátých let.

10

Období po „sametové revoluci“ Právní rámec pro změny související se zaváděním tržní ekonomiky a soukromého podnikání vytvořily v oblasti pojišťovnictví zejména nové zákony o pojišťovnictví (v ČR zákon č. 185/1991Sb.). Udělením povolení MF3 ČR a SR4 coby dozorčích orgánů nad pojišťovnictvím mohly od té doby na území České a Slovenské federativní republiky podnikat v pojišťovnictví i další pojišťovny, v právní formě založené jako akciové společnosti, státní podniky a družstva. Rozdělením federativního státu k 1. 1. 1993 se vytvořily podmínky pro samostatný rozvoj českého pojistného trhu. Nové tisíciletí v pojišťovnictví ČR Od 01.01.2000 je zákonem číslo 168/1999 upraveno pojištění z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla jako povinně smluvní. Vstupem ČR do Evropské unie, 01.01.2005 vstoupil v platnost Zákon o pojistné smlouvě a Zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech, české pojišťovnictví se tak vyvíjí v tržním prostředí v souladu s normami EU5. Značné kompatibility se podařilo dosáhnout v ekonomice pojištění (účetnictví, technické rezervy, solventnost). Obecně se rozšířila mezinárodní spolupráce jak na úrovni státu, tak i České asociace pojišťoven. V roce 2006 přebírá dozor nad pojišťovnami z MF Česká národní banka. K 31. prosinci 2008 provozovalo pojišťovací činnost na českém trhu 49 pojišťoven.

3 4 5

Ministerstvo financi Slovenská republika Evropská unie

11

2. Životní pojištění Smyslem životního pojištění je zajištění rodiny nebo dalších zúčastněných v případě úmrtí pojištěného, příp. zajištění pojištěného v případě nenadálých a nepředvídatelných událostí, jako např. invalidita. V kapitálovém pojištění se připojuje zajištění udržení nebo zvýšení současného životního standardu, zlepšení finanční situace ve stáří apod.

2.1. Základní rozdělení životního pojištění: Pojištění pro případ úmrtí, kdy je pojistnou událostí smrt pojištěného Pojištění pro případ dožití, kdy pojistnou událostí je dožití se sjednaného věku pojištěným Smíšené pojištění pro případ smrti nebo dožití

2.2. Pojištění pro případ úmrtí Pojištění pro případ smrti nebo také‚ rizikové životní pojištění‘ kryje pouze riziko úmrtí. Pojistnou událostí je smrt pojištěného a sjednaná pojistná částka je pak vyplacena obmyšlenému6. V případě, že se pojištěný dožije konce sjednané doby pojištění, zaplacené pojistné se nevrací a zůstává pojišťovně a pojištění zaniká bez náhrady. Toto pojištění lze sjednat s konstantní nebo klesající pojistnou částkou pro případ smrti. Tento produkt se využívá na krytí rizika smrti, tedy k zajištění a zabezpečení blízkých osob v případě nenadálé události a dále jako zajištění úvěru, v případě úmrtí pojištěné osoby splatí pojišťovna bance dlužnou část úvěru7. Pojištění pro případ úmrtí je možné rozšířit o různé druhy připojištění.

2.3. Pojištění pro případ dožití U pojištění pro případ dožití je pojistná částka vyplacena v případě, že se pojištěný dožije sjednaného věku. V případě, že zemře před koncem stanovené doby, vyplatí pojišťovna zaplacené pojistné obmyšlené osobě. Vzhledem k tomu, že k výplatě dochází v případě dožití se stanoveného věku, musí pojišťovna vybrané pojistné pro budoucí výplatu kumulovat. Jedná se

6 7

osobě uvedené v pojistné smlouvě, která má nárok na pojistné plnění v případě smrti pojištěného maximálně do výše PČ

12

tedy o rezervotvorné pojištění. Pojištění pro případ dožití je jednou z velmi častých variant pojištění a v různých formách se objevuje v mnoha dalších produktech. Důchodové pojištění Důchodové pojištění je vlastně pojištění pro případ dožití se určitého věku s postupnou výplatou pojistného plnění. Znamená to, že v případě dožití se sjednaného věku jsou pojištěnému pravidelně vypláceny sjednané částky, tzv. měsíční důchod. Jedná se o komerční pojištění a je třeba jej odlišit od důchodové pojištění ze státního sociálního zabezpečení. Komerční pojištění stojí na rozhraní mezi pojišťovnou a penzijním fondem. Otázka, která je dnešní době velmi diskutována, je jakým směrem se bude celý důchodový systém ubírat. Zda to bude cestou sociální zabezpečení ze strany státu, různých komerčních penzijních programů apod. (masivnější podpora životního důchodového pojištění ze strany státu, daňová zvýhodnění apod.). Rozbor důchodového pojištění a analýza dalšího vývoje by bylo téma pro další případnou práci. Podle způsobu určení okamžiku výplaty důchodu rozlišujeme: Pojištění ihned splatného důchodu

pojišťovna pravidelně vyplácí důchod při pravidelném dožívání se jednotlivých obdobích věku

Pojištění odloženého důchodu

je sjednán okamžik výplaty důchodu (dochází tedy k postupnému spoření na výplatu důchodu, častější forma)

Důchodové pojištění je možné rozšířit o různé druhy připojištění. Věnové pojištění Věnové pojištění, u nás dříve známé jako „studijní, svatební pojištění “, je pojištění pro případ dožití a sjednává se na dožití finančně závislé osoby. Pojištění zpravidla sjednávají rodiče nebo prarodiče a pojištěným pak bývá jejich potomek. Pojistné plnění se vyplácí po dožití se sjednaného věku. Může to být podle konkrétně nabízených produktů, například plnoletost, ukončení studia, sňatek a mnohé další sjednané události. Vybrané pojistné a následná výplata pojistného plnění slouží k finančnímu zabezpečení pojištěné osoby. Způsob výplaty pak v závislosti na vybraném produktu může být buď jednorázový (v případě dožití se stanoveného věku), nebo postupný, například ve formě měsíčních příspěvků ke studiu.

13

Věnové pojištění je možné rozšířit o různé druhy připojištění (Nejčastěji zproštění od placení pojistného v případě smrti pojistníka).

2.4. Smíšené životní pojištění Smíšené životní pojištění je kombinací životní pojištění pro případ smrti a pro případ dožití. Bývá často označováno jako „kapitálové životní pojištění“. Na našem trhu jde o nejčastější druh pojištění, který v sobě kombinuje pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití. Pojištění je možné sjednat na různé pojistné částky pro dožití a pro případ smrti. Pojistné plnění je vypláceno v případě smrti pojištěného (obmyšlené osobě) nebo v případě, že se pojištěný dožije sjednané doby konce pojištění (pojištěnému). Smíšené životní pojištění je rezervotvorné. Vybrané pojistné je investováno a pojišťovna pak klientům vyplácí podíly z výnosů. Ukládání pojistného je regulováno právními předpisy, které určují, jakým poměrem a kam lze investovat. Vzhledem k ochraně

vložených prostředků a následné garanci výplaty plnění (zákonem

garantovaná úroková míra 2,4 %) se investuje zejména do bezpečných cenných papírů, jakými jsou například státní dluhopisy nebo termínované vklady. To samozřejmě nepřináší žádný velký výnos, nicméně je tím zabezpečena ochrana svěřených prostředků.

2.5. Skupinové pojištění Pro skupinové pojištění je charakteristické, že je na jedné pojistné smlouvě pojištěna dvojice nebo skupina osob. Pojištěnou skupinou osob mohou být členové různých skupin nebo kolektivy zaměstnanců. V současné době stoupá obliba pojištění kolektivu zaměstnanců. Jednak je to dáno množstevní slevou oproti individuálnímu pojištění (díky nižším nákladům na uzavření smlouvy), jednak je to dáno možností daňového odpočtu za životní pojištění, a to jak ze strany zaměstnance, tak ze strany zaměstnavatele. Pro účely skupinového životního pojištění lze využít kterýkoliv z nabízených produktů na našem trhu.

2.6. Modifikované podoby smíšeného životního pojištění Tyto produkty životního pojištění vznikly na základě vývoje pojistného trhu a poptávce pojistných produktů. Jde především o variabilnost v konstrukci pojistné částky a rizika a dále o 14

formy životního pojištění spojené s investováním. Jedná se především o investiční životní pojištění a univerzální životní pojištění. Univerzální životní pojištění

Univerzální životní pojištění je upravené smíšená pojištění pro případ smrti nebo dožití se stanoveného věku. Jde o pružné pojištění kdy pojistník může měnit rozsah pojistné ochrany, výši pojistného, dobu placení pojistného, případné pozastavení placení pojistného dle své aktuální finanční situace. Hlavní rozdíl od kapitálového životního pojištění je v placení pojistného, není dán pevný režim záleží na pojistníkovi,. Může si i vybírat z již zaplaceného pojistného. Investiční životní pojištění

Investiční životní pojištění je také formou smíšeného životního pojištění pro případ smrti nebo dožití se stanoveného věku. Od klasických produktů se odlišují především možností řízení a kontroly nad vloženými prostředky. Pojistník sám určuje, kam a jakým způsobem budou jeho prostředky investovány. Znamená to, že má podle své finanční situace možnost sám navyšovat nebo snižovat prostředky uložené v nabízených fondech. Za zaplacené pojistné tak nakupuje podílové jednotky vybraných fondů nabízených pojišťovnou (pojistník sám určuje poměr pojistného mezi těmito fondy). I u tohoto typu životního pojištění může variabilně pojistník měnit pojistnou částku pro případ smrti případně zahrnovat různá připojištění. Při dožití se sjednané doby pojištění je pojišťovnou vyplacena aktuální hodnota prostředků uložených v jednotlivých fondech. Investiční a univerzální životní pojištění nabízejí klientovi velkou míru variability. Mimo zmiňovanou možnost výběru fondů a rozložení prostředků mezi nimi je možné nastavit několik dalších volitelných parametrů. Jedním z nich je pojistné. Pojistník může přerušit placení pojistného (po dobu uvedenou na smlouvě), vybrat zpět část svých vložených prostředků (jedná se o tzv. částečný odkup8) nebo vložit částku nad rámec běžně placeného pojistného tzv. mimořádné pojistné (vybrané údaje jsou k dispozici v tabulce č.9). Jednou z dalších možností individuálního nastavení pojistky je změna velikosti pojistné částky pro případ smrti v průběhu pojištění. Často využívanou možností u investičního životního pojištění je daňové zvýhodnění, 8

Není však předmětem zániku pojištění.

15

kdy po splnění zákonných podmínek9 je možné od daňového základu odečíst až 12 000 Kč (resp. 24 000 Kč v případě že je plátcem pojistného zaměstnavatel). K investičnímu životnímu lze uzavřít různé druhy životních připojištění.

2.7. Připojištění k životnímu pojištění Pro životní pojištění je typické, že bývá krytí rizika dožití a úmrtí doplňováno o krytí neživotních rizik. K nim patří zejména ·

Úrazové pojištění (pojištění smrti úrazem, trvalé invalidity úrazem, denní odškodného za dobu léčení úrazu, asistenčních služeb v případě bezmocnosti po úrazu apod.)

·

Invalidní pojištění (forma výplaty důchodu nebo i jednorázově, plnění v případě zproštění od placení pojistného v případě invalidity)

·

Pojištění závažných chorob, výplata v případě nastání některých z vážných chorob uvedených v pojistných podmínkách pojišťovny

·

Nemocenské pojištění, tedy výplata v případě dočasné pracovní neschopnosti, hospitalizace

·

Pojištění dlouhodobé péče, tedy výplata sjednaného pojistného plnění pro potřebu dlouhodobé péče v důsledku vážné nemoci Placení pojistného životního pojištění

Známe dvě formy úhrady životního pojištění: ·

Bežně10 hrazené pojistné, pojistné rozložené v čase do postupných splátek (měsíční, čtvrtletní, pololetní, roční)

·

Jednorázové11 pojistné

Další formou pojistného je mimořádné pojistné, tedy pojistné hrazené nad rámec běžně nebo jednorázově hrazeného pojistného (využívá se především u modifikovaného životního pojištění).

9

Podmínky jsou uvedeny pod poznámkou č. 2. Běžně hrazené pojistné: ročně, pololetně, měsíčně, čtvrtletně 11 Jednorázové pojistné: formou jednorázové úhrady 10

16

2.8. Produkty životního pojištění na českém pojistném trhu Pro představení produktů životního pojištění na českém pojistném trhu jsem si vybrala produkty konkrétní pojišťovny, která nabízí produkty životního pojištění již od roku 1993, jedná se o produkty Generali Pojišťovna a.s.. Následující tabulka č.1 uvádí typy produktů životního pojištění pojišťovny Generali, včetně označení tarifů a zařazení dle typu, tabulka č. 2 doplňková připojištění k jednotlivým tarifům. V tabulce č. 3 je uvedeno srovnání investičního životního pojištění Generali s několika konkurenčními produkty na českém pojistném trhu. Tabulka č. 1 Označení

Popis produktu

tarifu dle

Rozdělení pojištění dle

Typ životního

pojišťovny

pojištění

Kapitálové životní pojištění

Smíšené


Smíšené


Smíšené


Smíšené

pojišťovny ZV3

Kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití za běžné pojistné

ZV3Y

Kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití včetně zproštění od placení pojistného

ZV3J

Kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití za jednorázové pojistné

ZV3A

Kapitálové životní pojištění s pevnou lhůtou výplaty

ZV3AY

(věnové)

Kapitálové životní pojištění s pevnou lhůtou


výplaty včetně zproštění od placení pojistného ZV71

Kapitálové životní pojištění pro případ dožití za

(věnové) Kapitálové životní pojištění

běžné pojistné ZV71Y

Smíšené Pro případ dožití



běžné pojistné včetně zproštění od placení

Pro případ dožití

pojistného ZV71J



jednorázové pojistné ZV85A, B

Pro případ dožití

Kapitálové životní pojištění s částečnými


Smíšené


Univerzální


Univerzální

výplatami Z95

Kapitálové životní pojištění s garantovaným zhodnocením – Generali Life

Z95A

Kapitálové životní pojištění pro děti s garantovaným zhodnocením – Lvíček

17

Z67

Investiční životní pojištění za běžné pojistné

Investiční životní pojištění

Investiční

Z67J

Investiční životní pojištění za jednorázové


Investiční

pojistné Z65

Investiční životní pojištění za běžné pojistné


Investiční

Z65J

Investiční životní pojištění za jednorázové


Investiční

Rizikové životní pojištění

Pro případ

pojistné ZM5

Rizikové životní pojištění s konstantní pojistnou částkou za běžné pojistné

ZM5C

úmrtí

Rizikové životní pojištění s klesající pojistnou


Pro případ

částkou za běžné pojistné ZM5R

úmrtí

Rizikové životní pojištění s klesající pojistnou


Pro případ

částkou za jednorázové pojistné ZB

úmrtí

Rodinné pojištění s bonusem


Pro případ

s povinnou složkou

úmrtí

doplňkového úrazového pojištění

Tabulka č. 2 uvádí portfolio konkrétních doplňkových životních připojištění pojišťovny Generali Tabulka č. 2 Označení tarifu dle

Popis tarifu doplňkového pojištění

pojišťovny

Typ doplňkového pojištění

Z5Z/U/M

Doplňkové pojištění smrti z jakékoli příčiny

Životní

UTZ/U/B

Doplňkové pojištění smrti způsobené úrazem

Úrazové

UTA/B

Doplňkové pojištění smrti úrazem v důsledku autonehody

Úrazové

UIZ/U

Doplňkové pojištění 100% invalidity úrazem

Úrazové

IDZ/U

Doplňkové pojištění plné invalidity (plného invalidního důchodu)

Invalidní

DDZ/U

Doplňkové pojištění závažných onemocnění

Životní

TNP/U/B

Doplňkové pojištění trvalých následků úrazu

Úrazové

DOU/U/B

Denní odškodné za dobu nezbytného léčení úrazu

Úrazové

DOV/U/B

Denní odškodné za dobu léčení vyjmenovaných úrazu

Úrazové

DOH/U/B

Denní dávka při pobytu v nemocnici

Nemocenské

DON/U/B

Denní dávka při pracovní neschopnosti

Nemocenské

DUA/U/B

Asistenční služby v případě úrazu s výplatou paušálních částek

Úrazové

U – doplňková pojištění, která lze sjednat k variabilnímu životnímu pojištění B – doplňková pojištění, která lze sjednat k rizikovému životnímu pojištění

18

3. Penzijní připojištění Penzijní připojištění je produkt, který je prvotně zaměřen na krytí rizika dožití, tím představuje vytváření úspor na stáří, také ho lze charakterizovat jako investiční nástroj. Stejně tak jako u životního pojištění se přikládá v rámci penzijního připojištění význam právě vytváření úspor na stáří.

3.1. Historie penzijního připojištění Historie penzijních fondů v ČR sahá do února roku 1994, kdy byl vydán zákon č. 42/1994 Sb. zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením- Zákon č. 42/1994 Sb. Tento zákon přinesl pojem penzijní fondy a odstartoval jejich boom, takže vzniklo 46 penzijních fondů různých kvalit. V roce 1994 obdržely první penzijní fondy licence k poskytování penzijního připojištění se státním příspěvkem v ČR. Česká republika se tak stala první zemí bývalého východního bloku, která

zavedla

doplňkový

penzijní

pilíř

na

kapitálovém

principu.

Již během roku 1994 a 1995 vzniklo celkem 44 penzijních fondů a v roce 1997 další 2 fondy. Převážná část penzijních fondů (20) zanikla v rámci fúzí s ostatními penzijními fondy. Tři penzijní fondy zanikly bez účastníků a dva fondy zanikly s plnou náhradou vložených prostředků. Pět fondů bylo likvidováno s částečnou náhradou vložených prostředků, objem vložených prostředků však reprezentoval méně jak 0,5 % z vložených prostředků v roce 2003 a méně jak 2 % z celkového počtu účastníků v roce 2003.

3.2.Současnost penzijního připojištění K 30. březnu 2009 je po realizovaných fúzích sdruženo v Asociaci penzijních fondů České republiky (dále jen APF ČR) 10 členů12, což jsou v současné době všechny penzijní fondy aktivní na finančním trhu České republiky. Ke shora uvedenému datu působí v APF ČR dva přidružení členové.

12 12

Není však předmětem zániku pojištění. Zdroj APF

19

3.3. Penzijní připojištění Penzijní připojištění je provozováno penzijními fondy, což jsou specifické finanční instituce, které od klientů (účastníků penzijní připojištění) soustřeďují příspěvky, investují shromážděné peněžní prostředky na finančních trzích a vyplácejí plnění (dávky) svým klientům. Penzijní fondy mohou fungovat jako: ·

penzijní fondy založené na zaměstnaneckém principu (penzijní fond je zřizován a spravován zaměstnavatelem)

·

penzijní fondy založené na občanském principu (penzijní připojištění funguje nezávisle na zaměstnaneckém poměru účastníka)

Penzijní fond uplatňují dva základní typy penzijního připojištění: ·

systém s definovanou dávkou, tzn. Že při zřizování penzijního připojištění je stanovena pevná dávka, kterou bude účastník penzijního připojištění pobírat. Od výše dávky odvozuje potom penzijní fond výši příspěvku, kterou bude účastník penzijního připojištění platit.

·

Systém s definovaným příspěvkem, tzn. Že je stanoven příspěvek, který bude účastník penzijního připojištění platit a z něho potom vyplývá možná výše dávky, kterou bude pobírat.

Druhý typ je jednodušší, jak z hlediska založení systému, tak z hlediska jeho stability v hospodářsky nevyrovnaném prostředí. Společným jmenovatelem plánů s definovaným příspěvkem je individuální účet účastníka penzijní připojištění, z jehož výše se odvozuje výše dávky, kterou pojištěný získá po odchodu do důchodu jako doplňkovou penzi. Také možnost vybrat si celou sumu prostředků na individuálním účtu jako jednorázovou částku při ukončení zaměstnání bývá považována za výhodu. Výhodou je, že i daňová zvýhodnění doplňkových důchodových systémů jsou u příspěvkově definovaných penzijních plánů snadněji využitelná.

20

3.4. Charakteristika penzijního připojištění v České republice Penzijní fond znamená v podmínkách České republiky shromažďování prostředků od účastníků penzijního připojištění, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění. Penzijní připojištění České republice je možné charakterizovat pomocí následujících významných rysů: Penzijní fondy jsou v našich podmínkách vytvářeny a organizovány na tzv. občanském principu (na rozdíl od zaměstnavatelského principu, se kterým se lze často setkat v zahraničí) Tzn. Penzijní připojištění. Penzijní připojištění je v našich podmínkách založeno na systému s definovaným příspěvkem, systém s definovanou dávkou má pouze doplňkový charakter, a to v případě invalidních penzí. Stát reguluje činnost penzijních fondů prostřednictvím právních norem a státního dozoru. Stát podporuje penzijní připojištění prostřednictvím státních příspěvků, tj. státních dotací, které jsou převáděny na účet penzijní připojištění příslušného účastníka a jejichž výše se odvíjí od velikosti příspěvku účastníka dále prostřednictvím daňového zvýhodnění a to jak pro účastníka penzijní připojištění, tak pro zaměstnavatele, který svému zaměstnanci přispívá na penzijní připojištění. Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi účastníkem penzijního připojištění (fyzickou osobou) a penzijním fondem. Součástí smlouvy je penzijní plán, přičemž účastníci se mohou dohodnout na určité změně penzijního plánu. Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku penzijní připojištění dávky a účastník se zavazuje platit příspěvky. Penzijní plán konkretizuje obecná ustanovení o penzijním připojištění ze zákona, zejména týkající se dávek. Z penzijního připojištění se vyplácejí tyto dávky (na základě právní úpravy připojištění): ·

Penze (pravidelná výplata peněžní částky), přičemž lze uplatnit tyto penze:

·

Starobní penze (ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze), podmínkou vyplácení je přiznání starobního důchodu

·

Invalidní penze, podmínkou vyplácení je přiznání plného invalidního důchodu

21

·

Výsluhová penze, podmínkou vyplácení je dosažení doby penzijního připojištění stanovené v penzijním plánu

·

Pozůstalostní penze, podmínkou vyplácení je úmrtí účastníka

·

Jednorázové vyrovnání, které účastníku penzijního připojištění náleží za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze.

·

Odbytné, které je představováno úhrnem příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícím výši příspěvků účastníka (bez státních příspěvků).

3.5. Penzijní připojištění na českém pojistném trhu Pro představení penzijního připojištění na českém pojistném trhu jsem si vybrala konkrétní penzijní fond, který působí na českém, trhu od září roku 1995, Generali penzijní fond a.s.. Od začátku své činnosti působí samostatně a nikdy nepřevzal žádný jiný penzijní fond do své správy. Generali penzijní fond a.s. V současné době existují tři podoby penzijního připojištění (reakce na novely zákona z roku 1999 a z roku 2004). První penzijní plán je platný pro smlouvy uzavřené od roku 1995 do 30.4 2000, druhým penzijním plánem se řídí smlouvy uzavřené od 1.5.2000 (podle zákona po novele z roku 1999). Třetí penzijní plán platí pro smlouvy sjednané od 1.9.2004. Všechny tři penzijní plány platí souběžně. Ti účastníci, kteří mají sjednanou smlouvu podle starého penzijního plánu, mají možnost kdykoliv přestoupit na podmínky nového penzijního plánu. Penzijní připojištění je upraveno zákonem č. 42/1994 Sb., v platném znění. Srovnání penzijních plánů znázorňuje tabulka č.3

22

Tabulka č.3 Penzijní plán platný pro smlouvy sjednané

Penzijní plán platný pro

Penzijní plán platný pro smlouvy

podle starého penzijního plánu,

smlouvy sjednané

sjednané

tj. do 30.4.2000 )

podle nového penzijního

podle penzijního plánu č.3,

plánu č.2, tj. po 30.4.2000

tj. od 1.9.2004

ß

ß

účastník dosáhne 60 let věku

účastník dosáhl 60 let věku

ß Nárok na výplatu starobní penze účastník dosáhne 50 let věku

nebo mu je přiznán starobní důchod z důchodového pojištění platil příspěvky po dobu 48 kalendářních měsíců

dosud nepobírá invalidní penzi z téže smlouvy

platil příspěvky po dobu 60

platil příspěvky po dobu 60

kalendářních měsíců

kalendářních měsíců

dosud nepobírá invalidní

dosud nepobírá invalidní penzi z

penzi z téže smlouvy

téže smlouvy

Nárok na výplatu pozůstalostní penze v případě smrti účastníka vzniká oprávněným osobám jestliže účastník

vzniká oprávněným osobám jestliže účastník platil příspěvky po

platil příspěvky po dobu 48 kalendářních měsíců

dobu 60 kalendářních měsíců ....

Výše příspěvku účastníka min. měsíční příspěvek 100 Kč

min. měsíční příspěvek 100 Kč

násobky 50 Kč na jeden kalendářní měsíc

částka zaokrouhlena na celé koruny na jeden kalendářní měsíc Výše státního příspěvku

výše příspěvku účastníka v Kč

výše státního příspěvku od 3. roku (v 1. a 2. roce)*

výše příspěvku výše státního příspěvku účastníka v Kč (po celou dobu trvání)

100–199

40 + 32% z částky nad 100 Kč (50)*

100 - 199

50 + 40% z částky nad 100 Kč

200–299

72 + 24% z částky nad 200 Kč (90)*

200 - 299


300–399

96 + 16% z částky nad 300 Kč (120)*

300 - 399


400–499

112 + 8% z částkynad 400 Kč (140)*

400 - 499


500 a více

150 Kč

500 a více

120 bez dalšího zvýhodnění

(150)*

Nárok na státní příspěvek - platné pro všechny smlouvy od 1. 8. 1999 Nevzniká na část příspěvku hrazenou zaměstnavatelem

23

Charakteristika penzijního připojištění Penzijní připojištění se řídí : ·

zákonem o penzijním připojištění se státním příspěvkem č. 42/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů

·

dále statutem a penzijním plánem penzijního fondu, které jsou nedílnou součástí smlouvy o penzijním připojištění,

Cílem penzijního připojištění je doplnit státní systém důchodového pojištění a při využití státní podpory umožnit občanům soukromě si zajistit s velkým předstihem dodatečné finanční prostředky k vypláceným státním penzím, je určeno pro občany starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR. Penzijní připojištění je založeno na pravidelném a dlouhodobém ukládání příspěvků účastníkem ve sjednaných intervalech do penzijního fondu, který za něj nárokuje příspěvky od státu a veškeré prostředky zhodnocuje investováním a následně vyplácí dávky penzijního připojištění. Je vhodné i pro ty, kteří chtějí současně účelně a bezpečně zhodnotit své finanční prostředky. Účastníkovi penzijního připojištění se státním příspěvkem, který uhradil včas svůj příspěvek na penzijní připojištění, se poskytuje ze státního rozpočtu za každý kalendářní měsíc jeden státní příspěvek. Výše státního příspěvku na kalendářní měsíc je stanovena zákonem č. 42/1994 Sb. o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, podle měsíční výše příspěvků účastníka (viz tabulka č. 3). Penzijní fond poskytuje tyto dávky: §

Penze

§

Jednorázové vyrovnání,

§

Odbytné

Penze Penzijní fond poskytuje tyto druhy penzí podle příspěvkově definovaného penzijního plánu: ·

Starobní penze doživotní (povinná) 24

Nárok na starobní penzi vzniká účastníkovi při současném splnění následujících podmínek: účastník dosáhl 60 let věku,platil příspěvky po dobu 60 kalendářních měsíců a dosud nepobírá invalidní penzi. Účastník může zvolit jeden z těchto druhů starobní penze: o doživotní starobní penze, o doživotní starobní penze se sjednanou možností vzniku nároku na pozůstalostní penzi, pokud účastník zemře v době do 5, 10 nebo 15 let ode dne zahájení výplaty starobní penze (dále jen zaručená doba výplaty). ·

Invalidní penze

Nárok účastníka na invalidní penzi vzniká účastníkovi (pokud byla sjednána), kterému byl přiznán plný invalidní důchod z důchodového pojištění a platil příspěvky před přiznáním plného invalidního důchodu po dobu 60 kalendářních měsíců a dosud nepobírá starobní penzi. Účastník může zvolit jeden z těchto druhů invalidní penze: o doživotní invalidní penze, o doživotní invalidní penze se sjednanou možností vzniku nároku na pozůstalostní penzi, pokud účastník zemře v době do 5, 10 nebo 15 let ode dne zahájení výplaty invalidní penze (dále jen zaručená doba výplaty). ·

Výsluhová penze

Nárok účastníka na výsluhovou penzi vzniká, pokud byla sjednána, platil-li příspěvky po dobu 180 kalendářních měsíců a do doby vzniku nároku na starobní penzi zbývá doba delší než jeden rok. ·

Pozůstalostní penze

Nárok na pozůstalostní penzi, pokud byla sjednána, vzniká oprávněným osobám určeným ve smlouvě v případě smrti účastníka, který platil příspěvky po dobu 60 kalendářních měsíců a dosud nepobíral starobní nebo invalidní penzi, nebo pobíral doživotní starobní penzi se sjednanou možností vzniku nároku na pozůstalostní penzi , nebo pobíral doživotní invalidní penzi se sjednanou možností vzniku nároku na pozůstalostní penzi.

25

Druhy poskytovaných dávek po ukončení spoření ·

Jednorázové vyrovnání

Účastník může v čase vzniku nároku na výplatu penze požádat o jednorázové vyrovnání, tj. o vyplacení celé částky nashromážděné na jeho osobním účtu najednou místo výplaty penze. V takovém případě jsou účastníkovi vyplaceny vložené příspěvky, státní příspěvky, případné příspěvky od zaměstnavatele a podíl na výnosech z hospodaření penzijního fondu. Při výplatě jednorázového vyrovnání jsou příspěvky zaměstnavatele a výnosy zdaněny 15 % sazbou daně z příjmu. Odbytné Odbytné náleží účastníkovi, který zaplatil příspěvky alespoň za 12 kalendářních měsíců a jehož penzijní připojištění zaniklo výpovědí nebo dohodou, pokud mu není vyplácena penze, penzijní připojištění trvalo alespoň 2 kalendářních měsíců a nedošlo k převodu prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu.

26

4. Daňové aspekty životního pojištění S platností od 1. 1. 2008 vstoupilo v platnost nové znění Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů (zákon č. 261/2007 Sb.), které rozebírá podmínky daňových dopadů na příspěvky od zaměstnavatele na: ·

životní pojištění

·

penzijní připojištění

Dříve každý z jmenovaných produktů sledoval svou finanční politiku a řídil se odlišnými pravidly. Nyní se limit pro daňovou znatelnost obou příspěvků sčítá do celkové roční částky 24 000 Kč a je pouze věcí zaměstnavatele, jakým poměrem tuto roční částku rozdělí mezi příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění. Od 1. 1. 2008 jsou příspěvky od zaměstnavatele na životní pojištění a penzijní připojištění definovány z daňového hlediska takto13: ·

příspěvek zaměstnavatele na účet zaměstnance lze zahrnout do nákladů zaměstnavatele až do výše 24 000 Kč za rok,

·

příspěvky zaměstnavatele jsou osvobozeny od odvodů na sociální a zdravotní pojištění zaměstnance až do výše 24 000 Kč za rok.

Na daňové aspekty životního pojištění se lze dívat z několika pohledů, v následující kapitole se budu zabývat s daňovou otázkou v průběhu pojistné doby, v případě dožití, v případě smrti pojištěného a dále možností využití životního pojištění pro snížení daňového základu.

4.1. Danění v průběhu pojistné doby V průběhu pojistné doby se můžeme setkat s daňovými aspekty například v těchto případech: ·

Úmrtí - zemře-li pojištěná osoba před koncem sjednané pojistné doby, potom pojistné plnění nepodléhá odvodu srážkové daně.

·

Plnění z doplňkových pojištění – platí stejný přístup jako v předchozím případě, tedy plnění nepodléhá odvodu srážkoví¨é daně.

13

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 6, odst. 9, písm. p)

27

·

Dožití - v případě dožití se pojištěného konce pojistné doby se za základ daně z příjmů 14 (Zákon č. 586/1992 Sb.) plnění vyplacené v případě dožití smlouvy (pojistná částka + podíl na zisku nebo aktuální kapitálová hodnota nebo aktuální hodnota investice) snížené o celkově zaplacené pojistné. Do zaplaceného pojistného lze započítat také platby uhrazené zaměstnavatelem. Na takto vyměřený daňový základ se uplatňuje sazba daně ve výši 15 %. V Tabulce č.4 je příklad výpočtu srážkové daně v případě dožití. Tabulka č. 4 (1) Pojistné plnění při dožití

350 000 Kč

(2) Celkem zaplacené pojistné

320 000 Kč

(3) Základ srážkové daně ( = (1) – (2) )

30 000 Kč

(4) Srážková daň ( = (3) x 15 % )

4 500 Kč

(5) Vyplacené pojistné plnění ( = (1) – (4) )

345 500 Kč

Vypočtenou daň odvede do státního rozpočtu vždy pojišťovna, takže je klientovi vyplaceno již zdaněné plnění.

·

Odkupné15- v případě výpovědi smlouvy před koncem pojistné doby je za daňový základ aplikována srážková sazba daně 15%16-. Základ daně se vypočte jako rozdíl výše odbytného (četně podílů na zisku) a zaplaceného pojistného (§ 36 odst. 2 písm. n). Odkupné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 (§ 8 odst. 7).

14

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 36 Zvláštní sazba daně, odst. 2 písm.n Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů § 58 Odkupné (1) Pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za 2 roky nebo jde-li o soukromé pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o soukromé pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Výplatou odkupného soukromé pojištění zaniká. Odkupné je splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. (2 Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, ani u jiného soukromého pojištění, z něhož se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu. 16 Srážková sazba daně činila k 31.12.2008 25 % , od 1.1.2009 činí 15 % (Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů § 36 Zvláštní sazba daně, odst. 2 písm.n ) 15

28

V Tabulce č. 5 je uveden příklad výpočtu srážkové daně u smlouvy s /bez příspěvku zaměstnavatele Tabulka č. 5 Bez příspěvku zaměstnavatele

S příspěvkem zaměstnavatele

(1) Odkupné

50 000 Kč

50 000 Kč

(2) Celkem zaplacené pojistné

70 000 Kč

70 000 Kč

(3) Pojistné zaplacené zaměstnavatelem po 1.1.2001

0 Kč

40 000 Kč

(4) Základ srážkové daně ( = (1) – (2) + (3) )

0 Kč

20 000 Kč

(5) Srážková daň ( = (4) * 15 % )

0 Kč

3 000 Kč

(6) Vyplacené odkupné ( = (1) – (5) )

50 000 Kč

47 000 Kč

V případě výpovědi smlouvy na níž bylo požito daňového zvýhodnění musí pojistník přiznat daňovému úřadu ty částky, o které byl základ daně snížen v příslušných letech. (O daňových aspektech v případě příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění se budu zabývat v následující kapitole). ·

Částečný odkup17 – výběr z kapitálové hodnoty běžně/jednorázově/mimořádně placeného pojistného. V novele zákona o daních z příjmu (zákon č. 438/2003 Sb.) označen jako „jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá se zánik pojistné smlouvy“.

S touto formou odkupu se lze setkat u produktů investičního životního pojištění, pojištění Generali Life a pojištění Lvíček Generali. Tento příjem je považován za příjem z kapitálového majetku (§8odst. 1 písm.f) a podle zákona je předmětem daně (§4 odst. 1 písm. l) Za základ pro zdanění tohoto příjmu se považuje příjem z částečného odkupu snížený o zaplacené pojistné, a to až do výše tohoto příjmu. Při opakovaném částečném odkupu v průběhu trvání smlouvy nelze již uplatnit (snížit příjem z částečného odkupu) o již dříve uplatněné zaplacené pojistné (§8 nyní odst. 7). Při částečném 17

Z kapitálové hodnoty pojištění tvořené běžným pojistným může pojistník o částečný odkup zažádat po uplynutí 2 let od počátku pojištění, bylo-li za toto období zaplaceno pojistné. U mimořádně a jednorázově hrazeného pojistného lze o odkup požádat kdykoliv. Podmínkou uskutečnění částečného odkupu je postačitelnost výše běžně placeného pojistného a zůstatku kapitálové hodnoty pojištění pro pokrytí rizikového pojistného a technických poplatků až do konce pojistné doby.

29

odkupu lze uplatnit také pojistné zaplacené zaměstnavatelem. Daňová sazba při posuzování výše daně se rovná 15 % (§36 odst. 2 písm. n). V Tabulce č. 6 je uveden příklad výpočtu daně při opakovaném částečném odkupu Tabulka č. 6 První částečný odkup (1) Zaplacené pojistné (2) Aktuální hodnota investice (3) Částečný odkup (4) Základ srážkové daně ( = (3) – (1, max. však část. odkup) ) (5) Srážková daň ( = (4) x 15 % )

50 000 Kč 55 000 Kč 20 000 Kč 0 Kč 0 Kč

Druhý částečný odkup (6) Neuplatněné pojistné ( = (1) – (3) ) (7) Aktuální hodnota investice (8) Částečný odkup (9) Základ srážkové daně ( = (8) - (6) ) (10) Srážková daň ( = (9) x 15 % )

30 000 Kč 45 000 Kč 35 000 Kč 5 000 Kč 750 Kč

4.2. Daňové zvýhodnění životního pojištění Životního pojištění lze využít ke snížení daňového základu18, a to u pojistných smluv soukromého životního pojištění, kdy lze od základu daně odečíst pojistné zaplacené ve zdaňovacím období při splnění několika podmínek: ·

Smlouva je uzavřena s fyzickou osobou, která je zároveň pojistníkem.

·

Sjednaná výplata pojistného plnění je po 60 měsících od uzavření smlouvy.

·

Sjednaná výplata je nejdříve v roce, kdy se klient dožije 60 let věku.

·

Počínaje zdaňovacím obdobím 2004 musí sjednaná pojistná částka činit alespoň: o

40 000 Kč - je-li pojistná doba 5-15 let

o 70 000 Kč - je-li pojistná doba delší než 15 let Tyto podmínky se nevtahují na investiční a universálního životní pojištění. Daňová úspora může ročně činit až 1 800 Kč, což je např. u smlouvy uzavřené na 25 let až 45 000 Kč. Úspora spočívá v možnosti odpočtu pojistného, zaplaceného na životní pojištění až do výše 12 000 Kč za zdaňovací období, od daňového základu. 18

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 15, odst. 6)

30

Generali Pojišťovna a.s. se při vykazování daňových potvrzení, které zasílá svým klientům automaticky vždy na počátku každého kalendářního roku, striktně řídí aktuálním zněním a záměrem zákona, přičemž při tomto vykazování vychází rovněž vstříc zájmům svých klientů. Uplatnění daňového odpočtu Počínaje rokem 2004 je rovněž nutné, aby bylo pojistné na takto výše definovanou smlouvu uhrazené v daném zdaňovacím období, nejpozději tedy do 31.12. Na pozdější platby nemůže pojišťovna potvrzení vystavit. Zákon rovněž specifikuje, podle jakého klíče lze jednotlivé typy plateb pojistného vykazovat: ·

běžné pojistné: pro účely daňového odpočtu lze vykazovat toto pojistné jako předepsané pojistné se splatností v daném zdaňovacím období; roční předpis pojistného se splatností k 1.12. se tedy vykazuje v celé výši a nikoli poměrnou částí;

·

jednorázové pojistné: pro účely daňového odpočtu je nutné toto pojistné rozpočítat s přesností na dny do jednotlivých let pojistné doby;

·

mimořádné pojistné: pro účely daňového odpočtu se vykazuje za zdaňovací období, ve kterém bylo zaplaceno.

Při vykazování nároku na daňové zvýhodnění musí pojistník finančnímu úřadu (popř. svému zaměstnavateli do 15.2.) předložit originál daňového potvrzení a kopii dokladu o existenci pojistné smlouvy (kopii pojistky). Za porušení podmínek daňového odpočtu považuje zákon o daních z příjmů výpověď či odkup pojistné smlouvy. V takovém případě musí pojistník v nejbližším následujícím daňovém přiznání navýšit svůj příjem také o částky, které si v letech předešlých daňově zvýhodnil. Za porušení podmínek se považuje rovněž zkrácení pojistné doby pod hranici 60 let či na dobu kratší 5 let či změna pojistníka na smlouvě. Naopak přerušení placení pojistného (redukce), převedení pojistné rezervy na jinou smlouvu (§ 15, odst. 6), která splňuje všechny požadované podmínky, či např. částečný odkup není považován za porušení zákonem stanovených podmínek a není tudíž nutné provádět zpětné dodanění.

31

Tabulka č. 7 ilustruje výpočet daňově uznatelného pojistného (v Kč) Tabulka č. 7 Daňové pásmo od 1.1.2009 daňové pásmo – 15 %

Měsíční pojistné 300 Kč

500 Kč

1 000 Kč

540 Kč

900 Kč

1 800 Kč

Hodnoty uvedené v tabulce jsou kalkulovány podle zákona o daních z příjmů platného pro rok 2009.

Daňové zvýhodnění - z pohledu zaměstnavatele Novela zákona o daních z příjmů zvýhodňuje rovněž i platby zaměstnavatele přispívajícího svým zaměstnancům na jejich životní pojištění. Podmínky daňového odpočtu se shodují s podmínkami stanovenými pro fyzickou osobu. Platba na životní pojištění, splňující všechny uvedené podmínky, je pro zaměstnavatele daňovým výdajem a to až do výše 24 000 Kč (v souhrnu za životní a penzijní připojištění) za zdaňovací období nebo jeho část 19 (§6 odst.9 písm. p). Dojde-li k odchodu zaměstnance od stávajícího zaměstnavatele, může být pojistná smlouva na životní pojištění zaměstnance upravena následujícími způsoby: ·

zaměstnanec zabezpečí úhradu pojistného namísto bývalého zaměstnavatele a smlouva platí dál (popř. je upravena dle vyhovujících podmínek zaměstnance);

·

dojde ke "zmrazení", resp. redukci pojistné smlouvy; naspořené prostředky pak budou zaměstnanci vyplaceny v souladu s aktuálním zhodnocením až v době dožití smlouvy, případně pozůstalým v případě smrti;

·

pojistná smlouva bude ukončena vyplacením odkupného; toto řešení však podléhá přísnému daňovému zatížení zaměstnance20 (§ 16 odst. 1) Zaměstnavatel nemůže pak svoje další příspěvky hrazené na tuto smlouvu zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Zároveň však zaměstnavateli nevzniká povinnost dodanit zpětně již uplatněné daňové odpočty (§ 8 odst. 7).

19 20

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 6 odst.9, písm. p). Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 16, odst.1)

32

Osvobození od příspěvku na sociální a zdravotní pojištění Zaměstnavatel neodvádí ze zaplaceného pojistného příspěvky na sociální ani zdravotní pojištění, a to bez jakéhokoli omezení do částky 24 000 Kč ročně. Tabulka č.8 představuje výhodu pro zaměstnavatele v případě příspěvku na životní pojištění oproti navýšení mzdy Tabulka č. 8 Hrubá měsíční mzda

20 000 Kč

Varianta

I.

II.

příspěvek (zvýšení hrubé mzdy / pojistné na životní pojištění)

1000 Kč

1000 Kč

úhrada zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění z příspěvku – 35 %

350 Kč

0 Kč

úhrada zaměstnavatele na sociální a zdravotní pojištění z celk. mzdy – 35 %

7 350 Kč

7 000 Kč

roční úspora nákladů zaměstnavatele

0 Kč

4 200 Kč

roční úspora nákladů zaměstnavatele při počtu 10 zaměstnanců

0 Kč

42 000 Kč

roční úspora nákladů zaměstnavatele při počtu 100 zaměstnanců

0 Kč

420 000 Kč

I. zaměstnavatel zvýší zaměstnanci stávající hrubou mzdu II. zaměstnavatel hradí zaměstnanci pojistné na soukromé životní pojištění nad rámec stávající hrubé mzdy

Daňové zvýhodnění - z pohledu zaměstnance Zaměstnavatelem zaplacené pojistné je pro zaměstnance osvobozeno od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně. Do této výše neodvádí zaměstnanec ani sociální ani zdravotní pojištění z příspěvku zaměstnavatele. A to ani v případě, pokud tento příspěvek přesáhne částku 12 000 Kč ročně. Zaměstnavatelem zaplacené pojistné je u fyzických osob (zaměstnanců) osvobozeno od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně (§ 6, odst. 9, písm. p). Zaměstnanec neodvádí sociální ani zdravotní pojištění z příspěvku zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnavatele nad 24 000 je pro zaměstnavatele daňovým nákladem (§ 24 odst. 2 písm. j bod 5 ZDP) a podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění a dani z příjmů. Všechny ostatní podmínky jsou shodné s obecnými podmínkami daňového odpočtu.

33

Tabulka č. 9 představuje výhodu pro zaměstnance v případě příspěvku na životní pojištění oproti navýšení mzdy Tabulka č. 9 Hrubá měsíční mzda

20 000 Kč (sazba daně 15 %)

Varianta

I.

příspěvek (zvýšení hrubé mzdy / pojistné na životní pojištění)

II. 1 000 Kč

1 000 Kč

úhrada zaměstnance na sociální a zdravotní pojištění z příspěvku

125 Kč

0 Kč

daň z příjmů odvedená zaměstnancem z příspěvku

210 Kč

0 Kč

čistý přínos zaměstnance z příspěvku

665 Kč

1 000 Kč

I. zaměstnavatel zvýší zaměstnanci stávající hrubou mzdu II. zaměstnavatel hradí zaměstnanci pojistné na soukromé životní pojištění nad rámec stávající hrubé mzdy Hodnoty uvedené v tabulce jsou kalkulovány podle zákona o daních z příjmů platného pro rok 2009.

Pokud poplatník nezdanitelnou částku uplatní, aniž by byly splněny stanovené podmínky (nebo dojde-li k jejich porušení dodatečně), má poplatník povinnost podat za zdaňovací období, v němž k takové skutečnosti došlo, daňové přiznání. V něm zdaní podle § 10 zákona o daních z příjmů částku, o kterou si dříve z titulu plateb pojistného svůj základ daně snížil. Pokud pojistník může čerpat kapitalizovanou sumu úložek (například částečný odkup u investičního životního pojištění) nad rámec pojistného dříve, než vznikne nárok na pojistné plnění, nejde o výplatu pojistného plnění a neruší se jím pojistná smlouva ani se nemění její parametry. Částečný odkup je v novele zákona o daních z příjmů (zákon č. 438/2003 Sb.) označen jako „jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy“. Tento příjem je považován za příjem z kapitálového majetku (§8 odst. 1 písm. f) a podle zákona je předmětem daně (§4 odst. 1 písm. l). Za základ pro zdanění tohoto příjmu se považuje příjem z částečného odkupu snížený o zaplacené pojistné, a to až do výše tohoto příjmu. Při opakovaném částečném odkupu v průběhu trvání smlouvy nelze již uplatnit (snížit příjem z částečného odkupu o) již dříve uplatněné zaplacené pojistné (§8 odst. 7). Při částečném odkupu lze uplatnit také pojistné zaplacené zaměstnavatelem. Daňová sazba při posuzování výše daně se rovná 15 % (§36 odst. 2 písm. n)..

34

Od čerpání vkladů je nutné odlišovat zrušení pojistného vztahu. Pojišťovna při tomto zrušení vyplácí sumu prostředků na účtu pojistníka za dobu existence pojištění sníženou o vzniklé náklady, smluvní sankce apod. Vypoví-li zaměstnanec pojistnou smlouvu před 60. rokem věku, podléhá výplata odbytného přísnému daňovému zatížení zaměstnance, nikoliv však zaměstnavatele. Tabulka č. 10 popisuje které produkty pojišťovny Generali jsou daňové uznatelné dle zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb Tabulka č. 10 Označení tarifu dle pojišťovny ZV3 ZV3Y ZV3J ZV3A ZV3AY ZV71 ZV71Y ZV71J ZV85A, B Z95 Z95A Z65 Z65 Z65J Z65J ZB ZM5 ZM5C ZM5R

21 22

Popis produktu

Daňově uznatelné

Kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití za běžné pojistné Kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití včetně zproštění od placení pojistného Kapitálové životní pojištění pro případ smrti nebo dožití za jednorázové pojistné Kapitálové životní pojištění s pevnou lhůtou výplaty Kapitálové životní pojištění s pevnou lhůtou výplaty včetně zproštění od placení pojistného Kapitálové životní pojištění pro případ dožití za běžné pojistné Kapitálové životní pojištění pro případ dožití za běžné pojistné včetně zproštění od placení pojistného Kapitálové životní pojištění pro případ dožití za jednorázové pojistné Kapitálové životní pojištění s částečnými výplatami Kapitálové životní pojištění s garantovaným zhodnocením – Generali Life Kapitálové životní pojištění pro děti s garantovaným zhodnocením – Lvíček Investiční životní pojištění za běžné pojistné Clever invest Investiční životní pojištění za běžné pojistné Clever invest JUNIOR (pro děti) Investiční životní pojištění za jednorázové pojistné Clever Invest Investiční životní pojištění za jednorázové pojistné Clever Invest JUNIOR (pro děti) Rodinné pojištění s bonusem Rizikové životní pojištění s konstantní pojistnou částkou za běžné pojistné Rizikové životní pojištění s klesající pojistnou částkou za běžné pojistné Rizikové životní pojištění s klesající pojistnou částkou za jednorázové pojistné

PČ = pojistná částka pokud klient nevyužije částečných výplat pojistné částky pro případ dožití

35

ano ano

Povinnost dodržet min. PČ21 pro případ dožití ano ano

ano

ano

ano ano

ano ano

ano ano

ano ano

ano Ano22) ano ne ano ne

ano Ano Ne Ne Ne ---

ano ne

Ne ---

Ne Ne Ne Ne

---------

5. Daňové aspekty penzijního připojištění 5.1. Danění vyplácených dávek ·

Daň za účastníka z penzijního připojištění odvádí fond, a to až při výplatě dávky, účastník obdrží již zdaněnou částku

·

Částky, které se podle zákona o penzijním připojištění stávají předmětem dědictví, jsou osvobozeny od daně dědické a darovací. Pro stanovení sazby je rozhodující datum výplaty, nikoliv datum ukončení nebo počátku smlouvy.

·

Pokud jde o daň placenou účastníkem při výplatě dávek, je od 1.1.2001 rozděleno danění podle vyplácené dávky takto: §

Penze – daní se výnosy, sazbou 15%23 (§ 36 odst. 2n)

§

Jednorázové vyrovnání – daní se výnosy a příspěvky zaměstnavatele zaplacené po 1.1.2001 sazbou 15% (§ 36 odst. 2n)

§

Odbytné – daní se výnosy a příspěvky zaměstnavatele sazbou 15% (§ 36 odst. 2s)

Daňová úleva na straně účastníka Vlastní příspěvek účastníka penzijního připojištění – odečitatelná položka od základu daně24 (§ 15, odst. 5). Účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem mají možnost snížit si ·

každý rok daňový základ až o 12 000,- Kč

·

částka, kterou si budou moci odečíst od daňového základu, se rovná úhrnu zaplacených příspěvků za daný rok sníženému o 6 000 Kč, avšak maximálně o 12 000 Kč.

To znamená, že nejvyšší daňové úlevy dosáhne účastník při průměrné měsíční úložce ve výši 1 500 Kč. Při nižší celkové roční částce poukázané na penzijní připojištění je daňové zvýhodnění nižší.

23

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 36 Zvláštní sazba daně, odst. 2n) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 15, odst. 5)

24

36

Daňový odpočet může uplatnit každý účastník bez ohledu na dobu trvání smlouvy v daném roce. Nárok na snížení daňového základu má tedy například i účastník, který má sjednanou smlouvu o penzijním připojištění s počátkem platnosti v listopadu nebo prosinci; výše jeho měsíčního příspěvku v daném roce pak bude 9000,- Kč u smluv sjednaných v listopadu nebo 18 000,- Kč u smluv sjednaných až v prosinci. V případě, že si chce daňový základ snížit účastník, jehož měsíční příspěvek činí 100,- Kč a smlouva je v platnosti od ledna, může v prosinci téhož roku písemně zažádat o změnu výše měsíčního příspěvku na 16 900,- Kč, čímž ”doplatí” potřebnou částku pro maximální daňový odpočet pro daný rok. Podle zákona o penzijním připojištění může penzijní fond vystavit potvrzení pro účely daňového přiznání pouze na základě řádně zaplacených a zaúčtovaných příspěvků, jejichž výše je v souladu se smlouvou o penzijním připojištění. Proto je nutné, aby účastník penzijnímu fondu včas doručil písemnou žádost o změnu smlouvy. Nestačí pouze jednorázově vložit potřebnou částku bez změny smlouvy. Zvýšené příspěvky pro účely daňového odpočtu musí být na účet penzijního fondu připsány do 31.12. Na daňový odpočet mají nárok také účastníci, kteří si příspěvky na penzijní připojištění předplatili formou jednorázových vkladů na delší časové období již v letech předešlých, ale pouze za předpokladu, že zaúčtované měsíční příspěvky jsou v souladu s uzavřenou smlouvou. Daňová úleva na straně zaměstnavatele ·

příspěvek zaměstnavatele na účet zaměstnance lze zahrnout do nákladů zaměstnavatele až do 24 000 Kč za zdaňovací období (§ 6, odst. 9, písm. p), z příspěvků zaměstnavatel neplatí pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení zaměstnance

·

příspěvky zaměstnavatele nad 24 000 Kč je pro zaměstnavatele daňovým nákladem (§ 24 odst. 2 písm. j bod 5), ale podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění a dani z příjmů

37

Zákon o daních z příjmů (§ 24, odst. 2, písm. j, bod 5 zákona 586/1992 Sb.) umožňuje zaměstnavatelům zahrnout do daňově uznatelných nákladů i příspěvek na penzijní připojištění zaměstnance v plné výši. Příspěvek zaměstnavatele je také v plné výši osvobozen od platby sociálního a zdravotního pojištění, za předpokladu, že zaměstnavatel stanoví v kolektivní smlouvě, ve vnitřním předpise nebo v pracovní smlouvě nárok zaměstnance na tento příspěvek. Tabulka č. 11 znázorňuje rozdíl mezi příspěvkem na penzijní připojištění a přímým zvýšením mzdy. Příspěvek je ilustrativně stanoven na 3 % z hrubé mzdy 20 000 Kč. Tabulka č. 11 Náklady zaměstnavatele

Přímé zvýšení mzdy zaměstnance

Zvýšení mzdy formou příspěvku na penzijní připojištění

Hrubá mzda Příspěvek zaměstnavatele Sociální a zdravotní pojištění Celkové výdaje zaměstnavatele

20 600 Kč 0 Kč 7 210 Kč 27 810 Kč

20 000 Kč 600 Kč 7 000 Kč 27 600 Kč

Rozdíl

210 Kč

V tabulce č. 12 je vyjádřena roční úspora za 1 zaměstnance při příspěvku 2 -5 % z hrubé mzdy. Tabulka č. 12 Roční úspora za 1 zaměstnance při příspěvku 2 - 5 % z hrubé mzdy Hrubá mzda 13 000 Kč 15 000 Kč 20 000 Kč 25 000 Kč 30 000 Kč

2% 1 092 Kč 1 260 Kč 1 680 Kč 2 100 Kč 2 520 Kč

3% 1 644 Kč 1 896 Kč 2 520 Kč 3 156 Kč 3 780 Kč

5% 2 736 Kč 3 156 Kč 4 200 Kč 5 256 Kč 6 300 Kč

Kombinace daňových úlev z životního pojištění a penzijního připojištění Nově od roku 2008 lze sčítat daňové úlevy z penzijního připojištění a ze životního pojištění, max. limit pro daňovou znatelnost obou příspěvků sčítá do celkové roční částky 24 000 Kč a je pouze věcí zaměstnavatele, jakým poměrem tuto roční částku rozdělí mezi příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění.

38

Tabulka č.13 zobrazuje porovnání daňových úspor pro zaměstnavatele při příspěvku na životní pojištění a penzijní připojištění oproti navýšení mzdy Tabulka č. 13

39

6. Sociální aspekty životního pojištění 6.1.Důvody uzavírání životního pojištění Cílem životního pojištění je finančně zajistit osoby blízké (manželku, děti) v případě smrti pojištěné osoby. Krytí pojištěné osoby lze rozšířit životním doplňkovým pojištěním na plný invalidní důchod, závažná onemocnění, plnění v případě pracovní neschopnosti, hospitalizace, v případě úrazu. Životní pojištění je určeno nejen pro osoby, které potřebují pokrýt riziko vlastní smrti ať již proto, že živí rodinu, nebo že splácí úvěr. V českých podmínkách je životní pojištění stále oblíbenější pro své nesporné přednosti, spočívající zejména v zajímavém zhodnocení úspor a v úsporách na dani z příjmů fyzických osob. Nejen v případě smrti pojištěného, ale i za podmínky dožití v pojistné smlouvě sjednaného věku, vyplatí pojišťovna sjednané plnění. Studie Vysoké školy Ekonomické25 Neutrální postoj k životnímu pojištění Závažné zjištění přináší studie VŠE Praha, která ukázala, že lidé podceňují riziko předčasného úmrtí nebo vážného úrazu. Právě proto mají komerční pojišťovny ve svém nabídkovém portfoliu produkty životního pojištění, jejichž primárním cílem je zmírnit důsledky nepříjemných situací a finančně zajistit osoby blízké v případě nenadálých a neočekávaných událostí. Navíc míra zadluženosti mladých lidí neustále roste, a právě životní pojištění ochrání proti situacím, které by jim mohly zabránit dostát jejich závazkům. Lidé preferují výnos před krytím rizik Ze studie vyplývá že zejména mladí lidé ve věkové kategorii mezi 20 až 29 lety berou uvedená rizika na lehkou váhu, kdy jen zhruba třetina z nich má uzavřený některý druh životního pojištění. Za poklesem prodeje produktů životního pojištění však nestojí pouze podceňování rizik, ale přispívá k tomu i jednostranná orientace lidí především na výnos finančních produktů. Graf č. 1 přestavuje tempo růstu životního pojištění v posledních 10 letech.

25

http://www.sfinance.cz/zpravy/finance/99321-mladi-lide-podcenuji-zivotni-rizika/

40

Graf č. 1

Zdroj: CAP

Řada lidí proto dává před životním pojištění přednost některému z konkurenčních produktů, jako je stavební spoření nebo penzijní připojištění. Není se co divit. Státní podpora a příspěvky jsou dostatečnou motivací. Větší oblibě penzijního připojištění navíc nahrávají zaměstnavatelé, kteří v rámci zaměstnaneckých výhod tento produkt volí dvakrát častěji než životní pojištění. Co výzkum ukázal? ·

17 % respondentů bez rozdílu věku uvedlo, že se necítí být vystaveno žádným rizikům a ostatní se ztráty vlastního života obávali méně než například vykradení bytu nebo ztráty zaměstnání

·

více jak dvě třetiny (68%) dotázaných uvedlo, že by v případě zavedení státních příspěvků nebo zvýšení daňových úlev uvažovali o uzavření životního pojištění nebo zvýšení plateb pojistného (zajímavé je, že případná státní podpora by více motivovala spíše bohatší než sociálně slabší vrstvy české společnosti)

·

pětina respondentů neznala rozdíl mezi životním pojištěním a penzijním připojištěním

·

45 % dotazovaných považovalo penzijní připojištění za vhodné ke krytí rizika úrazu

·

penzijní připojištění má sjednáno o 6 % více dotázaných než životní pojištění

·

bezkonkurenčně nejoblíbenějším produktem je stavební spoření, které mělo uzavřeno 73% respondentů

Některé z výše uvedených výsledků studie poukazují na ne zcela dostatečnou informovanost české veřejnosti a jejich mylné představy o efektech jednotlivých finančních produktů. 41

6.2. Vývoj trhu Předběžné výsledky ČAP26 za loňský rok 2008 svědčí o stabilitě pojistného trhu. Po nadprůměrně úspěšném období v roce 2007 vykazuje celkové předepsané pojistné nárůst téměř 5 %. Finanční ani hospodářská krize se tak do pojišťovnictví v roce 2008 zásadně nepromítla. ·

Tempo růstu životního (+4,5 %) a neživotního pojištění (+5,2 %) se v roce 2008 téměř vyrovnalo: rozdíl tak činí pouhých 0,7 %.

·

Běžně placené životní pojištění významně vzrostlo jak v rámci celkového předepsaného pojistného (+7,9 %), tak i v oblasti obchodní produkce, tj. v objemu smluv (v Kč) uzavřených v roce 2008 (+ 13,3 %).

Meziroční index 2008/2007 zaznamenal 4,9% růst proti více než 8% dynamice z roku předešlého. V kategorii celkového předepsaného pojistného vykazuje neživotní pojištění větší nárůst (+5,2 %) než tradičně vedoucí segment životního pojištění (+ 4,5 %). Dynamika neživotního pojištění se vrací na úroveň tempa růstu roku 2005, zejména díky rostoucímu objemu předepsaného pojistného u podnikatelských pojištění. Graf č. 2 ukazuje vývoj objemu předepsaného pojistného v ČŘ za posledních 16 let Graf č. 2

Zdroj: ČAP 26

www.cap.cz

42

Běžné pojistné vede nad jednorázovým Vyšší dynamiku růstu zaznamenalo v životním pojištění v loňském roce opět běžně placené pojistné, které dosáhlo úrovně 39 miliard korun a zaznamenali růst (+ 6,7 %). Naopak jednorázově placené pojistné za dvanáct měsíců loňského roku pokleslo o 2,9 %. U neživotního pojištění byl v roce 2008 docílen meziroční růst o 5,2 % na 80,2 mld. Kč. Tabulka č. 14 uvádí porovnání životního a neživotního pojištění dle předběžných údajů ČAP v předepsaném pojistném a objemu smluv v roce 2007 a 2008. Tabulka č. 14 1.12.2007

1.12.2008

Index 08/07

Předepsané pojistné celkem (tis. Kč)

130 195 035

136 574 348

104,9

Životní pojištění

53 863 324

56 285 494

104,5

běžně placené

36 866 660

39 779 261

107,9

jednorázově placené

16 996 664

16 506 233

97,1

Neživotní pojištění

76 331 711

80 288 854

105,2

Počet smluv (ks)

23 828 266

24 791 764

104

Ukazatel

Životní pojištění

8 268 794

8 657 745

104,7

Neživotní pojištění

15 559 472

16 134 019

103,7

Zdroj: ČAP

43

Tabulka č. 15 znázorňuje předepsané pojistné životního a neživotního pojištění členů ČAP za rok 2008 (v tis. Kč)27 Tabulka č. 15 AEGON Pojišťovna, a.s.

Pojišťovna

Celkem 328 058

Neživotní x

Životní 328 058

Allianz pojišťovna, a.s. Aviva životní pojišťovna, a.s. AXA životní pojišťovna, a.s.

9 861 988 883 627 1 533 459

7 188 103 x 60 501

2 673 885 883 627 1 472 958

Česká kancelář pojistitelů Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.

941 5 425 080

941 4 025 448

x 1 399 632

Česká pojišťovna a.s Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB. D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s

40 386 385 295 660 9 485 129 265 426

26 329 275 295 660 4 063 326 265 426

14 057 110 x 5 421 803 x

Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP)

268 359 904 555

268 359 904 555

x x

Generali Pojišťovna a.s. Hasičská vzájemná pojišťovna a.s. HDI Hanover Versicherung AG, OS ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro ČR

8 579 613 400 310 278 891 7 902 754

5 979 282 387 302 278 891 x

2 600 331 13 008 x 7 902 754

Komerční pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s.

2 030 264 30 730 010

321 751 23 317 946

1 708 513 7 412 064

Maxima pojišťovna, a.s. POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s. Pojišťovna VZP, a.s. PRVNÍ AMERICKO - ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. - AMCICO AIG Life Slavia pojišťovna, a.s.

192 072 1 512 549 6 680 097 363 120

191 104 1 277 707 86 934 363 120

968 234 842 6 593 163 x

2 168 034 190 382

290 079 190 382

1 877 955 x

Triglav pojišťovna a.s. UNIQA pojišťovna, a.s.

692 508 4 378 188

692 508 3 198 136

x 1 180 052

VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Wüstenrot pojišťovna, pobočka pro Českou republiku Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.

372 896 209 050 254 943

103 880 208 238 x

269 016 812 254 943

CELKEM PŘEDEPSANÉ POJISTNÉ

136 574 348

80 288 854

56 285 494

Zdroj: ČAP

27

Předběžné výsledky členů ČAP, 19.2.2009, zdroj www.cap.cz

44

Životní pojištění v Evropě a v ČR28 V roce 2004 se podle nejnovějších údajů Evropské asociace pojišťoven (CEA) vybralo v 31 členských zemích CEA (25 zemí Evropské unie plus Švýcarsko, Norsko, Island, Turecko, Chorvatsko a Rumunsko) na pojistném přes 915 mld. EUR, z čehož 551 mld. EUR (60 %) tvořilo životní pojištění. Vyšší než 50% podíl životního pojištění přitom vykazuje polovina evropských zemí a dvě třetiny všech vyspělých států. Přes zřetelné zlepšení v posledních letech tak Česká republika zatím za vyspělými státy Evropy pokulhává. V západní Evropě se navíc v prvních letech třetího tisíciletí životnímu pojištění nedařilo tolik jako v předchozí dekádě a jeho podíl od roku 2000, kdy dosáhl maxima 65,1 %, poněkud klesal zejména v důsledku vývoje na švýcarském, britském, francouzském a nizozemském trhu. Naproti tomu menší trhy a především pak některé nové státy Evropské unie dokázaly v letech 2003 a 2004 vykázat reálný dvouciferný přírůstek - Slovinsko přes 36 %, Estonsko 30 %, Lotyšsko a Malta přes 20 %, zatímco v případě ČR to byly jen 7,3 %. Řada nových členských zemí unie (Estonsko, Malta, Slovensko, Slovinsko a Polsko) navíc poráží Českou republiku v reálném tempu růstu trhu životního pojištění i v delším horizontu let 1995 až 2004. Přesto se však český trh životního pojištění v tomto období zařadil mezi nejrychleji rostoucí v Evropě Český trh životního pojištění se dosud rozvíjel způsobem typickým pro postupně bohatnoucí země. Prakticky to znamená, že objem předepsaného pojistného v životním pojištění nejprve pokulhává za pojištěním neživotním, v určité fázi vyspělosti trhu však tempa růstu životního pojištění dohánějí, co předtím zameškaly. Životní pojištění zpočátku zpravidla roste pomaleji proto, že za nejlepší "pojistku" lidé považují dostatečnou kumulaci majetku. K tomu se přidávalo vědomí, že zdravotnictví je u nás "zadarmo" a zdravotní péče jaksi "nároková". Nicméně základními stimuly pro trh životního pojištění jsou rostoucí disponibilní příjmy obyvatelstva, možnost kombinovat pojištění se zhodnocením úspor (investiční nebo kapitálové životní pojištění) a v neposlední řadě daňové zvýhodnění. Všechny tyto faktory v posledních 28

Zdroj http://fpweb.ihned.cz/2-19402350-Q00000_d1-39

45

letech podpořily trh životního pojištění v ČR. Uvedené skutečnosti lze dokumentovat také na makroekonomických datech. V České republice se po roce 1999 stabilně zvyšoval hrubý domácí produkt tempem vyšším než v Evropské unii, která počátkem tohoto století procházela hospodářskou stagnací. Vyšší disponibilní příjmy obyvatelstva umožnily rychlejší růst předepsaného pojistného a vzrostla také penetrace trhu, měřená podílem pojistného na životní pojištění na HDP. V roce 2004 v ČR tento podíl dosahoval 1,8 %, což řadilo naši zemi na 19. místo v Evropě, když celoevropský průměr činí 5 % (pro srovnání v Severní Americe 4,1 %, v Japonsku 8,3 %). V roce 1998 přitom Česká republika vykazovala penetraci jen 0,8 %, zatímco tehdejší evropská patnáctka 4,4 % a průměr za dnešních 25 členských států Evropské unie činil 4,2 %.

46

7. Sociální aspekty penzijního připojištění 7.1. Důvody uzavírání penzijního připojištění Vhledem k tomu jak stoupá procento osob v neproduktivním věku, klesá porodnost a počet osob v produktivním věku je jednou z možností jak si udržet i v důchodovém věku svůj životní standart uzavření penzijního připojištění. Smyslem penzijního připojištění je dát každému občanu možnost zabezpečit si s velkým předstihem pro seniorské období života takovou výši doplňkových příjmů, jakou si sám určí. Penzijní připojištění není určeno jenom lidem, kteří již přemýšlejí o důchodu, ale i mladým lidem, kteří chtějí výhodně a dlouhodobě ukládat peníze. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je jedna z forem podpory státu rozvoji systému důchodového pojištění. Pro občany představuje v současné době jednu z nejvýhodnějších variant uložení finančních prostředků. ·

Stát totiž ke každé řádně zaplacené platbě (příspěvku účastníka) poskytuje měsíční příspěvek podle výše příspěvku účastníka.

·

Dále stát podporuje penzijní připojištění daňovým zvýhodněním.

·

Penzijní fond tyto příspěvky zhodnocuje výnosem ze svého hospodaření.

7.2. Demografický vývoj v ČR Stárnutí populace je nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy. Tento demografický vývoj bude v dalších letech pokračovat. Přispěje k němu zestárnutí populačně silných poválečných ročníků a v dalším období zejména prodlužující se pravděpodobná doba dožití. Podle střední varianty projekce demografického vývoje zpracované Českým statistickým úřadem by měli lidé starší 65 let v roce 2030 tvořit 22,8 % populace, v roce 2050 pak 31,3 %, což představuje přibližně 3 miliony osob. V roce 2005 tvořily osoby starší 65 let 14,2% obyvatel České republiky. Relativně nejrychleji se přitom bude zvyšovat počet osob nejstarších. Demografické prognózy předpovídají pomalý růst

47

plodnosti, která v České republice v současnosti patří k nejnižším na světě. V roce 2004, kdy byla úhrnná plodnost nejvyšší od roku 1995, činila 1,23. Za úroveň plodnosti nezbytnou k přirozené obnově populace se přitom považuje plodnost 2,1. Mezi demografickými ukazateli však existují významné regionální a místní rozdíly odrážející různé faktory.29 Bude více důchodců než pracujících? 30 To jsou vize, které stále nutí přemýšlet nejen odborníky, ale i nás občany, o změně důchodového systému. Podle informací České správy sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ) se sice během posledních pěti let zvýšil počet důchodců, ale s tímto růstem se také zvyšoval počet poplatníků. Je důležité také vědět, kolik poplatníků přispívá v současné době na jednoho důchodce (k tomuto tématu se vrátíme v další kapitole) . O reformě důchodového systému se hovoří již řadu let. V současné době tvoří český důchodový systém v podstatě dva pilíře. ·

Prvním je základní povinný dávkově definovaný pilíř, který je průběžně financovaný. Z prvního pilíře jsou poskytovány důchody starobní, invalidní a pozůstalostní.

·

Druhý je doplňkový dobrovolný, příspěvkově definovaný, kapitálově financovaný pilíř penzijního připojištění se státním příspěvkem. Součástí druhého pilíře je také soukromé životní pojištění.

Pokud se vrátíme k prvnímu pilíři - sociální systém České republiky je založen na principu solidarity, kdy zdraví lidé platbami pojistného pomáhají dlouhodobě nemocným a mladí zase starým. Většinu důchodů vyplácených v České republice spravuje ČSSZ. Zajímavá jsou také informace o vývoji důchodů v posledních letech. Dle údajů České správy sociálního zabezpečení, počet starobních důchodců dosáhl k 31.8.2008 2,7 milionu, přičemž poplatníků bylo něco málo přes 5 milionů. Jeden pracující člověk tak momentálně živil 1,83 důchodce. To naznačuje, že průběžný systém je do budoucna neudržitelný.

29

http://www.mpsv.cz/cs/2856

30

http://www.financninoviny.cz/os-finance/pojisteni/

48

Zvláště pokud vezmeme v úvahu předpokládané stárnutí populace. Tyto skutečnosti si aspoň část veřejnosti, zdá se, uvědomuje. V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (dále jen CVVM) z loňského roku zařadilo 47 procent dotázaných důchodovou reformu mezi tři nejdůležitější úkoly budoucí vlády a 26 procent ji označilo za nejdůležitější úkol vůbec. Zvláště velkou podporu vyjadřovaly změnám v penzích osoby nad 45 let. Zajímat by se však měly i osoby mladší, protože to budou zejména dnešní třicátníci, kterých se krize průběžného systému osobně dotkne. Zajímavá je také informace o vývoji důchodů v posledních letech. Zatímco v roce 1993 činila podle ČSSZ průměrná výše vypláceného starobního důchodu 2 734 korun, o třináct let později to bylo již 8 173 korun, přičemž nejvíce lidí pobíralo starobní důchod ve výši mezi 7 až 9 tisíci korun. Pro zajímavost nejvyšší důchod, který ČSSZ vyplácela byl v pásmu 54-55 tisíc korun měsíčně a pobírala ho jedna osoba. Vývoj starobního důchodu od roku 1993 k 31.12 daného roku je zachycen v tabulce č. 16, v tabulce č. 17 pak srovnání starobního důchodu s hrubou a čistou mzdou v jednotlivých letech. Tabulka č. 16 1993 Průměrná měsíční výše důchodu

Kč

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2734 3059 3578 4213 4840 5367 5724 5962 6352 6830 7071 7256 7728 8 173

Nárůst meziroční %

13,3

11,9

Nárůst od roku 1992

13,3

26,8 48,3 74,6 100,6 122,4 137,2 147,1 163,2 183,1

%

2003

17 17,7

14,9

10,9

6,7

4,2

6,5

7,5

3,5

2,6

6,5

5,8

193 200,7 220,3 238,7

Zdroj: MPSV, ČSÚ

Tabulka č. 17 1993 1994 1995 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Průměrná hrubá měsíční mzda

Kč

5904 7004 8307 9825 10802 11801 12797 13614 14793 15866 16917 18041 18985 20211

Průměrná měsíční výše důchodu

Kč

2734 3059 3578 4213

4840

5367

Kč

4682 5484 6446 7654

8436

9228 10033 10660 11583 12432 13212 14036 14366 15628

%

46,3

43,7

43,1

42,9

44,8

45,5

44,7

43,8

42,9

43

41,8

40,2

40,7

40,4

%

58,4

55,8

55,5

55

57,4

58,2

57,1

55,9

54,8

54,9

53,5

51,7

53,8

52,3

Průměrná čistá měsíční mzda Důchod / hrubá mzda Důchod / čistá mzda

Zdroj: MPSV, ČSÚ

49

5724

5962

6352

6830

7071

7256

7728

8 173

Přibývá nejen důchodců, ale i poplatníků Podle demografického vývoje lze předpokládat, že počet důchodců se bude nadále zvyšovat. Vývoj posledních deseti let to potvrzuje. Zajímavé ovšem je, že proti předpokladům se nesnižuje ani počet poplatníků. Graf č. 3 ukazuje vývoj počtu poplatníků a starobních důchodců k 31.12. daného roku Graf č. 3

Zdroj: MPSV

Od prosince 2001 do prosince 2007 přibylo celkem 323 884 poplatníků pojistného, což je nárůst o 6,9%. Počet poplatníků pojistného roste rychleji než počet starobních důchodců, jejichž nárůst za stejné období činí necelých 4,5%.

Vývoj počtu poplatníků na 1 důchodce Toto číslo se podle informací ČSSZ od roku 2001 zvýšilo. Zatímco před šesti lety připadalo na jednoho starobního důchodce 2,36 poplatníků pojistného na sociální zabezpečení, v prosinci 2006 to bylo již 2,43 poplatníků, kteří přispívali na jednoho starobního důchodce. Vezmeme-li všechny důchodce, tedy nejen starobní, ale též pobírající pozůstalostní a invalidní důchody, je situace

50

poněkud horší, neboť v tomto případě na jednoho důchodce přispívá 1,85 poplatníků pojistného, ale i zde došlo od roku 2001 ke zvýšení. Vývoj posledních šesti let ukazuje zatím relativně vyrovnaný vývoj. S rostoucím počtem lidí, jimž jsou vypláceny důchody, roste i počet lidí – poplatníků, kteří platí sociální pojištění. A také rozdíl příjmů a výdajů na důchodové pojištění skončil v minulém roce přebytkem V souvislosti se sledováním demografického vývoje je třeba si také uvědomit jakým jak se v ČR vyvíjí přirozený přírůstek občanů, jak se prodlužuje věk občanů. Tento trend uvádí tabulka č. 18. Tabulka č. 18 1995 Počet obyvatel (střední stav obyvatel) Naděje dožití při narození (v letech)

muži

1996

10 330 759 10 315 353 70,0 70,4

ženy

1997

1998

10 303 642 70,5

1999

2000

10 294 943 10 282 784 10 272 503 71,1 71,4 71,7

2001 10 224 192 72,1

2002

2003

2004

2005

10 200 774 10 201 651 10 206 923 72,1 72 72,6

10 234 092 72,9

76,9

77,3

77,5

78,1

78,1

78,4

78,4

78,5

78,5

79,0

79,1

Zemřelí (na 1000 obyv.)

11,4

10,9

10,9

10,6

10,7

10,6

10,5

10,6

10,9

10,5

10,5

Přirozený přírůstek (na 1000 obyv.)

-2,1

-2,2

-2,1

-1,8

-2,0

-1,8

-1,7

-1,5

-1,7

-0,9

-0,6

Celkový přírůstek

-1,1

-1,2

-1

-0,9

-1,1

-1,1

-2,5

-0,3

0,8

0,9

3,0

1,278

1,185

1,173

1,157

1,133

1,144

1,146

1,171

1,179

1,226

1,282

Úhrnná plodnost (počet živě narozených dětí, připadajících na 1 ženu ve věku 15-49 let)

Zdroj: ČSÚ

Vývoj druhého pilíře -

31

doplňkového, představovaného penzijním připojištěním se státním

příspěvkem Připojištění na důchod má v Česku již každý třetí občan. Ministerstvo financí eviduje k datu 31.12.2008 celkem 4,2 mil. neukončených penzijních připojištění, což představuje nárůst proti konci roku 2007 o 6,9 %. Penzijní připojištění tak stále drží svůj růstový trend, byť mírnější než v předchozích letech, kdy se meziroční nárůsty pohybovaly kolem 10 %. V roce 2008 bylo uzavřeno 590 tis. nových penzijních připojištění, což odpovídá úrovni roku 2007. Příspěvky účastníků (bez příspěvků zaměstnavatelů) v roce 2008 dosáhly od počátku roku objemu 21,9 mld. Kč, což je o 8,3 % více než v roce 2007. Z toho jen ve 4. čtvrtletí zaplatili účastníci příspěvky v objemu 6,1 mld. Kč a poprvé tak byla překonána hranice šesti miliard.

31

http://finweb.ihned.cz/c4-10043030-20566650-P03900_d-penzijni-pripojisteni-ziskava-na-oblib

51

Vývoj účastnických příspěvků v roce 2008 svědčí o mírné ztrátě dynamiky proti předchozím letům, což koresponduje s vývojem počtu penzijních připojištění. Penzijní připojištění s příspěvkem zaměstnavatele V roce 2008 vzrostl také počet penzijních připojištění, u kterých jsou ministerstvem evidovány příspěvky (alespoň jeden od počátku připojištění), které zaměstnavatel platí za své zaměstnance penzijnímu fondu. K 31.12.2008 jejich počet dosáhl výše 1,2 mil., což představuje nárůst proti roku 2007 o 8,2 %. Podíl těchto připojištění činí téměř 30 % na celkovém počtu připojištění. Na příspěvek placený zaměstnavatelem se státní příspěvek neposkytuje.

Tabulka č. 19 přestavuje Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice k 31.12.2008 Tabulka č. 19

Penzijní připojištění 1) Nová penzijní připojištění Penzijní připojištění s vedenými příspěvky zaměstnavatele 2) Státní příspěvky poukázané za příslušný rok Příspěvky účastníků 3) Průměrný měsíční státní příspěvek Průměrný měsíční příspěvek účastníka

Počet

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2 372 117

2 534 436

2 621 881

2 739 556

2 963 730

3 279 727

3 593 645

3 936 357

4 207 236

6,8

3,5

4,5

8,2

10,7

9,6

9,5

6,9

595 396

407 797

347 428

372 060

435 705

544 289

558 629

586 310

590 490

-31,5

-14,8

7,1

17,1

24,9

2,6

5

0,7

416 421

567 745

650 209

727 992

801 627

927 930

1 028 850

1 129 618

1 222 639

36,3

14,5

12

10,1

15,8

10,9

9,8

8,2

2,658

2,77

2,93

3,222

3,683

4,162

4,651

5,088

7,6

4,2

5,8

10

14,3

13

11,7

9,4

9,084

10,04

10,957

11,77

13,146

15,335

17,607

20,211

21,887

10,5

9,1

7,4

11,7

16,7

14,8

14,8

8,3

88,98

90,24

89,83

>96,02

97,73

98,65

102,19

103,85

104,87

1,4

-0,5

6,9

1,8

0,9

3,6

1,6

1

326,17

340,27

354,02

383,69

396,84

407,9

430,75

449,67

450,53

4,3

4

8,4

3,4

2,8

5,6

4,4

0,2

Přírůstek (%) Počet Přírůstek (%) Počet Přírůstek (%) Objem (mld. Kč) Přírůstek (%) Objem (mld. Kč)

2,47

Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%) Objem (Kč) Přírůstek (%)

1)

Stav ke konci období; údaj uvádí počet připojištění, která nejsou v evidenci ukončena

2)

Stav ke konci období od účinnosti novely zákona č. 42/1994 Sb. zákonem č. 170/1999 Sb. (od 3.8.1999)

3)

Příspěvky účastníků jsou uvedeny bez příspěvků placených zaměstnavateli za své zaměstnance

4)

Veškeré údaje jsou z evidence Ministerstva financí a jsou uvedeny za příslušné období (pokud není uvedeno jinak)

Zdroj: MF

52

Penzijní připojištění v ČR dnes32 Tuzemským penzijním fondům klesl k 31.12.2008 zisk na 706 milionů korun ze 4,39 miliardy korun předloni. Důvodem byl nepříznivý vývoj kapitálového trhu. Na konci prosince mělo penzijní připojištění 4,3 milionu osob, což bylo o 334.000 lidí více než v závěru roku 2007. Míra zapojení obyvatelstva v penzijním připojištění již převyšuje 60 procent práceschopných v ČR, a to bez započtení penzijně připojištěných nad 60 let, kteří tvoří asi pětinu z celkového počtu spořících.

32

Zdroj MF

53

8. Aktuální návrhy důchodového systému 8.1. popis současného důchodového systému

33

Základní důchodové pojištění a zvýšení důchodu pro bezmocnost tvoří spolu s nemocenským pojištěním součást sociálního zabezpečení ve smyslu zákona č.582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů. Jak již bylo v předešlé kapitole řečeno, český důchodový systém se skládá ze dvou pilířů: První pilíř Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované (DB) a průběžně financované (PAYGO). Je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby, právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová schémata apod. Pouze v oblasti organizačního a administrativního zabezpečení platí určité odchylky pro tzv. silové resorty (např. vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel ve věku vyšším, než je věková hranice pro nárok na starobní důchod. Druhý pilíř Vedle toho existuje dobrovolné doplňkové, příspěvkově definované (DC), kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem. Penzijní připojištění se státním příspěvkem je možno podle terminologie EU považovat za třetí pilíř důchodového systému. Součástí třetího pilíře jsou i produkty komerčních pojišťoven - zejména životního pojištění. Důchody přiznávané ze třetího pilíře se zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V členských státech EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém důchodovém systému neexistuje. Základním hmotně-právním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon 33


54

č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu), plný invalidní, částečný invalidní, vdovský a vdovecký, sirotčí. Samotný důchod se skládá ze dvou složek, a to: ·

ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodů bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělků) a

·

z procentní výměry

O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti (v případě příslušníků ozbrojených sil a sborů).

Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v devadesátých letech minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky, které byly završeny v roce 1995 přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. Řada dílčích reformních kroků pak byla přijata i za účinnosti tohoto zákona. Od roku 1996 je základní důchodové pojištění založeno na těchto principech: ·

sociální solidarita,

·

průběžné financování,

·

systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umožněna i dobrovolná účast v systému),

·

systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod),

·

systém je dávkově definovaný - konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková: o první složku tvoří základní výměra, která je jednotná (stejná) pro všechny druhy důchodů,

55

o druhou složku tvoří procentní výměra, jejíž výše je rozdílná podle délky doby pojištění a výši příjmů dosažených v rozhodném období před přiznáním důchodu, ·

systém je jednotný (s určitou odchylkou pro osoby samostatně výdělečně činné,

·

systém je dynamický - konstrukce výpočtu důchodu se každoročně upravuje s přihlédnutím k ekonomickému vývoji

Prvky konstrukce výpočtu důchodu: ·

rozhodné období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu,

·

vyměřovací základy,

·

všeobecné vyměřovací základy,

·

přepočítací koeficient pro úpravu naposledy stanoveného všeobecného vyměřovacího základu,

·

koeficienty nárůstu všeobecných vyměřovacích základů,

·

osobní vyměřovací základ a

·

výpočtový základ.

Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťují hrubé příjmy z výdělečné činnosti, je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Tohoto cílového stavu však bude dosaženo postupně. Pro důchody přiznané v roce 1996 bylo rozhodné období desetileté, určené roky 1986 až 1995. Za každý další rok účinnosti zákona o důchodovém pojištění se toto desetileté období prodlužuje o jeden rok. Ročními vyměřovacími základy jsou skutečně dosažené vyměřovací základy za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období vynásobené tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu se určuje za použití příslušných všeobecných vyměřovacích základů (do 30. září následujícího kalendářního roku ve výši průměrné měsíční mzdy za kalendářní rok zjištěné ČSU) a přepočítacího koeficientu nárůstu (stanoví vláda nařízením podle údajů ČSU). Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu. Při přijetí zákona o důchodovém pojištění se pro stanovení výpočtového základu započítávala částka osobního vyměřovacího základu do 5 000 Kč v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad 5 000 Kč do

56

10 000 Kč se počítalo 30% a z částky nad 10 000 Kč se počítalo 10%. Tyto hranice redukce zvyšuje vláda nařízením, a to od 1. ledna 2009. Pro důchody přiznávané ode dne spadajícího do roku 2008 činí hranice redukcí 10 000 Kč a 24 800 Kč, pro důchody přiznávané ode dne spadajícího do roku 2009 činí hranice redukcí 10 500 Kč a 27 000 Kč. Systém je spravován státní institucí (Česká správa sociálního zabezpečení); příjmy a výdaje systému jsou součástí státního rozpočtu, v němž je zaveden zvláštní účet důchodového pojištění), všechny dávky jsou nárokové (při splnění zákonem stanovených podmínek je na ně nárok).

Tabulka č. 20 zohledňuje příklad orientačního výpočtu výše starobního důchodu při jeho přiznání v roce 2009. Tabulka č. 20

Za vyměřovací základ je počítán průměrná hrubá mzda v ČR v daném roce dle statistik ČSÚ

Zdroj: CSSZ - Tabulka pro orientační výpočet starobního důchodu

57

Celosvětový průzkum postoje k důchodovému věku34 V roce 2008 proběhl průzkum od společnosti AXA Retirement Scope 2008 – jedná se o jediný celosvětový výzkum zaměřený na představy ekonomicky aktivního obyvatelstva o důchodovém věku a na jejich srovnání s realitou současných důchodců. Loňský, již čtvrtý ročník výzkumu se uskutečnil v 27 zemích světa a dotazoval se téměř 18 tisíc respondentů. Česká republika se do výzkumu v roce 2008 dostala poprvé. Z kapitoly k penzijnímu připojištění se státním příspěvkem vyplývá, že dle statistik MF za rok 2008 počet lidí s penzijním připojištěním ročně narůstá, na první pohled to tedy vypadá, že Češi mají k zabezpečení svého stáří zodpovědný vztah. Jaká je ale realita? Podobné výsledky přístupu obyvatelstva k důchodovému věku přinesl i výzkum společnosti AXA Retirement Scope 2008, z výzkumu vyplývá že: ·

79 % pracující populace v ČR se již začalo finančně připravovat na svůj důchod

·

ale 90 % Čechů se přesto domnívá, že v zabezpečení důchodového příjmu má hlavní úlohu sehrát stát.

Hlavní roli státu však v tomto ohledu připisují lidé na celém světě. Celkem 80 % celosvětové pracující populace se domnívá, že stát nese odpovědnost za výši příjmu. Tento názor převládá spíše mezi ženami (84 %). Češi spolu s Belgičany, Španěly a Filipínci patří k národům, které na stát spoléhají nejvíce. Nicméně Češi se začínají o svůj důchodový příjem starat sami. Výsledky výzkumu AXA Retirement Scope 2008 ukazují, že tento trend je celosvětový. Od roku 2005 vzrostl počet těch, kteří uznávají vlastní odpovědnost za svůj příjem v důchodu o 5 %. Naopak státu již připisuje důležitou úlohu o 2 % lidí méně než před čtyřmi lety. „I když lidé stále vidí stát jako hlavní garanci svých budoucích důchodových příjmů, vysoké procento z nich se domnívá, že státní systém penzí má vážné problémy. Například osm z deseti Čechů sdílí tento názor,“ uvedl k výzkumu ředitel PR a komunikace finanční skupiny AXA pro ČR a SR Marek 34

Zdroj Finanční poradce: http:// www.FPweb.cz

.

58

Zeman. „Na to, že 80 % Čechů vnímá problémy penzijního sytému, jich jen málo očekává jeho reformu v nejbližších 10 letech – 62 %. Reforma by pak podle většiny měla přinést spíše prodloužení let ekonomické aktivity než snížení výše státem vypláceného důchodu. Češi si tak stále ne zcela uvědomují, že bez vlastního přičinění si v důchodu svoji životní úroveň neudrží. Čeští důchodci ovšem nesedí většinou doma se založenýma rukama, naopak patří k nejpracovitějším. Na celém světě si v důchodu 17 % seniorů přilepšuje tím, že si udržuje placené zaměstnání i po dosažení důchodového věku. Českých důchodců pracuje 22 %. Češi jsou tak celosvětově na druhém místě za japonskými seniory, z nichž si 28 % udržuje placené zaměstnání i v důchodu. Pracující, kteří ještě nedosáhli důchodového věku, očekávají, že budou v důchodu ještě aktivnější. Až 54 % světové ekonomicky aktivní populace předpokládá, že i v důchodu bude nadále pracovat. Češi přitom patří opět k nejambicióznějším národům – 62 % ekonomicky aktivních Čechů chce s prací pokračovat i po odchodu do důchodu. Na druhou stranu by chtěli Češi ideálně odcházet do důchodu již v 57 letech. Z průzkumu vyplývá, že Češi si důchod stále hodně idealizují. Ačkoli je populace dobře informovaná o negativních efektech stárnutí a uvědomuje si, že v budoucnu bude třeba zvyšovat hranici odchodu do důchodu, většina Čechů by nejraději do důchodu odcházela ještě před dosažením oficiální hranice důchodového věku, tedy roste tendence odcházet do předčasného důchodu. Důchodové systémy v Evropě i ve světě35 Německo - množství dobrovolných soukromých penzijních plánů, většinou provozovaných zaměstnavateli a PAYG financovaných, většinou dávkově definovaných. Systém soukromých penzijních plánů byl původně koncipován pouze jako doplněk ke státem poskytovaným penzím. V letech 2001 a 2002 proběhla tzv. Riesterova reforma, která má postupně „zeštíhlit“ 1. pilíř ze současného rozvoje doplňkových pilířů, které stát různými formami podporuje. Před reformou bylo pokrytí cca 46 % zaměstnanců, cílem reformy je plošné rozšíření.

35

Zdroj Pojistný obzor 3/2005

.

59

Francie - dobrovolné soukromé penzijní plány provozované zaměstnavateli, financované PAYG metodou, dávkově i příspěvkově definované. Příspěvková sazba od 4 % výše, celkové pokrytí cca 10 % všech zaměstnanců, systém má pouze doplňkový charakter ke státním penzím. Itálie - Dobrovolné soukromé penzijní plány provozované zaměstnavateli, financované PAYG metodou, dávkově definované, pokrytí asi 54 % zaměstnanců. Španělsko - V roce 2003 byla podepsána dohoda mezi vládou a sociálními partnery o zřízení povinného doplňkového zaměstnaneckého pilíře; zatím je aplikován na státní zaměstnance a je PAYG financován. Nizozemsko - Dobrovolné, ale v některých odvětvích ze zákona povinné zaměstnanecké penzijní plány. Správcem nesmí být zaměstnavatel; pokrytí cca 91 % zaměstnanců. Velká pestrost penzijních plánů. Do systému přispívají zaměstnavatelé i zaměstnanci, dávkově i příspěvkově definované; cílem je dosáhnout náhradový poměr ze všech pilířů min. 70 %. Švýcarsko - od r. 1985 povinný (pro zaměstnance), zaměstnavateli provozovaný, plně fondový systém. Příspěvek 7 až 18 % ze mzdy. Velká Británie- Existují 2 systémy: Jeden systém tvoří dobrovolné penzijní fondy provozované zaměstnavateli, plně fondově financované, dávkově i příspěvkově definované, jsou koncipovány jako alternativa ke státní penzi. Průměrná příspěvková sazba je 15,25 - 9,75 % (zaměstnavatel i zaměstnanec). Druhý systém tvoří od r. 1988 osobní penzijní spořicí účty, plně fondově financované a příspěvkově definované. Jsou alternativou jak ke státním penzím tak i k zaměstnavatelským schématům. Celkem asi 70 % pracujících se účastní v jednom nebo druhém typu soukromého penzijního zabezpečení. Švédsko - reforma 1. pilíře vytvořila současně povinný, plně fondově financovaný a příspěvkově definovaný pilíř s příspěvkovou sazbou 2,5 % z mezd. Vedle tohoto nového pilíře je dlouhá tradice dobrovolných převážně zaměstnavatelských penzijních plánů s pokrytím více než 90 % všech zaměstnanců. Příspěvková sazba je proměnlivá – 5 až 20 %. Dávkově definované a PAYG financované soukromé dobrovolné penzijní plány jsou koncipovaný jako doplněk státních důchodů. Austrálie - Od r. 1992 povinný, zaměstnavateli provozovaný, příspěvkově definovaný, plně fondový systém. Příspěvek 9 % ze mzdy, pokrytí téměř 100 % .

60

USA - Silný sektor dobrovolných soukromých penzijních plánů; dávkově příspěvkově definované, plně fondově financované. Pokrytí asi 50 % amerických zaměstnanců. Pro OSVČ existují zvláštní penzijní programy. Důchody z dávkově definovaných penzijních plánů jsou pojištěny, důchody z příspěvkově definovaných programů nejsou garantovány. Systém je koncipován jako doplněk ke státním důchodům, na které má nárok cca 75 % důchodců. Japonsko - Dobrovolné penzijní plány jsou provozované zaměstnavateli. Jsou plně fondově i PAYG financované, pokrytí cca 40 %. Příspěvková sazba 3 až 4 % z mezd. Existuje určitá možnost vyvázání z 1. pilíře. Kanada - Soukromé penzijní plány provozované zaměstnavateli, plně fondově financované; dávkově i příspěvkově definované. Pokrytí asi 41 % zaměstnanců. Systém zaměstnavatelských penzí je koncipován jako doplněk ke státním důchodům. Slovensko - Reforma důchodového systému by na Slovensku zahájena v ledna 2004, Slovensko se důchodovou reformou zařadil mezi státy, které se rozhodly průběžně financovaný důchodový systém nahradit tzv. třípilířovým systémem. První pilíř, průběžně financovaný, je povinný a spravuje ho Sociální pojišťovna. Je založen na principu, kdy ze současných odvodů jsou financováni nynější důchodci. Druhý pilíř je povinný pro všechny fyzické osoby, které ještě před 1.1.2005 nebyly pojištěny u Sociální pojišťovny. Ostatní se mohli rozhodnout do konce června 2006 zda budou chtít dostávat důchody pouze z prvního pilíře, nebo část svěří důchodcovským správcovským společnostem. Tyto prostředky jsou pak dále investovány na kapitálových trzích a jsou vypláceny v důchodě buď formou pravidelných anuit, nebo jednorázově. Třetí pilíř je dobrovolný. Je určený pro všechny, co si chtějí přilepšit v penzi a rozhodnou se spořit u doplňkových důchodcovských společností. Stát motivuje ke spoření daňovými úlevami. Je možné si snížit základ daně ročně o 12.000 korun, ale je potřeba splnit podmínku spoření minimálně 10 let a dovršení 55 let při výplatě prostředků. Reforma má celou řadu cílů. Především to je finanční udržitelnost systému, obrana proti stárnutí populace, snížení počtu důchodců nebo poskytování spravedlivějších dávek. Kromě zavedení třípilířového systému Slovensko provedlo i další změny v důchodovém zabezpečení. Patří sem: změna výpočtu starobního a invalidního důchodu, zavedení předčasného starobního důchodu, možnost souběhu důchodu a ekonomické činnosti, zrovnoprávnění podmínek

61

vdovského a vdoveckého důchodu, zrušení minimálního příjmu důchodců, zvýšení důchodového věku. Důchodový věk patří mezi důležité parametry systému. Zvyšování důchodového věku na Slovensku je plynulé a dochází ke každoročnímu nárůstu o 9 měsíců. Znamená to, že v případě mužů bude platit jednotný věk 62 let od roku 2006, ženy dosáhnou kýžené hranice až v roce 2015. Záludnosti reformy - Největším problémem jsou velké rozdíly mezi důchody starých a nových důchodců, ale největší hrozby nového systému se mohou teprve objevit jako například vysoké administrativní náklady na správu individuálních kont, které mohou být vyšší než výnosy investovaných prostředků, vliv inflace. Vyvázání z prvního pilíře znamená méně peněz do státního rozpočtu, který je už nyní dlouhodobě na Slovensku deficitní. Vzhledem k tomu, že už není moc co privatizovat, bude to znamenat výrazné škrty ve veřejných financích, nebo snížení náhradového poměru. Tabulka č. 21 uvádí % podíl prvního až třetího pilíře v důchodovém systému jednotlivých zemí světa. Tabulka č. 21 % podíl pilíře v důchodovém systému země

první

druhý

náhradový poměr

třetí

Německo

83

7

10

76

Francie

51

34

15

62

Itálie

74

1

25

66

Španělsko

92

4

4

72

Nizozemsko

50

40

10

49

Švýcarsko

42

32

26

39

Velká Británie

65

25

10

44

Švédsko

60

35

5

55

Austrálie

46

35

19

38

USA

45

13

42

43

Japonsko

56

29

15

41

Kanada

57

30

13

44

Zdroj: Pojistný obzor 3/2005

62

Tabulka č. 22 zobrazuje Statutární věkovou hranici pro nárok na starobní důchod v zemích EU a mimo EU. Tabulka č. 22

Zdroj: ČSSZ

63

8.2. Aktuální návrhy důchodové reformy36 V současné době jsou v ČR navrhnuty 3 etapy důchodové reformy. I etapa důchodové reformy - tj. parametrické změny základního důchodového pojištění, které mají přispět k jeho lepší finanční udržitelnosti, byla schválena dne 25. 6. 2008 Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR ve třetím čtení. II. etapa důchodové reformy – řešení financování základního důchodového pojištění soukromých důchodů, první část druhé etapy již byla schválena. III. etapa důchodové reformy – 16. 03. 2009 schválila vláda zásady třetí fáze důchodové reformy, tato část etapy důchodové reformy počítá se zavedením možnosti opt- out ze základního důchodového pojištění, tj. vytvoření II. pilíře založeného na kapitálovém financování na základě dobrovolného rozhodnutí. Věcný záměr zákona by měla vláda dostat k projednání do konce měsíce července roku 2009. I. etapa důchodové reformy Reforma důchodového systému je nezbytná. Bez jejího provedení dosáhne kumulovaný dluh v systému do roku 2050 cca 50 % ročního hrubého domácího produktu. Základním důvodem je demografický vývoj, na kterém je vidět, že prudce narůstá počet osob starších 60 let. To souvisí s pozitivním zjištěním, že se za posledních patnáct let zvýšila střední délka dožití o čtyři roky. Zároveň se počítá s tím, že každých šest let naroste střední délka dožití zhruba o další jeden rok. Opatření navrhovaná v rámci I. etapy důchodové reformy by měla přispět k lepší finanční udržitelnosti základního důchodového pojištění a zajistit tak jeho lepší dlouhodobou stabilitu. Aktuální stav Hlavní formu zabezpečení osob ve stáří, v případě invalidity a při úmrtí živitele představuje v ČR systém základního důchodového pojištění. Ke konci roku 2006 bylo v rámci základního

36


.

64

důchodového pojištění vypláceno cca 3,31 mil. důchodů 2,68 mil. důchodcům, z toho bylo cca 1,99 mil. starobních důchodců. Výdaje na důchodové pojištění představují cca 28 % výdajů státního rozpočtu. Pojistné na důchodové pojištění je příjmem státního rozpočtu; v roce 2006 činily příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění 276,9 mld. Kč a výdaje státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění 272,9 mld. Kč. Proč je nutná změna Stárnutí české populace bude na základě aktuálních demografických prognóz jedno z nejrychlejších v EU. Důchodový systém ve své současné podobě nedokáže čelit dopadům demografického vývoje, který spočívá zejména v: ·

prodlužující se střední délce života (za posledních 15 let se prodloužila o 4 roky a předpokládá se, že za každých dalších šest let se bude prodlužovat o 1 rok),

·

růstu podílu starších osob na celkové populaci (podíl osob starších 60 let by se měl v následujících 50 letech zvýšit ze současných 20 % na více než 35 %; u osob starších 80 let by měl být tento růst ještě daleko razantnější, a to ze současných méně než 5 % na skoro 15 % v roce 2065,

·

růstu počtu důchodců při současném poklesu počtu ekonomicky aktivních.

Základní důchodové pojištění je především v důsledku očekávaného demografického vývoje dlouhodobě finančně neudržitelné (kumulovaný dluh do roku 2050 dosáhne cca 50 % HDP a do roku 2100 již cca 250 % HDP). Navrhované změny v I. etapě: ·

pokračovat v procesu postupného zvyšování důchodového věku až na 65 let pro muže i ženy (tohoto cílového stavu by mělo být dosaženo pro muže v roce 2030 a pro ženy v letech 2030 až 2043, podle toho, zda a kolik vychovaly dětí)

·

prodloužit potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní důchod na 35 let pojištění (včetně náhradních dob pojištění), resp. na 30 let pojištění (bez náhradních dob pojištění)

·

zrušit dobu studia po 18. roce věku získanou po dni účinnosti tohoto opatření jako náhradní dobu pojištění,

65

·

zavést možnost souběhu poloviny starobního důchodu s příjmem z výdělečné činnosti s možností přepočtu tohoto důchodu,

·

zavést třístupňovou invaliditu.

II. a III. etapa důchodové reformy Součástí II. etapy důchodové reformy je vytvoření rezervního důchodového fondu. Fond má být prvkem, jenž umožní vznik spořícího pilíře. Část státního majetku by byla prodána, z další části by do fondu plynuly výnosy z dividend. Ke změně by mělo dojít v regulačním rámci působení fondů, kde od sebe bude oddělen majetek vkladatelů a majetek akcionářů fondu. Cílem je přejít na systém tzv. správcovských společností. Je transparentní a bezpečný. Každá správcovská společnost bude moci nabízet několik různě zaměřených produktů. Zároveň je cílem motivovat lidi k tomu, aby spořili delší dobu, vyšší částku a pokud možno si nechávali výnosy penzijního připojištění vyplácet v podobě renty k důchodu, než aby dostávali jednorázové vyrovnání. Záměrem je penzijní připojištění proti současnosti i daňově zvýhodnit. Zároveň i více motivovat zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům na toto připojištění přispívali. Příspěvek u penzijního připojištění by měl být posílen. Možné je i odbourání daňového odpočtu a jeho úplná kompenzace přímým příspěvkem. V případě zaměstnavatelů naopak rozšíření možnosti jejich odpočtů. Výše příspěvku by mohla být odstupňována podle toho, jak dlouho lidé budou spořit. Těch, co budou chtít spořit krátkou dobu (např. 5 let), se zvýšení příspěvku nedotkne. Ti, co podepíší spoření na 20 až 30 let, by jej měli mít vyšší. Stejně tak chceme prosadit, aby byli zvýhodněni lidé, kteří si nechají vyplácet rentu před těmi, kteří budou žádat na konci spoření jednorázové vyrovnání. Konkrétní zvýšení příspěvků bude vycházet z dispozic veřejných financí. Cílem těchto změn je zvýšit atraktivitu sektoru penzijního připojištění pro klienty, kteří se ovšem mohou rozhodovat o typu produktu podle vlastní úvahy. Proč je nutná změna V návaznosti na opatření realizovaná v I. etapě důchodové reformy bude nutné v základním důchodovém pojištění provést na základě politické shody další opaření spočívající především v

66

o

diverzifikaci financování,

o

nastavení příjmové solidarity,

o

řešení mezigenerační spravedlnosti v základním důchodovém pojištění.

Vedle veřejného základního důchodového pojištění existuje jako součást důchodového systému dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem a dále produkty komerčních pojišťoven, zejména životního pojištění (tzv. „soukromé důchody“). Změny v základním důchodovém pojištění budou ve II. etapě důchodové reformy doplněny o opatření v oblasti soukromých důchodů. Opatření by měla zejména o

vytvořit další motivace pro účast v doplňkovém připojištění (spoření) na stáří,

o

zprůhlednit systém pro účastníky.

V současné době se důchody ze soukromých důchodových systémů podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. Průměrná výše příspěvku účastníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem nedosahuje dostatečné výše k tomu, aby umožnila nashromáždit prostředky postačující na výplatu doživotní penze v „rozumné“ výši. Záměry II. etapy V rámci II. etapy důchodové reformy budou řešeny otázky týkající se problematiky financování základního důchodového pojištění a soukromých důchodů. V souvislosti s tím budou připravena a realizována: ·

opatření ve veřejném základním důchodovém pojištění, a to zejména:

zavedení plateb státu za náhradní doby pojištění; odvod plateb za náhradní doby pojištění umožní snížit procentní sazbu pojistného na důchodové pojištění s pozitivním dopadem na trh práce. Celá restrukturalizace příjmů základního důchodového pojištění by měla být finančně neutrální, ·

vytvoření rezervy pro důchodovou reformu a

·

vytvoření „důchodového fondu“,

·

opatření v oblasti soukromých důchodů (zejm. penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění), a to zejména o

oddělení majetku akcionářů a klientů,

o

zavedení možnosti poskytovat různě zaměřené penzijní plány,

67

o

zvýšení motivace k vyšším příspěvkům,

o

zvýšení participace zaměstnavatelů,

o

podpora čerpání doživotních penzí z penzijního připojištění.

III. etapa ·

V rámci III. etapy důchodové reformy bude řešena diversifikace zdrojů pro příjmy ve stáří s možností částečné volby pojištěnců k vyvázání se (opt – out) ze základního důchodového pojištění do soukromého systému.

·

Pojištěncům bude dána možnost volby, zda jejich důchod bude plynout pouze ze základního důchodového pojištění nebo částečně i ze spořícího pilíře důchodového systému.

·

Pojištěnci by si tedy nevolili, zda budou či nebudou platit příspěvky na důchodové pojištění, ale pouze jaké budou zdroje financování jejich budoucích důchodů.

68

9. Návrh koncepce penzijní reformy Z předchozích kapitol vyplývá, že demografický vývoj českého i evropského obyvatelstva je velice nepříznivý a při neřešení této situace by se v budoucnosti státní ekonomiky dostaly do vážných finančních problémů, větších než těch, které se v současné době vyskytují. Všichni již teď víme, že budeme-li se v období našeho odpočinku spoléhat pouze na finanční prostředky ze strany státu, aniž sami přiložíme ruku k dílu, náš životní standart se rapidně sníží. Výše penze v současné odpovídá přibližně 40 % hrubé mzdy. V budoucnosti se předpokládá, že se tato dnes již malá částka ve své finální hodnotě usadí někam na 25 %! Snad pro každého z nás je nepředstavitelné s takovou penzí od státu vyžít, mít peníze na základní životní potřeby, kvalitní lékařskou péči, své záliby a podobně. V této kapitole popisuji vlastní návrh koncepce penzijní reformy. Je nutné reformu důchodového pojištění provádět? Na tuto otázku získáme odpověď, když se podíváme na prognózu demografického vývoje vydanou Českým statistickým úřadem. V této prognóze pro nás bude důležitý poměr mezi věkovými skupinami od 62 let nahoru a věkovou skupinou od 20 do 61 let. Tento poměr nám zhruba udává poměr mezi plátci (ekonomicky aktivní skupina obyvatel) a odběrateli (důchodci) do důchodového systému. Poměr je zachycen v tabulce č. 23 a pro názornost i v grafu č. 4. Tabulka č. 23 Rok 2006

Počet obyvatel ve věkové skupině od 62 let 1 835 000

Počet obyvatel ve věkové skupině od 20 do 61 let 6 271 000

Poměr mezi věkovými skupinami 0,2926

2010

2 035 000

6 163 000

0,3302

2015

2 296 000

6 130 000

0,3746

2020

2 481 000

5 920 000

0,4191

2025

2 575 000

5 810 000

0,4432

2030

2 689 000

5 660 000

0,4751

2035

2 866 000

5 416 000

0,5292

2040

3 154 000

5 018 000

0,6285

2045

3 291 000

4 736 000

0,6949

2050

3 371 000

4 508 000

0,7478

Zdroj: ČSU

69

Graf č. 4 Poměr mezi věkovými skupinami

2006

2010 2015 2020

2025 2030 2035 2040 2045 2050

Zdroj: ČSU

Jak můžeme vidět pokud by se důchodový systém nezměnil museli by plátci do důchodového systému přispívat v roce 2050 téměř třikrát tolik co dnes, aby se zachovala poměrná úroveň důchodu vůči průměrnému platu. Je jasné, že zůstat u tohoto systému není možné, protože trojnásobné zvýšení výběru důchodového pojištění je neúnosné.

Jaké možnosti tedy existují k modifikaci tohoto systému? Každý důchodový systém má několik parametrů, které lze měnit. Jedním z těchto parametrů je důchodový věk, tudíž jednou z možností je posunout věk pro odchod do důchodu, tak aby byl zachován poměr mezi plátci a odběrateli důchodového pojištění na stávající úrovni. Dle Zákona o důchodovém pojištění činí dnes důchodový věk pro odchod do důchodu do roku 2012 u mužů 60 let a 53 až 57 let u žen dle počtu dětí, od roku 2013 činí věk pro odchod do důchodu 63 let u mužů a u žen, které nevychovaly žádné dítě 59 až 62 let u žen, které vychovaly děti (v závislosti na počtu vychovaných dětí).

Když si uvědomíme, že podle Českého statistického úřadu má průměrná česká žena zhruba 1,9 dětí, tak můžeme uvažovat, že průměrný věk pro odchod do důchodu bude v roce 2013 v ČR 62 let. Nyní se tedy podívejme na poměr mezi věkovými skupinami 20-61 let a 62 a více let v roce 70

2013. Tento poměr bude zhruba 0,35. V grafu č. 5 můžeme vidět, jak by se pohyboval průměrný věk pro odchod do důchodu až do roku 2050, aby poměr zůstal na zhruba konstantní úrovni. Graf č. 5

Můžeme vidět, že řešení důchodové reformy zvýšením věku pro odchod do důchodu je neúnosné, protože žádná vláda neprosadí posun odchodu do důchodu na 72 let. Takový posun není, ani možný kvůli vykonávání některých profesí v takovém věku. Těžko si představíme například 72 let starého řidiče autobusu, policistu…. Další parametry důchodového pojištění spolu úzce souvisí. Jedná se o relativní velikost důchodového pojištění, dále o jeho progresi při výběru (tedy o to zda je stejný, rovný nebo progresivní výběr sociálního pojištění podle příjmů), také o jeho progresi při vyplácení, a posledním, ale zásadním parametrem je jestli se jedná o průběžně financovaný systém nebo systém spořící. Musíme si uvědomit, že změnou těchto posledně vyjmenovaných parametrů nelze měnit poměr mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem a důchodci, ale lze zmírnit skutečnost, že beze změny sociálního pojištění by musel ekonomicky aktivní člověk v roce 2050 platit třikrát více na důchodové pojištění, aby si důchodci udrželi životní úroveň.

71

Změny parametrů Nyní se podíváme na možné změny parametrů. ·

První na řadě je relativní velikost důchodového pojištění, jedná-li se dnes zhruba o 20 procent ze super hrubé mzdy u zaměstnanců (super hrubá mzda dnes tvoří u zaměstnanců140 procent hrubé mzdy a platba na důchodové pojištění dnes tvoří 28 procent z hrubé mzdy), tak by se v roce 2050, muselo jednat o trojnásobek tedy o 60 procent ze super hrubé mzdy, pokud bychom chtěli zachovat poměr mezi průměrným platem a důchodem na stejné úrovni.

·

Pokud se jedná o progresi při výběru sociálního pojištění, tak její změnou nelze dosáhnout výrazných změn v hodnotě celkového výběru a ani při změně progrese při vyplácení nelze dosáhnout výrazných úspor. Tyto progrese totiž nehrají významnou roli v celkovém výběru a vyplácení, ale mají funkci redistribuční mezi chudými a bohatými. Změna posledního parametru (průběžné nebo spořící financování) by vedla k úplnému vyřešení problému, jelikož ve spořícím systému není důležitý poměr mezi přispěvateli a odběrateli ze sociálního pojištění. Musíme si, ale uvědomit, že okamžitá změna není možná, protože velká skupina obyvatelstva už dlouhé roky přispívá do důchodového pojištění a změna systému bez jakéhokoliv odškodnění této velké skupiny obyvatel není možná (není lehké přesně spočítat jaké hodnoty by toto odškodnění dosáhlo, avšak budeme-li odškodnění počítat tak, že vezmeme u každého občana částku, kterou již do důchodového pojištění zaplatil a ta by se rovnala částce odškodnění, lze zhruba odhadnout částku, kterou by stát potřeboval na okamžitou změnu důchodového pojištění z průběžného na spořící na částku ve výši 5-6 biliónů korun). Jestliže se dnes mluví o tom, že privatizací společnosti ČEZ by mohl stát vydělat 300 miliard korun, tak je vidět že není reálné, aby stát mohl financovat tuto změnu v důchodovém pojištění.

Kromě parametrů důchodového pojištění existuje ještě jeden faktor, který může změnit poměr mezi ekonomicky aktivním obyvatelstvem a důchodci a tímto faktorem je imigrace a emigrace. Pokud by se ČR podařilo přilákat více přistěhovalcův ekonomicky aktivním věku mělo by to příznivý vliv na důchodové pojištění. Tento příznivý vliv by spočíval v oddálení vývoje nepříznivého poměru mezi plátci a odběrateli do důchodového pojištění, což by prodloužilo čas nutný na přechod s průběžně financovaného systému na spořící systém. 72

Jaký systém důchodového pojištění tedy zvolit? Jaký systém bych si představovala v ČR? Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, musíme si položit jinou otázku: Jaké funkce má mít nový důchodový systém? Odpověď dle mého názoru naprosto jasná: ·

První funkcí je zajištění minimálních materiálních prostředků pro každého občana ve stáří, kdy není sám schopen si zajistit tyto materiální prostředky.

·

Druhou funkcí je alespoň částečné udržení životní úrovně i v důchodu, což souvisí s transferem části příjmů z mladí na stáří.

·

Třetí funkcí by mělo být pojištění proti dlouhověkosti.

Jak by měl být důchodový systém poskládán? Tak jako stavebnice, z několika na sebe navazujících pilířů. První pilíř: Tento pilíř musí být dle mého názoru povinný a zajišťovaný státem mělo by se jednat o důchodové pojištění, které by zajišťovalo minimální důchod postačující pro přežití ve stáří. Tento systém by proto měl generovat rovný důchod všem a mělo by se tedy jednat o částku rovnou životnímu minimu. Každý občan by na tento systém přispíval stejnou částkou po dobu svého ekonomicky aktivního života. Zbývá zde tedy vyřešit, jak by se na tomto systému podíleli nezaměstnaní. Navrhovala bych, aby dostali možnost platit si toto pojištění z různých sociálních dávek nebo ze svého majetku, a ti kteří by to odmítli nebo neměli na zaplacení by byli povinni se bez úplaty účastnit veřejně prospěšných prací v předem stanoveném rozsahu, přičemž po vykonání těchto veřejně prospěšných prací by stát (kraj nebo obec) za tyto občany zaplatila tuto část důchodového pojištění. Tento systém by měl být také průběžně financovaný a to z několika důvodů, jelikož je to státem řízený systém, stát se o tyto peníze musí starat, což by u spořícího systému nebylo vhodné, protože jak víme stát se o majetek dobře nestará (osobám, které by se o tento majetek staraly by tento majetek nepatřil a nebyly by motivované se o tento majetek dobře starat) a navíc stát by mohl těchto naspořených částek začít využívat namísto vydávání státních dluhopisů, což by mohlo mít neblahý vliv na tento majetek v případě, že by stát řádně tyto peníze nevracel. Nikdo by také nemohl zaručit, že se k moci nedostane taková politická síla, která by tyto naspořené peníze mohla znárodnit nebo jinak ukrást. Ještě je zde

73

jeden důvod pro průběžně financovaný první pilíř a tím je částka, která by byla nutná k přechodu od průběžně financovaného systému na plně spořící systém (je to těch 5-6 biliónů, které jsem vyčíslila výše). Pokud by první pilíř byl průběžně financovaný, došlo by k částečnému snížení této částky, přičemž by sice zůstal systém důchodového pojištění závislý na poměru mezi plátci a odběrateli z něho, ale tato závislost by se výrazně snížila oproti současnému systému, protože by průběžně financovaný systém tvořil jen menší část celého systému. Konkrétní čísla pro první pilíř uvádím dále v textu.

Druhý pilíř: Tento pilíř by měl být dle mého názoru soukromý, spořící a částečně povinný. U skupin obyvatelstva se středními a vyššími příjmy by se jednalo o procentuální část příjmů, kterou by museli investovat do penzijních fondů. Penzijní fondy by se o tyto vložené peníze staraly a manipulovaly by s těmito penězi, tak jak by ukládala smlouva mezi klientem a tímto finančním ústavem. Vyplácení peněz v důchodovém věku by také bylo upraveno ve smlouvě. Peníze by nemusely být v důchodovém věku z tohoto pilíře vypláceny v rámci časových období, ale mohly by být vyplaceny například, jednorázově pokud by takovou možnost smlouva umožňovala (jednorázové vyplacení peněz by bylo možné z důvodu jistého pravidelného minimálního příjmu z prvního pilíře důchodového pojištění, proto by se nemohlo stát, aby klient, který si vybere peníze jednorázově a tyto peníze špatně investuje nebo jinak ztratí, se ocitl bez finančních prostředků). Nízko příjmová skupina obyvatel by tuto část pojištění neplatila a nespořila by tak ve druhém pilíři. Avšak ti občané z této skupiny, kteří by pracovali a nebyli tudíž nezaměstnaní by dostávali státní příspěvek, který by byl ukládán do penzijních fondů jimi vybraných. Stát by tento příspěvek vyplácel z vybraných daní souvisejících se spořením peněz a jejich investováním na finančních trzích (jednalo by se tedy například o srážkovou daň z výnosů úroků, o srážkovou daň z dividend atd.)

Třetí pilíř: Tento pilíř by byl dobrovolný a soukromý. Jednalo by se o spoření občanů, kterým by nepostačoval jejich budoucí důchod generovaný prvním a druhým pilířem. Tito občané by tedy nemuseli dát své peníze jen do penzijních fondů ale mohli by si spořit také investicemi do dluhopisů, akcií, životního pojištění atd. 74

Posun věku pro odchod do důchodu Prognózy demografického vývoje předpokládají dlouhodobý stalý růst průměrného věku dožití. Tento růst samozřejmě vede k zhoršování poměru mezi plátci a odběrateli z důchodového pojištění. Jak je výše uvedeno, až do roku 2013 dochází k nárůstu věku pro odchod do důchodu, přičemž od 1. ledna 2013 má důchodový věk činit 63 let u mužů a u žen, které nevychovaly žádné děti. Já bych navrhovala po roce 2013 postupné navyšování důchodového věku o 1 měsíc každý kalendářní rok, až do roku 2049, kdy by důchodový věk pro muže a ženy, které nevychovaly žádné děti, činil 66 let. Je samozřejmě otázkou, zdali lze do takto vysokého věku vykonávat některé profese. Musíme si, ale uvědomit, že průměrný věk dožití roste kvůli lepší zdravotní péči, která zkracuje a zmírňuje průběh nemocí po celou dobu života, což způsobuje lepší zdravotní kondici průměrného člověka dnes, než stejně starého průměrného člověka před dvaceti lety. Starší lidé se taky během svého života posouvají v rámci své profese od činností náročnějších na fyzickou práci k činnostem náročným na zkušenosti, které většinou nevyžadují skvělý fyzický stav pracovníka. Pro názornost uvádím v grafu č. 6, který zobrazuje prognózovaný průměrný věk dožití a důchodový věk pokud by došlo k navyšovaní důchodového věku v letech 2013 až 2049 o 1 měsíc každý kalendářní rok. Graf č. 6

Zdroj ČSU

75

Tabulka 24 zachycuje rozdíl mezi poměry (plátci versus odběratelé z důchodového pojištění), které by nastali bez navyšování důchodového věku po roce 2013 a s navyšováním tak jak je popsáno výše. Na této tabulce si taky můžeme všimnout skokového zvýšení poměru mezi roky 2035 až 2045, kdy důchodového věku dosáhnou silně zastoupené ročníky z let 1970 až 1980. Pro dobrou představu je tabulka č. 24 znázorněna také v grafu č. 7. Tabulka č. 24

2010

Poměr bez navyšování důchodového věku 0,315

2015

0,343

0,339

2020

0,39

0,372

2025

0,41

0,382

2030

0,442

0,391

2035

0,482

0,415

2040

0,574

0,462

2045 2050

0,646 0,695

0,52 0,557

Rok

Poměr s navyšováním důchodového věku 0,315

Zdroj ČSU

Graf č. 7

Zdroj ČSU

76

A jak by mělo vypadat nastavení parametrů v prvním a druhém pilíři mnou navrhovaného důchodového systému ? Nyní tedy vypočtěme hodnoty jednotlivých parametrů v prvním pilíři. První pilíř je průběžný a proto zde nemusíme brát v úvahu inflaci a zhodnocování úspor. Důležité pro nastavení parametrů u prvního pilíře bude poměr mezi plátci a odběrateli z tohoto pilíře, pokud tedy přistoupíme na navyšování důchodového věku, tak jak je výše popsáno, bude nás zajímat poměr uvedený v tabulce č. 24 ve třetím sloupci. Pro nastavení parametrů je výhodné vycházet z nejhoršího poměru (nejvyššího), a to ze dvou důvodů. První důvod je fakt, že pokud by byly platby do prvního pilíře nastaveny podle poměru současného, pak by byly příliš nízké v budoucnu, kvůli nepříznivému vývoji poměru. Druhý důvod je fakt, že přechod na zde popsaný důchodový systém bude velmi drahý (všichni občané dnes přispívají do průběžného důchodového systému a tudíž peníze, které platili pro zajištění jejich důchodu jsou utraceny. Proto musí v důchodovém věku dostávat poměrnou část důchodu (podle let, po které přispívali do současného důchodového systému), který by dostávali, kdyby ke změně důchodového systému nedošlo). Náklady na přechod na spořící systém jsem výše odhadla na 5-6 biliónů korun. Uvědomme si, že zde popsaný důchodový systém obsahuje první pilíř, který je průběžný náklady na přechod tedy nedosáhnou celých 5 biliónů korun. Důležité je také, že náklady pro přechod na nový systém nebudou neseny jednorázově, ale po celou dobu transformace, která bude v případě zavedení tohoto systému ukončena až kolem roku 2080 (v roce 2080 totiž bude posledním občanům, kteří přispívali do současného systému minimálně 90 let a jejich počet bude statisticky zanedbatelný). Nyní tedy můžeme vyjádřit částku, kterou bude každý občan přispívat do prvního pilíře. Jelikož v důchodu bude každý občan z prvního pilíře dostávat každý měsíc částku rovnou životnímu minimu, je dobré vyjádřit každoměsíční platbu ekonomicky aktivního občana do prvního pilíře jako procentuální částku životního minima (je jasné, že životní minimum je valorizováno, ale krása prvního pilíře spočívá v jeho průběžnosti, tudíž hodnota životního minima v budoucnu neovlivňuje částku, kterou je potřeba vybrat do prvního pilíře dnes). Vycházíme-li z poměru mezi plátci a odběrateli z důchodového pojištění v roce 2050 (0,557), tak by měsíční platba do prvního pilíře měla dosáhnout výše 55,7% částky životního minima. Avšak v tomto poměru jsou mezi plátce důchodového pojištění zahrnuti i studenti starší 18 let a nezaměstnaní. Za tyto dvě skupiny obyvatel má platit důchodové pojištění stát, což ovšem neznamená nic

77

jiného, než že stát musí vybrat vyšší částku od ostatních plátců. Proto by měla výše měsíční platby do prvního pilíře dosáhnout 65% výše částky životního minima. Spočtěme tedy částku, která by se vybrala za tento rok do prvního pilíře: (počet plátců do důchodového systému * 0,65 částky životního minima * 12, což je počet měsíců= vybraná částka do prvního pilíře za kalendářní rok) a porovnejme ji s částkou, kterou je nyní potřeba platit do současného důchodového systému (cca 265 miliard korun). Vybraná částka by dosáhla asi 200 miliard korun. Státu by tedy chybělo asi 65 miliard korun v tomto roce. V příštích letech by se chybějící částka postupně snižovala, protože lidé, kteří by se stávali důchodci, by měli postupem času stále nižší státem garantovaný příjem, protože se podíleli kratší dobu na současném důchodovém systému a delší dobu na navrhovaném důchodovém systému. Avšak snižování by nebylo tak rychlé, protože by zase docházelo ke snížení výběru v prvním pilíři kvůli zhoršujícímu se poměru mezi plátci a odběrateli z důchodového systému. Deficit lze financovat kombinací výnosů z privatizací zbývajících státních podniků a ze zvýšení procentuální výměry z životního minima v prvním pilíři (při jejím stanovení na úroveň 85% na místo 65% procent by chybějící částka úplně vymizela). Proto bych navrhovala, aby byla procentuální výměra v prvním pilíři stanovena asi na 80% částky životního minima. Když jsme zjistili parametry systému prvního pilíře, podívejme se na pilíř druhý. Jak víme druhý pilíř je spořící a soukromý, proto jediným parametrem, do kterého můžeme zasahovat je povinnost účasti na tomto pilíři a výše povinné účasti. Všechny ostatní parametry závisí na dohodě mezi plátcem do druhého pilíře a penzijním fondem, který si plátce vybere ke spoření ve druhém pilíři. Jak je uvedeno výše, druhý pilíř musí být povinný pro skupinu občanů se středními a vysokými příjmy. Jelikož první pilíř má jedinou proměnou veličinu a to částku životního minima bylo by dobré stanovit, co jsou to střední příjmy podle částky životního minima. Já bych navrhovala, aby měl povinnost spořit v následujícím roce na důchod ve druhém pilíři každý občan, jehož průměrný měsíční plat v roce předešlém dosáhl trojnásobku částky životního minima. Minimální výše částky, která by musela být každý měsíc v nadcházejícím roce vložena do druhého pilíře (penzijního fondu), bych pak určila jako 10% průměrného měsíčního platu v roce předcházejícím. To ovšem samozřejmě neznamená, že osoba s měsíčním příjmem nižším, než trojnásobek životního minima by si nemohla spořit na důchod

78

(jen se tím říká, že se nemusí účastnit druhého pilíře). V předchozím textu je uvedeno, že skupina osob s nízkými příjmy by byla motivována k práci příspěvkem do druhého pilíře od státu. Jak jsem uvedl, stát by tento příspěvek hradil z výnosu daní souvisejících se spořením a investováním na finančních trzích. Výše příspěvku by závisela na výnosu z těchto daní, což není pro tuto práci podstatné, proto zde přesnou výši příspěvku nebudu uvádět.

79

Výsledky Shrnutí navrhovaného důchodového systému Navrhovaný důchodový systém by byl rozdělen do tří pilířů. Součástí navrhovaného důchodového systému by bylo i postupné navyšování důchodového věku. Toto navyšování by bylo realizováno navýšením důchodového věku o jeden měsíc za každý započatý kalendářní rok mezi lety 2013 až 2049. První pilíř by zajišťoval důchod ve výši životního minima a obstarával by dvě základní funkce (pojištění proti dlouhověkosti a zajištění přežití). Byl by povinný, průběžný a zajišťovaný státem. Každý zaměstnaný občan starší 18 let by platil 80% životního minima měsíčně. Za studenty a nezaměstnané by platil stát. Každý nezaměstnaný by proto byl povinen se účastnit veřejně prospěšných prací ve stanoveném rozsahu. Druhý pilíř by plnil tři funkce (částečné udržení životní úrovně i v důchodu, transfer příjmů z mládí do stáří a redistribuce peněz od bohatých k chudým). Byl by spořící, povinný pro občany s průměrným měsíčním příjmem vyšším než trojnásobek životního minima a zajišťovaný soukromým sektorem. Každý občan, který by byl povinen se druhého pilíře účastnit by musel ukládat do penzijního fondu měsíčně alespoň 10% svých příjmů. Redistribuční funkci (od bohatých k chudým) by v druhém pilíři zajišťoval státní příspěvek těm občanům, kteří by nebyli povinni se účastnit druhého pilíře. Stát by příspěvek financoval z příjmů daní souvisejících se spořením a investování na kapitálových trzích. Třetí pilíř by bylo dobrovolné spoření na stáří nad rámec prvních dvou pilířů. Zde by svou roli mohlo hrát i životní pojištění v různých modifikacích od

klasických

kapitálových produktů po variabilní moderní produkty investičního životního pojištění.

80

Závěry a doporučení Přestože důchodová reforma je ožehavým politickým tématem a bylo již schváleno několik významných změn, lze s politováním konstatovat, že Česká republika je doposud jedna z mála východoevropských zemí, která za celé období přeměny v moderní ekonomiku založenou na tržních principech nepřijala ucelenou důchodovou reformu. Aby byl udržen současný poměr mezi vyplácenými důchody a příjmy systému, musí vláda přistoupit k nepopulární důchodové reformě. Myslím si, že velice důležitou rolí je informovanost českého obyvatelstva o aktuální situaci důchodového systému a o nutnosti zavádění níže uvedených „nepopulárních“ změn. Ať bude mít důchodová reforma jakoukoliv podobu, měla by obsahovat tyto body: ·

posun věkové hranice pro odchod do důchodu;

·

prodloužení potřebné doby pojištění pro nárok na starobní důchod;

·

redukce náhradních dob pojištění (studium);

·

přenesení části odpovědnosti na samotné obyvatele formou povinného spoření na důchod a státní podpory dobrovolného spoření

Češi si stále ne zcela uvědomují, že bez vlastního přičinění si v důchodu svoji životní úroveň neudrží. Částečnou motivací pro uzavírání životního a penzijního připojištění je daňové zvýhodnění těchto produktů a u penzijního připojištění státní příspěvek, motivace sjednání pojištění jako zajištění na stáří je však stále minimální.

81

Seznam literatury 1.

MAJTÁNOVÁ, Eva; DAŇHEL Jaroslav; DUCHÁČKOVÁ, Eva; KAFKOVÁ Eva, Teorie a praxe v pojišťovnictví. 1. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o. 2006, 288 s. ISBN 80-86929-19-1

2.

DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2005. 178 s. Pojistné principy. ISBN 80-86119-92-0

3.

DAŇHEL, Jaroslav a kol. Pojistná teorie. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2005. 332 s. Pojistná teorie. ISBN 80-86419-84-3.

4.

HRADEC, Milan,; KŘIVOHLÁVEK, Václav; ZÁRYBNICKÁ, Jana; Pojištění a pojišťovnictví, 1, vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2005, 216 s. ISBN 80-86754-48-0

5.

PŘÍB, Jan; Kdy do důchodu a za kolik, 10 vyd. Praha 2008, 128 s. Grada Publisching ISBN 978-80-247-2805-6

6.

KURKA, M., KOHOUT, P., ZLÁMALOVÁ, L., JÜNGER, J. Jak do státu prosperity. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Jalna, 2006. 96 s. ISBN 80-86396-215. >

7.

BOHMAN, Ludvík; DRYJOVÁ, Libuše; WAWERKOVÁ Magdalena. Zákon o pojistné smlouvě, komentář. 1.vyd Praha : Linde – Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví, 2004. 381 s. Komentář k zákonu o pojistné smlouvě. ISBN 80-7201-504-4.

8.

MARKOVÁ, Hana; Daňové zákony 2009, Úplná znění platní k 01.01.2009, 17 vyd. Praha 2009, 216 s. Grada Publisching ISBN 978-80-247-2803-2

9.

KARFÍKOVÁ, Marie, PŘIKRYL, Vladimír; ČECHOVÁ, Jana; Základy pojišťovacího práva, vydání 1.2001, Nakladatelství ORAC, s.r.o., 301 s., ISBN 80-86199-27-4.

10.

KNAPP, Viktor, KNAPPOVÁ, Marta, ŠVESTKA, Jiří, DVOŘÁK, Jan, KOPÁČ, Ludvík, KANDA, Antonín, SALAČ, Josef, MIKEŠ, Jiří. Občanské právo hmotné- svazek II., první vydání, Nakladatelství CODEX, 1995, 462 s., ISBN 80-85963-01-9

11.

Zákon o pojistné smlouvě [online] dostupný z WWW:

82

12.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: Dostupný z WWW:

13.

zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění : Dostupný z WWW:

14.

Důchody rostou, důchodců přibývá smlouvě [online]. FINANCE .CZ. Dostupný z WWW:

15.

Češi uzavírají v průměru životní pojistky v 33 letech 26.03.2007 [online] ČTK. Dostupný z WWW:

16.

Mladí lidé podceňují životní rizika [online]. FINANCE .CZ. Dostupný z WWW: < http://www.financninoviny.cz/osfinance/pojisteni/index_view.php?id=239269>

17.

Příprava na stárnutí 01.08.2008, [online] ODBOR 22. Dostupný z WWW:

18.

Pojišťovny se sídlem v ČR [online] Česká národní banka Dostupný z WWW:

19.

Prvopočátky pojišťovnictví [online] Česká pojišťovna Dostupný z WWW:

20.

Životní pojištění [online] Generali Pojišťovna a.s. Dostupný z WWW:

21.

Daňové zvýhodnění životního pojištění [online] Generali Pojišťovna a.s. Dostupný z WWW:

83

22.

Penzijní připojištění [online] Generali penzijní fond a.s. Dostupný z WWW: http://www.generalipf.cz/cz/produkt/penzijni_pripojisteni/r42

23.

Daňové úlevy [online] Generali penzijní fond a.s. Dostupný z WWW:

24.

Češi na důchod spoří, ale spoléhají na stát Dostupný z WWW:

25.

Slovenské důchody: krok správným směrem Dostupný z WWW:

26.

Důchodové pojištění: Dostupný z WWW:
27.

Obecná informace k zákonu o důchodovém pojištění: Dostupný z WWW:

28.

Důchodové systémy v Evropě a ve světě: Dostupný z WWW:

29.

Důchodová kalkulačka: Dostupný z WWW:
30.

PŘÍB, Jan; Kdy do důchodu a za kolik, 10 vyd. Praha 2008, 128 s. Grada Publisching ISBN 978-80-247-2805-6

31.

zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění : Dostupný z WWW: http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?l=155/1995

32.

Seznam členů APF ČR: Dostupný z WWW: http://www.apfcr.cz/cz/index.php?page=seznam.php

33.

Český statistický úřad: Dostupný z WWW: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cesky_statisticky_urad

84

Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka č. 1

Produkty životního pojištění Generali Pojišťovna a.s. dle typu

Tabulka č. 2

Doplňková životní pojištění Generali Pojišťovna a.s.

Tabulka č. 3

Srovnání penzijních plánů Generali penzijní fond a.s.

Tabulka č. 4

Příklad výpočtu srážkové daně při dožití

Tabulka č. 5

Příklad výpočtu srážkové daně s a bez příspěvku zaměstnavatele

Tabulka č. 6

Příklad výpočtu daně při opakovaném částečném odkupu

Tabulka č. 7

Výpočet daňově uznatelného pojistného

Tabulka č. 8

Porovnání příspěvku na ŽP od zaměstnavatele s navýšení mzdy

Tabulka č. 9

Porovnání výhody pro zaměstnance při příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění oproti navýšení mzdy

Tabulka č. 10

Daňově uznatelné produkty životního pojištění Generali Pojišťovna a.s.

Tabulka č. 11

Porovnání příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění oproti navýšení mzdy

Tabulka č. 12

Roční úspora za 1 zaměstnance při příspěvku 2 -5 % z hrubé mzdy

Tabulka č. 13

Ekonomická analýza mzdových nákladů - porovnání daňových úspor pro zaměstnavatele při příspěvku na životní/penzijní připojištění oproti navýšení mzdy zaměstnance

Tabulka č. 14

Porovnání roku 2007 a 2008 v předepsaném pojistném a objemu uzavřených smluv

Tabulka č. 15

Předepsané pojistné životního a neživotního pojištění v roce 2008

Tabulka č. 16

Vývoj starobního důchodu od roku 1993

Tabulka č. 17

Srovnání starobního důchodu s hrubou/čistou mzdou v jednotlivých letech

Tabulka č. 18

Demografický vývoj v ČR

Tabulka č. 19

Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice

Tabulka č. 20

Výpočet výše starobního důchodu při jeho přiznání v roce 2009

Tabulka č. 21

Podíl jednotlivých pilířů v důchodovém systému v jednotlivých zemích

Tabulka č. 22

Věková hranice pro nárok na starobní důchod v zemích EU a ne EU

Tabulka č. 23

Prognóza ekonom. aktivních a neaktivních obyvatel do roku 2045

Tabulka č. 24

Prognóza ekonomicky neaktivních/aktivních obyvatel bez navyšování věku

85

Seznam grafů Graf č. 1

Tempo růstu životního pojištění v posledních 10 letech

Graf č. 2

Vývoj objemu předepsaného pojistného v ČŘ za posledních 16

Graf č. 3

Vývoj počtu poplatníků a důchodců

Graf č. 4

Prognóza poměru ekonomicky neaktivních/aktivních obyvatel do roku 2045

Graf č. 5

Průměrný věk odchodu do důchodu při zachování stejného poměru počtu plátců a důchodců.

Graf č. 6

Prognózovaný průměrný věk dožití a důchodový věk při navyšování důchodového věku

Graf č. 7

Prognózovaný poměr ekonomicky neaktivních/aktivních bez navyšování důchodového věku

86

Příloha č. 1 Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů § 49 Základní ustanovení o pojištění osob (1) V pojištění osob lze pojistit fyzickou osobu pro případ smrti, dožití se určitého věku nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec pojištění, pro případ úrazu, nemoci nebo jiné skutečnosti související se zdravím nebo se změnou osobního postavení této osoby. (2) Z pojištění osob má oprávněná osoba právo, aby jí byla vyplacena dohodnutá částka, nebo aby jí byl vyplacen dohodnutý důchod, anebo aby jí bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li pojistná událost podle odstavce 1. § 54 Základní ustanovení pro životní pojištění (1) V životním pojištění lze pojistit fyzickou osobu zejména pro případ smrti, dožití se určitého věku, nebo dne stanoveného v pojistné smlouvě jako konec soukromého pojištění, anebo pro případ jiné skutečnosti týkající se změny osobního postavení této osoby. § 57 Redukce pojistné částky, snížení ročního důchodu a redukce pojistné doby (1) Pokud bylo za soukromé pojištění zaplaceno běžné pojistné za dobu stanovenou v pojistné smlouvě a pokud nebylo po uplynutí této doby další běžné pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě, mění se takové soukromé pojištění na pojištění se sníženou pojistnou částkou (redukce pojistné částky) nebo na snížený roční důchod, a to bez povinnosti platit běžné

pojistné.

(2) Pokud redukovaná pojistná částka nebo snížený roční důchod jsou menší než limity sjednané v pojistné smlouvě, dojde ke zkrácení doby pojištění (redukce pojistné doby), jejímž uplynutím soukromé pojištění zaniká, nebylo-li dohodnuto jinak. § 58 Odkupné (1) Pokud bylo v životním pojištění sjednaném s běžným pojistným zaplaceno pojistné nejméně za 2 roky nebo jde-li o soukromé pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než 1 rok nebo jde-li o soukromé pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má pojistník právo, aby mu na jeho žádost pojistitel vyplatil odkupné, není-li v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Výplatou odkupného soukromé pojištění zaniká. Odkupné je

87

splatné do 3 měsíců ode dne, kdy pojistitel obdržel žádost o výplatu odkupného. (3) Nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, právo na odkupné nevzniká u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu, ani u jiného soukromého pojištění, z něhož se vyplácí důchod, pokud již došlo k výplatě důchodu.

88

Příloha č. 2 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

§ 4 Osvobození od daně (1)Od daně jsou osvobozeny l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, § 6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, dále osvobozeny p) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu9a), částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně34b) za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu89b), nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zvláštního právního předpisu o pojistné smlouvě123), kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné, (Obě úpravy nabývají účinnosti 1. ledna 2010.)

89

§ 8 Příjmy z kapitálového majetku (1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1 písm. d), jsou f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení podle odstavce 7, (7) Plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. § 15 Nezdanitelná část základu daně (5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem

9a)

podle smlouvy o penzijním

připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím 90

období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem

základ

daně

snížen.

(6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,89), nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně § 16 Sazba daně Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.

91

Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů § 24 (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, § 25 (1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména zo) pojistné ve výši určené ke krytí budoucích závazků pojišťovny vyplývajících z pojistné smlouvy uzavřené zaměstnavatelem pro případ dožití se stanoveného věku jeho zaměstnancem nebo dožití se jeho zaměstnancem dohodnuté doby nebo setrvání tohoto zaměstnance v pracovněprávním vztahu k zaměstnavateli po dohodnutou dobu Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů § 24 (2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na 5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, § 36 Zvláštní sazba daně (2)Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky pro poplatníky uvedené v § 2 a 17, pokud není v odstavci 1 stanoveno jinak, činí 15 %, a to: n) z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených podle § 8 odst. 6 a z plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého podle § 8 odst. 7, s) z příjmu plynoucího fyzické osobě při zániku smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného, sníženého podle § 8,

92

§ 38l Způsob prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně, slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků u plátce daně (1) Nárok na snížení základu daně podle § 15 prokazuje poplatník plátci daně h) smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 5, i) smlouvou o soukromém životním pojištění nebo pojistkou101) a každoročně nejpozději do 15. února potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období, uplatňuje-li snížení základu daně podle § 15 odst. 6,

93

Příloha č. 3 Seznam komerčních pojišťoven s povolením činnosti v ČR Název pojišťovny 1 Allianz pojišťovna, a.s. 2

Aviva životní pojišťovna, a.s.

3

AXA pojišťovna a.s.

4

AXA životní pojišťovna a.s.

5

Česká podnikatelská pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group

6

Česká pojišťovna a.s.

7

Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s.

8

ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB

9

D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s.

10

Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s.

11

Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s.

12

Generali Pojišťovna a.s.

13

Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s.

14

HDI Versicherung AG, organizační složka

Adresa

kontakt

www/@

Ke Štvanici 656/3, Praha 8, 186 00 předseda představenstva: Ing. Miroslav Tacl Aviva House Londýnská 41, Praha 2, 120 21 předseda představenstva a generální ředitel: RNDr. Karel Veselý, Ph.D. Lazarská 13/8, Praha 2, 120 00 předseda představenstva: Ing. Dušan Doliak Lazarská 13/8, Praha 2, 120 00 Chief Executive Officer: Dušan Doliak

tel.: +420 224 405 111 fax: +420 242 455 555 bezplatná info linka: +420 800 170 000 tel.: +420 221 416 111 fax: +420 221 416 101 bezplatná info linka: +420 800 128 482

[email protected] www.allianz.cz

+420 225 021 300 +420 531 021 237 AXA linka 14 292 tel.: +420 225 021 111 fax: +420 225 021 200 bílá linka: +420 841 111 121 tel.: +420 261 021 111 fax: +420 261 022 163

[email protected] www.axa.cz

tel.: +420 224 550 411 fax: +420 224 052 200

[email protected] www.ceskapojist ovna.cz

tel.: +420 267 222 515 fax: +420 267 222 936 bezplatná linka: +420 841 111 132

pojistovna@zdra vi.cz www.zdravi.cz

tel.: +420 467 007 111 fax: +420 467 007 444 bezplatná linka: +420 800 100 777

[email protected] www.csobpoj.cz

tel.: +420 267 990 711 fax: +420 267 990 722

[email protected] www.das.cz

tel.: +420 221 860 111 fax: +420 221 860 100

[email protected] z www.evropska.c z

tel.: +420 222 841 111 fax: +420 222 844 001

[email protected] www.egap.cz

Budějovická 5/64, Praha 4, 140 21 předseda představenstva a generální ředitel: RNDr. Jakub Strnad, Ph.D. Na Pankráci 123/1720, Praha 4, 140 00 generální ředitel: Ing. Ivan Vodička, MBA Litevská 1174/8, Praha 10, 100 05 předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Miroslav Chlumský Masarykovo nám. 1458, Pardubice, 532 18 předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Jeroen van Leeuwen Benešovská 40, Praha 10, 101 00 ředitelka: Bc. Jitka Chizzola Křižíkova 237/36a, Praha 8, 186 00 předseda představenstva a generální ředitel: JUDr. Vladimír Krajíček Vodičkova 34/701, Praha 1, 111 21 předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Karel Pleva, MBA. Bělehradská 132, Praha 2, 120 84 generální ředitel: Ing. Petr Kopecký Římská 45, Praha 2, 120 00 předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Josef Kubeš Jugoslávská 29, Praha 2, 120 00 ředitel:

94

[email protected] www.avivapojistovna.cz

[email protected] www.axa.cz [email protected] www.cpp.cz

[email protected] www.egap.cz tel.: +420 221 091 111 fax: +420 221 091 300 klientský servis: +420 844 188 188 tel.: +420 222 119 111 fax: +420 222 514 412

servis@generali. cz www.generali.cz

tel.: +420 220 190 211 fax: +420 220 190 299

[email protected] z

[email protected] www.hvp.cz

Otokar Cudlman 15

ING Životní pojišťovna N.V., pobočka pro Českou republiku

16

Komerční pojišťovna, a.s.

17

Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group MAXIMA pojišťovna, a.s.

18

19

POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s.

20

Pojišťovna České spořitelny, a.s., Vienna Insurance Group

21

Pojišťovna VZP, a.s.

22

PRVNÍ AMERICKOČESKÁ POJIŠŤOVNA, a.s. (AMCICO AIG Life)

23

Slavia pojišťovna a.s.

24

Triglav pojišťovna, a.s.

25

UNIQA pojišťovna, a.s.

26

VICTORIA VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Wüstenrot pojišťovna a.s.

27

28

Wüstenrot, životní pojišťovna, a.s.

Nádražní 344/25, Praha 5, 150 00 generální ředitelka: Alexis Ann George Karolinská 650/1, Praha 8, 186 00 předseda představenstva a ředitel: Laurent Dunet Templová 747, Praha 1, 110 01 generální ředitel: Ing. Martin Diviš, MBA Na Dlouhém lánu 508, Praha 6, 160 00 předseda představenstva: Ing. Rudolf Bubla Na Rybníčku 1329/5, Praha 2, 120 00 generální ředitel: Ing. Zdeněk Jaroš nám.Republiky 115, Pardubice, 530 02 předseda představenstva a generální ředitel: RNDr. Petr Zapletal Jankovcova 1566/2b, Praha 7, 170 04 předseda představenstva: JUDr.Karel Hlaváček V Celnici 1028/10, Millenium p., Praha 1, 117 21 generální ředitel: Ing. Daniel Martínek Revoluční 1/655, Praha 1, 110 00 předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Radek Žďárecký, MBA Novobranská 544/1, 602 00, Brno generální ředitel a předseda představenstva: Ing. Petr Baný Evropská 136, Praha 6, 160 12 předseda představenstva a generální ředitel: Ing. Martin Žáček, CSc. Francouzská 28, Praha 2, 120 00 předseda představenstva: Mag. Karl Vosatka Na Hřebenech II 1718/8, 140 23, Praha 4 předseda představenstva a generální ředitel: Pavel Vaněk Office Park, Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4, 140 23 předseda představenstva a generální ředitel: Pavel Vaněk

Zdroj: Česká asociace pojišťoven, duben 2009

95

tel.: +420 257 471 111 fax: +420 257 473 555 bezplatná linka: +420 800 159 159 tel.: +420 222 095 111 fax: +420 222 095 999

[email protected] www.ing.cz

tel.: +420 221 000 111 fax: +420 222 322 633

[email protected] www.koop.cz

tel.: +420 224 305 403 fax: +420 224 305 412

[email protected] http://www.maxi ma-as.cz/ [email protected] m www.cardif.cz

tel.: +420 234 240 234 fax: +420 234 240 112

servis@komercp oj.cz www.komercpoj. cz

tel.: +420 466 051 111 fax: +420 466 051 380

pojistovnacs@po jistovnacs.cz www.pojistovnac s.cz

tel.: +420 233 006 311 fax: +420 233 006 300

[email protected] www.pvzp.cz

tel.: +420 227 111 111 fax: +420 227 111 777

amcico@amcico. cz www.amcico.cz

tel.: +420 221 803 444 fax: +420 221 803 499

sekretariat@slavi a-pojistovna.cz www.pojistovnaslavia.cz [email protected] z http://www.trigla v.cz

tel.: +420 542 425 000 fax: +420 542 217 910

tel.: + 420 225 393 111 fax: + 420 225 393 777 bezplatná linka: +420 800 120 020 tel.: +420 221 585 111 fax: +420 221 585 555 +420 257 092 222 +420 257 092 605

tel.: +420 257 092 549 fax: +420 257 092 596

[email protected] www.uniqa.cz victoria@victori a.cz www.victoria.cz info@wuestenrot pojistovna.cz www.wuestenrot .cz kontakt@wueste nrot.cz www.wuestenrot .cz

Příloha č. 4 Přehled penzijních fondů - Seznam členů APF ČR Název fondu

Adresa

Mail/www

IČO

1.

AEGON Penzijní fond, a.s.

Na Pankráci 26/322 140 00 Praha 4

[email protected] http://aegon.cz

27916430

2.

Allianz penzijní fond, a.s.

Ke Štvanici 656/3 186 00 Praha 8

[email protected] http://www.allianz.cz/penzijnifond

25612603

3.

AXA penzijní fond a.s. (dříve Winterthur penzijní fond, a.s.)

Starobrněnská 8 602 00 Brno

[email protected] http://www.axa.cz

61859818

4.

ČSOB PF Progres, a. s. člen skupiny ČSOB (dříve ČSOB PF, a.s.)

Radlická 333/150 150 57 Praha 5

[email protected] http://www.csobpf.cz

60917776

5.

ČSOB PF Stabilita, a. s. člen skupiny ČSOB (dříve Českomoravský PF, a.s.)

Radlická 333/150 150 57 Praha 5

[email protected] http://www.csobpf.cz

61859265

6.

Generali penzijní fond a.s.

Bělehradská 132 120 84 Praha 2

[email protected] http://www.generalipf.cz

63998475

7.

ING Penzijní fond, a.s. (dříve Průmyslový penzijní fond, a.s.)

Nádražní 25 150 00 Praha 5

[email protected] http://www.ing.cz

63078074

8.

PF České pojišťovny, a.s.

Truhlářská 1106/9 110 00 Praha 1

[email protected] http://www.pfcp.cz

61858692

9.

PF České spořitelny, a.s.

Poláčkova 1976 140 21 Praha 4

[email protected] http://www.pfcs.cz

61672033

10.

PF Komerční banky, a.s.

Lucemburská 7/1170 130 00 Praha 3

[email protected] http://www.pfkb.cz

61860018

Zdroj: Asociace penzijních fondů, duben 2009

96

Daňové, sociální a důchodové aspekty životního a penzijního připojištění

Recommend Documents